Forum 3 2016 - praha.vupsv.czpraha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2016-03.pdf · Housing and housing policy...

3

dvouměsíčník/ročník10 2016

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.

KontaktKarlovo nám. 1359/1, 128 00 Praha 2, Czech Republic, tel. +420 211 152 711, http://www.vupsv.cz

OBALKA_3_2016.qxd 3.6.2016 14:46 StrÆnka 1

Summaries of selected articlesObsah/Contents

Editorial 1

Reviewed articles, studies, essays and analysesThe economic situation and the extent of risk of social exclusion in households with elderly and pre-pension age persons 2Pavel Bareš

The role of special pension schemes in current pension systems 13Jan Mertl

Findings from practiceHousing and housing policy in Prague and the Czech Republic in the context of demographic change 19

The social situation in the Czech Republic from the viewpoint of Caritas Cares 21

Information service for readers

The “Peaceful Dying“ conference 24

From the Czech Gender Expert Chamber membership meeting 26

The “Time, family and generations“ conference on family policy 27

Review: Women as victims of partnership violence 28

The information about the article “European social model“ 29

News in books 31

From the domestic press 32

From the international press 32

Informace pro autory Obsahové zaměření časopisu: sociální problematika v nejširším vymezení. Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rubri-kou Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované částičasopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směruprovádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou,do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úplnou kontaktní adre-su včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na adresu: [email protected]. Uveřej-něné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavkyRukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včetněmezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé, klíčová slova v češtině a kód JEL Classification.Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobílé-mu provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce pro-vádí jazykovou úpravu textu.Více na: www.vupsv.cz

For summaries of the articles see the 3rd page of the cover.

Editorial 1

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzyEkonomická situace a míra rizika sociálního vyloučenív domácnostech se seniory a osobami v předseniorském věku 2Pavel Bareš

Úloha speciálních penzijních schémat v současnýchpenzijních systémech 13Jan Mertl

Poznatky z praxe

Bydlení a bytová politika v hl. m. Praze a ČR v kontextu demografických změn 19

Sociální situace v ČR pohledem Caritas Cares 21

Informační servis čtenářůmKonference „Pokojné umírání“ 24

Z členské schůze Genderové expertní komory 26

Konference o rodinné politice - „Čas, rodina a generace“ 27

Recenze: Ženy jako oběti partnerského násilí 28

Informace o článku „Evropský sociální model“ 29

Novinky v knižním fondu 31

Z domácího tisku 32

Ze zahraničního tisku 32

The economic situation and the extent of risk of social

exclusion in households with elderly and pre-pension age

persons

The article contains the most important findings on theeconomic situation and consequent risk of social exclusion,gathered by means of empirical research, involving elderly andpre-pension age persons living in municipalities with fewer than5,000 inhabitants. The empirical research contained selectedquestions aimed at revealing the non-economic risk of socialexclusion and mapped the range of services used byrespondents and the most important factors which influencetheir interest in taking advantage of the various services. Theempirical research also focused on a range of other issuesrelated to the social environment, social relationships, lifestylepreferences, use of information technology, etc. of this group.Based on the topics studied in the empirical investigation, thearticle devotes attention to findings regarding the economicsituation of the respondents and their households and to anassessment of the extent of the risk of social exclusion of themonitored group of people specifically in relation to thesequestions.

Key words: senior, household, social exclusion, income,economic situation

The role of special pension schemes in current pension systems

The article examines the situation of the universal pensionsystem in relation to the labour market, demographic changes,quality of life and the existence of special pension schemes withrespect to the health and social situation of employees. It furtheraddresses links between universal pension systems and variousspecial pension schemes in terms of their assessment andsocio-political significance. The current situation in the Czechmining industry serves as an example. The article also revealsthe possible role of the QALY and DALY indicators with respectto the research issue. The article works on the principle that theuniversal pension system acts as the basic pension schemevariant available to all employees (citizens of the state) and thatspecial pension schemes act as a supplement within the system.Key words: universal pension system, special pension system,quality of life, pension, QALY

Housing and housing policy in Prague and the Czech Republic

in the context of demographic change

On 28 January 2016, the Prague Institute of Planning andDevelopment and the Institute for Dignified Ageing, DiakonieCCE held a seminar entitled "Housing and housing policy inPrague and the Czech Republic in the context of demographicchange". The seminar was attended by representatives of theorganising institutions, representatives of the Ministry of Labourand Social Affairs and the Ministry for Regional Developmentand other experts specialising in this issue. The seminarfocused, among other things, on housing issues in the contextof the ongoing updating of the Strategic Plan for the City ofPrague. The seminar enjoyed considerable interest from theprofessional public, government administrators and otherparticipants. Key words: housing, demographic changes, ageing

The social situation in the Czech Republic from the viewpoint of

Caritas Cares

Caritas Europa regularly calls on its member organisations toreflect developments in social policy at the national andEuropean levels and subsequently applies the valuable insightprovided by such grassroots organisations. In 2015 the result ofthe latest such assessment consisted of the completion ofa report called Caritas Cares. In its conclusions, it appeals forspecific changes which it considers would bring about animprovement in terms of the current social situation in the areasof poverty and social exclusion. A similar report published byCaritas Europa as early as in 2014 was more focused on the so-called "European Semester" and its Strategy for 2020. Theresults from all the various European states are available in theCaritas Cares Report 2015 which was issued in March 2016.Key words: social exclusion, poverty, social policy

The "Peaceful Dying" conference

The Czech Association of Social Services has joined a projectentitled "The Development of Geriatric and Palliative Care inResidential Social Services" financed from the Implementationof Swiss-Czech Cooperation Programme. The main objective ofthe project consists of the introduction of palliative care toresidential social services in such a way that those receivingcare are allowed a dignified departure from life in anenvironment to which they are accustomed and where theyhave already lived for several years. Cooperation with Swisspartners has provided a number of new insights into Swiss bestpractice in this area and the sophisticated palliative care systemavailable in Switzerland. One of the various events which tookplace under the auspices of the project consisted ofa conference entitled "Peaceful dying" which took place on4 May 2016 in Liberec with the participation of Swiss palliativecare experts. Key words: palliative care, Switzerland, conference

From the Czech Gender Expert Chamber (GEC CR) membership

meeting in Brno

On 18 March 2016, a membership meeting of the Czech GenderExpert Chamber was held at the Office of the Ombudsman inBrno. The Gender Expert Chamber is a professional associationbringing together experts in the field of gender equality. The aimof the GEC is to integrate a gender perspective into variousareas of both the public and private sectors with the help ofhighly qualified experts and specialists.Key words: gender equality, gender perspective

The "Time, family and generations" conference on family policy

On 2 May 2016 the Senate of the Czech Parliament helda conference on family policy. The topic of this, the fifteenthannual conference, was focused on the various points ofintersection of generations from the viewpoint of family policy,i.e. the places, situations and moments at which generationsmeet and at which they enrich the lives of and provideassistance for each other and, in particular, on what theseimportant intersections signify for wider society.Key words: generations, family policy


FÓRUM sociální politiky 3/2016 1

Editorial

Vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.Karlovo nám. 1359/1 128 00 Praha 2 IČO 45773009

Šéfredaktorka: Mgr. Hana Roztočilovákontakt: [email protected]. 211 152 723

Tisk: Vydavatelství KUFR, s. r. o.Naskové 3, 150 00 Praha 5

Distribuce a předplatné:Česká pošta, s. p., odd. periodického tiskuOlšanská 38/9, 255 99 Praha 3Kontakt: e-mail [email protected]: 267 196 287tel.: 800 300 302 (bezplatná infolinka ČP)www.postabo.cz

Prodej za hotové: Knihkupectví KarolinumCeletná 18, 116 36 Praha 1

Cena jednotlivého čísla: 50 Kč

Vychází: 6krát ročně

Dáno do tisku: 10. 6. 2016

Registrace MK ČR E 17566ISSN 1802-5854 – tištěná verzeISSN 1803-7488 – elektronická verze© VÚPSV

Redakční rada: Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. (FHS UK)Prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU)Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠFS)Mgr. Aleš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová, CSc. (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU)Doc. JUDr. Iva Chvátalová, CSc. (MUP, o. p. s., VŠE)Doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. (VŠE)Prof. Ing. Eva Rievajová, Ph.D. (EU Bratislava)

3/2016

FÓRUMsociální politikyodborný recenzovaný časopis

Milé čtenářky, milí čtenáři, dva měsíce uplynuly a my se společně setkáváme u dalšího čísla

našeho časopisu. Za pár dnů nás čeká nejkrásnější roční období, léto,děti již netrpělivě vyhlížejí prázdniny, my ostatní se těšíme na dovo-lenou a zasloužený odpočinek. Někteří z nás vyjedou za hranice,někdo stráví dovolenou v naší republice. Někdo se těší na nicnedělá-ní, jiný si neumí představit, že by svoji dovolenou nestrávil aktivně,někteří z nás milují návštěvy starobylých hradů, zámků a městeček.A� tak či onak, odpočinek si všichni zasloužíme a já věřím, že si jej uži-jeme podle svých představ.

A co Vám přinášíme v tomto čísle? V recenzované části je zařazen článek zabývající se ekonomickou

situací a mírou rizika sociálního vyloučení osob v seniorském a před-seniorském věku, který přináší nejdůležitější poznatky o ekonomickésituaci seniorů získané empirickým šetřením. Z článku vyplývá, žev souvislosti s otázkou sociálního vyloučení je nutné věnovat pozor-nost nejenom skupině osob s nízkými příjmy, ale i ostatním osobám,protože v souvislosti s odchodem do penze lze očekávat výrazný po-kles příjmů u velké části zaměstnaných i podnikajících osob.

Dalším článkem v recenzované části je sta� s názvem Úloha speciál-ních penzijních schémat v současných penzijních systémech. Autorv článku zkoumá situaci univerzálního penzijního systému ve vztahuk trhu práce, demografickým změnám, kvalitě života a existenci spe-ciálních penzijních schémat ve vazbě na zdravotně-sociální situaci za-městnanců. Zabývá se vazbami univerzálního penzijního systémua případných speciálních penzijních systémů, hledisky jejich posuzo-vání a sociálně-politickým významem.

V nerecenzované části časopisu přinášíme také velmi zajímavéčlánky. Prvním z nich je článek v rubrice Poznatky z praxe s názvemBydlení a bytová politika v hlavním městě Praze a České republicev kontextu demografických změn. Pojednává o stejnojmenném se-mináři, který spolupořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahya Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE. Článek se zabývá téma-tem seniorského i sociálního bydlení. Druhým článkem ve stejné rub-rice je článek Sociální situace v České republice pohledem CaritasCares. Článek pojednává o nejpalčivějších problémech chudoby a so-ciálního vyloučení a nastiňuje možnosti řešení těchto problémů.

I v další rubrice, Informačním servisu čtenářům, jsou publikoványzajímavé články. Prvním je článek o konferenci s názvem Pokojnéumírání, pořádané Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR, kteráse zapojila do projektu s názvem Rozvoj geriatrické a paliativní péčev pobytových zařízeních sociálních služeb. Další článek informujeo uskutečněné členské schůzi Genderové expertní komory ČR, kteráje profesním sdružením odborníků a odbornic v oblasti rovnosti žena mužů. Článek Konference o čase, rodině a generacích Vás informu-je o konferenci o rodinné politice, kterou pořádal Výbor pro zdravot-nictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR a Národní centrumpro rodinu, ve spolupráci s Asociací center pro rodinu a Institutempro manželství a rodinu. Konference se zaměřila na průsečíky gene-rací z pohledu rodinné politiky. Průsečíky byla míněna místa, situacea okamžiky, kde se generace potkávají, kde se obohacují, kde majímožnost si vzájemně pomoci a v čem jsou tyto průsečíky generacívýznamné pro celou společnost. V závěru rubriky Informační servisčtenářům přinášíme recenzi knihy Ženy jako oběti partnerského ná-silí a informace ze stati Evropský sociální model. Ani tentokrát jsmenevynechali obvyklé informace o novinkách v knižním fondu a z do-mácího i zahraničního tisku.

Vážení čtenáři, přeji Vám příjemné čtení a načerpání nových infor-mací. Přeji Vám krásný začátek léta, a� se Vám vydaří dovolená dleVašich představ, užívejte si krásných chvil s Vašimi blízkými při obje-vování přírodních a jiných krás naší vlasti i zahraničí. Těším se znovuna setkání s číslem ryze letním, srpnovým. Krásné a spokojené dny.

Hana Roztočilovášéfredaktorka

Forum 3_2016.qxd 7.6.2016 15:10 StrÆnka 1

2 FÓRUM sociální politiky 3/2016

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy

Úvod

Jedním z cílů projektu TD020330 - Vy-brané aspekty péče o seniory z hlediskasociálního začleňování1 bylo, získat po-drobnější údaje o osobách v seniorskéma předseniorském věku.2 Z řady poznatkůsledovaných v rámci provedeného empi-rického šetření (více viz Inesan 2015a a Ine-san 2015b) se tento článek zaměřujepouze na nejdůležitější zjištění, která setýkala ekonomické situace samotných do-tázaných, ekonomické situace celé jejichdomácnosti (respektive ekonomické situa-ce různých skupin domácností s osobamiv seniorském nebo předseniorském věku),a na zhodnocení těchto poznatků z hledis-ka ohrožení dotazované skupiny osob so-ciálním vyloučením. Tyto otázky jsouv tomto článku rozebrány podrobněji nežv závěrečné zprávě z projektu (Inesan2015b) a detailněji jsou zmapovány takéněkteré vzájemné souvislosti sledovanýchjevů.

V článku je nejprve podrobněji specifi-kována skupina osob, od kterých byly po-znatky získány. Dále je v textu vyhodnoce-na výše osobního příjmu respondentav souvislosti s jeho nejvýznamnějšímicharakteristikami (věk, ekonomická aktivi-ta), jsou popsány stěžejní charakteristiky

jejich domácností a rozlišeny hlavní typydomácností, u kterých je následně srovná-vána celková výše příjmů domácnostia další důležité okolnosti týkající se jejichekonomické situace. V závěrečné částičlánku jsou shrnuty a diskutovány nejdů-ležitější poznatky, které z empirického šet-ření vyplynuly.

Okruh dotazovaných osob

Před samotnou prezentací získanýchpoznatků je nezbytné podrobněji specifi-kovat skupinu osob, od kterých byly získá-ny zjištěné poznatky. Důvodem je to, žezískané poznatky se týkají pouze poměrněspecifické skupiny osob zkoumané v em-pirickém šetření - osob v seniorskéma předseniorském věku, které žijí v obcíchdo 5000 obyvatel. Proto je nejprve pozor-nost věnována obecnější charakteristiceskupiny osob, která byla předmětem šet-ření, a vysvětlení hlavních důvodů, pročse výzkum zaměřil právě na ni.

Bližší charakteristika sledované skupinyosob je potřebná zejména proto, že někte-ré z dále uvedených charakteristik se ne-musejí týkat některých jiných skupin osobve vyšším věku a naopak, provedené em-pirické šetření patrně nezachytilo okolnos-ti, které jsou významné pro některé jiné

segmenty populace osob v seniorskéma předseniorském věku (např. v souvislos-ti s odlišnou situací v oblasti bydlení -srov. např. ČSÚ 2015a). Poznatky z jinýchempirických šetření a podněty vyplývajícíz poznatků z jiných zjiš�ování se alemohou s poznatky a podněty z provede-ného empirického šetření velmi dobře do-plňovat. Kromě specifikace sledovanéhosegmentu cílové populace je v této částičlánku přirozeně věnována pozornost takéotázkám, jaký je podíl sledované skupinyosob z celkové populace osob v senior-ském, respektive předseniorském věku,a nakolik jsou získané poznatky reprezen-tativní za skupinu osob sledovanou v em-pirickém šetření.

V empirickém šetření byly informacezjiš�ovány od osob ve věku 55−84 let. Dů-vodem tohoto zaměření provedeného vý-zkumného šetření byla snaha získat srov-natelné informace současně o osobách

v seniorském věku (tj. osobách ve věku 65let a více) i osobách, které lze označit jako„osoby v předseniorském věku“, kterébyly pro účely tohoto výzkumu chápányjako osoby ve věku 55−64 let.

Rozlišení skupin dotazovaných osob nazákladě jejich příslušnosti do určité věko-vé kategorie je samozřejmě často poměr-ně schematické. Platí to i o hranici 65 let

Ekonomická situace a míra rizika sociálního vyloučení v domác-nostech se seniory a osobami v předseniorském věkuPavel Bareš

Abstrakt

Článek obsahuje nejdůležitější poznatky o ekonomické si-

tuaci a od ní se odvíjející míry rizika sociálního vyloučení,

které byly získány v empirickém šetření mezi seniory

a osobami v předseniorském věku žijícími v obcích s méně

než 5000 obyvateli. V tomto empirickém výzkumu byly

dále zjiš�ovány vybrané otázky vypovídající o neekonomic-

kých rizicích sociálního vyloučení, byl zmapován okruh slu-

žeb využívaných respondenty a nejvýznamnější okolnosti

ovlivňující jejich zájem o využívání různých služeb (např.

cena poskytovaných služeb, jejich dostupnost). Empirický

průzkum se zaměřil také na některé další otázky týkající se

jejich sociálního prostředí, sociálních vztahů, jejich život-

ních preferencí, využívání informačních technologií apod.

Z témat sledovaných v empirickém šetření je v tomto člán-

ku pozornost soustředěna na zjištění týkající se ekonomic-

ké situace respondentů a jejich domácností a na posouze-

ní míry rizika sociálního vyloučení sledované skupiny osob

právě v souvislosti s těmito otázkami.

klíčová slova

senior, domácnost, sociální vyloučení, příjmy, ekonomická

situace

Abstract

The article contains the most important findings about

economic situation and economically driven risks of social

exclusion among seniors and people aged 55−64, which

emerged from empirical survey carried out in municipali-

ties with less than 5,000 inhabitants. This survey focused

also on other (i.e. non-economical) risks of social exclusion

and many related issues such as respondents' use of ser-

vices and its key determinants (e.g. price or availability),

characteristics of their social environment, their social re-

lationships, life preferences or the usage of ICT. From this

wide range of topics, the article focuses only on some spe-

cific issues as its main goals were to investigate more

thoroughly the economic situation of respondents and

especially the economic situation of their households and

to reflect the importance of economically driven risks of

social exclusion.

key words

senior, household, social exclusion, incomes, economic si-

tuation




věku, která rozhodně automaticky neim-plikuje „skokové“ změny v životní situacidotazovaných. Jedná se ale o všeobecně(mezinárodně) sdílenou a široce používa-nou hranici pro odlišení osob v senior-ském věku. Rozlišení osob v seniorskémvěku podle věkové hranice 65 let je tedyprimárně konsensuální, rozhodně však nelibovolné rozhodnutí. Má totiž dostateč-nou oporu v řadě okolností, které se měnív souvislosti s věkem, kdy u nezanedba-telného počtu osob ve věku 65−74 let jižpřevažuje mnoho podobných charakteris-tik jako u osob ve vyšších věkových kate-goriích a ve srovnání s mladšími věkový-mi kategoriemi se naopak liší.

Z mnoha významných charakteristik,které tyto dvě skupiny osob výrazně odli-šují, stojí za zvláštní pozornost předevšímdosažení důchodového věku (tj. věku, kdyje možné při splnění dalších podmínek zís-kat nárok na starobní důchod), příjem zestarobního důchodu a ekonomická aktivi-ta (tj. participace osoby na trhu práce).Pro vyšší věkové kategorie tak jsou důleži-tá také rozlišení osob na skupinu osobv důchodovém věku a osoby v předdů-chodovém věku, rozlišení příjemců dů-chodu a osob bez tohoto příjmu a rozliše-ní osob ekonomicky aktivních a osob eko-nomicky neaktivních. Relevance uvede-ných kategorií se u osob v seniorskémvěku a osob v předseniorském věku lišívelmi výrazně. Zatímco v důchodovém

věku jsou všechny osoby v seniorskémvěku (65 let a více), z osob v předsenior-ském věku jich nárok na starobní důchodzískala pouze určitá část (tato věková ka-tegorie tak zahrnuje jak osoby v předdů-chodovém věku, tak osoby v důchodovémvěku). Také pro příjemce starobních dů-

chodů (dále též „důchodci“) platí, že jsoujimi téměř všechny osoby v seniorskémvěku a pouze část osob v předseniorskémvěku. Také z hlediska ekonomické aktivity

se obě skupiny osob zřetelně liší, nebo�většina osob v předseniorském věku jeekonomicky aktivní, zatímco v seniorskémvěku velmi výrazně převažují osoby eko-nomicky neaktivní.

Data shromážděná při empirickém šet-ření neumožnila podrobnější vyhodnocenísouvislostí mezi věkem a počtem příjem-ců starobního důchodu, respektive poč-tem ekonomicky aktivních osob.3 Již samot-né srovnání osob v seniorském věkua osob v předseniorském věku z těchtodvou hledisek ale dokumentuje značnou od-lišnost těchto dvou skupin (viz graf č. 1).

Ze srovnání je patrné také to, že částosob zůstává i v seniorském věku stáleekonomicky aktivní a že ani všechnyosoby v tomto věku nejsou příjemci sta-robních důchodů. Zároveň platí, že z osobv předseniorském věku jich významnáčást (třetina ze všech dotázaných v tétověkové kategorii) pobírá starobní důchoda že nezanedbatelná část z nich (čtvrtina

dotázaných z této věkové kategorie) jepouze příjemcem důchodu nebo jinéhopříjmu ze systému sociálního zabezpeče-ní. Ukazuje se také, že souběh výdělečnéčinnosti a pobírání starobního důchodu sei přes popsané změny týkal ve srovnatel-né míře osob v předseniorském věku(55−64 let) a seniorů ve věku 65−74 let(v obou případech desetina dotázaných).

Dotazování se zaměřilo na seniorskoupopulaci (53 % dotázaných) ve věku do 84let. Starší osoby nebyly do šetření zahrnu-ty, protože dotazované osoby byly kontak-továny v místě jejich obvyklého bydlištěa u dalších věkových kategorií již jsou vevyšší míře využívány ambulantní a poby-tové sociální služby nebo pobytové službyve zdravotnických zařízeních. U seniorsképopulace byly s ohledem na předpokladodlišných životních potřeb rozlišeny tři vě-kové kategorie (65−74 let, 75−79 leta 80−84 let). Mezi těmito věkovými kate-goriemi ale nebyly v řadě případů zjištěnyvýraznější rozdíly a velice často tak bylodostatečně vypovídající již rozlišení osobv seniorském věku a dotázaných reprezen-tujících předseniorskou populaci (47 %),jež zahrnovala osoby ve věku 55−64 let.V některých případech ale bylo potřebnérozlišit a vzájemně porovnat údaje o res-pondentech zastupujících tři desetileté vě-kové kategorie (55−64, 65−74 a 75−84 let).

Výzkumné šetření se zároveň zaměřilona osoby v seniorském a předseniorskémvěku žijící v obcích s méně než 5000 oby-

vateli. Výsledky výzkumu tak lze vztáh-nout pouze k této skupině osob v senior-ském a předseniorském věku a zjištěnépoznatky vypovídají o situaci přibližnědvou pětin osob v těchto věkových kate-goriích.4 Užší zaměření výzkumu pouze načást seniorské populace a na část osobv předseniorském věku umožnilo vyhnoutse tomu, aby byly současně zkoumányskupiny osob, které jsou ve zcela odlišnésituaci, a u kterých by společné vyhodno-

cení jejich odpovědí tyto odlišnosti zahla-dilo (místo odpovědí relevantních pro kaž-dou ze sledovaných skupin by byly získá-ny průměrné odpovědi za obě skupiny).5

Takto významné odlišnosti přitom bylomožné očekávat právě mezi obyvateli vel-kých, středně velkých a malých sídel, a toz více různých důvodů. Mezi nejdůležitějšítakovéto okolnosti lze řadit především tyto:� vyšší občanskou vybavenost a lepší

dostupnost služeb ve velkých městech,� vyšší životní náklady ve větších měs-

tech,� lišící se výši příjmu dle velikosti sídla,� odlišné zastoupení obyvatel žijících

v nájemních bytech (příznačné spíšepro větší sídla) a obyvatel rodinnýchdomů v osobním vlastnictví (příznačnépro menší obce),

� lišící se okruh ohrožujících jevů, mírujejich závažnosti a frekvenci jejich vý-skytu,

� větší míru rodinné solidarity mezi oby-vateli menších sídel apod.

Na situaci obyvatel menších obcí se pakvýzkumné šetření zaměřilo předevšímproto, že v menších obcích jsou, na rozdílod velkých a středně velkých sídel6, jenvelmi zřídka realizovány specifické výzku-my zaměřené obecněji na zmapování situ-ace a potřeb obyvatel žijících na jejichúzemí.7

Ve zkoumaném vzorku osob tak byli do-tazováni zástupci sledované cílové skupi-ny ze všech krajů ČR s výjimkou Hlavníhoměsta Prahy, jakožto kraje, který je záro-veň obcí reprezentující velké územnísídlo.8 Podíl osob reprezentujících jednot-livé kraje zahrnuté do analýzy odráželstrukturu základní populace zkoumanýchosob (tj. osob ve věku 55 let a více žijícíchv obcích do 5000 obyvatel) v celé ČR. Jakukázala provedená srovnání zkoumanéhovzorku se základní populací osob ve věku55 let a více žijících v obcích do 5000 oby-vatel ve 13 krajích, zkoumaný vzorek byl

Graf č. 1 - Příjmy ze starobního důchodu a výdělečné činnosti podle věku

Zdroj: Údaje z empirického výzkumu (Inesan 2015c), zpracování autor.Pozn.: * Výdělečnou činností se rozumí zaměstnanecký poměr, vlastní výdělečná činnost nebo příležitostné

práce a brigády.** Osoba měla některý z těchto typů příjmů: invalidní důchod nebo jiný důchod, příspěvek na péči

(dávka poskytovaná osobě závislé na péči jiné osoby), dávky poskytované osobám se zdravotním po-stižením, ostatní příjmy ze systému sociálního zabezpečení, jiné příjmy.




pro tuto populaci reprezentativní jak z hle-diska zastoupení osob z jednotlivých krajůČR, tak z hlediska proporčního zastoupeníosob žijících v jednotlivých velikostníchkategoriích obcí, podle věku a pohlaví.

Osobní příjmy seniorů a osobv předseniorském věku

Osobní příjem v rozmezí mezi 5 a 10 tis. Kčměla jedna pětina (20 %) dotázaných,osobní příjem nižší než 5000 Kč byl zjištěnpouze u dvou osob (tj. u 0,3 % z celkové-ho počtu dotázaných) - viz také graf č. 2.Více než polovina dotázaných (55 %) mělaosobní příjem ve výši 10−15 tis. Kč.

Větší podíl osob s vyššími příjmy byl za-znamenán ve věkové skupině 55−64 let(viz graf č. 2). To je odrazem toho, žetéměř tři čtvrtiny (72 %) osob v tomtověku měly příjem z výdělečné činnosti (tj.podíl těchto osob byl více než pětkrátvyšší než u starších osob - srov. graf č. 1)a že u osob s příjmem z výdělečné činnos-ti byl častěji než u příjemců starobních dů-chodů zaznamenán vyšší příjem (viz grafč. 3).9 Také srovnání skladby jednotlivýchpříjmových kategorií (dle výše příjmu)z hlediska typu příjmu osoby (viz graf č. 4)jasně ukázalo, že většina osob s příjmemdo 15 000 je v důchodu, v příjmové kate-gorii od 15 do 18 tis. Kč byl podíl osobs příjmem z výdělečné činnosti a ze sta-robního důchodu srovnatelný a vyšší příj-mové kategorie reprezentovali předevšímosoby s příjmem z výdělečné činnosti.

Z celkového počtu příjemců starobního

důchodu jich tři pětiny (63 %) měly příjemve výši 10−15 tis. Kč (viz graf č. 3). Důchod-ci byli současně nejčastější skupinou osob(dle ekonomické aktivity) zastoupenou v té-to příjmové kategorii: z celkového počtuosob s příjmem mezi 10 a 15 tis. Kč jichčtyři pětiny (79 %) reprezentovali právěpříjemci starobního důchodu (graf č. 4).

Druhou početně nejvýznamnější skupi-nou (dle výše příjmu) důchodců byli ti, je-jichž příjem se pohyboval mezi 5 a 10 tis. Kč.Jednalo se o více než čtvrtinu (28 %) z cel-kového počtu osob pobírajících důchod.V této příjmové skupině byli důchodci do-konce nejčastěji zastoupenou skupinouosob dle typu jejich ekonomické aktivity(93 %). Příjem naprosté většiny důchodců(91 % z jejich celkového počtu) se tak po-hyboval v rozmezí od 5 do 15 tis. Kč.

Typy domácností podle počtučlenů, vztahu dalších členů do-mácnosti k dotázanému a typupříjmu

Ekonomická situace osoby zdaleka ne-závisí pouze na výši jejího vlastního příj-mu, ale ovlivňují ji současně i další důleži-té okolnosti, mezi něž patří především:

Graf č. 3 - Podíl dotázaných dle výše osobního příjmu a ekonomické aktivity

Zdroj: Údaje z empirického výzkumu (Inesan 2015c), zpracování autor.* Pozn.: Do srovnání nebyli s ohledem na malý počet případů zahrnuti respondenti, kteří svůj současný sta-

tus charakterizovali prostřednictvím odpovědí „jsem nezaměstnaný/á„ a „jsem v domácnosti/namateřské dovolené„.

Graf č. 2 - Podíl dotázaných dle výše jejich osobního příjmu a věku

Zdroj: Údaje z empirického výzkumu (Inesan 2015c), zpracování autor.

Graf č. 4 - Poměrné zastoupení jednotlivých skupin osob dle jejich ekonomické aktivi-

ty (zaměstnaní, podnikání, důchod) v jednotlivých příjmových kategoriích






� počet členů domácnosti,� ekonomická aktivita dalších členů do-

mácnosti,� výše a struktura jejich příjmů,� výše a struktura výdajů osoby a dalších

členů domácnosti,� možnosti jedince tyto okolnosti ovliv-

nit, způsob nakládání s příjmy atd.Kromě těchto okolností zasluhuje po-

zornost také subjektivní vnímání ekono-mické situace celé domácnosti respon-dentem.

