F – SOUBORY STAVEB
definice: Soubor staveb (dále SS) není ve stavebním zákoně definován, ale jedná se o dlouhodobou praxí ustálený výraz, který se vžil pro více staveb vzájemně souvisejících svým účelem a místem.
neboli: SS jsou vzájemně provozně a ekonomicky (či jinak) související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlejší výstavba na souvislém území (a také výstavba ke společnému cíli, i na více místech).
Stavba: stejné důležitostihlavní a stavba doplňková
F1/ VÝVOJ
- Starověké říše pohřební okrsky, stavby náboženského charakteru, - lázně/ gymnasion, společenský charakter - fórum/agora
- Castrum – vojenský tábor, ve středu schromaždiště Forum, 4 brány, dům velitele, budova štábu, ubytovna, hradby, příkop, za táborem hřbitov, základ měst Budapešť, Videň, Řezno, Limes Romanus – hranice římské říše
- Středověk – kláštery, sídla šlechty a panovníků, nemocnice (hospitál, špitál), kolonizační vsi
- Renesance – zámky, paláce, zahrady (geometrie, pravidelnost), panské a selské dvory
- Baroko – zámky, klášterní komplexy, jezuitské koleje, nemocnice, Lednicko – Valtický areál – chrámy, zámečky, kolonáda, hrad, belveder, minaret, obelisk
- Klasicismus a osvícenství – kasárna, citadely (rozvoj na našem území), nemocnice lázně, průmyslové stavby, raabizační vsi
- I. průmyslová revoluce – průmyslové zóny, obytné zóny, rychlý ekonomický rozvoj, kapitalismus. Kvalita obytných zón záležela na tom, kolik za to zaplatil vlastník industrie. Špatná infrastruktura, zejména kanalizace.
- II. průmyslová revoluce – přemýšlení o zlepšování kvality infrastruktury a péče o prostředí. Plánování měst.
- Mezi válkami I a II – Athénská Charta – zónování měst. Oddělen průmysl, bydlení a rekreace. Soubory staveb – sídliště, průmyslové zóny.
- Poválečná doba – rychlý ekonomický rozvoj, přestavba. Velká obchodní centra mimo města – USA. Opětné zónování, urban sprawl.
- 80 léta – odklon od modernistického přístupu – tendence- polyfunkčnost
- Současné výzvy: udržitelnost, napojení na infrastruktury. Nové typy industrií – IT – velké soubory vědeckých staveb, kampusy.
PRAVĚK (3 miliony – cca 4500 př. n. l.) chrámový komplex
STAROVĚK (cca 4500 př. n. l. - 6. /7. stol. n. l.)
Mezopotámie ,Řecko -Athény ,Akropole ,Řím
- lázně (thermy) – veřejné, nízký poplatek, sloužily i plebejcům
Castra – vojenské tábory
STŘEDOVĚK (6. - 15. století)
kláštery ,hrady
RENESANCE paláce,vrchnostenské dvory (panské dvory)
BAROKO sakrální architektura –
Kláštery, jezuitské koleje, panská sídla - Versailes, hospitály
KLASICISMUS - osvícenství - rušení klášterů,
kasárna, pevnostní města, soubory zahradních staveb
18. / 19. STOLETÍ – průmyslová revoluce
bydlení pro dělníky 1848 Guise – Familistère – vychází z teorie falanstéry, průmyslník J-B Godin, dělnické kolonie , pivovary
20. STOLETÍ Engl, Bauhaus
zahradní města – dochází k realizaci teorií, př. Letchworth, VB
Zlín – baťovské domy pro zaměstnance
po 2. světové válce: kolektivní bydlení,
Modernistické obytné soubory
F2/ TEORIE
zahradní města – E. Howard
na města jsou radiálně napojeny obytné a výrobní satelity o hustotě 200-300 ob./ha; satelity jsou vzájemně a s městem samotným spojeny kolejovou dopravou, mají cca 30-70 tisíc obyvatel, město má cca 250 tis. obyvatel; mezi satelity a městem se rozkládá zelený pás otevřené krajiny – ideje zahradního města částečně naplněny v městech Letchworth, Welwyn, Hampstead, New Earswick
Le Corbusier
1923 Ville radieuse (Zářící město): posmívá se manhattanským mrakodrapům („první explozivní stadium nového středověku“), navrhuje svůj „horizontální mrakodrap“ (karteziánský, antimrakodrap) o výšce 220 m, zářící město je seskupením těchto věžových staveb, umístěných 400 m od sebe, antropomorfní
1925 návrh plánu Voisin pro Paříž – antimrakodrapy v srdci Paříže
Athénská charta (1933), kongres CIAM:
88. Základním článkem urbanismu je bytová buňka (byt) a její začlenění do celku, který bude efektivním obytným souborem.89. Z těchto obytných souborů vycházejí v městském prostoru vztahy mezi bydlením, pracovišti a zařízeními pro volný čas.95. Zájem jednotlivce je nutno podřídit zájmům celku.
