1Rchorsk nmst bylo v pedposledn ervnovou sobotu mstem startu i cle prvnho ronku Krkonoskho plmaratonu. Na nronou horskou tra s vce ne 600 metr peven se za teplho a slunenho poas vydala tictka bc. Nejrychleji tra dlouhou 21,5 kilometru zdolal Michal tantejsk asem 1:32.41 hodiny.V kategorii vetern, tedy nad 40 let, byl nejlep Michal ern (. 24), kter na vtze ztratil 3 minuty. Zlato mezi enami zskala Jaroslava Krausov (1:56.22 h).

Foto: Ale Vanek

ACLSKACLSKzpravodaj

ERVENEC 2012 | RONK 20 | SLO 7 | zpravodaj@zacler.cz msnk msta acle

Ven spo-luoban, na jinch mstech tohoto vyd-n zpravodaje jsou uvedeny pspvky, na kter chci rea-govat. Nejprve bych rd vy-

svtlil dlouholetou zleitost rekonstruk-ce komunikace ul. J. Jarosche a ul. Bober-sk v acli. Sice jsem situaci vysvtloval ji mnohokrt jak ve zpravodaji, tak i na zastupitelstvu naposledy na kvtnovm zasedn, ale vzhledem k tomu, e byl re-

dakci zasln ke zveejnn zpis z jedn-n ze dne 10. 3. 2008, ve kterm zasilatel erven podtrhl a umstil vykink k vt v ppad, e nebude dosti o dotaci vy-hovno, bude navreno financovn tto rekonstrukce v rmci rozpotu msta na rok 2009 tak, aby bylo mon rekonstruk-ci zahjit na jae roku 2009, musm ve uvst na pravou mru. Take cel zlei-tost jet jednou a vm, e ji naposledy jak ze zpisu jasn vyplv, informoval jsem zastnn, e je pipravovna -dost o dotaci na spolen projekt se sou-sedn Lubawkou z Operanho programu peshranin spoluprce esk republi-ka Polsk republika, kter bude mimo

jin zahrnovat vstavbu i tto komunika-ce. Na podzim roku 2008 byla v dnm termnu podna dost, kter byla na jae roku 2009 schvlena k financovn jako nhradn projekt, kter bude finan-covn z spor, kter vzniknou na zklad vytovn ostatnch projekt, ppadn pesunem alokace finannch prostedk z jinho opaten, kde nebude dostatek projekt. Na zklad tohoto schvlen nebylo hledno jin een financovn vstavby tto komunikace, protoe an-ce zskat 90% finannch prostedk z dotace pevauje dle mho nzoru nad okamitm eenm, kter stejn nebylo vzhledem k vraznmu poklesu dao-

SLOVO STAROSTY

2slovo starosty a informace TS

vch pjm msta od roku 2009 mon. Vzhledem k tomu, e se jedn o rozshl projekty rekonstrukc a vstaveb komuni-kac, trv bohuel nkolik let, ne k tmto sporm dojde. Ji mnohokrt jsem infor-moval o tom, jak je vvoj ve vi spor v Programu, e k nim opravdu dochz a e se pomalu ale jist bl okamik, kdy bude uspokojen i n projekt. Na zatku tohoto msce zasedal Monitorovac v-bor Operanho programu peshranin spoluprce a rozhodl o pesunu alokace finannch prostedk do opaten, ve kterm je n projekt, kter byl ji prvn v poad a tm dochz k jeho plnmu vy-kryt dotac. V rmci tohoto projektu, kte-r nese nzev Komunikan spojen mezi partnerskmi msta acl Lubawka, bude provedena kompletn rekonstrukce komunikace J. Jarosche kolem spolenosti OCELOT a do Bobru a seku od bva-lho konzumu na sttn hranici. Luba-wka rekonstruuje nkolik st mstnch komunikac pmo v Lubawce a potom v Opawie a Niedamirowie tak a na sttn hranici. Pedpokldm, e budeme vyzv-n k podpisu smlouvy o poskytnut dotace na podzim tohoto roku, v zim by probh-lo vbrov zen na dodavatele a v p-tm roce bude stavba zrealizovna, vm, e ke spokojenosti vech dotench. Ne-vm, jak byl zmr zveejnit zpis z jed-nn z roku 2008, kter urit nebyl tajn a nikdy jsem nekal nco jinho. Zreali-zovat stavbu za vlastn prostedky msta,

kdy je mon 90% pokrt z dotace, bych povaoval za velmi neefektivn a podivn a jist by mn to bylo nktermi obany nleit vyteno, mon i nktermi z tch, kte bydl v tto lokalit.Pvodn jsem chtl reagovat i na lnek pana Macoly, kter se tk slouen ma-teskch kol do jednoho prvnho sub-jektu, ale kdy jsem se podval do nkolika poslednch vydn zpravodaje, zjistil jsem, e jsem vnoval tomuto tmatu ji mnoho prostoru a pan Macola v podstat nepe v zsad nic jinho. Kad m prvo na svj nzor a j jsem rd, kdy nkdo dal o tto problematice tak peml. Faktem je, e nkter npady, kter se tkaj nap-klad pesunu ZU kamkoliv jinam, mn pipadaj trochu pehnan a tak zsadn nesouhlasm s tm, e problmem je Z-kladn kola, protoe dky investicm zde dolo k vraznm provoznm sporm, kter je mon investovat do dalho zlep-ovn prosted a do dalch potebnch oprav. Pouze nesouhlasm s tm, e se ve dl tajn bez diskus nap. se zamstnanci organizac. Po losk zkuenosti s tm hysterickm jednnm nkterch zamst-nanc naich mateskch kol mm velk pochyby o tom, zda je mon potat s tm, e by pracovn skupina v takovmto sloen mohla dojt k njakmu smyslupl-nmu zvru a proto jsem nakonec d-nou pracovn skupinu nevytvoil, akoliv jsem o tto monosti veejn hovoil. Pi konzultacch s odbornky na Krajskm

adu Krlovhradeckho kraje mn bylo sdleno, e to za ns stejn nikdo nevye a bude na zastupitelstvu, jak se rozhod-ne. Byla pizvna odbornice na matesk koly, se kterou mli monost lenov za-stupitelstva o tto problematice diskuto-vat a na zklad tchto informac se tak rozhodli. Bod o slouen mateskch kol do jednoho prvnho subjektu byl dn pedloen k projednn, lenov zastupi-telstva mli pro sv rozhodnut dostatek informac a vsledek znme. e spory pro msto nebudou hned, to jsem tak psal i kal ji mnohokrt a e doje je-nom k sporm finannch prostedk poskytovanch sttnm rozpotem? To je patn? Myslm, e jsou to tak veejn fi-nann prostedky a je dobe, e je mon je vyut efektivnji.Na prosincovm zasedn zastupitelstva msta byl odvoln Finann vbor. Pi komenti tohoto kroku jsem ve zpravo-daji napsal, e k odvoln dolo z dvodu poruovn zkon a rd bych na tomto mst toto konstatovn napravil finan-n vbor neporuoval zkony, pouze po-ruil tm vechna pravidla, kter sm navrhl a byla mu zastupitelstvem msta schvlena.Ven spoluoban, peji Vm pjemn lto, uijte si zaslouenou dovolenou se svmi blzkmi a hlavn se z ppadnch cest v podku a spokojen vrate.

M. Vlask starosta msta

POVDN O CHLORU ANEB PROBLM PRO NS VECHNY

V souvislosti s kvalitou dodvan pitn vody snad nen astji probran tma mezi lidmi, ne je chlor. Je to snad jedin uka-zatel kvality vody o nm se vedou debaty i u piva v hospod. Jedn se o velmi nepopulrn zleitost a je nutno ci, e ani my nejsme z pouvn chloru pli nadeni.

Obecn se mluv o chloru. Chlor jako takov je lutozelen, velmi drdiv plyn. Pi prav vody pouvme jeho sloueninu, vodn roztok chlornanu sodnho.

Chlornan sodn obsaen ve vod m dvoj inky. Jednak zabj nedouc mikroorganismy zpsobujc rzn nemoci a tak reaguje s dalmi ltka-mi ve vod, zejmna s ltkami orga-nickmi. Pro zajmavost pouze uvedu, e v posledn dob se objevuj nzory, e dsledn eliminace by i kodlivch mikroorganism z pitn vody m za nsledek sni-ovn odolnosti lidsk populace a e tedy vystaven lidskho organismu uritmu pimenmu mnostv mikroorganism je

vlastn prospn. Tento nzor, kter i j osobn sdlm, je vak meninov a platn legislativa poaduje nejen usmrcen vech kodlivch organism v rmci pravy vody, ale zabezpeen do-dvky vody a k Vm dom.

Pro Vs, odbratele vody, je hlavn nevhodou chloru to, e mn chu-ov a zejmna pachov vlastnosti vody. Vichni znme situaci, kdy si rno pustme vodu a ihned uctme z vody nepjemn zpach po chlo-ru i po desinfekci. To zda zpach z vody uctme i nikoliv zvis nejen na jeho vlastn koncentraci ve vod, ale tak na teplot vody, na obsahu dal-ch ltek ve vod, na tlaku vzduchu, na dob setrvn vody v potrub atd. Velmi asto se stv, e vy koncen-

trace chloru nezpsobuje dn problmy, a jin den je ve vod koncentrace polovin a mnoz z Vs mne kontaktujete s tm, e ve vod je chloru moc.

