+ All Categories
Home > Documents > 129/2000

129/2000

Date post: 17-Dec-2015
Category:
Upload: zakony-pro-lidi
View: 217 times
Download: 3 times
Share this document with a friend
Description:
_Sb_v20150101
32
Sbírka zákonůČR Předpis č. 129/2000 Sb. Zákon o krajích (krajské zřízení) Zně ní 01.01.2015 129 ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení) Parlament se usnesl na tomto zákoněČeské republiky: HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Díl 1 Postavení krajů a jejich orgánů § 1 (1) Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. (2) Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. (3) Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje (dále jen "zastupitelstvo"); dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen "rada"), hejtman kraje (dále jen "hejtman") a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen "zvláštní orgán") zřízený podle zákona. (4) Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. § 2 (1) Kraj spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost"). Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem. (2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a 30). Kraj je při výkonu státní správy správním obvodem. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti. (3) Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem. (4) Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a Ze dne 12.04.2000 Částka 38/2000 Účinnost od 12.11.2000 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-129 Sbírka zákonů ČR 129/2000 Sb. Stránka 1 / 32
Transcript
  • Sbrka zkonR Pedpis . 129/2000 Sb.Zkon o krajch (krajsk zzen)

    Znn 01.01.2015

    129 ZKON ze dne 12. dubna 2000 o krajch (krajsk zzen) Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:

    HLAVA I

    OBECN USTANOVEN Dl 1

    Postaven kraja jejich orgn 1

    (1) Kraj je zemnm spoleenstvm oban, kter m prvo na samosprvu. (2) Kraj je veejnoprvn korporac, kter m vlastn majetek a vlastn pjmy vymezen zkonem a hospoda za podmnek stanovench zkonem podle vlastnho rozpotu. Kraj vystupuje v prvnch vztazch svm jmnem a nese odpovdnost z tchto vztahvyplvajc. (3) Kraj je samostatnspravovn zastupitelstvem kraje (dle jen "zastupitelstvo"); dalmi orgny kraje jsou rada kraje (dle jen "rada"), hejtman kraje (dle jen "hejtman") a krajsk ad. Orgnem kraje je t zvltn orgn kraje (dle jen "zvltn orgn") zzen podle zkona. (4) Kraj peuje o vestrann rozvoj svho zem a o poteby svch oban.

    2 (1) Kraj spravuje sv zleitosti samostatn(dle jen "samostatn psobnost"). Sttn orgny mohou do samostatn psobnosti zasahovat, jen vyaduje-li to ochrana zkona, a jen zpsobem, kter stanov zkon. Rozsah samostatn psobnosti me bt t omezen zkonem. (2) Sttn sprvu, jej vkon byl zkonem sven orgnm kraje, vykonvaj orgny kraje jako svou penesenou psobnost ( 29 a 30). Kraj je pi vkonu sttn sprvy sprvnm obvodem. Kraj je povinen zabezpeit vkon penesen psobnosti. (3) Kraj pi vkonu samostatn psobnosti a penesen psobnosti chrn veejn zjem. (4) Kraj zajiuje vkon finann kontroly podle rozpotovch pravidel zemnch rozpota

    Ze dne 12.04.2000stka 38/2000innost od 12.11.2000 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-129

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka1/32

  • podle zvltnho prvnho pedpisu.1) 4

    Pokud zvltn zkon upravuje psobnost kraja nestanov, e jde o penesenou psobnost, plat, e jde vdy o innosti patc do samostatn psobnosti kraj.

    5 (1) Kraj me mt znak a vlajku. (2) Pedseda Poslaneck snmovny me kraji, kter nem znak nebo vlajku, na jeho nvrh znak nebo vlajku udlit. (3) Pedseda Poslaneck snmovny me na dost kraje zmnit znak nebo vlajku kraje. (4) Kraje a jimi zzen nebo zaloen organizan sloky a prvnick osoby mohou uvat znak a vlajku kraje. Jin subjekty mohou uvat znak kraje jen s jeho souhlasem. K uvn vlajky kraje nen nutn jeho souhlas.

    Dl 2 Obecnzvazn vyhlky kraje a nazen kraje 6

    Obecnzvaznou vyhlkou kraje vydanou zastupitelstvem v mezch jeho samostatn psobnosti lze ukldat povinnosti fyzickm a prvnickm osobm, jen stanov-li tak zkon.

    7 Na zklada v mezch zkona rada vydv prvn pedpisy v penesen psobnosti, je-li k tomu kraj zkonem zmocnn; tyto prvn pedpisy se nazvaj nazen kraje.

    8 (1) Obecnzvazn vyhlky kraje mus bt v souladu se zkony a nazen kraje mus bt v souladu se zkony a prvnmi pedpisy vydanmi vldou a stednmi sprvnmi ady. (2) Obecnzvazn vyhlka kraje a nazen kraje (dle jen "prvn pedpis kraje") nabv platnosti dnem vyhlen ve Vstnku prvnch pedpiskraje (dle jen "Vstnk"). (3) Dnem vyhlen prvnho pedpisu kraje je den rozesln pslun stky Vstnku, kter mus bt uveden v jejm zhlav. (4) Prvn pedpis kraje nabv innosti patnctm dnem po vyhlen ve Vstnku, pokud v nm nen stanoven pozdj potek innosti. (5) Vyaduje-li to nalhav obecn zjem, lze vjimenstanovit dvj potek innosti prvnho pedpisu kraje, nejdve vak dnem vyhlen. Dvj potek innosti mus bt v prvnm pedpise kraje uveden. V tchto ppadech se prvn pedpis kraje zveejn t na edn desce2) krajskho adu (dle jen "edn deska"), na ednch deskch obecnch adobc, kterch se dotk, a v hromadnch informanch prostedcch. (6) Vstnk se vydv v postupnslovanch stkch oznaench poadovmi sly. Prvn pedpisy kraje se ve Vstnku oznauj poadovmi sly. seln ada prvnch pedpiskraje, jako i seln ada jednotlivch stek Vstnku, se uzavr vdy koncem kadho kalendnho roku. (7) Vstnk mus bt kadmu pstupn na krajskm adu, na obecnch adech v kraji a na Ministerstvu vnitra (dle jen "ministerstvo"). (8) Kraj zveejn stejnopis Vstnku i zpsobem umoujcm dlkov pstup. (9) Kraj zale obecnzvaznou vyhlku kraje neprodlenpo dni jejho vyhlen ministerstvu. Kraj zale nazen kraje neprodlen po dni jeho vyhlen vcn pslunmu ministerstvu

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka2/32

  • nebo jinmu stednmu sprvnmu adu. Dl 3

    Ukldn pokut prvnickm osobm a podnikajcm fyzickm osobm 11

    (1) Kraj me uloit pokutu a do ve 200 000 Kprvnick osoba fyzick osob, kter je podnikatelem (dle jen "osoba"), poruila-li povinnost stanovenou prvnm pedpisem kraje. (2) zen o uloen pokuty lze zahjit do 1 roku ode dne, kdy se kraj o poruen povinnosti podle odstavce 1 dozvdl, nejpozdji vak do 2 let ode dne, kdy k poruen povinnosti dolo. (3) Pi stanoven ve pokuty podle odstavce 1 kraj pihl zejmna k povaze, zvanosti, dobtrvn a nsledkm protiprvnho jednn, jako i k pimenosti ve pokuty vzhledem k majetkovm pomrm osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila. (4) Pokutu podle odstavce 1 nelze uloit, jestlie zkon stanov za poruen povinnosti podle odstavce 1 vy sankci. (5) Uloen pokuty podle odstavce 1 nezbavuje osobu uvedenou v odstavci 1 povinnosti odstranit zvadn stav ve lhtstanoven krajem s pihldnutm k okolnostem ppadu. (6) Vnos pokut je pjmem kraje.

    Dl 4 Oban kraje 12

    (1) Obanem kraje je fyzick osoba, kter je sttnm obanem esk republiky a je pihlena k trvalmu pobytu5) v nkter obci nebo na zem vojenskho jezdu v zemnm obvodu kraje. (2) Oban kraje, kter doshl vku 18 let, m prvo

    a) volit a bt volen do zastupitelstva za podmnek stanovench zkonem,6) b) vyjadovat na zasedn zastupitelstva v souladu s jednacm dem sv stanoviska k projednvanm vcem, c) nahlet do rozpotu kraje a do zvrenho tu kraje, do zprvy o vsledku pezkoumn hospodaen kraje za uplynul kalendn rok, do usnesen a zpisz jednn zastupitelstva, do usnesen rady, vbor zastupitelstva (dle jen "vbory") a komis rady (dle jen "komise") a poizovat si z nich vpisy, pokud tomu nebrn jin zkony, d) poadovat projednn urit zleitosti v oblasti samostatn psobnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li dost podepsna nejmn1 000 obany kraje, mus bt projednna na jejich zasedn nejpozdji do 60 dn, jde-li o psobnost zastupitelstva, nejdle do 90 dn, e) podvat orgnm kraje nvrhy, pipomnky a podnty; orgny kraje je vyizuj bezodkladn, nejdle vak do 60 dn, jde-li o psobnost zastupitelstva, nejdle do 90 dn, f) vyjadovat se k nvrhu rozpotu kraje a k zvrenmu tu kraje za uplynul kalendn rok, a to bu psemn, ve lht stanoven jednacm dem, nebo stn na zasedn zastupitelstva, g) hlasovat v krajskm referendu za podmnek stanovench zvltnm zkonem.

    (3) Oprvnn uveden v odstavci 2 psm. b) a f) m i fyzick osoba, kter doshla vku 18 let a vlastn na zem kraje nemovitost.

    13

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka3/32

  • Oprvnn uveden v 12 odst. 2 m i fyzick osoba, kter doshla vku 18 let, je cizm sttnm obanem a je pihlena k trvalmu pobytu v nkter obci nebo vojenskm jezdu v zemnm obvodu kraje, stanov-li tak mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna a kter byla vyhlena.

    HLAVA III

    PSOBNOST KRAJE Dl 1

    Samostatn psobnost kraje 14

    (1) Do samostatn psobnosti kraje pat zleitosti, kter jsou v zjmu kraje a obankraje, pokud nejde o penesenou psobnost kraje. (2) Do samostatn psobnosti kraje pat zejmna zleitosti uveden v 11, 35, 36 a 59, s vjimkou vydvn nazen kraje, a dle zleitosti, kter do samostatn psobnosti sv zkon. (3) Kraj me pro vkon samostatn psobnosti zakldat a zizovat prvnick osoby a organizan sloky kraje, pokud zkon nestanov jinak. (4) Pi vkonu samostatn psobnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesm pitom zasahovat do jejich samostatn psobnosti. Proti takovmu zsahu me obec podat alobu podle zvltnho zkona. (5) Kraje jsou povinny, pokud je to mon, pedem projednat s obcemi opaten dotkajc se jejich psobnosti.

    15 (1) Kraj je oprvnn vyjadovat se k nvrhm sttnch orgn, kter se dotkaj psobnosti kraje. Sttn orgny jsou povinny, pokud je to mon, pedem projednat s krajem opaten dotkajc se psobnosti kraje. (2) Sttn orgny a orgny obc poskytuj orgnm kraje na podn bezplatndaje a informace pro vkon jejich psobnosti. Tuto povinnost m i kraj vi sttnm orgnm a orgnm obc. Ochrana daja utajovanch informac podle zvltnch prvnch pedpis7) zstv nedotena. (3) Kraje jsou pi vkonu sv psobnosti oprvnny vyuvat bezplatndajkatastru nemovitost.