Jan Gehl (*1936) – Dánský architekt; vymezuje se proti funkcionalistickým teoriím měst, které neprošly zkouškou času, definuje parametry „města pro život“, bere v úvahu sociologické aspekty, uvádí pozitivní příklady nových obytných souborů (kniha Život mezi budovami 1996)
F3/ AKTUÁLNÍ TÉMATA, TENDENCE
Regenerace sídlišt - doplnování o vybavenost ..
sídliště – humanizace, revitalizace - různé názory, jednou tendencí je sídliště zahustit, rozsáhlý veřejný prostor rozdělit mezi více vlastníků (soukromé předzahrádky)
- opačný názor: vycházet z pozitivních aspektů sídlišť, udržet původní modernistický koncept „bydlení v parku“, sídliště nedostavovat
- realita v ČR: sídliště se radikálně změnila díky dotačnímu programu „Zelená úsporám“ a převážná část panelových domů je zateplována; z estetického pohledu se mění především fasády, často nevhodně barevné a křiklavé
urban sprawl – sídelní kaše – extenzivní zastavování územírůst obytné zástavby nebo areálů pracovišť na zelené spotřebovávání částí krajinyVzniká řídká zástavby bez občanské vybavenostiČasto se zbytečnou potřebou se zabedňovat - Jan Jehlík: Bezpečí není dosahováno „zabezpečením.“udržitelnou variantou extenzivního zastavování krajiny je využít zastavěné území, zejména plochy, které ztratily svoje původní využití – například výrobní plochy průmyslu, bývalé vojenské areály (brownfields)
obchodní, zábavní centrum – často na okrajích měst, kvaziveřejné prostory nahrazují tradiční místa setkávání venku, ve veřejném prostoru
tendence zahušťování:
projekt Alfarezidence Na Vackově, Praha – UNIT architekti, Jiran Kohout architekti, 2012
Obytný soubor Na Vackově představuje realizaci vzniklou na základě dlouhodobého výzkumu obytného prostředí. Projekt využívající principu low-rise/high-density reprezentuje kompaktní městskou zástavbu s atraktivními sdílenými prostory a snaží se tak ukázat možnou cestu pro budoucí město jako životaschopnou alternativu k přetrvávajícím suburbanizačním trendům.
vývoj typologie obytných SS:
Současné tendence nevyužitelnosti olympijských park
F4/ TYPOLOGIE
Typus (z řeckého typos) označuje společný znak či společnou charakteristiku či obecný obraz nějakého jevu.
Z hlediska působení a stability lze rozpoznatArchetyp klášteryTyp sídliště, řadové domky, satelity
Atyp
Stavební typy Bodový dům (bod)Deskový dům (linie)Blok/Areál (plocha)
Rukovět 123-129
členění souborů staveb:
SS dle velikosti: mikro (sousedství), malé (obytná skupina), střední (oblast, obytná skupina), velké (obytný okrsek)
SS dle účelu: bydlení, sport, zdravotnictví, školství, obchod, administrativa atd.
