01 OBALKA 2cislo12 - praha.vupsv.czpraha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2012-02.pdf · Active Ageing"...

2

dvouměsíčník/ročník6 2012

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.

01_OBALKA_2cislo12.qxd 3.4.2012 8:56 StrÆnka 1

Summaries of selected articlesObsah

Promoting and developing entrepreneurship in the over-50s:evaluation study of a social experiment in the form of actionresearch - p. 2This paper presents an evaluation study of the Czech part ofthe international project called "Social Experimentation forActive Ageing" (VS/2010/0045) focusing on the over-50s. Thegoal of the Czech part of the project was to carry out small-scale action research focusing on support for entrepreneurshipamong unemployed people aged 50 and over. The project wasexecuted in collaboration between RILSA, the South BohemianChamber of Commerce and the Labour Office in ČeskéBudějovice. The programme comprised activities to motivate theparticipants to start a business, a training course and individualconsultancy, and workshops to support entrepreneurs.Compared to the control group, a positive effect for starting a business was achieved, while the effect on employment wasthe same as in the control group. According to the projectparticipants implementers there was an increase in theparticipants' human capital (e.g. acquired knowledge) andsocial capital (e.g. contacts made) during the project.Keywords: enterprise support, social experiment, actionresearch, target group of unemployed persons over 50

The implementation of public programmes and socialservices in regional labour markets viewed through theprism of the stability and flexibility of state and non-stateorganisations - p. 9In this paper, which is an abridged version of a paperpublished in book form (Horák 2011), we address the issue ofthe governance and flexibility of state and non-stateorganisations that operate in local labour markets andcontribute to the overall flexibility of the labour market andsocial services policy systems. Using J. G. March's (1991)

concept of exploitation and exploration, Duit and Galaz's(2008) types of local governance and in-depth interviews withleading representatives of several organisations from fourdistricts in one region, the research showed that non-stateorganisations display much greater flexibility than stateorganisations. The identified flexibility, robustness even, inthe governance of non-profit organisations is a consequenceof their ability to react more flexibly to the changing situationsin local labour markets. By contrast, the rigidity in thegovernance of state organisations is a consequence of thestrictly defined legislation and limited options for increasingpersonnel capacity and influencing the conditions of theactive programmes they are administering and implementing.Keywords: organisational stability and flexibility, governance,labour market policy, social services

The quality of life of those caring for persons awarded a careallowance in the 3rd and 4th degrees of dependence - p. 20The support for care in a natural social environment derivedfrom the principle of a person's firm ties to his home is afundamental condition of the provision of high-quality socialservices. Besides field work done by professionals, informal,non-professional carers also provide care in a natural socialenvironment. These individuals take on the primaryresponsibility for the day-to-day care for their friends andrelatives. The paper is based on the results of a questionnairesurvey targeting the quality of life of carers looking after personsover 18 years of age who have been awarded a care allowancein the 3rd and 4th degrees of dependence. The survey wasconducted in the administrative district of a municipal authoritywith extended powers in Veselí nad Moravou.Keywords: natural social environment, quality of life, careallowance, informal care, social services

Editorial 1

Stati, studie, úvahy a analýzyPodpora a rozvoj podnikání osob nad 50 let: evaluační studie sociálního experimentu formou akčního výzkumu 2Ondřej Hora, Miroslav Suchanec

Realizace veřejných programů a sociálních služeb na regionálních trzích práce optikou stability a flexibility státních a nestátních organizací 9Pavel Horák

Z Evropské unieEvropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 18

Statistiky a analýzyKvalita života osob pečujících o osoby s přiznanýmpříspěvkem na péči ve III. a IV. stupni závislosti 20

Poznatky z praxeJe vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí pro Klokánky opravdu likvidační? 24

Mezinárodní jednání o dopadech odlišných životních drahmužů a žen 27

Informační servis čtenářůmRecenzeAnalýza imigrace a integrace cizinců v Ústeckém kraji 28

Z konference k zahájení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 v ČR 29

Od návrhů po praxi: hlavní úkoly a oblasti činnosti Cedefop 30

Novinky v knižním fondu 31

Z domácího tisku 32

Ze zahraničního tisku 32

PřílohaZ výsledků výzkumu v roce 2011 I-VIII

Obsahové zaměření časopisu

Sociální problematika v nejširším vymezení,

zejména tyto tematické okruhy:

� sociální teorie, sociální politika, � sociální služby, státní sociální podpora, hmotná nouze, � posudková služba, zdravotní postižení, � rodina, sociálně-právní ochrana dětí, rovné příležitosti, � pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové

pojištění, � příjmová politika, � zaměstnanost, politika zaměstnanosti,

� služby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost,

� mzdová politika, mzdové a platové systémy, � bezpečnost práce a pracovní prostředí, � pracovní podmínky, organizace práce,� sociální dialog a kolektivní vyjednávání,� migrace, integrace cizinců, � mezinárodní spolupráce v oblasti sociálního

zabezpečení, � legislativa upravující všechny tyto oblasti, � další příbuzná tematika.

For summaries of selected articles see the 3rd page of the cover.

Informace pro autory

Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky.Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úplnou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na e-mailovou adresu: [email protected]. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavky

Rukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 25 tisíc znaků včetněmezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a klíčová slova v češtině.Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou, příklady viz www.vupsv.cz. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.


FÓRUM sociální politiky 2/2012 1

Editorial

Vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.Palackého nám. 4 128 01 Praha 2 IČO 45773009

Šéfredaktorka: Mgr. Helena Lisákontakt: [email protected]. 224 972 645

Tisk: Vydavatelství KUFR, s. r. o.Naskové 3, 150 00 Praha 5

Distribuce a předplatné: PostservisPoděbradská 39, 190 00 Praha 9Kontakt: e-mail [email protected]: 284 001 847 tel.: 800 300 302 (bezplatná infolinka ČP)www.periodik.cz

Prodej za hotové: Knihkupectví KarolinumCeletná 18, 116 36 Praha 1

Cena jednotlivého čísla: 50 Kč

Vychází: 6krát ročně

Dáno do tisku: 6. 4. 2012

Registrace MK ČR E 17566ISSN 1802-5854 – tištěná verzeISSN 1803-7488 – elektronická verze© VÚPSV

Redakční rada: Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. (FHS UK)Prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU)Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠFS)Mgr. Aleš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU)Doc. JUDr. Iva Chvátalová, CSc (MUP, o. p. s., VŠE)

2/2012

FÓRUMsociální politikyodborný recenzovaný časopis

Vážení čtenáři, převedení administrace sociálních dávek na úřady práce - a s tím

spojená implementace zcela nového elektronického systému včetnějednotného místa k výplatě dávek - bylo v prvních měsících letošní-ho roku spojeno s jistými potížemi, které si vyžádaly zvýšené úsilí nastraně zaměstnanců úřadů práce a vedly rovněž k dílčím nedostat-kům při výplatě dávek, což řadě klientů závislých na sociálních dáv-kách způsobilo problémy. Proto také odborová organizace zašti�ujícízájmy pracovníků úřadů práce jednala s ministrem práce a sociál-ních věcí s cílem přispět ke zlepšení vzniklé situace. Pokračovalyrovněž kontroly nelegálního zaměstnávání s cílem omezit finančníztráty sociálních systémů, což je při znovu rostoucí nezaměstnanos-ti, nižším výběru daní a pojistného nezbytné. Na očekávaný téměřnulový růst hospodářství v letošním roce vláda reagovala úsporný-mi opatřeními. Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá předepsa-ných úspor dosáhnout zejména zvýšením kontrolní činnosti vevšech oblastech.

Rubrika Stati, studie, úvahy a analýzy, jež obsahuje recenzovanépříspěvky, tentokrát začíná příspěvkem „Podpora a rozvoj podnikáníosob nad 50 let: evaluační studie sociálního experimentu formouakčního výzkumu“, jehož autoři prezentují evaluační studii českéčásti mezinárodního projektu „Social Experimentation for ActiveAgeing” zaměřeného na podporu osob starších 50 let. Cílem českéčásti projektu bylo realizovat a formou akčního výzkumu zhodnotitprojekt malého rozsahu zaměřený na podporu podnikání nezaměst-naných starších 50 let, realizovaného ve spolupráci VÚPSV, Jihočes-ké hospodářské komory a Úřadu práce v Českých Budějovicích. Sou-částí programu byly aktivity podporující motivaci účastníků k podni-kání, vzdělávací program, individuální poradenství a workshopyzaměřené na podporu podnikajících. Ve srovnání s kontrolní skupi-nou bylo dosaženo pozitivního efektu na zahájení podnikání, zatím-co efekt na zaměstnanost byl stejný jako v kontrolní skupině. Podleúčastníků programu a realizátorů projektu došlo během projektu kezvýšení lidského a sociálního kapitálu účastníků.

Autor dalšího příspěvku „Realizace veřejných programů a sociál-ních služeb na regionálních trzích práce optikou stability a flexibilitystátních a nestátních organizací“ se zabývá problematikou řízenía flexibility státních a nestátních organizací fungujících na lokálníchtrzích práce, které přispívají k celkové flexibilitě systémů politikypracovního trhu a sociálních služeb. Využitím konceptu exploatacea explorace, typů lokálního řízení a hloubkových rozhovorů s čelní-mi představiteli několika organizací ze čtyř okresů jednoho krajevyplývá, že nestátní organizace se vyznačují vyšší pružností oprotiorganizacím státním. Identifikovaná flexibilita až robustnost v řízeníneziskových organizací je důsledkem možnosti neziskových organi-zací pružněji reagovat na proměnlivé situace na lokálních trzíchpráce. Rigidita v řízení státních organizací je oproti tomu důsledkemstriktně vymezené legislativy a omezených možností v oblasti posi-lování personálních zdrojů a ovlivnění podmínek administrovanýcha realizovaných aktivních programů.

Nerecenzovaná část v rubrice Z Evropské unie seznamuje s histo-rií vzniku a hlavními cíli Evropského roku aktivního stárnutí a mezi-generační solidarity 2012 (Evropský rok 2012). Do následující rubrikyStatistiky a analýzy je zařazen příspěvek zaměřený na kvalitu životaosob pečujících o osoby s vyšším stupněm závislosti na péči. Rubri-ku Poznatky z praxe tvoří dva příspěvky, první se věnuje připravova-né novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí a jejím možnýmdůsledkům pro poskytovatele péče o ohrožené děti, druhý informujeo hlavních zjištěních z mezinárodního jednání o odlišných dopadechživotních drah žen a mužů na jejich sociální postavení. Informačníservis čtenářům obsahuje recenzi na knížku o imigraci a integracicizinců v Ústeckém kraji, příspěvek o zahájení Evropského roku 2012v ČR, o hlavních úkolech a oblastech činnosti Cedefop a plánovanýchoblastech aktivit v jeho rámci, obvyklé krátké informace a ukázkyz přírůstků a databáze odd. knihovnicko-informačních služeb.

Helena Lisášéfredaktorka

10VU_2cislo2012.qxd 5.4.2012 9:57 StrÆnka 1

2 FÓRUM sociální politiky 2/2012

Stati, studie, úvahy a analýzy

Podpora a rozvoj podnikání osob nad 50 let: evaluační studie sociálního experimentu formou akčního výzkumuOndřej Hora, Miroslav Suchanec

Předkládaný článek prezentuje evaluačnístudii české části mezinárodního projektu„Social Experimentation for Active Ageing“(VS/2010/0045) zaměřeného na cílovou sku-pinu osob nad 50 let. Cílem projektu bylozlepšení sociální politiky ve vztahu k zlepše-ní ekonomické a sociální situace staršíchosob, kterým není v současnosti poskytová-na podpora. Smyslem projektu bylo zkoušetinovativní akce malého rozsahu, provádětevaluace těchto akcí, přenést výsledky těch-to akcí na veřejnost a přispět tak ke zlepšenísituace skupin se specifickými problémyv uplatnění na trhu práce. Vzhledem k oče-kávanému stárnutí evropské populace jetento problém považován ze velmi význam-ný zejména u osob starších 50 let.

V České Republice byl projekt koordino-ván, realizován a evaluován pod vedenímVýzkumného ústavu práce a sociálníchvěcí, v. v. i. Cílem českého projektu bylovyzkoušet pro zmíněnou cílovou skupinuprogram podpory drobného podnikání.Takovýto postup je v několika ohledech ino-vativní. Zaprvé, opatření podpory podniká-ní často nejsou cílena na osoby nad 50 let,za druhé, programy podpory podnikánív ČR nejsou často hodnoceny a posledně,pro hodnocení programů není zpravidlauplatňována metoda akčního výzkumu.

Programy vzdělávání a podpory k drob-nému podnikání mají v ČR mnohaletou tra-dici. Dlouholetá zkušenost realizátorů pro-

gramu nám umožnila vyjít při tvorbě naše-ho sociálního experimentu ze zavedenéhoprogramu s dlouhodobě dobrými výsledky,avšak program bylo potřeba inovovat o no-vé prvky. Plán pilotní akce, metodologievyužitá pro zhodnocení programu, hlavnívýsledky programu a související zjištěníjsou představeny v následující části textu.

Plán pilotní akce

Projekt byl navržen koordinátorem a je-ho části byly před svou realizací diskutová-ny na setkáních se členy LARG1. Jak již bylonastíněno v úvodu, prezentovaný programbyl upravenou verzí programu podporypodnikání, který je v ČR dlouhodobě využí-ván. Jedním z prvotních zjištění bylo, žeosoby starší padesáti let se programu zpra-vidla účastní pouze výjimečně, což vybízík otázce, zda je začátek podnikání proosoby po padesátce potenciálně přínos-ným řešením. Cílovou populací projektubyli nezaměstnaní starší 50 let v okreseČeské Budějovice (ČB), kterým zbývá ales-poň 2,5 roku do odchodu do důchodu, majíčistý trestní rejstřík a jsou z města ČB nebojeho okolí. Z této cílové populace si pro-gram kladl za cíl získat do programu ales-poň dvacet účastníků. Kromě zahájení a udr-žení samostatného podnikání osob z cílovéskupiny bylo cílem programu zlepšit lidskýa sociální kapitál účastníků a zvýšit kvalitu

jejich života. K dosažení těchto cílů bylystanoveny operační cíle pro jednotlivéetapy projektu a také indikátory úspěšnostidosažení těchto cílů (viz tabulka č. 1).

Metodologie evaluace

Poznávacím cílem (co je třeba vyzkou-mat) evaluační studie bylo zhodnotit aktivityčeské části projektu. Jedná se o „evaluacipro rozvoj“ (Chelimsky, 1997), nebo� apli-kačním cílem (k čemu poznatky slouží) eva-luace je poskytnutí evaluační pomoci k posí-lení stávajících institucí. Podobně lze teore-ticky evaluaci vymezit jako evaluaci z důvo-du ověření možnosti fungování programupro určitou cílovou skupinu a z důvodu ino-vace/zlepšení stávající politiky (viz Rossi,Freeman, 1998). Cílem evaluace bylo zaprvéposoudit očekávané efekty realizovanéhoprogramu (míra naplnění cílů programu)včetně vedlejších a neočekávaných efektů,zadruhé prošetřit, nakolik jednotlivé prvkyprogramu či jiné faktory přispěly k jehoúspěšné či neúspěšné realizaci, zatřetí zhod-notit, nakolik je program podpory podnikánívhodnou formou intervence pro cílovouskupinu, a konečně posoudit, nakolik (čikteré její prvky) je zvolená forma hodnoceníprogramu vhodná pro hodnocení obdob-ných forem intervence. Cílů evaluace budedosaženo prostřednictvím srovnání výsled-ků programu se stanovenými kritérii jehoúspěšnosti v návaznosti na programovécíle, porovnáním jeho úspěšnosti s před-chozím programem, srovnáním s kontrolnískupinou neúčastníků ve srovnatelnémobdobí a posouzením situace účastníky pro-gramu a členy LARG v diskusi.

Projekt je realizován formou akčníhovýzkumu, který je chápán především jakoproces, průběžný sled událostí a aktivit(viz Rosenfeld a Chaskin, 2008; Rothwell a Sullivan, 2010). Tato forma se v několikabodech liší od běžnější „evaluace vlivu“,která je zpravidla prováděna organizačněodděleně a na kvantitativní bázi. K vyhod-nocování programu dochází v celém pro-cesu jeho plánování a realizace i po jeho

Sta� prezentuje evaluační studii české části mezinárodního projektu „Social Experimentation for Active Ageing”

(VS/2010/0045) zaměřeného na podporu osob starších 50 let. Cílem české části projektu bylo realizovat a zhodnotit

formou akčního výzkumu projekt malého rozsahu zaměřený na podporu podnikání nezaměstnaných starších 50 let.

Projekt byl realizován ve spolupráci VÚPSV, Jihočeské hospodářské komory a Úřadu práce v Českých Budějovicích.

Součástí programu byly aktivity podporující motivaci účastníků k podnikání, vzdělávací program a individuální pora-

denství a workshopy zaměřené na podporu podnikajících. Ve srovnání s kontrolní skupinou bylo dosaženo pozitivní-

ho efektu na zahájení podnikání, zatímco efekt na zaměstnanost byl stejný jako v kontrolní skupině. Podle účastníků

programu a realizátorů projektu došlo během projektu ke zvýšení lidského kapitálu (např. získané znalosti) a sociál-

ního kapitálu (např. navázané kontakty) účastníků.

Etapa programu

1. etapa (srpen 2010 až říjen 2010)

2. etapa (září 2010 až červen 2011)

3. etapa(listopad 2010 až září 2011)

Operační cíle

Zvýšit zájem o podnikání v cílové skupině

Pomoci podnikání zahájit

Pomoci podnikání udržet

Indikátory

A1: získat alespoň 40 zájemců o kurs Základy podnikáníA2: naplnění kapacity kursů (2x10 osob)

B1: podíl účastníků, kteří získali dotaci (alespoň 50 %)B2: podíl účastníků v OSVČ/zaměstnání versus podíl neú-

častníků s podobnými charakteristikami

C1: podíl dotovaných (alespoň 70 %), kteří po 6 měsícíchstále podnikají

C2: subjektivní pocit účastníků o perspektivnosti podnikáníC3: subjektivní pocit zvýšení lidského kapitálu účastníkůC4: subjektivní pocit zvýšení sociálního kapitálu účastníkůC5: subjektivní pocit zlepšení kvality života účastníků

Tabulka č. 1: Operační cíle a indikátory pro jednotlivé etapy programu




skončení. Oproti běžné evaluaci je také klí-čová spolupráce jednotlivých aktérů přirealizaci a evaluaci programu. Jednotlivíaktéři jsou aktivními zdroji poznatků o jehoprůběhu a efektech. Evaluátor je zároveňjedním z agentů změny, přímo se účastníjednotlivých aktivit a osobně se spolupodí-lí na formování a vyhodnocování jednotli-vých fází programu.

Akční výzkum lze formulovat ve fázích(viz tabulka č. 2), přičemž jednotlivé částimodelu akčního výzkumu někdy probíhajísoučasně. V přípravné fázi (STRUCTURE)dochází zejména k jednoznačnému defino-vání cílů a k návrhu postupu realizace pro-gramu. V implementační fázi (PROCESS) jepak možné monitorovat, zda se skutečnédění neodchyluje od výše zmíněných plánů,abychom ve výsledkové fázi (OUTCOME)mohli pozorovat změnu. Kromě efektu nazaměstnanost jde také o zkušenosti všechúčastníků podílejících se na realizaci pro-gramu. Tato strukturace umožňuje reviziúspěšnosti jednotlivých kroků v případě, žese zamýšlený pozitivní efekt programunedostaví.

Pro evaluaci „skutečného“ efektu progra-mu a maximalizaci interní validity a důvěry-hodnosti evaluace byl použit design nestej-ných skupin. Design pracuje se dvěma sku-pinami, z nichž jedné (experimentální skupi-na) přidělíme intervenci a druhé (kontrolnískupina) nikoli. Jedná se o design, v kterémsice pracujeme se dvěma skupinami, aby-chom předešli nejčastějším hrozbám internívalidity vyskytující se při testování jedinéskupiny (např. zrání, historie), ale nejednáse o „ekvivalentní skupiny“, a� již náhodněvybrané nebo posléze náhodně nebo syste-maticky vytvořené v procesu randomizace.Výběr účastníků programu probíhal nazákladě zájmu uchazečů. Uchazeči, kteří namotivační schůzce vyjádřili zájem o pro-gram, byli následně kontaktováni, a ti,jejichž zájem trval, byli do kursu přijati. Kon-trolní skupina pak byla vytvořena ze zbylýchpříslušníků cílové skupiny, kteří po motivač-ní schůzce zanechali na sebe kontakt. Z to-hoto důvodu nelze mluvit o pokrytí tzv. více-skupinových hrozeb, konkrétně hrozeb pří-tomných z důvodu interakce selekce, a běž-ných jednoskupinových hrozeb – jednosku-pinové hrozby mohou být specifické (odliš-né) u experimentální a kontrolní skupiny(Cook, 1979; Campbell, 1966). Přes výšeuvedené nedostatky se jedná pravděpodob-ně o nejběžnější design v sociálněvědnímvýzkumu (Trochim, 2006), zejména z hledis-ka praktické neuskutečnitelnosti náhodnéhovýběru nebo náhodného vytvoření skupin.Uvedené nedostatky jsou také výrazně pod-statnější při výhradně statistickém zpraco-vání dat, zatímco zde se jedná o triangulo-vanou evaluaci s větším důrazem na kvalita-tivní rozměr výzkumu. Výzkum nemá snahuo statistické zobecnění výsledků mimo sle-dované skupiny. Experimentální designnepovažujeme v tomto případě ani za etický

a uskutečnitelný (nelze odmítnout uchazeče,kteří mají zájem o program, stejně jako při-nutit ostatní k účasti, vše pod záminkouexperimentu), ani efektivní (zájem uchazečůjako předpoklad pro úspěšnost programu).

Výzkum využíval kombinaci několikavýzkumných postupů. Ke screeningu názo-rů nezaměstnaných účastníků informačně-motivačních schůzek byly využity dotazní-ky. Přes 200 vyhodnocených dotazníkůumožnilo získat poměrně jasnou předsta-vu o názorech cílové populace nezaměst-naných nad 50 let na podnikání. Rovněžbylo realizováno nezúčastněné pozorová-ní, kdy se evaluátoři osobně zúčastnilivšech klíčových fází realizace programu.Klíčovou částí výzkumu byly polostruktu-rované osobní či telefonické rozhovoryv době ukončení programu. S dvanáctiúčastníky programu byly provedeny osob-ní nebo telefonické rozhovory, od pětiúčastníků jsme získali alespoň základníinformace telefonicky (minirozhovor), čtyřiúčastníky jsme nezastihli ani e-mailem, anitelefonicky a dva účastníci rozhovor od-mítli. Další informace jsme získali v rámciněkolika skupinových diskusí se členyLARG. Při tvorbě base-line study byla vyu-žívána metoda studia dokumentů a sekun-dární analýza statistik.

Zhodnocení průběhu programu v přípravné fázi

Před zahájením realizace projektu pro-běhly tři aktivity: byli identifikováni klíčovíaktéři programu a ustanovena LARG,vypracována základní studie a byl vytvo-řen projekt pilotní akce (viz výše).

Program byl realizován formou sociální-ho experimentu s aktivní účastí více spolu-pracujících subjektů. V rámci města ČB a okolí se podařilo vytvořit Lokální výzkum-nou akční skupinu (Local Action ResearchGroup, zkráceně LARG). Cílem LARG bylospolupracovat na tvorbě, realizaci a hodno-cení sociálního experimentu. Vedoucímprojektu byl koordinátor programu. ČlenyLARG se stali pracovníci VÚPSV, Úřadupráce v ČB (ÚP), Jihočeské hospodářskékomory (HK), která program realizovala, a také jeden z podnikatelů. Setkání LARGbyla svolávána dle potřeby jednou zaměsíc či dva. Obsahem setkání bylo přede-vším vzájemné informování o postupu rea-lizace programu, řešení bezprostředníchproblémů či volby způsobu realizace dal-ších fází programu. V programu byli zapo-jeni i realizátoři, kteří nebyli členy LARG, tiproto plnili i roli zástupců partnerskýchinstitucí.

Cílem tzv. základní studie (viz Hora,Suchanec, Soukup, 2010) vypracovanéevaluátory před samotným počátkem pro-gramu byla a) identifikace klíčových tren-dů souvisejících se situací osob nad 50 letna trhu práce, b) identifikace současnýchslužeb souvisejících s řešením situace těch-to osob, c) identifikace konfrontačníhonapětí mezi současným stavem řešení a po-tenciálním zlepšením tohoto řešení.Základní studie ukázala, že aktivní politikazaměstnanosti v České republice není zpra-vidla cílena na osoby starší 50 let. Některépředchozí výzkumy ovšem potvrdily, ženástroje aktivní politiky zaměstnanostimohou být vhodným způsobem řešenísituace osob nad 50 let. Pro realizaci naše-

ST

RU

CT

UR

E (

PO

TŘ

EB

Y,

PL

ÁN

Y)

PR

OC

ES

S (

AK

TIV

ITY

)

OU

TC

OM

E (

VÝ

SL

ED

KY

)

obecný popis

Vstup - vychází z definice určitého sociál-ního problému

Začátek - dochází k určení klíčových aktérů

Posouzení a zpětná vazba - jsou shro-maž�ovány a zhodnocovány informacevedoucí ke stanovení pozitivního budou-cího cíle, zvažují se možnosti intervence,klíčoví aktéři dostávají zpětnou vazbuvedoucí k tvorbě designu intervence

Plán akce - plánování cílů projektu,designu projektu a nároků evaluace

Intervence - akce je implementována,monitorována a průběžně podle potřebyupravována

Zhodnocení - realizátoři programu pomá-hají evaluátorům zhodnotit jednotlivé fázerealizace programu

Využití - jsou identifikovány a využitypozitivní výsledky, jednotliví aktéři usilujío zachování pozitivních změn

Odloučení - ukončení programu

konkrétní aktivity

napsání projektové žádosti, získání projektu

ustanovení členů LARG a jejich rolí, prvnístanovení cílů programu

vypracování base-line study a její diskusev rámci LARG, využití base-line study k de-signu projektu

stanovení cílů projektu, nastavení designuprogramu a výzkumu, vypracování plánuevaluace

realizace opatření: motivační fáze, vzdělá-vací program, individuální poradenství,workshopy

průběžná diskuse výsledků se členy LARG,závěrečná evaluační zpráva

diskuse výsledků v LARG (focus group),přínos pro jednotlivé aktéry, společná for-mulace doporučení, diseminace výsledků

přenos výsledků k jednotlivým aktérům,ukončení programu

Tabulka č. 2: Aplikace tradičního modelu akčního výzkumu na projekt podpory podnikání

Zdroj: Rothwell a Sullivan (2010), upraveno.




ho projektu jsme zvolili region, kde je pro-blém nezaměstnanosti osob nad 50 letdosud menšího rozsahu, ale ve kterémbude tento problém pravděpodobně dobudoucna narůstat. Praktický přínos zá-kladní studie lze spatřovat především v od-hadu přínosů a rizik spojených s realizacínašeho sociálního experimentu (viz závěryzákladní studie).

Zhodnocení informačně-motivač-ní fáze programu

Cílem první fáze realizace programubylo podpořit zájem o podnikání. Tato fázeprogramu probíhala ve dvou navazujícíchčástech. Nejprve byly souběžně využitymetody vyvěšení letáčku v informačnímcentru2, krátké informační schůzky pronové zájemce3 a distribuce letáčku přiosobním setkání se zprostředkovatelem4.Cílovou populací programu v této fázi bylocca 1500 nezaměstnaných starších 50 letv regionu ČB. Výsledkem úvodní fáze oslo-vení bylo získání deseti zájemců o podni-kání a tři lidé se osobně dostavili za pra-covnicí úřadu práce pro více informací.Výše uvedenými způsoby se tedy nepoda-řilo dosáhnout cílů programu5 a bylonutné využít jinou metodu, konkrétněinformačně-motivační schůzky.

Informační schůzky probíhaly formoujedno- až dvouhodinových skupinovýchsetkání pracovníků hospodářské komorys nezaměstnanými nad 50 let. Celkem bylov prostorách ÚP realizováno osm informač-ně-motivačních schůzek, kterých se celkemúčastnilo 217 nezaměstnaných (91 žena 126 mužů). Informačně-motivační schůz-ky byly pro nezaměstnané povinné6.Schůzky byly organizovány v blocíchpodle úrovně vzdělání. Schůzka bylazaměřena na zhodnocení současné situa-ce, zvážení možnosti pracovního uplatně-ní, nabídku podnikání včetně představeníprogramu a diskusi možností podnikánímezi účastníky schůzky. Účastníci vyplnilidotazník (zájem o podnikání) a mohli nasebe nezávazně nechat kontakt u pracovni-ce HK za účelem pozdějšího osobního set-kání ohledně účasti v programu.

Zájem o podnikání na informačně-moti-vačních schůzkách se odlišoval podleúrovně vzdělání (nízký byl u osob sezákladním vzděláním). Celkově nezaměst-naní vyjadřovali spíše obavy z podnikání(zdravotní stav, vysoký věk, osobní a ro-dinné problémy). Tyto výsledky potvrdiltaké dotazník motivace k podnikání, kterýjsme distribuovali na závěr motivačníchschůzek a na který nám odpovědělo 201 ne-zaměstnaných (viz Hora, Suchanec a Sou-kup, 2011). Na schůzkách se také projevilo,že se jich zúčastnili dřívější neúspěšnípodnikatelé, kteří v několika případechprojevovali o program zájem7. Výsledkeminformačně motivačních schůzek bylo 78 za-nechaných kontaktů na předběžné zájem-

ce o podnikání. Členové LARG do budouc-na doporučují využívat k informování cílo-vé populace skupinová setkání s účastníkynebo individuální akční plány, kde by zahá-jení podnikání mohlo být jednou z metodintervence.

Potvrzení kontaktu a nástup do programu

Po skončení informačních schůzek pra-covnice HK telefonicky kontaktovala zájem-ce s nabídkou osobní či telefonické schůzky.Obsahem schůzky bylo seznámení s projek-tem a s obsahem kursu, byl zjiš�ován zájemo program a případně konzultován podni-katelský záměr. Po provedení rozhovorůze 78 předběžných zájemců o program 24 nemělo zájem o osobní schůzku, 18 sepo osobní schůzce rozhodlo kurs neabsol-vovat a u 35 trval zájem o program i poosobní schůzce.

Z trvajících zájemců vznikly dvě skupinyúčastníků programu. První skupinu tvořilo14 účastníků, kteří nastoupili do prvníhoběhu vzdělávacího programu. Druhou sku-pinu tvořilo celkem 21 osob, které projevi-ly zájem o druhý běh kursu. Mezi prvním a druhým během programu vznikla prodle-va jednoho měsíce, nebo� oba běhy pro-gramu byly realizovány bezprostředně posobě. Při ověřování zájmu o program těsněpřed zahájením druhého běhu se ukázalo,že část původních zájemců o program ztra-tila zájem. Do druhého běhu programunastoupilo 9 osob. Účastníci byli do obouběhů programu vybírání samovýběrem(jak měli čas a chtěli začít), čímž je možnézdůvodnit slabší naplnění druhého běhuprogramu. Celkově se podařilo dosáhnoutcíle programu pro motivační fázi, nebo�bylo více než 40 zájemců o program a dokursu nastoupilo 23 účastníků.

Účastníci programu byli většinou vyso-koškoláci či středoškoláci s dlouhodoboupracovní zkušeností. Někteří účastníci bylizdravotně handicapovaní, část již dřívepodnikala. Paradoxem je, že dřívější podni-kání nevyvolávalo motivaci k podnikání, alelidé spíše odkazovali na svou negativní zku-šenost. Všichni účastníci programu bylipřed jeho zahájením nezaměstnaní (někteřídlouhodobě), což mělo vliv na jejich životnísituaci, psychickou pohodu a motivaci kevstupu do programu. Přes relativně vysokýlidský kapitál se řada účastníků potýkala sezávažnými problémy v uplatnění na trhupráce. Část nezaměstnaných se obtížněvyrovnávala se svou životní situací (popadesátce poprvé nezaměstnaní, z jejichpohledu nespravedlivé propuštění…).

Ukázalo se, že motivace k účasti v pro-gramu byla různorodá. U účastníků pro-gramu se často jako motiv objevovalzájem dozvědět se nové věci, získat novépoznatky a informace. Tento motiv bylstejně důležitý pro zájemce, kteří nepodni-kali, jako pro ty, kteří si chtěli své poznatkyobnovit či aktualizovat. Část účastníkůbyla motivována očekávaným výsledkem,

tj. možností podnikat či vyjasněním simožnosti podnikat. Jedna z účastnic uved-la, že šla do kursu, nebo� podnikání vní-mala jako krajní řešení své situace, alenevidí jinou možnost svého pracovníhouplatnění. Obdobný motiv se objevil takéu dalších respondentů v souvislosti s tím,že chtějí pracovat (nedostatek financí) činechtěli zůstat na úřadu práce. U někte-rých účastníků to souvisí s tím, že ze zdra-votních nebo jiných důvodů nemohli vyko-návat své původní povolání. U několikarespondentů se projevil motiv naplněníčasu v nezaměstnanosti smysluplnou akti-vitou. Za pozitivní aspekt motivace účast-níků lze označit jejich velký zájem o novépoznatky. Někteří účastníci programu námovšem potvrdili, že jejich motivace podni-kat nebyla na začátku programu přílišsilná. U významné části účastníků sepodle účastnice LARG z HK projevovalživotní pohled orientovaný na konec pra-covní kariéry, odchod do důchodu apod.

Zhodnocení vzdělávací fáze programu: kurs „Základy podnikání“

Hlavní částí programu podpory podniká-ní byl vzdělávací blok. Byly realizovány dvaběhy vzdělávacího programu, jeden v říjnua druhý v listopadu. Délka trvání jednohoprogramu byla 20 dnů (120 vyučovacíchhodin). HK využila program, se kterým mádlouhodobou zkušenost. Jednotlivé výuko-vé bloky nebyly většinou realizovány pra-covníky HK, ale externími lektory.

Obsahem kursu byla teoretická a praktic-ká část. Teoretická část obsahovala skupi-novou výuku v oblastech legislativa, mar-keting a management, základy práce napočítači, ekonomie a účetnictví. Účastníciměli k dispozici skripta. V programu bylaoproti standardnímu programu navýšenahodinová dotace na marketing na úkorhodinové dotace na oblast sociálníhozabezpečení. Podle vyjádření pracovniceHK účastníci kursu hodnotili právě výkladv oblasti práva sociálního zabezpečení jakomálo časově dotovaný. Na konci programubylo ověření znalostí účastníků testem. Prohodnocení účastníků je významnější obha-joba podnikatelského plánu (viz níže).

Praktická část obsahovala výuku a indi-viduální konzultace v oblasti zpracovánípodnikatelského plánu. Součástí plánubyla motivace k podnikání, představeníoboru činnosti, zhodnocení příležitostí a ri-zik včetně zhodnocení konkurence a eko-nomická rozvaha na tři roky. Podnikatelskýplán byl vypracováván tak, aby naplnilpožadavky na poskytnutí dotace ze stranyúřadu práce. Součástí praktické části bylytaké informace o krocích a úkolech potřeb-ných k počátku podnikání. Podnikatelskýplán byl účastníky připravován v rámcidomácí přípravy a ve výuce byl individuál-ně konzultován.




Při pozdějších rozhovorech s účastníkyprogramu byl více diskutován aspekt pro-gramu, který zde označujeme jako aktivaci.Aktivaci zde chápeme jako proces indivi-duální a skupinové práce s účastníky pro-gramu8. Na počátku programu vznikákolektiv neznámých lidí, kteří jsou v obtíž-né životní situaci. Jsou uzavření a neznajíse. Kritickým aspektem programu byl tlakněkterých realizátorů programu k otevíránílidí9, což bylo některým účastníkům progra-mu nepříjemné a nezvládali to (jedenz účastníků proto program opustil). S od-stupem času ale někteří účastníci hodnotítento postup jako přínosný, protože přispělk dřívějšímu sblížení skupiny, vyvolávaldiskusi a rozvíjel přemýšlení nad životnísituací účastníků a jejím řešením či jim todokonce pomohlo „postavit se na nohy“.Přesto mohou vznikat některé etické otázkyspojené např. s přílišným zasahováním dosoukromí účastníků.

V rozhovorech s účastníky programujsme se často setkávali s názorem, žepostupem času se v programu vytvořiladobrá atmosféra založená na porozuměnía spolupráci, lidé si navzájem přinášelikonkrétní nápady a psychickou podporu.K vytvoření dobré atmosféry mohlo při-spět, že účastníci programu byli z jednégenerace a z jednoho regionu. Někteříúčastníci programu se vzájemně setkávalipo jeho skončení. Součástí programu bylotaké poskytování vzájemné (i negativní)zpětné vazby mezi účastníky (např. k pod-nikatelským záměrům), což někteří účast-níci vnímali jako velkou pomoc. Celkově seu některých respondentů projevilo, že jimkurs kromě praktických informací poskytlpsychickou podporu: „Kurs mě v tomtoobdobí přinesl velkou psychologickoupodporu – postavil mě po tom, co měvyhodili z práce, na nohy. Kurs mi dalsebevědomí, pomohl mi, abych se nebálaa uvědomila si vlastní cenu“. Realizátořiprogramu také vnímají pozitivní efektyprogramu na psychiku účastníků, kdy seúčastníci programu „dostali z počátečníhostresu způsobeného nezaměstnaností dovětší pohody“.

K rozvoji sociálního kapitálu účastníkůdošlo tím, že získali podporu od realizáto-rů programu (na které se mohli kdykoliobrátit). Účastníci byli lektory v průběhuprogramu připravováni na jednotlivé situ-ace spojené s podnikáním a dostali kon-takty na kompetentní osoby. V některýchpřípadech se ukázalo, že účastníci progra-mu měli díky účasti v programu zajištěnvstřícnější přístup např. ze strany ÚP a dal-ších úřadů. Podle jednoho z účastníků pro-gramu bylo pro něj velkým přínosem, žezjistil, že mu v řadě věcí může pomoci HK.Další rozvoj sociálního kapitálu účastníkůnastal v důsledku seznámení se s dalšímiúčastníky programu. Tento typ sociálníhokapitálu se projevoval především v disku-sích s ostatními účastníky projektu, ve sdí-

lení nápadů a vzájemné podpoře. Kromětoho účast v projektu účastníkům pomohlav navázání přátelských vztahů. Sdílenínepříznivé situace s dalšími účastníky pro-gramu bylo v některých případech pronezaměstnané psychickou podporou.

Obhajoby podnikatelských plánů

Každý z kursů byl zakončen obhajoboupodnikatelských plánů. Celkem kursy do-končilo 10 uchazečů ze 14 účastníků (prvníběh) a 4 z 9 účastníků (druhý běh). Účastní-ci programu předkládali vypracovaný pod-nikatelský plán v délce cca 15 stran. Sou-částí obhajoby byla prezentace podnikatel-ského plánu účastníkem kursu (15–30 mi-nut) a diskuse silných a slabých stránekpodnikatelských záměrů, která obsahovalapředevším otázky a náměty od členů HK.Při obhajobách byly prezentovány následu-jící podnikatelské záměry: výuka matemati-ky a angličtiny, kosmetička, heraldika, tvor-ba CD a DVD prezentací, pohostinství, vý-roba dekoračních předmětů, počítačováspráva a podpora, masérské služby, pěsti-telská pálenice, poradenství v oblastimanagementu kvality. V rámci obhajobpodnikatelských plánů byla účastníkůmposkytnuta zpětná vazba a byli upozorněnina nedostatečně propracovaná či obtížnámísta svých podnikatelských plánů. Takéobhajoby byly hodnoceny známkami, kdevšichni účastníci získali výborné nebovelmi dobré hodnocení. Pracovnice HK(členka LARG) k hodnocení podnikatel-ských plánů řekla:

„Nejdůležitější bylo, aby měli hotovejpodnikatelskej plán se všemi náležitostmitak, jak má vypadat, což se ani nemůžestát, že by ho neměli, protože od začátkutoho kursu po celý ten měsíc my ho s nimatvoříme, ten plán. V tomto případě jakotaková zjednodušená forma pro to, a mypostupujeme podle osnov úřadu práce, takaby mohli získat tu dotaci. Není potřebanějakej byznys plán, když žádáte o úvěr, tojsou věci složitější samozřejmě. Ale prolidi, kteří jakoby projdou tímhle kursem a zahajují podnikatelskou činnost, si mys-lím, že tvorba toho podnikatelskýho plánu

je i tak dost náročná. A další kritérium je,aby měli dobře promyšlené ekonomickézáležitosti, včetně finančních výhledů, tose myslím dělá na 3 roky. A aby o tomuměli hovořit, aby uměli hovořit o tom, jak to mají promyšlený, jak chtějí třebadělat marketing, jestli si dělali průzkumtrhu a podobně“.

Zhodnocení přínosů vzdělávacíhoprogramu z pohledu účastníků

Jednotlivých účastníků jsme se dotazo-vali na přínosy absolvovaného programujednak v rámci obhajoby jejich podnikatel-ských plánů a jednak s odstupem času přizávěrečných rozhovorech. U účastníkůpřevažovalo pozitivní hodnocení. Jednotli-vé přínosy programu pro účastníky lze shr-nout do následujících kategorií:A) získání nových znalostí nebo aktualiza-

ce znalostí

Prakticky všichni účastníci programu hod-notili tuto část programu jako velice kvalit-ní a prospěšnou. Někteří účastníci infor-mace v programu získané využívají v pod-nikání nebo v zaměstnání.B) možnost připravit se na podnikání indi-

viduálními konzultacemi a vytvořením

podnikatelského plánu

Informace v programu byly formuloványtak, aby upozornily na některé problémy,které mohou v podnikání nastat, abypomohly účastníkům programu připravitse na řešení určitých situací v budoucnu,což účastníkům ušetřilo čas a umožnilo jimvyvarovat se některých chyb.C) podpoření další motivace k podnikání

D) kurs vedl k založení živnosti

E) sociální efekty (např. možnost komuni-kace, poznání nových lidí).

Nejvíce byla členy LARG diskutovánaotázka teoretické či praktické podoby pro-gramu. Do budoucna by bylo možné doprogramu více zapojit současné podnika-tele, kteří by mohli být pozitivním a takénegativním (čeho se vyvarovat) vzorempro začínající podnikatele. Také zapojenípodnikatele do LARG se ukázalo býtdobrým krokem a mělo by být to budouc-

Pozitivní aspekty programu

� skladba, koncepce programu,� informace byly zajímavé (nové, potřeb-

né, prakticky využitelné)� v rámci kursu byla individuální setkání

s lektory, což umožňovalo hledání indi-viduálních řešení pro jednotlivé účastníky

� poznání nových lidí� program způsobem realizace podporo-

val v účastnících možnosti diskutovat,vzájemně se podporovat a přemýšleto podnikání i o dalších věcech

� zvýšení motivace (podpoření rozhodnu-tí) k podnikání

Negativní aspekty programu

� skladba programu � příliš mnoho marketingu, nedostatek

účetnictví� kurs byl příliš rychlý, bylo by dobře pro-

dloužit délku trvání kursu� kurs poskytl základní informace (orien-

tace v problému), ale pro podnikání tonení dostatečné

� přílišná náročnost programu pro účast-níky (nové informace, nedostatek času)

� chybělo více prostoru pro praktické věci� druhý běh programu nebyl dostatečně

naplněn a to mělo vliv na atmosférua kvalitu diskuse v této skupině

Tabulka č. 3: Pozitivní a negativní aspekty programu z pohledu účastníků




na zachováno. Podle názoru pracovniceHK (člen LARG), která program realizovala,se účastníci tohoto programu odlišovaliod účastníků předchozích programův tom, že jejich primární motivací bylo vy-řešení situace a že u nich naopak ve většímíře chyběla preference samotného pod-nikání jako pracovního stylu. Bylo protoobtížnější i v rámci výukové části progra-mu prolamovat jejich nejistotu, zda podni-kání zahájit. U některých účastníků progra-mu se projevoval vliv rodiny, která je odpodnikání odrazovala (zřejmě z obavy zezadlužení). Zvláště v druhém běhu progra-mu se projevil nedostatek tahounů, kteříby měli o podnikání zájem a strhli k tomu i ostatní. Jedna část LARG zastávala sta-novisko, že programy by měly být do bu-doucna věkově heterogenní, což pomáhápřekonávat nedostatky jednotlivých věko-vých skupin. Druhá část členů LARG argu-mentovala pro věkově homogenně zamě-řené programy. Důvodem byly rozdílnévzdělávací potřeby a časový prostorpotřebný na jednotlivé aktivity u různýchvěkových skupin.

Zhodnocení podpory poskytovanéúčastníkům po dokončení vzdělávacího programu

S podporou účastníků v období zahájenípodnikání byly spojeny tři základní typyaktivit: finanční dotace, individuální pora-denství a skupinové workshopy.

Poskytnutí finanční dotace

O možnosti finanční podpory se zájemcio program dozvěděli na motivačně-infor-mačních schůzkách, část z nich o této mož-nosti věděla z informačních materiálů čiod pracovníka úřadu práce. Pracovníciúřadu práce v rámci obhajoby podnikatel-ských plánů a prvního workshopu s účast-níky diskutovali možnost poskytnutí dota-ce do výše 50 000 Kč (podpora SVČ) a mož-nost podpory podnikání z nového nástroje„překlenovací příspěvek“, který je určenna úhradu provozních nákladů. Aktualizo-vané informace o finanční podpoře bylyúčastníkům průběžně k dispozici e-mai-lem. U účastníků programu jsme v závě-rečných rozhovorech zjiš�ovali, zda využilinějakou formu finanční podpory, případněproč ji nevyužili. Účastníci, kteří již začalipodnikat, v několika případech finančnípodporu využili např. k zakoupení tiskárny,notebooku, dataprojektoru či vybaveníkanceláře. Další z podnikajících účastníkůfinanční podporu nevyužil, protože princi-piálně odmítá půjčky, nicméně získal odpracovního úřadu finanční podporu v hod-notě 6 až 8 tisíc Kč po dobu šesti měsíců,což hodnotí jako velkou pomoc. Druháskupina účastníků podnikat nezačala, aledo budoucna o tom uvažuje. V této skupi-ně jeden účastník o využití finanční podpo-ry ještě uvažuje a tři uvedli, že o ní nemají

zájem. U více účastníků se vyskytl v doběukončení kursu problém, že k podnikánípotřebovali další kursy či věci, kterénejsou trvalé hodnoty a na které tedynemůže být finanční dotace poskytnuta.Největší část účastníků programu ale dota-ci nemohla získat, protože po ukončeníprogramu od podnikání ustoupila.