    15a (1) Kraj je povinen vydvat potvrzen a vyhotovovat zprvy pro poteby prvnickch a fyzickch osob, stanov-li tak zvltn prvn pedpis. (2) Kraj vydv potvrzen potebn pro uplatnn prva v cizini v ppad, e prvn pedpis takovou povinnost neukld, ale poadovan daje jsou mu znmy.

    16 Pi vkonu samostatn psobnosti se kraj d

    a) pi vydvn obecnzvaznch vyhlek zkonem, b) v ostatnch zleitostech t jinmi prvnmi pedpisy vydanmi na zkladzkona.

    Hospodaen kraje 17

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka4/32

  • (1) Majetek kraje mus bt vyuvn elna hospodrnv souladu s jeho zjmy a koly vyplvajcmi ze zkonem vymezen psobnosti. Kraj je povinen peovat o zachovn a rozvoj svho majetku. Kraj vede etnictv podle zkona o etnictv. (2) Majetek mus bt chrnn ped znienm, pokozenm, odcizenm nebo zneuitm. S nepotebnm majetkem kraj nalo zpsoby a za podmnek stanovench zvltnmi pedpisy,9) pokud tento zkon nestanov jinak. (3) Kraj nesm ruit za zvazky fyzickch a prvnickch osob vyjma

    a) zvazkvyplvajcch ze smlouvy o vru, jsou-li penn prostedky ureny pro investici uskuteovanou s finann podporou ze sttnho rozpotu, sttnch fond, nebo nrodnho fondu, b) zvazkvyplvajcch ze smlouvy o vru, jsou-li penn prostedky ureny pro investici do krajem nebo obc vlastnn nemovitosti, c) tch, jejich zizovatelem je kraj, stt nebo obec, d) tch, v nich mra asti kraje nebo spolu s jinm krajem (kraji), obc (obcemi) nebo sttem pesahuje 50 %.

    (4) Prvn jednn uinn v rozporu s ustanovenm odstavce 3 jsou neplatn. (5) Stt neru za hospodaen a zvazky kraje, pokud tento zvazek nepevezme stt smluvn. (6) Kraj je povinen chrnit svj majetek ped neoprvnnmi zsahy a vas uplatovat prvo na nhradu kody a prvo na vydn bezdvodnho obohacen. (7) Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlunci vas a dnpln sv zvazky a zabezpeit, aby nedolo k promlen nebo zniku prv z tchto zvazkvyplvajcch.

    18 (1) Zmr kraje prodat, smnit nebo darovat nemovit majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako vpjku kraj zveejn po dobu nejmn 30 dn ped rozhodnutm v pslunm orgnu kraje vyvenm na edn desce,2) aby se k nmu mohli zjemci vyjdit a pedloit sv nabdky. Nemovitost se v zmru ozna daji podle zvltnho zkona9a) platnmi ke dni zveejnn zmru. Pokud kraj zmr po uvedenou dobu nezveejn, je prvn jednn neplatn. (2) Pi platnm pevodu majetku se cena sjednv zpravidla ve vi, kter je v danm msta ase obvykl, nejde-li o cenu regulovanou sttem. Odchylka od ceny obvykl mus bt zdvodnna. (3) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, jde-li o pronjem byt, pronjem anebo vpjku majetku kraje na dobu krat ne 90 dnnebo jde-li o pronjem nebo vpjku prvnick osob, jejm zizovatelem je kraj, nebo jde-li o pronjem silninho nebo silninho pomocnho pozemku v souvislosti se zvltnm uvnm silnic podle zvltnho zkona.9b) (4) Ustanoven odstavc1 a 2 se nevztahuj na vpjky nebo pronjem majetku svenho pspvkovm organizacm zzenm krajem, nestanov-li zvltn pedpis nebo zastupitelstvo ve zizovac listinjinak.

    20 (1) Hospodaen kraje za uplynul kalendn rok pezkoum Ministerstvo financ. Ministerstvo financ me pezkoumnm hospodaen kraje povit Generln finann editelstv nebo finann ad. (2) Zvren et spolu se zprvou o vsledcch pezkoumn hospodaen kraje za

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka5/32

  • uplynul kalendn rok projedn zastupitelstvo do 30. ervna nsledujcho roku a pijme opaten k npravnedostatk.

    (3) Pezkoumn hospodaen upravuje zvltn prvn pedpis.9c) 21

    Hospodaen kraje s dotacemi ze sttnho rozpotu republiky a ze sttnch fondrepubliky kontroluje Ministerstvo financ nebo jm poven finann ad i v prbhu rozpotovho roku. V ppad, e byl poruen zkon, Ministerstvo financ ulo opaten k odstrann zjitnch nedostatk.

    22 Sestavovn rozpotu a zvrenho tu kraje a hospodaen s prostedky tohoto rozpotu se d zvltnm zkonem.

    23 (1) Podmiuje-li tento zkon platnost prvnho jednn kraje pedchozm zveejnnm, schvlenm nebo souhlasem, opat se listina o tomto prvnm jednn dolokou, v n bude potvrzeno, e tyto podmnky jsou splnny. Je-li listina touto dolokou krajem opatena, m se za to, e povinnost pedchozho zveejnn, schvlen nebo souhlasu byla splnna. (2) Prvn jednn, kter vyaduj schvlen zastupitelstva, poppadrady, lze uinit jen po jejich pedchozm schvlen, jinak jsou tato prvn jednn kraje neplatn. (3) K neplatnosti prvnho jednn z dvodstanovench v odstavci 2, v 17 odst. 4 a 18 odst. 1 pihldne soud i bez nvrhu.

    Spoluprce kraj 24

    (1) Kraje mohou spolupracovat s ostatnmi kraji a s obcemi. (2) Na spoluprci krajs ostatnmi kraji a s obcemi nelze pout ustanoven obanskho zkonku o spolku11) a o smlouvo spolenosti29).

    26 Kraj neme bt lenem svazku obc.12)

    Spoluprce s ostatnmi subjekty 27

    Na spoluprci mezi kraji a prvnickmi a fyzickmi osobami v obanskoprvnch vztazch lze pout ustanoven obanskho zkonku o spolku11) a o smlouvo spolenosti29).

    28 Spoluprce s zemnmi samosprvnmi celky jinch stt Kraj me spolupracovat s zemnmi samosprvnmi celky jinch stta bt lenem jejich mezinrodnch sdruen.

    Dl 2 Penesen psobnost 29

    (1) Orgny kraje vykonvaj na svm zem penesenou psobnost ve vcech, kter stanov zkon. (2) Kraj obdr ze sttnho rozpotu pspvek na vkon penesen psobnosti. Vi pspvku

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka6/32

  • stanov Ministerstvo financ po projednn s ministerstvem. 30

    Pi vkonu penesen psobnosti se orgny kraje d a) pi vydvn nazen kraje zkony a jinmi prvnmi pedpisy, b) v ostatnch ppadech t

    1. usnesenmi vldy a smrnicemi stednch sprvnch ad; usnesen vldy a smrnice stednch sprvnch adnemohou ukldat orgnm kraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zkonem; podmnkou platnosti smrnic stednch sprvnch adje jejich publikovn ve Vstnku vldy pro orgny kraja orgny obc; 2. opatenmi pslunch orgnveejn sprvy pijatmi pi kontrole vkonu penesen psobnosti podle tohoto zkona.

    HLAVA IV

    ORGNY KRAJE Dl 1

    Zastupitelstvo 31

    (1) Zastupitelstvo se skld z lenzastupitelstva. Poet lenzastupitelstva in v kraji s potem obyvatel

    (2) Rozhodujc pro stanoven potu lenzastupitelstva je poet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v nm se konaj volby. (3) Poet lenzastupitelstva, kter m bt zvolen, zveejn krajsk ad nejpozdji do 2 dnod jeho stanoven na edn desce2) a dle ve Vstnku.

    32 (1) Funkce lena zastupitelstva je veejnou funkc.13) len zastupitelstva nesm bt pro vkon sv funkce zkrcen na prvech vyplvajcch z jeho pracovnho nebo jinho obdobnho pomru.

    (2) Podmnky vzniku a zniku mandtu lena zastupitelstva upravuje zvltn zkon.6) 33

    (1) Mandt lena zastupitelstva kraje vznik zvolenm; ke zvolen dojde ukonenm hlasovn. (2) len zastupitelstva skld na zatku prvnho zasedn zastupitelstva, jeho se po svm zvolen zastn, slib tohoto znn: "Slibuji vrnost esk republice. Slibuji na svou est a svdom, e svoji funkci budu vykonvat svdomit, v zjmu kraje a jeho oban a dit se stavou a zkony esk republiky." (3) len zastupitelstva skld slib ped zastupitelstvem pronesenm slova "slibuji". Sloen slibu potvrd len zastupitelstva svm podpisem.

    34 (1) len zastupitelstva m pi vkonu sv funkce prvo

    a) pedkldat zastupitelstvu a rad, jako i vborm a komism nvrhy na projednn,

    a) do 600 000 obyvatel 45 len,b) nad 600 000 do 900 000 obyvatel 55 len,c) nad 900 000 obyvatel 65 len.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka7/32

  • b) vznet dotazy, pipomnky a podnty na radu a jej jednotliv leny, na pedsedy vbor, na statutrn orgny prvnickch osob, jejich zakladatelem je kraj, a na vedouc pspvkovch organizac a organizanch sloek, kter kraj zaloil nebo zdil; psemnou odpovmus obdret do 30 dn, c) poadovat od zamstnanckraje zaazench do krajskho adu, jako i od zamstnanc prvnickch osob, kter kraj zdil, informace ve vcech, kter souvisej s vkonem jejich funkce; informace mus bt poskytnuta do 30 dn.

    (2) len zastupitelstva je povinen zastovat se zasedn zastupitelstva, poppadzasedn jinch orgn kraje, je-li jejich lenem, plnit koly, kter mu tyto orgny ulo, hjit zjmy obankraje a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohroena vnost jeho funkce. (3) len zastupitelstva, u nho skutenosti nasvduj, e by jeho podl na projednvn a rozhodovn urit zleitosti v orgnech kraje mohl znamenat vhodu nebo kodu pro nj samotnho nebo osobu blzkou, pro fyzickou nebo prvnickou osobu, kterou zastupuje na zkladzkona nebo pln moci (stet zjm), je povinen sdlit tuto skutenost ped zahjenm jednn orgnu kraje, kter m danou zleitost projednvat.

    Pravomoc zastupitelstva 35

    (1) Zastupitelstvo rozhoduje ve vcech patcch do samostatn psobnosti. Ve vcech penesen psobnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanov-li tak zkon. (2) Zastupitelstvu je vyhrazeno

    a) pedkldat nvrhy zkonPoslaneck snmovn, b) pedkldat nvrhy stavnmu soudu na zruen prvnch pedpis,15) m-li za to, e jsou v rozporu se zkonem, c) vydvat obecnzvazn vyhlky kraje, d) koordinovat rozvoj zemnho obvodu, schvalovat programy rozvoje zemnho obvodu kraje podle zvltnch zkon, zajiovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnn, e) schvalovat koncepce rozvoje cestovnho ruchu na zem kraje, zajiovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnn, f) volit zstupce kraje do regionlnch rad regionsoudrnosti, g) stanovit rozsah zkladn dopravn obslunosti pro zem kraje, h) rozhodovat o spoluprci kraje s jinmi kraji a o mezinrodn spoluprci, i) schvalovat rozpoet kraje, schvalovat zvren et kraje a schvalovat etn zvrku kraje sestavenou k rozvahovmu dni, j) zizovat a ruit pspvkov organizace a organizan sloky kraje; k tomu schvalovat jejich zizovac listiny, k) rozhodovat o zaloen a ruen prvnickch osob, schvalovat jejich zakladatelsk listiny, spoleensk smlouvy, zakldac smlouvy a stanovy, rozhodovat o asti v ji zaloench prvnickch osobch, l) delegovat zstupce kraje, s vjimkou 59 odst. 1 psm. j), na valnou hromadu obchodnch spolenost, v nich m kraj majetkovou ast, m) navrhovat zstupce kraje do ostatnch orgnobchodnch spolenost, v nich m kraj majetkovou ast, a navrhovat jejich odvoln, n) volit a odvolvat hejtmana, nmstka (nmstky) hejtmana a dal leny rady z ad

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka8/32

  • svch lena odvolvat je z funkce, o) stanovit poet uvolnnch lenrady, jako i funkce, pro kter budou lenov zastupitelstva uvolnni a od kterho dne, p) zizovat a zruovat vbory, volit a odvolvat jejich pedsedy a leny, q) rozhodovat o odmnch neuvolnnm lenm zastupitelstva a o odmnch podle 50 odst. 4 a 5, r) stanovit zsady pro poskytovn cestovnch nhrad lenm zastupitelstva ( 53), s) rozhodovat o penitch plnnch spojench s vkonem funkce lenvbor, komis a zvltnch orgnfyzickm osobm, kter nejsou leny zastupitelstva, t) udlovat ceny kraje, u) rozhodovat o vyhlen krajskho referenda, v) plnit dal koly stanoven zkonem.

