42
100 let od zahájení výroby v Drásově Kronika událostí, lidských osudů i historických mezníků www.semd.cz
100 let od zahájení výroby v DrásověKronika událostí, lidských osudů i historických mezníků
www.semd.cz
4
dovolte, abychom vás srdečně pozdravili a přivítali na stránkách knihy, kterou jsme pro vás připravili u příležitosti oslav sta let od zahájení výroby v našem závodě.
Z následujících stránek je patrné, že historie závodu je neoby-čejně bohatá a rozmanitá. Za sto let trvání závod prošel pod různými vlastníky různými etapami. Ty však mají jedno společné – elektrotechnickou výrobu, jíž dominuje produkce elektro- motorů a generátorů.
A právě tato dlouholetá tradice, zkušenosti, dovednosti a výrob-ní know-how předávané mezi generacemi zaměstnanců, často z otce na syna, jsou hlavním důvodem, proč náš závod úspěšně přestál všechny vrtochy dějin a do další stovky let vstupuje ve vý-borné kondici a s jasnou budoucností.
Za několik měsíců uplyne dvacet let od doby, kdy se náš závod stal součástí koncernu Siemens. Mezinárodní zázemí nám přineslo nové exportní možnosti, ale také nutnost obhájit svou existenci v tvrdé konkurenci partnerských závodů.
To se nám podařilo a dnes je drásovský závod jedním z klíčových závodů koncernu na výrobu elektromotorů a generátorů. Naši po-zici potvrzuje i fakt, že jsme společně s oslavami stoletého výročí zahájili práce na rozšíření závodu, které umožní zvýšení výrobní kapacity a zavedení nových produktových řad.
Vážení obchodní přátelé, milé kolegyně a kolegové,
Jsme velice rádi, že náš závod je váženým partnerem zahranič-ních výrobních podniků koncernu Siemens, a současně i zodpo-vědným partnerem ve svém bezprostředním okolí. Máme radost z rozvíjející se spolupráce se středními a vysokými školami v na-šem okolí a současně z podpory a porozumění ze strany vedení městyse Drásov i Jihomoravského kraje a velice si toho vážíme.
Kombinace tohoto globálního a lokálního partnerství je pro nás základním předpokladem pro rozvoj závodu. Je tu ale ještě jeden velmi podstatný faktor, který nám umožňuje úspěšně reagovat na požadavky našich zákazníků a uspokojit jejich standardní i velmi specifické požadavky, a tím je rodinná atmosféra. Lidská vzájemnost a porozumění činí z našeho závodu více než pouhé místo našeho zaměstnání. Pro většinu z nás je drásovský závod srdeční záležitostí.
Na závěr bychom ještě rádi poděkovali všem našim kolegům, bývalým zaměstnancům a pamětníkům, jejichž vzpomínky, fotografie a poskytnuté materiály umožnily vznik této knihy. Zejména kronikáři městyse Drásov panu Josefu Stibůrkovi, fotografu Pavlu Smékalovi, panu Bohuslavu Husákovi, paní Haně Dosedlové-Lackové i dalším.
Přejeme nám všem mnoho úspěchů do dalších let! Ivo Pavelec, ředitel závodu
Yuliya Monastyruk, vedoucí BA
Siemens patří mezi největší elektrotechnické firmy v Čes-ku. Již 123 let je nedílnou součástí českého průmyslu
a zárukou moderních a inovativních technologií. Vytváří 10 tisíc pracovních míst, což jej řadí mezi největší zaměstna-vatele v Česku. Své technologie, produkty a služby dodává zákazníkům ze soukromého i státního sektoru v oblasti energetiky, zdravotnictví, průmyslové a veřejné infrastruk-tury a informačních technologií. Skupina podniků Siemens v České republice vykázala v obchodním roce 2012 obrat 32,5 miliardy Kč (1,3 mld. eur). S objemem vývozu, který dosáhl miliardy Kč (0,86 mld. eur), se Siemens v České republice řadí mezi největší exportéry.
Skupina Siemens Česká republika je součástí globálního elektrotechnického koncernu Siemens AG, který je přes 165 let synonymem pro špičkové technologie, inovace, kvalitu, spolehlivost a mezinárodní působení v oblasti průmyslu, energetiky, zdravotnictví a infrastrukturních řešení pro měs-ta a jejich okolí. Siemens AG je největším poskytovatelem technologií šetrných k životnímu prostředí, které generují 40 % jeho celkového obratu. Ve finančním roce 2012 dosáhl Siemens obratu 78,3 miliardy eur s čistým ziskem 5,2 mili-ardy eur a zaměstnával zhruba 370 tisíc zaměstnanců po ce-lém světě. Více informací naleznete na www.siemens.cz a www.siemens.com.
5
Historie: n Ing. Beran & spol. 1913–1926 n Brown-Boveri & Cie 1926–1947 n Moravské elektrotechnické závody (MEZ)
1947–1993 n Siemens1994ažsoučasnost
Počet zaměstnanců:
760
Produkty:
Nízkonapěťovéavysokonapěťovégenerátoryaasynchronníasynchronní
elektromotory
Užití:
V elektrárnách, na ropných plošinách, v lokomotivách, v zaoceánských
osobníchadopravníchlodíchpocelémsvětě
Obrat 2012:
72milionůeur
Siemens Electric Machines s.r.o. Drásov
Píše se rok 1913 V běhu času zůstal už dávno zapomenutý. Jaký byl?
V každém případě ti, kteří jej prožívali, stáli tehdy před brana-mi zničující 1. světové války. Žáci škol se svými vyučujícími
sice jásali nad úctyhodným 83. výročím narození stařičkého mocnáře Rakouska-Uherska Františka Josefa I. a truchlili spolu s ním nad patnáctým výročím smrti krásné císařovny Alžbě-ty Bavorské (Sisi), kterou v Ženevě pilníkem probodl italský anarchista. Ale oslavy Vánoc 1913 byly pro mnohé Evropany asi na delší dobu posledními radostnými, neboť – jak později napsali pamětníci – „chmurné mraky válečné se shlukly na obzoru a mla-dým i starým nevěstily nic dobrého“.
Samotný tento rok byl vrchovatě naplněn událostmi.
n Norsko přiznalo volební právo ženám, n Thomas Alva Edison objevil způsob synchronizace zvuku a promítaného filmu, n Zemřel známý český malíř Mikoláš Aleš, n Narodil se chemik a vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle, n Skupina firem Siemens zaměstnává téměř 40 tisíc lidí po celém světě.
A v obci Drásov nedaleko Tišnova (v dnešním okrese Brno-venkov Jihomoravské-ho kraje) byla zahájena výroba v místním závodě, jemuž tehdy nikdo nepřisuzoval tak pozoruhodný rozvoj, jakým poté prošel až do dnešní doby.
DOlE–PohlednazávodvsoučasnostisDrásovemvpozadí. Početobyvatelvroce2013překročilčíslo1500.
nahoře–Továrnavedvacátýchletechminuléhostoletí.
