INFORMACE O CHAUI* 7 7ronk dvanct (1989) - 2,2

uzvrka dne 23.1.1989

tr.Dokument Charty 77 1 3 i 89 K Vbunin Seatex 2Dokument Charty 7714189 Vzpomnka na Jana Palach* 2Dokument Charty 77|5|89 Vldm stt*, astncch le procesu OSE 3Dokument Charty 77 16189 Hladovka kolektivu mluvch 4Dokument Charty 77l7|89 Podkovn 4Dokument Charty 77 18 i 89 Prohlen k lednovm udlostem 5Oznmen nezvislch iniciativ 7Sdlen VOUS .877(Jan Kivan odsouzen) 7

878(L,Rychvalsk ped soudem) 8879(Domovn prohldka u Jana Sabaty) 8880(Tom8 Tvaroch odsouzen) 8881 (Miroslav KvaSnk ped souden) 9882 (Hlavn len s Luboem Rychvalskm) 9883 (Tr. sthn za ast na manifestaci 15.1.1989) 10884(Ing.P.Dudr a J.Nmec maj bt souzeni) 10885 (Stanislav Ritter zadren) 10886(O.Klodner trestn sthn pro ast na manifestaci 19.1.) 10887 (Domovn prohldky v Bratislav) c 11888(Ji Fajaon ped samosoudcem) 11

Solidarita ze sem Vchodn Evropy (Sovtsk nezvisl skupiny k 70.vrozaloen eskoslovenska, Prohlen Polsko-cs. solidarity, Prohlen polskdemokratick opozice, Telegram z Lotyska, Telegram z Leningradu, Dopis zeSopron) 12Zstupci NUS na pedsednictvu vldy 13Dopis M.Rejchrta ministryni kolstv 14V samizdatu nove vylo... 14Krtk zprvy (Zemela Marie Valachov, Setkn s V.Mischnikem, Setknis americkmi sentory, Jednn KMS a s .mrovho vboru, Represe v Lipsku,Protestn manifestace ve Varav, Zprvy z vehodni Evropy, PodkovnS.Pitae, Mlad vtvarnci pi CSVU se solidarizuj, Protesty proti n-silnostem Bezpenosti v Praze 15.1.1989, Plotn akt v Chomutov, Lenka aPetr Hrachov p presidentu republiky, Jednou vtou..., SPUSA za PetraCibulku, M.Hjek pe redakci Rudho prva, Vc Rudmu prvu, Spornlev a glosa o Stefnikovi, Dopis Rudmu prvu, Dopis vld SSSR) 15J.Tlchi Jak jsem se stal hrdinou (fejeton) 19oooooeoot9oeft*e*eo*ecaoaeooooo90ootc ooooeeooeoooooeooeoeo

Informace o Chart 77 vydv nezvisl redakn skupina signat Charty 77Heman Chrom, Podol 2762, 276 01 MlnkPavla Palouov, Na Kamp 8, 118 00 Praha 1Petr Ohi, Anglick 8, 120 00 Praha 2

Informace o Chart 77 vychzej jednou za 14 dn. Jsou periodickou tiskovinou,nezvislou jak na sttn moci, tak i na Chart 77. zce spolupracuj a mluvmiCharty 77 a zveejuj v plnm rozsahu vechny dokumenty Charty 77 jako i vechnasdlen VONS. Nklady na vrobu a distribuci jsou hrazeny z dobrovolnch pspvkz domova i z ciziny. Signatm a aktivnm stoupencm Charty 77 v eskoslovenskuse Infoch poskytuje podle technickch monost, a to zdarma. V ppad vrobya distribuce Infochu, kter jsou nezvisl na na redakci, jsou nklady na jedenvtisk i s potovnm 10 Ks.Petiskovn i jin pebran text zveejnnch Infochem je mon jen s uvedenmpramene. Bez uvedn pramene je mono pebrat dokumenty Charty 77, sdlen VOUS,

4*

' jako i texty, z jejich charakteru i uvedenpetice, oteven dopisy, fejetony, jakje zejm, e nebyly psny pro Infoch.

-2-

Charta 7713189 11.1.1989X vbunin Inttx

Adresovno Federlnmu shromdn CSSR. * pedsednictvu vldy SSR.V souvislosti s katastrofou letounu Boeing 747, kter oe ztil 21. prosince

1988 ne skotsk msteko Lockerbie, se tnovu stale stedem pozornosti vbuninaeskoslovensk vroby Seatex.

Vlda CSSR nepopr, e ke znien letadla a zhub 270 lid mohla bt pouitaprv* tato ltka. Lse uvtat, e navrhla - a nvrh byl britskou stranou pijat- aby skupina eskoslovenskch odbornk pispla na mst k Identifikaci pinyaetst.

eskoslovensko Jisti nen Jedinm vrobcem a vvozcem vbunin, l u kpromyslovm i bojovm elm. Vld tak prohlauje, e "eskoslovensko nikdynedodvalo a nedodv taskaviny teroristickm organizacm**.

To vak nezbavuje odpovdnosti ani vldu, ani obany.Seatex byl u dve prokazateln pouit irskmi teroristy a byly tak zabaveny

zsilky Semtexu, ilegln pasovanho do Britnie, dajn s Libye. Britsk vldaped asem podala, aby vrobce pidval do Seatexu aroaatickou ltku, kterby umonila Jeho snaS odhalen a identifikaci.

Informace o vvozu eskoslovenskch vbunin a ppadnch akcch s.ad zaji-tujcch, aby vrobku Kade in Czechoslovakia nebylo mono vyuvat k hanebnmteroristickm inm, jsou nedostaten, ne-li nulov. My, kte se nechceae podletna odpovdnosti za tuto hanbu, drazn vyzvme vechny obany, tisk a Federlnshromdni CSSR, aby poadovali informace o vech aspektech vvozu eskoslovenskchvbunin i jinch zbran a vypracovn takovch opaten, kter by znemonilajejich pouit teroristy.

dme eskoslovenskou vldu, aby Jednoznan odpovdla na nsledujc otzkyiII Do kterch zem, za jakch podmnek a v jakm mnostv Je vyven Semtex

a podobn vrobky, kter jsou zneuiteln teroristy?2| Jak opaten u vlda uinila, a jak jet hodl uinit, aby zahranin

zkaznci neposkytovali eskoslovensk vrobky teroristm?3| Jak dvody na vld brn v tom, aby podnikla psiuSn kroky, dky nimi

by s.vrobky byly snadno odhaliten pi celnch a Jinch kontrolch a dky niaby pi jejich nalezen mohl bt zjitn pvodce jejich zneuit.

dme tak, aby vlda prbn Informovala veejnost pedevm o svch dalchrozhodnutch a inech v tto oblasti. Nelze dle tolerovat, aby eskoslovenskvbuniny a zbran slouily ve svt teroristickm skupinm.Torn! Bradlek Dana Mscov Saa Vondraaluv Charty 77 mluv Charty 77 mluv Charty 77

Charta 77i4|89VzposcCnka na Jana Palacha

Zde, na tomto mst, se ped dvaceti lety uplil Jedenadvacetilet studentfilosofick fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach.

Zemel mlad lovk, o kterm Jsme vdli a vme tak mlo prv proto, e nebylnikterak vjimen krom toho, e bral nesmrn vn to, co si lid v tto zemikrtce pedtm slibovali. Nabdl svj ivot jako obt, aby nm ty sliby pipomnl.

Umel, protoe chtl vykiknout co nejhlasitji. Chtl, abychoa si uvdomili,co se to s nai dje, abychoa uvidli, co to vskutku dlme, a uslyeli, co tovskutku kme v tom ase stupk, o kterch se kalo, e Jsou nezbytn,kompromis, kter byly vydvny za rosunra, a taktizovn, o kterm se leckomuchtlo vit, e Je chytr. Vytrcelo sa tehdy vdom, e i pod nejvtm tlakemmus pi tom vem cosi zstat, cosi zkladnho, s m na trh u nelze e bez eholidsk ivot ztrc svou nezadatelnou dstojnost.

Jan Palach umel a vichni jsme pak na chvli onmli. Statiscov proud lidse vinul ulicemi Starho Msta, aby se poklonil jeho pamtce ped rakv vystavenouv Karolinu. Bylo to nco zsadnho, co ns tehdy vechny spojilo. Ale bylo tomlo, jak ukzalo dvacet uplynulch let. Kaln povode l, kter Jan zoufalenastavil vlastn tlo, dosud neopadla.

-3-

Dost mon, e opit oastv as taktizovn, kompromis * stupk. Dobe vme,e se tu hned tak nedohodneme o tou, co Je v ivot lovka, v ivot spolenostinajdleitj. Ke se nm pak zdt, nie takovho ani nen. Pipomnka absolutnobiti Jana Palacha nen proto neasn. Pokusme tedy pedstavit si tu chvli,kdy sbral odvahu ke svmu inu a kdy nm pak v blzkosti bronzov podoby svtce,patrona zem esk, stranm zpsobem pipomnl, m Jsme sami sobi povinovni,nemme-li zahynout jako lidsk spoleenstv* Vydrme chvli hledt do toho ohn,abychom se rozpomnli, e nco takovho vbec existuje* nco, e m nelze ne trhani vera, ani dnee, ani stra. Co dl lidi lidmi prv tm, e je pesahuje,a co Je ve sdrav spolenosti nakonec spojuje*

Ten pohled vydrme jen chvli. Oslniv svtlo mlo by ns donutit sklopitoi a samyslet se nad sebou.

Ob!" Jana Palacha nen Jen histori, ale stle ivou vyrvou pro ns pro vechny,kte si uvdomujeme, co jsme dluni. Zanme tedy splcet svj dluh ji dnes.

Poklome se jeho pamtce a napimme setTom Hradlek Dana Nmcov Saa Vondramluv Charty 77 mluv Charty 77 mluv Charty 77(Tato alova mla pednst na Vclavskm nmst dne 15.1.1989 Vlasta Chramostov.Bylo v tom zabrnno.) *

Charta 77 1 5 89 Vldm stt, astncch se procesu KBSKPan a pnov,

prv Jste podepsali dokument, v nm se vichni astnci helsinskho procesuzavazuj, e ae "vyhnou jakmukoli inu, kter nen v souladu s ustanovenmiZvrenho ektu a dalch dokument KBSl" a e "uznvaj, e jakkoli takovin by pokodil Jejich vzjemn vztahy a bude pekkou rozvoje spoluprce mezinimi".