TECHNICK SLUBY ACL INFORMUJ

3aktuality

Voda sama o sob pi koupn i sprchovn zpsobuje vysy-chn ke a chlornan obsaen ve vod tento inek zesiluje. Neoeten vysychajc ke me vst a ke vzniku svdivch vyrek. Existuje i alergie na sloueniny chloru pouvan k des-infekci vody a bohuel nkolik naich odbratel touto pomrn vzcnou alergi trp.

Je tedy zejm, e i pes mnoh pnosy nen pouvn sloue-nin chloru pi prav vody jednoduch a rozhodn se nejedn o een bezproblmov. Pro je tedy chlor pouvn tak asto a jen mlokde je nahrazen jinou technologi desinfekce vody? Ta-kovch technologi je cel ada, ale jejich vraznjmu rozen brn to, e pouit chloru zajist hygienick zabezpeen vody v cel sti, protoe je obsaen v samotn vod v celm vodovodu. Jin technologie vodu desinfikuj pouze na jednom mst (nap-klad UV lampy) a nemohou zajistit vodu v cel vodovodn sti, tj. od odtoku z vodojemu a po kohoutek odbratele.

A to je bohuel problm, protoe ji pr metr od prtoku vody napklad zmnnou UV lampou ji nic nebrn mikroorganis-mm v pomrn bezproblmovm ivotu. Do potrub se mohou dostat mnoha zpsoby, napklad vodovodnmi bateriemi nebo netsnostmi na vodovodnm potrub. Proto bvaj tyto technolo-gie bn doplnny prv dvkovnm chlornanu, kterm se as od asu cel potrub vyist, nicmn etnost pouit chlornanu se podstatn sn.

Proto i my uvaujeme do budoucna, v rmci pravy vody na pravn vody o doplnn dvkovn chlornanu instalac prv UV lamp, pro zlepen kvality dodvan vody.

Kvalita vody ve Snnm potoce, co je zdroj vody pro pravnu vody v Prkennm Dole, nen z mikrobiologickho hlediska pli dobr, ve vod potoka jsou ve velkm potu zastoupeny vechny hlavn skupiny nedoucch mikroorganism. Vznamn st tohoto zneitn pochz z objekt na Rchorch, kde vtina z nich nem vyeenou likvidaci odpadnch vod. Zdroje podzemn vody z pramenit Rchory a Bobr vykazuj kvalitu vody zsadn lep, nicmn voda je jmna z nepli velk hloubky pod povr-chem a tak i do tchto zdroj, by velmi zdka, njak nedouc mikroorganismy proniknou. Zde nikoliv jako dsledek lidsk

innosti, ale jako zcela pirozen soust ekosystmu.

Koncentrace chlornanu ve vod je nejastji kontrolovan uka-zatel kvality vody. Na pravn vody se koncentrace m i vce-krt denn, na vodovodn sti se voda kontroluje 2x tdn, pokud se kvalita vody mn, napklad pi detch i tn, kontrola se provd podstatn astji dle poteby. Na zklad vsledk me-n se pochopiteln upravuje dvkovn.

Existuje dnes cel ada zaruench metod, jak se chloru ve vod zbavit. V souasn dob se dosti roziuj rzn filtry na vodo-vodn baterie. Tch je cel ada a maj rznou innost. Zbav ns ve vod chloru a dle daj vrobc i dalch kodlivin. Osob-n uvn tchto filtr pli nedoporuuji, velmi snadno se v nich zabydluj nejrznj mikroorganismy vetn tch kodli-vch, i z vody spolen s chlornanem odstrauj sloky, kter by ve vod mly zstat, jako je napklad vpnk nebo hok. Pokud se chceme zbavit chlornanu ve vod k pit nebo koupn, posta- ponechat vodu chvli odstt, nejlpe na svtle (nemus bt na pmm slunci), doba 10 minut je dostaten.

V zvru lnku se zmnm o astm jevu, kdy po natoen skle-nice vody je ve vod mln zbarven zkal tvoen velmi ma-lmi bublinkami. O tchto bublinkch se asto mezi lidmi k, e se jedn o chlor. Nen tomu tak, jedn se o vzduch. Zpach po chloru, kter bublinky asto doprovz, zpsobuje chlornan nebo tak asto produkty jeho chemickch reakc s organickmi ltkami.

Pokud budete mt pocit, e je ve vod chloru pli, kontaktujte mne, nejlpe telefonicky na sle 608 830 017 nebo e-mailem na roubinek@tszacler.cz. Koncentraci chloru zmme bu pmo u Vs u kohoutku, nebo na mst urenm ke sledovn koncent-race chlornanu ve vod a to bu ihned po zavoln i v nejbli mon dob. Maximln koncentrace chlornanu ve vod je 0,3 mg/l, udrovan koncentrace chloru ve vodovodu ve mst ac-l je vak podstatn ni, a pohybuje ve vtin ppad zhruba na polovin hodnot.

Ing. Miroslav RoubnekVedouc seku vodovody a kanalizace

LAVIKY NA RCHORCHMnoz aclci nebyli na Rchorch ji desetilet nebo dokonce vbec. Nkte ze zdravotnch dvod, jin jen z pohodlnos-ti. Mnoz ji a nahoru prost nedojdou, nemaj si kde odpoinout. A tak vznikl v kulturn komisi npad piblit Rchory i mn pohyblivm lidem. Pipravili jsme projekt instalace laviek na pstupovch cestch na Rchory. V dubnu byl projekt Sprvou KRNAP schvlen a tak budou Technick sluby v prbhu letonho a ptho lta laviky postupn instalovat. Jde o pstupov cesty na vrchol - hlavn od zmku na Rchorskou boudu, Prken-nm dolem od Arrakisu k Oznu a dle pod les a k Hubertusce, od zmku Zmec-kou spojkou k Oznu a ernomosteck (od ernho mostu k Rchorskmu k-i). Dle budou osazeny lavikami odpo-

inkov zny klidu - Jezdeck stezka (od zmku po vrstevnici k ernmu mos-tu) a Had stezka i s Polkem. Postupn budeme laviky instalovat i na dal ms-ta (Bobr, ern Voda apod.). Vme, e bude na vech mstech zachovna istota a klid a odpadky si kad odnese s sebou.V Infocentru na nmst bude k dispozici mapka s umstnm laviek. Na interneto-vch strnkch msta budeme informovat o postupu instalac.Tip pro mn pohybliv: co takhle si ud-lat vkendov vlap s pespnm na Hu-bertusce i Rchorsk boud?Pejeme pjemn odpoinek v prod a na shledanou na Rchorch!

Ji Jirsek

4vci veejn

Chceme se touto cestou pana starosty zeptat, kdy u kone-n bude zahjena rekonstrukce uveden mstn komunikace, (mimochodem slibovan v roce 2009 a dlouho pedtm) a budeme chodit dom tak jako chod vude jinde a nikoliv v lt v prachu a v zimnm obdob v blt.

Vichni ne podepsan oban stnho jednn z r. 2008

VCI VEEJN

OPTIMALIZACE KOLSTV V ACLI PO NAEM

Pestoe se oficiln jet do poloviny norovho jednn zastu-pitelstva, dle slov starosty, nic nedlo ohledn een kolstv v acli, tak na zvr jednn bylo dky neustlm dotazm ozn-meno, e existuj 3 varianty pro budouc koncepci (take fmy dostaly relnou podobu, pestoe byly do posledn chvle pop-rny).Dky zjmu a zvdavosti bylo na tomto norovm zasedn usne-seno, e vznikne komise (skupina lid), kter se bude skldat ze zastupitel, zstupc dotench organizac a ppadnch odbor-nk, a bude vyhodnoceno jak jsou alternativy, jak een by byla vhodn pro na obec a mohlo se komplexn posoudit jak pozitiva a negativa maj jednotliv varianty na jejich zklad by bylo mon uinit rozhodnut k tomuto tmatu. K velkmu divu se na nsledujcm, tj. kvtnovm jednn za-stupitelstva objevil bod .5 Optimalizace kolstv v acli a ji dolo k stenmu/doasnmu rozhodnut bez toho, ani by tato tmatika byla prodiskutovna a vyhodnocena, tak jak bylo slbeno a usneseno. Pestoe dn komise / skupina ve zmnnm ujednn jet nevznikla, tak na kvtnovm zastupitelstvu se k bodu 5 hlasovalo o 2 variantch bez zohlednn usnesen a slibu.Varianty kter byly pedmtem hlasovn :1) Slouit ob M pod jednu organizaci M2) Slouit ob M pod ZHlasovn probhlo ve prospch varianty . 1) tzn. ob M pod

