Přelom století – plyn, elektřina i biograf Získání městského statusu na jaře roku 1868, kte- rému jsme se věnovali v minulém čísle, krásně za- padlo do zlaté éry rozvoje města. Jablonec se stal definitivně sídlem okresního hejtmanství. Prusko-rakouská válka v letech 1870–1871 vyřadila ze hry nebezpečné konkurenty ve výrobě skla a bižuterie, jablonečtí podnikatelé chytli šanci za pačesy, zmocni- li se zahraničních trhů a už se jich nevzdali. Příštího takřka půlstoletí plynul z města do světa nepřetržitý proud sklářských a bižuterních výrobků neuvěřitelně širokého sortimentu z podniků pružně reagujících na krize, politické převraty, hladomory, epidemie či prosté změny vkusu v zemích zákazníků. Jablonecké zboží bylo zkrátka v kurzu. Rozvoj výroby vyžadoval nové pracovní síly a v roce 1890 už v Jablonci žilo čtrnáct a půl tisíce lidí, což bylo třikrát více než v šedesátých letech. Město se rychle rozvíjelo a rostlo. Zvláštní vrst- vu ve skladbě jabloneckých obyvatel tvořili exportéři. Byli bohatí, měli styky se světem, reagovali na zahra- niční podněty a město značně ovlivnili i z hlediska ar- chitektury. Vzhled Jablonce se dramaticky měnil a vy- mykal se tradiční představě českých malých měst. Otevřený byl i v otázkách duchovních. Vedle tradiční katolické církve zde měli významné postavení evan- gelíci, starokatolíci i židé. V sedmdesátých letech 19. století vyrostla nová budova Střelnice, na Brandlu nová plynárna a do Jablonce byl zaveden plyn. V budově dnešního Gymnázia U Balvanu vznikla nová okresní nemocnice. Když se v roce 1898 nemocnice přestěhovala do nových objektů na místo, kde je dodnes, začala budova sloužit jako gymnázium. V osmdesátých letech byla otevřená jablonecká umě- leckoprůmyslová škola a z této doby pochází i měst- ský, dnes Tyršův park. V roce 1888 se Jablonec dočkal toužebně očekávaného železničního spojení s Liber- cem. V devadesátých letech byl do města z elektrárny na Brandlu zaveden elektrický proud. Ze stejné doby pochází i pošta a sokolovna. Evangelický kostel, dnes kostel na nám. Dr. Farského, byl přestavěn do dnešní podoby a nedaleko vyrostla židovská synagoga. Roku 1896 do města přijelo první kočovné kino, a tak se Jablonečtí seznámili s biografem. Novinkou byla také tramvaj – městská elektrická dráha, která křížem svých dvou linek Rychnov–Jablonec–Mšeno a Brandl–centrum města–Jablonecké Paseky navázala na železnici a usnadnila tak nejen dopravu zboží, ale i obchodních cestujících a jabloneckých obyvatel. Ve stejné době byl také vybudován městský vodovod, vy- rostly budovy okresního soudu, městských lázní a městského starobince, v němž dnes sídlí státní okresní archiv. Katolíci, evangelíci i židé svůj kostel v Jablonci již měli. Starokatolíci si svůj kostel nechali postavit na přelomu století. Vzhledem k tomu, že se ke starokato- lické církvi hlásilo mnoho zámožných rodin, šlo vše poměrně rychle. Pozemek na stavbu věnoval staro- katolické obci podnikatel Josef Scheibler, který také stavbu ze dvou třetin financoval. Jeho manželka Anto- nie darovala hlavní část vybavení včetně oltáře, křti- telnice a zvonu. Jako architekta vybrali starokatolíci mladého Josefa Zascheho, který v roce 1899 v Jablonci právě představoval svůj návrh nového římskokatolic- kého kostela. Zajímavostí je, že podoba starokatolic- kého kostela vyšla právě z návrhů, které architekt Zasche kreslil pro nový katolický kostel na Horním náměstí. Podle některých odborníků