Využívání individuálního poradenství

Podle kontaktní pracovnice HK (členLARG) využilo individuální poradenstvímaximálně 30–40 procent absolventů. Něk-teří se dotazovali na získání finančních pro-středků, přišli si obnovit podnikatelskýplán, zeptat se na konkrétní otázky či získatkontakt na konkrétní instituce. Jen úzkáskupina využila poradenství opakovaně.Podle pracovnice hospodářské komory bylmalý zájem o individuální poradenstvíovlivněn tím, že pouze malá část účastníkůprogramu podnikání zahájila. Výpovědiúčastníků potvrdily výše uvedené informa-ce. Účastníci programu, kteří zahájili pod-nikání, individuální poradenství zpravidlavyužili či využívali a podle jejich vyjádřeníjim to pomohlo. Individuální poradenství jepro začínající podnikatele dobrým nástro-jem podpory podnikání a mělo by v pro-gramu zůstat do budoucna zachováno.

Workshopy pro začínající podnikatele

Celkem byly pořádány čtyři workshopy,jejichž cílem mělo být poskytnutí praktic-kých informací, řešení společných témat čikonkrétních situací účastníků a v nepo-slední řadě také podpora jejich motivacepodnikat. Účastníky workshopů byli vždypracovníci hospodářské komory, v někte-rých případech se zúčastnili pracovníciúřadu práce a přizvaní odborníci na jedno-tlivé dílčí otázky. Cílem prvního worksho-pu bylo především informovat účastníky o aktuálních změnách v legislativě a po-skytnout praktickou pomoc při plněnípovinností spojených s podnikatelskoučinností a informace o nových nástrojíchpodpory podnikání. Další workshop seuskutečnil na téma time management.Cílem workshopu bylo diskutovat s účast-níky jejich současnou situaci a podpořitjejich schopnost vytvářet si časový harmo-nogram pro další činnost. Tématem třetíhoworkshopu byl marketing. Jednalo se o in-teraktivní diskusi o marketingových strate-giích jednotlivých účastníků workshopu.Toto téma bylo více rozpracováno a pro-hloubeno na čtvrtém workshopu, kde jed-notliví účastníci programu prezentovalisvou marketingovou strategii. Přínosyworkshopů obdobně jako v celé vzdělávacíčásti programu viděli účastníci ve skupino-vém hodnocení situace účastníků (zpětnávazba), v hledání nových nápadů a v mož-nosti rozvíjet přemýšlení.

Součástí prvního workshopu byla mo-derovaná diskuse s účastníky o jejich situ-aci a motivaci zahájit podnikání. V této dis-

kusi se projevilo váhání účastníků nadzahájením podnikání. Až na výjimky účast-níci příliš nepokročili s přípravami. Přestose na prvním workshopu u části účastníkůstále projevoval poměrně silný zájem pod-nikání zahájit. Prvního workshopu sezúčastnilo 11 účastníků programu, druhé-ho workshopu se zúčastnilo 6 účastníkůvzdělávacího programu, třetího worksho-pu 5 účastníků a posledního 4 účastníci.Druhého až čtvrtého workshopu se zúčast-nili především ti, kteří v té době zahájilipodnikání nebo o tom uvažovali. Částúčastníků programu o následující work-shopy (2.–4.) neměla zájem kvůli nedostat-ku času (nástup do zaměstnání, paradoxněi zahájení podnikání).

Zhodnocení dopadu programuna zaměstnanost

V této části prezentujeme dopady pro-gramu na ekonomickou aktivitu účastníkůprogramu. Program měl celkem 23 oficiál-ních účastníků. Obdobím, za které výsled-ky programu hodnotíme, je polovina záříroku 2011, tj. asi 9–10 měsíců od dokonče-ní vzdělávací fáze programu. Ve sledova-ném období šest lidí podnikalo, desetúčastníků si nalezlo zaměstnání a 6 bylo vesledovaném období stále v evidenci úřadupráce. Někteří z účastníků programu zahá-jili podnikání jako tzv. závislí podnikatelé a také v rozhovorech uváděli, že jsou za-městnanci, ačkoli pracovali na živnosten-ský list. Jeden účastník programu takézahájil podnikání jako člen s. r. o. (zaměst-nanec), bylo na něj čerpáno „společenskyúčelné pracovní místo“, v tomto případě seale fakticky jedná o podnikání.

První skupinu účastníků tvoří lidé, kteřízačali podnikat a po devíti měsících odkonce vzdělávacího programu podnikají.S výjimkou jedné účastnice všichni ostatní,kteří začali podnikat, zároveň dokončili kurs– zpravidla chodili také na workshopy a vy-užívali individuální poradenství. V těchto pě-ti případech můžeme hovořit o ideálním prů-běhu programu. Účastníci programu větši-nou začali podnikat v oboru, ve kterém jiždříve podnikali, pracovali jako zaměstnancinebo byl jejich koníčkem. Celkově podnika-jící hodnotili svou situaci příznivě. Ve vícepřípadech je ale podnikání svým rozsahemdosud příležitostné či menšího rozsahu.Zřejmě se zde projevuje také určitá skrom-nost našich respondentů. Důležité je takézjištění, že určitý potenciál má podpora pod-nikání více osob, konkrétně v našem projek-tu ve čtyřech případech došlo k dohoděnašich účastníků s mladšími lidmi (např.členy jejich rodiny) o zahájení podnikání.

Je ovšem třeba se dále zabývat tím,proč skupina těch, kteří začali podnikat, jerelativně malá. Jeden z účastníků progra-mu zkoušel podnikat, ale zanechal toho.Všichni ostatní účastníci programu (vícenež polovina) podnikání nezahájili. Osm




účastníků programu nedokončilo vzdělá-vací část, další účastníci sice programúspěšně absolvovali, ale nevedlo tok zahájení podnikání. Specifickou kategoriitvoří účastníci, kteří nepodnikají (někteřípracují), ale kteří do budoucna s větší čimenší intenzitou zvažují podnikání. Tentozájem je patrný především u dvou účastní-ků. První nezačal podnikat ze zdravotníchdůvodů, do budoucna ale o podnikánívážně uvažuje. Druhý v době výzkumu pra-coval na úpravě prostor pro vytvoření res-taurace, kterou chtěl se svou rodinou otev-řít v následujícím roce. Z tohoto důvodu ješkoda, že nemůžeme účastníky programusledovat po delší časové období.

Někteří účastníci programu včetně těch,kteří podnikání zahájili nebo o tom uvažují,vnímali současné ekonomické podmínkyjako nepříznivé k zahájení podnikání a uvá-děli překážky podnikání. Především státemstanovené legislativní, administrativní, da-ňové a další podmínky se respondentůmnezdály příliš příznivé. Významnou roliv rozhodování o zahájení podnikání hrál u ví-ce účastníků programu také zdravotní stav.Kromě omezení, která zdravotní stav kladepro podnikání, se jedná také o výhodu urči-tého finančního zajištění, které umožňujelidem jít do určitého rizika a začít podnikat.

Někteří účastníci programu pokračovalisouběžně s účastí v programu v hledánízaměstnání, a pokud získali pracovní na-bídku, tak jí přijali. Obdobně část absol-ventů programu získala pracovní nabídkupo skončení kursu a přijala jí a dokonce i v případě již zahájeného podnikání došloči může dojít k jeho ukončení a přechodudo zaměstnání, ale i naopak. Zkušenosts programem tedy může být prospěšnáv tom, aby si zájemci o podnikání uvědo-mili, zda je podnikání pro ně vhodné.

Kontrolní skupina (neúčastnici programu)

Pro posouzení výsledků programu jsmesrovnávali efekt na zaměstnanost s neú-častníky programu. Z úřadu práce byly zjiš-těny údaje o neúčastnících programu,které prezentujeme v tabulce č. 4, pro srov-nání obou skupin. Tato kvantitativní datajsme doplnili o krátké telefonické rozhovo-ry s neúčastníky programu. Informace zís-kané z rozhovorů s neúčastníky programučasto korespondovaly s informacemi, kteréjsme získali sběrem dotazníků běheminformačních schůzek. Zjiš�ovány byly takédůvody, proč se neúčastnici programu roz-hodli do programu nevstoupit. U některýchneúčastníků se obdobně jako u účastníkůprojevila preference zaměstnání před pod-nikáním. U dvou neúčastníků se také obje-vilo rozhodnutí jít podnikat ihned, kteréjsme zaznamenali také u jedné oficiálníúčastnice kursu. Kromě toho se ovšemtaké projevovaly důvody spojené s nepo-chopením účelu programu („Do kursujsem nešla, protože oni [realizátoři progra-mu] si to spletli. To je pro velkopodnikate-

le, ne pro mě.“) či se sebeposouzenímnevhodnosti neúčastníků pro podnikání čijejich nízkým sebevědomím („Nešel jsemdo kursu, protože to bylo moc složité“).

Pokud provedeme kvantitativní srovnánímezi skupinami, existují v zásadě tři inter-pretace efektu programu. Zaprvé, pokud sebudeme zabývat efektem na „odchodz nezaměstnanosti“, pak počet lidí opustiv-ších úřad práce je mezi účastníky význam-ně vyšší (16 z 23), než je tomu ve skupiněkontrolní (24 z 51)10. Efekt programu na„zahájení podnikání“ je značný, nebo�počet lidí zahájivších podnikání je v experi-mentální skupině mnohem vyšší (6 z 23)než ve skupině kontrolní (pouze 2 z 51)11.Oproti tomu efekt na „odchod do zaměst-nání“ nebyl identifikován. Počet odchodůje ve skupině účastníků obdobný (10 z 23)jako u skupiny neúčastníků (22 z 51)12. Do-spíváme tímto k závěru, že celkový pozitiv-ní efekt na „zaměstnanost“ je dán ve sku-tečnosti pozitivním efektem na „zahájenípodnikání“.13

Účinky programu vzhledemk vynaloženým nákladům

Účastníci LARG se shodli, že náklady naprogram jsou vysoké díky evaluaci progra-mu, která by se u běžného programuneprováděla. Při hodnocení efektivity pro-gramu tedy zpravidla brali v úvahu pouzenáklady na realizaci, které byly (v závislos-ti na rozhodnutí zahrnout či nezahrnoutmotivační část programu) určeny na část-ku cca 420 000 až 450 000 Kč. Na jednáníLARG byl vyčíslen finanční náklad na jed-noho účastníka programu asi na 20 000 Kč.K tomu je v případech, kdy účastníci zača-li podnikat, nutné přičíst finanční dotaci nanákup vybavení poskytnutou z českýchnárodních prostředků, tj. dalších 20 000 až40 000 Kč. Z 23 oficiálních účastníků pro-gramu se přitom do 11 měsíců prokazatel-ně na trhu práce uplatnilo 16 účastníků.Dalším hlediskem hodnocení je srovnáníprostředků na jednoho účastníka s ostatní-mi programy české aktivní politiky zaměst-nanosti. Částka 20 000 korun odpovídá při-bližně jiným rekvalifikačním programům,které patří mezi nejlevnější programyaktivní politiky zaměstnanosti. Jejich cenase v České republice pohybuje někde mezi5000 a 30 000 Kč. Při srovnání s odhadem

veřejných nákladů a ztrát výběru v daňovéa sociální oblasti při trvající nezaměstna-nosti (až cca 17 000 Kč měsíčně) je ovšemprogram relativně nenákladný. Podle názo-ru hlavního koordinátora programu by cel-kové náklady na projekt při opakované rea-lizaci spíše dále klesaly.

Závěry a doporučení

Výhodou programu podpory podnikáníje možnost kombinovat více typů interven-ce (motivace, vzdělávání, individuálníporadenství, finanční podpora). Projekt bylomezen relativně krátkým časovým obdo-bím s poměrně časově nahuštěným a strikt-ním harmonogramem, což ovšem někdykolidovalo s méně vhodnými obdobími prorealizaci (letní měsíce) a také s požadavkynárodní politiky zaměstnanosti. Poměrněkrátké období projektu mohlo mít vlivv tom, že u některých aktivit nebyl k dispo-zici dostatečný časový prostor. Zvláštěpatrné to je u evaluačních aktivit, kdy efek-ty vzdělávacích aktivit jsou podle řadyevropských evaluačních studií patrné až vestřednědobém či dlouhodobém horizontu(viz např. Hora et al, 2010). Dalším limitempřenosu výsledků naší evaluace je podlejednoho z členů LARG malý rozsah progra-mu a také to, že představuje zkušenost v podmínkách jedné konkrétní země, regio-nu atd.

Vliv programu na pracovní aktivitu jemožné vnímat z více hledisek. V porovnánís předchozím programem (z hlediska počtuúčastníků, kteří začali podnikat) je výsledekprogramu poměrně nepříznivý. I v případě,kdybychom připočetli účastníky, kteří ne-podnikají, ale o podnikání do budoucnauvažují, nebylo dosaženo ani polovinyúčastníků programu. Musíme ovšem brátv úvahu, že v našem programu začalo pod-nikat celkem pět osob nad 50 let, zatímcov předchozích letech byli v jednotlivých bě-zích programu maximálně dva účastníci nad50 let (viz Hora, Suchanec, Soukup 2010).

Důvody, proč je počet podnikajícíchtakto nízký, spatřujeme především v nízkémotivaci k podnikání a k preferenci zaměst-nání před podnikáním u účastníků. Může-me sledovat dvě základní skupiny motivaceke vstupu do programu. První skupinaúčastníků programu byla již při vstupu doprogramu poměrně rozhodnutá podnikat a měla jasný záměr. Druhá skupina účast-níků šla do programu ze zájmu o informa-ce a také aby něco udělala se svou situací,nenudila se doma atd. U první skupiny do-šlo téměř ve všech případech k zahájenípodnikání, zatímco u větší druhé skupinyk tomu došlo výjimečně. V řadě případůúčastníci programu v situaci, kdy získalinabídku zaměstnání, program opustilinebo po skončení programu upřednostnilizaměstnání.

U starších účastníků programu podniká-ní je podle členů LARG zřejmě nižší efekt

Účastníci Kontrolní programu skupina

podnikají 6 2zaměstnání 10 22nezaměstnaní 6 17neznámo 1 10celkem 23 51

Tabulka č. 4: Ekonomické postavení účast-

níků a neúčastníků programu v září 2011

(9–10 měsíců od ukončení vzdělávací fázeprogramu)




na zaměstnanost než u mladších věkovýchskupin. Podle hodnocení výsledků jednotli-vými členy LARG nebyla v době průběhuprogramu (doznívání hospodářské krize)vhodná doba k zahájení podnikání, cožmohlo ovlivnit výsledky programu. Členo-vé LARG označili celkový výsledek vzhle-dem ke svým původním očekáváním zadobrý. Podle pracovnice hospodářskékomory (člen LARG) je přínosem programutaké pozitivní vliv na sociální kapitál účast-níků a na jejich psychiku a sebevědomí.

Podle názoru evaluátora se pro motivacijako klíčová jeví fáze po skončení vzdělá-vacího programu. Na tomto místě se pro-jevilo, že každý z účastníků „šel svou ces-tou“ a samostatné rozhodování o zahájenípodnikání pak zpravidla vedlo spíšek zamítnutí této možnosti (a to i přesto, žedříve byli účastníci k podnikání pozitivněnaladěni). Někteří členové LARG tentoaspekt programu ale naopak považovali zapozitivní. Shodují se, že kurs není záměrněnastaven tak, aby účastníky jednoznačněmotivoval k podnikání, ale má účastníkůmukázat také úskalí podnikání, tak abychomzmenšili rizika spojená s pozdějším neú-spěšným podnikáním (jako je opětovný ná-vrat do nezaměstnanosti, zadlužení a nut-nost vrátit dotaci).

Zkušenosti s realizací našeho programuukázaly, že pro určitou specifickou katego-rii osob může být podpora podnikánívhodnou cestou řešení jejich situace. Meziúčastníky motivačně-informačních schů-zek (mezi účastníky programu) byla ovšemřada lidí, kteří nejsou vhodnými adeptypro podnikání. Je proto potřeba zvolit jinétypy podpůrných aktivit. Další možnostipodpory cílové skupiny 50+ členové LARGspatřují v dalším vzdělávání, v překonánípsychických bariér a problémů, se kterýmise tito lidé potýkají (např. nízké sebevědo-mí, neochota vzdělávat se), ve finančnípodpoře zaměstnávání či podnikání těchtolidí a v práci související s překonávánímpředsudků zaměstnavatelů vůči zaměstná-vání těchto osob.

Z důvodu jedinečnosti každého sociální-ho experimentu není jednoduše možnévýsledky programu adekvátně zobecňovata anticipovat obdobné výsledky pro jinéprogramy realizované v odlišných pod-mínkách. Lze ovšem upozornit na kritickámísta realizace programu, což může býtpřínosem pro další realizátory obdobnýchprogramů v budoucnu. Závěrem lze for-mulovat následující doporučení týkající sekonkrétních změn pro další realizaci pro-gramu základy podnikání. � Zajistit nábor do programu formou infor-

mačně motivační skupinové schůzky, pří-padně formou využití individuálních akč-ních plánů.

� Navázat nástup do programu bezpro-středně po realizaci těchto schůzek.

� Účast v samotném vzdělávacím progra-mu by neměla být povinná.

� Více zjiš�ovat motivaci účastníků předvstupem do programu.

� Prodloužení délky programu, přizpůso-bení časového rozložení potřebám účast-níků.

� Více praxe (praktických zkušeností) doprogramu.

� Učinit rozhodnutí, zda kursy udělat spe-cificky pro generaci 50+ či namíchanéz více generací.

� LARG průběžně doplňovat podle aktuál-ní potřeby programu.

1 Lokální akční výzkumná skupina (viz níže).2 Letáček obsahoval informace o možnosti individu-

álního posouzení vhodnosti uchazeče pro podni-kání, připravovaných aktivitách a kontaktní adresuna pracovníka, který předá zájemcům více infor-mací o projektu.

3 Schůzky jsou standardně organizovány pro osobynad 50 let odděleně. Ve sledovaném období pro-běhla pouze jedna informační schůzka, kde byliuchazeči informováni o možnosti účasti v progra-mu formou několikaminutové prezentace.

4 Leták s informací o programu byl nezaměstnanýmdistribuován na pravidelné schůzce s pracovní-kem úřadu práce. Současně se nezaměstnanídozvěděli stručnou informaci o existenci progra-mu. Pracovníci úřadu práce nemohli nezaměstna-ným z důvodu velkého pracovního vytížení věno-vat více času. Celkem bylo v rámci této metodyrozdáno mezi 200–300 informačními letáky.

5 Sedm účastníků programu sice později uvedlo, žese již před informačně-motivační schůzkou o pro-gramu dozvěděli od poradce na úřadu práce, topro ně ale nebylo dostatečným impulzem k přihlá-šení do programu. Jeden z účastníků se o progra-mu dozvěděl z letáku.

6 Tento aspekt programu byl v LARG diskutován.Převážilo stanovisko, že jedna povinná schůzkanení závažným zásahem do života nezaměstna-ných.

7 Tito nezaměstnaní mohli do programu vstoupit.Pokud dříve čerpali finanční podporu na start pod-nikání z úřadu práce, jejich podnikání by se proopětovné získání podpory muselo zaměřovat najiný obor činnosti.

8 K základnímu vymezení pojmu aktivace využívá-me rozdělení podle Bonoliho (2010), který rozlišu-je čtyři typy aktivačních programů: a) podporova-ná zaměstnání, b) opatření sankcí vůči nezaměst-naným, c) opatření rozvoje lidského kapitálu a d) opatření pro dosažení setkání na pracovnímtrhu. Zde popsaný proces můžeme chápat jakopomyslný pátý typ: tj. individuální či skupinovoupsychickou podporu a motivaci k podnikání čizaměstnání.

9 To se projevovalo žádostmi o informace, jejichžposkytnutí není účastníkům příjemné, v pokračo-vání v nepříjemných tématech apod.

10 Binomický test, nulová hypotéza o rovnosti distri-bucí zamítnuta na úrovni 5 %, jednostrannávýznamnost = 0,025, i. e. pravděpodobnost 16 nebo více odchodů za platnosti nulové hypoté-zy = 0,025.

11 Binomický test, nulová hypotéza o rovnosti distri-bucí zamítnuta na úrovni 1%, jednostranná vý-znamnost = 0,000, i. e. pravděpodobnost 6 nebovíce odchodů do podnikání za platnosti nulovéhypotézy se blíží nule.

12 Binomický test, nulová hypotéza o rovnosti distri-bucí nezamítnuta na úrovni 5%, jednostrannávýznamnost = 0,56, i. e. pravděpodobnost 10 nebovíce odchodů do zaměstnání za platnosti nulovéhypotézy = 0,56.

13 Je však důležité poznamenat, že tyto statistickétesty jsou založeny na předpokladu náhodnéhovýběru vzorku, který byl porušen.

Literatura:

Bonoli, Guiliano. The political economy of activelabour market policy. Working Papers on theReconciliation of Work and Welfare in Europe01/2010. Edinburgh: RECWOWE Publication, Disse-mination and Dialogue Centre, (2010).

Campbell, D. T. - Stanley, J. C. Experimental andquasi-experimental Designs for Research. Chicago:Rand McNelly College Pubhlishing Copany, 1966.

Cook, T. D. - Campbell, D. T. Quasi-Experimentation -Designs & analysis issues for field settings. Bostenet al.: Houghton Mifflin Copany, 1979.

Hora, O. - Suchanec, M. - Soukup, T. Local Map-ping/Base-line report THE CZECH REPUBLIC: Situa-tion of Target Group and Activities in the Region ofČeské Budějovice (2010).

Hora, O. - Suchanec, M. - Soukup, T. THE CZECHREPUBLIC: Social Experimentation: SupportingPeople 50+ in Entrepreneurship. Praha, Brno:VÚPSV, 2011.

Hora, O. - Sirovátka, T. - Tomešová-Bartáková, H. -Vyhlídal, J. Hodnocení účinnosti programů aktivnípolitiky zaměstnanosti před příchodem finanční a ekonomické krize. Fórum sociální politiky, Praha:Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2010, 4, 2.

Chelimsky, E. Thoughts for a New Evaluation Socie-ty. Evaluation. 1997, 3(1), pp. 97-117.

Rothwell, William - Sullivan, Donald, L.. Change Pro-cess and Models. In Rothwell, Stavros, Sullivan,Sullivan (eds.) Practicing organization develop-ment: a guide for leasing change. San Francisco:Pfeiffer, 2010, pp. 43-70.

Rosenfeld, Jona, M. - Chaskin, Robert, J. Charting a Course for Fuller Engagement: Toward a Frame-work for Action. In Chaskin, Rosenfeld (eds.) Rese-arch for Action: Gross-National Perspectives onConnecting Knowledge, Policy, and Praktice forChildren. New York: Oxford University Press, 2008,pp. 158-169.

Rossi, Peter - Freeman, Howard. Evaluation: A syste-matic approach. California, Newbury Park: SagePublication, (1998)

Trochim, web http://www.socialresearchmethods.net/

Autoři jsou pracovníky FSS MU a VÚSV.

V rámci projektu KONCEPT vyvinulNárodní vzdělávací fond informační pro-dukt pro sektorové rady Národní sousta-vy kvalifikací 2, který bude umožňovatzaměstnavatelům, profesním organiza-cím a vzdělavatelům lépe odhadnoutvývoj oborů a profesí. Rozebírá vývojovétendence v jednotlivých sektorech eko-nomiky, analyzuje profesní strukturu,vyhledává rizika a poskytuje informace o současné a budoucí dostupnosti absol-ventů. Indikátory jako vývoj počtu za-městnanců, mediánová mzda a její po-rovnání s podobně náročnými profese-mi, míra nezaměstnanosti i věková struk-tura pomáhají stanovit atraktivitu profe-se a odhalit riziko nezaměstnanosti. V mnoha případech totiž bude na trhupráce tak málo absolventů, že to nebudestačit ani k nahrazení zaměstnanců, kte-ří odejdou do důchodu. Například do ro-ku 2015 se ve strojírenství může z tohotodůvodu uvolnit až 7000 míst, očekávanépříchody absolventů pokryjí jen zhrubatřetinu. Nedostatek pracovníků v někte-rých profesích tak může řešit pouze pod-pora dalšího vzdělávání. Více o projektu na www.nuov.cz/koncept.




Realizace veřejných programů a sociálních služeb na regionálních trzích práce optikou stability a flexibility státních a nestátních organizací1

V předkládaném textu, který představuje zkrácenou verzi knižně vydaného příspěvku (Horák, 2011), se zabýváme pro-

blematikou řízení a flexibility státních a nestátních organizací fungujících na lokálních trzích práce, které přispívají

k celkové flexibilitě systémů politiky pracovního trhu a sociálních služeb. Využitím konceptu exploatace a explorace

J. G. Marche (1991), typů lokálního řízení Duita a Galaze (2008) a hloubkových rozhovorů s čelními představiteli něko-

lika organizací ze čtyř okresů jednoho kraje vyplývá, že nestátní organizace se vyznačují vyšší pružností oproti orga-

nizacím státním. Identifikovaná flexibilita až robustnost v řízení neziskových organizací je důsledkem možnosti nezis-

kových organizací pružněji reagovat na proměnlivé situace na lokálních trzích práce. Rigidita v řízení státních orga-

nizací je oproti tomu důsledkem striktně vymezené legislativy a omezených možností v oblasti posilování personál-

ních zdrojů a ovlivnění podmínek administrovaných a realizovaných aktivních programů.

Doma i ve světě se v poslední době stálevíce setkáváme s požadavkem představite-lů vlád jednotlivých zemí chránit více zra-nitelné skupiny osob, které jsou ohroženymarginalizací na trhu práce. U zaměstnanépracovní síly je tato hrozba spojenas požadavkem zaměstnavatelů zvyšovatflexibilitu svých zaměstnanců, kteří byměli být schopni lépe se přizpůsobit rych-le probíhajícím společenským a ekonomic-kým změnám a nedošlo tak k částečné čiúplné ztrátě jejich zaměstnání. Tento tlakje patrný i v českém hospodářství, kterétrvale poci�uje negativní dopady světovéhospodářské krize započaté na konci roku2008 v USA (blíže Horáková, 2010; 2011a).V případě nezaměstnaných osob můžemev nedávné historii identifikovat dva vzá-jemně odlišné přístupy, jak čelit tomutonežádoucímu společenskému fenoménu:zatímco v 70. a 80. letech byl prosazovánkoncept kolektivní odpovědnosti a plnézaměstnanosti, v rámci kterého byl nárůstdlouhodobé nezaměstnanosti řešen vý-hradně státem, od druhé poloviny 90. letdošlo k posunu od kolektivní k individuálníodpovědnosti a k prosazování ideje plnézaměstnatelnosti. To mělo za následek, žeza řešení nezaměstnanosti již není zodpo-vědný stát, ale jednotliví občané, od kte-rých je vyžadováno, aby zvyšovali svůjvlastní lidský kapitál (Allan, Cook, Mitchella Watts, 2007; Mitchell a Muysken, 2008).Novodobé trhy práce se totiž ve zvýšenémíře potýkají s rychlými technologickýmia strukturálními změnami, které vyžadujívyšší flexibilitu nejen pracovních trhů, alei samotné pracovní síly. Současný trendpřesunu vládní odpovědnosti za optimálnívyužívání pracovní síly na jednotlivce sekonkrétně projevuje minimálně trojím způ-sobem: postupným omezováním veřej-ných výdajů na politiku zaměstnanostia další sociální opatření; snahou o identifi-kaci překážek omezujících nabídku práce,jako jsou vysoké nemzdové náklady napracovní sílu nebo minimální mzda;

a důrazem na podporu participace neza-městnaných v programech pracovníhovýcviku a vzdělávání jako součásti celoži-votního učení (Horáková, 2011b).

V souladu s novodobým prosazovánímprincipů new governance2 ve veřejnýchpolitikách většiny vyspělých zemí světajsou programy a opatření podporující pra-covní výcvik a vzdělávání (jakož i dalšíveřejné a sociální programy) v posledníchletech zajiš�ovány nejen státními organiza-cemi, které se zabývají problematikou trhupráce a zaměstnanosti (zejména úřadypráce, krajské úřady, hospodářské komoryapod.), ale i organizacemi nestátními,které se státními organizacemi větší čimenší měrou spolupracují3. Vedle flexibili-ty zaměstnavatelů a jejich zaměstnancůa nezaměstnaných je tak ve skutečnostikladen důraz také na flexibilitu organizací,které realizují politiku pracovního trhu(a další dílčí veřejné politiky). Požadavekvyšší organizační flexibility se týká řízenívnitroorganizačních procesů, jakož i pro-cesů, které souvisí se spoluprací těchtoorganizací s vnějšími aktéry (blíže Schmid,1998; Giguére a Froy, 2009; Mosley, 2009;Horáková a Horák, 2010). Takto flexibilníorganizace v oblasti trhu práce jsou potomschopny pružněji reagovat na dynamickézměny, ke kterým na současných trzíchpráce dochází. Zvýšená „regionální a sub-regionální flexibilita“4 potom s větší prav-děpodobností povede k realizaci více stra-tegických, lokálním podmínkám a zdrojůmpřizpůsobených a odpovědných progra-mů, což má prokazatelně pozitivní efekt navyšší míru zaměstnanosti (Giguére, 2008;Giguére a Froy, 2009).

V předkládaném textu se zabývámeprávě otázkou flexibility organizací (orga-nizační pružnosti), které se v prostředí čes-kých regionálních trhů práce zabývají pro-blematikou nezaměstnanosti. Jedním z dů-vodů, proč se zabýváme tímto tématem, jejiž naznačená skutečnost, že flexibilitasystémů aktivačních politik je centrem

zájmu mnoha současných evropskýchanalytiků veřejných politik (např. Giguére,2008; Giguére a Froy, 2009). Zároveň nava-zujeme na naši pilotní studii, ve které jsmese zabývali stabilitou a flexibilitou vybra-ných státních a nestátních organizací v jed-né problémové a jedné neproblémovélokalitě ČR (Horák, 2010). Z té vyplynulo, žev obou zkoumaných regionech převládárigidní typ řízení organizací, protože všech-ny dotazované subjekty kladly větší důrazna stabilitu než na flexibilitu.

Cílem tohoto příspěvku je identifikovatmíru stability a flexibility (a tím i způsobřízení [local governance5]) osmi různýchtypů organizací Pardubického kraje (stát-ních i nestátních), které se v roce 2010 podí-lely na administraci a/nebo realizaci progra-mů a opatření aktivní politiky zaměstnanos-ti (u státních organizací) a sociálních služebv oblasti trhu práce (u nestátních organiza-cí). K zodpovězení tohoto cíle využívámehloubkových expertních rozhovorů s čelní-mi představiteli dotázaných organizací, při-čemž při vlastní analýze dat vycházímez předpokladu, že flexibilní organizacebudou schopny lépe se přizpůsobit vnějšímzměnám a tím i lépe řešit konkrétní problé-my na trhu práce než organizace neflexibil-ní. Ke zkoumání organizační stability a fle-xibility jsme využili vlastního postupu kom-binujícího různé teoretické koncepty (blížečást metoda), zejména pak konceptu exploa-tace a explorace Jamese G. Marche (jakoprojevu organizační stability a flexibility)a dále pak konceptu odlišných typů lokální-ho řízení podle míry exploatace a explora-ce, tak jak je navrhli Duit a Galaz (2008)(umožňují rozlišit, zdali se zkoumaná orga-nizace vyznačuje robustním, rigidním, flexi-bilním nebo křehkým řízením, tedy nakolikje flexibilní a nakolik stabilní). Námi využí-vaný způsob nahlížení na řízení jako gover-nance i zvolené nástroje nám umožnilyidentifikovat výhradně důvody a povahuflexibility organizací zkoumané spíše z vněj-ší, mimoorganizační perspektivy6. To mělo

Pavel Horák




za následek, že se pouze v omezené mířevěnujeme konkrétním praktikám manage-mentu zkoumaných organizací. Jsme si při-tom vědomi, že právě management rozho-duje o výsledné podobě organizačníhouspořádání a převažující organizační kultu-ře, které jsou klíčovými „vnitřními“ zdrojiorganizační stability a pružnosti (blížeo tomto tématu pojednáváme jinde Horák,2008a; Horák a Kulhavý, 2008). Z tohotodůvodu se v závěru navržená doporučenínezaměřují na modifikace managementu čiorganizačního uspořádání, ale na identifika-ci dalších problémových oblastí, které jsouneméně klíčové.

K zodpovězení výše uvedeného cílestrukturujeme následující text do dvoučástí: teoretické a empirické. V první části,nazvané „Teoretické přístupy ke zkoumáníorganizační stability a flexibility“, sezna-mujeme čtenáře s úvahami a výzkumyo organizační flexibilitě a stabilitě, se kte-rými je možné se setkat u autorů zabývají-cích se tematikou organizační změny, vzta-hu organizace a prostředí a klasickými teo-riemi organizace. Klíčovou částí je posled-ní zmiňovaná podkapitola o teoriích orga-nizace, ve které se věnujeme výhradněkonceptům vybraných neinstitucionálníchautorů, kteří se explicitně zabývali otázkouorganizační stability a flexibility (March,Duit a Galaz, Ostrom), které dále větší nebomenší měrou využíváme v empirické částipráce. V druhé, empirické části textu, kterýjsme nazvali „Stabilita a flexibilita státnícha nestátních organizací při realizaci aktivač-ních programů a služeb na regionálních tr-zích práce“, se pokoušíme na základě kon-ceptualizace, operacionalizace a utříděnísledovaných prvků stability a flexibilitya na základě provedených expertních roz-hovorů zodpovědět výše uvedenou otázku.V závěru se pokoušíme u různých typů dotá-zaných organizací identifikovat, v jaké mířejsou stabilní a v jaké míře jsou flexibilní přirealizaci „aktivačních“ programů7 v oblastitrhu práce, tedy jaký typ lokálního řízenív tom kterém typu organizace převažuje.

Upozorňujeme, že dále v textu předklá-daná zjištění představují skutečně pouzevýsledek velice podrobné a rozsáhlé ana-lýzy rozhovorů. Zájemce o dílčí analytickázjištění (obsahující zajímavé klíčové výro-ky anonymizovaných zástupců organizacía naše postoje k nim) odkazujeme na našikapitolu v knize (Horák, 2011).

Teoretické přístupy ke zkoumáníorganizační flexibility

V dostupné literatuře zabývající se studi-em organizací je téma flexibilních organi-zací implicitně spojováno se dvěma vzá-jemně provázanými oblastmi: organizačnízměnou a vztahem organizace a prostředí(Hall, 1999). V obou případech je organi-zační flexibilita vnímána jako protikladorganizační stability. Z tohoto důvodu další

text strukturujeme do části zabývající sepoznatky autorů obou těchto tematickýchsměrů. Uvedené dvě podkapitoly dáledoplňujeme o poznatky teoretiků organiza-ce, kteří ve svých koncepcích fungováníorganizace s organizační stabilitou aneboflexibilitou explicitně pracují. Specifickýdůraz klademe na průkopníky institucionál-ní perspektivy, jejichž koncepty využívámev empirické části tohoto příspěvku.

Stabilita a flexibilita organizacív teoriích organizační změny

Organizační změna je spojována s čás-tečnou nebo úplnou proměnou organizace.Ta může být vyvolána jednak snahouo lepší dosahování organizačních cílů [tzv.„goal-based change“], jež je vedena tou-hou po zisku a/nebo i požadavkem lépezabezpečit své zaměstnance (Hall, 1999),jednak samotným zvýšením šance organi-zace na její přežití v prostředí, ve kterém sevyskytuje [tzv. „environmental change“](Hage, 1980). Z uvedeného vyplývá, že po-tenciál pro změnu směrem k vyšší organi-zační flexibilitě nebo k vyšší stabilitě (přiminimální změně) je možné spatřovatuvnitř organizace i mimo ni. Odbornícizabývající se organizační změnou tak zmi-ňují více či méně systematicky vnitřnía vnější faktory, které organizační změnupodporují nebo jí naopak brání.

Vnější faktory, které podněcují k větší fle-xibilitě, vlastně představují vnější podmín-ky, které vyžadují od organizací zaváděníinovativních postupů a přístupů, čímž tlačína zvýšení její celkové flexibility. Konkrétnějde o tlaky prostředí (typu soutěžení, inova-cí, veřejné poptávky a vládní politiky), kterévyžadují nové strategie, metody prácea výstupy, které způsobují, že jsou mnohéorganizace v neustálém pohybu (Childa Kieser, 1981). Vedle vnějších stimulů aleexistují i omezení, která nezvyšují flexibilituorganizace, ale zvyšují naopak její stabilitu.Klasik teorie organizační změny HerbertKaufman v této souvislosti hovoří o tzv.„systémových překážkách“, které zabraňujízměně a které jsou součástí všeobecnéhosystému, jehož je organizace součástí. Jdeo faktory typu (1) poklesu nákladů neboinvestic, (2) oficiálních omezení v podoběakumulace zákonů a nařízení omezujícíchchování zaměstnanců organizací a (3) neo-ficiálních a neplánovaných omezení v po-době neformálních zvyků a interorganizač-ních dohod a kontraktů.

Vnitřní faktory oproti tomu představujípodmínky uvnitř organizace, které jsoubu� vyvolané touhou pracovníků po ziskua motivací vzdělávat se, což zvyšuje orga-nizační flexibilitu, anebo jsou výsledkemsnahy reprodukovat ustálené (a často str-nulé) způsoby jednání pracovníky, kteří hájísvé individuální nebo skupinové zájmy(což vede k posilování stability a tími nepružnosti organizací jako celku). Kon-

krétně mezi vnitřní faktory, které zvyšujíorganizační flexibilitu a jdou tedy rukuv ruce s vnějším požadavkem na inovativnípostupy zaměstnanců a organizace jakocelku, patří zejména snaha manažerů a dal-ších zaměstnanců organizace zvyšovat jejívýnosy a docílit tak větší spokojenostizaměstnanců (Child a Kieser, 1981). Aneboi samotná snaha zaměstnanců neustále sevzdělávat, i když dochází k přirozenémuzapomínání [tzv. learning and unlearning](Hedberg, 1981). V souladu s optikou Kauf-mana (1971) patří mezi faktory, které nao-pak zabraňují dosahování vyšší organizač-ní flexibility zejména (1) kolektivní výhody,které vyplývají z ustálenosti a znalosti jižnavyklých a dlouhou dobu úspěšně užíva-ných způsobů chování zaměstnanců v orga-nizaci. Jelikož je obtížné standardní ope-rační procedury jednoduše změnit, moc-nější skupiny zaměstnanců v organizacitéto skutečnosti často využívají tím, že blo-kují jakékoli změny, pokud jsou v rozporus jejich zájmy (Hall, 1999). Dalšími omezu-jícími vnitřními faktory podle Kaufmanajsou (2) záměrný odpor vůči změnám, kterýje výsledkem altruismu nebo egoismu urči-tých skupin anebo jednotlivců v organizaci,a dále pak (3) (nezamýšlená) neschopnostprovést jakoukoli změnu. Ta je důsledkemtoho, že organizace často podporuje men-tální slepotu svých zaměstnanců [„mentalblinders“], pokud vybírá a dále systematic-ky školí pouze ty zaměstnance, kteří budoupracovat tak, jak doposud organizace pra-covala, a ne jinak. Změna je totiž nepoho-dlná a ohrožující (Hall, 1999). Zaměstnancijsou v těchto případech uzamčeni do svéhonavyklého způsobu jednání, které nevědo-mě brání a neustále opakují (Staw, 1982),přičemž v případě homogenního personálupak dochází ke skupinovému odporu vůčijakékoli změně, k netečnosti (podle Hannana Freeman, 1984 se silný potenciál k rezis-tenci vyskytuje u větších, starších a vícekomplexních organizací). Problémem pakje, že tato netečnost může být projevembyrokratičnosti a jakéhokoli odporu kezměnám i tehdy, když má organizacedostatečné zdroje k provedení požadova-ných změn (Haveman, 1993). Právě (finanč-ní a personální) zdroje totiž představují(částečně vnitřní a částečně vnější) faktory,které v případě nedostatečnosti zabraňujíjakékoli změně a neumožňují flexibilníorganizační chování. Zejména pak struktu-ra personálu (tzv. organizační demografie)ovlivňuje, k jakým změnám dojde, protožezaměstnanci jsou ovlivněni jak politikamiorganizace (typu odstupného, povýšeníapod.), tak i faktory prostředí (jako je mírarůstu průmyslu, ve kterém je organizaceangažována), což zpětně ovlivňuje dosaže-ní úspěchu organizace a rozdílnou mocmezi různými věkově odlišnými kohortamizaměstnanců (Pfeffer, 1983).

Z výše uvedeného je patrné, že klíčový-mi faktory umožňujícími nebo zabraňující-




mi provedení jakýchkoli změn v organizaci,a tedy zvyšující nebo snižující organizačníflexibilitu, jsou: ve vnějším prostředí orga-nizace (1) prosazování principu soutěžea touhy po zisku, zavádění inovací v oblas-ti hodnot, (2) svázanost oficiálními zákony,které vymezují míru možných změn, včetněinstitucionalizovaných politik a oficiálníchzpůsobů jejich realizace, (3) uplatňováníneformálních zvyků a interorganizačníchdohod a kontraktů, (3) dostatečnost finanč-ních zdrojů a výše nákladů umožňujícíchchod organizace. Uvnitř organizace jsoutěmito faktory (4) zájmy a aktivity mocnýchkoalic, (5) dostatečné množství, kvalitaa motivace personálních zdrojů ochotnýchdále se vzdělávat a kvalitně pracovat (srv.Hall, 1999).

Při sledování stability a flexibility a zva-žování, zdali je dobré, aby byla organizacespíše stabilní či spíše flexibilní, je užitečnési uvědomit, že většina organizací je stabil-ní, protože organizace jsou ve své podstatěkonzervativní. Hall (1999) k tomu dodává,že to platí dokonce i pro organizace, kterése snaží o radikální ovlivňování společnos-ti, nebo� je pro ně typické, že přes svůj radi-kalismus demonstrují principy konzervatis-mu, vlastní stability jako záruky přežití.

Stabilita a flexibilita organizacív teoriích týkajících se vztahuorganizace a prostředí

Zatímco teorie změny se snaží identifiko-vat vnitřní a vnější faktory podporujícíu organizací jejich stabilitu nebo flexibilitu,teorie týkající se vztahu organizace a pro-středí se tyto vlivy pokoušejí pregnantnějia systematičtěji uchopit a zarámovat dopodoby různých podmínek [conditions]a následně je operacionalizovat pro prak-tické použití (konkrétně se mluví zejménao technologických, právních, ekonomic-kých, demografických, ekologických a kul-turních podmínkách). Velký důraz je kladenrovněž na vymezení povahy samotnéhoprostředí a jeho možného vlivu na organi-zační chování8 (Hall, 1999).

V této literatuře se také objevují další klí-čová témata: jsou jimi závislost organizacena jejím prostředí a dále pak oblast mezi-organizačních vztahů. První téma souvisís tím, že každá organizace je určitouměrou závislá na svém prostředí, a snažíse proto vyvinout strategie, jak tyto tlakyřešit (Snow a Hrebiniak, 1980). Čím vícejsou totiž organizace na svém prostředízávislé (formalizované, svázané), tím vícejsou zranitelné (Jacobs, 1974). Meziorgani-zační vztahy oproti tomu začaly být popu-lární od poloviny šedesátých a začátkusedmdesátých let minulého století v sou-vislosti se zkoumáním vesnických komunitutvářejících sítě organizací a při hodnoce-ní jejich vlivu na způsob a kvalitu poskyto-vaných služeb (blíže Hall, 1999). Klíčovýpřínos byl identifikován v souvislosti se

zlepšením zdravotní a sociální péče nakomunitní úrovni (Provan a Milward,1995), který je odvislý od počtu spolupra-cujících subjektů a typu vztahů, ke kterémumezi nimi dochází (tj. zdali dochází k dya-dickému vztahu mezi dvěma organizace-mi, anebo zdali je pěstována spoluprácemezi více subjekty, které utvářejí uskupenídyadických vztahů vůči jedné ústředníorganizaci [interorganizational set] anebovzájemně propletenou sí� vztahů, kteréjsou ve vzájemně symetrickém vztahu[interorganizational network] (blíže o těch-to základních formách interorganizačníchvztahů9 pojednává Hall, 1999).

Stabilita a flexibilita organizacív klasických teoriích organizace– využití perspektivy neoinstitu-cionálních autorů

Autoři zabývající se teoriemi organizacíse pokouší identifikovat různé modely neboperspektivy nahlížení na existenci a fungo-vání organizací. Mezi významné představi-tele patří experti, kteří rozlišují jednotlivéteoretické perspektivy podle toho, zdali jeorganizační jednání omezováno a kontrolo-váno vnějšími silami (tzv. populačně ekolo-gický model; model závislosti na zdrojích),zdali je toto jednání záměrné a racionální vesnaze o dosažení organizačních cílů (tzv.racionálně kontingenční model; modeltransakčních nákladů) anebo zdali je jedná-ní organizace výsledkem idejí přítomnýchv organizaci nebo samotných hodnot orga-nizačních aktérů (tzv. institucionální pří-stup) (Donaldson, 1995; Pfeffer, 1997; Hall,1999; srv. např. přístup dle Silverman, 1971;Morgan, 1996; Keller, 1996).

Problematikou organizační flexibilitya stability se implicitně zabývají představi-telé ekologické perspektivy, kteří se zamě-řují na organizační změnu, a explicitně pakteoretikové institucionalismu a neoinstitu-cioanalismu. Dále v textu se zabývámevýhradně institucionálně laděnými autory,protože zastánci ekologického přístupu, ačjsou teoretiky organizační změny, se zabý-vají výhradně tématem stability organizací10

a neposkytují nám tak dostatek relevant-ních a empiricky testovatelných informací.

