Kovadlinka

Máme stopu !!!

Zrození KovadlinkyLetní setkání

... a další zajímavé články

1. číslo / I. ročník / září 2010

kovadlinka-kovar@centrum.cz / www.suki.cz / info@suki.cz

Chyťte se nás a spolu budeme silnější

Neprodejný elektronický zpravodaj. Není určen k prodeji.

Kovadlinka č.1, září 20102

Obsah str.Aktuality 2Co je to SUKI? 3Úvod 4Zrození KOVADLINKY 5Máme stopu! 7Úvod do seriálu, metody komunikace 10Letní setkání 1216. Valná hromada 14Co dělal VVS v letech 2008-2010 15Zábava pro naše čtenáře 16Pomozte Kováři najít cestu z bludiště ... 17Najděte 5 rozdílů ... 18Najděte 5 rozdílů ... 19Velká omalovánka 20Velká omalovánka 21

l V 1. pololetí letošního roku proběhlo předběžné jednání s panem Kratochvílem, který by se mohl starat o web SUKI. Jednání bylo pozastaveno, jelikož se blížila volební valná hromada. Byl zvolen nový VVS, který bude v 2. pololetí pokračovat v jednání.

l Na webových stránkách ministerstva zdravotnictví jsou zveřejněny návody, podmínky a formuláře žádostí o čerpání dotací na rok 2011. V říjnu 2010 se vyplněné žádosti musí odevzdat.

l Dne 10.08.2010 proběhla první seznamovací schůzka mezi paní Anicí Dvořákovou (dospělá im-plantovaná) z Českého klubu ohluchlých, panem Novákem (dospělý implantovaný) z centra služeb pro sluchově postižené v Ústí nad Labem (CESPO, o.s.), paní Spevákovou (dospělá implantovaná), panem Koškem AIMA s.r.o. (nestranný pozorovatel) a zástupci SUKI (paní Skopová a paní Kudr-novská). Na schůzce se hovořilo o problematice úhrad řečových procesorů, průkazů ZTP, … Byly nastíněny možnosti jednání s poslanci a veřejně známými lidmi. Všichni zúčastnění se shodli, že je potřeba vzájemně spolupracovat a vystupovat vůči úřadům a státní správě. Další jednání se před-pokládají v blízké budoucnosti.

l V polovině září bylo na http://sukicz.rajce.idnes.cz/ přidáno více než 700 fotografií, které pořídila Lada Berková na letním setkání.

l Na www.suki.cz bylo uveřejněno nové složení výkonného výboru SUKI.l Na webu bylo uloženo usnesení 16. valné hromady SUKI.l V současné době pracujeme na převodu vlastnictví domény „SUKI.CZ“ na naše sdružení.

Podzimní setkání, 1. díl seriálu, vyhlášení soutěže, Kontakty na SPC, mateřské a základní školy v ČR a spousta dalších informací a obrázků ...

Aktuality

V příštím čísle ...

Kovadlinka č.1, září 20103

Co je to SUKI?Sdružení uživatelů kochleárního implantátu je nezisková organizace založená v roce 1994 sdružující

především rodiče implantovaných dětí, dospělé implantované a odborníky zabývající se problemati-kou kochleárních implantátů. V České republice má v současné době kochleární implantát cca 400 dětí a necelých 200 dospělých.

Jak se stát členem SUKI?Členem SUKI se může stát každý, koho zajímá problematika kochleárních implantátů. Pro přijetí

do SUKI je nutné vyplnit přihlášku (ke stažení na www.suki.cz). Každý rok platit členský příspěvek, který v současné době činí 300,-Kč/rok. Platbu můžete poslat na účet u ČS 0240272339/0800 nebo ji zaplatit na našich pravidelných setkáních (jaro, léto, podzim).

Co se dozvíte na našich webových stránkáchProč se stát členem sdruženíInformace o kochleárním implantátuDokumenty sdružení, valné hromady, …FotogalerieArchiv článků a krátkých zprávDůležité a zajímavé odkazy

Výkonný výbor sdruženíPředsedkyně:Věra Skopová, telefon: 606 438 393

Členové:Petra Kadlecová, telefon : 721 663 760 Jiří Páca, telefon: 602 366 142

Kontaktní informaceSdružení uživatelů kochleárního implantátu, U Mrázovky 15, 150 00 Praha 5, IČ: 60458844e-mail: info@suki.cz, www.suki.cz

Kovadlinka č.1, září 20104

V dalším s názvem „Máme stopu!“, vám poodhalím roušku tajemství, která nechtěně halí tok členských příspěvků v na-šem sdružení. Dozvíte se, jak s nimi nakládáme a co všechno se z nich platí. Některé údaje budou pro vás možná až překva-pující.

Zřejmě každý zpravodaj má svůj seriál nebo téma, kterému se pravidelně věnuje. Zvažoval jsem různé možnosti a nakonec jsem vybral prohlubování zna-lostí znakového jazyka. S tímto jazykem jste se jistě v nějaké po-době již setkali. Pár znaků umí snad každý člen SUKI. Myslím si, že by bylo dobré, kdybychom si jeho znalost postupně rozšiřo-vali a prohlubovali. Oslovil jsem bývalou předsedkyni SUKI, sleč-nu Beznoskovou, která v součas-né době pracuje jako logopedka v Poděbradech, aby pro vás ten-to výukový seriál připravovala.

Naše sdružení má za sebou červencový týdenní rehabilitač-ní pobyt na severní Moravě. Dozvíte se, jaké to bylo v hotelu Petr Bezruč, kam jste se mohli jít podívat a co zažít. Nevím, jestli

Vážení čtenáři, členové SUKI, do své emailové schránky jste obdrželi historicky první číslo zpravodaje Kovadlinka, který je určen pouze členům SUKI a vy-braným jedincům či organiza-cím. Rozesílání jednotlivých čísel bude probíhat pouze elektronic-ky, jelikož chceme minimalizovat náklady na tvorbu a distribuci.

