STÁT, REGION

stát forma organizace lidské společnosti, která se vyznačuje sdružením obyvatel určitého území v právní celek:

území obyvatelstvo státní moc administrativní státní suverenita právní subjektivita

region: ucelený prostor se soustavou sídel, vymezený na základě společných znaků.- nemusí být závislý na státech (větší/menší než stát)- mají většinou nějaký společný znak, existují proto abychom je mohli srovnávat, dělat analýzy, příklad nadstátního regionu (střední Evropa)Cíle: dosažení harmonického vývoje územíOdstranění územních rozporůZajištění kvality ŽPDělba práce, funkční komplexita území pro obyvateleRegionální rozdíly: míra nezaměstnanosti, HDP/obyv., přidaná hodnota či produktivita, příjmy domácnostiProč jsou rozdíly mezi regiony? Záleží na úspěšnosti firem na trhu, důležitá je konkurenceschopnost regionu

Územní plánování regionů se rozvinulo v 30.letech v Evropě a USA, mělo pomoci regionům vyrovnat se s důsledky hospodářské krize. Nejdříve se aplikovaly stejné územně plánovací metody jako u měst, ale ukázalo se to jako nefunkční. Některé země proto začaly plánovat dílčí funkční složky – doprava, zásobování vodou atd. Nejvíce se plánování regionů rozrostlo s integrací Evropské unie, nezaměřuje se tak na národní státy, ale na regiony – motivací jsou také strukturální fondy EU, určené pro regiony.Přeshraniční euroregiony – odstranění umělých bariér mezi státy, propojení ekonomiky, služeb a infrastruktury mezi státy, obce znevýhodněné přeshraniční polohou se stávají atraktivnější.

Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát, soudy a bezpečnostní sbory

B.1 VÝVOJ

- Záměrné přetváření prostředí- „trvalejší sídla“ (využívání potenciálu prostředí) - Důvod existence státu – potřeba nějak organizovat lidi- První účel státu bylo vymezení vůči okolí (bezpečí, ochrana) hranice se jasně definovala (ohraničení) a

dnes je to spíše jen smyšlená čára na papíře na které jsme se domluvili

prvotní tvoření státu: a) náboženská teorie- stát je výtvorem boha- Mezopotamie, Egyptb) patriarchální teorie- stát je tvořen svazem kmenů jedné rodinyc) mocenská teorie- stát je násilně tvořen mocnýmid) smluvní teorie- nepsaná smlouva mezi lidem a vládcem

starověk: první státy, kdy člověk přestal kočovat a ohradil si své první územíŘecko – první městské státy – POLIS

Aristotelés- řecký filosof, 384 BC-322BC-žák Platonův, vychovatel Alexandra Makedonského- demokratická města na planině- theokratická (theokracie = vláda ve jménu boha) a monarchická města na vyšehradě- aristokratická města jsou stabilní,

Aristotelés vychází z toho, že člověk je živočich, žijící v obci (zóon politikon), a nemůže tedy žít sám:Lidé se spolčují na dvou úrovních:-rodina nebo lépe hospodářství (řecky: oikia) zajišťuje obživu a reprodukci;-obec nebo stát (řecky: polis) je soběstačný a je účelem a cílem lidského spolužití – kvůli ochraně, bezpečí, vzdělání Základem života v míru je rozdělení majetku; Aristotelés odmítá Platónův názor, že by lidé měli mít všechno společné. Uznává, že „peníze mají, takříkajíc, všichni nějak rádi“ varuje však před každou hamižností, která obec ničí.

Podle toho, kdo vládne, rozlišuje Aristotelés tři právní formy obce (státu):monarchie, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů,aristokracie, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoi)politeia, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané.

a tři pokleslé formy:tyranie, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého,oligarchie, vláda bohatých pro svůj vlastní prospěch,demokracie, vláda davu, nejmenší zlo z těchto tří

Jako první odděloval politiku od etiky: zatímco v soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili „dobro těch druhých“. Politika se řídí určitými pravidly, která jsou spojena s formou vlády, a která je možno použít v každém politickém zřízení.

Mezzopotamie- Uruk, Ur, Eridu, Lagaš, Kiš- politické vedení městských států v rukou kněží, hradby okolo států- zikkuratyPrvní představitelé vládní moci byli zároveň hlavami chrámového kněžstva. Jejich mocenský význam spočíval hlavně v obrovském majetku, který nahromadili. Chrámy vlastnily velká území, kromě nich ale existovala i půda občinová a půda udělovaná některým významným rodinám. Chrámový pozemek byl rozdělen na několik částí, z nichž každá plnila jinou funkci. Kvůli správě nemovitostí vznikl rozvětvený správní aparát, v jehož čele byl vrchní správce. Postupem času někteří chrámoví zaměstnanci klesli do předtím nepříliš rozsáhlé třídy otroků.