V nedli 15. ledna rozbily masivn policejn sbory v Praze za pomoci obrnnchtransportr, vodnch dl, alznho plynu a psu pokojnou manifestaci eskoslovenskchobanu, kte chtli uctt pamtku studente Jana Palacha, jen se ped dvacetilety uplil na Vclavskm nmst, aby varoval ped pokraujc demoralizacispolenosti po invazi vojsk Varavsk smlouvy do eskoslovenska. Skupina zstupcnezvislch iniciativ, kte chtli na mst Jaho inu poloit kvtiny, bylazadrena polici. Zvltn policejn jednotky a Lidov milice pak do veernchhodin rozhnly, bily a kropily vodnmi dly po celm stedu msta tlace oban,kte se chtli zastnit pietnhe aktu. Policie zranila mnoho lid, nkter vn.V pondl 16. ledna pak policejn Jednotky akci zopakovaly. Jeatlie vak v sedlimohly alespo pedstrat, le uzavely Vclavsk nmst, aby ppadn zabrnilynaplnn anonymn hrozby, pravdpodobn fiktivn, e na Vclasvkm nmst optzaplane lidsk pochode, v pondl svj zsah zmrn vyprovokovaly. Kdy nkolikzstupc nezvislch iniciativ poloilo kvtiny u pomnku sv.Vclava, ani byk tomu pizvali dal obany, policie je okamit zadrela, uzavela sted mstaa rozhnla, opt pomoc vodnch dl, slznho plynu a obrnnch transportr tisceoban, kte jm v t dob prochzeli. Teprve policejn brutalita pimla mnoh,aby hlasit protestovali. Surovosti vi pokojnmu obyvatelstvu a uvznn trnctizstupc nezvislch iniciativ a dalch oban, je tedy demonstrac sly a elovmpolitickm aktem.

eskoslovensk orgny sttn moci byly sice vvojem mezinrodn situace pinucenypodepsat vdesk dokument, ale sna aa ve skutenosti zabrnit jakmukoli vvojik demokraeii, rozvoji nezvislho a svobodnho mylen a obanskch iniciativV poslednch tech mscch proto vystupovaly zsahy proti nezvislm skupinma uvznili nap. mlad aktivisty Nezvislho mrovho sdruen, z nich dosudzstvaj ve vazb Tom Dvok a Eara Marvanov} ve vazb jsou rozn Petr Cibulka,ktermu hroz za en nezvisl kultury a deaet let vzen, Eva Vidlaov,kter vystoupila na jeho obranu, a Ivan Jirous, kter ze petici, poukazujc naodpovdnost sttnch orgn za smrt politickho vzn Pavla Wonky ve vzen, ektrest do pti let* V psychiatrick 1 Sebn je dosud Augustin Navrtil, autor peticeza nboensk svobody a odluko crkve od sttu, kterou podepsalo vc ne pl milinulid. \ \>

V tomto pmm toku na helsinsk proces nen eskoslovensko samo. tJady NDR^ \

systematicky kriminalizuj a nut k vystihovn* aktivisty nezvislch obanskchiniciativ. kdy nap. o pleitosti 7Q.vro zavradn Rosy Luxemburgov aKarla Liebknechta zdrazuj, e "svoboda Ja vdy svobodou pro Jinak smlejc"a protestuj proti zkazu sovtskch filmu a asopisu. Tsn pad podpisem vi-dnaltho dokumentu uvznily v Lipsku kolem stovky lid, s nichl osm zastv vavzen s obvinnm pro pokozovn sttnho podku, sa co mohou bt odsouzenia na pit let. V tdnu ped podpisem vdeskho dokumentu uvznily bulharsk adysedm aktivistu Nezvisl spolenosti pro lidsk prva, mj.se poskytovn rozhovorupro zpadn rozhlasov stanice. O situaci v Rumunsku nen teba hovoit.

2 tchto postupu lze usuzovat, Se se vytv faktick seskupen nkolika vld,zameno* jak proti pozitivnm zmnm ve vchodn sti Evropy, tak proticeloevropskmu sbliovn, Jeho vznamnm aktivnm prvkem Je helsinsk proces.M-ii positivn vvoj pokraovat, nelze pehlet a tolerovat, kdy nkter vldychpou dokumenty, kter pokrytecky podepisuj, za cr papru.

Teprve as uke, zda sa podpis vld ptaticeti astnickch stt poddokumentem, jeho smluvn zvazky st astnk nepln a zejm plnit zatmnehodl, stane pece jen impulsem pro zlepen situace v oblasti lidskch prva zda postup vld, kter ve Vdni daly pednost uzaven nsledn schzky zvrenmdokumentem ped jejm ztroskotnm, bude dodaten ospravedlnn. K tomu Je tebanejen trplivosti, nbr i rozhodnosti.Pi posuzovn situace v eskoslovensku si prosm uvdomte, e policejn sbory

byly nasazeny nikoli proti rozvnnm davm, nbr proti astnkm pietnhoshromdn, a e Stanislav Penc ml. , Jana Petrov, Saa Vondra, Jana 3ternov,David Nmec, Dana Nmcov, Ota Veverka a Petr Plack Jsou spolu s Josefem Skem,Markem Ptkem, Vclavem Kratochvlem, Jitkou Vavkovou, Jim Fialou a VclavemHavlem vznni nikoli proto, e kladli bomby, ale za to, e kladli kvtiny.V Praze 17.1.1989 Tom Hradlek

mluv Charty 77(Mluv Charty 77 Dana Nmcov a Saa Vondra jaou ve vzen.)

, *

Charta 7716(89 Hladovka kolektiva mluvch Praha 17 . 1 . 1989Kolektiv mluvch spolu s daimi aktivisty Charty 77 bude v nedli 22.1.1989

dret hladovku na protest proti trvajcmu nezkonnmu vznn ady s.obanz politickch e nboenskch dvod a rovn na protest proti uvznn pedstavitelCharty 77, dalch nezvislch Iniciativ a jednotlivch spoluoban, kte chtlive dnech 13. a 16. ledna kvtinami uctt pamtku Jana Palc ha.

Seznam nespravedliv vznnch s.oban pedlo mluv Charty 77 pslunmadm.

Tom Bradlekmluv Charty 77

(Dal dva mluv Charty 77, Dana Nmcov a SaSa Vondra, Jsou ve vzen.)*

Charta 77 I 7 | 89 Podkovn Praha 20.1. 1989Mezinrodn spolanosti pro lidsk prvaZurich, Vde, Frankfurt n.M.

Charta 77 dkuje tmto pracovnkm a spolupracovnkm Mezinrodn spolenostipro lidsk prva (IGFM)

,zejmna Dan Seidlov, ale i dalm, za organizaci

mezinrodn etzov hladovky, kter mla pispt k vyhlen amnestieeskoslovenskch politickch vz.

Tato morln vznamn akce, Jej sousti bylo i odesln protestnch dopispednm eskoslovenskm initelm a tak pozdrav vznnm, Je novm svdectvmo monostech celosvtov solidarity v oblasti prosazovn a obhajoby lidskchprv.

Nae vel dky pat t vce ne 800 obanm vcarska, Rakouska, NSR, Norska,vdska, Dnska, Francie, Anglie, Holandska, Itlie, Polka, Ma3arska, eskoslo-venska, Kanady, Austrlie, USA a dalch zem, kte jednodennm hladovnm adopisy vyjdili rozhodn nesouhlas s tm, e v eskoslovensku Jsou v rozporus pijatmi mezinrodnmi dohodami stle Jet trestn sthni s vznni nkte

-3-

nkte oban aa sv Kritick a nekonformn nzory a aa jejich en.Je tk posoudit konkrtn vsledky, ktar tato mezinrodn hladovka pinesla.

Minimln pisnila k prepultn jednoho politickho vzn, Valtera Kanii, jemubyl mnohalet trest odnt svobody peruen z vnch zdravotnch dvod j mon

,

e pomohla i k uritmu posunu v posuzovan nkterch domnlch trcatnch in.Pi rigidnch pstupech a. politick a soudn moci. licch se u dnes osteod pstup sovtskch, maarskeh i polskch, je i to spch.

Souasn bychom chtli podkovat pracovnkm Mezinrodn spolenosti pro lidskprva (XGFM), zvlt pan Dagmar Vankov a panu Johannu Moravitsovi, aa socilnpomoc rodinm nespravedliv pronsledovanch i jednotlivcm a rovn aa intervenna informan innost ve prospch nespravedliv athanch eskoslovenskch oban.Hase dky pat t osobnm patronm vesnnch a jejich rodin.

Tom Hradlekmluv Charty 77

(Dal dva mluv Charty 77, Dana Nmcov a Saa Vondra, jsou ve ven.)*

Charta 77|8|89 Prohlen k lednovm udlostem Praha 22.1.1989Zstupci eskoslovenska pijali dne 15. ledna 1989 zvren dokument vdesk

nsledn achaky KBSE. Zavzali se mj . "respektovat prvo svch oban aktivnpiapvat jako jednotlivci nebo sdruen s jinmi nzory k prosazovn a ochranlidskch prv a zkladnch svobod." (13e), a "usnadovat pm kontakty a komunikacimezi tmito jednotlivmi organizacemi a institucemi jak uvnit jednotlivchastnickch stt, tak mezi nimi a odstraovat zkonn a administrativn pekky,nesluiteln se zvry KBSE, pokud existuj" (26).

V uplynulm tdnu policejn jednotky za asisence lidovch milic brutlnrozehnaly pokojn shromdn obyvatel na Vclavskm nmst v Praze. Ji pedtmrozpoutali nkte pedstavitel sttn moci a at tisku livou a pomlouvanoukampa proti nezvialm iniciativm, naznauj, i pmo obvinuj pedstaviteleobanskho hnut, e chtj dohnat mlad lidi k sebevrad. Pl o jakchsitelefonickch hrozbch umstit v kin, obchodnm dom a jinde bomby. Kdosi prvyhrooval stelbou. Sud prvo 21. ledna tvrd, e "jsou to nesporn vhrkyorganiztor a podncovatel akc na Vclavskm nmst". Za n jsou pak vydvninikoli skuten pvodci tchto provokac, ale nezvisl iniciativy, zejmna Charta77. Jako ozvna SO.let, vraz odmtnut lepch mezinrodnch vztah a nectyke smluvnm partnerm v helsinskm procesu zn obvinn, e tyto iniciativy jsouzeny z "neptelskch center" v zahrani.

Druhou, mrnj linii propagandy pedstavuj tvrzen, e "provokace brnpestavb", e demonstracemi se nic nevye, e "diskusi pijmme, ale snekonstruktivnm vybjenm vin se nebudeme smiovat".

Shrneme nejprve fakta.Charta 77 ani jin obansk iniciativy neorganizovaly dn demonstrace.

Pedstavitel pti iniciativ se dohodli, e v nedli 15. ledna ve trnct hodinpolo kvtiny na mst, kde se ped dvaceti lety obtoval Jan Palach, aby varovalped postupujc kapitulac a demoralizac eskoslovensk spolenosti, tedy pedtm, co se pozdji skuten stalo a co ns zatuje dodnes. Krtk pietn aktna Vclavskm nmst ml probhnout za asti nkolika destek ptel. Nezvisliniciativy dle navrhovaly obanm, aby vzpomnli Palachov pamtky poloenmkvtin na jeho hrob 21. ledna 1939, a to individuln, v ase, kter si sami zvol.Ani ve Vetatech neorganizovaly tedy masov shromdn.

Sloky sttn moci, kter se ct ohroeny pozitivnm vvojem v nkterch zemchvchodn poloviny Evropy a v mezinrodnch vztazch, projevujcm se i oivenmobanskch postoj v eskoslovensku, se zejm rozhodly vyut tto pleitostik toku proti nesvilm iniciativm. Odmtly dal jednn o alternativnchmonostech uctn Palachovy^pamtky

. Situaci ovlivnil dopis, ohlaujc, e 15. lednaopt zaplane lidsk pochode. Bylo mon pedpokldat, e je to provokace. Nebylvak mon vylouit, e kdosi se rozhodl k zoufalmu inu. Tomu bylo teba zabrnit.Protoe s.televise odmtle nabdku Vclava Havla, vyuil zahraninch sdlovacchprostedk. ^

V nedli 15. ledna mla tedy sttn moc zminku k uzaven Vclavskho nmst.V nsledujcch dnech nikoliv. V pondl zneuila skutenosti, e nkolik zstupc,

-6-

v nedli zadrench, poloilo kvtiny u pomnku ev.Vclava. 0 svm individulnmzmru veejnost neinformovali a nelze Je tady obvinit z organizovn demonstrace,otografie z Jejich zatkn dosvduje, e ptomno bylo jen nkolik desteknehodnch chodc. Pot vtrhly na nmst, kterm v tto dob* prochzej bntisce Ud, stovky policist, obrnn transportry a vodn dla. V ter 17 .ledna,po dlaiia vpdu bezpenostnch jednotek na Vclavsk nmst, byli lid, zejmnamlad, u oprvnn poboueni jednnm sttn moci. Provolvali proto hesla,Odsuzujc nsil, dajc svobodu, demokracii, proputn zatench. dalisPite pravdu! Nelete 1 Al ije Charta! At ija Havel! Lidsk prva! Hovou vldu!Vrate nm Dubeka! Gorbseov to vid, Honza Palach atd. Ve stedu a va tvrtekse sely zcela spontnn tisce lid, aby diskutovali o situaci v eskoslovensku.Zdrazujeme, e i pi brutalit, s jakou policie zashla zejmna ve tvrtek19. ledna, kdy bylo mnoho lid zranno, sa demonstranti chovali klidn a dstojn,netoill na bic komanda, nehzeli kamenm, nerzbjeli dn pedmty. Kdylid, prchajc ped vodnm dlem, porazili popelnici, postavili ji a vrtilido n odpadky, kter se vysypaly. Lze takov chovn nazvat "vybjenmnekonstruktivnch vn"?