jednu organizaci kdy se 2. varianta nesetkala s ohlasem (zatm).Akoliv je snahou msta nalzt spory v pspvkovch organi-zacch, tak slouenm obou M s oekvnm redukc nklad tato schvlen varianta bohuel nijak nee.Msto zajiuje finance na provoz uvanch budov (nklady na energie, drba, atd..) a organizanm slouenm tyto nklady nezmiz.Nklady spojen na mzdu zamstnanc msto nevye, protoe jsou poskytovan sttem pmo tmto organizacm (mzdu ne-sjednv ani neuruje msto).M se s problmem, kdy nebyly naplnny kvty MMT na na-plnnost td musely vdy vypodat sami, nap. redukc vazk a msto toto nikdy neeilo ani se to msta netkalo, take toto tak nebude vytrenm trnu z paty.Objektivn nutno ci, e drobn spora v du stokorun m-sn nastane za veden mzdovho etnictv pouze pro jednu organizaci namsto dvou. Tato spora vak nijak nezachrn situaci pro hledn finannch zdroj spojench napklad s projektem optick konektivity.Na druhou stranu vak vzniknou dal nklady spojen se slou-enm tchto organizac, ale co je dleitj, vznikne spousta dalch kol, kter se budou muset jenom kvli zbytenmu kroku eit jako nap. zmna kolnho vzdlvacho programu, smrnic a vyhlek pro M, tiskopisy, zizovac listina, zmna tu, pracovnch smluv, atdPo mateskch kolch se nyn chce, aby maximln zaplnily dtmi M a po monou kapacitu budov a provuj se een jako pijman dt z Trutnova (ostatn nic novho pro M, kte-r toto samozejm ji del dobu praktikuj) nebo z Polska (zde asi nereln sen pokud si petete legislativu a poadavky pro vuku cizinc v R pokud bude opravdu nutn hledat cizince pro nae kolky, tak navrhuji se dotzat rodi v Zimbabwe nebo adu, tam maj mateskch kol mlo a mon by nabdku uv-tali). Ostatn pitahovn dt z tchto lokac by bylo krtkodob een a po skonen dochzky tchto dt v M by byl o to vt problm na Z, kde by samozejm tyto poty chybly.Pokud se podvme na fakta o vytenosti zmnnch 3 orga-nizac diskutovanch v tto zleitosti (M1, M2 a Z), kter jsme slyeli na jednn, tak se jednodue doptrme toho, kde je nejvt nedostatek ve vyuitelnosti budov. Podvejme se na informace o souasnm vyten jednotliv organizac:M 1 celkov kapacita 75, vyuit kapacita 67 dt => 89% vy-uitM 2 celkov kapacita 63, vyuit kapacita 53 => 84% vyuitZ celkov kapacita 420, vyuit kapacita 258 => 61% vyuit Z uvedench sel vyplv, e nejvtm problm nejsou momen-tln M, ale naopak Z, pesto se e matesk koly. Je to e-lov nebo to jenom nen nkomu jasn?Zamme-li se na dal varianty, kter se nabzej pro efektiv-n vyuit budov a ppadn odprodej nebo zakonzervovn ne-potebnch, zjistme e variant mme mnohem vce ne nm je podsouvno.To by ale bylo poteba pizvat ty sprvn lidi, kte by mli pro-stor sv nvrhy a dvody obhjit. Namsto toho se zde hraje hra na tichou potu a na schovvanou.Pro pklad uvdm dal varianty vyuitelnosti stvajcch bu-dov:1) M Nmcov pesunout do M na Pili(znamenalo by zruen nebo prodej budovy) 2) M na Pili pesunout do M Nmcov (co s knihovnou a archivem? knihovna napklad do sti muzea - muzeum ms-

5aktuality a vci veejn

tu tak spe oderpv finance ne aby pinelo)3) ZU pesunout do M na Pili(prodej budovy ZU, kde se daj oek-vat a mnohdy by ji potebovaly horentn sumu na opravy)4) ZU pesunout do Z(Prodej ZU + ppadn pronjem vol-nch prostor v Z volnoasovm aktivi-tm (Klub en, atd) Osobn hlasovn, tak jak probhlo na kvtnovm zasedn, povauji za sond, jak reakce me vyvolat slouen M pod Z, kter urit nkdo nkdy znovu navrhne.

Pokud by byly pevldajc argumenty pro toto een, tak by nezbvalo ne jen sou-hlasit. Na zklad dostupnch informac od zku-ench odbornk a poznatk z cel R vak tento model nen vhodn / nen do-poruovn. Tak uvidme nkdy napt, jestli tato problematika bude stt za zven zain-teresovanm stranm a dojde k dialogu, kter se v naem mst stv vzcnost.Zvrem / co jsme se dozvdli:- V ppad een neho, co do posled-n chvle dajn neexistovalo, jsme mli monost zhldnout opravdov fik

transformace fm v tkou realitu- Dle jsme se mohli pesvdit, e nkter sliby (veejn pronesen a zdokumentova-n v usnesen zastupitelstva) se nedodru-j a rozhodovn v nkterch vcech je stle prosazovno bez dostaten infor-man zkladny- Organizace a jejich zstupci nejsou po-vaovni za partnery a ani nejsou pizvni pi een zleitost s nimi spojenmi.Jenom doufejme, e takovchto specialit nen v kuchyni msta vce.

Petr Macola

Dovolte mi, ped mm odchodem do dchodu, krtk ohldnu-t za 20 lety v matesk kole Pohdka, do kter jsme se v roce 1992 pesthovali ze souasn budovy ZU. V t dob byla M uzavena z dvodu nefunkn kotelny. Nebyl zde nbytek, kober-ce, zclony, rolety ani spousta dalch potebnch vc. Myslm si, e rodie, jejich dti navtvuj kolku dnes nebo ti, kte se pili podvat nap. na Den otevench dve 1. dubna, se moh-li pesvdit kolik prce a sil zamstnanc, ale i financ bylo na pravu koly vynaloeno. Toto ve se dailo tak dky dobr spoluprci s mstem a panem starostou. Bohuel nyn mnoz za-stupitel msta, pestoe jsem je osobn pozvala do M a vdli, e se bude jednat o optimalizaci kolstv a budou o nm rozho-dovat, do kolky nepili a o dn v M se vbec nezajmali. Mrz m, i p. editelku Kovakovou, e bhem poslednch t msc,

kdy se jednalo o kolch v acli jsme ani jednou nebyly pizv-ny na jednn se zastupiteli nebo s p. starostou. Myslm si, e za 20 let psoben ve funkci editelek jsme mohly pispt do diskuse mnoha dleitmi informacemi. Vypad to tak, e nae ast na jednnch nebyla pro m z nepochopitelnch dvod douc. Zvrem bych chtla podkovat vem kolegynm matesk koly za spoluprci a obtavost, kterou vnovaly nejen prci s dtmi, ale i pprav mnoha akc, materiln a estetick prav koly a to mnohdy i mimo svou pracovn dobu. Dkuji tak vem spon-zorm, kte nai kolu po celou dobu podporovali a pomhali nm. Nov pan editelce peju pevn nervy, pracovn spchy a vytvoen dobrho kolektivu ve slouench kolkch.

Vostkov Helenaeditelka M Pohdka

OHLDNUT

MLAD JOSEF APEK PR RADJI NE VE KOLE POBVAL NA RCHORCHPobyt male a spisovatele Josefa apka v acli pipomn nov informan tabule na Rchorskm nmst. V sobotu ji za asti zstupc msta, Spolenosti brat apk i Matice esk odhalila autorka textu Pavla Penkov a starosta Miroslav Vla-sk. Josef apek pobval v acli roku 1900 u hostinskho i-ky, majitele hostince U Nmeckho domu. Do acle byl vysln nauit se nmin, za tmto elem dochzel do mansk koly v dnen ulici Na Pili.smvnou pravdou ovem je, e jej kola pli nezajmala a as-to unikal na Rchory, kter si dle vzpomnek velmi oblbil. Pmo na dm, kde pobval (nyn sdlo kabelov televize) se velk tabu-le umstit nedala, ale stoj nedaleko. Pipomn jak autorv ivot, tak i jeho zdej pobyt, kter se pak odr zejmna v prozaickm romnu Stn kapradiny, k mstostarostka Eva Rennerov.

Ale VanekFoto: D. Mach

KAJAKEM PO BOBRUV nedli 19. srpna se uskuten na zklad pozvn naeho polskho partnera, samosprvnho okresu Lwwek Slaski, jzda kajaky po ece Bobr. Sjdt se zan cca 3 km pod pehradn ndr Pilchowice a jede se do Lwwku Slaskiego. Kajaky a ppadn rafty poskytne polsk partner, astnci si mus zajistit pouze dopravu do msta startu. Vzhledem k tomu, e je poet astnk ome-zen, mus zjemci zaslat sv pihlky do konce ervence na adresu starosta@zacler.cz, ppadn se ozvat telefonicky na telefon 499 739 221.

M. Vlask

6aktuality

ZVODY RC AUTEKV sobotu 9. ervna, uspodali lenov Rchorskho autoklubu druh ronk zvod dlkov ovldanch autek. Na zklad technick pe-jmky model byli soutc rozdleni do dvou kategori: modely veli-kosti mtka 1:16 a modely 1:10. Zvodilo se ve tech disciplnch. V jzd zrunosti bylo teba projet slalom, zajet do gare, projet otonou brankou, pejet lvku, procouvat slalom, tunel a cl. Vechny pekky je teba spn zdolat, m se as. Ve druh discipln projdly zvod-n modely osmiku okolo dvou kuel po dobu dv minuty. Zapotv se poet projetch osmiek. Zvrenou disciplnou je projet urenho potu kol po vyten trati. Soutn vkony jsou pepotvny na body (nejlep = 100 bod). V kategorii 1:16 zvtzil Patrik Csicso se ziskem 290 bod, vyhrl dv disciplny. Druh msto obsadila Kja Havlkov, zskala 232 bod, vy-hrla disciplnu osmika. Na tetm mst skonila Kama Havlkov se 185 body. V kategorii 1:10 kraloval Petr Efler, vyhrl vechny disciplny a zskal 300 bod. Druh byl Daniel Rohrbacher s 236 body. Na tetm mst skonil Ondej Demuth se 103 body. ekn na vyhlen vsledk zpestili svm exhibinm vystoupenm lenov aclskho DTSTEAMU. Soutc zskali diplom a vcn ceny, na kter pisplo Msto acl.

