2 STRUČNÝ VÝVOJ ČESKÉHO OBCHODU - … Obchodu/eo2.pdf · na starosti také aranžování...

Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 30

2 STRUČNÝ VÝVOJ ČESKÉHO OBCHODU

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY STRUČNÝ VÝVOJ ČESKÉHO OBCHODU

V této kapitole navážeme na obecná východiska vývoje obchodu v podmínkách Československa poté ČR. Seznámíme se s důležitými etapami vývoje obchodu u nás, což nám umožní lépe pochopit současný stav našeho obchodu. Zaměříme se na období první republiky, období centrálně plánované ekonomiky a transformační období.

Rychlý náhled

CÍLE KAPITOLY STRUČNÝ VÝVOJ ČESKÉHO OBCHODU

Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY

Budete umět:

• pochopit historické souvislosti vývoje českého obchodu.

Budete umět

Získáte:

• znalosti o charakteru obchodu v období první republiky,

• znalosti o vývoji obchodu v období CPE,

• vědomosti o transformaci českého obchodu.

Získáte


Budete schopni:

• srovnávat analogie vývoje,

• porozumět současnému stavu českého obchodu,

• chápat odlišnosti českého obchodu od světového resp.evropského v tržních modelech ekonomiky.

Budete schopni

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 360 minut.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY STRUČNÝ VÝVOJ ČESKÉHO OBCHODU

Charakteristické rysy obchodu první republiky, organizace prodeje ve firmě Baťa, vývoj obchodu za 2. světové války, hlavní rysy přechodného období, obchod v CPE, transformace obchodu po roce 1989, velikostní struktura obchodu, sortimentní struktura obchodu.

Klíčová slova


PRŮVODCE STUDIEM 5

Znalost historie je cenným zdrojem pro pochopení současnosti v jakémkoliv oboru, neboť je třeba se zorientovat odkud kam kráčíme. Minulost obchodu nabízí jak dobré, tak špatné zkušenosti. Budete-li analyzovat současné problémy obchodního podnikání v ČR a uvažovat jak dál, tento stručný přehled vývoje českého obchodu vám pomůže se lépe zorientovat v dnešní situaci a snadněji přijímat rozhodnutí.

Průchod modulem

2.1 Obchod za první republiky

Vývoj obchodu u nás odpovídá ekonomické vyspělosti společenstev usazených na našem území (nelze srovnávat s kolébkami civilizace). Úloha obchodu za první republiky rostla souběžně s rozšiřující se výrobou. Stát uplatňoval různou intenzitu svých zásahů do rozvoje odvětví. Míra zásahů byla závislá na hospodářském cyklu a pohybovala se od významné protekcionářské obchodní politiky, regulace vnitřního a zahraničního obchodu po první světové válce přes uvolňování prostoru pro svobodné podnikání ve 20. letech až po opětnou zesílenou intervenci v obchodě ve 30. letech.

Historická situace

Chronologická periodizace vývoje ekonomiky za první republiky

◙ 1918-1919 - existence řízeného (vázaného) hospodářství v podmínkách hluboké ekonomické poválečné nerovnováhy - brzda inflace, v zájmu ochrany spotřebitele před výrobci a obchodníky, státní regulace zahraničního obchodu,

◙ 1919-1921 - postupné odstraňování vázaného hospodářství, rychleji u průmyslových výrobků, pomaleji u potravin,

◙ 1921-1923 - krize jako důsledek váznoucího odbytu českého zboží, nízká konkurenceschopnost českého zboží, zhroucení výroby a obchodu, období

Chronologie-přístupy k řízení


prudké koncentrace kapitálu,

◙ 1923-1929 (30) - největší uvolnění hospodářství a návrat k liberalismu v období konjunktury, snížení intenzity zásahů státu do soukromého sektoru, plné obnovení tržní ekonomiky,

◙ 30. léta - velká hospodářská krize, kritika liberalismu Keynesem, opětovné sílící přesvědčení o nezbytnosti státních zásahů do ekonomiky (cílem bylo tlumit anarchistický vývoj NH a cyklické výkyvy), státní intervencionismus - nucená kartelizace a období prudké koncentrace kapitálu aj..

Politické prostředí bylo dáno pluralitním demokratickým systémem, který odrážel zájmy jednotlivých sociálně profesních vrstev společnosti. Ekonomické prostředí vytvářelo poměrně značný prostor pro rozvoj podnikatelských aktivit. Vytvořila se struktura nejen soukromých, ale i družstevních, komunálních a státních podniků. Klíčovou roli sehrávalo soukromé podnikání.

Politickoekonomické prostředí

Obchodem se zabývaly převážně měšťanské vrstvy, byl volnou živností, tak jak je tomu převážně dnes. Obchodní živnosti se dělily na: maloobchod (stálý či podomní) a velkoobchod (tj. obchodování ve velkém).

Obchod

Hlavní rysy maloobchodní sítě

Existence desetitisíců malých obchůdků s velkou účastí majitele na jejich provozu a nízkou specializací (v období krizí velmi labilních). Málo finančních prostředků neumožňovalo obchodníkům výrazně zkvalitňovat vybavení prodejen ani úroveň podnikání.

Ve větších obcích a městech s vyšší koncentrací obyvatelstva působily většinou prodejny střední velikosti či kvalitněji provozované menší prodejny. Snažily se pružněji reagovat na přání zákazníků. Orientovaly se na různé cílové skupiny i zámožnější a náročnější klientelu. Vnitřní vybavení prodejen svědčilo o lepších finančních možnostech majitelů těchto prodejen.

Velké a největší obchody měly nejrozvinutější dělbu práce i organizaci prodeje. Velmi často patřily výrobním podnikům, i když i tyto měly i menší prodejní jednotky, jako např. firma Baťa, ve které fungovala velmi dobře zorganizovaná prodejní skupina tvořená z prodejního oddělení, pronajímacího oddělení, reklamního a rozpisovacího oddělení, jež zajišťovalo rychlý kontakt prodejen s výrobou.