je starokatolický kostel na dnešním náměstí B. Němcové nejčistší se- cesní budovou v Jablonci a nejkrásnější secesní sak- rální památkou ve střední Evropě. Stavba byla dokon- čena v roce 1902. Do dnešních dnů se kostel dochoval v téměř původ- ním stavu včetně většiny architektonických detailů. V posledních letech prochází jeho interiér postupně citlivou rekonstrukcí. Katolíci si na svůj chrám na Horním náměstí počkali ještě téměř tři desítky let. O tom ale zase někdy příště. Z knihy Jana Kašpara Jablonec nad Nisou – Stručný průvodce sedmi stoletími města a knihy Jana Strnada Kapitoly ze stavebního vývoje Jablonce nad Nisou čer- pala Markéta Hozová. Pfiíloha Jabloneckého mûsíãníku / www.mestojablonec.cz / [email protected] / ãerven 2016 1866–2016 /150 LET MùSTA JABLONEC NAD NISOU (I) Rychlý stavební rozvoj na přelomu století dal vzniknout budovám postaveným na svahu. Pro jejich výšku při pohledu od Nisy se jim říkalo jablonecké mrakodrapy. ■ Adolf Heinrich Posselt dlouholetý jablonecký starosta (9. 5. 1844–13. 4. 1926) Původním povoláním byl lesník, později se však věnoval exportu skla. Do zastupitelstva města byl poprvé zvolen v roce 1877. O čtyři roky později vystřídal v úřadu starosty Antona Jäckela a setrval v něm celých 37 let, až do konce první světové války. Od roku 1892 byl i zemským poslancem a v letech 1894–1915 předsedou okresního zastupitel- stva. V době, kdy stál v čele města, vznikla řada veřejně prospěšných staveb. Bylo dokončeno dláždění ulic, budována kanalizace a vo- dovodní síť, parky, městské lázně, nemocnice, budovy obecných a měšťanských škol, umělecko- průmyslové školy, reálného a vyš- šího gymnázia i obchodní aka- demie. Kulturu obohatilo nové divadlo i městské muzeum. Významným přínosem byly železnice Libe- rec–Jablonec–Tanvald a tram- vajové linky. Spojení se světem se tehdy zdokonalilo i díky telefonní síti. To vše vedlo v roce 1911 měst- ské zastupitelstvo k tomu, aby svému starostovi po třiceti letech ve funkci udělilo čestné občan- ství města a v roce 1918 titul „Altbürgermeister“. Pro web města v r. 2008 zpraco- vala Jana Nová.
Transcript
Přelom století – plyn, elektřina i biografZískání městského statusu na jaře roku 1868, kte-rému jsme se věnovali v minulém čísle, krásně za-padlo do zlaté éry rozvoje města. Jablonec se staldefinitivně sídlem okresního hejtmanství.
Prusko-rakouská válka v letech 1870–1871 vyřadila zehry nebezpečné konkurenty ve výrobě skla a bižuterie,jablonečtí podnikatelé chytli šanci za pačesy, zmocni-li se zahraničních trhů a už se jich nevzdali. Příštíhotakřka půlstoletí plynul z města do světa nepřetržitýproud sklářských a bižuterních výrobků neuvěřitelněširokého sortimentu z podniků pružně reagujících nakrize, politické převraty, hladomory, epidemie či prostézměny vkusu v zemích zákazníků. Jablonecké zbožíbylo zkrátka v kurzu. Rozvoj výroby vyžadoval novépracovní síly a v roce 1890 už v Jablonci žilo čtrnácta půl tisíce lidí, což bylo třikrát více než v šedesátýchletech. Město se rychle rozvíjelo a rostlo. Zvláštní vrst-vu ve skladbě jabloneckých obyvatel tvořili exportéři.Byli bohatí, měli styky se světem, reagovali na zahra-niční podněty a město značně ovlivnili i z hlediska ar-chitektury. Vzhled Jablonce se dramaticky měnil a vy-mykal se tradiční představě českých malých měst.Otevřený byl i v otázkách duchovních. Vedle tradičníkatolické církve zde měli významné postavení evan-gelíci, starokatolíci i židé.