SS dle pozice ve městě/obci: okraj, centrum, extravilán
SS dle chování vůči obci: solitér (skupina), blok, areál
SS dle vzezření: archetyp, typ, atyp
SS dle přístupnosti: veřejné, poloveřejné, soukromé
obytné soubory – základní typologie
obytné soubory dle velikosti
mikrosouboryjiný název:
sousedství, cluster, obytné hnízdo
Obraz: nízkopodlažní / osadavícepodlažní / činžovní důmSpolečenství: sousedství, rodPočet jedn.: typicky cca 25; mezně 50Počet obyv.: typicky cca 50; mezně cca 150HPP: cca 5.000 m2Pozemek: nízkopodlažní cca 0,5-3 ha (jednotky hektarů)vícepodlažní 650-2500 m2 (jednotky metrů čtverečních)Vybavenost: polosoukromá: klubovna, sauna, fitness, kola-kočárky, sušárna-prádelna,prostor pro dětské hry - pískovištěVenkovní prostory: soukromé – polosoukromé - poloveřejné
malé soubory Jiný název: obytná skupinaObraz: nízkopodlažní / vesnicevícepodlažní / blokSpolečenství: obec – vesnické společenstvíPočet jedn.: typicky cca 200; mezně cca 300Počet obyv.: typicky cca 600; mezně cca 1 000HPP cca 25-30.000m2Pozemek: nízkopodlažní / 20-40 ha (desítky hektarů)vícepodlažní / 2-4 ha (jednotky hektarů)Vybavenost: veřejná: hospoda, corner-shop, kaplepolosoukromá: klubovna, sauna, fitness, kola-kočárky, sušárna-prádelna; prostor prodětské hry: robinsonádní hřištěVenkovní prostory: veřejné bez intenzivnější hierarchizace – poloveřejné – polosoukromé – soukromé
př. MVRDV - Hageneilannd - Ypenburg, Nizozemsko, 2001
střední soubory Jiný název: oblast, obytná skupinaObraz: nízkopodlažní / městysvícepodlažní / oblast, okolíSpolečenství: obecPočet jedn.: typicky cca 500; mezně cca 1.500Počet obyv.: typicky cca 1.500; mezně cca 3.500HPP cca 50-60.000 m2Pozemek: nízkopodlažní cca 50-100 ha (desítky ha)vícepodlažní 5-10 ha (jednotky ha)
Vybavenost: veřejné služby: MŠveřejná vybavenost: malá samoobsluhaprostor pro dětské hry: sportovní hřištěVenkovní prostory: veřejné s prvními znaky hierarchizace: hlavní / vedlejší ulice
př. De Architekten Cie - LANDTONG, Rotterdam, Nizozemsko, 1997
velké soubory Jiný název: obytný okrsekObraz: nízkopodlažní / městovícepodlažní / čtvrťSpolečenství: obec, městské společenstvíPočet jedn.: typicky cca 2.500; mezně cca 3.500Počet obyv.: typicky cca 5-6.000; mezně cca 8-10.000HPP cca 80-250.000m2Pozemek: nízkopodlažní 150-300 ha (stovky ha)vícepodlažní 15-30 haVybavenost: veřejné služby: ZŠ, prostory pro kulturu, sportoviště, eventuálně i správa – obecní úřad atd.veřejná vybavenost: prostor pro dětské hry: sportoviště, parky atd.Venkovní prostory: významová diferenciace ulic; náměstí – těžiště
př. Roland Rainer - Zahradní město I a II - Puchenau, Rakousko, 1962-68, 1978-95
F5/ MORFOLOGIETvar (z řeckého „morfé“; proto nauka o tvarech je morfologie) je základním jevem i vjemem fyzického, a tedy i urbánního prostředí
morfologie a/ typ krajiny, do kterého je SS zasazen (genius loci)b/ vnitřní struktura – organismus (tkáně a centra)
Veřejný prostor je vytvářen solitéry, bloky a areály
Stavební typy Bodový dům (bod)Deskový dům (linie)
Blok/Areál (plocha)
Vývoj tvaru