Institucionální přístup je reakcí na expan-zi intelektuální revoluce, ke které došlo odpoloviny 60. let v souvislosti se zavedenímotevřené teorie systémů [open systemstheory]. Tato teorie přetransformovaladosavadní přístupy ke zkoumání organizacítím, že začala klást mimořádný důraz naširší organizační kontext, sociální a kulturnísíly, tj. institucionální prostředí, které ome-zuje, utváří, proniká a přetváří organizace(Scott, 1998). Organizace tak přestaly býtvnímány jako pouhé systémy produkce, alejako sociální a kulturní systémy (Scott,2001).

Mezi průkopníky institucionalismu, kteříse explicitně zabývají otázkou flexibility

a stability organizací, patří v současnosti11

americký politolog a sociolog March (1991),americká politická ekonomka Elinor Ostrom(2005) a Marchovi pokračovatelé, švédšíautoři zabývající se politikou životního pro-středí a konceptem vládnutí Duit a Galaz(2008).

James March se ve svém příspěvku„Explorace a exploatace v organizačnímučení“ (1991) zabývá dvěma modelovýmimožnostmi organizačního učení, kterými sezabývali v minulosti jeho předchůdci přistudiu procesů přizpůsobování se [adaptiveprocesses] (Schumpeter, Holland, Kuran):využíváním zaběhlých jistot a stávajícíchznalostí personálu uvnitř organizace nastraně jedné, a možnostmi rozvoje novýchmožností v procesu organizačního učení nastraně druhé. March (1991: 71) tvrdí, že kul-tivované využívání dosavadních znalostípersonálu organizace (exploatace), které jerychlejší než snahy o nalezení nových mož-ností (explorace), je sice z krátkodobéhohlediska efektivnější, z dlouhodobého po-hledu ale působí sebedestruktivně. Navrhu-je proto, aby využívání stávajících znalostía zkoumání nových možností bylo v rovno-váze, aby organizace dobře prosperovalaa přežila. Důvodem tohoto tvrzení je sku-tečnost, že systémy adaptace, které se víceangažují ve zkoumání nových možností nežstávajících znalostí, mají problémy s velký-mi náklady na experimentování a malýmizisky a naopak že systémy upřednostňujícívyužívání stávajících znalostí před zkoumá-ním nových možností se dostávají donerovnovážné pasti [suboptimal stableequilibria]. A� již organizace vybere prvnínebo druhý model organizačního učení,pokaždé se potýká s nedostatkem zdrojů:explicitním řešením volby mezi těmitomodely jsou racionální rozhodování o alter-nativních investicích a strategiích soutěže-ní, implicitní řešení je možné nalézt v cha-rakteristikách organizačních forem a zvyků(např. v rámci organizačních procedur redu-kujících absentérství, v hledání správnýchpravidel a praktik, nastavování a měněnícílů, v systémech odměňování apod.).

Marchův koncept exploatace a explorace(který zjednodušujícím - a funkčním - způ-sobem v empirické části této práce ztotož-ňujeme s pojmy stabilita a flexibilita, proto-že proces exploatace vede ke stabilizaciorganizace a proces explorace je projevemorganizační flexibility) dále rozpracovalia aplikovali na oblast veřejné politiky jižzmíněný Duit a Galaz (2008). Za pomocíMarchova konceptu a konceptu lokálníhořízení [local governance] se tito autoři snažízachytit odlišnou schopnost organizacíveřejné politiky reagovat na požadavkyvnějšího prostředí. Na základě vysoké činízké míry flexibility (explorace) a stability(exploatace) rozlišují čtyři typy řízení, kterévypovídají o odlišných schopnostech orga-nizací (a potažmo systémech veřejné politi-ky) přizpůsobit se odlišným způsobem




reakce organizací (či systémů politiky) vněj-ším změnám. Konkrétně jde o následujícítypy řízení: rigidní typ (s vysokou stabilitoua nízkou flexibilitou), robustní typ (vysokástabilita i flexibilita), křehký typ (nízká stabi-lita i flexibilita) a flexibilní typ (nízká stabili-ta a vysoká flexibilita). Za nejstabilnější typřízení je považován robustní systém řízení,který je schopen maximálně využít svýchkapacit a zároveň reagovat a přizpůsobovatse vnějším změnám, a naopak za nejnesta-bilnější typ řízení je považován křehkýsystém, který nedostatečně využívá svýchzdrojů a zároveň není schopný reagovat najakékoli vnější změny.

Organizacemi jako socio-ekologickýmisystémy, které se vyznačují právě robust-ností nebo křehkostí, a tedy odlišnouschopností přežít, se zabývá Elinor Ostrom(2005). Konceptem socio-ekologického sys-tému má na mysli systém, tedy i organiza-ci12, která se vyznačuje vysokou nestabili-tou, nemožností soustavné kontroly, nízkouorganizační strukturovaností a je pod neu-stálým tlakem vnitřních a vnějších změn,kterým musí čelit, aby se nezhroutila.Těmto změnám dobře odolávají tzv. poly-centrické instituce, které se vyznačují tím,že obvykle řídí více organizací (Ostrom, Tie-bout a Waren, 1961; Ostrom, 1999) a jsourobustní, což znamená, že jsou méně flexi-bilní, ale více stabilní (Shepsle, 1989; Carl-son a Doyle, 2002; Andries, Janssen a Ost-rom, 2004). Podle Shepsleho (1989) jdeobecně o dlouhotrvající instituce, u kterýchbyla (vnitřní) operační pravidla vymyšlenaa měněna v čase, s ohledem na (vnější)legislativní pravidla [constitutional-choicerules], která by se měla v čase měnit poma-leji a pouze občas. Robustní organizacetedy konkrétně představují takové samoor-ganizující se systémy řízení, které - v histo-rické snaze přizpůsobit se vnějšímu pro-středí a učit se – zrobustněly, což podle Ost-rom znamená, že začaly být schopny odolá-vat sociálním, ekonomickým a ekologickýmzměnám, ke kterým v čase dochází.

„Robustnost“ potom představuje schop-nost přizpůsobit se změnám udržením urči-tého žádoucího systému charakteristiki navzdory změnám v chování jeho částí,anebo navzdory změnám v jeho prostředí“(Carlson a Doyle, 2002; Andries, Janssena Ostrom, 2004). S ohledem na skutečnost,že se Ostrom snaží robustnost aplikovatzejména na (výdělečnou) oblast zeměděl-ské a rybářské politiky, využitelnost jí navr-žených „principů“ robustních institucí13,které vymezuje (Ostrom, 2005), je pro námizkoumanou oblast (nevýdělečné) politikypracovního trhu omezená, a proto ji v empi-rické části dále nevyužíváme.

Naproti tomu výše uvedený koncept sta-bility (exploatace) a flexibility (explorace)Marche (1991) a jeho rozpracování do jed-notlivých typů organizací dle Duit a Galaz(2008) (rigidní, robustní, křehký a flexibilnítyp řízení) využíváme dále v empirickéčásti textu.

Stabilita a flexibilita státnícha nestátních organizací při reali-zaci aktivačních programů a slu-žeb na regionálních trzích práce

Cíl výzkumu a užitá metoda

Obsahem této části textu je analýza stát-ních a nestátních organizací fungujícíchv oblasti trhu práce z hlediska jejich stabili-ty a flexibility při realizaci konkrétních pro-gramů, opatření a služeb pro nezaměstna-né a zaměstnavatele. Význam tohoto zkou-mání jsme naznačili již v úvodu tohototextu – v případě flexibility je jím požada-vek pružného chování současných organi-zací, tj. schopnost reagovat na proměnli-vou povahu novodobých trhů práce. Našívýchozí úvahou je v tomto případě předpo-klad, že flexibilní organizace budou schop-ny lépe se přizpůsobit vnějším změnám,a tím i lépe řešit konkrétní problémy natrhu práce než organizace neflexibilní14.U těch naopak dominuje větší omezení jimi

prováděných aktivit pravidly upravujícímichování implementátorů a samotný procesrealizace jednotlivých programů, opatřenía služeb, což se projevuje i v průběhusamotných intervencí, které příliš nereflek-tují aktuální potřeby nezaměstnaných a za-městnavatelů na trhu práce. Vedle flexibili-ty jsme u námi zkoumaných organizací zjiš-�ovali také jejich stabilitu.

Konkrétně jsme se snažili zodpovědětvýzkumnou otázku, která zní: „Jakým způ-sobem jsou podle výpovědi vlivných exper-tů ze státních a nestátních organizací vybra-ného kraje realizovány aktivní programy,opatření a sociální služby v oblasti trhupráce s ohledem na schopnost dotázanýchorganizací spolupracovat a využívat do-stupné zdroje, pravidla a procedury (orga-nizační stabilita) anebo k analýze a inova-cím v oblasti politiky pracovního trhu, kteréreflektují měnící se prostředí (organizačníflexibilita)?“. K zodpovězení výše uvedené-ho cíle jsme využili polostandardizovanéhloubkové rozhovory15 s osmi experty zestátních a nestátních organizací ze čtyřokresů Pardubického kraje, kteří se v doběnašeho dotazování (2010) podíleli na admi-nistraci a/nebo realizaci aktivních programůa opatření v oblasti pracovního trhu prorůzné skupiny klientů (konkrétně šlo o před-stavitele čtyř neziskových organizací (jednéstátní a tří nestátních), tří úřadů práce a jed-noho krajského úřadu a jedné státní pří-spěvkové organizace). Výběr tohoto kraje,který jsme dosud neanalyzovali, byl zvolens ohledem na to, že v polovině z dotáza-ných regionů jsme získali metodou sněho-vé koule rozhovory s experty ze státníhoi nestátního sektoru.

Vlastní sledování flexibility a stabilitynámi zkoumaných organizací bylo výsled-kem procesu konceptualizace, operacionali-zace a utřídění sledovaných prvků stabilitya flexibility: konkrétně jsme si nejprve (1) vymezili oblasti zkoumání v organizaci po-užitím typizace Marche a Olsena (1984; 2006),kteří v rámci organizace odlišují dimenzipravidel, struktury a procesů. (2) Současnějsme operacionalizovali Marchův konceptexploatace (stability) a explorace (flexibili-ty) a umístili jej do jednotlivých zkouma-ných oblastí navržených Marchem a Olse-nem (jejich výsledkem je schéma č. 2). (3) Vý-sledné indikátory stability a flexibility umís-těné v dílčích oblastech jsme seskupili dopodoby devíti indikátorů (schéma č. 3), kte-ré jsme sledovali v průběhu námi provádě-né analýzy16.

Při hodnocení získaných expertních roz-hovorů jsme konkrétně postupovali tak, žejsme nejprve zjiš�ovali, jakým způsobemdotázaní respondenti vnímají pojem „akti-vace“ a „aktivační programy“ a jakým způ-sobem spolupracují na jejich realizacis ostatními subjekty v regionu17 (srv. sché-ma č. 2). Následně jsme hodnotili u jedno-tlivých indikátorů stability a flexibility, na-kolik jsou jednotlivé organizace stabilní

Schéma č. 1: Typy „local governance“ podle míry stability (exploatace) a flexibility

(explorace)

sta

bil

ita

(e

xp

loa

tace

)

Níz

ká

Vy

so

ká

flexibilita (explorace)

Vysoká Nízká

Robustní

� Nejstabilnější typ, maximálně využívásvých kapacit a včasně reaguje a přizpů-sobuje se vnějším změnám

� příkladem novodobé vojenské organizaces rozsáhlou mocí

Flexibilní

� vysoká schopnost využít procesů učení,zpětnovazebních smyček, monitorovacíchschémat, zdrojů a kapitálu k identifikacivnějších změn, nedokáže je ale využít, při-způsobení se změnám je postupné, častonáhodné a bez institucionálních zdůvodnění

� příkladem Francie, Německo a V. Británie

Rigidní

� maximálně stabilní (vysoká úroveň koordi-nace a kooperace), ale minimálně flexibil-ní (malá vnímavost vůči vnějším změnám)

� příkladem skandinávské země, Japonsko,Singapur

Křehký

� nejméně stabilní typ, nedostatečně využí-vá svých zdrojů, není schopný reagovatna vnější změny

� špatné fungování institucí, neexistujícívlastnická práva, korupce a nízká úroveňsociálního kapitálu neumožňují efektivníkolektivní akci

Zdroj: Duit a Galaz (2008), upraveno




a pružné jak v oblasti pravidel, tak i v oblas-ti vlastní administrace a realizace aktivníchprogramů, opatření a služeb18. S ohledemna současný trend hovořit o těchto aktivi-tách jako o aktivitách, které by měly véstk aktivizaci nezaměstnaných, jsme v průbě-hu rozhovorů s experty zkoumaných orga-nizací tato opatření nazývali „aktivačními“programy.

Zjištění míry organizační stability a flexi-bility nám umožní v závěru textu využíttypologii lokálního řízení Duita a Galaze(2008) a stanovit tak, zdali se u příslušnéhotypu zkoumané organizace projevuje ro-bustní, rigidní, flexibilní nebo křehký typřízení. Toto zjištění vypovídá o silných a sla-bých stránkách daného typu kombinace fle-xibility a stability a v návaznosti na toumožňuje určit adekvátní doporučení kezlepšení fungování organizace k efektivněj-šímu řešení problémů na pracovním trhu.

Nutno podotknout, že ačkoliv jsme sesnažili získat co nejkomplexnější sí� aktérůadministrujících a realizujících aktivní pro-gramy a služby ve zkoumaném kraji, zvo-lená metodologická perspektiva neumož-ňuje činit jakékoli generalizace. Jinýmislovy to znamená, že zjištěné poznatky jenutné vnímat jako dílčí a případové, a jeproto dobré je brát jako reflexi skutečnýchzpůsobů řešení problematiky zaměstna-nosti ve zkoumaných regionech. Je alemožné předpokládat, že podobná zjištěníje možné identifikovat u shodných typůorganizací i v jiných regionech ČR.

Znovu upozorňujeme, že dále v textupředkládaná zjištění představují skutečněpouze výsledek velice podrobné a rozsáh-lé analýzy rozhovorů.

Výsledná zjištění a doporučení

Ve vybraném (Pardubickém) kraji jsmepomocí polostandardizovaných expertníchrozhovorů se zástupci státních a nestátníchorganizací zjiš�ovali míru flexibility a stabi-lity jednotlivých organizací, nebo� právěorganizační flexibilita je v současnostipovažována za ideální lék při boji s problé-my vyskytujícími se na novodobých pro-měnlivých trzích práce. Organizační stabili-tu i flexibilitu jsme sledovali zaměřením sena institucionální podmínky a proces reali-zace aktivních programů, opatření a služebna regionálních trzích práce, kde tyto orga-nizace fungují. Zjištěná míra flexibilitya stability jednotlivých typů organizací jev rámci námi zkoumaných dimenzí souhrn-ně uvedena ve schématu č. 4.

Ze schématu jsou patrná naše klíčovázjištění pozorovatelná ve dvou oblastech:v oblasti partikulární (představované jed-notlivými hodnocenými dimenzemi v jed-notlivých řádcích tabulky), a v oblastiobecné (znázorněné výslednou stabilitoua flexibilitou v posledním řádku tabulky).

Z dílčích zjištění, která nám posloužilajako podklad pro výsledné zhodnocení fle-xibility a stability zkoumaných organizací,

vyplývá následující. Za prvé, jak státní, taki nestátní organizace jsou významně ovliv-ňovány při realizaci svých aktivit legislativ-ními pravidly. Avšak zatímco všechnydotázané státní organizace jsou těmitovnějšími pravidly zcela svázány (důvodemje jejich četnost, častá nejednoznačnost,vzájemná propletenost a striktnost), u ne-státních neziskových organizací dominujívnitřní pravidla organizace, která umožňu-

jí těmto organizacím pružněji reagovat nasituaci cílové skupiny klientů na trhu prácepři realizaci konkrétních služeb (těmitopravidly jsou např. etický kodex, vnitřníorganizační řád apod.). Přesto je zjevné, ževliv vnějších pravidel typu zákona o sociál-ních službách či standardů kvality neníu neziskových organizací nezanedbatelnýa větší či menší měrou ovlivňuje podobuvnitroorganizačních pravidel.

Schéma č. 2: Zkoumané oblasti a dílčí oblasti zkoumání při zjiš�ování způsobů admini-

strace a realizace aktivních programů, opatření a služeb v oblasti trhu práce

Zkoumané oblasti

1. Aktivace, typy akti-vačních programů a opatření a způso-by spolupráce

2. Legislativní a jinénormativní zajištěníaktivačních progra-mů a opatření

3. Povaha implemen-tujících organizací z hlediska jejich sta-bility a flexibility

Dílčí oblasti zkoumání

� vnímání pojmu „aktivace“� typy realizovaných programů a opatření� cíle programů a způsoby aktivace� typ partnerství/dialogu� zhodnocení spolupráce a případné návrhy na její zlepšení

� dodržování legislativy a dalších norem a předpisů upravujících aktivačníprogramy a chování implementujících aktérů uvnitř organizace (EXT):

� hodnocení a spoluutváření pravidel upravujících aktivační programy(EXR):

� hledání inovací a experimentování v rámci existujících a navrhovanýchpravidel (EXR):

� využívání financí, personálu a dosavadních znalostí technologickýchpostupů k plánování, realizaci a dola�ování aktivních programů a opat-ření (EXT):

� zpřesňování cílů a zkvalitňování obsahu a podmínek realizace aktivníchprogramů a opatření (EXT):

� posilování personálních kapacit (EXT):� posilování spolupráce a komunikace mezi stávajícími aktéry a klienty

(EXT):� využívání financí a personálu k analýzám a zhodnocení realizovaných

aktivních programů a opatření a nových technologií při jejich inovaci(EXR):

� shromaž�ování a analýza informací o aktivní politice a průběhu a výsled-cích aktivních programů a opatření v regionu (ČR, zahraničí) (EXR):

� testování, hodnocení, ladění a následné zavádění inovací do aktivní poli-tiky, programů a opatření (EXR):

Zdroj: autor

1. svázání legislativními pravidly (S)

2. možnost modifikovat pravidla (F)

3. zkvalitňování podmínek pro realizaci služeb (S)

4. posilování personálních kapacit (S)

5. využívání zdrojů k vylepšování služeb (S)

6. důraz na spolupráci a komunikaci (S)

7. shromaž�ování informacío službách a jejich prostředí (F)

8. evaluace služeb (F)

9. inovace služeb (F)

= dodržování legislativy a dalších norem a předpisů upravujících akti-vační programy a chování implementujících aktérů uvnitř organizace

= hodnocení a spoluutváření pravidel upravujících aktivační programy

= zpřesňování cílů a zkvalitňování obsahu a podmínek realizace aktivních programů a opatření

= zvyšování kvalifikace a dovedností personálu podporou vzdělávání a různými formami školení

= využívání financí, personálu a dosavadních znalostí technologickýchpostupů k plánování, realizaci a dola�ování aktivních programů a opatření

= posilování spolupráce a komunikace mezi stávajícími aktéry a klienty

= shromaž�ování a analýza informací o aktivní politice a průběhu a výsledcích aktivních programů a opatření v regionu (ČR, zahraničí)

= využívání financí a personálu k analýzám a zhodnocení realizovanýchaktivních programů a opatření a nových technologií při jejich inovaci

= testování, hodnocení, ladění a zavádění inovací do aktivní politiky,programů a opatření

Schéma č. 3: Sledované dimenze organizační stability a flexibility a jejich operacionalizace

Poznámka: S = stabilita, F = flexibilitaZdroj: autor




Za druhé, z dalších sledovaných prvkůstability a flexibility rovněž vyplývá, že ne-státní organizace jsou díky existenci nad-národních, národních a regionálních pro-jektů, do kterých se zapojují, aby přežily,poměrně stabilními útvary. Projekty totižumožňují neziskovým organizacím zkvalit-nit a inovovat poskytované služby. Vzhle-dem k tomu, že státní organizace jsou pře-

vážně administrátory těchto projektů,jejich možnost ovlivnit kvalitu podmínekpro realizaci programů a opatření jsouomezené (výjimkou je státní neziskováorganizace, která je na tom podobně jakoorganizace nestátní).

Za třetí, kvalita služeb, a tím i zvýšenáflexibilita, je u obou typů organizací, stát-ních i nestátních, rovněž zajiš�ována jed-

nak tlakem vedení na maximální využitídostupných finančních, personálnícha technologických zdrojů a dále pak nut-ností hodnotit výsledky těchto služeb.V případě evaluace služeb se některé orga-nizace snaží o systematičtější hodnocenínejen výsledných efektů, ale i jejich obsa-hu a kvality. V této oblasti ale existují mezijednotlivými organizacemi diference, které

Dimenze stability a flexibility/typ organizace KÚ SNO NNO 1 NNO 2 NNO 3 ÚP 1 ÚP 2 ÚP 3

svázání legislativními pravidly (S) +++ +++ ++ ++ + +++ ++ +++

možnost modifikovat pravidla (F) 0 0 ++ ++ +++ 0 + 0

zkvalitňování podmínek pro realizaci služeb (S) + +++ ++ +++ +++ + + +

posilování personálních kapacit (S) ++ ++ + ++ + + + +

využívání zdrojů k vylepšování služeb (S) ++ ++ ++ ++ ++ ++ + ++

důraz na spolupráci a komunikaci (S) ++ ++ + + + ++ ++ ++

shromaž�ování informací o službách a jejich prostředí (F) 0 0 0 ++ ++ + ++ ++

evaluace služeb (F) + + ++ +++ + ++ ++ +

inovace služeb (F) + + ++ ++ ++ + + +

výsledná stabilita a výsledná flexibilita* (S, F) S 0,66 S 0,8 S 0,53 S 0,67 S 0,53 S 0,60 S 0,47 S 0,60

F 0,17 F 0,17 F 0,50 F 0,75 F 0,67 F 0,33 F 0,50 F 0,33

S 0,58, F 0,63 S 0,63, F 0,40

KÚ SNO NNO 1 NNO 2 NNO 3 ÚP 1 ÚP 2 ÚP 3

Zjednodušit příliš Zjednodušit příliš Zjednodušit příliš Zjednodušit příliš + Zjednodušit příliš Zjednodušit příliš Zjednodušit příliš

svazující legislativu svazující legislativu svazující legislativu svazující legislativu svazující legislativu svazující legislativu svazující legislativu

Umožnit modifikaci Umožnit modifikaci ++ ++ +++ Umožnit modifikaci Umožnit modifikaci Umožnit modifikaci

pravidel pravidel pravidel pravidel pravidel

Umožnit zkvalitňování +++ ++ +++ +++ Umožnit zkvalitňování Umožnit zkvalitňování Umožnit zkvalitňování

podmínek podmínek podmínek podmínek

realizace služeb realizace služeb realizace služeb realizace služeb

++ ++ Posilovat personální ++ Posilovat personální Posilovat personální Posilovat personální Posilovat personální

kapacity kapacity kapacity kapacity kapacity

++ ++ ++ ++ ++ ++ Posílit využívání ++

různých zdrojů

k vylepšování služeb

++ ++ Rozšířit a zkvalitnit Rozšířit a zkvalitnit Rozšířit a zkvalitnit ++ ++ ++

spolupráci spolupráci spolupráci

s vnějšími aktéry s vnějšími aktéry s vnějšími aktéry

Posílit shromaž�ování Posílit shromaž�ování Posílit shromaž�ování ++ ++ Posílit shromaž�ování ++ ++

informací o službách informací o službách informací o službách informací o službách

a jejich prostření a jejich prostření a jejich prostření a jejich prostření

Zavést a posílit Zavést a posílit ++ +++ Zavést a posílit ++ ++ Zavést a posílit

evaluaci designu, evaluaci designu, evaluaci designu, evaluaci designu,

implementace implementace implementace implementace

a efektů služeb a efektů služeb a efektů služeb a efektů služeb

Podporovat Podporovat ++ ++ ++ Podporovat Podporovat Podporovat

inovace služeb inovace služeb inovace služeb inovace služeb inovace služeb

Schéma č. 4: Stabilita a flexibilita dotázaných státních a nestátních organizací

Poznámky: KÚ = krajský úřad; SNO = státní nezisková organizace, NNO = nestátní nezisková organizace; ÚP= úřad práce; +++ velmi silně inklinuje, ++ inklinuje, + slabě inklinuje, 0 neinklinuje; S = stabilita, F = flexibilita; * maximální stabilita a maximální flexibilita je rovna jedné (výsledná stabilita a flexibilita vznik-la jako podíl součtu jednotlivých položek stability (flexibility) z celkového počtu maximálně dosažitelných bodů, tj. v případě stability maximálně 15 bodůze všech 5 položek, v případě flexibility maximálně 12 bodů ze všech 4 položek)

Zdroj: autor

Schéma č. 5: Doporučení pro zvýšení flexibility zkoumaných státních a nestátních organizací

Poznámky: * KÚ = krajský úřad; SNO = státní nezisková organizace, NNO = nestátní nezisková organizace; ÚP= úřad práce; +++ velmi silně inklinuje, ++ inklinuje, + slabě inklinuje, 0 neinklinujeZdroj: autor




jsou zřejmě dané odlišnou motivací mana-gementu: některé organizace jsou totižv této oblasti vyloženě slabé (typicky kraj-ský úřad anebo státní nezisková organiza-ce), jiné se snaží o komplexní zhodnocenínabízených aktivit v oblasti trhu práce.

Dále, státní i nestátní organizace častotrpí bu� neadekvátními personálními zdro-ji, nebo omezenými možnostmi jejich pro-školování a dalšího vzdělávání. A to i přes-to, že například veřejná správa zaměstna-nosti, pod kterou spadají úřady práce, másvá školicí střediska (ta ale často poskytujíneaktuální, zastaralé kursy malého časové-ho rozsahu). Spolupráce s vnějšími aktéryje u nestátních neziskových organizací rov-něž poměrně omezená – státní organizaceoproti tomu využívají rozsáhlejších sítí, by�mají často formální charakter.

V poslední řadě jsme zjistili, že výrazněj-ší diference mezi zkoumanými organizace-mi jsou patrné v oblasti shromaž�ováníinformací: dominantními aktéry jsou v tétověci často úřady práce, na které se většinaostatních subjektů na trhu spoléhá a samavykonává minimum aktivit nebo aktivityžádné (typickým představitelem, kterýrezignoval na získávání informací o posky-tovaných službách a situaci na příslušnémtrhu práce, je krajský úřad a státní nezisko-vá organizace).

Shrneme-li slabá místa zkoumanýchorganizací, která se týkají jejich nestabilitynebo omezené flexibility při realizaci akti-vit v oblasti trhu práce, konkrétní doporu-čení je možné formulovat na základěnásledujícího souhrnného schématu, kterékopíruje devět námi zkoumaných dimenzí.

Výsledné hodnoty flexibility a stabilityznázorněné vespod schématu č. 4 jsmedále překlopili do schématu Duita a Galaze(2008), kteří odlišují různé typy řízenípodle vysoké či nízké míry flexibility. Díkypovaze primárních dat je nutné si uvědo-mit, že hodnoty využité k přidělení přísluš-ného typu řízení mají pouze schematickoupovahu. Z předložených obecných výsled-ků vyplývají tři klíčové fakty: první se týkávýsledné míry stability, druhý výslednémíry flexibility a poslední celkového typuřízení. Ze zkoumání stability dotazovanýchorganizací je patrné, že státní i nestátníorganizace se vyznačují vyšší mírou stabi-lity, i přesto, že se dvě ze tří dotázanýchneziskových organizací vyznačovaly hra-niční hodnotou mezi nízkou a vysokou sta-bilitou. V případě flexibility organizačníhochování můžeme na jedné straně zjedno-dušeně odlišit nestátní organizace, kterése vyznačují vyšší flexibilitou, od státníchorganizací, které vykazují nižší míru flexi-bility.

Z kombinace prvku flexibility a stabilityvyplývá, že se nestátní organizace při rea-lizaci sociálních služeb na trhu práce podletypologie Duita a Galaze vyznačují flexibil-ním až robustním typem řízení (s příklo-nem k robustnosti). Tato skutečnost je

zjevným důsledkem možnosti neziskovýchorganizací pružně reagovat na proměnli-vou situaci na trhu práce, kterou využívajíprůměrným způsobem. Důvodem jsoujednak omezené finanční zdroje, které byposílily kvalitu personálu, užívaných tech-nologií a rozšířily časové kapacity zaměst-nanců; a jednak kombinace nepružných,striktně vymezených legislativních pravi-del a relativně pružných vnitřních pravidela standardů organizace, které umožňujídobrým způsobem regulovat své aktivity.

Zatímco nestátní neziskové organizacese vyznačují vyšší stabilitou a flexibilitou,a lze tedy u nich identifikovat příklonk robustnímu typu řízení, státní organizacevykazují (až na jednu výjimku) vysokoustabilitu a poměrně velice nízkou flexibili-tu (srv. schéma č. 6). Podle typologie Duitaa Galaze pak jde o organizace, které sevyznačují rigidním typem řízení, nebo�striktní legislativa ruku v ruce s omezený-mi možnostmi ovlivňovat podmínky admi-nistrace a realizace projektů v oblasti pra-covního trhu spolu s omezenými možnost-mi v posilování personálních zdrojů nezis-kové organizace velice svazují. Řešení,které by zvýšilo flexibilitu státních organi-zací a vykazovalo realistický robustní způ-sob řízení, je nutné hledat ve výše uvede-ném a již zmiňovaném schématu č. 5.

1 Tato studie vznikla s podporou Ministerstva škol-ství, mládeže a tělovýchovy – výzkumný záměr„Reprodukce a integrace společnosti“ (MSM0021622408). Jde o zkrácenou verzi textu, který bylpublikován knižně (Horák 2011).

2 Blíže např. Rhodes (1996), Kickert et al (1997), Rou-ban (1999); Pierre a Peters (2000), Salomon (2002),Kooiman (2003), Peters (2003).

3 Kromě státních a nestátních organizací, které seexplicitně angažují v oblasti trhu práce, by mělo jíti o spolupráci s organizacemi, které se tradičnětrhem práce nezabývají, avšak jsou na něm exis-tenčně závislé (jde zejména o oblast školství, hos-podářství, ekologie nebo dopravy).

4 Giguéra a Froy (2009: 28-30) navrhují několikkroků, které by měly vést k vyšší flexibilitě organi-začních aktivit na trzích práce (a potažmo i dalšíchoblastí veřejných politik): jde o požadavek (1) re-flexe lokálních odlišností centrálními aktéry a pri-orit navržených centrálními aktéry subjekty naregionální a lokální úrovni, doprovázené vzájem-ným vyjednáváním o prioritách a cílech politika programů oběma skupinami aktérů; (2) rozvíjenípersonálních zdrojů na regionální a lokální úrovniv rozšiřování znalostí, analytických dovednostía zkušeností s podmínkami na lokálních trzích

práce a se spolupracujícími aktéry; (3) vytvořenídatabáze kvalitních dat o lokálních trzích práce vespolupráci s univerzitami a výzkumnými centry;(4) zkvalitnění lokálního řízení (local governance)zvýšením efektivní spolupráce s aktéry z nestátní-ho sektoru na základě dohodnuté rovnováhyo strategických cílech rozvoje lidských zdrojůa jejich naplňování; (5) zlepšení administrativníchprocesů na základě informací o stávajících proce-sech řízení, koordinace a spolupráce jednotlivýchúrovní administrativy.

5 „Local governance“ zde vnímáme jako způsobyadministrace a realizace aktivních programů,opatření a služeb organizací nebo organizacemi,které spolu větší či menší měrou spolupracujía mohou tak utvářet dyadické vztahy či sítě (srv.Goss, 2000:11).

6 Důvodem této bylo vědomí toho, že vnitroorgani-zační změny zejména státních organizací, kterépro nás byly v naší analýze výchozím bodem, jsouomezené, takřka nulové.

7 Vzhledem k soudobému trendu považovat veškeréaktivní programy a opatření politiky trhu práce,které jsou poskytované státními institucemi ucha-zečům o zaměstnání, za aktivizační, v průběhu roz-hovorů s experty a dále v textu nazýváme tytoprogramy „aktivačními“ programy.

8 Hall (1999: 227-8) v této souvislosti rozlišuje něko-lik „dimenzí“ prostředí, které představují analytic-ké oblasti, jejichž vliv na organizační chování jemožné zkoumat (jde o kapacitu prostředí, homo-genitu vs. heterogenitu, stabilitu vs. nestabilitu,koncentraci vs. disperzi, konsenzus vs. disenzusnebo turbulentnost prostředí).

9 Častou formou interorganizačního seskupení jeakční seskupení [action set], které představujeskupinu organizací utvořenou na základě dočasnédohody o společném záměru, přičemž toto sesku-pení často může mít své vlastní formalizovanédohody, vnitřní dělbu práce, normy chování včet-ně způsobů náboru nových členů (Aldrich a Whet-ten, 1981). Interorganizační sítě jsou oproti tomukomplexnější, sestávají ze všech organizací spoje-ných určitým typem vztahu a vytvořených nazákladě společných pout mezi organizacemi (Ald-rich, 1979), které utvářejí sociální systém a sledujídosahování společných cílů (Van de Ven a Ferry,1980). Specifickou formou vztahů mezi organiza-cemi pouze ze ziskového nebo pouze z neziskové-ho sektoru je tzv. společný podnik [joint venture],který představuje spojení organizací utvářejícíchpartnerství, umožňující společné financování a spo-lečné poskytování statků nebo služeb. Důvodemvzniku takové spolupráce je spojení výhod obouorganizací (např. jedna zabezpečuje finančnízabezpečení, druhá know-how z regionu, ve kte-rém funguje). Jejich hlavní funkcí je, že jsouschopné redukovat neurčitosti prostředí a rizikoúpadku. Příkladem společného podniku nezisko-vých organizací jsou dohody utvořené mezi orga-nizacemi, které jim umožňují dosáhnout soutěží-cích výhod nad ostatními organizacemi občanské-ho sektoru (Pfeffer a Nowak, 1976).

10 Ani jeden ze dvou přístupů ekologických autorůzabývajících se organizacemi se nezabývá organi-

Schéma č. 6: Výsledné typy řízení zkoumaných organizací podle míry identifikované

stability a flexibility

sta

bil

ita

(e

xp

loa

tace

)

Níz

ká

V

yso

ká

(do

0,5

)(0

,6-1

,0)

flexibilita (explorace)

Vysoká (0,6-1,0) Nízká (do 0,5)

Robustní typ řízení

� NNO 2 (0,67, 0,75)� NNO 3 (0,53, 0,67)

Flexibilní typ řízení

Rigidní typ řízení

� SNO (0,80, 0,17)� KÚ (0,66, 0,17)� ÚP 1 a 3 (0,60, 0,33) � NNO 1 (0,53, 0,5)

Křehký typ řízení

� ÚP 2 (0,47, 0,5)

Zdroj: autor




zační flexibilitou: důvodem může být fakt, že svéúvahy tito autoři aplikovali často pouze na (speci-fické) prostředí ziskového sektoru; dále, v doběvzniku těchto teorií (70. léta minulého století)nemělo organizační prostředí tak turbulentnípodobu, jako je tomu dnes, na počátku dvacátéhoprvního století; zároveň se tito představitelé zabý-vali tematikou organizačního přežití, u kterého jedůležité, aby organizace byly stabilní. Konkrétněje první perspektiva zastoupena již zmíněnýmpopulačně ekologickým přístupem [natural-selec-tion model], který zkoumá povahu a distribucizdrojů v prostředí organizací a snaží se vysvětlit,jaké typy organizací jsou schopny lépe se přizpů-sobit svému prostředí a jaké zdroje z něj organiza-ce využívají. Druhý z ekologických modelů je nazý-ván modelem závislosti na zdrojích [resoucre-dependence model] nebo politicko-ekologickýmmodelem organizace nebo přístupem závislost-směna. Zabývá se rozhodováním a vztahy moci,vlivu a strategií managementu organizací, jakovlivňovat vnější prostředí ve svůj prospěch (blížeo obou těchto modelech Aldrich a Pfeffer, 1976).

11 Rovnováhou mezi využíváním stávajících znalostí[exploitation] a prozkoumáváním nových možností[exploration] se pochopitelně zabývalo mnoho před-chůdců v textu zmíněných autorů: šlo o představite-le teorie racionální volby (Radner a Rotschild),omezené racionality (Cyert a March, Simon), orga-nizačního učení (Winter, Levinthal, March) a ekolo-gických modelů (Ashby, Hannan, Freeman) (blížeMarch 1991: 72).

12 Organizace jakožto socio-ekonomický systémpodle Ostrom (2005) konkrétně vzniká propojenímdvou odlišných, na sobě závislých prostředí: vněj-šího, ekologického prostředí a vnitřního prostředípředstavujícího sociální systém, nebo spojenímněkolika menších sociálních systémů (tento složi-tý socio-ekologický systém je navíc vymezovánvůči technickému systému, který je jednoduchý,lehce sledovatelný a lehce pochopitelný). Ty jsousložené z několika subsystémů tvořených vzájem-ně závislými a navzájem interagujícími aktéry(představujícími zdroje), jejich uživateli (zaměst-nanci organizace) a tzv. poskytovateli veřejnéinfrastruktury (vedoucí zaměstnanci). Klíčovýmprvkem socio-ekologického systému představova-ného organizacemi jsou zdroje využívané různýmiuživateli, kteří záměrně investují svůj potenciál dopsychologické či institucionální infrastruktury, abyzvládali různé výkyvy vnějšího i vnitřního prostře-dí. Zároveň mohou uživatelé zdrojů splňovat roliposkytovatelů veřejné infrastruktury, kteří mají nastarosti naplňování společných cílů a poskytováníveřejné infrastruktury představované hmotnýminebo duševními statky (zatímco hmotné statkyjsou využívány všemi účastníky organizace, statkyduševní reprezentují pravidla).Mezi výše naznačenými aktéry existuje nespočetvztahů, které mohou být v důsledku vlivu vnějšíchnebo vnitřních změn narušeny, což může véstk celkovému kolapsu organizace (vnější nebezpečípředstavují socioekonomické nebo biofyzikálnízměny typu růstu populace, ekonomických či poli-tických změn, změn klimatu apod.; vnitřní ohrože-ní mohou souviset s reorganizací vyvolanou eko-logickým nebo sociálním subsystémem). „Fungo-vání organizace je komplexním procesem, souhr-nem koordinace různorodých činností, pravidel,technického zázemí a jednotlivců či skupin, půso-bících v rámci organizace ale i vně organizace.Tento složitý soubor vztahů má na organizaci růz-norodý vliv, existuje celá řada výkyvů, kterémohou organizaci jak pozitivně, tak i negativněovlivnit.“ (Kijonková, 2011: 43; blíže Ostrom,2005).

13 Mezi principy robustních institucí, které zahrnujíjasně vymezené hranice systému zdrojů, patří: (1) jas-ně definované hranice systému zdrojů a jejich uži-vatelů; (2) rovnováha mezi přínosy a náklady orga-nizace zajištěná jasně nastavenými pravidly určují-cími rozsah a výši alokace zdrojů; (3) záruka partici-pace zaměstnanců na rozhodování; (4) monitorová-ní vnějšího prostředí a chování zaměstnanců orga-

nizací; (5) sankce za porušení pravidel; (6) zárukasnadného řešení konfliktu rychlým přístupemk relevantním orgánům; (7) záruka minimálníhopráva zaměstnanců na získávání a držení zdrojů;a (8) organizace výše uvedených principů v rámcivzájemně propojených aktivit (Ostrom, 2005, upra-vil autor).

14 Přesné znění tohoto předpokladu je následující: (1) pruž-né organizace s převahou pružného řízení (explora-ce) se budou projevovat schopností přizpůsobit sevnějším změnám na trhu práce a v legislativě, a totak, že: (a) budou mít možnost uzpůsobit existujícípravidla ovlivňující chod organizace a administracia/nebo realizaci aktivačních programů a opatřenípřípadným změnám; (b) bude využívat dostateč-ných financí, kvalifikovaného a vzdělaného perso-nálu a moderní technologie a profesionálních tech-nologických postupů k analýze procesů a vý-stupůaktivačních programů a opatření; (c) shromaž�ova-né informace o procesu a výstupech aktivačníchprogramů využije k dola�ování stávajících progra-mů a opatření a k vytváření nových programůa opatření. (2) Nepružné organizace s převahounepružného řízení (exploatace) se budou projevo-vat omezenou schopností přizpůsobit se vnějšímzměnám na trhu práce a v legislativě, a to tak, že:(a) nebudou mít možnost uzpůsobit existující pravi-dla ovlivňující chod organizace a administracia/nebo realizaci aktivačních programů a opatřenípřípadným změnám; (b) budou klást důraz na posi-lování dostatečného objemu financí, kvalifikovanýa vzdělaný personál a posilování technologiea technologických postupů zaměstnanců organiza-ce; (c) budou zkvalitňovat stávající cíle, obsaha podmínky administrace a realizace aktivačníchprogramů a opatření zdokonalováním personální-ho za-bezpečení programů, spolupráce a komuni-kace mezi implementujícími aktéry.

15 Analyzované informace pocházejí ze čtyř desítekhloubkových rozhovorů s experty z 25 lokalit v 11 rů-zných regionech ČR, které byly získány v průběhubřezna a dubna 2010.

16 Podrobně schematizovaný proces operacionaliza-ce, jakož i výsledky dílčích analýz, uvádíme jinde(Horák, 2010).

17 I přestože představuje povaha spolupráce jedenz dále sledovaných prvků stability, s ohledem naobsahové propojení aktivit a způsobu jejich reali-zace jsme výsledná zjištění o spolupráci umístilina začátek naší analýzy.

18 Rozlišování na programy, opatření a služby je zdeúčelové: v prvním případě je slovní spojení „pro-gramy a opatření“ spojováno s aktivitami krajské-ho úřadu a úřadu práce, v případě služeb jdeo aktivity nabízené neziskovými organizacemi.

Literatura:Ahonen, P., - Hyyryläinen, E. - Salminen, A. Looking

for governance configurations of European welfarestates. Journal of European Social Policy, 2006,16,2, pp. 173-84.

Aldrich, H. E. Organizations and Environments. NewYork: Prentice Hall, 1979.

Aldrich, H. E. - Pferrer, J. Environment of Organizati-ons. Annual Review of Sociology, 1976, 2, pp. 79-105.

Aldrich, H. E. - Whetten, D. Organization-sets, Acti-on-sets and Networks: Making the Most of Simpli-city. In: Nystrom, P. C., Starbuck, W. H. (eds). Hand-book of Organizational Design. 1981, pp. 385-408.

Allan, E. - Cook, B. - Mitchell, W. - Watts, M. The failedfull employability paradigm. Working Paper No. 07-04. Centre of Full Employment and Equity: The Uni-versity of Newcastle, 2007.

Andries, J. M. - Janssen, M. - Ostrom, E. A Frame-work to analyze the robustness of socialecologicalsystems from an institutional perspective. Ecologyand Society, 2004, 9, 1, p 18.

Barret, S. - Fudge, C. Policy and Action. London: Met-huen, 1981.

Carlson, J. M. - Doyle, J. Complexity and robustness,PNAS, 2002, 99, pp. 2538–45.

Child, J. - Kieser, A. Development of Organization overTime. In: Nystrom, P. C., Starbuck, W. H. (eds). Hand-book of Organizational Design, 1981, pp. 169-98.

Colebatch, H. K. Úvod do policy. Brno: Barrister andPrincipal, 2005.

Czechnvest. Oficiální stránky organizace. 2011. Do-stupné na: http://www.czechinvest.org/o-czechinve-stu.

Donaldson, L. American Anti-Management Theories ofOrganization: A Critique of Paradigm Proliferation.Cambridge: Cambridge University Press, 1995.

Duit, A. - Galaz, V. Governance and Complexity -Emerging Issues for Governance Theory. Governan-ce, 2008, 21, 3, pp. 311-35.

Easton, D. A Systems Analysis of Political Life. NewYork: Wiley, 1975.

Ehrler. F. New Public Governance and Activation.Research paper presented at Recwowe Final Confe-rence Brussels, 2011, available at: http://www.rec-wowefinalconference.eu/papers/a-1-2/new-public-governance-and-activation/

Esping-Andersen, G. The Three Worlds of WelfareCapitalism. Cambridge: Polity Press, 1990.

Froy, F. - Giguére, S. Which countries have most flexibi-lity in the management of labour market policy? AnOECD comparison. In Giguére, S. - Froy, F. Flexiblepolicy for more and better jobs. OECD, 2009, pp. 35-58.

Giguére, S. More than just jobs. Workforce develop-ment in a skills-based economy. Paris: OECD, 2008.

Giguére, S. - Froy, F. Flexible policy for more and bet-ter jobs. Paris: OECD, 2009.

Goss, S. Making Local Governance Work. Hound-mills, Hampshire: Palgrave Macmillan, 2000.

Governance for Human Development. UNDP FRY,December 2000.

Hage, J. Theories of Organizations. New York: JohnWilly, 1980.

Hall, R. H. Organizations. Structures, Processes andOutcomes. 7th ed. New Jersey: Prentice Hall, 1999.

Hannan, M. T. - Freeman, J. H. Structural Inertia andOrganizational Change. American SociologicalReview, 1984, 49, pp.149-64.

Haveman, H. Organizational Size and Change: Diver-sification in the Savings and Loan Industry afterDeregulation. Administrative Science Quarterly,1993, 38, pp. 20-50.

Hedberg, B. How Organizations Learn and Unlearn.In: Nystrom, P C., Starbuck, W. H. (eds). Handbookof Organiaztional Design, 1981, pp. 3-27.

Hogwood, B. W. - Gunn, L. A. Policy Analysis for theReal World. Oxford: Oxford University Press.

Horák, P. 2008a. Role sociálních pracovníků v prostře-dí státních organizací. Časopis Sociální práce|Soci-álna práca, Brno: ASVSP, 1984, 7, 4, od s. 106-123.

Horák, P. Přístupy analýzy politiky ke zkoumánízměny cílů veřejných programů na lokální úrovni.Politologický časopis, Brno: Mezinárodní politolo-gický ústav, 2008b, XV., 1, s. 29-48.

Horák, P. Možnosti a aktuální způsoby realizace akti-vační politiky na trhu práce ve dvou regionech ČR:výpovědi expertů z úřadů práce a z nestátníchorganizací. In Winkler, J., Klimplová, L. (eds.): Novásociální rizika na trhu práce a potřeby reformyčeské veřejné politiky. Brno: Masarykova univerzi-ta, 2010, s. 186-198.