V sedmdesátých letech 19. století vyrostla nová budovaStřelnice, na Brandlu nová plynárna a do Jablonce bylzaveden plyn. V budově dnešního Gymnázia U Balvanuvznikla nová okresní nemocnice. Když se v roce 1898nemocnice přestěhovala do nových objektů na místo,kde je dodnes, začala budova sloužit jako gymnázium.V osmdesátých letech byla otevřená jablonecká umě-leckoprůmyslová škola a z této doby pochází i měst-ský, dnes Tyršův park. V roce 1888 se Jablonec dočkaltoužebně očekávaného železničního spojení s Liber-cem. V devadesátých letech byl do města z elektrárnyna Brandlu zaveden elektrický proud. Ze stejné dobypochází i pošta a sokolovna. Evangelický kostel, dneskostel na nám. Dr. Farského, byl přestavěn do dnešnípodoby a nedaleko vyrostla židovská synagoga.
Roku 1896 do města přijelo první kočovné kino,a tak se Jablonečtí seznámili s biografem. Novinkoubyla také tramvaj – městská elektrická dráha, kterákřížem svých dvou linek Rychnov–Jablonec–Mšenoa Brandl–centrum města–Jablonecké Paseky navázalana železnici a usnadnila tak nejen dopravu zboží, alei obchodních cestujících a jabloneckých obyvatel. Vestejné době byl také vybudován městský vodovod, vy-rostly budovy okresního soudu, městských láznía městského starobince, v němž dnes sídlí státníokresní archiv.
Katolíci, evangelíci i židé svůj kostel v Jablonci jižměli. Starokatolíci si svůj kostel nechali postavit napřelomu století. Vzhledem k tomu, že se ke starokato-lické církvi hlásilo mnoho zámožných rodin, šlo všepoměrně rychle. Pozemek na stavbu věnoval staro-katolické obci podnikatel Josef Scheibler, který takéstavbu ze dvou třetin financoval. Jeho manželka Anto-nie darovala hlavní část vybavení včetně oltáře, křti-telnice a zvonu. Jako architekta vybrali starokatolícimladého Josefa Zascheho, který v roce 1899 v Jablonciprávě představoval svůj návrh nového římskokatolic-kého kostela. Zajímavostí je, že podoba starokatolic-kého kostela vyšla právě z návrhů, které architektZasche kreslil pro nový katolický kostel na Hornímnáměstí. Podle některých odborníků je starokatolickýkostel na dnešním náměstí B. Němcové nejčistší se-cesní budovou v Jablonci a nejkrásnější secesní sak-rální památkou ve střední Evropě. Stavba byla dokon-čena v roce 1902.
Do dnešních dnů se kostel dochoval v téměř původ-ním stavu včetně většiny architektonických detailů.V posledních letech prochází jeho interiér postupněcitlivou rekonstrukcí. Katolíci si na svůj chrám naHorním náměstí počkali ještě téměř tři desítky let.O tom ale zase někdy příště.
Z knihy Jana Kašpara Jablonec nad Nisou – Stručnýprůvodce sedmi stoletími města a knihy Jana StrnadaKapitoly ze stavebního vývoje Jablonce nad Nisou čer-pala Markéta Hozová.
Rychlý stavební rozvoj na přelomu století dal vzniknout budovám postaveným na svahu. Pro jejich výšku při pohledu od Nisy se jim říkalojablonecké mrakodrapy.
■ Adolf HeinrichPosseltdlouholetý jablonecký starosta (9. 5. 1844–13. 4. 1926)
Původním povoláním byl lesník,později se však věnoval exportuskla. Do zastupitelstva města bylpoprvé zvolen v roce 1877. O čtyřiroky později vystřídal v úřadustarosty Antona Jäckela a setrvalv něm celých 37 let, až do konceprvní světové války.
Od roku 1892 byl i zemskýmposlancem a v letech 1894–1915předsedou okresního zastupitel-stva.
V době, kdy stál v čele města,vznikla řada veřejně prospěšnýchstaveb. Bylo dokončeno dlážděníulic, budována kanalizace a vo-dovodní síť, parky, městské lázně,nemocnice, budovy obecnýcha měšťanských škol, umělecko-průmyslové školy, reálného a vyš-šího gymnázia i obchodní aka-demie.
Kulturu obohatilo nové divadloi městské muzeum. Významnýmpřínosem byly železnice Libe-rec –Jablonec –Tanvald a tram-vajové linky. Spojení se světem setehdy zdokonalilo i díky telefonnísíti.