    (3) Zastupitelstvo rozhoduje o zruen usnesen rady, jsou-li mu pedloena k rozhodnut podle 62.

    36 (1) Zastupitelstvu je dle vyhrazeno rozhodovn o tchto prvnch jednnch kraje:

    a) nabyt a pevod nemovitch vc, b) poskytovn vcnch a penitch darpodle zvltnho zkona v hodnotnad 100 000 Kjedn fyzick nebo prvnick osobv kalendnm roce, c) poskytovn dotac a nvratnch finannch vpomoc nad 200000 Kv jednotlivm ppad fyzickm nebo prvnickm osobm v kalendnm roce a uzaven veejnoprvnch smluv o jejich poskytnut, nejedn-li se o elov dotace z prostedksttnho rozpotu, d) poskytovn dotac obcm z rozpotu kraje a kontrola jejich vyuit, e) vzdn se prva a prominut dluhu vy ne 200 000 K, f) zastaven movitch vc nebo prv v hodnotvy ne 200 000 K, g) dohody o spltkch s lhtou splatnosti del ne 18 msc, h) postoupen pohledvky vy ne 200 000 K, i) uzaven smlouvy o pijet a poskytnut vru, zpjky, o pevzet ruitelskho zvazku, o pistoupen k zvazku a ke smlouvo spolenosti, j) zastaven nemovitost, k) vydn komunlnch dluhopis, l) stanoven majetkov asti na podnikn jinch prvnickch osob, m) penit a nepenit vklady do prvnickch osob.

    37 Zastupitelstvo m prvo vyhradit si dal pravomoci v samostatn psobnosti mimo pravomoci vyhrazen radpodle 59 odst. 1.

    Jednn zastupitelstva 39

    (1) Ustavujc zasedn novzvolenho zastupitelstva svolv dosavadn hejtman po

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka9/32

  • uplynut lhty pro podn nvrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasovn tak, aby se konalo do 15 dnode dne uplynut tto lhty, a jestlie byl nvrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasovn podn, do 15 dnode dne prvn moci rozhodnut soudu o poslednm z podanch nvrh, pokud dnmu z podanch nvrhnebylo vyhovno. (2) Ustavujcmu zasedn pedsed zpravidla nejstar len zastupitelstva do doby, ne je zvolen hejtman nebo nmstek hejtmana. Ustavujc zasedn zastupitelstva zvol hejtmana, nmstka hejtmana a dal leny rady. Pokud se tak nestane, pedsedajc ustavujc zasedn peru. Souasn zastupitelstvo rozhodne, kdy bude zasedn pokraovat tak, aby se uskutenilo nejdle do 7 dnod konn peruenho jednn. (3) Jestlie se ustavujc zasedn novzvolenho zastupitelstva nekonalo ve lhtpodle odstavce 1, svol je po uplynut tto lhty ministerstvo, ledae soud vyhovl nvrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasovn. Informaci o svoln ustavujcho zasedn zastupitelstva zveejn ministerstvo v rozsahu stanovenm v 42 po dobu v tomto ustanoven stanovenou na sv edn desce.

    40 (1) Zastupitelstvo se schz podle poteby, nejmnvak jedenkrt za 3 msce. Zasedn zastupitelstva psemnsvolv a d zpravidla hejtman. (2) K platnmu usnesen, rozhodnut nebo volbzastupitelstva je teba souhlasu nadpolovin vtiny vech lenzastupitelstva.

    41 (1) Jestlie pi zahjen zasedn zastupitelstva nebo v jeho prbhu nen ptomna nadpolovin vtina vech len zastupitelstva, ukon pedsedajc toto zasedn zastupitelstva. Do 15 dnse kon jeho nhradn zasedn. (2) Pod-li o to alespojedna tetina lenzastupitelstva, hejtman je povinen svolat zasedn zastupitelstva tak, aby se uskutenilo nejpozdji do 21 dnode dne doruen dosti krajskmu adu. (3) Nesvol-li hejtman zasedn zastupitelstva podle pedchozch odstavc, uin tak nmstek hejtmana nebo jin len zastupitelstva.

    42 (1) Zasedn zastupitelstva je veejn. Krajsk ad zveejn informaci o mst, doba navrenm programu pipravovanho zasedn zastupitelstva vdy nejmn 10 dnpedem na edn desce2) krajskho adu, krom toho me informaci zveejnit zpsobem v mstobvyklm. (2) V dobvyhlen krizovho stavu podle jinho prvnho pedpisu28) se informace o mst, dob a navrenm programu pipravovanho zasedn zastupitelstva podle odstavce 1 zveejn na edn desce krajskho adu alespo po dobu 2 dn ped zasednm zastupitelstva; zleitosti, kter se netkaj vyhlenho krizovho stavu, mohou bt na tomto zasedn projednvny pouze tehdy, jestlie byla informace zveejnna nejmn10 dnped zasednm zastupitelstva. (3) Nvrh programu jednn zastupitelstva pipravuje a pedkld zastupitelstvu ke schvlen rada. (4) O zaazen nvrhdalch bodprogramu, pednesench v prbhu zasedn zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo. (5) Zastn-li se zasedn zastupitelstva len vldy nebo jm poven zstupce, poslanec, sentor a pod-li o slovo, mus mu bt vdy udleno.

    43

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka10/32

  • O prbhu zasedn zastupitelstva se poizuje zpis, kter podepisuje hejtman nebo nmstek hejtmana a zvolen ovovatel. Zpis, kter je nutno podit do 10 dn po skonen zasedn, mus obsahovat daj o potu ptomnch len zastupitelstva, schvlen program jednn, prbh a vsledek hlasovn a pijat usnesen a mus bt uloen u krajskho adu k nahldnut. O nmitkch lena zastupitelstva proti zpisu rozhodne nejbli zasedn zastupitelstva.

    44 Zastupitelstvo vyd jednac d, v nm stanov podrobnosti o jednn zastupitelstva a vbor.

    45 (1) Klesne-li poet lenzastupitelstva o vce ne polovinu oproti potu stanovenmu v 31 odst. 1 a nejsou-li nhradnci, do doby, ne bude zvoleno zastupitelstvo nov, zabezpeuje jeho koly stvajc zastupitelstvo. V takovm ppad vak nepslu zastupitelstvu vykonvat psobnost podle 35 odst. 2 a 36, s vjimkou pijmn rozpotovch opaten a stanoven pravidel rozpotovho provizoria. Tuto skutenost krajsk ad bezodkladnoznm ministerstvu. (2) Jestlie se zastupitelstvo nesejde po dobu del ne 6 msctak, aby bylo schopno se usnet, nebo nezvol-li hejtmana do 6 mscode dne, kdy byl odvoln nebo se funkce vzdal, nebo do 6 mscode dne ustavujcho zasedn, ministerstvo je rozpust a ministr vnitra vyhls nov volby. Proti rozhodnut o rozputn zastupitelstva me kraj podat alobu k soudu. Ustanoven 60a a 64b se pouij obdobn.

    Odmovn lenzastupitelstva 46

    (1) lenm zastupitelstva, kte jsou pro vkon funkce dlouhodobuvolnni,16) a lenm, kte ped zvolenm do funkce lena zastupitelstva nebyli v pracovnm pomru, ale vykonvaj funkci ve stejnm rozsahu jako dlouhodob uvolnn lenov zastupitelstva, (dle jen "uvolnn lenov zastupitelstva") pslu za vkon funkce uvolnnho lena zastupitelstva odmna podle tohoto zkona. Odmna se vyplc z rozpotovch prostedkkraje. (2) Odmnou se rozum penit plnn poskytovan krajem uvolnnm lenm zastupitelstva za vkon jejich funkce; za odmnu se nepovauj plnn poskytovan v souvislosti s vkonem jejich funkce podle zvltnch prvnch pedpis, zejmna cestovn nhrady. (3) Odmnou podle odstavce 1 je

    a) msn odmna ( 48), b) odmna pi skonen funknho obdob ( 50).

    (4) lenm zastupitelstva, kte nejsou uvedeni v odstavci 1, (dle jen "neuvolnn lenov zastupitelstva"), jsou-li v pracovnm pomru, poskytne zamstnavatel pro vkon funkce pracovn volno s nhradou mzdy;17) rozsah doby potebn k vkonu funkce v konkrtnm ppad ur kraj. Nhradu mzdy uhrad kraj jejich zamstnavateli podle zvltnho pedpisu.17) Neuvolnnm lenm zastupitelstva, kte nejsou v pracovnm nebo jinm obdobnm pomru, poskytuje kraj ze svch rozpotovch prostedk nhradu vdlku ulho v souvislosti s vkonem jejich funkce pauln stkou, jej vi stanov zastupitelstvo vdy na pslun kalendn rok.

    47 Neuvolnnm lenm zastupitelstva me bt za vkon funkce poskytnuta msn odmna. Jej maximln vi stanov provdc prvn pedpis.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka11/32

  • 48 (1) Msn odmna je penit plnn poskytovan msnpodle druhu vykonvan funkce a podle potu obyvatel kraje a ve vi stanoven provdcm prvnm pedpisem. (2) Nevykonv-li uvolnn len zastupitelstva funkci z dvodu doasn pracovn neschopnosti, karantny, thotenstv nebo pe o dtdo 3 let vku, msn odmna mu nenle, pokud se nestanov jinak v odstavci 3; v kalendnm msci, v nm z tchto dvod uvolnn len zastupitelstva vykonval funkci jen po st msce, nle mu msn odmna v pomrn vi. (3) Uvolnnmu lenu zastupitelstva msn odmna za prvn 3 kalendn dny doasn pracovn neschopnosti nenle, za prvn 3 kalendn dny karantny nle msn odmna za kad kalendn den ve vi 60 % jedn ticetiny msn odmny a od tvrtho kalendnho dne doasn pracovn neschopnosti nebo karantny do trnctho kalendnho dne a v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendnho dne doasn pracovn neschopnosti nebo karantny mu nle msn odmna za kad kalendn den ve vi 60 % jedn ticetiny msn odmny. Pro ely stanoven ve msn odmny ve snen vi podle vty prvn se jedna ticetina msn odmny uprav stejnm zpsobem, jakm se upravuje denn vymovac zklad pro stanoven nemocenskho z nemocenskho pojitn. Msn odmna ve snen vi stanoven podle vty prvn se sniuje o 50 %, jde-li o ppady, kdy se nemocensk podle pedpiso nemocenskm pojitn sniuje na polovinu. Ve msn odmny ve snen vi stanoven podle vty prvn a tet za jednotliv kalendn den se zaokrouhluje na cel koruny smrem nahoru.