Brutalita podkovch Jednotek byla tedy nejen zcela neoprvnn, ale zmrna szmen i proti lidem, kte nhodn prochzeli Vclavskm nmstm. Zejmproto, aby zastraeny byly nejen vechny projevy nezvislho mylen, ale abykad oban poctil, e sttn moc si proti nmu mae dovolit cokoliv. Jej ponnlze hodnotit Jen jako oteven tok proti spolenosti, proti vvoji k demokraciiv systmech, zaloench na ztroskotavm stalinskm modelu a proti mezinrodnmusbliovn, monmu jen pi prosazen lidskch prv jako spolen civilizanhodnoty.

dn nezvisl iniciativa v eskoslovensku nevol po nsil, nbr po dialogu.Nechceme, aby pedstavitel moci dovedli spolenost k vbuchu, kterm by bylismeteni podobn jako Gomulka i Gierek, k vbuchu, jeho et by vak celspolenost musela dlouho splcet. Pokojn dialog o tom, jak sladit politickoupraxi s mezinrodnmi pakty o lidskch prvech, kter eskoslovensko pijalo,nabz Charta 77 dritelm moc u od svho potku ped dvancti lety. Reakcjsou pouze pomluvy, perzekuce, policejn pronsledovn a vznn. Jen v poslednchtdnech prokzaly nezvisl iniciativy svou vli ke kompromisu peloenmmanifestace k 40.vro deklarace lidskch prv na Skroupovo nmst. A tak klidnma dstojnm prbhem tto manifestace. Nezvisl mrov sdruen dalo primtorahlavnho msta Prahy o pidlen slu, kam by peloilo z Vclavskho nmstdiskusn odpoledne poslednch sobot v msci. Primtor dost zamtl.

Nahrazovn dialogu nsilm Je tedy monopolem sttn moci, respektive tchJejch pedstavitel, kte Jsou sodpovdni za alostn stav eskoslovenskspolenosti. dme proto, aby konen odstoupili a byli nahrazeni politiky,schopnmi zahjit celospoleensk dialog.

dme, aby byli odvolni z funkc vichni initel, zodpovdn za neodvodnna brutln postup policejnch sil a Lidovch milic proti pokojnm shromdnmobyvatel, pedevm federln ministr vnitra a nelnk Sprvy SNB pro Prahu aStedoesk kraj.

Bez dialogu nen mon nejen demokratick pemna spolenosti, ale ani eenokamitch a nejnalhavjSch hospodskch a spoleenskch pot. K tomu jenutn propustit ihned vechny zaten a zruit jejich obvinn, pestat lht vesdlovacch prostedcch a otevt jejich strnky pravdiv diskusi, umonitregistraci a legalizaci nezvislch skupin a asopis. Jsme pipraveni jmenovatsv zstupce pro konstruktivn televizn besedu s pedstaviteli sttnch orgn.Pro uklidnn situace a k zahjen dialogu dme, aby Nrodn vbor hl.m.Prahya nrodn vbory v mstech, v nich si to oban budou pt, poskytly veejnprostranstv nebo sly, kde by mohli vichni lid svobodn vyjdit sv nzorya diskutovat o cestch ke spoleenskmu rozvoji eskoslovenska.

Charta 77 nen politick organizace, kter by mohla nabzet konkrtn modelypolitickho uspodn. Jej zkuenost Je vak prv zkuenost mon pluralitya dialogu rznch politickch a spoleenskch postoj, pesvden a duchovnchorientac. Tuto svou zkuenost me nabdnout jako skrovn pspvek k nezbytnmudialogu v cel spolenosti. Tom Hradlek(Hluv Charty 77 Dana Nmcov a Saa Vondra Jsou ve vzen) . Iwe Charty77

Dokument Charty 77 Prohlen k lednovm udlostem byl sveejnu na tiskovkonferenci, kte konala v Prut dne 23. ledna 1989. Signati Charty 77 LadislavLis, Anna Sabatov, Libue 3ilhnov a Petr Uhl * len Nezvislho mrovho sdrueniTom Tvaroch na ni zodpovdli dotazy zahraninch novin. Tlakov besedy sezastnili pracovnci agentur ATP, ANSA, AP a Reuter, dopisovatel Hlasu Amerikya pracovnci Jedn televizn spolenosti. Beseda se tkala zejmna nedvnchdemonstrac v Praxe, policejnch a soudnch repres a znny postaven nezvislchskupin ve spolenosti.

*

Osn

n

i nezvislch iniciativMinul tden jsme jako zstupci pti nezvislch iniciativ informovali Obvodn

nrodn vbor v Praze 1, e se dne 15.1. ve 14 hod. setkme ke krtk vzpomncena Jana Palach* u sochy sv,Vclava na Vclavskm nmst v Praze. Protoe jdeo krtk vzpomnkov akt a nikoliv o manifestaci i veejn shromdn, nemmeve smyslu zkona oznamovac povinnost. Tuto skutenost jsme opt zdraznili veformlnm odvoln, jim jsoe reagovali na neoprvnn zkaz, vydan ONV v Praze1. Uvedli Jsme zde. e na svm pvodnm myslu trvme.

Dne 10.1. dolo k Jednn naich zstupc s JUDr.Martinem Houskou* vedoucmodboru vnitnch vc NVP, kter na ns nalhal, abychom od zmru uspodat setknustoupili. Dle navrhoval, aby setkni probhlo jinde. V jednn se mlo pokraovatdnes, 11.1., avak Martin Houska telefonicky oznmil, e vzhledem ke stanoviskupolitickch orgn nem dal jednni smysl a e ady na svm zamtavm stanoviskuk setkni na Vclavskm nmst trvaj.

Po dkladn vaze jsme se rozhodli uskutenit setkn na pvodn dohodnutmmst a v pvodn dohodnutou doubu. Pokud pak Jde o anonymn dopisy, adresovanVclavu Havlovi a Dan Nmcov, psan lovkem, kter se na tomto mst vodpolednch hodinch dajn mn uplit, nevyluujeme monost, e jde o provokaci,j m bt diskreditovno nezvisl hnut v eskoslovensku. Kdyby vak nkdoskuten choval sebevraedn mysl ohlen v dopisech, znamenalo by pro nhoodvolni vzpomnkovho aktu potvrzen toho, ze je na nho upena pozornostveejnosti, a mohlo by to bt naopak Impulsem pro uskutenn jeho zmru. VyjdenVclava Havla a Dany Nmcov k tmto dopism povaujeme za dostaten jasnstanovisko, kter by mlo pisatele od jeho neastnho smru odradit.V Praze 11.1.1989Petr Plack - esk dtij Toml Hradlek, Dana Nmcov, Saa Vondra - Charta 77

1

Heman Chrom. Stanislav Penc ml., Ota Veverka - Mrov klub Johna Lennona* Ondejern, Jana Petrov, Milo Zeman - Nezvisl mrov sdruen) Petr Barto, PavelJungmann, Bedich Koutn - SPUSA.

WmWmW mmmmm finwtmn

Sdleni Vboru na obranu nespravedliv stihanch, kterf je s. ligou pro lidskprva a lenem Mezinrodni federace pro lidsk prva (FIDH)Vechna sdleni VONS Jsou zaslna Federlnmu shromdn. Jmna a adresy lenVON8 jsme zveejnili ve sdlen .860.Sdlen .877 (Jan Klvan odsouzen)

Samosoudkyn obvodnho soudu pro Prahu 1 JUDr.Marie 8cheuzerov soudila v hlavnmleni dne 9.1.1989 271etho elektromontra Jana Kivena z Roudnice n. Labem,signate Charty 77, alovanho s tr.inu toku na veejnho initele podle 115612tr. zkona a trestnho inu stovn pravomoci veejnho initele podle SISatr. zkona, jich se ml dopustit pi manifestaci 28. jna 1988 na Vclavskm nmstv Praze. I kdy jedin svdek, nstrm. Skla vypovdal znan neurit - nedokzalnap. uvst, Jak hrub vroky obvinn vyslovil - a i kdy Jan Kivan popral,e by ae alovanho jednn dopustil, byl uznn vinnm spchnm tchto in aodsouzen ke tyem mscm odnt svobody s podmnnm odklsdem na jeden rok.Prokurtor ae vzdal prva odvolat se, J.Klvan ai ponechal lhtu na rozmylenou.(Vis sdlen .850 a 874.)V Praze 10.1.1989

-8-

8dlen g.878 (lubog Kvchvalskv ed soudem)bkxesnZ prokurtor pro Prahu 1 JUDr.Milan Trkal aluje Luboe Rychvalskho,

na*. 11,4.1964, hldce o. p.Konstrukt lva Praha, trvale bytem Karlovy Vary - StarKole, Dvokova 23, pechodn bytem Praha 5, Kov 48, pro tr.iny stovnvkonu pravomoci veejnho initele [1156a tr.i*] a toku na sttn orgn a orgnspoleensk orgaaixace [U54|2 tr.a.]. Uvedench tr.in ee ml L.Rychvalskdopustit tm, e 28.jna 1988 pi nepovolen manifestaci na Vclavskm nmstneuposlechl vzvy k vyklizen prostoru a e pi zkroku VB k vyt leen shromdnch"pocnl vykikovat hrub osoujc nadvky na adresu zekroujcch pslunkVB". Zejmna pak tm, e kdy proti nmu Jedin prokuraturou navren svdek,nstrm.Josef Beran pouil obuek, "poal se na svdka vet a kikem povzbuzovalpihlejc k ajevnmu odporu vfii zakroujcm pslunkm VB". Bude-liL.Rychvalsk, kter Je sthn na evobod, uznn vinnm tmito trestnmi Siny,hro mu trest odnt svobody a do jednoho roku.

Hlavn len v tr.veci L. Rychvalskho ped sentem obvodnho soudu pro Prahu1 sa pedsednictv JODr.Jany Pcbtov bylo stanoveno na 19. ledna 1989 v 9,00 hodindo mstnosti .222 v budov tho soudu na Ovocnm trhu 14,

V trestn vci proti L.Rycuvalsknu se opakuje stereotyp obvinn, produkovanchjako na bcm psu proti destkm astnk manifestace dne 28.jna. Kdy seped soudem uke, e obvinn ne uvdnm mst vbec nebyl a e se alovanchin nedopustil, je nleitost zpravidla pedna nrodnmu vboru k projednnjako pestupek, ani by soudce i prokurtora napadlo pomyslet na svou povinnoststhat zastnn pslunky SNB pro tr.in kiv vpovdi nebo kivho obvinn.