Podstatu tvaru můžeme specifikovat z hlediska:- vymezení (ohraničení) - velikosti pomocí rozměrů, množství a hustoty- orientace pomocí vazby, směru a vnitřní orientace
z jiného pohledu - nejčastěji se takhle posuzuje hmota (nejméně často děje)a) pozice – dána orientaci a vzdáleností (k centru, hranici a sousedům) a intenzitou vztahub) velikost – dána významem a polohou (v rámci celku, části a místa)c) struktura – dána hustotou a mírou otevřenosti (staveb, prostorů a společenství)
Jaká forma hmoty a v jakém uspořádaní:Solitérní objekt (jejich skupina) „stojí v prostoru“ (sídliště)Bloková struktura prostor tvoří (bloková zástavba)Areál prostor „okupuje“ (př. nemocnice)
AreálFunkční, kompoziční a významový celek, který v měřítku lokality nebo města pracuje s
kontextem širšího území, v rámci areálu však může vytvářet kontext vlastní.
Schéma hlavních zastavovacích principů nemocnic: monoblokpavilonmultiblok
Řada může být:UzavřenáOtevřenáVolná
PozicePodélKolmoŠikmo
F6/ TOPOGRAFIE
Místo (z řeckého „topos“; proto nauka o místech či lokalitách je topologie a místopis je topografie) je základním fenoménem v
V centru - Mimo centumOkraje
- To má vliv na vazby, dopravní komunikace
Poloha SS: v rámci samotného ss – (morfologie) Umístění v sídle
Viz F5
umístění nemocnic – zásady
- pozemek - pozemek má být dostatečně velký, aby na něm byly uzavřené oblasti pro výstavbu bytů a nemocničních oddělení. Základní požadavek: klidná poloha, pozdější rušivý vývoj musí být zamezen nařízeními. Nemá vznikat žádné obtěžování mlhou, větrem, prachem, kouřem, zápachem, hmyzem. Pozemek nesmí být znečištěn. Do plánu musí být zahrnut dostatečný prostor pro pozdější rozšiřování)- Volba pozemku ovlivňuje stavbu nemocnice stejně tak, jako její spádovost, druh nemocnice,…- Nemocnice na okraji města (Bohunice), ve středu města (Nemocnice U sv. Anny - Brno)- Neopomenout dobrou dostupnost nejen osobními automobily (uvažovat možnost příjezdu MHD a bezproblémové bezbariérové komunikace až k budově nemocnice), parkovací kapacity- Zásadou navrhování je flexibilita, variabilita, rozšiřitelnost
F7/ MATERIALITA
(formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)
Materialita = významnost, Materiál může být jednotícím prvkem SS -fasády
Pokud je v ss budova nadřazenější, může být kompozičně ,materiálově odlišná
Struktura: - zpevněné x nezpevněné povrchy- zastavěné x nezastavěné – hustá , řídká
To ovlivňuje veřejný prostor mezi ním
Významnost (materialita) v architektuře je aplikované použití různých materiálů nebo látek v prostředí budovy. Významnost architektury je obvykle synonymem pro strukturální a estetické záležitosti v architektonickém návrhu.
V komplexním chápání je materialita vnitřní vlastností a základním vyjadřovacím prostředkem vnímání architektury. V minulosti byla v architektonickém výrazu určující tektonika tvořená materiály, které zdůrazňovaly nosnou funkci stavebního díla. V současném období volného nakládání s tektonikou se repertoár rozšířil i na zvýrazňování materiality nenosných prvků, ale i dekorativních detailů.