Je zřejmé, že uvedené okolnosti navzá-jem velmi úzce souvisejí, a pro vyhodno-cení různých charakteristik týkajících seekonomické situace domácností se senio-ry nebo osobami v předseniorském věkuje proto nezbytné, nejprve podrobnějicharakterizovat samotnou strukturu těch-to domácností, respektive rozlišit nejdůle-

žitější skupiny domácností z hlediska je-

jich klíčových charakteristik. Sledovanéukazatele vypovídající o ekonomické situa-ci je potom vhodné vyhodnotit u nejdůle-žitějších typů domácností samostatně.Z řady okolností, podle kterých lze domác-nosti rozlišit, lze v tomto ohledu za nejvý-znamnější považovat počet členů domác-nosti, složení domácnosti z hlediska okru-hu osob, které jsou jejími členy (určenýmijejich vztahem k respondentovi, tj. toho,zda se jedná např. o jeho manžela/ku, po-tomka, rodiče apod.) a také podle toho,jaké typy příjmů se podílejí na celkovémpříjmu domácnosti (výdělečná činnost,starobní důchod, oba tyto typy příjmu).

Vyhodnocení počtu členů domácnosti

ukázalo, že podíl samostatně žijících osobbyl ve zkoumaném vzorku přibližně třeti-nový (31 %), polovinu (50 %) dotázanýchtvořily dvoučlenné domácnosti, desetinadotázaných žila ve tříčlenných domácnos-tech a necelá desetina (9 %) domácnostíměla čtyři nebo více členů.

Podíl samostatně žijících osob byl vyššíu dotázaných ve věku 75−84 let10 (46 %)a nižší byl naopak u dotázaných v předse-niorském věku (21 %). Ve věkové kategorii75−84 let byl nižší podíl dvoučlenných do-mácností (41 %). Respondenti v předseni-orském věku žili oproti jiným skupinámdotázaných častěji (ve 26 % případů) v do-mácnostech se třemi nebo více členy (vizgraf č. 5).

V jednotlivých velikostních typech do-mácností (podle počtu členů) se tak věkrespondentů lišil velmi výrazně. Zatímcodotázané samostatně žijící osoby byly při-bližně ve čtvrtině (26 %) případů ve věku75−84 let, v dalších typech domácností sepočet respondentů reprezentujících tutověkovou kategorii pohyboval mezi 10 a 15 %.V domácnostech s vyšším počtem členůbyl také zaznamenán vyšší podíl respon-dentů v předseniorském věku (33 % u sa-mostatně žijících osob, 68 % ve čtyř- a ví-cečlenných domácnostech). Podíl osob vevěku 65−74 se naopak s rostoucím počtem

členů domácnosti snižoval (42 % v přípa-dě samostatně žijících osob, 21 % v přípa-dě čtyř- a vícečlenných domácností).

S ohledem na výše popsanou souvis-lost mezi věkem, ekonomickou aktivitoua výší příjmu respondenta je zřejmé, žetyto rozdíly mezi jednotlivými skupinamidomácností (podle počtu jejich členů)představují okolnost, která bezesporu vý-znamně ovlivňuje i výši celkového příjmudomácnosti a patrně i další významnéekonomické charakteristiky domácnostíseniorů a osob v předseniorském věku.Jak ale bylo uvedeno výše, nejedná serozhodně o jediný faktor, který tyto cha-rakteristiky ovlivňuje, ale velmi významněje determinují také další důležité okolnos-ti. Zjištěný rozdíl ve věkové struktuře jed-notlivých typů domácností (podle počtučlenů) je tak rozhodně potřebné reflekto-vat, je ale potřebné věnovat pozornosti dalším klíčovým okolnostem, které sepromítají do ekonomické situace respon-dentů.

K těmto určujícím okolnostem dálepatří především skladba domácnosti

z hlediska okruhu osob, které jsou jejími

členy (dle jejich vztahu k respondentovi).Z vyhodnocení údajů o složení domácnos-tí (viz graf č. 7) vyplynulo, že domácnosti

dotázaných seniorů a osob v předsenior-ském věku byly nejčastěji reprezentoványmanželskými páry (46 %) a domácnostmijednotlivců (31 %). Třetí nejpočetnější ka-tegorií dotázaných domácností byly do-mácnosti tvořené společně manželskýmpárem a potomky dotazovaného (vlastníděti), potomky jeho manžela/ky či partne-ra/ky, (nevlastní děti) nebo manželi a part-nery dětí (ze�, snacha). (Dále jsou všechnytyto osoby zkráceně označovány jen jako"potomci".) Domácností tvořených man-želským párem a potomkem (potomky)bylo mezi dotázanými 11 %. Pouze výji-mečně se ve zkoumaném vzorku vyskyto-valy domácnosti, ve kterých žil dotázanýpouze se svými potomky (6 %) a dalšímožná uspořádání domácností (celkem 6 %,jednotlivá uspořádání 1−2 %).

Složení domácnosti se (podobně jakotomu bylo v případě věku dotázaných)velmi výrazně lišilo podle počtu jejíchčlenů (viz graf č. 7). Pro další vyhodnoce-ní souvislostí mezi okruhem členů domác-nosti a příjmem domácnosti proto bylydomácnosti rozlišeny také podle počtu je-jich členů. Pro potřeby tohoto srovnáníale bylo postačující rozlišení jednočlen-ných, dvoučlenných a tří- a vícečlennýchdomácností a bylo účelné sloučit také ně-

Graf č. 5 - Podíl velikostních typů domácností (podle počtu členů) celkem a podle

věku respondenta



Graf č. 6 - Věková skladba respondentů v jednotlivých velikostních typech domácnos-

tí (podle počtu členů)





které skupiny členů domácnosti. Při dálenásledujícím rozboru údajů byla použitatato typologie domácností kombinující vezjednodušené podobě současně údajeo počtu členů domácnosti a údaje o okru-

hu jejích členů:� samostatně žijící osoby (200 osob, 31 %),� dvoučlenné domácnosti - manželské pá-

ry (298 osob, 46 %),� dvoučlenné domácnosti - jiné typy do-

mácnosti (29 osob, 4 %),� tří- a vícečlenné domácnosti - manželské

páry s další osobou (94 osob, 14 %) a� tří- a vícečlenné domácnosti - jiné typy

domácností (30 osob, 5 %).V případě samostatně žijících osob

(u kterých výzkumný nástroj umožňovaldále charakterizovat okruh příjmů respon-denta) a dvoučlenných domácností tvoře-ných manželskými páry (u kterých bylomožné charakterizovat strukturu příjmumanželů) bylo možné sledované ukazateleo ekonomické situaci domácnosti vyhod-

notit podle typu příjmů domácnosti. V pří-padě těchto dvou typů domácností totiž in-formace o struktuře příjmů respondenta,respektive o struktuře příjmů manželskéhopáru vypovídaly o struktuře příjmů celédomácnosti. Srovnání dle typu příjmu alenemohlo být provedeno pro všechny sle-dované typy domácností, protože u jinýchtypů domácností charakterizovaly obauvedené typy informací (tj. údaj o příj-mech respondenta, případně o příjmechmanželů) pouze část příjmů domácnosti.Srovnání domácností podle typu jejich

příjmů ale i přesto vypovídá o velké částizkoumaných domácností, protože se týka-

lo tří čtvrtin z celkového počtu domácnos-

tí dotázaných osob. Právě z tohoto důvodubylo v tomto článku nejprve provedenotaké srovnání příjmů domácností dle eko-

nomické aktivity respondenta, do kteréhosice již byly zahrnuty všechny domácnosti,ale zohledňovalo ekonomickou aktivitupouze jednoho člena domácnosti (respon-denta) a neumožňovalo tak u dvou- a více-členných domácností odlišit a samostatněporovnat domácnosti, které měly součas-ně příjem z výdělečné činnosti i ze starob-ního důchodu.

Výše příjmu podle typu domácnosti

Srovnání celkových příjmů domácnostídotázaných osob podle ekonomické akti-

vity respondenta (srov. graf č. 8) ukázalo,že mezi domácnostmi, ve kterých byly do-tázáni zaměstnanci11 (dále jen „domácnos-ti zaměstnaných“12), a domácnostmi s do-tázanými příjemci starobního důchodu(dále jen „domácnosti důchodců“13) jsourozdíly menší, než jaké byly zaznamenánypři srovnání osobních příjmů respondentůz těchto dvou skupin (viz graf č. 3). Z pro-vedeného srovnání rozdílů v osobních pří-jmech a příjmech domácnosti u obou sku-

Graf č. 7 - Podíl domácností podle počtu členů a vztahu dalších členů domácnosti

k dotazovanému


Graf č. 8 - Podíl respondentů dle výše příjmu domácnosti a ekonomické aktivity

respondenta (zaměstnaní, podnikání, důchod)

Graf č. 9 - Podíl domácností podle počtu členů a vztahu dalších členů domácnosti

k dotazovanému





pin osob je zřejmé, že příjmová situacecelé domácnosti výrazně závisí i na příj-mech dalších členů domácnosti.

I přes to, že tyto rozdíly jsou menší nežv případě osobních příjmů, ukázalo empi-rické šetření zcela zřetelně, že domácnostidůchodců se vyznačují nižšími příjmy neždomácnosti zaměstnaných (k tomu srov.také další podrobnosti týkající se výše příj-mu domácnosti dle typu příjmu uvedenéu vybraných skupin domácností dále v tex-tu a v grafu č. 11).

Příjem od 5 do 10 tis. Kč měla jedna de-setina domácností důchodců a příjemmezi 10 a 15 tis. Kč více než čtvrtina do-mácností důchodců (viz graf č. 8). Naprotitomu, příjem nižší než 10 tis. Kč nemělažádná domácnost zaměstnaných a příjemod 10 do 15 tis. Kč mělo 15 % těchto do-mácností. Příjem do 15 tis. Kč tak mělo cel-kově 15 % domácností, ve kterých byla do-tazována zaměstnaná osoba, ale téměřdvě pětiny (38 %) všech domácností, ve kte-rých byl dotazovanou osobou důchodce.

Podíl osob, žijících v domácnostechs příjmem od 15 do 25 tis. Kč, se u těchtodvou skupin osob lišil méně výrazně. Pří-jem v této výši mělo 40 % domácností dů-chodců a 34 % domácností zaměstnaných.

Výrazně se ale domácnosti zaměstna-ných a důchodců lišily z hlediska podíludomácností s příjmem od 25 tis. Kč výšea také z hlediska poměrného zastoupeníjednotlivých podrobněji členěných příj-mových skupin v této nejvyšší příjmovékategorii. Zatímco příjem od 25 tis. Kčvýše měla pouze pětina (21 %) domácnos-tí důchodců, příjem v této výši byl zjištěnu poloviny (51 %) domácností zaměstna-ných. Příjem domácnosti od 35 tis. Kčvýše pak byl zaznamenán pouze u 5 % do-mácností důchodců, z domácností za-městnaných jich ale příjem v této výšiměla téměř čtvrtina (23 %).

Pro rámcové posouzení míry ohroženísociálním vyloučením u jednotlivých příj-mových skupin dle typu domácnosti (z hle-

diska počtu členů) v souvislosti s výší cel-kového příjmu domácnosti lze jako vodít-ko využít následující charakteristiky (v zá-vorce uváděné údaje o procentuálním po-dílu osob reprezentujících jednotlivé příjmo-vé kategorie v rámci příslušného velikost-ního typu domácností zachycuje graf č. 9):� Výrazně jsou sociálním vyloučením

ohroženi někteří samostatně žijící senio-ři, respektive některé osoby v předse-niorském věku (samostatně žilo 31 %z celkového počtu dotázaných) s příj-mem mezi 5 a 10 tis. Kč. Příjem v tétovýši má 17 % samostatně žijících osob.Sociální vyloučení ale neohrožuje všech-ny osoby v této kategorii ve stejnémíře, nebo� příjem při horní uvedenéhranici (tj. kolem 10 tis. Kč) můžev řadě případů toto riziko již výrazněminimalizovat. Provedené rozlišení příj-mových kategorií ale neumožňuje tuto

příjmovou kategorii lépe rozlišit a iden-tifikovat tak podíl osob s příjmy přidolní hranici sledovaného intervalu(které jsou již sociálním vyloučenímbezesporu ohrožené velmi výrazně).

� Samostatně žijící osoby s příjmemmezi 10 a 15 tis. Kč (65 %) již sociálnívyloučení zpravidla bezprostředně ne-ohrožuje, je ale potřebné je vnímat jakoskupinu osob, která může být sociál-ním vyloučením ohrožena v důsledkurůzných dalších okolností nebo změnjejich životní situace (zhoršení zdravot-ního stavu, zvýšení životních nákladů,ztráta příjmu apod.).

� Dvoučlenné domácnosti seniorů neboosob v předseniorském věku (50 % do-tázaných) s příjmem od 5 do 10 tis. Kč.Tyto dvoučlenné domácnosti (1 % z je-jich celkového počtu) jsou sociálnímvyloučením ohrožené velmi výrazně.

� Dvoučlenné domácností s příjmy mezi10 a 15 tis. Kč. Celkem tato skupinaosob zahrnuje 5 % z celkového počtu

dvoučlenných domácností. Velmi silnějsou sociálním vyloučením ohroženypředevším domácnosti s příjmy přidolní uvedené hranici. Ale i u domác-nosti s vyššími příjmy v této příjmovékategorii je riziko sociálního vyloučenístále poměrně značné.

� Bezprostředně jsou sociálním vylouče-ním ohroženy pouze některé osoby žijí-cí ve dvoučlenných domácnostech s příj-mem mezi 15 a 18 tis. Kč (9 %). Rizikosociálního vyloučení ale u dvoučlen-ných domácností s příjmem v této výšia s příjmem od 18 do 25 tis. Kč (50 %)může stoupnout v případě zhoršenízdravotního stavu nebo zásadní změnysociální nebo ekonomické situace kte-réhokoliv z obou členů domácnosti.

� Za skupinu, která je výrazně ohrožena so-ciálním vyloučením, lze bezpochyby po-važovat také tříčlenné domácnosti(10 % dotázaných) s příjmem do 18 tis. Kč.Jedná se o 10 % z celkového počtu tří-členných domácností.

Graf č. 10 - Podíl dotázaných dle výše jejich příjmu (celkový příjem domácnosti)

u hlavních skupin domácností dle počtu členů a jejich vztahu k dotazova-

nému


Graf č. 11 - Podíl dotázaných dle výše jejich příjmu (celkový příjem domácnosti)

u samostatně žijících osob a manželských párů dle typu jejich příjmu





� Tříčlenné domácnosti s příjmem mezi18 a 25 tis. Kč (13 %) zahrnují jak do-mácnosti ohrožené sociálním vylouče-ním (příjem při dolní hranici uvedené-ho rozpětí), tak domácnosti v příznivěj-ší příjmové situaci, u kterých je již rizi-ko sociálního vyloučení poměrně malé(domácnosti při vyšší příjmové hraniciuvedeného intervalu). Vzhledem k tomu,že toto příjmové pásmo bylo stanove-no jako poměrně široké, zahrnuje tatokategorie tříčlenné domácnosti s velmiodlišnou mírou rizika sociálního vylou-čení.

� Tříčlenné domácnosti s vyššími příjmymohou být v souvislosti s příjmovousituací domácnostmi ohroženými so-ciálním vyloučením patrně pouze v pří-padech, kdy příjem ztratí osoba (neboosoby), která (které) do rozpočtu do-mácnosti přispívá (přispívají) nejvyššíměrou nebo kdy tato osoba (tytoosoby) přestane (přestanou) do rozpo-čtu domácnosti přispívat. Celkově lzekonstatovat, že tříčlenné domácnostis příjmem od 25 tis. Kč výše již mohoubýt sociálním vyloučením v souvislostis výší příjmu domácnosti ohroženy jenvýjimečně.

� Kategorie čtyř- a vícečlenných domác-ností (9 % dotázaných) zahrnuje vícerůzných typů domácností, a to nejenz hlediska počtu členů, ale je více nežpředchozí kategorie mnohem různoro-dější i z hlediska toho, jaké osoby tytodomácnosti tvoří. Riziko sociálního vy-loučení v souvislosti s příjmovou situ-ací domácnosti je tak u této skupinyosob seniorů a osob v předseniorskémvěku obtížnější charakterizovat, proto-že se u různých skupin domácností za-hrnutých do této skupiny liší. I pro niale platí některé obecné souvislostipopsané u předchozích typů domác-ností: nejvíce jsou přirozeně sociálnímvyloučením bezprostředně ohroženydomácnosti s nejnižšími příjmy, poten-ciálně ohroženy (v důsledku změny si-tuace domácnosti) mohou být i do-mácnosti s příjmy nacházející se v při-lehlých vyšších příjmových pásmech,toto riziko se však poněkud snižujes ohledem na větší počet členů do-mácnosti, respektive závisí předev-šímna stabilitě příjmů členů domácnosti,kteří do rozpočtu domácnosti přispíva-jí nejvíce (respektive na tom, zda právětito nejvýznamnější přispěvatelé dorozpočtu domácnosti nepřestanou najejím rozpočtu participovat) atd. Po-dobně jako tomu bylo u tříčlennýchdomácností, lze i u čtyř- a vícečlennýchdomácností očekávat velmi silné rizikosociálního vyloučení při příjmu nižšímnež 18 tis. Kč a příjem mezi 18 a 25tis. Kč lze vnímat jako „hraniční“ -vzhledem k šíři daného rozpětí totiž za-hrnuje domácnosti ohrožené sociál-ním vyloučením velmi výrazně (do-mácnosti s nižšími příjmy v tomtopásmu) a domácnosti, u kterých je toto

Graf č. 12 - Podíl osob přispívajících do rozpočtu domácnosti a podíl osob přispívají-

cích do rozpočtu domácnosti dle poměrné výše jejich příspěvku


Graf č. 14 - Podíl dotázaných dle jejich možnosti nakládat s příjmy u hlavních skupin

domácností dle počtu členů a jejich vztahu k dotazovanému


Graf č. 13 - Poměrný podíl osob přispívajících do rozpočtu domácnosti (vyjádřený

koeficientem počtu přispívajících a jejich podílu na příjmu) dle počtu členů

domácnosti





riziko poměrně malé (domácnostis vyššími příjmy). U domácností s vícenež čtyřmi členy ale lze i při příjmu do-mácnosti při horní hranici tohoto inter-valu očekávat také poměrně výraznériziko sociálního vyloučení.

Srovnání výše příjmu domácností dle

typologie kombinující počet jejích členů

a okruh členů domácnosti ukázalo, že do-mácnosti se z hlediska výše příjmu lišilyprimárně podle počtu členů domácnostia teprve následně podle okruhu členů do-mácnosti (viz graf č. 10, srovnání příjmůpouze dle počtu členů domácnosti viz grafč. 9). Provedené srovnání ale u obou sle-dovaných kategorií vícečlenných domác-ností ukázalo i odlišnosti mezi domác-nostmi s manželským párem a ostatnímidomácnostmi. Domácnosti s manželskýmpárem (se 2 nebo 3 a více členy) charakte-rizoval vyšší průměrný příjem než ostatnídomácnosti.

Srovnání domácností podle typu příjmu

u samostatně žijících osob podle očekává-ní ukázalo, že nejnižší příjem měli důchod-ci a nejvyšší příjem výdělečně činné oso-by. Samostatně žijící osoby, které měly pří-jem ze starobního důchodu i z výdělečnéčinnosti, se z hlediska výše jejich příjmunacházely mezi těmito dvěma skupinami.

V případě manželských párů byl rozdílmezi domácnostmi s příjmy pouze ze sta-robního důchodu a dalšími domácnostmiještě výraznější. Naopak jen minimálně selišila výše příjmů u domácností, kteréměly příjem výhradně z výdělečné činnos-ti, a domácností, jejichž příjem byl tvořensoučasně příjmy ze starobního důchodua výdělečné činnosti (viz graf č. 11).

Okruh osob přispívajících dorozpočtu domácnosti a jejichpodíl na jejím příjmu

Přibližně u třetiny dotázaných (31 %) bylpříjem domácnosti tvořen výhradně příj-mem respondenta (převážně se jednaloo jednočlenné domácnosti, výhradnímpřispěvatelem ale byli 4 respondenti žijícíve dvoučlenných domácnostech, jeden ži-jící ve tříčlenné domácnosti a jeden večtyř- nebo vícečlenné domácnosti). Dal-ších 13 % respondentů bylo hlavním při-spěvatelem do rozpočtu domácnosti, tj. je-jich příjem se na celkovém příjmu domác-nosti podílel z více než tří pětin (61−99 %).Téměř polovina dotázaných (48 %) se napříjmu domácnosti podílela podstatnýmzpůsobem (tj. 40−60 % z celkového příjmudomácnosti). V menší míře (1−39 % příj-mu domácnosti) se na příjmu domácnostipodílelo 8 % dotázaných. Pouze tři dotáza-ní (méně než 0,5 %) uvedli, že do rozpočtudomácnosti nepřispívají vůbec. Ve všechtěchto třech případech se jednalo o dvou-členné domácnosti, jejichž dalším členembyl/a manžel/ka (partner/ka).

Manžel/ka nebo partner/ka přispí-val/a do rozpočtu 386 dotázaných domác-ností (59 %). Z domácností, ve kterých dorozpočtu domácnosti přispíval/a manžel/kanebo partner/ka,� tři manželé/partneři (0,8 %) byli výhrad-

ními přispěvateli do rozpočtu domácnosti,� dvanáct (3 %) jich bylo hlavním přispě-

vatelem (tj. jejich příspěvek přesaho-val 60 % z celkového příjmu domác-nosti),

� téměř tří čtvrtiny z nich (72 %) se napříjmu domácnosti podíleli podstat-ným způsobem (40−60 % celkovéhopříjmu domácnosti) a

� čtvrtina z nich (25 %) se na příjmudomácnosti podílela z menší části(1−39 %).Děti žijící s dotázaným ve společné

domácnosti přispívaly do rozpočtu ve107 domácnostech (16 %). Z tohotopočtu jich

Graf č. 15 - Podíl dotázaných dle jejich možnosti nakládat s příjmy u samostatně

žijících osob a manželských párů dle typu jejich příjmu


Graf č. 16 - Podíl dotázaných dle jejich celkové spokojenosti s ekonomickou situací

u hlavních skupin domácností dle počtu členů a jejich vztahu k dotazova-

nému


Graf č. 17 - Podíl dotázaných dle jejich celkové spokojenosti s ekonomickou situací

u samostatně žijících osob a manželských párů dle typu jejich příjmu





� 6 (6 %) bylo hlavními přispěvateli (přís-pěvek ve výši 61−99 % celkového příj-mu domácnosti),

� čtvrtina (25 %) přispívala do rozpočtudomácnosti podstatným způsobem(40−60 %) a

� přibližně dvě třetiny (69 %) se podílelyz menší části (1−39 %).

Další členové domácnosti se na celko-vém příjmu domácnosti podíleli pouze u 5 %domácností dotázaných osob a jejich pří-jem se většinou na celkovém příjmu do-mácnosti podílel z menší části. Děti a pří-

buzní nežijící v domácnosti do rozpočtudomácnosti přispívali ve 2 % případů, při-čemž většinou do rozpočtu domácnostipřispívali také z menší části. Do rozpočtudomácnosti přispívalo pouze 6 jiných

osob, které v domácnosti nežily (1 %).Tento počet byl již příliš nízký na to, abymohl být dále porovnáván podíl jednotli-vých osob na příjmu domácnosti (pro úpl-nost ale znázorňuje graf č. 12 i tyto údaje).

Při srovnávání významu jednotlivýchosob podílejících se svými příjmy na roz-počtu domácnosti u různých skupin do-mácností byl dále používán již pouze orien-tační koeficient umožňující snazší srovná-ní toho, do jaké míry do rozpočtu domác-nosti jednotlivé skupiny osob přispívaly.Získané hodnoty tohoto koeficientu14 uká-zaly, že samotní respondenti se na celko-vém příjmu domácnosti podíleli v průmě-ru ze dvou třetin (koeficient měl hodnotu67,0), příjem manžela/ky (partnera/ky) tvo-řil v průměru čtvrtinu z celkového příjmudomácnosti (hodnota koeficientu 26,3)a příspěvek dětí žijících v domácnosti dorozpočtu domácnosti byl v průměru mini-mální (hodnota koeficientu 4,9).

Příjem naprosté většiny jednočlenných

domácností (97,5 %) byl tvořen příjmemrespondenta výhradně. Hlavním přispěva-telem do rozpočtu domácnosti (tj. s přís-pěvkem ve výši 61−99 % příjmu domác-nosti) bylo pět dotázaných (2,5 %),z menší části do rozpočtu jejich domác-nosti přispívali děti nebo příbuzní nežijícív domácnosti. Výsledná hodnota koefi-cientu podílu respondenta na příjmu do-mácnosti tak měla hodnotu 99,6. Hodnotakoeficientu pro podíl příspěvku do rozpoč-tu domácnosti u dětí nebo příbuzných ne-žijících v domácnosti byla u jednočlen-ných domácností 0,4.

V případě dvoučlenných domácností sena rozpočtu domácnosti respondenti po-díleli více než z poloviny (hodnota koefi-cientu 54,4) a manžel/ka (partner/ka) při-bližně ze dvou pětin (42,0). Podíl dětí žijí-cích v těchto domácnostech na jejich příj-mu byl minimální (hodnota koeficientu 2,5).

Také ve tříčlenných domácnostech serespondenti na jejich příjmech podíleliv průměru přibližně z poloviny, ale vesrovnání s dvoučlennými domácnostmibylo možné pozorovat určité snížení po-měrného významu jejich příspěvku do

rozpočtu domácnosti (hodnota koeficien-tu byla 48,4). Oproti dvoučlenným domác-nostem byl v tomto případě menší taképoměrný podíl příspěvků manžela/ky(partnera/ka) do rozpočtu domácnosti(hodnota koeficientu 30,1). Naopak většívýznam (ve srovnání s dvoučlennými do-mácnostmi) měly ve tříčlenných domác-nostech pro celkový příjem domácnostipříspěvky dětí žijících v domácnosti (16,1).Na příjmu tříčlenné domácnosti se podíle-li, by� v minimální míře, také další členovédomácnosti (hodnota koeficientu 5,1).

V případě čtyř- a vícečlenných domác-

ností bylo možné pozorovat oproti tříčlen-ným domácnostem již jen velmi malý po-kles poměrné výše příspěvku respondenta(hodnota koeficientu 46,6). Výraznější bylale u této skupiny domácností nižší po-měrný podíl na příjmu domácnosti u man-žela/ky nebo partnera/ky (23,1) a vyšší po-měrný příspěvek dětí žijících v domácnos-ti (22,4). Poměrný příspěvek dalších členůdomácnosti byl u čtyř- a vícečlennýchsrovnatelný jako u tříčlenných domácnos-tí (hodnota koeficientu 5,7). U čtyř- a více-členných domácností se také minimální,avšak již ne úplně zanedbatelnou, měrouna příjmu domácnosti podílely také jinéosoby (než děti nebo příbuzní), které neži-jí v domácnosti (hodnota koeficientu 2,1).

Další charakteristiky ekonomickésituace domácností

Obtíže při vycházení s příjmem domác-

nosti měla necelá třetina (30 %) dotáza-ných. Největší obtíže vyjít s příjmem do-mácnosti měli samostatně žijící osobya ostatní (tj. bez manželského páru) tří-a vícečlenné domácnosti. V obou těchtotypech domácností uvedla přibližně třeti-na respondentů, že musí vybírat pouzenejlevnější zboží, a 7 % respondentůz těchto domácností uvedlo, že i nejlev-nější druhy základního zboží jsou pro něvelmi drahé. Také u ostatních dvoučlen-ných domácností byl zaznamenán třetino-vý podíl respondentů, kteří při nákupechmohli vybírat jen nejlevnější zboží.

U samostatně žijících osob měli podleočekávání největší obtíže vyjít s příjmemosoby pobírající starobní důchod. Rozdíloproti samostatně žijícím osobám, kterébyly výdělečně činné nebo měly současněpříjem ze starobního důchodu i výdělečnéčinnosti, ale nebyl zásadní. Lze proto kon-statovat, že všechny osoby žijící samostat-ně byly v tomto směru ve velmi podobnésituaci bez ohledu na typ jejich příjmu.

U manželských párů bylo zřetelně patr-né nejpříznivější hodnocení v domácnos-tech, kde měli oba manželé příjem z výdě-lečné činnosti, a nejméně příznivé hodno-cení v domácnostech, jejichž příjmem bylvýhradně starobní důchod.

Svoji ekonomickou situaci hodnotily

celkově příznivě dvě třetiny dotázaných.

Nejkritičtěji svoji ekonomickou situacihodnotily samostatně žijící osoby (jako „vel-mi špatnou“ jí hodnotilo 8 % dotázanýchv této skupině domácností a jako „spíšešpatnou“ ji vnímalo 36 % z nich) a ostatnídvoučlenné domácnosti (podle 3 % byla„velmi špatná“ a podle 38 % „spíše špat-ná“).

Samostatně žijící osoby se při celkovémhodnocení své ekonomické situace po-měrně výrazně lišily podle typu jejich příj-mu. Nejpříznivěji ji hodnotily výdělečněčinné osoby, méně příznivě ji vnímalyosoby s příjmy ze starobního důchodui výdělečné činnosti (u této skupiny byl alesoučasně zaznamenán nejvyšší podílosob, které ji vnímaly jako „velmi špat-nou“) a nejméně příznivě osoby pobírajícístarobní důchod.

Také u manželských párů byla celkováekonomická situace hodnocena odlišněpodle toho, jaký byl charakter příjmu man-želského páru. Rozdíly ale byly u této sku-piny domácnosti poněkud méně výrazné,než u samostatně žijících osob. Nejkritič-těji svoji ekonomickou situaci hodnotilymanželské páry s příjmem výhradně z vý-dělečné činnosti, nejpříznivěji responden-ti z domácností s příjmem současně ze sta-robního důchodu a z výdělečné činnosti.

Možnost uspořit z měsíčního příjmudomácnosti neměly domácnosti 23 % res-pondentů. Průměrná měsíční úsporadomácností respondentů dosahovala2276 Kč (2627 Kč v případě osob ve věku55−64 let a 1971 Kč v případě domácnostírespondentů starších než 64 let). Finanční

rezervou pro případ nenadálé situace dis-ponovalo 82 % respondentů. Její průměr-ná výše byla 51 540 Kč (62 943 Kč v do-mácnostech respondentů ve věku 55−64let a 41 618 Kč v domácnostech respon-dentů starších 64 let).

Respondenti se také vyjádřili k otázce,zda mají zkušenost s nedostatkem finanč-ních prostředků, kterou museli řešit ome-zováním výdajů, zajištěním přivýdělku,půjčkou nebo obdobným způsobem. Cel-kem 22 % respondentů konstatovalo, žeběhem posledních pěti let museli využít

dřívější úspory (za dobu nejméně pěti

let) - 16 % jich takto svoji ekonomickou si-tuaci muselo řešit v období před jednímrokem až pěti lety a 6 % domácnostív uplynulém roce. Omezit své výdaje mu-selo během posledních pěti let 21 % do-mácností respondentů (10 % v obdobípřed jedním rokem až pěti lety, 11 %v uplynulém roce).