Egypt- jiný důvod vzniku státu – ne jako ochrana vůči okolí, ale z důvodu řešení problému povodní- 3150 let př. n. l. – r. 30 n. l. (Egypt římskou provincií) Historie Egypta patří mezi nejdelší souvislé historie sjednoceného státu. Nilské údolí vytváří přirozenou zeměpisnou oblast ohraničenou na východě a západě pouštěmi, na severu mořem a na jihu nilskými katarakty. Snaha ovlivnit nilské záplavy vedla v době 3 000 př. n. l. ke vzniku jednoho z prvních států na světě

středověk: římská říše 800-1806- konflikt světské a církevní moci – rozpor toho kdo vládne a jak interpretovat co je to stát – tvrzení, že světská moc má stát spravovat a starat se o mír a církevní moc se má starat o duchovní potřeby lidu, konflikt papeže a císaře, co ten stát vlastně sjednocuje

římská říše – skutečná silniční síť (budováno v rámci hospodářské a vojenské politiky Říma – spojení vojenských Caster) Via, celkem 83 000 km, protnutí celé říše (západní Evropa, kolem roku 0), silnice široké 8-10 m, velmi kvalitní provedení - silnice složena ze tří, resp. čtyř vrstev (balvany, štěrk s pískem a vápnem, rozdrcené cihly a dlažba

Po zániku Římské říše - Úpadek dálkového obchodu a příklon k agrární společnosti = úpadek měst jako center obchodu = úpadek dopravy, de facto zánik sítě římských silnic, cca. od 10. století opětovný vzestup dálkového obchodu

- Městské práva –vznik kolem 13. století – soubor privilegií středověkého města podřízeného panovníkovi – mílové – na míli od města nesměl jiný řemeslník vykonávat to řemeslo, hradební – možnost zřídit hradby, tržní – město mohlo pořádat trhy

Osvícenství - Habsburská monarchie– 1526 – 1804 – podřízena Svaté říši římské- Zaměříme se spíše na Habsburskou monarchii

Marie Terezie a její reformy týkající se státu- Správní reforma – centralizovala správu monarchie a sjednocení trestního práva- Tereziánský katastr – soupis půdy, domů a obyvatel – kvůli výběru daní, s tím souvisí raabizace – cílem

bylo zefektivnit zemědělskou výrobu a zvýšit porodnost po třicetileté válce, rozdělit vrchnostenské statky na raabizovaném panství mezi sedláky, kteří by byli na pozemku v dědičném nájmu

- Robotní patent – určil přesný počet pracovních hodin v létě a v zimě- Zavedení cla – pro ochranu před zahraniční konkurencí- Ohnový patent – stavění z nehořlavých materiálů- Strategická města – Terezín, Josefov- Zlepšení dopravní sítě, ovocné stromy podél cest

moderna: znaky moderního státu (vznikl až v 16. a 17. stol. V Evropě- veřejná moc, která kontrolovala území): A) Státní území B) Státní národ (obyvatelstvo) C)státní mocobčané si mohou dovolit cokoliv zákon nezakazuje, stát pouze to, co zákon dovoluje

18. st Průmyslová revoluce železnice propojení států – obchod – mohli jsme více dovážet, překonávat větší vzdálenosti, počátek globalizace, zrychlení, dopad na ekonomiku státu,

Plánování městských aglomerací / regionů:Vznik a smysl regionů - území vymezené na základě společných znaků ( z lat. Regio- hranice,krajina) - 19.stol.- pojem region- určitým způsobem vymezená oblast- smysl regionů- uspořádání území dle společného znaku, kvůli možnému porovnávání

B.2 TEORIE

Dějiny zaznamenaly nejrůznější způsoby vzniku států působením vnitřních i vnějších sil. Existuje několik základních teorií, jak stát vznikl:

nábožensko-teleologická - stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen ho uznávat a podřizovat se mu. Toto učení patří k nejstarším.

teorie moci - představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozený, teorie násilí, stát vzniká vládou silnějších nad slabšími.

teorie právní - vidí stát jako právní výtvor - příklady

1. patriarchální teorie - vysvětluje vznik státu a rodiny jako přirozeně vzniklých forem společnosti, stát vznikl jako rodiny, kmeny, které se spojily, stát vznikl z rodiny postupným rozšiřováním (rod – kmen – kmenový svaz – stát)

2. patrimoniální teorie - ukazuje vládní moc jako moc založenou na pozemkovém vlastnictví, stá je tvořen těmi pozemky, pozemky nepatří světu, ale státu

3. smluvní teorie - dle níž je smlouva právním důvodem pro vznik státu, je to domluvené, ničím nedefinované, právním důvodem vzniku státu je (nepsaná) smlouva mezi občany a panovníkem (Rousseau, Hobbes), státy USA

4. teorie právního státu - založená na odmítnutí dualismu státu a práva, resp. jejich ztotožnění, státní moc je podřízena právu, rozhodují soudy, ne konkrétní osoba

teorie etická - usiluje o to, dokázat, že stát je mravně nutný teorie psychologická - lze sem zařadit všechny, kdo prohlašují stát za produkt ducha národa,

výtvor přírody, dějinný akt, psychické vlastnosti či biopsychické instinkty a na tomto základě ho zdůvodňují

Druhotné tvoření státu:

- sjednocení – Itálie – 19. století- rozpad – Československo, Sovětský svaz, Jugoslávie,

Teorie vzniku státu: a) náboženská teorie- stát je výtvorem boha- Mezopotamie, Egyptb) patriarchální teorie- stát je tvořen svazem kmenů jedné rodinyc) mocenská teorie- stát je násilně tvořen mocnýmid) smluvní teorie- nepsaná smlouva mezi lidem a vládcem

Max Weber - Stát je svazek, který má monopol na (legitimní) použití násilí

Platonideální formou státního zřízení je ta, kde by vládl filosof. At už se jedná o vládu jednoho-monarchie nebo o vládu více filosofu-aristokracie. Podle Platóna není obec, ve které vládne oligarchie obcí jednou, ale musí se nutně skládat ze dvou, z obce boháčů a z obce chudáku, které jedna druhé neustále strojí úklady. Vyšší vrstvy podporují nižší v rozhazování majetku, „aby sami mohli majetky takovýchto… lidí zakupovat, pujcovat na ne peníze, a tak ješte více bohatnout.“ Platón považoval demokracii za nejvíce vzdálenou ideálnímu státu, protože si v ní každý muže delat co se mu zlíbí a nesnaží se zajistit vládu jen tech nejlepších. Na druhé strane je to ale podle Platóna nejhezcí státní zrízení ze všech. Obsahuje v sobe všechny druhy ústavních zrízení a umožnuje rozkvést nejruznejším životním stylum. V demokracii nakonec dojde k rozšírení svobody do všech oblastí života. Tyranida – vláda násilí, je podle Platóna nejhorší vládou ze všech. Je pravým opakem dokonalé aristokracie.