Pozvolný růst pultových prodejen, obdoba volného výběru u prodeje

Rysy maloobchodní sítě


obuvi, prodej na zakázku (objednávku). Vznik spotřebních družstev (Včela, Budoucnost, Moravská Ostrava),

která sehrávala poměrně významnou roli na trhu. Koncentrace obchodu do velkých měst.

Velikostní struktura obchodní sítě byla narozdíl od průmyslu roztříštěna. Nejvíce se vyskytovaly malé obchody, velké podniky ojediněle ⇒ Rok 1930: ∑ 172 339 obchodů s 338 923 pracovníky, z toho: 165 812 obchodů do 5 zaměstnanců (což bylo 96,21% z celkového počtu).

Velikostní struktura

V sortimentní struktuře převažovaly potravinářské a textilní prodejny včetně trafik. Rostla šířka a hloubka sortimentu i jeho kvality. Specializace prodeje nebyla příliš velká. Přesto se u sortimentu projevovaly vývojové změny, rozšiřoval se a obohacoval o nové výrobky, u stávajících výrobkových řad rostl počet jejich druhů.

Sortimentní struktura

Maloobchod byl nestejnoměrně rozvinutý, což bylo zapříčiněno rozdílnou životní úrovní obyvatel, jeho sociálním složením a rozdílnými tržními potřebami lokalit. V obchodní síti existovaly regionální rozdíly. Dominantní postavení sehrávala Praha, za ní na druhém místě byla liberecko-jablonecká oblast, kde příznivou skutečností pro koupěschopnost obyvatelstva byl vysoký stupeň zaměstnanosti žen. Třetí místo zaujímalo Brněnsko, které v mnohém připomínalo pražskou oblast, i když v méně rozvinuté podobě (vysoká koncentrace obyvatelstva, vysoká zaměstnanost ve strojírenství). Na střední pozici se nacházela severočeská, západočeská a plzeňská oblast. Ostravsko patřilo k regionům s nejnižší úrovní rozvinutosti maloobchodní sítě, neboť i když průměrné mzdy regionu, vzhledem k vysoké zaměstnanosti obyvatelstva v těžkém průmyslu, patřily k nejvyšším, celková kupní síla nebyla vysoká kvůli značnému druhotnému dělení mezd v domácnostech

Regionální diference maloobchodu

Jednotlivé časové úseky meziválečného období ovlivněné hospodářskými cykly měly vliv na rozvoj obchodu. 20. léta znamenala rozvoj obchodu, 1. polovina 30. let proběhla ve znamení hospodářské krize a 2. polovina 30. let znamenala hospodářskou prosperitu. Ke konci 20. let dospěla obchodní síť ke slušnému stupni rozvinutosti, i když s určitým odstupem za špičkově vyspělými evropskými státy (šířka a hloubka sortimentu, kvalita nabídky, kultura prodeje, kapitálové zdroje a zisky). 30.léta byla ve znamení recese – projevil se pokles koupěschopnosti obyvatelstva, pokles maloobchodního prodeje, docházelo k zániku některých obchodů. Na druhé straně se projevoval příliv propuštěných z výroby, kteří si zdroj obživy hledali v obchodě. Pracovníků v obchodě v době recese neubylo, ba dokonce přibylo. Po roce 1935 stimulovala hospodářská prosperita opět podnikatelské aktivity v obchodě (vznikaly nové prodejny, modernizovaly se interiéry,

Mezníky v rozvoji maloobchodní sítě


racionalizovala se obchodní technologie). Rostly počty pracovníků v obchodě.

Velkoobchod se rovněž koncentroval do velkých měst co nejblíže maloobchodu a zákazníkovi (Praha, Bratislava, Brno). Dominantní pozici si získával družstevní velkoobchod.

Velkoobchod

Rozvoji obchodu sloužily vzorkové veletrhy, aukce, burzy se zbožím a s cennými papíry. Obchodní kapitál sílil, přetrvával vliv německého a židovského obyvatelstva v obchodě.

Pro trh válečného období bylo typické potlačení funkcí tržního mechanismu. Byl zaveden model direktivně řízeného hospodářství. Prosazovala se militarizace, exploatace a germanizace NH. Obchodní síť byla zredukována a byly posíleny funkce velkoobchodu s cílem ovládnout centrální kontrolu zásobování obyvatelstva. Civilní výroba spotřebního zboží musela ustoupit požadavkům války, a proto byl zaveden přídělový systém, který je již tradičně doprovázen vznikem černého trhu.

Obchod za 2. světové války

PRŮVODCE STUDIEM 6

Při analýze podnikatelské sféry a struktur obchodních podniků a maloobchodní sítě za první republiky je třeba upozornit na to, že dobová statistika tyto pojmy přesně nerozlišovala. Pojem obchod mohl představovat jak maloobchodní prodejnu, tak obchodní podnik, a to maloobchodní i velkoobchodní. Konkrétní obsah pojmu obchod lze odvodit až z obsahových souvislostí textu nebo z komentářů dobové statistiky.