6
Železnice „Stará Tišnovka“
7
Železnice „Stará Tišnovka“
Nebýt železnice do Drásova na tehdej-ší trati „Německý Brod – Brno“, nepo-stavil by Ing. Beran v roce 1913 v obci Drásov továrničku na cihlářské stroje. A tak by pochopitelně neexistoval ani současný závod Siemens.
Tato dnes již zaniklá „železná dráha“ byla na počátku prvního desetiletí minulého století velmi žádoucí. Boha-tý zemědělský tišnovský region potře-boval rychle a úsporně přepravovat své zemědělské produkty. Navržená trať měla původně vést přes nedale-kou obec Čebín a pokračovat na Ku-řim a Brno. Tehdejší starosta Drásova František Ondráček však dobře po-chopil strategický význam železnice
pro zdejší region a zasadil se o změnu plánů. Dne 2. července 1884 tak nová železniční stanice Drásov přivítala svůj první osobní vlak.
Stará Tišnovka a stanice Drásov slou-žily nepřetržitě až do roku 1953, kdy byla 20. prosince zrušena. Nová dvou-kolejná dráha Havlíčkův Brod – Brno byla již definitivně vedena přes blízký Čebín. Dopravu zaměstnanců do teh-dejšího závodu MEZ Drásov převzaly autobusy.
Stará Tišnovka sloužila až do konce dvacátého století jako železniční vleč-ka pro přepravu výrobků z továrny a vápenky. Po roce 2000 zanikla úpl-ně. Jen v krajině po ní zůstaly náspy porostlé dřevinami a trávou.
8
1913 až 1923 Vykročení do neznáma
Na počátku byla firma Ing. Beran a spol. Její zakladatel a majitel Ing. Alois Beran se sice narodil
v Oseku u Rokycan, ale rozhodl se podnikat právě v Drásově. Poblíž byly totiž cihelny, důležité pro jeho podnikatelský záměr, dále zde existovalo výhodné železniční spojení tratě Tišnov – Brno a v neposlední řadě region nabízel dostatek volných pracovních sil.
V první polovině roku 1913 zde tak započala výroba cihlářských strojů.
Byly určeny pro místní i další cihelny a rozloha továrny, která byla obchodně zaregistrována již v roce 1912, činila asi 500 m2.
1. světová válka v roce 1914 však i zde radikálně ovlivnila zavedený výrobní pro-gram a aktuálně jej změnila na válečný. Vyráběla se tu dělostře-lecká munice.
Česko:
28.října1918vzniklsamostatnýčeskoslovenský
stát(Československo).
Evropa:
Vroce1913představildánskýfyzikNielsBohr
svůjteoretickýpopisstrukturyatomuznámý
pozdějijakoBohrůvmodelatomu.Bohrzaněj
získalvroce1922Nobelovucenuzafyziku.
Svět:
15.července1914bylslavnostněotevřen
Panamskýprůplav.
Siemens:
Vroce1921zahájiloprovozprvnímalé,celo-
kovovéletadlopropilotaadvapasažéry
JunkersK16sdoletem600kilometrů.Pohá-
něljemotorspolečnostiSiemens&Halske.
... také se stalo...
DOlE–Fotokopiezáznamukroniky z tohoto období.
1913 až 1923 – Vykročení do neznáma
9
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Kronikář obce vypráví
JosefStibůrek,kronikářDrásovaabývalýzaměstnaneczdejšího
závodu,kterývněmpracoval44let,dlouhodoběpátrápovšem
zajímavémojejichhistorii. „Bohužel pamětníci té doby již nežijí a co
máme k dispozici, vychází z dochovaných zápisů,“ říká. „Vyplývá
z nich, že v továrně ing. Berana se po válce vůbec nepracovalo. Dů-
sledky této globální pohromy důsledně zamíchaly kartami i v této
části republiky. Aby ing. Beran předešel dalším ztrátám, rozhodl se
konečně v roce 1921 továrnu prodat firmě MEAS Brno, zabývající
se výrobou elektrických strojů a přístrojů, která ji ale hned příštího
roku prodala soukromníkovi, ing. Sušickému. Tento prodej byl pak
formální předehrou k založení Brněnské elektrotechnické společ-
nosti v roce 1923. Na výrobních plochách, postupně rozšířených asi
na 800 m2, byla zřízena opravna elektromotorů. To byl významný
počin, neboť byl tak položen základní kámen k dlouhodobému
výrobnímu programu. Později byla zahájena výroba těchto strojů
do výkonu 25 kilowattů a výroba jističů a kontrolérů. Ale to ještě
zdaleka nebyl konec proměn, které závod očekávaly.“
Takto vypadal Drásov v roce 1913 (kolorovaná dobová fotografie). Obec měla tehdy 768 obyvatel.
10
1923 až 1933 Éra Brown-Boveri
Dalším přelomovým mezníkem v historii podniku se stal letopočet 1926. Přesněji řečeno, od 1. ledna tohoto roku byl
začleněn do zahraničního koncernu akciové elektrotechnické společnosti Brown-Boveri & Cie (BBC), založené ve švýcarském Badenu v roce 1891. Tato nadnárodní společnost měla dceřiné firmy po celé Evropě a její elektromotory Brown-Boveri se těšily všeobecnému uznání. S tímto jménem byl pak drásovský závod nadlouho propojen.
Závod změnil název na Českomoravské závody Brown-Boveri (ČBB), akciová společnost. (Měl ústřední sídlo v Praze a jeho ředi-telem se stal Němec Eisner.)
Průběžně se zvětšil, výrobní program byl rozšířen na všechny druhy asynchronních motorů napětí 6 000 voltů a výkonu 3 000 kilowattů, na všechny druhy stejnosměrných strojů do výkonu 1 000 kilowattů, transformátory všeho druhu a vybavení dieselelektrických strojů. Dále byl obohacen o pece žíhací, tavicí a též kremační.
V roce 1924 začal Siemens v nedaleké Mohelnici vyrábět elektro-motory, generátory a další elektrické stroje. Za sedmdesát let se Česká republika stane evropskou základnou koncernu pro výrobu elektromotorů a generátorů se třemi závody v Mohelnici, Frenš-tátu pod Radhoštěm a právě Drásovem,
A tak není náhodou, že drásovský elektromotor se objevuje i ve dvounápravovém tramvajovém vozu č. 31, v hantýrce ozna-čovaném „bibisák“ , který byl nasazen v Ostravě na trati Svinov – Klímkovice od 4. července 1927.
Za zmínku však stojí ještě jedna zajímavost. V těchto letech se tu též vyráběly kvalitní elektronkové radiové přijímače značky „Minerva“.
nahoře–RadiopřijímačMinervazroku1932.
VPraVo–Vůzč.31napozdějšímsnímku.
1923 až 1933 – Éra Brown-Boveri
Výrobce:
Qn mechanickáčást:Brno–Královopolskátovárna
nastrojeavagony,a.s.