    50 (1) Uvolnnmu lenu zastupitelstva a neuvolnnmu lenu zastupitelstva, pokud vykonv funkci hejtmana, jemu ke dni voleb do zastupitelstva psluela msn odmna, nle tato odmna jetpo dobu 3 mscod konn voleb do zastupitelstva, pokud mu nevznikl optovn nrok na msn odmnu. (2) Pokud dosavadn hejtman nebo nmstek hejtmana vykonv pravomoci podle 64b, nle mu msn odmna v dosavadn vi. (3) lenovi zastupitelstva, kter vykonv pravomoc podle 64b, nle msn odmna ve stejn vi, kter by podle provdcho prvnho pedpisu nleela hejtmanovi. (4) Uvolnnmu lenovi zastupitelstva a neuvolnnmu lenovi zastupitelstva, kter vykonval funkci hejtmana, za ni nle msn odmna, a jemu zanikl mandt pede dnem voleb do zastupitelstva, me bt tato odmna poskytovna jetpo dobu 3 mscode dne zniku mandtu. (5) Uvolnnmu lenovi zastupitelstva a neuvolnnmu lenovi zastupitelstva, kter vykonval funkci hejtmana, za ni nle msn odmna, a byl z tto funkce odvoln nebo se j vzdal, me bt tato odmna poskytovna jetpo dobu 3 mscode dne vzdn se funkce nebo odvoln z funkce.

    51 Splatnost a vplata odmny lenm zastupitelstva, jako i srky z odmny se d prvnmi pedpisy upravujcmi platov pomry zamstnancobc18) a zkonkem prce. Pro rozsah a poad srek z odmny se pouije zkonk prce obdobn. Pro tyto ely se posuzuje odmna lenm zastupitelstva jako plat zamstnance v pracovnm pomru ke kraji, kraj se posuzuje jako zamstnavatel a lenov zastupitelstva se posuzuj jako zamstnanci.

    52 (1) Odmna se uvolnnmu lenovi zastupitelstva poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka12/32

  • jmenovn do funkce, za kterou odmna nle. (2) Odmna se neuvolnnmu lenovi zastupitelstva poskytuje ode dne, kter stanov zastupitelstvo. (3) V ppadsoubhu vkonu nkolika funkc

    a) nle uvolnnmu lenovi zastupitelstva msn odmna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvy odmna, b) lze neuvolnnmu lenovi zastupitelstva poskytnout msn odmnu a do ve souhrnu odmn za jednotliv funkce.

    53 lenovi zastupitelstva nle v souvislosti s vkonem jeho funkce cestovn nhrady ve vi a za podmnek stanovench prvnmi pedpisy platnmi pro zamstnance v pracovnm pomru.19)

    54 (1) Uvolnn len zastupitelstva m nrok na dovolenou podle tohoto zkona v dlce 5 tdnza kalendn rok. (2) Pokud jeho funkn obdob netrvalo po dobu celho kalendnho roku, m nrok na pomrnou st dovolen, kter in za kad i zapoat kalendn msc trvn vkonu jeho funkce jednu dvanctinu dovolen za kalendn rok. (3) Msn odmna podle tohoto zkona nle i po dobu dovolen. (4) Kraj poskytne uvolnnmu lenovi zastupitelstva t tu st dovolen, kterou nevyerpal ped uvolnnm k vkonu veejn funkce. Nevyerpal-li uvolnn len zastupitelstva dovolenou ped uplynutm doby uvolnn k vkonu veejn funkce, poskytne mu ji uvolujc zamstnavatel.

    55 Na vztahy vyplvajc z vkonu funkce uvolnnho lena zastupitelstva se vztahuj ustanoven zkonku prce, pokud tento zkon nestanov jinak.

    Dl 2 Rada 57

    (1) Rada je vkonnm orgnem kraje v oblasti samostatn psobnosti. Pi vkonu sv psobnosti odpovd rada zastupitelstvu. Rada me rozhodovat ve vcech penesen psobnosti, jen stanov-li tak zkon. (2) Radu tvo hejtman, nmstek hejtmana (nmstci hejtmana) a dal lenov rady, kte jsou voleni z lenzastupitelstva. Poet lenrady in v kraji s potem

    (3) Je-li hejtman nebo nmstek hejtmana odvoln z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, pestv bt i lenem rady.

    58 (1) Rada se schz ke svm schzm podle poteby. Schze rady svolv hejtman. Schze rady jsou neveejn. Rada me k jednotlivm bodm svho jednn pizvat i dalho lena zastupitelstva nebo jin osoby.

    a) do 600 000 obyvatel 9 len,b) nad 600 000 obyvatel 11 len.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka13/32

  • (2) K platnmu usnesen, volbnebo rozhodnut je teba souhlasu nadpolovin vtiny vech lenrady. (3) O prbhu schze rady se poizuje zpis, ve kterm se vdy uvede poet ptomnch lenrady, schvlen program schze rady, prbh a vsledek hlasovn a pijat usnesen. Zpis podepisuje hejtman nebo nmstek hejtmana, spolu s ovovateli. Zpis, kter je nutno podit do 10 dnpo skonen schze, mus bt uloen u krajskho adu k nahldnut lenm zastupitelstva kraje. O nmitkch lena rady proti zpisu rozhodne nejbli schze rady. (4) Rada podv na kadm zasedn zastupitelstva zprvu o sv innosti.

    59 (1) Rada pipravuje nvrhy a podklady pro jednn zastupitelstva a zabezpeuje plnn jm pijatch usnesen. Radje vyhrazeno

    a) zabezpeovat hospodaen podle schvlenho rozpotu, provdt rozpotov opaten v rozsahu svenm zastupitelstvem, b) stanovit poet zamstnanckraje zaazench do krajskho adu, do zvltnch orgnkraje a do organizanch sloek a objem prostedkna platy tchto zamstnanc, c) na nvrh editele krajskho adu (dle jen "editel") jmenovat a odvolvat vedouc odbor krajskho adu v souladu se zvltnm zkonem; jmenovn nebo odvoln vedoucch odborbez nvrhu editele je neplatn, d) zizovat a zruovat podle poteby komise rady (dle jen "komise"), jmenovat a odvolvat z funkce jejich pedsedy a leny, e) ukldat krajskmu adu koly v oblasti samostatn psobnosti a kontrolovat jejich plnn, f) pezkoumvat opaten pijat krajskm adem v samostatn psobnosti, g) vyizovat nvrhy, pipomnky a podnty obc a prvnickch osob z zemnho obvodu kraje, h) stanovit pravidla pro pijmn a vyizovn petic a stnost, i) vykonvat zakladatelsk a zizovatelsk funkce ve vztahu k prvnickm osobm, organizanm slokm, kter byly zzeny nebo zaloeny krajem nebo kter byly na kraj pevedeny zvltnm zkonem, vetn jmenovn a odvolvn jejich editela stanoven jejich platu a odmn; k tomu pravidelnjedenkrt ronprojednvat zprvu o jejich innosti, o plnn jejich kol, pro kter byly zaloeny nebo zzeny, a pijmat pslun opaten k nprav, j) rozhodovat ve vcech kraje jako jedinho spolenka obchodn spolenosti, k) vydvat nazen kraje, l) rozhodovat o uzavrn njemnch smluv a smluv o vpjce; tuto psobnost me rada svit pslunmu odboru krajskho adu zcela nebo zsti, m) projednvat a eit nvrhy, pipomnky a podnty pedloen j leny zastupitelstva nebo komisemi rady, n) plnit koly stanoven zvltnm prvnm pedpisem, o) schvalovat etn zvrku krajem zzen pspvkov organizace sestavenou k rozvahovmu dni.

    (2) Rada rozhoduje o tchto prvnch jednnch kraje: a) o poskytovn dotac a nvratnch finannch vpomoc do 200000 Kv jednotlivm ppadfyzickm nebo prvnickm osobm v kalendnm roce a uzaven veejnoprvnch

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka14/32

  • smluv o jejich poskytnut, nejedn-li se o elov dotace z prostedksttnho rozpotu, b) o vzdn se prva a prominut dluhu nepevyujc 200 000 K, c) o zastaven movitch vc nebo prv v hodnotnepevyujc 200 000 K, d) o uzavrn dohod o spltkch s lhtou splatnosti nepevyujc 18 msc, e) o nabyt a pevodu movitch vc na kraj vetnpenz, f) o poskytovn vcnch a finannch dardo 100 000 Kv jednotlivch ppadech.

    (3) Rada zabezpeuje rozhodovn v ostatnch zleitostech patcch do samostatn psobnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo. (4) Rada me svit hejtmanovi, poppadkrajskmu adu rozhodovn podle odstavce 1 psm. l) a podle odstavce 2 psm. e). Dle me svit hejtmanovi rozhodovn podle odstavce 3.

    60 (1) Poklesne-li v prbhu funknho obdob poet lenrady tak, e rada nen usnenschopn ( 58 odst. 2) a na nejblim zasedn zastupitelstva nebude poet lenrady doplnn tak, aby usnenschopn byla, vykonv jej psobnost, a do zvolen potebnho potu len rady, zastupitelstvo. V tchto ppadech zastupitelstvo me svit hejtmanovi vkon pravomoci rady. (2) Je-li rada odvolna jako celek a nen-li souasns tm zvolena nov rada, vykonv dosavadn rada sv pravomoci a do zvolen nov rady.

    60a (1) Rada vykonv sv pravomoci podle tohoto zkona i po ukonen funknho obdob zastupitelstva a do zvolen nov rady. (2) Jestlie soud vyhov nvrhu na neplatnost voleb nebo hlasovn, je rada ode dne prvn moci rozhodnut soudu do dne, ve kterm se kon ustavujc zasedn nov zvolenho zastupitelstva, krom pravomoc stanovench v odstavci 1, oprvnna stanovit pravidla rozpotovho provizoria a schvalovat rozpotov opaten19a).

    Dl 3 Hejtman 61

    (1) Hejtman zastupuje kraj navenek. (2) Hejtmana a nmstka hejtmana (nmstky hejtmana) vol zastupitelstvo z ad svch len. Hejtman a nmstek hejtmana mus bt obany esk republiky. Odpovdaj za vkon sv funkce zastupitelstvu. Rada me ukldat koly hejtmanovi jen v rozsahu sv psobnosti. (3) Hejtman

    a) s nmstkem hejtmana podepisuje prvn pedpisy kraje, b) po pedchozm souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolv editele v souladu se zvltnm zkonem; jmenovn nebo odvoln editele bez pedchozho souhlasu ministra vnitra je neplatn, c) stanov podle zvltnho pedpisu21) plat editeli a ukld mu koly, d) na zkladzmocnn v zkonzizuje pro vkon penesen psobnosti zvltn orgny, e) odpovd za vasn objednn pezkoumn hospodaen kraje za uplynul kalendn

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka15/32

  • rok,

    f) odpovd za informovn obano innosti kraje,22) g) vykonv dal koly v samostatn nebo penesen psobnosti, pokud jsou mu sveny zastupitelstvem, radou nebo tak stanov zkon. h) pln obdobn koly jako statutrn orgn zamstnavatele podle zvltnch pedpisvi uvolnnm lenm zastupitelstva a editeli.

    (4) Hejtman svolv a zpravidla d zasedn zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ovovateli zpis z jednn zastupitelstva a zpis z jednn rady.

    62 Hejtman pozastav vkon usnesen rady, m-li za to, e je usnesen nesprvn. Vc pak pedlo k rozhodnut nejblimu zasedn zastupitelstva.