Tomas Akvinský – stejné myšlení jako Aristoteles

AristotelesPodle Aristotela je státní zrízení to, co vymezuje totožnost polis a pokud se zrízení zmení, zmení se také polis. Aristotelovy ústavy bychom mohli rozdelit do dvou skupin – na ústavy správné, mající na pameti obecné blaho a na ústavy špatné, které jsou ustaveny jen ve prospech vládnoucích složek. Správným státním zrízením, kde vládne jeden vládce, je podle Aristotela království, špatnou vládou jednotlivce je tyranida. Pokud ve státe vládne více než jeden vládce jedná se ve správné ústave o aristokracii, její špatnou verzí je pak oligarchie. Také podle Aristotela by v ideálním prípade mela vládnout aristokracie.

Zatímco Platón byl ve svých myšlenkách idealistický, Aristotela bychom mohli oznacit za politického realistu. Aristotelova obec (stát) byla tvorena pluralitou domácností, Platón pojímal stát jako jednotlivce. Aristoteles také velmi kritizoval Platónuv komunismus žen a majetku a zastával názor, že každý obcan má právo úcastnit se politického života bez ohledu na jeho společenské postavení. Odlišný názor měli oba myslitelé také k postavení žen ve společnosti a zde to byl Platón, který je témer zrovnoprávnil s muži.

Teorie regionů - ucelený prostor se soustavou sídel, ovlivňovaný společným faktorem, často se regiony překrývají

– Visegrádská čtyřka – země, které mají podobnou minulost a chtějí předložit své zájmy v EU, kterou jsou trochu odlišné od západní Evropy, neboť ta se po válce vyvíjela jinak…a tak se spojí do většího celku a spolupracují spolu

Městský region: teorie zahradního města: myšlenka bydlení v přírodě- předobraz ráje

B.3 TENDENCE, AKTUÁLNÍ TÉMATA (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

Dnes používáme pojem region v souvislosti s analýzou daných území, ať už území se stejným znakem tak můžeme mluvit o heterogenních regionech.

Vzájemně je porovnáváme (analýzy demografické, ekonomické, ekologické, kulturní, sociální- vzdělanost, migrační saldo, věk, nezaměstnanost, dopravní a občanská vybavenost) a definujeme problémové regiony, růstové regiony- cílem ve všech regionech je udržitelný rozvoj- 3 pilíře. (Promísení funkcí, menší závislost na vnějších zdrojů, recyklace stavebních materiálů, menší znečišťování emisemi, lepší zdraví lidí, ochrana přírodních zdrojů)

Vytipováváme hodnoty regionů (přírodní, kulturní, historické) a díky nim regiony rozvíjíme

rekreační regiony před 19. stol. zemědělské využití, od 19. stol. Bezohledné využívání krajiny- kolize s obytnou funkcí, dnes devastace ustupuje, nárůst rekreačního využití krajiny (Krkonoše), lázeňské regiony (Královohradecký)

průmyslový region: Ostravsko (Vítkovice), Ústecký kraj

městské regiony: hl. funkce ubytování a obč. Vybavenost, historicky daná jádramonocentrická aglomerace (praha)- dominující postavení jednoho sídelního útvarubiocentrická aglomerace (H.Králové- Pardubice)

Příměstské regiony: - problém středočeského kraje, který je ovlivněn blízkostí Prahy

- urbanizace- koncentrace obyvatelstva do měst- suburbanizace – stěhování na okraje měst- desurbanizace („urban sprawl“) stěhování na venkov – sídelní kaše – vliv na ekonomiku, potřeba

infrastruktury - reurbanizace - obnovení přirozených funkcí vesnických a městských center – rekonstrukce

brownfieldů

Pavel Hnilička- dílo „Sídlení kaše“- suburbanizace vzniká pod nátlakem infrastruktury- dezurbanizace vzniká vlivem internetu- reurbanizace s sebou nese např. rekonstrukce brownfieldů- nepřímá urbanizace vzniká emigrací měšťanů na venkov- tendence udržitelného rozvoje – zajištění potřeb současné generace, bez ohrožení rozvoje generace nastávajících - tendence využívání urbanizovaných ploch- přeměny industriálních ploch na obytné a komerční- funkční kolize mizí s příchodem nových technologií (odhlučňování, snižování množství emisí dopravy, ...)- uvolnění prostorových vazeb (např. poloha výrobního areálu u řeky v historii podmíněna nutností převážení zboží po vodě, dnes nahrazování jinými typy dopravy)- sanace zdevastovaných ploch- nárůst potřeby infrastruktury

Svět: Prostorový aspekt- globalizace (více lidí, více znečištění, exploatace)Časový aspekt- dynamizace (problémů, lidí, nebezpečí)Polarizace- bohatí/chudí, vzdělaní/nevzdělaní

Globalizace : snižování obchodních bariér (EU, AU- Afirka, ASEAN, NAFTA) Technologické změny redukce nákladů na řízení: kontejnery, telekomunikace (telefony, vysokorychlostní internet), výzkum a vývojKonkurenční faktory: zvyšují integraci: nadnárodní společnostiVznik globálních značek (sociální sítě, televize, cestování)