Průchod modulem


SAMOSTATNÝ ÚKOL 2

Organizace prodeje ve firmě Baťa (případová studie)

Seznamte se s následujícím textem: Firma Baťa patřila za 1. republiky k nejvýznamnějším. Její práce se zákazníkem byla na poměrně vysoké úrovni. Organizací prodeje se v konečné fázi zabývala tzv. prodejní skupina (ve 30. letech), která se dělila na několik oddělení. Oddělení prodeje mělo na starosti vše, co se týkalo prodejní činnosti v prodejnách z pohledu objemu a kvality prodejů, prodejních technik, včetně nabízených služeb. Toto oddělení dávalo na základě informací z obchodní sítě pokyny a požadavky na tvorbu nabídky tzv. rozpisovacímu oddělení, jež zpracovávalo rozpis plánu výrobním dílnám na veškerý výrobní materiál a finální výrobky. Hotové výrobky od výroby přebíraly sklady a expedice, kontrolovaly je a připravovaly pro prodejny (včetně distribuce). Tiskárny a knihárny tiskly metodické příručky pro práci a standardizované formuláře pro vedení administrativy. Poprvé byl v této firmě použit pojem výkaz. Reklamní oddělení se zabývalo výrobou plakátů, inzercí a tvorbou filmových spotů. Firma disponovala vlastními filmovými ateliéry. Oddělení mělo na starosti také aranžování výkladních skříní, které připravovalo pro jednotlivé prodejny dle jejich potřeb. Významné postavení mělo najímací oddělení, které vyhledávalo a smluvně zajišťovalo vhodné prodejní prostory, pozemky pro výstavbu. Výstavba a zřizování prodejen podléhalo typizaci a standardizaci (velikost prodejen, vnitřní zařízení, regály, pulty…). Využíval se vlastní stavební materiál (vlastní cihelny, stolařství, truhlářství, zámečnictví). Vlastní stavební oddělení budovalo tzv. “Domy služeb “. Byly to vlastně specializované obchodní domy typické architektury (exteriér byl kombinací skla a železobetonové konstrukce). V těchto obchodních domech se prodávala obuv a doplňkové zboží a nabízely služby. Osobní oddělení prodejen se zabývalo personální prací. Řešilo klíčové otázky řízení lidských zdrojů, od výběru až po rozvázání pracovního poměru. Velká pozornost byla věnována zvyšování kvalifikace pracovníků a jejich proškolování. Pro jednotlivé profesní funkce byly zpracovány školící programy, které se uskutečňovaly s promyšleným obsahem a v potřebných časových intervalech.

Prodejny měly relativní samostatnost z hlediska hospodaření. Vedoucí prodejny byl postaven do role „samostatného podnikatele“ složením


zálohy na zásoby zboží. Za prodané zboží získala prodejna provizi (% z tržby), kterou vedoucí použil na úhradu provozních nákladů a odměny sobě a pracovníkům.

Prodejny také nabízely zákazníkům služby: poradenství (prodavači navštěvovali domácnosti v době poklesu poptávky, zjišťovali potřeby zákazníků, demografické složení domácností…), opravárenskou službu, zásilkový prodej obuvi okrajových domácností, prodej doplňkového sortimentu, péče o nohu, salóny pedikúry….

Zkuste nyní odpovědět na následující otázku: V čem spočívá nadčasovost organizace prodeje ve firmě Baťa ?

KONTROLNÍ OTÁZKA 5

1. Jakou funkci sehrával stát v rozvoji obchodu?

2. Jak vypadala velikostní struktura obchodu za první republiky?

3. Kterým podnikatelským subjektům patřily nejkvalitnější prodejny?

…

2.2 Vývoj obchodu v letech 1945-1950 (přechodné období)

V období 1945-1948 byly provedeny četné zásahy do mnohasektorové ekonomiky. Výchozím dokumentem byl Košický vládní program (5.4.1945), který zdůrazňoval vedoucí úlohu státu při obnově poválečného hospodářství, pro toto období poměrně pochopitelnou. Znárodnění probíhalo i v jiných evropských státech s tržní ekonomikou, aby se zničené národní ekonomiky rychle vzpamatovaly z poválečného chaosu. Obchod po roce 1945 ztrácel svoje prestižní postavení. V rámci tzv. socialistické dělby práce v RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci mezi zeměmi socialistického tábora) dostalo tehdejší Československo za úkol zajistit materiálně-technickou základnu socialistického bloku, a to v praxi znamenalo preferenci těžkého

Historická situace


průmyslu při budování odvětvové struktury NH.

Změny ve vlastnických vztazích: V roce 1945 došlo ke znárodnění klíčového průmyslu, které ovlivnilo i odvětví obchodu, neboť byly znárodněny i stovky prodejen velkých průmyslových podniků. Zásadní vlastnické změny v obchodě byly zahájeny v roce 1948, kdy vznikly státní organizace ve velkoobchodě, zahraničním obchodě a došlo ke znárodnění obchodních podniků nad 50 zaměstnanců. Od roku 1949 nastoupila etapa „vyvlastňování a přesvědčování“, což se projevilo v intenzivním zestátňování a v restrukturalizaci obchodní sítě nad legislativní rámec a spojování stovek obchodních firem do co nejmenšího počtu velkých socializovaných podniků. Nad prodejnami Němců a kolaborantů byla vyhlášena Národní správa, vznikly první státní a družstevní podniky. V roce 1949 byly rozsáhlé pravomoce v řízení odvětví obchodu přiděleny ministru obchodu.

Hlavní rysy období

Na deficitním spotřebitelském trhu byl po válce zaveden lístkový systém, od roku 1949 byl vytvořen tzv. dvojí trh, a to vázaný, na kterém se nakupovalo na lístky a volný. Předpokladem zavedení dvojího trhu byly relativně optimistické výsledky dvouletého plánu 1947- 48.

Dvojí trh

V tomto období také proběhly velmi významné změny ve struktuře osob činných v obchodě, nastal úbytek podnikatelů a pomáhajících členů rodiny, rovněž ubylo prodavačů, přibyli administrativní pracovníci v nově se tvořících řídících strukturách podniků a dělníci ve skladech. Celkově nedošlo k absolutnímu poklesu pracovníků.

