Od DIVOKÁ ZVÍŘATA V CIRKUSECH EU PROBLÉMY, RIZIKA A MOŽNÁ ŘEŠENÍ PROHLÁŠENÍ Bylo vynaloženo veškeré úsilí, aby informace v této zprávě byly přesné a aktuální. Je třeba poznamenat, že tyto informace mohou kdykoli být změněny bez předchozího upozornění a organizace Eurogroup for Animals neodpovídá za jejich správnost. Žádná část této publikace nesmí být dotisknuta, reprodukována, uložena ve vyhledávacím systému nebo jakkoli šířena elektronicky, mechanicky, fotokopií, ani jinými způsoby bez předchozího souhlasu vydavatele. Eurogroup for Animals Rue Ducale 29, 1000 Brussels, Belgium Tel. +32 2 7400829 www.eurogroupforanimals.org
Transcript
Od DIVOKÁ ZVÍŘATA V CIRKUSECH EUPROBLÉMY, RIZIKA A MOŽNÁ ŘEŠENÍ
PROHLÁŠENÍ
Bylo vynaloženo veškeré úsilí, aby informace v této zprávě byly přesné a aktuální. Je třeba poznamenat, že tyto informace mohou kdykoli být změněny bez předchozího upozornění a organizace Eurogroup for Animals neodpovídá za jejich správnost.
Žádná část této publikace nesmí být dotisknuta, reprodukována, uložena ve vyhledávacím systému nebo jakkoli šířena elektronicky, mechanicky, fotokopií, ani jinými způsoby bez předchozího souhlasu vydavatele.
Eurogroup for AnimalsRue Ducale 29, 1000 Brussels, Belgium
Tel. +32 2 7400829www.eurogroupforanimals.org
POZNÁMKY
Tento výzkum umožnila tvrdá práce Margherity Savonitové, organizace Eurogroup for Animals a příspěvky jejích členských organizací. Zvláštní poděkování patří těmto členům, kteří poskytli klíčové znalosti a údaje: AAP Animal Advocacy and Protection, Animalia, Animal Action Greece, Animals Defenders International, Animal Friends
Croatia, Associacion Nacional para la Defensa de los Animales (ANDA), Deutscher Tierschutzbund, Djurens Rätt, Dyrenes Beskyttelse, Dyrevern Alliansen , Dzīvnieku Draugs, Fondation Brigitte Bardot, Four Paws Austria, Four Paws Bulgaria, Four Paws Romania, ISPCA, La Fondation Droit Animal, Ethique et Science (LFDA), LAV, Loomus, Nadace na Ochranu Zvířat, RSPCA, and Sloboda Zvierat.
Mimořádně nápomocné byly následující nečlenské organizace: InfoCircos, Society for the protection of Animals Ljubljana, EARS, PeTA UK, PeTA France a Cyrk Bez Zwierząt.
Dále by organizace Eurogroup for Animals chtěla poděkovat A. C. J. Vergossen-Otten, Directorate of the Animal Agro-chains and Animal Welfare Ministry of Economic Affairs, and Stephanie Vanhamme, Inspector of Leefmilieu Brussel, the Animal Health and Animal Welfare Division of the Administration of the Republic of Slovenia for Food Safety, Veterinary Sector and Plant Protection za spolupráci při sestavování dotazníku o prosazování národních zákazů.
Zvláštní poděkování na závěr patří Lauře Panini z LAV, Olze Kikou z Compassion in World Farming a Cristině Rodrigues, předsedkyni strany Pessoas-Animais-Natureza z Portugalska.
PŘEDBĚŽNÉ SHRNUTÍV současné době se začínají objevovat pochybnosti ohledně etičnosti využívání divokých zvířat za účelem zábavy, a zároveň s tím výzvy veřejnosti k ukončení těchto praktik. V Evropě se tento problém odráží v národních právních předpisech 19 členských států, které přijaly zákazy využívat buď všechna, nebo pouze divoká zvířata v cirkusech.
Tato zpráva poskytuje přehled současných právních předpisů a zákazů využívání zvířat v cirkusech ve všech členských státech EU, s konkrétním důrazem na proces prosazování úplných zákazů využívání divokých zvířat ve zmíněných zemích. Cílem této analýzy je doporučit vhodná řešení, která mohou být přijata při postupném vyřazování zvířat z cirkusů.
Dále toto hlášení poukazuje na fakt, že využívání divokých zvířat není jen otázkou dobrých životních podmínek zvířat samotných, ale zároveň představuje závažný problém pro veřejnou bezpečnost. Divoká zvířata jsou nepředvídatelná a mohou být pro člověka velmi nebezpečná. Současná povaha putovních cirkusů a držení zvířat v blízkosti veřejnosti nikdy nemůžou zaručit úplnou bezpečnost. Byl vyvinut rozsáhlý seznam incidentů mezi divokými zvířaty a veřejností v cirkusech v EU – za posledních 22 let bylo zaznamenáno 305 incidentů, ve kterých figurovalo 608 divokých zvířat.
Zároveň byly shromážděny údaje o počtu cirkusů, které používají divoká zvířata, a celkem jich bylo zaznamenáno 300.
V případě zákazu využívání divokých zvířat v cirkusech, cirkusy a/nebo národní orgány musí nalézt způsob, jak se o propuštěná zvířata postarat. S cílem usnadnit tento proces, tato zpráva uvádí seznam převážně evropských záchranných středisek a útočišť, která byla členy organizace Eurogroup for Animals označena za obzvláště vhodná pro záchranu vysloužilých cirkusových zvířat.
Ačkoli většina členských států EU a jejich obce zavedly zákazy, je cirkusům z těchto zemí stále dovoleno cestovat na místa, kde divoká zvířata mohou vystupovat. To vyvolává obavy ohledně blahobytu zvířat nejen při vystupování, ale také v době přepravy.
V důsledku může účinné řešení fyzického a emočního utrpení divokých zvířat v cirkusech a s ním spojených rizik veřejné bezpečnosti zajistit pouze koordinovaný a úplný zákaz ve všech členských státech EU.Vzhledem k přeshraniční povaze problému a souvisejícím rizikům pro bezpečnost osob i zvířat se organizace Eurogroup for Animals domnívá, že rozhodnutí Evropské komise pro celoevropský zákaz je legitimní a naprosto odůvodněné. Předpokládá se, že informace uvedené v této zprávě přispějí k dosažení těchto cílů.
1ÚVODV celé Evropě i zbytku světa narůstají pochybnosti o etičnosti využívání divokých zvířat pro veřejnou zábavu. Tyto rostoucí obavy byly potvrzeny průzkumy veřejného mínění, které nedávno proběhly v několika členských státech EU a v zemích, které projevily zřejmý veřejný zájem ukončit využívání divokých zvířat v cirkusech. V Evropě se tento problém odráží v národní legislativě 19 členských států, které přijaly zákazy využívat buď všechna, nebo pouze divoká
zvířata v cirkusech. Mimoto se stovky evropských obcí rozhodly podobné veřejné představení ve svých městech zakázat.
Veterináři, odborníci na chování zvířat a vlády po celém světě všeobecně uznávají, že kvůli neustálému cestování a dočasnému ubytování bude v cirkusech komfort divokých zvířat vždy ohrožen.
Většina zákazů a omezení byla přijata kvůli životní pohodě zvířat. Využívání divokých zvířat v cirkusech zároveň představuje podstatný problém pro bezpečnost veřejnosti. Divoká zvířata jsou nepředvídatelná a mohou být agresivní a lidem velmi nebezpečná.Současná povaha putovních cirkusů a blízkost držených zvířat k veřejnosti nikdy nemůže být zcela bezpečná. Po celém světě byly zaznamenány případy, kdy zaměstnanci cirkusů a veřejné osoby, včetně dětí, byly zabity a zraněny cirkusovými zvířaty. Lvi, tygři a sloni mnohokrát unikli.
Eurogroup for Animals a její členské organizace systematicky shromáždily údaje o incidentech v cirkusech ve všech členských státech EU, aby mohly poskytnout objektivní důkazy o podstatných rizicích veřejné bezpečnosti v souvislosti s využíváním divokých zvířat v cirkusech.
Cílem této zprávy je poskytnout přehled o právních předpisech a zákazech zavedených v jednotlivých členských státech napříč Evropou. Zároveň poskytuje nezbytné důkazy, které podporují zákaz využívání divokých zvířat v cirkusech s ohledem na veřejnou bezpečnost. Nakonec zpráva doporučuje řešení, která mohou být přijata při postupném vyřazování divokých zvířat z cirkusů.
2KONTEXTFederace veterinářů Evropy (The Federation of Veterinarians of Europe) se v roce 2015 vyjádřila, že využívání divokých zvířat v cirkusech „odráží tradiční, ale zastaralé stanovisko.“ (příloha 1).
Dokument doporučuje úplně vyřadit vystoupení divokých zvířat z cirkusů. [2] Jejich hlavním argumentem je to, že cirkus nemůže přiměřeně uspokojit fyziologické, duševní a sociální požadavky divokých zvířat, což vážně ohrožuje jejich blaho.
Prohlášení, které v roce 2015 vydala organizace Eurogroup for Animals a které podepsalo 28 vědců s rozsáhlými výzkumnými záznamy v biologii, ekologii a etologii volně žijících živočichů, označilo zejména pět hlavních problémů, které ohrožují dobré životní podmínky zvířat:1) omezený prostor, 2) odloučení od matek, 3) omezené sociální interakce, 4) časté cestování, a 5) drezůra a vystupování [3] (příloha 2). Nedávná zpráva z pověření velšské vlády dále analyzovala vědecké důkazy obsažené ve více než tisíci vědeckých dokumentech, přičemž uznala, že cirkusy nemohou divokým zvířatům v zajetí zaručit optimální podmínky, čímž jim odebírají všech „pět svobod“, které v roce 1992 popsala Rada pro životní pohodu farmářských zvířat (Farm Animal Welfare Council). [4] Samotná povaha cirkusů a jejich neustálý pohyb a omezení, bez ohledu na ochotu opatrovníka, je hlavním zásahem do dobrých životních podmínek zvířat. Mimoto je také škodlivá každodenní rutina lidské manipulace se zvířaty a nucené nepřirozené chování, které jsou pro zvířata stresovými faktory. [5]
Kromě argumentů ohledně dobrých životních podmínek zvířat narůstají obavy, že veřejná vystoupení s divokými zvířaty nemají žádnou vzdělávací hodnotu, a naopak mohou mít negativní dopad na veřejné vnímání divokých zvířat (zejména u dětí). Toto je v souladu s nedávným prohlášením, které podepsalo více než 100 italských psychologů [6] (příloha 3). To prohlašuje, že účast na podobném představení se zvířaty může bránit běžnému rozvoji empatie u dětí tím, že radost a pobavení jsou spuštěny pohledem na zvířata, která se chovají nepřirozeně, pociťují nepohodlí a jsou trestána. Psychologický výbor Polské akademie věd (Committee of Psychology of the Polish Academy of Sciences – PAN) vydal podobné stanovisko, v němž uvedl, že cirkusy se zvířaty škodí výchovnému růstu dětí [7] (příloha 4).
Všechny výše uvedené argumenty zdůrazňují nutnost a naléhavost postupného vyloučení využívání divokých zvířat v cirkusech. Kroky, které 19 členských států EU přijalo s cílem omezit využívání divokých zvířat v cirkusech, sice vedou správným směrem, ale samy o sobě nestačí. Pouze 11 členských států EU přijalo úplný zákaz využívání divokých zvířat. Mimoto, cirkusy v zemích či obcích, které přijaly omezení, se mohou jednoduše přesunout na místa, kde divoká zvířata stále mohou vystupovat. To bohužel znamená, že oněch 19 členských států EU, které přijaly omezení, má nadále povinnost povolit cirkusům se zakázanými zvířaty pohyb přes své území.
Na úrovni Evropské Unie neexistují právní předpisy, které se týkají cirkusů a dobrých životních podmínek zvířat. Nicméně, cirkusy by se měly chovat v souladu s ustanoveními Nařízení Rady 338/97/ES (9. prosince 1996) o ochraně ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin a regulaci obchodu s nimi. [8] Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 stanovuje zavedení zvláštních zdravotních požadavků na dovoz zvířat určených pro cirkusy podle druhů. Kromě toho nařízení Evropské komise (ES) č. 1739/2005 [9] líčí zdravotní požadavky na pohyb cirkusových zvířat mezi členskými státy EU a požaduje registraci cirkusů, které se pohybují z jednoho členského státu do druhého. Ministr může udělit nebo zrušit registraci cirkusu s ohledem na zdraví lidí nebo zvířat.
3DEFINICEDIVOKÁ ZVÍŘATA: Pro účely této zprávy pojem „divoká zvířata“ zahrnuje ty druhy, jejichž populace v zemi původu stále existuje v divokém stavu – tedy druh, jehož kolektivní chování, životní cyklus nebo fyziologie zůstává nezměněna bez ohledu na to, že jejich chovné a životní podmínky jsou už několik generací pod lidskou kontrolou. Tato definice byla vyvinuta na základě přezkoumání národních zákonů o ochraně zvířat, především italského zákona 157/92 [10], nizozemského královského dekretu z roku 2014 [11] a skotského zákona z roku 2017 [12], vědeckých prací a zpráv – např. Dorning et al. (2016) [4] a zprávy z Radfordu (2007). [13]
Zvláštním případem je rod Camelidae, zejména druhy bactrianských velbloudů (Camelus bactrianus), dromedárů (Camelus dromedaries) a lam (Lama glama), které se často používají v cirkusech. Tyto druhy jsou obecně považovány za domestikované, ačkoliv mnoho odborníků vyjádřilo obavy ohledně procesu jejich domestikace. Několik studií tvrdí, že neexistuje dostatek důkazů pro podporu domestikace velbloudů, [14] přestože existuje několik genetických rozdílů. Jiní argumentují důkazy o hybridizaci mezi domestikovanými formami a jejich divokými předky, například mezi lamou (Lama glama) a lamou guanako (Lama guanicoe). [15] Morfologicky a fyziologicky ,,domestikovaní“ jedinci jsou totožní s jejich divokými předky, a proto lze předpokládat, že jejich behaviorální potřeby jsou stejné, zejména co se týče putovního životního stylu, ke kterému jsou stále přizpůsobeni. [3] [14] Z uvedených důvodů a pro účely této zprávy nezařazujeme druhy z rodu Camelidae do kategorie „divoké zvíře“.