Mgr. Stanislav Lehk Pedseda Rchorskho autoklubu acl

ACL TE DTEMMatesk centrum abka se zapojilo do kampan Cel esko te dtem a prvn akc, kterou jsme pipravili bylo zapojen do Td-ne ten. Po cel tden od 1. 6. do 7. 6. se schzeli mal posluchai ke ten na rznch mstech ve kole, v knihovn, v divadle, na Mstskm ad a na zvrenm pikniku, odkud si odnesli odmny za nasbran ra-ztka z kadho ten. Dkujeme vem ped-tajcm a dtem pejeme mnoho dalch petench strnek.

OZNMENBhem letnch przdnin bude Matesk centrum abka uzaveno. Od z se bude-me opt pi pravidelnm provozu tit na nov dti a jejich maminky.

Za MC abka Mgr. Lenka Businsk

ABKA INFORMUJE DOBR ZPRVA PRO HOUBAE. ZANAJ RSTJe teplo, je i vlha a podle laickho nzoru by houby mly rst. A zd se, e je tomu skuten tak. To potvrzuje i mykologick odbornk Petr Kur ze acle, kter nm zaslal nkolik fotografi lovk z konce ervna. Liky jsou z pondl, hiby kolo-dje a kozci bezov z ter, dal houby mm ze tvrtka. Ve jsem nael v acli, ale vc neprozradm, k. Vskyt a mnostv se hodn li v zvislosti na regionu. Napklad koe pln hib u nos lid na Mladoboleslavsku, zanaj se houby hojn objevovat na hranici Plzeska a Stedoeskho kraje a postupn tak u ns. Nejvce jsou zatm liky, pichz as hib i kozk. Znm u od Trutnova donesla tak kemene, popsal souasnou situaci Petr Kur.

SPCH NA MATESK KOLYNae kolka se zastnila vtvarn soute spo-lenosti Ham Namaluj panka povidlo.Zaslali jsme nkolik individulnch a spole-nch prac. Podailo se nm uspt s kolektiv-nm vtvorem tdy ttek a byli jsme ohod-noceni jako jedni z nejlepch.Zskali jsme sladkou odmnu, kterou vyui-jeme v na kuchyni. Spolen si pochutnme na velkm balku povidel a dem v hodnot 1.000,-K.

Dti a uitelky z M Na Pili

Ale Vanek

Foto: P. Kur

7aktuality

NOV PLNY NA REKONSTRUKCI STAR TOVRNYNa prvn pohled nen tovrn komplex bvalho Texlenu nim vjimen. Dv desetilet le ladem, obrst zelen a lid u ho ani nevnmaj. Jednou z mla zm-nek o nm byla ped nkolika lety zmna vlastnka a jeho plny na oiven komple-xu. Vzhledem k rozsahu a nkladnosti se snad nikdo z mstnch ani neodvil dou-fat, e realizace dojde naplnn. Te je tu vak etapa druh.Majitel a investor Duan Barn se pmo v arelu seel s vedenm ms-ta i nkolika zastupiteli a pedstavil novou podobu projektu Factory Yard 1842. Neplnujeme dn velk stavebn zsahy a nechceme arel vytrhnout z kontextu msta ani doby. Chceme tu volnoasov arel, slouc lidem k relaxaci, ekl na vod. Pro m osobn je to prestin zleitost, kterou se zab-vm ji nkolik let, dodal. A pi nsled-n prohldce sv tvrzen podpoil detailn znalost komplexu a jasnou pedstavou o vsledku.Zkladn ideou konverze jsou minimln stavebn zsahy. Piem slovo minimln by se dalo dvakrt podtrhnout. Rozhodli jsme se rekonstrukci uchopit zcela jinak, ne je na podobnch brownfieldech u ns

bn. Vechny objekty zstanou, tak jak jsou a v podstat to sam plat i pro inte-riry a zele v okol. Nechceme nic omla-zovat ani tomu vracet historickou podo-bu. Msto m velk charisma a to chceme zachovat. Nae zsahy budou spe kon-zervan, hodn vc chceme zachovat tak, jak jsou nyn. A to nejen v ppad

nkterho zazen, ale teba i omtek, ob-klad stn, podlah, oken a podobn. To znamen minimum betonu, tm dn bourn, stavn lehkmi technologiemi, pedstavuje svou vizi Duan Barn.Celkov revize pvodnch zmr trvala dva roky. Souasnm clem je oiven are-lu v takov podob, aby si kad nvtv-nk mohl dobe pedstavit, jak to zde p-

vodn vypadalo. Ve druhm pate a pod stechou velk budovy chceme vybudovat loftov bydlen, pod nm bude lzesk st s baznem, nebude chybt ubytov-n hotelovho typu, restaurace, galerijn a spoleensk prostor, atelir pro worksho-py i msto pro sport, ekl Duan Barn. Mme k dispozici obrovsk prostor, ale

nechceme ho vyut obvyklm zp-sobem, tak jak by teba z tabulko--ekonomickho pohledu bylo mo-n. Teba pokoj by se sem velo mnohem vc, ale to nen n cl, dodv.Iniciativu vt i starosta Miroslav Vlask. Jsem mrn realista, ale doufm, e se bude nco dt. Kad iniciativ, kter se souasnm sta-vem hne, meme jen pt spch. Mylenka se mi lb, vize investora je hodn zajmav a netradin. Z

pohledu acle by jej realizace byla vel-km pnosem, k.Podle slov Duana Barne v souasn dob finiuj ppravn prce, bli ter-mn zahjen konverze ale zatm nesdlil. Realizaci samotnou odhaduje zhruba na pl roku a 9 msc.

Ale Vanek

STACHELBERG VT NVTVNKY U DV DESETILETOd prvnho kvtnovho svtku je veejnosti opt pstupn dlosteleck tvrz Stachelberg. Vstav-ba komplexu zaala ji ped 75 lety. V kvtnu jsme tu zatm jen o v-kendech, od ervna se za-ne nvtvn doba pro-dluovat, informoval Martin Vlask, pedseda obanskho sdruen, do jeho vlastnictv se cel arel konen podailo od ministerstva obrany pevst. dn zsadn zmny proti loskmu roku ale nenastaly. V podzem pibylo nkolik figurn, hlavn jsme vak

pracovali na vnitnch omtkch muzejn expozice, dodv.Jedna velk, respektive vysok zmna by peci jen nastat moh-la. Pokud toti bude spn dost o grant, vyroste pt rok v tsn blzkosti bunkru rozhledna. Devn, tyiadvacet metr vysok. Stt by mla u asfaltov silnice, v mst, kde se prudce st k objektu. Projekt je hotov vetn stavebnho povolen a

dost smrovan na Euroregionu Glacensis. Ten toti podv velk projekt do operanho programu peshranin spoluprce, zamen prv na rozhledny. Pjde zhruba o 10 objekt na na stran a ti u soused, vysvtlil starosta acle a pedseda eu-roregionu Miroslav Vlask.Dlouhodob nejpalivjm problmem Stachelbergu je absen-ce rozshlejho parkovit. Na nj ale ani letos penze nejsou. Sdruen se vak podailo zskat grant na projekt, kter by ml eit rozen podzemnch chodeb plus dva nov vstupy. Jeden by byl soust expozice, druh nouzov. A na povrchu bychom rdi vystavli nov vstupn objekt, do kterho by se z bunkru pe-sthovala muzejn expozice. Nvtvnci by tudy seli do podze-m a pchotnm srubem by se pak dostali zpt na povrch. Stt by ml na zkladov desce rozestavnho objektu, kter je achtou na podzem napojen. A nezbytnm pedpokladem toho veho je projektov dokumentace. Zda na ni penze dostaneme, bude jasn v polovin ervna, vysvtlil Tom Eichler.Nvtvnost Stachelbergu doshla vloni 17 tisc lid. Byla to nej-lep sezna v historii. Pro porovnn, ped tymi lety tu bylo 9 tisc lid. Kad rok je nvtvnost tak o dva tisce vy. Ale zro-ve se dostvme na hranu toho, co jsme schopni za souasnho stavu zvldnout. Proto by se nm nov objekt a dal vstup do podzem opravdu hodily, k Martin Vlask.Dlosteleck pevnost Stachelberg byla rozestavna v roce 1937, letos tu slav 20. vro oteven pro veejnost.

Ale Vanek

8informace ze kol a reklama

REKLAMA

Sta jednou zavolat!

a 5O OOO K msn spltky na dobu 8 a 13 msc hotovost a do domu

www.smartpujcka.czHledme nov obchodn zstupce

84O 111 177Cena hovoru je tovna stejnou sazbou jako voln do pevn st.

k03-93_138_cmyk.indd 1 12.3.2012 12:43:28

KRAJSK SOUT MEDVD STEZKAV sobotu 26. 5. jsme se vydaly do Lipnice u Dvora Krlov. V okol hit a blzkm lese se konala sout Medvd stezka. Sou-t dvojlenn drustva, kter na trati dlouh asi ti km, ozna-en fborky, pln rzn koly (vzn uzl, ohnit, morseovka, poznvn rostlin, prvn pomoc, odhad vzdlenosti, ikovnost, ). Zastnilo se celkem 27 hldek z okres Trutnov a Rychnov. Z naeho oddlu se zastnilo 6 dvojic ve tyech kategorich. Dvata se dlouho piln pipravovala a spch se dostavil tyi dvojice zskaly medaili a ti z nich postupuj do celorepublikov-ho finle, kter se kon za 14 dn.