Pracovníci


Proč ztratil obchod v období CPE svoji prestiž? …


2.3 Vývoj obchodu v období centrálně plánované ekonomiky

V období CPE bylo politické a ekonomické prostředí ovlivněno různými mocenskými tlaky, které usilovaly o aplikaci modelu CPE na čs. hospodářství. Ekonomickým základem se stalo státní vlastnictví, nejvyšší kompetence v rozhodování patřily de facto i de jure vládnoucí straně. Základním nástrojem řízení NH byl národohospodářský plán, který nahrazoval funkci trhu a určoval, co vyrábět, jak a pro koho. Přechod na systém CPE s sebou také přinesl rozpor mezi nominálním a reálným systémem v hospodářském rozvoji, tedy rozpor mezi soustavou právních norem, směrnic a dalších závazných dokumentů a skutečným systémem vztahů, zájmů a kritérií, které určovaly chování řízených subjektů v praxi. Charakteristickým prvkem hospodaření podniků, na rozdíl od tržních ekonomik, bylo tzv. „měkké rozpočtové omezení“

Charakteristika CPE z makroekonomického

hlediska

Sociální prostředí bylo ovlivněno důsledky 2. světové války. Obnova hospodářství vyžadovala nárůst pracovních sil, a proto růst zaměstnanosti příznivě ovlivnil finanční zajištění domácností. Růst globální spotřeby byl ovlivněn růstem osobní spotřeby obyvatelstva a podílem každého obyvatele na tzv. společenské spotřebě (školství, zdravotnictví, kultura, doprava atd.) Projevovala se mzdová nivelizace. Příznivý sociální vývoj měl svůj rub a líc, který vyplýval z nemožnosti finančního krytí všech populistických opatření a z rostoucího rozporu mezi růstem produktivity práce a mzdovým vývojem.

Sociální prostředí


1. Vysvětlete rozdíl mezi nominálním a reálným systémem hospodářského vývoje.

2. Jak byla členěna spotřeba obyvatelstva v CPE ?

…


50.léta již probíhala ve znamení centrálně plánované ekonomiky a větší či menší preference těžkého průmyslu. Převažující byl převis tržní poptávky nad nabídkou. Základním nástrojem řízení byl pětiletý plán (5LP):

◙ 1. 5LP - růst průmyslové výroby o 57 %, růst výroby spotřebního zboží o 50 %, růst osobní spotřeby o 35 %, socializace obchodu - ve skutečnosti neproběhl v této komplexní podobě, a proto další vývoj proběhl v kratších vymezených obdobích,

◙ 1945-55 - byly splněny dva krátkodobé, relativně úspěšné plány, kdy došlo k přechodnému snížení preferencí těžkého průmyslu ve prospěch růstu výroby spotřebního zboží a zemědělství, byly vytvořeny příznivější podmínky pro růst životní úrovně,

◙ 2.5LP - intenzivní socializace zemědělství, v roce 1956-60 se projevilo další stupňování životní úrovně obyvatelstva.

50.léta

Historická situace

V tomto období se v obchodní síti prosazovaly časté reorganizace a socializace (vznik dalších nových státních a družstevních podniků). Nedostatečná však byla investiční činnost (cca 1 % ze státního rozpočtu), nevyhovující technická vybavenost a úroveň technologie ve velkoobchodě. Část maloobchodní sítě byla modernizována. Byl nastartován dlouhodobý pokles počtu potravinářských prodejen. V roce 1955 vznikla první samoobsluha. Velmi nepříznivé bylo pro družstevní obchod rozhodnutí o územní rajonizaci státního a družstevního obchodu. Družstevní obchod se musel přestěhovat na venkov a opustit své městské prodejny. Soukromý sektor byl postupně likvidován.

Řízení a reorganizace obchodu

1. polovina 50. let proběhla ve znamení výkyvů ve vývoji počtu pracovníků v obchodě, což bylo spojeno s likvidací soukromého obchodu. Podíl počtu pracovníků na počtu pracovníků v NH stagnoval (cca 7 %), rostla intenzita práce, pracovní podmínky byly nepřitažlivé. Z odvětví obchodu odešlo v té době cca 48 000 lidí, hlavně mužů, což ovlivnilo kvalifikaci pracovníků a vyvolalo nastupující feminizaci obchodu (podíl žen na zaměstnanosti v obchodě:1950 - 46,9 %, 1961 - 66,5 %).

Pracovníci v obchodě


V roce 1960 bylo oficiálně vyhlášeno, že země dospěla k vybudování tzv. základů socialismu.

V první polovině 60.let se opět vrátilo dominantní postavení těžkého průmyslu. Extenzivní zdroje rozvoje NH byly vyčerpány a intenzivní rozvoj nebyl zajištěn. Došlo ke zhroucení 3. pětiletého plánu a zastavení růstu národního důchodu. Ve výrobě, mezi výrobou a spotřebou, mezi růstem mezd a objemem produkce, se projevily hluboké disproporce tzn. že mzdy rostly mnohem rychleji než produktivita práce.

60. léta

Historická situace

Pro toto období byly charakteristické změny v kompetencích Ministerstva vnitřního obchodu. Do roku 1962 bylo ministerstvo pověřeno koncepčním a dlouhodobějším řízením. V letech 1962-65 se zaměřilo na podrobné „centrálně operativní řízení“ a od r. 1965 byla naopak úloha centra oslabena tím, že proběhla decentralizace řízení. V tomtéž roce bylo odvětví obchodu nově organizačně uspořádáno. MVO řídilo dvě základní skupiny obchodních organizací. První skupina byla tvořena obchodně hospodářskými jednotkami (dále OHJ), do nichž patřily oborové celostátní podniky a trusty obchodních podniků. Ve druhé skupině byly rozpočtové organizace, jež zabezpečovaly kontrolní a výzkumnou činnost obchodu a podniky s obslužnými funkcemi v oblasti výpočetnictví, zpracování projektové dokumentace investiční výstavby, vývoje obchodní technologie a reklamy.

Řízení a organizační struktura obchodu

Vzniklé hospodářské potíže 1. poloviny 60. let vyvolaly v roce 1965 potřebu vypracování „Zásad plánovitého řízení národního hospodářství“ ke zdokonalení mechanismu řízení. Byl zpracován Akční program KSČ s řadou reforem dotýkajících se i odvětví obchodu (nerealizován vlivem zásahu z venku v roce 1968).