CIRKUS: Pro účely této zprávy je pojem „cirkus“ definován jako dočasné venkovní zařízení nebo stan, kde jsou držena zvířata, která vystupují pro zábavu veřejnosti, pro kterou jsou stimulována a/nebo drezírována trenérem během vystoupení i v zákulisí, s výjimkou zoologických parků. V této zprávě často používáme slovo „cirkus“ nebo „cirkusy“ pro ty, které využívají divoká zvířata na vystoupení.
4METODOLOGIEÚdaje byly shromážděny během šesti měsíců mezi lednem a červnem roku 2017. Informace a údaje použité v této zprávě byly poskytnuty členskými organizacemi Eurogroup for Animals, jinými organizacemi pro ochranu zvířat, národními orgány a širokou škálou spolehlivých zdrojů, na které je odkázáno.
Sběr a analýzu údajů zdržovalo několik problémů, především rozmanitost a rozdílnost zdrojů, a v některých případech i obtížný přístup k informacím (např. nehody nejsou vždy hlášeny médii). Proto i přes vynaloženou snahu o komplexní výzkum nemůže organizace Eurogroup for Animals zaručit úplnost výsledků. Přesto se domníváme, že získané údaje poskytují realistický přehled o situaci a že zpráva je věrohodným, reprezentativním a spolehlivým zdrojem informací.
Tato zpráva se zabývá pěti hlavními tématy, která jsou rozvedena v samostatných kapitolách. Jedná se o:
• Přehled současných právních předpisů členských států EU, které zakazují využívání divokých zvířat v cirkusech;
• Analýza prosazování těchto právních předpisů v příslušných zemích;• Rizika pro veřejnou bezpečnost a bezpečnost v cirkusech;• Databáze divokých zvířat v cirkusech EU;• Databáze záchranných středisek a útočišť, která mohou propuštěným
zvířatům poskytnout azyl.
4.1PŘEHLED SOUČASNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V ČLENSKÝCH STÁTECH EU, KTERÉ ZAKAZUJÍ VYUŽÍVÁNÍ DIVOKÝCH ZVÍŘAT V CIRKUSECHByly přezkoumány všechny národní právní předpisy v EU, které přijaly omezení pro využívání divokých zvířat v cirkusech. Pro každý předpis byly shromážděny následující informace (opodstatnění pro zavedení zákazu/omezení využívání zvířat v cirkusech byl převzat z Dorning et al. [4]):
• Legislativa;• Datum přijetí;• Datum implementace;• Klauzule specifických právních předpisů, zaměřené na cirkusy;• Shrnutí specifické klauzule zaměřené na cirkus;• Výjimky;• Odůvodnění.
4.2ANALÝZA PROSAZOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V PŘÍSLUŠNÝCH ZEMÍCHČlenské organizace Eurogroup for animals distribuovaly příslušným orgánům členských států EU, které přijaly zákaz využívat buď všechna, nebo pouze divoká zvířata, dotazník. Patří mezi ně: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Malta, Nizozemsko a Slovinsko. Záměrem dotazníku bylo shromáždit informace o procesu prosazování zákazu na národní úrovni, se zvláštním zaměřením na problémy, které se vyskytnuly, a jejich řešení, s cílem určit osvědčené postupy. Kompletní dotazník je k dispozici v příloze 5.
4.3RIZIKA PRO BEZPEČNOST VEŘEJNOSTI A BEZPEČNOST V CIRKUSECH
Za účelem shromáždit důkazy o tom, zda využívání divokých zvířat v cirkusech představuje vážné riziko pro bezpečnost veřejnosti, byl vytvořen rozsáhlý seznam incidentů mezi veřejností a divokými zvířaty z cirkusů, ke kterým v EU došlo v letech 1995 až 2017. Organizace Eurogroup for Animals výzkum začala v roce 2015 s cílem pokrýt posledních 20 let. Pro účel aktualizace výzkumu byl seznam prodloužen do roku 2017 a pokrývá celkem 22 let.
Pro každý incident byly shromážděny následující informace:
• Rok;
• Členský stát EU;
• Druh zvířete;
• Počet zúčastněných zvířat;
• Počet zúčastněných osob;
• Kategorie incidentu;
• Zdroj informací.
Incidenty byly klasifikovány podle jejich důsledků a závažnosti, a tak vznikly tři hlavní kategorie:
Kategorie 1
Incidenty bez důsledků: zvířata utekla, ale nezpůsobila žádnou škodu nebo problémy veřejnosti.
Kategorie 2
Incidenty s důsledky (silniční bloky, dopravní nehody, dopravní zácpy, zranění osob nebo zvířat, zabití zvířat, vysoká úroveň veřejného strachu).
Kategorie 3
Incident, který zapříčinil smrt jedné či více osob.
Jako hlavní zdroje informací posloužily zprávy zveřejněné online nebo v databázích a archivech organizace Eurogroup for Animals. Většinu informací poskytly členské organizace Eurogroup for
Animals s přídavnými překlady do angličtiny. Několik nečlenských organizací také přispělo relevantními informacemi.
Ve většině případů zdroje informací uvedly přesný počet zúčastněných zvířat. Pokud se jednalo o více zvířat, ale přesné číslo nebylo specifikováno, byl zaznamenán minimální počet dvou jedinců. Pokud se celkové číslo týkalo skupiny, která zahrnovala více druhů, byl každému druhu přidělen stejný počet jedinců.
4.4DATABÁZE DIVOKÝCH ZVÍŘAT V CIRKUSECH EUCílem této sekce bylo sestavit vyčerpávající databázi cirkusů v EU, ve kterých vystupují divoká zvířata. Pro každý cirkus byly do databáze zahrnuty následující informace: země původu, odkaz na webovou stránku cirkusu a zdroj informací. Hlavním zdrojem informací byly opět členské organizace Eurogroup for Animals. Další informace byly získány z webových stránek cirkusů nebo jiných organizací pro ochranu zvířat. Pouze v případě Portugalska poskytla údaje vláda.
4.5DATABÁZE ZÁCHRANNÝCH STŘEDISEK A ÚTOČIŠŤ, KTERÁ MOHOU PROPUŠTĚNÝM ZVÍŘATŮM POSKYTNOUT AZYLByla vypracována databáze několika záchranných středisek a útočišť, které již divoká zvířata z cirkusů zachránily, a těch, které zvířatům potenciálně mohou poskytnout azyl.
Zařízení, která byla zahrnuta do databáze, byla vybrána nejen podle toho, zda mají pro záchranu cirkusových zvířat kapacitu, ale také proto, že jsou pravidelně licencovány a členské organizace Eurogroup for Animals vyhodnotily, že zvířatům poskytují odpovídající péči. Databáze tedy nemá být vyčerpávající (nezahrnuje všechna existující zařízení), nýbrž slouží jako soubor příkladů záchranných středisek a útočišť, které byly uznány za vhodné.
Do databáze byla zadána poloha záchranných středisek a druhy zvířat, která do nich mohou být umístěna, spolu s informacemi (webovými stránkami) o záchranném středisku nebo útočišti. Specifické informace o tom, které zařízení je nejvhodnější pro který druh, lze nalézt na webových stránkách Evropské aliance partnerských záchranných středisek a útočišť (European Alliance of Rescue Centres and Sanctuaries partners – EARS [18]).
5VÝSLEDKY5.1PŘEHLED SOUČASNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮNíže uvádíme přehled všech národních právních předpisů členských států EU, které ke dni zveřejnění této zprávy obsahují konkrétní požadavky/omezení ohledně využívání divokých zvířat. Jsou zde rovněž uvedeny informace a podrobnosti obsažené v klauzulích zaměřených na využívání zvířat v cirkusech.
Důvody pro zavedení zákazu se mezi členskými státy EU lišily: v 15 zemích byla důvodem především ochrana dobrých životních podmínek zvířat, ve dvou případech byly uvedeny smíšené důvody, jeden stát uvedl jako důvod zdraví zvířat a jeden stát důvod nespecifikuje [4].
Následující členské státy EU nemají na národní úrovni žádné právně závazné omezení ohledně využívání zvířat v cirkusech, a proto nebyly zahrnuty do celkového shrnutí: Francie, Německo, Irsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Španělsko a Spojené království.
Je nutno uvést, že v některých členských státech, jako Španělsko, obce a/nebo regiony přijaly místní zákazy využívání divokých zvířat v cirkusech.
Národní právní předpisy
Následně jsou shrnuty národní právní předpisy v členských státech EU, včetně konkrétních právně závazných požadavků/omezení využívání divokých zvířat. Označení [-] značí, že specifický oddíl o cirkusových zvířatech neexistuje, zatímco / značí, že informace nebyly nalezeny.
RakouskoLegislativa: Bundesgesetz über den Schutz der Tiere (Tierschutzgesetz – TSchG) – Federální zákon o ochraně zvířat, 2004Datum implementace: 1. 1. 2005 Klauzule o cirkusech: Klauzule 2 §27 odst 1Shrnutí: Druhy divokých zvířat nesmí být drženy v cirkusech, varieté a jim podobných institucíchOdůvodnění:1 Ochrana zvířatZdroj: https://goo.gl/V4y2xy
1S. Harris, J. Dorning a S. Harris, The welfare of wild animals in travelling circuses, 2016.BelgieLegislativa: Arrêté royal modifying the Arrêté royal z 2. září 2005 o dobrých životních podmínkách zvířat využívaných v cirkusech a dočasných výstavách.Datum implementace: 11. 2. 2014 Klauzule o cirkusech: Oddíl 2Shrnutí: Žádná divoká zvířata (s výjimkou domestikovaných druhů uvedených v příloze 1) nesmí být držena v cirkusech.Výjimky: Seznam povolených domestikovaných zvířat: husy, kachny, skot, indičtí buvolové, dromedáři, velbloudi, psi, kozy, holubi, koně, poníci, osli, kočky, drůbež, lamy, fretky, králíci, ovce, prasata, papoušci.Odůvodnění: Dobré životní podmínky zvířatZdroj: https://goo.gl/QjPrFf
BulharskoLegislativa: Zákon o ochraně zvířat č. 13/8. 2. 2008 Datum implementace: 8. 2. 2008Klauzule o cirkusech: Oddíl 3 § 27 odst 1, 2Shrnutí: Žádný divoký savec, včetně druhů řádu primátů, nesmí být využíván v cirkusech, institucích, varieté, ani jiných zábavních zařízeních.Výjimky: Zákaz se nevztahuje na druhy kytovců, Delphinidae – Tursiops
truncatus a Delphinus delphis, které jsou chovány a využívány na výstavy, za předpokladu, že jsou exempláře označeny, narozeny nejméně z třetí generace vychované v zajetí, dále pouze pokud je chovatel držitelem povolení vydaného ministrem životního prostředí a vody podle zákona o biologické rozmanitosti.Odůvodnění: Ochrana zvířatZdroj: https://goo.gl/Z7ZH1y
ChorvatskoLegislativa: Zákon o ochraně zvířat 2006. Úřední oznámení 135/06, art. 53.Datum implementace: 1. 1. 2007 Klauzule o cirkusech: Část 4Shrnutí: Je zakázáno využívat divoká zvířata v cirkusech a jiných přehlídkách, filmových a televizních reklamách, výstavách nebo soutěžích, ve kterých jsou zvířata nucena chovat se nepřirozeně nebo jsou vystavena bolesti, utrpení, zranění nebo strachu.Odůvodnění: Ochrana zvířatZdroj: https://goo.gl/GVrGtw
KyprLegislativa: Oficiální spis Kyperské republiky, Příloha I, Zákon o ochraně zvířat, 5. 7. 2013Datum implementace: 5. 7. 2013 Klauzule o cirkusech: Příloha I, část IShrnutí: Zakazuje montáž a provoz cirkusů, které ve svém programu zahrnují jakýkoliv druh zvířete, ať už se jedná o vystoupení, přehlídku nebo výstavu pro veřejnost.Odůvodnění: Dobré životní podmínky zvířatZdroj: https://goo.gl/4u4x5o
Česká republikaLegislativa: Zákon č. 77/2004 Sb.Datum implementace: 7. 4. 2004 Klauzule o cirkusech: Část 4, § 14aShrnutí: Zákaz vystupování a drezury nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců (kromě rodu Delphinidae), nosorožců, hrochů a žiraf v cirkusechOdůvodnění: Ochrana zvířat Zdroj: https://goo.gl/pr4E1W
DánskoLegislativa: Zákon o ochraně zvířat (č. 252 z roku 2013) Datum implementace: 8. 3. 2013Klauzule o cirkusech: Oddíl 3 §17Shrnutí: Divoká zvířata nesmí být využívána pro cirkusové představení, varieté apod. Zvířata nesmí být vystavována v putovních zvěřincích.Výjimky: Sloni, lachtani, zebry, lišky, norci a papoušci jsou ze zákazu vyloučeni.Odůvodnění: Dobré životní podmínky zvířatDalší poznámky: Ministr spravedlnosti smí udělit výjimku z pravidla v pododdílu 2, nedá-li se vůči tomu namítat.Zdroj: https://goo.gl/k1Z8P4
EstonskoLegislativa: Zákon o ochraně zvířat 2000Datum implementace: 1. 7. 2001Klauzule o cirkusech: Oddíl 3 §27Shrnutí: Pro účely představení mohou být využita pouze zvířata, která se narodila v zajetí.Odůvodnění: Ochrana zvířatZdroj: https://goo.gl/N4QncG
FinskoLegislativa: Zákon o ochraně zvířat č. 247/1996 dodatek č. 1430/2006Datum implementace: 2006Klauzule o cirkusech: Oddíl 2 §20aShrnutí: Je zakázáno používat opice, dravá zvířata, divoké přežvýkavce, kopytníky, vačnatce, tuleně, slony, nosorožce, hrochy, dravce a krokodýly.Výjimky: Velbloudi a jaci jsou povoleniOdůvodnění: Dobré životní podmínky zvířatZdroj: https://goo.gl/Yzkqw2
ŘeckoLegislativa: Zákon č. 4039, 2012Datum implementace: 2. 2. 2012 Klauzule o cirkusech: Část 12, 13, 14Shrnutí: Zákaz využít jakékoli zvíře pro jakékoli zábavné představení, událost a další relevantní aktivity.Odůvodnění: Dobré životní podmínky zvířatZdroj: https://goo.gl/xMxRBX
MaďarskoLegislativa: Vládní nařízení č. 222/2007 (VIII.29) o podrobných pravidlech pro povolení zřizování a udržování cirkusových zvěřincůShrnutí: Divoké zvíře odchycené v době platnosti tohoto nařízení nesmí být chováno ani vystaveno v cirkusovém zvěřinci. Jakmile toho nařízení vstoupí v platnost, je zakázáno kupovat a drezírovat nové slony a primáty za účelem cirkusového vystoupení. Druhy zvířat, které jsou zmíněny v příloze I úmluvy CITES ze dne 3. března 1973 nemohou být po 1. lednu 2010 zakoupeny a cvičeny pro účely vystoupení.Odůvodnění: Ochrana zvířat a volně žijících živočichů
LotyšskoLegislativa: Zákon o ochraně zvířat (APL), Ministerské nařízení č. 959 (20. 12. 2005)Datum implementace: 2017Klauzule o cirkusech: §27Shrnutí: Je zakázáno trénovat divoká zvířata (ať už byla odchycena v divočině, nebo vychována v zajetí) a využívat je pro zábavu. Stejně tak je zakázána jejich výstava pro zábavu.