Horák, P. Stabilita a flexibilita organizací zainteresova-ných do administrace a realizace aktivních progra-mů a sociálních služeb na lokálních trzích práce. In:Winkler, J., Žižlavský, M. (eds.). Institucionálnízměna a veřejná politika. Analýza politiky zaměstna-nosti. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 76-127.

Horák, P. - Horáková, M. - Winkler, J. Governance inemployment and in selected social services in fourcountries: Denmark, Czech Republic, Germany andUnited Kingdom. NEUJOBS State of the art report.2011. Dosud nezveřejněný rukopis.

Horák, P. - Kulhavý, V. Analýza cílů veřejných progra-mů v současné veřejné a sociální politice z vnitro-organizační perspektivy. Fórum sociální politiky,Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí,2008, II., 2, s. 2-9.

Horáková, M. Význam konceptu lidského kapitálu v eko-nomické teorii v době ekonomické recese. Fórumsociální politiky, 2010, 4, 6, s. 2-10.

Horáková, M. Empirické zhodnocení významu lidské-ho kapitálu v době ekonomické recese. Fórum soci-ální politiky, 2011a, 5, 1, s. 2-12.




Horáková, M. Pracovní vzdělávání a výcvik: podporazaměstnatelnosti nebo iluze? Přínosy rekvalifikač-ních programů pro zaměstnatelnost účastníků (s při-hlédnutím k postavení ohrožených skupin na trhupráce). Disertační práce. Brno: FSS MU, 2011b.

Horáková, M. - Horák, P. Návrh mezinárodní kompa-race systému výcvikových a vzdělávacích progra-mů. Fórum sociální politiky, 2010, 4, 5, s. 2-10.

Howlett, M. - Ramesh, M. Studying Public Policy:Policy Cycles and Policy. Subsystems. Oxford:Oxford University Press, 1995.

Jacobs, D. Dependency and Vulnerability: An exchan-ge Approach to the Control of Organizations. Admi-nistrative Science Quarterly, 1974, 19, pp. 45-59.

Jenkins, W. I. Policy Analysis. London: MartinRobertson, 1978.

Kaufman, H. The Limits of Organizational Change.Alabama: University of Alabama Press, 1971.

Keller, J. Sociologie byrokracie a organizace. Praha:Sociologické nakladatelství, 1996.

Kickert, W. J. M. - Klijn, E.-H. - Koppenjan, J. F. M.(eds). Managing Complex Networks: Strategies forthe Public Sector. London: Sage, 1997.

Kijonková, P. Problém fluktuace pracovníků ve flexibil-ní organizaci. Diplomová práce. Brno: FSS MU, 2011.

Kooiman, J. Governing as Governance. London:Sage, 2003.

March, J. G. Exploration and exploitation in organizatio-nal learning, Organization Science, 1991, 2, 1, pp. 71-87.

March, J. G. - Olsen, J. P. The New Institutionalism:Organizational Factors in Political Life. AmericanPolitical Science Review, 1984, 78, pp. 734–49.

March, J. G. - Olsen, J. P. Elaborating the New Insti-tutionalism. In: R. A. W. Rhodes et al. (eds.): TheOxford Handbook of Political Institutions. Oxford:Oxford University Press, 2006, pp. 3-20.

Mitchell, W. F. - Muysken, J. Full employment aban-doned: shifting sands and policy failures. Alders-hot: Edward Elgar, 2008.

Morgan, G. Images of Organization. 2nd ed. Thou-sand Oaks, CA: Sage, 1996.

Mosley, H. The trade-off between flexibility andaccountalibity in labour market policy. In Giguére,S. - Froy, F. Flexible policy for more and better jobs.OECD. 2009.

Nekola, M. Analýza a evaluace hlavních přístupůk tvorbě a užití indikátorů vládnutí ve světě. In:Potůček, M. a kol. Strategické vládnutí a Českárepublika. Praha: Grada, 2007, s. 25-61.

Ostrom, E. Institutional rational choice: An assessmentof the institutional analysis and development frame-work, In P. Sabatier (Ed.), Theories of the Policy Pro-cess. Boulder, CO: Westview Press, 1999, pp. 35–71.

Ostrom, E. Understanding Institutional Diversity.Princeton: Princeton University Press, 2005.

Ostrom, V. - Tiebout, C. M. - Warren, R. The organiza-tion of government in metropolitan areas: a theore-tical inquiry. American Political Science Review,1961, 55, pp. 831-842.

Parsons, W. Public Policy. Cheltenham: Edward ElgarPublishing, 1995.

Peters, G. Governance and the welfare state. In: Ellison,N. - Pierson, C. (eds). Developments in British SocialPolicy, 2003, Vol. 2, Basingstoke: Palgrave Macmillan.

Pfeffer, J. Organizational Demography. In Cum-mings, L. L. - Staw, B. M. (eds). Research In Organi-zational Behavior, 1983, .5, pp. 299-357.

Pfeffer, J. Organizations and Organization Theory.Boston: Pitman, 1997.

Pierre, J. (ed). Debating Governance. Authority, Steering,and Democracy. Oxford: Oxford University Press, 2000.

Pierre, J. - Peters, G. Governance, politics and thestate. New York: St. Martins Press, 2000.

Plumptre, T. - Graham, J. Governance and GoodGovernance: International and Aboriginal Perspec-tives. Ottawa: Institute on Governance, 1999.

Pollitt, C. - Bouckaert, G. Public Management Reform:a Comparative Analysis. Oxford: Oxford UniversityPress, 2000.

Potůček, M. Strategické vládnutí. In: Potůček, M.a kol. Strategické vládnutí a Česká republika. Praha:Grada, 2007, s. 9-25.

Provan, K. G. - Milward, H. B. A Preliminary Theory ofInterorganizational Network Effectiveness: A Com-parative Study of Four Community Health Systems.Administrative Science Quarterly, 1995, 40, pp. 1-33.

Rhodes, R. A. W. The new governance: Governing withoutgovernment. Political Studies, 1996, 44, pp. 652-667.

Rosenberg, S. From Segmentation to Flexibility. InReich, M., Segmented Labor Markets and LaborMobility. Volume II. Flexibility, Monopsony and TheNew Labor Market Segmentation. Cheltenham:Edward Elgar Publishing, 2008, pp. 363-407.

Rouban, L. (ed.). Citizens and New Governance. Bey-ond New Public Management. Washington: EGPA,IIAS, IOS Press, 1999.

Sabatier, P. A. - Jenkins-Smith, H. Policy Change andLearning: An Advocacy Coalition Approach. Boul-der, Columbia: Westview Press, 1993.

Salamon, L. M. (ed.) The Tools of Government:A Guide to the New Governance. New York: OxfordUniversity Press, 2002.

Schmid, G. Transitional Labour Markets: A New Euro-pean Employment Strategy. Discussion Paper FSI 98-206. Berlin: Wissenschaftszentrum Berlin fürSozialforschung, 1998.

Scott, W. R. Organizations: Rational, Natural and OpenSystems. 4th ed. New York: Prenctice Hall, 1998.

Scott, W. R. Institutions and Organzations. London:Sage, 2001.

Shepsle, K. A. Studying Institutions: Some Lessonsfrom the Rational Choice Approach. Journal ofTheoretical Politics, 1989, 1, pp. 131-47.

Silverman, D. The Theory of Organizations: A Socio-logical Framework. New York: Basic Books, 1997.

Sirovátka, T. Dualizace na trhu práce a strategie „outsi-derů“. In Sirovátka, T., Winkler, J., Žižlavský, M. 2009.Nejistoty na trhu práce. Brno: Albert, 2009, s. 9-38.

Sirovátka, T. - Winkler, J. Governance of activationpolicies in the Czech Republic: uncoordinatedtransformation. In van Berkel, R. - de Graaf W. -Sirovátka, T. (eds). The Governance of Active Wel-fare States in Europe. Houndmills, Basingstoke:Palgrave Macmillan, 2011, pp. 173-194.

Sirovátka, T. - Greve, B. - Hora, O. Public/private mixand social innovation in service provision, fiscalpolicy and employment. NEUJOBS State of the artreport, No. 2 October 30th, 2011. Available at:www.neujobs.eu.

Snow, Ch. C. - Hrebiniak, L. G. Strategy, DistinctiveCompetence and Organizational Performance. Admi-nistrative Science Quarterly, 1980, 25, pp.317-36.

Standing, G. Global Labour Flexibility. Seeking Distri-butive Justice. Houndmills, Basingstoke, Hampshi-re and London: Macmillan Press Ltd.,1999.

Staw, B. Counterforces to Change. In: Goodman, P. S.(ed). Change in Organizations: New Perspectiveson Theory, Research and Practice. San Francisco:Jossey-Bass Inc., 1982, pp. 87-121.

van Berkel, R. - de Graaf W. - Sirovátka, T. (eds) TheGovernance of Active Welfare States in Europe.Houndmills, Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2011.

Van de Ven, A. H. - Ferry, D. L. Measuring and Asses-sing Organizations. New York: John Wiley, 1980.

Veselý, A. Governance as multidimensional concept. In:Understanding Governance: Theory, Measurementand Practise. CESES Papers, 2004, No. 5, pp.11-23.

Vymětal, P. Proměny teoretických koncepcí gover-nance. Pracovní sešit CES VŠEM No 10/2005. ISSN1801-5956. Praha: Centrum ekonomických studiíVŠEM, 2005.

Winkler, J. Implementace veřejných programů a pří-stupy k jejich hodnocení. In Teoretické a praktickéotázky analýz veřejných výdajových programů.Brno: Masarykova univerzita, 2002a, s. 179-188.

Winkler, J. Implementace. Institucionální hledisko ana-lýzy. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2002b.

Winkler, J. Institucionální a organizační limity indivi-dualizace české politiky zaměstnanosti v podmín-kách duálního trhu práce. In Nejistoty na trhu práce.Brno: František Šalé - Albert, 2009, . s. 118-147.

Autor působí na Fakultě sociálních studiíMasarykovy Univerzity.

Globální trendy zaměstnanosti v roce 2012Podle zprávy ILO o vývoji v oblasti zaměstnanosti „Global Employ-

ment Trends 2012: Preventing a deeper jobs crisis“ stojí svět předvýzvou vytvořit v příští dekádě 600 milionů pracovních míst.

Kromě náhrady za místa ztracená během několik let trvajících krizo-vých podmínek na globálním trhu práce je třeba počítat s tím, že v příš-tích deseti letech bude nutné, aby trh práce každoročně absorbovalzhruba 40milionový nárůst pracovních sil. Navíc by měla být vytvoře-na plnohodnotná pracovní místa pro zhruba 900 milionů pracovníků,kteří se svými rodinami žijí z denních příjmů nižších než 2 US dolary.

Ze zprávy dále vyplývá, že oživení z roku 2009 bylo krátkodobéa nezaměstnaných je stále ještě o 27 milionů více než na začátku krize,což se odráží i v podílu zaměstnaných na celkovém počtu obyvatelv produktivním věku, který se oproti roku 2007, kdy činil 61,2 %, snížilna 60,2 %.

Současně je počet pracovních sil o 29 milionů lidí nižší, než bylo oče-káváno na základě situace před krizí. Pokud by se i tito lidé započítalijako nezaměstnaní, zvýšil by se počet nezaměstnaných ze současných197 milionů na 225 milionů a míra nezaměstnanosti by z 6 % poskoči-la na 6,9 %.

Autoři zprávy předkládají 3 varianty možného vývoje. Jako základníprognózu uvádějí nárůst o další 3 miliony nezaměstnaných v roce 2012

a další nárůst na 206 milionů do roku 2016. Pokud světový hospodář-ský růst klesne pod 2 %, pak se počet nezaměstnaných zvýší již v roce2012 na 204 milionů. Podle optimističtějšího scénáře, kdy se počítás rychlým vyřešením eurové dluhové krize, by v roce 2012 počet neza-městnaných klesl o 1 milion.

Skupinou nejhůře zasaženou poklesem počtu pracovních míst nadá-le zůstávají mladí lidé a v nejbližší době se jejich vyhlídky na trhu prácepříliš nezlepší. V roce 2011 bylo 74,8 milionů nezaměstnaných lidí vevěku 15–24 let, což představuje oproti roku 2007 nárůst o víc než 4 mili-ony. V celosvětovém měřítku je u mladých lidí třikrát pravděpodobněj-ší, že budou nezaměstnaní, než u dospělých. Jejich míra nezaměstna-nosti ve výši 12,7 % je o 1 procento vyšší než v předkrizovém období.

Z posledních dat vyplývá, že ve světě dále narůstá nerovnosta vyloučení, kterým čelí miliony pracovníků a jejich rodin. Podle auto-rů zprávy jsou potřebná cílená opatření a podpora vytváření pracov-ních míst v reálné ekonomice, přičemž dodatečná opatření z veřejnýchzdrojů zřejmě k udržitelnému ozdravení nebudou stačit. Politici musípřispět k tomu, aby se snížily strach a nejistota, které brzdí privátníinvestice, aby soukromý sektor mohl začít vytvářet pracovní místa.

Autoři také varují, že v době poklesu poptávky je důležitá další sti-mulace, ale nesmí přitom ohrozit udržitelnost veřejných financí. Fiskál-ní konsolidace by měla být realizována sociálně odpovědným způso-bem, jehož principem by měl být růst zaměstnanosti.



Z Evropské unie

Vyhlášení Evropského rokuaktivního stárnutí a mezigene-rační solidarity 2012

V roce 2002 OSN přijala Madridskýmezinárodní akční plán pro problematikustárnutí2, ve kterém je zdůrazněna myšlen-ka zajištění plnohodnotného zapojení star-ších lidí do ekonomického, sociálního, kul-turního a politického života. Tato předsta-va byla podpořena také Evropskou komisí,která například ve Sdělení komise z roku20063 identifikovala pět klíčových politic-kých směrů, jak na demografické změnyreagovat: (1) podporu demografické repro-dukce; (2) posílení zaměstnanosti; (3) snahuo dosažení produktivnější a dynamičtějšíEvropy; (4) přijímání a integrace imigrantůa (5) udržitelné veřejné finance.

Návrh vyhlásit rok 2012 Evropskýmrokem aktivního stárnutí a mezigenerač-ní solidarity (dále jen Evropský rok 2012)vzešel ze Slovenského předsednictví v ro-ce 2008. Dne 1. června 2009 Evropskákomise vyzvala všechny důležité aktéry,aby jí sdělili svůj názor4 a obdržela 132 od-povědí, téměř polovinu z neziskového sek-toru. Vyhlášen byl Evropským parlamen-tem a Radou dne 14. září 2011.5 Jeho cílemje posílit kulturu aktivního stárnutí založe-nou na společnosti pro všechny věko-vé skupiny, k dílčím cílům Evropského ro-ku 2012 pak patří: a) zvyšování povědomí o příležitostech,

které s sebou stárnutí obyvatelstva při-náší;

b) podněcování diskusí, identifikace a ší-ření příkladů dobré praxe a podporaspolupráce na všech úrovních;

c) vytváření inovativních řešení, dlouho-dobých strategií, konkrétních cílů a sle-dování jejich plnění;

d) boj proti diskriminaci na základě věku,překonávání stereotypů souvisejícíchs věkem a odstraňování bariér, zejménav oblasti zaměstnanosti.

K dosažení výše těchto cílů mohou při-spět: 1) konference, akce a iniciativy s aktivním

zapojením všech příslušných subjektůs cílem podnítit diskusi, zvyšovat pově-domí veřejnosti a podněcovat závaz-

ky přispívající k udržitelným a trvalýmúčinkům;

2) informační, propagační a vzdělávacíkampaně využívající multimédia;

3) výměna zkušeností a osvědčených po-stupů, a to mimo jiné prostřednictvímotevřené metody koordinace a sítí zú-častněných subjektů usilujících o dosa-žení cílů evropského roku;

4) výzkumy a šetření na evropské, celo-státní nebo regionální úrovni a šířeníjejich výsledků s důrazem na hospodář-ský a sociální dopad podpory aktivníhostárnutí a s ním spojených politik. Tovše má podnítit k diskusím, výměnězkušeností, hledání nových metoda postupů, k podpoře aktivního stárnutía rozvoji mezigenerační solidarity.

Při zvažování podoby a rozsahu6 Evrop-ského roku 2012 Evropská komise zvažova-la několik variant, z nichž vybírala s ohle-dem na jejich ucelenost, přidanou hodno-tu, účinnost a hospodárnost. Zvolila vari-antu koordinace Evropského roku přímoEvropskou komisí bez specifického rozpo-čtu.

Poslání Evropského rok 2012 však pře-sahuje oblast „pouhého“ zvyšování pově-domí veřejnosti o daných tématech, protoEU v období 2011–2014 zaměřila a zaměřířadu programů a politik na rozvoj aktivní-ho stárnutí a vytvoří rámec, v němž budounové iniciativy a nově vytvořená partner-ství na všech úrovních podporovány. Zestávajících programů k tomu lze využítnapř. ESF, PROGRESS, Grundtvig. rámco-vý program pro výzkum a rozvoj, progra-my na podporu zdraví, rozvoj ICT, a další.

Prioritní témata Evropskéhoroku 2012

Demografické stárnutí obyvatelstva byse mělo stát příležitostí pro rozvoj celéspolečnosti. Toho lze dosáhnout začleně-ním starších osob do společnosti, udrže-ním jejich aktivity podporou jejich fyzické,duševní a sociální pohody (well-being),vytvářením nových produktů a služeb při-způsobených potřebám starších osob, vy-užíváním nových technologií k zajištěníjejich autonomie a možnosti žít ve svémpřirozeném prostředí, ve zdravotnictví či

v oblasti služeb odpovídajících jejich po-třebám.

V souvislosti s Evropským rokem 2012je důležitá rovněž Strategie Evropa 20207,jednou z jejíž priorit je Růst podporujícízačlenění – ekonomika s vysokou zaměst-naností, vyznačující se hospodářskou,sociální a územní soudržností, což si vyžá-dá:� modernizovat a posílit politiku vzdělává-

ní a odborné přípravy a systémů sociál-ního zabezpečení zvýšením účasti na tr-hu práce a snížením strukturální neza-městnanosti a zvýšením sociální odpo-vědnosti podnikatelské sféry;

� zajistit dostupnost zařízení péče o dětia jiné závislé osoby;

� uplatňovat zásadu flexicurity a umožnitlidem získat nové dovednosti, jež by jimpomohly snáze se přizpůsobit novýmpodmínkám a případným posunům pro-fesní dráhy;

� vynaložit odpovídající úsilí v boji protichudobě a sociálnímu vyloučení a přisnižování nerovností na základě zdra-votního stavu;

� udržovat zdravou a aktivní stárnoucí po-pulaci, jakožto základní předpoklad k do-sažení sociální soudržnosti a vyšší pro-duktivity.Hlavním cílem Strategie Evropa 2020

v oblasti zaměstnanosti je dosažení 75% za-městnanosti lidí ve věku 20 až 64 let. Českárepublika si dobrovolně stanovila tyto dílčícíle:� zvýšit zaměstnanost žen ve věku 20 až

64 let na 65 % a starších pracovníků vevěku 55 až 64 let na 55 %;

� snížit nezaměstnanost mladých lidí vevěku 15 až 24 let o 1/3 úrovně r. 2010a osob s nízkou kvalifikací o 1/4 úrovněr. 2010.Ke stěžejním tematickým oblastem8 Ev-

ropského roku 2012 patří dále přiblíženátémata.

Starší lidé na trhu práce

Snižující se podíl ekonomicky aktivnípopulace se může projevit jako brzda eko-nomického růstu, proto je nutné ho zvýšit.Členské státy EU by měly mít k dosaženíuvedeného cíle své vlastní strategievycházející z národních podmínek a po-

Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012

Lenka Bočková

Probíhající demografické změny nepopiratelně ovlivňují život společnosti v celé Evropě. Třetí demografická zpráva1

Evropské komise uvádí nárůst počtu osob starších 65 let mezi lety 1990 a 2010 o 3,7 %. Podle odhadů by v roce 2060

měli být na celkové evropské populaci zastoupeny 30 % s nejvyšším nárůstem u osob ve věku nad 80 let. Aktivní stár-

nutí se proto stává jedním z hlavních politických témat EU. S tím souvisí přijetí cílů strategie Evropa 2020, kterých

nebude možné dosáhnout bez podpory aktivního stárnutí a rozvoje mezigenerační solidarity.



Z Evropské unie

třeb. Pokud lidé mají pracovat déle, ne-zbytnou podmínkou je jejich dobré fyzickéa duševní zdraví, možnost flexibilnějšíchpracovních úvazků a celoživotního učení,zdravé pracovní podmínky a možnostnaplánovat si odchod do důchodu. S ohle-dem na nízkou porodnost je třeba zaměřitse také na nalezení rovnováhy mezi pra-covním a rodinným životem. K prodlužo-vání pracovní kariéry mohou přispětrekvalifikační programy jako prevencezastarávání dovedností a nepřímo i pre-vence předčasných odchodů do důchodu.

Přechod z práce do důchodu

Se zaměstnáváním starších osob úzcesouvisí také nastavení systémů důchodo-vého pojištění, jež v členských státech EUvychází kromě historických kořenů rovněžze společných zásad, jejichž příkladem jePakt stability a růstu, otevřená metodakoordinace v oblasti sociální ochranya začleňování nebo třeba požadavek nazajištění konzistentnosti jakékoliv důcho-dové reformy se strategií Evropa 2020.Hlavním zájmem je dosažení takovéhosystému, který bude poskytovat adekvátnía udržitelné důchody, tj. nalezení rovnová-hy mezi životní úrovní seniorů a těch, kteřína jejich důchody přispívají.

Zdraví, zdravotní péče a celková pohoda

člověka

EU podporuje zdravé stárnutí prostřed-nictvím strategického přístupu EU naobdobí let 2008 až 2013 a otevřené metodykoordinace v oblasti sociální ochranya začleňování. Zdravé stárnutí je založenona dvojím přístupu: (1) podpoře zdraví je-dince v průběhu celého života, zaměřené naprevenci zdravotních problémů a postiženíod mladého věku (tj. podpora zdravéhoživotního stylu, snižování závislosti na tabá-ku, alkoholu a dalších látkách) a na (2) potí-rání nerovného přístupu ke zdravotní péči,který může souviset se sociálními, ekono-mickými i dalšími faktory. Stárnutí popula-ce přinese zvýšené nároky na zdravotnickéslužby a produkty, nebo� vyšší počet osobstarších 80 let si vyžádá zajištění sociálnípéče v domácím prostředí nebo rezidenčníformou. Vzhledem k oslabování rodinnýchvztahů a nižší ochotě a možnostem posky-tovat péči členy rodiny může bez přijetípříslušných reforem systémů sociálníhozabezpečení a trhu práce a bez podporyzdravého aktivního stárnutí dojít k nárůstuveřejných výdajů na zdravotní a dlouhodo-bou péči.

Životní podmínky a spotřebitelské výdaje

Starší lidé často čelí výzvám spojenýms udržením si autonomie, což se může pro-jevit v oblasti zvládání každodenních zále-žitostí a rozhodování o sobě bez nebo jens minimální podporou společnosti, na cožmá vliv také jejich finanční a materiálnízabezpečení. Jedním z cílů strategie Evro-

pa 2020 je proto snížení osob ohroženýchchudobou a sociálním vyloučením mini-málně o 20 milionů. Členské státy by mělyvytvářet podmínky umožňující seniorůmzůstat aktivními členy komunity. Politikaaktivního stárnutí by měla stimulovat eko-nomický růst a podpořit rozvoj nových slu-žeb a zboží uživatelsky přátelských staršímgeneracím, aby se prodloužila doba, pokterou budou moci setrvat ve svém přiro-zeném prostředí.

Participace na životě společnosti

Ze společenského pohledu může aktivi-zace seniorů přinést přidanou ekonomic-kou a sociální hodnotu. Aktivní zapojenístarších osob může být podporovánocelou řadou opatření, například prací načástečný úvazek po odchodu do důchodu,zapojením starších osob do komunitníchaktivit a dobrovolnické činnosti, přizpůso-bením daňového systému, který zohledníneformální péči poskytovanou staršímilidmi (např. hlídání dětí). Z individuálníhohlediska může udržení aktivního zapojenístarších osob ve společnosti posílit jejichvědomí vlastní ceny a přispět k omezenírizik spojených s izolací, ztrátou sebevědo-mí nebo snížením sebeúcty.

Role místních samospráv a regionů

Nejdůležitější aktéry úspěšné imple-mentace Evropského roku 2012 lze hledatna místní a regionální úrovni, na níž jsouposkytovány služby umožňující staršímosobám zůstat aktivními členy komunity.Jedná se například o nabídku vzdělávánía školení, která jim dovolí udržet si čiznovu nalézt vhodné pracovní uplatnění,zajištění vhodné dopravy a infrastruktury,služeb zdravotní a dlouhodobé péče, pod-porující zdravé stárnutí a nezávislý život.Způsob, jakým se místní a regionálnísamosprávy adaptují na demografickézměny, bude jednou z klíčových determi-nant úrovně kvality života starších osoba jejich celkové pohody uvnitř komunity9.

Závěr

Výše uvedené oblasti jsou v souladutaké s českými prioritními tématy Evrop-ského roku 201210 s tím, že i u nás je kladendůraz na partnerství a spolupráci se všemirelevantními aktéry, především pak s míst-ními a krajskými samosprávami, nestátní-mi organizacemi neziskové a ziskové pova-hy, ale i ústředními orgány státní správy,nebo� stárnutí populace přesahuje působ-nost jednoho resortu. Národní priority bylyproto definovány na základě konsenzu,který vzešel z vytvořené Pracovní skupinyEvropského roku 2012, jež vznikla za úče-lem koordinace uvedeného roku a mezijejíž členy patří výše zmínění důležití aktéři.Konkrétními prioritami je (1) zaměstnávánístarších osob, (2) celoživotní učení, (3) do-brovolnictví starších osob a seniorů, (4) zdra-

ví a zdravé stárnutí, (5) mezigenerační dia-log, (6) kvalita života seniorů a (7) lidskápráva. Na zahajovací konferenci k Evrop-skému roku 2012, která se uskutečnila dne1. března 2012, došlo mimo jiné i k předánímemoranda uvedené Pracovní skupinyMinisterstvu práce a sociálních věcí.Memorandum obsahuje dále rozpracovanénárodní priority a je základním dokumen-tem pro nový národní program přípravy nastárnutí na období let 2013–2017, kterýbude hlavním výstupem Evropského rokuaktivního stárnutí a mezigenerační solidari-ty (2012) v České republice.

1 European Commission. Third Demography Report:population is becoming older and more diverse.Brussels: European Commission, 2011.

2 Blíže viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/1205/mad-rid.pdf

3 Blíže viz COM(2006) 5714 European Comision. Public Consultation on a Pos-

sible Designation of 2012 as European Year ofActive Ageing and Intergenerational Solidarity:Summary of responses received. Brussels: Euro-pean Commission, 2010.

5 EU. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Radyo Evropském roku aktivního stárnutí a mezigene-rační solidarity (2012). In: 940/2011/EU. Štrasburk,2011.

6 European Comision. Commission Staff WorkingDocument: Ex-ante Evaluation. Brussels, 2010.

7 Evropská komise. Sdělení komise: Evropa 2020 -Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podpo-rující začlenění. Brusel: Evropská komise, 2010.

8 European Commision. Active ageing and solidari-ty between generations: A statistical portrait ofthe European Union 2012. Luxembourg: Publicati-ons Office of the European Union, 2011. ISBN 978-92-79-21507-0.

9 Age Platform Europe. How to promote active age-ing in Europe: EU support to local and regionalactors. Brussel: Publications Office of the Europe-an Union, 2011. ISBN 978-92-79-20328-2.

10 Blíže viz webové stránky Evropského roku 2012v ČR: http://www.mpsv.cz/cs/11696

Literatura:European commision. Active ageing and solidarity

between generations: A statistical portrait of theEuropean Union 2012. Luxembourg: PublicationsOffice of the European Union, 2011. ISBN 978-92-79-21507-0.

Age Platform Europe. How to promote active ageingin Europe: EU support to local and regional actors.Brussel: Publications Office of the European Union,2011. ISBN 978-92-79-20328-2.

EU. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Radyo Evropském roku aktivního stárnutí a mezigene-rační solidarity (2012). In: 940/2011/EU. Štrasburk,2011.

European Commision. Commission Staff WorkingDocument: Ex-ante Evaluation. Brussels, 2010.

European Commision. Public Consultation on a Pos-sible Designation of 2012 as European Year of Acti-ve Ageing and Intergenerational Solidarity: Sum-mary of responses received. Brussels: EuropeanCommission, 2010.

Evropská komise. Sdělení komise: Evropa 2020 -Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podpo-rující začlenění. Brusel: Evropská komise, 2010.

European Commission. Third Demography Report:population is becoming older and more diverse.Brussels: European Commission, 2011.

Autorka působí na Ministerstvu práce a sociálních věcí.



Statistiky a analýzy

Kvalita života osob pečujících o osoby s přiznaným příspěvkem na péči ve III. a IV. stupni závislosti

Radana Kroutilová Nováková, Eva Jandzíková

Podpora péče v přirozeném sociálním prostředí, vycházející z principu pevné vazby člověka s jeho domovem, tvoří

základní předpoklad poskytování kvalitních sociálních služeb. Vedle terénní péče, zajiš�ované profesionály, zabezpe-

čují péči v přirozeném sociálním prostředí neformální, laičtí, pečovatelé. Tito jedinci na sebe přejímají primární odpo-

vědnost za každodenní péči o své blízké či vzdálené příbuzné a přátele. Předkládaný text se opírá o výsledky dotaz-

níkového šetření zaměřeného na kvalitu života osob pečujících o osoby starší 18 let, kterým byl přiznán příspěvek na

péči ve III. a IV. stupni závislosti, realizovaného ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve

Veselí nad Moravou.

Zkoumání kvality života pečujících před-stavuje v našich podmínkách poměrněnový prvek, vezmeme-li v potaz, že se prvnípokusy o měření kvality života datují do70. let minulého století, přičemž současná

orientace na člověka, je patrná zvláštěv posledních dvaceti letech.

Se zvyšujícím se zájmem o kvalitu životase vedou polemiky o tom, které indikátoryby se pro tento účel měly zkoumat. Rozpo-ry vznikají na základě kulturních, teoretic-kých a charakterových odlišností, stejnějako na základě empirických zjištění (Hro-zenská a kol., 2008). Pro měření kvality živo-ta bylo vytvořeno mnoho instrumentů. Jed-ním z nejpoužívanějších nástrojů pro měře-ní kvality života rodinných pečujících jeMeasuring Family Carer Quality of Life(QOLLTI-F), který sdružuje sedm domén –status pečovatele, vztahy, pohled na život,kvalitu péče, pacientův stav, peníze a pro-středí (Bužgová, 2010). McMilliain a Mahonpředstavili v roce 1994 dotazník pro měřeníkvality života pečujících Caregiver Qualityof Life Index (CQoL – Index), který hodnotíkvalitu života pečujících ve čtyřech základ-ních oblastech – fyzické, psychické, sociálnía finanční. Z tohoto indexu vycházel v roce1995 mimo jiné Ferrel při sestavová-ní dotazníku Quality of Life Tool (QoLTool)(Va�urová, 2008).

Dalším z často užívaných dotazníků jeWeitzerův sebeposuzovací dotazník Caregi-ver Quality of Life – Index Cancer (CQoLC)z roku 1997 a Brouwerův Care-related Qua-lity of Life Instrument (CarerQoL Instru-ment) spojující informační hodnotu dotaz-níků zjiš�ujících zátěž pečujícího s hodnotí-cí složkou (Va�urová, 2008).

V minulosti realizované výzkumy pouka-zují na fyzickou, psychickou, emoční, soci-ální a finanční náročnost péče v domácímprostředí. Dury a kol. (In Stuart-Hamilton,1999) u pečujících prokazatelně zjistil vyššímíru výskytu deprese a úzkostného syndro-mu. Fry (In Stuart-Hamilton, 1999) dokonceprokazatelně vyšší riziko sebevraždy. Toš-nerová (2001) zjistila, že potřeba pravidelnépéče, počet hodin strávených se závislouosobou a stav osoby, o kterou je pečovánomá významnou souvislost se zátěží.

V rámci našeho pojednání se zaměřuje-me na kvalitu života osob, které pečujío osoby starší 18 let s přiznaným příspěv-kem na péči a se stanoveným stupněmzávislosti III a IV. Přičemž péče těchto osobnení součástí výkonu jejich povolání.Vycházíme-li z předpokladu, že první stu-peň závislosti je nejméně závažný a čtvrtýnejvíce, pak je logické domnívat se, že péčeo osoby ve IV. stupni závislosti má většídopad na zdraví pečujících, než péčeo osoby ve III. stupni závislosti. Sociálníšetření v rodinách mnohdy ukazuje, žepéče o osoby ve III. stupni závislosti (těžkázávislost) může být stejně náročná či do-konce náročnější (!), než o osoby ve IV. stu-pni závislosti (úplná závislost). Podmínkypro uznání III. stupně závislosti splňujíčasto osoby, které jsou sice mobilní, alejsou například mentálně postižené či majídiagnostikovánu některou z pokročilýchforem demence. Pro tyto osoby jsou cha-rakteristické poruchy nálad – mohou býtagresivní, úzkostné, podezíravé, mají pro-blémy s chováním – mohou trpět závislost-mi, nočním neklidem, touláním. Vyžadujíproto celodenní dohled, který pro pečujícípředstavuje dlouhodobé setrvávání v emo-cionálně náročných situacích. Domnívámese tedy, že ke zhoršení zdravotního stavudochází bez distinkce, zda osoba pečujeo osobu těžce nebo úplně závislou na péčijiné fyzické osoby.

Definování klíčových konceptůKvalitu života (well-being, welfare) řadí-

me mezi pojmy, jejichž obsah intuitivněvelmi dobře chápeme, avšak obtížně defi-nujeme. Pojem well-being představujeemoční stav, ve kterém je reflektovánaspokojenost jedince s jeho životem (Šolco-vá, Kebza, 2004). „Kvalita života je to, jakčlověk vnímá své postavení v životě v kon-textu kultury, ve které žije, a ve vztahu kesvým cílům, očekáváním a životním stylua zájmům“ (Dragomirecká a Bartoňová,2006, s. 145).

Kubátová (2010) uvádí, že zatímco život-ní úroveň se vztahuje k ekonomické základ-ně způsobu života, problém kvality života

souvisí s životní spokojeností, pocity štěstí,se smyslem života. Někteří autoři předpo-kládají, že je kvalita života z velké částiovlivňována sebedůvěrou a mírou sebeu-platnění člověka, mírou sebeobsluhy, úrov-ní mobility a schopností ovlivňovat vývojvlastního života. Mnohé přístupy dokoncestanovují well-being jako standard pro kva-litu života v různých kontextech (Kebza,2005). Podle Kubátové (2010) je kvalitaživota jednotlivce či skupiny nejčastěji chá-pána jako kulturnost životního stylu, tedyzpůsobu trávení volného času, vybavenos-tí kulturními předměty nebo stupněm vzdě-lání, případně prestiží zaměstnání.

Obecně se dá říci, že kvalita vyjadřujepocit vznikající z rozdílu přání a míry jejichsplnění či nesplnění v životě (Malý, 2001).Podle Možného (2002) všeobecný pocitpohody s věkem stoupá. To by však mohlobýt dáno rozporem mezi aspiracemi a reál-nými možnostmi mladších osob a také tím,že starší lidé jsou většinou materiálně lépezabezpečeni než ti mladší. Pokud bychomse zajímali o vliv finančního zajištění nakvalitu života, výzkumy potvrzují, že majet-nější osoby jsou š�astnější (Možný, 2002).Jako další podstatný indikátor subjektivní-ho pocitu kvality života bývá označovánavíra a náboženská orientace. Koenigovastudie posuzující životní spokojenost v sou-vislosti s náboženskou orientací poukazujena fakt, že lidé, kteří četli častěji Bibli, mod-lili se a opakovaně se účastnili bohoslužeb,dosáhli v dotazníku životní spokojenostivyšších hodnot. Vztah mezi životní spokoje-ností a vírou byl v tomto případě užší nežnapříklad vztah mezi životní spokojenostía finančním zajištěním (Křivohlavý, 2001).Ellison (in Křivohlavý, 2001) zjistil, že osobyvykazující charakteristiky tzv. intristickévíry1, hodnotí celkově kvalitu svého životavýše než ti, kteří tyto charakteristiky nevy-kazují. Byl také prokázán nenáhodný vztahmezi kvalitou života, smysluplností a hloub-kou duchovního života (Křivohlavý, 2006).

V rámci našeho pojednání vnímámekvalitu jako syntetizující model kvalityživota dle Čornaničové (In Hrozenskáa kol., 2008) zahrnující oblast tělesnéhozdraví a úrovně nezávislosti, oblast psy-




chické funkce, sociálních vztahů a prostře-dí. Syntetizující model kvality života vy-chází ze čtyř základních oblastí nebolidomén, které se člení na jednotlivé indiká-tory. Jedním z pozitiv představovanéhomodelu je fakt, že se zaměřují na ty oblas-ti, které jsou pro člověka podstatné, a upo-zorňují na provázanost jednotlivých prvkův průběhu celého života (Čornaničová InHrozenská a kol., 2008).

Domény a jejich indikátory jsou následu-jící. Oblast tělesného zdraví a úrovně nezá-vislosti (1), jejímiž indikátory jsou energiea únava; bolest a nepohoda; spánek a od-počinek; mobilita; aktivity každodenníhoživota; závislosti na lécích a zdravotníchpomůckách; pracovní kapacita. Oblast psy-chické funkce (2) s indikátory spokojenostse svým tělem a vzhledem; negativní emo-ce; pozitivní emoce; sebehodnocení, myšle-ní, učení, pamě�, pozornost; spiritualita,osobní přesvědčení. Oblast sociálních vzta-hů (3), mezi jejíž indikátory patří osobnívztahy; sociální opora; sexuální aktivity.Oblast prostředí (4) s indikátory finančnízdroje; svoboda, fyzická bezpečnost; zdra-votní a sociální péče; prostředí domova;možnost získat informace a kompetence;participace na volnočasových a rekreačníchaktivitách; fyzikální prostředí (hluk, emise,klima, provoz); doprava (Čornaničová InHrozenská a kol., 2008).

Pojetí neformální péče v podmínkách České republiky

Za neformálního pečujícího považujemeosobu, která na sebe přejímá primárníodpovědnost za každodenní péči o neso-běstačného člověka. Tyto osoby poskytujíznevýhodněným osobám emoční, těles-nou, sociální a duchovní podporu. Nejčas-těji se pečujícími stávají rodinní příslušníciobvykle žijící ve společné domácnostis osobou, o kterou pečují. Ne každý se ales termínem pečující ztotožňuje. Bylo zjiště-no, že ti, kdo poskytovali péči již delšídobu, se s tímto označením často silněidentifikovali, naproti tomu ti, kdo pečovalipoměrně krátkou dobu, se tomuto označe-ní vyloženě bránili (Smithová, 2007).

O nesoběstačného člověka v domácímprostředí nemůže pečovat kdokoliv. Mezinejdůležitější dispozice, které musí pečujícísplňovat, řadí Haškovcová (2010) předpo-klad moci pečovat (1), tzn. mít fyzické, soci-ální, psychické, bytové, časové a finančnípodmínky, chtít pečovat (2), tedy mít dob-rou vůli, snažit se hledat možnosti a řešenív dané situaci za přispění ostatních osob,a umět pečovat (3), tj. vědět, jak pomoci.

Podle Michalíka (2010) je domácí péčev České republice charakterizována násle-dujícími znaky:� nízkou úrovní podpory péče určené pe-

čujícím osobám, zejména ve smyslunedostatečných anebo pro některé oso-by finančně náročných služeb respitnípéče;

� nevyhovujícími bytovými podmínkamipro domácí péči;

� obecnými podmínkami zaměstnanostiv ČR, kde je zcela běžné, že je rodinadvoupříjmová, je proto z finančníchdůvodů obtížné, aby se rodina jednohopříjmu vzdala;

� nízkou úrovní podpory osob závislýchna péči.V centru našeho zájmu stojí kvalita života

neformálních pečujících, kteří pečujío osoby starší 18 let s přiznaným příspěv-kem na péči a se stanoveným stupněm zá-vislosti III a IV. Příspěvek je ukotven v záko-ně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, veznění pozdějších předpisů. 1. 1. 2012 vstou-pil v platnost Vládní návrh 327 zákona, kte-rým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomo-ci v hmotné nouzi, ve znění pozdějšíchpředpisů, zákon č. 108/2006., o sociálníchslužbách, ve znění pozdějších předpisů,zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální pod-poře, ve znění pozdějších předpisů, a dalšísouvisející zákony. Návrh mimo jiné upra-vuje vymezení stupně III a IV a to následují-cím způsobem: osoba starší 18 let věku sepovažuje za závislou na pomoci jiné fyzickéosoby ve stupni III (těžká závislost), jestližez důvodu dlouhodobě nepříznivého zdra-votního stavu není schopna zvládat sedmnebo osm základních životních potřeb, vestupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodudlouhodobě nepříznivého zdravotníhostavu není schopna zvládat devět nebodeset základních životních potřeb, a vyža-duje každodenní pomoc, dohled nebo péčijiné fyzické osoby. Základními životnímipotřebami se rozumí mobilita, orientace,komunikace, stravování, oblékání a obou-vání, tělesná hygiena, výkon fyziologickýchpotřeb, péče o zdraví, osobní aktivity a péčeo domácnost. Výše příspěvku ve III. a IV. stup-ni závislosti zůstala zachována2.

Dalo by se předpokládat, že čím vyšší jestanovený stupeň závislosti a tím pádemi příspěvek na péči, tím náročnější je péčeo člověka. Z důvodu časové náročnosti pé-če o osoby s III. a IV. stupněm závislosti mu-sí mnohdy pečující osoba opustit zaměst-nání. Časová náročnost péče o osoby s jed-notlivými stupni závislosti se dříve odhado-vala. V podmínkách České republiky ji začalv roce 2007 systematicky zkoumat Michalík(2010) viz tabulka č. 1.

Podle Ministerstva práce a sociálníchvěcí (2008) by měla být péče neformálníchpečujících ceněna a uznávána společnostía odpovědná a kvalitní péče by nemělavést ke snížení životní úrovně a zvýšení rizi-ka chudoby. Pečujícím osobám v Českérepublice, které pečují o svého či rodinné-ho příslušníka nebo jinou osobu pobírajícípříspěvek na péči, mohou být v roce 2012

ze zákona přiznány tyto prvky sociálníochrany:� Příspěvek na péči se nezapočítává do

příjmu pečujících pro účely dávkovýcha daňových systémů.

� Ve většině případů je doba poskytovánízapočítána pečující osobě jako náhradnídoba pro účely důchodového zabezpe-čení. Za dobu náhradní pro účely důcho-dového pojištění se považuje dobaosobní celodenní řádné péče o osobuzávislou na péči jiné fyzické osoby vestupni II., III. a IV. (případně u dítěte do10 let věku ve stupni I.). Péče se započí-tává osobám blízkým. Pokud se nejednáo osobu blízkou, je podmínkou zápočtutéto doby vedení společné domácnosti.

� Hlavní pečující osoba je zdravotně pojiš-těna.

� Pečující nejsou omezeni v pracovnímuplatnění.

� Pro přiznání výše příspěvku na péči nenípotřeba zjiš�ovat příjmovou situaci žada-tele, osob žijících ve společné domácnos-ti nebo pečujících.V roce 2011 byl příspěvek na péči vyplá-

cen také v částečném souběhu s rodičov-ským příspěvkem, a to v případě, že bylopečováno o dítě do 7 let věku. Rodičovskýpříspěvek je od 31. prosince vyplácen pří-slušným orgánem státní sociální podporybez žádosti v případě, že dítě zakládajícínárok na rodičovský příspěvek nemá záro-veň nárok na příspěvek na péči. Má-li totodítě nárok na příspěvek na péči, rodiče bylido 31. ledna 2012 povinni písemně provéstvolbu pouze jedné dávky. Po provedenévolbě krajská pobočka Úřadu práce odejmu-la druhou dávku.

Metodika výzkumného šetřeníHlavním cílem předkládaného šetření

bylo zjistit kvalitu života, zahrnující oblasttělesného zdraví a úrovně nezávislosti,oblast psychické funkce, sociálních vztahůa prostředí, osob pečujících o osoby s přizna-ným příspěvkem na péči ve III. a IV. stupnizávislosti ve správním obvodu obecníhoúřadu obce s rozšířenou působností ve Ve-selí nad Moravou.

Dílčími cíli bylo ověřit u osob pečujícícho osoby s přiznaným příspěvkem na péčive III. a IV. stupni závislosti:� závislost mezi subjektivním vnímáním

zhoršení zdravotního stavu pečujícícha délkou péče,

� závislost mezi subjektivním vnímánímzhoršení zdravotního stavu a vybranýmistupni závislosti.Vzhledem ke stanoveným dílčím cílům

byly vysloveny následující hypotézy:

Stupeň Péče a dohled Péče a dohled Příspěvek Odměna závislosti za den za měsíc ve výši za hodinu3

III. 15 h 54 min. 477 h 8 000 16,70 Kč

IV. 18 h 24 min. 552 h 12 000 21,70 Kč

Zdroj: Michalík (2010). Upraveno a přepočteno dle aktuální výše příspěvku v III. a IV. stupni závislosti osoby na pomoci jiné osoby.

Tabulka č. 1. Koupěschopnost příspěvku ve vztahu k době péče a dohledu




Hypotéza 1H01: Mezi subjektivním vnímáním zhor-

šení zdravotního stavu pečujících a délkoupéče o osobu blízkou neexistuje závislost.

HA1: Mezi subjektivním vnímáním zhor-šení zdravotního stavu pečujících a délkoupéče o osobu blízkou existuje závislost.Hypotéza 2

H02: Mezi subjektivním vnímáním zhor-šení zdravotního stavu pečujících a vybra-nými stupni závislosti osoby blízké neexis-tuje závislost.