Diskuse a závěry

Provedená srovnání výše příjmů podleekonomické aktivity jasně ukazují mj. to, žev souvislosti s otázkou sociálního vylouče-ní je nutné věnovat zvláštní pozornost ne-jenom skupině osob s osobním příjmemnižším než 10 000 Kč, ale je potřebné vést




v patrnosti také to, že v souvislosti s od-chodem do důchodu lze očekávat zřetelnýpokles výše příjmu u velké části zaměstna-ných a podnikajících osob, jejichž součas-ný čistý příjem přesahuje 15 000 Kč.

Tento trend lze předpokládat s ohledemna skutečnost, že příjem do 15 000 Kč má91 % důchodců, ale pouze 45 % zaměstna-ných a 30 % podnikatelů. Je sice zřejmé,že trend poklesu příjmu pod uvedenoupříjmovou hladinu po odchodu do důcho-du nemůže automaticky zasáhnout dalšívíce než dvě pětiny zaměstnaných osob,respektive další více než tři pětiny podni-katelů. To souvisí s mnoha skutečnostmi,jako např. zvyšování důchodů, možnostpozdějšího odchodu do důchodu, mož-nost souběhu výdělečné činnosti a starob-ního důchodu15, možnost využívání jinýchpříjmů než příjmů z výdělečné činnostiapod. I přes tyto a další významné vlivyale lze očekávat, že se pokles příjmuv souvislosti s odchodem do důchodu vý-znamně dotkne velké části seniorů neboosob v seniorském věku, kteří byli k datušetření zaměstnaní nebo podnikají. Provelkou část z nich tak odchod do důchodubude představovat výrazný zlom v jejichpříjmové situaci a i osoby s vyššími příj-my, které doposud mají příjem z výděleč-né činnosti, tak mohou být v budoucnuohroženy sociálním vyloučením.

Riziko sociálního vyloučení ale přiroze-ně nevzniká automaticky pouze s pokle-sem příjmu - dotyčný může omezit své výda-je, využít dosavadní úspory jako novéhozdroje příjmu (penzijní připojištění, životnípojištění nebo jiné finanční produkty,předchozí úspory, investice atd.). Důležitáje přirozeně také podpora rodiny dotyčné-ho a struktura příjmů a výdajů domácnos-tí respondentů, respektive to, jaký význampro ekonomickou situaci jejich domácnos-ti má pokles příjmu respondenta.

Odchod do důchodu a s tím spojenázměna příjmové situace se promítají i dosubjektivního hodnocení příjmové situacevlastní domácnosti. Rozhodně ale nelzehovořit o skokovém nárůstu podílu osob,které s příjmovou situací své domácnostinejsou spokojeny, u důchodců oproti vý-dělečně činným osobám (oproti zaměst-naným osobám je mezi příjemci starobní-ho důchodu respondentů hodnotícíchekonomickou situaci domácnosti jako„spíše špatnou“ o 11 % více). V domác-nostech seniorů a osob v předseniorskémvěku tak patrně nedochází s odchodem dodůchodu k masivnímu zhoršení příjmovésituace jejich domácností nebo dokoncek propadu velké části těchto osob do chu-doby. To je do značné míry odrazem toho,že značné rozdíly v osobních příjmech vý-dělečně činných osob a příjmech příjemcůstarobních důchodců se v rámci příjmucelé domácnosti „rozře�ují“.

V souvislosti s počtem členů domác-nosti se podle očekávání ukázalo, že svoji

ekonomickou situaci hodnotili nejkritičtějirespondenti reprezentující jednočlennédomácnosti (samostatně žijící osoby),mezi kterými byl nejvyšší podíl respon-dentů ve vyšším věku. Z výsledků šetřenídále vyplynulo, že domácnosti tvořenémanželským párem jsou sociálním vylou-čením ohroženy méně než ostatní více-členné domácnosti (tj. např. domácnost,ve které dotázaný senior žije se svýmidětmi apod.). Další provedená srovnáníodpovědí na vybrané otázky u samostatněžijících osob a u domácností tvořenýchmanželským párem potvrdila u obou těch-to skupin domácností méně příznivou si-tuaci u osob, jejichž výhradním příjmembyl starobní důchod.

Získaná data o výši příjmu respondentůa jejich domácností i další sledované cha-rakteristiky ekonomické situace domác-nosti ukazují, že přibližně 5 % dotázanýchseniorů a osob v předseniorském věku senachází ve velmi nepříznivé ekonomickésituaci, jejímž důsledkem je sociální vy-loučení. U další přibližně třetiny dotáza-ných lze předpokládat, že mohou býtv souvislosti s jejich ekonomickou situacísociálním vyloučením ohroženi. Míraohrožení těchto osob sociálním vylouče-ním je ale přirozeně velmi různorodá a so-ciálním vyloučením v důsledku své ekono-mické situace nejsou aktuálně ohroženyvšechny osoby, jejichž současná ekono-mická situace není příliš příznivá. I přestoje ale ze získaných údajů zřejmé, že rizikosociálního vyloučení je u osob v nepřílišpříznivé ekonomické situaci velmi výraz-né. Zároveň je zřejmé, že ekonomická si-tuace představuje pouze jeden z faktorů,které mohou přispívat k sociálnímu vylou-čení a ekonomická rovina je pouze jed-ním, jakkoli velmi důležitým, hlediskem,které je potřebné zohlednit při sociálnímzačleňování a při prevenci sociálního vy-loučení.

1 Projekt byl realizován za podpory Technologickéagentury ČR v rámci programi Omega. Realizáto-rem projektu byl Výzkumný ústav práce a sociál-ních věcí (VÚPSV), odběratelem výsledků projek-tu bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

2 Terénní sběr empirických údajů zajistil a popisnejdůležitějších poznatků zpracoval Institut eva-luací a sociálních analýz (Inesan). Podrobněji ná-sledně získané údaje analyzoval VÚPSV.

3 Důvodem je, že respondenti uvedli odpovídajícívěkovou kategorii, přímo jejich věk zjiš�ovánnebyl.

4 Z údajů ČSÚ o obcích (ČSÚ 2015b) vyplývá, žev sídlech do 5000 obyvatel k 31.12.2014 žilo690 994 osob ve věku 65 let a více, tj. 37 % z je-jich celkového počtu.U osob v předseniorském věku nebylo možné ak-tuální údaje získat, dle údajů ze Sčítání lidu,domů a bytů 2011 (ČSÚ 2013) vyplývalo, žek datu sčítání žilo v obcích do 5000 obyvatel cel-kem 581 617 osob ve věku 55−64 let, tj. 39 % z je-jich celkového počtu. Lze přitom předpokládat,že v roce 2014 byla situace velmi podobná, pro-tože trendy vývoje u této věkové kategorie patrněnebudou příliš odlišné od trendů zjištěnýchu osob ve věku 65 let a více (u osob ve věku 65 let

a více přitom byl jejich podíl v menších obcíchz jejich celkového počtu k datu sčítání stejný jakovýše uvedený podíl zjištěný k 31. 12. 2014, tj. 37 %).

5 Kromě zaměření se pouze na určitou část zkou-mané populace osob je přirozeně možné uvažo-vat také rozšíření zkoumaného souboru a jehodalšího třídění podle kritérií, které takové rozdílyumožní zohlednit a sledovat současně v jednomempirickém šetření. To ale přirozeně dále zvyšu-je nároky při sběru dat (nejen kvůli větší velikos-ti vzorku, ale především kvůli komplikovanějšímupostupu pro zajištění reprezentativního výběru)i při jejich analýze (nutnost dalšího třídění u vel-kého počtu sledovaných otázek, případně zpraco-vání samostatných analýz jednotlivých skupinrespondentů). Rozsah provedeného výzkumnéhošetření a skutečnost, že ve výzkumném šetřeníbyla sledována řada jiných třídících znaků (při-čemž značná pozornost byla věnována již zmíně-nému rozlišení seniorské a předseniorské popu-lace), ale tento postup neumožňovaly.

6 Ta od menších obcí odlišuje současně také jejichstatus, kdy do této skupiny patří krajská města,statutární města, většina obcí s rozšířenou pů-sobností a některé obce s pověřeným obecnímúřadem. Obce do 5000 obyvatel jsou naopak re-prezentovány ponejvíce obcemi prvního typu(kdy většina z nich nemá status města nebo měs-tyse), částí obcí s pověřeným obecním úřadema několika málo obcemi s rozšířenou působností.Je proto zřejmé, že větší sídla tak charakterizujei větší potřebnost realizovat výzkumy mezi jejichobyvateli (větší počet obyvatel i větší počet osobreprezentujících různé specifické skupiny obyva-tel), odlišné legislativní podmínky (např. v záko-ně o sociálních službách ukotvená povinnostobcí s rozšířenou působností plánovat rozvoj so-ciálních služeb) i odlišné finanční a personálnízázemí pro jejich realizaci a administrování.

7 V případě, že takováto zjiš�ování na území men-ších obcí probíhají, většinou se jedná o výzkumyrealizované na území správního obvodu přísluš-ných obcí s rozšířenou působností nebo obcís pověřeným obecním úřadem. To se pak samo-zřejmě promítá do okruhu dotazovaných osob,který odráží strukturu obyvatel celého správníhoobvodu a získané poznatky se týkají různě vel-kých obcí nacházejících se na jeho území. Anitato šetření tak zpravidla nemohou poskytnoutbližší informace týkající se přímo menších obcí.Podstatné je také tematické zaměření těchto vý-zkumů - zpravidla se totiž zaměřují obecně na si-tuaci obyvatel příslušného území, nebo� v pod-mínkách menších obcí přirozeně není možné rea-lizovat empirická šetření zaměřená specificky naurčitou skupinu obyvatel (seniory, osoby v před-seniorském věku).

8 Vybrané údaje o seniorech žijících v Hlavnímměstě Praha vyhodnotil Český statistický úřadv analýze Senioři v Hlavním městě Praze - 2015(ČSÚ 2015a). Tato analýza ČSÚ se opírá o statis-tické údaje shromaž�ované v rámci běžných sta-tistických evidencí realizovaných ČSÚ a o údajeze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. V analýze takje pozornost věnována převážně odlišným otáz-kám než v empirickém šetření realizovaném propotřeby projektu TD020330 a odlišné je takédatum platnosti analyzovaných údajů. Některésledované charakteristiky však jsou v provede-ném empirickém šetření i v analýze zpracovanéČSÚ obdobné a jejich vzájemná konfrontace takmůže poskytovat možnost alespoň orientačníhosrovnání (stále ale pouze orientačního, a tovzhledem k odlišnému charakteru, povaze a datusběru dat a s ohledem na odlišnou metodologiijejich zjiš�ování) údajů o seniorech žijících v takodlišných aglomeracích, jakými jsou hlavníměsto a malé obce o velikosti do 5000 obyvatel.

9 Do srovnání nebyli s ohledem na malý počet pří-padů zahrnuti respondenti, kteří svůj současný




status charakterizovali prostřednictvím odpovědí„jsem nezaměstnaný/á“ (pět dotázaných)a „jsem v domácnosti/na mateřské dovolené“(dvě osoby). Možnost „jsem student/ka“ anijinou než některou z uvedených možností odpo-vědi neuvedl žádný respondent.

10 Mezi domácnostmi osob ve věku 75−79 a 80−84let jsou v tomto směru jen minimální rozdíly.

11 S ohledem na malý počet domácností, ve kte-rých byl dotázanou osobou podnikatel, již tatokategorie domácností v dalším textu porovnává-na a komentována není. Údaje o těchto domác-nostech jsou ale pro úplnost zachyceny v grafuč. 5. Z tohoto grafu je patrné, že domácnosti, vekterých byla dotázána výdělečně činná osoba, jevhodné vzhledem k velkým rozdílům rozdělit naty, ve kterých byl dotázán zaměstnanec, a na do-mácnosti s podnikajícími respondenty. Společnákategorizace všech domácností, ve kterých byladotázána výdělečně činná osoba (tj. těch se za-městnanci i těch s podnikateli) by dále zvýrazni-lo i tak jasně patrné rozdíly mezi touto skupinoudomácností a domácnostmi, ve kterých byl do-tázán důchodce.

12 S ohledem na větší srozumitelnost textu je dálepoužíváno toto zjednodušené a ne zcela přesnéoznačení, které odráží pouze status respondenta,nikoli status dalších členů domácnosti dotazova-ného.

13 Viz předchozí poznámka.14 Koeficient byl vypočten jako průměr ze všech

hodnot procentuální výše příspěvků osoby dorozpočtu domácnosti, uvedených v příslušnéskupině domácností, včetně nulových hodnotzjištěných od osob, které do rozpočtu domác-nosti nepřispívaly (při výpočtu průměru tak bylsoučet všech hodnot vydělen počtem všech do-mácností v příslušné skupině). Získaná hodnotatak vypovídala o průměrné míře přispívání jed-notlivých členů domácnosti za všechny domác-ností v příslušné skupině. Nulová hodnota koefi-cientu znamená, že se příslušná skupina osob napříjmech domácnosti nepodílí vůbec, hodnota100 znamená, že příjem příslušné skupiny do-mácností obstarává výhradně příslušný člen do-mácnosti. S ohledem na to, že získaná hodnotakoeficientu zohledňuje současně dva různé para-metry (podíl osob, které do rozpočtu domácnos-ti přispívaly, a podíl příspěvku těchto členů do-mácnosti na jejích příjmech), je tento koeficientv dalším textu chápán jako sekundární dopočte-ný indikátor a není označován jako procentuálnípodíl.

15 Osoby se souběhem příjmů ze starobního dů-chodu a výdělečné činnosti ale reprezentovalypouze desetinu dotázaných (10 %). U osob s pří-jmem mezi 15 a 25 tis. Kč byl podíl těchto osobjen mírně vyšší, výrazně vyšší byl jejich podíl ažmezi osobami s příjmem od 25 tis. Kč (28 %).

Literatura:

ČSÚ. 2013. Základní informace o krajích a velikost-ních skupinách obcí podle výsledků Sčítání lidu,domů a bytů - Česká republika - 2011. https://www.czso.cz/csu/czso/zakladni-informace-o-kra-jich-a-velikostnich-skupinach-obci-podle-vysledku-scitani-lidu-domu-a-bytu-2011-ceska-republika-2011-g2kr25w9xi

ČSÚ. 2015a. Senioři v Hlavním městě Praze - 2015.https://www.czso.cz/csu/czso/seniori-v-hlavnim-meste-praze

ČSÚ. 2015b. ČSÚ a územně analytické podklady.https://www.czso.cz/csu/czso/csu_a_uzemne_ana-lyticke_podklady

Inesan. 2015a. Vybrané aspekty péče o seniory z hle-diska sociálního začleňování. Technická zprávaz empirického výzkumu realizovaného v rámci pro-jektu TD020330. http://www.inesan.eu/files/td020330_technicka-zprava.pdf

Inesan. 2015b. Vybrané aspekty péče o seniory z hle-diska sociálního začleňování. Závěrečná zprávaz empirického výzkumu realizovaného v rámci pro-jektuTD020330. http://www.inesan.eu/files/td020330_zaverecna-zprava.pdf

Inesan. 2015c. Údaje z empirického výzkumu realizované-ho organizací Inesan pro potřeby projektu č. TD020330.

Autor ([email protected]) působíjako výzkumný pracovník Výzkumnéhoústavu práce a sociálních věcí, v. v. i., (Re-search Institute for Labour and Socialaffairs - RILSA), Karlovo nám. 1359/1,128 00 Praha 2, Česká republika.

Celý život nás provázejí různá přání

Dokážeme slyšeti to poslední?

MODRÉ AUTÍČKO POD STROMEČEK

TA ZRZAVÁ HOLKA Z VEDLEJŠÍ TŘÍDY

DOSTAT SE NA ŠKOLU

POŽÁDAT JI O RUKU

KLUKA NEBO HOLKU

ZŮSTAT SPOLU

JEŠTĚ JEDNOU VIDĚT MOŘE

Podp

ořen

o z

Prog

ram

u šv

ýcar

sko-

česk

é sp

olup

ráce

Supp

orte

d by

a g

rant

fro

m S

witz

erla

nd th

roug

h th

e Sw

iss

Con

trib

utio

n to

the

enla

rged

Eur

opea

n U

nion

„RO

ZV

OJ

GE

RIA

TR

ICK

É A

PA

LIA

TIV

NÍ

PÉČ

E

V P

OB

YT

OV

ÝC

H Z

AŘ

ÍZE

NÍC

H S

OC

IÁL

NÍC

H S

LU

ŽE

B“

EV

IDE

NČ

NÍ

ČÍS

LO

SU

B-P

RO

JEK

TU

ch.

10/

2/04

7

DRŽET NĚKOHO ZA RUKU, KDYŽ TO PŘIJDE.




Úvod

V souvislosti s demografickým vývo-jem, změnami na trhu práce a vývojemv oblasti medicíny a sociálně-zdravotníchsystémů nabývají na významu otázky kva-lity života v průběhu pracovní kariéry a je-jího řešení v rámci penzijních systémů.Stávají se tématem veřejného diskurzu,předmětem sociálně-ekonomických ana-lýz a zvolený způsob řešení předurčujecharakter života širokých sociálních sku-pin na sklonku jejich produktivního věku.

Cílem článku je zmapovat situaci univer-zálního penzijního systému v kontextu vý-voje trhu práce, demografických změn, kva-lity života (Bourdieu, 1986) a předevšímposoudit možnosti existence speciálníchpenzijních schémat pro vybrané sociálnískupiny a odvětví ekonomiky, zejménaznevýhodněné charakterem pracovní zá-těže ve vazbě na zdravotně-sociální situaci.

V této souvislosti je potřebné prozkou-mat vazby univerzálního penzijního systé-mu a případných speciálních penzijníchsystémů, hlediska jejich posuzování a so-ciálně-politický význam. Jako empirickýpříklad poslouží situace v českém hornic-tví.

Metody vědecké práce zahrnují makroe-konomickou analýzu determinantů ovliv-ňujících speciální penzijní schémata, pro-jekci socioekonomických modelů (typolo-gie sociální politiky, penzijní schémata) dosociální reality a diskusi nástrojů veřejné

politiky (Potůček, 2005) při řešení sociálnísituace v odvětví a dopadů v národnímhospodářství.

Na teoretické úrovni vychází použitámetodologie výzkumu z principu, že uni-verzální penzijní systém je základní va-riantou důchodového zabezpečení do-stupnou každému zaměstnanci, resp. do-konce občanovi daného státu (Vostatek,2015). V některých zemích (zejména v his-torii) tomu bylo tak, že existence důcho-dového zabezpečení byla chápána jako za-městnanecký benefit sama o sobě; tentoprincip vedoucí k existenci odvětvovýchpenzijních schémat jako nástroje zabezpe-čení příslušných sociálních skupin bude-me v tomto článku chápat jako sekundár-ní. Případné speciální důchodové systémybudeme primárně pojímat jako charakte-rem odvětví a pracovní náročností vynu-cenou nadstavbu k univerzálnímu penzij-nímu systému s preferencí zabezpečenípopulace právě v něm, pokud to je možné.

Hlediska posuzování speciálníchpenzijních schémat

Speciální penzijní schéma je takovépenzijní schéma, které poskytuje dodateč-né penzijní nároky svým účastníkům, kteříjsou vybráni či participují na základě so-ciálních kritérií (typ zaměstnání, přísluš-nost k určité sociální skupině). Vzniká takdoplňkový (speciální) zdroj financování

penzí a schéma vyplácení prostředkůz něj. Tento zdroj financování lze vytvořittypicky akumulací dodatečných zdrojů.V případě akumulace zdrojů je nutno určit,kdo bude touto akumulací zatížen. Zdrojeakumulující penzijní úprava tvoří, v přípa-dě požadavků na speciální penzijní úpra-vu, volitelnou nadstavbu univerzálníhopenzijního systému. Případně lze též po-užít redistribuci zdrojů v rámci existující-ho penzijního systému, pak je třeba určit,jak budou modifikovány parametry a ná-roky jeho účastníků a zda to bude mít vlivna jeho bilanci do budoucna.

Otázka speciálních penzijních schématmá řadu podstatných aspektů ekonomic-kých i sociálních. Je zřejmé, že každé spe-ciální opatření v tomto směru s sebounese své náklady pro penzijní systém; zá-roveň však má i své sociální aspektya makroekonomické souvislosti, pro kterése o těchto opatřeních uvažuje. Tak jakov jiných oblastech sociální politiky jsoupříslušné náklady vyváženy příslušnýmipřínosy a jde o to, do které „větve“ pen-zijního systému budou tyto náklady pro-mítnuty a v jaké výši.

Rozčlenění jednotlivých oblastí a hledi-sek, v nichž jsou speciální penzijní sché-mata relevantní, lze následujícím způso-bem.

Hledisko národohospodářské - zde jdeo náklady na penze a jejich vazby v národ-ním hospodářství (Engliš, 1932). Z mikro-ekonomického pohledu jde o zvýšení ná-

Úloha speciálních penzijních schémat v současných penzijníchsystémechJan Mertl

Abstrakt

Článek zkoumá situaci univerzálního penzijního systému

ve vztahu k trhu práce, demografickým změnám, kvalitě ži-

vota a existenci speciálních penzijních schémat ve vazbě

na zdravotně-sociální situaci zaměstnanců. Zabývá se vaz-

bami univerzálního penzijního systému a případných spe-

ciálních penzijních systémů, hledisky jejich posuzování a

sociálně-politickým významem. Jako příklad poslouží ak-

tuální situace v českém hornictví. Ukazuje též možnou roli

indikátorů QALY a DALY ve vztahu k výzkumnému problé-

mu. Vychází z principu, že univerzální penzijní systém je

základní variantou důchodového zabezpečení dostupnou

každému zaměstnanci, resp. občanovi daného státu a spe-

ciální penzijní systémy chápe jako nadstavbu tohoto systé-

mu.

klíčová slova

univerzální penzijní systém, speciální penzijní systém, kva-

lita života, penze, QALY

Abstract

The paper depicts the situation of the universal pension

scheme in relation to the labour market, demographic

changes, quality of life and the existence of special pen-

sion schemes in relation with health-social situation of em-

ployees. It focuses on the relations of the universal pen-

sion scheme and potential special pension schemes, as-

pects of their evaluation and social-political significance.

As an example, we can present the current situation of

Czech mining industry. It also demonstrates the possible

role of QALY and DALY indicators in relation to the re-

search problem. It is based on the principle that the uni-

versal pension scheme is the basic pension scheme avai-

lable for every employee/citizen and the special pension

schemes are perceived as its potential upgrade.

key words

universal pension system, special pension system, quality

of life, pensions, QALY




kladů daného odvětví, kde se potřebatěchto penzí generuje; v tomto smyslupatří nepřímo do nákladů mzdovýcha jako s takovými by s nimi mělo být na-kládáno. Tato úvaha vede k ponecháníkonstrukce příslušných schémat na doho-dě mezi zaměstnancem a zaměstnavate-lem, a to v zásadě bez externí intervenceči podpory a obecně i bez povinnosti ta-kováto penzijní schémata vytvářet. Tatoúvaha je základní, teoreticky čistá a připřípadné konstrukci speciálních penzij-ních schémat je účelné z ní v každém pří-padě vycházet.

Z hlediska makroekonomického k tomupřistupuje problém dlouhodobé udržitel-nosti takto předpokládaných penzijníchschémat na úrovni jednotlivých odvětví čipodniků; z praxe je známa řada případů,kdy takto vytvořená schémata byla ná-sledně chápána jako příliš nákladná a sni-žovala konkurenceschopnost daného od-větví ve vztahu k tržní hodnotě jeho pro-duktů. Klíčovým faktorem případných pro-blémů v tomto směru je však většinou ni-koli nákladnost daných penzijních sché-mat samotná, ale především ekonomickýcyklus, resp. ekonomické krize samotné;a� jsou už strukturálního - viz např. auto-mobilový průmysl v USA (Kotlikoff &Smith, 1983), nebo finančního charakteru.Makroekonomické faktory jsou tedy pro-blémem periodicky se opakujícím a jeúčelné je zohlednit; nelze předpokládat, žeodvětvová schémata zajistí trvalou stabili-tu bez ohledu na makroekonomický vývoj.Samozřejmě ale lze v rámci obecných me-chanismů řešení ekonomických krizí fis-kální politikou i monetární politikou pro-vádět jak stabilizaci univerzálního penzij-ního systému (výkyvové fondy), tak i od-větvová schémata, a to a� už podporoudaných odvětví samotných, nebo i mecha-nismy podpory jednotlivých fondů - pakby ale měly být jednotné pro všechna spe-ciální schémata prokazatelně postiženámakroekonomickou turbulencí. Tato rizikamohou být chápána jako nadsazená, alepraxe ukazuje, že pokud se speciální pen-zijní schémata stanou významným pilířempenzijního systému jako celku, jejich pří-padné selhání (Zandstra, 2002) téměřvždy generuje sociálně-politické problémytakového rozměru, že se v rámci veřejnépolitiky lze těžko vyhnout jejich systémo-vému řešení.

Hledisko sociální - zaměstnanci, kteří jižnemohou vykonávat svou práci z důvodupožadavků daného odvětví a své zdravot-ně-sociální situace, mohou být v zásadě„zabezpečeni“ bu� jiným zaměstnáním(což může být spojeno s nutností rekvalifi-kace či periody nezaměstnanosti), nebopříslušnou výsluhovou (speciální) penzí,nebo invalidním důchodem. Pokud prodaného člověka nebudou tyto systémy vy-užitelné, připadají v úvahu až mechanis-my sociální pomoci. V každém případě se

jedná o potenciální „klienty“ sociálníhosystému v jeho jednotlivých patrecha jako s takovými je s nimi nutno v rámcikoncepce penzí zacházet. Vyplývá z tohofakt, že robustnost a dostupnost případ-ných speciálních penzijních schémat mátaké svojí ochrannou sociální funkci; přijejich neexistenci je nutno počítat s tím, žebudou muset být využity jiné sociálně-po-litické mechanismy s příslušnými nákladyči společenskými konsekvencemi.

Hledisko teleologické (Engliš, 1930) - jeúčelné zvažovat a analyzovat, jaký cíl danáspeciální penzijní schémata mají. Obecnělze vysledovat cíle dva:

� Zvýšení životní úrovně zaměstnancůdaného odvětví a zvýšení jeho atraktivi-ty pro uchazeče o práci v něm

� Preventivní řešení sociální situace a so-ciálních rizik v popsaném smyslu aku-mulací příslušných fondů či jiných spe-ciálních penzijních schémat

Příslušné teleologické rozčlenění vedek úvaze o tom, že první zmíněný cíl jetéměř výhradně polem pro případnouúpravu těchto vztahů na úrovni zaměstna-nec/zaměstnavatel; s případnou korekcípro případ makroekonomické nerovnová-hy. Druhý cíl má svůj aspekt sociálnía tedy i potenciální pobídku pro veřejnýzájem a adekvátní pozici v koncepci so-ciální politiky. Z tohoto členění zároveňvyplývá, že pro odvětví s relativně nižšímzdovou úrovní a vyšší pracovní nároč-ností (např. zdravotnictví, část stavebnic-tví) je v tomto směru klíčové hlediskodruhé. Teoreticky by bylo možné tyto cíleodlišit i podle toho, zda dané schémapouze ulehčuje sociálně-zdravotní situacidaného zaměstnance ve smyslu umožněníjeho dřívějšího odchodu do důchodunebo úpravy pracovních podmínek, anebozda mu obecně zvyšuje životní úroveňv penzi jako takovou.

Z pohledu sociálních modelů (Esping-Andersen, 1990) lze konstatovat, že libe-rální model speciální penzijní schémataneřeší vůbec, nebo� každý by se měl za-bezpečit sám tržně: nezávisle jak na státu,tak i zaměstnavateli. Konzervativní modelpodporuje tvorbu zaměstnaneckých pen-zijních schémat včetně speciálních, pokuddojde k dohodě na úrovni odvětví. Sociál-ně-demokratický model pak zohledňujesociálně-zdravotní důsledky práce jako sa-mostatnou entitu a je ochoten diskutovato přiznání příslušných nároků na základěuznání nároků příslušných sociálních sku-pin, včetně tlaku na vytvoření příslušnýchschémat na úrovní celého odvětví, regio-nu či celostátně. Rozdíly mezi těmito mo-dely implikují i problémy při veřejné volběa praktické realizaci návrhů. Žádný z těch-to modelů však v současné sociálně-eko-nomické realitě nelze aplikovat výhradněa do důsledku.

Vazby na konstrukci univerzální-ho penzijního systému

Klíčovým determinantem pro případ-nou konstrukci speciálních penzijníchschémat je věk odchodu do důchodu(penzijní věk). Je možno konstatovat, žečím vyšší a méně flexibilnější tento věkbude, tím větší pobídky pro konstrukcispeciálních penzijních schémat budouv národním hospodářství existovat. Na-opak s rostoucí individuální flexibilitouuniverzálních penzijních schémat se spo-juje i nižší „spoléhání se“ na speciálnípenzijní schémata, nebo� tato flexibilitav podstatě v řadě případů vyřeší potřebnézabezpečení příslušných sociálních sku-pin, by� třeba za cenu jeho nižší finančníúrovně. Dostatečně robustní univerzálnípenzijní systém tak do značné míry redu-kuje nutnost tvorby speciálních penzijníchschémat; mimo jiné to sebou nese i nezá-vislost na zaměstnavateli a bonitě přísluš-ného odvětví.

Ve vazbě na demografický vývoj dochá-zí ke zvyšování tlaku na důchodový věk vesmyslu jeho technického nastavení v pen-zijním systému, ale i v rámci mechanismůveřejné politiky jako obecné tendencek podpoře aktivního stáří, participace natrhu práce a prodloužení produktivníhouplatnění (Valenčík, 2014). Otázkou je, jaktyto procesy v praxi probíhají: zda sejedná především o reakci na měnící se de-mografické parametry a nutnost na zákla-dě toho upravit sociálně-ekonomické pro-středí, nebo zda převažuje princip tvorbya podpory takového prostředí, kde budedosahování číselně lepších demografic-kých parametrů doprovázeno vyšší kvali-tou života a tudíž i reálných sociálně-eko-nomických jevů. Sociálně politická akcep-tabilita daných opatření je přímo svázánas jejich vnímáním obyvatelstvem v praxi:současně je zřejmé, že se zde střetávákoncepce penzí výsluhová a invalidní. Vevýsledku je velmi obtížné vyvážit oprávně-nost nároků obyvatelstva a reálné mož-nosti ekonomiky, navíc se zde projevujeve značné míře vliv individuální životnídráhy jednotlivce. Nastavení univerzální-ho penzijního systému je tak pod velkýmtlakem - daleko vyšším než v dobách jehovzniku, kdy plnil v zásadě roli invalidníhozabezpečení pro přestárlé osoby a samot-né dožití se penzijního věku bylo bránojako sociální událost selektivního charak-teru.