MaltaLegislativa: Zákon o dobrých životních podmínkách zvířat (dodatek) 2014Shrnutí: Využívat zvířata pro představení a výstavy a cvičit je pro tyto účely v cirkusech není povoleno. Odůvodnění: Ochrana zvířatZdroj: https://goo.gl/t4dk9b
NizozemskoLegislativa: Besluit, houdende wijziging van het Besluit houders van dieren in verband met het verbod op deelname met zoogdieren behorende tot wilde diersoorten aan circussen en andere tentoonstellingen en op vervoer van die dieren ten behoeve daarvan, Ast. 4.14, 8. 12. 2014Datum implementace: 15. 9. 2015 Klauzule o cirkusech: §2Shrnutí: V cirkusech je zakázáno používat jiná zvířata než ta, která patří k druhům uvedeným v příloze IV.Výjimky: Příloha IV – seznam povolených druhů: osel, kůň, pes, kočka, skot, ovce, koza, prase, lama, alpaka, velbloud, dromedár, králík, potkan, myš domácí, morče, křeček zlatý a pískomil.Odůvodnění: Zdraví zvířatZdroje: https://goo.gl/DgvE3j
PolskoLegislativa: Zákon o ochraně zvířat 1997 Klauzule o cirkusech: Oddíl 4Shrnutí: Pouze zvířata narozená a chovaná v zajetí mohou být drezírována pro představení, přehlídky a zábavu, a to pouze za předpokladu, že jsou jim poskytnuty životní podmínky, které odpovídají potřebám daného druhu.Odůvodnění: Ochrana zvířat Zdroje: https://goo.gl/9se6mx
PortugalskoLegislativa: Vyhláška 1226/2009Shrnutí: Je zakázáno chovat druhy uvedené v seznamu CITES a jejich křížence.Odůvodnění: Ochrana přírody, dobré životní podmínky a zdraví zvířat, veřejná bezpečnostZdroje: https://goo.gl/yVKrRZ
RumunskoLegislativa: Zákon č. 205/2004 (upraveno zákonem 9/2008 a nařízením 523/2008), 13. 6. 2017 Datum implementace: 2018
Shrnutí: Je zakázáno využívat zvířata (obratlovce) bez ohledu na stupeň výcviku, ať už se narodila v zajetí nebo byla odchycena, v cirkusových přehlídkách, putovních cirkusech, putovních přehlídkách a jim podobným.Výjimky: Výjimkou jsou koně, psi a exotické ptactvo.Odůvodnění: Dobré životní podmínky zvířatZdroje: https://goo.gl/EHHdkY
SlovinskoLegislativa: Zákon o ochraně zvířat 38/13, 7. 3. 2013
Datum implementace: 2. 4. 2013Klauzule o cirkusech: §14a
Shrnutí: Využívání divokých zvířat v cirkusech je zakázáno.
ŠvédskoLegislativa: Zákon o ochraně dobrých životních podmínek zvířat 1988:534 a vyhláška o ochraně dobrých životních podmínek zvířat 1988:539, 1. 1. 2010Klauzule o cirkusech: §35, 36
Shrnutí: 1) Zvířata nesmí být převážena z místa na místo a veřejně vystavována. Několik výjimek je uvedeno v odst 2). 3) Zvířata uvedená v odst 2) nesmí být veřejnosti předváděna v cirkusových a podobných představení a zábavě.
Výjimky: odst 2) Opice, predátoři s výjimkou domestikovaných psů a koček, ploutvonožci s výjimkou lachtanů, nosorožci, hroši, jelenovití s výjimkou sobů, žirafy, klokani, dravé ptactvo, ptáci nadřádu běžci a krokodýli. Tyto druhy nesmí být převáženy z místa na místo a veřejně vystavovány ani za jiných okolností.Odůvodnění: Ochrana zvířatZdroje: https://goo.gl/YkNNVj
Tabulka 1: Shrnutí právních předpisů/omezení ve všech členských státech EU.
Stát
Zákaz všech zvířat
Zákaz divokých zvířat
Právně závazná omezení využívání zvířat v cirkusech v EU
Žádná právně závazná omezení využívání zvířat v cirkusech v EU
Přehled právních návrhů na zákaz využívání zvířat v členských státech EU.
Některé členské státy EU jsou v současné době uprostřed procesu přijetí právních návrhů ohledně zákazu využívání všech nebo výhradně divokých zvířat a očekává se, že návrhy v blízké budoucnosti vstoupí v platnost. Přehled těchto členských států je uveden následovně.
EstonskoNávrh: Novela zákona o dobrých životních podmínkách zvířatPředpokládaný termín schválení: 2018Popis paragrafu: Zákaz využívání divokých zvířat Odůvodnění: Dobré životní podmínky zvířatFinskoNávrh: Revize zákona o dobrých životních podmínkách zvířat Předpokládaný termín schválení: 2017Popis paragrafu: Návrh definitivního seznamu zvířat, která mohou být využívána v cirkusech (pouze domestikované druhy).Odůvodnění: Dobré životní podmínky zvířat
ItálieNávrh: Návrh zákona č. 2287-BIS Předpokládaný termín schválení: 2018Popis paragrafu: Postupné propuštění všech cirkusových zvířat.Odůvodnění: Dobré životní podmínky zvířat
LucemburskoNávrh: Projet de règlement grand-ducal précisant lesconditions spécifiques de détention des animauxPředpokládaný termín schválení: 2017Popis paragrafu: Návrh definitivního seznamu zvířat, která lze využít v cirkusech. Zvířata povolená v cirkusech jsou: psi, kočky, fretky, osli, koně, domácká prasata, skot, kozy, ovce a evropští králíci.Odůvodnění: Dobré životní podmínky zvířat
Slovensko
Návrh: Revize veterinárního práva Předpokládaný termín schválení: 2018Popis paragrafu: Zákaz využívání divokých zvířat v cirkusech.
UK (Skotsko)Návrh: Návrh zákona o divokých zvířatech v putovních cirkusech Předpokládaný termín schválení: 2018Popis paragrafu: Tento návrh zákona zakazuje využívání divokých zvířat v putovních cirkusech.Odůvodnění: Etické
5.2PROSAZOVÁNÍ NÁRODNÍCH ZÁKAZŮ
Následuje shrnutí nejdůležitějších informací získaných z dotazníku. Rakousko, Bulharsko, Kypr a Malta dotazník nevyplnily, proto nejsou ve zprávě zahrnuty jejich údaje.
Hlavní problémyJaké hlavní problémy nastaly během procesu přijetí zákazu? Jaké hlavní problémy nastaly po přijetí zákazu?
BelgieBěhem procesu přijetí zákazu, největším problémem bylo nalézt konsensus mezi příslušnými orgány a sdruženími pro dobré životní podmínky zvířat. Po přijetí zákazu bylo největším problémem dodržet standardy v souladu s definicemi v zákazu.
ChorvatskoBěhem procesu přijetí zákazu jsme čelili značnému odporu Ministerstva zemědělství. Zákaz byl přijat díky tvrdé a vytrvalé práci organizace Animal Friends Croatia (AFC) a podpoře médií a veřejnosti.Po přijetí zákazu, velbloudi a lamy dále vystupovaly v cirkusech, které je prezentovaly jako domácí zvířata. AFC pokračovala v protestu a požádala Ministerstvo zemědělství, aby zakázalo
jejich použití na výstavách. V roce 2013 ministerstvo novelizovalo zákon o ochraně zvířat novou definicí domácích zvířat: „zvířata, která byla zkrocena a domestikována člověkem, chována za účelem produkce potravy, krmiv a vedlejších produktů živočišného původu a jiných hospodářských účelů“. Ačkoli tato definice nepovoluje vystoupení velbloudů a lam v cirkusech, jelikož podle nové definice v Chorvatsku nepatří mezi domestikovaná zvířata, veterinární inspektoři nadále schvalují jejich využívání.
ŘeckoPo přijetí zákazu zprvu následovala jen omezená odezva ze strany úřadů.
NizozemskoPo přijetí zákazu bylo hlavním problémem umístění zakázaných zvířat z cirkusů. Pro některé druhy bylo obtížné najít místo v útulku. Někteří majitelé cirkusů a opečovatelé byli zase velmi emocionálně připoutáni k jejich zvířatům a nechtěli je umístit.
SlovinskoŽádné podstatné problémy během ani po přijetí zákazu – politicky příznivá situace.
Příslušné orgány národní správyKterý orgán národní správy je odpovědný za ověření správného prosazování zákazu?
BelgieVeterinární úřady pro dobré životní podmínky zvířat v jednotlivých regionech.
ChorvatskoMinisterstvo zemědělství.
ŘeckoMístní zastupitelstva.
NizozemskoNizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků (NVWA).
SlovinskoSpráva bezpečnosti potravin, veterinárního sektoru a ochrany rostlin (AFSVSPP).
Kontrola prosazování zákazu
Jaká opatření byla zavedena pro kontrolu prosazování zákazu?
BelgieObecná opatření, která následují všechny právní předpisy o dobrých životních podmínkách zvířat.
ChorvatskoProsazování zákazu by měli sledovat veterinární inspektoři ministerstva. Avšak všeobecně na přestupky reaguje organizace AFC, která následně kontaktuje Ministerstvo zemědělství.ŘeckoMístní/regionální orgány rozhodují, zda cirkusu udělit povolení vystupovat v jejich jurisdikci.NizozemskoAsociace nizozemských obcí (VNG – Vereniging van Nederlandse Gemeenten) komunikuje s cirkusy a obcemi a informuje je. NVWA vyvinul strategii pro prosazování zákona.SlovinskoDle předpisů o veřejných shromážděních musí cirkus požádat správní úřad o povolení. Podle veterinárních předpisů poskytuje AFSVSPP správnímu úřadu (po kontrole dokumentace) předběžný souhlas v podobě podmínek, které cirkusy cestující Slovinskem musí splnit. AFSVSPP vždy kontroluje, zda cirkus uvedené podmínky splňuje.
Potřeba dodatečných zdrojů
Přidělila vláda orgánům pověřeným prosazováním zákazu případné dodatečné zdroje (finanční nebo technické)? Pokud ANO, jakým způsobem?
• Belgie: Ne
• Chorvatsko: Ne
• Řecko: Ne
• Nizozemsko: Ne
• Slovinsko: Ne
Odpovědnost za propuštěná zvířata
Bylo cirkusům dovoleno, aby zvířata, která patřila k zakázaným druhům, zůstala v cirkusech až do přirozeného konce jejich života? Pokud ANO: a) Mohly je cirkusy dále využívat pro vystoupení? b) Mohly je přepravovat mezi lokacemi vystoupení?
Pokud NE a zvířata musela být umístěna, odpovězte prosím na následující otázky: a) Kdo byl odpovědný za jejich umístění? b) Obdržely cirkusy od vlády za zvířata kompenzaci? Zaplatila vláda umístění a péči? c) Kam byla zvířata umístěna? d) Existuje záznam o druzích a počtech zvířat, která byla umístěna? Pokud možno, informace prosím uveďte.