V zásadě zde neplatí žádná omezení. Architektura pracuje a dodnes vychází ze základních stavebních materiálů - kamene, dřeva, oceli, skla, betonu, cihlu nevyjímaje. V popředí rezonují ty koncepty, které objevují nevyužité vlastnosti materiálů a podporují tvořivost architektury.
struktura Každý materiál se vyznačuje specifickou vlastní strukturou: například kovy krystalickou, papír vláknitou
Materialita se v průběhu času měnila ( nosné konstrukce …)
Haptika obecně, vytváří genius loci daného místa orientace hmatem a pohledem - různé materiály různě (psychologicky) působí na člověka a ovlivňují chování a orientaci v prostoru
Při rekonstrukci cenných historických chráněných objektů by se měla používat nejen stejná materialista ale i způsob provedení daného díla.
F8/ HODNOTY
hodnota sídla je určena hodnotou veřejného prostoru
obecně: za hodnoty SS můžeme kromě architektonických a urbanistických kvalit považovat sociální stabilitu, udržitelnost
vytvářet hodnoty, které sídlištím, suburbiím chybí
hodnoty chrání: ÚSES, památkové zóny, rezervace – mohou být ohroženy novými SS
ÚP zachování hodnot - nástroje: regulační plány, limity – výkres hodnot a limitů
ÚAP grafická část – výkres hodnot
chráněné soubory staveb – např. soubory staveb lidové architektury
limity využití území: chráněné SS spadají pod: ochranu památek – nemovité kulturní
- legislativa: 20/1987 Sb. Zákon o státní památkové péči- princip: „památkou je to, co Ministerstvo kultury za památku prohlásí“- za kulturní památku lze prohlásit soubor věcí nebo staveb
Národní kulturní památka – kulturní památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany
konzervace a obnova kulturní památky konzervace památky obnova památky
objekt (či SS) sám o sobě nemusí být chráněný (KP), ale může se nacházet v plošně chráněných územích:
Památková rezervace – území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů – prohlašuje vláda České republiky a stanovuje obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích
- zodpovědnost za PR: krajský úřad – KÚ
městské památkové rezervace – MPR – je jich cca 40
vesnické památkové rezervace – VPR – cca 61
Památkové zóny – území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty – prohlašuje Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem a určuje podmínky její ochrany
- zodpovědnost za PZ: obec
městská památková zóna – 255, ne tak homogenní území jako MPR, předměstské čtvrti (Dejvice)
vesnická památková zóna – 211, ne tak homogenní území jako VPR
krajinná památková zóna – 24typy území, které jsou předmětem zájmu státní památkové péčeoblasti kultivované krajiny s charakteristickou sídelní strukturou (jihočeská Blata, části Třeboňska)krajinné kompozice a systémy vázané na architektonické soubory (Lednicko-Valtický areál, Čimelicko)hospodářské feudální celky v krajině (Kačina - Nové Dvory)krajina s nezaměnitelnými kultivačními a technickými zásahy člověka (Ostravsko) území s kulturně historickým významem (bojiště u Slavkova)
hodnoty a nedostatky sídlišť
Zajištění péče o kulturní památky
pokud vlastník kulturní památky neprovede opatření, může obecní úřad ORP (a pokud je o národní památku pak KÚ) rozhodnout, že se nezbytná opatření pro zabezpečení kulturní památky provedou na náklad vlastníka
pokud vlastník zanedbává své povinnosti a ohrožuje tím její zachování, může [nedojde-li k dohodě s vlastníkem o jejím prodeji státu]se výjimečně kulturní památka vyvlastnit
obec může vlastníku přispět na zachování památky
pro údržbu / opravu /rekonstrukci nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí je vlastník povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu ORP a jde li o národní památku pak závazné stanovisko KÚ – na základě stanoviska se zpracuje projektová dokumentace, která je povinna konzultovat s odbornou organizací památkové péče
Konzervace a obnova kulturní památky konzervace památky – stabilizování + opatření proti působení škodlivých vlivů
obnova památky – obnovení a doplnění poškozených částí, vrácení do stavu před působením škodlivých vlivů Modernizace či stavební úprava zlepšení užitných a technických podmínek (výtah, vytápění)
F9/ POŽADAVKY
Sídlo i krajina jsou stavbou, resp. místem obytnýmNelze navrhovat místa „neobytná“ a „nečistá“ Vše musí fungovat v rámci přirozené struktury. Pojem „obytný“ není to samé co pojem „bydlení“. Souvisí se základní kvalitou bytu, domu i sídla.