    64 Hejtmana zastupuje nmstek hejtmana. Zastupitelstvo me zvolit vce nmstkhejtmana a svit jim nkter koly. Nmstek hejtmana, kterho ur zastupitelstvo, zastupuje hejtmana v dobjeho neptomnosti nebo v dob, kdy hejtman nevykonv funkci ( 48 odst. 2 a 54).

    64a Je-li hejtman ze sv funkce odvoln nebo se funkce vzdal a nen-li souasnzvolen nov hejtman, vykonv jeho pravomoci podle tohoto zkona nmstek hejtmana, kterho urilo zastupitelstvo k zastupovn hejtmana ( 64). Neurilo-li zastupitelstvo takovho nmstka hejtmana nebo byl-li nmstek hejtmana z funkce odvoln nebo se funkce vzdal souasns hejtmanem, pov zastupitelstvo vkonem pravomoc hejtmana nkterho z lenrady.

    64b Dosavadn hejtman v obdob ode dne voleb do zastupitelstva do zvolen novho hejtmana nebo nmstka hejtmana vykonv pravomoci podle 61; v tomto obdob vykonv sv pravomoci t dosavadn nmstek hejtmana. Nevykonv-li dosavadn hejtman sv pravomoci podle vty prvn, vykonv je dosavadn nmstek hejtmana, a je-li dosavadnch nmstkhejtmana vce, ten, kterho pede dnem voleb povilo zastupitelstvo zastupovnm hejtmana, jinak ten, kterho povil dosavadn hejtman. Vykonval-li ke dni voleb pravomoci hejtmana len rady podle 64a, pouij se vty prvn a druh obdobn.

    64c (1) Hejtman m prvo uvat pi vznamnch pleitostech zvsn odznak. Zvsn odznak m uprosted velk sttn znak a po obvodu odznaku je uveden nzev esk republika. (2) Rada me stanovit, v kterch ppadech me tento odznak uvat jin len zastupitelstva nebo editel krajskho adu.

    Dl 4 Zvltn orgny 65

    (1) Hejtman zizuje pro vkon penesen psobnosti zvltn orgny, pokud tak stanov zvltn zkon.

    (2) V ele zvltnho orgnu me bt jen osoba, kter, nestanov-li zvltn zkon23) jinak, prokzala zvltn odbornou zpsobilost v oblasti penesen psobnosti, pro jej vkon byl zvltn orgn zzen. Pro prokzn zvltn odborn zpsobilosti osoby stojc v ele zvltnho orgnu plat obdobn ustanoven zvltnch prvnch pedpis upravujcch toto prokzn pro ednky zemnch samosprvnch celk.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka16/32

  • (3) Ustanoven odstavce 2 se nevztahuje na ppady, kdy v ele zvltnho orgnu stoj na zkladustanoven zkona hejtman.

    Dl 5 Krajsk ad 66

    Krajsk ad pln koly v samostatn psobnosti uloen mu zastupitelstvem a radou a napomh innosti vbora komis. Rada me ukldat koly krajskmu adu jen v rozsahu sv psobnosti sven j zkonem. Krajsk ad rozhoduje v samostatn psobnosti v ppadech stanovench tmto zkonem nebo zvltnm zkonem23a).

    67 (1) Krajsk ad vykonv penesenou psobnost s vjimkou vc, kter jsou zkonem sveny zastupitelstvu a radnebo zvltnmu orgnu. Krajsk ad

    a) pezkoumv rozhodnut vydan orgny obce v zen podle zvltnch zkon,22a) pokud nen zkonem tato psobnost svena zvltnmu orgnu nebo zkon nestanov jinak, b) ukld sankce podle zkona, c) poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcm, d) zabezpeuje koordinaci vstavby a provozu informanho systmu kompatibilnho s informanmi systmy veejn sprvy, e) provd kontrolu vkonu penesen psobnosti obc, f) zizuje funkci koordintora pro romsk zleitosti,22c) g) vykonv dal psobnosti sven mu zkonem.

    (2) Krajsk ad kontroluje v potebnm rozsahu a prostedky, kter zkon dv k dispozici, innost orgnobc pi vkonu penesen psobnosti.

    68 (1) Krajsk ad tvo editel a zamstnanci kraje zaazen do krajskho adu (dle jen "zamstnanec"). V ele krajskho adu stoj editel. editele v ppad neptomnosti zastupuje zstupce editele. (2) Krajsk ad se len na odbory a oddlen.

    69 (1) editel je zamstnancem kraje. Za plnn kolsvench krajskmu adu v samostatn a penesen psobnosti je odpovdn hejtmanovi. (2) editel

    a) zajiuje koly v penesen psobnosti kraje vyplvajc ze zvltnch zkon, b) podv stavnmu soudu nvrh na zruen nazen obce za podmnek stanovench zvltnm prvnm pedpisem22d), c) podle zvltnch pedpispln vi zamstnancm kraje zaazenm do krajskho adu funkci statutrnho orgnu zamstnavatele,

    d) stanov podle zvltnch pedpis21) platy zamstnancm kraje zaazenm do krajskho adu, e) je nadzenm vech zamstnanckraje zaazench do krajskho adu a kontroluje jejich innost,

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka17/32

  • f) vydv zejmna organizan a pracovn d, spisov d a skartan d krajskho adu, g) je oprvnn pedkldat radnvrhy na vydn nazen kraje, h) uruje po projednn s hejtmanem sv zstupce, i) pln koly uloen mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem, j) pln koly stanoven v samostatn psobnosti zastupitelstvem a radou a dal koly stanoven zkonem.

    (3) editel je oprvnn zastovat se zasedn zastupitelstva a schz rady s hlasem poradnm. (4) editel nesm vykonvat funkce v politickch stranch a v politickch hnutch. Jeho funkce je nesluiteln s funkc poslance a sentora Parlamentu esk republiky a s funkc lena zastupitelstva zemnho samosprvnho celku.

    69a Krajsk ad v penesen psobnosti provd dozor nad vkonem penesen psobnosti sven orgnm obc podle zvltnho prvnho pedpisu22e).

    70 (1) Vechny psemnosti vyhotoven orgny kraje tkajc se samostatn psobnosti se v zhlav oznauj nzvem kraje s uvedenm nzvu pslunho orgnu, kter psemnost vyhotovil. (2) Vechny psemnosti vyhotoven orgny kraje tkajc se penesen psobnosti se v zhlav oznauj slovy "Krajsk ad" s uvedenm nzvu kraje a souasnse uvede i nzev odboru i zvltnho orgnu, kter psemnost vyhotovil. Toto neplat pro nazen kraje.

    70a Raztko kraje Kraj me pouvat vlastn raztko. Raztko me kraj pouvat jen v ppadech, kdy zkonem nen stanoveno povinn uvn ednho raztka s malm sttnm znakem.

    HLAVA V

    ORGNY ZASTUPITELSTVA A RADY Vbory

    76 (1) Zastupitelstvo me zdit jako sv iniciativn a kontroln orgny vbory. Sv stanoviska a nvrhy pedkldaj vbory zastupitelstvu. (2) Pedsedou vboru je vdy len zastupitelstva.

    77 (1) Vbory pln koly, ktermi je pov zastupitelstvo. Ze sv innosti odpovdaj vbory zastupitelstvu. (2) Poet lenvborje vdy lich. Vbory se schz podle poteby. (3) K pijet usnesen je teba nadpolovin vtiny hlasvech lenvbor. Usnesen vborse vyhotovuj psemna podepisuje je pedseda vboru.

    78 (1) Zastupitelstvo zizuje vdy vbor finann, vbor kontroln a vbor pro vchovu, vzdlvn a zamstnanost. Tyto vbory jsou nejmnptilenn.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka18/32

  • (2) Kraj, v jeho zemnm obvodu ije podle poslednho stn lidu alespo5 % obanhlscch se k nrodnosti jin neesk, zizuje vbor pro nrodnostn meniny. leny tohoto vboru jsou i zstupci nrodnostnch menin, pokud je deleguje spolek utvoen podle zvltnho zkona;11) vdy vak pslunci nrodnostnch menin mus tvoit nejmnpolovinu vech lenvboru. (3) leny finannho a kontrolnho vboru nemohou bt hejtman, zstupce hejtmana, editel ani osoby zabezpeujc rozpotov a etn prce na krajskm adu. (4) Finann vbor

    a) provd kontrolu hospodaen s majetkem a finannmi prostedky kraje, b) provd kontrolu hospodaen prvnickch osob a zazen zaloench nebo zzench krajem, nebo kter na kraj byly pevedeny, c) provd kontrolu vyuit dotac a nvratnch finannch vpomoc poskytnutch krajem z jeho prostedkobcm; za tmto elem je vbor oprvnn poadovat od obc pslun podklady a obce jsou povinny poskytnout vboru poadovanou souinnost, d) pln dal koly ve finann oblasti, ktermi jej pov zastupitelstvo.

    (5) Kontroln vbor a) kontroluje plnn usnesen zastupitelstva a rady, b) kontroluje dodrovn prvnch pedpisostatnmi vbory a krajskm adem na seku samostatn psobnosti, c) pln dal kontroln koly, ktermi jej pov zastupitelstvo.

    (6) Vbor pro vchovu, vzdlvn a zamstnanost a) v nvaznosti na demografick vvoj a vvoj zamstnanosti posuzuje a vyjaduje se k sti kol a kolskch zazen, studijnch a uebnch obor a k jejich zmnm v psobnosti kraje, b) pedkld nvrhy na zkvalitnn pe poskytovan kolami a kolskmi zazenmi, poppadpedkolnmi zazenmi, kter kraj zizuje, c) vyjaduje se k zmrm na poskytovn dotac v oblasti mldee, tlovchovy a sportu, d) projednv zprvy o vsledcch vchovnvzdlvac innosti kol, kolskch zazen a pedkolnch zazen, kter kraj zizuje, e) pln dal koly v oblasti vchovy a vzdlvn, ktermi jej pov zastupitelstvo.

    79 (1) O proveden kontrole vbor pod zpis, kter obsahuje pedmt kontroly, jak nedostatky byly zjitny a nvrhy na opaten smujc k odstrann nedostatk. Zpis podepisuje len vboru a zamstnanec, jehoinnosti se kontrola tkala. (2) Vbor pedlo zpis zastupitelstvu; v ppadkontrolnho zpisu se k zpisu pipoj vyjden orgnu, ppadnzamstnanc, jejichinnosti se kontrola tkala.