HA2: Mezi subjektivním vnímáním zhor-šení zdravotního stavu pečujících a vybra-nými stupni závislosti osoby blízké existu-je závislost.

Základní soubor tvoří všechny prvky,osoby nebo situace, patřící do skupiny,kterou zkoumáme (Chráska, 2007). Základ-ní soubor je v tomto případě tvořen všemifyzickými osobami, pečujícími nejpozdějiod 09/2009 (tedy v době zahájení sběru datminimálně jeden rok) o osobu s přiznanýmpříspěvkem na péči ve III. či IV. stup-ni závislosti ve správním obvodu III. obec-ního úřadu obce s rozšířenou působnostíve Veselí nad Moravou. Dále jsme proved-li záměrný výběr, kdy o výběru našehovzorku nerozhodovala náhoda, ale úsudekvýzkumníků a zkoumaných osob. Oslove-ni byli respondenti, kteří s výzkumníkypřicházejí v rámci jejich profese (sociálnípracovník městského úřadu) do vzájem-ného kontaktu a kteří byli do výběru zařa-zeni na základě svého rozhodnutí. Tentosoubor čítal 120 osob.4 Jsme si vědomitoho, že zevšeobecnění jsou v tomto pří-padě velmi úzká a týkají se pouze zkou-maných osob a lokality Veselí nad Mora-vou.

Technikou sběru dat byl jednorázovýanonymní dotazník. V dotazníku byly pou-žity uzavřené a polouzavřené otázky a takéškály nabízející odstupňované hodnoceníjevu. Dotazníky byly spolu s připravenýmiobálkami s předepsanou doručovací adre-sou opatřené známkami postupně rozdá-vány a shromaž�ovány v období od9/2010 do 3/2011 respondentům při sociál-ních šetřeních, při kontrolách využívánípříspěvku na péči a při osobním kontaktupřímo na příslušném městském úřadě.

Otázky v dotazníku byly sestavoványv souladu s dílčími cíli výzkumu, tzn. kopí-rovaly syntetizující model kvality života,který uvádí Čornaničová (In Hrozenskáa kol., 2008), do následujících oblastí:1. Oblast tělesného zdraví a úrovně nezá-

vislostiOblast tělesného zdraví ohraničují indi-

kátory energie a únava, bolest a nepoho-da, spánek a odpočinek a aktivity každo-denního života. Na základě těchto indiká-torů jsme do oblasti zařadili následujícíotázky:

Cítíte se zdráv/a? Zhoršil se Vám zdra-votní stav za dobu, po kterou pečujeteo svého blízkého? Jak byste hodnotil/a Vášspánek? Cítíte během dne často únavu?Jak často máte možnost relaxovat? Stra-vujete se v klidu, často a pravidelně?

2. Oblast psychické funkceOblast psychických funkcí jsme chápaly

v souladu s Čornaničovou (2008) pomocíindikátorů negativní a pozitivní emoce, sebe-hodnocení, spiritualita a osobní přesvědče-ní. Oblast byla tvořena těmito otázkami:

Máte radost ze života? Jste spoko-jen/a sám/sama se sebou? Máte pocit, žeVáš život má smysl? Jak často trpíte déletr-vajícími stavy smutku či depresemi? Máteněkdy pocit, že kvůli pečování o Vašehoblízkého zanedbáváte ostatní členy rodiny?Cítíte, že jste na všechno sám/sama?3. Oblast sociálních vztahů

Oblast sociálních vztahů vymezovalyindikátory osobní vztah, sociální podporaa sexuální aktivity, na základě kterých jsmevytvořili následující otázky:

Jak jste spokojen/a s Vaším sexuálnímživotem? Cítíte podporu od blízkých osob,např. rodinných příslušníků a přátel?4. Oblast prostředí

Oblast prostředí určovaly indikátoryfinanční zdroje, zdravotní a sociální péče,prostředí domova, participace na volnoča-sových a rekreačních aktivitách.

Je pro Vás důležitá kariéra? Jak bysteohodnotil/a dostupnost zdravotní péčev místě vašeho bydliště? Jak byste ohod-notil/a dostupnost sociálních služebv místě vašeho bydliště? Jak často si udě-láte čas sám/sama na sebe a své zájmy?Jak jste spokojen/a s Vaším bydlením?Jsou příjmy Vaší rodiny dostačující k uspo-kojení Vašich potřeb?

Výsledky šetřeníOblast tělesného zdraví a úrovně nezávis-losti

V oblasti tělesného zdraví uvádí 44 % res-pondentů, že se necítí zdrávo, což vzhle-dem k tomu, že pečují o jinou nesoběs-tačnou osobu, není příznivé zjištění. Stej-ný podíl respondentů uvádí zhoršenízdravotního stavu od doby zahájení péče(tabulka č. 2).

Během dne cítí únavu 37 % responden-tů, současně bez pravidelné možnostiodpočinku poskytuje péči 72 % dotazova-ných. S množstvím volného času proodpočinek souvisí také potřebný klid nastravu během dne, 32 % dotazovaných sev klidu nestravuje nikdy nebo pouzeněkdy, viz tabulka č. 4.Oblast psychické funkce

Podstatná část pečujících v různě dlou-hých intervalech trpí déletrvající stavysmutku či deprese a cítí se psychicky nevy-rovnaní. Může k tomu přispívat také fakt,že 92 % dotazovaných se cítí na všechnosami (tabulka č. 4). Pozitivní je zjištění, žepřes fyzickou i psychickou náročnost péče,má 70 % respondentů radost ze života a 77 % jej považuje za smysluplný. Přestobychom neměli přehlížet vyjádření 11 % res-pondentů, kteří sdílí opačný názor, viz ta-bulka č. 2.

Oblast sociálních vztahů příznivě ovliv-ňuje funkční partnerský vztah a dobrérodinné vztahy, důležitá je také opora poci-

�ovaná od přátel a ochota přátel se přizpůso-bit jejich omezením. Tuto oporu cítí 61 % res-pondentů, naopak 16 % dotazovaných tutozkušenost nesdílí. Určitá část pečujících máza partnera právě nesoběstačnou osobu,tento fakt se pravděpodobně odráží ve sku-tečnosti, že se svým sexuálním životem jsoupečující spíše nespokojeni nebo jej hodnotíjako průměrný, viz tabulka č. 5.

V oblasti prostředí byla pozornost věno-vána především dostupnosti zdravotnía sociální péče, kvalitě bydlení a finančníhozabezpečení. S dostupností zdravotně-soci-ální péče jsou dotazovaní neformální pečo-vatelé spokojeni. Pouze 4 % respondentůohodnotilo dostupnost zdravotní péče jakošpatnou, 8 % dotazovaných hodnotilo jakošpatnou dostupnost sociálních služeb(tabulka č. 3). V otázce bydlení je spokoje-no 60 % respondentů (tabulka č. 5). Pozor-nost bychom měli věnovat zjištění v otázcefinančního zajištění rodiny, které 27 % res-pondentů hodnotí za nedostačující (tabul-ka č. 6). Stejně tak čas na sebe a na svézájmy nemá nebo má pouze občas 67 % do-tazovaných pečujících.

Ověřování hypotéz

Stanovené hypotézy jsme ověřovalipomocí testu nezávislosti chí-kvadrátu prokontingenční tabulku. Vypočítané hodnotybyly porovnávány s kritickými hodnotamichí-kvadrátu na stanovené hladině význam-nosti " = 0,05 a příslušných stupních vol-nosti, počítaných podle vzorce f = (r-1).(s-1).

Ověřování hypotézy 1H01: Mezi subjektivním vnímáním zhor-

šení zdravotního stavu pečujících a délkoupéče o osobu blízkou neexistuje závislost.

HA1: Mezi subjektivním vnímáním zhor-šení zdravotního stavu pečujících a délkoupéče o osobu blízkou existuje závislost.

Jelikož je vypočítaná hodnota větší, nežkritická hodnota chí-kvadrátu při vypočíta-ných stupních volnosti a stanovené hladiněvýznamnosti, zamítáme nulovou hypotézua přijímáme hypotézu alternativní. Mezisubjektivním vnímáním zhoršení zdravot-ního stavu pečujících podle délky péčeo osobu blízkou tedy existuje závislost.

Ověřování hypotézy 2H02: Mezi subjektivním vnímáním zhor-

šení zdravotního stavu pečujících a vybra-nými stupni závislosti osoby blízké neexis-tuje závislost.

HA2: Mezi subjektivním vnímáním zhor-šení zdravotního stavu pečujících a vybra-nými stupni závislosti osoby blízké existu-je závislost.

Jelikož je vypočítaná hodnota menší,než kritická hodnota chí-kvadrátu při vypo-čítaných stupních volnosti a stanovenéhladině významnosti, přijímáme nulovouhypotézu. Mezi subjektivním vnímánímzhoršení zdravotního stavu pečujícíchpodle vybraných stupňů závislosti osobyblízké tedy neexistuje závislost.




Závěr

Našim cílem bylo zjistit, jaká je kvalitaživota osob pečujících v domácím prostředío své blízké ve III. a IV. stupni závislosti napomoci jiné fyzické osoby v okolí Veselí nadMoravou.

Náš předpoklad, že ke zhoršení zdravot-ního stavu dochází bez distinkce, zda osobapečuje o osobu těžce nebo úplně závislouna péči jiné fyzické osoby, se potvrdil.Nebo� nebyla prokázána závislost mezisubjektivním vnímáním zhoršení zdravot-ního stavu pečujících podle vybranýchstupňů závislosti III a IV.

Výzkum naopak potvrdil závislost mezisubjektivním vnímáním zhoršení zdravot-ního stavu pečujících a délkou péče o oso-bu blízkou. Téměř polovina respondentůuvedla, že se necítí zdráva, což je vzhledemk faktu, že pečují o osobu s přiznaným stup-něm závislosti III a IV na péči jiné fyzickéosoby, znepokojující. Stejný podíl respon-dentů uvádí zhoršení zdravotního stavu oddoby zahájení péče. Podstatná část pečují-cích také v různě dlouhých intervalech trpídéletrvajícími stavy smutku či deprese.Překvapivé je zjištění, že bez pravidelnémožnosti odpočinku poskytuje péči větši-na dotazovaných. Stejně tak čas na sebea na své zájmy nemá nebo má pouzeobčas 67 % oslovených laických pečovate-lů. Tato skutečnost se odráží také v pravi-delnosti, respektive v nepravidelnosti, stra-vování. Alarmující je zjištění v otázcefinančního zajištění rodiny, které hodnotítéměř třetina laických pečujících jakonedostačující pro pokrytí jejich potřeb(Jandzíková, 2010).

Praxe tedy ukazuje, že dosud nejsoudůsledně uplatňovány všechny prostředky,které by neformální pečující podporovalynatolik, aby nebyly péčí o své blízké poško-zovány ve smyslu zhoršení zdravotníhostavu, potažmo snížení jejich životní úrov-ně a zvýšení rizika chudoby.

Filozofie péče v domácím prostředí jezaložená na sepjetí člověka s místem, kdežije, pracuje, vzdělává se a vykonává svékaždodenní aktivity. Je neoddiskutovatel-ným faktem, že neformální pečující svouslužbou významně předcházejí vytrženíznevýhodněných jedinců z přirozenéhosociálního prostředí a tím zamezují jejichsociálnímu vyloučení. Stejnému nebezpe-čí se však vystavují sami. Vávrová (2010,s. 190) upozorňuje na fakt, že se často„…v souvislosti se stárnutím populaceobjevují snahy o budování nových poby-tových zařízení pro seniorskou populaci.Namísto toho, aby byly podporovány jinéformy služeb…“. Pokud by se však dostá-valo dostatečné podpory laickým pečují-cím, můžeme také jejich prostřednictvímnaplňovat hlavní principy zákona o sociál-ních službách, a to poskytování péčev přirozeném sociálním prostředí, čímžpodporujeme zachování přirozené sociál-ní vztahové sítě a předcházíme sociální-mu vylučování osob závislých na péčidruhých.

V uvedeném kontextu se tak jeví samot-né nastavení příspěvku na péči jako pro-blematické. Je diskutabilní, do jaké míry jetato plošná dávka se čtyřmi skokovýmikategoriemi schopná flexibilně reflektovatskutečné potřeby uživatelů a možnosti spo-

lečnosti. Otázkou, která nám pak vyvstává,je, zda samotná legislativní úprava nenínastavena proti zásadám zákona o sociál-ních službách a současným trendůmv oblasti sociálních služeb. Jak uvádí Habu-rajová Ilavská (2010, s. 53) „je potřeba zo-

Škála AVůbec Spíše Spíše Rozhodně Nevím

ne ne ano ano1. Cítíte se zdráv/zdráva? 3% 41% 40% 6% 9%2. Zhoršil se Vám zdravotní stav za dobu, 10% 28% 36% 8% 18%

po kterou pečujete o svého blízkého?3. Je pro Vás důležitá kariéra? 43% 30% 7% 0% 20%4. Máte radost ze života? 0% 11% 55% 15% 19%5. Jste spokojen/a sám/sama se sebou? 2% 14% 59% 4% 21%6. Máte pocit, že Váš život má smysl? 0% 3% 44% 33% 20%

Tabulka č. 2: Rozložení odpovědí na škále A

Zdroj: Jandzíková, 2010.

Škála BVelmi Špatná Ani špatná Dobrá Velmi špatná ani dobrá dobrá

7. Jak byste ohodnotil/a dostupnost 0% 4% 30% 64% 2%zdravotní péče v místě Vašeho bydliště?

8. Jak byste ohodnotil/a dostupnost 0% 8% 27% 56% 9%sociálních služeb v místě Vašeho bydliště?

9. Jak byste ohodnotil/a Váš spánek? 7% 27% 32% 33% 1%

Tabulka č. 3: Rozložení odpovědí na škále B


Škála CNikdy Někdy Středně Celkem často Neustále

10. Cítíte během dne často únavu? 1% 36% 26% 33% 4%11. Jak často si uděláte čas 9% 58% 31% 2% 0%

sám/sama na sebe a na své zájmy?12. Jak často máte možnost relaxovat? 16% 56% 26% 2% 0%13. Jak často trpíte déletrvajícími 16% 48% 20% 15% 0%

stavy smutku či depresemi?14. Máte někdy pocit, že kvůli pečování 20% 42% 23% 11% 4%

o Vašeho blízkého zanedbáváte ostatní členy rodiny?

15. Cítíte, že jste na vše sám/sama? 8% 44% 14% 24% 9%16. Stravujete se v klidu, často a pravidelně? 5% 27% 34% 26% 8%

Tabulka č. 4: Rozložení odpovědí na škále C


Škála DVelmi Nespokojen/a Ani nespokojen/a, Spokojen/a Velmi Nevím

spokojen/a ani spokojen/a spokojen/a

17. Jak jste spokojen/a 2% 12% 45% 27% 0% 14%s Vaším sexuálním životem?

18. Jak jste spokojen/a 1% 6% 33% 54% 6% 0%s Vaším bydlením?

Tabulka č. 5: Rozložení odpovědí na škále D


Škála EVůbec ne Spíše ne Středně Většinou ano Zcela

19. Cítíte podporu od blízkých 10% 6% 23% 54% 7%osob, např. od rodinnýchpříslušníků a přátel?

20. Jsou příjmy Vaší rodiny 1% 26% 43% 29% 1%dostačující k uspokojeníVašich potřeb?

Tabulka č. 6: Rozložení odpovědí na škále E





Poznatky z praxe

Je vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí pro Klokánky opravdu likvidační?

Článek přináší jiný pohled na vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V médiích je prezentován

především názor Fondu ohrožených dětí, největšího zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v České

republice, tzv. Klokánků. FOD se obává, že chystaná novela bude pro jeho Klokánky likvidační, nebo� je navrhováno

nejen snížení státního příspěvku, který ze značné části hradí chod Klokánků, ale jsou navrhována také nová pravidla

pro zřizování nových zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Článek se zaměřuje na argumenty vznášené Fon-

dem ohrožených dětí – s některými souhlasí, s některými ne.

Jana Machová

hlednit fakt, že každý klient sociálních slu-žeb je jedinečnou neopakovatelnou osob-ností, která má individuální potřeby a vyža-duje různé služby a péči. Ve světě vzniklnový přístup ke klientovi, tzv. „nová kulturaklienta“. Jeho základními principy je posíle-ní služeb uživatele, využívání participačníchstrategií, stanovení jasných práv a povin-ností při poskytovaní služeb, demokratizacevztahů poskytovatel – uživatel. S požadavkyna kvalitní sociální služby však rostou taképožadavky na profesionalizaci, specializaci,celoživotní vzdělávání a potřeba zvyšováníprofesionálních dovedností. Naplnění těch-to požadavků je jednou z cest, ke kterým bysociální služby a nové trendy v této oblastiměly směřovat v 3. tisíciletí.“

1 Pojem intristická neboli vnitřní víra zavedl v 1. po-lovině 20. století profesor Gordon Allport. Intristic-kou víru chápe jako víru, která vychází z hloubynitra člověka, jako jeho bytostné přesvědčení, kte-rému věří a podle kterého žije (Křivohlavý, 2001).

2 Pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc 8000 Kč (těžká závislost) a 12 000 Kč (úplná závislost).

3 Jedná se o modelový výpočet ocenění práce peču-jící osoby o osobu závislou na péči.

4 Návratnost dotazníků činila 80 %.

Literatura:Bužgová, R. Identifikace potřeb rodinných příslušníků

v domácí paliativní péči. Sociální práce/Sociálnapráca: Časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v soci-ální práci. 2010, 2/2010, s. 91-95. ISSN 1213-6204.

Dragomirecká, E., Bartoňová, J. Dotazník kvality životaSvětové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF:Psychometrické vlastnosti a první zkušenosti s čes-kou verzí. Psychiatrie [online]. 2006, ročník 10, číslo 3,[cit. 2011-02-10]. Dostupný z URL<http: //195.250.138.169/PSYCHIAT/Psychiatrie03_06/WEB/PDF%20web/04_dragomirecka_web.pdf>.

Haburajová Ilavská, L. Konceptualizácia v oblastisociálnych služieb. Praha: Hnutí R, 2010. ISBN 978-80-86798-09-7.

Haškovcová, H. Fenomén stáří. Praha: Havlíček BrainTeam, 2010. ISBN 978-80-87109-19-9.

Hrozenská, M. a kol. Sociálna práca so staršími�u�mi a jej teoreticko-praktické východiská. Martin:Osveta, 2008. ISBN 978-80-8063-282-3.

Chráska, M. Metody pedagogického výzkumu: Zákla-dy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publis-hing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4.

Jandzíková, E. Kvalita života pečujících o osoby s při-znaným příspěvkem na péči ve III. a IV. stupni závis-losti. Zlín, 2010. 104 s. Diplomová práce na Univerzi-tě Tomáše Bati ve Zlíně na Ústavu pedagogickýchvěd. Vedoucí diplomové práce Radana KroutilováNováková.

Kebza, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha:Academia, 2005. ISBN 80-200-13075.

Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.ISBN 80-7178-551-2.

Křivohlavý, J. Psychologie smysluplnosti existence:otázky na vrcholu života. Praha: Grada Publishing,2006. ISBN 80-247-1370-5.

Kubátová, H. Sociologie životního způsobu. Praha:Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2456-0.

Malý, M. Dotazníky o kvalitě života [online]. 2001 [cit.2011-02-12]. Dostupné z URL<http://www.statspol.cz /robust/2000_maly__00.pdf>.

Michalík, J. Malý právní průvodce pečujících. Brno:Moravskoslezský kruh, 2010. ISBN 978-80-254-7333-7.

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Kvalita života vestáří: Národní program přípravy na stárnutí na obdobílet 2008 až 2012. Rada seniorů České republiky, o.s.[online]. 2008 [cit. 2011-02-12]. Dostupné z URL<http://www.rscr.cz/prispevky/program08_12.pdf>.

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vybrané statistic-ké údaje o financování sociálních služeb a příspěvkuna péči. MPSV.CZ [online]. 11.5.2010 [cit. 2011-02-10]. Dostupný z URL<http://www.mpsv.cz/files/clan-ky/9198/Analyza_fin_SS.pdf>.

Možný, I. Česká společnost: nejdůležitější fakta o kvalitěnašeho života. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-624-1.

Šolcová, I., Kebza, V. Kvalita života v psychologii:Osobní pohoda (well-being), její determinanty a pre-diktory. In Kvalita života: Sborník příspěvků z konfe-rence, konané dne 25.10.2004 v Třeboni. Kostelecnad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekono-miky, 2004. s. 21. Dostupné z URL <www.ipvz.cz/download.aspx?item=1105&>.

Stuart-Hamilton, I. Psychologie stárnutí. Praha: Por-tál, 1999. ISBN 80-7178-274-2.

Tošnerová, T. Pocity a potřeby pečujících o staršírodinné příslušníky. Praha: Ambulance poruchypaměti, 2001. ISBN 80-238-8001-2.

Va�urová, H. Kvalita života pečovatelů o děti s onkolo-gickým onemocněním. In Řehulková, O. et al. Kvalitaživota v souvislostech zdraví a nemocí. Brno: MSD,2008. s. 45-48. Dostupné z URL<http://www. ped.muni.cz/z21/knihy/2008/21/21/texty/kvalita_zivota_cze.pdf>. ISBN 978-80-7392-073-9.

Vávrová, S. Péče o seniora v rodině jako alternativak institucionální péči. In Elanvital v prostore medzi-generačných vz�ahov, s. 189-193. Prešov: Prešovskáuniverzita v Prešove, 2010. 307 s. Dostupné z URL<http://>. ISBN 978-80-555-0198-7.

Vládní návrh zákona č. 327, kterým se mění zákonč. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve zněnípozdějších předpisů, zákon č. 108/2006., o sociál-ních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákonč. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zněnípozdějších předpisů.

Zákon č. 347/2010, kterým se mění některé zákonyv souvislosti s úspornými opatřeními v působnostiMinisterstva práce a sociálních věcí.

Radana Kroutilová Nováková je odbor-nou asistentkou Ústavu pedagogickýchvěd Fakulty humanitních studií UniverzityTomáše Bati ve Zlíně.

Mgr. Eva Jandzíková působí na Odborusociálních věcí a zdravotnictví MÚ Veselínad Moravou.

V Poslanecké sněmovně PČR je v součas-né době projednáván vládní návrh novelyzákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právníochraně dětí1. Změna zákona věnujícího seohroženým dětem je citlivou úpravou, kteráje vždy bouřlivě diskutována a nebudetomu jinak ani nyní. V tisku se objevujízejména zprávy o nespravedlivém odejmu-

tí odměny pěstouna pěstounům z řad pra-rodičů, kteří se rozhodli pečovat o svávnoučata. Návrh novely zákona přitomdirektivně nepřikazuje všem takovým pěs-tounům odměnu pěstouna sebrat, nebo�ponechává možnost správnímu orgánuzvážit finanční situaci pěstounů a v přípa-dech zvláš� hodných zřetele dávku přiznat,

ale toto není téma, kterému se chci věno-vat.

Zaujalo mne prohlášení Fondu ohrože-ných dětí (dále jen FOD), že předloženývládní návrh zákona má především za úkol„zlikvidovat Klokánky“2. Vzhledem k tomu,že s tvrzením Fondu ohrožených dětínesouhlasím, nabízím jiný pohled na tuto



Poznatky z praxe

problematiku. FOD napadá návrh novelymj. v těchto bodech:

Omezení kapacity jednotlivých zařízení proděti vyžadující okamžitou pomoc

FOD je největším zřizovatelem tzv. zaříze-ní pro děti vyžadující okamžitou pomoc(ZDVOP) v České republice, která nazvalKlokánky. V době jejich vzniku šlo bezpo-chyby o velký a záslužný krok přinášející poroce 2000 významnou změnu v péči o ohro-žené děti, které by jinak skončily v tehdejšíústavní péči. V tehdejší proto, že ústavnízařízení školského typu (tj. diagnostickéústavy, dětské domovy, dětské domovy seškolou a výchovné ústavy) prošly po roce2002 reformou, která podmínky poskytová-ní péče ve školských ústavních zařízeníchpodstatně upravila a změnila. Zákonem3 jestanovena jak maximální kapacita jednotli-vých zařízení, tak maximální počet dětív tzv. výchovných nebo rodinných skupi-nách podle typu jednotlivých zařízení, tj.4–8 dětí v jedné skupině. Klokánky poskytu-jí rodinnou péči, kdy „o tři až čtyři dětipečují po všech stránkách obdobně jakov rodině zaměstnanci FOD – manželský pár,teta nebo střídavě po týdnu dvě tety“4.Z praxe je ale známo, že např. v některých„rodinných Klokáncích“ provozovanýchpřímo v bytech nebo domech zaměstnancůKlokánků, se starají zpravidla manželsképáry až o 7 klokánčích dětí (a nejedná sevždy o velké sourozenecké skupiny) a k to-mu ještě mají v pěstounské péči svěřenédalší děti, někdy i děti vlastní. V lednu 2012se takto prezentoval např. Klokánek Smr-žovka na webu Novinky.cz5.

Klokánky se střídavou péčí dvou tet majíčasto vyšší kapacitu, než je navrhovanounovelou zamýšleno, tedy více než 24 dětí,a to i v případě, že zařízení je umístěno vevíce budovách6. Jako účelové vidím tvrzeníFOD, že při doslovném výkladu zákona byse mohlo stát, že bychom (FOD) směli mítjen jeden Klokánek s maximálně 24 dětmia ostatní Klokánky by musely skončit, pro-tože jsou sice v různých budovách na růz-ných místech republiky, ale vzdálenostbudov zákon neřeší.“7. Klokánky jsou chá-pány jako samostatná zařízení – tedyv množném čísle, a jsou jako samostatnázařízení např. posuzovány pro nárok nastátní příspěvek. Každý Klokánek se svouadresou je posuzován jako samostatné zaří-zení, nebo� zákon o sociálně-právní ochra-ně dětí v dosud platném znění nic jinéhoani neumožňuje. Pokud zřizovatel oznámízřízení nového ZDVOP, je nové zařízení zae-vidováno. Teprve návrh novely přinášípojem „jiné pracoviště téhož zařízení soci-álně-právní ochrany“8, takže teprve od účin-nosti novely zákona, pokud bude schvále-na, může mít ZDVOP několik budov a vzdá-lenost není rozhodující.

Maximální délka pobytu dětí v zařízeníNovelou je navrhována maximální délka

pobytu dětí v ZDVOP na 3 měsíce, výjimeč-ně na 6 až 12 měsíců podle způsobu, jakýmbylo dítě do ZDVOP umístěno, popř. na

dobu stanovenou v rozhodnutí soudu9.Původním záměrem při zavádění institutuZDVOP do právního řádu ČR v roce 1999bylo umis�ování dětí v ZDVOP pouze „nadobu do rozhodnutí soudu o návrhu okres-ního úřadu na nařízení předběžného opat-ření, jehož podání bylo nezbytným opatře-ním po intervenci příslušného orgánu“10.V důvodové zprávě k původnímu návrhu jedoba trvání pobytu dítěte v ZDVOP upřes-něna jako nezbytná, zpravidla krátká – tedydo zajištění odpovídající péče o dítě ústavnípéčí nebo péčí jiné osoby než rodiče. Přije-tím novely zákona o rodině, kdy soud mápovinnost před nařízením ústavní výchovyzkoumat, zda výchovu nelze zajistit náhrad-ní rodinnou péčí nebo rodinnou péčív ZDVOP11, došlo ke stavu, kdy velké pro-cento dětí umístěných v ZDVOP je zde nazákladě rozhodnutí soudu, a pobyty dětív ZDVOP trvají někdy i řadu let. Pokud bychuvažovala doslova, může zde dítě setrvatod narození do zletilosti, nebo� délka poby-tu v ZDVOP není nijak omezena. Současnývládní návrh se tedy pouze vrací k původ-ním záměrům, a jestliže hlavním záměremnavrhované úpravy je omezit institucionál-ní péči o děti a zaměřit se především napráci s rodinou směřující k zachování rodi-ny nebo pokud není možný návrat do rodi-ny původní, umístit děti především donáhradní rodinné péče, je toto ustanovenízcela v souladu se záměrem předkladatelenávrhu.

Snížení státního příspěvku pro zřizovatelezařízení pro děti vyžadující okamžitoupomoc

FOD protestuje proti novelou chystané-mu snížení státního příspěvku pro zřizovate-le zařízení pro děti vyžadující okamžitoupomoc (dále jen státní příspěvek), přestožepéče poskytovaná dětem v ZDVOP je levněj-ší než péče ústavní. Jako argument používáčástku nákladů, které stát vynakládá na dětiumístěné v ústavní péči, nejčastěji nákladyna jedno dítě umístěné v kojeneckém ústa-vu (podle údajů VÚPSV za rok 2010 jdeo částku 35 106 Kč měsíčně)12. Státní příspě-vek je závislý na stáří dítěte a jeho částkyjsou od 18 792 do 30 564 Kč za kalendářníměsíc (viz tabulka č. 1). Ústavní zařízení jsouvyplácena podle jejich kapacity, naprotitomu státní příspěvek je vyplácen na každéjednotlivé dítě, kterému ZDVOP (tedy i Klo-kánky) poskytly pobyt a péči v souladuse zákonem o sociálně-právní ochraně dětí.Nikde už ale není uvedeno, že zřizovatelkojeneckých ústavů a dětských domovů proděti do 3 let má povinnost13 hradit všechnynáklady spojené s péčí o svěřené děti, tj.

i zdravotní péči (často velmi nákladnou, pro-tože jsou zde umis�ovány i děti s vážnýmizdravotními postiženími), a že i tyto nákladyse promítají do uváděných částek. Rozdíl jev tom, že zdravotní péče pro děti umístěnéve ZDVOP je hrazena ze zdravotního pojiště-ní, které za děti také hradí stát, ale zdravotnípéče hrazená státem pro děti ve ZDVOPv nákladech na jednotlivé děti zobrazenanení.

Bylo by tedy spravedlivější porovnávatKlokánky s dětskými domovy, tedy školský-mi zařízeními, které pečují o děti v rodin-ných skupinách o velikosti 6–8 dětí, protoževšechny další druhy ústavních zařízeníposkytují navíc další specializovanou odbor-nou péči vyžadující další náklady. Měsíčnínáklady na děti umístěné v dětských domo-vech jsou uváděny ve výši 17 981 Kč14.V tabulce č. 1 uvádím výši státního příspěv-ku poskytovanou do 31. 12. 2011, nové část-ky státního příspěvku od 1. 1. 2012, kdy bylyzvýšeny částky životního minima, ze kterýchse státní příspěvek vypočítává, a nakonecnávrh předkládaný vládou. Dosud je státnípříspěvek násobkem částky životního mini-ma osoby, která je druhá nebo další v pořa-dí podle zákona o životním a existenčnímminimu, stanovené pro toto dítě, vynáso-bené koeficientem 10,80. Vládní návrh udá-vá pevně stanovené částky podle věku dítě-te, kdy byl zrušen rozdíl mezi nezaopatře-ným dítětem a dítětem ve věku nad 15 let,které není nezaopatřené. Z uvedených čás-tek v tabulce dle mého názoru nevyplývá,že snížení státního příspěvku je pro Klokán-ky, ale i jiná ZDVOP likvidační v porovnání s náklady na děti umístěné v dětskýchdomovech.

V dosavadním znění zákona není upřes-něno, na jaké účely je státní příspěvekurčen. Zákon pouze ukládá povinnost zřizo-vateli ZDVOP „využít státní příspěvek pouzepro zařízení pro děti vyžadující okamžitoupomoc“15, ale již neříká, zda je zřizovatelpovinen použít státní příspěvek na stávajícíZDVOP nebo ho může použít i na zřízenínového zařízení. Návrh novely zákona totoupřesňuje a dodává, že státní příspěvek jezřizovatel povinen využít pouze pro ZDVOP,„v němž je dítě umístěno“16.

FOD dále uvádí, že ústavní zařízení jsoudotována podle své kapacity (tedy i neob-sazená lůžka), ale ZDVOP má nárok na stát-ní příspěvek pouze za poskytnutou péči.Vzhledem k povinnosti ZDVOP poskytovatslužby a zajistit provoz nepřetržitě17 jsemtaké toho názoru, že nastavení výpočtustátního příspěvku není zrovna š�astné. Zři-zovatel je pro posouzení nároku na státnípříspěvek povinen předkládat každý měsíc

státní příspěvek

věk dítěte do 31. 12. 2011 od 1. 1. 2012 návrh

do 6 let 17 280 18 792 15 390

6–15 let 21 168 23 112 18 690

15–18 let nezaopatřené 24 300 26 460 21 390

15–18 let zaopatřené 28 080 30 564

Tabulka č. 1: Výše státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující oka-

mžitou pomoc (v Kč měsíčně)



Poznatky z praxe

velké množství podkladů krajskému úřadu,který je musí vyhodnotit a státní příspěvekpřiznat podle skutečného stavu prokázané-ho za uplynulý kalendářní měsíc. Tento pro-ces představuje rozsáhlou administrativu,kdy výše státního příspěvku je měsíčně pře-počítávána podle počtu umístěných dětí (jenFOD pečuje o bezmála 500 dětí). Domní-vám se, že účelnější by byla výplata státníhopříspěvku pevnou částkou stanovenou najedno lůžko podle kapacity zřízených ZDVOP– příspěvek by mohl být vyplácen předem,řízení by nebylo složité, zdlouhavé a přispělby i na povinný nepřetržitý provoz ZDVOP.Tím by odpadla i další obava FOD – zdrženívýplaty státního příspěvku po schválenínavrhované novely zákona, která upravujelhůtu pro výplatu státního příspěvku „nej-později do 30 dnů od vykonatelnosti roz-hodnutí o přiznání státního příspěvku neboo změně výše státního příspěvku“18. Myslím,že obava z oddálení výplaty státního pří-spěvku „o tři i více měsíců“, jak uvádí FODna svých stránkách, je zbytečná. Nevím, kdoby měl zájem účelově zdržovat výplatu stát-ního příspěvku, na kterém je chod ZDVOPzávislý. Lhůta byla upravena proto, že v pří-padě, kdy je rozhodováno o změně výšestátního příspěvku oproti předcházejícímuměsíci, se lhůta pro vydání rozhodnutí řídilasprávním řádem a lhůta pro výplatu státní-ho příspěvku upravená v zákoně o sociálně--právní ochraně dětí nebyla reálná. I v sou-časné době se pro urychlení řízení o změněvýše státního příspěvku využívají všechnymožné prostředky, aby mohlo být rozhod-nutí vydáno v co nejkratším termínu.V návrhu je proto upravena i místní přísluš-nost krajských úřadů pro výplatu státníhopříspěvku, která se již nebude řídit místemsídla zřizovatele, ale nově místem samotné-ho ZDVOP. Konkrétně pro FOD to znamená,že o státním příspěvku na všechny dětiumístěné do Klokánků již nebude rozhodo-vat jen Magistrát hl. m. Prahy, ale agenda serozdělí mezi další krajské úřady podle místa,kde je umístěný každý jednotlivý Klokánek,čímž se řízení před vydáním rozhodnutípodstatně zkrátí.

Příklady dalších finančních zdrojů profinancování chodu ZDVOP

Jedním z dalších zdrojů financovánípobytu a péče o děti umístěné v ZDVOPjsou přídavky na děti - ZDVOP je zařízením,které dětem poskytuje plné přímé zaopatře-ní, proto přídavky na děti nejsou zasílányrodičům umístěných dětí, ale do ZDVOP.Přídavek na dítě je příjmem dítěte a ZDVOPje musí použít pro jeho potřebu. Přídavkyna dítě činí měsíčně částku 500 Kč na dítědo 6 let, 610 Kč pro děti ve věku 6–15 leta 700 Kč pro děti starší 15 let.

Zákon o sociálně-právní ochraně dětíukládá rodičům nebo jiným osobám povin-ným výživou dětí umístěných v ZDVOPpovinnost hradit příspěvek na úhradu poby-tu a péče poskytované v ZDVOP19. Návrhnovely zákona počítá se zvýšením koeficien-tu pro výpočet příspěvku z 0,8 na 1,6náso-bek částky životního minima osoby, která je

posuzována jako druhá nebo další v pořadí,stanovené pro umístěné dítě. Proti tomutobodu nejsou námitky, ale je poctivé uvést,že tyto příjmy, i když zaručené zákonem,nejsou jistým příjmem pro ZDVOP, nebo�jejich vymahatelnost na sociálně slabýchrodinách je často těžká a v zákonem uvede-ných případech může být rodičům nebojiným osobám povinným výživou k dítětihrazení příspěvku prominuto nebo výšeúhrady snížena s ohledem na jejich příjem.

FOD ve svých připomínkách dále neuvá-dí, že Klokánky, podobně jako jiná ZDVOPjiných zřizovatelů, jsou často registroványjako poskytovatelé sociálních služeb podlezákona o sociálních službách20,21. S tím sou-visí další financování, nebo� poskytovatelésociálních služeb mají možnost požádato dotace na financování běžných výdajůsouvisejících s poskytováním sociálníchslužeb ze státního rozpočtu prostřednictvímkraje, který žádost přeposílá na Minister-stvo práce a sociálních věcí ČR. Podobněmohou zřizovatelé požádat o dotaci samot-né kraje nebo obce, v nichž jsou zařízeníumístěna. Dotace rovněž nejsou zdrojempříjmů, na který lze spoléhat, nebo� zřizova-tel dopředu neví, zda a v jaké výši budedotace přiznána. Jediným zákonem garan-tovaným příjmem je tedy státní příspěvek,a proto rozumím tomu, že se Fondu ohro-žených dětí nelíbí jeho zamýšlené snížení,ale v porovnání s náklady na péči o dětiv dětských domovech na tom jeho Klokán-ky nejsou o mnoho hůře.

Řízení o povolení zřízení nového zařízenípro děti vyžadující okamžitou pomoc

Vládní návrh nahrazuje dosavadní ohla-šovací povinnost zřizovatelů o zřízení nové-ho ZDVOP řízením o registraci nebo změněregistrace (FOD je nazval „povolovací říze-ní“), které je obdobné řízení o registraciposkytovatelů sociálních služeb.

V současné době, jestliže osoba pověře-ná výkonem sociálně-právní ochrany dětímá ve svém pověření zahrnuto i zřizováníZDVOP, nebyla zákonem nijak limitovánaa záleželo pouze na ní, kolik a v jakých loka-litách nové ZDVOP zřídí. Nově zřízené zaří-zení pak pouze oznámila krajskému úřadu,který pověření vydal.

Vzhledem k tomu, že se v poslední doběvelmi rozrostl počet ZDVOP a zřizovateléjejich vznik oznamovali až se zahájenímjejich činnosti, nebylo možné jejich množ-ství nijak regulovat nebo splnění zákonnýchpodmínek předem kontrolovat. Je tedynavrhován systém zavedený zákonemo sociálních službách, kdy po počátečníregistraci stávajících zařízení krajským úřa-dem místně příslušným podle sídla zřizova-tele ZDVOP bude o každém novém ZDVOPvedeno řízení o změně registrace. V případě,že zřizovatel bude mít v úmyslu zřizovatnové zařízení na území jiného kraje, než jezřizovatelovo sídlo, bude nezbytným pod-kladem pro vydání rozhodnutí o změněregistrace také závazné stanovisko krajské-ho úřadu, na jehož území má být nové zaří-zení zřízeno.

FOD s tímto způsobem nesouhlasí a tvrdí,že novela v podstatě znemožňuje vzniknových zařízení. FOD ale není jediným zřizo-vatelem ZDVOP. Stát garantuje zákonemo sociálně-právní ochraně dětí, že budeposkytovat příspěvek ze státního rozpočtuna poskytování pobytu a péče dětem umís-těným v ZDVOP, ale prakticky nemá žádnoumožnost regulovat množství finančních pro-středků takto vynaložených a je odkázán navůli zřizovatelů ZDVOP. Z tohoto důvodu jeúčelné, aby příslušný krajský úřad, na jehožúzemí má být nové ZDVOP zřízeno, mohlvyjádřit své stanovisko, zda je potřebné, abyvzniklo další ZDVOP na jeho území, nebo jejiž tato služba v rámci regionu dostatečnězabezpečena jinými zřizovateli.

ZávěrJak již bylo řečeno, FOD není jediným zři-

zovatelem ZDVOP v České republice, ačko-liv byl prvním a je největším zřizovatelemZDVOP v ČR. Jeho Klokánky se snažío zajištění „rodinné“ péče o svěřené děti,ale Klokánek stále zůstává institucí, kdeo děti pečují její zaměstnanci stejně jakov ostatních ZDVOP nebo např. dětskýchdomovech. Ano, děti zde žijí v bytovýchjednotkách podobně jako např. děti ve vel-kých panelácích, ale na paneláku není nápispřes celé zábradlí s názvem organizace (vizKlokánek Brno), panelák je v podstatě ano-nymní adresa. Nejsem přesvědčená o tom,že navrhovaná novela zákona je pro Klo-kánky a všechna ostatní ZDVOP likvidační,jen nastavuje jistá pravidla, kterým budenutné se přizpůsobit. Když porovnám sou-časnou výši státního příspěvku s uváděný-mi náklady na péči o děti v dětských domo-vech, je s podivem, že státní příspěvekpokryje pouze dvě třetiny skutečných nákla-dů Klokánků.

FOD na svém webu prezentuje svůj návrhnovely zákona o sociálně-právní ochranědětí, kde mj. zavádí opět nový institut péčeo ohrožené děti nazvaný „zařízení rodinnépéče“. Pro tato nová zařízení navrhuje prak-ticky stejnou právní úpravu, jaká dosud platípro ZDVOP, jen s tím rozdílem, že ještě zvy-šuje částku státního příspěvku na svěřenéděti a umožňuje pobyt i „zletilým nezaopat-řeným dětem“22. Jako zařízení rodinné péčeFOD označuje právě svoje Klokánky. Z tohovyplývá, že pro všechna ostatní ZDVOP bybyla zavedena nová pravidla a Klokánků sezměny týkat nebudou, FOD bude mít nadálepouze oznamovací povinnost při zřízenínového Klokánka a státní příspěvek pro Klo-kánky bude ještě vyšší, než je v současnédobě, přičemž ostatním ZDVOP by byl stej-nou novelou zákona snížen.

1 Sěmovní tisk č. 564/02 Např. www.fod.cz, www.idnes.cz atd.3 Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy,

v platném znění4 www.fod.cz5 http://www.novinky.cz/zena/deti/257518-rodice-

odkladaji-deti-do-ustavu-kvuli-spatne-financni-situaci-stale-casteji.html

6 FOD ve svém Zpravodaji 2/2011 uvádí, že by se jed-nalo o 8 ze 16 Klokánků se střídavou týdenní péčídvou tet.



Poznatky z praxe

7 Připomínky FOD k návrhu novely zákona o sociál-ně právní ochraně dětí dostupné na www.fod.cz

8 Bod č. 116 sněmovního tisku 564/09 Bod. č. 5 sněmovního tisku 564/0

10 1 Sněmovní tisk 206/0, Vládní návrh zákona o soci-álně-právní ochraně dětí

11 Ustanovení § 46 zákona o rodině, v platném znění12 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely záko-

na o sociálně-právní ochraně dětí, kapitola 4.113 Podle ust. § 16 zákona o veřejném zdravotním

pojištění14 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely záko-

na o sociálně-právní ochraně dětí, kapitola 4.115 Ustanovení § 42g odst. 2 zákona o sociálně-právní

ochraně dětí, v platném znění16 Bod č. 101 sněmovního tisku 564/017 Ustanovení § 42 odst. 6 zákona o sociálně právní

ochraně dětí, v platném znění18 Bod č. 104 sněmovního tisku 564/019 Ustanovení § 42b zákona o sociálně-právní ochra-

ně dětí, v platném znění20 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

v platném znění

21 Registr poskytovatelů sociálních služeb 22 Za nezaopatřené dítě se podle ust. § 11 zákona

o státní sociální podpoře, v platném znění, považu-je i osoba po dosažení zletilosti, jestliže se sou-stavně připravuje na budoucí povolání, nejdélevšak do věku 26 let.

Seznam použitých zdrojů:Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném zněníZákon č. 117/1995Sb., o státní sociální podpoře, v plat-

ném zněníZákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,

v platném zněníZákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,

v platném zněníZákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo

ochranné výchovy ve školských zařízeních a o pre-ventivně výchovné péči ve školských zařízeních,v platném znění

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním mini-mu, v platném znění

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v plat-ném znění

Internetové zdroje:http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=5B

80CF247F982DDF2EF0C0FD45D24B1E.node1?SUBSESSION_ID=1330525014314_1, staženo dne 25. 2. 2012

http://www.novinky.cz/zena/deti/257518-rodice-odkla-daji-deti-do-ustavu-kvuli-spatne-financni-situaci-stale-casteji.html, staženo dne 27. 2. 2012

http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=564&CT1=0, staženo dne 15. 1. 2012

http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=3&t=260 Sně-movní tisk 206/0, Vládní návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí, staženo dne 13. 12. 2010

http://zpravy.idnes.cz/drabkova-novela-zlikviduje-nase-klokanky-boji -se-fond-ohrozenych-deti-1eq-/domaci.aspx?c=A120112_130627_domaci_jj, staženodne 30. 1. 2012

www.fod.cz: Připomínky Fondu ohrožených dětík návrhu novely zákona o sociálně-právní ochranědětí (sněmovní tisk č. 564/0), staženo dne 19. 1. 2012

www.fod.cz: Zpravodaj 2/2011, staženo dne 27. 2. 2012

Autorka působí na Magistrátu hlavníhoměsta Prahy.

Mezinárodní jednání o dopadech odlišných životních drah mužů a žen

Věra Kuchařová

Ve dnech 3.–4. listopadu 2011 se v Berlíně konalo setkání tzv. Peer Review na téma „Effects of the life courses on

women’s pensions”. Je součástí dlouhodobého projektu sub-programu Evropské komise „Peer Review in Social Pro-

tection and Social Inclusion” realizovaného v rámci programu PROGRESS. Tento sub-program sestává z každoroční

série setkávání zástupců vybraných zemí EU, kteří si vyměňují zkušenosti k vybraným tématům sociální ochrany. Ten-

tokrát se jednalo o problematiku rozdílů ve výši důchodů mužů a žen („gender pension gap“) a jejich souvislostí s gen-

derově odlišnými životními drahami. Hlavní náplní tohoto mezinárodního setkání bylo zhodnocení možnosti aplikace

nástrojů uplatňovaných v hostitelské zemi v zájmu snižování diskriminačních dopadů závislosti důchodů na gendero-

vě odlišných životních drahách. Tohoto setkání se kromě hostitelského Německa zúčastnili zástupci Rakouska, ČR,

Francie, Ma�arska, Itálie, Litvy, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švédska a Nizozemska.