bezpečíVnímání a ztotožnění se s bivalencí „soukromé – veřejné“, hranice, Bezpečí není dosahováno „zabezpečením“.
komunikace možnost propojeníkontinuita a prostupnost, setkávání, anonymitaOrientace a pozice v síti a hierarchii, vztah k centru a celkuVeřejná vybavenost, veřejná prostranství, aktivity a atraktivity, pohyb,infrastruktura
reprezentacegenius loci, podstataJedinečné místo, symbolMimořádná pozice v místě
-architektonicke – vhodné umístění, krásný vzhled, vhodné dispozice, objemy, ochrana památek
-technicke – mechanická odolnost a stabilita, trvanlivost materiálů, bezpečnost užívání, ochrana zdraví, ochrana proti hluku, úspra energie a tepla, požární bezpečnost, -Technologicke a ekonomické - napojení doprvní a TZB, kvalita, životnost, dobrý poměr cena/výkon-enviromentalni – ohled na udržitelný rozvoj, eko materiály, malá energetická náročnost, málo odpadu, recyklace, využití obnovitelných energií,
zákony, vyhlášky, normy
územní plán – návaznost SS na okolí, např. komunikace parteru domu – služby, obchody
výšky, odstupy a oslunění – nové předpisy umožnují spolupůsobení objektů jako jeden kompakt a ne jako samostatné solitéry, které neumožnovali kompaktní městskou zástavbu – Athénská charta - sídliště
ochrana proti hluku
doprava a parkování – parkování výhodné umisťovat pod objekty, dobré napojení MHD
veřejná prostranství procento zastavění a zelených ploch – v uzemním planu
požadavky pro ukládání odpadů – pro celý soubor centrální sběrné místo
bezbariérovost -řešit zejména u bytových SS a veřejně přístupných SS
technická vybavenostsítě – v případě rozsáhlejšího SS – vlastní síť TI a komunikací v rámci areálu, např. pěší zóna vedené pod komunikacemi
bytové soubory – požadavky dostupnosti OVdo 500 m lokalita 1000-5000 mat. škola, doktor, obchod, obecní úřaddo 1000 m čtvrt 2000-10000 obecní úřad, hospoda, pošta, kulturní centrum
dojížďka MHD Obvod 10000-50000 školy, poliklinika, divadlo, obecní úřad
MHD, AUTO Městská část 50000-500000 vysoké školy, administrativa, obchodáky
F10/ PROCESY
BUDOVA nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena
obvodovými stěnami a střešní konstrukcíSTAVBA Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo
montážní technologiíSOUBOR STAVEB není ve stavebním zákoně definován, ale jedná se o dlouhodobou praxí
ustálený výraz, který se vžil pro více staveb vzájemně souvisejících svým účelem a místem.
neboli: SS jsou vzájemně provozně a ekonomicky (či jinak) související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlejší výstavba na souvislém území (a také výstavba ke společnému cíli, i na více místech).
Aktéři: Stavebník/Investor, Projektant, SU, DOSS případně EIA (velké záměry)
Stavebník – záměr: Ekonomické hodnocení investic + Technický dozor investora + Manažer. Projektant + specialisti – projekt stavby: 9 výkonových fází, ve smluvním vztahu s investorem, autorizovaná osoba.SÚ – uzemní řízeni, stavební řízeni – vydání stavebního povolení DOSS – závazná stanoviska (pam. péče), stanoviska (EIA) stanoviska vlastníků infrastruktur příp. dotčené osoby – sousedé, vlastníci sousedních pozemku.