    80 Komise (1) Rada zizuje jako sv iniciativn a poradn orgny komise. Sv stanoviska a nmty pedkldaj komise rad. (2) Komise se usn vtinou hlasvech svch len. (3) Komise je ze sv innosti odpovdna rad.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka19/32

  • HLAVA VI

    DOZOR Dl 1

    Dozor nad vydvnm a obsahem obecnzvaznch vyhlek kraja usnesen, rozhodnut a jinch opaten orgnkrajv samostatn psobnosti 81

    (1) Odporuje-li obecnzvazn vyhlka kraje zkonu, vyzve ministerstvo kraj ke zjednn npravy. Nezjedn-li kraj npravu do 60 dn od doruen vzvy, rozhodne ministerstvo o pozastaven innosti tto obecnzvazn vyhlky. innost obecnzvazn vyhlky kraje je pozastavena dnem doruen rozhodnut ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnut souasn stanov kraji pimenou lhtu ke zjednn npravy. Zjedn-li zastupitelstvo kraje npravu ve stanoven lht, ministerstvo sv rozhodnut o pozastaven innosti obecnzvazn vyhlky kraje zru neprodlen pot, co obdr sdlen kraje o zjednn npravy, jeho plohou je i obecnzvazn vyhlka kraje, kterou byla zjednna nprava. (2) V ppadzejmho rozporu obecnzvazn vyhlky kraje s lidskmi prvy a zkladnmi svobodami me ministerstvo pozastavit jej innost bez pedchoz vzvy ke zjednn npravy. innost obecnzvazn vyhlky kraje je pozastavena dnem doruen rozhodnut ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnut souasnstanov kraji lhtu ke zjednn npravy. Zjedn-li zastupitelstvo kraje npravu ve stanoven lht, ministerstvo sv rozhodnut o pozastaven innosti obecnzvazn vyhlky kraje zru neprodlenpot, co obdr sdlen kraje o zjednn npravy, jeho plohou je i obecn zvazn vyhlka kraje, kterou byla zjednna nprava. (3) Nezjedn-li zastupitelstvo kraje npravu ve stanoven lhta nen-li proti rozhodnut ministerstva podle odstavce 1 a 2 podn rozklad, pod ministerstvo do 30 dnod uplynut lhty pro podn rozkladu stavnmu soudu nvrh na zruen obecnzvazn vyhlky kraje. Je-li proti rozhodnut ministerstva podle odstavce 1 a 2 podn rozklad, pod ministerstvo takov nvrh stavnmu soudu do 30 dn ode dne prvn moci rozhodnut o rozkladu, kterm byl rozklad zamtnut. Jestlie stavn soud tento nvrh odmtne, zamtne nebo zen zastav, rozhodnut ministerstva o pozastaven innosti obecn zvazn vyhlky kraje pozbv platnosti dnem, kdy rozhodnut stavnho soudu nabude prvn moci. (4) Zjedn-li zastupitelstvo kraje npravu ped rozhodnutm stavnho soudu o nvrhu podle odstavce 3, sdl kraj neprodlen tuto skutenost stavnmu soudu a ministerstvu. Ministerstvo sv rozhodnut o pozastaven innosti obecnzvazn vyhlky kraje zru do 15 dn od doruen sdlen kraje o zjednn npravy, jeho plohou je i obecn zvazn vyhlka kraje, kterou byla zjednna nprava.

    82 (1) Je-li usnesen, rozhodnut nebo jin opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti v rozporu se zkonem nebo jinm prvnm pedpisem a nejde-li o obecnzvaznou vyhlku kraje, vyzve ministerstvo kraj ke zjednn npravy. Nezjedn-li pslun orgn kraje npravu do 60 dnod doruen vzvy, pozastav ministerstvo vkon takovho usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti. Vkon usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti je pozastaven dnem doruen rozhodnut ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnut souasnstanov kraji pimenou lhtu ke zjednn npravy. Zjedn-li pslun orgn kraje npravu ve stanoven lht, ministerstvo sv rozhodnut o pozastaven vkonu usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti zru neprodlen pot, co obdr sdlen kraje o zjednn npravy, jeho plohou je i usnesen, rozhodnut nebo jin opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti, kterm byla zjednna nprava.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka20/32

  • (2) V ppadzejmho a zvanho rozporu usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti se zkonem me ministerstvo pozastavit vkon takovho usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti bez pedchoz vzvy ke zjednn npravy. Vkon takovho usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti je pozastaven dnem doruen rozhodnut ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnut souasnstanov kraji lhtu ke zjednn npravy. Zjedn-li pslun orgn kraje npravu ve stanoven lht, ministerstvo sv rozhodnut o pozastaven vkonu usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti zru neprodlenpot, co obdr sdlen kraje o zjednn npravy, jeho plohou je i usnesen, rozhodnut nebo jin opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti, kterm byla zjednna nprava. (3) Nezjedn-li pslun orgn kraje ve stanoven lhtnpravu a nen-li proti rozhodnut ministerstva podle odstavce 1 a 2 podn rozklad, pod ministerstvo do 30 dnod uplynut lhty pro podn rozkladu pslunmu soudu nvrh na zruen usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti. Je-li proti rozhodnut ministerstva podle odstavce 1 a 2 podn rozklad, pod ministerstvo takov nvrh pslunmu soudu do 30 dnode dne prvn moci rozhodnut o rozkladu, kterm byl rozklad zamtnut. Jestlie soud tento nvrh odmtne, zamtne nebo zen zastav, rozhodnut ministerstva o pozastaven vkonu usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti pozbv platnosti dnem, kdy rozhodnut soudu nabude prvn moci. (4) Zjedn-li pslun orgn kraje ped rozhodnutm soudu o nvrhu podle odstavce 3 npravu, sdl kraj neprodlen tuto skutenost soudu a ministerstvu. Ministerstvo sv rozhodnut o pozastaven vkonu usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti zru do 15 dnod doruen sdlen kraje o zjednn npravy, jeho plohou je usnesen, rozhodnut nebo jin opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti, kterm byla zjednna nprava. (5) Ministerstvo o pozastaven vkonu usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti nerozhodne, jestlie ji bylo vykonno; v takovm ppadpod pouze nvrh soudu na jeho zruen. (6) Ustanoven odstavc1 a 5 se nepouij v ppadporuen prvnch pedpisobanskho, obchodnho nebo pracovnho prva a v ppad, kdy jsou dozor nebo kontrola vkonu samostatn psobnosti krajupraveny zvltnm prvnm pedpisem25).

    Dl 2 Dozor nad vydvnm a obsahem nazen kraja usnesen, rozhodnut a jinch opaten orgnkrajv penesen psobnosti 83

    (1) Odporuje-li nazen kraje zkonu nebo jinmu prvnmu pedpisu, vyzve vcnpslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad kraj ke zjednn npravy. Nezjedn-li pslun orgn kraje npravu do 60 dnod doruen vzvy, rozhodne vcnpslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad o pozastaven innosti tohoto nazen kraje. innost nazen kraje je pozastavena dnem doruen rozhodnut vcn pslunho ministerstva nebo jinho stednho sprvnho adu kraji. Vcnpslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad v rozhodnut souasnstanov kraji pimenou lhtu ke zjednn npravy. Zjedn-li pslun orgn kraje npravu ve stanoven lht, vcn pslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad sv rozhodnut o pozastaven innosti nazen kraje zru neprodlenpot, co obdr sdlen kraje o zjednn npravy, jeho plohou je i nazen kraje, kterm byla zjednna nprava. (2) V ppadzejmho rozporu nazen kraje s lidskmi prvy a zkladnmi svobodami me vcn pslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad pozastavit jeho innost bez

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka21/32

  • pedchoz vzvy ke zjednn npravy. innost nazen kraje je pozastavena dnem doruen rozhodnut vcnpslunho ministerstva nebo jinho stednho sprvnho adu kraji. Vcnpslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad v rozhodnut souasn stanov kraji pimenou lhtu ke zjednn npravy. Zjedn-li pslun orgn kraje npravu ve stanoven lht, vcn pslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad sv rozhodnut o pozastaven innosti nazen kraje zru neprodlenpot, co obdr sdlen kraje o zjednn npravy, jeho plohou je i nazen kraje, kterm byla zjednna nprava. (3) Nezjedn-li pslun orgn kraje npravu ve stanoven lht, pod vcnpslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad do 30 dnode dne uplynut lhty pro npravu stavnmu soudu nvrh na zruen nazen kraje. Jestlie stavn soud tento nvrh odmtne, zamtne nebo zen zastav, rozhodnut vcnpslunho ministerstva nebo jinho stednho sprvnho adu o pozastaven innosti nazen kraje pozbv platnosti dnem, kdy rozhodnut stavnho soudu nabude prvn moci. (4) Zjedn-li pslun orgn kraje ped rozhodnutm stavnho soudu o nvrhu podle odstavce 3 npravu, sdl kraj neprodlen tuto skutenost stavnmu soudu a vcn pslunmu ministerstvu nebo jinmu stednmu sprvnmu adu. Vcnpslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad rozhodnut o pozastaven innosti nazen kraje zru do 15 dnod doruen sdlen kraje o zjednn npravy, jeho plohou je i nazen kraje, kterm byla zjednna nprava.

    84 (1) Odporuje-li usnesen, rozhodnut nebo jin opaten orgnu kraje v penesen psobnosti zkonu, jinmu prvnmu pedpisu a v jejich mezch t usnesen vldy, smrnici stednho sprvnho adu nebo opaten vcn pslunho ministerstva nebo jinho stednho sprvnho adu pijatmu pi kontrole vkonu penesen psobnosti, vyzve vcnpslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad kraj ke zjednn npravy. Nezjedn-li kraj npravu do 60 dnod doruen vzvy, vcnpslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad takov usnesen, rozhodnut nebo jin opaten orgnu kraje zru a o rozhodnut o zruen usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v penesen psobnosti informuje krajsk ad. (2) V ppadzejmho a zvanho rozporu usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v penesen psobnosti se zkonem me vcnpslun ministerstvo nebo jin stedn sprvn ad takov usnesen, rozhodnut nebo jin opaten orgnu kraje zruit bez pedchoz vzvy ke zjednn npravy.

    Dl 3 Spolen ustanoven k dozoru 85

    (1) Kraj vyvs neprodlenna edn desce krajskho adu po dobu nejmn15 dn a) rozhodnut soudu, kterm se zruuje usnesen, rozhodnut nebo jin opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti, b) rozhodnut stavnho soudu o odmtnut nebo zamtnut nvrhu nebo o zastaven zen o nvrhu na zruen prvnho pedpisu kraje.

    (2) Ve Vstnku kraj neprodlenoznm a) rozhodnut o pozastaven innosti prvnho pedpisu kraje, b) rozhodnut o zruen pozastaven innosti prvnho pedpisu kraje, c) nlez stavnho soudu, kterm se zruuje prvn pedpis kraje nebo jeho jednotliv ustanoven,

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka22/32

  • d) rozhodnut stavnho soudu, na jeho zkladpozbv rozhodnut o pozastaven innosti prvnho pedpisu kraje platnosti.

    (3) Kraj na podn zale neprodlenministerstvu usnesen, rozhodnut a jin opaten orgnkraje v samostatn psobnosti. Kraj na podn zale neprodlenvcnpslunmu ministerstvu nebo jinmu stednmu sprvnmu adu usnesen, rozhodnut a jin opaten orgnkraje v penesen psobnosti. (4) Na rozhodovn o pozastaven innosti nazen kraje a o zruen usnesen, rozhodnut nebo jinho opaten orgnu kraje v penesen psobnosti se ustanoven sprvnho du nepouij, s vjimkou ustanoven o zkladnch zsadch innosti sprvnch orgn. (5) Ustanoven dl1 a 2 se nevztahuj na rozhodnut a jin kony orgnkraje uinn podle sprvnho du nebo podle daovho du.

    HLAVA VII

    KONTROLA VKONU SAMOSTATN A PENESEN PSOBNOSTI 86

    (1) Nestanov-li zvltn prvn pedpis jinak, kontroluj vkon samostatn psobnosti sven orgnm kraj ministerstvo a vkon penesen psobnosti sven orgnm kraj vcnpslun ministerstva nebo jin stedn sprvn ady. (2) Kontrolou se pro ely tohoto zkona rozum innost orgnveejn sprvy uvedench v odstavci 1, pi kter se zjiuje, zda orgny krajdodruj

    a) pi vkonu samostatn psobnosti zkony a jin prvn pedpisy, s vjimkou prvnch pedpisobanskho, obchodnho nebo pracovnho prva, b) pi vkonu penesen psobnosti zkony, jin prvn pedpisy a v jejich mezch t usnesen vldy, smrnice stednch sprvnch ada opaten pslunch orgnveejn sprvy pijat pi kontrole vkonu penesen psobnosti.