Prázdniny skončily a otevřely se vstupní brány do škol a ško-lek. Nejen rodiče, ale i jejich děti mají najednou více práce a po-vinností. Domácí úkoly a přípra-va na další školní den není lehká a zabere hodně času a energie. Dospělí musí navíc chodit do práce. Jsem tedy velmi rád, že jste si našli čas, který věnujete přečtení Kovadlinky. Věřím, že se vám bude líbit a pomůžete svými příspěvky, názory a obráz-ky k jejímu rozkvětu a dobrému obsahu. Velikost písmen a ilu-strace jsme přizpůsobili dětem, protože už některé z nich umějí číst. Za ty předškolní se celý náš tým přimlouvá u rodičů, pra-rodičů a sourozenců, aby jim časopis přečetli.

Začnete u aktualit, což jsou krátké zprávy o dění v SUKI. Následuje obsah tohoto čísla, abyste věděli, co vás ještě čeká. Na konci stránky je uvedeno, co bude v příštím čísle magazínu.

V prvním článku se dozvíte, jak se Kovadlinka „narodila“. V dalších číslech zpravodaje se budete postupně dozvídat, kdo a jak jí pomáhá. Postupně bych chtěl představit všechny pomoc-níky.

ÚvodJiří Páca (šéfredaktor)

někdo z vás čte různé provozní řády, ale jednu zajímavou větu v článku „Letní pobyt“ citovat prostě musím.

Dne 04. 07. 2010 proběhla v hotelu Petr Bezruč volební valná hromada do výkonného výboru SUKI (dále jen VVS). Více o průběhu voleb se dozvíte v článku „16. valná hromada“. Já, jako třetí člen VVS jsem byl zvolen v nepřítomnosti, jelikož jsem se valné hromady neúčast-nil.

V posledním článku se dozví-te, co dělal VVS v letech 2008 až 2010.

Potom vás čeká jen zábava. Nejdříve můžete spojovat čísla a vytvořit si obrázky, provést Kováře bludištěm, najít rozdíly a vše zakončit malováním. n

Kovadlinka č.1, září 20105

Zrození KOVADLINKYKovář, kterého možná znáte, možná ještě ne

Určitě vás všechny zajímá, jak přišla Kovadlinka na svět. Kdo byli její rodiče a proč ji vlastně chtěli. Všechno začalo vlastně kdysi dávno v SUKI. Už snad od založení SUKI, bylo plno lidí, kteří slibovali, co všechno připraví, udělají, zařídí, získají a podobně. Zřejmě jste se s ně-jakým takovým člověkem už ve svém životě setkali. V okamžiku, kdy jste zjistili, že člověk pouze sliboval, ale skutek utek, tak jste byli určitě zklamaní a smutní. Naštěstí existují i jiní lidé, díky kterým je sdružení SUKI stále funkční a aktivní a to bylo za-loženo už v roce 1994. Všichni lidé, kteří se vystřídali ve vedení SUKI jsou úžasní, pracovití a pa-tří jim naše velké díky. DĚKUJE-ME VÁM !!!

Podle zkušeností z letošního roku, by bylo velmi dobré, kdy-by si účastníci pobytů důkladně rozmysleli, co nabízejí a slibují za pomoc. Výkonný výbor SUKI (dále jen VVS) s tím při tvorbě programu pobytu potom počítá a nerealizování slíbených aktivit zbytečně přidělává členům VVS starosti, které byly však zvlád-nuty.

Nyní ještě musím připo-menout lidi (slyšící i neslyšící), kteří na valných hromadách a setkáních (jaro, léto, podzim) slibovali, že napíší článek, který se zveřejní na webu SUKI, v ně-kterých tištěných periodikách nebo na cizích webech. Až na pár světlých výjimek, nikdo ni-kdy nic nenapsal. Nezařídil, aby se článek objevil, někde jinde

než na webu SUKI. Což je určitě pro všechny velká škoda. Možná někdo svůj slib jednou dodrží a něco napíše. Jestli o nějakém článku víte, tak neváhejte a upo-zorněte na něj.

Časté byly také stesky, že SUKI nemá vlastní časopis. Čle-nové prý dostávají málo infor-mací o tom, co se děje (možná je to i tím, že někteří pravidelně nejezdí na pobyty SUKI).

Teď udělám do článku malou vsuvku. Chci za všechny rodiče a děti, PODĚKOVAT dospělým účastníkům letního pobytu, kteří pomohli VVS zorganizovat sportovní hry pro děti. Nejen malé, ale i větší děti poctivě soutěžily a plnily úkoly, které jim dospěláci připravili a vymysleli. Po úspěšném zvládnutí všech soutěží, dostaly děti před foto-grafováním pamětní medaile,

které přivezl pan Baroš. Samo-zřejmě, že dostaly i další odměny (sladkosti, hračky, hry, pohádky, filmy, obrázky, …), které byly pro ně připraveny. Konec malé vsuvky.

Za několik let v SUKI pan Páca slyšel a zažil mnohé. Roz-hodl se, že udělá něco, čím všem ukáže a dokáže, že jen svým roz-hodnutím, pílí a vůlí je možné něco vytvořit a udělat. Řekl mi, že zvažoval různé alternativy a nápady. V červenci absolvoval jednu schůzku a ze všech ná-padů to vyhrál zpravodaj. Teď už víte, proč Kovadlinku někdo chtěl. V dalších odstavcích se dozvíte, jak se vlastně narodila.

