Home >Documents >Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a příslušnost

Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a příslušnost

Date post:18-Jan-2016
Category:
View:37 times
Download:0 times
Share this document with a friend
Description:
Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a příslušnost. Pravomoc soudů. Obecně chápeme jako souhrn oprávnění určitého orgánu jednat a rozhodovat v určitých záležitostech (kompetence). - PowerPoint PPT Presentation
Transcript:
  • Pravomoc, pslunost een spor o pravomoc a pslunost

  • Pravomoc soud Obecn chpeme jako souhrn oprvnn uritho orgnu jednat a rozhodovat v uritch zleitostech (kompetence). V civilnm procesu hovome o civiln pravomoci soud meme ji definovat rznm zpsobem v teorii + 7 a 8 o.s.. zkonn vymezen civiln pravomoci soud.

  • Civiln pravomoc soud teoretick vymezenPravomoc soud rozumme souhrn zleitost, kter jsou soudy oprvnny a povinny projednvat a rozhodovat.Vymezuje vztahy mezi soudy a jinmi orgny. Civiln pravomoc projednvn a rozhodovn vc ochrany prv.

  • Civiln pravomoc soud zkonn vymezenObecn vymezen civiln pravomoci soud - 7 odst. 1 (prvn st souvt):V obanskm soudnm zen projednvaj a rozhoduj soudy spory a jin prvn vci, kter vyplvaj z obanskoprvnch, pracovnch, rodinnch a obchodnch vztah,

  • Civiln pravomoc soud zkonn vymezenZen pravomoc soud - 7 odst. 1 (Druh st souvt) :pokud je podle zkona neprojednvaj a nerozhoduj o nich jin orgny. - soukromoprvn vci, kter neprojednvaj soudy (nap. vklad prva do katastru nemovitost).O soukromoprvnch zleitostech vyatch z pravomoci ale mohou soudy rozhodovat za podmnek sti pt o.s.. ( 7 odst. 2 o.s.. )Zenou pravomoc je teba odliovat od odnt pravomoci soudm na zklad psemn smlouvy (a nikoli zkona) zaloen pravomoci k projednn sporu rozhodci.

  • Civiln pravomoc soud zkonn vymezenRozen pravomoc soud - 7 odst. 3 Jin vci projednvaj a rozhoduj soudy v obanskm soudnm zen, jen stanov-li tak zkon. Jin vci - jin ne obanskoprvn, pracovn, rodinn a obchodn tj. vci veejnoprvn povahy nap. zen o proputn cizince ze zajitn dle 200o a nsl. o.s..Pravomoc soud ve vcech sprvnho soudnictv upravuje zvltn zkon zkon . 150/2002 Sb., soudn d sprvn, v.z.p.p. (7 odst. 4 o.s..).

  • Civiln pravomoc soud zkonn vymezenDlen pravomoc - 8 o.s..- M-li bt ped zenm u soudu provedeno zen u jinho orgnu, mohou soudy jednat jen tehdy, nebyla-li vc v takovm zen s konenou platnost vyeena.Pravomoc soud je zaloena, a nen-li mon vyeit s konenou platnost u jinho orgnu. zen u soudu je pak zahjeno postoupenm vci, postoupen spisy pln funkci aloby.V souasn dob obsolentn ustanoven.

  • Spory o pravomoc kompetenn sporySpory o pravomoc mohou nastat mezi soudy a jinmi orgny a mezi soudy R a jinho sttu.Kompetenn konflikty jsou:Pozitivn oba orgny maj za to, e vc spad do jejich pravomoci.Negativn oba orgny maj za to, e vc nespad do jejich pravomoci.

  • Spory o pravomoc Spory mezi soudy a orgny moci vkonn, zemn, zjmov a profesn samosprvy dle zkona . 131/2002 Sb., o rozhodovn nkterch kompetench spor - rozhoduje specializovan sent sloen ze t soudc Nejvyho soudu a t soudc Nejvyho sprvnho soudu (sud poet len sentu)X dle tohoto zkona se e i spory mezi soudy rozhodujcmi ve sprvnm soudnictvm a soudy rozhodujcmi v obanskm soudnm zen oznaeny jako spory o vcnou pslunost