    87 Kontrola vkonu samostatn psobnosti (1) Pod-li kraj o doporuen opaten k nprav nedostatk zjitnch kontrolou, uvede kontrolujc tato doporuen v protokolu o kontrole. (2) Hejtman, poppadjm poven zstupce, na nejblim zasedn zastupitelstva konanm po ukonen kontroly seznm zastupitelstvo s vsledky uskutenn kontroly. (3) V ppad, e byl kontrolou shledn nezkonn postup kraje, pedlo hejtman, poppadjm poven zstupce, spolu se seznmenm s vsledky uskutenn kontroly zastupitelstvu t nvrh opaten k nprav kontrolou zjitnch nedostatk a k zamezen jejich opakovn, poppad jej seznm se zpsobem, jakm se tak ji stalo. Informaci o jednn zastupitelstva v tto vci vetnnvrhu opaten k nprav, poppadsdlen o zpsobu npravy, kraj neprodlenvyvs na edn desce krajskho adu po dobu nejmn15 dn. Souasntuto informaci zale kraj ministerstvu. (4) Kraj je povinen zajistit npravu nedostatkzjitnch kontrolou.

    88 Kontrola vkonu penesen psobnosti (1) Pi kontrole vkonu penesen psobnosti sven orgnm kraj jedn za tyto orgny v ppad krajskho adu editel nebo jm poven osoba a v ppad ostatnch orgn kraje hejtman nebo jm poven osoba. (2) Osoba uveden v odstavci 1 je povinna zajistit npravu nedostatkzjitnch kontrolou a

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka23/32

  • splnn uloench opaten. HLAVA VIII

    VZTAH MINISTERSTEV A VLDY K ZEMNM SAMOSPRVNM CELKM 92

    (1) Pi vkonu penesen psobnosti jsou orgny zemn samosprvy podzeny pslunmu ministerstvu. (2) Pslun ministerstva, do jejich psobnosti nle seky sttn sprvy vykonvan orgny zemn samosprvy, d v rmci zkon vkon sttn sprvy vydvnm prvnch pedpis a smrnic; podmnkou platnosti smrnice je jej publikace, ve vjimenm ppad oznmen o vydn ve Vstnku vldy pro orgny kraja orgny obc.

    92a Vztah ministerstev ke krajm Pslun ministerstva, do jejich psobnosti nle seky sttn sprvy vykonvan orgny kraje,

    a) pezkoumvaj rozhodnut orgnkraje vydan na seku penesen psobnosti ve sprvnm zen;4) na pezkoumvn rozhodnut orgnkraje vydanch ve sprvnm zen se vztahuj ustanoven sprvnho du, b) kontroluj vkon penesen psobnosti orgny kraje na svenm seku.

    93 Ministerstvo ve vztahu ke krajm na seku penesen psobnosti

    a) koordinuje vydvn smrnic ministerstev a jinch stednch sprvnch ad, je se dotkaj penesen psobnosti kraje nebo penesen psobnosti obce; k tomu vydv Vstnk vldy pro orgny kraja orgny obc; podmnkou platnosti smrnic stednch sprvnch adje jejich vyhlen ve Vstnku vldy pro orgny kraja orgny obc, b) kontroluje dodrovn usnesen a opaten vldy v innosti pslunch orgnkraje a poskytovn odborn pomoci krajskm adem obcm, c) organizuje porady editelkrajskch ad, d) ve spoluprci s pslunmi stednmi sprvnmi ady organizuje provdn kontrol na vybranch secch innosti orgnkraje, vyhodnocuje jejich vsledky a pedkld vldnvrhy na potebn opaten, e) d a ve spoluprci s pslunmi ministerstvy koordinuje vstavbu a realizaci informanch systmkraja zabezpeuje een a realizaci projekt.

    HLAVA IX

    USTANOVEN SPOLEN, PECHODN A ZVREN Spolen ustanoven

    94 (1) Je-li orgnm kraje sveno rozhodovn o prvech a povinnostech fyzickch a prvnickch osob ve vcech patcch do samostatn psobnosti kraje, k zen je pslun krajsk ad; na jeho rozhodovn se vztahuje sprvn d,4) pokud tento nebo zvltn zkon nestanov jinak. K pezkoumvn tchto rozhodnut je pslun ministerstvo, pokud zvltn zkon nestanov jinak25a); odvolac orgn neme rozhodnut zmnit.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka24/32

  • (2) Skutenosti nasvdujc vylouen zamstnance zaazenho do krajskho adu27) z projednvn a rozhodovn vci ve sprvnm zen se oznamuj pslunmu vedoucmu odboru krajskho adu; skutenosti nasvdujc vylouen vedoucho odboru krajskho adu nebo vedoucho nebo lena zvltnho orgnu se oznamuj editeli krajskho adu. O podjatosti rozhoduje zamstnanec, jemu se skutenosti nasvdujc vylouen oznamuj; ten tak v ppadrozhodnut o vylouen pro podjatost uin potebn opaten k zajitn dalho zen. (3) Orgny kraje samy vykonvaj sprvn rozhodnut jimi vydan, pokud nen podn nvrh na soudn vkon rozhodnut. Pokuty uloen krajem vybr a vymh kraj;26) vnos pokut je pjmem kraje, pokud zvltn zkon nestanov jinak. (4) Sprvn zen pravomocnneskonen ped nabytm innosti tohoto zkona se dokon podle dosavadnch pedpis.

    94a (1) Orgny kraje, ministerstvo a vcnpslun ministerstva nebo jin stedn sprvn ady vyuvaj ze zkladnho registru obyvatel pro vkon psobnosti podle tohoto zkona tyto referenn daje:

    a) pjmen, b) jmno, poppadjmna, c) adresa msta pobytu, d) datum, msto a okres narozen, u subjektu daj, kter se narodil v cizin, datum, msto a stt, kde se narodil, e) datum, msto a okres mrt, jde-li o mrt subjektu dajmimo zem esk republiky, datum mrt, msto a stt, na jeho zem k mrt dolo; je-li vydno rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho, den, kter je v rozhodnut uveden jako den smrti nebo den, kter nepeil, a datum nabyt prvn moci tohoto rozhodnut, f) sttn obanstv, poppadvce sttnch obanstv.

    (2) Orgny kraje, ministerstvo a vcnpslun ministerstva nebo jin stedn sprvn ady vyuvaj z informanho systmu evidence obyvatel pro vkon psobnosti podle tohoto zkona tyto daje:

    a) jmno, poppadjmna, pjmen, rodn pjmen, b) datum narozen, c) pohlav, d) msto a okres narozen, v ppadnarozen v cizinmsto a stt, e) rodn slo, f) sttn obanstv, poppadvce sttnch obanstv, g) adresa msta trvalho pobytu, vetnpedchozch adres msta trvalho pobytu, ppadnt adresa, na kterou maj bt doruovny psemnosti podle zvltnho prvnho pedpisu, h) potek trvalho pobytu, poppaddatum zruen daje o mstu trvalho pobytu nebo datum ukonen trvalho pobytu na zem esk republiky, i) omezen svprvnosti, jmno, poppad jmna, pjmen a rodn slo opatrovnka, nebylo-li mu pidleno, datum, msto a okres jeho narozen a u opatrovnka, kter se narodil v cizin, msto a stt, kde se narodil, j) jmno, poppadjmna, pjmen a rodn slo otce, matky, poppadjinho zkonnho zstupce,

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka25/32

  • k) datum, msto a okres mrt; jde-li o mrt obana mimo zem esk republiky, datum mrt, msto a stt, na jeho zem k mrt dolo, l) den, kter byl v rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho uveden jako den smrti, poppadjako den, kter nepeil.

    (3) Orgny kraje, ministerstvo a vcnpslun ministerstva nebo jin stedn sprvn ady vyuvaj z informanho systmu cizincpro vkon psobnosti podle tohoto zkona tyto daje:

    a) jmno, poppadjmna, pjmen, b) datum narozen, c) rodn slo, d) pohlav, e) msto a stt, kde se cizinec narodil; v ppad, e se cizinec narodil na zem esk republiky, msto a okres narozen, f) sttn obanstv, poppadvce sttnch obanstv, g) druh a adresa msta pobytu na zem esk republiky, h) potek pobytu, poppaddatum ukonen pobytu, i) omezen svprvnosti, j) jmno, poppadjmna, pjmen otce, matky, poppadjinho zkonnho zstupce, k) datum, msto a okres mrt; jde-li o mrt mimo zem esk republiky, stt, na jeho zem k mrt dolo, poppaddatum mrt, l) den, kter byl v rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho uveden jako den smrti, poppadjako den, kter nepeil.

    (4) Z dajpodle odstavc1 a 3 lze v konkrtnm ppadpout vdy jen takov daje, kter jsou nezbytn ke splnn danho kolu. daje, kter jsou vedeny jako referenn daje v zkladnm registru obyvatel, se vyuij z informanho systmu evidence obyvatel nebo informanho systmu cizinc, pouze pokud jsou ve tvaru pedchzejcm souasn stav.

    95 Tento zkon se nevztahuje na hlavn msto Prahu.

    Pechodn ustanoven 96

    (1) Pednosta okresnho adu v sdle kraje pijme do pracovnho pomru k okresnmu adu zamstnance, kte budou ureni ministerstvem na zklad vsledk vbrovho zen organizovanho ministerstvem. Tito zamstnanci zabezpe ppravu zahjen innosti novzvolench orgnkraje a vkon psobnosti krajskho adu. (2) Pro Brnnsk kraj zabezpe koly podle odstavce 1 Okresn ad Brno-venkov, pro Ostravsk kraj Okresn ad Karvin a pro Plzesk kraj Okresn ad Plze-sever. (3) Prva a povinnosti z pracovnprvnch vztahzamstnancpijatch podle odstavc1 a 2 pechzej ke dni nabyt innosti tohoto zkona z okresnch adna pslun kraje.

    97 Ustavujc zasedn zastupitelstev zvolench ve volbch v roce 2000 svol ministr vnitra. Termn jeho konn stanov tak, aby se uskutenila do 40 dnod vyhlen vsledkvoleb.

    97a

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka26/32

  • (1) Kraje obdr ze sttnho rozpotu pspvek27a) uren na hradu nkladspojench s pevzetm vkonu sttn sprvy v souvislosti s druhou fz reformy veejn sprvy v celkovm objemu 536 mil. Kpro rok 2003. (2) Vi pspvku pro jednotliv kraje ur vlda svm usnesenm. (3) Pspvek neobdr kraje, kter budou dlouhodobvyuvat administrativn budovy v majetku sttu nebo na ntento majetek pejde. (4) V ppad, e kraje budou administrativn budovy dlouhodobvyuvat pouze sten, odstavec 3 se pouije pimen.

    Zvren ustanoven 98

    Zmocovac ustanoven Vlda vyd nazen k proveden 47 a 48.

    99 innost (1) Tento zkon nabv innosti dnem voleb do zastupitelstev v krajch, s vjimkou ustanoven 7, 29, 30 a 67, kter nabvaj innosti dnem 1. ledna 2001. (2) Ustanoven 96 nabv innosti dnem vyhlen tohoto zkona ve Sbrce zkon.

    Pechodn ustanoven zavedena zkonem . 234/2006 Sb. l. IV 1. zen o pozastaven innosti prvnho pedpisu kraje, zahjen pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, se dokon podle dosavadnch prvnch pedpis. 2. zen o pozastaven vkonu usnesen, rozhodnut nebo opaten orgnu kraje v samostatn psobnosti, zahjen pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, se dokon podle dosavadnch prvnch pedpis. 3. Kontrola vkonu penesen psobnosti kraj, zahjen pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, se dokon podle dosavadnch prvnch pedpis.