Reformy

V investiční činnosti se projevoval přetrvávající stav, pokračoval pokles počtu prodejen (převaha potravinářských prodejen). Velikostní struktura prodejen se postupně měnila. Vznikly nové obchodní domy, projevoval se přínos samoobsluh. Růst prodejních kapacit a nízký podíl velkoplošných jednotek.však byl nedostatečný vzhledem k růstu maloobchodního obratu.

Investiční činnost

Na úrovni velkoobchodu přežívaly těžkosti z předchozích let, a to nepříznivá velikostní struktura skladů a jejich kvalita nezpůsobilá pro využití mechanizace při manipulaci se zbožím.

Velkoobchod


V 1. polovině 60. let. přírůstek maloobchodního obratu klesal a tempo růstu se zmírňovalo. Vláda usilovala o stabilizaci cenové hladiny novými přístupy v metodice tvorby cen, a proto hromadné snižování cen zastavila a naopak se poprvé snažila brát v úvahu úroveň poptávky.

Maloobchodní obrat

Hluboká nerovnováha na trhu ve 2. polovině 60. let se odrazila v nedostatečné nabídce. Trend byl opačný. Výrazný růst maloobchodního obratu (neopodstatněný růst reálných mezd), živelnost cen a nákupní horečky souvisely s politickou situací v zemi a reakcí obyvatelstva na ni. Struktura poptávky doznala dalších změn. (1970 - podíl potravinářského zboží 50,8 %, nepotravinářského 49,2%).

Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou

Pracovní podmínky v obchodě se v tomto období příliš neměnily. Pokračovala stagnace podílu počtu pracovníků v obchodě a vysoká intenzita práce. Částečné řešení této situace bylo spatřováno v rozvoji učňovského školství (výchova učňovského dorostu - učnice - feminizace).

Pracovníci

V roce 1970 byl zaveden v zemi normalizační režim a potlačeny tendence k oživení tržních principů a posíleny nástroje CPE. Periodizace:

1.polovina 70. let - pravidelná dynamika růstu objemu výroby, společenského produktu, produktivity práce, nominálních i reálných mezd, přechodně působící příznivé faktory (ve světě se naopak projevovaly důsledky 1. ropného šoku),

2.polovina 70. let - zpomalování vzestupných trendů, příjmy však tlačeny vzhůru, růst kupní síly obyvatelstva a životní úrovně (byla přijata řada sociálních opatření, např. dětské přídavky, spotřebitelské úvěry, novomanželské půjčky).

70. léta

Historická situace


V řízení obchodu se projevil návrat k centralizaci obchodu v čele s Ministerstvem vnitřního obchodu a jeho širokými pravomocemi. Hierarchie uspořádání odvětví byla nadále velmi složitá. Směrem dolů přibývalo pokynů, předpisů a úkolů a ubývalo kompetencí. Došlo k oddělení ministerstev ČSR a SSR (důsledek federativního uspořádání republiky). Střední stupeň nadále představovaly obchodně hospodářské jednotky, které sdružovaly obchodní podniky v krajích. Slabě se rozvinul marketingový průzkum trhu.

Řízení a organizační struktura obchodu

Období 70. let bylo nejpříznivějším obdobím pro rozvoj maloobchodní sítě. Došlo ke zlepšení technické vybavenosti prodejen i skladů, obchodní technologie, interiérů a exteriérů prodejen. Byly zaváděny moderní formy prodeje (samoobsluhy, obchodní domy, vznik nákupních středisek, prodej dle vzorků, zásilkový obchod). Pokles počtu prodejen pokračoval a byl spojen s koncentrací do menšího počtu modernizovaných prodejen. Nejméně vyhovující prodejny byly likvidovány.

Maloobchodní síť

Růst maloobchodního obratu byl v tomto desetiletí nejintenzivnější. Rostl obrat na prodejnu. Došlo ke zlomu mezi podílem potravin a nepotravin (1980 - podíl potravinářského sortimentu dosahoval 46,6 %, nepotravinářského 53,4 %). Rychleji se prosazovaly změny ve struktuře potravinářských výrobků (biologicky racionálnější sortiment), rozšiřovala se nabídka polotovarů. U nepotravinářských sortimentu se objevily výrobky s vyšší kvalitou a technickými parametry.

Maloobchodní obrat

Konec desetiletí již opět probíhal ve znamení prohlubujících se rozporů mezi nabídkou a poptávkou (váznutí kvality práce i spolupráce obchodu s výrobou, neadekvátnost požadavků poptávky možnostem ekonomiky, tlak na trh trvale rostoucími mzdami a sociálními opatřeními).

Nabídka/poptávka

V tomto období byla také věnována větší pozornost pracovníkům v obchodě (mírný růst podílu počtu pracovníků v obchodě na počtech pracovníků v NH - 8,2 %, zintenzívnění sociální politiky v obchodě). Přetrvávající neúnosné výkony na 1 pracovníka a tradičně zaostávající platy byly však samozřejmým průvodním jevem tehdejšího obchodu.

Pracovníci

▲Všeobecně klesající trendy vzestupu výroby, společenského produktu, absolutní pokles produktivity práce ve výrobní sféře i v životní úrovni.

80.léta


▲Po roce 1983 - nastolen opět mírný vzestup výroby, částečně došlo ke zlepšení kvalitativních ukazatelů produkce.

▲2. polovina 80 let - přes mírný růst výroby, investic i produktivity práce se nedařilo udržet životní úroveň obyvatelstva. Rostly ceny zboží při vysoké nákladovosti cen a klesaly reálné příjmy obyvatelstva.

Historická situace

Ustálená organizační struktura z roku 1965 přežívala až do 80. let a směřovala ke koncentraci organizačních celků (oborová, sortimentní i územní monopolizace obchodní činnosti). K 31. prosinci 1989 ještě proběhlo poslední komplexní statistické šetření ČSÚ ve spolupráci s MVO, které zjistilo, že v ČR bylo pouze 389 obchodních podniků s průměrnou velikostí 1 610 zaměstnanců. Koncentrace obchodu nebyla v období CPE přirozeným procesem vývoje trhu, ale výsledkem administrativních opatření. Obchodní podniky měly územní i sortimentní monopol.