Z tohoto hlediska je zřejmé, že vývojv posledních letech přinesl v tomto směrutlak na umožnění větší flexibility: prodlu-žování důchodového věku (Domonkos,2014) a současné čekání na „velkou“ dů-chodovou reformu ve smyslu její větší fle-xibility např. ve smyslu NDC systémuvede k tomu, že na některé sociální skupi-ny je vyvíjen tlak na umožnění realizacepředčasných důchodových schémat. To je




relativně nový prvek, protože v roce 1992bylo jako jeden z klíčových přínosů probí-hající transformace penzijního systémuzmiňováno naopak sjednocení důchodo-vého věku a zrušení výhod pro některé so-ciální skupiny, tzv. zrušení pracovních ka-tegorií. A� už byly tyto výhody motivová-ny faktickou náročností práce, nebo takéspolečenskou preferencí některých sociál-ních skupin a pracovních kategorií, jejichexistence byla v rámci transformace eko-nomiky chápána jako zásadně nesystémo-vá a proto bylo v rámci reformních snahchápáno jako účelné jejich postupné od-stranění s cílem jednotného důchodovéhosystému pro všechny pojištěnce (Krebs,2010). Následné zvyšování důchodovéhověku, probíhající zejména od roku 2011(„nekonečný“ důchodový věk), vedlo všakk tomu, že situace určitých sociálních sku-pin začala být ve vztahu k tomuto zvyšo-vání chápána jako problematická a z těch-to důvodů byly vygenerovány v systémuimpulzy k případným úpravám v tomtosměru.

V případě požadavků na speciální pen-zijní úpravu lze vytvářet penzijní schéma-ta akumulující dodatečné zdroje za účelempokrytí vyšších nároků jejich účastníků.Takováto schémata shromaž�ují zdrojenezávisle na parametrickém nastaveníuniverzálního penzijního systému. Dru-hou možností je využití zdrojů, které jižv penzijním systému jsou a redistribuovatjejich vyplácení - taková úprava pak urči-tým způsobem zasahuje do univerzálníhopenzijního systému tím, že mění úpravujeho nároků pro zvolenou sociální skupinuna základě určitých kritérií a tím ji zvýhod-ňuje oproti standardním nárokům. Jinakřečeno, současné české obecné penzijníschéma je nepříliš transparentní ve vztahuk nárokům jednotlivých pojištěnců v rela-ci jejich příspěvků do systému a tímpádem lze tyto nároky upravovat, pokudje zajištěna bilanční rovnováha systémunebo je tolerováno její relativní vychýleníve vztahu k objemu celého systému. Najedné straně to je poměrně podstatná vý-hoda, protože lze teoreticky takto poměr-ně „snadno“ realizovat sociálně či jinakvynucená opatření, na straně druhé to jei značná nevýhoda, protože takovéto ma-nipulace s penzijním systémem, zvláštěpokud není oddělen od státního rozpočtu,nejsou dostatečně transparentní a umož-ňují vznášet různé nároky na systém bezpřímo viditelných dopadů.

QALY, DALY a jejich vztah k dů-chodovému systému

QALY, DALY, příp. též HYE (Healthy YearEquivalent) a WAI (Work Ability Index)jsou ukazatele, které usilují o kvantifikacikvality života ve vztahu ke zdravotnímustavu jednotlivce. To by teoreticky bylo

možné využít v koncepci penzijního systé-mu. Dokud je kvalita života dobrá (nezmě-něná či jen mírně snížená), předpokládáse i práceschopnost jednotlivce a danýčlověk tedy má zachovanou schopnostekonomické aktivity; nebude tedy muset(ještě) být příjemcem dávek penzijního čijiného sociálního systému.

V souvislosti s evaluací léčebnýchmetod a změn zdravotního stavu byl vy-pracován koncept Quality Adjusted LifeYears (QALY), který měří kvalitu života.Mechanismus výpočtu ukazatele QALYuvádí například Hurley (Hurley, 2000):

kde h znamená počet jednotlivých zdra-votních stavů, wh je měřítko kvality spoje-né s každým z těchto zdravotních stavůa th je doba strávená v každém z nich.

Konkrétní výpočet ukazuje následujícípříklad. Pokud člověk stráví 30 let životatak, že bude 12 let zcela zdráv (wh=1),4 roky bude žít s chronickou bolestí zad(0,8), 2 roky bude po následné operaci pá-teře zcela upoután na lůžko (0,2), následu-jící 3 roky bude schopen pohybu pouzes pomocí invalidního vozíku (0,5), a teprvepoté bude schopen chůze s pomocí hole(0,7), pak jeho ukazatel QALY za tyto rokyvypočteme jako 12*1+4*0,8+2*0,2+3*0,5+9*0,7=23,4.Uvažovaným 30 letům skutečného životatedy bude odpovídat 23,4 let „QALY“ živo-ta.

Na úrovni WHO je v souvislosti s měře-ním času prožitého ve zdraví používán prokonkrétní onemocnění ukazatel DALY (Dis-ability Adjusted Life Years), vyjadřujícíztrátu let života díky předčasnému úmrtía počet let života omezených díky invalidi-tě nebo špatnému zdravotnímu stavu. Toukazuje následující vzorec:

DALY = YLL + YLD = N * L + I * DW * L,

kde N …. počet úmrtí, L …. střední délkaživota v okamžiku smrti, I …. incidenceonemocnění, DW …. míra postižení(0−1), L …. délka onemocnění (do okamži-ku uzdravení nebo úmrtí), YLL (Years LifeLost) je počet let ztracený díky špatnémuzdraví, YLD (Years Lost with Disability) jev tomto výpočtu počet let života se zdra-votním omezením.

Podrobněji k tomu viz např. (Holling-hurst, 1999), konkrétní efekty z hlediskazdravotního stavu v různě rozvinutých ze-mích analyzuje WHO (2002).

Literatura (Babisch, 2010) dále uvádíztracená léta života v důsledku ischemickéchoroby srdeční (ICHS) z expozice hlukuv Německu: 361 DALY na 1 mil. obyvatel,dále srovnání DALY pro různé faktory pro-středí, vypočítané holandským ústavempro veřejné zdraví a prostředí RIVM: úrazyv domácnosti, dlouhodobý účinek poléta-vých částic či dopravní úrazy způsobují

v Holandsku po 100 000 DALY za rok, hlukokolo 50 000 DALY, alimentární infekce1000−10 000 DALY a karcinogeny v ovzdu-ší okolo 10 DALY za rok.

Adekvátní by pravděpodobně bylo,když QALY začne (trvale) klesat, aby exi-stovala možnost odejít do starobního dů-chodu v rámci parametrizace penzijníhosystému. Zdá se však, že kalkulace „prů-měrných QALY“ je poměrně obtížnáv rámci celé populace, i když má vztahk průměrnému důchodovému věku vesmyslu jeho adekvátnosti (a to i perspek-tivně ve vztahu k očekáváním ekonomickyaktivních). Naopak se projevuje to, že QALYje svou podstatou ukazatel individuálníhostavu. Tudíž QALY, ale i další ukazatele to-hoto typu jsou především vedoucí k indivi-duální kalkulaci práceschopnosti a kvalityživota, případně k průměrné kalkulaciv rámci vybraných sociálních skupin.

Teoreticky je možné konstruovat takováspeciální penzijní schémata, která by přidostatečném poklesu QALY, respektiveDALY ve vztahu k situaci v odvětví přizna-la danému člověku právo tohoto schéma-tu využít. Zde by bylo opět možno využítdvě koncepce: bu� individuální, kdy by senárok z příslušného schématu přiznávalv případě změny ukazatele u konkrétníhozaměstnance, nebo průměrné, kdy kalku-lací typického poklesu těchto ukazatelůu příslušné profese by se dospělo k adek-vátnímu snížení důchodového věku, resp.umožnil by se vstup do příslušného spe-ciálního penzijního schématu podle stano-vených pravidel. Pokud bychom do tohotoschématu zohlednili i náklady na léčbu vevztahu ke kvalitě života, lze takto kvantifi-kovat i přínosy případných preventivnícha léčebných programů pro zaměstnancedaného odvětví.

Z pohledu mezigenerační spravedlnostise jeví jako optimální, aby průměrné uka-zatele kvality života měřené mezi genera-cemi byly stejné nebo aby rostly. Tedypokud určitá generace má nárok na určitýpočet let výsluhy za určité kvality, abydalší generace měla tento nárok stejnýnebo vyšší. Konkrétní ukazatel použitý protento výpočet je otázkou veřejné volby;každý z nich má určitá negativa, která jehopoužití omezují. Pokud však uznáme vý-sluhový princip jako základní pro důcho-dový systém v současné době, pak by tatovýsluha měla mít určité parametry a jezřejmé, že v souvislosti se zvyšováním dů-chodového věku se jeví jako obtížnější za-jistit, aby např. 15 let prožitých v penzi prodnešní důchodce bylo stejně kvalitní jako15 let prožitých v penzi pro důchodce bu-doucí. Analyzované ukazatele mají v pří-padě jejich využití potenciál přispět k lep-šímu měření těchto hodnot a tudíž i k jiné-mu než pouze čistě demograficky (střednídélkou života a dalšími obecnými ukazate-li) danému výpočtu důchodového věku vevztahu k délce dožití.


Příklad českého hornictví

Práce v hlubinných dolech je typickýmpříkladem pracovně náročného odvětví,které v sobě historicky nese pobídkuk umožnění předčasných důchodů v rámcispeciálního penzijního schématu. Prodlu-žování obecného věku odchodu do důcho-du v rámci základního penzijního pojištěnítuto sociální skupinu „tlačí“ k tomu, abyjejich sociální situace byla řešena pomocíspeciálních opatření v rámci penzijníhosystému. Z teoretické analýzy vyplývajíi konkrétní možnosti pro to, jak řešit pří-slušnou sociální situaci. Základem v praxije stanovení tzv. přípustné doby expozice,po níž dle zdravotně-sociálních kritérií(by� zmíněné QALY a DALY ukazatele ne-jsou přímo využity) již v průměru docházík poškození zdravotního stavu zaměstnan-ce, a tudíž se generuje pobídka pro ome-zení možnosti dále danou profesi vykoná-vat. V případě horníků je navíc situace o tokomplikovanější, že překračování tétodoby vede k poškozování jejich zdravotní-ho stavu - v průměru - zcela prokazatelně,a to samotným výkonem příslušné profe-se. Po překročení této doby existují ná-sledující možnosti:

1) Umožnit/podpořit příslušnému za-městnanci překlenutí situace v kritic-ké době pomocí podpory v neza-městnanosti a související rekvalifika-ci na jinou práci

2) Využít některou z vlastností obecné-ho penzijního systému, pokud totento umožňuje (předčasný odchoddo důchodu)

3) Konstruovat speciální penzijní sché-ma využitelné danou sociální skupi-nou (systém předdůchodů, speciálníúprava odchodů do důchodu)

Problém prvního možného řešení jev tom, do jaké míry bude v rámci sociálnípolitiky uznáno právo zaměstnance na od-počinek vzniklé ve vazbě na zvýšené opo-třebení organismu a do jaké míry budetoto pouze pobídkou k (nucenému) převe-dení na práci jinou či rekvalifikaci. Řadatzv. výsluhových penzijních schémat ak-centovala právě princip neetičnosti(Šetek, 2010) po řadě let práce propustitpro nevyhovující zdravotní požadavky za-městnance bez jakékoli kompenzace.

V roce 2014 bylo možno zaznamenat naúrovni MPSV ČR návrh novelizace legisla-tivní úpravy českého penzijního systémuve smyslu speciální penzijní úpravy prohorníky. Jde o úpravu vztahující se na sta-novený okruh pojištěnců pracujících v hor-nictví, která obsahuje úpravu snížení dů-chodového věku pro tyto pojištěnce o pětlet a zvláštní způsob stanovení výše pro-centní výměry starobního důchodu. Tatoopatření jsou spolu vzhledem ke konstruk-ci českého penzijního systému svázána -pokud je snížený důchodový věk, je účel-né současně upravit také procentní výmě-

ru starobního důchodu, a to i ve vztahuk dřívějším nárokům horníků, tak jak bylynovelizovány příslušnými nařízenímivlády postupně od roku 1995.

Příslušný návrh obsahuje ustanovení,které ilustruje zmíněný problém konkrétnětakto v § 37b novely zákona č. 155/1995 Sb.,o důchodovém pojištění:

„Ustanovení tohoto dílu se vztahují napojištěnce, kteří před rokem 2030a) vykonávali zaměstnání v hornictví se

stálým pracovištěm pod zemí v hlubin-ných dolech (dále jen „zaměstnánív hlubinném hornictví“) a

b) v zaměstnání v hlubinném hornictví od-pracovali celkem aspoň

1. 3300 směn, popřípadě, jde-li o zaměst-nání v hlubinném hornictví v uranovýchdolech, 2200 směn, nebo

2. 3081 směn, pokud zaměstnání v hlubin-ném hornictví skončilo z důvodu dosa-žení nejvyšší přípustné expozice, popří-padě, jde-li o zaměstnání v hlubinnémhornictví v uranových dolech, 1981směn, pokud toto zaměstnání skončiloz důvodu dosažení nejvyšší přípustnéexpozice.“Těmto pojištěncům se sníží důchodový

věk o 5 let při současné úpravě procentnívýměry důchodů. Z toho vyplývá, že přinezměněné sazbě pojistného se těmto po-jištěncům sníží důchodový věk podstatně- finančně tedy budou čistými příjemcizvýhodnění odpovídající dosažení přísluš-né maximální expozice, která byla zjištěnana základě zdravotně-sociálních kritérií.Tato kritéria jsou průměrná ve smyslutoho, že platí pro všechny pojištěnce da-ného odvětví a nárok je tedy univerzálnív dané sociální skupině, přičemž platí dálerozrůznění podle typu vykonávané prácea tedy i její zdravotně-sociální náročnosti.Podle zprávy ministerstva zdravotnictví zesrpna 2013 (MZ ČR, 2013), jsou právě hor-níci nejvíce postiženi nemocemi z povolá-ní. 13 % všech profesionálních onemocně-ní v ČR se týká právě horníků. Nejčastějise jedná o zaprášení plic či o nemoci peri-ferních nervů z vibrací, tato onemocněnípotom také již zpravidla trvale negativněovlivňují kvalitu života. Rovněž riziko pra-covních úrazů je u horníků vyšší než u vět-šiny běžných povolání.

Jak vyplývá z příslušných důvodovýchzpráv a analýzy situace v odvětví, podob-né návrhy jsou výsledkem jak zdravotně--sociální situace příslušných zaměstnan-ců, tak i strukturální situace v odvětví. Pří-slušné návrhy konkrétně akcelerovalyv souvislosti se situací v ostravsko-karvin-ské lokalitě vznikající po roce 2010 v sou-vislosti se strukturální situací na trhus uhlím a celkovou situací v hornictví - DůlPaskov. V rámci diskusí jsou zvažoványi náklady na sociální situaci jednotlivýchsociálních skupin. Parametry českého so-ciálně-ekonomického systému jsou tako-vé, že průměrné makroekonomické nákla-

dy na člověka, který bude mít možnost vy-užít tohoto speciálního penzijního sché-matu a odejít do důchodu, jsou výrazněnižší než náklady na nezaměstnanéhoi v případě jeho probíhající rekvalifikace.A to z toho důvodu, že nezaměstnaný člo-věk je příjemcem dávek v nezaměstnanos-ti, případně dalších nepojistných sociál-ních dávek, kdežto jeho krytí v rámci pen-zijního systému skýtá možnost sníženíjeho závislosti na jiných, méně ekvivalent-ních částech sociálního zabezpečenív době jeho vyššího věku (typicky sociálnískupina „50+“). Tudíž je zde ve shoděs teoretickým vymezením zvažován i ná-kladový aspekt dané problematiky v jed-notlivých „patrech“ sociálního systému.

Problémem zvoleného řešení je nespor-ně již zmíněná vazba pouze na výdajovoustránku 1. pilíře důchodového systému,kdy toto řešení vypadá na první pohledjako snadná a účelná úleva a řešení vznik-lého národohospodářského problému, alena druhý pohled není řešena příjmovástránka, nebo� daný nárok není doprová-zen opatřeními na straně příjmů důchodo-vého systému - např. zvýšením pojistnéhopro danou sociální skupinu, resp. tvorbouspeciálního odvětvového penzijního sché-matu s příjmovou i výdajovou stránkou.Finanční náklady spojené s navrhovanouúpravou budou záviset na počtu horníkůsplňujících stanovené podmínky, který sebude vyvíjet v návaznosti na rozsahu útlu-mu těžby. Tyto dodatečné náklady budourozloženy v čase tak, jak budou jednotlivíhorníci splňovat stanovené podmínkya jak se bude snižovat rozsah těžby. Přisnížení počtu horníků cca o 25 procent bynáklady do roku 2070 činily celkem 26 mi-liard korun.

Současně ovšem platí, že jiná řešenízmíněného problému jsou z hlediska so-ciálně-politického za dané situace v ná-rodním hospodářství a při neexistenci jižvytvořených schémat akumulačního typukomplikovanější k prosazení a realizaci.Systém tzv. předdůchodů (viz též další dis-kuse) je dobrovolný a účast v něm je takéz hlediska zaměstnanců doprovázena mo-mentálním snížením jejich disponibilníchpříjmů oproti předchozímu stavu. Navýšitpojistné či odkázat zaměstnance na indivi-duálně naspořené prostředky ve III. pilířimá podobné charakteristiky. Zmíněná si-tuace ukazuje, že chceme-li umožnit tvor-bu speciálních penzijních schémat, jenutno tomu věnovat zvláštní pozornostv koncepci penzijního systému a zkoumat,zda skutečně takováto penzijní schématajsou vytvářena a zda plní příslušný účel;to je v praxi daleko obtížnější, než se zdáz pohledu teoretické hodnoty racionalitykoncepce penzijního systému samotného.

To ukazuje vývoj v oblasti veřejné poli-tiky: příslušné návrhy Ministerstva prácea sociálních věcí byly sice zpracovány, alelegislativní proces v dané oblasti je vyso-






ce kontroverzní s argumentací jak nutnos-ti podílu zaměstnavatele, tak i dalších in-vestic do regionu, kdy příslušný návrh bylkritizován jako sice řešící sociální otázku,ale pouze s pomocí redistribuce a bezvazby na odvětví (Sondy, 2015). Je takzřejmé, že praktické aspekty speciálníchpenzijních schémat skutečně odrážejí po-stoje jednotlivých sociálních partnerů i ús-kalí odhalená v teoretické analýze; v situa-ci deficitní fiskální situace pak navíc do-chází ke zvýšené citlivosti na jakékoli do-datečné výdaje do budoucna generovanéjednotlivými návrhy.

Britský Mineworker's pensionscheme

Mezinárodní srovnání speciálních pen-zijních systémů je analyticky obtížné, pro-tože z dostupných údajů je obtížné odlišitjejich konstrukci z důvodů skutečné zvýše-né náročnosti odvětví a důvodů dalších,tedy historických, rozsahu univerzálníhopenzijního systému a jeho pokrytí v popu-laci, charakteristik odvětví v dané zemia podobně. Proto uvedeme pouze vybra-ný dílčí příklad systému pro horníky, po-drobnější údaje nad rámec článku lze na-lézt v přehledové literatuře (VÚPSV, 2011).

Britský Mineworker's pension schemefunguje v současnosti na základě Coal Actz roku 1994, vznikl však již v roce 1952.Příspěvky do tohoto schématu se postup-ně zvyšovaly z maximálních 7,5 pencí odroku 1952 až na 5,25 % z příjmu v roce1998. V roce 1994 bylo toto schéma uza-vřeno a noví účastníci se již zapojovali doIndustry Wide Mineworkers PensionScheme, úroveň příspěvků zaměstnancůzůstala na 5,25 % z příjmu.

Penze z tohoto schématu činí 1/60 zakaždý rok přispívání do systému (Contri-bution Service). Zohledněné výdělky činíprůměr ze třech nejlepších let z posled-ních 13 zdaňovaných let. Pokud činí zo-hledněné výdělky např. 20 000 libera účastník byl 15 let přispěvatelem dosystému, jeho dodatečná penze bude činit (1/60) x 20,000 x 15 let = 5,000 ročně.

Z tohoto schématu jsou poskytoványi další dávky, např. v případě dlouhodobénemoci, dávky životním partnerům a po-dobně.

Ukazuje se, že podobné schéma sloužípředevším jako dodatečná zaměstnaneckápenze; sociálně-zdravotní aspekty ve vzta-hu k odvětví hornictví jsou zde sekundární.V komparaci s návrhem českého schématupro horníky nebo dřívějším systémem pra-covních kategorií jsou podobná schématavýrazně segmentovanější a komplikova-nější, protože poskytují dodatečná sché-mata vyplácení dávek i příspěvků.

Je zřejmé, že v zahraničí vzhledemk historickému vývoji mají zaměstnaneckápenzijní schémata silnější pozici (VÚPSV,2011), což lépe konvenuje základní mikro-

ekonomické úvaze o odvětvových penzij-ních schématech. Mezi příčinami tohotostavu lze zdůraznit zejména to, že na rozdílod centrálně plánovaných ekonomik, kdedůchodové zabezpečení ve velké míře ga-rantoval a provozoval stát, se v těchto ze-mích na principu zaměstnaneckých sché-mat odbývala velká část důchodového za-bezpečení vždy. Až s flexibilizací pracovní-ho trhu a liberalizací pracovního zákono-dárství se role zaměstnavatelů začala zmen-šovat, přesto je však systémově silnější.V rámci procesů veřejné politiky to pak jemožno sledovat na charakteru příslušnýchjednání: zatímco v České republice je pri-mární požadovat dodatečné zabezpečení navládě, v zahraničí je tendence k tvorbě za-městnaneckých schémat přece jen vyšší,i když důvod jejich tvorby nemusí být nutněpřímo dán charakterem odvětví.

Diskuse

Sociálně politické pobídky pro existencispeciálních penzijních úprav v určitých so-ciálních skupinách jsou značné a rostou,pokud dochází k prodlužování lidského ži-vota ve vztahu k situaci na trhu prácea tím i důchodového věku. Z tohoto hle-diska je zřejmé, že současné důchodovésystémy jsou pod velkým tlakem takovátořešení umožnit a lze předpokládat, že takjak bude sociální realita ukazovat skuteč-né lidské osudy v situaci prodlužující sepracovní kariéry, mohou tyto podnětyi narůstat.

Jednotlivé metody řešení těchto pobí-dek shrnuje tabulka č. 1.

Primárním determinantem případnéexistence speciálních penzijních schématje prodlužující se délka života a s tím sou-visející parametrická úprava důchodové-ho systému - důchodový věk a jeho pří-padná individuální flexibilita, stejně jakopříslušné požadované náhradové poměry.

Úpravy v tomto směru mají přímý vliv nato, zda budou speciální penzijní schématapotřebná a pro jaké sociální skupinybudou využita. Obecně platí, že pokud jetlak na speciální penzijní schémata přílišvelký, je nejlepší metodou zabezpečeníkvalitní a dostatečně robustní univerzálnípenzijní systém; v něm mohou občanérealizovat své důchodové zabezpečenív průběhu celé své pracovní kariéry.

Dalším faktorem je situace na trhupráce a kvalita života zaměstnanců. Zdese nabízejí jak komplexnější ukazateletypu QALY a DALY, které se k posouzenízdravotně-sociálních aspektů života a jehokvality používají v teorii a praxi zdravotnípolitiky celosvětově, tak i jednodušší me-tody typu počet odpracovaných let(hodin) nebo ukazatele pracovní neschop-nosti v daném odvětví, které v průměrupříslušnou službu mohou, zejména propracovně právní účely, poskytnout také.Při shodě na způsobu měření těchto fakto-rů tak lze získat objektivnější ukazateletoho, která odvětví jsou skutečně více ná-ročná, a tudíž ve kterých by měla existen-ce speciálních penzijních schémat racio-nální opodstatnění.

Podstatnou je také otázka individuálníflexibility zaměstnanců - rekvalifikace. Najedné straně, při současné délce pracovníkariéry, je to zřejmě nezbytný aspekt prořadu profesí a v rámci univerzálního pen-zijního systému je to v podstatě řešeníprvní volby, jak do něj zajistit kontinuálníalokaci příjmů bez speciálních požadavků.Na druhé straně je krajně problematickénutit k rekvalifikaci sociální skupiny, kterédlouhodobě pracují v náročné, zdraví za-těžující profesi, už proto, že po určité doběje jejich pracovní schopnost narušenaprávě výkonem této profese a někteří, jakje často argumentováno, se předpokláda-ného konce pracovní kariery v odvětví aninemusí (ve zdraví) dožít.

Tabulka č. 1 - Metody řešení odchodů do důchodu ve vazbě na náročnost zaměstnání

Stupně sociálního systému

Obecné parametry univerzálního penzij-ního systému, důchodový věk

Charakter pracovní kariéry, kvalita života

Tvorba speciálních dobrovolných penzij-ních schémat akumulujících dodatečnézdroje

Tvorba speciálních nárokových penzij-ních schémat redistribuujících zdroje

Řešení v rámci sociálního systému

Příklady konkrétních sociálně-politic-

kých řešení

Prodlužování důchodového věku,sazby pojistného, obecné parametric-ké nastavení důchodového systému,kritéria invalidity

Rekvalifikace, aplikace zdravotně-so-ciálních kritérií pro posouzení nároků

Předdůchody, doplňkové penzijní spo-ření

Úprava nároků pojištěnců v rámci po-vinného penzijního systému

Podpora v nezaměstnanosti, sociálnípomoc

Zdroj: vlastní zpracování




V případě, že kombinace výše uvede-ných faktorů vygeneruje sociální tenzi vesmyslu požadavků na parametrické zlep-šení důchodového systému pro určitousociální skupinu, nabízejí se dodatečnáschémata tuto tenzi zmírňující.

Schémata akumulující zdroje jsou ele-gantní v tom smyslu, že ponechávají řeše-ní na dohodě mezi zaměstnanci a zaměst-navateli a akumulací zdrojů zajiš�ují vyššípenzijní standard příslušným zaměstnan-cům, s plným promítnutím do nákladů od-větví a tedy i ekonomických bilancí pří-slušných zaměstnavatelů. Tím je dána i je-jich ekonomická racionalita, nebo� je mik-roekonomicky plně obhajitelné, aby cenypříslušných produktů zahrnovaly plné ná-klady na pracovní sílu v daných odvětvíchvčetně jejího životního cyklu. Předpokla-dem jejich realizace je však dostatečnábonita odvětví, jeho strukturální stabilitaa ochota takováto penzijní schémata vy-tvářet. Příkladem takového opatření v čes-kém sociálním systému jsou tzv. předdů-chody (z. č. 427/2011 Sb.), dobrovolněakumulující příspěvky zaměstnanců a za-městnavatelů, kteří si takovýto systémzvolí. Pro existenci takovýchto schématnakonec nejsou objektivně daná kritériasnížené kvality života či omezené doby vy-konávání zaměstnání nezbytně nutná:mohou být realizována převážně či čistěna výsluhovém principu podle obecnýchčasových kritérií. Doposud je však v tomtosystému minimální počet účastníků (cca1000 osob k IV. čtvrtletí 2015) a z hlediskametodologie tohoto článku neřeší speci-ficky otázku zdravotně-sociálního znevý-hodnění, ale jsou v zásadě obecným rozši-řujícím penzijním schématem, jakkoli pri-márně určeným pro zájemce z těch sekto-rů, kde existuje po snížení penzijního věkupoptávka. Dalším dílčím problémem můžebýt, v případě dobrovolnosti i uvnitř od-větví, realizace pouze na úrovni některých(zejména větších) zaměstnavatelů a sou-časná obtížná pozice malých firem, kterémohou mít obtíže s tvorbou příslušnýchschémat v praxi; zde může být řešenímdohoda na úrovni příslušného odvětví čiregionu.

Schémata redistribuující zdroje jsou za-ložena na odlišných nárocích některýchsociálních skupin v povinném penzijnímsystému. Tyto odlišné nároky jsou zdů-vodněny typicky náročností práce v da-ných odvětvích oproti odvětvím běžným(průměrným); v tom tkví i jejich kámenúrazu, nebo� je obtížné tyto nároky přiznatjen některým skupinám zaměstnanců,a některým ne; pomoci mohou snad jenobjektivizované ukazatele kvality životaa pracovní náročnosti, které dostatečněpřesvědčivě tyto nároky zdůvodní. Příkla-dem takového schématu byly v minulostitzv. pracovní kategorie a v poslední doběse objevivší návrhy na speciální úpravudůchodových nároků pro horníky; ty

v sobě navíc nesou snahu řešit situaciv odvětví. V rámci příslušných analýz jevšak potřebné zvažovat stabilitu povinné-ho penzijního schématu jako takového vevazbě na navrhované opatření. Zdůvod-ňující kritéria existence pro tato schémata,která jsou v zásadě povinného charakteru,musí být dostatečně robustní a v případěstátního penzijního systému musí být takédostatečně přesvědčivá pro veřejnouvolbu.

Závěr

Speciální penzijní schémata jsou voli-telným prvkem důchodového zabezpečenía pobídky pro jejich existenci souvisís měnící se demografickou situací, vývo-jem na trhu práce a specifikami jednotli-vých odvětví. Protože se tyto determinan-ty v poslední době podstatně mění, rostev rámci veřejné politiky i poptávka po ře-šeních. Obtížná situace zaměstnanců jed-notlivých odvětví vede ke specifikacím je-jich nároků ve vztahu k výsluhovému prin-cipu penzí, avšak financování těchto náro-ků je žádoucí primárně řešit na úrovni od-větví, kde vznikly. Tvorba takovýchtoschémat ve vztahu zaměstnanec-zaměst-navatel je tedy řešením první volby. Můžeto však být obtížné, a proto jsou diskuto-vány i další možnosti, jak zvýšit robust-nost vzniklých schémat a jak je provázats univerzálním penzijním systémem.V případě neuspokojení vzniklých nárokůhrozí snížení životní úrovně příslušnýchsociálních skupin, v horším případě i so-ciální nestabilita daných regionů. Při úpra-vách univerzálního penzijního systémujako základní, každému občanu dostupnévarianty je nutno se zabývat i potenciál-ním vznikem schémat speciálních a nepo-nechávat jejich existenci pouze na spon-tánním vývoji, nebo� zpětně se otázka dů-chodového zabezpečení často ani vyřešitdobře nedá.

Na otázku důchodového věku a zdravot-ního stavu zaměstnanců mají významnývliv také obecné aspekty sociální politiky.Zhoršený zdravotní stav často vede k po-bídkám odchodu do důchodu, pokud topenzijní systém v některé variantě umož-ňuje. Je možno konstatovat, že úloha pre-vence a prodloužení produktivního uplat-nění je ve vztahu k udržitelnosti penzijníchsystémů zcela zásadní. Nelze libovolněmanipulovat s důchodovým věkem, resp.zohledňovat pouze střední délku životav konstrukci penzijních systémů ve smy-slu populačních prognóz, aniž bychom sezabývali tím, v jaké kvalitě lidé žijí a zdajsou práceschopní.