Porodní bolesti byly chvílemi veliké, jelikož s tvorbou zpravo-daje neměl žádné zkušenosti. Přemýšlel, s kým by se mohl poradit. Naštěstí si vzpomenul na svého kolegu z práce, kte-rý má s touto činností bohaté zkušenosti (několik let vydával zaměstnanecký časopis, který se jmenoval Občasník). V tu chvíli bylo jasné, kam a ke komu půjde pro rady, nápady a inspiraci.

Jednoho krásného červenco-vého dopoledne zaklepal na dve-ře kanceláře svého kolegy a ka-maráda. Na jmenovce u dveří je několik jmen, ale jen jedno je to pravé - Ing. Leoš Grelich. Přednesl mu svůj nápad (vydá-vat zpravodaj) a pan Grelich mu s radostí poskytl plno zajíma-vých, důležitých a podstatných rad, připomínek a provozních („vydavatelských“) informací, které za ty roky získal.

Kovadlinka č.1, září 20106

Druhá schůzka mezi oběma kamarády proběhla za pár dní. Byly na ní zodpovězeny další otázky. Vše vypadalo dobře, takže zbývalo vymyslet jen název zpravodaje a frekvenci s jakou bude vycházet. Název byl vy-myšlen relativně rychle. Stačilo zhruba 10 minut diskutovat o náplni a poslání sdružení SUKI. Pan Grelich vyslovil návrh, že by se zpravodaj mohl jmeno-vat Kovadlinka. Asi znáte zjed-nodušené spojení : zvuk .. ucho .. kovadlinka .. sluchový nerv … slyšení (někteří čtenáři spíše znají spojení : zvuk .. mikrofon .. řečový procesor .. elektrody .. sluchový nerv … slyšení). Název se líbil a zpra-vodaj získal své jméno. Frek-vence vydávání nových čísel je prozatím stano-vena na 3x roč-ně. Pokud však bude dostatek témat, článků, informací a taky příspěvků od čtenářů, bude z K o v a d l i n k y čtvrtletník. V což pevně doufám.

V tuto chvíli už měl pan Páca zpravodaj, jeho název, pravidel-ný seriál pro čtenáře (viz. článek „Úvod do seriálu - Metody ko-munikace“) a pár svých článků, které se mu začaly rýsovat v hla-vě. Při vlastní realizaci a tvorbě prvního čísla Kovadlinky, ještě

narazil na dvě věci, které musel rychle vyřešit. Nejdříve potře-boval někoho, kdo navrhne a vytvoří logotyp a taky grafický manuál zpravodaje. Přemýšlel a nakonec se obrátil na svého bratra Ing. Michala Pácu, kte-rý vystudoval VUT Brno, obor Průmyslový design a mimo jiné se zabývá touto tématikou - na-vrhováním a tvorbou logotypů, grafikou a designem. Na konci července si bratři předali pod-klady a mohlo se dál pokračovat v přípravě tohoto čísla.

Postupně vznikaly články, do-plňovaly se fotografiemi a vším, co vidíte a čtete v Kovadlince. Přesto všechno zpravodaji po-

řád něco chybělo. Někteří z vás to možná už vědí. Ostatní se vrá-tí na titulní stránku a pečlivě si ji znovu prohlédnou. Viděli jste? Už jste na to přišli? Ano, jsou to obrázky – ilustrace. Obrázky

pro náš zpravodaj maluje slečna Jana Slavíková. Její osobní a pro-fesní představení, včetně toho, jak se přidala k týmu Kovadlin-ky, vydá na samostatný článek, který otiskneme v nějakém dal-ším čísle.

Jako každá správná kovadlina a kovadlinka, má i tato Kovad-linka svého Kováře. Možná to není svalnatá osoba, která drží v jedné ruce těžké kladivo a dru-hou rozdmýchává žhavé uhlíky v ohništi, ale je to postava, která se o Kovadlinku stará, pomáhá, radí a ochraňuje ji. Jestliže mi bu-dete chtít cokoliv napsat, poslat nebo sdělit, stačí zaslat email nakovadlinka-kovar@centrum.cz

Jestliže bude odesílatel chtít, tak zařídím, aby se jeho příspěvek co nejdříve objevil ve zpravodaji. Moc rád zveřejním vaše články, názory, rady, obrázky dětí nebo i vaše vlastní (obrázek vyfoťte nebo naskenujte a pošlete jako přílo-hu emailem). Urči-tě však neuveřejním sprosté, vulgární a jinak nevhodné texty a fotografie - to jistě chápete. Kovadlinka chce

být veselý a slušný zpravodaj.Moc se těším na vaše pří-

spěvky, obrázky a nápady. n

Kovadlinka č.1, září 20107

Máme stopu!Jiří Páca, člen VVS

Máme stopu! Víme, kam te-čou naše členské příspěvky.

Členem SUKI jsem už něko-lik let. Vždy jednou za čas jsem slyšel nářky, že lidé nevědí, co se s jejich členským příspěvkem vlastně děje. Proto prý neplatí příspěvek. Dal jsem si tu práci, prostudoval výdaje SUKI za rok 2009 a připravil jsem si pro vás článek na toto téma. Jelikož jsem nechtěl, aby to byl pouze strohý výčet výdajů, tak jsem do něj nechal namalovat pár hezkých ilustrací.

V roce 2009 mělo naše sdru-žení 51 platících členů, kteří na členských příspěvcích zaplatili celkem 17.040,-Kč. Jestli si hned kontrolujete počet členů krát 300,-Kč, tak to ani nedělejte. Na celkovou částku vám to vyjít nemůže. Někteří členové zaplati-li více než jen 300,-Kč. Jménem SUKI všem platícím členům moc DĚKUJI !