    Pechodn ustanoven zavedeno zkonem . 261/2007 Sb. l. V Byl-li uvolnn len zastupitelstva uznn doasn prce neschopnm nebo mu byla nazena karantna ped 1. lednem 2009, msn odmna ve snen vi mu nenle a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadle nemocensk za podmnek, ve vi a po dobu podle prvnch pedpisinnch ke dni 31. prosince 2008.

    Pechodn ustanoven zavedeno zkonem . 364/2011 Sb. l. XIX Jestlie doasn pracovn neschopnost vznikla nebo karantna byla nazena ped 1. lednem 2014 a trv jet v roce 2014, nle uvolnnmu lenu zastupitelstva kraje msn odmna podle 48 odst. 3 zkona . 129/2000 Sb., ve znn innm ke dni 31. prosince 2013.

    Pechodn ustanoven zavedena zkonem . 239/2012 Sb. l. XVIII Pechodn ustanoven

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka27/32

  • Schvalovn etn zvrky podle 35 odst. 2 psm. i) a 59 odst. 1 psm. o) zkona . 129/2000 Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona, se poprv provede za etn obdob roku 2012.

    Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetsk v. r.

    Poznmky pod arou

    29) 2716 a nsl. obanskho zkonku. 1) Zkon . 320/2001 Sb., o finann kontrole ve veejn sprva o zmnnkterch zkon(zkon o finann kontrole). 1a) Zkon . 320/2001 Sb., o finann kontrole ve veejn sprva o zmnnkterch zkon(zkon o finann kontrole). 2) 26 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d. 4) Zkon . 71/1967 Sb., o sprvnm zen (sprvn d), ve znn zkona . 29/2000 Sb. 5) Zkon . 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnch slech a o zmnnkterch zkon(zkon o evidenci obyvatel). Zkon . 326/1999 Sb., o pobytu cizincna zem esk republiky a o zmnnkterch zkon. 6) Zkon . 130/2000 Sb., o volbch do zastupitelstev kraja o zmnnkterch zkon. 7) Napklad zkon . 148/1998 Sb., o ochranutajovanch skutenost a o zmnnkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 101/2000 Sb., o ochranosobnch daja o zmnnkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis a zkon . 89/1995 Sb., o sttn statistick slub, ve znn pozdjch pedpis. 9) Napklad obansk zkonk. 9a) 5 zkona . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), ve znn pozdjch pedpis. 9b) 25 zkona . 13/1997 Sb., o pozemnch komunikacch, ve znn pozdjch pedpis. 9c) Zkon . 420/2004 Sb., o pezkoumvn hospodaen zemnch samosprvnch celka dobrovolnch svazkobc. 11) 214 a nsl. obanskho zkonku. 12) 49 a 53 zkona . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen). 13) 2 odst. 1, 124, 206 zkonku prce. 15) 64 odst. 2 psm. e) zkona . 182/1993 Sb., o stavnm soudu. 16) 124 zkonku prce. 17) 17 nazen vldy . 108/1994 Sb., kterm se provd zkonk prce a nkter dal zkony. 18) 16 a 18 zkona . 143/1992 Sb., o platu a odmnza pracovn pohotovost v rozpotovch a v nkterch dalch organizacch a orgnech, ve znn pozdjch pedpis.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka28/32

  • 19) Napklad zkon . 119/1992 Sb., o cestovnch nhradch, ve znn pozdjch pedpis. 19a) 13 odst. 2 a 16 zkona . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot. 21) Zkon . 143/1992 Sb. 22) Zkon . 106/1999 Sb. 22a) Zkon . 71/1967 Sb., o sprvnm zen (sprvn d), ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 337/1992 Sb., o sprvdan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis. 22c) 6 odst. 7 zkona . 273/2001 Sb., o prvech pslunknrodnostnch menin a o zmnnkterch zkon. 22d) 125 zkona . 128/2000 Sb., ve znn zkona . 234/2006 Sb. 22e) 125 a 126 zkona . 128/2000 Sb., ve znn zkona . 234/2006 Sb. 23) 53 odst. 4 zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn zkona . 67/1993 Sb. 23a) Napklad 22 odst. 7 zkona . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn zkona . 477/2008 Sb. 24) l. 87 odst. 1 psm. c) stavnho zkona . 1/1993 Sb. 25) Zkon . 320/2001 Sb., o finann kontrole ve veejn sprva o zmnnkterch zkon(zkon o finann kontrole), ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 420/2004 Sb., o pezkoumvn hospodaen zemnch samosprvnch celka dobrovolnch svazkobc, ve znn zkona . 413/2005 Sb. 25a) Napklad 22 odst. 8 zkona . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn zkona . 477/2008 Sb. 26) Zkon . 337/1992 Sb., o sprvdan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis. 27) 9 zkona . 71/1967 Sb. 27a) 7 odst. 1 psm. r) zkona . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o zmnch nkterch souvisejcch zkon(rozpotov pravidla). 28) 2 psm. b) zkona . 240/2000 Sb., o krizovm zen a o zmnnkterch zkon(krizov zkon), ve znn pozdjch pedpis.

    Souvislosti

    Je provdn pedpisem

    Je doten nlezem stavnho soudu

    Pechodn ustanoven zavedena pedpisy

    345/2000 Sb. Vyhlka Ministerstva vnitra o ovovn zvltn odborn zpsobilosti zamstnancobc, kraj, hlavnho msta Prahy, mstskch st hlavnho msta Prahy a okresnch ad, osob stojcch v ele zvltnch orgnzzench na zkladzvltnch zkona pedsedkomis, kterm byl sven vkon penesen psobnosti, (vyhlka o zvltn odborn zpsobilosti)

    358/2000 Sb. Nazen vldy o odmnch za vkon funkce lenm zastupitelstev

    404/2002 Sb. Nlez S R o zruen ust. 19 odst. 1 . 129/2000 Sb., o krajch

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka29/32

  • Je mnn

    234/2006 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 131/2000 Sb., o hlavnm mstPraze, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 22/2004 Sb., o mstnm referendu a o zmnnkterch zkon, a zkon . 312/2002 Sb., o edncch zemnch samosprvnch celka o zmnnkterch zkon, ve znn zkona . 46/2004 Sb.

    261/2007 Sb. Zkon o stabilizaci veejnch rozpot347/2010 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s spornmi opatenmi v

    psobnosti Ministerstva prce a socilnch vc364/2011 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s spornmi opatenmi v

    psobnosti Ministerstva prce a socilnch vc239/2012 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch

    pedpis, a dal souvisejc zkony

    273/2001 Sb. Zkon o prvech pslunknrodnostnch menin320/2001 Sb. Zkon o finann kontrole450/2001 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn

    pozdjch pedpis, zkon . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 131/2000 Sb., o hlavnm mstPraze, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn zkona . 320/2001 Sb., zkon . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o zmnnkterch souvisejcch zkon(rozpotov pravidla), ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 101/2000 Sb., o ochranosobnch daja o zmnnkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis

    231/2002 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis

    404/2002 Sb. Nlez S R o zruen ust. 19 odst. 1 . 129/2000 Sb., o krajch229/2003 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, ve znn

    pozdjch pedpis, a zkon . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis

    216/2004 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 131/2000 Sb., o hlavnm mstPraze, ve znn pozdjch pedpis

    257/2004 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona o kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech

    421/2004 Sb. Zkon o zmnzkonsouvisejcch s pijetm zkona o pezkoumvn hospodaen zemnch samosprvnch celka dobrovolnch svazkobc

    501/2004 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm sprvnho du626/2004 Sb. Zkon o zmnnkterch zkonv nvaznosti na realizaci reformy veejnch

    financ v oblasti odmovn413/2005 Sb. Zkon o zmnzkonv souvislosti s pijetm zkona o ochranutajovanch

    informac a o bezpenostn zpsobilosti

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka30/32

  • 186/2006 Sb. Zkon o zmnnkterch zkonsouvisejcch s pijetm stavebnho zkona a zkona o vyvlastnn

    234/2006 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 131/2000 Sb., o hlavnm mstPraze, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 22/2004 Sb., o mstnm referendu a o zmnnkterch zkon, a zkon . 312/2002 Sb., o edncch zemnch samosprvnch celka o zmnnkterch zkon, ve znn zkona . 46/2004 Sb.

    261/2007 Sb. Zkon o stabilizaci veejnch rozpot298/2008 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn

    pozdjch pedpis, zkon . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 131/2000 Sb., o hlavnm mstPraze, ve znn pozdjch pedpis

    305/2008 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 187/2006 Sb., o nemocenskm pojitn, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony

    477/2008 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony

    281/2009 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm daovho du326/2009 Sb. Zkon o podpoe hospodskho rstu a sociln stability118/2010 Sb. Zkon o krajskm referendu199/2010 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn

    pozdjch pedpis, a zkon . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o zmnnkterch souvisejcch zkon(rozpotov pravidla), ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony

    347/2010 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s spornmi opatenmi v psobnosti Ministerstva prce a socilnch vc

    246/2011 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 131/2000 Sb., o hlavnm mstPraze, ve znn pozdjch pedpis

    364/2011 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s spornmi opatenmi v psobnosti Ministerstva prce a socilnch vc

    457/2011 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o Finann sprvesk republiky

    142/2012 Sb. Zkon o zmnnkterch zkonv souvislosti se zavedenm zkladnch registr239/2012 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch

    pedpis, a dal souvisejc zkony303/2013 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm rekodifikace

    soukromho prva64/2014 Sb. Zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm kontrolnho du24/2015 Sb. Zkon, kterm se mn zkon . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech

    zemnch rozpot, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 129/2000 Sb., o krajch

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka31/32

  • Verze

    AION CS 2010-2015 | Pracuje na systmu AToM2 | Dkujeme, e pouvte Zkony pro lidi .CZ

    (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 131/2000 Sb., o hlavnm mstPraze, ve znn pozdjch pedpis

    . Znn od Novely Poznmka30. 01.01.2015 24/2015 Sb. Aktuln verze. 29. 01.05.2014 64/2014 Sb.28. 01.01.2014 303/2013 Sb.27. 01.01.2013 457/2011 Sb.26. 01.09.2012 239/2012 Sb.25. 01.07.2012 142/2012 Sb.24. 01.01.2012 347/2010 Sb., 364/2011 Sb.23. 14.09.2011 246/2011 Sb.

    22. 01.01.2011 281/2009 Sb., 118/2010 Sb., 199/2010 Sb., 347/2010 Sb.21. 01.07.2009 326/2009 Sb.20. 01.04.2009 477/2008 Sb.19. 01.01.2009 261/2007 Sb., 305/2008 Sb.18. 19.08.2008 298/2008 Sb.17. 01.01.2007 186/2006 Sb.16. 01.07.2006 234/2006 Sb.15. 01.01.2006 501/2004 Sb., 413/2005 Sb.14. 01.01.2005 626/2004 Sb.13. 01.08.2004 421/2004 Sb.12. 01.05.2004 257/2004 Sb.11. 28.04.2004 216/2004 Sb.10. 31.07.2003 229/2003 Sb.9. 01.01.2003 231/2002 Sb.8. 06.09.2002 404/2002 Sb.7. 04.06.2002 231/2002 Sb.6. 01.01.2002 320/2001 Sb.5. 31.12.2001 450/2001 Sb.4. 02.08.2001 273/2001 Sb.3. 01.01.20012. 12.11.2000 Potek innosti. 1. 15.05.20000. 15.05.2000 Vyhlen znn.

    SbrkazkonR129/2000Sb.

    Strnka32/32


Recommended