Qn elektrickávýzbroj:Československézávody
Brown-Boveriakc.spol.,Drásov
Výrobní číslo:14879.
Mimochodem,vůzbylvyřazenzosobnídopravy
ažvroce1968.
11
Česko:
Vroce1924popsalprofesorAugustin
ŽáčeknaUniverzitěKarlověprinciposcilace
magnetronu,kterýbylpozdějivyužitpro
mikrovlnnétrouby.
Evropa:
Vroce1928skotskýbakteriologAlexander
Fleming vynalezl penicilin.
Svět:
Ve20.letechsevUSAmasověrozšířilyledničky
apřenosnévysoušečevlasů.
Siemens:
Vroce1929SiemenspostavilvIrskunejvětší
hydroelektrickouelektrárnunasvětě.
... také se stalo...
DOlE–Pohleddotakzvanégalerie,vnížbylaumístěnanavijárnaprovýrobucívek.(Léta1920až1930.)
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Co uvádí místní kronikaV roce 1928 pracovalo v Drásově 190 dělníků a 30 úředníků. Později, vlivem hospodářské krize třicátých let, došlo však k útlumu výroby a snížení počtu pracovníků. Například v roce 1933 již zde pracovalo jen 125 dělníků a 25 úředníků.
Počet obyvatel obce v roce 1930: 1 036.
Vzpomínka pamětníka
V roce 1929 rozhodlo vedení závodu rozšířit tovární budovy formou
přístavby, protože dílny, zejména navijárna a zkušebna, již prosto-
rově nevyhovovaly. K tomuto rozhodnutí je vedla tehdejší konjunk-
tura i naděje, že budoucnost bude slibná. Celá čelní stěna, to je až
ke střeše, byla přitom otevřena a zajištěna vagónovými plachtami,
aby z venku neprocházel průvan do dílny a lidé mohli nerušeně
pracovat.
Expedice neměla ještě střechu a byla plně rozestavěná, když se
strhla ohromná větrná bouře, jaká nebyla na Tišnovsku v paměti.
Ještě štěstí, že byl právě svátek a dělníci nepracovali. Velké stromy
byly vyvráceny i s kořeny, takže katastrofa byla nedozírná. Budova
továrny se celá třásla nárazem větrů, vagónové plachty odolávaly
náporu a nárazům, bouchalo to, jako když střílí z kanónu. Naštěstí
celý ten nápor byl zadržen, jinak budova navijárny by byla rozme-
tána, poněvadž střechy jsou z desek a lepenky. Byla to perná noc
pro nás, kteří jsme měli pohotovost, abychom v případě nebezpečí
chránili, co se dá.
Potom události v závodě již měly normální průběh, ale blížil se
letopočet 1930 – rok světové krize a velké nezaměstnanosti.
R. Čížek v závodním časopise zaměstnanců
MEZ Drásov Vysoké napětí, 10. 2. 1953.
Hospodářská krize postihla i drásovský závod. V letech 1930 až 1931 bylo 15 procent zaměstnanců z práce propuštěno a mzdy byly sníženy.
12
Drásovská krajina
Střípky z historie Drásova
Existují zprávy, podle nichž se svatí Cyril a Metoděj při svém putování českými a moravskými zeměmi zastavili i v Drásově.
Podle pověsti byl Drásov od poloviny 13. století samostatným městem s hradbami. Hradby se třemi branami uchránily město i před husity.
O 200 let později byl Drásov králem Jiřím z Poděbrad svěřen do majetku tišnovského kláštera.
Roku 1425 si Drásov vybral císař Zikmund Lucemburský za operační základnu v polním tažení proti husitům.
Roku 2008 získal Drásov statut městyse. Má vlastní pečeť a znak – obilný snop převázaný povříslem na modrém poli s liliovými kříži po stranách.
13
14
1933 až 1943 Předválečná a válečná léta
Republika se pozvolna vzpamatovávala z vleklé hospodářské krize a zdálo se, že nastává čas opětovného hospodářského
růstu. To přinášelo naději i v Drásově. Také Siemens v tehdejším Československu zřídil několik velkých závodů, ve kterých vyráběl jak silnoproudá zařízení pro elektrárny, průmyslové závody, doly, hutě a elektrické dráhy, tak elektromotory a generátory, telefony a ústředny, lékařské přístroje, hradlová zařízení pro dráhy, měřicí přístroje, elektrické nářadí a spotřebiče pro domácnost.
V roce 1934 přistoupil drásovský závod ke zvýšení akciového kapitálu společnosti na 6 milionů tehdejších korun. Tohoto navý-šení se kapitálově zúčastnila též švýcarská firma Brown-Boveri, která společnost stále ovládala.
O čtyři roky později, v roce 1938, jmenovala československá spo-lečnost BB svým prvním českým ředitelem Ing. Antonína Navrátila z Prahy a v Drásově zůstává ředitel Wollek až do roku 1945.
V letech 1936 až 1945 závod vyráběl všechny druhy asynchron-ních motorů různých provedení až do výkonu 1 000 kilowattů, asynchronní generátory s motory do výkonu 3 000 kilowattů, stejnosměrné stroje do výkonu 1 000 kilowattů, transformáto-ry, výzbroj dieselelektrických strojů a stále též elektrické pece. V pozdějších letech se však z ekonomických důvodů výrobní program postupně zužoval.
Do roku 1938 neměl závod vlastní konstrukční oddělení. K výro-bě zavedených výrobků se používala dokumentace z ústředního závodu BBC v Badenu.
To se již za humny zřetelně ozývaly náznaky příchodu další, ještě ničivější světové pohromy.
1933 až 1943 – Předválečná a válečná léta
Co uvádí místní kronikaZa války nebyl drásovský závod citelněji poškozen a mohl hned po jejím skončení zahájit provoz.
nahoře–ZaměstnancifirmyBrown-Bowery. MužvbílémvlevojepanMilošKonečný.Třicátáléta.
nahoře–Lisovnavetřicátýchletech.
Vzpomínka pamětníkaZa války se v závodě vyráběly také radiopříjímače. Aby obyvatelé protektorátu nemohli poslouchat Londýn nebo Moskvu vysílané na krátkých vlnách, museli přinášet svoje přijímače na příslušný obecní úřad, kde jim proti potvrzení byly krátké vlny „odstraněny“. Znalost elektrotechniky ale dokázala i tento zákaz překonat. Stačilo na obal mucholapky navinout 10 závitů drátu, dovnitř vložit bloček 25 mikrofaradů, konce vodiče napojit na žhavicí lampu a anténu a opět jste slyšeli Londýn. Takto upraveným přijímačům se říkalo „churchilka“.
15
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
DOlE–Pohleddonavijárnytřicátýchlet.
nahoře–PoradupracovníkůvedevedoucízkušebnypanMilošKonečný.Čtyřicátáléta.