Jestliže jste se dočetli až sem, neváhejte a čtěte dál. Vydáme se spolu po stopě nejen vašich 300,-Kč. Vše začalo v okamžiku, kdy jste poslali peníze na účet SUKI nebo jste je na nějakém pobytu zaplatili přímo do po-kladny. Postupně přibývaly dal-ší a další peníze, jak jednotliví členové platili příspěvky. Za celý rok 2009 vybralo SUKI již zmi-ňovanou částku 17.040,-Kč. Jen-že jak šel měsíc za měsícem, tak se z této částky zase postupně ukrajovalo a ukrajovalo – platili jsme provozní režii sdružení. Ná-sledují nejdůležitější oblasti, do kterých vaše peníze putují dál :

1) Aby mohlo naše sdružení vůbec fungovat, musí mít u ně-jaké banky svůj účet. Jenže i ten s sebou nese další náklady. Není

to jen vedení účtu u banky, jsou tam i další poplatky (např. za tisk oznámení, za účetní položky, za výpis z účtu, příchozí platby, odchozí platby, …). Jen pro za-jímavost, za celý rok 2009 jsme zaplatili bance 1.846,50,-Kč.

2) Další položkou je platba za doménu SUKI.CZ a za její ho-sting na cizím serveru. Doménu si platíme již několik let a prostor na cizím serveru potřebujeme

také. Na našem webu jsou různé dokumenty ke stažení, články, informace, zprávy a kontakty na členy výkonného výboru SUKI (dále jen VVS).

3) Před letním rehabilitačním pobytem v Rokytnici nad Jizerou jsme zakoupili kroniku a začali ji psát. Na setkáních máte všichni možnost si ji prolistovat, přečíst a přidat svůj příspěvek, názor nebo namalovat obrázek. Musí-me také kupovat všemožné kan-celářské potřeby (např. pokladní tiskopisy – příjmové a výdajové doklady, lepidlo, papíry a dal-ší).

Kovadlinka č.1, září 20108

4) Na účet mobilního ope-rátora. Služební mobilní tele-fon má jen předsedkyně SUKI. Ostatní členové VVS volají ze svých soukromých mobilních telefonů – takže si hovory a sms platí ze své vlastní kapsy.

5) Občas je potřeba nechat opravit služební výpočetní tech-niku. Zrovna v loňském roce jsme byli nuceni, nechat vyměnit nefunkční mechaniku v note-booku.

6) Rozesíláme také pozvánky na různé akce, které spolupořá-dá SUKI. Jako příklad uvedu po-zvánku na oslavu 500 uživatelů kochleárního implantátu Nuc-

leus v České republice s názvem „Zázraky a kouzla“. Pokud je to možné, rozesíláme pozvánky elektronicky. Bohužel na všech-ny uživatele CI Nucleus nemáme

email. V takovém případě nastu-puje klasika, v podobě poštovní obálky s pozvánkou.

7) Na schůzkách výkonného výboru jsme občas využívali služ-by tlumočníků do znakového jazyka.

8) Naštěstí má naše sdružení velmi dobré vztahy s Centrem kochleárních implantací u dětí (dále jen CKID) v ulici U Mrá-zovky v Praze. V budově máme poštovní adresu sdružení, míst-nost na uskladnění věcí (potře-by na pobytové akce, tiskopisy, …) a informační nástěnky. Díky vstřícnosti CKID za to vše nemu-síme nic platit.

Ve VVS hodně přemýšlíme o výdajích sdružení, takže se snažíme šetřit, kde se dá. Prostě děláme vše pro to, abychom ne-měli zbytečné náklady.

Nyní už víte, kam se „(ne)-podělo“ nejen vašich 300,-Kč. Snad jsem při výčtu výše uve-dených bodů nezapomenul na žádný další důležitý. V koneč-ném zúčtování jsme na člen-ských příspěvcích za rok 2009 vybrali o cca 500,-Kč více, než jsme utratili za výše uvedené body. Snad se nám s vaší pomo-cí podaří v letošním roce (2010) vybrat více peněz než vloni.

Máte-li přesto pocit, že jste vyhodili 300,-Kč z okna, věřte, že tomu tak určitě není. My váš příspěvek chytneme, nepustíme a co nejlépe ho využijeme. n

Kovadlinka č.1, září 20109

AIMA s.r.o.

Spole�nost AIMA, s.r.o. je výhradním dovozcem implantabilních sluchových pom�cek (kochleárních implantát� Nucleus a systému pro p�ímé kostní vedení Baha) australské firmy Cochlear pro �eskou republiku. AIMA, s.r.o. p�sobí v �eské republice ji� od roku 1995 a pod vedením jednatelky MUDr. Jaroslavy P�íhodové zaji��uje spolu s týmem odborník� spolehlivé zázemí programu kochleárních implantací Nucleus v �eské republice po stránce organiza�ní, obchodní, technické a odborn�-poradenské.

Výrobce implantabilních sluchových systém� Nucleus a Baha Cochlear LtdAustralská firma Cochlear Ltd se sídlem v Sydney zaujímá celosv�tov� vedoucí postavení v technologii kochleárních implantát�. Pokud se rozhodnete pro implanta�ní systém Nucleus firmy Cochlear, m��eme Vás ujistit, �e jeho technologie je prov��ená a spolehlivá, a �e spole�nost Cochlear neustále pracuje na její inovaci. Implanta�ní systém Nucleus firmy Cochlear u�ívá více ne� 250 000 lidí ve více ne� 100 zemích sv�ta, z toho více ne� polovina d�tí. Za�ízení firmy Cochlear se pou�ívá na více ne� 1000 klinikách na celém sv�t�. Více ne� 2/3 v�ech u�ivatel�kochleárních implantát� na sv�t� pou�ívá systém Nucleus. Navíc, v ka�dé �ásti sv�ta má spole�nost Cochlear tým odborník�, kte�í pe�ují o u�ivatele implanta�ního systému Nucleus.