Migrace lidí/informací, mezinárodní obchod (mrazák), ale i nemateriální ( investice, peníze)

Lokalizace: snižování přínosů ze standardizace- kulturní podmíněnost chování, chutí, potřeb, preferencí

Snižování přínosů z centralizace rozhodování: organizace, jazykové rozdíly, různé technické standardy Komerční faktory: přizpůsobení požadavkům trhu (někdy je těžké reagovat na trh/ potřeby lidí rychle z velké vzdálenosti)

B.4 TYPOLOGIE

- sídlo = útvar, jednotka osídlení, tvoří uzavřený celek- sídelní struktura = seskupení sídel- sídelní soustava = dlouhodobě utvářený a relativně stabilní systém v území, na nějž působí řada faktorů (přírodní podmínky, hustota osídlení, expozice polohy)

region: vymezení: a) fyzické - dle dostupnosti

b) funkční (lázeňský, průmyslový)- dle ekonomiky, společnosti- nejednoznačná hranice- síť vztahů, vazeb a aktivit

c) institucionální (kraje, ORP)- dle správy, vlády- hierarchické systémy- pevná hranice

d) sociální ( Valašško- kroje, tradice, historie, nářečí) -dle populace, kultury

druhy: a) dle odvětvové specializace- zemědělský, průmyslový (Ostravsko-Karvinská pánev), rekreační (Krkonoše), městský, těžební průmysl

b) dle funkční specializace- výrobní, obchodní, administrativní

b) dle velikosti- město a okolí, města, kraj, stát, skupina států, země, kontinent, ...

Subregiony /lokality: malé obce, části městMikroregiony: jednojádrové, přibližně ORP a okresyMezoregiony: jádro nebo metropolitní oblast kolem jádra x zázemí/periferie, např.: v ČR krajeMakroregiony: Čechy, Morava, Střední Evropa

c) dle povahy-architektonický, kulturní, venkovský, sídelní, rozvojový, stagnující, administrativní, lázeňský, ...

d) dle speciální vlastnosti- etnické (prajzáci), ekonomické a zeměpisné aspekty

Region: homogenní: často přírodní regiony, výskyt podobného znakugeologická či geomorfologická stavba, průmyslová specializace, kultura a zvyky, turistické regiony

heterogenní: funkční, vztahové, nodální, je charakterizován jádrem a zázemím (ty jsou provázány regionálními procesy ( dojížďka do práce, školy, na nákup, do divadla) (Praha a Středočeský kraj)

hodnocení přírodních podmínek sídla: - nadmořská výška (Krkonoše – Labská nížina)- klimatické podmínky (horské oblasti - srážkové stíny)- geomorfologie (roviny – pahorkatiny)- geologické podmínky (jíl – spraš)- půdní podmínky (pole – město)- vegetační podmínky (jehličnany – listnáče)- hydrologické podmínky (řeka – potok)- hygienické podmínky

Typy státu podle uspořádání1. unitární stát – jednotný (unus = jeden). Má pouze jedno řídící centrum, zpravidla

jednoduchou strukturu.2. složené:

federace (z lat. fedus = smlouva) – složený stát, skládající se z autonomních státních celků (republika, země, kantony). Členské státy nejsou samostatným subjektem mezinárodního práva, má jednotnou měnu, armádu a zahraniční politiku, většinou mají občané dvojí občanství. Bývá založena většinou na základě etnického hlediska nebo na principu územním, obranném…Příkladem je Československo v letech 1968 (zák.č.143 a 144/1968) do roku 1992. (USA, Švýcarsko, Belgie)

konfederace – volný svazek států, v němž každý členský stát je subjektem mezinárodního práva. Společná obrana, měna.(Benelux, EU).

Podle formy vlády (kdo vykonává moc):

1. demokracie – státní forma, která umožňuje účast všech plnoprávných občanů na správě a řízení státu. Přímá a nepřímá demokracie.

2. autokracie – vláda v rukou jednotlivce nebo úzké skupiny lidí. Charakteristické znaky: koncentrace moci, vyloučení většiny obyvatel z rozhodování, omezení práv a svobod, znemožnění propagace politických názorů. (Severní Korea)

Rozdělení států světa podle "světů":První svět: západ (po 2.sv válce)Druhý svět: komunistické státyTřetí svět: málo rozvinuté země ( Afrika, Balkán)Čtvrtý svět: primitivní kmeny, které se nesetkaly s civilizací

Vyspělá zeměRozvojová země

B.5 MORFOLOGIE

- tvar, velikost, vymezení, orientace- regiony mohou mít různé vymezení (na základě toho co chceme analyzovat)

Subregiony /lokality: malé obce, části městMikroregiony: jednojádrové, přibližně ORP a okresyMezoregiony: jádro nebo metropolitní oblast kolem jádra x zázemí/periferie, např.: v ČR krajeMakroregiony: Čechy, Morava, Střední Evropa

- základním formotvorným prvkem je pohybMorfologie státu – geologické podmínky na území státu. ČR převážně nížiny a tvar kopíruje pohoří ohraničující území. ČR má přirozenou hranici, je i velmi strategické, bezpečné, hranice je jasná i bez konkrétního značení. Ohraničení bývá zpravidla liniové jako řeky cesty pohoří.Morfologie důležitá pro ekonomiku státu – moře, alpy - turismus, ale určuje například i finanční náročnost provedení infrastruktury (např. Švýcarsko, hornatá oblast, tunely), či vzdálenosti obydleních oblastí, komplikovaný terén nebývá tak obydlen, jsou tam větší vzdálenost, náročné na infrastrukturu, drahá nebezpečná výstavba