Cílem berlínského jednání bylo a) zhod-notit podstatu „gender pension gap“v Německu ve srovnání s dalšími zeměmia b) porovnat odlišnosti profesních drahmužů a žen mezi zúčastněnými zeměmi,a to se zaměřením na hledání stěžejníchpříčin genderových odlišností v penzích.Záměrem setkání bylo vzájemně se inspi-rovat a hledat obecněji platná řešení a pří-stupy při zmírňování dopadů genderovýchdiferencí v profesních biografiích a rodin-ných rolích na nerovnosti v penzijnímvěku. Německá iniciativa v dané oblasti jesoučasně motivována aktuálně platnýmidokumenty EU v oblasti penzí a rovnýchpříležitostí, ale nevyhnutelně též v oblastizaměstnanosti a sociální ochrany obecně,příp. dalších politik, jako je rodinná politi-ka. Zdůrazněn byl kontext daný záměrystrategie „Evropa 2020“ v evropskéma národním měřítku.

Základní diskusní materiál pro jednání(autora S. Leitnera z Univerzity aplikova-ných věd v Kolíně) poukázal na složitývztah mezi třemi součástmi koordinované-ho vývoje národních důchodových systé-mů (politik) a diferencovanými důsledkyjejich uplatňování v životě různých socio-demografických skupin, konkrétně žena mužů. Těmito třemi součástmi jsou zajiš-

tění sociální přiměřenosti, finanční udrži-telnosti a modernizace programů podleměnících se sociálních a ekonomickýchpodmínek. Tyto podmínky vedou k před-nostnímu zájmu o finanční stabilitu, cožimplikuje požadavek posílení zaměstnanec-kých a soukromých penzijních systémůjako doplňku a jisté náhrady oslabenýchsystémů státních penzí. Toto přehodnoce-ní rolí jednotlivých pilířů důchodovýchsystémů však potenciálně i reálně posilujenerovnosti v penzijních nárocích mužůa žen (zejména v kontextu nerovností mezisocio-profesními skupinami). S. Leitnervšak současně upozorňuje na možnostdemotivačního působení použití redistri-bučních mechanismů (především tzv. carecredits) a navrhuje upřít pozornost nazměny v oblastech, které jsou zdroji nerov-ností v důchodech. Jmenuje tři hlavní –rozšíření systému denní péče o děti, rozší-ření forem profesního uplatnění žen (např.nerozlišování mužských a ženských profe-sí) a zavedení jednotné minimální mzdy.

Z předložených německých materiálů jeevidentní to, co je společné v té či oné mířevšem evropským zemím – pokud má pen-zijní systém eliminovat genderové rozdíly,nevystačí se svými vnitřními možnostmi,nemá-li být neadekvátně finančně náročný,

což ve společnosti charakterizované popu-lačním stárnutím a ekonomickou recesínabývá na naléhavosti. Hledání nástrojůeliminace „gender pension gap“ v dalšíchsystémech, jimiž jedinci procházejí běhemsvé životní dráhy, je nevyhnutelné, alevyžaduje v konečných důsledcích zásahydo oblastí ovlivněných do značné míry kul-turou a tradicemi i strukturálními podmín-kami každé země. Německo vzhledemk nedávnému sjednocení dvou částí s od-lišnou ekonomickou a politickou historiíposledních desetiletí navíc vykazuje vý-znamné odlišnosti v životních drahách ženi penzijních nárocích z nich vyplývajícíchmezi oběma částmi Německa. Vnitrostátnídiferenciaci vykazují i některé další země,např. Itálie s odlišnou zaměstnaností ženna severu a jihu země.

Mezinárodní srovnání provedené S. Leit-nerem a vyplývající z národních zpráv(http://www.peer-review-social-inclusion.eu/peer-reviews/2011/effects-of-life-cour-ses-on-women2019s-pensions) a z diskusevedené na Peer Review, ukazuje na společ-né i odlišné rysy jak v životních draháchmužů a žen, tak v penzijních systémech,a také v přístupech k řešení genderovýchnerovností obecně a v oblasti důchodůzvláště.



Poznatky z praxe

Informační servis čtenářům

Ve svých podkladových dokumentechpředstavily jednotlivé země své důchodo-vé systémy, relevantní veřejné politikydotýkající se rovnoprávného postavenímužů a žen a např. politiky zaměstnanosti,ochrany před chudobou atd. a také odliš-nosti v rodinných a profesních draháchmužů a žen v národním společensko-kul-turním kontextu. Při komparaci předlože-ných materiálů i přímých vystoupení naPeer Review lze získané poznatky stručněshrnout a vyhodnotit takto:� Národní koncepce se liší z hlediska chá-

pání základních rolí důchodových systé-mů i z hlediska přístupů k problematicerovnoprávného postavení mužů a ženobecně i v penzijních systémech. Všech-ny země však mají v základním pilířidůchodových systémů zabudovány něja-ké formy kompenzací těch období v živo-tě, kdy jsou lidé ekonomicky neaktivní,a hlavní pozornost je přitom věnovánaobdobím péče o děti.

� Životní dráhy mužů a žen mají v zúčast-něných zemích mnohé společné, ale takéneméně významné odlišné rysy. Společ-nými jsou zejména přerušovaná kariéražen, jejich nižší ekonomická aktivita a pří-jmy, nerovnoměrné rozdělení rolí mužůa žen v soukromé sféře, což se přenáší dosféry veřejné. Odlišnosti spočívají např.v různé míře využívání zkrácených úvaz-ků, v podílech jednopříjmových a dvou-příjmových úplných rodin v populaci,v délce přerušení profesní kariéry ženamiv souvislosti s péčí o děti (délka rodičov-ské dovolené i doba celodenní péčeo děti předškolního věku).

� Životní dráhy žen a mužů jsou ve vysokémíře podmíněny obecnými strukturální-mi a institucionálními podmínkami, cožje jedna ze zásadních příčin národníchodlišností. Mezi stěžejními diferencující-mi prvky je dostupnost služeb denní péčeo děti a péče o nesoběstačné osobya také nástroje podpory zaměstnanosti,zejména žen. Obecně řečeno jsou nerov-nosti v životních drahách mužů a ženpodmíněny tím, nakolik jsou realizována

opatření ke sladění rodinného a pracov-ního života.

� Škála přístupů k řešení otázek gendero-vých nerovností v důchodových systé-mech je velmi široká. Na jedné straně jenapř. ve Švédsku prosazována nezávis-lost žen a jejich vysoká ekonomická akti-vita a důsledně individualizované penze,individuální rozdílnosti životních drahzohledňuje např. flexibilní důchodovývěk (případy extrémně nízkých důchodůřeší garantované penze v rámci národní-ho základního systému starobních penzí).Na straně druhé země jako Německo ne-chtějí „vnucovat“ pracovní zapojení žena zaměřují se na vyrovnávání gendero-vých rozdílů, vzniklých z genderově odliš-ných životních drah, v rámci penzijníchsystémů, ale efektivita je dost omezená.Příkladem země, která vytváří mnoho-stranné předpoklady pro sblížení život-ních drah mužů a žen, je Francie, ale přes-to je tam rozdíl v penzích mužů a žen po-měrně výrazný (47 % v individuálních pen-zích, v ČR je to 18 %).

� Překážkou větší celkové efektivity vyrov-návacích opatření v rámci penzijníchsystémů je mj. to, že tato opatření častodiferencují nároky na „úlevy“ (benefity,kredity, náhradní doby atd.) podle růz-ných kritérií, jako je věk dětí, hospodář-ský sektor, míra zdravotního postiženípečované osoby aj. Vznikají tak vedlejšínezamýšlené efekty.Na základě dvoudenního jednání Peer

Review k tématu dopadů životních drah nadůchody žen a mužů byly přijaty závěry,z nichž lze jmenovat:� Genderové nerovnosti v oblasti penzí

není možné řešit pouze v rámci penzij-ních systémů, protože mají své zdrojev odlišných životních drahách mužů a žena v nerovnostech v jejich profesních bio-grafiích, oborovém zaměření a přede-vším v nerovnostech v odměňování.

� Různé formy redistribučních mechanismůnarážejí na problémy zajištění univerzál-nosti jejich působení, eliminace vedlejšíchefektů či dostatečnosti míry odstranění

diskriminačních prvků, to vše aniž by vzni-kaly jiné formy diskriminace, nejedno-značnost v definování nároků a oprávněnía aniž by byla ohrožena finanční únosnostpro důchodový systém a státní rozpočet.

� Existuje diskrepance mezi požadavkyprosazovanými především příznivci redi-stribučního působení penzijních systémů(kladoucími důraz na první pilíř – „státnídůchody“) a požadavky zastánců přede-vším finanční udržitelnost těchto systé-mů (požadujícími rozvinutí dalších pilířůa zesílení osobní odpovědnosti za zabez-pečení ve stáří).

� Vzhledem k tomu, že možnosti eliminacegenderových rozdílů v penzích do značnémíry závisejí na sblížení životních drahmužů a žen, jsou zde velice důležité vlivystrukturálních a institucionálních podmí-nek, vytvářené veřejnými politikami – jme-novitě rodinnou, vzdělávací, politikou za-městnanosti a politikou rovných příleži-tostí. Konkrétně je třeba zmínit vliv kom-plexu opatření na sla�ování rodiny a za-městnání.

� Neméně významný je vliv historicko-kul-turních specifik jednotlivých zemí, kterádeterminují možnosti změn v gendero-vých vztazích, a tím v chování (životníchdráhách) jednotlivců, i v přístupu relevant-ních subjektů při řešení genderových roz-dílů ve veřejné a soukromé sféře a zavá-dění opatření uvnitř penzijních systémů.

� Proměnlivost životních drah i jejich dife-renciace jsou tak vysoké, že je obtížné tozohlednit v průhledně a jednoznačně defi-novaných principech důchodových náro-ků. Problémem je např. vysoký podíl osa-mělých matek či nesezdaných soužití(nelze účinně rozvíjet „vyrovnávací“ opat-ření založená na manželském soužití).

� Většina opatření na vyrovnání gendero-vých rozdílů v rámci penzijních systémův sobě nese nebezpečí demotivačníhopůsobení na ekonomickou aktivitu (žen).

Autorka působí ve VÚPSV, v. v. i., a otáz-kám rodiny a genderovým rozdílům sevěnuje dlouhodobě.

Analýza imigrace a integrace cizinců v Ústeckém krajiKuchař, Pavel - Balek, Petr. Integrace cizinců. Případ Ústeckého kraje

Ústí nad Labem, FSE UJEP, 2011. 110 s. ISBN 978-80-7414-435-6

Nevelká kniha se zabývá zajímavoua v současné době i velmi potřebnou tema-tikou. Problematika imigrace cizinců a jejichintegrace, respektive adaptace, do českéhoprostředí je součástí integračních, multikul-turálních procesů soudobého světa.

První kapitola práce je věnována vývojo-vým trendům počtu cizinců v ČR a ve sledo-vaném kraji. Poskytuje tak přehledný obrazo významnosti zkoumaného problému.I když statistiky zaznamenávají mírný pokles

počtu zaměstnaných cizinců v posledníchdvou letech, je jejich role v ekonomickéoblasti nezanedbatelná. Studie potvrzuje, ževětšina cizinců přijíždí do ČR za prací, při-čemž z větší části pracují v pozici zaměst-nanců, menší část pak podniká. Podrobnějšíanalýza ukazuje rozdíly ve vzdělanostnístruktuře cizinců z jednotlivých zemí, kdezejména vyniká rozdíl mezi imigrantyz Ruska (s největším podílem středoškolské-ho a vysokoškolského vzdělání) a Vietnamu

(s nejnižším podílem osob s vyšším vzdělá-ním). Zajímavá je rovněž informace o počtudětí cizinců navštěvujících základní a středníškoly. Příznačný je trend růstu počtu dětícizinců na středních školách.

Další kapitola se zabývá integrační politi-kou ČR. Vedle prezentace obecných zásadintegrační politiky si všímá její realizacev konkrétních podmínkách ve formě komu-nitních plánů. Jejich cílem je přispět k roz-voji vzdělání imigrantů, prevence jejich




Z konference k zahájení Evropského roku aktivního stárnutía mezigenerační solidarity 2012 v ČRDne 1. března 2012 se v Černínském

paláci v Praze uskutečnila úvodní

konference, jíž byl v České republice

oficiálně zahájen Evropský rok aktiv-

ního stárnutí a mezigenerační solida-

rity 2012 vyhlášený Evropskou unií.

Po úvodních projevech ministra JaromíraDrábka, náměstka MŠMT Jana Kocourkaa náměstka MPSV Jana Dobeše se slovaujal vedoucí Zastoupení EK v ČR JanMichal, který zdůraznil tematickou prováza-nost jednotlivých Evropských roků a připo-mněl, že rok 2013 bude Evropským rokemaktivního občanství. Dále se věnoval demo-grafickým ukazatelům EU a zdůraznil, žezatímco v současné době je průměrný věkobyvatel v EU 46 let a podíl osob 65+ dosa-huje 16 %, již v roce 2030 bude průměrnývěk v EU 47 let a podíl osob 65+ se téměřzdvojnásobí na 30 %. Vycházel také z výsled-ků průzkumu veřejného mínění v rámci EU,ze kterého je mimo jiné zřejmé, že skuteč-

nost stárnutí populace si v zemích EU uvě-domuje 71 % respondentů, za možný pro-blém jich ho však označuje pouze 40 %. Prů-zkum také ukázal, že problém mezigenerač-ní diskriminace je výraznější v postkomunis-tických zemích, kde je také vnímání osob vevěku 55+ negativnější než ve státech EU-15.Dvě třetiny respondentů se také domnívají,že by lidé měli mít po dosažení důchodové-ho věku možnost nadále pracovat, a jednatřetina z nich dokonce zvažuje, že po dosa-žení důchodového věku bude dále pracovat.V souvislosti s vysokou mírou nezaměstna-nosti mladých lidí v EU, která v průměrudosahuje 20 %, se Jan Michal zmínil o kon-kurenci mladých a starých pracovníků, kteréje dle jeho názoru též třeba věnovat pozor-nost. Na závěr pak připomenul tzv. „stříbr-nou ekonomiku“, tedy rozšiřování služebpro seniory, ve které vidí do budoucna velkýpotenciál.

Dalibor Holý z Českého statistickéhoúřadu ve svém vystoupení představil „seni-ory v datech“. Zmínil se o rozdílném mediá-novém věku obyvatel různých zemí EU,

který v některých zemích, např. Rakousku,Řecku, Finsku a Itálii, činí 42 a více let,zatímco v jiných (Irsko, Island a Makedonie)36 let. Jako nejrychleji stárnoucí populaceEU označil Řecko, Německo a Lichtenštejn-sko. Dále se pak zaměřil na populaci star-ších osob v ČR, zejména na její vzdělanostnía pracovní charakteristiky. Upozornil navelmi nízký podíl (pouze 5 %) osob ve věku55+ zapojených v ČR do vzdělávacího pro-cesu. Dále uvedl, že 17 % obyvatel ČR pobí-rá starobní důchod a podíl pracujícíchdůchodců dosahuje 3 % celkové zaměstna-nosti v ČR, přičemž však existují značné roz-díly mezi muži a ženami, protože zejménav pozdějším věku zaměstnaní muži pobírají-cí důchod tvoří až dvojnásobně početnějšískupinu než ženy ve stejném postavení.

V odpolední části pak byly představenyjednotlivé tematické oblasti Evropskéhoroku 2012 a zároveň s nimi byly také před-staveny organizace, které se v konkrétníchoblastech angažují.

Tematickou oblast Zaměstnávání staršíchosob odborně uvedl prof. Igor Tomeš, který

sociálního vyloučení a pomoc při hledánízaměstnání. Problematika integrace cizincůse tak významně dotýká i otázek sociálnípráce měst a obcí.

Za přínos považuji, že studie je založenana empirickém šetření situace cizinců. Jdepředevším o cizince z tzv. třetích zemí, vůčinimž jsou uplatňována některá omezenía jejichž přítomnost v českém prostoru neníze strany místních občanů jednoznačněpozitivně hodnocena. Současně se přichá-zející cizinci svým způsobem života často lišíod majoritní společnosti, v důsledku čehožvznikají různé problémy a nedorozumění.Projekt empirického šetření sledoval několikcílů: předně zjistit postavení cizinců z pohle-du vztahu k majoritní společnosti, podmínekživota a probíhající procesy integrace. Vý-znamný úkol šetření byl ve zjištění postave-ní cizinců na trhu práce a poznání mecha-nismů při hledání zaměstnání. Součástízkoumání bylo i zjiš�ování aktuálních potřeba identifikace rizikových sociálních situací,v nichž se cizinci mohou ocitnout. Metodikavýzkumu a postup jeho provedení jsoupopsány v kapitole páté. Metoda zkoumání,vztahující se na cizince evidované v rámciÚsteckého kraje, byla založena na studiustatistických zdrojů a dále pak na sociolo-gických rozhovorech s pracovníky přísluš-ných českých institucí a hloubkových rozho-vorech se samotnými imigranty. Konkrétněšlo hlavně o Ukrajince, Mongoly, Vietnamcea Rusy. Rozsah zkoumaného souboru jedostatečný, takže výpovědi respondentů lzes určitou opatrností zobecňovat a patrně byse potvrdila jejich platnost i v širším celore-publikovém pohledu.

Zajímavé výsledky o vzájemném vztahupříslušníků majoritní společnosti a cizincůobsahuje další kapitola. Konstatuje se, že nastraně majoritní společnosti existují jistéodmítavé stereotypy vůči cizincům, což seprojevuje v jejich charakteristice české spo-lečnosti. Vidí ji jako společnost uzavřenou,v důsledku toho neexistují většinou silnějšíinterpersonální vazby mezi cizinci a domo-rodci. To se ve svých důsledcích jeví jakovážná překážka jejich integrace. Je ovšemvýznamné, že tato situace, i když v sobě máurčité napětí, jen výjimečně vede ke konflik-tům. Jednou z příčin nedostatečné interper-sonální komunikace je ovšem malá znalostčeského jazyka. Přitom znalost češtiny logic-ky koresponduje s délkou pobytu cizincev ČR a také s jistou mírou podobnosti jazyků.Nepřekvapí proto, že nejvyšší podíl dobrýchznalostí češtiny mají Ukrajinci a Rusové,nejmenší pak Vietnamci a Mongolové.

Základním konceptuálním pojmem empi-rické studie je integrace cizinců. V této sou-vislosti je kladena otázka, zda chápání inte-grace není v případě zkoumaných cizincůpříliš zatíženo naším českým etnocentric-kým pohledem vyžadujícím co nejúplnějšípřizpůsobení se české kultuře. Patrně s ohle-dem na to, že většina cizinců neplánuje trva-lý pobyt v ČR, přichází za výdělkem a potéodchází, nelze očekávat jejich úplnou inte-graci. V zásadě jde o přizpůsobení se míst-ním podmínkám na určitý čas, bez zásad-nějších změn v oblasti vlastní specifické kul-tury. Těchto souvislostí si knížka všímáv závěrečném shrnutí, kde mimo jiné kon-statuje, že multikulturalismus přeceňujemožnosti oboustranného vstřícného přijetí

často dosti rozdílných způsobů života. Jepatrně vhodnější pracovat s konceptuálnímpojmem adaptace. Integrace se může vzta-hovat na příslušné národnostní skupiny,které pod talkem sociálního prostředí majo-ritní populace zřejmě posilují svoji vnitřnískupinovou kohezi.

Kapitola 6 a následující obsahují výsledkyempirického šetření. Interpretace získanýchpoznatků ukazuje řadu významných souvis-lostí faktického soužití cizinců s majoritníspolečností. Např. se potvrzuje, že zahranič-ní pracovníci nejsou všude dobře přijímáni,což potvrzuje jistý již zmíněný český etno-centrismus.

Výklad výsledků empirického šetřenípodle stanovených strukturálních dimenzí jepřehledný. Uvedené poznatky jsou inspira-tivní pro sociální politiku a práci s imigranty.Závěry, ke kterým autoři dospěli na základěprovedeného empirického šetření, jsouvýznamné nejen pro politiku místních orgá-nů Ústeckého kraje, ale jsou inspirativní proposouzení stavu integrační politiky státuvůči cizincům všeobecně. Oprávněně sev závěrech zdůrazňuje, že vzhledem k demo-grafickému vývoji české populace se v příš-tích letech neobejdeme bez žádoucí imigra-ce. Platí zřejmě i konstatování, že tato imi-grace bude nadále převažovat ze zemí kul-turně vzdálenějších. V konkrétní politicelokálních i centrálních orgánů je proto zřej-mě třeba podporovat opatření, která pomo-hou postupně překonávat různé bariérya předsudky soužití majoritní společnostis cizinci.

František Zich, VŠFS




připomněl, že stárnutí je kontinuální procesa že stárneme ve všech fázích života, cožsouvisí se změnou současného životníhocyklu, kdy se neprodlužuje pouze etapastáří, ale i předchozí etapy lidského života.Upozornil na aktuální nebezpečí konkurencedvou skupin osob staršího věku na trhupráce, kdy si konkurují skupiny osob v před-důchodovém a v důchodovém věku, kterémohou vzhledem k příjmu z důchodovéhosystému nabízet svou práci za nižší mzdu,čímž mají konkurenční výhodu oproti oso-bám, které se důchodovému věku těsněblíží. Zmiňuje potřebu znovu přehodnotitcelkový pohled na důchodový systém, abydůchod byl skutečně chápán jako náhrada(a nikoli pouze jako doplněk) mzdy. Dále sevěnoval otázce age managementu a potře-bě odstranění pozitivní diskriminace. Propodporu zaměstnávání starších osob pova-žuje za nutné zflexibilnění zákoníku práce,který musí reagovat na měnící se životní styla zvyklosti současných lidí.

Další tematická oblast Celoživotní vzdělá-vání a učení byla uvedena předsedou Asoci-ace univerzit třetího věku ČR Petrem Vavří-nem. Ten předeslal, že celoživotní vzděláníse dotýká hlavně terciárního vzdělávání. Jiždávno také nestačí mezigenerační předává-ní zkušeností, tzv. z otce na syna, současnárychlost pokroku vyžaduje proces celoživot-ního učení se. Doporučil rozlišovat mezistandardními univerzitními programy a pro-gramy zaměřenými na celoživotní vzdělává-ní, které vidí jako „byznys“. Pozitivní dopadceloživotního vzdělávání na snížení neza-městnanosti ukázal na příkladu Finska, kdedíky němu klesla nezaměstnanost z 19 %v roce 1992 na současnou 8% úroveň. Zapozitivní označil skutečnost, že 21 ze 26 uni-verzit registrovaných v ČR nabízí programyceloživotního vzdělávání, a to formou vícenež 700 kursů pro osoby ve věku 55+. Využí-vá ho cca 38 000 seniorů, přibližně 1,5 %všech osob starších 55.

Dobrovolnictví starších osob a seniorůjako tematickou oblast Evropského roku 2012

uvedl předseda občanského sdružení HestiaJiří Tošner. Ten se věnoval dobrovolnictvíjako fenoménu současné doby a posláníobecně prospěšných společností zaměře-ných na dobrovolníky charakterizoval hes-lem „pomáháme těm, kteří chtějí pomáhat“.

Čtvrtou tematickou oblast Mezigeneračnídialog odborně uvedla socioložka LucieVidovićová. Představila obecné zásady dia-logu, které adaptovala s ohledem na speci-fické charakteristiky dialogu mezigenerační-ho. Společnost a její generace obrazně zná-zornila jako letokruhy stromu, které na sobě,stejně jako různé generace v rámci jednéspolečnosti, závisí. Jednotlivé představova-né zásady mezigeneračního dialogu pakvhodně doplňovala praktickými sociologic-kými zkušenostmi z ČR. Poukázala na zne-pokojující averzi mladé generace vůči sta-rým, kterou demonstrovala na vzniku růz-ných skupin na sociálních sítích deklarují-cích až téměř nenávist vůči seniorům. Kon-struktivnímu mezigeneračnímu dialogu dlejejího názoru rozhodně nepřispívá mediálnívnímání starších osob a často až bulvárnízpůsob jejich mediální prezentace.

Tematikou oblast Zdravého stárnutí před-stavila doktorka Hana Janatová ze Státníhozdravotního ústavu, která své vystoupeníodlehčila frází „lepší je se opotřebovat, nežzrezivět“, jíž chtěla zdůraznit fyzický pohybjako jeden ze základních předpokladů zdra-ví. Zdůraznila však, že fyzické zdraví jepouze jednou z komponent zdravého stár-nutí, protože duševní zdraví je neméně důle-žité. Za nutnou podmínku duševního zdravíoznačila také odpovídající bydlení a sociálníkontakty, nebo� osamělost považuje zajednu z hlavních příčin porušení duševníhozdraví, vedoucího až k fyzickým zraněním.O stáří by se podle ní nemělo hovořit jen vespojitosti s nemocemi, jak se v naší společ-nosti většinou děje. Zhruba 90 % seniorů jetotiž relativně zdravých a nevyžadují trvaloupéči. Jako závěrečné motto pak uvedla, žei v pozdějším věku by měl mít člověk zeživota radost.

Poslední tematický okruh Kvalita životaseniorů uvedl architekt David Tichýz občanského sdružení Centrum kvalitybydlení, podle něhož se kvalita života (neje-nom seniorů) odvíjí od způsobu bydlení.Bydlení seniorů bylo v minulosti institucio-nalizováno a zajiš�ováno v domovechdůchodců, přičemž toto pojetí v našichpředstavách do značné míry stále přetrvá-vá. V současnosti by měl být vyšší důrazkladen na individuální bydlení s poskytová-ním tzv. home care – pečovatelské službya decentralizaci zabezpečení služeb spoje-ným s bydlením seniorů. Na kvalitu životamá vliv také fyzický stav, umožňující pohyb,a dostatek energie, která závisí na kvalitnístravě a psychickém stavu, který velmi závi-sí na začlenění jedince do společnosti. Osa-mělost proto označil za jeden z největšíchproblémů ovlivňujících kvalitu života senio-rů a zmínil tzv. syndrom růžové košile. Jakořešení osamělosti ve stáří představil kon-cept tzv. senior cohausing – sdílené bydleníseniorů, jehož hlavní přednost vidí v tom,že si spoustu činností senioři zajistí navzá-jem v rámci sdíleného bydlení, čímž se fak-ticky oddaluje věková hranice, kdy seniorpotřebuje pomoc zvenčí – od státu, dobro-volníků.

Odborný program byl ukončen panelo-vou diskusí s odborníky, jíž se zúčastniliIgor Tomeš, Jiří Tošner, Lucie Vidovićová,Hana Janatová, David Tichý a Jan Dobeš,který jako zástupce MPSV slavnostně pode-psal memorandum Evropského roku 2012.Představené a prezentované informacea zkušenosti pak na závěr konference shr-nula koordinátorka Evropského roku 2012na MPSV Lenka Bočková a vyjádřila naději,že v jeho průběhu bude uskutečněno vícereálných aktivit k dosažení jeho cílů. Tečkuza konferencí pak obstarala kapela PleaseThe Trees spolu se sborem seniorů Elpida,která odehrála koncert na ukončení konfe-rence.

Martin Holub, VÚPSV, v. v. i.

Modernizace odborného vzdělávání a výcvi-ku v Evropě se posunula do fáze implemen-tace jednotlivých nástrojů v členských stá-tech, což vyvolalo větší zájem o expertníznalosti Cedefop. V průběhu posledních třílet tato instituce identifikovala trendya možné odpovědi na budoucí výzvyv oblasti odborného vzdělávání a výcviku.Velký význam mají celoevropské předpově-di nabídky a poptávky v oblasti kvalifikací.Byly vypracovány kvalifikační rámce a do-poručen systém kreditů pro oblast odbor-ného vzdělávání a výcviku, vycházejícíz toho, že podstatné jsou výsledky vzdělá-vání, vyjádřené tím, co by měl dotyčnýznát, být schopen dělat a čemu rozumět, netím, kde a jak dlouho byl školen.

Priority Cedefop na období 2012–2014vycházejí z výsledků předchozí činnosti,více se však zaměřují na podporu moderni-

zace systémů odborného vzdělávání a vý-cviku, pracovní kariéru a její změny a analý-zu potřebných znalostí a kompetencí. Cíleminstituce je svou činností podpořit evrop-skou spolupráci v oblasti odborného vzdě-lávání a výcviku prostřednictvím expertníchznalostí, výzkumu, analýz politik a networ-kingu a přispět k šíření informací s využitímwebových stránek, publikací, studijníchpobytů, konferencí a seminářů.

Modernizace systémů odborného vzdělá-vání a výcviku

Cílem řady aktivit Cedefop je zatraktivnitodborné vzdělávání a výcvik pro potenciál-ní studenty, přičemž se vychází i ze skuteč-nosti, že řada získávaných vyšších (terciár-ních) kvalifikací je ve své podstatě odborné-ho charakteru se silnou vazbou na trh prácea se značným zapojením podniků ve všech

fázích vzdělávání. V roce 2012 budou zve-řejněny výsledky studie zaměřené na to, cočiní základní odborné vzdělávání a výcvikzajímavým a jak podněcovat mladé lidi, abyse stalo jejich volbou. Protože významnousoučástí celoživotního programu vzdělává-ní jsou rovněž studijní pobyty, umožňujícívýměnu informací a získávání zkušeností,Cedefop podporuje a koordinuje jejich rea-lizaci a vyhodnocuje jejich přínos.

Po období práce na návrhu společnýchprincipů a nástrojů evropské politikyv oblasti odborného vzdělávání a výcvikunyní Cedefop podporuje jejich implementa-ci na národní a sektorové úrovni. Hodnoce-ní vzdělávání v této oblasti má být založenona dosažených výsledcích, což umožňujetransfer vzdělávání mezi institucemi, pře-sun mezi jednotlivými prvky systému vzdě-lávání a výcviku (např. mezi všeobecným

Od návrhů po praxi: hlavní úkoly a oblasti činnosti Cedefop




Novinky v knižním fondu Help wanted? Providing and paying for

long-term care. / Colombo, Francesca a kol.Paris, OECD 2011. - 324 s. - ISBN 978-92-64-09758-2.OECD Health Policy StudiesDivided we stand. Why inequality keeps

rising.

Paris, OECD 2011. - 386 s. - ISBN 978-92-64-11163-9.OECD Factbook 2011–2012. Economic,

environmental and social statistics.

Paris, OECD 2011. - 290 s. - ISBN 978-92-64-11150-9.The future of families to 2030.

Paris, OECD 2011. - 279 s. - ISBN 978-92-64-11821-8.Arbeiten heute. Das kann ich auch!

Berlin, Bundesvereinigung Lebenshilfe fürMenschen mit geistiger Behinderung e.V.2011. - 48 s. - ISBN 978-3-88617-536-7.Informační systém o průměrném výdělku.

1. pololetí 2011. Mzdová sféra.

Praha, MPSV 2011. - 82 s.Informační systém o průměrném výdělku.

1. pololetí 2011. Platová sféra.

Praha, MPSV 2011. - 72 s.Informační publikace pro cizince - Česká

republika.

Praha, Ministerstvo vnitra České republiky2011. - 118 s. - ISBN 978-80-7312-067-2.Fenomén delikvence mládeže v České

republice a středoevropském regionu.

/Podaná, ZuzanaPraha, Národohospodářský ústav Josefa Hláv-ky 2011. - 183 s. - ISBN 978-80-86729-68-8.Po pádu. Čas na změnu. Zpráva Social

Watch 2010. Průběžná zpráva o globálním

vývoji v oblasti vymýcení chudoby a gende-

rové spravedlnosti. / Tožička Tomáš [RED] -Trkal, Pavel [RED] - Bíla, Tomáš [PRK]Praha, Ekumenická akademie 2010. - 98 s.- ISBN 978-80-904405-4-8.Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a by-

tů 2011 - Česká republika.

Praha, Český statistický úřad 2012. - 48 s. -ISBN 978-80-250-2145-3.Česká republika v mezinárodním srovnání

(vybrané údaje).Praha, Český statistický úřad 2011. - 298 s.- ISBN 978-80-250-2163-7.Cizinci v České republice.

Praha, Český statistický úřad 2011. - 224 s.- ISBN 978-80-250-2139-2.Analýza regionálních rozdílů v ČR.

Praha, Český statistický úřad 2012. - 53 s. -ISBN 978-80-250-2144-6.Reinventing social solidarity across Euro-

pe. / Ellison, Marion [EDI]

Bristol, The University Press 2012. - xv,270 s. - ISBN 978-1-84742-727-4.Population ageing in Central and Eastern

Europe. Societal and policy implications. /Hoff, Andreas [EDI]Farnham, Ashgate 2011. - xxx, 260 s. -ISBN 978-0-7546-7828-1.Migrace obyvatelstva jako faktor ekono-

mického rozvoje (zvláště v oblasti Evropské

Unie a České republiky). / Vavrejnová, MariePraha, Národohospodářský ústav JosefaHlávky 2011. - 79 s. - ISBN 978-80-86729-66-4.Hledání příkladů dobré praxe. Programy fi-

nancované z Evropského sociálního fondu

v České republice zaměřené na zlepšení

přístupu znevýhodněných skupin na trh

práce. / Šimíková, IvanaPraha, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí,v.v.i. 2011. - 73 s. - ISBN 978-80-7416-096-7.Aging populations, globalization and the

labour market. Comparing late working life

and retirement in modern societes. / Bloss-feld, Hans-Peter [EDI] - Buchholz, Sandra[EDI] - Kurz, KarinCheltenham, Edward Elgar 2011. - xix, 338 s.- ISBN 978-1-84980-372-4.Stepfamilies. / Allan, Graham - Crow, Gra-ham - Hawker, SheilaBasingstoke, Palgrave Macmillan 2011. - xi,197 s. - ISBN 978-1-4039-0492-8.

a odborným vzděláváním) i přes hranice.Porovnání kvalifikace získané v různýchzemích usnadňuje Evropský kvalifikačnírámec, celý systém by měl být na národníúrovni dopracován v roce 2012. Ze studiía analýz provedených Cedefop v letech2009–2011 vyplývá, že národní kvalifikačnírámce jsou využívány také jako nástroje přireformě a modernizaci národních vzděláva-cích a výcvikových systémů, k dosaženíjejich větší flexibility, odstraňování bariérv přístupu k nim a jejich dalšímu rozvoji.

Kvalitu vzdělávání v členských zemích EUmá zajistit systém akreditací pro poskytova-tele odborného vzdělávání a výcviku, jenž semá stát klíčovým nástrojem systematickéhoposilování důvěry v odborné vzdělávánía výcvik a zvyšování kvality poskytovanéhovzdělání. Od roku 2005, kdy byl zaveden,výrazně vzrostlo využívání Europasu, kterýpřispívá k mobilitě pracovních sil a umožňu-je ve standardním formátu doložit kvalifika-ci a dovednosti v 26 jazycích. Připravuje serovněž návrh tzv. European skills passport,s jehož pomocí bude možné doložit znalostia kompetence jejich majitele, získané mimoformální vzdělávací soustavu.

Pracovní kariéra a její změnyZdá se pravděpodobné, že lidé budou

během svého pracovního života častějiměnit práci. Potřeba aktualizace stávajícíchznalostí a dovedností a nabytí novýchpovede k tomu, že se lidé budou častějipřesouvat mezi vzděláváním a prací, zvláš-tě když se i systémy vzdělávání a výcvikustaly flexibilnějšími. S cílem profilovatvzdělávání dospělých vydá Cedefop tři stu-

die. První se zaměří na to, jak vzdělávánídospělých může pomoci zaměstnavatelůmpodpořit inovace a posílit konkurence-schopnost. V druhé budou uvedeny klíčovéinformace pro tvůrce politiky navrhujícía zavádějící programy reintegrující dospělénezaměstnané na trh práce. Třetí se budetýkat využívání hodnocení při získávání pra-covníků a ovlivňování jejich pracovní kariéryv evropských podnicích, tj. toho, jak jsoukompetence a výstupy identifikovány, posu-zovány a hodnoceny. Vzhledem k stárnutípracovní síly se některé výstupy činnostiCedefop zaměřily také na vzdělávání star-ších pracovníků, v roce 2012 se aktuálnězaměří na posílení účinnosti politiky aktiv-ního stárnutí.

Prioritou výzkumu v letech 2009–2011byly ekonomické a sociální přínosy odbor-ného vzdělávání a výcviku. Výzkum bylzaměřen na to, jak toto vzdělávání zlepšu-je možnost pracovního uplatnění jednot-livců, přináší vyšší mzdy, vyšší pracovníuspokojení a má dokonce pozitivní vliv nazdraví a občanskou angažovanost. Dálebyl zkoumán jeho přínos pro zaměstnava-tele ve formě zvýšené produktivity, vyššíhoinovačního potenciálu a zapojení zaměst-nanců. Pozornost se zaměřila také na pří-nos odborného vzdělávání a výcviku proekonomiku a společnost včetně rychlejšíhorůstu a silnější sociální koheze.

Analýza znalostí a kompetencíCedefop se zaměřuje na analýzu znalostí

a kompetencí v širším než evropskémměřítku. Pro bezproblémové fungováníhospodářství je důležitá schopnost předpo-

vídat jejich budoucí potřebu v různýchoblastech ekonomiky. V roce 2012 protoCedefop zveřejní novou předpově� nabíd-ky a poptávky, která plně zohlední efektyfinanční krize a následné ekonomické rece-se. Předpově� nerovnováh mezi nabídkoua poptávkou pro Evropu poskytující údajeza jednotlivé země, sektory, zaměstnánía kvalifikace bude dostupná online spolus analýzou současných trendů a jejichdůsledků. Tato nová předpově� bude s dal-šími aspekty analýzy Cedefop součástí pře-hledu znalostí, který EK zveřejní v říjnu. Přité příležitosti Cedefop představí také prvníevropskou zprávu o znalostech.

V roce 2012 bude v devíti evropskýchzemích pilotně uplatněna metodologiesběru mezinárodních dat o vznikajícíchpotřebách znalostí v podnicích vypracova-ná Cedefop. Lépe sladit nabídku a poptáv-ku v této oblasti má pomoci nová standar-dizovaná terminologie týkající se znalostí,kompetencí, zaměstnání a kvalifikací.

Šíření informací Šíření informací o odborném vzdělávání

a výcviku je jedním ze základních úkolůCedefop. Zájem o tyto informace se zvyšu-je, což je patrné např. z toho, že v roce 2011bylo z webových stránek staženo o 25 % pu-blikací více než v roce 2010, tiskových zprávdokonce o 75 % více. Cedefop také infor-mačně podporuje další evropské institucea vytváří prostor pro odborné diskusea budování sítí v oblasti odborného vzdělá-vání a výcviku, zejména prostřednictvímpořádání konferencí a seminářů.

Zdroj: Cedefop




Z domácího tiskuSchválené a připravované změny v nemo-

cenském a důchodovém pojištění od roku

2012. / PŘIB, JanIn: PSK - Personální a sociálně právní karto-téka. - Roč. 15, č. 1 (2012), s. 11-14.Zákon o zaměstnanosti a změny u uchaze-

čů o zaměstnání. / SVĚRČINOVÁ, EvaIn: PSK - Personální a sociálně právní karto-téka. - Roč. 15, č. 2 (2012), s. 9-11.Nová překážka pro zařazení a vedení v evi-denci uchazečů o zaměstnání. Nový důvodukončení evidence. Veřejná služba. Pod-mínky podpory v nezaměstnanosti.Počet obyvatel vzrostl, změnila se jejich

struktura. / MORÁVKOVÁ, Štěpánka - RA-DOLFOVÁ, MarieIn: Statistika a my. - Roč. 2, č. 1 (2012), s. 6-9.Prezentace prvních souhrnných výsledků zesčítání lidu 2011.Sociální reforma 2012.

In: MŮŽEŠ. - č. 1 (2012), s. 22-23.Nejdůležitější změny, které přináší sociálníreforma v oblasti osob s postižením.Kompetence lékařské posudkové služby od

1. ledna 2012 - část 1. / LANGER, RadimIn: Národní pojištění. - Roč. 43, č. 1 (2012),s. 23-25.Determinanty efektivního systému finan-

cování a poskytování dlouhodobé péče. /PRŮŠA, LadislavIn: Rezidenční péče. - Roč. 7, č. 4 (2011),s. 8-9.:obr.Pojetí dlouhodobé péče v evropských doku-mentech. Současná situace v ČR a nutnostpřijetí potřebných opatření. Handicapovaní lidé odvádějí stejně kvalitní

práci. / JUNGOVÁ, IvanaIn: Veřejná správa. - Roč. 22, č. 25 (2011),s. 14-16.Projekty: zaměstnávání osob s postižením.Legislativní podmínky. Aktivity Nadačníhofondu pro podporu zaměstnávání osobs postižením.

Pružné rozvržení pracovní doby po novele

zákoníku práce od 1. 1. 2012. / CHLÁDKOVÁ,Alena - BUKOVJAN, PetrIn: Práce a mzda. - Roč. 60, č. 1 (2012), s. 38-40.Dávky pro osoby se zdravotním postižením

v roce 2012.

In: Národní pojištění. - Roč. 43, č. 1 (2012),s. 26-27.Odebírání dětí z chudých rodin - stanovisko

Nejvyššího soudu ve světle požadavků

Evropského soudu pro lidská práva. /DOHNALOVÁ, RadkaIn: Právo a rodina. - Roč. 42, č. 11 (2011),s. 17-22. Pokrač.: -lit.

Ze zahraničního tiskuReconfiguring welfare states in the post-

industrial age: What role for trade unions?

[Rekonfigurace sociálních států v post-industriálním věku: Jaká je role odboro-vých svazů?] / SCHELKLE, WaltraudIn: European Journal of Industrial Relati-ons. - Roč. 17, č. 4 (2011), s. 301-314.: -lit.Toto speciální číslo identifikuje síly, kteréoslabují nebo posilují roli odborů při změ-nách konfigurace sociálních států. Escaping welfare? Social assistance dyna-

mics in Sweden. [Útěk od sociálního státu?Dynamika sociální pomoci ve Švédsku.] /BÄCKMAN, Olof - BERGMARK, AkeIn: Journal of European Social Policy. -Roč. 21, č. 5 (2011), s. 486-500.:obr.,tab.,-lit.Analýza vzorců a dynamiky pobírání dávekze systému sociální pomoci ve Švédsku v letech 2002-2004. Social partners and the welfare state:

Recalibration, privatization or collectiviza-

tion of social risks? [Sociální partneři a so-ciální stát: Překalibrování, privatizace nebokolektivizace sociálních rizik?] / JOHN-STON, Alison - KORNELAKIS, Andreas -RODRIGUEZ DĺACRI, CostanzaIn: European Journal of Industrial Relati-ons. - Roč. 17, č. 4 (2011), s. 349-364.: -lit.Různé názory na rozsah omezení sociální-

ho státu. Podle jednoho sociální státyneprošly úplným omezením výdajů, alepřekalibrací, podle jiného dochází k posu-nu směrem k privatizaci rizik a větší závis-losti na trhu, v článku je uveden alternativ-ní argument: kolektivizace sociálních rizik.The welfare state and the crisis: the case

of Greece. [Sociální stát v krizi: případŘecka.] / MATSAGANIS, ManosIn: Journal of European Social Policy. - Roč.21, č. 5 (2011), s. 501-512.:tab., -lit.Ambivalentní vztah mezi vážnou ekonomic-kou krizí a systémem sociální ochrany v Řecku. Plánované výdaje na veřejné důcho-dy (2007–2060). Zavádění úsporných opatření.Testing old theories in new surroundings:

The timing of first social security laws in

Africa. [Testování starých teorií v novýchpodmínkách: Načasování prvních zákonůsociálního zabezpečení v Africe.] / KAN-GAS, Olli E.In: International Social Security Review. -Roč. 65, č. 1 (2012), s. 73-97.:obr.,tab.,-lit.Článek zkoumá zavádění čtyř hlavních pro-gramů sociálního zabezpečení (úrazové,nemocenské a důchodové pojištění, rodin-né přídavky) ve 43 afrických zemích.The role of trade unions in European pensi-

on reforms: From „old“ to „new“ politics?

[Úloha odborových svazů v evropských dů-chodových reformách: Od „staré“ k „nové“politice?] / EBBINGHAUS, Bernhard In: Euro-pean Journal of Industrial Relations. - Roč.17, č. 4 (2011), s. 315-331.:tab., -lit.Role odborů v důchodových reformách. The Employment of Migrant Workers in

Long-Term Care: Dynamics of Choice and

Control. [Zaměstnanost migrujících pra-covníků v dlouhodobé péči: Dynamikavýběru a kontroly.] / SHUTES, IsabelIn: Journal of Social Policy. - Roč. 41, č. 1(2012), s. 43-59.: -lit.Zaměstnávání migrujících pracovníků v dlouhodobé péči. Způsoby, kterými imi-grační kontroly utvářejí provádění výběrua kontroly migrujících pečovatelů. Výsled-ky hloubkových rozhovorů s migrujícímipečovateli a staršími lidmi a jejich rodina-mi ve Velké Británii.