To vše vedlo v roce 1911 měst-ské zastupitelstvo k tomu, abysvému starostovi po třiceti letechve funkci udělilo čestné občan-ství města a v roce 1918 titul„Altbürgermeister“.
Pro web města v r. 2008 zpraco-vala Jana Nová.
150 LET MùSTA JABLONEC NAD NISOU červen 2016
(I I)
Kříž ve Vysoké ulici■ Jablonecké maličkosti VI.
Hned dvě překrásné kresby Josefa V. Schey-bala znázorňují železný kříž na rohu Vy-soké a Švédské ulice. Jednoduchý, se stříškoukryjící plechové tělo Kristovo, vyrůstá z py-ramidálního podstavce, podloženého ještědvěma kamennými stupni. Na přední stra-ně, přímo nad schůdky z hrubé šedé žuly,má starodávným písmem vytesáno vročení– Anno 1777. To z něj činí jeden z nejstaršíchkřížů Jablonce. Pod Ježíšovýma nohama jepak kovaná destička pro nápis Dokonánojest! a držák na svíčku. Tak malebně všepřed půlstoletím zachytil Josef V. Scheybal.
Působí to, jako kdyby se znalec a milovník pa-mátek J. V. Scheybal snažil na obou kresbách,vytvořených ve stejném roce 1962, zachytit po-dobu kříže v nějaké zlé předtuše jeho zkázy.Pravda: v té době se již připravovalo odstraně-ní sousedního židovského hřbitova a zastavěnícelé oblasti panelovými novostavbami a mohlose zdát, že stará sakrální památka něco takové-ho zkrátka nemůže přežít. Ke zničení hřbitovaroku 1968 vskutku došlo a v ulici Vysoké pakpostupně vyrostlo rozsáhlé sídliště, které zcelazměnilo charakter místa. Ale kříž – bůhví jak –zůstal, společně s jasanem, před dvanáctipatro-vým panelákem nakonec zachován.
Vznik jedné z nejhezčích drobných památekJablonce halí tak trochu mlha zapomnění. Jistéje jen to, že kříž byl postaven v roce 1777 přistaré cestě mířící z Jablonce do Pasek a Smržovky.Tato komunikace vedla dnešní ulicí Mlýnskoua Vysokou napříč loukami a poli. Svůj velký vý-znam měla po celá staletí – až do poloviny 19.století, kdy byla nahrazena novou silnící ve-doucí při toku řeky v linii současné Podhorskéulice.
V předválečném soupise jabloneckých sak-rálních památek se dočteme, že tento kříž bylzřízen roku 1777 na pozemku hospodářství Jo-sefa Rösslera jakýmsi neznámým mladíkem.
A ve starším popise památek Jablonce z roku1878 zase najdeme údaj, podle něhož se zdale-ka viditelný kříž z kovaného železa tyčí na po-zemku u č. p. 335 a zřízen byl mládencem ne-známého jména. Na kříži byl prý následujícítext: Christus hat sicher ein untaldehaftes OpferGott dargebracht. Anno 1777. Aus der Tiefe ru-fen wir: Erhöre uns o Herr (v překladu asi:Kristus vskutku přinesl jedinou oběť Bohu. Ro-ku 1777 (postaveno). Z hloubi voláme: Vyslyšnás, ó Pane). Jedná se o citáty z Bible a o zná-mou přímluvu. Na hrubém kameni takto roz-sáhlé nápisy – až na onen letopočet – rozhodněvytesány být nemohly. Patrně byly zčásti vyve-deny na plechovém štítku pod Kristovýma no-hama či byly napsány barvou po obou stranáchpodstavce. Snad proto je do přepisu zamotáni letopočet, jakoby vše kdosi četl zleva doprava.To se ale můžeme jen dohadovat…
Stavitel je tedy neznámý. Ale: v Lilieho vlasti-vědě z roku 1895 najdeme v pasecké kapitolezmínku, podle níž: „První brusírny v místě bylypostaveny okolo roku 1770 jakýmsi Klingerem,který brousil duté sklo a postavil také Paseckýkříž (v originále Schlager Kreuz). A přestože seve starých jabloneckých soupisech sakrálníchpamátek hovoří o jakémsi mladíkovi, tak tentoúdaj ve svých textech spojují jak J. V. Scheybal,tak později i Václav Vostřák právě s křížem veVysoké ulici. Jenže: tato památka se skutečněnachází na jabloneckém katastru, byť jen párdesítek metrů od Jabloneckých Pasek. Mysleljsem si, že si jej oba znalci mohli zaměnit s kří-žem, který mapa stabilního katastru z roku1843 zobrazuje před domem č. 21 v nedalekéChelčického ulici. V samém srdci starých Pasek,kde by přeci byl název Pasecký kříž očekáva-nější. Jenže…
Dokumentováním a sběrem drahých kame-nů a minerálů se v Jablonci nad Nisou za-bývají členové Minerál klubu, z. s. Spolekvznikl před čtyřiceti lety a sdružuje několikdesítek amatérských sběratelů.