Uvame vak hypotetickou monost, e se L.Rychvalsk opravdu zastnilprotistavn zakzan manifestace 28.jna, e pi nezkonnm a brutlnm zsshuproti manifestantfim vykikoval vtky na adresu zakroujcch pslunk SNB aze se po zmlcen obukem doadoval pomoci pihlejcch. Jsme toho nzoru, ei kdyby se vci opravdu sbhly takto, ml by bt L.Rychvalsk spe ocenn zamimodnou obanskou statenost. Sthn e potrestn by ml bt nstrm.Josef Beran,kter ho bil. A zvlt by mli bt sthni a potrestni ti, kdo k tomuto absurdnmubit a brutalit vydali rozkaz.V Praze 10.1.1989

*

Sdleni .879 (Domovn prohldka u Jana Sabaty)Dne 11. ledna 1989 byla provedena v byt Jane Sabaty, v Kallabov 29, Brno,

thodinov domovn prohldka. Provdli ji mjr.Petk a kpt.Ji Musil z MS SUBBrno. Signat Charty 77 Jan Sabata je lenem Vboru na obranu Petra Cibulky aprohldkou byl postien v souvislosti innost tohoto vborui formln bylaprohldka odvodnna tm, e by se v byt mohly nachzet vci dleit protr. sthn ing.Evy Vidlaov, kter je sa svou innost ve Vboru na obranu PetraCibulky od 19. prosince 1988 vazebn sthna. Je obvinna s tr.inu nadrovnpodle 1166 tr. zkona (vis naie sdlen .871). Bhem domovn prohldky bylo odatoasi 60 poloek Slo o vtl mnostv Lidovch novin, Informac o Chart 77 aManifestu HOS. Zabaven byl tak koprovac pstroj znaky Toshiba. Je to druhdomovn prohldka, kter byla u J.Sabaty bhem poslednch t msce provedena.V Praze 17.1.1989

*

Sdlen .880 (Tom Tvaroch odsouzen)Dne 11. ledna 19S9 vydal mstsk soud v Praze ve veejnm zasedn usnesen,

kterm zamtl odvoln prokurtora proti rozsudku obvodnho soudu pro Prahu 1,jm byl Tom Tvaroch odsouzen k jednomu msci vzen s podmnnm odklsdemna jeden rok (viz sdlen .840, 843, 849, 850, 851, 861, 873). Zasedn pedsedalJUDr.Petr Stutzig. Vydnm tohoto uenesen se stal rozsudek obvodnho soudupravomocnm. Mstsk soud zaujal v podstat stejn stsnovisko Jako soud prvnhostupn* e toti se Tom Tvaroch astnil shromdn dne 28.10.1988, kter ^ytozakzno rozhodnutm ONV v Praze 1, a dopustil se tak peinu proti veejnmupodku podle 16 a | zkona o peinech. Pokud se tk pvodn alovanho dalShoporaen veejnho podku dne 26.11.1988, dospl soud k nzoru, e nejde o pein,protoe nedolo k naruen veejnho podku. \\

Tom Tvaroch va sv obhajob oznail vyhlku NVP z 20.10.1988, na jejmzklad byla manifestace zakzna, aa protistavn a protiskonnou. Podotkl, e28. jna jedinm elementem, naruujcm veejn podek, byla policie.

Cel ppad Tome Xvarocha lze zaadit k tm poinm sttn moci, jimi sepomoc policie a justice sna umlovat a aaatraovat obany angaujc ae vnezvislch iniciativch.V Prase 22.1,1989

*

Sdlen .881 (Miroslav Kvank ped soudem)Sne 16 .ledna 1989 probhlo u obvodnho soudu pro Prahu 1 hlavn len proti

Miroslavu Kvankevi, nar.25.12.1961, kter je obvinn z tr.inu podncovn [1164tr. zkona], toku na sttn orgn a orgn spoleensk organizace [|154|2 tr. zkona]a Stovn vkonu pravomoci veejnho initele {$156 a|tr. zkona] za ast namanifestaci 28. jna v Praze. (Viz nae sdlen 5.850.) M.Kvanka zadrel 28. jnaodpoledne ve Vodikov ulici pslunk SNB v civilu, kter u soudu svdil, eM.Kvank kiel urky ne adresu pslunk pohotovostnho pluku, kte zabra-ovali v prchodu na Vclavsk nmst, a e vybzel lidi, aby neutkali aneodchzeli. Miroslav Kvank celou zleitost popisuje pln jinak a d opedveden videozznamu, kter me jeho vpovS potrvrdit.

Samosoudkyn JtJDr.Jana Pchotov odroila hlavn len na 30. ledna 1989 natinctou hodinu do mstnosti .222 ve 2.pate obvodnho soudu pro Prahu 1, Ovocntrh 14.

V Praze 22.1.1989*

Sdlen .882 (Hlavn leni s Luboem Rychvalakm)One 19 .ledna 1989 zaalo n obvodnho zoudu pro Prahu 1 hlavn len s Luboem

Rychvalakm, nar.11.4.1964, athanm pro ast na manifestaci 28.10.1988 podle|1$4|2 tr.z. (tok na sttn orgn a orgn spoleensk organizace) a 1156 a|tr.z.(ztovn vkonu pravomoci veejnho initele). Obaloba vin Luboe Rychvalskho,e se zastnil nepovolenho shromdn oban 28. jna na Vclavskm nmst,neuposlechl vzev zakroujcch pslunk SNB k rozchodu a pi zkroku orgnVB je hrub urazil. Lubo Rychvalsk vypovdl, e se manifestace zastnil ae pot, kdy slyel vzvy k rozchodu, byl spolu s dalmi obany vytlaovnpodkovou jednotkou do podchodu na stanici metra Muzeum. Peato, e ae skupinaoban vytlaovanch do netra zsahu nijak nevxpirala, bylo proti nim pouitovodn dlo, co mezi ustupujcmi obany zpsobilo paniku. Pslunci podkovjednotky se chovali velmi agresivn a neuniformovan pslunici SRB bezdvodnnapadali jednotliv obany a vytahovali je z davu. Tsn ped L.Bychvalskm porazilidva neuniformovan pslunci jednoho s ustupujcch oban. L. Rychvalsk muchtl pomoci vstt, piem se na nho dva ve zmnn neuniformovan psluncivrhli a odthli ho k podkov jednotce. Pslunci podkov jednotky pakL.Rychvalskho spoutali a pitom ho bili obuky a kopali. Pot ho odvedli kpipravenmu aut obu su, kter zadren odval na HO SNB ve kolsk ulici.

Lubo Rychvalsk popel, e by byl v prbhu ekroku pslunk SNB volal"Vy hajzlov, nechte ns bt, vdy? jste jak faisti." Uvedl, e skupina obanvytlaovan do podchodu metra zpvala pi zsahu sttn hymnu. Svdek Beran,pslunk SNB, sice trval na tom, e obalovan uveden slova kiel, ale zrovepiznal, e se na zkrok proti obalovanmu pamatuje jen mlhav a e hlavnmdvodem, pro byl z davu vytaen prv obalovan, bylo to, e stl nejbli.Beranova svdeck vpovH nesouhlasila s vpovd L.Rychvalskho jet v dalchbodechi tvrdil, e L.Rychvalskho nezadreli neuniformovan pslunci SNB, aleon sm jako pslunk podkov jednotky, a e se L.Rychvalsk zkonu zpoval.

Lubo Rychvalsk podal, aby byli slyeni oban, kte s nm byli ve skupinvytlaovan do podchodu metra a kte byli svdky toho, e se snail pomoci lovkusraenmu neuni formovanmi pslunky a kvli tomu byl zadren. ObhjceL.Rychvalskho peetl jmna a adresy navrhovanch svdk a hlavn len byloodroeno na 1. nora ve 13 hodin opt do jednac sn .222 ve 2.pate budovyobvodnho soudu pro Prahu 1, Ovocn trh .14.

Pedsedkyn sentu JODr.Jeoe Pchotov bhem lcen leptala obalovanho,pro pracuj a jako non hlda, kdy vystudoval atcdn prmyslovou kolu stavebn.Lubo Rychvalsk odpovdl, ie ta ji dva roky pokou o pijat na bohosloveckoufakultu a e prozatm svolil takov saastnn, ktar by nu umonilo se vnovatsamostudiu,

V Prase 22,1.1989*

Sdlen .883 (Trestn sthn za ast na manifestaci 15* ledna 1989)Dne 15. ledna 1989 zahjil vyetovatel obvodn prokuratury pro Prahu 1

JUDr. Jaroslav Dolej trestn sthan proti Tomi Komrkovi, nar. 24. 7. 1966, bytemPraha 5, Jankovo nb. 86(7, zamstnanci Praskch energetickch svod, ZdenkuDukovi, nar. 8. 9. 1959, bytem Chrudim IV, Majakovskho 815 a Richardu Stockarovi,nar. 3. 1.1959, bytem Praha 1, Jakubsk 14. Vichni ti jsou obvinni se stovnvkonu pravomoci veejnho initele podle 1156a tr.s. a s toku na sttn orgna orgn spoleensk organisace podle 1154(2 tr.s. Vyetovatel je vin, e"15.1.1989 kolem 15,20 hod. v Prase 1, nm. Krasnoarmjc neuposlechli vysevpslunku SNB, len podkovch jednotek, k oputn vyklizovanho prostorua achovn veejnho podku a na sakroujc pslunky SNB vykikovali vulgrna urliv vroky."

Vichni ti obvinni jsou pravdpodobn sthni na svobod.V Prase 22.1.1989

' * *

Sdlen .884 (Ing.Pavel Pudr a Jaromr Nmec maj byt souzeni)Dne 30. ledna 1989 od 8 hodin v mstnosti .17 ve 2.pate okresnho soudu v

Kromi m probhat hlavn len v trestn vci proti ing. Pavlu Dudrovi aJaromru Nmcovi. 0 tomto ppadu, kde tr. sthn se vlee od listopadu 1985,jsme ji mnohokrt referovali (viz nae sdlen . 466, 486, 490, 491, 519, 548,577, 809, 819). Obalobou prokurtora s Gottwaldova jsou oba sthni pro tr.inpobuovn podle S100 odst.la,3 tr.zkona a hroz jim trest odnt svobody odjednoho roku do pti let. Obalobou jsou vinni, e rozmnoovali a roziovaliInformace o Chart 77, letky na obranu politickch vz, rzn psemnostisignat Charty 77, pepisy relac rozhlasovch stanic Svobodn Evropa a HlasAmeriky a texty dalch autor, nap.tezt Mtus zavradnch v Polsku, prceSolenicyna, Milana imeky, Kirkpatrickov a rozhovor novine Spira a VclavemHavlem.

Pedsedou sentu m bt pedseda soudu JUDr .Vlastimil Mikulenka.Orgny sttn moci doufaj, e v souasn situaci zosten represe projde proces

s Pavlem Dudrem a Jaromrem Nmcem bez vt pozornosti. Podle jistch znmekse lze obvat, e Jim hroz nepodmnn tresty odnt svobody.V Praze 22.1.1989

*

Sdlen .885 (Stanislav Rlttsr zadren)Stanislav Ritter, nar. 10. 10. 1963, bytem ubytovna PS, Novohradsk 394, esk

Budjovice, kter je lenem Nezvislho mrovho sdruen, se vydal dne 21.1.1989s eskch Budjovic do Prahy. Na odvu ml npisy "Patm k nim a nejsem neptel","Svobodu shroma3ovnn

,"Zkony plat na vechny", "Vezen! nen een",

"Zveejnte nzory a cle nezvislch skupin a Charty 77". Cestou byl, pravdpodobna v Praze, zadren a podle vyjden operanho dstojnka Mstsk sprvy VBsi "tam" pobude del dobu. Dal podrobnosti a vvoj se zjiuj.V Praze 22.1.1989 |

* v

Sdlen .886 (Otomar Klodner trestn stihn pro ast na manifestaci 19.1.)Mlad fronta z 21.1. zveejnila, e ve tvrtek 19.1. bylo pslunky SNB pi

manifestaci na Vclavskm nmst kontrolovno pes 350 osob, z toho "asi" 280bylo pedvedeno. Pro trestn iny je pr sthno 23 lid, pro peiny 80, dle30 osob bylo oznmeno nrodnmu vboru pro pestupky a jeden byl blokov pokutovn.

-11-

(Dle ta zde uvd, e U lidi vyhladilo oficiln lkask oeten - destkydalch jisti oetit nadaly - s eho jsou pr ti tzv, ochrnci podku).