Odborný měsíčník Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

SOCIÁLNÍ SLUŽBYwww.socialnisluzby.eu

Z obsahu březnového čísla

� Rozhovor: Organizace, která E-Qalin vnímá pozitivně� Anketa: Jak úřady práce zvládají reformu� PhDr. D. Majerčáková: Vz�ah etiky a manažmentu v sociálnych službách� Mgr. L. Vidovicova, Ph.D.: Pády seniorů v přirozeném prostředí� O. Pačesová: Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme - problematika hluchoslepoty� J. Beránková: Syndrom fragilního X chromozomu� Bc. M. Hauke: Moc a pomoc v sociálních službách - etická dilemata� PhDr. Mgr. L. Furmaníková, Ph. D.: AAK v sociálních službách� Mgr. P. Wiener: Projekt „Přátelská místa“� Mgr. M. Horáková: Tranzitní program pro neslyšící� Právní poradna: Co je závažné porušení pracovní kázně� Právní poradna: Směnný provoz� JUDr. Jana Humečková: Sociální služby ve Švýcarsku� Mgr. L. Černá: Změny zákona o dobrovolnictví� Mgr. P. Bareš: Recenze knihy Individuální plánování

K návratu lidí po poranění či poškozenímozku do života má přispět databázekontaktů na odborníky a poskytovatelepéče na území hl. m. Prahy na webovýchstránkách nově spuštěná Dílnami tvoři-vosti. Struktura databáze pokrývá celouoblast ucelené rehabilitace. Více infor-mací o projektu, databázi vč. stručnéhonávodu, jak se v ní orientovat a jak ji pou-žívat, naleznete na www.manual.navra-ty.info. Dílny tvořivosti již od roku 2003pomáhají lidem se zdravotním postiže-ním pracovat a žít kvalitní život. Organiza-ce poskytuje široké spektrum sociálníchslužeb lidem s mentálním, tělesným i kom-binovaným postižením. Od roku 2005 roz-víjejí specializovaný program Návraty,který se věnuje lidem po poškození a po-ranění mozku.


FÓRUM sociální politiky 2/2012 PØÍLOHA I

Příloha

Výzkum aktuálních otázek vývoje systému sociální ochranyobyvatelstva

Výzkum byl zaměřen zejména na tyto problémové okruhy:� ekonomická zátěž středních příjmových skupin obyvatelstva,� zhodnocení role nákladů na bydlení a dávek spojených s bydlením ve

vztahu k příjemcům dávek hmotné nouze, � spotřeba a spotřebitelé ve vyšším věku.

Česká sociální politika prochází řadou proměn iniciovaných zejménapotřebou úspor a snížení ekonomických tlaků na veřejné rozpočty. By� seposlední vývoj dá charakterizovat snižováním přímé, růstem nepřímédaňové zátěže a poklesem úrovně dávek sociální ochrany, dochází přitomk jisté flexibilizaci díky změnám v sociálních transferech, charakterua podmínkách sociální ochrany (zejména rodin) a k postupnému zjedno-dušování systému daní a sociálních dávek.

Dokončování deregulace v oblasti bydlení, rostoucí ceny a náklady nabydlení zvyšují počty sociálně potřebných, na což do konce roku 2011 při-měřeně reagovalo schéma dávek na bydlení (příspěvek a doplatek nabydlení). Sociální reforma však zpřísnila pravidla jejich poskytování,proto je otázkou, nakolik se oblast bydlení může stát sociálně problema-tickou. Z rozboru vývoje sociálních transferů v letech 2008–2011 se zdá,že restrikce v sociálních dávkách i přes jisté kompenzace daňovými sle-vami či odpočty ve velké míře dopadají zejména na mladé rodiny s malý-mi dětmi. Stále více také dopadají na osoby, které ztratí (ztratily) zaměst-nání a dlouhodobě se jim nedaří najít nové, a obecně také na skupiny,které se v důsledku kombinace různých znevýhodňujících faktorů (malýpříjem rodiny spojený s nezaměstnaností jednoho či více členů, ztrátanároku na výplatu sociálního příplatku a přetrvávající stav hmotné nouze)pohybují spíše v nižších a nižších středních příjmových skupinách.

Analýza ekonomické zátěže středních příjmových skupin obyvatelstva,vycházející z individuálních dat ČSÚ sbíraných pomocí metodiky rodin-ných účtů, u domácností celkem ukázala v období 2008–2010 růst reálnýchčistých peněžních příjmů o 1–2 %. Sociální příjmy rostly více (o 5,3 %) nežtržní příjmy (1,3 %), především vlivem důchodových dávek. Rostly i výda-je domácností, nejrychleji v oblasti výdajů na bydlení, a to o něco víceu středních příjmových skupin. Souběžně se domácnosti snažily ušetřit najiných položkách, zvláště na potravinách, což je opět lépe viditelné u střed-ních příjmových skupin.

Sociální příjmy se reálně v daném období mírně snížily, narostly všakv pátém až sedmém příjmovém decilu v důsledku vývoje důchodů. Došloale k výraznému reálnému snížení dávek na dítě (o 50 %), což ještě vícepocítily domácnosti ve třetím a čtvrtém decilu, tzn. střední a vyšší pří-jmové skupiny pocítily snížení více než nižší příjmové skupiny. Podobnědošlo ke snížení reálné výše i ostatních dávek SSP (tedy především pří-spěvku na bydlení) u nižších středních příjmových skupin. Příjmy domác-ností důchodců se v tomto období reálně zvýšily o 6,8 % v důsledku růstuobjemu důchodových dávek o 8,2 %. Zvýšení objemu dávek u důchodůbylo výraznější v decilech jedna až čtyři (8 až 13 %) než v decilech pět ažosm (3 až 6 %), což se odrazilo i v růstu celkových příjmů důchodců.

Změny ve vývoji příjmů a výdajů u středních příjmových skupin lzeproto hodnotit jako relativně mírné. Příjmy rostly, částečně v důsledku sni-žujícího se odvodového zatížení tržních příjmů, částečně v důsledku růstupodílu důchodů v příjmech domácností. U domácností zaměstnanců,s dětmi (jež jsou koncentrovány v nízkých a v nižších středních příjmovýchskupinách), se však nepříznivě projevilo snížení dávek na dítě a dalšíchdávek SSP. Podobně modelová analýza, jež zahrnula i rok 2011, naznačila,že hodnocené změny daňové a sociální politiky měly vesměs malý dopadna domácnosti střední třídy a že tento byl smíšený. Pokud není domácnostvystavena nějakému riziku, její příjmová situace se vesměs mírně zlepšo-vala nebo vlivem rostoucích nákladů na bydlení pouze mírně zhoršila.Dlouhodobá ztráta příjmu z ekonomické aktivity ale přesouvá domácnostdo nejnižší kvintilové skupiny.

Monografie Zhodnocení role nákladů na bydlení a dávek spojenýchs bydlením ve vztahu k příjemcům dávek hmotné nouze shrnuje výsled-ky výzkumu vycházejícího z databáze, ve které jsou shromážděna indivi-

duální data za každého člena společně posuzovaného okruhu osob pobí-rajících doplatek na bydlení ve sledovaných obdobích - vždy prosineca červen ve sledovaném roce - za dobu prosinec 2008 až červen 2011.Počet příjemců doplatku na bydlení na úrovni domácností i jejich členůpo všechna sledovaná období kontinuálně rostl. Za dva a půl roku došlok 46% nárůstu domácností a 51% nárůstu osob propadajících se do chu-doby v oblasti bydlení.

Z hlediska struktury domácností podle přítomnosti nezaopatřenýchdětí převládají domácnosti zaopatřených osob, které v červnu 2011 tvoři-ly 59 % z nich a byly z více než 85 % jednočlenné, převážně s jednoudospělou osobou. Během sledovaného období došlo k největšímu nárů-stu absolutního počtu i podílu jednočlenných domácností tvořených zao-patřenou osobou, rostl však i absolutní počet osamělých rodičů, jejichžpodíl na celku domácností činil v prvním i posledním sledovaném obdo-bí 24 %. Z hlediska ekonomické aktivity a postavení na trhu práce osob,které byly ve sledovaném období příjemci doplatku na bydlení, převláda-jí osoby evidované na úřadu práce, jejichž podíl na celku nezaopatřenýchosob kontinuálně rostl do prosince 2010, kdy dosáhl 84 %. Podíl výděleč-ně činných osob pak činil 9 % v prosinci 2008 a 8 % v červnu 2011.

Významným faktorem diferencujícím soubor příjemců doplatku na byd-lení je forma bydlení, přičemž nejčastější je nájemní bydlení. Zvýšil se všaki počet a podíl na celku u osob žijících v tzv. „jiné“ formě bydlení, a toz 11 027 (30 %) v prosinci 2008 na 22 698 (40 %) v červnu 2011. V ná-jemním bydlení žije největší podíl domácností s nezaopatřenými dětmi(47 % v prosinci 2008 a 53 % v červnu 2011). Z hlediska nákladů se jako nej-dražší v prosinci 2008 jevilo bydlení v jiné formě a nejlevnější ve forměnájemní, v červnu 2011 se nejnákladnějším stává bydlení vlastnické. Roz-díly v průměrné výši nájmu na osobu však nejsou dramaticky rozdílné - cose týče jiné formy, i když ji ve výši nákladů v červnu 2011 „předběhla“vlastnická forma bydlení, dá se o ní říci, že je bydlením nejdražším, ačnejméně kvalitním.

Bydlení v jiné formě je nejspolehlivější z hlediska možnosti uhraditnáklady na bydlení prostřednictvím doplatku na bydlení. U 89 % domác-ností v prosinci 2008 a u 93 % domácností v červnu 2011 byly reálné nákla-dy takřka pokryty odůvodněnými náklady, které slouží jako zásadní kon-strukt pro výpočet doplatku na bydlení. Zřejmě díky nastavení odůvodně-ných nákladů pro jinou formu a ostatní dvě formy bydlení je domácnostemv jiné formě bydlení v největší míře garantováno životní minimum, kterédomácnosti zůstává po zaplacení reálných nákladů na bydlení, zatímcodomácnosti v ostatních dvou formách musí na bydlení doplácet na úkorsvého životního minima. Doplatek na bydlení pak také hraje největší roliv poměru k reálným nákladům domácností právě v jiné formě bydlení, kdyjeho výše dosahuje v prosinci 2008 52 % a v červnu 2011 61 % výše reálnýchnákladů, což se u ostatních dvou forem děje v marginálních případech.

Monografie Spotřeba a spotřebitelé ve vyšším věku vychází z výzku-mu, během něhož byla provedena rešerše literatury jako podklad prozpracování dotazníkového šetření. Následovaly dva hloubkové rozhovorys klíčovými experty, první se zástupcem marketingové společnosti, kteráprovedla studii mapující generaci spotřebitelů starších 50 let, jenž se sou-středil na základní na ně zaměřené marketingové strategie a rizika spo-třebního chování seniorské populace. Druhý rozhovor se zástupkyníneziskové organizace věnující se poradenství v oblasti ochrany spotřebi-telů byl zaměřen jak na specifická rizika spotřebitelského chování senio-rů, tak na praktické přístupy k jejich minimalizaci. Šlo především o jejichzkušenosti v oblasti spotřebního zboží, částečně v ekonomické oblastia jejich hlavní rizika (bydlení, nákupu zdravotnických služeb aj. se týkalyokrajově). Poznatky byly využity při finalizaci dotazníku pro výběrové šet-ření, uskutečněné formou osobních standardizovaných rozhovorů tazate-lů s respondenty s využitím papírových dotazníků (PAPI) v domácnostechrespondentů. Respondenty byli obyvatelé ČR ve věku 40 a více let.

Na základě dat ČSÚ byla vypočtena sociodemografická struktura popu-lace ČR ve věku 40 let a více dle zadaných kvótních parametrů, z níž bylaurčena velikost výběrového souboru, tj. 1441 respondentů, reprezentativ-ního pro populaci ČR starší 40 let (s mírným nadhodnocením skupinys nejvyšším dosaženým vysokoškolským vzděláním). Obsah dotazníku

Vědecko-výzkumná činnost VÚPSV, v. v. i., v roce 2011 navazovala na činnost instituce v předchozích obdobích. Byla

realizována v rámci projektů souhrnného charakteru a zaměřila se na řešení aktuálních otázek vývoje a transformace

sociálního systému s přihlédnutím k prioritám Ministerstva práce a sociálních věcí. S tematickým zaměřením výzkumu

v uplynulém roce a získanými poznatky seznamuje následující text.

Z výsledků výzkumu v roce 2011

05_2_2012_priloha 8str.qxd 3.4.2012 7:56 StrÆnka 1

byl konzultován též se zástupci MPSV, kteří projevili zájem o komplexnívýsledky, zejména o problematiku finančních rizik seniorského spotřební-ho chování, vliv osamělosti a role míry informovanosti staršího spotřebi-tele. Výsledky poslouží pro přípravu nového plánu přípravy na stárnutí,lze je využít i v rámci aktivit Evropského roku aktivního stárnutí a solida-rity mezi generacemi 2012. V současné době jsou výsledky terénního šet-ření analyzovány.

Výzkum vybraných aspektů reforem sociálního systémuVýzkum byl zaměřen zejména na tyto problémové okruhy:

� zaměstnanecká schémata penzijního pojištění ve vybraných státechEU, Švýcarsku a USA,

� zavedení dvojstupňového řízení při rozhodování o dávkách důchodo-vého pojištění v ČR,

� charakteristiky fondového pilíře důchodového systému ovlivňující výšisprávcovských poplatků optikou problematiky české důchodové refor-my,

� řešení ztráty příjmu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, těho-tenství a mateřství ve státech EU,

� možnosti řešení sociálních důsledků zdravotního postižení – synergic-ké efekty a bílá místa současné právní úpravy,

� monitoring změn v zahraničních důchodových systémech.Monografie Zaměstnanecká schémata penzijního pojištění ve vybra-

ných státech EU, Švýcarsku a USA popisuje a zkoumá vývoj důchodo-vých systémů v pěti vybraných zemích EU (Dánsko, Německo, Irsko,Švédsko a Velká Británie), Švýcarsku a USA s důrazem na deskripci dru-hého pilíře v podobě zaměstnaneckých penzijních schémat. Sledoványbyly např. tyto faktory: účast a odváděné příspěvky do systému, typ pen-zijního schématu či zdanění penzí z těchto schémat. Výstupem je souhrnhlavních trendů ve vývoji penzijních systémů. Ve všech zemích se proje-vuje snaha reagovat na stárnutí populace a zajistit finanční udržitelnoststátních důchodových systémů, v nichž klesá náhradový poměr. Děje setak především posilováním druhého a třetího pilíře dodatečného pen-zijního zajištění, a to bu� v podobě zaměstnaneckých penzí (2. pilíř), ne-bo individuálních penzijních úspor (3. pilíř). Lze se proto domnívat, žeu všech zkoumaných zemí (kromě Švédska) bude v budoucnu růst váhapenzí z těchto pilířů. Žádný z těchto systémů ale nelze označit za „univer-zálně využitelný“. Za hlavní trendy ve vývoji penzijních systémů lze ozna-čit a) snižování náhradového poměru z prvního pilíře, b) posilování váhydruhého a třetího pilíře dodatečných penzijních úspor, c) přechod od dáv-kově definovaných k příspěvkově definovaným penzijním zaměstnanec-kým schématům, d) zpřísňování a zprůhledňování dohledu nad penzij-ními fondy, e) růst věkové hranice pro získání nároku na výplatu penzea f) podporu motivace účasti v systému zaměstnaneckých penzí (státnípříspěvek či krajní řešení v podobě povinnosti se systému účastnit).

Monografie Zavedení dvojstupňového řízení při rozhodování o dáv-kách důchodového pojištění v ČR vychází z analýzy předpokladů, za nichžby bylo možné řízení o dávce důchodového pojištění změnit tak, aby bylov souladu se správním řádem. V současnosti ČSSZ rozhoduje o dávkáchdůchodového pojištění v prvním a jediném stupni, proti rozhodnutí sepřipouští řádný opravný prostředek ve formě uplatnění námitky. K řízenío námitkách je však příslušný stejný orgán, který rozhodnutí vydal, tedyČSSZ. I přesto, že zákonná úprava předpokládá oddělené vedení námit-kového řízení a vyloučení účasti pracovníků, kteří se podíleli na vydánínapadeného rozhodnutí, nejde o plnohodnotné dvojstupňové řízenís uplatněním obecných norem správního řádu umožňujících pojištěncináležitě uplatnit práva účastníka řízení. Silná centralizace řízení o dávkáchje spjata s nízkou mírou participace občana na procesu předcházejícímkonečnému stanovení dávky, což zhoršuje možnost uplatnění práv žada-tele o důchod v rámci správního řízení. Proti rozhodnutí ČSSZ o námitcese občan může obrátit žalobou na příslušný krajský soud. Pokud všakpojištěnec institut námitkového řízení nevyužije ve stanovené lhůtě, ztra-tí možnost se obrátit na soud. Už samo zavedení námitkového řízenípotvrzuje, že je třeba dát klientovi větší prostor, aby měl včasný, rychlýa účinný vliv na samotný proces řízení.

Již v roce 2009 byly identifikovány a popsány možné varianty organi-začního uspořádání ČSSZ, aby řízení o důchodové dávce odpovídalozásadám správního řádu a bylo dvojstupňové. Kromě souladu se správ-ním řádem je od řízení o důchodových dávkách požadována také klient-ská přívětivost, tj. občan by měl být o průběhu řízení informován, měl bymít možnost vyjadřovat se k podkladům tohoto řízení a všechny úkonyučiněné v tomto řízení by mu měly být vysvětleny.

Souladu řízení o dávkách důchodového pojištění se správním řádema přiblížení řízení k občanovi by se dosáhlo, kdyby první stupeň rozhodo-

vání byl realizován na územních jednotkách ČSSZ (OSSZ) za přímé účas-ti klienta. Ten by měl v případě nesouhlasu s rozhodnutím možnost odvo-lání k ČSSZ, jež by byla nadřízeným správním orgánem OSSZ. Z tohovychází i návrh organizačního uspořádání dvojstupňového řízení o dáv-kách důchodového pojištění vyžadující postupné řešení v předem stano-vených fázích, jehož součástí je i pořadí jednotlivých kroků, a to zvláš� proústředí ČSSZ a zvláš� pro územní jednotky v chronologickém sledu. Prokaždou fázi byla stanovena finanční, technická a personální náročnostjednotlivých etap.

Cenným výstupem projektu je detailní právní analýza změny postave-ní klienta jako účastníka dvojstupňového řízení a analýza souladu roz-hodnutí o dávce důchodového pojištění se správním řádem, a to včetnědetailního srovnání nejvýznamnějších druhů správních řízení a jejichodchylek od správního řádu a důvodů, které k takovým odchylkám vedly.Analyzovány byly rovněž právní úpravy ve věci vícestupňového řízenía způsoby organizačního uspořádání řízení o dávkách důchodovéhopojištění ve vybraných členských státech EU.

Vzhledem k diverzifikaci financování důchodového systému a zavede-ní možnosti vyvázat část prostředků pojištěnce do fondového schématubyla věnována pozornost rovněž charakteristikám fondového pilíředůchodového systému ovlivňujícím výši správcovských poplatků. Cílembylo identifikovat řešení, která se ve světě při koncipování fondovýchschémat neosvědčila, aby se Česká republika mohla vyvarovat opaková-ní stejných chyb a využít osvědčená řešení.

Hladina nákladů fondového schématu souvisí především s vyspělostí(maturitou) schématu. U států, kde náklady postupně neklesly, je příčinoupředevším nevhodná organizace procesů či malá koncentrace v odvětví.Celkové zatížení schématu poplatky odráží vedle nákladů společnostíi ziskovou marži správců důchodových úspor. V prvních několika letechpo zřízení systému fondových úspor sice poplatky za správu relativněmalého objemu aktiv nemohou pokrýt celkové náklady a zisková maržepoplatky nezvyšuje, při dosažení určité zralosti má ale odvětví organizo-vané na principu individuálních účtů tendenci k vyšším maržím. To sou-visí s tím, že neexistují substituty, a se značnou bariérou na straně vstu-pu do odvětví danou enormními vstupními náklady. Na vyspělém trhu,např. v Chile, je rovnováha vychýlena ve prospěch dodavatelů a soutěžmezi správci není v dlouhodobém horizontu silná.

Zdá se rovněž, že informace o výši poplatků prakticky neovlivňuje cho-vání spotřebitelů, nebo� při obvyklé konstrukci poplatků z více složek jecenová informace netransparentní. Klienti však ani na jasnou informacio ceně významně nereagují, trh proto netlačí ceny dolů, ale motivuje sou-těžitele k marketingovým aktivitám, jež u zákazníků mají velkou odezvu,a/nebo k vytváření vysoké ziskové marže. Při řešení problému vysokýchmarží a marketingových nákladů reformy fondového pilíře jednotlivézemě bu� přistoupily k cenové regulaci, nebo se snažily vytvořit na trhutransparentní cenovou informaci pro klienty.

Cenová soutěž vyžaduje úplné odkrytí celkové ceny služby, aby bylajednoduše srovnatelná. Společnosti se pak mohou lišit pouze jedním dru-hem poplatku – například z objemu aktiv - a jeho výše je pravidelně pu-blikována nezávislým orgánem. Přitom je třeba uvolnit režim přestupůmezi společnostmi, aby se posílila jejich soutěž. Touto cestou se nedáv-no vydalo Mexiko, které pravidelně publikuje výše poplatků soutěžícíchspolečností. Zda mexická strategie tlak na snižování nákladů vytvoří,zatím ještě nelze posoudit.

Cenové regulace jednotlivých druhů poplatků využila řada států (Pol-sko, Slovensko, Ma�arsko, Estonsko), což přispělo k relativně rychléredukci nákladů na provoz. Nepřiměřená regulace však může vést ažk útlumu získávání nových klientů, jako např. na Slovensku. Při startuodvětví může nepřiměřená cenová regulace významně omezovat získá-vání klientů, finančně náročná marketingová kampaň pak může véstk omezení soutěžitelů jen na finančně velice silné společnosti.

Pro důchodovou reformu lze navrhnout podporu co nejrychlejší aku-mulace kapitálu ve 2. pilíři, podporu přiměřené koncentrace a zamezenífragmentace odvětví, co nejefektivnější nastavení procesů s využitím exi-stující infrastruktury finančního trhu, účinnou a zároveň přiměřenouregulaci ziskové marže, která by zejména v počátečních letech neměla býtv konfliktu s cílem získání nových klientů.

Monografie vycházející z výzkumu orientovaného na řešení ztráty pří-jmu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství a mateřstvíve státech EU seznamuje s hlavními trendy, jimiž jsou směřování nemo-cenských systémů k univerzalitě a snaha o zefektivnění a eliminaci zneu-žívání systému. Univerzalita se projevuje v rozšiřování okruhu pojiště-ných osob i co nejširším pokrytím příjmů ekonomicky aktivních osob přivýběru příspěvků. Při sjednoceném výběru daní a příspěvků na sociálnízabezpečení bývá sjednocen rovněž osobní rozsah pro tyto účely a je

II FÓRUM sociální politiky 2/2012 PØÍLOHA

Příloha


patrný i trend ke sjednocení (či sbližování) vyměřovacího základu (pokudjde o výdělečné činnosti) pro účely daňové a odvodů na sociální zabez-pečení. U OSVČ se povinný systém nemocenského pojištění často nahra-zuje nebo doplňuje systémem dobrovolným. V ČR se jako nejvhodnějšíjeví co nejdůslednější sjednocování věcného i osobního rozsahu proúčely výběru daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Výjimky umožňu-jí chovat se účelově a vyhledávat výhodnější režim.

K omezení zneužívání nemocenského systému evropské vlády zpřísňu-jí nastavení podmínek pro nárok na dávku, zpřísňují kontroly a více zapo-jují zaměstnavatele do zabezpečení zaměstnanců při dočasné pracovníneschopnosti, zejména v posledních deseti letech. ČR s náhradou mzdyplacenou zaměstnavatelem v délce 14 kalendářních dnů nevybočujez okruhu nových členských zemí EU ani po dočasném prodloužení tétodoby na 21 kalendářních dnů s časovým omezením do 31. 12. 2013. Zapo-jení zaměstnavatelů do zabezpečení pracovníka v době dočasné pracovníneschopnosti s sebou přináší některá rizika, pramenící z kolize zájmůzapojených soukromých subjektů a zabezpečovací funkce schématu. Jdepředevším o vymahatelnost výplaty dávky a diskriminaci často nemoc-ných osob. Z hlediska vymahatelnosti dávky je největším rizikem insol-vence zaměstnavatele. V takových případech je nárok na dávku ve všechsledovaných státech s výjimkou Estonska a Ma�arska zajištěn státem.Výplatu přebírá k tomuto a podobným účelům státem vytvořený garanč-ní fond nebo státní nositel pojištění, jako je tomu v České republice.

V případě porušení léčebného režimu může ve většině zemí zaměstna-vatel odejmout či krátit dávku, jinde o sankci na podnět zaměstnavatelerozhoduje k tomu určený orgán nositele nemocenského pojištění neboorgán se zastoupením zaměstnanců. Další možnou sankcí bývá pokuta.V ČR jsou možnosti zaměstnavatele kontrolovat dodržování léčebnéhorežimu pracovníka, který je v dočasné pracovní neschopnosti, velice širo-ké, stejně jako paleta sankcí, které má v případě porušení povinnostik dispozici. Možnost zaměstnavatele dát výpově� zaměstnanci, kterýporuší lékařem stanovený režim, se podařilo identifikovat pouze v přípa-dě, že je to upraveno jako zvláštní klauzule v pracovní smlouvě. Obecnáúprava výpovědi ze strany zaměstnavatele to však leckde umožňuje.

Pokud jde o riziko diskriminace osob s nadprůměrnou nemocností, mělby stát usilovat o udržení stejných standardů zabezpečení, jaké poskytu-je státní nemocenské pojištění. Závazky státu jsou zakotveny i v meziná-rodních smlouvách. Umožňují privatizaci nemocenského pojištění jen zapředpokladu zachování základních principů dobré správy a sociální kohe-ze. Proto by se u nás měla monitorovat míra diskriminace a úroveň vyma-hatelnosti práv zaměstnanců.

Výzkum byl zaměřen také na možnosti řešení sociálních důsledků zdra-votního postižení s cílem identifikovat synergické efekty a bílá místa sou-časné právní úpravy. V EU trpí téměř každý desátý člověk ze zhruba půlmiliardy zde žijících osob nějakou formou zdravotního postižení, z osobstarších 75 let omezuje nějaká forma zdravotního postižení více než třetinu.Obdobná situace je i v ČR, kde podle výběrového šetření ČSÚ v roce 2007žilo 1 015 548 osob se zdravotním postižením. Úmluva OSN o právech osobse zdravotním postižením, ratifikovaná EU i ČR, by měla většině takto posti-žených zajistit plné zapojení do společenského a hospodářského životaa odstranit všechny formy diskriminace. ČR přijala v minulých letech řaduprávních dokumentů týkajících se lidských práv, mezi něž patří i práva soci-ální, vztahující se jednak na všechny občany bez rozdílu a jednak na určitéskupiny osob, kterým je věnována zvýšená péče, k nimž patří i osoby sezdravotním postižením. Ochrana práv osob se zdravotním postižením sepromítá do řady právních předpisů napříč odvětvími, k nejvýznamnějšímprávním odvětvím patří právo sociálního zabezpečení (zejména důchodovépojištění, sociální služby a dávky), pracovní právo (ochrana v pracovně-právních vztazích, zvýšená péče v přístupu k zaměstnání a jeho udržení),finanční právo (daňová zvýhodnění), správní právo (např. oblast vzdělává-ní, oblast dopravy a služeb, slev na některých poplatcích atd.). Cíli výzku-mu poslouží co nejúplnější analýza platných právních předpisů ve vztahuk osobám se zdravotním postižením z výše uvedených odvětví. Zjištěnépoznatky mohou přispět k získání validních údajů pro tvorbu programůa opatření zaměřených na snížení nepříznivých dopadů zdravotního posti-žení osob do všech oblastí jejich života.

Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech ukázal, že senadále potýkají se závažnými problémy vyvolanými zejména nepříznivýmdemografickým vývojem, stárnutím populace, zvyšováním věku dožitía nízkou porodností. Ve většině vyspělých zemí proto dochází k úpravámnebo dokonce zásadním reformám důchodových systémů. Sledováníaktuálních trendů a charakteru přijímaných opatření má proto značnývýznam. Pozornost byla věnována zejména opatřením základního pilíře.Cílem bylo podat především základní informace, které byly v případěpotřeby doplňovány o vysvětlující informace, kontext, pozadí nebo okol-

nosti jednotlivých opatření apod. Informace byly získávány zpracovává-ním dokumentů mezinárodních a zahraničních institucí a organizací,rešeršemi významných internetových zdrojů s důchodovou problemati-kou, monitorováním webových stránek institucí jednotlivých zemí, dojejichž kompetence a sféry zájmu tato problematika spadá, zpracovává-ním zahraniční literatury a dalších relevantních pramenů. Jako prvotníorientační zdroj informací sloužil v některých případech také denní tiska další sdělovací prostředky. V roce 2011 byly kromě obvyklých informa-cí vypracovány i mezinárodní přehledy o souběhu starobních důchodůs příjmy z výdělečné činnosti a o zdanění důchodů.

Výzkum problematiky úplných nákladů práce Výzkum byl zaměřen zejména na tyto problémové okruhy:

� úplné náklady práce ve veřejné správě,� zhodnocení systému odměňování zaměstnanců, jejichž prostředky na

platy jsou zcela nebo převážně hrazeny z veřejných zdrojů, komparacečeského platového systému se systémy odměňování obdobných okru-hů zaměstnanců a zaměstnavatelů ve vybraných členských státech EU,

� dlouhodobé sledování a hodnocení procesu utváření ceny práce,� monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie.

Monografie Úplné náklady práce ve veřejné správě vychází z výzkumu,který se orientoval na civilní sektor veřejné správy, nezabýval se tedy pla-tovým systémem ústavních činitelů, soudců a ozbrojených složek. ČR sesvým 5,8% podílem veřejné správy na zaměstnanosti řadí do dolní třeti-ny zemí EU s nižším rozsahem správního aparátu. Tak jako ve většinězemí s nižší než průměrnou výdělkovou hladinou EU jsou náklady prácev české veřejné správě vyšší než v průmyslu a v komerčních službách.Platový systém pro zaměstnance veřejné správy v ČR je založen nakogentním vymezení úrovně a podmínek odměňování za práci. Záměremje ochraňovat zájmy daňových poplatníků na efektivním vynakládáníveřejných financí, odměna za práci však za těchto podmínek není tržněani společensky ukotvena.

Růst platové a celkové výdělkové úrovně ve veřejné správě jedán nesystémovým (nepravidelným) zvyšováním platových tarifů, posíle-ním objemu rozpočtových prostředků na platy celkem nebo v jednotlivýchúsecích veřejné správy, popř. racionalizačními úpravami počtu zaměst-nanců. Platový systém zaměstnanců veřejné správy na centrálních orgá-nech a samosprávě byl a je v čase pod tlakem restrikčních opatření různéintenzity. Cílem projektu bylo ověřit, zda nedochází k nekontrolovanémuposilování mimoplatových plnění v položkách sociální požitky a zejménaostatní sociální výdaje. Podle údajů ČSÚ v odvětví veřejné správy, obranya povinného sociálního zabezpečení v uplynulých deseti letech dynamic-ky rostl podíl vedlejších nákladů práce1 na úplných nákladech práce, zatím-co v jiných odvětvích, zejména v podnikatelské sféře, klesal ve prospěchpřímých nákladů2. Výzkum zhodnotil systém utváření úplných nákladůpráce ve veřejné správě, přičemž byl uplatněn samostatný přístupk ústředním orgánům, zejména v civilním sektoru, a k orgánům územnísamosprávy. Řešitelé věnovali pozornost motivačnímu působení jednotli-vých institutů systému a dopadům kolektivního vyjednávání.

Výzkum se opíral o aktuální a detailní data ČSÚ o úplných nákladechpráce v letech 2000–2009, o data Eurostatu ze statistiky národních účtůa nákladů práce. Významným zdrojem byla i databáze ISPV a ISPP, kteréprovozuje MPSV. Podmínky a výstupy kolektivního vyjednávání řešitelékonzultovali se zástupci Odborového svazu státních orgánů a organizací.Podrobné údaje o struktuře nákladů práce v zemích EU autoři čerpaliz posledního šetření, které proběhlo v členských zemích v roce 2008.Zhruba roční zpoždění zpracování a publikace statistiky úplných nákladůpráce v ČR a statistiky Labour costs v EU neumožnilo zahrnout do analý-zy rok 2010.

Monografie Zhodnocení systému odměňování zaměstnanců, jejichžprostředky na platy jsou zcela nebo převážně hrazeny z veřejných zdro-jů, komparace českého platového systému se systémy odměňováníobdobných okruhů zaměstnanců a zaměstnavatelů ve vybraných člen-ských státech EU vychází z výzkumu zpracovaného VÚPSV, v. v. i., spolus VŠFS, o. p. s., v letech 2010–2011. Výzkum se orientoval na civilní sek-tor a nezabýval se platovým systémem ústavních činitelů, soudcůa ozbrojených složek.

V ČR je platový systém pro zaměstnance, jejichž náklady na odměňo-vání jsou hrazeny z veřejných zdrojů („platový systém ve veřejné sféře“),uplatňován u zhruba 1/5 všech zaměstnanců. Je založen na kogentnímvymezení úrovně a podmínek odměňování za práci. Záměrem je ochra-ňovat zájmy daňových poplatníků na efektivním vynakládání veřejnýchfinancí a současně omezovat u zaměstnanců institucí veřejné sféryv zájmu kvalitního poskytování služeb kolísání úrovně jejich platů podle

FÓRUM sociální politiky 2/2012 PØÍLOHA III

Příloha


výkyvů tržní ekonomiky a trhu práce. Zákonné vymezení úrovně a pod-mínek poskytování platů vychází z jednotných principů, je podrobnéa prakticky platí pro všechny pracovníky veřejné sféry s výjimkou vybra-ných funkcí, např. ústavních činitelů, soudců, státních zástupců, funkcio-nářů obcí a v ozbrojených silách.

Růst platové a celkové výdělkové úrovně je dán a) občasným (nepravi-delným) zvyšováním platových tarifů (posílení objemu rozpočtových pro-středků na odměňování obecně nebo v jednotlivých úsecích rozpočtovésféry, popř. racionalizačními úsporami počtu zaměstnanců), b) růstem pla-tové (výdělkové) úrovně jednotlivých zaměstnanců, který se v systémurealizuje kariérním postupem na základě zvyšování složitosti a obtížnostipodmínek vykonávaných pracovních činností (postup platovými třídami,soustava příplatků) a dobou započitatelné praxe („stážový automat“ pla-tových stupňů). Systém umožňuje oceňování dlouhodobé výkonnostizaměstnanců (osobní příplatek) a plnění mimořádných a zvláš� význam-ných úkolů prostřednictvím odměn. Motivační působení systému je výraz-ně zaměřeno na zvyšování kvalifikačně-vzdělanostní struktury zaměstnan-ců orgánů a institucí veřejné sféry; v tomto směru existují v systému limi-ty osobního rozvoje platové úrovně podle jednotlivých úrovní vzdělání.Během doby se projevila omezení a slabiny jednotného pojetí, zejménapůvodní jednotnosti úrovně platových tarifů (jednotné platové stupnice).Tlaky profesních skupin zaměstnanců (pedagogičtí pracovníci, zdravotnič-tí pracovníci, zaměstnanci územních samosprávných celků) vedly k roz-různění úrovní platových tarifů a určité diverzifikaci systému.

Z mezinárodního srovnání vyplývá, že se český platový systém blížíkontinentálnímu modelu, uplatňovanému v okolních státech. V posled-ních 10 letech neprošel výraznějšími koncepčními a systémovými úpra-vami. Nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) v podstatě mechanic-ky převzal ustanovení zákona č. 143/1992 Sb., o platu. Nařízení vládyč. 381/2010 Sb. posílilo manažerské principy v odměňování bez zásahu dozákladních principů utváření platů. Zvýšila se pravomoc řídících pracov-níků při zařazení zaměstnanců do tarifních tříd při trvalém prominutípožadavků na dosaženou kvalifikaci. Možnost stanovit základní platv rámci tarifního rozpětí a v nejvyšších platových třídách přiznat osobníplat bez limitování jeho výše omezily i v zahraničí uplatňovaný stážovýsystém. Atomizovanou platovou politiku limituje pouze rozpočtovanýobjem prostředků na platy.

Česká republika nepřistoupila k aplikaci zákona č. 218/2002 Sb., slu-žební zákon. Zaměstnání ve veřejném sektoru, zejména ve státní správě,se stále řídí pracovněprávními vztahy. Nevznikla systemizace pracovníchmíst zejména ve veřejné správě. Neustavila se stabilizovaná, kvalifikova-ná a nezávislá skupina zaměstnanců ve služebním poměru se specifický-mi povinnostmi, která zajiš�uje služby veřejného sektoru bez ohledu nahospodářský, sociální a politický vývoj.

Dlouhodobé sledování a hodnocení procesu utváření ceny práce dálepokračovalo, v r. 2011 se zaměřilo na a) zhodnocení vývoje nákladů prácea efektivností práce po roce 2000 a v období hospodářské konjunktury, b) vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce na počátku hospo-dářské krize v ČR, zemích EU a USA.

Vývojem nákladů práce a efektivnosti využití práce po roce 2000a v období ekonomické konjunktury v porovnání ČR s ostatními země-mi EU a USA se zabývala monografie Labour Costs, Unit Labour Costsand the Labour’s Share in Costs in the Czech Republic in 2000 to 20083.Autoři zhodnotili tuzemské a zahraniční informační zdroje a metodickérozdíly v datech. Vyhodnotili vývoj objemu a struktury nákladů práce vč.zdanění práce, jednotkových nákladů práce a podílu práce na jednotko-vých nákladech. Po zhodnocení využití práce a utváření její ceny upozor-nili na rizika pohybu ceny a nákladů práce. Zkoumali odděleně vývoj doroku 2003 a po vstupu České republiky do EU. Charakterizovali vliv dopa-du cenové a mzdové konvergence na růst nákladů práce v ČR a rizikazeslabování konkurenční výhody levné práce v ČR. K diskusi předložilipropočet podílu práce na nákladech a jeho aplikaci. ČR společně se SRvykazují zhruba 2/3 podíl práce na jednotkových nákladech ve srovnánís ostatními zeměmi EU s tendencí dalšího poklesu. Konkurenceschopnostčeských podniků ohrožuje stále rostoucí podíl spotřeby surovin a energie,cena práce není v této souvislosti rozhodujícím problémem.

Objemu a ceně práce v prvním období hospodářské krize, tj. ve druhépolovině roku 2008 a v roce 2009, se věnovala monografie Vývoj nákladůpráce a jednotkových nákladů práce v ČR a EU na počátku hospodářskékrize4, která charakterizovala a analyzovala změny v porovnání s před-chozí konjunkturou. Zhodnotila základní problémy pohybu nákladůa efektivnosti práce za nových makroekonomických proporcí. Srovnánístatistických údajů ČSÚ, Eurostatu a OECD potvrdilo rigiditu trhu práce.Růst ceny práce pokračoval v důsledku minimálně roční platnosti kolek-tivních smluv, zaměstnavatelé na útlum poptávky na trhu reagovali

razantním snížením nepovinných vedlejších nákladů práce, jejichž váha jevšak v českých úplných nákladech minimální. V důsledku ještě stabilníhoobjemu práce a poklesu produktivity rostly jednotkové náklady práce.V paritním vyjádření však byl jejich růst eliminován poklesem kursunárodní měny o 6 %. Vyrovnání proporcí mezi objemem, cenou prácea produktivitou v rámci EU a ČR lze na základě zkušeností z USA očeká-vat až v roce 2010, což bude možné ověřit vzhledem ke zhruba dvouleté-mu zpoždění publikování podstatných údajů až v roce 2012.

Pokračovalo šetření Eurostatu o dosažených výdělcích vybranýchzaměstnání vládního sektoru Compensation of government employees2008–2009–2010 v rámci Evropského srovnávacího programu a šetřeníhrubých a čistých výdělků úředníků ústředních orgánů Standard Remune-ration Questinnaire (SRQ) v letech 2010–2011. Ústav také spolupracovals MV a ČSÚ na formulaci českého stanoviska k novele služebního a pra-covního řádu EU (Staff Regulations of Officials of the European Union).

Průběžný monitoring nákladů práce je prováděn už od roku 2005 a sle-duje pohyb nákladů práce a využití práce v ČR a v zemích EU, od ro-ku 2007 i v USA, přičemž uvádí data za 5 předchozích let za využití datČSÚ, Státního závěrečného účtu ČR, Eurostatu, OECD a U.S. Departa-ment of commerce. Údaje za předchozí rok jsou aktualizovány na základězpřesňujících propočtů HDP a PPS. Sledovány jsou a) úroveň a pohybnákladů práce z dat ČSÚ a Eurostatu, b) pohyb jednotkových nákladůpráce v národní cenové hladině a v rámci EU podle standardu kupní síly(PPS) z údajů Eurostatu a U.S. Departament of commerce, c) vývoj zda-nění práce na straně zaměstnavatele a zaměstnance na základě kombina-ce údajů ČSÚ, Eurostatu a OECD.

Precizace či doplnění některých údajů se opírá o specifické metodyrenomovaných institucí v zahraničí a VÚPSV. Zpracování šetření o nákla-dech práce ČSÚ a Eurostatu má roční, resp. dvouleté zpoždění, totéž platípro předběžné výstupy z národních účtů sloužící pro propočty jednotko-vých nákladů práce a faktorů jejich pohybu, definitivní data jsou všakk dispozici až následující rok. Bulletin No. 5, Monitoring nákladů prácev ČR, ve státech Evropské unie a v USA v letech 2004–2009 vydal VÚPSV,v. v. i., jako přílohu k již zmíněné monografii Vývoj nákladů práce a jed-notkových nákladů práce v ČR a EU na počátku hospodářské krize5.Z mezinárodního srovnání vyplývá, že české jednotkové náklady práce(dále jen „JNP“) dosáhly proporce standardní v zemích EU-27, nižší bylyv postkomunistických zemích (mimo Estonska a Slovinska). Mzdový pol-štář je vzhledem k produktivitě práce vyčerpaný. Nízká relativní cenováhladina v ČR (70 % průměru EU-27 v roce 2008 a 68 % v roce 2009) seodráží v nízkých JNP po přepočtu na standardy parity kupní síly (PPS). Se60% relací JNP vůči průměru EU se řadí spolu s Estonskem na špici post-komunistických zemí a je srovnatelná s Maltou, vůči vyspělým zemím sepohybují od 90 % ve Španělsku do 122 % v Belgii. České podniky i nadá-le mohou využívat mzdovou konkurenci a ČR je z hlediska evropské cenypráce zajímavá pro investory. Pro růst JNP v ČR byla rozhodující aprecia-ce Kč. Dynamiku náhrad zaměstnancům eliminoval v národní cenové hla-dině přírůstek produktivity práce, vzhledem ke změně relace USD k EURse však rychle zhoršovaly české JNP ve srovnání s dolarovými trhy.Pokles paritních JNP v krizovém roce 2009 ovlivnilo změkčení Kč, cožnastalo i v ostatních zemích EU s vlastní měnou. České podniky si zacho-valy konkurenční výhodu levné práce.

Výzkum aktuálních otázek rodinné politiky s ohledem naspecifika různých fází rodinného cyklu

Výzkum byl zaměřen zejména na tyto problémové okruhy:� aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita, � zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – umís�ování dětí, pod-

mínky péče o děti, financování provozu,� analýza systému péče o ohrožené děti.

V oblasti Aktivního stárnutí, rodiny a mezigenerační solidarity byly nazákladě dat dvou vln panelového šetření GGS a dalších datových zdrojůprovedeny analýzy k tématům demografického chování, demografickéhostárnutí, genderových nerovností a rodinné politiky. Z demografickéhohlediska byly analyzovány podmínky narození druhého dítěte a vztahmezi narozením druhého dítěte a ostatními oblastmi života v české spo-lečnosti. Byly zkoumány individuální souvislosti rodičovství spojenés intenzitou narození druhého dítěte a vliv charakteristik orientační rodi-ny, partnerského chování a vzdělání na demografické chování českýchžen během společenské transformace a v předcházejících obdobích.Pozornost byla věnována také osamostatňování mladých lidí a jejichbytové situaci a dalším životním podmínkám, i v mezinárodním srovnání.

Dále byli porovnáni nesezdaní partneři s manželskými páry dle hodnoto-vé orientace a rozsahu každodenní činnosti - dělby práce v domácnosti mezi

IV FÓRUM sociální politiky 2/2012 PØÍLOHA

Příloha


partnery s cílem zjistit, zda v kohabitacích došlo k nějakému posunu reálné-ho rozdělení péče o domácnost v porovnání s tradičním manželstvím.

Harmonizace rodiny a zaměstnání byla pojata ze dvou hledisek, jednakbyl zkoumán vztah mezi strukturálními a individuálními determinantamivolených strategií harmonizace a jejich efektivity, jednak byla hledánaspecifika těchto strategií podle formy rodinného soužití. V tomto kontex-tu byl sledován mj. vliv rodinné politiky, konkrétně formy péče o dětipředškolního věku v ČR a ve vybraných evropských zemích s odlišnoukoncepcí rodinné politiky.

Monografie zabývající se seniorskou generací se zaměřily hlavně namezigenerační vztahy a podporu, různé formy bydlení seniorů, na přístupya praktiky v poskytování péče a zajiš�ování potřeb seniorů. Byly provedenyanalýzy sociálně ekonomických souvislostí stárnutí vyplývající z nižší pro-duktivity práce a dynamiky výdělků ve vyšším věku. Výzkum se zaměřil napostavení osob starších 50 let na trhu práce a jejich příjmy z pracovní čin-nosti, a to samostatně u zaměstnanců a sebezaměstnaných. V 90. letechzačalo postupné vytlačování starších zaměstnanců manuálních profesíz trhu práce kvůli jejich nižší výkonnosti a zrušení věkového automatu z pod-nikových mzdových systémů. Vyšší výdělky zaměstnanců starších šedesátilet jsou dány nárůstem podílu nemanuálních a kvalifikovaných činnostív dané věkové kategorii. Na sektoru OSVČ se senioři podílejí zhruba 1/3,takže vzhledem k počtu sebezaměstnaných ve středním věku lze očekávatrůst významu samostatné výdělečné činnosti starších osob. Jejich odchodz ekonomické aktivity však bude přinášet rizika v zajištění ve stáří, nebo�nízké platby do důchodového systému vyústí v nejnižší úrovně starobníchdůchodů, přičemž zhruba polovina z nich si nevytváří finanční rezervy.

Při zkoumání spotřebních vydání domácností důchodců se výzkumzaměřil na vývoj vydání domácností důchodců a zaměstnanců, vývoj spo-třebních vydání dle zadaných věkových kohort a vztahy mezi rozloženímpříjmů do výdajových položek k uspokojení potřeb pro život člověka zbyt-ných a nezbytných.