V prvním březnovém článku jsme popisovali,jak je hledání drahých kamenů a minerálův Jablonci nad Nisou složité a náročné. Uvedlijsme příklad, kterak byl nalezen větší kus křiš-ťálu a ametystu při opravě vodovodního řádupoblíže Dvořákovy ulice v Jablonci nad Nisou.
Takovýto kus kamene nevypadá vždy jako ty,které jsou předváděny například na výměnnéa prodejní výstavě našeho spolku v GymnáziuU Balvanu. Nález je často obalen jílem nebohlínou, takže není jasné, o co jde. Jelikož se přitěchto pracích používá technika, dojde většinouk jeho poškození nebo rozbití. V lepším případěpak následuje odborné řezání diamantovou pi-lou, broušení a nakonec leštění. Lépe na tomjsou sběratelé minerálů, tam většinou postačíopatrné očištění, popřípadě úprava.
V roce 1986, v době výstavby jabloneckéhobazénu poblíže ulice U Přehrady, bylo členy na-šeho spolku nalezeno místo s výskytem pře-krásných jehlicovitých krystalů křemene pota-žené krevelospekularitovými povlaky, viz. foto.Tyto krystaly ve tvaru ježka se nacházely v du-tinách biotitické žuly obalené jílem. Aby nedo-šlo k poškození krystalů, musely být vyjmutyručně i za cenu zranění nálezců.
Další velká stavba v Jablonci nad Nisou –stavba protipovodňové štoly od přehrady do ře-
ky Nisy v letech 2012–2013, přinesla nové nále-zy. Přístupové šachty byly poblíže křižovatkyPalackého–Riegrova, pak poblíže prodejny Lidl,u ulice Tovární a Za Plynárnou. Z tohoto místabyla žula skládkována poblíže bývalého podni-ku LIAZ. Zde byly nalezeny dutinky s krystalkykřemene a spekularitu.
Další skládka se nacházela na křižovatce ulicTovární–Široká. Mimořádný nález byl zjištěnv hloubce cca 15 m pod křižovatkou Riegrova–Roosveltova. Šlo o čedič, který se nalezl v žule.Čedič je vyvřelá hornina sopečného původua v oblasti Jablonce nad Nisou jde o mimořád-ný nález. Stejný typ kamene byl ve stejné doběnalezen při opravě štoly v JabloneckýchPasekách. Tam však byli rychlejší místní obča-né, kteří kámen rozebrali a použili do zahrá-dek.
Nález čediče v Jablonci nad Nisou včetně dal-ších vzorků byl darován Muzeu Českého rájev Turnově pro další generace.
Antonín Zajíček a Josef Vybíral
Historické nálezy kamenů a minerálů– II. díl
Koulelo se Jablíčko / z mrazu v teplo létanarazilo na plůtek / od dětského světa
Abeceda, soustava panelových domů nazývanápodle charakteristicky označených vstupů s vel-kými písmeny, byla postavena ve druhé poloviněsedmdesátých let. Autorem návrhu včetně řeše-ní podoby veřejného prostranství je architektPavel Švancer. Ten také na základě předchozíspolupráce oslovil výtvarníka Jiřího Nepasic-kého k vytvoření výtvarného akcentu na trav-naté ploše před domy. Nepasický spolu s JiřímDostálem navrhli objekt geometricky stylizova-ného jablka z vračanského vápence. Protože alenesehnali dostatečně velký blok kamene, mu-seli ho složit z menších částí. Kamenicky je paksestavoval a sochařsky zpracovával Jan Šesták.