První kochleární implantace systému Nucleus byla provedena v roce 1982, následovalo 15 let výzkumu, který se svým týmem vedl profesor Graeme Clark, pr�kopník v této oblasti, na Universit� v Melbourne. V �eské republice úsp��n� probíhá program kochleárních implantací Nucleus ji� od roku 1992 ve Fakultní nemocnici v Motole na Praze 5. Cochlear je velká ve�ejná spole�nost, která je díky své síle, finan�nímu zaji�t�ní a etickým obchodními praktikám zárukou pokra�ujícího výzkumu a vývoje a kontinuální pé�e o u�ivatele kochleárního implantátu po celý jejich �ivot.

Odborné zázemí programu kochleárních implantací:Klinické pracovi�t� � d�ti, Centrum kochleárních implantací u d�tí - ORL klinika 2. LF UK Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 00 Praha 5 � Motol, p�ednosta Doc. MUDr. Zden�k Kabelka Ph.D.

Klinické pracovi�t� � dosp�lí, Centrum kochleárních implantací ORL klinika 1. LF UK Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 00 Praha 5 � Motol, profesor Doc. MUDr. Jan Betka DrSc. , as. MUDr. Jan Sk�ívan

Diagnostika a rehabilitace, Centrum kochleárních implantací u d�tí - Foniatrické odd�lení ORL kliniky 2. LF UK, U Mrázovky 15, 150 00 Praha 5, vedoucí pracovi�t� PhDr. Eva Vymlátilová

Diagnosticko - rehabilita�ní �ást 1.centra kochleárních implantací - Foniatrická klinika VFN a 1.LF UK, �itná 24, Praha 2, 120 00, foniatr MUDr. Libor �erný, ing. dr. Jan Vok�ál

Technický servis Laborato� elektronických smyslových náhrad (LESN), Rumunská 14, 120 00 Praha 2, (vchod vedle prodejny sluchadel KIND), ing. Tomá� Tichý Ph.D., ing. Stanislav Sedlák, CSc., ing. Martin Topol, CSc. Foniatrická klinika VFN a 1.LF UK, �itná 24, Praha 2, 120 00, ing. dr. Jan Vok�ál, CSc.

Zákaznický servis Aima s.r.o. , U Mrázovky 15, 150 00 Praha 5, Miroslav Ko�ek, spec.zdr.pracovník. Ve spolupráci s odborníky Centra kochleárních implantací poskytuje zákaznické odd�lení Aima komplexní slu�by jak pro nové �adatele, tak pro stávající u�ivatele sluchových implanta�ních systém�:

1. Informace � osobn� nebo na www.aima.cz2. Objednávky a zasílání sou�ástí a p�íslu�enství na dobírku � slu�by@aima.cz3. Prodej p�íslu�enství za hotovost v provozních dnech 4. Vy�izování reklamací, p�íjem oprav 5. Zpracování po�adavk� na nové sluchové systémy a jejich komplementace pro FN Motol.

P�ejeme Vám v�em i Va�im d�tem hodn� �t�stí a úsp�ch� na cest� ke zlep�ení sluchu. jednatelka MUDr. Jaroslava P�íhodová asistent, szp.Miroslav Ko�ek

Aima,s.r.o., Zavadilova 24, 160 00 Praha 6, I�O: 63673576 DI�: CZ63673576, Zákaznický servis Aima s.r.o., U Mrázovky 15, 150 00 Praha 5

Kovadlinka č.1, září 201010

V našem zpravodaji KOVAD-LINKA se budeme věnovat také znakovému jazyku. Ptáte se proč?

Znakový jazyk je jednou z možností jak můžete se svým dítětem se sluchovým postiže-ním komunikovat. Tento typ ko-munikace můžete využívat před implantací, ale i po implantaci, neboť proces, než Vaše dítě vysloví první slovo, větu, začne vyprávět příběh, může být velmi dlouhý. Komunikace je nedílnou součástí našeho života. Každý z nás má touhu komunikovat se svým okolím. Slyšící dítě si komunikační návyky pěstuje již od malinka. Dítě se sluchovým postižením to však má složitější. Nemůže si je „naposlouchat“ jako slyšící děti. Čím dříve mu však umožníme tyto komunikač-ní návyky získat, tím lépe. Zda to bude v mluveném jazyce nebo ve znakovém nehraje roli.

Než se začneme znakovému jazyku věnovat, řekneme si něco málo o komunikaci – ranné ko-munikaci matky s dítětem a vol-bě komunikační metody.

Ranná komunikacePro celkový osobnostní

rozvoj dítěte je důležitá včasná a aktivní interakce mezi matkou a dítětem. Toto může být naru-šeno, pokud se matce narodí dítě se sluchovým postižením. Pro matku nastává problém. Neví, jak má se svým dítětem komunikovat.

Hlavním cílem rané komu-nikace mezi matkou a sluchově

postiženým dítětem je zpřístup-nění projevu matky dítěti a do-statečná zpětná vazba.

Dítě je motivováno ke ko-munikaci potřebou sociálního kontaktu. V období žvatlání matka přirozeně reaguje na dítě opakováním, očním kontaktem a využitím složek nonverbální komunikace. Matka tak dítěti poskytuje zpětnou vazbu, která motivuje dítě k dalšímu rozvoji komunikace. Matka by měla vy-užít každé příležitosti k navázání kontaktu se svým dítětem.

Rodiče by měli přizpůsobit svůj projev tak, aby se dítěti stal co nejvíce přístupný a srozumi-telný. Rodiče si musí uvědomit, že pokud dítě neslyší, nemohou mu nic sdělit, dokud s nimi dítě nenaváže oční kontakt. Rodiče by měli pro dítě vytvořit vhodné podmínky pro příjem informací.