V tomto r sdlen referujeme o ppadu Otomara Klodnere. Oekvme, e dalpostien nabo jejich okol nm poskytni informace*

Otomar Kiodner, nar.2.2.1964, dlnk tfklldu bl.m.Prahy, bytem nb. L. Svobody8, Praha 1, byl 19.1. po zadren obvinn tr.lnu toku na sttn orgn a orgnspoleensk organizace podle 1154 i 2 tr.zkona a g tr.inu stovn vkonu pravomociveejnho initele podle 1156a tr. zkona. Prvho trestnho Sinu se ml dopustiturlivmi vroky na adresu zsahujcch jednotek, druhho tm, e neuposlechlvsvy ONV a VB k odchodu. Trestn sthn zahjila vyetovatelka prokuraturyMario Tikalov z oddlen vyetovn v Laxarsk ulici v Praze 1. Otomar Kiodnerbyl po vslechu prepuitn na svobodu.V Praze 22.1.1969

Sdlen .S87 (Domovn prohldky v Bratislav)Dne 19. ledna 1989 provedla Sttn bezpenost na pkaz vyetovatele StB

Ladislava Verka a se souhlasem prokurtora domovn prohldky u JDDr.JnaCarnogurskho, prof .Miroslava Kusho, Martina imeky a Milana imeky. Prohldkybyly formln zdvodnny trestnm sthnm, zapoatm dna 26.10.1988 proti Bnutza obanskou svobodu, jeho sa vichni postien aktivn astn. Slo ji o druhouvlnu prohldek v tto vci, prvn byly u jmenovanch provedeny dne 27.10.1988.Pi domovnch prohldkch bylo odato znan mnostv psemnost a publikac

domcho i zahraninho pvodu. Milanu Simekovi odnesli pslunci StB rukopisyjeho publikovanch 1 nepublikovanch literrnch prac. Byly odaty t psacstroje a tuzexov bony - nap. u JODr.Jna Camogurakho zabavila Bezpenost stku200 IK*

Tento dal tok proti Hnut za obanskou svobodu pokldme za specifick aktsolidarity bratislavsk StB a jej sesterskou organizaci v Praze, kter ji nkolikdn el autentickm projevm obansk nespokojenosti.V Praze 22.1.1989

*

Sdlen .888 (Ji Patron ped namosoudcem)Samoaoudce obvodnho aoudu v Bratislav 1 JUDr.Jn Jamrich stanovil hlavn

len s Jim Fajmonem na 27.1. V 8,15 hodin v budov tho aoudu, Zahradnick10, mstnost .63 v pzem. J.Fajmon, nar.21.4.1964, bytem Liberec, Jlmanica259, strojnk SD, signat Charty 77, aa bt souzen pro pein proti veejnmupodku podle S6a| zkona o peinech, jeho se ml dopustit svou ast nabratislavsk manifestaci sa nboensk a lidsk prva 25.3.1988 (viz sdlen .782,856). Na J.Pajmona se na jako jedinho z oban, jejich trestn postihy zamanifestaci v Bratislav V0NS sleduje, nevztahovala amnestie prezidenta republikyz 27.10.1988, protoe byl ji v minulosti trestn za delikt politick povahy.

Trestn pkaz ze dne 13.9.1988, jm mu byl uloen nejvySs pouiteln trest,tj.dva msce odnt svobody nepodmnn v II.NVS, byl zruen podanm odporemJ.Pajmona. Nicmn i ve svm nov podanm nvrhu na potrestn spatuje prokurtorpein J.Fajmona v tom, e pes opakovsn vzvy k rozchodu setrvval se zaplenousvkou na Evieado slvov nmst a naruoval tm veejn podek. To je zajistsmn obvinn a apoleenskou nebezpenost takovho inu by bylo teba prokzat. \

Jenome J.Fajmon byl prokazateln zadren na stanici tramvaje, zhruba pl hodinypo ukonen manifestace a zhruba kilometr od Hviezdoslavova nmst. Ml ovsemu sebe nezaplenou svku a nebydl v Bratislav - zd se, e orgny slovenskJustice to pokldaj za dostaten dvod k potrestn. !V Praze 22.1.1989

\

*

Skupin Polk ze Solidarity, Polsk socialistick strany demokratick revolueeiNezvislho studentskho sdruen, hnut Svoboda a mr (WiP) a Polsko-s. solidarity,kte dreli ve dnech 25.

-31. prosince 1988 hladovku za polsk a s. politick vzn(viz Infoch 7711189), poslal VON8 tento telegram*

VONS pijal radost zprvu o tom, st skupina polskch nezvislch aktivistdr hladovku sa vtn ivdom, s). i sa Tome Dvoka, Hano Marvanovou, TomeTvaroeha, Fatra Cibulku, Ivana Jirouse, Slvka Popelku a Evu Vidlaovou, ktern vbor hJ. Tento projev mezinrodn solidarity Je zvlt vznamn, nebolpichz ze zest, kde ze nezvisl hnut stetvaj s podobnmi problmy i formamitlaku Jako v eskoslovensku. - VQHS, Praha 29.12.1988.

Solidarita ze zea Vchodn EvropySovtski nezvisl skupiny k 70*vro zaloen eskoslovenska(z technickch dvod zveejujeme dodaten)Draz ptel, 28.10.1988

v den 70.vro vyhlen nezvislosti eskoslovenska Vs pozdravujeme a doufme,e eskoslovensko brzy zsk skutenou nezvislost a zbav se toho, co pomociciz nadvldy a ideologie ohrouje Jeho suverenitu. Rovn doufme, e s* spolenostdoshne nezvislosti na sttn ideologii, zaveden ve Va zemi pod sovtskoukuratelou. Pokud Jde o ns, bydeme se snait, abychom smyli z naeho lidu snamenbanby, Je nm vtiskla agrese proti Va zemi v roce 1968 a stl zasahovn naehosttu do zleitost Va zem v prbhu poslednch 43 let. Budeme se tak snaitudlat ve, co Je v naich silch, abyste, myslte- li na nai sem, neztotoovalinai spolenost s na vldou a abychom mohli spolu, po poznn pin naehospolenho netst a naeho spolenho neptele, Jm Je komunistick diktatura,vyvjet dal spolen sil v duchu solidarity a bratrstv.Podepsali* Tdenk Expres-Chronika, moskevsk skupina Mezinrodn spolenostipro lidsk prva, Hnut sa vytven dvry mesi Vchodem a Zpadem, Litevsksdruen obrany lidskch prv, Liga za svobodnou Litvu, Sergej Grigorjanc,fredaktor asopisu Glasnos, KiriJ. Podrablnak za iniciativn skupinu promanifestace za proputn politickch vz.Prohlen Polsko-e. solidarity

S rozhoenm Jsme pijali zprvu o tom, e s. policie a Lidov milice brutlnrozehnaly pokojn vzpomnkov akt 15. a lf>. ledna 1989. Uit fyzickho nsilvfii pokojn manifestujcm obanm Je inem, kter zasluhuje odsouzen v kadmppad. V tomto ppad vak byli obtmi policejnch tok lid, kte chtlidstojn uctt pamtku na muednickou smrt svho krajana. Tato skutenost nsnut, abychom proti tomuto ponn zvlt rozhodn protestovali. Soudme, epostup s. -mocenskch orgn se p nejen vem zsadm demokracie a zkonnosti,ale i vem elementrnm normm slunosti platnm v civilizovan spolenosti.Ponn s.mocenskho apartu Je rovn dokladem absence politick odpovdnostis.orgn sttn moci,Vratislav (Wrociav) 16.1.1989 Za polskou st Polsko-s. solidarity

Jozef Pinor, mluvProhlen polsk demokratick opozice Varava, 17.1.1989

V nedli 15.1.1989 pi 20 .vro sebeuplen Jana Palacha, byli obyvatel Prahy,kte se hromadn ubrali na Vclavsk nmst, aby zde uctili pamtku hrdiny,brutln napadeni polici. Proti lidem bylo pouito ps, obuk, vodnch dl aslznho plynu. Mnoho osob bylo brutln zbito, nkolik destek zadreno. Represese opakovaly i nsledujc dny. Byli zadreni vznamn demokratit aktivist.Rozhodn protestujeme proti policejnm represm, zamenm proti pokojnm obanm.Dnes, kdy lidsk prva vtz po cel Evrop a kdy na vdensk nsledn konferencize vechny evropskX stty zavazuj, ze je budou uvdt v ivot, je brutln akces. policie zamena ne pouze proti vlastnmu obyvatelstvu, nbr proti celmuprocesu pemn, k nim dochz na naem kontinent.

Podepsni* Robert Bogdanski, Leszek Moczuteki, Jacek Kuron, Jozef Pinior, JanJozef Lipski, Grzegorz Rossa, Zygmund feenyk, Adam Slomka, Wojciech Hazlarski,Adain S.tfojciechcwski, Krysstof Krol, Dariusz Wjcik.Telegram s Lotyska

Veden Lidov fronty Lotyska poslalo 12.1. s.nezvislm skupinm telegramnadepsan "Tm, jim je drah pamtka Jana Palacha". Pipomn Idely a. jara1968, kter jsou zdrojem "dnen vry v pestavbu, veejnou informovanost a

-13-

demokratik socialismus". "Dnes opt sklnme hlavu ped hroben Jana Palacha",pe fa v telegramuj "zatmco rok 1969 byl rokam rozarovn a besnadje, je rok1989 pro Bale nrody rokea nadje" V odpovdi na telegram idraznilo devts.nezvislch iniciativ (Charta 77, VONS, Polsko-s .solidarita, SPUSA, HMS, eskdti, Hnut aa obanskou svobodu, Cs.helsklnsk vbor a Mrov klub Johna Letmona),e "zpas se demokracii a prvo lotyskho nroda rozhodovat o svm vlastnmosudu*. .je soust spolenho boje xa zkladn lidsk prva lid a nrod v ttosti Evropy". Cs.nezvisl skupiny pozvaly zstupce LF Lotyska do Prahy.Telegram s LeningraduChart 77 a vem astnkftm demokratickho hnut

My, dlaov Severozpadn poboky strany Demokratick svaz vm vyjadujemeast v souvislosti s 20.vrom smrti nrodnho hrdiny Jana Palacha. Podporujemesmuten manifestace na Vclavskm nmst. Jsme solidrn s Vam bojem zademokracii a nezvislost eskoslovenska. Pejeme Vm! abyste si udreli odvahu,pevnost i jednotu. Za vai 1 nai svobodu.Leningrad 21.1.1989 Valerij TrechovDopis ze SopronMluvm Charty 77, Praha. Sopron 16,1.1989Mil ptel

,ujiStujece Vs o sv hlubok asti na Vaem smutku u pleitosti

20.vro dobrovolnho sebeuplen Jana Palacha. Zrove rozhodn odsuzujemeneomalen a brutln politick teror, pouit pi demonstraci 15. ledna, uspodanna uctn jeho pamtky. Dle protestujeme proti protiprvnmu zatkn a dalmuobtovn a znepokojovni. Jsme pesvdeni, e Vae dosavadn i budouc statenvystupovn povede k tomu, e se vytvo demokratick prvn stt, kter si vlidskch prv. K tomu Vm pejeme - souasna s vyjdenm na solidarity - daldobrou prci a mnoho spchu.Jmnem epronsk skupiny FIDBSZ (Svazu mladch demokratu)* Zsolt SzentkirlyiJmnem opronak skupiny SZDSZ (Svazu avobodnch demokrat) Gsa KbmUves