V minulém roce se soše dostalo nového sou-seda. V bezprostřední blízkosti vyrostlo dětskéhřiště, jehož plůtek se Jablka téměř dotýká.Dílo koncipované jako dominanta otevřenéhoprostoru tím bylo vyřazeno ze hry, kompozičníi té dětské. Spoluautor díla Jiří Dostál se na věcdívá smířlivě: „Oplocenka působí trochu bizar-
ně, ale na druhou stranu je to lepší než sochuodstranit, což by v Jablonci nebylo nic nového.Blízkost extrémně frekventované komunikacena Liberec je pro rodiče malých dětí velkou sta-rostí. Chápu. Kamenná plastika to přežije, je-
nom přímo prosí o očištění.“ Ředitel liberecké-ho pracoviště Národního památkového ústavuMiloš Krčmář uvádí: „Nakládání s každým vý-tvarným dílem, a je jedno zda jeho stáří prově-řila staletí či jen desetiletí, musí být citlivě zva-žováno. Nesmí docházet k porušení celkovékompozice, do které bylo dílo zasazeno, a musíbýt myšleno i na ochranu těchto významnýchprvků. Umístění dalšího prvku do těsné blíz-kosti díla je velice diskutabilní, z mého pohledunevhodné.“
Veřejná prostranství, jako je například to ko-lem Abecedy, by měla být řešena komplexněa dílčí zásahy by neměly poškozovat existujícíkvality. Upřímně doufáme, že uměleckým dí-lům bude do budoucna věnována větší pozor-nost z pohledu celého prostoru, ve kterém senacházejí. Za spolek PLAC
Jan Picko a Jakub Chuchlík
Poznámka redakce: V současné době magistrátve spolupráci se sdružením PLAC hledá pro ka-mennou plastiku jablka vhodnější umístění tak,aby se opět jednalo o soliter bez rušivých prvků.
Náraz Jablka na plot■ Výtvarné umění 60.–80. let 20. století ve veřejném prostoru Jablonce – V. díl
Ve čtvrtek 9. června se k oslavám 150. výročípovýšení Jablonce nad Nisou na město při-pojí i zdejší Státní okresní archiv Dnemotevřených dveří.
Jablonečané se tak mohou podívat do míst, kte-rá běžně nenavštěvují. „Budeme prezentovatčetné jedinečné dokumenty týkající se města,a to takřka výhradně originály. Mezi hlavní tahá-ky patří originál císařské listiny z roku 1808 povy-šující vesnici Jablonec na tržní městys, vyhláškao povýšení lokality na město roku 1866 či origi-nál panovníkova znakového privilegia z roku1906,“ láká do archivu jeho ředitel Jan Kašpar.
Návštěvníci si budou moci prohlédnout i stolet staré noviny Gablonzer Tagblatt připomí-nající padesáté výročí získání statutu města v roce1916 nebo původní, jen zázrakem dochovanýhistorický městský prapor z 20. let 20. století.
K vidění budou i různé pamětní medailek 130. a 140. výročí města nebo ta ke 200. výročí
povýšení na městys. Stejně tak bude vystavenai záslužná medaile Pro Meritis.
Své obdivovatele si na výstavě jistě najdoui kopie některých dokumentů, jejichž originályjsou uloženy mimo archiv – například záznamprvní písemné zmínky o Jablonci z roku 1356.
„Zájemcům samozřejmě umožníme i pro-hlídku archivu. Během ní budou seznámenis novinkami v jeho činnosti a přiblížíme jimpředevším odbornou práci archivářů,“ uzavíráJan Kašpar. Jablonecký archiv se nacházív Turnovské ulici 40a a návštěvníkům Dneotevřených dveří slibuje neopakovatelné zážit-ky. Sraz zájemců před hlavní budovou archivuvždy v 9.00, 12.00, 15.00 a 18.00 hodin.
V letošním roce uplyne 150 let od povýšeníJablonce nad Nisou na město. Na jubilejnírok se pro Jablonečany připravuje řada akcía nezapomínáme ani na nejmladší pokolení.
V Jabloneckém měsíčníku v loňském roce od-startovala soutěž dětí z MŠ, které jsou tak zá-bavnou formou vtažené k tématu historie měs-ta. Jejich úkolem je kreslit obrázek na danétéma.