16
1943 až 1953 Ozvěny únorových událostí
Poosvobození země v roce 1945 zavládl i v Drásově životní elán a chuť narýsovat novou budoucnost. Ta se však již ko-
míhala v nejasných konturách revolučních politických proměn, z nichž mnohé měly nezanedbatelný dopad také na život i osudy místních obyvatel či na vlastnické poměry.
V závodě byla zavedena národní správa, ale v srpnu 1946 závod znovu přešel do majetku zahraničního koncernu Brown-Boveri Po bouřlivých jednáních, do nichž se zapojili mnozí zaměstnan-ci, se jim však nakonec roku 1947 opět podařilo národní správu nastolit.
Zestátňování soukromého sektoru nabírá na intenzitě. V tom samém roce byl závod v Drásově znárodněn. Stejný osud postihl také Siemens a jeho 18 firem a zastoupení v Československu.
V republice je vyhlášena hospodářská dvouletka pro léta 1947–1948.
Únorový převrat 1948 vše od základu mění Drásovský závod je bezprostředně začleněn do národního podni-ku Moravské elektrotechnické závody (MEZ) Olomouc. K 1. lednu 1949 byly pak k Drásovu připojeny závody v Nedvědici, Štěpáno-vě a Třebíči. V roce 1950, po zrušení podnikového ředitelství MEZ v Olomouci, byl z těchto důvodů zřízen samostatný národní pod-nik MEZ Drásov s pobočnými závody v Nedvědici, ve Štěpánově a v Třebíči. V roce 1952 byl ale závod Třebíč z podniku vyčleněn.
Paradoxy dobyProklamované teze „vše pro pracující lid“ nalézají pozitivní odezvu v řadě sociálně zaměřených akcí těchto let.
1943 až 1953 – ozvěny únorových událostí
nahoře–Prácevevýroběbylavminulostifyzickynamáhavá.Dnesnámpomáhajímodernístroje.
Spolupráce trvá dodnesSpolupráce obce a závodu trvá i v moderní době. Napří-klad v roce 2013 věnovalo 18 dobrovolníků ze Siemens jednu pracovní směnu stavebním pracím na zídce u drásovského kostela.
17
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Prospěšná spolupráce obce a závodu
„Pomineme-li celospolečenské negace zejména padesátých let, které vyplynuly na povrch až v pozdější době, je třeba konstato-vat, že nový národní podnik se tehdy velmi angažoval v dalším rozvoji obce,“ říkáJosefStibůrek. „Do určité míry to bylo ovlivněno i poválečným budovatelským nadšením místních, zejména mladých lidí, kteří se dobrovolně zapojovali do brigádnických akcí a nezřídka věřili v proklamované ideály.
Zápisy v místní kronice uvádějí, že závod v letech 1953 až 1954 v úzké spolupráci s Místním národním výborem zbudoval v pro-storách své zahrady požární nádrž, která sloužila nejen zaměst-nancům, ale i celému okolí jako souběžné koupaliště. Jeho provoz i náklady hradil MEZ. Byl to mimochodem další příklad spolupráce drásovského závodu s obcí i pro další léta a tato prospěšná symbió-za kontinuálně trvá dodnes.
Drásovský závod v padesátých letech ve svých budovách zřídil pro celý místní region budovu pro ordinace praktického i zubního lékaře. Od roku 1948 byly pro zaměstnance budovány nové bytové jednotky, mateřská škola, ve společné akci OÚ a závodu byla budo-vána nová kanalizace a podobně.“
Záchrana závodu při osvobození
Když se na konci války sovětská vojska přiblížila k Drásovu, dostal jeden z německých důstojníků rozkaz drásovský závod zničit. Protože v závodě před válkou pracoval a měl k němu osobní vztah, rozkaz neuposlechl, a tak zachránil továrnu pro příští generace. Událost dokládá, že dějiny tvoří hrdinské činy jednotlivců.
Co uvádí místní kronikaPočet obyvatel obce v roce 1950: 942.
nahoře–Slavnostníodhalenípamětnídeskynapočestzaměstnanců závoduumučenýchzanacistickéokupace.1947
18
„Zdejší závod mě provázel do-slova od dětských krůčků. Tatí-nek, když měl naléhavou práci,
mě třeba do něj vozil v kočárku a vrát-ní mě pak hlídali, než se vrátil zpět,“ vzpomíná jeho dlouholetá pracovnice Květoslava Bartošová.
„Pracovaly tu celé rodiny a vztah k drásovskému podniku se ‚dědil‘ z pokolení na pokolení. Například můj
tatínek František Kašparec nastoupil do učení v polovině třicátých let v teh-dejším Brown-Boveri a pracoval zde až do začátku sedmdesátých let. Ma-minka, rovněž Květoslava, pracovala asi 25 let v kantýně závodu. A já osob-ně, když jsem dokončila v roce 1969 Střední všeobecně vzdělávací školu (dnešní gymnázium), jsem v tehdejším MEZu nastoupila do konstrukce.
19
Mého otce strýc Tomáš Mikšík tu rov-něž pracoval a také jeho syn Ing. To-máš Mikšík jako vedoucí konstrukce.
Jeho snacha Zdena pracovala v účtár-ně. Jejich syn Ivoš pracuje v konstruk-ci v nynějším Siemensu a stejně tak jeho žena i syn.
Obdobně bych takto mohla jmenovat další rodiny, jejichž dvě i tři generace
pracovaly v MEZu a nyní v Siemensu – například rodina Jurkova, Klepární-kova, Sitařova, Matouškova, Podalova, Habánova, Zemanova a jiné.
Opravdu „sága rodu drásovských“ říká Květoslava Bartošová s úsměvem.
20
1953 až 1963 Čas se měří na pětiletky
Pětiletka, nebo také pětiletý plán, byla základní ekonomická koncepce SSSR a ostatních zemí východního bloku. Také
v Drásovu vše tehdy podléhalo těmto směrnicím. Podle plánu rozvoje se v roce 1957 začíná stavět nová výrobní hala na ploše 5 400 m2. Stavba byla dokončena v roce 1961, do provozu uvedena k 1. dubnu 1962.
Podle údajů z roku 1957
závod MEZ zvýšil oproti roku 1948 výrobu elektromotorů pětkrát. Stav zaměstnanců vzrostl o 75 procent, na stav přes 450 osob. Elektromotory vyráběl také do vyspělých západních (jak se tehdy psalo kapitalistických) zemí. Závod dokončil čističku, kanalizaci, impregnačku a adaptoval závodní jídelnu. Průměrný výdělek zaměstnanců činil 1 290 korun.
Při reorganizaci československého průmyslu v dubnu roku 1958 se národní podnik MEZ Drásov včetně pobočných závodů v Ned-vědici a ve Štěpánově stal součástí nově zřízeného národního podniku MEZ Brno.