- morfologie měla vliv na vznik státu, u regionu má morfologie také vliv, je to společný znak toho regionu a podle toho se ten region chová

- většina evropských státu má svoji hranici nějak spojenou s morfologií, není to úplně násilné geometrické dělení jako USA, Alpy definují hranici, konec poloostrova definuje obvykle i konec státu

- půda určuje hospodářství, chudší regiony mohou být také dané morfologií terénu, není tam třeba kvalitní půda, není tam tolik práce

- v hornatých oblastech je náročnější provádět infrastrukturu, může tam být horší dostupnost, méně pracovních příležitostí, založené více na turismu

tématika: - vznik států podmíněn geomorfologií území – důležité pro uzemní plánování- Valenova systematika (viz D.6, A.5)- Norberg-Schulzova systematika (viz A.5, vliv morfologie terénu na vnímání území)

Krajinné limity rozvoje sídla: Vodní toky a plochy jako hranice pro zástavbuZakládací podmínky Terén

hodnocení přírodních podmínek sídla: - nadmořská výška (Krkonoše – Labská nížina)- klimatické podmínky (horské oblasti - srážkové stíny)- geomorfologie (roviny – pahorkatiny)- geologické podmínky (jíl – spraš)- půdní podmínky (pole – město)- vegetační podmínky (jehličnany – listnáče)- hydrologické podmínky (řeka – potok)- hygienické podmínky

Na základě vymezení toho regionu plánujeme – Stát: PÚRkraj: ZÚRobec: ÚPlokality: RP

B.6 topografie

Stát a jeho umístění je základem pro jeho ekonomiku (přírodní vlivy – hory, moře- turistika , sociální vlivy- sousední státy, klimatické vlivy- slunce, podnebí- poušť ). U regionu je to podobné. (Praha- Středočeský kraj). Dané místo má vliv na to, v čem bude region prosperovat, Karlovy Vary, Most (těžba), Šumava- hory).

potenciál: - sociální, ekonomický, environmentální, kulturní

- sídelní struktura v ČR je pro člověka příznivá jak z hlediska měřítka (uchopitelnosti, vše je blízko, města nejsou od sebe příliš vzdálená), tak z hlediska orientace (identifikace), klidu i pohody- železnice proměnila atraktivitu města (zapříčinění růstu a koncentrace města, např. Pardubice)- sídelní celky (např. dvojměstí Pardubice – Hradec Králové)- sídelní pásy vznikají kolem železnic

Vazby jednotlivých států a regionů mezi sebou jsou zásadní, ovlivňují vývoj toho místa, např. Středočeský kraj je trochu v nevýhodě, protože je poblíž Prahy a lidé mají tendenci dojíždět za studiem a prací přímo do Prahy. Lidé v pohraničí zase spíše budou pracovat v Německu a bydlet v ČR. Když tě obklopují chudé státy, tak tě to v rozvoji příliš netáhne…Euroregiony – evropský program na rozvoj oblastí v pohraničí, na přeshraniční spolupráciTrasování – řeší územní plánování, určení hlavních uzlů, řešení jak pozvednout určitá území v jejich rozvoji, je třeba udělat analýzu, než navrhnu nějakou silnici, dálková doprava by se měla řešit nadstátně, propojení železnice mezi státy

mapová díla: - podklad pro územní plány (mapová díla, ortofotomapy, letecké snímky)- analogové a digitální podklady (grafické/digitální/digitalizované)

a) mapy velkého měřítka (1:200 – 1:5000)b) mapy středního měřítka (1:5000 – 1:200000)c) mapy malého měřítka (1:200000 a více)

státní mapová díla: a) základní- kartografické dílo se základním, všeobecně využitelným obsahem souvisle zobrazující dané území- vytvářeno a vydáváno orgánem státní správy ve veřejném zájmu

b) tematické- území s tematickou skutečností

katastrální mapy: a) 1:1000 (1:2880)- pro potřebu katastru nemovitostí- popis majetkoprávních vztahů

b) 1:5000 a více- mapy stabilního katastru (pouze polohopis, „sáhové mapy“)- mapy Československého pozemkového katastru (novoměřičské mapy)- techno-hospodářské mapy (polohopis, výškopis)- základní mapy velkého měřítka

Státní mapa odvozená: - 1:5000- nejpoužívanější, odvozená od katastrální mapy- souřadnicový systém S-JTSK (systém jednotné trigonometrické sítě katastrální)- Bpv (baltský výškový systém po vyrovnání, referenční „nulový“ bod leží v Kronstadtu)- obsahuje provoúhlý rám se souřadnou sítí, polohopis, výškopis, popis, mimorámové údaje

mapa ČR: - 1:500000- podklady vydávané od 70. let- bezešvé provedení celého území ČR- pro přehled, popř. k výuce- zobrazuje cca 1/3 sídel a 2/3 silnic

a) fyzicko-geografická mapa- znázornění geomorfologických celků s popisem, vrcholů a výškových stupňů dle hypsometrické vrstvy (odstupňováno od zelené po hnědou)

b) mapa správního rozdělení ČR- zahrnuje všechna sídla nad 1000 obyvatel

Základní mapa ČR: - 1:10000 – 1:200000- pro potřeby státních i veřejných subjektů- podklady zajišťují topografická vojenská mapování- potlačení barevnosti pro případ dopňování informací- aktualizace po 3-10 letech (zpravidla po 5 letech)- S-JTSK, Bpv (není kompatibilní s okolními státy)- vydáváno ČÚZK

vojenské a topografické mapy: - 1:25000 – 1:1000000- dle letecké fotogrammetrie- dnes zajišťováno Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem v Dobrušce

tematická mapová díla:Mapy přírodních jevů – hydrologické, geomorfologickéMapy společenských jevů – demografické, hospodářské, administrativníSilniční mapy, historické mapy, prognostické mapy

vývoj: Jan Kryštof Müller- I. pol. 18. stol.- topograf a kartograf- první podrobná topografická mapa Moravy, dále první podrobná mapa Čech- jeho mapy sloužily jako podklad pro první vojenské mapování státu