  • Spory o pravomoc2. Mezi soudy R a soudy jinch stt:mezi soudy R a soudy lenskch stt EU akty sekundrnho komunitrnho prva (nap. nazen Rady . 44/2001)mezi soudy R a soudy jinch ne lenskch stt EU mezinrodn smlouvy, nen-li jich pak kolizn normy (zkon . 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu soukromm a procesnm)

  • Civiln pravomoc soudProcesn podmnkou, jej nedostatek je neodstraniteln. Nen-li dna pravomoc, soud zen zastav, a po prvn moci usnesen o zastaven zen postoup soud vc orgnu, do jeho pravomoci nle.Nen-li ve vci dna pravomoc, neme bt v tto vci ani provedeno smr zen dle sti druh o.s..

  • Pslunost soud Vymezuje rozsah psobnosti mezi jednotlivmi orgny, do jejich pravomoci vc nle.V civilnm procesu tedy vymezuje rozsah psobnosti mezi jednotlivmi soudy.Vymezuje vztahy mezi soudy navzjem. Uren (vymezen) toho lnku soudn soustavy, jako i konkrtnho soudu danho lnku, kter m danou vc spadajc do civiln pravomoci soud projednat a rozhodnout.

  • Druhy soudn pslunostiDle hledisek, dle nich je urovn soud pslun k projednn vci a rozhodnut o n dlme na : vcn, mstn a funkn.Vcn pslunost vymezuje rozsah psobnosti mezi jednotlivmi lnky soudn soustavy.Mstn pslunost vymezuje rozsah psobnosti mezi jednotlivmi soudy stejnho lnku soudn soustavy.Funkn pslunost vymezuje rozsah psobnosti mezi jednotlivmi lnky soudn soustavy tak, e uruje, kter lnek je pslun projednat a rozhodnout konkrtn stejnou vc na zklad opravnho prostedku postupn po sob.

  • Princip trvn pslunostiTzv. perpetuatio forizen se kon u toho soudu, kter je vcn a mstn pslun. Pro uren vcn a mstn pslunosti jsou a do skonen zen rozhodn okolnosti, kter tu jsou v dob jeho zahjen. Vcn a mstn pslunm je vdy tak soud, jeho pslunost ji nen mon podle zkona zkoumat nebo jeho pslunost byla urena pravomocnm rozhodnutm pslunho soudu.

  • Vjimky z principu trvn pslunosti mstn pslunostPenesen pslunostiZa zkonem stanovench podmnek me soud svou pslunost penst zen ve vcech pe soudu o nezletil, zen ve vcech obchodnho rejstku, zen opatrovnick.Pikzn vci (delegace) Nutn vichni soudci vyloueni z projednvn Vhodn z dvodu vhodnosti.O pikzn vci rozhoduje soud, kter je nejble spolen nadzen pslunmu soudu a soudu, jemu m bt vc pikzna. astnci maj prvo se vyjdit k tomu, ktermu soudu m bt vc pikzna, a v ppad odstavce 2 t k dvodu, pro kter by vc mla bt pikzna.Pikazuje se jinmu soudu tho stupn.

  • Vcn pslunost Uruje, kter lnek soudn soustavy je pslun vc projednat a rozhodnout (v prvnm stupni).Prvn prava 9 o.s..Zkladn pravidlo - 9 odst. 1 nestanov-li zkon jinak, je k zen pslun okresn soud. Vjimky z tohoto pravidla odst. 2, 3, 4 a 5Odstavce 2, 3 a 4 vcn pslunost krajskho soudu druh odstavec vtinou neobchodn, specializace, nronost, mal vskyt, nap. ochrana osobnosti, spory vychzejc z autorskho zkona apod.- Tet odstavec vtinou obchodn povahy+ dle ps. r) ve sporech mezi podnikateli pi jejich podnikatelsk innosti z dalch obchodnch zvazkovch vztah, vetn spor o nhradu kody a vydn bezdvodnho obohacen, s vjimkou spor est vjimek, kdy je pslun okresn soud nap. penit plnn do 100 000 K- tvrt insolvenn zenPt odstavec vcn pslunost Nejvyho soudu, stanov-li tak zkon.

  • Vcn pslunostJe procesn podmnkou, jej nedostatek je odstraniteln.Soud ji zkoum kdykoli za zen.Plat zsada perpetuatio fori een spor upravuj 104a o.s.. civiln soudn zen, 104b a 104c o.s.. v souvislosti se sprvnm soudnictvm.