Od tohoto roku také dochází ke zvýšení objemu výroby. Je kladen důraz na její specializaci a zúžení výrobního programu. Proto se závod úzce specializuje na výrobu asynchronních motorů ve vý-konové řadě od 100 do 1 000 kilowattů, jichž byl monopolním výrobcem v tehdejší ČSSR pro československý průmysl a přede-vším pro energetiku.
Celkově zajišťuje pohony pro povrchovou těžbu v dolech Severo-českého hnědouhelného revíru, technologické celky v tepelných elektrárnách, čerpadla pro závlahy v SSSR (spolupráce se Sigmou Lutín), technologické celky v jaderných elektrárnách. Dále vlast-ní vývojovou základnu a ve spolupráci s VÚES Brno řeší speciální zakázku kusového charakteru.
V roce 1962 v závodě pracovalo 519 zaměstnanců a průměrný měsíční výdělek byl 1 476 korun.
Vážné problémy
V dějinách závodu MEZ patří rok 1962 k významným tím, že byla dána do provozu zmíněná nová hala o celkové ploše 20 000 m2. Dosavadní staré objekty měly 8 000 m2. Do ní se přestěhovala obrobna, lisovna a navijárna. Nedokončená zůstala zatím im-pregnační stanice, zkušebna a montáž. Proto tyto dílny zůstaly ve starých objektech. Nad Drásovem se však začala stahovat mračna…
1953 až 1963 – Čas se měří na pětiletky
DOlE–VýstavadrásovskýchstrojůnaBrněnskémstrojírenskémveletrhuvroce1955.
21
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Co uvádí místní kronikaV celém našem hospodářství vyvrcholily v roce 1962 obtíže v průmyslu a zemědělství. MEZ Drásov, ačkoliv se jedná vcelku o malý závod, přispěl k prohloubení rozporů v národním hos-podářství tím, že jeho výrobky určené pro vládou sledovanou investiční výstavbu a export, nekryly celostátní potřebu. Státní plán ukládal závodu vyrobit výrobky v hodnotě 62 milionů Kč, a přitom bylo třeba ještě výrobků za 10 milionů Kč zajišťovat dovozem. Závod byl preferován ministerstvem těžkého stro-jírenství, přesto se však nepodařilo vyřešit všechny problémy spojené s provozem v nové hale natolik, aby státní plán mohl být splněn v plném rozsahu. Bylo to jednak podstatné narušení výroby v prvním a druhém čtvrtletí roku v důsledku stěhování výrobního zařízení za provozu, kvůli čemuž docházelo k vý-padkům kapacity. Dále se podstatně zhoršila kvalita některých materiálů, především ocele pro hřídele motorů, a navíc dochá-zelo k zavádění nové výroby motorů jednotné čs. řady, které nahrazovaly dosavadní výrobky staré konstrukce Brown-Boveri MOW a MSW, typové velikosti 12, 13 a 15.
Jedním z nejzávažnějších problémů, který narušil splnění plánu, byla otázka získání potřebného počtu nových pracov-ních sil. Ačkoliv tišnovská oblast byla dosud chudá na průmysl a lidé si stěžovali na nedostatek pracovních příležitostí, došlo v roce 1962 k situaci zcela opačné. Otevření uranových dolů severozápadně od Tišnova, rozšíření objektů a výroby v Před-kláštěrských papírnách, zahájení výroby v nově budované vápence Čebín, nedostatek pracovních sil v zemědělství – to vše ztížilo nábor nových pracovních sil natolik, že plánované stavy pracovníků nebyly dosaženy, přestože v průběhu roku došlo ke zvýšení celkového počtu pracovníků ze 483 na 582, tedy o celou stovku. V důsledku všech těchto příčin se stalo, že závod vyrobil jen za 51 milionů Kč nových výrobků, to je o necelých 12 procent více než v roce 1961, kdy se vyrábělo jen ve staré hale.
Pro zlepšení úrovně řídicí práce došlo k některým kádrovým změnám ve vedení. Ředitel Novotný byl z funkce odvolán a na jeho místo nastoupil Oldřich Šmíd, zaměstnanec Vývojové-ho závodu MEZ Brno.
Počet obyvatel obce v roce 1961: 1 120.
nahoře–Budovánízávodníhorekreačníhostřediska uMilovskéhorybníkanaČeskomoravskévysočině.
nahoře–OdjezdrekreantůnaMilovy.
22
1963 až 1973 Pod taktovkou RVHP
Ve snaze dále zvyšovat produktivitu se připravují od počátku sedmdesátých let v podniku MEZ Brno vyšší formy koope-
race a mezinárodní dělby práce v rámci dvojstranných dohod se SSSR. Byly vyvinuty nové řady asynchronních motorů podle zadání komise Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) Interelektro pro potřebu československé energetiky do tepelných i jaderných elektráren, připravuje se vývoj vestavných motorů pro ponorná čerpadla a sací bagry, elektromotorů pro kovací lisy či pro pohon zařízení s velmi značnými momenty setrvačnosti a protimomenty.
V poměrně krátké době byl tehdy v závodě Drásov zaveden do vý-roby licenční termoreaktivní vysokonapěťový izolační systém a tím zajišťována vysoká kvalita dodávek vysokonapěťových zdrojů.
S výrobky závodu Drásov se lze v té době setkat téměř ve všech odvětvích československého průmyslu a jako součást velkých investičních celků jsou vyváženy do mnoha zemí světa. Není možno opomenout i výrobu speciálních motorů pro pohon turbokompresorových soustrojí k dochlazování reaktoru první československé atomové elektrárny.
U nás, ještě v ČSSR, byla první atomová elektrárna (označená A–1) v Jaslovských Bohunicích spuštěna roku 1972. Dnes už je mimo provoz, ale stala se základem jaderného programu v Československé republice.
1963 až 1973 – Pod taktovkou rVhP
23
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Co uvádí místní kronika
Počet obyvatel obce v roce 1970: 1 096.
Jedna z priorit„Závod měl v té době jednu z nejlépe dotovaných a využívaných zá-vodních knihoven v celém kraji. Také v obsažné technické knihovně mohli zaměstnanci závodu najít hledaný zdroj poučení,“ vzpomíná
JosefStibůrek. „Pro sportovní vyžití zaměstnanců se organizovaly různé sportovní soutěže a po dohodě s TJ Sokol Drásov mohli za-městnanci podniku využívat veškerá jeho zařízení.
Potom bych rád zmínil i opět vylepšené závodní stravování. Zlepšilo se jak v modernizaci zařízení, tak v kultuře stolování a kvalitě jídel. V závodní jídelně se podle dochovaných pramenů denně stravovalo 27 procent zaměstnanců závodu nebo důchodců z řad bývalých zaměstnanců. Později, od poloviny roku 1981, využívali výhod závodního stravování i zaměstnanci jiných organizací.“
VleVo–ÚspěšněprobíháspoluprácesTJDrásov.
nahoře–MEZdodalispeciálnímotorydojadernéelektrárny vJaslovskýchBohunicíchnaSlovensku.
DOlE–Závodnípožárnídružstvo.