- dnes Digitální model území 200 (komplex dat a programových prostředků pro sběr, zpracování a aktualizaci digitálních informací o území, vysoká podrobnost)- dále Digitální model území 50

- r. 1968 je založen Český úřad zeměměřičský a katastrální

- mapy jsou základem všech analýz potřebných pro plánování

obvyklá měřítka: - PÚR: 1:500000- ZÚR: 1:50000-1:100000- ÚP: 1:5000-1:100000- ÚAP: 1:5000- RP: 1:1000-1:2000

B.7 MATERIALITA (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

Stát sám o sobě, jakožto myšlenkový konstrukt (právní celek)- není materiální (je vymezen hranicí- byl opevněn). Stát je vymezeným územím, které obsahuje hmotné věci ( hodnoty- nerostné bohatství, přírodní úkaz, technická infrastruktura). Regiony mohou být právě definovány/vymezeny daným společným znakem materiality (horské regiony, těžba).

paměť krajiny (území): a) hmotná (viditelná) – přírodní nebo umělá

b) nehmotná (senzibilní, pocit na bitevním poli, biokoridory a staré stezky, …)

- zničení hmotné složky prostředí vymaže i paměť nehmotnou

složky regionu/státu: a) zastavěnéb) nezastavěné- intravilán x extravilán

cíle a záměry (architektonicko-urbanistické zásahy)- odborné plánování obce, aktualizace ÚPD- zachování rázu místa, obnova objektů, zeleně, vodních objektů, …- zachování měřítka obce a vztahů mezi obcemi- úpravy a opravy územních dominant- péče o vysokou zeleň (aleje, orientace, vsazení obce do krajiny)- úprava toků a vodních ploch (úměrné zachování přírodních podmínek)- posuzování investic z hlediska hluku, zápachu, odpadů,…- zachování siluety obce včetně historických dominant

stavební zákon- intravilán - zastavěná plocha obce, popř. zastavitelná + plochy veřejné/soukromé zeleně, toky a vodní plochy uvnitř obce- zpravidla nezahrnuje budovy soliterní a agrární za hranicí intravilánu/extravilánu

a) zastavitelná plocha- vymezena v ÚP nebo v ZÚR

b) nezastavitelná plocha - veřejná zeleň a park- zemědělský pozemek v intravilánu (soubor > 5 ha)- lesní pozemek v inravilánu (soubor > 5 ha)

- extravilán- přírodní rezervace- ochranné pásmo lesa a vodních toků- první zóna NP a CHKO- lesní plocha

4) revitalizační programy- protierozní opatření (větrné, vodní)- zřizování ÚSES- opatření pro zvýšení estetické a rekreační hodnoty území- rozvoj služeb a vybavenosti v území- rozvoj školských služeb, kultury, sportu, …

5) krajinný ráz - charakteristika z hlediska přírody, kultury a historie- zřizování parků, NP, CHKO- ochrana významných krajinných prvků (VKP)

6) VKP (významný krajinný prvek)- ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny- dle zákona: lesy, rašeliniště, toky, rybníky, nivy- dle orgánu pro ochranu přírody: stepi, remízky, meze, skály, mokřady, naleziště nerostů a zkamenělin, historické parky, zahrady- registrované na úřadech, pouze pověřený obecní úřad je může zrušit

7) Ochrana krajiny - krajina je částí zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, je tvořena souborem ekosystémů a civilizačních prvků- zvláště chráněná území (ZCHÚ)a) velkoplošná- NP Šumava, Krkonoše, Podyjí, České Švýcarsko- CHKO

b) maloplošná- NPR (národní přírodní rezervace vyhlašuje MŽP)- NPP (národní přírodní památka, vyhlašuje MŽP)- PR (přírodní rezervace, vyhlašuje krajský úřad)- PP (přírodní park, vyhlašuje krajský úřad)

- územní systém ekologické stability (ÚSES) označuje vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, přírodě blízkých ekosystémů, které udržují rovnováhua) místní (vyhlašuje obecní úřad s rozšířenou působností)b) regionální (vyhlašuje krajský úřad)c) nadregionální (vyhlašuje MŽP)

- protierozní opatření- lesů, rašelinišť, trvale rozptýlené zeleně (zadržují vodu, pomáhají vytvářet humus, zvyšují jímavost)- umělé retenční nádrže (fungují ihned, lesy až po letech, ochrana před přívalovými dešti a odplavením živin)

B.8 HODNOTY

- ochraňujeme přírodní nebo urbánní krajinu

Ochrana přírody a krajinyZvláště chráněná území – NP, CHKO, NOR, PR, NPP, PPOstatní chráněná území – VKP, Ochrana krajinného rázu, památný strom, přírodní park

Ochrana v sídle

a) estetickéb) ekonomickéc) přírodníd) sociálníe) technickéf) krajinné

g) sídlení

analýzy:1) primární- data a hodnoty získány přímo pro urbanistickou práci- součást procesu vytváření ÚPD

2) sekundární- data a hodnoty získány prvotně k jinému účelu- součást procesu vytváření ÚPD