St. kyn II. D. Marzecov + Kov 1. msto PSt. kyn I. S. Marzecov + ivn 1. msto PMl. kyn II. Koberov + Kov 3. msto P Mareov + Pumrov 4. mstoMl. kyn I. Marlov + ivn 3. msto Sblkov + Pickov 4. msto

Text a foto: Olga Lehk

KOLN VLET 7. AV asnch rannch hodinch 31. kvtna ci 7. A vyrazili vlakem z trutnovskho ndra na dvoudenn vlet do kempu Paez u Prachovskch skal. Po pjezdu jsme se ubytovali v chatkch a pod vedenm pana uitele Prochzky a pan uitelky Kuerov jsme v tlennch drustvech absolvovali orientan bh. Nej-lep se vrtili za 20 minut, posledn po hodin ale ne vlastn vinou. U se nm stv tradic, e se vdy najde njak ikovn spoluk, kter nkoho pole na opanou stranu, kde jsou clem vymylen Prdlkovice. V poledne jsme se vykoupali a po obd se li projt do Prachov-skch skal. Kdo chtl, mohl si vyzkouet lezen po skalch s jit-nm. Poas vydrelo do veera, pak zaalo stdav pret a k na smle se rozprelo i pi stezce odvahy. Protoe byla cesta znae-na svkami ve sklenicch, d je po chvli uhasil a my nevdli, kam jt. Ze stezky odvahy jsme se vichni vrtili pln mok.Druh den jsme si sbalili, zahrli si softball, rozlouili jsme se s kempem a vrtili se zpt vlakem do Trutnova. Vlet byl i pes nepze poas bezva, pt rok bychom cht-li jet alespo na tdenn. Dkujeme p. u. Prochzkovi a na tdn p. uitelce Kuerov za to, e i kdy nae tda pat k tm ivjm, maj s nmi trplivost a jsou ochotni s nmi jezdit.

Za 7. A Rita Kahounov

9informace ze kol a jubilea

ERVENCOV JUBILEA

Dobroslava Prouzov, Rudolf Jeschke, Hildegard Surmayov, Hana Richterov, Anna Klukov,

Jindich ez, Vra Mykasov, Jaroslav Rybr, Miloslav Baka, Vra Kettnerov, Vilm

Grner, Dietfried Fiedler, Miroslav Broek, Josef Volf, Danuta ulcov, Marie Vakov,

Frantiek Kliger, Karel Horek, Marie apkov, Marie Romanecov, Ji Rohrbacher, rka

Videmanov, Helena Talbov a Ervin Kopeck.

V ter 22. kvtna navtvili ci 7. A v rmci v-uky sp opravnu a prodejnu jzdnch kol Cyklo--mat v acli. Tak jako kad rok se uivo tkalo pedevm monte a demonte jzdnho kola, nechybla ani st, kdy si ci mohli ve prakticky zkusit. Zskali dleit informace ohledn sezen kola pro pohodlnou jzdu, odlinosti kol pro rz-n sporty a nechybla ani vmna prasklch du. Musme hlavn podkovat panu Matoukovi, kter ml s ky trplivost a obohatil je o nov poznatky. Vem se nvtva moc lbila.

Mgr. Anna Kuerov

JZDN KOLO - DOPRAVN PROSTEDEK

PASOVN TENV ter 29. 5. byli nai prvci pa-sovni v Mst-sk knihovn na opravdov tene. Dti zde pivtali kouzeln sktci a peetli jim ma-lou knihovnickou pohdku, kter se vem moc lbila. Za to si pro skt-ky a sv rodie prvci pipravili

psmo psniek, krtkch pohdek a bsn. Ve bylo zakoneno slavnostnm pasovnm, kdy po peten kouzeln formule pe-dal pan editel Karel evk vem dtem d prvnho psmene. Na pamtku na tento den si dti z knihovny odnesly nejen d, ale tak pknou knku.

Pan uitelky 1. td

DTI Z DRAMATICKHO KROUKU OPT NAVTVILY MATESK KOLY

V dramatickm krouku si formou her dti zdokonaluj sprvnou vslovnost, slovn zsobu, u se souvisle a vcn hovoit na zadan tmata a tak vystu-povat na veejnosti. K tomu slou mimo jin i krtk vstupy s plyovmi zvtky. Dti letos nacviily dv krtk pohdky, se ktermi navtvily sv mlad kamardy v obou aclskch mateskch kolch. Dtem se pohdky O pinavm kotku a O pejskovi, kter se ztratil Helence velmi lbily, sedly jako piit, ani nedutaly. Sladkou odmnu, kterou dostaly od pan uitelek, pevilo dovolen opt se vrtit do pedkolnch let a pohrt si s hrakami, se ktermi si v nedvn dob tak rdy hrly. Ob nvtvy se vydaily, ob strany byly spokojen a vm, e pt koln rok zase dtem pedvedeme, co jsme se za rok nauili.

Mgr. D. Vodikov

Ve tvrtek 7. 6. se jako kadm ro-kem uskutenil Den dt pro ky 1. stupn. Organizaci celho dne zajistily pan uitelky Lehk a Novkov. Tento-krt, bylo cel do-

poledne v duchu olympijskch her. Dti v prostoru fotbalovho hit a pilehlch luk smrem k Bobru, plnily na stanovitch rzn olympijsk disciplny. Hzely otpem, vyplovaly spor-tovn test, stlely na cl, procviovaly si anglick slovka, peko-nvaly pekky a dokonce si vyzkouely i plavn (zadren de-chu). Na stanovitch, krom p. uitelek pomhali dtem i star spoluci z devt tdy. Moc jim vem dkujeme za ochotu a spoluprci. Den se velmi vydail i s poasm, take jsme si ten Dtsk den vichni p-jemn uili. Na startu a v cli dokonce dti vytvoily krsn bsn na dan tma.Nejlep bsn:Den dt1. ervna, to je den n,jestli jsi dt, tak svtek m.Vsta z postele a oslavuj ho s nmia zaho vechny zbyten krmy!

Obeli jsme celou zemia te tady stojmekoly jsme vyplnilite se pkn najme.Papry jsme odevzdalin stt jist vyhrajetylstek je n znak tstkter vdycky vyhraje.

Jednou byl krsn den,rozhodli jsme se jt ven.li jsme si jt zasportovat,ut si a hrt.Plnili jsme kolya bhali jsme po poli.Moc se nm to lbilo,Dobe se nm chodilo.

OlympidaJe to velk udlost,hraje se to pro radost.Sportovci pekonvaj pekky,kou se jim z podrky.Nejsou to dn nuly,maj namakan svaly.A kdy olympidu vyhraj,velice se raduj.

Dtsk den je dobr den,zahrajem si, zaskem.Dtsk den je dobr den,tak bu astnm dttem.

Pan uitelky z 1. stupn

DTSK DEN

10

aktuality

VSLEDKY PIJMACHO ZEN NA S PRO KOLN ROK 2012/2013Vichni nai ci byli pijati v prvnm kole pijmacho zen. A kam v z nastoup? Z vybranch obor je celkem 11 maturitnch a 11 uebnch zakonench zsknm vunho listu. 10 k nastoup na tyto stedn koly: Stedn prmyslov kola Trutnov, VO zdravotnick a SZ Trutnov a Hradec Krlov, VO a SP stavebn Nchod, Gymnzium a SO Pedagogick Nov Paka, SO ochrany osob a majetku Mal Svatoovice, OA Trutnov, SP, SO a SOU Nov Msto nad Metuj. Jedna kyn nastoup na 8let Gymnzium Trutnov. 11 k si zvolilo tlet uebn obor (truhl, tesa, nstroja, oprav motorovch vozidel, oprav zemdl-skch stroj, kucha, aranr, stravovac sluby). Vem km gratulujeme a pejeme mnoho spch v dalm studiu.

Mgr. Zdeka Kroupov, vchovn poradce

HORSK MARATON NA HEBENECH RCHOR A KRKONOKrsn poas, impozantn vhledy, p-jemn atmosfra na nmst i oberstvo-vac zastvce a nron horsk tra s vce ne 600 metr peven. To ve zavala tictka bc, kter se v sobotu 23. ervna postavila na aclskm nmst na 21,5 km dlouhou tra. Co ve vedlo k organizaci tto ne-jen beck akce? Je to pedevm naden pro aktivn pohyb v pro-d, kterm dlkov horsk bh be-zesporu je. Okol acle nabz tak krsn beck trasy, e volba msta byla jasn. Pisplo k tomu i trval bydlit jednoho z organiztor ve mst acl. A samozejm vstc-n pstup zstupc Msta acl a jeho podpora, bez kter by se akce nemohla uskutenit. Dle je teba uvst vstcn pstup Sprvy Krko-noskho nrodnho parku, kter celou akci oficiln povolil. U od potku jsme mli v plnu nabd-nout tento vrcholn (doslova) zitek ne-jen bcm, ale nabdnout i pestr dopro-vodn kulturn program pro obyvatele a nvtvnky msta a sportovn zvod pro dti. Zrove motivovat irokou veejnost ke sportovn aktivit v prod.A jak se nm tedy 1. ronk vydail? Jak jsem uvedl v vodu, Krakono nm pl.