***** ***** *****

Zstupci Mezvisloo mrovho sdruen na pedsednictva vldyDne 18.1. v dopolednch hodiuch navtvili ti zstupci Nezvislho mrovho

sdruen Pavel Jgl, Ji Pavlek a Tom Tvaroch pedsednictvo vldy SSR, sbyjednali s pedsedou vldy CSSR Ladislavem Adamcem o nenormlnm stavu, kter nastalv centru Prahy po neoprvnnch a neodvodnnch zsazch orgn ministerstvavnitra, o diskreditaci nezvislch iniciativ ve sdlovacch prostedcch, zvltve Veern Prasse, a o zaten trncti obanu na Vclavskm nmst dne 16.1.(v pondl) a Jejich pravdpodobnm uvren do vazby. Zstupci NMS byli odkznina odbornho poradce sekretaritu pedsednictva vldy Jabornickho - s tm, epedseda vldy je sansprsdnn. Bhem aai dvacetiminutovho jednn vyslovilizstupci MMS nsledujc stanoviska! "Nesouhlasme s nedlnm zsahem orgnu SNBa LM na Vclavskm nmst. P letn akt na parn? Jana Palacha by byl probhl vklidu a nenaruil by veejn podek. Jet vce ns vak ohromuje skutenost,e z nepochopitelnch dflvoda pokrauj zsahy represivnch orgn i v dalchdnech, kdy se na Vclavskm nmst dn platn akt konat neml a kdy se obmizsahu stvaj nhodn chodci vracejc se z prce a vyizujc nkupy. To, cose dje v tchto dnech na Vclavskm nmst, je provokovno samotnmi pslunkySNB. Situace Je mimodn vyhrocen a to Je dfivod, pro v tomto ppad dvmepednost osobnmu Jednn s oficilnmi pedstaviteli ped napsnm dopisu a propoadujeme, aby zsahy represivnch orgn proti obanm prochzejcm peVclavsk nmst byly okamit zastaveny. Bude-li se situace vyvjet nadle takJako dosud, budou ohroeny ivoty a zdrav obanfi. Zrove upozorujeme na to,e podobn napjat situace vznik ve Vetatech u Mlnka, kde Je Jan Palach pohbena kde se m v sobotu konat celonrodn pou k jeho hrobu. Pli bychom sl, abysobota ve Vetatech probhla v klidu a aby oban nebyli protiprvn zbavenisamozejmho prva poloit kvtinu na hrob lovka, jeho si v a k nmu majvztah. Dle musme projevit jednoznan nesouhlas s nevybravmi toky proti lideminnm v nezvislch iniciativch ve sdlovacch prostedcch, zvlt ve VeernPrase, bez monosti tchto lid obhjit ve sdlovacch prostedcch sv stanoviska.

-14-

Poadujeme proto, abychom dostali monost vyjdit tv postoje ve sdlovacchprostedcch, V tto souvislosti jssto nosilo pokvponi zveejnnm jmen zadrenchaktivist z dne 16.1., kter jako by nesneovslo, e oficiln arfsta se snapodntit v lidech hnv proti tmto aktivistm a vst je k projevm nenvisti protinim. ((flnek zveejnn je vak podle naeho nzoru tak opan.) Se nedrenma pravdpodobnm vsetm do vazby svch ptel nesouhlasme e dme jejichproputn. V situaci, kdy v na semi dajn dochs k demokratisaci, nm to,co jsme v nkolika poslednch dnech proili, pipad st pochopiteln." - Odbornporadce sekretaritu pedsednictvo vldy Jabornick sepsal peliv to, co zstupciHUS ekli, a slbil, ie stanovisko nstupc NMS, kter bylo formulovno jako vzvpedsedovi vldy Ladislsvu Adamcovi, eby se osobn sassdil o uvolnn mimodnnapjat situace v Prese a ve spolenosti, ped t den pedsedovi vldy.V Praze 18.1.1989

il Ji iti il s. * * - ./..,_. . t.wwwww mm nu mnrwsi

Dopis Miloe Rejchrta ministryni kolstvPanprof .MUDr.Jana Synkov, PrSc.ministryn kolstv CSR Praha 14.1.1989Ven pan ministryn,

"dotaznk pro vstup do ptho stolet nebude nit dek jsi?". Takto stoj psno v bsni Ludvka Stedy "Dotaznk pro 21. stolet", kterou dne 7.1.1989otisklo Rud prvo. Bsnk pedpovd, e dotaznk na pelomu vk "vynech dek,na nj oi zvykly ai. Bude se ptt tvrdojni Jak jsi?".

Poselstv bsn z Rudho prva na mne zapsobilo tm osobnji, e nkolik dnped tm pinesl mj syn, ik sedmho ronku zkladn koly, domu dotaznk, vnm rodie mli vyplnit mimo jin dek "lenstv v KsC" se stupnic 2,1,0 (obarodie, jeden rodi, dn z rodi). Vae dti, kter budou t ve 21. stolet,tedy nos se koly dotaznky tvrdojn trvajc na tom, e pi pijmn na stednkoly je svrchovan dleit prv dpovj na otzku " jsi".

Ven pan ministryn, bsnk se pece jen ml, nse oi ai nezvykly pipohledu ne dotaznky ze sklonku 20. stolet, kter zvhoduj i nezvhodnuj dtipro pslunost i nepslunost rodi k politick stran. Trestn tetch atvrtch pokolen se hchy otc pece ji ped tisciletmi jedna z tradiczakldajcch evropsk dm penechala instsnci, do jejho rozhodovn se dnlidsk initel vmovat nesn. Na druh stran "je slva otc krsn perk prosyny, vak kdo chce ctn bt, dobu3 cti si sm"; uili jsme se ve kole tmtoverm z ji 19. stolet a porozumli jejich poselstv tak, e chce-li bt pijatna koln, proka studijn pedpoklady a zsluhy otc do pijmacho zen neplel.

Nezvykly ai nae oij vm o tom, e mluvm i za ty poctiv pedagogy (poznaljsem jich adu a moje dti t), jejich oi plou studem nad kolskmi dotaznky20. stolet. Jak se nem stydt uitel, jemu vere Ludvka Stedy mluv s dusea kter zrove mus rozdat dotaznky a pak kamsi donst odpovdi na osudovouotzku " jsi".

Ven pan ministryn, prosm Vs jmnem vech, jejich oi si nezvykly nato, e by nae dti mly bt diskriminovny podle svho pvodu, zakate ve kolstvotzku po stranick pslunosti rodi. On se toti bsnk mli 21. stolet samoto za Vs neudl.

S pozdravem Milo Rejchrt, Vrn bO, 182 00 Praha 8Hllo Rejchrt je duchovn eskobratrsk crkve evangelick bez sttnho souhlasu

a bval mluv Charty 77 1 pracuje jako topi.***** ***** *****

V samizdatu nov vylo. .

.

Lidov noviny , ro.2., .l, leden 1989obsahuje mj. fotografii novch mluvch Charty 77, dvoustranu vnovanou JanuPalachov, lnky o Polsku, Madarsku a SSSR, lnku o Han Marvanov a SvVidlaov, vyslac asy stanice Svobodn Evropa. Dle zprvu Sai Vondry o tom,jak mu A.Dubek odmtl podepsat petici za proputn I.Jirouse.

-15-

Voknovtny 12, 8 stran A4, nklad 500 keZprvy o probhnuvch i maench hudebnch a divadelnch setknch, zkladnprohlen Mrovho klubu Johne Lennone. 8. pokraovn serilu Oban a pslunciSNB, tentokrt mj.o zajitn na 48 hodin.Kesansk obzory, ro.2., sle 2. (15.1,1989), 28 stran A4Report s veejn nodlitby v Olomouci sa A. Navrtila (11.12.1988), sprva biskupaKorce o policejn represi proti nmu, organizan zprvy Sdruen katolickch laik(Kesansk obzory nejsou vsak tiskovin orgnem SKL).Bioletyn Informacviny 3*10-12, Vratislav 15.12.1988, 24 stran (v poltin)asopis Polsko-s. solidarity. Obsahuje mj.Akce "patront" - za s. politick vzn,lnky Drahue Probotov, Luboe Vydry (o NMS), Oty Veverky, lnek z Glose ohudebnm samizdatu, Informace o Port 1979-87, vzvu k solidarit s I.Jircusem adal materily.Diskuse .70, leden 1989, teoreticko-politlck obasnk, 26 stranA.Dubek (projev V Bologni), estmr Csa, Jaromr Stibic, Lubo Kohout.

j .* . . . .,. . . , ..,.__.._,_WWWWFm WMM1W 7i H ArfK

Krtk sprvyZemela Marie ValachovV Prase zemela 5.1.1989 ve vku 58 let Marie Valachov, bval pracovniceministerstve zahraninch vc. Po roce 1968 nesmla vykonvat sv povoln a anijej literrn tvorba nesmla bt publikovna. Maria Valachov byla manelka bvalhoministra sahrni Jiho Hjka, pednho aktivisty Charty 77. Pohbu, kter se konal12.1.1989, se sastnil i Jan Hjek, syn Jiho Hjka a Marie Valachov, kter studujev Norsku a ped temi roky byl donucen vzdt se s.obanstv, aby mohl na studieodjet.Setkan W.MisctmikemD pleitosti oficiln nvtvy pedsedy poslaneck skupiny FP ve Spolkovm snmuNSR Wolfganga Mischnika byla v Praze dne 11.1. uspodan sndan, pi n seW.Mischnik, lenov jeho doprovodu a pracovnci velvyslanectv NSR sesli asi kdvouhodinov diskusi se zstupci Charty 77 a VONSj Danou Nmcovou, Rudolfem BattSkem,Vclavem Malm a Petrem Uhlem. Mezi problmy politickmi - nkte s.astncikritizovali Ostpolitik - ,hospodskmi a problmy, tkajcmi se lidskch prv,byly zvlt vyzdvieny ppady politickch vz, jmenovit Petra Cibulky a IvanaJirouse, a podrobn byl probrn ppad Waltere Kanii, jemu s.ady brn v odjezdudo NSR a tm ho ohrouj na ivot.Setkan s americkmi sentoryDne 13.1.1989 se setkali amerit sentoi Merk Hatfield a James McClure s mluvmCharty 77 Saou Vondrou a signati Charty 77 Jim Dienstbierem, Vclavem Malma Martinem Palouem. Rozhovoru, kter trval pldruh hodiny, se zastnil i americkvlevyslanec v Praze Julian M.Neimczyk. Probrala ae problematika lidskch prv az s.8trany objasnny dvody ovznn Ivana Jirouse, Petra Cibulky, Evy Vidlaova len NMS Tome Dvoka a Hany Marvanov. Dle bylo hovoeno o zvru vdesknsledan schzky. Posuzovna rovn monost udlit eskoslovensku doloku nejvychvhod na zkuebn dobu jednoho roku.Jednn NMS a Cs.mrovho vboruDne 9.1.1989 se na pozvn Cs.meovho vboru seli aktivist NMS Jan Chudomel,Jana Petrov, Ruth ormov, Lubo Vydra a Milo Zeman se zstupci CSMV Ivanem Fialou,Danou kBraunovou a RNDr.Janem Herzmannem.CSc. Diskuse trvala 1,5 hodiny. Hovoilose o uvznnch aktivistech NMS Han Marvanov a Tomi Dvokovi, o problmechvojensk sluby, vojenskch hraek, o omezovn svobody cestovn aktivist NMSa o lidskch prvech vbec. Zstupci MNS a CSMV se vzjemn informovali o svinnosti. Dohodli se na vmn materil a na pravidelnch schzkch do budoucna.Podailo se vymezit okruh tmat, kter jsou pijateln pro ob strany jako zkladbudouc spoluprce. Setkn probhlo ptelsk, nicmn zstupci CSMV zdraznili,e nzory, kter vyslovili, jsou pouse jejich osobnm mnnm, rozhodn ne etanovskemcelho CSMV.