- následuje specifické šetření, upřesnění a ujištění hodnot, anketa, konzultace, průzkum v terénu

Analýza regionů, definování jejich hodnot, díky těmto údajům zjistím zda je problémový nebo růstový:

příroda, zdroje, prostředí: - geologie- klima- půda- voda- ovzduší- živé organismy- tj. sesuny, poddolování, doly, ložiska, srážky, inverze, toky, pitnost, únosnost, VKP, bonitované půdní a ekologické jednotky (BPEJ), emise, chráněná zvěř, hospodářská zvěř, ochrana krajiny

sociologické hodnoty: - demografie- sociální struktura- bydlení- výstavba- historie obyvatelstva- prognóza

ekonomické hodnoty: - nezaměstnanost- ekonomická struktura- veřejné a komerční vybavení- technická infrastruktura- podnikatelské aktivity- trh s pozemky, stavební ruch- intenzifikace/extenzifikace funkčního využití- dopravní napojení

subjektivní a vlastnické hodnoty: - data a vlastnictví pozemků- názory veřejnosti- místní folklor- názor ekonomických subjektů- názvy místa, slovesnost- data z rozhovorů a dotazníků

estetické hodnoty: - emocionální (smyslové a duševní vjemy)- obsahové (rozumové hodnocení, funkčnost, ekologie)

- tyto hodnoty by měl zachycovat problémový výkres (součást UAP) – hodnoty problémy, potenciálySWOT analýza

B.9 POŽADAVKY (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

- bezpečí, komunikace, reprezentace

architektonicko-urbanistické: - měřítka duchovní, duševní, fyzická (viz A.9)- funkce bezpečí – reprezentace – komunikace- cíle a záměry architekta – urbanisty (viz B.7)- uvažovat a naplňovat hodnoty v území, chránit (viz B.8)

Požaduji od státu, že mi poskytne možnost se občanskou, technickou a dopravní infrastrukturu a toho se dá docílit pouze důsledným plánováním:

územně plánovací:

- udržovat konkurenceschopnost jednotlivých regionů- prostorový rozvoj Evropy- „světová města“ (Berlín, Londýn, Paříž, Milán, Frankfurt, Štrasburk, Brusel)- „modrý banán“ – politické a ekonomické jádro Evropy, propojuje hlavní světová města v Evropě a v nich sídlí rozhodující ekonomické a politické instituce (od severozápadní Anglie na severu, přes Benelux, sever Francie, západní a jihozápadní Německo, Švýcarsko až po severoitalský Milán na jihu, města: Londýn, Brusel, Amsterdam, Kolín nad Rýnem, Frankfurt nad Mohanem, Curych a Milán) - tendence: - rostoucí globální konkurence- nerovnováha v tempu rozvoje částí kontinentu (koncentrace kapitálu do metropolí, selektivní růst v atraktivních lokalitách, selektivní oživování periferií)- neuvěřitelně drahé volné urbanizované plochy - kvalita životního prostředí je odraz kvality životní úrovně- ochrana vodních zdrojů- zvyšující se mobilita- pouze 6 – 7% obyvatel jsou zemědělci- důsledky: - neustálé plánování- krátkodobé plány- pružné strategie pro adaptabilitu a zachování cílů- konverze území, revitalizace- sanace a recyklace- Evropa 2000+ (dokument z 1995 o EU ve 21. stol.)

Evropská perspektiva prostorového rozvoje: - r. 1999- trvale udržitelný rozvoj socioekonomiky a ekologie- požadavky na trvale udržitelný rozvoj viz A.2

Ty požadavky nemohou být poskytovány za každou cenu, má to i své limity a ty musíme respektovat. Potřebuji ve městě dopravu a TZB, ale musím tomu i něco obětovat, může se to stát bariérou. Chci aby v tom státě byla zachována jeho typická krajina a proto ji ochraňujeme. Jdi doprdele….

Limity využití území 1. Ochrana přírody a krajiny

Zvláště chráněná území – NP, CHKO, NOR, PR, NPP, PPOstatní chráněná území – VKP, Ochrana krajinného rázu, památný strom, přírodní park

2. ÚSES3. Ochrana nerostných surovin4. Ochrana lesa5. Ochrana přírodních léčivých zdrojů6. Ochrana podzemních a povrchových vod7. Ochrana před záplavami8. Ochrana památek9. Ochrana staveb a tech infr.10. Ochrana dopravní infrastruktury

B.10 PROCESY (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

Rozvoj území je : změna kvality (k lepšímuZměna kvantity (růst)

Rozvoj území zahrnuje: a) ekonomický rozvoj ( nové pracovní místa, investice v soukromé sféře, i podpora od veřejné sféry: dotace, výstavba infrastruktury)

b) sociální rozvoj (kultura a volný čas, vzdělávání, sociální vazby)c) územní rozvoj v užším smyslu (obsazování území, přeměna/změna využívání

území) – ekon. I soc. rozvoj se pak projevují v územním rozvoji

úloha zpracovatele/urbanisty v ÚP a rozvoji: - formulace veřejného zájmu ve využití území- tvorba podkladů pro rozhodování politiků- odborná pomoc občanům- ochrana zájmů znevýhodněných- komunikace mezi zájmovými skupinami

Územní plánování regionů se rozvinulo v 30.letech v Evropě a USA, mělo pomoci regionům vyrovnat se s důsledky hospodářské krize. Nejdříve se aplikovaly stejné územně plánovací metody jako u měst, ale ukázalo se to jako nefunkční. Některé země proto začaly plánovat dílčí funkční složky – doprava, zásobování vodou atd. Nejvíce se plánování regionů rozrostlo s integrací Evropské unie, nezaměřuje se tak na národní státy, ale na regiony – motivací jsou také strukturální fondy EU, určené pro regiony.Přeshraniční euroregiony – odstranění umělých bariér mezi státy, propojení ekonomiky, služeb a infrastruktury mezi státy, obce znevýhodněné přeshraniční polohou se stávají atraktivnější.