VleVo dole–BytovéjednotkyprozaměstnanceMEZ.
24
Drásov – kostel Povýšení sv. Kříže
25
Drásovský kostelíčku...
Čeho všeho ses ve stoletém běhu času stal pamětníkem, co vše zaznamenaly tvé kamenné zdi?
Kolik jsi za tu dobu vyslechl modliteb či proseb, kolik se tu odehrálo tichých rozjímání?
Tady ve svátečních šatech se scháze-li i ti, kteří jen nedaleko odtud se pak v práci potkávali v montérkách.
26
1973 až 1983 Důraz na vědeckotechnický pokrok
V období po roce 1975 je výroba v MEZ Drásov charakte-rizována nástupem racionalizace výrobního procesu,
zaváděním automatizace, přechodem z obrábění na tváření a nahrazování ruční práce prací strojní.
Od roku 1976 v něm dochází k vyššímu stupni specializace za-koupením licence Micalastic, která přinesla vysokou technickou úroveň asynchronních motorů vysokého napětí.
Od roku 1980 byl inovován výrobní program a tak zajištěno podstatné snížení hmotnosti a spotřeby materiálu o 20 až 30 procent. Objem výroby v Kč oproti roku 1958 se ztrojnásobil.
Postupně dochází v rámci investičních limitů k vybavování tech-nicky výkonnými stroji, včetně NC (numericky řízenými) stroji.
Výrobní program:
Trojfázové asynchronní motory na nízké napětí. Jsou určeny pro pohony ventilátorů, elektročerpadel, kompresorů apod. Typové označení: AF – nakrátko AG – kroužkové
Trojfázové asynchronní motory na vysoké napětí Jsou určeny pro pohony různých druhů ventilátorů, drtičů, čerpadel, kompresorů, dopravníků, jeřábů a jiných zařízení. Statorové vinutí je provedeno v termoreaktivním systému s třídou izolace F.
Trojfázové asynchronní motory na vysoké napětí pro ztížené pracovní podmínky a pro energetickou řady 2N Jsou určeny především pro pohony vlastní spotřeby v elek-trárnách a jiných provozech, kde se vyskytují neobvykle velké odchylky napětí (4 200 až 6 600 V) a kmitočtu (45 až 54 Hz).
Ředitelem závodu v roce 1982 je Milan Horký.
1973 až 1983 – důraz na vědeckotechnický pokrok
ObdobíVýroba zboží (mil.korun) Index růstu
1970 107,3 –
1975 126,0 1,175
1980 192,2 1,525
1985 256,5 1,335
UVáděný rozVoj ProdUKce záVodU V letech 1970 až 1985
nahoře–Konvenčníobráběcístrojebylypostupněnahrazoványčíslicověřízenýmistroji.
DOlE–NavijárnapozakoupenílicenceMicalastic.
27
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Česko:
1.ledna1973Československápoštazavedla
poštovnísměrovacíčísla,kterásloužípro
strojovouidentifikacidodacípoštyakterá
zjednodušilaaurychlilapoštovníslužby.
Evropa:
Vroce1974MaďarErnőRubikvynalezl
pozdějisvětoznámýhlavolam,tzv.Rubikovu
kostku.
Svět:
29.července1981sevLondýněkonalasvatba
princeCharleseaprinceznyDiany.
Siemens:
Vletech1973až1981seminipočítače
apozdějitakémikroprocesoryzačínají
používatspolečněsesystémemSinumerik
společnostiSiemens.Programovatelnýřadič
jezačleněndoovládacíhoprvku.
... také se stalo...
Co uvádí místní kronika
Počet obyvatel obce v roce 1980: 1 116.
Pracovali zde lidé i ze vzdáleného okolí
„V závodě MEZ Drásov nepracovali jen místní zaměstnanci. Za prací sem dojížděli minimálně z dvaceti až čtyřiceti obcí regionu, což je oblast od Brna až po Nedědicko,“ vzpomínáJosefStibůrek. „Závod neměl vlastní závodní dopravu, všichni dojížděli autobusy a sa-mozřejmě místní železniční dráhou z Havlíčkova Brodu na Brno. Zastávka byla v Čebíně a z ní docházeli už pěšky nebo autobusem. Nejvíc lidí bylo zaměstnáno z oblasti Tišnovska, kde do Drásova dojížděli autobusy.“
DOlE–ZaměstnancidojíždějídoDrásovazmnohaobcívregionuvčetně25kmvzdálenémoravskémetropoleBrna.
28
1983 až 1993 Úsvit přelomových společenských změn
Události 17. listopadu 1989 a následná sametová revoluce se Drásovem přehnaly stejným tempem jako v celé Česko-
slovenské republice a otevřely cestu k pádu komunistickému režimu.
V továrně je hned počátkem prosince ustaveno Občanské fórum.
Následně, v roce 1990, se drásovský podnik stává samostatným závodem v rámci koncernu ZSE.
Podle záznamů z místní kroniky výroba zboží v MEZ Drásov dosáhla v roce 1989 hodnoty 222 370 950 Kč. Export motorů směřoval do zemí podle požadavků zahraničních odběratelů. Ve srovnání s předchozím rokem 1988 došlo k nárůstu vývozu do západních zemí.
A jedna zajímavost:
V průběhu roku 1989 byla k doplnění trhu spotřebního zboží v zá-vodě také vyráběna populární klekačka (židle, na níž se klečelo) jako nový výrobek pro vnitřní trh. (Vedle starších výrobků tohoto druhu, jakými byly drtič na ovoce a ohýbačka trubek.)
V závodě tehdy pracovalo celkem 649 zaměstnanců. Jejich průměrný měsíční výdělek činil 3 270 Kč.
V továrně bylo za rok 1989 přihlášeno 40 zlepšovacích návrhů, přijato k odzkoušení a zavedení 29, zavedeno 20.
Továrna připravuje staveniště pro vybudování expediční haly.
1983 až 1993 – Úsvit přelomových společenských změn
1989 2012
početpodanýchzlepšovacíchnávrhů 40 211
početzaměstnanců 649 710
obrat(milionykorunvdobovýchcenách) 220 1 400
zlepšovacíchnávrhůnazaměstnance 0,06 0,30
1400
1200
1000
800
600
400
200
0početpodaných
zlepšovacíchnávrhůpočetzaměstnanců obrat(milionykorun
v dobových cenách)
V roce 2012 připadlo na každého zaměstnance v průměru 5x více podaných zlepšovacích návrhů než v roce 1989.
29
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Co uvádí místní kronikaPočet obyvatel obce v roce 1991: 1 101.nahoře–Zkušebna–80až90.léta.