Pokud speciální schémata selžou nebonebudou adekvátně využita, odrazí se tona situaci na trhu práce, případně v rámcijednotlivých pater sociálního systému,zejména tedy politiky zaměstnanosti a so-ciální pomoci. I to má své náklady a z to-

hoto hlediska je účelné analyzovat, dojaké míry se vyplatí případně existencispeciálních penzijních systémů podporo-vat fiskálně z veřejných rozpočtů nebo le-gislativně v rámci jednání tripartity;v tomto směru se lze inspirovat též v za-hraničí (Arbetsgivarverket, 2011). Stejnětak je účelné zvažovat i obecnou makro-ekonomickou situaci a demografickývývoj, nebo� pokud platí, že je na ní závis-lý univerzální penzijní systém, je součas-ně nutno zvažovat také stabilitu schématspeciálních, která vzhledem ke svémumenšímu objemu mohou snadno „pod-lehnout“ např. strukturálním dopadůmekonomické krize.

Poděkování

Článek byl zpracován s podporou pro-jektu „Aktuální trendy ve vývoji finanč-ních trhů“, podpořeného z prostředků in-stitucionální podpory na dlouhodobý kon-cepční rozvoj výzkumné organizace Vy-soké školy finanční a správní, z. ú., v ro-ce 2016.

Literatura:

Arbetsgivarverket, 2011. Social partners role in Payformation in Swedish central government adminis-tration. [Online] Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/32/25/48668387.pdf [Přístup získán 05 092011].

Babisch, W., 2010. Good practice guide on noise ex-posure and potential health effects. EEA Technicalreport No. 11 editor European EnvironmentalAgency: Copenhagen.

Bourdieu, P., 1986. The Forms of Capital. V: Handbo-ok of Theory and Research for the Sociology ofEducation. New York: Greenwood, pp. 241-258.

Domonkos, S., 2014. Promoting a higher retirementage: A prospect-theoretical approach. InternationalJournal of Social Welfare, pp. 133-144.

Engliš, K., 1930. Teleologie jako forma vědeckéhopoznání. Praha: František Topič.

Engliš, K., 1932. Malá finanční věda. Praha: FrantišekBorový.

Esping-Andersen, G., 1990. The Three Worlds ofWelfare Capitalism. Cambridge: Polity Press.

Hurley, J., 2000. An overview of the normative eco-nomics of the health care sector. V: A. Culyer & J.Newhouse, editoři Handbook of Health Economics.Amsterdam: Elsevier.

Industry Wide Mineworkers Pension Scheme, 2014.Industry Wide Mineworkers Pension Scheme. [On-line] Dostupné z: http://www.iwmps-pension.org.uk/introduction.htm [Přístup získán 15 12 2014].

Kotlikoff, L. & Smith, D., 1983. Pensions in the Ame-rican Economy. Chicago: NBER.

Krebs, V. a. k., 2009. Solidarita a ekvivalence v soci-álních systémech. Praha: VÚPSV.

Krebs, V. a. k., 2010. Sociální politika. Praha: WoltersKluwer.

Mineworkers Pension Scheme, 2014. MineworkersPension Scheme. [Online] Dostupné z: http://www.mps-pension.org.uk/ [Přístup získán 15 12 2014].

Mooney, G., 1992. Economics, Medicine and HealthCare. Second edition. Essex: Prentice Hall.

MZ ČR, 2013. Nemocemi z povolání trpí nejvíce hor-níci. Tisková zpráva MZ ČR srpen 2013.

Potůček, M., 2005. Veřejná politika. Praha: Sociolo-gické nakladatelství.

Sondy, 2015. Na dřívějším odchodu horníků do dů-chodu se vláda opět neshodla. [Online]




Poznatky z praxe

Dostupné z: http://www.e-sondy.cz/aktualne/4824-3/na-drivejsim-odchodu-horniku-do-duchodu-se-vlada-opet-neshodla [Přístup získán 01 08 2015].

Šetek, J., 2010. Výsluhové příspěvky ze služebníchpoměrů. Práce a sociální politika, p. 5.

Valenčík, R., 2014. Lidský kapitál a investice do vzdě-lání. Sborník z pracovní části 17. ročníku meziná-rodní vědecké konference. Praha, VŠFS EUPRESS.

Vostatek, J., 2015. Sociální a správní modely důcho-dového pojištění a spoření. Praha : VŠFS.

VÚPSV, 2011. Zaměstnanecká schémata penzijního po-jištění ve vybraných státech EU, Švýcarsku a USA.Praha: VÚPSV.

WHO, 2002. The world health report 2002 - ReducingRisks, Promoting Healthy Life. Geneve: WHO.

Work Ability Index, 2015. Work Ability Index Infor-mation.[Online] Dostupné z: http://www.ttl.fi/en/health/wai/pages/de fault.aspx [Přístup získán 01 08 2015].

Zandstra, G., 2002. Enron, board governan-ce and moral failings. Corporate Governance.

The International Journal of Business in Socie-ty, pp. 16−19.

Autor ([email protected]) působíjako odborný asistent na katedře financíVysoké školy finanční a správní v Praze(University of Finance and Administrati-on), Estonská 500, 101 00 Praha 10, Českárepublika.

Bydlení a bytová politika v hlavním městě Praze a České republice v kontextu demografických změnPetr Wija Michal Němec

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE uspořádal 28. ledna 2016 seminář

s názvem „Bydlení a bytová politika v hl. městě Praze a České republice v kontextu demografických změn“. Na semi-

náři vystoupili zástupci pořádajících institucí, dále zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro míst-

ní rozvoj a další odborníci na tuto problematiku. Seminář se mimo jiné zaměřil na problematiku bydlení v kontextu

probíhající aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy. Seminář se setkal se značným zájmem odborné veřejnosti, sa-

mospráv a dalších účastníků. Prezentace ze semináře jsou dostupné na stránkách Institutu důstojného stárnutí

(www.dustojnestarnuti.cz).

Bydlení a bytová politika jako main-streamové téma politiky „přípravy nastárnutí“

Téma seniorského i sociálního bydleníje dlouhodobě vnímáno jako prioritní zestrany samospráv, zejména obcí. V dotaz-níkovém šetření zaměřeném na roli samo-správ v přípravě na demografické změny(MPSV, 2015) oblast bydlení považujíz hlediska kvality života seniorů za proble-matickou více než dvě třetiny responden-tů (68 %). Současně dlouhodobě obyvate-lé České republiky konzistentně vyjadřujípreferenci setrvat ve vlastním bydlenív případě snížení soběstačnosti. Bydleníje integrální součástí konceptu dlouhodo-bé péče (Kane, 2015), jehož dalšími pilířije osobní péče při snížení soběstačnostia zdravotní péče. Některé země, napříkladVelká Británie, přijaly komplexní strategiepodporující adaptaci bydlení na demogra-fické změny. Ministerstvo práce a důcho-dů (Anglie) přijalo jako motto „Strategiebydlení pro stárnoucí společnost“ (De-partment for Work and Pensions, Februa-ry, 2008) koncept celoživotního domova(„life-time homes“). Tento koncept zdů-razňuje, že v průběhu života člověka pot-kávají životní situace, které mění jeho po-třeby a omezují jeho mobilitu. Každé byd-lení by proto mělo splňovat určité mini-mální standardy přizpůsobitelnosti mění-cím se potřebám v případě snížené soběs-tačnosti, disability nebo mateřství a péčeo malé děti. K naléhavosti tématu senior-ského bydlení v České republice se přidá-

vá dlouhodobě (ne)systémová (ne)podpo-ra terénních a komunitních sociálnícha zdravotních služeb, růst kapacity poby-tových sociálních služeb bez chybějícíhovymezení seniorského a sociálního bydle-ní, neuspokojená poptávka po seniorskémbydlení a nevyjasněnost vztahu a role se-niorského bydlení a sociálních služeb. By-tová politika je také důležitou komponen-tou ucelené proseniorské politiky „městpřátelských seniorům“ - „age-friendly citi-es“ (WHO, 2007, MPSV 2009).

Podpora bydlení a právo na podporu živo-ta ve vlastním prostředí a bydlení

Podle odst. 2 Článku 4 Dodatkovéhoprotokolu Evropské sociální charty sesmluvní strany zavazují mimo jiné „umož-nit starým osobám, aby si svobodně zvo-lily způsob života a vedly, jak dlouho chtě-jí a mohou, nezávislý život v jim známémprostředí poskytnutím bydlení přiměřené-ho jejich potřebám a jejich zdravotnímustavu nebo poskytnutím dostatečné pod-pory na přizpůsobení jejich bydlení“. Jinýmezinárodní dokument, Úmluva o prá-vech osob se zdravotním postižením, pakformuluje „právo na zajištění přístupuosob se zdravotním postižením k progra-mům sociálního bydlení“ (viz článek 28).Také Zásady OSN pro seniory přijaté Val-ným shromážděním OSN již v roce 1991uvádí, že „starší lidé by měli… žít v pro-středí, které je bezpečné a přizpůsobitelnéosobním preferencím a měnícím seschopnostem, a žít ve svém domově, jak

nejdéle je to možné.“ Přes tyto meziná-rodní závazky a prohlášení se však zdá, žetéma seniorského bydlení není v rámci ve-řejné politiky v České republice prioritnía na celostátní úrovni je mu věnována mi-nimální pozornost. Akcentována je pro-blematika nákladů na bydlení a sociálněvyloučených lokalit, která přes dlouhodo-bé trendy dosud také není systémově ře-šena. Téma bydlení a veřejného prostoruv kontextu stárnutí pak zůstává spíše naokraji. Přestože ústředním mottem zákonao sociálních službách je podpora životav přirozeném prostředí a v případě osobse zdravotním postižením probíhají dílčísnahy o deinstitucionalizaci, podpora se-trvání seniorů se sníženou soběstačnostídoma se nepotkává s dostatečnou podpo-rou. Mezi bytovou a sociální politikounavíc zůstávají resortní bariéry, obdobějako v jiných „nadresortních“ agendách,jako je například integrovaná dlouhodobápéče v případě ministerstev zdravotnictvía práce a sociálních věcí.

Bydlení a bytová politika v hlavním městěPraze

V Praze dlouhodobě roste počet obyva-tel a podle poslední demografické prog-nózy (Burcin, Kučera a kol., 2014) existujepředpoklad růstu počtu obyvatel i do bu-doucna, a to především v důsledku migra-ce. Na populačním růstu obyvatel hlavní-ho města by se tak i nadále měli význam-nou měrou podílet cizinci. V roce 2050 bypodle střední a tedy nejpravděpodobnější



Poznatky z praxe

varianty prognózy mělo v Praze žít 1487tis. obyvatel, tj. zhruba o 20 % obyvatelvíce než ke konci roku 2013 (výchozí rokprognózy), kdy podle bilance ČSÚ žilov Praze 1 243 201 obyvatel. Počet osobstarších 65 let by se měl do roku 2050 zvý-šit o 44 % a počet osob starších 75 let o 89 %(Brabec, 2015). Počet 85letých a staršíchby měl vzrůst více než 2,5krát na téměř66 tis. osob (viz tabulka). Oproti počtu 123 sto-letých v roce 2013 by jich v roce 2050 mě-lo být více než tři a půl tisíce (Wija, 2014).

Výchozí podmínky bytové politikyv Praze lze zjednodušeně charakterizovatv těchto bodech: 1) vysoké tržní ceny a ná-jemné bytů, obtížná finanční dostupnostbydlení, 2) rostoucí náklady spojenés bydlením, 3) zvyšující se nároky na zajiš-tění bytových potřeb seniorů, 4) potřebabydlení a inkluze osob ohrožených chudo-bou a sociálním vyloučením, 5) z dlouho-dobého hlediska nekoncepční a pasivníbytová politika města a městských částí(Němec, 2015).

V oblasti dostupného bydlení Návrh Stra-tegického plánu hl. města Prahy (IPR,2015) doporučuje realizaci níže uvedenýchopatření a příkladových aktivit:

Realizace diferencovaných forem sociál-

ního a dostupného bydlení v rámci běžné

zástavby

� vytvoření podmínek pro vznik systémusociálního bydlení pro osoby v bytovénouzi prostřednictvím městských in-vestic do výstavby, rekonstrukcí, oprava úprav bytů s cílem zajistit dostatečnékapacity krizových, sociálních a dos-tupných bytů,

� spolupráce se soukromými pronajíma-teli bytů a neziskovým sektorem při za-jiš�ování bytových kapacit pro osobyv bytové nouzi (např. formou poskyto-vání garancí soukromým pronajímate-lům atd.),

� vytvoření a implementace nástrojůústupového seniorského bydlení včet-ně eventuálního zavedení nástroje tzv.zpětných hypoték, přičemž byty senio-rů by po jejich smrti nenabývaly privát-ní subjekty, ale přímo město,

� zvýšení dostupnosti bezbariérovéhobydlení a podpora služeb zaměřenýchna poradenství a asistenci při odstra-ňování bariér v bytech seniorů a osobse zdravotním postižením,

� zprostředkovávání výměny obecníchnájemních bytů (tzn. větších za menší)napříč všemi městskými částmi,

� realizace programů finančně zvýhod-něného nájemního bydlení pro vybra-né zaměstnance z veřejného sektoru,kteří mají pro chod města strategickývýznam (poskytování služebních bytůmaximálně po dobu výkonu profese),

� vyčlenění části obecního bytovéhofondu pro účely dostupného startova-cího bydlení poskytovaného po určitéobdobí mladým rodinám, které vyhovípříjmovým i jiným kritériím,

� zavedení programů sociální práce za-měřených mj. na zvyšování kompeten-cí samostatného bydlení v běžnémbytě, které budou pro uživatele krizo-vých a sociálních bytů obligatorní.

Koncepčně a aktivně vedená bytová po-

litika města

� vytvoření nového koncepčního rámcebytové politiky města s důrazem na so-ciální aspekty bydlení,

� aktivní podílení se na přípravě zákonao sociálním bydlení (formou připomínek,vlastních pozměňovacích návrhů atd.),

� sladění základních principů bytové po-litiky na úrovni hl. m. Prahy a jednotli-vých městských částí (snaha o jednot-nou bytovou politiku města a měst-ských částí).

Efektivní a odpovědná správa obecního

bytového fondu

� provedení auditu bytového fondu spra-vovaného hl. m. Prahou i jednotlivýmiměstskými částmi za účelem identifika-ce disponibilních bytů,

� zastavení neuvážené privatizace vol-ných menších či bezbariérových obec-ních bytů eventuálně využitelných prosociální účely,

� využívání prostředků z fondu Rozvoje so-ciálního bydlení výhradně pro účely re-konstrukcí či výstavby sociálního bydlení,

� založení jediné městské firmy spravujícíobecní bytový fond za účelem vyššíefektivity jeho provozování,

� zvýšení transparentnosti při správě by-tového fondu a informovanosti o nabíd-ce disponibilních bytů (např. zřízení rea-litního inzertního portálu nabízejícíhobyty ve vlastnictví města).

Literatura:

Brabec, T. Demografie, bydlení a veřejná vybavenostv Praze: Demografie. Institut plánování a rozvojehl. m. Prahy, červen 2015

Burcin, B., Čermák, Z., Kučera, T., Šídlo L. Prognózavývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy a odhadůnáhradové migrace na období do roku 2050. Praha,červenec 2014

Department for Work and Pensions. Lifetime Homes,Lifetime Neighbourhoods - A National Strategy forHousing in an Ageing Society. Department forCommunities and Local Government, Departmentof Health, Department for Work and Pensions, Feb-ruary 2008 [online] http://www.cpa.org.uk/cpa/life-timehomes.pdf

Holmerová, I., Starostová, O., Vepřková, R., Wija,P. Bedekr aktivního stárnutí. Fakulta humanitníchstudií Univerzity Karlovy, Praha 2013.

Institut důstojného stárnutí. Prezentace ze seminářeBydlení a bytová politika v kontextu demografic-kých změn (Praha, 28.1.) Institut důstojného stár-nutí, 2015 [online] http://www.dustojnestarnuti.cz/bydleni/prezentace-ze-seminare-bydleni-a-bytova-politika-v-kontextu-demografickych-zmen-praha-28-1/

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Návrh stra-tegického plánu, Institut plánování a rozvoje hl. m.Prahy, 2015 [online] http://www.iprpraha.cz/cla-nek/1464/navrhova-cast

Kalvach, Z. a kol. Podpora rozvoje komunitníhosystému integrovaných podpůrných služeb. Praha,Diakonie ČCE, 2014

Kane, Robert L. A New Long-Term Care Manifesto.The Gerontologist (2015) 55 (2): 296-301. doi:10.1093/geront/gnv010

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Metodikavytváření místních a krajských akčních plánů pod-pory pozitivního, aktivního a zdravého stárnutí(MPSV, 2015)

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Globální městapřátelská seniorům: Průvodce. MPSV, 2009 [online]http://www.who.int/ageing/WHO_age_friendly_citi-es_cz.pdf

Němec, M. Demografie, bydlení a veřejná vybave-nost v Praze: Bydlení. Institut plánování a rozvojehl. m. Prahy, červen 2015

Wija, P. Počet stoletých se v Praze do roku 2050 zvýšítřicetinásobně (07.10.2014) Medical Tribune18/2014 [online] http://www.tribune.cz/clanek/33935-pocet-stoletych-se-v-praze-do-roku-zvysi-triceti-nasobne

World Health Organization. Global age-friendly citi-es: A guide. Geneva. WHO, 2007. [online]http://www.who.int/ageing/publications/Global_age_friendly_cities_Guide_English.pdf

Autor Petr Wija ([email protected])působí v Institutu důstojného stárnutíČCE, Belgická 22, 120 00 Praha 2, Českárepublika.

Autor Michal Němec ([email protected])působí jako specialista analýz a prognózv Institutu plánování a rozvoje hl. m.Prahy, Vyšehradská 57, 128 00 Praha 2,Česká republika.

Tab. Prognóza vývoje počtu seniorů v hl. m. Praze v letech 2030−2050 (střední

varianta, obě pohlaví)

Věk 2013 2020 2030 2040 2050

65+ 225 042 252 395 267 304 288 920 323 194

75+ 91 060 109 485 146 355 153 819 171 823

85+ 25 629 29 480 42 697 61 167 65 766

100+ 123 233 808 1469 3690

Zdroj: Burcin, B., Čermák, Z., Kučera, T., Šídlo L. Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy a odha-dů náhradové migrace na období do roku 2050. Praha, červenec 2014



Metodologie

Pro účely této zprávy Charita ČR pro-vedla celostátní průzkum v červnu 2015.Dotazník byl vytvořen na základě podkladůod poradenské firmy Fresno, která meto-dologicky zaštítila celoevropský průzkumpro Caritas Europa a její členské organiza-ce. Sběr dat na státní i celoevropské úrov-ni probíhal elektronicky. Pro český průz-kum byli osloveni sociální pracovníci z od-borných sociálních poraden. Průzkumu sezúčastnilo 34 z celkového počtu 69 pora-den Charity ČR.

Nejpalčivější problémy v rámci chudoby

a sociálního vyloučení

Celkem 79 % respondentů označilo zanejožehavější problém „předluženost“.Dále se na žebříčku nejvýše umístila dlou-hodobá nezaměstnanost (70 % responden-tů), chudoba pracujících (50 %), přístupk bydlení (44 %) a zvyšující se nerovnostia propasti mezi chudými a bohatými. Res-pondenti měli na výběr celkem 14 problé-mů v rámci chudoby a sociálního vylouče-ní. Vybrat mohli maximálně pět oblastí.

Předlužení

Podle průzkumu provedeného mezi so-ciálními pracovníky Charity ČR byla pře-

dluženost označena jako nejzávažnějšíproblém v oblasti chudoby a sociálníhovyloučení v České republice. V roce 2014odborné sociální poradny Charity ČR re-gistrovaly přes 27 000 příjemců, z toho 60 %žen a 40 % mužů. V celkovém objemu po-žádali o pomoc se svými dluhy průměrnědva z pěti klientů charitních poraden.1

Praxe ovšem ukazuje, že osoby nejvíceohrožené chudobou na oddlužení nedo-sáhnou. Důvodem jsou zejména příliškomplikované a odrazující podmínky prooddlužení (např. splacení 30 % dluhu, za-placení nákladů na exekutory a získánísouhlasu věřitelů k prominutí dluhu).

Jiná výzkumná studie (provedená Aso-ciací občanských poraden)2, která se sou-středila na příjemce dluhového poraden-ství během roku 2014, dospěla k těmto zá-věrům: 33 % zadlužených osob mělo dluhyu bank, 36 % u nebankovních společnostía 31 % mělo dluhy jiného původu. Většinaz těchto dalších dluhů vyplývá z nevýhod-ných spotřebitelských smluv, ale takéz prodlení platby nájemného u bytů vevlastnictví obcí, poplatků za pojištění v ob-lasti veřejného zdraví nebo příspěvků nadůchodové pojištění od osob dříve působí-cích na volné noze, které často nemají příj-my kvůli druhotné platební neschopnosti.

Z pohledu těchto a dalších zjištění sezdá současná právní úprava poskytováníúvěrů a ochrany spotřebitele nedostateč-

ná. Situaci dále zhoršuje nízká úroveň fi-nanční gramotnosti široké části populace.Toho využívají lichváři, jejichž služby ne-jsou nijak regulovány.

Poté, co se Zdena rozvedla, přiřkl jí soudpéči o děti. Ačkoliv byla otci dětí stanovenavýše výživného, neplatil po dva roky. Zdenapodala na bývalého manžela trestní ozná-mení, které pro ni znamenalo další psychic-kou zátěž. Při soudním řízení byl otec uznánvinným z trestného činu neplacení výživné-ho a odsouzen k odnětí svobody. Na rozsu-dek Zdena reagovala slovy: „K čemu mi toje? Peníze jsem stejně nedostala! Kde ty pe-níze seženu? Jak nakrmím svoje děti?“ Roz-plakala se. Sociální pracovník Charity ČRvysvětluje její reakci: „Pokud otec nepracu-je, nebo pracuje nelegálně a nemá žádnáaktiva, klient (matka) je stále ve stejně špat-né situaci. Nemá žádnou šanci získat výživ-né na své děti a v tomto případě neexistuježádná náhradní finanční podpora. Nemá jakuživit své děti.“

Příběh z odborné sociální poradny.

Přístup k bydlení

44 % sociálních pracovníků, kteří se po-díleli na výše zmíněném průzkumu CharityČR,3 označilo přístup k bydlení za jedenz nejpalčivějších problémů týkajících sechudoby a sociálního vyloučení v Českérepublice. Vzhledem k tomu, že významnýpodíl služeb Charity v České republice jezaměřený na osoby bez domova, čerpá or-ganizace ze svých znalostí a zkušenostía upozorňuje na problémy přístupu k byd-lení v této zemi. Například data z Českéhostatistického úřadu ukazují, že zatímcov roce 2005 představovaly náklady na byd-lení 16 % výdajů průměrné domácnosti,v roce 2012 tento podíl vzrostl na 18,2 %.4

V případě domácností s nižšími příjmy jetento podíl ještě mnohem vyšší.5 Promnoho domácností, které v současnosti ne-mají možnost (znovu) získat přístup ke stan-dardnímu nájemnímu bydlení, se ubytovnystále častěji stávají dlouhodobým nebo tr-

Poznatky z praxe

Sociální situace v Česku pohledem zprávy Caritas Cares Lucie BenešováIva Kuchyňková

Caritas Europa pravidelně vyzývá své členské organizace, aby se vyjadřovaly k dění v sociální politice na národní i ce-

loevropské úrovni a uplatnily cenný pohled grassroot organizace. Výsledkem takového zhodnocení byla v roce 2015

kompletace zprávy s názvem Caritas Cares, který můžeme přeložit jako „Charita se stará“ či „Charitě to není jedno“.

Ve svých závěrech totiž přichází s apelem na jisté změny, které dle jejího názoru mohou zajistit, aby se současná so-

ciální situace v oblastech chudoby a sociálního vyloučení zlepšila. Podobnou zprávu vydávala Caritas Europa již za rok

2014, ta byla více zaměřená na „evropský semestr“ a Strategii 2020. Kontext Strategie 2020 lze zaznamenat i ve zprá-

vě Caritas Cares 2015, ovšem v následujících řádcích se budeme věnovat především těm částem, které jsou založené

na vlastním výzkumu mezi sociálními pracovníky a finálním závěrům, resp. doporučením. Zpráva Caritas Cares 2015

byla představena zástupcům zainteresovaných institucí a organizací 2. února 2016 v Evropském domě v Praze za pří-

tomnosti Jorge Nuno Mayera, generálního sekretáře Caritas Europa. Výsledky všech evropských států jsou zveřejněny

ve Zprávě Caritas Cares 2015, která byla vydaná v březnu 2016.

Graf: Nejpalčivější problémy dle mínění sociálních pracovníků

~

Zvyšující se propast mezi

bohatými a chudými

Dostupnost bydlení

Chudoba pracujících

Dlouhodobá nezaměstnanost

Předluženost


Poznatky z praxe


valým řešením situace (a to i v případě, žepodmínky v nich nejsou dostatečné prodlouhodobé bydlení - např. pouze společnákuchyňka, pokud je vůbec k dispozici, větši-nou nevyhovuje po hygienické stránce).Tato tendence je zvláště znepokojující, pro-tože bydlení na ubytovně lidi stigmatizuje,navíc je často předražené, zejména s ohle-dem na jeho ubohou kvalitu.6

Dále musí být zmíněna omezená do-stupnost sociálního bydlení. Pokles počtuveřejně vlastněných bytových jednotek jenejvíce patrný v podílu těchto bytů na cel-kovém počtu bytů. V roce 2015 se jednaloo pouhých 7 % (ve srovnání s 39 % v roce1990).7 Zcela nedostatečný počet obecních(a podobných typů) bytů je tak hlavní pře-kážkou v poskytování a přístupu k sociální-mu bydlení.

Matka (29 let) dvou dětí (4 a 5 let) dřívebydlela s otcem dětí v pronájmu v rodin-ném domě. Kvůli fyzickému týrání se roz-hodla svého přítele opustit a bála se žíts jiným partnerem. Protože si nemohla do-volit sama pronajmout byt, šla do azylové-ho domova v Břeclavi, kde zůstala po dobujednoho roku (podle zákona je maximálnídélka pobytu v domově jeden rok). Na zá-kladě doporučení orgánu sociálně-právníochrany dětí městského úřadu, který seženou a jejími dětmi pracoval, byla rodinaminulý rok přesunuta do domova Charityve stejné obci. Rodina potřebovala dlou-hodobý dozor nad péčí o děti a domácnosta správou jejich financí. S ohledem nasoučasnou právní situaci žen žijících v do-movech pomohla Charita rodině s přihláš-kou do dalšího domova, kam se budoumuset po 12 měsících z domova Charityopět přesunout. To byla pro tuto rodinu je-diná možnost, protože žijí z dávek sociálnípodpory, které nestačí na to, aby ušetřilina kauci k pronájmu bytu. Obec neposky-tuje žádné sociální bydlení a matka v sou-časnosti není v dobré psychické kondici,což negativně ovlivňuje její možnosti přihledání dodatečných příjmů. Za stávajícíchpodmínek se jejich situace jeví jako neřeši-telná a bohužel jde o jeden z mnoha příbě-hů matek a dětí putujících od domovak domovu.

Příběh z Charity Břeclav

Chudoba pracujících

50 % sociálních pracovníků, kteří se po-díleli na výše zmíněném průzkumu CharityČR, označilo chudobu pracujících jakojeden z nejobávanějších problémů týkají-cích se chudoby a sociálního vyloučenív České republice. Podle jejich názoručeský pracovní trh postrádá dostatek kva-litních pracovních příležitostí. To se odrážína platech, které nedokáží pokrýt základnípotřeby (např. ubytování), i v nespravedli-vých pracovních podmínkách, které nutílidi k neplacené práci přesčas. Běžně se fi-

nančně podhodnocené pracovní pozicevyskytují např. v sociálních službácha školství. Ve výrobním sektoru drží za-městnavatelé nízké mzdy pod tlakem vý-hrůžek, že přesunou výrobu do zemí s niž-šími výrobními náklady.

Skupiny ohrožené chudobou s nejvyšší po-

třebou politické aktivity v České republice

Respondenti měli vybrat maximálně5 skupin, které považují za nejvíce ohrože-né chudobou a sociálním vyloučenímz možností: děti (0−17), starší lidé (nad65 let), dlouhodobě nezaměstnaní, lidé bezdomova, etnické minority (včetně Romů),migranti a uprchlíci, lidé s tělesným čimentálním postižením, samoživitelé a sa-moživitelky. Z výzkumu vyplývá, že za nej-více ohrožené skupiny chudobou a sociál-ním vyloučením jsou respondenty považo-váni:

� Starší občané (65 let a více) 47 %� Dlouhodobě nezaměstnaní 91 %� Osoby bez domova 85 % � Osoby s tělesným/mentálním postiže-

ním 65 %� Rodiče samoživitelé 65 %

Dlouhodobě nezaměstnaní

91 % sociálních pracovníků, kteří se po-díleli na výše zmíněném průzkumu CharityČR,8 uvedlo dlouhodobě nezaměstnanéjako jednu ze skupin9 s nejnaléhavější po-třebou politické aktivity v České republice.Podle oficiálních údajů počet dlouhodoběnezaměstnaných rok od roku roste. Podíldlouhodobě nezaměstnaných lidí ve srov-nání s celkovým počtem nezaměstnanýchvzrostl z 39,7 % v roce 2013 na 43,8 %v roce 2014. Navíc stále více a více dlou-hodobě nezaměstnaných není schopnonajít práci ve lhůtě 24 měsíců.10

Dlouhodobá nezaměstnanost často zna-mená neschopnost vytvářet si finanční re-zervy a mnoho lidí v České republice sedostává do dluhové pasti. Charita ČR sev praxi setkává s určitými skupinami, kteréjsou více náchylné k tomuto bludnémukruhu: mladí lidé, rodiče samoživiteléa lidé nad 50 let věku.