Regionální strategické a programové dokumentyStrategie rozvoje krajů – swot analýza pro každý kraj, stanovení hlavních cílů a postupů a záměrůZásady územního rozvoje kraje – krajská obdoba Politiky uz. rozvoje

zákonodárná a výkonná moc:

partnerství sektorů: a) veřejný- poslání v oblasti veřejných služeb- politické závazky vůči občanům- nedostatek investičních prostředků- pravomoc stanovit regulativy ÚPD- umožnění ziskovosti projektu připuštěním komerčně atraktivního využití- vložení nemovitého majetku do projektu- přebírá část rizik

b) soukromý- ziskově orientovaný, snaha ekonomicky expandovat- hledá uplatnění investičního kapitálu- vkládá kapitál do projektu- může získat lepší podmínky úvěru pro projekty veřejného sektoru

národní plánování: - strategie, politika, pravidla, principy rozvoje, koordinace úřadů- identifikuje strategicky významné prostory- hlavní principy prostorového rozvoje- koordinuje činnosti úřadů- ČR rozdělena na:

1) metropolitní regiony (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, České Budějovice, …)2) mikroregiony

politika územního rozvoje: - stanovení priorit ÚP, dohled na trvale udržitelný rozvoj- koordinuje tvorbu ZÚR- pořizuje ji ministerstvo, schvaluje vláda- zpracování v měřítku 1 : 500 000- obsah:

- národní priority pro zajištění TUR- vymezení rozvojových oblastí a OS (nadregionální)- vymezení oblastí se specif. hodnotami a problémy nadregionálního významu- dopravní a technické plochy a koridory- vyhodnocení vlivů na TUR- hranice států, krajů, obcí s RP- evropské silnice- hlavní vodní toky a plochy

- výstup:- územně plánovací podklady (ÚPP), limity, mapy- dokumenty veřejné správy- práva o ŽP- mezinárodní závazky ČR

- každé 4 roky zpráva o uplatňování (aktualizace, nový návrh)

zásady územního rozvoje: - pořizováno krajským úřadem, posuzuje MMR- schvaluje zastupitelstvo kraje- rozvíjí PÚR- závazné pro ÚP, RP a ÚR - základní požadavky na účelné a hospodárné užití území- plochy a koridory nadmístního významu a využití- vyhodnocení TUR- zpracování v měřítku 1 : 100 000- grafická část:

- uspořádání kraje (osy, rozvojové oblasti, specifita)- plochy a koridory nadmístního významu + ÚSES- výkres oblastí se stejným krajinným typem- výkres veřejně prospěšných staveb, opatření, asanací nadmístního významu

- strategie rozvoje krajů:- analýza SWOT- stanovení cílů a postupů- dopravní záměr, ochrana životního prostředí, …- od r. 2000 je řešen i tzv. rizikový management (katastrofa, terorizmus, ...)

- strategie regionálního rozvoje ČR (2000)- minimalizace emisí, ochrana životního prostředí- strategickým cílem je trvale udržitelný rozvoj

podpora regionálního rozvoje: - státní regionální politika- strategie rozvoje krajů- sleduje rozdíly regionů, jejich míru, charakter a příčiny- podpora problémových krajů (strukturální postižení, s vysokou úrovní nezaměstnanosti, bývalé vojenské újezdy, např. Ralsko)

- veřejné investice- infrastruktura – dopravní, technická, občanská- ovlivňování podnikání a pracovního trhu – subvence, - daňové úlevy, rekvalifikace, vzdělávání

- instituce:- CZECHINVEST- regionální rozvojové agentury- Agrární komora- Hospodářská komora

fondy a programy EU: - strukturální fondy a) podpora zaostalých regionů (HDP ˂ 75% EU)b) podpora restrukturalizacec) podpora v nezaměstnanosti a vzdělání

- fondy: a) regionálního rozvojeb) sociálníc) zemědělstvíd) rybolovue) soudržnosti EU (pokud HDP ˂ 90% EU, investice do životního prostředí a dopravy)

iniciativy: a) INTERREG III- A (přeshraniční spolupráce)- B (nadnárodní spolupráce)- C (meziregionální spolupráce)

b) ESPON- monitorovací síť pro evropské územní plánování

programy ČR: - sídla a) program regenerace městských památkových zón a rezervacíb) program obnovy venkovac) program regenerace sídlišť

- krajina a) péče o krajinu a revitalizace říčních programůb) restrukturalizace zemědělského podnikáníc) řešení důsledků vnějších vlivů

Politika územního rozvoje •republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje

Územně plánovací podklady

•zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území

•prověření a posouzení možných řešení problémů v území

Územně plánovací dokumentace

•požadavky na uspořádání a regulace využití území na regionální a místní úrovni územní řízení

Územní rozhodnutí, územní souhlas

•požadavky na umístění stavby nebo zařízení, jejich změny nebo změny jejich vlivu na okolní

Území územní opatření

•opatření obecné povahy, umožňující budoucí žádoucí rozvoj v území nebo odstranění důsledků katastrof nebo jejich rizika

Úprava vztahů v území

•brání spekulaci s pozemky určenými pro veřejně prospěšné stavby a stavby ve veřejném zájmu

•kompenzuje újmu vlastníkům nemovitostí, vzniklou v důsledku územního plánování