Modelování dopadů stárnutí populace do fiskální politiky, systémusociálního a zdravotního zabezpečení a životního standardu ekonomickyneaktivních vycházelo z analýz trendů spotřebních zvyklostí a sociálnícha zdravotních potřeb starší části populace a demografických či ekono-mických projekcí EK. Očekávat lze nižší růst produktivity, resp. její pokles,a změnu struktury ekonomiky vzhledem k růstu váhy méně produktivníchslužeb pro seniory, v nichž však zase vzniknou pracovní místa pro staršízaměstnance. Změny ve spotřebě budou zřejmě klást zvýšené nároky napřerozdělování zdrojů veřejných rozpočtů.

Informace o finanční gramotnosti a preferencích životního stylu vevyšším věku přineslo šetření umožňující analýzu úrovně finanční gramot-nosti (schopnosti, informovanosti a hodnotových preferencí) ve vztahuk přípravě na stárnutí a preferovanému životního stylu ve vyšším věku.Cílem bylo zjistit, do jaké míry lidé v ČR plánují odchod do důchodu a jakjsou na něj připraveni. Podle jejich postoje k přípravě na důchod a k rolijedince a státu v zabezpečení ve stáří byla vytvořena jejich typologie.Následně byly zkoumány možnosti státních institucí ovlivnit přípravustarších osob na důchod přijetím opatření směřujících ke zvýšení finanč-ní gramotnosti populace a znalostí jako předpokladu plánování důchodu.

Na základě provedených analýz pak byly v rámci jednotlivých publiko-vaných statí formulovány závěry pro veřejné politiky, především rodin-nou, ale také např. trhu práce, vzdělávací či politiku rovných příležitostí.

Základním cílem projektu Zařízení pro děti vyžadující okamžitoupomoc – umís�ování dětí, podmínky péče o děti, financování provozubylo získat údaje o stávající praxi fungování zařízení pro děti vyžadujícíokamžitou pomoc (dále ZDVOP), jež měly sloužit jako podklady pro legis-lativní změny týkající se jejich fungování a financování. Ochrana a pomoctakovému dítěti spočívá v uspokojování jeho základních životních potřebvčetně ubytování a v zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením,psychologické a jiné nutné péče.

Projekt se opíral o kvalitativní i kvantitativní výzkumné metody (kulatýstůl se zástupci ZDVOP, expertní rozhovory, kvantitativní sběr dat o fun-gování ZDVOP a dětech do těchto zařízení umís�ovaných). Výzkumu sezúčastnilo celkem 49 ZDVOP (z toho 15 Klokánků FOD se střídavou péčí,23 ZDVOP při ústavních zařízeních a 11 ZDVOP dalšího typu - samostatnéorganizace, neziskové organizace apod.). Byly zmapovány také všechnystávající rodinné Klokánky FOD (18). Obsahově se výzkum zaměřil nadůvody svěření dítěte do péče ZDVOP, charakteristiku dětí v péči ZDVOP(věk, rodinná situace, zdravotní stav), délku pobytu dětí a důvody ukon-čení jejich pobytu, rozsah a způsob poskytování péče a odborné pomocize strany ZDVOP (dítěti i rodině - poradenství, psychologická pomoc,sociální práce, zajištění zdravotní péče), spolupráci ZDVOP s orgány soci-álně-právní ochrany dětí a dalšími zainteresovanými subjekty, ekonomic-ké otázky provozu ZDVOP.

Ve fungování jednotlivých zařízení byly díky nejasné stávající právníúpravě zaznamenány velké rozdíly. Dosud není jednoznačně vymezeno,jaké je poslání ZDVOP, jak dlouho a jaká má být poskytnuta péče, jakéslužby mají být vlastně zajiš�ovány. Proto je třeba určitou standardizacia jasné legislativní vymezení ZDVOP považovat za velmi opodstatněné.Měly by však probíhat v souladu s praxí a respektovat zájmy dětí a nemu-selo by nutně docházet k rušení různých forem ZDVOP dle jejich kliente-ly a zaměření.

Proběhla také analýza systému péče o ohrožené děti. V červenci 2009přijala vláda Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péčeo ohrožené děti na roky 2009–2011 definující klíčové aktivity nutné ke zvý-šení kvality práce s ohroženými dětmi a rodinami. Hlavním cílem trans-formace je zvýšení kvality práce a dostupnosti služeb pro ohrožené dětia rodiny, sjednocení postupu pracovníků, snížení počtu dětí dlouhodoběumístěných v ústavní péči a zvýšení jejich životních šancí, podpora rozvo-je jejich osobnosti, nadání, rozumových i fyzických schopností a zachová-ní životní úrovně nutné pro jejich tělesný, duševní, duchovní, mravnía sociální vývoj. Vzhledem k nedostatku komplexních informací o stavusystému práce s ohroženými dětmi byla nutná jeho analýza. VÚPSV,v. v. i., byl proto v roce 2010 MPSV pověřen realizovat pilotní projekt ana-lýzy ve vybraných krajích České republiky. Rozsáhlý terénní výzkum usku-tečněný v Olomouckém, Zlínském a Karlovarském kraji byl zaměřen na (1) pobytová zařízení pro děti a mládež, (2) oddělení sociálně-právní ochranydětí na úřadech obcí s rozšířenou působností (dále jen „OSPOD“) a (3) nadalší subjekty podílející se poskytovanými službami na práci s ohrožený-mi dětmi a rodinami. Na ně v roce 2011 navázaly regionální analýzy uve-dených krajů s cílem přejít od komplexní analýzy hlavních stránek systé-mu k detailním regionálním analýzám, plně vytěžit data a poskytnoutpodrobnější informace MPSV i pracovištím pilotních krajů. Výzkum sezaměřil také na vzájemné vazby dílčích složek systému s cílem doplnitportfolio empirických dat o dotazníkové šetření mezi poskytovateli sociál-ních služeb ve všech třech krajích, protože spolupráce s externími subjek-ty je v systému nepostradatelná vzhledem k nedostatku personálníchkapacit pro terénní práci na OSPOD a potřebě specializovaných forempomoci. Formy externí pomoci jsou však do značné míry determinoványjejich teritoriálním rozmístěním. Nedostatky v dostupnosti a kapacitáchjsou poci�ovány v případě potřeby mediace, sociálně aktivizačních služeb,zajištění cenově dostupného bydlení či ubytování na přechodnou dobua poradenství (především právního a finančního). Další překážkou vzájem-né spolupráce aktérů jsou často odlišné přístupy ke klientům ze stranysociálních pracovníků OSPOD a neziskových organizací poskytujících soci-ální a další služby, odlišné pojetí služby, kompetenční spory apod.

Omezené možnosti včasného zapojení externích služeb se projevujíprodlevami při řešení případů či volbou alternativních způsobů řešení zestrany OSPOD. Omezená dostupnost některých služeb klade na klientyvyšší časové a finanční nároky a ve svém důsledku často snižuje jejichochotu služby využívat. Neochota klientů ke spolupráci je častým problé-mem, na který sociální pracovníci v souvislosti se zapojováním externíchsubjektů při řešení případů narážejí.

Vedle krajských analýz byly v rámci projektu upraveny rovněž nástrojepro sběr dat a analýzu systému péče o ohrožené děti. Pro analýzu usku-tečněnou v roce 2010 byla zvolena komplexní metodika sběru dat, pře-vzatá od organizace LUMOS. Vzhledem k tomu, že klade relativně velkéčasové, kapacitní a finanční nároky, byla navržena řešení, jak upravenoumetodiku využít (1) pro detailní analýzu systému i (2) pro účely průběžnéevaluace a vyhodnocování kroků provedených v rámci transformacesystému péče o ohrožené děti v následujících etapách. Navržené nástro-je tak mohou sloužit jak pro detailní regionální analýzy, tak ve své navr-hované redukované podobě jako nástroj MPSV k průběžnému monitorin-gu celého systému péče o ohrožené děti.

Výzkum otázek politiky zaměstnanosti a sociálního dialoguVýzkum byl zaměřen zejména na tyto problémové okruhy:

� analýza flexibilních forem práce a systémů sociálního dialogu vevybraných zemích EU,

� zajištění komplexního řešení systému podpory zaměstnávání osob sezdravotním postižením, návrh metodologie, analytických podkladů,příprava systémových změn a vzdělávacích materiálů v návaznosti nadalší projekty vzdělávání zaměstnanců,

� odhadování vzdělanostních potřeb v regionech v ČR,� oživení trhu práce v pokrizovém období,� optimalizace práce poradců pro zprostředkování zaměstnání na úřadu

práce v ČR,� Social Experimentation for Active Ageing.

FÓRUM sociální politiky 2/2012 PØÍLOHA V

Příloha


Analýza flexibilních forem práce ve vybraných zemích EU měla zhod-notit možnost implementace vhodných opatření v našich podmínkách,přičemž výběr zemí pro účely analýzy vycházel z konceptu „kvality živo-ta“, umožňujícího kvantitativně zjistit úroveň kvality pracovních místv jednotlivých členských zemích EU podle typologie jednotlivých „mode-lů kvality zaměstnání“. Jednotlivé skupiny byly pro účely analýzy repre-zentovány Německem, Nizozemskem, Španělskem, Slovinskem a Slo-venskem, u nichž byly proveden rozbor obecné situace a vývoje trhupráce, uplatňování flexibilních forem práce na trhu práce z hlediska jejichvlivu na celkovou situaci na trhu práce, zaměstnanost, příp. nezaměstna-nost, produktivitu práce a zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Dálebyl proveden rozbor legislativní úpravy flexibilních forem práce a jejichzhodnocení s využitím SWOT analýzy.

Rozdíly mezi jednotlivými evropskými zeměmi z hlediska rozvoje flexi-bilních forem zaměstnávání a pracovní doby jsou vedle pracovněprávnílegislativy ve významné míře ovlivněny faktory jiné povahy (tradičnímdělením genderových rolí, postavením žen na trhu práce, převládajícímhodnotovým klimatem a historickým přístupem, tj. tradicemi v oblastipolitiky zaměstnanosti a sociální politiky). Pro analýzu účinnosti flexibil-ních forem zaměstnání a pracovní doby na trh práce a zaměstnanost a přiúvahách o případném transferu relevantních opatření do našich podmí-nek je nutné porozumět i širšímu společenskému a kulturnímu kontextujejich uplatňování. Z těchto důvodů byla zvolena metoda sekundární ana-lýzy informačních zdrojů v kombinaci s výzkumným designem tzv. mno-hočetných případových studií uplatňování a regulace flexibilních foremzaměstnání ve vybraných zemích.

Výsledky provedené sekundární analýzy informačních zdrojů a literatury(jak na obecné úrovni, tak na úrovni jednotlivých vybraných zemí) byly vyu-žity k vypracování podrobné osnovy národních studií. Vyhledáni a oslove-ni s nabídkou na spolupráci byli experti ve vybraných zemích, kteří sev současné době věnují zpracování národních studií. Ty tedy budou zpra-covány odborníky na trh práce, kteří v dané zemi žijí, proto by ve studiíchměly být zohledněny i zdánlivě nesouvisející, ale v konečném důsledkutřeba velmi významné souvislosti legislativní úpravy a praktické realizaceflexibilních forem zaměstnání a organizace pracovní doby. Budou zpraco-vány podle jednotné struktury a závěry národních studií budou s expertydále diskutovány. Průběžně přitom probíhají analytické práce na zmapová-ní problematiky flexibilních forem práce v podmínkách naší republiky.

Zhodnocení využívání flexibilních forem práce ve vybraných zemícha jejich možné implementace v podmínkách České republiky bude prove-deno pomocí SWOT analýzy. Po dokončení národních studií, zanalyzová-ní a zhodnocení jejich výsledků z hlediska možné implementace vybra-ných opatření v podmínkách ČR bude uplatněna metoda brainstormingu,k diskusi budou přizváni zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a státua budou vymezena doporučení a hlavní bariéry v případě zavedení vybra-ných návrhů v podmínkách ČR.

Prvořadým úkolem projektu Analýza systémů sociálního dialogu vevybraných zemích EU je zpracování analytických studií o národníchsystémech sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání ve vybranýchevropských zemích (Slovensko, Rakousko, Polsko, Francie, Velká Británie,Irsko). Na základě těchto národních monografií, obsahově strukturova-ných podle předem určené jednotné osnovy a zachycujících vývojv posledních deseti až patnácti letech, bude provedena zobecňující kom-parace jednotlivých systémových indikátorů, zahrnujících: a) legislativnírámec sociálního dialogu a KV - individuální pracovní právo a jeho vztahk systému KV, koaliční právo, kolektivní pracovní právo, vymahatelnostzávazků z KV včetně právní úpravy v oblasti individuálních a zejménakolektivních sporů; b) systém sociálního partnerství - struktura sociálníhopartnerství na národní, sektorové a regionální úrovni, kapacita sociálníchpartnerů a její vývoj, některé další aspekty národního systému sociálníhopartnerství; c) systém reprezentace zaměstnavatelských zájmů - organi-zace zaměstnavatelů na národní, sektorové a regionální úrovni (vznikorganizací, základní strukturální a velikostní parametry členské základny,cíle a prioritní zaměření činnosti včetně případné účasti na regulaci pro-cesu KV a účasti na sjednávání KS, účast na legislativním procesu a tri-partitních jednáních, členství v evropských a mezinárodních organiza-cích, případně další specifické aspekty organizace zaměstnavatelů a její-ho působení); d) systém reprezentace zaměstnaneckých zájmů: odbory -vznik organizací, základní strukturální a velikostní parametry členskézákladny, účast na legislativním procesu a tripartitních jednáních, členstvív evropských a mezinárodních organizacích; e) reprezentace zaměstna-neckých zájmů na pracovišti; f) tripartitní sociální dialog a vliv tripartitní-ho vyjednávání v sociální a hospodářské oblasti (národní, regionálnía odvětvové tripartitní instituce, způsob jejich vzniku a organizačnívýstavba, právní respektive statutární regulace tripartitních struktur, čle-

nové a otázka jejich reprezentativity, prioritní tematické zaměření tripar-titních institucí, výsledky jejich dosavadní činnosti a výstupy z jednánívčetně charakteru a četnosti případných dohod); g) bipartitní vyjednává-ní a jeho kapacita, centralizace, resp. decentralizace kolektivního vyjed-návání - zvláště se zřetelem k charakteru vyjednávání na národní úrovni,jeho předpokladům a výstupům, dále kolektivní vyjednávání na úrovniodvětvové, podnikové, případně i regionální, obsah kolektivních smluv,závaznost a vynutitelnost plnění závazků sjednaných v kolektivníchsmlouvách, principy a procedury rozšiřování závaznosti kolektivníchsmluv; h) podpora KV ze strany státu - rozsah a způsoby podpory posky-tované rozvoji sociálního partnerství, inovacím a kapacitě KV; i) překážkybránící rozvoji KV, diskuse o problematice KV - legislativní a jiné systé-mové bariéry.

Studie bude doplněna o analýzu nadnárodního vyjednávání a sjedná-vání nadnárodních kolektivních smluv. Jde o poměrně méně známou pro-blematiku v českém prostředí, jež však zejména z pohledu perspektivysociálního dialogu v Evropě má s ohledem na rostoucí působení nadná-rodních společností relativně významný potenciál.

V roce 2011 byly zahájeny práce na rozsáhlém projektu Zajištění kom-plexního řešení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotnímpostižením, návrh metodologie, analytických podkladů, příprava systé-mových změn a vzdělávacích materiálů v návaznosti na další projektyvzdělávání zaměstnanců. Cílem je zpracovat metodologii sběru dat proúčely sledování statistiky OZP s navazujícím pilotním ověřením a nastave-ním podmínek pro opakování sběru dat, provést reprezentativní výběrovéšetření s cílem zjistit sociálně ekonomickou situaci a hodnoty OZP v pro-duktivním věku (18–65), provést studii veřejných výdajů na profilovýchskupinách OZP a analýzu jejich potřeb, analýzu institucionálních faktorůovlivňujících ekonomické chování a motivaci OZP. Dále uskutečnit analýzuzaměstnanosti OZP a využívání nástrojů a opatření politiky zaměstnanos-ti z pohledu zaměstnavatele a analýzu využití nástrojů a opatření politikyzaměstnanosti a využívání zdrojů ESF vzhledem k jejich inovativnostia k jejich potenciálu pro další rozšíření jako nástrojů politiky zaměstna-nosti. Na základě získaných poznatků bude vypracován návrh úpravy stá-vajícího systému podpory zaměstnávání OZP – zpracování silných a sla-bých stránek navržených alternativ, vytvořena metodika práce s cílovouskupinou pro ÚP a ČSSZ, zpracovány vzdělávací moduly pro poradcea zprostředkovatele ÚP, jež budou následně pilotně ověřeny. K výstupůmprojektu bude patřit také databáze dobré praxe, obsahující zahraniční zku-šenosti v oblasti národních politik zaměstnanosti OZP.

Cílem projektu Odhadování vzdělanostních potřeb v regionech v ČR jevyvinout metodiku a sestavení počítačového modelu pro odhadovánívzdělanostních potřeb, zajistit potřebná vstupní statistická data pro potře-by modelu a jeho aplikace v konkrétním regionu. Při řešení projektu pro-bíhá spolupráce s University of Warwick v Coventry ve Velké Británii, kdese řešení podobné problematiky dlouhodobě věnují. Pro praktické ověře-ní modelu v konkrétních podmínkách byl zvolen Ústecký kraj.

V roce 2011 byly práce soustředěny na sestavení počítačového mode-lu, programování a ověřování jeho složek, prezentaci prací na vývojimodelu na intranetu VÚPSV, získávání vstupních dat pro vybraný region,ověřování poměrů v cílovém regionu s cílem upřesnit vstupní data, týka-jící se očekávaného vývoje zaměstnanosti a vývoje počtu absolventůstředních škol v kraji, a vývoj metod pro predikci některých ukazatelů pra-covního trhu na úrovni kraje.

Vedle těchto činností bylo dále nutno řešit zejména sestavování časo-vých řad proměnných Výběrového šetření pracovních sil za situace, kdyv datech za rok 2011 došlo k neočekávaným změnám ve struktuře (ome-zení dotazu na obor vzdělání a volba jiné klasifikace zaměstnání CZ-ISCO).Napojení na dosud užívanou klasifikaci KZAM-R a doplnění proměnnéObor vzdělání v datech VŠPS pro rok 2011 není dosud vyřešeno.

V následujícím období pak bude provedena prognóza vzdělanostníchpotřeb v Ústeckém kraji, zejména odhad šancí absolventů středních školv kraji na získání zaměstnání a odhad šancí potenciálních investorů na zís-kání vhodně vzdělaných pracovníků. Zpracovaná prognóza poskytne deciz-ní sféře důležité podklady pro tvorbu opatření na odstranění nerovnováhyna regionálním trhu práce. Výstupy a využití prognostických funkcí mode-lu budou nabídnuty i zástupcům ostatních krajů či vyšších územních celků.

Cílem projektu Bariéry integračního procesu reflexí cizinců z třetíchzemí je vytvořit kvalifikovanou metodiku specifického výzkumu veřejnéhomínění na téma integrace a její bariéry, která by prostřednictvím vybranýchkvalitativních ukazatelů umožňovala dlouhodobé monitorování názorůa postojů cizinců z třetích zemí a tím i posuzování a hodnocení stupně inte-grace cizinců z třetích zemí do české společnosti. Má umožnit pravidelnýnebo náhodný monitoring bez ohledu na příslušnost k národnostní komu-nitě a je založena na motivačních a postojových ukazatelích, které nelze zís-

VI FÓRUM sociální politiky 2/2012 PØÍLOHA

Příloha


kat ze statistických (administrativních) dat. Navržená metodika bude otes-tována dotazníkovým šetřením na výběrovém vzorku 250–300 responden-tů z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Do budoucna tak bude možné vytvořitspecifickou bázi kvalitativních ukazatelů monitorujících průběh integracecizinců ze třetích zemí do české společnosti, kterou bude možné využít připřípravě adekvátních opatření na centrální i lokální úrovni.

Cílem projektu Oživení trhu práce v pokrizovém období bylo a) provéstanalýzu vývoje volných pracovních míst v letech 2008–2011, a to nazákladě údajů OKpráce z Integrovaného portálu MPSV a b) v souvislostise zrušením povinnosti zaměstnavatelů hlásit volné pracovní místo úřa-dům práce doplnit (kompenzovat) současnou databázi hlášených volnýchpracovních míst tak, aby k 1. lednu 2012 byl funkční systém sběru dat vol-ných pracovních míst i z jiných zdrojů. Byly proto analyzovány základnítrendy v oblasti poptávkové stránky trhu práce od roku 2008 a posouze-ny stávající portály volných pracovních míst největších soukromých pro-vozovatelů. Výstupem byl materiál, obsahující a) textovou část o vývojivolných pracovních míst od roku 2008 z integrovaného portálu MPSV, b) posouzení současných provozovatelů elektronických databází volnýchpracovních míst na českém trhu práce, c) porovnání současné databázevolných pracovních míst provozované MPSV s databází vybrané společ-nosti (společnost LMC, s. r. o.) a d) doporučení pro monitoring poptávko-vé stránky trhu práce po roce 2011. Současně byly vypracovány meto-dické pokyny pro provoz databáze volných pracovních míst. Nabízenépracovní pozice společnosti LMC jsou tříděny podle regionů ČR, dosaže-ného vzdělání, kategorií zaměstnání KZAM/CZ-ISCO (ve třech úrovníchtřídění), typu pracovní smlouvy (pracovní smlouva, živnostenský list),pracovního úvazku (plný, zkrácený pracovní úvazek), délky pracovníhoúvazku (doba určitá, neurčitá), specifických kategorií (pracovní místa proženy na mateřské dovolené, OZP, důchodce atd.). Přínosem studie jezejména vytipování předností a nedostatků internetového portálu sou-kromého provozovatele v porovnání s dosud používanou centrální evi-dencí volných pracovních míst MPSV, přínosem jsou také metodicképokyny pro provoz nového systému sběru dat o volných pracovních mís-tech a doporučení pro centrální monitoring poptávkové stránky trhupráce v nadcházejícím období.

V rámci projektu Optimalizace práce poradců pro zprostředkovánízaměstnání na úřadu práce v ČR byla provedena analýza poradenskéhoprocesu, která ukázala různé formy modifikace reálných cílů práce poradcůpro zprostředkování, ukazující na spontánní vývoj systému služeb zaměst-nanosti zachycený na počátku roku 2011. Projevují se dvě základní trans-formační tendence poradenského systému, tj. posílení efektivity výkonuporadenství (creaming effect) a posílení účinnosti v oblasti sociální pomo-ci potřebným či dlouhodobě nezaměstnaným při současné snaze zabránitzneužívání poradenského systému těmi, kteří nechtějí pracovat. Motivacítransformace reálných cílů systému je zřejmě snaha o udržení funkčnostisystému služeb zaměstnanosti za rostoucího počtu uchazečů a akutníhonedostatku zdrojů. Profesní logika by naopak měla vést ke zvýšení účin-nosti opatření z hlediska nalezení a tvorby volných pracovních míst a z hle-diska aktivizace uchazeče pro lepší zaměstnatelnost na regionálních trzíchpráce. Tento aspekt transformace cílů se však příliš neprojevil.

V poradenství pro zprostředkování se naplno projevují faktory omezu-jící práci poradců, zejména subjektivně silně poci�ovaný nedostatek časuna poradenskou práci s uchazeči i na podporu těch uchazečů, u nichž ztrá-ta zaměstnání vyvolala krizovou finanční, rodinnou a životní situaci. Jakovelmi podstatná překážka je poradci vnímána také situace na trhu práce,nedostatek volných pracovních míst. Poci�ují potřebu opatření k podpořetvorby nových pracovních míst a aktivizaci nezaměstnaných uchazečův období nedostatku pracovních příležitostí.

Při poradenství pracovníci výrazně standardizují a zjednodušují aplika-ci aktivačních nástrojů a upozorňují na nedostatečnou rozpracovanostformálních nástrojů k řešení problémů a na nutnost redukovat poraden-skou aktivitu jen na menší okruh uchazečů o zaměstnání, kteří chtějí pra-covat, ale k uplatnění na trhu práce si nemohou pomoci sami. Pro ty, kteřísi mohou pomoci sami, nemají dostatečně kvalitní a individuální nástro-je podpory, a pro ty, kteří pracovat nechtějí, jsou nástroje APZ zase málorobustní a účinné. Z hlediska organizační logiky udržení funkčnosti systé-mu postupují poradci velmi „racionálně“.

Současný poradenský proces není i přes pozitivní iniciativu poradců ÚPuspořádán na základě profesních zásad poradenství na trhu práce, což seprojevuje i v málo rozvíjeném kontaktu se zaměstnavateli a v jen slabésnaze zpřesňovat a vyjasňovat kvalifikační a kompetenční potřeby pra-covních míst. Převažující administrativně organizační ráz poradenskéhoprocesu je největší překážkou větší diferenciace pracovních postupů.Fungování systému služeb zaměstnanosti v posledních letech je taktéměř výlučně výsledkem neformálních iniciativ operačních poraden-

ských pracovníků a jejich přímých nadřízených. Funkčnost poradenskéhoprocesu je vykoupena jeho větší standardizací, nižší efektivitou a faktic-kou redukcí poradenských a zprostředkovacích aktivit na omezený okruhcílových skupin.

Na mezinárodním výzkumném projektu Social Experimentation forActive Ageing zaměřeném na cílovou skupinu nezaměstnaných staršíchpadesáti let participovaly tyto instituce: QeC-ERAN (BE), EdinburghChamber of Commerce (UK), Výzkumný ústav práce a sociálních věcí,v. v. i. (CZ), Economic Institute of Maribor (SI) and PISCESwm Partners-hips in Social and Community Enterprise in Social care (UK). Cílem českéčásti projektu bylo realizovat a evaluovat pilotní akce podporující zaháje-ní a udržení samostatného podnikání osob starších 50 let. Projekt byl rea-lizován v regionu České Budějovice ve spolupráci s Jihočeskou hospo-dářskou komorou a Úřadem práce v Českých Budějovicích, byl rozdělenna motivační, vzdělávací a poradenskou část a zúčastnilo se ho 23 osobz cílové skupiny. K evaluaci bylo využito tzv. akčního výzkumu, přičemžbylo hodnoceno a) nakolik program dosáhl očekávaných efektů, b) nako-lik jednotlivé části programu a další okolnosti mohly ovlivnit výsledkyprogramu, c) nakolik byla podpora samostatného podnikání vhodnou for-mou podpory pro osoby z cílové skupiny, d) nakolik byl použitý postuphodnocení vhodnou formou hodnocení pro podobné programy.

Výsledky projektu mohou být hodnoceny z více hledisek. Ve srovnánís předchozím projektem, který byl zaměřen na osoby ze všech věkovýchskupin, byl tento program méně úspěšný. Ve srovnání experimentální (6 z 23 účastníků) a kontrolní skupiny (2 z 51 účastníků) lze pozorovatvyšší efekt na zahájení podnikání, zatímco efekt na nalezení zaměstnáníbyl stejný v obou skupinách. Za jednu z příčin nižšího počtu osob, kterénakonec zahájily podnikání, lze považovat preferenci zaměstnání předpodnikáním účastníky projektu. Podle členů LARG a účastníků měl pro-jekt vliv na redukci osamělosti, zvýšení optimismu a zlepšení životní per-spektivy účastníků

Výzkum problematiky sociálních služeb, sociální prácea prevence sociálního vyloučení

Výzkum byl zaměřen zejména na tyto problémové okruhy:� role sociálního pracovníka, ošetřujícího a posudkového lékaře v rámci

řízení o přiznání příspěvku na péči,� analýza výkonu profese sociální práce v systémech sociální ochrany ČR

podle formálního ukotvení a podle reálných potřeb v jednotlivýchsystémech sociální ochrany,

� ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením,� možnosti vytvoření modelu efektivního financování a poskytování

dlouhodobé péče.V rámci projektu Role sociálního pracovníka, ošetřujícího a posudko-

vého lékaře v rámci řízení o přiznání příspěvku na péči byl prostřednic-tvím analýzy dat shromážděných v rámci kvalitativních případových stu-dií výkonu agendy příspěvku na péči ve třech typově odlišných správníchúzemích (krajské město, obec s dřívějším statutem okresního města, obecs rozšířenou působností) analyzován proces řízení o přiznání této sociál-ní dávky. Pozornost byla soustředěna zejména na to, jak jsou role jedno-tlivých aktérů v procesu řízení o příspěvek na péči konstruovány, vykoná-vány a jak probíhá spolupráce mezi těmito aktéry. Cílem bylo také zjistit,v čem stávající pojetí role sociálního pracovníka v tomto procesu podpo-ruje zvládání životní situace příjemce příspěvku na péči a v čem tomunaopak brání. Spolupráce zejména mezi sociálními pracovníky a posud-kovými lékaři je obtížná kvůli nedostatečnému pochopení a uznání jejichodlišných perspektiv (sociální vs. medicinský pohled). Pomoc běžněposkytovaná sociálními pracovníky žadatelům a příjemcům příspěvku napéči je značně limitovaná jednostranným přístupem k pomoci klientům,potenciál sociální práce tak zůstává často nevyužit. Tato omezení a barié-ry se následně odrážejí v poměrně nízké efektivitě příspěvku na péči přiřešení nepříznivé životní situace jeho příjemce, čehož lze dosáhnout jakoptimálním využíváním příspěvku na péči, tak zvyšováním kompetencípříjemce této dávky k samostatnému řešení vlastní situace.

Cílem projektu Analýza výkonu profese sociální práce v systémechsociální ochrany ČR podle formálního ukotvení a podle reálných potřebv jednotlivých systémech sociální ochrany bylo zmapovat výkon sociálnípráce a podmínky jejího výkonu v oblastech, v nichž se může uplatnit,a analyzovat relevantní legislativu. Součástí projektu bylo i vyhodnocenízahraničních zkušeností a stanovení optimálního koncepčního přístupustátu a relevantních institucí k sociální práci s cílem zajistit kvalitní výkonsociální práce všude, kde se uplatňuje.

Po vyhodnocení existujících a pro oblast analýzy relevantních infor-mací a teoretických a metodologických východisek analýzy byl zkoumán

FÓRUM sociální politiky 2/2012 PØÍLOHA VII

Příloha


přístup k sociální práci a jejímu výkonu ve čtyřech evropských zemícha v USA a zmapováno legislativní ukotvení sociální práce v České repub-lice v různých systémech sociální ochrany. Na to navazovala kvalitativnía kvantitativní empirická šetření. Vzhledem k jejich různorodosti bylo vevybraných systémech sociální ochrany provedeno sedm oddělených ana-lýz s cílem získat detailnější informace o sociální práci a identifikovatpodobnosti či rozdíly v jejím výkonu v různých systémech ochrany. Roz-členění relevantních oblastí výkonu sociální práce částečně vycházeloz působnosti různých resortů, respektive resortní příslušnosti relevant-ních organizací či orgánů státní správy a samosprávy. Jako relevantníbyly pro účely empirických šetření identifikovány tyto resorty či agendya) Ministerstvo spravedlnosti - vězeňská zařízení a Probační a mediačníslužba, b) Ministerstvo vnitra - Správa uprchlických zařízení, c) Minister-stvo zdravotnictví - širší okruh zdravotnických zařízení, např. léčebnydlouhodobě nemocných, d) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy- širší okruh školských zařízení, zařízení ústavní a ochranné výchovy,různá poradenská zařízení atd., e) Ministerstvo práce a sociálních věcí -úřady práce a sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálníchslužbách, f) vybrané agendy obecních úřadů obcí s pověřeným obecnímúřadem a obcí s rozšířenou působností, jež jsou vykonávány jako výkonstátní správy v přenesené působnosti - činnost oddělení sociálně-právníochrany dětí, kurátorů pro mládež a sociálních kurátorů, administracepříspěvku na péči, dávek sociální péče a dávek v hmotné nouzi.

V závěrečné fázi projektu byly shrnuty zjištěné trendy, jež by měly býtzohledněny při (legislativní) úpravě výkonu činnosti sociální práce, a navr-žena hlavní doporučení. Výzkum poukázal především na potřebnost mezi-resortní diskuse s cílem najít věcnou a politickou shodu v pojetí cílů soci-ální práce a na zajištění výkonu sociální práce podle obecně platné legis-lativní úpravy. Zákonná úprava vzešlá z odborné diskuse a opírající seo dostatečnou znalost situace v této oblasti by měla a) stanovit základnípředpoklady pro realizaci státem garantovaných cílů a činností sociálnípráce, b) upravovat nejenom cíle a činnosti sociální práce, ale také se nále-žitě věnovat roli sociálního pracovníka při jejich výkonu a c) být obecnýmprávním předpisem, který bude případně doplněn zvláštními ustanovení-mi v jednotlivých zvláštních právních normách (opět ve vztahu jak k soci-ální práci jako oboru, tak k roli sociálního pracovníka).

Další oblastí výzkumu byla ucelená rehabilitace osob se zdravotnímpostižením. Rehabilitaci léčebnou lze chápat jako soubor včasných dia-gnostických a terapeutických opatření za účelem zlepšení či stabilizacezdravotního stavu. Cílem pracovní rehabilitace je obnovit dosavadní pra-covní uplatnění jedince nebo pomoci získat jiné vhodné pracovní uplat-nění. Sociální rehabilitace usiluje o dosažení maximálně možné sobě-stačnosti za účelem nejvyššího možného stupně sociální integrace a peda-gogická rehabilitace je souhrnem specifických pedagogických činnostízaměřených na obnovu vzdělanostních dovedností osob se zdravotnímpostižením za účelem vhodné integrace do společnosti. V ucelené rehabi-litaci se tyto složky prolínají s cílem co nejširšího začlenění osob se zdra-votním postižením do společnosti i zamezení jejich sociální exkluze.

Přestože Evropská unie vyzvala členské země, aby se ucelená rehabili-tace (comprehensive rehabilitation) stala součástí politiky státu, je v ČRřešena pouze okrajově, ze složek ucelené rehabilitace je jako celek práv-ně upravena v zákoně o zaměstnanosti pouze pracovní rehabilitace.U ostatních typů komplexní právní úprava chybí, jednotlivé prvky jsouřešeny v jednotlivých právních předpisech, aniž by tvořily celek. Cílemprojektu proto bylo provést analýzu právní úpravy a fungování rehabili-tace osob se zdravotním postižením ve vybraných zemích EU, jejížvýsledky by mohly napomoci při přípravě právní úpravy ucelené rehabi-litace v ČR, přičemž k nejdůležitějším doporučením patří a) ucelenourehabilitaci upravit v zákoně o rehabilitaci pouze rámcově s tím, že detail-ní právní úprava jednotlivých součástí rehabilitace by byla ponechánapříslušným právním odvětvím; b) je třeba provést revizi stávajících práv-ních předpisů tak, aby byly jednotlivé typy rehabilitace vzájemně prová-zány; c) vytvořit jednotnou právní definici osoby se zdravotním postiže-ním, a to pro všechny právní předpisy zabývající se touto problematikou;d) v rámcovém zákoně stanovit, která instituce je příslušná pro jednotlivédruhy rehabilitace; e) stanovit povinnost poskytovatelům rehabilitace (ze-jména lékařům) nabídnout klientovi rehabilitaci a dále sledovat vhodnosta účelnost poskytování dalšího typu rehabilitace; f) stanovit povinnost vzá-jemné spolupráce pro jednotlivé poskytovatele rehabilitace a orgány státnísprávy tak, aby došlo k plné informovanosti o již provedených opatřenícha výsledcích, kterých bylo u klienta dosaženo; g) v rámcovém zákoně sta-novit základní práva a povinnosti osob se zdravotním postižením ve vztahu

k ucelené rehabilitaci, přičemž by bylo vhodné zdůraznit jejich aktivní roliv tomto procesu; h) v případě porušení součinnosti či odmítnutí rehabilita-ce stanovit pro příjemce rehabilitace v zákoně sankce (např. krácení či ode-jmutí některých sociálních dávek).

V souvislosti s přípravou návrhu zákona, v jehož rámci by byla upra-vena problematika poskytování dlouhodobé sociálně zdravotní péče, bylavýzkumná pozornost věnována možnostem vytvoření modelu efektivní-ho financování a poskytování dlouhodobé péče. Cílem bylo provést kvan-tifikaci očekávaných ekonomických dopadů navrhovaného řešení včetněodhadu vývoje počtu osob, který do r. 2025 bude vyžadovat služby dlou-hodobé sociálně zdravotní péče. Stěžejním limitem efektivního fungová-ní systému dlouhodobé péče je reforma zdravotnických služeb, při níž bymělo být dosaženo personálních úspor a úspor ve výši neinvestičníchvýdajů především v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v odbornýchléčebných ústavech. Je třeba také změnit strukturu klientů v pobytovýchzařízeních sociálních služeb ve prospěch těch, kteří mají přiznán příspě-vek na péči. Ekonomický pohled při rozhodování managementu jednotli-vých zařízení o dlouhodobých principech a strategiích financování posky-tovaných sociálních služeb by měl nabýt na důrazu. K efektivitě systémuposkytování a financování služeb dlouhodobé péče by mělo přispět a) vy-plácení příspěvku na péči v nepeněžním vyjádření, resp. podmínění jehovýplaty poskytováním služeb od registrovaných poskytovatelů těchto slu-žeb (a případná změna názvu této dávky na „příspěvek na zajištění soci-ální služby“); b) zrušení „cenové regulace“ výše úhrad za pobyt a stravuv pobytových zařízeních a za úkony v terénních a ambulantních formách;c) propojení systému plánování, registrace a financování sociálních slu-žeb; d) stanovení povinnosti POÚ zpracovávat střednědobý plán rozvojesociálních služeb, přičemž v jeho rámci by měla být věnována pozornostvzájemným vazbám sociálních služeb na související oblasti, zejména naoblast zdravotní péče, bytové politiky a dopravní obslužnosti jednotlivýchregionů; e) posílení závaznosti finanční rozvahy poskytovatelů služebv procesu registrace.

Při kvantifikaci nákladů navrhovaných systémových změn v oblastifinancování dlouhodobé sociálně zdravotní péče je potřebné zohlednit, žedo nákladů na poskytování služeb dlouhodobé péče je třeba započítatfinanční prostředky, které v současné době zdravotní pojiš�ovny v rozpo-ru s platným právním stavem nevyplácejí pobytovým zařízením sociál-ních služeb, že hrazení skutečně poskytované ošetřovatelské a rehabili-tační péče posílí jistoty jednotlivých poskytovatelů a zbaví je závislosti nadotacích. Sjednocením systému financování odborných léčebných ústavůby mělo dojít a) k významným úsporám zdrojů ze systému veřejného zdra-votního pojištění - současné náklady ve výši 38 400 Kč na lůžko měsíčněby měly poklesnout na 5915 Kč, celková úspora by činila 8439 mil. Kčročně, b) ke zvýšení podílu klienta na krytí nákladů za pobyt a stravuv těchto zařízeních z dnešních 1280 Kč měsíčně na cca 9000 Kč měsíčně, c) k růstu výdajů na výplatu této dávky i do odborných léčebných ústavůo cca 1348 mil. Kč.

Uvedené propočty potvrzují již dříve dokázané podfinancování ošetřo-vatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeba zcela jednoznačně ukazují možnost vytvoření efektivního systému dlou-hodobé sociálně zdravotní péče. Navržený systém financování přitomumožní další potřebný rozvoj tohoto segmentu, nebo� poskytovatelétěchto služeb již nebudou závislí na přiznání dotací ze státního rozpočtu.Kritickým místem tohoto řešení je ovšem ochota zdravotnických zařízeníi samotných pojiš�oven změnit strukturu personálního zajištění provozuv léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v odborných léčebných ústa-vech, což je cestou k nezbytným změnám ve struktuře financování pro-vozu zařízení dlouhodobé sociálně zdravotní péče. Takovou změnu jetřeba vzhledem k předpokládaným demografickým trendům hodnotitjako krok umožňující nastartování rozvojových strategických plánů v jed-notlivých regionech, nebo� podle projekce dojde do r. 2025 k více nežzdvojnásobení počtu klientů, kteří tyto služby budou potřebovat.

1 Sociální požitky, sociální výdaje a náklady, personální náklady, daně a dotace nazaměstnávání

2 Mzdy a platy, náhrady, odměny za pracovní pohotovost3 Viz Vlach J., Kozelský T. Labour Costs, Unit Labour Costs and the Labour’s Share in Costs

in the Czech Republic in 2000 to 2008. Praha: RILSA, 2011. ISBN 978-80-7416-079-04 Viz Vlach J., Kozelský T. Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce v ČR a EU

na počátku hospodářské krize. Praha: VÚPSV, 2011. ISBN 978-80-7416-091-25 Vlach J., Kozelský T. Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce v ČR a EU na počát-

ku hospodářské krize. Praha: VÚPSV, v. v. i., 2011, s. 71-109. ISBN 978-80-7416-091-2.

VIII FÓRUM sociální politiky 2/2012 PØÍLOHA

Příloha


Summaries of selected articlesObsah

Promoting and developing entrepreneurship in the over-50s:evaluation study of a social experiment in the form of actionresearch - p. 2This paper presents an evaluation study of the Czech part ofthe international project called "Social Experimentation forActive Ageing" (VS/2010/0045) focusing on the over-50s. Thegoal of the Czech part of the project was to carry out small-scale action research focusing on support for entrepreneurshipamong unemployed people aged 50 and over. The project wasexecuted in collaboration between RILSA, the South BohemianChamber of Commerce and the Labour Office in ČeskéBudějovice. The programme comprised activities to motivate theparticipants to start a business, a training course and individualconsultancy, and workshops to support entrepreneurs.Compared to the control group, a positive effect for starting a business was achieved, while the effect on employment wasthe same as in the control group. According to the projectparticipants implementers there was an increase in theparticipants' human capital (e.g. acquired knowledge) andsocial capital (e.g. contacts made) during the project.Keywords: enterprise support, social experiment, actionresearch, target group of unemployed persons over 50

The implementation of public programmes and socialservices in regional labour markets viewed through theprism of the stability and flexibility of state and non-stateorganisations - p. 9In this paper, which is an abridged version of a paperpublished in book form (Horák 2011), we address the issue ofthe governance and flexibility of state and non-stateorganisations that operate in local labour markets andcontribute to the overall flexibility of the labour market andsocial services policy systems. Using J. G. March's (1991)

concept of exploitation and exploration, Duit and Galaz's(2008) types of local governance and in-depth interviews withleading representatives of several organisations from fourdistricts in one region, the research showed that non-stateorganisations display much greater flexibility than stateorganisations. The identified flexibility, robustness even, inthe governance of non-profit organisations is a consequenceof their ability to react more flexibly to the changing situationsin local labour markets. By contrast, the rigidity in thegovernance of state organisations is a consequence of thestrictly defined legislation and limited options for increasingpersonnel capacity and influencing the conditions of theactive programmes they are administering and implementing.Keywords: organisational stability and flexibility, governance,labour market policy, social services

The quality of life of those caring for persons awarded a careallowance in the 3rd and 4th degrees of dependence - p. 20The support for care in a natural social environment derivedfrom the principle of a person's firm ties to his home is afundamental condition of the provision of high-quality socialservices. Besides field work done by professionals, informal,non-professional carers also provide care in a natural socialenvironment. These individuals take on the primaryresponsibility for the day-to-day care for their friends andrelatives. The paper is based on the results of a questionnairesurvey targeting the quality of life of carers looking after personsover 18 years of age who have been awarded a care allowancein the 3rd and 4th degrees of dependence. The survey wasconducted in the administrative district of a municipal authoritywith extended powers in Veselí nad Moravou.Keywords: natural social environment, quality of life, careallowance, informal care, social services

Editorial 1

Stati, studie, úvahy a analýzyPodpora a rozvoj podnikání osob nad 50 let: evaluační studie sociálního experimentu formou akčního výzkumu 2Ondřej Hora, Miroslav Suchanec

Realizace veřejných programů a sociálních služeb na regionálních trzích práce optikou stability a flexibility státních a nestátních organizací 9Pavel Horák

Z Evropské unieEvropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 18

Statistiky a analýzyKvalita života osob pečujících o osoby s přiznanýmpříspěvkem na péči ve III. a IV. stupni závislosti 20

Poznatky z praxeJe vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí pro Klokánky opravdu likvidační? 24

Mezinárodní jednání o dopadech odlišných životních drahmužů a žen 27

Informační servis čtenářůmRecenzeAnalýza imigrace a integrace cizinců v Ústeckém kraji 28

Z konference k zahájení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 v ČR 29

Od návrhů po praxi: hlavní úkoly a oblasti činnosti Cedefop 30

Novinky v knižním fondu 31

Z domácího tisku 32

Ze zahraničního tisku 32

PřílohaZ výsledků výzkumu v roce 2011 I-VIII

Obsahové zaměření časopisu

Sociální problematika v nejširším vymezení,

zejména tyto tematické okruhy:

� sociální teorie, sociální politika, � sociální služby, státní sociální podpora, hmotná nouze, � posudková služba, zdravotní postižení, � rodina, sociálně-právní ochrana dětí, rovné příležitosti, � pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové

pojištění, � příjmová politika, � zaměstnanost, politika zaměstnanosti,

� služby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost,

� mzdová politika, mzdové a platové systémy, � bezpečnost práce a pracovní prostředí, � pracovní podmínky, organizace práce,� sociální dialog a kolektivní vyjednávání,� migrace, integrace cizinců, � mezinárodní spolupráce v oblasti sociálního

zabezpečení, � legislativa upravující všechny tyto oblasti, � další příbuzná tematika.

For summaries of selected articles see the 3rd page of the cover.

Informace pro autory

Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky.Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úplnou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na e-mailovou adresu: [email protected]. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavky

Rukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 25 tisíc znaků včetněmezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a klíčová slova v češtině.Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou, příklady viz www.vupsv.cz. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.


2

dvouměsíčník/ročník6 2012

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.


Date post:	03-Jul-2018
Category:	Documents
Upload:	hahanh
View:	221 times
Download:	1 times

01 OBALKA 2cislo12 - praha.vupsv.czpraha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2012-02.pdf · Active Ageing"...

Documents