Ing. Zbyšek Sochor MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

Ministry of Industry and Trade 2007

Základní předpoklady a úloha státu pro zajištění bezpečnosti a dostupnosti energie ČR ve vazbě

na Státní energetickou koncepci

Ing. Zbyšek Sochor

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

PRAHA, 21.3. 2007


Státní energetická koncepce

Základním dokumentem pro tvorbu energetické politiky ČR je Státní energetická koncepce.

Je rámcem pro legislativní činnosti a geografickou diverzifikaci zásobování energií.

Konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout.

Základními prioritami jsou maximální nezávislost, bezpečnost a udržitelný rozvoj.

V letošním roce dojde k vyhodnocení naplňování SEK a k případnému návrhu na změny.


Evropská integrace

Rozhodování a jednání státu samozřejmě ovlivňuje členství ČR v Evropské unii.

Ačkoli volba energetického mixu zůstává plně v pravomoci jednotlivých členských států, určitým nařízením či opatřením se ČR nevyhne.

Důležitá je aktivní účast orgánů státu při tvorbě evropské legislativy.

V současné době vzrůstají tlaky na vytvoření společné „Energetické politiky pro Evropu“, která by zajistila bezpečnou, konkurenceschopnou a udržitelnou energetiku v celé EU.


Energetická bezpečnost

Minimalizace závislosti na vnějších politických a ekonomických vlivech.

Optimální skladba vlastních a importovaných primárních zdrojů energie.

Dostatečné strategické zásoby pro případy energetických krizí.

Vyvážené složení energetického mixu.


Podpora úspor energie

S rostoucí ekonomikou roste přirozeně i spotřeba energií.

Je bláhové se domnívat, že tento růst je možné zastavit, lze jej však zpomalit a to zvýšenou energetickou účinností.

V této oblasti vyvíjí značné úsilí EU (směrnice o energetických službách, směrnice o energetické náročnosti budov a další).

V ČR je podpora úspor energií zatím v plenkách, prosazuje se u větších podniků, nicméně pro občany jsou úsporná opatření spíše výjimkou.


Diverzifikace zdrojů

ČR ve svém energetickém mixu využívá domácí zdroje hnědého uhlí, jadernou energetiku, vodní elektrárny, v rámci svých možností postupně zavádí využívání obnovitelných zdrojů.

Na druhé straně je ČR téměř 100% závislá na importu ropy a zemního plynu.

V porovnání s řadou evropských zemí si ČR udržuje stále ještě relativně nízkou dovozní závislost.


Využití primárních zdrojů

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

[GW

h]

Využití kapacit

y

57%

uhlí60 jednotek přes 50MW

Celková kapacita 7940 MW

Využití kapacity

80%Jaderná energie

6 jednotek celková kapacita 3760 MW

OZE

plyn


Diverzifikace cesta) zemní plyn

Podíl domácí těžby zemního plynu na spotřebě je zanedbatelný.

ČR importuje téměř 100% potřebného plynu (v roce 2005 bylo dovezeno cca 9350 mil. m3, z toho asi 7000 mil. m3 z Ruska).

Hlavním dovozcem je společnost RWE Transgas a.s.

Otázkou zůstává možnost vytvoření strategických zásob plynu tak, jak to již funguje u ropy.


Diverzifikace cestb) ropa

Podíl domácí těžby ropy na spotřebě činí pouze 4 až 5%, ČR tak importuje cca 95% potřebné ropy.

Nedávné problémy s dodávkami ruské ropy přes Bělorusko ukázaly, jak správný krok učinila ČR diverzifikací svých zdrojů (ropovod IKL, který je schopen ropovod Družba eventuálně nahradit).

Kromě toho ČR má k dispozici nouzové zásoby ropy a ropných produktů na dobu přesahující 3 měsíce.


Výroba a prodej elektrické energie a tepla

Ve výrobě elektrické energie je ČR zatím soběstačná – cca 25 % produkce se vyváží.

Více než 90 % celkové produkce elektřiny se vyrábí v uhelných a jaderných elektrárnách.

Podle některých odhadů lze vyrovnání výroby a spotřeby očekávat v letech 2009-2012.

Vzhledem k energetické situaci v sousedních státech nebude, v případě potřeby, možno dovézt chybějící množství elektřiny.

Je zapotřebí rozhodnout, jak situaci řešit – výstavba či rekonstrukce kapacit.


46 000

48 000

50 000

52 000

54 000

56 000

58 000

60 000

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

-2

-1

0

1

2

3

4

5

6

7

čistá spotřeba elektřiny HDP v %

Spotřeba elektřiny v ČR


Obnovitelné zdroje energie

Z obnovitelných zdrojů energie je v ČR nejvyšší podíl využití biomasy pro výrobu tepla a vodních elektráren pro výrobu elektrické energie.

Potenciál vodních elektráren je však prakticky vyčerpán, stavba větrných elektráren se setkává s negativním postojem veřejnosti.