Raná komunikace je zaměře-ná na dítě. Matky komentují věci a děje, které může dítě bezpro-středně vidět, případně i slyšet. Všechny předměty, které matka pro komunikaci používá, by měla situovat do zorného pole dítěte. Komunikace se většinou orientuje na přítomný čas – tady a teď.

Volba komunikační metodyNejvětší problém pro rodiče

dětí se sluchovým postižením představuje komunikace. Rodiče neví, jak s dítětem komunikovat. Na výběr mají z několika mož-ností, neboť mluvená řeč není jedinou komunikační metodou. Mohou svůj mluvený projev pod-

Úvod do seriálu, metody komunikaceMgr. Michaela Beznosková

pořit znaky, používat znakový jazyk nebo totální komunikaci. Vše však závisí na individuálních schopnostech dítěte. Důležité je, aby rodiče využili všech do-stupných prostředků pro rozvoj komunikace.

Orálně auditivní metodaTato metoda se snaží o maxi-

mální využití zbytků sluchu u dí-těte a již od útlého věku ho vést k řečové produkci. Připravuje dítě na orální komunikaci.

Výhodou je, že se dítě učí jazyk většinové společnosti. Rodiče se tedy nemusí učit zna-kový jazyk ani jiný komunikační systém. Společný komunikační systém ulehčuje akceptování po-ruchy dítěte. Mluvená řeč sou-hlasí s její grafickou podobou, při výuce čtení a psaní už nemu-sí překonávat rozdíly odlišného typu jazyka.

„Zvládnutí mluvené i grafic-ké podoby mateřského jazyka přispívá k integraci sluchově po-stiženého dítěte do společnosti a účasti na dění v ní.“ (Šedivá, 2006, s.38

Bilingvální metodaFilosofií této metody je osvo-

jit si v první řadě jazyk mateřský, kterým je pro Neslyšící jazyk znakový a až poté se učit jazyk většinové společnosti země, ve které žijí.

Bilingvální metoda vychází z předpokladu, že se neslyší-cí budou pohybovat v obou “světech” – ve světě Neslyšících i slyšících, a v obou by měli být

Kovadlinka č.1, září 201011

schopni se domluvit na co nej-vyšší kulturní úrovni.

Při bilingvální výchově děti výborně odezírají a mohou se dorozumět orálně i ukazová-ním. Nedochází přitom u nich k opoždění kognitivního vývoje, který bývá častý u dětí, které nemají po řadu let vlastně žádný dostačující komunikační sys-tém.

Pokud dítě nerozumí mluve-né řeči mohou s ním rodiče ko-munikovat pomocí znakového jazyka. Tato metoda je založena na používání znakového jazyka, mateřského jazyka Neslyšících. Rodič se ho může učit zároveň s dítětem. Organizace pro slu-chově postižené otvírají každého půl roku kurzy znakového jazy-ka, do kterých se může přihlásit každý kdo o něj má zájem. Po-kud se rodiny naučí znakovat, zajistí tím svému neslyšícímu dí-těti přirozený a jasný nástroj pro komunikaci a tím i pro myšlení.

Znakový jazyk je stejně do-konalý jako český jazyk. Má všechny atributy jazyka, má svou vlastní gramatiku, skladbu věty, atd. Dítě ho může nabývat stejným tempem jako slyšící dítě mluvené řeči.

Používání českého znakové-ho jazyka je zakotveno v zákoně č. 155/1998 Sb. o znakové řeči.

Totální komunikaceCílem totální komunikace je

využít všech dostupných a vhod-ných metod a prostředků k roz-voji neslyšícího dítěte a k vytvo-ření a uchování co nejranější komunikace, a to jak k vnitřní (myšlení), tak vnější (komuni-kace s ostatními). Rodiče by měli využít všech dostupných komunikačních prostředků, aby u svého dítěte co nejdříve dosáhli porozumění. Patří sem – verbální i nonverbální komu-nikace, pantomima, gestikula-ce, znaková řeč, umělé systémy posunků, prstová abeceda, artikulace, mimika, odezírání, sluchadla, zesilovací zařízení. Se všemi komunikačními formami pracuje rovnocenně a výběrově, žádná není povinná nebo opo-menutelná. Dbá se také na vyu-žití zbytků sluchu a na důkladné využívání mluvené (orální) řeči. Využívají se všechny expresivní i receptivní formy komunikace. (Krahulcová, 2002)

Komunikační schopnosti takto vedených dětí však často

zůstávají na nízké úrovni, zbytky sluchu nejsou dostatečně využí-vané a slovní zásoba je omeze-ná.

Hlavní roli při výběru a vol-bě rehabilitační metody (typu komunikace) hrají rodiče. Právě na nich je konečné rozhodnutí, kterou metodu si pro výchovu svého dítěte zvolí.

Neexistuje žádné univerzální doporučení, kterou metodou je vhodné dítě vychovávat. Žádná metoda určená k rozvo-ji komunikačních schopností a dovedností nemůže vyhovovat individuálním potřebám všech neslyšících a těžce nedoslýcha-vých dětí. Každé dítě je jedineč-ná osobnost, která potřebuje individuální přístup. Důležité je informovat rodiče o všech mož-nostech výchovy a vzdělávání je-jich dítěte, aby se oni sami mohli rozhodnout, která metoda je pro jejich dítě nejlepší.