Poas bylo vynikajc slunko, teploty v dob startu kolem pjemnch 20 stup. Z obav z vysokch ervnovch teplot byl start posunut na 16 hodinu, co pivtali vichni zvodnci. Ti tak kladn hodno-tili organizaci zvodu, znaen trat, vbr trat a ptelskou atmosfru. K t pispla

i masrka Mirka, bosorka Klra se svoj vtvarnou dlnou Bosorka a vystoupen rockov kapely. Jak u to bv pi organizaci 1. ronk obdobnch akc, vdy se najde nco, co se d zlepit. Jako nejvt prostor pro zlepen vidme pedevm ve vt pro-pagaci tto akce. Bohuel v letonm roce byla tato jinak poveden akce bez vtho zjmu obyvatel msta. Divk se selo v prbhu dne jen pr destek. Dtskho z-

vodu, kter byl zdarma pro vechny dti stejn jako dal aktivity, se zastnilo jen asi 10 dt. V ptm roce bude akce vas zaazena do kulturnch pehled, vytisk-neme a umstme vt plakty a budeme se snait lpe informovat obyvatele acl-e a celho regionu.

Jak do budoucna? Prvnm ronkem to samozejm nekon. O tom ns pesvdili nejen zvodnci. Na or-ganizaci akce se podlela destka po-adatel: kamard z Horsk sluby acl, mstnch i pespolnch a Ti si akci uili tak. I v budoucnu chceme mt obdobn cle kvalitn sportovn akce a boha-t doprovodn program na nmst. I kdy z dvodu ochrany prody bude i v ppad stoupajcho zjmu start omezen na max. 100 zvodnk.

O tom, jak se nm to da, se mete pr-bn pesvdit na internetovch strn-kch zvodu www.krkonosskypulmara-ton.cz. Zde naleznete informace o trati, zvodu, fotogalerii apod. V zvru je teba znovu podkovat Mstu acl, Horsk slub acl, vem part-nerm za poskytnut cen a kamardm, kte nm pomohli pi organizaci zvodu. Tme se pt rok na startu.

Oldich Dobi a Pavel ediv

VODN RONK PIL MTB CUPU JE MINULOSTTravnat prostranstv mezi bytovmi domy sdlit Na Pili oilo dtskmi cyklistickmi zvody Pil MTB Cup. Celkem pilo 42 dt a nkolik destek divk, vtinou z ad rodi a pbuznch. Akce se i dky slunenmu poas vydaila, vechny mlad zvodnky potily ne-jen darovan sladkosti, ale ty nejlep v kad ze esti kategori i opravdov medaile. Uzaven a relativn lenit prostor mezi domy se ukzal pro takov typ zvod velmi phodnm a je tak velk pedpoklad, e nezstane jen u prvnho ronku. Poadatel z CS Teamu acl dkuj za podporu nejen mstu acl a Technickm slubm, ale i obyvatelm okolnch dom.

Ale Vanek

11

zprvy ze ZU a knihovny

Je konec kolnho roku, vysvden se ji rozdala a dti se t ze zanajcch przdnin. Dovolm si tedy mal ohldnut. Nejdve trochu statistiky. Zkladn umleck kola v prbhu kolnho roku uspodala nebo se zastnila 34 akc. To je vzhledem k velikosti koly a potu uitel (5 v hudebnm a 1 ve vtvarnm oboru) ctyhodn poet. Z toho akce dt pmo v budov koly navtvilo tm 1 200 nvtvnk, koncerty Kruhu ptel hud-by vce ne 580 poslucha a dalch asi 1 000 lid slyelo nae inkujc na rznch vystoupench v acli, v Ber-narticch, v Trutnov, ve Dvo-e Krlov n.L. i v polskch mstech Vleni a Lubani.Podme vdy nkolik koncert slist, kde vedle starch kamard zskvaj prvn zkuenosti i zanaj-c nejmen hudebnci. Ono nen vbec jednoduch zpvat i hrt ped stovkou lid... Po-sluchai tak mohli navtvit tradin Vnon koncerty i Zvren koncert, kde inkuj absolventi, astnci sout, zpvci, sbory a soubory. Nai ci tak vystupovali na rznch akcch mimo kolu, jako nap. na vernisch, adventnch akcch, pi slavnostnch pedvn maturitnch vysvden, na okres-nm koncert ve Dvoe Krlov n.L., na novoronm koncert v polsk Vleni apod. Zajmavou a inspirujc se jev i ponajc spoluprce s hudebn kolou v polsk Lubani. Prozatm probhl koncert polskch dt v na kole a dva nae koncerty v Polsku.Jako kadoron vtvarn obor uspodal na zvr roku vsta-

vu jako vsledek celoron tematick prce, tentokrt s nzvem Afrika.Pi ZU pracuje tak Kruh ptel hudby, kter si za 11 let innos-ti zskal nejen mezi posluchai z irokho okol, ale i mezi umlci vysok kredit. V osmi koncertech byla pleitost vidt v acli vynikajc umlce svtovho jmna jako Panochovo kvarteto, Ji-ho Brtu, Jiho Stivna, Marinu Domashenko a dal.

Leton koln rok absolvo-valo po sedmi letech studia 6 k - ve vtvarnm obo-ru Adriana Jirouov, Diana Pickov a Anna Tilerov, v hudebnm oboru Sabina Douskov a Dominika Htlo-v na klavr a Darja Marzeco-v na zobcovou fltnu. Tak nai soutc (Renata Mar-lov 2. msto v krajskm kole, Elika afrnkov 3. msto v celosttnm kole - zmnno v minulm zpravodaji) pispli k tomu, e leton rok byl ne-jen velmi nron, ale i velmi

spn. Dkuji za podporu rodim i vem pznivcm, dtem za vynikajc reprezentaci koly i msta, uitelm za obtavost a maximln nasazen, Mstu acl, dky ktermu i v dnen dob meme vykonvat tuto innost dstojnm zpsobem.A tak ji zbv jen inkovn na Dnu lidovch emesel a pak ji hur na przdniny! Peji vem krsn proit przdnin a tm se na setkn v novm kolnm roce.

Even Zomer

OHLDNUT ZA KOLNM ROKEM V ZU

A CO SE DLO V KNIHOVN?

TRADIN PASOVN PRVK

Slavnostn kvtnov oslava, kter se kona-la na poest tenstv, lsky ke knihm a knihovnm, se dky malm km velice vydaila. Ukzky jejich etby, zpv i cel pedstaven se rodim inkujcch dt i ostatnm astnkm velice lbily. Sv glej-ty skutench ten a pamten knihy si zaslouili plnou mrou. Celkov dojem umocnili dal akti pasovn - Knihov-nick otek a Pohdkov arodjka, kte sklidili velk sympatie dt i dosplch. Peji novopeenm tenm, aby sv na-byt tensk umn zroili plnou m-rou a dkuji jim za vydaen vystoupen. Dkuji za ast tak panu editeli K. ev-kovi a uitelkm prvk O. Lehk a D. Martincov za spoluprci. Podkovn pat i pohdkovm bytostem a rodinnm pslunkm.

Knihovnice

12

Rada msta a informace z knihovny

41. SCHZE - 18. KVTNA Rada msta bere na vdom nominaci na

leny konkursn komise na vbr editele p-spvkov organizace Matesk kola, acl za Krajsk ad Krlovhradeckho kraje a za eskou koln inspekci a nvrh na jmenovn nezvislho odbornka.

Rada msta jmenuje leny rady Zkladn koly, acl, okres Trutnov pny Marka Gra-cka a pana Karla Rychetskho.

Rada msta schvaluje uzaven dodatku . 2 ke smlouv o dlo uzaven 28. 5. 2010 mezi spolenost SOVIS CZ, a.s. a mstem acl na projekt Ochrana a racionln hospodaen s vodami povrchovmi a pod-zemnmi na polsko eskm pohrani . PL.3.22/1.2.00/08.00612.

Rada msta bere na vdom uznn dluhu, kter podepsala a potvrzuje tm, e dlu ms-tu acl na njemnm a slubch spojench s uvnm bytu . 2 v dom p. 91, ul. Revolu-n, acl za msce nor duben 2012 v sou-hrnn stce 9.873,-K a za poplatky z prodlen od 29. 2. 2012 do 14. 5. 2012 ve vi 1.099,-K, celkem tedy stku 10.972,-K. Rada msta schvaluje zaplacen tohoto dluhu v miniml-nch msnch stkch 1.000,-K ponaje ervnem 2012, nejdle vak do konce dubna 2013.

Rada msta bere na vdom uznn dluhu, kter podepsala a potvrzuje tm, e dlu ms-tu acl na njemnm a slubch spojench s uvnm bytu . 2 v dom p. 93, ul. Revolu-n, acl za msce listopad a prosinec 2011, leden - duben 2012 v souhrnn stce 18.716,-K a za poplatky z prodlen od 30. 11. 2011 do 7. 5. 2012 ve vi 3.877,-K, celkem tedy stku 22.593,-K. Rada msta schvaluje zaplacen to-hoto dluhu v minimlnch msnch stkch 2.000,-K ponaje kvtnem 2012, nejdle vak do konce dubna 2013.

Rada msta bere na vdom uznn dluhu, kter podepsala a potvrzuje tm, e dlu ms-tu acl na njemnm a slubch spojench s uvnm bytu . 7 v dom p. 222, ul. Hav-sk, acl za msce jen 2011, leden a bezen 2012 v souhrnn stce 8.360,-K a za poplat-ky z prodlen od 31. 10. 2011 do 7. 5. 2012 ve vi 2.452,-K, celkem tedy stku 10.812,-K. Rada msta schvaluje zaplacen tohoto dluhu v minimlnch msnch stkch 2.500,-K ponaje kvtnem 2012, nejdle vak do konce z 2012.