Osoby bez domova

Ztráta bydlení je často důsledkem ztrá-ty zaměstnání a nezřídka vede ke ztrátědalších sociálních kontaktů s kolegy, sou-sedy nebo rodinnými příslušníky, ke zhor-šení zdravotního stavu, zadluženostia dalším aspektům sociálního vyloučení.11

Většina lidí využívá nocleháren a terén-ních programů pro osoby bez domova.V roce 2014 bylo v rámci Charity ČR pos-kytováno 167 registrovaných služeb proosoby bez domova a Charita pomohla

více než 26 000 uživatelům těchto slu-žeb.12

Dlouhodobá analýza ukázala nárůstpočtu osob bez domova a lidí vyloučenýchze systému bydlení. Podle nedávných od-hadů se počet lidí v České republice, kteřípřespávají na ulici, pohybuje okolo 30 000.Dále se odhaduje, že 60 000 lidí přespávána ubytovnách, což znamená nestabilní a ne-standardní ubytování. Přibližně 100 000 li-dí v České republice je navíc ohroženoztrátou bydlení.13

Nedostatek dostupného bydlení, ne-ochota obcí převzít zodpovědnost za zlep-šení životních podmínek osob bez domo-va, stejně jako nepřipravenost tradičníchnástrojů veřejné politiky můžeme označitza hlavní důvody této neblahé tendence.Připomeňme, že Česká republika v součas-nosti není napojena na žádný mezinárodníinformační systém sbírající data o bezdo-movectví.14

Další zjištění z průzkumu

Z vnitřního průzkumu provedeného proúčely této zprávy Charitou ČR dále vyply-nulo: 77 % sociálních pracovníků uvedlo,že přiměřená podpora příjmu je lehce do-sažitelná, avšak čekací doba (až tři měsíce)je dlouhá, což bylo zdůrazněno jako hlavníproblém. V souvislosti s přiměřeností pod-pory příjmu při pokrývání základních po-třeb bylo 53 % respondentů názoru, že pa-rametry minimálních příjmů v České re-publice nejsou dostatečné.15 Hlavní důvodpro takové hodnocení byla skutečnost, ževýše těchto příspěvků je příliš nízká, abypokryla náklady na důstojný život. Navícskutečnost, že tyto příspěvky, považovanéza podporu příjmu, jsou svázány se situací„nezaměstnanosti“ osoby, ještě více de-motivuje od hledání zaměstnání, které jetaké často finančně podhodnoceno, zatím-co osobní výdaje mají při práci naopaktendenci stoupat (např. doprava, jídlo,atd.).

Matka samoživitelka (36) se dvěmadětmi (v předškolním a školním věku) ne-dostává žádné výživné. Rodina bydlí v pro-nájmu, matka hledá práci. Má středoškol-ské vzdělání a ráda by pracovala v admi-nistrativě, ale má také zájem o manuálnípráci (prodavačka, servírka nebo pomocv kuchyni). V současnosti pobírá sociálnídávky a příspěvek na bydlení - důležitoupomoc při placení nájmu. V minulosti vy-konávala letní brigádu, která jí přinesladalší příjem na následující čtvrtletí, avšakvždy měla problémy s penězi vyjít.

Pro účely znázornění vlivu napojenípodpory příjmu na stav nezaměstnanostijedince použili sociální pracovníci CharityČR případ této matky a spočítali výdaje napokrytí základních potřeb. Výsledek ukázal,že aby získala podobnou částku, jako kdyžpobírala dávky, musela by dlouhodobě vy-



Poznatky z praxe

dělávat 14 000 Kč (bez výdajů na dopravu,hlídání dětí, atd.). Vzhledem k předpokla-dům klientky a pracovním místům v regio-nu je takovou výši mzdy téměř nemožnézískat. Navíc, pokud by práci sehnalaa zase o ni přišla, musela by čekat až dopříštího čtvrtletí, než by opět měla nárokna jakékoliv dávky sociální podpory. Nenítedy překvapivé, že lidé v obdobných si-tuacích pracují nelegálně nebo jsou nuce-ni docházet do dvou zaměstnání, aby vyšlis penězi.

Příběh z odborné sociální poradnyRacek v Táboře.

V rámci průzkumu provedeného proúčely této zprávy16 byla sociálním pracov-níkům Charity ČR položena otázka, zdavěří, že se pracovní trh v ČR stává více in-

kluzivním. 48 % respondentů s tímto tvrze-ním nesouhlasilo17 a 9 % zcela nesouhlasi-lo. Jako hlavní překážku inkluzivnějšíhopracovního trhu respondenti uváděli ne-dostatečnou podporu kvalitního zaměst-nání - základní součást pilíře aktivního za-čleňování. Hlavním problémem jsou zdenejisté pracovní podmínky, protože právazaměstnanců jsou značně porušována.

Navíc podle nedávné zprávy agenturyEurostat má Česká republika čtvrtou nej-nižší minimální mzdu v Evropě. Pokud jdeo podíl mediánové mzdy, minimální mzdav České republice tvoří dokonce pouhých40 % mediánového příjmu. To je nejnižšíhodnota v EU.18 Celkem 120 000 zaměst-nanců (6 % všech zaměstnaných) v sou-časnosti dostává minimální mzdu,19 kterányní činí 9200 Kč.20 Dalších 100 000 za-městnanců si vydělá jen o něco více, než jehmotná nouze. Podle zákona o pomociv hmotné nouzi21 má stát upravovat výšiminimální mzdy na základě zvyšovánímcen spotřebního zboží (tzv. indexace). Tose však ve skutečnosti neděje a podíl pra-cujících lidí ohrožených chudobou v Českérepublice se zvýšil z 3,6 % v roce 2008 na4 % v roce 2013.22 Minimální mzda je navícčasto nižší než sociální dávky, což vedek demotivaci těch, kteří hledají práci.

Komentáře k vnitřnímu průzkumu pro-vedenému pro účely této zprávy CharitouČR na téma přiměřenosti příjmu a podpo-ry inkluzivního trhu práce zdůraznily, žemezi takovými schématy dávek a běžněvyplácenými mzdami je jen velice malýrozdíl (mzda je často téměř rovna mini-mální mzdě). Minimální mzda nedokážepokrýt základní potřeby, což může mít zanásledek, že lidé zvyklí žít ze sociálníchdávek jsou demotivováni pracovat.

Český pracovní trh diskriminuje zejmé-na ty, kteří si přejí pracovat na zkrácenýúvazek, propuštěné z výkonu trestu, etnic-ké menšiny, osoby starší 50 let, dlouhodo-bě nezaměstnané, rodiče samoživitele -především matky, a čerstvé absolventy.Dotazovaní pracovníci Charity ČR vysvět-lují: „Největším problémem je vysoká ne-

zaměstnanost, což dovoluje zaměstnava-telům vybírat si ty nejvhodnější zaměst-nance, tedy raději ne ty, kteří již jsou so-ciálně vyloučeni. Diskriminace při výběro-vém řízení je běžná praxe.“ Navíc trendpřesouvání produkce na cizí trhy práces nižšími mzdami a zároveň importovánílevnějších produktů ze zahraničí prohlubu-je diskriminační praktiky na trhu práce.Kromě toho snížení dotací EU pro odvětvízemědělství vedlo ke snížení příjmů prozemědělce a ke ztrátám pracovních místv tomto odvětví.

Závěrečná doporučení pro řešení popiso-vaných problémů

Zpráva nabídla nejen popis situace chu-doby a sociálního vyloučení a podněty k za-myšlení a diskuzi, ale především přicházís konkrétními doporučeními, kterými adresu-je pravděpodobné gestory i vztah doporu-čení k nařízením Evropské unie. Následujícíčtyři doporučení jsou jejími závěry. Podrob-nosti k doporučením naleznete ve zmíněnézprávě, která je ke stažení na stránkách:http://www.charita.cz/aktualni-projekty/ca-ritas-cares-2015/caritas-cares-2015-ceska-charita-hodnoti-socialni-situaci-u-nas/.

Autorky zprávy jsou si vědomy jistéstrohosti těchto doporučení. Její příčinouje jasné zacílení a předpoklad, že majísloužit jako podklad pro další vyjednávání,a nikoliv jako argumentační činitel. Ostat-ně tím je text předešlý, který zdůvodňujedůležitost proměny situace v rámci proble-matiky předluženosti, dostupnosti bydlení,chudoby pracujících i ohrožené skupinysamoživitelů.

Doporučení pro řešení problematiky

předlužení jednotlivců a rodin: Revidovat

insolvenční zákon a zákon o soudních exe-

kutorech a exekuční činnosti tak, aby čes-

ké právo poskytovalo přiměřené podmín-

ky ke snížení vysoké úrovně předlužení.

a) snížit současný limit pro oddlužení (nyníčiní 30 % dluhu), který nyní zvýhodňujeosoby s majetkem nebo stálým zaměst-náním;

b) snížit atraktivitu osobních půjček a na-stolit přísnější pravidla regulace míryosobních dluhů (např. prostřednictvímpovinností věřitele);

c) zavést transparentnější mechanismy re-gulace dluhů pro rodiny (např. povinnýpísemný souhlas partnera/druha žadate-le o půjčku, povinnost informovat obapartnery o kriminální činnosti (např. in-solvenci);

d) zavést jasnější pravidla (tj. zákony), kte-rá by regulovala kompetenci veřejnýcha soukromých vymahatelů (včetně soud-ních vykonavatelů, exekutorů), a která bydefinovala základní položky v domác-nosti (tj. předměty, které mohou nebo ne-mohou být zabaveny v případě, že je k vy-máhání pohledávek uplatněna exekuce);

e) použít přísnější pravidla ochrany spo-třebitele v oblasti propagování půjček;

f) zavést, případně zlepšit výuku finančnígramotnosti ve školách, školeních prodospělé a šířit osvětu prostřednictvímveřejných médií;

g) zamezit nebo omezit možnosti uplatně-ní exekuce na důchody, sociální přís-pěvky apod. v případě nízké mzdy přivymáhání pohledávek.

Doporučení pro řešení problematiky

špatné dostupnosti bydlení a zvýšené

míry bezdomovectví i osob ohrožených

sociálním vyloučením či ztrátou bydlení.

Zaručit, že v předpokládaném časovémplánu bude zaveden zákon o sociálním(dostupném) bydlení, který by zajistil při-měřenou právní regulaci práv a povinnos-tí všech stran a řádné a včasné přiřazenídostatečných prostředků.

Doporučení k ohrožené skupině chu-

dých pracujících i přiměřené podpoře příj-

mu a inkluzivnímu pracovnímu trhu.

Zvýšit úroveň minimální mzdy na12 000 Kč a zavést přísnější kontroly dodr-žování pracovního práva zaměstnavateli(např. bezpečnostních norem, kompenzacepřesčasů a nehlášené práce).

Doporučení k řešení dětské chudoby,

podpoře ohrožené skupině samoživitelů

i předluženosti.

Zavést posuzování majetkových poměrův souvislosti s výživným na děti, stanovitpřiměřenou míru potřebných prostředků,které by všem dětem umožnily užívat veš-kerých práv dítěte, a stanovit finanční me-chanismy (tj. včetně finanční podporystátu v případě, že jeden z rodičů neplatí),které by umožnily všem rodičům nebo zá-konným zástupcům plnit jejich povinnosti.

1 Tato čísla nezahrnují příjemce z poraden, které seprimárně zaměřují na dluhovou problematiku.

2 Asociace občanských poraden, 2014, Souhrnnázpráva k projektu „Dluhové poradenství za obdo-bí leden 2014 až prosinec 2014“. Studie je založe-na na datech dvaceti odborných sociálních pora-den specializujících se na dluhovou problemati-ku.

3 Tato čísla nezahrnují příjemce z poraden, které seprimárně zaměřují na dluhovou problematiku.

4 Asociace občanských poraden, 2014, Souhrnná zprá-va k projektu „Dluhové poradenství za období leden2014 až prosinec 2014“. CFOworld, 2015, on-line člá-nek: Ženy se zadlužují o pětinu méně než muži.

5 Matoušek, R. a Snopek, J., 2014. ASZ Metodikaprostupného bydlení.

6 Lenka Maxová, 2014. Problems With DormitoryHousing - Is There a Way Out.

7 DNES, 2015. Nový úkol pro obce, mají zajistitbydlení.

8 Viz odstavec Metodologie v úvodu.9 Další skupiny zahrnují osoby bez domova (85 %

respondentů), osoby s tělesným či centrálním po-stižením, rodiče samoživitele (většinou matky)a starší osoby (65 let a více).

10 Průměrná doba trvání oficiální registrace osobyjako nezaměstnané obzvláště prudce vzrostla pro


Poznatky z praxe

Informační servis čtenářům


dlouhodobě nezaměstnané: zatímco 3. prosince2013 průměrná doba nezaměstnanosti déle nežrok byla 563 dnů, do stejného dne roku 2014stoupla na 639 dní. (Zdroj: MPSV, odbor trhupráce, 2015. Statistická ročenka trhu prácev České republice za rok 2014.)

11 Viz poznámka číslo 5.12 Charita Česká republika, 2015. Výroční zpráva 2014.13 Viz poznámka číslo 5.14 Prudký in MPSV, 2015. Konsensuální konference

o bezdomovectví v ČR 2014.15 Pozn.: Byly zahrnuty možnosti „nedostatečné“

a „velmi nedostatečné“.16 Viz odstavec Metodologie v úvodu.17 Pozn.: Další možnosti byly „zcela souhlasím“ a„souhlasím“.18 Eurostat, 2015. National Minimum Wages in the

EU. Monthly minimum wages in euro varied by 1to 10 across the EU in January 2015. Variation re-duced to 1 to 4 when expressed in PPS.

19 Evropská komise, 2014. European Minimum In-come. Network country report: Czech Republic.Analysis and Road Map for Adequate and Acces-sible Minimum Income Schemes.

20 V době kompletace zprávy - 2015.21 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,

ve znění pozdějších předpisů.22 Eurostat, 2015. In-Work at-Risk-of-Poverty Rate.

Literatura:

Charita Česká republika. Caritas Cares Česká republika2015. Vydáno 2016. Dostupné také z: http://www.charita.cz/res/data/019/002222.pdf?seek=1454316679

Charita Česká republika. Evropa 2020: Stínová zpráva2014. Národní zpráva za Českou republiku. Vydáno2015. Dostupné také z: http://www.charita.cz/res/data/020/002265.pdf?seek=1454678703

Charita Česká republika. Výroční zpráva 2014. Vydá-no 2015. Dostupné také z: http://www.charita.cz/res/data/018/002031.pdf?seek=1438347029

Asociace občanských poraden. Souhrnná zprávak projektu „Dluhové poradenství za období leden2014 až prosinec 2014.“ Vydáno 2015.

Matoušek, R. a Snopek, J. ASZ Metodika prostupné-ho bydlení. Vydáno 2014 v Praze. Dostupné také z:http://www.socialni-zaclenovani.cz/prostupne-byd-leni-metodika-a-manual-dobrych-praxi

Prudký, L. Humanistický a otevřený přístup jako jedinýpramen řešení bezdomovectví. In MPSV. Sborníkz konsensuální konference o bezdomovectví v ČR2014. 1. Vydání. Vydáno 2015. 158 stran, 1000 vy-tisků. ISBN 978-80-7421-094-5. Dostupné také z:http://www. bezdomovectvi.info/cs/sbornik-z-konfe-rence/

MPSV, odbor trhu práce, 2015. Statistická ročenkatrhu práce v České republice za rok 2014. 1. vydání.Vydáno v květnu 2015 v Praze. 256 s., 300 výtisků.ISBN 978-80-7421-093-8. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/20862/MPSV_rocen-ka_2014.pdf

Evropská komise, 2014. European Minimum Income.Network country report: Czech Republic. Analysisand Road Map for Adequate and Accessible Mini-mum Income Schemes. Vydané v roce 2014. Do-stupné z: http://www.armutskonferenz.at/files/emin_synthesis-report-2014_en.pdf

Databáze Eurostatu. Data za rok 2014. Dostupné z:http://ec.europa.eu/eurostat/data/database

Lenka Maxová. Problems With Dormitory Housing -Is There a Way Out? Vydáno 2014. Dostupné také z:https://www.clovekvtisni.cz/en/articles/problems-w i t h - d o r m i t o r y - h o u s i n g - i s - t h e r e - a - w a y -out?src=221

Mladá Fronta Dnes. Nový úkol pro obce, mají zajistitbydlení. Vydáno 12. 3. 2015. Dostupné také z:http://www.socialni-zaclenovani.cz/novy-ukol-pro-obce-maji-zajistit-bydleni

Eurostat. National Minimum Wages in the EU.Monthly minimum wages in euro varied by 1 to 10across the EU in January 2015. Tisková zpráva vy-daná 26. 2. 2015. Dostupné také z: http://ec.euro-pa.eu/eurostat/documents/2995521/6652357/3-26022015-AP-EN.pdf

Autorka Lucie Benešová ([email protected]) působí jako sociální pra-covnice - koordinátorka vzdělávacích akti-vit a sociální analytik Charity ČR, Vladisla-vova 1460/12, 110 00 Praha 1, Česká re-publika.

Autorka Iva Kuchyňková ([email protected]) působí jako sociální pra-covnice - koordinátorka pro sociální oblastCharity ČR, Vladislavova 1460/12, 110 00Praha 1, Česká republika.

Konference Pokojné umíráníMagda Dohnalová

Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky se zapojila do projektu s názvem „Rozvoj geriatrické a paliativní

péče v pobytových zařízeních sociálních služeb“ (reg. č.: CH.10/2/047) financovaného z Programu implementace švýcarsko-

-české spolupráce. Hlavním cílem tohoto projektu je zavedení paliativní péče do pobytových zařízení sociálních služeb, aby

byl jejich uživatelům umožněn důstojný odchod ze života v prostředí, na které jsou zvyklí a již v něm několik let žijí. Spolu-

práce se švýcarským partnerem přináší mnohé nové poznatky a ukazuje na švýcarskou dobrou praxi v této oblasti a vůbec

na propracovaný systém paliativní péče ve Švýcarsku. Jednou z aktivit projektu byla konference s názvem Pokojné umí-

rání, jež se konala 4. května 2016 v Liberci za účasti švýcarských odborníků na paliativní péči. Na konferenci bylo přítomno

více než 100 účastníků z celé České republiky.

Jako první se slova ujala Kathrin Schaff-huser, vědecká spolupracovnice nadace Stif-tung Diakoniewerk Neumünster. V úvodupředstavila činnost nadace, poskytující čtyřislužby − akutní péči (Spital Zollikerberg),dlouhodobou péči o seniory (Residenz Neu-münster Park, Alterszentrum Hottingen), po-radenství a vzdělávání (Institut Neumünster)a domov pro řádové sestry (Diakonissen-Schwesternschaft Neumünster).

Poté představila koncept paliativní péčeve Švýcarsku. Paliativní péče je zde chá-pána jako ošetřovatelský koncept pro lidis nevyléčitelnou nemocí. Jedná se přede-vším o zmírnění závažných symptomů,a tím zachování kvality života nemocného.Důležitý je přitom přístup orientovaný nakonkrétního člověka, tedy sledování jehoindividuálních potřeb. Proto bylo vytvoře-no devět centrálních aspektů paliativní

péče, aby tyto potřeby byly snáze identifi-kovatelné:

1. Kvalita života

Pacienta/klienta je třeba vnímat z něko-lika úhlů: tělesného, psychického, sociál-ního, kulturního a spirituálního. Je nutnése zaměřit nejen na deficity v těchto ob-lastech, ale i na zdroje nevyléčitelně ne-mocných, mobilizaci jejich zbývajícíchschopností. Cílem paliativní péče neníuzdravení nebo prodloužení života, alejeho kvalita.

2. Postoj respektu a solidarity

Každý člověk má právo na důstojné za-cházení bez ohledu na svůj stav, chovánía schopnosti. Pocit důstojnosti velmi závi-

sí na tom, jak je s člověkem jednáno nebozacházeno. Velký důraz je kladen na auto-nomii (sebeurčení), což v praxi znamenánapř. právo na rozhodnutí o všech zdra-votnicko-ošetřovatelských opatřeních bezohledu na následky. Ve Švýcarsku je velmipropracován a respektován tzv. institutprojevené vůle, tedy dokument sepsanýpro případ, kdy už člověk není schopeno sobě sám rozhodovat. V případě, že tatoprojevená vůle chybí, zjiš�uje interdiscipli-nární tým pravděpodobnou vůli. Tuto vůlije nutno nezaměňovat s tím, co sami zasebe považují za nejlepší a žádoucí pří-buzní nebo lékaři.

3. Radikální orientace na klienta

V centru paliativní péče stojí vždy člo-věk, jehož se péče týká. On sám určuje




způsob ošetřování a další postupy. Klientje brán jako nejlepší „odborník“ na svůjživot, je proto nutné neustále zjiš�ovatjeho přání. Pečovatelský tým by mělumožnit, aby klient mohl svůj život uspo-řádat tak, jak žil předtím (princip normali-ty). Instituce by se tedy měla přizpůsobo-vat klientovi, ne opačně. Je třeba mít napaměti také potřeby osob blízkých.

4. Zmírňování zatěžujících symptomů

Zmírňování symptomů se netýká jenomfyzické stránky (např. bolest, nevolnost,zácpa, průjem, dušnost apod.), ale taképsychické (např. deprese, strach, delirium,zmatenost), sociální (např. osamělost,konflikty s příbuznými nebo spolubydlící-mi), kulturní (např. stesk, pocit odcizení)i spirituální (např. pocit viny, strach zesmrti, smysl života). Tyto symptomy seobjevují na různých úrovních a navzájemse ovlivňují. Podle druhu symptomů jsoupovoláni odborníci na danou oblast.Symptomy je nutné pečlivě monitorovat,velkou roli hraje komunikace, pečlivé vy-světlení plánovaných opatření, aby klientmohl sám rozhodnout.

5. Zapojení blízkých osob

Každý člověk je součástí sociální sítě.V paliativní péči je proto nutné podporo-vat také blízké osoby a příbuzné. Je nutnézabývat se jejich otázkami a potřebamia nevyčleňovat je z procesu péče. Důležitéje s nimi jednat otevřeně a přátelsky a re-spektovat jejich jednání, pokud jím neníohroženo blaho klientů.

6. Doprovázení při umírání

Umírání je součástí života. Paliativnípéče by měla zajistit, aby i tato fáze pro-běhla pokud možno pokojně a dle přáníklienta. Ve Švýcarsku v této oblasti panujevelká otevřenost, přání klientů se zjiš�ujís předstihem. Pečovatelský tým by mělvědět, kdo má být informován v případězhoršení stavu, aby blízká osoba mělamožnost s umírajícím být. Důležitý je em-patický přístup personálu, věcná a citlivákomunikace a citlivé zacházení s právězemřelým klientem.

7. Kultura rozloučení

Rozloučení je důležitou a nedílnou sou-částí paliativní péče. Mělo by pozůstalépodporovat v procesu zármutku nad ztrá-tou blízké osoby. Důležité je zármutek, umí-rání a smrt nepopírat, ale naopak v mnoharůzných situacích tematizovat. Důraz se veŠvýcarsku také klade na to, aby se se zem-řelým rozloučili spolubydlící a personál.K tomu slouží rituály, které dávají zážitkůms umíráním a smrtí důstojnou formu a na-bízejí oporu při zvládnutí této situace.

8. Spolupráce mezi profesemi a instituce-mi

Výše bylo řečeno, že paliativní péče sena člověka dívá z několika pohledů. Protoje velmi důležitá spolupráce odborníkůz mnoha specializovaných oborů. Důležitýje vzájemný respekt a schopnost přemýš-let, zda vlastní možnost pomoci nemůžebýt doplněna přínosem jiné profese.

9. Předvídavé jednání a neustálá eva-luace

Mnoho komplikací v průběhu nemoci jepředvídatelných. Paliativní péče by tedyměla dopředu promýšlet možný vývoj ne-moci a měla by se neustále přizpůsobovatnovým situacím a průběžně a pečlivě vy-hodnocovat průběh nemoci.

Systém paliativní péče ve Švýcarsku jeřízen Národní strategií paliativní péče z let2010−2012 a 2013−2015. Cílem je zajistitdostatek paliativní péče pro všechny po-třebné, přístup k paliativní péči bez ohle-du na socio-ekonomický status, všeobec-nou informovanost veřejnosti, vzděláváníodborných pracovníků a dobrovolníkůa péči o rodinné příslušníky.

Dalším švýcarským příspěvkem bylapřednáška Beatrice Schär, expertky péčea služeb v zařízení Residenz Neumünster.Její přednáška byla na téma Proces zavá-dění a certifikace paliativní péče ve Švý-carsku. Certifikace paliativní péče probíháposuzováním podle 65 kritérií rozdělenýchdo následujících oblastí: koncept, anam-néza klienta, ošetřovatelství a péče, ochra-na práv, lékařská péče, sociální péče, me-ziprofesní spolupráce, informovanosta zapojení blízkých osob, kultura rozlouče-ní, zacházení v krizových situacích. Abybyl proces zavádění paliativní péče úspěš-ný, byl vytvořen interdisciplinární projek-tový tým, který celý proces v domověBeatrice Schär obsahově a strukturálněřídil. Členy týmu byli zástupci manage-mentu, péče, zdravotnictví, etiky, sociálnía pastorační péče. Nejprve byl monitoro-ván stávající stav a identifikovány potřebyzměny nebo zlepšení. Byl vytvořen takékoncept paliativní péče pro organizaci.Celá problematika byla rozdělena do díl-čích okruhů (např. vstup klienta do zaříze-ní, způsob péče, práce s rodinou apod.).Všechny okruhy byly pečlivě prozkoumá-ny, stávající postupy písemně popsány.Díky tomu dostalo vše, co bylo v domověv praxi sice už prováděno, ale bez koncep-tu a jednotnosti, jasnější strukturu a řád,a tím také větší závaznost. Všechny postu-py byly dále inovovány, pracovníci absol-vovali velké množství vzdělávacích pro-gramů na toto téma. Celý proces trval ccačtyři roky. V závěru se uskutečnil celoden-ní audit Švýcarské společnosti pro kvalituv paliativní péči a popracovaná dokumen-

tace k 65 kritériím byla odsouhlasena.V den auditu se konaly pohovory s vybra-nými spolupracovníky k tématům obsaže-ným v kritériích. Odpoledne auditoři navští-vili přímo oddělení a pozorovali konkrétnípraxi. Nedostatky i silné stránky bylypředneseny na konci auditního dne. Dvěkritéria nebyla vyhovující, ve lhůtě 6 mě-síců bylo nutno sjednat nápravu. Pokudjsou nedostatky odstraněny, je udělenaznačka „Kvalita v paliativní péči“ na dobu5 let. Poté musí proběhnout recertifikace.

Třetí švýcarský příspěvek předneslaKarin Hänni, vedoucí domova pro senioryAlterszentrum Hottingen & Rehalp. Jejípříspěvek nesl název Podpora sebevědo-mí pracovníků při práci s individuální bio-grafií obyvatel domova. Většina institucípoužívá při vstupu klienta do zařízení kla-sický dotazník s otázkami na holá fakta −dětství, mládí, vzdělání, povolání, sňatek,rodina atd. Pro pracovníky začne být tentozpůsob dotazování po nějakém časenudný, protože se ptají stále na stejnéotázky. Daleko zajímavější a pro práci pří-nosnější je zjiš�ování pocitů, úspěchů,zklamání, krizí apod., které klient běhemživota prožil. Otázky je proto třeba formu-lovat např. takto: Jakou cestou jste šel ži-votem? Jaké úkoly před vás život posta-vil? Jak vám mohu pomoci zachovat vašiidentitu? Pokud se podaří získat důvěručlověka a ten otevřeně vypráví o svém ži-votě, vytváří se pevné pouto a uvolňují seemoce. Vedoucí pracovník však nesmíspoléhat na to, že se zájem o klienta obje-ví u pracovníků automaticky. Je nutné,aby management tuto potřebu identifiko-val a zavedl příslušnou agendu. Personálby měl být v této oblasti dobře proškolen,je nutné změnit jeho vnitřní nastavení.Tato „kulturní proměna“ je dlouhým pro-cesem. Jak konkrétně probíhá v domověpro seniory Hottingen? Interdisciplinárnítým se schází jedenkrát týdně, kde se pro-bírají problémy konkrétních klientů. Sou-částí týmu jsou např. i pracovníci úklidunebo provozu. Je totiž možné, že k nim máklient větší důvěru, než k pečujícím pra-covníkům. Všechny informace jsou důleži-té pro to, aby byly zmapovány a naplněnypotřeby klientů, zachována jejich integri-ta, mobilizovány všechny jejich zdrojea schopnosti.

Další příspěvky zprostředkovaly pohledna paliativní péči v České republice. PatrikBurda hovořil o Rozvoji geriatrické a palia-tivní péče v pobytových zařízeních zdra-votních a sociálních služeb a dále o svýchzkušenostech z pobytu ve Švýcarsku, kte-rého se jako expert projektu zúčastnil.Jana Vohlídalová představila činnostHospice sv. Zdislavy, kde působí jakovrchní sestra. Lucie Pohlová, jež pracujejako vedoucí zdravotního úseku v Novémdomově v Karviné, popsala koncept palia-tivní péče tohoto domova. Na závěr vy-stoupil David Šourek, jenž se zabýval otáz-




kou, jak navrátit smrti lidský rozměr, comůžeme a máme jako profesionálovéudělat pro to, abychom klientům nabídlikvalitu života až do jeho konce, tedyi v umírání. Představil také publikaci Palia-tivní péče − Úvod do tématu pro pracov-níky v zařízeních pečujících o seniory,která vznikla v rámci projektu, a upozornil

na nový akreditovaný seminář Institutuvzdělávání APSS ČR, který se tomuto té-matu věnuje.

Ve srovnání se švýcarským systémempaliativní péče je zřejmé, že Česká repub-lika je teprve na začátku dlouhé cesty zís-kávání zkušeností a odbornosti v této ob-lasti. Smrt a umírání zůstávají stále tabui-

zovaným tématem. Změna však nastaneaž tehdy, kdy se o tomto tématu začnemluvit. Konference v Liberci snad svýmdílem ke změně přispěla.

Autorka ([email protected]) působí ja-ko manažerka vzdělávání APSS ČR, Vanču-rova 2904, 390 01 Tábor, Česká republika.

Z členské schůze Genderové expertní komory (GEK ČR) v Brně

Drahomíra ZajíčkováNina Fárová

Dne 18. 3. 2016 se v Brně v Kanceláři veřejné ochránkyně práv uskutečnila členská schůze Genderové expertní komory ČR.

Genderová expertní komora je profesní sdružení sdružující odborníky a odbornice v oblasti rovnosti žen a mužů.

Cílem GEK ČR je začlenit genderovouperspektivu do jednotlivých oblastí veřej-ného i soukromého sektoru za pomoci vy-soce kvalifikovaných odbornic a odporní-ků. GEK ČR je partnerem institucím, kterése rozhodnou zahrnout problematiku rov-ných příležitostí žen a mužů do svých po-litik a procesů, včetně pracovních a po-radních skupin nebo expertních orgánů.Je též partnerem jednotlivým zaměstnan-kyním a zaměstnancům v různých institu-cích a společnostech, do jejichž kompe-tencí spadá agenda rovných příležitostížen a mužů.