Organizační struktura obchodu

V 80. letech bylo vydáno několik důležitých dokumentů, které měly zlepšit soustavu řízení NH. Hlavním cílem těchto dokumentů bylo zvýšení kvality odvětví obchodu, zavádění dílčích změn v jeho ekonomickém řízení i změny v ustálené organizační struktuře z roku 1965. Vládní nařízení z roku 1984 umožňovalo občanům podnikání v oblasti dočasného ubytování od r. 1984 a podnikání v oblasti prodeje a služeb od r. 1988. Sledovala se tím snaha o posílení nabídky na lokální úrovni. Účinnost přestavby řízení v NH vzhledem ke krátkosti jejího uvedení do praxe nemohla být vyhodnocena.

Reformy

Na konci 80. let dosáhla úroveň maloobchodní sítě v Československu nejvyšší úrovně obchodní sítě v rámci zemí RVHP (společně s bývalou NDR). Ve srovnání s vyspělými zeměmi však byla zaostávající rozsahem prodejních ploch vzhledem k počtu obyvatel, kvalitou nabízených služeb a úrovní logistiky, i když investiční činnost vzrostla na 2-3 % výdajů ze státního rozpočtu. Toto hodnocení lze doložit ukazatelem plošného standardu (rozsahem prodejních ploch na 1000 obyvatel), který tehdy v Československu dosáhl v polovině 80. let přes 300 m2. V té době to bylo v SRN 773 m2 a ve Franci 644 m2 . Z hlediska hustoty maloobchodní sítě se samotné české země řadily mezi země s odpovídající hustotou (239 obyvatel na 1 maloobchodní jednotku). Společně se Slovenskem byl tento ukazatel horší (302). Projevila se snaha o kopírování moderních prvků řízení obchodu ze zahraničí (např. územní plánování, plošné a obslužné standardy…především na úrovni Výzkumného ústavu obchodu v Praze).

Maloobchodní síť


v tom Rok

Stále prodejny

potravin. Nepotravin smíšené obchod. Domy

a nákupní

střediska

samoobsluhy

1953 61 846 25 213 18 675 10 885 71 -

1955 60 749 24 931 19 505 10 746 101 66

1960 55 150 22 688 20 024 9 374 77 3 720

1965 49 379 19 455 17 985 8 640 123 7 150

1970 49 375 18 844 15 694 8 987 273 7 250

1975 48 879 17 973 15 845 9 145 404 7 970

1980 45 507 16 177 15 349 8 522 609 8 571

1985 43 861 15 236 14 697 8 435 745 9 076

1989 43 382 14870 14 745 8 429 815 9 228

Tabulka 2-1: Struktura stálých prodejen v maloobchodní síti českých zemí (bez veřejného stravování) s vybranými typy maloobchodních jednotek v letech 1953-1989 Stav k 31.12. 1989 Pramen: Všechny údaje do roku 1980 podle Historické statistické ročenky ČSSR. Praha: Federální statistický úřad, 1985, s. 552. Údaje za léta 1985-1989 podle Statistických ročenek Československé socialistické republiky 1985-1989, Statistické ročenky České a Slovenské federativní republiky 1990 a podle Historické ročenky vnitřního obchodu 1948-1987. Praha: Výzkumný ústav obchodu, 1988, s. 19,23,27.

Struktura prodejen


Rok 1953 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1989

Podíl 0 0,1 6,75 14,48 14,63 16,31 18,83 20,7 21,37

Tabulka 2-2: Podíl samoobsluh na počtu stálých prodejen v letech 1953-1989 v %

Pramen: Vypočteno dle předchozí tabulky

Podíl samoobsluh

80.léta v obchodě proběhla pod vlivem nerovnováhy na trhu (na straně nabídky sortimentní deficit u nepotravinářského zboží, na straně poptávky nevyvážený růst příjmů a neuspokojená poptávka). Cenová politika nebyla využívána ani k administrativnímu dosažení rovnováhy. Rostl maloobchodní obrat i osobní spotřeba obyvatelstva zejména v potravinářském sortimentu.

Nabídka/Poptávka

Trvala napjatost mezi potřebami a zdroji pracovníků, rostl podíl počtu pracovníků v obchodě (na 9 %) na počtech pracovníků v NH. Nízké průměrné mzdy v odvětví přetrvávaly (1985 - 77,4 % celorepublikového průměru).

Pracovníci


1. Charakterizujte dvojí trh, který fungoval od roku 1949-1953.

2. Které období bylo pro rozvoj obchodu v CPE nejpříznivější ?

3. Jak se vyvíjela maloobchodní síť v CPE oproti světovému vývoji?

4. V čem spočívala přetrvávající nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu v období CPE ?

…


2.4 Transformace obchodu po roce 1989

Politická situace v ČR po roce 1989 je ovlivněna pluralitním systémem budujícím společnost založenou na parlamentní demokracii. Působí zde politické strany od pravicově orientovaných až po levicové. Protože sociální stratifikace země se stále vytváří, neexistuje taková vyhraněnost mezi politickými stranami v zastupování zájmů jednotlivých sociálních skupin jak tomu bylo za první republiky. Tvůrčí postupy ve vládě a v parlamentu jsou ovlivňovány výsledky voleb a politickou nevyzrálosti velké části voličů v nových podmínkách.