Tři nejlepší autoři jsou i s obrázky vyfocenia zveřejněni na stránkách Jabloneckého měsíč-níku. Každý měsíc část nejlepších prací vysta-vujeme v městské knihovně.
Na konci roku proběhne výstava nejlepšíchprací v Eurocentru. Šestým zadáním, které mě-ly děti za úkol namalovat, byl šperk. Do redak-ce přišlo mnoho krásných obrázků, z nichžjsme vybrali tři, jež se nám nejvíce líbily.
Sedmý úkol:Poslední dubnový den probíhá v Jablonci lam-pionový průvod s ohňostrojem. Tato tradice sekoná v rámci pálení čarodějnic o filipojakubskénoci. Akce se vždy účastní stovky Jablonečanů,
kteří u jablonecké přehrady sledují ohňostroj,jenž pro ně připraví statutární město Jablonecnad Nisou. Vaším sedmým úkolem je nakreslitohňostroj.
Díla vystavíme ve staré radnici – knihovněa ty nejzdařilejší odměníme. Obrázky očekává-me do pátku 13. června 2016 na podatelněv přízemí radnice nebo na adrese redakce:
Magistrát města Jablonec nad Nisou, re-dakce Jabloneckého měsíčníku, Mírové ná-městí 19, 467 51 Jablonec nad Nisou. Na obálkunapište heslo: Malujte s námi.
Doporučený formát výkresu je A4. Neza-pomeňte uvést celé jméno, věk a také kontakt.
Malujte s námi historii města
Statutární město Jablonec nad Nisou si v roce2016 připomíná několik významných výročí:660 let od první zmínky o osadě, 150 let od pový-šení Jablonce na město, 110 let městského znaku.
Městská knihovna ve spolupráci s redakcí Jab-loneckého měsíčníku vyhlašuje soutěž v rodin-ném kvízu Znáte–víte–tušíte. V deseti číslech(leden–listopad) městského zpravodaje a nawebových stránkách Městské knihovny Jablonec
nad Nisou www.knihovna.mestojablonec.czzveřejníme kvízové otázky, na které můžete od-povědět prostřednictvím vyplněného tištěnéhoanketního lístku (viz níže) nebo využijte inter-netového formuláře na webu knihovny.
Ze správných odpovědí budou vylosováni třivýherci, kteří obdrží upomínkové předmětyv oddělení pro děti a mládež. Úspěšní řešitelévšech deseti kol budou zařazení do závěrečné-ho slosování. Tři šťastní pak získají hodnotné
ceny. Závěrečné vyhlášení vítězů a předáníhlavních cen se uskuteční v prosinci v audio-vizuálním sále knihovny.
Své aktuální odpovědi posílejte do 13. června, naadresu: Městská knihovna Jablonec n. N., Dol-ní náměstí 1, 466 01, nebo vyplňte formulář nawebu městské knihovny v Sekci soutěžte s námi.
Vítězové květnového kvízu: Věra Fichnová,Marika Kocumová, Petr Krause. Ceny k vyzved-nutí v Městské knihovně v Jablonci nad Nisou.
Kvíz pro celou rodinu
1. Jabloncem protéká řeka:
a Černá Nisab Lužická Nisa c Kamenice
2. Památný strom Císařská lípa, který rostev Jabloneckých Pasekách v ulici U Staré lípy,má obvod kmene:
a 225 cmb 325 cm c 425 cm
3. Jablonecká přehrada byla postavena v letech1906–1910 za účelem:
a protipovodňových opatření b rekreace c chovu ryb
4. Ke známým jabloneckým kamenům patříbalvan nacházející se v dnešní ulici U Balvanu.Je znám jako:
a Čertův kámenb Hroudac Kotelní kámen
5. Jeden z jabloneckých parčíků vznikl napůvodním prostranství hřbitova. Jedná se o:
a Tyršův parkb Markovského výšinac park na Anenském náměstí
6. V Jablonci jste nikdy nemohli navštívit:
a botanickou zahradub zoologickou zahradu c jízdárnu
Jméno a příjmení
Adresa (ulice, město, PSČ
Telefon
e-mail
■ ZNÁTE–VÍTE–TUŠÍTE? Znalostní kvíz 2016 – Díl 6. /příroda/