Rada msta bere na vdom uznn dluhu, kter podepsal a potvrzuje tm, e dlu mstu acl na njemnm a slubch spojench s

uvnm bytu . 2 v dom p. 165, ul. Komen-skho, acl za msc z 2009 stku 2.025, za vytovn slueb za rok 2008 1.746,-K, za vytovn roku 2009 684,-K a za poplatky z prodlen 529,-K. Celkem za tento byt vetn poplatku z prodlen 4.984,-K. Dle potvrzuje, e dlu mstu acl na njemnm a slubch spojench s uvnm bytu . 9 v dom p. 101, Bobr, acl za listopad a prosinec 2011, leden a bezen 2012 stku 13.225,-K a za poplatky z prodlen od 30. 11. 2011 do 7. 5. 2012 ve vi 3.233,-K, celkem za tento byt stku 16.458,-K. Celkem za oba byty vetn poplatk z prodlen 21.442,-K. Rada msta doporuuje zastupitelstvu msta schvlit zaplacen toho-to dluhu v minimlnch msnch stkch 1.000,-K ponaje ervnem 2012, nejdle vak do konce dubna 2014.

Rada msta neschvaluje mimodn pid-len bytu Mart Kovov. Rada msta ukld oddlen hospodaen s byty sdlit toto roz-hodnut adatelce a doporuit ji pihlsit se do vbrovho zen na pidlen bytu.

Rada msta schvaluje pidlen bytu . 192/3 v ulici J. A. Komenskho p. 192, acl, pan Jan Dolejov. Rada msta neschvaluje vm-nu byt o velikosti 2+1 za 3+1 v dom p. 192, ul. J. A. Komenskho, acl, o kterou podali manel Dubnovi.

Rada msta neschvaluje pevod uvacho prva k bytu . 91/2 v dom p. 91, ul. Revo-lun, acl z pan Dagmar Jekov na pana Jakuba Rusnka.

Rada msta neschvaluje mimodn pidle-n bytu pan Kristn Kockov a doporuuje ji pihlsit se do vbrovho zen na pronjem bytu.

Rada msta bere na vdom informaci sta-rosty o oznmen Obvodnho Bskho adu o zahjen sprvnho zen o dosti podle 44 zkona . 500/2004 Sb., sprvnho du ve vci Doplnk projektu likvidace lomu II acl II A, spovajc v proveden geologickch pr-zkumnch rh o dlce 30 m, ce 1 m a hloub-ce do 3 m.

Rada msta schvaluje poskytnut finannho pspvku na zlepen pe pro rok 2012 Do-movu dchodc Lampertice ve vi 5.000,-K.

Rada msta bere na vdom nvrh editelky pspvkov organizace Matesk kola, acl, Na Pili 204 na vi pspvku rodi na nein-vestin nklady od 1. 9. 2012.

Rada msta bere na vdom informaci sta-rosty o odpovdi editele Oblastnho editel-stv Sprvy eleznin dopravn cesty na dost o zmnu dopravnho znaen na elezninm

pejezdu na komunikaci acl Krlovec. Zmna znaen nebyla schvlena.

Rada msta schvaluje vydn souhlasu pan Ev Taubov, s mstem podnikn na adrese provozovny, tj. Mladch Hornk 136, 542 01 acl.

Rada msta bere na vdom zpis z jednn sociln a zdravotn komise, kter se konalo 2. 5. 2012.

Rada msta bere na vdom podkovn ve-douc Centra pro zdravotn postien Krlo-vhradeckho kraje, CZP Trutnov pan Vry Stasikov za poskytnut finann pspvek na rok 2012.

Rada msta schvaluje uzaven smlouvy o spoluprci mezi Zkladn kolou, acl, okres Trutnov a mstem acl na projektu ci Z acl poznvaj, chrn a pedstavuj uniktn produ Rchor.

Rada msta schvaluje zmr pronjmu s-ti p.p. 1227, sti p.p. 1225/1 a sti p.p. 1233/1 ve v k.. acl k zahrdkskm elm za cenu 2,50 K/m2/rok.

Rada msta schvaluje odstrann staveb vyuvanch jako gare, psteky apod. v lokalit erven kolonie do 30. 9. 2012. Rada msta ukld mstostarostce vyzvat souasn uivatele k odstrann tchto staveb a vyklizen pozemku.

Rada msta schvaluje text vzvy k pedlo-en nabdky pro vbr erpadel na pravnu vody Prkenn Dl a zasln tto vzvy tmto zjemcm - DISA v.o.s., Barvy 784/1, 63800 Brno a WILO Praha s.r.o., Obchodn 125, 25101 estlice.

Rada msta bere na vdom vytovn fi-nannho pspvku msta acl na innost Kruhu ptel hudby a ZU acl v roce 2011.Rada msta schvaluje podn dosti o dotaci z Operanho programu Peshranin spolupr-ce R-PR 2007-2013 pod nzvem Kulturn slavnosti na esko-polskm pohrani 2012-2014 a s tm spojen:a. uzaven Dohody o spoluprci na pro-

jektu s ostatnmi partnery projektu, tj. s mstem Svoboda nad pou, s Miejsko - Gminnym Orodkem Kultury w Lubawce 58-420 Lubawka, ul. Przyjaci onierza 6a a Orodkem Kultury Gminy Kamienna Gra, ul. Kalwaria 1, 58-405 Krzeszw.

b. zabezpeen spolufinancovn zpsobilch vdaj projektu ve vi rozdlu mezi celko-vmi zpsobilmi vdaji a dotac z ERDF a SR a 100% nezpsobilch vdaj projektu. Pro realizaci ve uvedenho projektu je rozhodnuto o vylenn prostedk z roz-

KVTNOV POZNVAC NVTVY DRUHKekal na n bohat program, kter jim umonil seznmit se s uspodnm knihovny v dtskm oddlen. Zaujal je vklad o po-stupu vzniku knih, jejich rznorodosti, autorech a ilustrtorech. Na strnkch knih s radost a neomyln poznvali znm pohd-kov postaviky. Zaujaly je tak encyklopedie, jejich oborov rozmstn a vznam velice rychle pochopili. Dkuji za nvtvu uitelkm I. Vlaskov a D. Novkov i jejich pozornm km.

SEZNMEN TEK S LEGENDRN SPISOVATELKOU

Dolo k nmu prostednictvm pedtn ukzek z knih, kv-zem a vyprvnm o ivot Astrid Lingrenov, tto generacemi dt milovan autorky. Dkuji za excelentn etbu na stl spo-lupracovnici pan Elice echov, pan uitelce Katein Mlle-rov a pozornm dtskm nvtvnkm.Tm se na dal spoluprci

Hezk przdniny pejKnihovnice

13

Rada msta

potu msta ve vi 10.000 EUR na roky 2012 2014.

Rada msta schvaluje uzaven dodatku . . 4 mandtn smlouvy . 15/2007 a dodatku . 2 mezi mstem acl a panem Miloem Ha-asem, lenem sdruen SVS Mal Svatoovice, na zajitn TDI na akci Rozen kanaliza-ce a zsobovn msta acl pitnou vodou v pedloenm znn.

Rada msta d komisi pro ivotn pro-sted o proven stavu pozemk u lesa ped Boberskm hbitovem s nvrhem monosti vyuit a zabrnn zneiovn

Rada msta povuje starostu projednnm uvn sti pozemku st.p.. 158 v k.. acl pi Dni lidovch emesel s jeho majiteli, man-eli Petrou a Markem Douskovmi.

Rada msta povuje Technick sluby ac-l, spol. s r.o. zajitnm monte penosnho podia na vyhrazenm prostranstv ped Hor-nickm domem, zajitnm uzavrky, mont zbran ke vjezdu na prostranstv a umstnm odpadkovch ko.

Rada msta povuje Technick sluby ac-l, spol. s r.o. zajitnm monte lavic, stol a odpadkovch ko ve tvrtek 31. 5. 2012 ve sportovnm arelu TJ Bank acl.

42. SCHZE 1. ERVNA Rada msta jmenuje leny konkursn komi-

se na vbr editele pspvkov organizace Matesk kola, acl pan Mgr. Radomru Bartoovou, pan Bc. Ivetu Lukeovou, pan Bc. Evu Rennerovou, pan Pavlu Kubekovou, pan Renatu Krejdlovou, pan Petru Macolo-vou, pana Jiho edu a pana Miroslava Vla-ska.

Rada msta schvaluje uzaven dodatku . . 3 mandtn smlouvy . 15/2007 a dodatku . 1 mezi mstem acl a panem Miloem Ha-asem, lenem sdruen SVS Mal Svatoovice, na zajitn TDI na akci Rozen kanaliza-ce a zsobovn msta acl pitnou vodou v pedloenm znn.

Rada msta d komisi pro ivotn proste-d zajistit proven zdravotnho stavu lip na Rchorskm nmst v acli.

Rada msta vydv, po projednn s dote-nmi orgny sttn sprvy a veejnost, Opate-n obecn povahy . 1/2012, kterm se stanov zemn opaten o stavebn uzve v bezpe-nostnch psmech hlavnch dlnch dl.

Rada msta schvaluje podporu 11. speciali-zovan konference stavebnhistorickho pr-zkumu ve dnech 12. 15. ervna 2012 na tma Opevnn, kter se bude konat v pednko-vm sle Kulturnho klubu v acli, hradou vstupnho astnkm do dlosteleck tvrze Stachelberg a poskytnutm propaganch ma-teril msta.