Obětavý motocyklista
Při realizaci jedné z přísně sledovaných zakázek byl nutný neob-
vykle silný drát. Ten byl speciálně pro tento elektromotor dodán
ze závodu Kablo Kladno. V průběhu výroby stroje se ukázalo, že
10 kg drátu pro vinutí chybí. Aby byla zakázka zákazníkovi předána
včas, sedl jeden z pracovníků ještě v noci na motocykl a s batohem
na zádech vyrazil z Drásova do 250 km vzdáleného Kladna. Tam
naštěstí zůstal na skladě dostatečně dlouhý drát, a tak vše dobře
dopadlo a díky obětavosti zaměstnanců byl elektromotor zkomple-
tován včas.
30
Drásov – technologie světové úrovně
31
Dokonalá souhra rukou a strojů.
Pečlivě sehraná v každém detailu.
Pod taktovkou úkonů se tu postupně, krok po kroku, rodí nové elektromotory a generátory.
Až opustí brány výrobních hal, stanou se chloubou závodu i samotné značky Siemens.
Z generace na generaci si tady v Dráso-vě zaměstnanci předávají své znalosti, aby tradice kvality nadále pokračovala.
32
1993 až 2003 Do podniku vstupuje Siemens
Do Československa se Siemens vrátil v prosinci 1990 a rychle se rozrostl ve skupinu sdružující řadu obchodních a servis-
ních firem a výrobních závodů. V privatizaci koupil zpět závod na výrobu elektromotorů v Mohelnici a také závody ve Frenštátě a Drásově a začal mohutně investovat do nových výrobních kapacit. Ke konci roku 1994 měl podnik MEZ Drásov celkem 533 zaměstnanců.
Další vývoj
1994: Siemens kupuje závod MEZ Drásov
1996: Začlenění do obchodní oblasti Large Drives (A&D LD), předání výroby nízkonapěťových motorů do závodu ve Frenštátě.
1997: Zahájení konstrukce nízkonapěťových generátorů.
2000: Výroba nízkonapěťových a vysokonapěťových generátorů od 20 kVA do 3 000 kVA.
2001: Založen SEM Drásov Siemens Electric Machines s.r.o.
Další rozvoj
Po nástupu firmy Siemens byly rekonstruovány a rozšířeny dosa-vadní budovy formou přístavby, nadstavby na původní budovy nebo na původní stavby rekonstruovány a rozšířeny dosavadní budovy, které byly vybudovány ještě za MEZ Drásov.
1993 až 2003 – do podniku vstupuje Siemens
nahoře–OdsvéhopříchoduSiemensvždynazačátkukvětnaotevírábrányzávodurodinámsvýchzaměstnancůiveřejnosti.
DOlE–Výrobarotorubudiče.
33
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Nový impulz„Vzpomínám si, že po vstupu závodu MEZ Drásov do koncernu Siemens byla tato změna místními obyvateli i v rámci regionu přivítána,“ říkáJosefStibůrek. „Očekávání se také brzy naplnila. Siemens povznesl závod na vyšší úroveň, ať už po stránce technic-kého rozvoje, vyšší efektivity i vzrůstu platů. V rámci regionu se zvý-šila zaměstnanost, neboť nový majitel zvýšil počet zaměstnanců.
S kladným ohlasem se setkalo i to, že firma Siemens pořádá v závodě vždy 1. května den otevřených dveří – a to nejen pro své zaměstnance, ale i pro jejich rodinné příslušníky o ostatní zájemce. Přichází opravdu velké množství návštěvníků. Řádově vždy kolem tisíce až dvou tisíc osob.“
Co uvádí místní kronikaNejvětší událostí v roce a snad i v celé historii tohoto podniku je přechod pod firmu Siemens v plném stoprocentním rozsa-hu. MEZ Drásov se tak stává součástí koncernu Siemens v ČR – a to tří podniků: MEZ Mohelnice, Frenštát a Drásov. Tyto podniky byly firmou Siemens odkoupeny od Fondu národního majetku ČR (FNM) za částku 1,3 miliardy Kč, takže od tohoto okamžiku má bývalý MEZ Drásov nový oficiální název Siemens, s.r.o., závod Drásov.
Počet obyvatel obce v roce 2001: 1 164.
nahoře–Rekonstrukcejeřábovédráhyv90.letech.
34
2003 až 2013 Siemens Electric Machines
K e konci roku 2005 byl v závodě zaveden celofiremní infor-mační systém SAP s cílem zajistit stabilitu a rozvoj společ-
nosti na dalších několik let.
V květnu 2006 byla slavnostně otevřena nová hala navijárny na výrobu komponentů pro mateřské závody Berlín a Norimberk v Německu. Byla vybavena špičkovou navijárenskou technologií s vysokým podílem automaticky řízených strojů a technologií vakuové impregnace. Vedení podniku rovněž výrazně investova-lo do lisovny, byla rozšířena výroba a převzata další technologie – paketování.
Letopočet 2006 je však pro podnik význačný i z dalšího hlediska: V tomto roce dochází ke změně názvu na
Siemens Electric Machines s.r.o. V následujících letech došlo ještě k investicím do dalších provozů ve svařovně, montáži, obrobně a skladovacích prostorách.
Společnost získává významné několikaleté kontrakty od velmi náročných zákazníků na dodávky motorů a generátorů pro lodní a těžební průmysl.
Od roku 2007 závod vyrábí vedle nízkonapěťových a vysokonapěťových gene-rátorů také asynchronní a synchronní elektromotory.
Období 2008 až 2009 První vlna krize těžce zasahuje i drásovský podnik, který byl v té době výhradně orientován na lodní průmysl a ropné plošiny. Od roku 2008 byly proto finanční prostředky významně investo-vány do vývoje, který napomohl ke zrodu nové řady strojů.
Rok 2012 Drásovský závod zažívá jeden nejlepších obchodních roků. Právě díky zvýšeným zakázkám zejména pro námořní a dopravní prů-mysl se v tomto roce podařilo zvýšit objem výroby o 30 procent.
Rok 2013 Firma plánuje další nárůst zakázek. Během roku závod navýšil počet pracovníků zhruba o 60 nových pracovních míst, z toho 15 v oblasti výzkumu a vývoje. V květnu závod se 730 zaměst-nanci oslavil výročí sta let trvání výroby.
Poznámka: Drásovský závod je velmi důležitý nejen pro zaměstnance a jejich rodiny, ale také pro regionální dodavatele. Od firem na Kuřimsku, Tišnovsku a Blanensku závod nakoupí materiál, zboží a služby v rozmezí 100–200 milionů korun ročně.
2003 až 2013 – Siemens electric Machines
nahoře–Nočnípohlednadrásovskýzávod.
DOlE–Šoumensband.
VPraVo–NávštěvaprezidentarepublikyVáclavaKlausevčervnu2009.
35
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Stroje do Číny i Karibiku
Ing.IvoPavelec,ředitelajednatelspolečnostiSiemensElectric
Machines,znápodnikještězdob,kdyvosmdesátýchletechpatřil
podMoravskéelektrotechnickézávody.Nastoupildonějbezpro-
středněpovysokéškolejakokonstruktéraodroku1991firmuvedl.