BelgieCirkusům nebylo dovoleno si zvířata ponechat. Cirkusy byly odpovědné za jejich umístění. Cirkusům nebyla poskytnuta žádná kompenzace. Mnoho zvířat bylo umístěno do jiných zemí, protože belgických cirkusů bylo málo, a některá zvířata byla umístěna do specializovaných útulků.ChorvatskoV Chorvatsku se nenacházely žádné místní cirkusy se zvířaty. Cirkusům ze zahraničí nebylo nadále dovoleno vystupovat, pokud měly zvířata.ŘeckoV Řecku se nenacházely žádné místní cirkusy se zvířaty. Cirkusům ze zahraničí nebylo nadále dovoleno vystupovat, pokud měly zvířata.NizozemskoCirkusům nebylo dovoleno si zvířata ponechat. V některých případech byla požadována výjimka a v některých případech byla udělena (ontheffing). Výjimka povolila zvířata přepravovat společně s cirkusem, avšak zakázala jim vystupovat. Cirkusy byly odpovědné za jejich umístění. Cirkusům nebyla poskytnuta žádná kompenzace. Většina cirkusů s divokými zvířaty přestala jezdit do Nizozemska.SlovinskoVe Slovinsku se nenacházely žádné místní cirkusy se zvířaty. Cirkusům ze zahraničí nebylo nadále dovoleno vystupovat, pokud měly zvířata.
Odborná rekvalifikace
Zavedla vláda jakoukoli proceduru pro odbornou rekvalifikaci trenérů zvířat a jiných zaměstnanců zapojených do drezůry zvířat? Pokud ano, prosím, rozveďte.
• Belgie: Ne
• Chorvatsko: Ne
• Řecko: Ne
• Nizozemsko: Ne
• Slovinsko: Ne
Dodržování zákazu
Respektovaly cirkusy zákaz, nebo se vyskytly případy, kdy předpisy nebyly dodrženy? Pokud ano, stručně prosím popište případy a přijatá opatření.
• Belgie: Po přijetí zákazu se nejdříve vyskytlo několik případů.
• Chorvatsko: Pokusy o použití velbloudů a lam jako domácích zvířat.
• Řecko: Žádné případy nedodržení předpisů se nevyskytly.
• Nizozemsko: Párkrát bylo nutné zákaz prosazovat. Byly přijaty správní sankce (například varování).
• Slovinsko: Žádné případy nedodržení předpisů se nevyskytly.
Soudní výzvy
Došlo ke zpochybnění zákazu před soudem? Pokud ano, k čemu to vedlo? Pokud řízení stále probíhá, stručně prosím popište jeho současný stav.
• Belgie: Ano, došlo k jedné soudní výzvě, ale neuspěla.
• Chorvatsko: Ne
• Řecko: Ne
• Nizozemsko: Před soudem bylo zpochybněno pouze datum zavedení. Cirkusy zvítězily a bylo jim povoleno vystupovat až do začátku ledna 2016. Poté se cirkusy na zbytek sezóny přemístily do Německa.
• Slovinsko: Ne
5.3RIZIKA PRO VEŘEJNOU BEZPEČNOST A BEZPEČNOST V CIRKUSECH
Celkově bylo v EU za posledních 22 let (od roku 1995 až do roku 2017) zaznamenáno celkem 305 incidentů s divokými zvířaty z cirkusů. Graf 1 dělí incidenty podle jednotlivých členských států EU s nejvyšším počtem incidentů zaznamenaných v Německu (138 případů), dále Francii (49) a Itálii (29).
K incidentům nedošlo v následujících zemích: Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Slovensko a Slovinsko.
Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království za posledních pět let nahlásily celkem 118 případů – mezi lednem a květnem 2017 došlo ve Francii k osmi incidentům, třem v Itálii a jednomu v České republice. Tyto incidenty tedy představují nejnovější údaje (Graf 2).
V 305 incidentech celkem figurovalo 608 zvířat. Prvenství v počtu zúčastněných zvířat, zároveň s počtem incidentů, drží Německo (Graf 3).
Jak je popsáno v kapitole Metodika, incidenty byly rozděleny do tří kategorií podle jejich důsledků a závažnosti. Graf 4 znázorňuje procentní podíly jednotlivých kategorií. Podíl incidentů bez důsledků a incidentů s důsledky je téměř 50/50.
Celkem 11 lidí bylo zabito a 86 osob bylo zraněno následkem incidentu s divokým zvířetem z cirkusu (Graf 5, 6).
Druhy zvířat, které se podílely na incidentech, které vedly ke zranění nebo úmrtí jedné nebo více osob, jsou uvedeny v Grafu 7, přičemž nejvyšší počet incidentů byl způsoben tygry a slony.
Celkem bylo do incidentů zapojeno 91 zvířat z rodu Camelidae (63 v kategorii 1 a 28 v kategorii 2, Graf 8). To znamená, že celkem 15 % zvířat, které figurovaly v incidentech, patřilo k tomuto rodu. To podtrhuje potenciální nebezpečí, které tato zvířata představují, přestože jsou na základě národních právních předpisů často považována za domestikované.
Graf 1: Incidenty způsobené divokými zvířaty z cirkusů v členských státech EU v letech 1995 až 2017.
Graf 2: Počet nehod mezi lety 2013 a 2017 v členských státech EU Graf 3: Celkový počet divokých zvířat, které figurovaly v incidentech v členských státech EU v letech 1995 až 2017.
Graf 3: Celkový počet divokých zvířat, které figurovaly v incidentech v členských státech EU v letech 1995 až 2017
.
Graf 4: Vpravo incidenty rozděleny na kategorie v procentech. Jednotlivé kategorie jsou definovány v části 4.3, vlevo počet osob, které byly buď zraněny nebo usmrceny během incidentu s divokým zvířetem z cirkusu
Graf 5: Počet zabitých a zraněných osob v každém členském státě EU.
Graf 6: Počet zabitých a zraněných osob v porovnání s druhy odpovědných zvířat.
Graf 7: Počet zvířat rodu Camelidae v porovnání s kategorií incidentu.
5.4DATABÁZE DIVOKÝCH ZVÍŘAT V CIRKUSECH EUÚdaje o cirkusech, které používají divoká zvířata, byly shromážděny ve všech členských státech EU a celkem bylo zaznamenáno 300 zařízení (tabulka 2). Cirkusy byly rozděleny podle země původu, což není nezbytně země, kde vystupují. Podrobnější seznam s názvy cirkusů, odkazy na webové stránky a zdroje je k dispozici v příloze 6.
Přesnější údaje o počtu divokých zvířat byly shromážděny pouze v Portugalsku (762 divokých zvířat v 41 cirkusech [16]), v Německu (celkem více než 900 divokých zvířat, bez velbloudovitých, ve více než 330 oficiálně zaregistrovaných cirkusech v roce 2012 [17]; minimálně 300 divokých zvířat, bez velbloudovitých, v 90 cirkusech v roce 2017, dle odhadu organizace Deutscher Tierschutzbund) a Itálii (více než 2 000 divokých a domáckých zvířat přibližně ve 100 cirkusech v roce 2010 [18]). Více detailů je k dispozici v příloze 6.
Tabulka 2: Celkový počet cirkusů s divokými zvířaty v jednotlivých členských státech EU.
5.5DATABÁZE ZÁCHRANNÝCH STŘEDISEK A ÚTOČIŠŤV úzké spolupráci s členskými organizacemi Eurogroup for Animals byl sestaven seznam převážně evropských záchranných center a útočišť, které byly uznány za obzvlášť vhodné pro záchranu cirkusových zvířat (viz níže). Tato zařízení byla uznána za vhodná buď proto, že dodržují určitá kritéria (např. ta, která v příloze 8 stanovuje EARS), nebo proto, že je členské organizace Eurogroup for Animals považují za obzvlášť pečlivé, co se týče dobrých životních podmínek zvířat. Kolonka nazvaná „další informace“ uvádí dodatečné údaje o střediscích, které byly poskytnuty členskými organizacemi Eurogroup for Animals. Kromě záchranných středisek a útočišť uvedených níže, společnost NGO Animal Defenders International (http://www.ad-international.org/adi_home/) pravidelně spolupracuje se sítí zařízení,
1 Údaje byly aktualizovány Svobodou zvířat na základě Oznámení o konání veřejného vystoupení z r. 2017 evidovaných Krajskými veterinárními správami.
které zachraňují divoká zvířata z cirkusů po celém světě. Další informace lze vyžádat přímo od organizace.
Popisné informace o záchranných střediscích a útočištích
Další informace: Umístili bývalé cirkusové medvědy.
Bärenpark Worbis https://www.baer.de/projekte/alternativer-wolf-und-baerenpark-schwarzwaldZvířata: medvědi Další informace: Umístili bývalé cirkusové medvědy.
Bärenwald Müritzwww.baerenwald-mueritz.de Zvířata: medvědiVlastnictví/přidružení: partner EARS, záchranné centrum Vier PfotenDalší informace: Umístili bývalé cirkusové medvědy.
Gnadenhof für Bären in Bad Füssing http://gewerkschaft-fuer-tiere.de/gnadenhof-in-bad-fuessing.htmlZvířata: medvědi
Další informace: Mimo jiné minulý rok zachránili posledního německého cirkusového medvěda.
ItálieCentro Recupero Animali Selvatici Esotici di Sempronianohttp://www.regione.toscana.it/-/centri-di- c onservazione-ex-situ-della-fauna-e-della-flora- selvatica-art-9-lr-56-00-Zvířata: papoušci, opice ploskonosé, opice úzkonosé, lvi, tygři, plazi, ptactvoVlastnictví/přidružení: záchranné středisko ve vlastnictví společnostiDalší informace: Partnerství s LAV. V roce 2014 společnost LAV zakoupila dalších 23 hektarů za účelem zdvojnásobení velikosti střediska. Vývoj nových infrastruktur pokračuje.
Centro Tutela e Ricerca Fauna Esotica e Selvatica Mont Adone www.centrotutelafauna.orgZvířata: papoušci, dravci, lidoopi (šimpanzi), lvi, tygři, opice úzkonosé, kopytníci, jiní savciVlastnictví/přidružení: partner EARS
KosovoPrishtina Bear Sanctuarywww.vier-pfoten.org Zvířata: medvědiVlastnictví/přidružení: partner EARS, záchranné centrum Vier Pfoten
Vlastnictví/přidružení: záchranné centrum Vier Pfoten
Další informace: Umístili bývalé cirkusové medvědy.
6DISKUZE6.1PŘEHLED SOUČASNÉ LEGISLATIVY
Obecně platí, že většina členských států EU nemá konkrétní zákony pro ochranu zvířat v cirkusech. Toto téma obsahují především paragrafy nebo části zákonů o dobrých životních podmínkách zvířat, případně zákonů o ochraně zvířat. Odůvodnění přijetí zákazů se mezi státy lišily. Mezi uvedenými důvody byly dobré životní podmínky zvířat, ochrana životního prostředí, zdraví zvířat a veřejná bezpečnost.
Právní ustanovení a předpisy se v jednotlivých zemích značně liší, a přestože 19 členských států EU předložilo omezení týkající se využívání divokých zvířat v cirkusech, pouze 11 jich přijalo úplný zákaz, z toho tři zakázaly využívání všech druhů. Nicméně, jak je uvedeno v části 5.1, stále větší počet členských států EU plánuje zákaz využívání divokých zvířat přijmout v blízké budoucnosti.
Itálie navrhuje postupné vyřazování všech zvířat z cirkusů, zatímco Estonsko, Finsko, Slovensko, Lucembursko a Skotsko plánují postupně vyřadit pouze divoká zvířata. Lze očekávat, že během několika let bude mít 17 zemí EU úplný zákaz využívání divokých zvířat v cirkusech.
Mimoto, stovky obcí v členských státech EU již přijaly místní opatření proti využívání zvířat v cirkusech. Nicméně, cirkusy, které patří do zemí či obcí, které přijaly opatření, se mohou přestěhovat na místa, kde je stále dovoleno se zvířaty vystupovat. To má několik negativních důsledků:
● 19 členských států EU, které již přijaly omezení ohledně využívání divokých zvířat v cirkusech, má stále povinnost povolit cirkusovým zvířatům pohyb přes své území;
● Cirkusy jsou nuceny pokrývat větší vzdálenosti, aby dosáhly míst, kde jsou oprávněni vykonávat. V důsledku toho zvířata tráví více času v přepravních vozidlech a jejich životní podmínky jsou o to více ohroženy;
● Navýšení počtu a vzdáleností cest, které cirkusy musí absolvovat, zvyšuje riziko šíření nemocí2 a četnost kriminálního vytváření a zneužívání mezer v zákonech.
2 https://ec.europa.eu/food/animals/health_en
V důsledku toho může konec této zastaralé zábavy, fyzického a emočního utrpení divokých zvířat v cirkusech a souvisejících zdravotních a ochranných rizik, zaručit pouze koordinovaný přístup členských států EU a soudržné, účinné řešení.
Nakonec, ačkoli se tato zpráva zabývá pouze využíváním divokých zvířat v cirkusech, je třeba konstatovat, že v cirkusech trpí i domestikovaná zvířata. Tuto skutečnost uznávají čtyři členské státy EU, které zakazují využívání všech zvířat. Domestikovaná zvířata jsou vystavena stejným omezením jejich dobrých životních podmínek jako odchycená divoká zvířata, a ačkoli u domestikovaných zvířat mohou být ukazatele špatného blahobytu méně zřejmé, existují důkazy o tom, že kvůli špatnému chovu a omezení svobody skutečně trpí. [19] [20] [21]
6.2PROSAZOVÁNÍ NÁRODNÍCH ZÁKAZŮ
Přestože čtyři z devíti zemí na dotazník neodpověděly, údaje, které poskytlo pět ostatních zemí, nabízí zajímavé informace. Odpovědi příslušných nizozemských a belgických orgánů jsou zejména informativní, protože pouze Nizozemsko a Belgie se po přijetí zákazu musely zabývat umístěním propuštěných zvířat, zatímco v Řecku, Chorvatsku a Slovinsku nebyly žádné národní cirkusy. V Belgii a Nizozemsku bylo cirkusům držení zvířat zakázáno a cirkusy odpovídaly za nové umístění zvířat. V žádném z dotazovaných států nebyla cirkusům poskytnuta vládní finanční
pomoc. Nicméně, podpora nevládních organizací při hledání vhodných zařízení pro umístění zvířat a při monitorování prosazování zákazu, umožnila zákaz prosadit bez podstatných překážek a s omezeným počtem případů porušení předpisů (např. v Řecku nebyl žádný).