Politická situace

Ekonomické prostředí bylo ovlivněno změnou ekonomického systému ČR, tj. přechodem od direktivně plánovaných metod socialismu k tržní ekonomice, resp. sociálně tržní ekonomice. Východiska ekonomické transformace byla komplikovaná, jednalo se především o:

• neefektivně fungující systém CPE (napětí mezi zdroji a potřebami na úkor rozvoje infrastruktury, devastace životního prostředí, chátrání objektů i zařízení, majetku měst a obcí a státu),

• klesající konkurence schopnost na světovém trhu,

• zpomalování dynamiky růstu čs. ekonomiky, nevyvážená odvětvová struktura průmyslu, nízká efektivnost výroby, trh byl permanentně deficitní,

• úplná likvidace soukromého sektoru ve všech odvětvích ekonomiky na rozdíl od Polska či Maďarska,

• zaměřenost čs. zahraničního obchodu především na země východního bloku atd.

Ekonomická situace

Změny v obchodě po roce 1989 se jednak potýkaly s komplikovanými východisky pro ekonomickou transformaci vyplývající z kodifikovaného systému CPE, a jednak byly doprovázeny i některými pozitivy jako byla relativně malá zadluženost státu na konci 80. Nejprve proběhly změny vlastnických vztahů, malá a velká privatizace (privatizace výroby spotřebního zboží, vnitřního obchodu a zahraničního obchodu), kupónová privatizace, restituce, dražby, veřejné soutěže a liberalizace cen (1991).

Změny v obchodě


Mezery existovaly v legislativním zabezpečení privatizace, neboť se opožděně vytvářel a vytváří institucionální rámec pro fungující trh. Obchod se zařadil mezi nejdynamičtěji rostoucí odvětví ekonomiky. Nadále přetrvává zaostalost obchodu za vyspělými zeměmi, což je dáno jeho historickým vývojem (celkově nižší výkonnost ekonomiky i úrovně konečné spotřeby domácností, nižší profesionalitou řízení českých firem, nedostatkem kapitálu českých firem, živelností změn a šedou ekonomikou). Tato zaostalost se ale neustále zmenšuje.

Po roce 1989 rostly počty prodejen, prosazovala se intenzivní modernizace, otevíraly se nové formy prodeje. Obchod se vyvíjel od atomizace obchodní sítě (vrchol cca v roce 1994) po silné koncentrační tendence od roku 1997 (vstup nově se vytvářejících obchodních řetězců na trh, sílící pozice mezinárodních společností). Trh výrobce se změnil na trh spotřebitele. České obchodní skupiny postupně vyklízely pozice z trhu. Malé a střední obchodní firmy mají existenční problémy a snaží se proto kooperovat. Stabilizovala se pozice spotřebních družstev. Změny se uskutečnily i v kvantitativní i kvalitativní struktuře velkoobchodních skladů. Regionální rozdíly v obchodní síti nadále přetrvávají v rozvoji jejich struktur i kvality.

Strukturální změny maloobchodní sítě

Etapy Charakter trhu

1990-1994

N<P

Dynamicky rostoucí a nenasycený trh, atomizace obchodní sítě, slabá konkurence, poptávka převyšuje nabídku.

1995-1997

N=P

Částečné nasycení trhu, pomalejší růst, zesílení konkurence a počátky koncentrace obchodu, nabídka se vyrovnala poptávce.

1995-

N>P

Saturace trhu, důraznější prosazování konkurence, pokračování koncentračních trendů, nabídka výrazně převyšuje poptávku.

Tabulka 2-3: Základní periodizace přeměny trhu v českých zemích po roce 1989

Pramen: Zpracováno dle materiálů Konference o rozvoji obchodu v ČR 1999. KRÁSNÝ. T., KUCHAŘ.J. Strategie českých obchodních firem pro 21. století. s.150 –151.

Základní periodizace přeměny trhu


Zásadní vliv měla na vývoj soukromé spotřeby liberalizace cen, která způsobila její reálný pokles (vyrovnání oproti roku 1990 cca v roce 1996, růst maloobchodního prodeje ve stálých cenách však ještě v roce 2001 nedosáhl roku 1990). Odraz změn se projevil v poptávce a v podílu potravinářského sortimentu k nepotravinářskému (1990 - podíl potravin dosahoval 42,3 %, 1999 - podíl potravin dosahoval 46,1 %, 2003 - 49,3 ). Přetrvávají regionální aspekty kupní síly obyvatelstva.

Cenová liberalizace

Celkově vzrostl podíl počtu pracovníků na zaměstnanosti v NH (2003 -16, %). Taktéž vzrostly průměrné mzdy v odvětví (2003 - 92,9 % k průměru v NH).

Zaměstnanost

Na trhu se projevují všechny vývojové trendy vyspělého světového obchodu jako jsou internacionalizace, koncentrace, růst konkurence, diverzifikace firem a globalizace. Nositeli těchto trendů jsou především mezinárodní firmy.

Vývojové trendy obchodu


1. Jakými opatřeními došlo ke změně CPE na tržní ekonomiku ?

2. Jaké strukturální změny proběhly v maloobchodní síti ?


SHRNUTÍ KAPITOLY STRUČNÝ VÝVOJ ČESKÉHO OBCHODU

Existují obecné vývojové tendence obchodu, což nevylučuje lokální odlišnosti jeho úrovně. Úroveň obchodu v českých zemích je ovlivněna zejména specifiky vývoje země.

V období první republiky existoval dostatečný prostor pro obchodní podnikání. Stát zasahoval do jeho rozvoje podle toho, v jakém stádiu hospodářského cyklu se země nacházela. Klíčovou roli sehrávalo soukromé podnikání, i když významnou roli sehrával i družstevní obchod. Velikostní struktura obchodu byla poměrně roztříštěná. V sortimentní struktuře převládaly potravinářské a textilní prodejny. Maloobchod byl nestejnoměrně rozvinutý, existovaly regionální diference v rozvoji obchodní sítě. Nejprogresivněji se obchod vyvíjel ve 2. polovině 20. let a ve 2. polovině 30. let minulého století. Nejtěžším obdobím byla 1. polovina 30. let, ovlivněná velkou hospodářskou krizí. Velkoobchod se koncentroval do velkých měst, dominantní pozici zde sehrával družstevní obchod.