Rada msta souhlas s umstnm stavby Rozhledna Maxovka na pozemku p.. 403 ostatn plocha v k.. Rchory.

Rada msta schvaluje smrnici . 02/2012, kterou se stanovuje postup msta pro zadvn veejnch zakzek.

Rada msta bere na vdom Smlouvu o zaji-tn ternn peovatelsk sluby mezi mstem

acl a spolenost REHAMEDICA acl, a.s. v pedloenm znn.

Rada msta ukld starostovi doplnit smlou-vu o vpoet kalkulace nklad.

Rada msta schvaluje pidlen nsledujcch byt na zklad vsledk vbrovho ze-n - 48/3 2+1 v dom p. 48, Bobr, acl, 93/1 1+1 v dom p. 93, ul. Revolun, ac-l, 137/27 1+1 v dom p. 137, ul. Mladch Hornk, acl a 165/8 2+1 v dom p. 165, ul. J. A. Komenskho, acl.

Rada msta bere na vdom uznn dluhu na njemnm a slubch spojench s uvnm bytu . 17 v dom p. 217, ul. Havsk, acl za msce nor duben 2012 v souhrnn st-ce 6.942,-K a za poplatky z prodlen od 29. 2. 2012 do 25. 4. 2012 ve vi 445,-K. Celkem stku vetn poplatku z prodlen 7.387,-K. Rada msta schvaluje zaplacen tohoto dluhu v minimlnch msnch spltkch 1.000,-K ponaje kvtnem 2012, nejdle vak do konce prosince 2012.

Rada msta schvaluje zmr prodeje sti pozemku . kat. 470/17 - trval travn porost o vme cca 500 m2 v k. . acl za cenu 25,-K/m2 nsobeno koeficientem 1,0525 a zzen vcnho bemene spovajc v prvu chze po sti pozemku p.. 470/18 a 470/17 v k.. acl.

Rada msta schvaluje zmr smny sti po-zemku . kat. 15/6 ostatn plocha o vme cca 58 m2 ve vlastnictv msta acl za st stavebn parcely . kat. 7/2 o vme cca 12 m2 ve vlastnictv pan Jindiky Matukov.

Rada msta schvaluje zmr prodeje pozem-ku . kat. 650/5 - trval travn porost v k. . Bobr k vstavb rodinnho domu za cenu sta-novenou znaleckm posudkem.

Rada msta bere na vdom vpov z n-jemnho vztahu k nebytovmu prostoru . 16/501 v bytovm dom . p. 16 na st. p. . kat. 149 v k. . acl k 31. 8. 2012. Rada msta schvaluje zmr pronjmu nebytovho prosto-ru . 16/501 v bytovm dom . p. 16 na st. p. . kat. 149 v k. . acl od 1. 9. 2012 za cenu ronho njemnho 12.900,-K.

Rada msta schvaluje zmr prodeje s-ti p.p.. 182/2 - trval travn porot o vme cca 159 m2 v k. . acl za cenu stanovenou soudnm znalcem. Od pozemku bude oddle-na st, kter umon zachovn prchodu po stvajc cest k lesu.

Rada msta schvaluje zmr pronjmu sti pozemku . kat.971/9 - zahrada v k. . acl o vme cca 220 m2 k zahrdkskm elm za cenu 2,50 K/m2/rok.

Rada msta schvaluje zmnu njemce njemn smlouvy .j. Maj.-1638/2007/Il. z 26.09.2007, jejm pedmtem je pronjem sti pozemku . kat. 1294/1 - zahrada o vm-e cca 486 m2 v k.. acl v zahrdkov osad Za Porcelnkou.

Rada msta schvaluje poskytnut finannho pspvku na vstupn pro dti do cirkusu Be-rousek ve vi 10.000,-K.

Rada msta schvaluje uzaven smlouvy o spoluprci mezi mstem acl a Veterinrn slubou se sdlem acl, Rchorsk nmst

305, jejm pedmtem je spoluprce smluv-nch stran ve vci odchytu zvat, nalezench na zem msta acl a veterinrn pi o n s platnost od 1. 6. 2012.

Rada msta schvaluje posouzen pravy oe-ku na pozemku . kat. 1381/1 ostatn plo-cha v k.. acl a zadn posudku i ppadn-ho zkroku Ing. Klevcovovi.

Rada msta ukld starostovi vyzvat pana Vlka k nprav souasnho stavu pi vyu-vn pozemku ve vlastnictv msta acl a podat Krlovhradeck kraj, resp. SUS Kr-lovhradeckho kraje k proveden vyitn pkopu a zatrubnn u komunikace Bobersk u Boberskho lesa a proveden opravy tto ko-munikace.

Rada msta schvaluje zadn posouzen zdravotnho stavu jasan na poz. . kat. 676/1 v k.. Bobr a zdravotn zsah Ing. Klevcovovi.

Rada msta schvaluje pravu pozemku . kat. 598/1 ostatn plocha v k. . ern Voda kolem opravench Boch muk v ern Vod dle doporuen komise pro ivotn prosted.

Rada msta schvaluje pokcen stromu na poz. . 448/2 v k acl. Rada msta ukld mstostarostce podat dost na odbor vstav-by, zemnho plnovn a ivotnho prosted M acl.

Rada msta schvaluje pravu strom a ke za domem p. 55, ul. Komenskho, acl na pozemku . kat. 131/1 - ostatn plocha v k. . acl dle doporuen komise pro ivotn prosted. Rada msta ukld mstostarostce podat dost o pokcen torza lpy na odbor vstavby, zemnho plnovn a ivotnho prosted M acl.

Rada msta schvaluje pokcen ten na pozemku . kat. 1409 - zahrada v k. . acl. Rada msta ukld mstostarostce podat -dost o pokcen tohoto stromu na odbor v-stavby, zemnho plnovn a ivotnho pro-sted M acl.

Rada msta schvaluje pokcen strom na pozemku . 340/2 - zahrada a 340/21 trval travn porost v k. . acl dle doporuen ko-mise pro ivotn prosted. Rada msta ukld mstostarostce podat dost o pokcen na od-bor vstavby, zemnho plnovn a ivotnho prosted M acl.

Rada msta schvaluje pravu devin na po-zemcch pod arelem bval vznice dle dopo-ruen komise.

Rada msta schvaluje pokcen uschlho ja-sanu na poz . 487/81 ostatn komunikace v k. . Bobr. Rada msta ukld mstostarostce podat dost o pokcen na odbor vstavby, zemnho plnovn a ivotnho prosted M acl. Rada msta ukld mstostarostce doeit problematiku nhradn vsadby spolu s odborem vstavby, zemnho plnovn a i-votnho prosted M acl.

Rada msta ukld uvdt v oprvnnch ppadech v odpovdch upozornn na neo-prvnnost svvolnch zkrok na devinch.

Pln znn usnesen z rady msta a zpisy ze zastupitelstva msta jsou k nahldnut na po-dateln M v acli.

M. Vlask

14

kulturn servis

Zveejovn inzerce a pspvk v aclskm zpravodaji: Cel strana inzerce - 1180 K, men formty dle velikosti plochy. Soukrom inzerce (3 dky v sloupku): darovn vc, podkovn, pn, soustrast - zdarma. Pro-dej osobnch vc - 20 K, byty, auta apod. - 50 K. Zveejnn podn nekomernch akc a jinch zprv ve vztahu k mstu i regionu zdarma. Nzory oban, organizac i politickch uskupen max. jednou pl strany textu (do 3400 znak s mezerami, psmo Times New Roman, velikost 10).

ACLSK ZPRAVODAJ - ronk 20, vydv msto acl Vychz jedenkrt za msc Nklad 600 vtisk Redakce: Kabelov televize acl, Rchorsk nmst 118, 542 01 acl, tel.: 499 940 940, e-mail: zpravodaj@zacler.cz Grafick prava, sazba a pjem inzerce: Kabelov televize acl, Rchorsk nmst 118, 542 01 acl, tel.: 499 940 940, 608 863 290, e-mail: zpravodaj@zacler.cz Korekce: Ale Vanek Tisk: Tiskrna Vobornk, Hostinn Distribuce: TIC - muzeum, Kabelov televize, benzinov pumpa EURO OIL, prodejna TUTY, prodejna OTESNEK, trafika U POLIHO Zaregistrovno Ministerstvem kultury R pod zn. MK R E 12878 Otitn nzory nemus vdy vyjadovat stanovisko redakce Uzvrka ptho sla je 17. ervence Cena za jeden vtisk je 2,- K

ERVENEC 2012

8. 6. - 2. 9. 130 LET ELEZNICE KRLOVEC - ACLVstava Mstsk muzeum acl.

1. 7. OTEVEN HORNICKHO SKANZENU Hornick skanzen na Dole Jan verma bude oteven pro veejnost od 1. 7.

5. 7. DEN LIDOVCH EMESEL Zatek 8.30 hodin, pedvdn emesel, chutn pokrmy i pit, bohat kulturn program.

6. - 8. 7. LETN BORNFLOSSROCKTdenn rockov festival Letn Bornflossrock. Chata U Krakonoe v Bobru.

12. 7. FARMSK TRH Zelenina, peivo, sry, uzeniny, kvtiny

SRPEN 2012

8. 6. - 2. 9. 130 LET ELEZNICE KRLOVEC - ACLVstava Mstsk muzeum acl.

5. 8. KAJAKEM PO ECE BOBR N polsk partner Vs zve na jzdu kajaky.