Zákaz byl napaden před soudem pouze v Belgii, avšak jeho legitimita byla uznána. V Nizozemsku bylo před soudem napadeno pouze datum zavedení.
6.3RIZIKA PRO VEŘEJNOU BEZPEČNOST A BEZPEČNOST V CIRKUSECH
Analýza údajů naznačuje, že za posledních 22 let se cirkusová zvířata podílela nebo způsobila incidenty v pozoruhodném počtu případů: 305 incidentů, ve kterých figurovalo 608 zvířat (Graf 1 a 3), přičemž roční průměr celé EU je 15. Údaje jsou o to pozoruhodnější, pokud vezmeme v úvahu nízký počet cirkusů, které v Evropě využívají divoká zvířata, a k tomu relativně malé množství zvířat, která mohla být zapletena.
Dle očekávání jsou země s nejvyšším počtem incidentů ty, které nepřijaly žádná omezení ohledně využívání divokých zvířat v cirkusech: Německo, Francie a Itálie (graf 1 a tabulka 1). V členských státech jako je Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Malta, samozřejmě přijetí zákazu podobným incidentům zabránilo. K incidentům, které byly nahlášeny v Rakousku, Řecku a Nizozemsku, tedy zemích, které zákazy přijaly nedávno, došlo před zavedením zákazu a poté nebyly zaznamenány žádné další případy.
V ostatních členských státech EU incidenty nadále pokračují a za posledních pět let bylo zaznamenáno 118 případů (Graf 2). Během prvních šesti měsíců roku 2017 již bylo médii nahlášeno 12 incidentů.
K incidentům dochází, protože divoká zvířata jsou nepředvídatelná a mohou být agresivní a lidem velmi nebezpečná. Krátká vzdálenost mezi lidmi a zvířaty a dočasná povaha infrastruktur cirkusů znamená, že tato vystoupení nikdy nemohou být zcela bezpečná pro trenéry, veřejnost ani zvířata. [1] [4] [5]
Divoká zvířata v cirkusech jsou jedinci, kteří jsou donuceni se přizpůsobit a podřídit se lidem. Někdy jsou označována za ochočená zvířata, avšak nemohou být považována za domestikovaná. [4] Kromě slonů, kteří jsou převážně odchyceni v divočině, cirkusy chovají zvířata, která mají k dispozici, [22] [23] a neexistuje žádný důkaz o následné selektivní reprodukci. [24] Geneticky divoká zvířata v cirkusech jsou tedy totožná s jejich druhy ve volné přírodě. Vykazují stejné předpoklady pro chování specifické pro svůj druh [25] [26] a jejich instinkty nejsou ovlivněny. Výsledkem je, že (ochočená) divoká zvířata v zajetí jsou často nepředvídatelná a za stresových okolností je pravděpodobné. že budou agresivní. [27] [28] V roce 2015 podepsalo 28 vědců s rozsáhlými výzkumnými záznamy o biologii, ekologii a etologii volně žijících živočichů prohlášení, které potvrzuje, že z výše uvedených důvodů nejsou divoká zvířata vhodná pro život v cirkusové zábavě (viz příloha 2).
Graf 4 ukazuje, že 47 % incidentů mělo následky a 4 % vedla k úmrtí osoby. Úroveň závažnosti se v jednotlivých případech lišila, od událostí, kdy zvířata způsobila jistou úroveň veřejného zmatku, jako jsou zátarasy a dopravní zácpy, k situacím, kdy byli lidé zvířetem zraněni nebo usmrceni (Graf 4, 5). V průměru je zabita jedna osoba za dva roky. Opět se jedná o šokující údaje, zejména s ohledem na relativně malé množství zvířat, která v událostech mohla být zapletena.
Zbývajících 49 % incidentů nemělo žádné zvláštní následky. Převážně se jednalo o zvířata, která unikla ze svých ohrad. Zvířata byla okamžitě znovu chycena a nedošlo k žádné škodě. Potenciál závažnějších důsledků je však nepopiratelný. Divoká zvířata jsou vždy potenciálně nebezpečná, zvláště když žijí v nevhodném prostředí, kde nemají dostatek stimulace a řádnou péči, nebo je s nimi dokonce nevhodně zacházeno. [29] Absence následků u těchto 49 % incidentů by měla být považována za čistě náhodnou.
Tyto incidenty nadto podtrhují nedostatečné dočasné infrastruktury, ze kterých zvířata mohou uniknout, a nízká bezpečnostní opatření v cirkusech. Nemusí se nutně jednat o nedostatečnou péči ze strany cirkusových pracovníků. Jde o nevyhnutelné důsledky dočasné povahy putovních cirkusů a krátké vzdálenosti nebezpečných zvířat k veřejnosti, což jsou charakteristické rysy tohoto druhu veřejné zábavy. Dalším omezujícím faktorem při uplatňování bezpečnostních opatření je nedostatek finančních a lidských zdrojů. [30]
Je důležité zdůraznit, že výše uvedené údaje značně podceňují skutečný počet incidentů. To je způsobeno následujícími faktory, které vážně omezily přístup k údajům a informacím o nehodách:
● Místní média nehlásí všechny incidenty. Toto mohlo mít nejvážnější vliv na podcenění počtu incidentů. Předpokládáme, že se to týká obzvlášť prvních let našeho výzkumu, kdy byla pozornost médií pro tento druh zpravodajství a mediální přítomnost online nižší;
● Většina novinek je zveřejněna pouze v místním tisku, a to v národním jazyce. To omezilo přístup k informacím zejména v zemích, kde Eurogroup for Animals nemá žádnou členskou organizaci (Portugalsko a Maďarsko).
Nicméně, shromážděné údaje jasně dokazují, že využívání divokých zvířat v cirkusech je významným rizikovým faktorem pro veřejnou bezpečnost, což odůvodňuje úplný zákaz i na úrovni EU.
6.4DATABÁZE CIRKUSŮ S DIVOKÝMI ZVÍŘATY V EU
Cílem této databáze bylo původně poskytnout vyčerpávající seznam všech cirkusů v EU, které stále využívají divoká zvířata. Problémy, které se při sběru údajů vyskytly, a nejistota, zda jsou některé informace spolehlivé, ale umožňují pouze odhad minimálního počtu cirkusů v EU, které využívají divoká zvířata (300, viz tabulka 2 a příloha 6).
Údaje o počtu cirkusů a držených zvířat v EU se těžko shromažďují, protože cirkusy nejsou statickými entitami. Neustále mění jména, rozdělují se na menší jednotky nebo se spojují do větších, sdílejí, vyměňují nebo prodávají zvířata, nebo během některých měsíců vystupují bez zvířat.
Nemožnost vystopovat pohyby cirkusů a jejich zvířat také jasně poukazuje na obtíže, se kterými se příslušné národní orgány potýkají ve snaze sledovat činnost cirkusů a dohlédnout na dodržování právních předpisů.
Ze stejného důvodu nebylo možné odhadnout celkový počet zvířat využívaných v cirkusech v EU. Poslední číslo pochází z roku 2005 a odhaduje 2 400 až 5 900 zvířat divokých i domestikovaných druhů. [30]
Nicméně, shromážděné informace naznačují, že Francie, Německo a Itálie vykazují nejvyšší počet cirkusů se zvířaty, což odpovídá počtu zaznamenaných nehod (graf 1, tabulka 2).
6.5DATABÁZE ZÁCHRANNÝCH STŘEDISEK A ÚTOČIŠŤ
Pokud jsou přijaty zákazy využívání divokých zvířat v cirkusech, cirkusy a/nebo národní orgány musí nalézt řešení, jak vynaložit s propuštěnými zvířaty. Cirkusy jsou odpovědné za rozhodnutí, co se zvířaty udělat. Přestože jsou některá zvířata umístěna do záchranných středisek, útočišť nebo zoologických zahrad, jiná jsou bohužel prodána soukromým majitelům, eutanazována kvůli kožešině nebo k nakrmení masožravců, opuštěna nebo ponechána na smrt v cirkusových zimovištích. [30]
V některých případech se cirkusy přestěhují do jiných zemí nebo svá zvířata předají cirkusům, které vystupují v zemích bez zákazu. Zatímco zákaz bude mít nesporný přínos pro budoucí generace zvířat, které díky němu budou ušetřeny utrpením cirkusového života, riskuje, že ve skutečnosti nezlepší osud zvířat, která už jsou součástí cirkusů. Místo toho by cirkusová zvířata měla být umístěna do certifikovaných záchranných středisek a útočišť, která mohou nabídnout vhodné životní podmínky, které respektují etologické potřeby jednotlivých zvířat.
Tabulka 15 uvádí přehled záchranných středisek a útočišť, které členské organizace Eurogroup for Animals označily za jedny z nejvhodnějších pro umístění divokých zvířat z cirkusů. Tato zařízení jsou skutečně odhodlána poskytnout zvířatům lepší život po letech špatného zacházení a utrpení.
Většina záchranných středisek a útočišť uvedených v části 5.5 jsou partnery Evropské aliance partnerských záchranných středisek a útočišť (European Alliance of Rescue Centres and Sanctuaries – EARS). [31] To proto, že členové EARS se zavazují respektovat specifická kritéria (uvedená v příloze 8) s cílem podporovat, prosazovat a dosahovat neustálého zlepšování dobrých životních podmínek zvířat.
Jiná uvedená zařízení jsou členy některých členských organizací Eurogroup, jako jsou Four Paws, Fondation Brigitte Bardot, LAV a Deutscher Tierschutzbund. Organizace jako např. Animal Defenders International (ADI), AAP Animal Advocacy and Protection
(AAP) a další také poskytují podporu při identifikaci zařízení, která nebyla zahrnuta do oddílu 5.5 a vyhodnocují nejlepší řešení pro každý jednotlivý případ. Zoologické zahrady také mohou být k dispozici pro záchranu cirkusových zvířat, ale pouze příležitostně, protože ne všechny zoologické zahrady mají odborné znalosti nebo ochotu, které jsou potřebné pro umístění traumatizovaných zvířat, která mohou pro zotavení potřebovat zvláštní péči a rehabilitaci.
Ve skutečnosti je proces záchrany a rehabilitace cirkusových zvířat složitý a nákladný, a protože vlády neposkytují žádnou finanční podporu, náklady jsou plně financovány nevládními organizacemi nebo občany.
7ZÁVĚRYDivoká zvířata v cirkusech jsou nakupována a prodávána, předčasně oddělena od svých matek a druhů, a potom uzavřena do omezených prostorů nebo spoutána řetězy a nucena stát po dlouhé hodiny, a často jsou přemisťována v malých výbězích ve vlacích nebo nákladních automobilech. Musí předvádět chování, které se v jejich přirozeném prostředí nikdy neprojevuje.
Příznivci využívání divokých zvířat v cirkusech tvrdí, že tato zvířata nevykazují stejné chování a nemají stejné fyziologické potřeby jako jejich volně žijící protějšky, protože byly vychovány v zajetí, někdy dokonce i po několik generací, a tedy jejich životní pohoda není nijak ovlivněna. Vědci, veterináři, příslušné orgány a nevládní organizace ale prokázali, že toto tvrzení nelze doložit vědeckými argumenty a že cirkusy nenaplňují základní sociální, prostorové a zdravotní požadavky divokých zvířat (viz přílohy 1 a 2). Život pro divoká zvířata v cirkusech se nezdá být ani „dobrým životem“ ani „životem, který stojí za to žít“ [4].
Informace uvedené v této zprávě dokazují, že využívání divokých zvířat v cirkusech není jen otázkou dobrých životních podmínek zvířat samotných, ale zároveň představuje závažný problém
pro veřejnou bezpečnost. K incidentům se zvířaty z cirkusů dochází pravidelně a často, což způsobuje různé stupně veřejného nepokoje, nebo dokonce zranění a smrt osob.
Kromě argumentů o životní pohodě zvířat a veřejné bezpečnosti zároveň narůstají obavy, že vystoupení se zvířaty nemají žádnou vzdělávací hodnotu, a naopak mohou mít negativní dopad na vnímání divokých zvířat, zejména u dětí, protože radost a pobavení jsou spuštěny pohledem na zvířata, která se chovají nepřirozeně, pociťují nepohodlí a jsou trestána (viz přílohy 3 a 4).
Ačkoli většina členských států EU a jejich obce zavedly zákazy využívání divokých zvířat v cirkusech, cirkusy se stále mohou přestěhovat na místa, kde divoká zvířata mohou vystupovat. V důsledku může účinné řešení fyzického a emočního utrpení divokých zvířat v cirkusech a s ním spojených rizik veřejné bezpečnosti zajistit pouze koordinovaný a úplný zákaz ve všech členských státech EU. Vzhledem k mezinárodní povaze problému a souvisejícím rizikům pro bezpečnost osob i zvířat je rozhodnutí Evropské komise pro celoevropský zákaz legitimní a naprosto odůvodněné.
Zkušenosti členských států EU, které již zákazy přijaly, ukazují, že díky podpoře poskytnuté nevládními organizacemi při hledání vhodných zařízení, kam zvířata umístit, byly případy porušení předpisů pouze zanedbatelné. Zákaz byl respektován a obešel se bez podstatných výzev nebo problémů pro příslušné vlády.