Represe v LipskaPodle sprvy * Lipska uvznila zde Stul 12.-14,1. deset aktivist ti nezvislchskupin* Initiativgruppe Leben, Arbietskreis Gerechtigkeit a Aktion Sllhnenzeichen.Ve vazb jsou Uve Bchvabe, Ddo Hartmann, Carla Bomschlegelov, Konstance Wolfov,Gesine Oltmannsov, Frank Selentin, Ralner Mfller, Jochen Lesslg, Michael Arnolda Andr Bots - studenti, dlnci, zamstnanci apcd. ve vku 20-28 let. U vechprovedeny domovn prohldky, uvznn se veobecni dv do souvislosti s manifestaciped lipskou Starou radnici a nslednm pochodem se svkami, kter k 70.vrozavradn R.Luxemburgov a X.Liebknechta a na protest proti poruovn zkladnchlidskch prv v NDR uspodala - dosud anonymn - Iniciativa spoleensk obnovyNDR. Manifestace a pochod byly uskutenny 15.1., astnilo se jich osm set lid.Dolo k zadren policii, dal podrobnost nejsou znny. Polsko-s* solidarita vydala15.1. ve Vratislavi a v Praze prohlen, jm jednak informuje nezvisl skupinyvchodn Evropy o tto represi a vyzv je k solidarit s uvznnmi Nmci, jednakvyav vldy 34 zemi Evropy a Severn Ameriky, aby pi podpisu dokumentu vdensknsledn schzky psobily na NDR jako signate dokumentu, aby vzn propustila.Represe v NDR je vsmchem podpisu vldy NDR pod tmto dokumentem, prav se vprohlen PCSS. Prohlen zaslno 16.1. zastupitelskm adm sttu, astncchse helsinskho procesu, akreditovanm v Prase.Protestn manifestace ve VaravDne 23.1.1989 se konala ped s .velvyslanectvm ve Varav protestn manifestaceproti nedvnm represm v eskoslovensku. lenov Polsk socialistick stranydemokratick revoluce (PPS KD) Piotr Ikonowicz a Cezary Mirzejewski dreli pedbudovou velvyslanectv transparent s npisy "Jan Palach - symbol svobody" - "Zaatavtereprese v eskoslovensku" - PPS RD. Ptomno bylo 300 lid, kte vyslechli projevyo Janu Palachov, o Praskm Jaru s souasnch s. politickch vznch. Po hodina deseti minutch byli P. Ikonowicz a C.Mirzejewski zadreni polici, a to na 48hodin.

Zprvy a vchodn EvropyIaztvn Magy (26 let, tesa) a Levente Balzs (21 let, automechanik) podnikli

koncem prosince ji tet pokus o nelegln pechod z zem MLR do Rakouska. ObaJsou rumunskmi uteenci, kte odeli do Maarska v kvtnu 1988. Po Jejich zadrenna hranici s Rakouskem, nyn ji tetm, rozhodly maarsk sdy o deportaci uprchlkspt do Rumunska. O jejich ppadu se dozvdla nezvisl Sluba prvn obrany,sdruujc mnoho znmch maarskch nezvislch aktivist. Dky zsahu SPO maarskady odstoupily od zmru Nagyho a Balsse ze zem vyhostit. V Maarsku pobvpodle oficilnch daj celkem asi 12 000 rumusnkch uprchlk, nezvisl zdrojehovo a o 20 000. Nezvisl organizace Romania Libera (Svobodn Rumunsko),vyvjejc svou innost pedevm mezi pslunky rumunsk nrodnosti uprchlmido Maarska, pedala adm MLR pi pleitosti potku novho roku dopis. Vyjadujev nm nadji, e maarsk sdy nadle budou k uprchlkm zaujmat humnn stanovisko.Text dosti zveejnil tako oficiln maarsk tisk.

20.12.1988 byl ve Varav oficiln zaregistrovn klub Pomost (Lvka), zaloenr.1986. Jeho sdlem je Varava. elem spolku je vyvjen vdeck a populrn vdeckinnosti v oblasti historie, kultury, umn, folklru, literatury a jazyka Blorua,Cech, Litevc, Luickch Srb, Slovk a Ukrajinc. Tato innost by mla pisptk prohlouben vzjemn cty a tolerance mezi kulturami jmenovanch nrod, kpopularizaci tchto kultur a k rozvoji vstah mezi polskou mlde a mlde zmnnchnrodnostnch menin, ijcch v Polsku.

V polovin prosince podalo nvrh sto vznamnch polskch intelektul, aby vevolbch do sejmu kandidoval kad oban, kter vas dostal uritou postaujc podporuvoli, napklad podpisy IX osob oprvnnch k hlasovn v danm volebnm obvod.Toto prohlen bylo postoupeno mluvmu pro obansk prva.

21.12. Krakov. V sdle Klubu katolick inteligence se uskutenilo setkn lenoblastnho vboru Solidarity (Solldarnosc Maiopolska) a zstupc skupiny Demokratickpestavba (Demokratieskaj a perestrojka) ze Sovtskho Svazu,

Ji tet msc pod Lech Waiesa v kostele sv. Brigity v Gdasku kad tvrtektiskovou konferenci. Zodpovd zde dotazy pevn zahraninch novin k aktulnm

-17-

udlostem zrove zaujm stanoviska k postupu sttnch orgn. Tiskovek senkolikrt zastnili 1 zstupci oficielnho tisku a polsk televize.

Moskva - 6.12. Vjaeslav Dgtarjev, spolupracovnk Expres Chroniky bylprokurtorem upozornn, e nu po odmtnut nstupu vojensk sluby hroz vzesktrest e do t let. Osmnctilet Dgtarjev v ervnu 1988 poslal ministru obranySSSR dopis, ve kterm odvodnil sv odmtnut nboenskmi a politickmi dvody.Dne 16.1. byl V.Dgarjov odvozen Bezpenost na "ambulantn soudn psychiatrickouanalzu" na prvn moskevskou psychiatrickou kliniku.

Bachlsaraj (Krym) - 10*1. zaalo soudn pelen s Krymskm Tatarem ZiaBekirovem. minulm roce v beznu koupil soukrom dum ve vesnici Mallnovka vBachclsaraj sk oblasti. Od t doby neustle d o povolen pesthovat se dotto oblasti. Nyn je obvinn z naruovn pedpisu o pohybu osob uvnit SSSR(tzv. pasov reim). Hroz mu trest vzen v dlce jednoho roku. Stejn jako peddeseti lety, je povolen pisthovn Krymskho Tatara na Krym spe vjimkou,ne pravidlem. Po zahjen len byl soud o jeden msc odroen.Podkovn Stanislava PltaiePo mm proputn z hradeck vazby a jet nyn se a divem dovdm, kolik lidobtavm zpsoben pisplo k mmu proputn. Tmto dkuji vem tm, kte sepiinili a dle tak in v Jinch ppadech.

S pozdravem PRAVDA VflEzf Stanislav Pitai.V esk Skalici dne 5.1.1989Hlad vtvarnci pi CSVU se solidarizujSto jednaedest mladch vtvarnk, lenu jejich aktivu pi Svazu vtvarnchumlc (SVTC) podepsalo dne 16.1. dopis generlnmu prokurtorovi CSR, v nmdaj proputn mal Josefa Ska a Davida Nmce z vazby i podepsan soud,e se nedopustili dnho trestnho inu a odsuzuj kampa oficilnho tisku protinim. Za sprvnost podpis jsou uvedeni akademit sochai Michal Blaek a PavelMika a akademick mal Jan Merta.Protesty proti nsilnostem Bezpenosti v Praze 15.1.1989Dne 16.1.1989 vydaly Libue Silhnov a Vlasta Chramostov prohlen adresovanLadislavu Adamcovi a Miloi Jakeovi, v nm vyjaduj rozhoen nad zsahemBezpenosti na Vclavskm nmst dne 15.1.1989 a nad livost kampan, kterse snaila zabrnit pietnicu aktu u pleitosti dvactho vro smrti JanaPalacha. Zvrem piii "Chceme mt monost navrhnout a vybrat si sv osvcenpedstavitele a zstupce, kte opravdu uskuten a zakotv nae nezbytn svobodyve smyslu helsinskch dohod, i t posledn, vdesk. Svobodu projevu, shroma3ovna sdruovn pedevm.

Dne 17.1.1989 zaslal Ren Matouek z Liberce, signat Charty 77, otevendopis federln vld, v nm pe, e chtl 15.1. v Praze poloit kvty k pomnkusv.Vclava, aby uctil pamtku Jana Palacha. Na Vclavsk nmst se nedostal azastal stt u ztarasu ve tpnsk ulici s kytic karafitu v ruce. Ren Matouekpet "K ztarasm pistoupili pslunci policie a zaali mne bt obuky doruky, ve kter jsem drel kytici. Stl jsem, nic jsem nedlal, jen jsem drelkytici a dval se do tvi rozzuench policist. Ta kytice je snad pivedla donepietnos ti. Buili do mne obuky a nakonec na mne pustili psa. Ztratil jsemrovnovhu, jeden z policist mi obukem vyrazil kytici z ruky, dal dva mizkroutili ruce za zda a vleli mne pes Vclavsk nmst k pipravenmu "antonu"....Napad mne otzka. Jak chcete vldnout? Co chcete lidem dt? Li?! Demagogii?!Przdnotu?! J nechci nsil a dal tragdie, j vs jen upmn prosm, najdtecestu k lidem bez nsil."Pietn akt v ChomutovSymbolick deska se jmnem Jsna Palacha byla umstna v nedli 15.1.1989 v rannchhodinch ke hbitovn zdi v Chomutov. Pietn akt se uskutenil pesto, e hopedseda MNV v Chomutove ediv kvalifikoval v ednm rozhodnut (doruenmchomutovskm signatm Charty 77 Jindichu Tomkovi, Alen Mrzkov, ZdenkuKulkovi a Petru Santorovi) jako veejn shromdn a jako takov akt zakzal.

20 a 30 uniformovanch pslunk spolu s civilisty StB kontrolovalo po celden prakticky kadho, kdo se v blzkosti hbitova objevil. Cel prostor parkovit

-18-u hbitov* byl zastavn rozmrnmi kontejnery, istc vosy neustle kropily volnprostranstv ped hbitovem, kdo byly rozmstny i dopravn znaky to zkazemzastaven. Pes tuto absurdn situaci to nkolika mladm lidem podailo poloitkvtiny * zaplit svce u zdi hbitova. Pot vak byli ihned legitimovni azadreni. Tak symbolickou desku pslunci SNB odstranili.

V samotnm Chomutov bylo pak zadreno v nedli 15.1. nejmn 14 oban, ktebyli po vslech proputni jet t den veer. Proti Alen Mrzkov a jejestilet dcei brutln postupovali policist ji v mst jejho bydlit a jenpoboueni pihlejcch oban jo odradilo od dalch nezkonnch ssah protinim. Tak na jinch mstech severoeskho kraje byli pslunky zadreni nktedal signati Charty 77.Lenka a Petr Hrachov pi prezidentu republikyDne 28.12.1988 zaslali Lenka a Petr Brachovi z Prahy dopis prezidentu republiky,v kterm ho daj, aby z titulu sv funkce zashl proti represm vi lenmnezvislho mrovho sdruen. Dle daj, aby bylo zastaveno trestn sthnastnk manifestace se dne 28.10.1988. Za zvlt ostudnou okolnost povaujto, e nkterm sthanm obanm byla Jejich dajn trestn innost nkolik hodinped vyhlenm amnestie prezidenta republiky pekvalifikovna, aby se na namnestie nevztahovala. To zlehuje a znevauje jako takovou instituci amnestiepresidenta republiky.Jednou vtou...

^

IV dopise z 11.1.1989 - adresovanmu ministerstvu vnira CSSR - pe Ji Stenclv souvislosti se smrt ing.Jozefa Babiaka, zpsobenou pslunky SUBi "Nikdoz adovch oban se Ji nedozv, kolik lid bylo zmrzaeno nebo zabito v dsledkuzneuit pravomoc ministerstva vnitra."

IDalch 80 oban z Olomouck se pipojilo k etzov hladovce za proputnpolitickch vz, kter zde probh a do 26.2.1989.