  • Vcn pslunost een spor dle 104a o.s..M-li okresn nebo krajsk soud, e nen vcn pslun, pedlo vc spolu se zprvou svmu nadzenmu vrchnmu soudu, pop. Nejvymu soudu (m-li za to, e vc spad do vcn pslunosti NS).astnici se maj prvo vyjdit.Rozhodnutm vrchnho nebo NS jsou soudy a astnci vzni.Stejn postupuje, namtne-li nedostatek astnk.

  • Mstn pslunostUruje konkrtn soud ze soud vcn pslunho lnku dle mstnch hledisek. Prvn prava 84 a nsl.Dlme na obecnou a zvltn.Zvltn dlme na pslunost danou na vbr (fakultativn) a vlunou pslunost (obligatorn).

  • Mstn pslunost - obecnSoudem pslunm k zen je obecn soud alovanho. Obecn soud uruj 85-86 o.s..: u fyzick osoby dle bydlit, u prvnick osoby sdlo, stt organizan sloka nebo msto, kde nastala skutenost, kter zakld uplatnn prvo, obec zem, kraj sdlo orgnInsolvenn sprvce pi vkonu jeho funkce - okresn soud, v jeho obvodu m sdlo..Obecn soud vdy soud okresn, je-li vcn pslun krajsk soud ten krajsk soud, v jeho obvodu je obecn soud astnka.

  • Mstn pslunost dan na vbralobce si me vybrat mezi obecnm soudem a soudy urenmi v 87 o.s.. (nap. dle pracovit, u nhrady kody dle msta, kde nastala kodn udlost). Svj vbr me alobce uskutenit nejpozdji pi podn aloby.

  • Mstn pslunost - vlunV 88 o.s.., uruje vlun mstn pslun soudy. V ppadech zde uvedench nen mon podat alobu k obecnmu soudu astnka.Zejmna nesporn zen nen v nich mon urit alovanho.

  • Dohoda o prorogaciMstn pslunost me bt urena i dohodou stran tzv. dohoda o prorogaci.Ve vci obchodn. Nen mon, stanov-li zkon pslunost vlunou.

  • Mstn pslunostJe procesn podmnkou, jej nedostatek je odstraniteln.Plat zsada perpetuatio fori.Mstn pslunost zkoum soud jen do skonen ppravnho jednn podle 114c. Neprovedl-li tuto ppravu jednn, zkoum soud mstn pslunost jen ped tm, ne zane jednat o vci sam, nebo rozhodl- li o vci sam bez jednn, jen ped vydnm rozhodnut; to neplat, jde-li o platebn rozkaz, elektronick platebn rozkaz nebo evropsk platebn rozkaz. Pozdji ji soud zkoum pouze tehdy, nebyla-li provedena pprava jednn podle 114c, a jen k nmitce astnka, kter byla uplatnna pi prvnm konu, kter astnku pslu. Pi zkoumn mstn pslunosti se nepihl k pprav jednn, jednnm a jinm konm provedenm ped vcn nepslunm soudem a k rozhodnutm vydanm vcn nepslunm soudem.

  • Mstn pslunostM-li soud za to, e nen mstn pslun, vyslov svou nepslunost a postoup vc soudu, o nm m za to, e je mstn pslun.Jestlie s tm soud, jemu byla vc postoupena nesouhlas vznik spor o mstn pslunost. Spor e soud nadzen soudu, ktermu byla vc postoupena.Obdobn soud postupuje k nmitce astnka.Prvn prava - 105 o.s..

  • Funkn pslunost

    Meme povaovat tak za zvltn druh vcn pslunosti.K zen o odvoln proti rozhodnut okresnho soudu jsou funkn pslun soudy krajsk.K zen o odvoln proti rozhodnut soudu krajskho jako soudu prvnho stupn jsou funkn pslun soudy vrchn.K zen o dovoln je funkn pslun Nejvy soud.K zen o alob na obnovu zen je funkn pslun soud, kter rozhodoval v prvnm stupni.K zen o alob pro zmatenost je funkn pslun soud, kter rozhodoval vc v prvnm stupni, vjimen vak me bt i soud odvolac.

Embed Size (px)
Recommended