Veřejná podpora pro přepravu divokých zvířat v nákladních vozidlech a pro jejich vystupování je už dávno pryč. Je načase přijmout úplný, celoevropský zákaz využívání divokých zvířat v cirkusech, abychom ukázali budoucím generacím, že tato nádherná zvířata si zasluhují respekt a ochranu namísto utrpení a ponížení.
8
ZDROJE
[1] Zoocheck Canada Inc.Public safety and the ineffectiveness of circus recapture plans, 2003.
[2] Federation of Veterinarians of Europe (FVE)Use of wild animals in travelling circuses, 2015.
[3] Eurogroup for AnimalsStatement on ethological needs and welfare of wild animals in circuses, 2015.
[4] J. Dorning, S. Harris and H. Pickett The welfare of wild animals in travelling circuses, 2016. https://goo.gl/LDzSH4
[5] G. Iossa, C. Soulsbury and S. HarrisAre wild animals suited to a travelling circus life?, Animal Welfare, vol. 18, p.129-140, 2009.
[6] A. ManzoniPsychologists’ statement on the anti-pedagogical value of the abuse of animals in circuses and performances, 2016.
[7] Komitetu Psychologii PANUchwala Komitetu Psychologii PAN z dnia 27 marca 2015 w sprawie poparcia dzialań podejmowanych w celu ograniczenia wykorzystywania zwierzat w dizialalności rozrywkowei prowadzonej w cyrkach, 2015.
[8] Official Journal (OJ), no. L 61Council Regulation 338/97/EC of 9 December 1996 on the protection of endangered species of wild fauna and flora by regulating trade therein (EU Wildlife Trade Regulation), 1997.
[9] Official Journal (OJ), no. L 279Commission Regulation (EC) No. 1739/2005 of 21 October 2005 laying down animal health requirements for the movement of circus animals between Member States, 2005.
Norme per la protezione della fauna selvatica omeoterma e per il prelievo venatorio, 1992. [11] Dutch GovernmentBesluit van 5 juni 2014, houdende regels met betrekking tot houders van dieren (Besluit houders van dieren), 2014.
[12] Scottish GovernmentWild animals in travelling circuses (Scotland) Bill, 2017.
[13] M. RadfordWild animals in travelling circuses, 2007.
[14] M. Zeder“Pathways to animal domestication”, in Biodiversity in agriculture: domestication, evolution, and sustainability, 1st ed., P. Gepts, New York: Cambridge University Press, 2012, pp. 227-257.
[15] P. Pares-CasanovaA proposal on the scientific nomenclature of domestic animals, 2015.
[16] Portuguese Government,DL no. 255/2009 de 24 setembro Circulação de animais de circo entre os estados membros, 2009.
[17] German Government, Deutscher Bundestag Drucksache 18/2690Antwort der Bundesregierung auf die Kleine Anfrage der ABgeordneten Nicola Maisch, Harald Ebner, Matthias Gastel, weiterer Angeordneter und der Fraktion BÜNDNIS 90/DIE GRÜNEN – Drucksache 18/2526 – Haltung von Wildtieren im Zirkus“, 2012.
[18]LAVI circhi in Italia, 2015.
[19] D. Wells and P. HepperA note on the influence of visual conspecific contact on the behaviour of sheltered dogs, Applied Animal Behaviour Science, vol. 60, p.83-88, 1998.
[20] P. McGreevyEquine behaviour: a guide for veterinarians and equine scientists, 2004.
[21] I. RochlitzRecommendations for the housing of cats in the home, in catteries and animal shelters, in laboratories and in veterinary surgeries, Journal of Feline Medicine & Surgery, vol. 1, p.181-191, 1999.
[22] M. Kiley-WorthingtonAnimals in circuses, RSPCA, 1989.
[23] M. Kiley-WorthingtonAnimals in zoos and circuses: Chiron’s World?,1990.
[24] S. Harris, G. Iossa and C. SoulsburyA review of the welfare of wild animals in circuses, 2006.
[25]E. PriceBehavioral aspects of animal domestication, Quarterly Review of Biology, vol. 59, p.1-32, 1984.
[26] E. PriceBehavioral development in animals undergoing domestication, Applied Animal Behaviour Science, vol. 65, p.245-271, 1999.
[26] BelayevDestabilizing selection as a factor in domestication, The Journal of Heredity, vol. 70, p.301-308, 1979.
[28] T.A.E.R. ProjectCircus position statement, 2008.
[29] Zoocheck Canada Inc.The bull in the China shop: an assessment of the human safety risks associated with wild performing animals in circuses, 2005.
[30] L. Galhardo
Animals in circuses: legislation and controls in the European Union, Eurogroup for Wildlife and Laboratory Animals, unpublished report.
[31] EARS – European Alliance of Rescue centres and Sanctuaries Ears.org, 2017. [Online].Dostupné z: http://ears.org [Citováno: 12. 6. 2017].
PŘÍLOHA 1POZICE FVE OHLEDNĚ VYUŽÍVÁNÍ ZVÍŘAT V PUTOVNÍCH CIRKUSECHFVE/013/pos/007 Přijato 6. června 2015
Využití jakéhokoli zvířecího druhu (včetně ptáků, plazů a domestikovaných druhů) pro účely putovního či jiného představení by mělo být předáno k vědeckému a etologickému posouzení.
Použití divokých savců, zejména slonů a kočkovitých šelem (lvů a tygrů), v putovních cirkusech [1] odráží tradiční, ale zastaralý pohled na divoká zvířata. Tato zvířata mají stejnou genetickou výbavu jako jejich druzi ve volné přírodě a zachovávají si přirozené a instinktivní behaviorální chování a potřeby. Prostředí cirkusu nikdy nemůže naplnit potřeby nedomestikovaných divokých savců, zejména, pokud jde o ubytování a možnost chovat se dle své přirozenosti.
Existuje jen velmi malý (téměř žádný) vzdělávací, konzervační, výzkumný nebo ekonomický prospěch z využívání divokých savců v putovních cirkusech, který by mohl jejich využití ospravedlnit. Vedle úvah o dobrých životních podmínkách může využití divokých savců v cirkusech představovat vážná zdravotní rizika pro tato zvířata i veřejnou bezpečnost [2] [3]. Tito divocí savci mohou způsobit fyzické zranění veřejným osobám či chovatelům, nebo mohou způsobit přenos infekcí. [4] Veřejné průzkumy [5] ukazují, že drtivá většina veřejnosti podporuje zákaz využívání divokých zvířat v cirkusech.
Mnoho evropských zemí jako Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Slovinsko, Polsko a Malta, již využívání všech (divokých) zvířat v cirkusech zakázalo. Jiné země v současné době zákaz buď prověřují (např. Nizozemskoa Velká Británie), nebo výrazně omezily druhy zvířat povolené v cirkusech (např. Dánsko, Finsko, Maďarsko, Portugalsko, Norsko, Slovensko a Švédsko).
Organizace FVE, která má za cíl „podporovat zdraví zvířat, dobré životní podmínky zvířat a zdraví veřejnosti v celé Evropě“, doporučuje, aby všechny příslušné evropské a národní orgány zakázaly využívání divokých savců v cirkusech, které putují napříč EU. V žádném případě není možné, že by fyziologické, duševní a sociální požadavky divokých zvířat mohly být v těchto podmínkách dostatečně splněny.
Vhodná konečná ustanovení, možnosti umístění zvířat a v některých případech i eutanazie, nezbývá-li nic jiného, jsou záležitosti, které je potřeba prodiskutovat s majiteli cirkusu.
ZDROJE:
[1] Závěry konference FVE o dovozu a chovu exotických zvířat v Evropě,https://goo.gl/MsQe1W
[2] Závěry mezinárodní konference o kočování exotických zvířat, pořádané organizací FVE a Cyprus Presidency ve dnech 4.-5. října 2012 – informace od Presidency https://goo.gl/ZWE9Gt
[3] Konference na téma „Divoká zvířata v zajetí – Blaho zvířat, právo a jeho prosazování“ https://goo.gl/bv6srm
[4] Zpráva společnosti Defra ohledně návrhu zákona o divokých zvířatech v cirkusech (duben 2013), https://goo.gl/v4zf1A
[5] Eurogroup for Animals, Analýza národních právních předpisů, které se týkají chovu a prodeje exotických zvířat v Evropě (Analysis of national legislation related to the keeping and sale of exotic pets in Europe)
PŘÍLOHA 2PROHLÁŠENÍ O ETOLOGICKÝCH POTŘEBÁCH
A ŽIVOTNÍ POHODĚ DIVOKÝCH ZVÍŘAT V CIRKUSECHZáří 2015
PŘEDMLUVA
V posledních letech se stále častěji diskutuje o tom, zda má využívání divokých zvířat pro zábavu nějaké odůvodnění. To se odrazilo také na různých národních právních předpisech a v současné době omezení ohledně využívání divokých zvířat v cirkusech přijalo již 18 zemí EU.
V originále se píše 18, ale v jiných částech textu je uveden počet 19.
Příznivci využívání divokých zvířat v cirkusech tvrdí, že tato zvířata nevykazují stejné chování a nemají stejné fyziologické potřeby jako jejich volně žijící protějšky, protože byly vychovány v zajetí, někdy dokonce i po několik generací, a tedy jejich životní pohoda není nijak ovlivněna.
Účelem tohoto dokumentu je poukázat na všeobecný souhlas vědecké komunity, že toto tvrzení nelze doložit vědeckými argumenty. Tato zpráva jasně vysvětluje rozdíly mezi ochočenými a domestikovanými zvířaty a uvádí důsledky, které má život v cirkusech na životní pohodu divokých zvířat, a to jak na individuální, tak i na sociální úrovni. Podepsaní vědci s rozsáhlými výzkumnými záznamy o biologii, ekologii a etologii divoké zvěře prohlašují, že divoká zvířata nejsou vhodná pro život v cirkusové zábavě.
OCHOČENÁ NEBO DOMESTIKOVANÁ: ZÁSADNÍ ROZDÍL
Divoká zvířata v cirkusech jsou jedinci, kteří jsou donuceni se přizpůsobit a podřídit se lidem. Často jsou vychováváni lidmi (Harris et al., 2006), což je vůči lidem činí méně bázlivé (Pedersen, 1994; Trut, 1999, Pedersen a Jeppesen, 1999). Tito jedinci jsou někdy označováni za ochočená zvířata, ale nemohou být považováni za zvířata domestikovaná (Harris a kol., 2006). Kromě slonů, kteří jsou převážně odchyceni v divočině, cirkusy chovají zvířata, která mají k dispozici, (Kiley-Worthington, 1989, Kiley-Worthington, 1990) a neexistují žádné důkazy o následné selektivní reprodukci (Harris a kol., 2006). Geneticky divoká zvířata v cirkusech jsou tedy totožná s jejich druhy ve volné přírodě. Vykazují stejné předpoklady pro chování specifické pro svůj druh (Price, 1984, Price, 1999) a jejich instinkty nejsou ovlivněny. Výsledkem je, že (ochočená) divoká zvířata v zajetí jsou často nepředvídatelná a za stresových okolností je pravděpodobné. že budou agresivní. (Belayev, 1979, T. A. E. R. Project, 2008).
Obecně lze říci, že „ochočený“ je pojem, který je vymezen pro jednotlivé živočichy, zatímco pojem „domestikovaný“ se týká celého druhu zvířat a označuje důsledek dlouhodobého selektivního chovu. Za uběhlá tisíciletí bylo domestikováno pouze několik druhů, zatímco jiná zvířata nemusí být domestikována ani po mnoha generacích selektivního chovu (Price, 1984). Druh je považován za domestikovaný, pokud prošel genetickými změnami, které mění jeho vzhled, fyziologii a následně jeho chování (Ricker et al., 1987, Price, 1999).
Tento zdlouhavý proces vyžaduje výběr specifických rysů mnoho generací po sobě, což může znamenat desítky až stovky let (Belayev, 1979; Trut, 1999) v závislosti na přísnosti výběru a reprodukčním tempu příslušného druhu.
Hlavní dopady cirkusového života na dobré životní podmínky divokých zvířat jsou:
• OMEZENÝ PROSTOR: cirkusová zvířata tráví většinu dne zavřená v omezeném prostoru, asi 1-9 % dne tráví drezurou/výcvikem a zbytek času jsou v cvičných ohradách (Nevill a Friend, 2006). Ty jsou často výrazně menší než požadují minimální normy pro venkovní zoologické výběhy (Iossa et al., 2009). Stísněné ubytovací podmínky cirkusových zvířat mají velkou pravděpodobnost vyvolat stimulační chování u kočkovitých šelem (Clubb a Mason, 2003) a slonů (Gruber a kol., 2000).
• ODLOUČENÍ OD MATEK: mláďata divokých zvířat v cirkusech jsou kvůli ochočení pravidelně odloučena od své matky a odchována lidmi (Harris a kol., 2006). Tím se zvyšuje stresové chování a prodloužená reakce na stres (Dettling, 2002, McEwen, 2007, Reimers a kol., 2007). Tyto účinky mohou přetrvávat až do dospělosti ve formě zvýšené citlivosti na stres (Cirulli a kol., 2009), výskytu abnormálního chování (Latham a Mason, 2008), zvýšené agrese (Howard a kol., 1981) a náchylnosti k psychopatologii (Cirulli et al. 2009, Freund a kol., 2013).
• OMEZENÉ SOCIÁLNÍ INTERAKCE: v cirkusových praktikách je často nutné zvířata ubytovat odděleně, ve skupinách menších než je průměr ve volné přírodě nebo nepřirozených skupinách (Agoramoorthy a Hsu, 2005). To brání vytvoření normální sociální dynamiky a má významný dopad na jejich chování, blahobyt a reprodukci (Price a Stoinski, 2007).