IHemau Chrom zaslal 18.1.1989 za Mrov klub Johna Lennona pedsedovi vldySSR dopis, v kterm poaduje neprodlen proputn 14 a. oban, kter jmenuje(mezi nimi i dvou zstupc Mrovho klubu Johna Lennona Stanislava Pence ml. aOty Veverky), kte chtli dne 16.1. na Vclavskm nmst uctt pamtku JanaPolacha.SPOSA sa Petra CibulkuSpoleenstv ptel USA se obrtilo na mnoho mezinrodnch hudebnch vydavatelstva asopis, rozhlasovch stanic a gramofonovch spolenost, kter se zabvajalternativn hudebn kulturou.

Xnforomuj Je o Petru Cibulkovi, kter ee u ns zabval podobnou prac a jemuza tuto innost hro trest odnt svobody a na deset let. daj tyto instituce,aby o ppadu Petra Cibulky informovaly svtovou veejnost, kterou zrove vyzvaj,aby se 1 ona zasazovala u sttnch orgn o jejich proputn.Milo Hjek pe redakci Sudho prvaMilo Hjek, mluv Charty 77, zaslal 20.12.1988 redakci Rudho prva dopis, vnm reaguje na lnek Arnota Baka, Marie Boudov a Jaroslava Kojzeja z 3.12.1988"O Jim ve skutenosti Jde". MJ. v nm piet "Vedle zkreslench daj a falenchhodnocen obsahuje zmnn lnek i pm falzifikt. Mluv se v nm o chartistickmletku z kvtna t.r., v nm byla dajn slovai 'Komunistick strana Jeeuperzloineck organizace a aktivn nositele a vykonavatele Jejich idej ekspravedliv rozsudek'. Chartistickm je pouze ten materil, kter Je podepsntemi mluvmi. Zmnn letk nem s Chartou nic spolenho, pokud skutenexistuje, Je falzlfiktea nebo provokac. .. .A e dajn letk je falzifiktemnebo provokac, mus poznat politick cit kadho redaktora. Proto na konci svhodopisu si kladu otzku, pi n mm na mysli autorskou trojicit O jim veskutenosti jde?"Vc Rudmu prvu"Mejsou nae radosti 'ze ivota, z prce, z rodiny', kterch se Jan Palach zekl,jenom hezkm pojmenovnm pro nae sobectv a sebespokojenost?" Tak odpovd Rudmuprvu 37 vcch oban na redakn lnek z 20. ledna t.r. Rozvratnkm nelze V.

-19-

ustupovat, v nm byly zveejnny vroky, kter dajn vyjdily stanovisko "naichvcch"*

Ve svm dopise s 22.1.1989 (adresovanm TK, Synodn rad eskobratrsk crkveevangelick a starovstvu sboru CE v Heratovicch-Libii) zsadn odmtaj tentogenerlizuJc a paualizujc pstup, protoe "prv jako kesan' nejsouoprvnni vyslovovat takto svrchovan soudy, nebol v, e teprve posledn soudzjev hodnotu a dosah vecb skutku lovka".Sporn lev a glosa o StefnikoviNa vce ne sedal strnkch se vrac Josef Jablonlck k pamtce generla MilanaRastislava Stefnika, od jeho tragick smrti uplyne 4. kvtna 1989 sedmdest let.Pipomn kampan jet z nedvn minulosti, kter se vedly jak protiT.G.Masarykovi, E. Beneovi, tak proti M.R. Stefnikovi.

Osvtluj historii vzniku pomnku M.R.Stefnika a pylonu se sttnm znakem,kter byly instalovny v roce 1938 u pleitosti 20.vro eskoslovenska vBratislav na tehdejm nmst 28. jna, nynjm Strov. Uvd okolnosti, zanich byl z pylonu demontovn lev se sttnm znakem v ervnu 1940 a zatkem 50. letodstrann z nmst Stefnikv pomnk.

Upozoruje, e znovuodhalen Pamtnku eskoslovensk sttnosti, kter se konalov Bratislav 24.10.1988, deformuje historickou skutenost. V pamtnku se znovuobjevuje pvodn symbol lva se sttnm znakem, ale ne ji pomnk M.R.tefnika,kter k nmu neodlun pat. Navc oficiln pedstavitel nevzpomenuli pi ttooslav ani jednou jmen T.G.Masaryka a M.R.tefnika, kte se o vznik naeho sttuzaslouili*Dopis Rudmu prvuZstupci Charty 77, Demokratick iniciativy, Nezvislho mrovho sdruen, Vboruna obranu nespravedliv sthanch a Spoleenstv ptel USA zaslali 4.11.1988dopis Sudmu prvu, v nm reaguj na lnek Jaroslava Mlka "Co tam dlali ameritdiplomat?", kter byl zveejnn 4.11.1988 na jeho tituln stran.

Ohrauj se v nm proti absurdnmu tvrzen, e setkn nmstka americkhoministra zahrani pana Hhiteheada se zstupci naich obanskch iniciativ bylove skutenosti "instrukt", jak m probhat nezvisl manifestace 28.10.1988v Praze a navrhuj Rudmu prvu, aby o obsahu tohoto spolenho rozhovoru, kterpochopiteln nen tajn, mohli tene Rudho prva informovat.Dopis vld CSSRJ.Dienstbier, J.Hjek, M.Hjek, M.Hromdkov, M.Kltbl, Z.Jinsk, V.Kabraa,V.Kadlec, E.Kadlecov, L. Kohout, V.Kolmistr, R.Slnsk, V. Slavk, V. ilhn, V. Vrabeczaslali federln vld dne 18.1.1989 dopis tohoto znn

"Ji tvrt den, dvacet let po smrti Jana Palacha, dochz na Vclavskm nmsta dalich mstech Prahy k brutlnm zsahm sttn moci vi obanm ne j rznjhovku a smlen. Je ada zrannch a zatench. Piny, kter vyvolvaj tatostetnut jsou hlubok. Jedno je jasni lid nejsou spokojeni se zpsobem, jakmse vldne.

Situace nabv konfrontan charakter. Tak vak nelze eit nae problmy.Jako pesvden socialist Vs vyzvme, aby sttn orgny pestaly s nsilmvi obanm a okamit propustily vechny zaten. Zante hned s pmm asmysluplnm dialogem se spolenost."Za sprvnost podpis odpovd Vclav Slavk.

* * i 1 1, i, t ....Saa* alslV WWlmW

Ji Tichi Jak jsem se stal hrdinou (fejeton)0 hrdinstv a statenosti, pemlel jsem posledn dva msce, npln vrazn

se lic od program, pvodn na n pipraven a dopedu pedepsan v zabavenmdii.Pi stereotypnch, sedmi krocch tam a sedmi nazptek, pedstavoval jsem si

hrdiny dvn, pipomnan v mnohastrnkovch eposech, i nedvn, jejich kivkaobecn popularity stoupala i klesala nezvisle na me dve prokzanho hrdinstv,ale na dvce zpsobu, jakm je stvajc Moc ostatnm odprala nebo naopakvnucovala. Boe, jak chpu skorozatrpklost starho partyzna, jeho upmn

-20-

nehrdinak vyprvn, provj dnes unudn svni s poklebky dtiek, jakobyprv vypadlch ss Zpadn vkladn skni* Pirovnn, ktar - pad nikollkalaty pronesen na veejnosti v podobn souvislosti - pomohlo naplnit skutkovoupodstatu trestnho inu vtrnictv, vypjil Jsem si od ptele, bsnka ateoretika umn Ivana M.Jirouse, nejen pro jeho vstinost. Nemohl jsem ho podat0 souhlas* Je toti stle tsm (a nejen on), kde se kadm dnem etv, i protisv vli, pro veejnost hrdinou. Myslm, e by se spokojil bt "pouze" bsnkema redaktorem.

"Nechte tem pochybovanm a vSelronlsujcm dtem pest Pl koruny eskod profesora ernho!", dusil jsem v sob vstek a nelibost. "Teba si potom zanouvit i Reporte psan na oprtce od novine Fuka!"

V kleci, meni ne i vtah v obchodnm dom, neuniklo to posornosti spolubydlcch."Ze se na to nevyserei,** prohodil astni le nechpav ptadvacetilet 'rka'.

majc za krdee odsezench sedm a pul a dalS dva ped sebou.Po dal otoce u trojnsobn jitnho okna, vidl jsem hrdiny co proili

yperit v zkopech Prvn svtov i ty, co peili frontu Druh, jet svtovjS.Kouc komn mstn kuchyn, denn pozorovan pi plhodinovm vbhu, mi, piotoce u oplechovanch dve, pipomnl nehrdiny. Odulejmi rty a zaoblenjminosy, naplnili pouze smrnice norimberskch zkon. Stedovk msto vak za nicneme. Odplivl jsem si nahlas do ucpan msy.

"Se frajer,** ozval se jednaticet ilet nsilnk v domnn, e odplivnutmvyjaduji dal nevoli sttn moci. Donekonena omlal s hrdinskou posout "Zacelej svj ivot sem na svobod pracoval jen jeden rok. Ha 'komaue* nedlm!"Nikdo mu chudkovi neekl, e ve vzen pracuje taky na komunisty, navc vakjako nkolikansobn otrok. Byl mi protivn, nestl jsem o jeho chvlu ani pze.Spotil jsem se pi pomylen, a bych mel s tmto lovkem sdlet celu nkoliklet. Z vzen, odchzel bych pmo na sekretarit vldnouc strany s vyplnnoupihlkou.

S obdivem, pomyslel jsem zato na zda, ani dnes nezatrpklch edestnk avc, nesouc stopy bie tdnch protivnk, ale i dtek ideologickch souputnk.

Tich i hlasit vahy peruil mlad Rm, ekajc na odvolac soud, od kterhosi sliboval deset let, na rozdl od pvodnch dvancti. Sm se pasoval na nejvypku svho hodnotovho ebku; druz dva byli hluboko pod nm. On stlelpo *bengovi* v hodnosti poruka (hodnot se vc ne honit praporky), oni ne.Sedli vak zase ve Valdiceh a jinde, s dosud ijcmi legendami, pohybujcmise na hranici eci-fi literatury. Vichni byli hrd a pyni na proit ivoty;navenek.

Zvidli mi pouze mnostv dochzejc korespondence a ast eskorty do civilnnemocnice, Jejmi chodbami prochzel jsem se spoutanma rukama ped sebou, vdoprovodu vybranch strc. Mjejc brnnsk staenky si v rychlosti dlalykek, dti se ustraen tiskly k maminkm. Dospvajc gymnazistky se rajcovnklbily. Tyto Kov cesty byly by pro Honzu, Frantu i Zoltna, cestami k vrcholublaenosti* Jejich hrdinstv toti narstalo tam, kde j cudn klopil zrak*

"Tak t policie udlala slavnm," sml se dramatik, znm irok veejnosti,a? se to nkterm lb i ne, jemu jsem - tak jako ostatnm - piel popt jetlep kesansk nov rok.

"Dkuji pkn, nechci!**, neekl jsem mu v tu chvli, protoe nejsem mistrpohotovch odpovd. Hatukal jsem ji a druh den, rovnou do elegantn ernhoWandereru. Zan slobit staeek, a j se dsm chvle, a doije jako staroprav. Cel lta udroval ho v chodu pouze svm umem, kter mu ped tyicetilety zapomnli sebrat a zniit, na rozdl od veho ostatnho, vetn nhradnchsoustek do Wandereru. Snad si mysleli - tak jako o ekonomech, filozofech, farch1 sedlcch - e jich u neteba. Pozd dnes bycha honjt

Nkolik dn ped koncem starho roku ara ena, kter si jinak vm, eklavtu, nramn se podobajc t dramatikov. Beze smchu ovem.

"Doufm, e si te3 nezane hrt na hrdinu!"Domluvili se snad? Vdyt se ani podn neznaj. Sedm a kroutm hlavout slavn,

a hrdina zrove*Ne nel Bt slunm ale nepodlanm zahradnkem je pro m postaujcl Kdyby

tak vtina. .

.

Praha, leden 1989