Není důležité, jakou metodu komunikace k výchově dítěte po-užíváme, důležité je, abychom se s dítětem domluvili! n

Kovadlinka č.1, září 201012

Na letní setkání SUKI jsme se sjeli do údolí pod Lysou horou do hotelu Petr Bezruč. Jak se nakonec ukázalo, nebyl to právě ten nejšťastnější výběr. S ředitel-kou hotelu byly předem domlu-vené určité p o d m í n k y prostřednic-tvím emailu a osobní ná-vštěvy, ale již při příjezdu jednotlivých ú č a s t n í k ů vyvstaly pro-blémy. Dané emaily nebyly k dispozici, paní ředitelka také ne, takže vše „za pochodu“ řešil pan provozní, který o ničem nevěděl.

Některým z nás nevyhovovaly pokoje, tak se pobytu ani nezú-častnili a to měli pro děti při-pravený nějaký program. Samo-

zřejmě jsme si s tím poradili a vymysleli náhradní. Jiným zase nevyhovovaly porce jídla.

(Poznámka šéfredaktora : V ceně pobytu (490,-Kč/dospělá osoba/noc) bylo ubytování s pl-nou penzí. Dětská cena obsaho-vala i odpolední svačinu a pitný režim po celý den. Všichni měli 60 minut plavání v hotelovém bazénu zdarma, tělocvičnu - zdarma, hřiště - zdarma, teni-sový kurt - zdarma, zvýhodněné vstupné do solné jeskyně. Pro vaši informaci : „Běžná cena ubytování v hotelu na osobu

a noc je od 380,-Kč do 955,-Kč. Cena nezahrnuje žádné jídlo a pití, ani žádnou z výhod, které jsme měli. I parkovné bylo pro nás výhodnější.)

V současné době (srpen 2010) hotel nabízí ubytování v několika typech pokojů. My všichni jsme byli ubytovaní v těch normálních, což se právě někomu nelíbilo. Na interneto-vých stránkách hotelu byly foto-grafie jen lepších pokojů, takže to bylo trochu zavádějící. Vý-konný výbor SUKI (dále jen VVS) to v informacích k přihlášce na pobyt neuvedl. Je to ponaučení pro příště. Na druhou stranu,

Letní setkání

Markéta Pácová

kdo zažil uby-tování v Kletečné před rekonstrukcí, nemohl být stavem pokojů „nepříjemně pře-

kvapen“. Nakonec byla možnost připlatit si za lepší pokoj, což

někdo využil.Volné chvíle

jsme mohli strávit v krytém bazénu se slanou vodou , ve whirlpoolu, v solné jeskyni, na bowlingu, v tělocvičně , na různých druzích

masáží, v sauně, při stolních a venkovních hrách atd.. Sa-mozřejmě byla možnost výletů do okolí.

Pořádný výšlap na Lysou horu, projížďky na koních na nedaleké farmě. S malými dětmi se dalo zajít či zajet do vesnice

Vyměnili jsme si navzájem své poznatky, zkušenosti a nápady. Během přednášek bylo zajištěno hlídání dětí .

Fyzioterapeut pan Zemánek nám předvedl některé druhy re-habilitačních cviků při bolestech

hlavy a zad, na zpev-nění těla, rovnováhu a také respirační cvi-čení – správné dýchá-ní, jak pomoci dětem odkašlat. n

(Poznámka šéfre-daktora – slibovaná zajímavá věta : Výňatek z hotelového provozního řádu bazénu, ve kterém je mimo jiné uvedeno : „Zákaz vstupu zahmyze-

ným lidem do bazénu.“ Asi obsluha bazénu, měla nějaké špatné zkuše-nosti s návštěvníky bazénu.)

na hřiště . Kdo chtěl, vydal se do Rožnova do skanzenu , nebo vy-jel lanovkou na Radhošť a dolů pěšky (odvážlivci sjeli dolů na koloběžkách). Někdo si zahrál na Tarzany v lanovém cent-ru. Někteří navštívili muzeum v Kopřivnici, jiní zase zříceninu hradu Hukvaldy. Mimo jiné Hukvaldy jsou rodištěm hudeb-ního skladatele Leoše Janáčka. Potěšila i pro-cházka podél říčky Satiny po naučné stezce.

Od pondělí do pátku samo-zřejmě probíhaly logopedie pod vedením Mgr. Petry Kopecké a Mgr. Alžběty Maradové. Do-spělí zase mohli získat užitečné rady od fyzioterapeuta pana Zemánka .

Připravené masky (například Carmen, orientální tanečnice, domorodkyně nebo snad lido-jedka , lev, princezna, beruška, Ferda, rytíř a dokonce i kochle-ární implantát ) děti předvedly na karnevalu. Během karnevalu

masky plnily různé úkoly , které si pro ně připravila moderátorka Míša.

V pátek proběhla dětská olympiáda. Na různých místech (v hotelu, venku, na hřišti, v tě-locvičně, …) bylo připraveno hodně soutěží. Po skončení děti obdržely odměny a pamětní me-daile, které přivezl pan Baroš.

Hotel s bezbariérovým pří-stupem umožnil pobyt rodině, která má syna na vozíčku.

Tak trochu tragédií byla obsluha v jídelně. Někdy jsme na jídlo čekali docela dlouho. Pan majitel hold šetřil a zrovna

i na personálu. Hotelový bar ze začátku zavíral po 22. hodině, tak jsme při rozhovorech občas seděli na „sucho“. To se po-stupně vylepšilo - obsluha baru zůstávala déle.

Opět mezi nás přijel pan ing.Sedlák. Přednášel o nastavování řečového pro-cesoru a také nás seznámil s nejnovějším ty-pem CI Nucleus 5. Jeden večer jsme se také sešli s obě-ma logopedkami. M g r . M a r a d o v á představila Centrum r a n é péče TAM TAM v Olomouci, ve kterém pracuje. S Mgr. Kopec-kou jsme si povídali o tom, jak s dětmi pracovat při logopedii.