• ČASTÉ CESTOVÁNÍ: divoká zvířata vykazují při cestách známky behaviorálního a fyziologického utrpení (Montes et al, 2004) v rozporu s obvyklým chováním domácích zvířat (Grandin, 1997). Studie nosorožců dvourohých v zajetí poukázala na propojení
mezi jejich častým transportem a okamžitým vývojem kožního onemocnění (Munson a kol., 1998). Přestože byl navržen model návyku na cestování (Kiley-Worthington, 1990; Toscano et al., 2001), na příliš dlouhých cestách byla zaznamenána zvýšená stimulace tygrů (Nevill a Friend, 2006), stejně jako změny hladin stresových hormonů [Dembiec et al, 2004].
• DREZŮRA A VYSTUPOVÁNÍ: většina dostupných důkazů naznačuje, že vystupování v přítomnosti diváků může divokým zvířatům působit vážný stres (Hossey, 2000; Carlstead & Brown, 2005). Tyto stresující situace zahrnují omezené možnosti pohybu, nesprávné (umělé) osvětlení, vystavení hlasitým a nepříjemným zvukům a nepohodlné nebo rušivé pachy a teploty (Morgan a Tromborg, 2007). Druh výcviku, který se běžně používá, výrazně ovlivňuje životní podmínky zvířat, neboť tréninkové procedury, které zahrnují fyzický trest, jsou pro ně stresující a budí ve zvířeti, na kterém jsou prováděny, silný strach (Morgan a Tromborg, 2007). Nakonec, cirkusoví sloni často čelí defektu kloubů a kýle, protože během vystupování opakovaně zaujímají nepřirozené pozice (Kuntze, 1989). S vystoupením cirkusových slonů (Friend and Parker, 1999) a tygrů (Krawcel a kol., 2005) je spojeno stereotypní chování.
ZÁVĚRY
Divoká zvířata využívaná v cirkusech jsou ochočená, ne domestikovaná, a důkazy z literatury ukazují, že cirkusy pro divoká zvířata představují nevhodné prostředí. Cirkusy divokým zvířatům celkově neposkytují některé z nejzákladnějších sociálních, prostorových a zdravotních požadavků. Schopnost přirozeného chování je výrazně snížena, zatímco zvířata jsou povinna vykonávat nepřirozené chování. Přímým důsledkem jsou výrazně omezeny věci jako jejich blahobyt, zdraví a reprodukce.
Nejvíce společenské druhy zvířat, jako jsou sloni a velcí masožravci, patří k nejoblíbenějším druhům, které jsou drženy v cirkusech (Galhardo, 2005), přestože jsou tyto druhy zároveň nejméně vhodné pro život v cirkusu (T.A.E.R. Project, 2008; Iossa a kol., 2009). Tento poznatek byl uznán v mnoha zemích po celém světě, kde jsou (některá nebo všechna) divoká zvířata v cirkusech zakázána.
Marc BekoffProfesor ekologie a evoluční biologie, Univerzita v Coloradu
Martin Bruene
Profesor psychiatrie, Bochumská univerzita
Nedim C. BuyukmihciProfesor veterinární medicíny, Univerzita California-Davis
Richard ByrneProfesor psychologie, Univerzita St. Andrews
Tomàs CampsVeterinář a etolog, Univerzita Autonoma v Barceloně
Immaculada de VicenteDocentka ekologie, Univerzita v Granadě
Debra DurhamPředstavenstvo, organizace Terra Mar Research
Hope FerdowsianDocentka medicíny, Univerzita Georgetown a George Washingtona
Gustavo GandiniProfesor genetiky zvířat, Milánská univerzita
Stephen HarrisProfesor, Bristolská univerzita
José María HernándezVědecký pracovník, Oddělení zoologie a biologické antropologie, Univerzita v Madridu
Clément Inkamba-NkuluVědecký poradce, organizace Wildlife Conservation Society
Elfriede Kalcher-SommersguterInstitut zoologie, Univerzita v Grazu
Marina Mangas SánchezBioložka, ekoložka se zaměřením na divokou zvěř
Debra MerskinDocentka, Univerzita v Oregonu
Manfred NiekischProfesor mezinárodní ochrany přírody, Goethe univerzita, Frankfurt
Joyce H. Poole
Spoluzakladatelka a ředitelka projektu ElephantVoicesSigne PreuschoftVedoucí kompetenčního centra – projekt Apes, Vier Pfoten
Ian RedmondVelvyslanec, Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Úmluva o stěhovavých druzích (Convention on Migratory Species)
Diana ReissProfesorka oddělení psychologie, Univerzita Hunter College, New York
Franz ScwarzenbergerProfesor endokrinologie, Vídeňská univerzita
Volker SommerProfesor evoluční antropologie, Londýnská univerzita
Agnès SouchalPrimátoložka
Berry SpruijtProfesor biologie, ekologie živočichů, environmentální biologie, Ultrechtská univerzita
Edwin van LeeuwenVýzkumný pracovník, Obor psychologie a neurovědy, Univerzita St. Andrews
Elisabetta VisalberghiInstitut kognitivní vědy a technologie, Consiglio Nazionale delle Ricerche, Řím
Roos VonkProfesorka sociální psychologie, Institut behaviorální vědy, Radboudská univerzita
Richard WranghamProfesor, Oddělení lidské evoluční biologie, Harvardská univerzita
BIBLIOGRAFIE
Agoramoorthy G. and M. HsuUse of non-human primates in entertainment in Southeast Asia, Journal of Applied Animal Welfare Science, vol. 8, no. 2, pp. 141-149, 2005.
BelayevDestabilizing selection as a factor in domestication,
The Journal of Heredity, vol. 70, pp. 301-308, 1979.
Carlstead, K. & Brown, J. L.Relationships between patterns of fecal corticoid excretion and behaviour, reproduction and environmental factors in captive black (Diceros bicornis) and white (Ceratotherium simum) rhinoceros.In: Zoo Biology 24, S. 215–232, 2005.
Cirulli F., N. Francia, L. Aloe, E. Alleva and S. Suomi Early life stress as a risk factor for mental health: role of neutrophins from rodent to non-human primates,Neuroscience and Behavioral Reviews, vol. 33, pp. 573- 585, 2009.
Clubb R. and G. MasonCaptivity effects on wide-ranging carnivores,Nature, vol.425, pp. 473-474, 2003.
De Rouck M., A. Kitchener, G. Law and M. Nelissen A comparative study of the influence of social housing conditions on the behaviour of captive tigers (Panthera tigris), Animal Welfare, vol. 14, pp. 229-238, 2005.
Dembiec D., R. Snider and A. ZanellaThe effects of transport stress on tiger physiology andbehavior, Zoo Biology, vol. 23, pp. 335-346, 2004.
Dettling A., J. Feldon and C. PryceEarly deprivation and behavioural and physiological responses to social separation/novelty in marmosets, Pharmacology Biochemistry and Behavior,vol. 73, no. 1, pp. 259-269, 2002.
Elledge A., L.-P. Leung, L. Allen, K. Firestone and A. WiltonAssessing the taxonomic status of dingoes Canis familiaris dingo for conservation, Mammal Review, vol. 36, no. 2, pp. 142-156, 2006.
Freund N., B. Thompson, J. Denormandie, K. Vaccarro and S. AndersenWindows of vulnerability: maternal separation, age and fluoxetine on adolescent depressive-like behavior in rats, Neuroscience, vol. 249, pp. 88-97, 2013.
Friend T. and M. ParkerThe effect of penning versus picketing on stereotypic behavior of circus elephants, Applied Animal Behavior Science, vol. 64, pp. 213-225, 1999.
Galhardo L.Animals in circuses: legislation and controls in the European Union, Eurogroup for Wildlife and Laboratory Animals, Brussels, Belgium, 2005.
Grandin T.Assessment of stress during handling and transport, Journal of Animal Science, vol. 75, pp. 249-257, 1997.
Grubert T. M., Friend T.H., Gardner J. M., Packard J.M., Beaver B. & Bushong D.Variation in stereotypic behaviour elated to restrain in circus elephants, Zoo Biology 19: S.209 – 221, 2000.
Harris S., G. Iossa and C. SoulsburyA review of the welfare of wild animals in circuses, Report submitted to the circus working group, 2006.
Hosey G.Zoo animals and their human audiences: what is the visitor effect?, Animal Welfare, vol. 9, pp. 343-357, 2000.
Howard S., R. Gandelman and C. RosenthalIsolation potentiates the aggression- activating property of testosterone in female mice, Physiology & Behavior, vol. 26, pp. 971-972, 1981.Iossa G., C. Soulsbury and S. HarrisAre wild animals suited to a travelling circus life?Animal Welfare, vol. 18, pp. 129-140, 2009.
Kiley-Worthington M.Animals in Circuses, RSPCA, Horsham, UK, 1989.
Kiley-Worthington M.Animals in Zoos and Circuses: Chiron’s World?Little Eco- Farms Publishing, Essex, UK, 1990.
Krawcel P., T. Friend and A. WindomStereotypic behaviour of circus tigers. Effects of performance, Applied Animal Behaviour Science, vol. 95, pp. 189-198, 2005.
Kuenzel C., S. Kaiser, E. Meier and N. SachserIs a wild mammal kept and reared in captivity still a wild animal?, Hormones and Behavior, vol. 43, pp. 187-196, 2003.
Kuntze A.Work-related illness: Hernia perinealis, Bursitis praepatellaris and Tyloma olecrani in female circus elephants (Elephas maximums), Erkrankungen der Zootiere, vol. 31, pp. 185- 18, 1989.
Latham N. and G. Mason
Maternal deprivation and the development of stereotypic behavior, Applied Animal Behavior Science, vol. 110, no. 1-2, pp. 84-108, 2008.
McEwen B.Physiology and neurobiology of stress and adaptation: central role of the brain” Physiological Reviews, vol. 87, pp. 873-904, 2007.
Montes I., G. McLaren, D. Macdonald and R. MianThe effect of transport stress on neutrophil activation in wild badgers (Meles meles), Animal Welfare, vol. 13, pp. 355- 359, 2004.
Morgan K. and C. TromborgSources of stress in captivity, Applied Animal Behavior Science, vol. 102, pp. 262-302, 2007.
Munson L., J. Koehler, J. Wilkinson and R. MillerVesicular and ulcerative dermatopathy resembling superficial necrolytic dermatitis in captive black rhinoceroses (Diceros bicornis), Veterinary Pathology, vol. 35, pp. 31-42, 1998.
Nevill C. and T. FriendA preliminary study on the effects of limited access to an excercise pen on sterotypic pacing in circus tigers, Applied Animal Behaviour Science, vol. 101,pp. 355-361, 2006.
Pedersen V.Long-term effects of different handling procedures on behavioural, physiological, and reproduction-related parameters in silver foxes, Applied Animal Behaviour Science, vol. 40, no. 3-4, pp. 285-296, 1994Pedersen V. and L. JeppesenEffects of early handling on later behaviour and stress responses in the silver fox (Vulpes vulpes), Applied Animal Behaviour Science, vol. 26, pp. 383-393, 1999.
Price E.Behavioral aspects of animal domestication,Quarterly Review of Biology, vol. 59, pp. 1-32, 1984.
Price E.Behavioural development in animals undergoing domestication, Applied Animal Behaviour Science, vol. 65, no. 3, pp. 245-271, 1999.
Price E. and T. StoinskiGroup size: determinants in the wild and implications for the captive housing of wild mammals in zoos,Applied Animal Behavior Science, vol. 103, no. 3-4, pp. 255-264, 2007.
Reimers M., F. Schwarzenberger and S. Preuschoft Rehabilitation of research chimpanzees: stress and coping after long-term isolation, Hormones and Behavior, vol. 51, no. 3, pp. 428-235, 2007.
Ricker J., L. Skoog and J. HirschDomestication and behavior-genetic analysis of captive populations, Applied Animal Behavior Science, vol. 18, pp. 91-103, 1987.
A. E. R. ProjectCircus position statement, 2008.
Toscano M., T. Friend and C. NevillEnvironmental conditions and body temperature of circus elephants transported during relatively high and low temperature conditions, Journal of Elephant Managers Association, vol. 12, pp. 115-149, 2001.
Trut L.Early canid domestication: the farm-fox experiment,American Scientist, vol. 87, pp. 160-169, 1999.
Warwick C.Reptilian ethology in captivity: observations of some problems and evaluation of their aethiology, Applied Animal Behavior Science, vol. 26, pp. 1-13, 1990.
PŘÍLOHA 3PROHLÁŠENÍ PSYCHOLOGŮ O ANTI-PEDAGOGICKÉ HODNOTĚ TÝRÁNÍ ZVÍŘAT V CIRKUSECH A VYSTOUPENÍCH
PROHLAŠUJEME:
• Soužití se zvířaty a zachování jejich důstojnosti jakožto živých bytostí je hluboká a autentická potřeba lidského druhu;
• Vztahy, které vytváříme se zvířaty a které se vzdalují od neutrálu, mohou mít vliv na emoce a myšlení;
• Vztah se zvířaty je nedílnou součástí růstu, rozvoje a vzdělávání dětí;
Zde podepsaní psychologové vyjadřují opodstatněné znepokojení nad pedagogickými, vzdělávacími a psychologickými důsledky u dětí, které navštěvují cirkusy a podobná vystoupení, ve kterých jsou zvířata chována a využívána nesprávně.
Tyto zážitky jsou nutně podmíněny tím, že zvířata jsou zbavena svobody, chována v nepřirozeném prostředí za podmínek, které nerespektují jejich potřeby, a nucena se chovat nepřirozeně.