Zasedání členské schůze se zúčastnilo 35expertů a expertek. Program členské schů-ze měl několik částí; v první dopolední částispolečného zasedání členky a členové jed-nali o změnách stanov, projednávali výroč-ní a kontrolní zprávy, byla také představenapřipravovaná databáze expertek a expertův oblasti rovnosti žen a mužů. Vzhledem keskutečnosti, že členská schůze nebylausnášeníschopná, nebylo možné změnyoficiálně odhlasovat. Hlasování o změnáchproběhne per rollam1.

Kontrolní komisí, v zastoupení Mgr.Marcely Linkové, PhD., byla předloženakontrolní zpráva, která byla bez výhrad ak-ceptována a předběžně schválena. Hospo-daření GEK ČR je možné ověřit prostřed-nictvím transparentního účtu, který je do-stupný na https://www.fio.cz/ib2/ transpa-rent?a=2300822750.

Členská schůze vzala na vědomí výroč-ní zprávu a doporučila, aby byly členkáma členům Komory přístupny i zápisyz předchozích jednání Výboru a jednáníKontrolní komise. Konkrétně se jednaloo kritéria a postup při výběru firmy zajiš-�ující připravovanou databázi.

Následně byla představena pilotníverze připravované databáze a její mož-nosti. Databáze bude uživatelkám a uživa-telům přístupná v české a anglické muta-ci, umožní vyhledání podle několika krité-rií (jméno, tematická oblast působení, klí-

čová slova, vzdělání). Členkám a členůmumožní editovat jejich profil - sebeprezen-taci, praxi, seznam publikací a projektů,oblast působnosti, členství v radách a ko-misích atd. V této souvislosti byly naschůzi diskutovány termíny pilotního ově-ření a spuštění databáze.

V odpoledních hodinách se členky a čle-nové rozdělili do několika skupin, kde dis-kutovali následující témata: a) zpětnávazba od členek a členů pro strategickýplán předkládaný v roce 2017, b) kompe-tence Výboru (k čemu se má/nemá výborsamostatně vyjadřovat, kdy je třeba sou-hlas členské schůze), c) veřejná angažova-nost GEK (jaká témata přísluší GEK hod-notit), d) vytvoření sekcí v rámci GEKpodle profesního zaměření. V rámci sku-pin se diskutovala podpora sdílení znalos-tí mezi odbornicemi a odborníky, sběr in-formací od jednotlivých členek a členů Ko-mory, úpravu procesních vztahů v rámciKomory, budování a udržování vztahůmezi členkami a členy Komory i spoluprá-ce s obdobnými organizacemi (Česká žen-ská lobby, Kongresem žen, aj.). Zásadnímtématem činnosti GEK ČR byla zejménapodpora a prosazování genderové znalos-ti ve všech oblastech sociálního a ekono-mického života, včetně genderově orien-tovaného výzkumu a posilování gendero-vého hlediska v oblasti strategických a ji-ných vládních (resortních) dokumentů čidotačních programů. Průběh jednání slou-žil také jako místo k seznámení nejen jed-notlivých členů Komory, ale také s členyVýboru a Komise.

Na závěr členské schůze byli přítomníčlenové a členky požádáni, aby motivova-li další genderové experty/ky k zařazení doGEK ČR a aby informovali o činnostechGEK ČR osoby, které se zajímají o témarovných příležitostí žen a mužů. Celá akcebyla velmi dobře organizována, podařilose zajistit setkání osob se společnýmizájmy a jejich vzájemnou diskusi, sdíleníznalostí a výměnu zkušeností.

1 Rozhodování orgánu per rollam je rozhodováníorgánu mimo své regulérní zasedání. Jde běžněo situace, kdy je nutné bezodkladně rozhodnouto určité záležitosti a není zde prostor k tomu, abymohlo dojít k projednání věci na řádném zasedáníorgánu. Procedurou per rollam se rozumí kores-pondenční hlasování jednotlivých členů - např.e-mailem.

Autorka Drahomíra Zajíčková ([email protected]) působí jako vý-zkumný pracovník Výzkumného ústavupráce a sociálních věcí, v. v. i., (ResearchInstitute for Labour and Social affairs -RILSA), Karlovo nám. 1359/1, 128 00Praha 2, Česká republika.

Autorka Nina Fárová ([email protected])je tajemnicí Genderové expertní komoryČR, NKC - gender a věda, Sociologickýústav AV ČR, v. v. i., Jilská 1, 110 00 Pra-ha 1, Česká republika.

Chystaná novela zákona o sociálně

zdravotním pomezí vzbuzuje obavy

V červnu 2016 by se měla dostat dovnějšího připomínkového řízení novelazákona o sociálně zdravotním pomezí. Taby měla dát jasná pravidla péči o senio-ry v případech, kdy jejich potřeby balan-cují na hranici mezi sociální a zdravotnípéčí. Novela se dotkne jak zákona o zdra-votnických službách, tak zákona o zdra-votním pojištění a sociálních službách,i proto se meziresortní pracovní skupinaschází pravidelně již déle než rok. Plnéznění zákona ještě není k dispozici, ale užnyní vzbuzuje diskuse. Na některé nedo-statky upozorňuje již nyní prezidentSvazu zdravotních pojiš�oven Ing. Ladi-slav Friedrich: "Integrace zdravotně so-ciální péče je nutná a pojiš�ovny ji pod-porují. U současného návrhu nám alevadí, že zatím postrádá odpovědi na ně-které zcela zásadní otázky, předevšímohledně financování a personálního za-jištění." Zdroj: HaSIM


Konferenci pořádal Výbor pro zdravot-nictví a sociální politiku Senátu Parlamen-tu ČR a Národní centrum pro rodinu vespolupráci s Asociací center pro rodinua Institutem pro manželství a rodinu(Vídeň). Příspěvky, shrnutí a sborník lzenalézt na adrese www.rodiny.cz.

Veřejná diskuse, která se orientuje naproblematiku seniorů, významně akcentu-je otázky spojené s možnostmi uplatněníosob v předdůchodovém věku a mladšíchdůchodců na trhu práce, kapacitou a kvali-tou služeb, které senioři s pokračujícímvěkem potřebují, nebo otázky ohroženíchudobou. Součástí kvality života jsou alenezbytně také otázky související s kvalitouvztahů v rodině, mezigeneračními interak-cemi a hustotou sociální sítě, která člověkaobklopuje. Také na zvyšující se potřebupéče a podpory soběstačnosti lze pohlížetbu� jako na nárok na sí� sociálních služeb,nebo na výzvu k podpoře rodinné a komu-nitní soudržnosti, která může část potřebseniorů vyplňovat v přirozeném prostředía prostřednictvím přirozených kontaktů.Jednotlivé příspěvky řečníků konference„Průsečíky generací z pohledu rodinné po-

litiky“ se zabývaly právě touto rovinou.Svými postřehy z praxe a reflektujícími po-známkami s vlivem širších okolností nakvalitu života seniorů se ve svém příspěv-ku zabýval Jan Lorman.

Protiklady a rozdíly generací jsou vděč-ným literárním námětem už od starověku.Jsme svědky dynamického vývoje prostře-dí, a svět, v němž vyrůstaly dřívější gene-race, se výrazně liší od světa, v němž vy-růstají a dospívají dnešní mladí lidé. Velkézměny zažívá mediální prostředí, sociálnísystémy dosahují maxima svých možnos-tí, zkušenost dnešního mladého člověkaa jeho praktický život se v mnoha ohledechliší od zkušenosti generace dnešních se-niorů. Lze tyto zkušenosti nějakým způso-bem sdílet? Lze je zhodnotit? Je možnénajít roviny porozumění, nebo lépe - spo-lupráce, významu jednoho pro druhého?Jak vlastně společnost reaguje na skuteč-nost, že pojem „senior“ dnes zahrnuje ši-rokou škálu způsobů života od pracujícíhoa aktivního šedesátníka až po člověka poosmdesátce, jehož síly už slábnou?A pokud použijeme obrat „mladá genera-ce“, koho tím myslíme? Středoškoláka,nebo člověka kolem třiceti, který na vrcho-

lu své vynořující se dospělosti stále ještěúplně nezakotvil v poklidných vodách ro-dinného života? Těmito a podobnými otáz-kami poukázala ve svém příspěvku Jiřina

Šiklová na celou množinu průniků mezi ge-neracemi a také na klíčové okamžiky, kdyjsou tyto průniky důležité: když se v rodiněněkdo narodí, když je třeba někoho vycho-vávat, o někoho se starat, když se někdožení či vdává, nebo když v rodině někdozemře. To jsou chvíle, kdy se člověk obklo-puje svojí rodinou, komunitou, kdy nechcebýt sám. Tam se generace potkávají.

K tomu, aby bylo možné rozvíjet a kulti-vovat vztahy, je třeba zejména čas. Vytvá-ření vztahů se nedá nijak uspěchat. Pokudv rodině vychováváme děti nebo pečuje-me o seniora nebo jiného na pomoc odká-zaného člověka, neobjede se to bez jistéčasové investice. Zdaleka nejde jen o časpotřebný k úkonům péče, spíše jde o časna rozhovor, společné zamyšlení, vzpomí-nání, nebo třeba společné sledování filmu.Čas, který musíme vzít někde jinde.

Konference hned ve dvou příspěvcích(Klause Zeh i Marie Oujezdské) i v násled-né diskusi akcentovala téma času jakohodnoty, která představuje určité sociálníbohatství, o jehož investici musíme dnesa denně rozhodovat. Opatření rodinné po-litiky mohou toto rozhodnutí usnadňovat,pokud umožňují věnovat rodinným závaz-kům dostatek času. Oba řečníci vyzývalik hledání rovnováhy zejména mezi profes-ní angažovaností a využitím času pro rodi-nu. Podle Marie Oujezdské nelze cíle ro-dinné politiky v oblasti zaměstnanosti ro-dičů (snazší návrat zpět do zaměstnání,harmonizace rodiny a zaměstnání) naplňo-vat výhradně nástroji politiky zaměstna-nosti. Je třeba nalézt a poskytnout prostortaké pro rozhodnutí rodiny a rodičů sa-motných, jak s časem pro rodinu naloží.

Ostatně investice do rodiny v podoběčasu, energie a nakonec i ekonomickýchstatků přinese časem svoje výnosy, jakupozornil Jürgen Borchert v příspěvku,který ilustroval provázanost udržitelnostidůchodového systému s porodností, nebovlastně také s oceněním všech investic,které lidé v produktivním věku využívajípro rodinu, nikoliv pro vlastní spotřebu.Je-li součástí společenské diskuse takéocenění úsilí, vloženého do vytvářenía rozvoje vztahů a do péče nejen o mate-

riální potřeby blízkých, zmírňuje se také ri-ziko sociálního vyloučení - tedy pocitu, ženikoho nezajímám, že o mě nikdo nestojí,že moje práce a úsilí je neviditelné a protoneoceněné. Tento pocit zná do jisté mírykaždá matka malých dětí, a podle výzkumuDany Sýkorové se promítá i do sebeúctydnešních seniorů. Jednoduše řečeno,jsme-li obklopeni lidmi, kteří znají náš pří-běh, byli svědky našeho usilování a váží sinaší práce, znamená to pro mnoho z násvíc, než nám může poskytnout materiálníblahobyt - může nám to poskytnout vědo-mí smyslu.

Úsměvný okamžik na závěr: Česká tele-vize si všimla konference a krátce se o nízmínila v pořadu Týden v politice. Aniž by-chom chtěli redaktorům cokoliv vyčítat,komentář k příspěvku „…neumíme si udě-lat čas na rodinu“ vystihoval pravý opaktoho, o co aktérům konference šlo - tedynikoliv vystavovat rodinu stále většímutlaku společenských a profesních nárokůa potom ji nechat, aby se zbytkem času na-ložila, jak nejlépe umí, ale vytvořit takovéprostředí, kde budou rodiny prosperovat,naplňovat svoje rodinná přání a kde budemožný smysluplný a důstojný život všechjejich členů.

Autorka ([email protected]) působív Národním centru pro rodinu, Průchod-ní 2,602 00 Brno, Česká republika.



Konference o čase, rodině a generacíchPetra Michalová

Dne 2. května 2016 se opět na půdě Senátu Parlamentu ČR konala konference o rodinné politice. Téma letošního

XV. ročníku bylo zaměřeno na průsečíky generací z pohledu rodinné politiky. Těmi průsečíky byla míněna místa, situa-

ce a okamžiky, kde se generace potkávají, kde se obohacují, kde mají možnost vzájemné pomoci … a zejména, v čem

jsou tyto průsečíky generací významné pro společnost.

Vláda schválila otcovskou dovolenou

a rozšíří se i okruh lidí s nárokem

na sirotčí důchod

Novopečení tatínkové budou mít odzačátku příštího roku možnost využít ponarození potomka týdenní otcovskou do-volenou. Otcovská dovolená bude fungo-vat jako nová dávka, z nemocenskéhopojištění bude otec dítěte po jeden týdendostávat 70 procent vyměřovacího zákla-du svého výdělku. Podpora bude stejnájako výše peněžité pomoci v mateřství.Nástup na otcovskou dovolenou budemožný v období šesti týdnů ode dne na-rození dítěte a týdenní otcovskou nebudemožné přerušit. V rámci novely zákonao nemocenském pojištění se rozšíříi okruh lidí s nárokem na sirotčí důchoda nově budou mít nárok na nemocenskoui dobrovolní hasiči. Zdroj: MPSV




Téma domácího násilí se zejména díkyosvětovým kampaním neziskových organi-zací, které pomáhají jeho obětem, dostalov poslední době více do povědomí veřej-nosti. Tento negativní sociální fenomén jeodbornou veřejností nazírán většinouz psychologické, právní či kriminologicképerspektivy. Sociologický pohled na tutoproblematiku přináší nová studie SimonyPikálkové, Zuzany Podané a Jiřího Buriánkas názvem Ženy jako oběti domácího násilí:sociologická perspektiva. Na rozdíl od po-licejních statistik či údajů získaných od pos-kytovatelů sociálních a zdravotních služebumožňují reprezentativní sociologické vý-zkumy získat komplexnější informaceo podobách násilí na ženách, včetně násilípartnerského. Autoři se této problematicevěnují dlouhodobě, což umožňuje srovná-ní aktuálních výsledků s těmi dřívějšími.Tato studie se opírá o šetření uskutečněnév roce 2013 a jeho výsledky jsou konfron-továny s výsledky výzkumu z roku 2003.Cílem výzkumu bylo zejména určit míryviktimizace žen v partnerském vztahui mimo něj, popsat vznik, dynamikua formu partnerského konfliktu a v nepos-lední řadě identifikovat možné korelátya prediktory viktimizace (socioekonomickéfaktory, osobnostní rysy apod.).

Otázka, jak vymezit domácí násilí, je od-borníky z různých oborů diskutována jižcelá desetiletí. Na tuto skutečnost pouka-zuje úvodní kapitola, která ve stručnostiuvádí různé pohledy a definice násilí v ro-dině a představuje stěžejní sociologickéteorie, které jsou oporou empirického bá-dání. Mezi nejvýznamnější patří teorie so-ciálního učení, která je často citovánav souvislosti s mezigeneračním přenosemnásilných vzorců, dále je představena si-tuační teorie, podle níž je násilí prostřed-kem pro snížení rozporu mezi vlastnímočekáváním a reálným stavem. Nemálozajímavé jsou také teorie zdrojů, teorie so-ciální směny či sociobiologické teorie. Au-toři dále poukazují i na vztah partnerskéhonásilí a feministických teorií, které jsou za-loženy na ústřední myšlence, že současnésociální a ekonomické procesy podporujípatriarchální uspořádání společnosti, cožvede k podřízení žen mužům.

Druhá kapitola již představuje samotnévýsledky výzkumu a je detailněji věnovánafyzickému násilí. Dle výzkumu zažila vícenež třetina žen během svého celého životanějakou formu fyzické agrese. Ještě vícealarmující je však zjištění, že pro ženu exi-stuje vyšší riziko fyzického napadení zestrany vlastního partnera než od cizího

muže. Toto platí i v případě těžkých foremnapadení, jako je škrcení, popálení, útoknožem či střelnou zbraní. O brutalitě útokůsvědčí rovněž názor dvou z pěti obětí, žeutrpěná zranění si vyžadovala lékařskéošetření (bez ohledu na to, zda ho obě�skutečně vyhledala).

Autoři se dále snaží identifikovat ty pre-diktory, které jsou pro vznik a rozvoj násilímezi partnery klíčové. Třetí kapitola se takpodrobně zaměřuje na sociodemografickéa další charakteristiky obětí i násilnýchpartnerů. Závěry vycházejí jednak z analý-zy kontingenčních tabulek, jednak z prove-dené regresní analýzy. Riziko partnerskéhofyzického násilí zvyšují dle autorů studiezejména některé sociální charakteristikyrodiny a životního stylu. Mezi hlavní pre-diktory tak patří nadměrná konzumace al-koholu, drogy a obecně agresivní způsobychování. Podstatnou roli hraje i ekonomic-ký kontext, respektive špatná finanční si-tuace rodiny. Klíčové jsou však i negativnízkušenosti z původní rodiny, a to jak nastraně násilného partnera, tak na straněženy jako oběti. Patří sem nejen agresivníchování mezi rodiči či rodičů vůči respon-dentce či jejímu partnerovi, ale i dětství čidospívání v neúplné rodině.

Čtvrtá kapitola se zabývá tím, jak ženysamy násilné incidenty v partnerskémvztahu vnímají a jak je případně řeší. Velkáčást obětí hodnotila poslední útok ze stra-ny partnera jako závažný, avšak pouze šes-tina jej kvalifikovala jako trestný čin. Nao-pak ženy často považovaly incident za běž-nou součást partnerského vztahu. S tím doznačné míry souvisí i to, že pouze každádesátá žena kontaktovala při poslednímútoku policii. Ženy jako oběti se na policiineobracejí často proto, že v ní nemají pří-liš velkou důvěru, zároveň se v této sou-vislosti bojí následné reakce partnera.Ženy tak častěji vyhledávají pomoc nebose svěřují blízkým příbuzným nebo přáte-lům.

Poměrně rozšířené je v partnerskýchvztazích i psychické násilí. Této formě ječasto věnována menší pozornost, ačkolijeho důsledky mohou být neméně závaž-né. Z tohoto důvodu je třeba ocenit, že to-muto fenoménu věnují ve své studii autořinemalou pozornost. Výzkum ukazuje, ženějaká forma psychického násilí je v part-nerských vztazích poměrně běžná, zkuše-nost s psychickým násilím mají téměř dvětřetiny dotázaných žen. Mezi jeho nejběž-nější projevy patří přehnaná kontrola part-nerem spojená se žárlivostí a potřebou mítabsolutní přehled o aktivitách partnerky,

dále je to ponižování či verbální agrese,v neposlední řadě je poměrně běžná i eko-nomická kontrola partnerky. Výzkum taképrokázal vysokou míru výskytu psychické-ho násilí u žen, které byly zároveň obě�minásilí fyzického. Podrobná analýza nepo-tvrdila přímý vliv sociodemografickýchcharakteristik, jako je věk, vzdělání či eko-nomická aktivita ženy jako oběti, na výskytpsychického násilí v jejím vztahu. Tentotyp násilí tedy zasahuje různé sociální sku-piny přibližně stejnou měrou. Významněj-šími prediktory některé z forem psychické-ho násilí jsou však výše vzdělání a ekono-mická aktivita partnera, riziková je rovněžnadměrná konzumace alkoholu či drogi zkušenost s domácím násilím z orientač-ní rodiny alespoň jednoho partnera.

Předposlední kapitola pojednává o vlivupartnerských konfigurací, vymezených nazákladě různé míry sebekontroly oboupartnerů, na výskyt psychického násilí. Narozdíl od předešlých je tato kapitola pročtenáře poměrně náročnější z hlediska me-todologie, nicméně pro odbornou veřej-nost je velmi inspirující. Na základě mírysebekontroly každého z partnerů je identi-fikováno pět typů partnerských konfigura-cí. Tyto konfigurace nejsou dle výzkumusociálně podmíněny a jsou spíše výsled-kem osobnostních rysů partnerů, vliv naně má i výchova v orientační rodině. Jed-ním z podstatných závěrů analýzy je potvr-zení míry sebekontroly jako dílčího predik-tora partnerského násilí. Její vliv nemusíbýt vždy přímý, ale míra sebekontrolymůže často působit na další rizikové fakto-ry pro rozvoj domácího násilí, jako je např.míra konzumace alkoholu či jiných drogjedním či oběma partnery.

Závěrečná kapitola se podrobněji věnu-je srovnání výsledků výzkumů z let 2003a 2013. Z prostého srovnání obou výzku-mů vyplývá, že se snížily míry viktimizacežen v partnerském vztahu. Jak ale autořikorektně upozorňují, tento výsledek mohlyovlivnit rozdíly ve způsobu sběru dat. Vý-sledky nicméně naznačují, že formy, prů-běh ani důsledky partnerského násilí se po10 letech příliš nezměnily. Nemálo překva-pivé je i to, že se příliš nezměnila míra to-lerance k domácímu násilí a poměrněčasté zůstává stále jeho zlehčování samot-nými obětmi. Pozitivní je, že i díky přijatýmlegislativním opatřením, jako je např. zařa-zení definice týrání osoby žijící ve společ-ně obývaném bytě nebo domě do trestní-ho zákona v roce 2004, či přijetí zákonač. 135/2006 Sb. umožňující policii vykázatpachatele domácího násilí ze společného

Problematika žen jako obětí partnerského násilí

PIKÁLKOVÁ, Simona, PODANÁ, Zuzana, BURIÁNEK, Jiří. Ženy jako oběti partnerského násilí: sociologická perspektiva.

Praha: SLON, 2015. 162 str. ISBN 978-80-7419-189-3.




obydlí, se zvýšila důvěra v institucionálnípomoc, zejména policie.

Celkově lze tuto publikaci označit zavelmi zdařilou. Autoři podávají poměrněkomplexní pohled na výskyt, formy a prů-běh násilných konfliktů mezi partneryv české společnosti. Ocenit lze nejen po-drobnou statistickou analýzu, ale i důsled-nou konfrontaci výsledků se sociologický-

mi teoriemi a zahraničními výzkumy sou-visejícími s touto tématikou. Tato studie jenejenom dobrým studijním materiálempro studenty či sociology, ale jistě upoutápozornost i řady odborníků v sociálnícha zdravotních službách, které s obětmi do-mácího násilí pracují. Jak podotýkají samiautoři, výsledky uvedeného výzkumu bybylo zajímavé konfrontovat s názory a zku-

šenostmi pomáhajících organizací, psy-chologů, příslušníků policie apod.

Autorka ([email protected]),působí jako výzkumný pracovník Výzkum-ného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i.,Karlovo nám. 1359/1, 128 00 Praha 2,Česká republika.

Existuje něco jako „Evropský sociální model“?

Bilbao-Ubillos, J. Is there still such a thing as the ´European social model´?, In.: International journal of social welfare 2016,

25, str. 110−125.

Autor se zabývá definicí a charakteristi-kou tzv. evropského sociálního modelu(ESM), popisuje různé varianty a vyššírůznorodost sociálních modelů na institu-cionální úrovni v jednotlivých zemích EU,a to v návaznosti na stále se rozšiřující ev-ropské společenství. Autor porovnáváúdaje jak z členských států EU, tak i jinýchneevropských vyspělých zemí OECD.

Autor v článku uvádí, že evropský so-ciální model je součástí ekonomik vyspě-lých zemí západní Evropy, je dokladem je-jich hospodářského růstu a sociální sou-držnosti. Jako takový je vzorem či alterna-tivou pro jiné státy s vyspělou ekonomi-kou, ve kterých doposud přerozdělovánífinančních toků a regulační opatření ne-jsou tak intenzivní. Dle autora je rozdílmezi evropským sociálním modelem zemízápadní Evropy (většina z nich jsou členytzv. E 15) a zemí, které do EU vstoupily napřelomu 21. století (včetně malých ostro-vů Kypr a Malta, které geopoliticky patřído jižní Evropy). Těmto státům s tranzitiv-ní ekonomikou se stále nepodařilo dosáh-nout ekonomického pokroku zemí západníEvropy, ani se dohodnout na politickémkonsensu ve vztahu k evropskému sociál-nímu modelu. Země západní Evropy mělyjiž v době, kdy státy s tranzitivní ekonomi-kou byly centrálně řízené, rozvíjející se ev-ropský sociální model, a teprve potév nich došlo k rozvoji tržní ekonomiky.Kromě toho ve státech s tranzitivní ekono-mikou před přechodem k tržní ekonomicezcela chyběla tradice institucionalizované-ho sociálního dialogu.

V článku jsou uvedeny tři hlavní faktorysystémů sociální ochrany, vysvětlující je-jich podstatu:� hospodářská schopnost systémů od-

hadnout příjem na osobu, � socio-demografické charakteristiky

obyvatelstva, které mohou vést ke spe-cifickým rizikovým situacím, a potřeby,jež mají být pokryty veřejným sekto-rem, a

� politické, institucionální a kulturní pod-mínky jednotlivých zemí, které odrážejípotřeby občanů.

Ekonomická schopnost státu odhad-nout příjem na jednoho obyvatele teore-ticky určuje finanční možnosti systémusociálního zabezpečení a ovlivňuje benefi-ty poskytované jednotlivým občanům zesystému. Ve veřejném sektoru je totiž roz-hodující jeho finanční způsobilost, ta pakutváří legislativní podklad pro systém so-ciálního práva. To je důvod, proč v tranzi-tivních ekonomikách států, které do EUvstoupily v posledních 10 letech, neexis-tuje systém podobný evropskému sociál-nímu modelu (co se týče rozsahu sociálníochrany poskytované občanům).

Autor na základě dat získaných z agen-tury EUROSTAT ukazuje, že rozdíl v příj-mech na obyvatele (upravený s ohledemna rozdílné životní náklady), mezi "starý-mi" členy EU (EU 15) a novými členskýmizeměmi EU byl a je značný. V roce 2002byly příjmy obyvatele nového členskéhostátu EU ani ne na úrovni 40 % příjmůobyvatele států EU 15 a dalších vyspělýchzemí západní Evropy (nečlenů EU). Ačkoliprobíhalo a probíhá sbližování starýcha nových členů EU (a zemí západní Evropynečlenů EU), rozdíl v příjmech byl stálevelký i v roce 2013. Dle získaných dat bylv roce 2013 příjem v transformujících seekonomikách na úrovni pouhých 58 % příj-mů v západních zemích EU.

Pokud jsou příjmy uvedeny v eurech,jsou rozdíly ještě markantnější. V roce2004 byl průměrný roční čistý zisk v trans-formujících se ekonomikách pouze 14,38 %průměrné částky v zemích EU 15, a do-konce i o 9 let později to bylo pouhých24,78 %. Jinými slovy, zaměstnanci v zá-padních zemích EU (a zemích západní Ev-ropy nečlenů EU) vydělávají 4x více nežzaměstnanci v zemích s transformujícímise ekonomikami.

Tyto rozdíly v ekonomických možnos-tech systémů zemí západní Evropy a zemís tranzitivními ekonomikami se následněsamozřejmě projevují ve velmi různýchúrovních sociální ochrany a ve výši výda-jů, které jdou na sociální politiku. Průměr-né sociální výdaje z veřejných rozpočtů najednoho obyvatele byly v původních člen-

ských zemích EU 8581 eur (7589 eur zemězápadní Evropy - členové EU, 13 243 eurov průměru všechny země západní Evropyjako celek). V zemích s tranzitivními eko-nomika je tento výdaj pouhých 1508 eur.

Prvotní hypotéza, že ESM je historickýsystém specifický pro země západní Evro-py (členy EU i vyspělé státy západní Evro-py mimo EU), který není možný aplikovatv transformujících se ekonomikách, je dleautora uvedenými daty potvrzena. S ohle-dem na uvedené, je tedy spíše nepravdě-podobné, že by země EU s transformující-mi se ekonomikami v dohledné budouc-nosti přijali ESM. Ve státech s tranzitivní-mi ekonomikami totiž neexistuje jednotnáprávní úprava a harmonizační opatřenív oblasti sociální ochrany, minimální výšedávek, nebo v regulaci trhů práce. Z čistěekonomických důvodů nemá velkou nadě-ji, že by transformující se ekonomiky bu-dovaly sociální stát zvyšováním daňovéhozatížení firem podnikajících na jejich úze-mích, když jejich hlavní konkurenční výho-da (a přitažlivost pro přímé zahraniční in-vestice), spočívá právě v relativně nízkýchprovozních nákladech.

Autorem zjištěná data znovu potvrzujídomněnku ekonomické racionality doka-zující, že po vstupu do EU tyto zeměs tranzitivními ekonomikami ve srovnánís průměrnými hodnotami EU nezvýšilyveřejné výdaje na dávky sociální ochrany.Například změny v ma�arském sociálnímsystému od roku 2000 přispěly předevšímk oslabení ESM. Změny se týkaly zejménaškrtů v pojištění pro případ nezaměstna-nosti, opatření ovlivňující předčasné dů-chody a dávky pro zdravotně postižené,i daňové reformy, které upřednostnily ro-diny s vysokými příjmy.

Není tedy pravděpodobné, že by státyEU s tranzitivními ekonomikami učinilypolitická opatření k zavedení či dokončenísystémů sociální ochrany, nebo že by in-stituce EU učinily další kroky k upevněnía zachování ESM. Nejpravděpodobnějšímožností naopak dle autora je, že v rámcisbližování ekonomik zemí západní a vý-chodní Evropy (členů EU) dojde zřejmě ke




zhoršení situace v západních zemích, k se-stupné konvergenci, což se týká i ESM.Autor dochází k závěru, že pod tlakem fi-nanční krize a po zavedení úsporných ba-líčků za účelem snížení dluhu, došlo vevětšině evropských zemí ke změnámk horšímu, např. v modelu sociální ochra-ny, důchodů, veřejných služeb, práv za-městnanců, kvality práce a pracovníchpodmínek a sociálního dialogu. Autor sev článku snaží poskytnout informace,které prokazují, že ESM je variantou spíšepro vyspělé země a je identifikačnímrysem pro západní evropské společnosti.

Koncept ESM

V zemích západní Evropy jsou sdílenystejné charakteristiky a jedinečné formyrozvoje, a to jak v členských státech EU,tak i ve státech, které nejsou členy EU(Norsko, Island, Švýcarsko). V těchto ze-mích se vyvíjel sociální stát od druhé svě-tové války, ESM je tak alternativou k mo-delům, které se vyvinuly v ostatních vy-spělých zemí, jako jsou USA a Japonsko.