Kovadlinka č.1, září 201014

16. Valná hromadaMgr. Michaela Beznosková, bývalá předsedkyně VV SUKI

16. valná hromada se letos konala v hotelu Petr Bezruč v Malenovicích, v místě kde pro-bíhal letní rehabilitační pobyt SUKI.

Na valné hromadě byli pří-tomni členové SUKI a také hosté (rodiče dětí s KI, kteří nejsou členy SUKI).

Prvním bodem bylo nezbyt-né schválení programu valné hromady. Poté jsme se věnovali jednotlivým bodům - zhodno-cení plnění úkolů udělených VV SUKI na 15. Valné hromadě a ta-

ké volbě nového VV SUKI, tedy volbě nových členů VV a předse-dy sdružení. Kandidátů nebylo mnoho. Zájem o tuto činnost bohužel není velký. Většinou kvůli omezeným časovým mož-nostem a strachu, že by tuto funkci nezvládli. Já však věřím, že každý, kdo má dítě s KI nebo se o danou problematiku zajímá, by byl plnohodnotným členem VV SUKI a mohl by do sdružení vnést spoustu svých poznatků a podílet se na jeho chodu. Dvě maminky, které o tuto činnost

měly zájem, si to nakonec roz-myslely (poznámka šéfredaktora : na pobyt přijely, jenže z důvodu vzhledu pokojů se odmítly ubyto-vat a odjely), i přesto však vznikl nový výkonný výbor ve složení – pan Jiří Páca, paní Petra Kadle-cová a paní Věra Skopová, která byla zvolena novou předsedkyní sdružení. Po volbě nového VV byla ještě diskuze, do které mohl každý přispět svým názorem.

Usnesení 16. Valné hromady si můžete přečíst na webových stránkách www.suki.cz n

Kovadlinka č.1, září 201015

Co dělal VVS v letech 2008-2010sl. Beznosková, pí. Burýšková, pí. Kudrnovská a p. Páca

Výkonný výbor SUKI (dále jen VVS) ve složení předsedkyně sl. Beznosková a členové paní Kudrnovská, paní Burýšková, paní Poláková a pan Páca byli zvoleni na valné hromadě v Ro-kytnici nad Jizerou. Pracovali v letech 2008 až 2010.

Práci jsme si postupně mezi sebe rozdělili. Každý si vybral takovou náplň, která mu vyho-vovala a zvládal ji (jak časově, tak svými schopnostmi). Někdo odpovídal na emaily, které při-cházely na info@suki.cz . Skoro všichni jsme se podíleli na výbě-ru lokalit pro jednotlivá setkání. Komunikovali jsme s adminis-trátorem webu a ministerstvem zdravotnictví. Řešili problemati-ku účetnictví a jeho vedení.

Za dva roky naší činnosti se VVS podařilo připravit a reali-zovat 4 víkendová setkání a 2 letní rehabilitační pobyty. S tím souvisela příprava programu

pro děti a jejich rodiče. Vedli jsme jednání, získávali předná-šející odborníky, zajišťovali lo-gopedickou péči a připravovali odměny pro děti.

Účastnili jsme se několika jednání s VZP ve věci frekvence a výše úhrad řečových proceso-rů. Postupně jsme oslovili něko-lik komerčních pojišťoven (ČP, Alianz, Uniqa, Kooperativa) ohledně problematiky pojištění CI (v ČR a zahraničí). Jednání jsou většinou zdlouhavá. Ofici-ální nabídku pojištění máme jen jednu, která je v současné době umístěna na našem webu.

K dispozici máme tabulku úhrad CI v okolních státech Evropy, kterou jsme získali od pana ing. Sedláka. Statistika oprav a životnosti náhradních dílů je v jednání.

Podařilo se nám doplnit, upřesnit a aktualizovat důle-žité informace na webových

stránkách SUKI (např. darovací smlouva, zápisy z Valných hro-mad, stanovy SUKI, dokumenty, letáky o novinkách CI a infor-mace o firmě AIMA, které po-skytla při našich jednáních MU-Dr. J.Příhodová a další a další informace, které postupně dopl-ňujeme a aktualizujeme).

Usilovali jsme o změnu vzhledu webových stránek, což se nám prozatím nepodařilo. Postupně se této práce mělo ujmout několik lidí (mimo řady sdružení SUKI). Bohužel jsme s nikým nenavázali spolupráci, takže v současné době jednáme s panem Kratochvílem.

Nepodařilo se nám zajistit zástupce z našich řad na konfe-rence a setkání organizace Euro--CIU.

Činnost tohoto VVS byla ukončena zvolením nového v hotelu Petr Bezruč dne 4.čer-vence 2010. n

Na tomto čísle Kovadlinky spolupracovaliŠéfredaktor: Jiří PácaRedakční rada: Věra Skopová, Michaela Beznosková, Jana Kudrnovská, Martina Burýšková, Petra KadlecováIlustrace: Jana SlavíkováGrafická úprava, sazba: Michal PácaFotografie: Lada BerkováAutoři článků: Michaela Beznosková, Jiří Páca, Markéta Pácová a samozřejmě Kovář

Kovadlinka č.1, září 201016

Zábava pro naše čtenářeSpojujte postupně body podle čísel, abyste vytvořili obrázek.

Kovadlinka č.1, září 201017

Pomozte Kováři najít cestu z bludiště ...

Kovadlinka č.1, září 201018

Najděte 5 rozdílů ...

... a pak si obrázky vymalujte.

Kovadlinka č.1, září 201019

Najděte 5 rozdílů ...

... a pak si obrázky vymalujte.

Kovadlinka č.1, září 201020

Velká omalovánka

Kovadlinka č.1, září 201021

Velká omalovánka