První republika

Trh válečného období byl charakteristický potlačením funkcí tržního mechanismu a převedením civilní výroby na válečnou, což se projevovalo v deficitu spotřebního zboží pro obyvatelstvo a zavedením lístkového systému.

Období 2.svět.války

V přechodném období po roce 1945 proběhly zásahy do mnohosektorovosti ekonomiky, což se odrazilo i v obchodě, kdy byly znárodněny prodejny ve vlastnictví výrobních podniků. Zásadní vlastnické změny se uskutečnily v roce 1948. Nad prodejnami kolaborantů a Němců byly ustanoveny Národní správy. Rozsáhlé pravomoce v řízení obchodu byly přiděleny ministru obchodu.

Přechodné období

V období CPE ztratil obchod své prestižní postavení. Trh byl nahrazen plánem. Odvětví obchodu prošlo v období CPE značnými reorganizacemi. Struktura maloobchodní sítě se měnila, i když investiční výstavba nebyla dostatečná. Pozitivem byla modernizace sítě, otevírání nových prodejen, zejména samoobsluh a obchodních domů. Nákupní podmínky se sice zlepšily, ale probíhající změny

Období CPE


nestačily kráčet se změnami ve vyspělých tržních ekonomikách. Přesto na konci CPE dospěl vývoj maloobchodní sítě spolu s bývalou NDR k nejvyšší úrovni v rámci zemí RVHP. Maloobchodní obrat rostl, zvyšoval se podíl nepotravinářského sortimentu v nákupech obyvatel, což svědčilo o rostoucí životní úrovni obyvatelstva. Trh se však potýkal s nedostatečnou nabídkou a více či méně převažovala neuspokojená poptávka spotřebitelů. Dominující sílu poptávky stát posiloval řadou sociálních opatření, zejména v 70. letech. Nepříznivá byla situace v oblasti zajišťování pracovníků v obchodě. Jejich počty neodpovídaly dynamice růstu maloobchodního obratu, rostla intenzita práce.

Transformace obchodu byla spojena se změnou vlastnických vztahů a cenovou liberalizací. Počáteční atomizace maloobchodní sítě v první polovině 90. let byla odrazem četných restitucí. V té době také začaly na trh expandovat zahraniční firmy, malé a střední firmy českých obchodníků začaly mít existenční problémy. Kolem roku 1997 nastal koncentrační boom. Z trhu začaly odcházet i větší české obchodní skupiny. Vývojové trendy obchodu posledních let, jako internacionalizace, koncentrace apod. zintenzívněly. Nositeli těchto trendů se staly právě zahraniční firmy. Z českých obchodníků stabilizovala svou pozici spotřební družstva. Obchod patří k nejdynamičtěji se vyvíjejícím odvětvím NH, zlepšily se nákupní podmínky. Regionální diference v rozvoji maloobchodní sítě však přetrvávají v podstatě od dob první republiky, což potvrdilo i komplexní šetření maloobchodní sítě z roku 1999.

Období transformace

NEZAPOMEŇ NA ODMĚNU A ODPOČINEK

Máte za sebou kapitolu s řadou informací. Jistě si zasloužíte odpočinek. Takže šálek kávy nebo čaje přijde k chuti.

Odměna a odpočinek


ŘEŠENÍ A ODPOVĚDI, NÁVODY 5

1.Role státu se odvíjela od stádia hospodářského cyklu. V období konjunktury ustupovala do pozadí. V době krizí jeho role zesílila.

2.Velikostní struktura byla velmi roztříštěná. Více než 96 % obchodů bylo do 5 zaměstnanců.

3.Nejkvalitnější prodejny patřily výrobním podnikům (Baťa, Nehera, Rolný…)

…


1.Československo, jako součást RVHP, mělo zajišťovat materiálně technickou základnu členských zemí. V rozvoji NH byl proto preferován rozvoj těžkého průmyslu.


1. Nominální systém - soustava právních norem, směrnic a dalších závazných dokumentů. Reálný systém - skutečný systém vztahů, zájmů a kritérií, které určovaly chování řízených subjektů v praxi.

2. Osobní spotřeba obyvatelstva (mzdy a platy) a společenská spotřeba (dotace na školství, zdravotnictví, doprava…)


1. Existoval vázaný (nákup na lístky) a volný trh (za vyšší ceny). …


2. Období 70. let.

3. Přestože patřila s bývalou NDR k nejvyspělejším v socialistické integraci, za světovým vývojem zaostávala zejména v podílu velkokapacitních jednotek, v zastoupení nových druhů MOJ, v provozní koncentraci, šířce a hloubce sortimentu, zejména nepotravinářského.

4. Nabídka spotřebního zboží byla nedostatečná vzhledem k preferenci těžkého průmyslu. Poptávka byla administrativně posilována. Mzdy a platy rostly rychleji než produktivita práce.


1. Změnou vlastnických vztahů (malá a velká privatizace, restituce) a obnovou hodnotového systému na trhu (cenová liberalizace v roce 1991).

2. V první polovině 90. let vlivem změny vlastnických vztahů došlo ke značné atomizaci ve struktuře MOS, ve druhé polovině 90. let nastupuje proces koncentrace: provozní, organizační i prostorové. Na trhu začínají dominovat zahraniční firmy.

…

PRŮVODCE STUDIEM 7

Milí studenti,

1. a 2. kapitola vás uvedla do problematiky obchodu v těch širších souvislostech, v dalších kapitolách přejdeme na úroveň obchodu, která je daleko detailnější. Tyto kapitoly Vám pomohou hlouběji pochopit obchodní praxi.

Date post:	04-Mar-2018
Category:	Documents
Upload:	duongdat
View:	229 times
Download:	5 times

2 STRUČNÝ VÝVOJ ČESKÉHO OBCHODU - … Obchodu/eo2.pdf · na starosti také aranžování...

Documents