Autor uvádí, že první otázkou je, zdaESM skutečně existuje, to znamená, zdacelá západní Evropa ve skutečnosti sdílístejný vývoj s jasným sociálním rozmě-rem. Na rozdíl od oficiálního diskurzu in-stitucí EU mnozí odborníci tvrdí, že neexi-stuje jediný ESM, ale spíše mnoho růz-ných sociálních modelů, a že v mnoha zá-sadních aspektech jsou rozdíly mezi sou-časnými členskými státy EU větší než roz-díly mezi evropským průměrem a USA,a to zejména po rozšíření EU o státy vý-chodní Evropy. V článku autor dále uvádí,že "pojem evropského sociálního modelu"je zavádějící. K dispozici jsou ve skuteč-nosti různé evropské sociální modelys různými funkcemi a různé výkonnostiz hlediska účinnosti a spravedlnosti. Veskutečnosti jsou tedy v Evropě různé so-ciální modely, které spolu koexistují. Sociál-ní modely jsou klasifikovány v závislostina různých faktorech, jako jsou míra parti-cipace pracovní síly, úroveň ochrany pra-covních míst, účinná ochrana pracovníků,daňová zátěž a relativní důležitost aktivnípolitiky zaměstnanosti. ESM je definovánna základě sdílených hodnot a zásad pro-střednictvím unikátních institucí. Hlavnímiprvky ESM jsou centralizované vyjednává-ní, závazek plné zaměstnanosti, rovnos-tářská mzda a sociální politika.

ESM má znaky velkorysého (welfare)státu, kde dochází k transferům financía služeb spolu se sociální regulací ekono-miky. Autor konstatuje, že ESM primárnězahrnuje šest politických cílů: � makroekonomickou politiku zaměře-

nou na plnou zaměstnanost; � mzdovou politiku, která umožňuje reál-

né zvýšení mezd, odrážející růst pro-duktivity, a zavedení minimální mzdyv odpovídající výši;

� systémy sociálního zabezpečení, kteréposkytují vysokou úroveň ochranyv důchodovém zabezpečení, zdravotnípéči a rodinné politice, jakož i dávkyv nezaměstnanosti;

� právo zaměstnanců na účast na spolu-rozhodování na podnikové a místníúrovni, a podporu sociálního dialoguna evropské, národní a odvětvovéúrovni;

� udržování silného veřejného sektoru,který přispívá jak k poskytování služebobecného zájmu, tak ke stabilizaciúrovně zaměstnanosti;

� začlenění doložky o sociálním pokrokudo Smlouvy o EU, která dává přednostzákladním sociálním právům nad tržní-mi svobodami.

ESM je také v článku vnímán jakomodel rozvoje charakteristický pro státyzápadní Evropy, na rozdíl od modelů přija-tých USA a jinými, neevropskými rozvinu-tými státy OECD. Autor popisuje ESM,koncept států západní Evropy jako "USAplus" model, který poskytuje vše, comohou nabídnout USA, ale nabízí i někte-ré další prvky, které tvoří společnost, vekteré stojí za to žít. V ekonomickém roz-měru to znamená, že Evropa kombinujedynamiku růstu tržního hospodářství s ko-ordinujícím sociálním dialogem kolektiv-ního vyjednávání partnerů. V dimenzistátu to znamená, že evropské země jsounejen volné demokracie, ale také přeroz-dělující sociální státy, které doplňují trhsociální sférou, jíž jsou vyhlazovány sociál-ní nerovnosti. A konečně, v dimenzi spo-lečnosti v užším slova smyslu to zname-ná, že kromě poskytování příležitostí proindividuální usilování o štěstí, evropskáspolečnost podporuje solidaritu mezi jed-notlivci, posilující sociální soudržnost.Autor konstatuje, že ESM je na rozdíl odamerického modelu systém, který usilujeo zachování dostatečné úrovně hospodář-ské a sociální soudržnosti prostřednictvímsítí sociální ochrany na národní i komunit-ní úrovni, které by v konečném důsledkuměly umožnit v Evropě vybudování so-ciálního státu.

ESM je „projekt, který byl vytvořen nazákladě kolektivní solidarity, sociální spra-vedlnosti a účinnosti při výrobě“. PrincipyESM kontrastují s jinými socio-ekonomic-kými systémy, v nichž je charakteristickýmrysem sociální politiky individuální reko-modifikace (USA), a model sociálníhodumpingu nastaveného jako přidaná hod-nota ekonomického růstu (rozvíjející seasijské země).

Ve vzájemném srovnání evropskéhoa amerického modelu je evropský modelmodelem veřejných služeb sociální péčepro většinu populace a modelem intenziv-ní regulace práce, zatímco v USA je tomodel soukromého sociálního zabezpeče-ní a flexibility na trhu práce. Úrovně pro-

duktivity jsou dnes zhruba podobné v zá-padní Evropě i ve Spojených státech.Hlavním rozdílem ale je, že Evropa použí-vá nástroje ke zvýšení produktivity práces cílem zvýšit volný čas spíše než příjmy,zatímco USA postupují opačně.

ESM v oficiálních dokumentech EU

Oficiální dokumenty EU berou existenciESM jako samozřejmost. V rámci strategií,vznikajících jako východisko ze současnékrize, provádějí instituce EU zásadní roz-hodnutí pro udržení ESM. Tato rozhodnutíbyla projednána bez zájmu veřejnosti. Vý-razy jako „modernizace systému sociálníochrany“ a „zajištění udržitelnosti důcho-dového systému“ skrývají reformy, kteréoslabují pouto solidarity v různých zemíchEvropy a mezi různými sociálními skupi-nami, které tvoří základ modelu.

Oficiální dokumenty EU - předevšímpřed rozšířením o státy východní Evropy -definují některé prvky ESM:� 1994, Bílá kniha: Evropská sociální po-

litika: cesta vpřed pro Evropskou uniiuvádí, že existují určité sdílené hodno-ty, které tvoří základ ESM. Patří k nimdemokracie a práva jednotlivce, svo-bodné kolektivní vyjednávání, tržníhospodářství, rovné příležitosti provšechny, sociální péče a solidarita (Ev-ropská komise, 1994).

� Závěry předsednictví ze zasedání Ev-ropské rady v Nice, konaného v prosin-ci 2000, vymezují čtyři prvky ESM: vy-sokou úroveň sociální ochrany se služ-bami obecného zájmu, sociální dialogs odkazem na koordinovanou tvorbupolitiky v kolektivních smlouvách sjed-naných sociálními partnery, důraz nasociální soudržnost a soubor společ-ných základních hodnot.

� Evropská komise ve svém Sdělení prozaměstnanost a sociální politiku: rámecpro investice do kvality (2001), dává doprotikladu ESM s veřejnými sociálnímivýdaji s „americkým modelem“, zalo-ženým na soukromých výdajích, a zdů-razňuje skutečnost, že 40 % obyvatelUSA nemá přístup k základní zdravotnípéči, přestože sociální výdaje na osobuv USA jsou ve skutečnosti vyšší nežv Evropě.

� Evropská komise (EK) ve svém sděleníEvropské hodnoty v globalizovanémsvětě zmiňuje „jednotu a rozmanitostpři utváření hospodářské a sociální po-litiky“ (Evropská komise, 2005, str. 4).Jinými slovy, v Evropě mohou existo-vat různé sociální scénáře, ale „společ-né evropské hodnoty jsou oporou kaž-dého našeho sociálního modelu“.Členské státy EU vyvinuly své vlastnípřístupy založené na své historii a ko-lektivních preferencích. Každý z nichkombinuje společné prvky, jako jsoudůchodové systémy, zdravotnictvía v dlouhodobém horizontu ochranasociální péče, vzdělávání, regulace trhu




práce a přerozdělování bohatství pro-střednictvím fiskálních politik.

Sdělení rovněž připouští, že v rámci EUexistují velké rozdíly. Například Litva, Lo-tyšsko a Irsko věnuje mezi 14 a 15 % HDPna oblast sociálního zabezpečení; ve VelkéBritánii a Belgii je to 27 %, zatímco veFrancii a Švédsku 30 %. Úroveň důchodůse také značně liší, např. v Irsku, Velké Bri-tánii a Belgii je to mezi 31 a 37 % průměr-ného výdělku, v Rakousku, Finsku, Ma�ar-sku, Itálii, Lucembursku, Portugalskua Španělsku je to více než 70 %.

Sdělení nicméně dospělo k závěru, žei přes tuto různorodost, každý z těchto sys-témů má specificky evropské vlastnosti:

� národní hospodářské a sociální politikyjsou založeny na společných hodno-tách, jako jsou solidarita a soudržnost,rovné příležitosti, boj proti všem for-mám diskriminace, adekvátní zdravotnía bezpečnostní předpisy na pracovišti,všeobecný přístup ke vzdělání a zdra-votní péči, kvalita života, kvalita práce,udržitelný rozvoj a zapojení občanskéspolečnosti. Tyto hodnoty ukazují, žeEvropa se rozhodla pro sociálně tržníhospodářství,

� veřejný sektor má tendenci hrát velkouroli při organizování a financování ná-rodních systémů. V roce 2005 členskéstáty EU věnovaly v průměru 27 % je-jich HDP na veřejné výdaje na sociálníochranu, ve srovnání s 15 % v USA a 17 %v Japonsku,

� vnitrostátní systémy jsou podle EK za-loženy na silném „evropském rozmě-ru“, to znamená, že národní systémyjsou posíleny politikami vytvořenýmina evropské úrovni,

� existuje silná tradice sociálního dialo-gu a spolupráce mezi vládami, průmys-lem a odbory, i když konkrétní dialog sev jednotlivých členských státech znač-ně liší,

� zpráva Pracovní vztahy v Evropě 2010,zveřejněná Generálním ředitelstvímpro zaměstnanost, sociální věci a so-ciální začleňování Evropské komise(2013), upozorňuje na skutečnost, žeprůmyslové vztahy na evropské, ná-rodní, mezioborové, odvětvové a fi-remní úrovni jsou pro stabilitu zásadní.Podle této zprávy se ESM vyznačujemimo jiné vysokou úrovní pokrytí ko-lektivních smluv.

Charakteristika ESM

ESM (či také „sociální stát“ nebo „sociál-ně tržní hospodářství“), může být podleautora vnímán jako západoevropská his-torická snaha zavést systém rovných pří-ležitostí s ekonomickým růstem. ESM seopírá o následující:� vysoce rozvinutý, veřejně financovaný

systém sociálního zabezpečení, který

poskytuje občanům široké pokrytí je-jich hlavních rizik a potřeb,

� relativně vysoké daňové zatížení(v souladu s vyšší úrovní veřejných vý-dajů), se širokým základem progresiv-ního zdanění příjmů a vlastnictví,

� větší sociální soudržnost a spravedl-nost v rozdělení příjmů v důsledkukombinovaných redistribučních účinkůobou výše uvedených bodů,

� vysoká hladina relativně vysoce kvalit-ních pracovních míst (z hlediska dů-stojných pracovních podmínek a vytvá-ření přidané hodnoty), s úsilím o zno-vuzavedení ochrany osob trpících vy-loučením ze systému sociálního a pra-covního trhu, a zaměstnanost ve veřej-ném sektoru,

� intervence k regulacím základních trhů,zejména trhu práce, v tomto případězaměřené na ochranu zaměstnancůjako teoreticky nejslabšího článku natrhu práce,

� průběžné konzultace či dialog mezi so-ciálními aktéry, což má za následek vy-tváření dohod o podmínkách zaměst-návání a orientace zásahů veřejnéhosektoru, a vysoký stupeň krytí kolektiv-ního vyjednávání.

Závěry

Ze studie lze dovodit následující závěry.Z koncepčního hlediska lze ESM charakte-rizovat jako historický pokus zavést v zá-padní Evropě systém rovných příležitostís ekonomickým růstem založeným natěchto prvcích: � vysoce rozvinutý veřejně financovaný

systém sociální ochrany, � relativně vysoké daňové zatížení se

složkou progresivního zdanění, � vysoká úroveň sociální soudržnosti

a spravedlnosti v rozdělování příjmů, � vysoká hladina relativně kvalitních pra-

covních míst, � regulační zásahy na hlavních trzích

(především pracovním trhu), a� pokračující sociální dialog mezi všemi

sociálními aktéry.

Porovnáme-li situaci v zemích západníEvropy na jedné straně a ostatními vyspě-lými zeměmi na straně druhé, zjistíme, žeexistence všech šesti charakteristických jezřetelně větší v zemích západní Evropynež u hlavních mimoevropských vyspě-lých zemí.

Daňová zátěž v Evropě (především v jejístřední části a skandinávských zemích) jevýrazně vyšší než ve zbytku OECD. V zá-padní Evropě (především v její středníčásti a skandinávských zemích) je příjemnižší než v mimoevropských vyspělých ze-mích. Mezi evropskými a mimoevropský-mi zeměmi OECD nejsou žádné významnérozdíly s ohledem na jejich kapacitu gene-rování velkého množství kvalitních pra-covních míst, ale rozdíl pracovní dobya mzdy jsou obvykle nižší v západní Evro-

pě. I když nedávné deregulace trhu prácev několika evropských zemích přinesl na-stavení odstupného blíže k systému nasta-venému v USA, přetrvávají v západní Ev-ropě pozitivní rozdíly, pokud jde o ochra-nu zaměstnanců, i když v nižší a méněkonkrétní míře než dříve. V západní Evro-pě byl tradičně sociální dialog mnohemrozšířenější, a dokonce i nyní jsou zaměst-nanci mnohem častěji členy odborovýchorganizací, které se účastní kolektivníhovyjednání, než v jiných vyspělých ekono-mikách.

I tak existují velké rozdíly v západní Ev-ropě s ohledem na prvky, které tvoří ESM.V případě EU se v regulaci sociálních otá-zek postupným rozšiřováním výrazně zvý-šil stupeň heterogenity. Propast mezi tran-zitivními ekonomikami EU a jižními státyEU na straně jedné, a státy západní Evro-py a skandinávskými zeměmi na stranědruhé, je velmi široká a není pozorovatel-ná žádná tendence k jejímu zúžení. Je aletaké pravda, že zvýšená globalizace hos-podářských činností, při neexistenci mini-mální celosvětové sociální regulace, prav-děpodobně povede k sestupné konver-genci.

Autor v článku ověřil hypotézu, že proESM jsou splněny podmínky výhradněv západní Evropě, nebo alespoň v dalekovětší míře v západní Evropě, než v jinýchrozvinutých neevropských zemích či nao-pak v zemích EU s tranzitivní ekonomikou.Výrazný profil ESM lze tedy pozorovatv reálném životě právě pouze (nebo ales-poň zejména) v zemích západní Evropy.

Novinky v knižním fonduDuhové rodiny ve stínu státu. Situace homo-

parentálních rodin s malými dětmi. / Kutálko-vá, PetraPraha: Prague Pride, 2015. - 70 s. - ISBN 978-80-260-9143-1.

Nezaměstnanost absolventů škol se střed-

ním a vyšším odborným vzděláním - 2015. /Úlovec, MartinPraha: Národní ústav pro vzdělávání, 2015. - 48 s.

Analýza profesní struktury pracovních sil

a struktury absolventů z pohledu sféry vzdě-

lávání - 2014. / Doležalová, GabrielaPraha: Národní ústav pro vzdělávání, 2015. - 67 s.

Přechod absolventů středních škol na trh

práce - I. etapa. Srovnání situace absolventů

učebních a maturitních oborů. / Trhlíková,JanaPraha: Národní ústav pro vzdělávání, 2015. - 46 s.

Česká republika v mezinárodním srovnání (vy-brané údaje).Praha: Český statistický úřad, 2016. - 358 s. - ISBN978-80-250-2687-8.




Z domácího tiskuePortál ČSSZ nabízí další možnost kontrolytzv. šedé ekonomiky.In: Práce a sociální politika. - Roč. 13, č. 3(2016), s. 4.: obr.Prostřednictvím ePortálu České zprávy sociál-ního zabezpečení si zaměstnanci mohou zjis-tit, zda je jejich zaměstnavatelé přihlásili k po-jištění a z jakého příjmu za ně odvedli pojistné.Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clan-ky/24723/Prace_socpol_03_16_web.pdf

Komparativní studie věku odchodu do důcho-du v České republice. / BAKALOVÁ, Jana -BOHÁČEK, Radim - MUNICH , DanielPraha: Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.,2015. - 60 s.: příl. - ISBN 978-80-7344-349-8.Cílem této analýzy je identifikace rizik a mož-ných překážek vztahujících se k rychlejšímuprodlužování zákonného a reálného věku od-chodů do důchodu v České republice. Studiepřináší první podrobný kvantitativní vhled doproblematiky odchodu do důchodu a věkovědeterminované neúčasti na trhu práce v Českérepublice díky unikátním mezinárodně srov-natelným datům z průzkumu SHARE.on-line publikace: http://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_6_2015_Vek_odchodu_do_du-chodu/IDEA_Studie_6_2015_Vek_odchodu_do_duchodu.html

Vliv základních parametrů na výši starobníhodůchodu z I. pilíře. / VOPÁTEK, JiříIn: Národní pojištění. - Roč. 47, č. 3 (2016),s. 11−16.: tab.Relace průměrného starobního důchodu k prů-měrné nominální mzdě v letech 2010−2014.Hrubé roční výdělky v jednotlivých variantáchvýpočtu pro teoretické modelové výpočty.Modelový výpočet řádného starobního dů-chodu přiznaného v roce 2016. Individuálnínáhradový poměr (podíl výše důchodu k čisténebo k hrubé předdůchodové mzdě).

Procesy posuzování zdravotního stavu v so-ciální oblasti. / LANGER, RadimIn: Práce a mzda. - Roč. 64, č. 3 (2016), s. 24−28.Přehled procesně právní úpravy. Kompetence

lékařské posudkové služby. Organizace posu-zování zdravotního stavu. Základní procesnípravidla. Zjiš�ovací lékařská prohlídka. Kon-trolní lékařská prohlídka.

Kdyby neproběhla reforma, tak bychom fondnezřizovali: finanční pomoc na úrovni obcíjako reakce na sociální reformu. Proměnyobcí jako lokálních sociálních systémů. /HEJZLAROVÁ, Eva M. - KOTRUSOVÁ, MiriamIn: Sociální práce/Sociálna práca. - Roč. 16, č. 2(2016), s. 5−21.: tab., -lit.Empiricky laděný článek využívá data z dotaz-níkových šetření (2011-2015) ve 227 českýchmunicipalitách, ze kterých vyplývá, že asi 14 %českých obcí s rozšířenou působností posky-tuje svým občanům finanční podporu, a tomimo rámec pomoci v hmotné nouzi. Na zá-kladě studia dokumentů a rozhovorů se auto-rky snaží porozumět tomu, proč obce tzv. pří-mou finanční pomoc zavedly a demonstrujítak koncept tzv. lokálního sociálního systémua historický vývoj vztahu mezi národním a lo-kálním sociálním systémem.

Specifika systému poskytování péče o osobys demencí a jinými specifickými potřebamiv České republice a ve Švýcarsku. / HOL-MEROVÁ, Iva - HORECKÝ, Jiří - HANUŠ, PetrTábor: Asociace poskytovatelů sociálních slu-žeb ČR, 2016. - 54 s. - ISBN 978-80-906320-2-8.Pro růst kvality a hledání inovací je vždydobré, pokud se může daná služba nebosystém porovnat s obdobnou službou nebosystémem. Zástupcům poskytovatelů sociál-ních služeb v České republice tento benefit jižněkolik let přináší spolupráce s partnery zešvýcarské organizace CURAVIVA Schweiz. De-mence v EU, České republice a ve Švýcarsku.Osoby žijící s demencí z pohledu sociálníchslužeb v ČR. Sociální práce na obcích. Systémposkytování sociálních služeb v České repub-lice a osoby žijící s demencí. Kvalita poskyto-vání sociálních služeb v ČR. Druhy sociálníchslužeb vhodné pro péči o osoby trpící demen-cí. Demografické změny a národní plány veŠvýcarsku. Národní strategie demence. Ná-rodní strategie paliativní péče. Vývoj řešeníproblematiky péče o osoby s demencí v ČR.

Srovnání českého Návrhu koncepce řešeníproblematiky Alzheimerovy choroby a obdob-ných onemocnění v ČR a švýcarské Národnístrategie demence 2014−2017. Formy bydlenía péče ve Švýcarsku. Zkušenosti z návštěv za-řízení a institucí. Příklady dobré praxe ze Švý-carska.Dostupné 28.4.16 z: http://www.horecky.cz/images/1452152350_studie-svycarsko-hanus-holmerova-horecky-pracovni.pdf

Ze zahraničního tisku

Labour divisions and the emergence of dualwelfare systems.[Rozdělení práce a vznikduálních systémů sociální péče.] / OUDENIJHUIS, DennieIn: Journal of European Social Policy. - Roč. 26,č. 1 (2016), s. 66−79.: -lit.Význam expanze redistributivního sociálníhostátu pro poválečný vznik tzv. duálních systé-mů sociálního zabezpečení. Poválečný vývoja vznik „sociálního rozdělení blahobytu“ veSpojeném království.

Overview of Recent Cases before the Court ofJustice of the European Union (July-Decem-ber 2015).[Přehled posledních případů projed-návaných před Soudním dvorem Evropskéunie (červenec-prosinec 2015).] / VAN DERMEI, Anne PieterIn: European Journal of Social Security. - Roč.18, č. 1 (2016), s. 74−84.: -lit.Projednávané případy se týkaly problematikypřístupu ekonomicky neaktivních občanůEU k sociálním dávkám, přenositelnostidávek, problematiky rodinných přídavků a ko-ordinace mezi systémy EU a systémů na ná-rodní úrovni.

Trust and health in Eastern Europe: Concepti-ons of a new society.[Důvěra a zdraví ve vý-chodní Evropě: Koncepce nové společnosti.] /CARLSON , PerIn: International Journal of Social Welfare. -Roč. 25, č. 1 (2016), s. 69−77.: obr., tab., -lit.Cílem této studie bylo analyzovat, do jakémíry důvěra a ekonomické okolnosti ovlivňujívlastní hodnocení zdraví v Polsku, Estonsku aRusku a zda lze těmito faktory vysvětlit zdra-votní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/en-hanced/doi/10.1111/ijsw.12165

Pension policy design changes in EU countriessince the mid-1990s. [Změny důchodové poli-tiky v zemích EU od poloviny 90. let.] / GRECH,Aaron George In: International Journal of Social Welfare. -Roč. 24, č. 3 (2015), s. 296−304.: tab., -lit.Článek shrnuje proces důchodových reforemv zemích EU se zaměřením na tyto politickécíle: optimalizace efektivity zmírnění chudoby,úloha státu při vyrovnávání příjmů v průběhuživotních cyklů, rovnováha příspěvků a dávek,úprava systému v reakci na demografické,ekonomické a sociální změny, dlouhodobýcharakter reformy. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/en-hanced/doi/10.1111/ijsw.12138

Odborný měsíčník Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

www.socialnisluzby.eu

Z obsahu květnového čísla:

� Aktuální nabídka seminářů Institutu vzdělávání APSS ČR� Mgr. Veronika Hotová: Reportáž: Ti nejlepší byli oceněni na slavnostním vyhlášení sou-

těže Sestra roku 2015� Mgr. Helena Gajdošíková: ZPSS v SR: Personálne štandardy a ich zavádzanie do praxe

u poskytovateov sociálnych služieb� Mgr. Markéta Vyštejnová: Komunikace s člověkem s mentálním znevýhodněním� MUDr. Tereza Uhrová, Ph.D.: Parkinsonova nemoc a poruchy kontroly impulzů � Bc. Jiří Juřena: SOPAZYL - Sociálně patologické jevy v azylovém domě, 1. díl� Mgr. Lucie Bicková: Strašák jménem neohlášené inspekce?� Mgr. Markéta Vaculová: Asertivita jako strategie jednání aneb Jak být v mezilidské ko-

munikaci přímý, 2. díl � Ing. Simona Plischke, MBA: V medikaci se dopouštíme alarmujícího množství chyb � Mgr. Barbora Rittichová, Mgr. Veronika Lapšanská: Sterilizace není legrace aneb i de-

fektní lidé mají právo se rozhodovat � Mgr. Ing. Lenka Frýdková: Veřejný ochránce práv: Doporučení OSN ohledně situace

osob se zdravotním postižením v České republice


Summaries of selected articlesObsah/Contents

Editorial 1

Reviewed articles, studies, essays and analysesThe economic situation and the extent of risk of social exclusion in households with elderly and pre-pension age persons 2Pavel Bareš

The role of special pension schemes in current pension systems 13Jan Mertl

Findings from practiceHousing and housing policy in Prague and the Czech Republic in the context of demographic change 19

The social situation in the Czech Republic from the viewpoint of Caritas Cares 21

Information service for readers

The “Peaceful Dying“ conference 24

From the Czech Gender Expert Chamber membership meeting 26

The “Time, family and generations“ conference on family policy 27

Review: Women as victims of partnership violence 28

The information about the article “European social model“ 29

News in books 31

From the domestic press 32

From the international press 32

Informace pro autory Obsahové zaměření časopisu: sociální problematika v nejširším vymezení. Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rubri-kou Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované částičasopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směruprovádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou,do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úplnou kontaktní adre-su včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na adresu: [email protected]. Uveřej-něné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavkyRukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včetněmezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé, klíčová slova v češtině a kód JEL Classification.Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobílé-mu provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce pro-vádí jazykovou úpravu textu.Více na: www.vupsv.cz

For summaries of the articles see the 3rd page of the cover.

Editorial 1

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzyEkonomická situace a míra rizika sociálního vyloučenív domácnostech se seniory a osobami v předseniorském věku 2Pavel Bareš

Úloha speciálních penzijních schémat v současnýchpenzijních systémech 13Jan Mertl

Poznatky z praxe

Bydlení a bytová politika v hl. m. Praze a ČR v kontextu demografických změn 19

Sociální situace v ČR pohledem Caritas Cares 21

Informační servis čtenářůmKonference „Pokojné umírání“ 24

Z členské schůze Genderové expertní komory 26

Konference o rodinné politice - „Čas, rodina a generace“ 27

Recenze: Ženy jako oběti partnerského násilí 28

Informace o článku „Evropský sociální model“ 29

Novinky v knižním fondu 31

Z domácího tisku 32

Ze zahraničního tisku 32

The economic situation and the extent of risk of social

exclusion in households with elderly and pre-pension age

persons

The article contains the most important findings on theeconomic situation and consequent risk of social exclusion,gathered by means of empirical research, involving elderly andpre-pension age persons living in municipalities with fewer than5,000 inhabitants. The empirical research contained selectedquestions aimed at revealing the non-economic risk of socialexclusion and mapped the range of services used byrespondents and the most important factors which influencetheir interest in taking advantage of the various services. Theempirical research also focused on a range of other issuesrelated to the social environment, social relationships, lifestylepreferences, use of information technology, etc. of this group.Based on the topics studied in the empirical investigation, thearticle devotes attention to findings regarding the economicsituation of the respondents and their households and to anassessment of the extent of the risk of social exclusion of themonitored group of people specifically in relation to thesequestions.

Key words: senior, household, social exclusion, income,economic situation

The role of special pension schemes in current pension systems

The article examines the situation of the universal pensionsystem in relation to the labour market, demographic changes,quality of life and the existence of special pension schemes withrespect to the health and social situation of employees. It furtheraddresses links between universal pension systems and variousspecial pension schemes in terms of their assessment andsocio-political significance. The current situation in the Czechmining industry serves as an example. The article also revealsthe possible role of the QALY and DALY indicators with respectto the research issue. The article works on the principle that theuniversal pension system acts as the basic pension schemevariant available to all employees (citizens of the state) and thatspecial pension schemes act as a supplement within the system.Key words: universal pension system, special pension system,quality of life, pension, QALY

Housing and housing policy in Prague and the Czech Republic

in the context of demographic change

On 28 January 2016, the Prague Institute of Planning andDevelopment and the Institute for Dignified Ageing, DiakonieCCE held a seminar entitled "Housing and housing policy inPrague and the Czech Republic in the context of demographicchange". The seminar was attended by representatives of theorganising institutions, representatives of the Ministry of Labourand Social Affairs and the Ministry for Regional Developmentand other experts specialising in this issue. The seminarfocused, among other things, on housing issues in the contextof the ongoing updating of the Strategic Plan for the City ofPrague. The seminar enjoyed considerable interest from theprofessional public, government administrators and otherparticipants. Key words: housing, demographic changes, ageing

The social situation in the Czech Republic from the viewpoint of

Caritas Cares

Caritas Europa regularly calls on its member organisations toreflect developments in social policy at the national andEuropean levels and subsequently applies the valuable insightprovided by such grassroots organisations. In 2015 the result ofthe latest such assessment consisted of the completion ofa report called Caritas Cares. In its conclusions, it appeals forspecific changes which it considers would bring about animprovement in terms of the current social situation in the areasof poverty and social exclusion. A similar report published byCaritas Europa as early as in 2014 was more focused on the so-called "European Semester" and its Strategy for 2020. Theresults from all the various European states are available in theCaritas Cares Report 2015 which was issued in March 2016.Key words: social exclusion, poverty, social policy

The "Peaceful Dying" conference

The Czech Association of Social Services has joined a projectentitled "The Development of Geriatric and Palliative Care inResidential Social Services" financed from the Implementationof Swiss-Czech Cooperation Programme. The main objective ofthe project consists of the introduction of palliative care toresidential social services in such a way that those receivingcare are allowed a dignified departure from life in anenvironment to which they are accustomed and where theyhave already lived for several years. Cooperation with Swisspartners has provided a number of new insights into Swiss bestpractice in this area and the sophisticated palliative care systemavailable in Switzerland. One of the various events which tookplace under the auspices of the project consisted ofa conference entitled "Peaceful dying" which took place on4 May 2016 in Liberec with the participation of Swiss palliativecare experts. Key words: palliative care, Switzerland, conference

From the Czech Gender Expert Chamber (GEC CR) membership

meeting in Brno

On 18 March 2016, a membership meeting of the Czech GenderExpert Chamber was held at the Office of the Ombudsman inBrno. The Gender Expert Chamber is a professional associationbringing together experts in the field of gender equality. The aimof the GEC is to integrate a gender perspective into variousareas of both the public and private sectors with the help ofhighly qualified experts and specialists.Key words: gender equality, gender perspective

The "Time, family and generations" conference on family policy

On 2 May 2016 the Senate of the Czech Parliament helda conference on family policy. The topic of this, the fifteenthannual conference, was focused on the various points ofintersection of generations from the viewpoint of family policy,i.e. the places, situations and moments at which generationsmeet and at which they enrich the lives of and provideassistance for each other and, in particular, on what theseimportant intersections signify for wider society.Key words: generations, family policy


3

dvouměsíčník/ročník10 2016

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.

KontaktKarlovo nám. 1359/1, 128 00 Praha 2, Czech Republic, tel. +420 211 152 711, http://www.vupsv.cz


Date post:	28-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Forum 3 2016 - praha.vupsv.czpraha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2016-03.pdf · Housing and housing policy...

Documents