Vroce1998přešeldojinédivizeSiemensuarokapůlřídiljeden
zezávodůvněmeckémBadNeustadtanderSaale.Odsudsevrátil
naosmletdoMohelniceapotédvarokypůsobilvkoncernuMan
DieselveVelkéBíteši,kdesevyrábějíturbodmychadla.
DoDrásovaseznovuvrátilvroce2008,abytovárnuprovedlhospo-
dářskoukrizí.Ijehozásluhouzdejšíelektromotoryagenerátorynyní
putujídoceléhosvěta.
„Naše generátory pro ropné plošiny končí v severní Evropě, hlavně
v Norsku, pak v Číně a jihovýchodní Asii,“ říká. „Společně s kolegy
v Berlíně jsme osazovali třeba výletní loď Aidu, která jezdí v Karibi-
ku. Vyrobili jsme generátory pro ropnou plošinu Ocean v Singapuru
a další motory do Londýna pro pohon čerpání vody při záplavách
z hloubky asi 80 metrů.
Rovněž v lokomotivách ve střední a východní Evropě naleznete
naše výrobky. Jakmile uvidíte novou nebo renovovanou dieselelek-
trickou lokomotivu, čerstvě natřenou, s největší pravděpodobností
v ní bude náš generátor.
Nejzajímavější dodávkou závodu, který zaujímá plochu 16 000
metrů čtverečních, byla v roce 2007 výroba 200 generátorů pro
obří kontejnerové lodě dánské zaoceánské dopravní společnosti
A. P. Moller-Maersk. Zde se osvědčil náš důraz na kvalitu. Pokud
by totiž na lodním generátoru došlo k závažnější poruše a byla by
potřeba větší oprava, musel by se trup lodi rozřezat.“
nahoře–Jednazfinálníchfázívýroby,zasouvánírotorudostatorovéhosvazku.
36
Drásov – oslavy stoletého založení závodu
Sešli jsme se, protože jsme hrdi na tak významné stoleté výročí.
Prošlá minulost zůstává nadále v naší mysli, neboť jsou za ní průkopnické činy, ale i pracovní úspěchy našich předchůd-ců. Nezapomínáme, že i oni přispěli k naší současnosti.
Vzdáváme hold vám všem a slibujeme, že v úspěšně nastoupené cestě budeme pokračovat.
37
38
Kde všude je dnes drásovská stopa?Zásobujeme elektromotory a generátory celý svět
Kontejnerové lodě
Dánské zaoceánské dopravní společnosti A. P. Moller-Maersk jsme vybavili generátory celou jednu řadu lodí. Tito kontejneroví obři patří dnes k nejmo-dernějším námořním přepravním plavidlům a právě tato největší rejdařská společnost světa vlastní jedny z největších z nich.
Je nám ctí, že v tvrdé mezinárodní konkurenci jsme získali zakázky pro tak významného rejdaře a že jedním z rozhodujících kritérií byla i vysoká kvalita našich výrobků.
Dieselelektrické lokomotivy
Drásovské generátory nalezneme také v nových či renomovaných dieselelektrických lokomotivách, které brázdí tratě střední a východní Evropy. Uvádějí je do pohybu, dodávají elektřinu zabudovaným pří-strojům, jsou zdroji jejich osvětlení.
2003 až 2013 – Kde všude je dnes drásovská stopa?
39
Generátor před expedicí
Drásovské generátory tvoří energetické srdce těch největších a nejsilnějších námořních dopravních kolosů – pasažérských i obřích kontejnerových.
Pasažérské zaoceánské lodě Aida
Společně s berlínskými kolegy firmy Siemens jsme osazovali výletní loď flotily Aida italské lodní společnosti Costa Crociere S.p.A., která v současné době provozuje osm těchto plovoucích luxusních čtyřhvězdičkových hotelů a zaměstnává v 25 zemích i na palubě 5600 osob. Jedná se o jedny z nejmo-dernějších a ekologicky šetrných námořních výletních lodí na světě.
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
40
Ropné plošiny
Naše generátory pro ropné plošiny dodáváme do severní Evropy, především do Norska, ale též do Číny a jihovýchodní Asie, mimo jiné pro vrtnou plošinu Ocean v Singapuru.
Tato specializovaná technická zařízení určená k těžbě ropy jsou ohromné ocelové konstrukce zakotvené do mořského dna a čnící vysoko nad hladinu, na nichž dělníci pracují i bydlí. Odtud se pak ropa dopravuje obřími tankery nebo potrubím do rafinerií na pobřeží.
Rovněž tyto moderní technické zázraky se bez generátorů jen stěží mohou obejít a také na nich záleží bezpečnost jejich provozu.
2003 až 2013 – Kde všude je dnes drásovská stopa?
Kde všude je dnes drásovská stopa?Zásobujeme elektromotory a generátory celý svět
41
Protipovodňová bariéra na Temži
Pro zcela unikátní bariéru chránící město Londýn před přílivo-vou vlnou a zaplavením metropole vodami Severního moře jsme dodali hloubková čerpadla.
Tato protipovodňová bariéra byla na Temži vybudována v letech 1974 až 1982. Stavba je 520 metrů dlouhá a 32 metrů vysoká. Sestává z 10 pohyblivých ocelových vrat, 9 pilířů a 2 příbřežních opěr. Vrata se přivírají a pootvírají podle situace v řece. Jakmile řeka stoupá, bariéra se začne vynořovat nahoru. Čím silnější zá-plava přichází, tím výš je hrazení vytlačeno. Takto je možné řeku zcela přehradit za 30 minut. Pohyb vrat je ovládán hydraulickým mechanickým systémem.
Naše hloubková čerpadla jsou určena pro čerpání vody při záplavách z hloubky asi 80 metrů.
Loď na nožičkách
Loď Sea Installer společnosti A2SEA slouží k výstavě větrných elektráren přímo na moři. Sto třicet metrů dlouhá loď dorazí na určené místo v blízkosti pobřeží a pomocí velkých hydraulických noh se zvedne nad úroveň mořské hladiny. Zkušená posádka pak dokáže smontovat jednu větrnou elektrárnu za přibližně 24 hodin. Srdce lodi tvoří šest generátorů 1DC1237-8AD04-Z o celkovém výkonu 21 MVA vyrobených v Drásově.
A jinde
Naše generátory a jiné drásovské výrobky však dnes nalezneme i ve strojovnách větrných elektráren, v turbínách s generá-torem a v řadě dalších zařízení.
1913 1923 1933 1943 1953 1963 1973 1983 1993 2003 2013
Drásovské stroje znají zákazníci v celém světě
We Drive The World
lEgEnDa
Přímýprodej
Nepřímýprodej
Výroba
Mezi naše zákazníky patří loděnice, výrobci lokomotiv, těžaři ropy, stavitelé luxusních jachet, výrobci energetických zařízení i špičkové výzkumné ústavy.
Siemens Electric Machines s.r.o.
Drásov12666424DrásovČeskárepublika
Tel.:+420549426103Fax:+420541231028