Takový kontext zdaleka neusnadňuje ani nepodporuje učení o přirozenosti a potřebách zvířat, ale naopak může podporovat snížený respekt vůči živým bytostem, vést k zamítnutí znaků bolesti a bránit rozvoji empatie, která je pro rozvoj a růst kritická, a to může vyvolat nevhodnou reakci, tedy pobavení a radost při pohledu na trest, nepohodlí a nespravedlnost.
Podepsaní psychologové jsou zasvěceni podpoře dobrého psychologického stavu jednotlivce, skupin a společenství zvířat a následně požadují radikální změnu těchto tradic a zákaz využívání zvířat v cirkusech a podobných vystoupení.
Prohlášení bylo podepsáno více než 100 psychology (celý seznam je k dispozici zde: https://goo.gl/QhhK2m), mezi nimiž jsou:
Melanie Joy, profesorka psychologie a sociologie na Massachusettské univerzitě (Boston). Autorka článků a knih jako bestseller Why We Love Dogs, Eat Pigs, and Wear Cows (Proč milujeme psy, jíme prasata a nosíme krávy).
Jeffrey Moussaieff Masson, psychoanalytik s doktorátem ze sanskritu a indických studií, ředitel projektu Freud Archives. Expert na psychologii zvířat. Autor několika mezinárodních bestsellerů jako Když sloni pláčou.
Fulvio Scaparro, profesor psychopedagogie a psychologie na Milánské univerzitě. Expert na dětství, dospívání, stárnutí a ADR (alternativní řešení sporů). Spisovatel, sloupkař a novinář.
Camilla Pagani, vědecká pracovnice v Institutu kognitivní vědy a technologie, Národní rady pro výzkum. Vědecká pracovnice oboru sociálních prací na Denverské univerzitě, Institutu pro vztahy mezi lidmi a zvířaty.
Marco Poli, ředitel Institutu psychologie na Milánské univerzitě. Doktor a psycholog.
Stefano Federici, docent obecné psychologie, Univerzita v Perugii.
Chiara Ripamonti, vědecká pracovnice zabývající se klinickou psychologií pod záštitou Milánské univerzity. Znalkyně pro deník Ricerche di Psicologia a Psicologia della salute, edice Franco Angeli.
Domenico Barrilà, psycholog a psychoanalytik.
Valeria La Via, psycholožka a psychoanalytička. Laura Occhini, vědecká pracovnice, Sienská univerzita. Marina Valcarenghi, psycholožka a psychoanalytička. Marcella Danon, psycholožka a novinářka.Mariangela Ferrero, psycholožka a psychoterapeutka.
PŘÍLOHA 4ROZHODNUTÍ PSYCHOLOGICKÉHO VÝBORU POLSKÉ AKADEMIE VĚD O PODPOŘE ČINNOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S OMEZENÍM VYUŽÍVÁNÍ ZVÍŘAT PRO CIRKUSOVOU ZÁBAVUDo angličtiny přeložil Wojciech Pisula, PhD.
ŘEŠENÍ
Psychologický výbor Polské akademie věd (PAN) tímto vyjadřuje svou podporu činností zaměřených na omezení a vymýcení využívání zvířat v cirkusové zábavě. Cirkusové využívání zvířat představuje hrozbu pro jejich životní pohodu a současně podporuje nevhodné postoje vůči zvířatům. Psychologický výbor Polské akademie věd schvaluje činnost nevládních organizací s cílem zavést sociální dohled nad využíváním zvířat v cirkusech, omezit počet využívaných zvířat a zavést mechanismy, které podmíní a prosadí řádnou péči o tato zvířata.
ODŮVODNĚNÍ
Zvířecí výkony v cirkusech jsou velmi oblíbené u dětí, které jsou k účasti povzbuzovány rodiči, školami, médii a těmi, kteří z toho utrží výdělek – samotnými cirkusovými společnostmi. Děti sledují zvířata na jevišti, která jsou nucena provádět triky a chovat se způsobem, který jim není přirozený. Po přehlídce je často pozorují v přívěsech, klecích nebo v řetězech, což jim dává představu, že s tímto druhem zacházení se zvířaty v zajetí není nic špatného.
Mnoho zvířat, zejména divokých druhů, je od útlého věku vystaveno brutálním metodám výcviku, jejichž cílem je donutit zvířata k podřízenosti a naučit je, aby poslouchala příkazy. Během cirkusové sezóny jsou zvířata často převážena z místa na místo ve stísněných a tmavých přívěsech. Většinu svých dnů tráví v malých klecích nebo svázána, zbavena dostatečného obytného prostoru, neschopna uspokojit své základní potřeby, jako je socializace se svými druhy.
Když je cirkus na místě, zvířata jsou často uvázána pomocí krátkého lana nebo řetězu. Vystupování je pro zvířata rovněž velmi stresující kvůli silnému osvětlení, hlasité hudbě a davu hlučných lidí. Mimo sezónu jsou zvířata držena v takzvaných zimovištích, které jsou obvykle malé a špinavé. Stereotypní chování, které naznačuje psychologické problémy, je u cirkusových zvířat, jako jsou například lvi, tygři a sloni, časté. Důvodem je především stálý stres způsobený izolací a uvězněním ve stísněných prostorách, ve kterých jsou tato zvířata držena. Řada zemí zakázala využívání všech, nebo alespoň divokých zvířat v cirkusech.
Cirkusová vystoupení se zvířaty nemají žádnou vzdělávací hodnotu a ve skutečnosti mohou výchově dětí uškodit. Je třeba zmínit, že lidé trénují zvířata pro nejrůznější účely, včetně úloh v oblasti podpory záchranných a pořádkových služeb, pro sport, jako terapeutická zvířata, učí je doprovázet osoby s různým postižením, to vše
s ohledem na pohodu cvičených zvířat. Ve všech těchto formách využívání a výcviku zvířat může zamýšlený účel trénink spolehlivě ospravedlnit. V případě cirkusů jsou účely využívání zvířat (zábava pro publikum a zisk pro cirkus) dosažitelné bez využití zvířat. Podmínky, ve kterých jsou cirkusová zvířata chována, dále činí toto odvětví obchodu obzvláště krutým a zároveň pobuřují dnešní morální hodnoty.
Varšava, 27. března 2015
Prof. Piotr Oleś, Ph.D.Předseda psychologického výboru PAN
PŘÍLOHA 5DOTAZNÍK PRO STÁTY, KTERÉ PŘIJALY ZÁKAZ VYUŽÍVÁNÍ ZVÍŘAT V CIRKUSECHVýsledky dotazníku budou použity pouze pro účely identifikace nejvhodnějšího přístupu k přijetí a zavedení zákazu využití buď všech, nebo výhradně divokých zvířat v cirkusech v zemích Evropy. Analýza výsledků bude zveřejněna ve finální zprávě. Jména ani kontaktní detaily přispěvatelů nebudou zveřejněny ve zprávě ani žádné jiné dokumentaci.
1. Datum přijetí zákazu a datum jeho zavedení
2. Kdo zahájil proces přijetí zákazu?
3. Jaké hlavní problémy nastaly během procesu přijetí zákazu?4. Jaké hlavní problémy nastaly po přijetí zákazu?5. Který orgán národní správy je odpovědný za ověření správného prosazování zákazu?6. Jaká opatření byla zavedena pro kontrolu prosazování zákazu?7. Přidělila vláda orgánům pověřeným prosazováním zákazu případné dodatečné zdroje (finanční nebo technické)? Pokud ANO, jakým způsobem?
8. Bylo cirkusům dovoleno, aby zvířata, která patřila k zakázaným druhům, zůstala v cirkusech až do přirozeného konce jejich života? Pokud ANO:
a) Mohly je cirkusy dále využívat pro vystoupení?
b) Mohly je přepravovat mezi lokacemi vystoupení?9. Pokud NE a zvířata musela být umístěna, odpovězte prosím na následující otázky: a) Kdo byl odpovědný za jejich umístění?
b) Obdržely cirkusy od vlády za zvířata kompenzaci? Zaplatila vláda umístění a péči? c) Kam byla zvířata umístěna? d) Existuje záznam o druzích a počtech zvířat, která byla umístěna? Pokud možno, informace prosím uveďte.
10. Zavedla vláda jakoukoli proceduru pro odbornou rekvalifikaci trenérů zvířat a jiných zaměstnanců zapojených do drezůry zvířat? Pokud ano, prosím, rozveďte.11. Respektovaly cirkusy zákaz, nebo se vyskytly případy, kdy předpisy nebyly dodrženy? Pokud ano, stručně prosím popište případy a přijatá opatření.12. Došlo ke zpochybnění zákazu před soudem? Pokud ano, k čemu to vedlo? Pokud řízení stále probíhá, stručně prosím popište jeho současný stav.
13. Pokud si přejete dodat další informace, udělejte tak prosím zde:
PŘÍLOHA 6SEZNAM CIRKUSŮ V EU, KTERÉ VYUŽÍVAJÍ DIVOKÁ ZVÍŘATA
ČR podle dat SZ z diskuCirkus MetropolCirkus Arletcirkus Jo-Joocirkus Cramercirkus Carinicirkus BerosiniNárodní cirkus original Berousekcirkus Venasiscirkus Humbertocirkus ŠIMEKCirkus BernesBerousek original cirkus sultanCirkus Rudolf BerousekCirkus Prince
Bob Navarro KingOhana – zakázaný lachtan? Jinak jen domestikovaná (včetně lam a velbloudů) s Ohanou je jich 16
PŘÍLOHA 7ZVÍŘATA V CIRKUSECH: PORTUGALSKO, NĚMECKO A ITÁLIE.Portugalsko [1]
234 ptáků
186 plazů
100 piraní
42 škorpionů
35 lvů
30 tygrů
28 velbloudů
22 tarantulí
18 ryb pacu
11 alpak
8 žraloků
6 krokodýlů
6 leguánů
5 slonů
5 lam guanako
5 ještěrů
3 gekoni
2 bizoni
2 hroši
2 mufloni
2 lachtani/tuleni
2 sobi
2 zebry
1 jelen
1 puma
1 liška
1 watusi
2 žáby
Německo [2]
71 lvů
91 tygrů
2 ligři
2 leopardi
1 serval
50 slonů
10 primátů
2 nosorožci
3 hroši
5 žiraf
11 lachtanů
> 50 zeber
5 klokanů
1 liška
2 bizoni
3 emu
2 pštrosi
200-250 velbloudovitých
Itálie [3]
160 tygrů
60 lvů a jiných kočkovitých šelem
140 velbloudů a dromedárů
50 slonů
80 turovitých (bizonů)
60 lam
20 hrochů
9 žiraf
6 nosorožců
1 https://goo.gl/YfjxEK
2 Minimální počty, důvěrná komunikace se společností Deutscher Tierschuzbund
3 LAV, „I circhi in Italia“, 2015.
PŘÍLOHA 8KRITÉRIA SPOLUPRÁCE S EVROPSKOU ALIANCÍ ZÁCHRANNÝCH STŘEDISEK A ÚTOČIŠŤ „EARS“
(dostupné z "http://ears.org/join-ears/become-a-partner)")
ŽADATEL MUSÍ DŮKAZNĚ SPLNIT NÁSLEDUJÍCÍ:
1. Provozuje záchranné a rehabilitační středisko a/nebo útočiště v Evropě.
2. Je právnickou osobou s potřebnou národní licencí a/nebo povolením.
3. Snaží se poskytovat humánní a odpovědnou péči. Výsledek by měl stimulovat a podporovat:
a. Přirozenou možnost vyjádření fyzického, sociálního a psychologického chování druhu: Partneři by se měli snažit všem druhům a jednotlivcům poskytnout vhodné prostředí, které jim umožní vyjádřit přirozený repertoár fyzické a sociální činnosti a chování a podporuje jejich psychický blahobyt.
b. Dobré fyzické zdraví: partneři by měli zajistit systém řízení, včetně odborné veterinární péče a karantény (případně izolačních zařízení), systémy ochrany životního prostředí a zdravotní péče, která zvířatům umožní si udržet odpovídající váhu a tělesnou kondici pro druh a jednotlivce; bez bolestí, úrazů a onemocnění; a vykázat přiměřený stupeň fyzické pohyblivosti a pružnosti. To vyžaduje, aby partneři aktualizovali a uplatňovali osvědčené postupy v oblasti rehabilitace a péče v závislosti na současných vědeckých poznatcích a praxi.
4. Neobchoduje se zvířaty.
5. Pracuje tak, aby zajistil, že příjem a další umisťování zvířat a pomáhá snižovat důvody, kvůli kterým zvířata potřebují záchranu, rehabilitaci a azyl, a nezvyšuje je.
6. Pracuje na tom, aby se zabránilo potřebě záchranných středisek a útočišť, např. prostřednictvím vzdělávání a zapojením se do problematiky ochrany zvířat.
7. Poskytuje vzdělání jako podmínku pro návštěvu široké veřejnosti.
8. Omezuje fyzický kontakt mezi zvířaty a širokou veřejností.
9. Neprovádí výzkum, který ohrožuje dobré životní podmínky a/nebo ochranu zvířat.
10. Používá vhodná opatření k omezení propagace zneužívání zvířat, včetně vhodných kontracepčních programů.
11. Provádí eutanázii pouze u zvířat s terminálním onemocněním, kritickým zraněním nebo těžkým psychickým a behaviorálním postižením, pro které neexistuje výhled zotavení a kvalitního života. Toto by mělo být zhodnoceno multidisciplinárním týmem, včetně kvalifikovaného veterináře a behaviorálního odborníka, s ohledem na fyzické a psychologické dopady.
12. Konzultuje a dodržuje příslušné pokyny pro rehabilitační a reintrodukční praxi.
13. Aktivně spolupracuje s aliancí a pracuje v duchu spolupráce, sdílení znalostí a informací.