V úvahu tak připadá další podpora využití biomasy, je třeba si však uvědomit, že energetická náročnost zpracování této suroviny může být vyšší než energie z ní získaná.


Využití OZE

Vývoj využití energie z obnovitelných zdrojů

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

2003 2004 2005

TJ

v p

aliv

u

Biomasa (domácnosti) Biomasa (mimo domácnosti) Vodní elektrárny

Bioplyn Biologicky rozložitelná část TKO Biologicky rozl. část PRO a ATP

Kapalná biopaliva Tepelná čerpadla (teplo prostředí) Solární termální kolektory

Větrné elektrárny Fotovoltaické systémy


Jak zajistit energii i pro budoucnost

Je nutné i nadále podporovat diverzifikaci cest i zdrojů energie.

Zvýšit finanční prostředky v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií.

Úmyslně neopomíjet žádný z dostupných energetických zdrojů.

Zvyšovat povědomí občanů o důležitosti energetických úspor, sáhnout i k finančním pobídkám.

Začít jednat už nyní!


Krizový scénář rozvoje EH a ES

Jeden z řady scénářů rozvoje energetického hospodářství (EH) a elektrizační soustavy (ES) ověřovaných MPO v roce 2006.

Je scénářem s největší restrikcí tuzemských zdrojů energie a s úplnou restrikcí jaderné energetiky.

Je scénářem nejvíce se odchylujícím od SEK, schválené vládou ČR v roce 2004


Krizový scénář rozvoje EH a ES - vstupy

Vstup Scénář krizový Scénář SEK (Zelený-U) Disponibilita hnědého uhlí ÚEL zůstanou v platnosti Za ÚEL jen ČSA + 275 Mt Disponibilita černého uhlí Dovoz nelimitován Dovoz do 5 mil. t Disponibilita ropy Dovoz nelimitován Dovoz nelimitován Disponibilita zemního plynu Dovoz nelimitován Dovoz nelimitován Disponibilita OZE Upřesněný potenciál

dle MŽP – studie VaV Optimistické odhady využití OZE z roku 2003

Max. vývoz elektřiny do 2015 20 TWh 18 TWh v roce 2010, 15 TWh v roce 2015

Max. vývoz po 2015 5 TWh 10 TWh Max. dovoz do 2015 10 TWh 4,7 TWh Max. dovoz po 2015 Dovoz nelimitován 10 TWh JE Dukovan do roku 2025 2045 JE Temelín do roku 2042 2062 Nové jaderné bloky na lokalitě Temelín žádný 600 MW dle modelu Ostatní JE žádný Dle modelu Zpřísnění limitů emisí Postupné zpevnění mezi

roky 2020 až 2040 o 20 %

Ekologická daň Od roku 2008 dle Směrnice EU 2003/96

neuvažována


Bilance spotřeby PEZ

Tuzemská spotřeba prvotních palivoenergetických zdrojů [PJ] - krizový

-500

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]

Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Surová ropa

Kapalná paliva Elektřina Jaderné palivo Obnovitelné zdroje



[PJ] 2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Hnědé uhlí 604 596 559 522 395 327 291 222 83 Černé uhlí + koks 252 248 318 298 435 514 556 583 670 Ostatní tuhá paliva 12 13 16 16 16 16 16 16 16 Plynná paliva 333 323 331 339 317 321 334 333 337 Surová ropa 276 278 235 232 230 167 217 200 201 Kapalná paliva 65 74 79 55 63 91 54 75 99 Elektřina -58 -46 -50 -12 -10 -13 0 4 6 Jaderné palivo 281 279 318 318 318 318 166 166 166 Obnovitelné zdroje 52 64 87 101 115 126 149 166 170 C e l k e m 1 814 1 828 1 892 1 869 1 879 1 867 1 785 1 765 1 748



V nabídce domácích paliv jen zbytková těžba hnědého uhlí (jen v rámci limitů těžby), černého uhlí (do roku 2015) a OZE.

Scénář nepočítal s žádnými novými JE, ani s neprodloužením životnosti JEDU a JETE.

Pro strukturu spotřebovávaných primárních energetických zdrojů je charakteristická nízká zdrojová diverzifikace a rychlý růst dovážených zdrojů energie, především ničím nelimitovaného černého uhlí.

Podíl dovážených zdrojů na spotřebě PEZ: v roce 2030 74%, v roce 2040 84%.



Hlavním dováženým zdrojem energie se stalo černé uhlí (s dovozy až 26 mil. tun), následované zemním plynem.

Jaderné palivo přestalo být dovážené v roce 2042 (s ukončením výroby elektřiny v JETE).

Černé uhlí se ve scénáři současně stalo hlavním spotřebovávaným primárním energetickým zdrojem, které se uplatnilo především v nových velkých elektrárenských blocích, ale i v konečné spotřebě.

Růstu jeho dovozů zabránily až emisní stropy, především NOx, což model vyřešil dovozem elektřiny.


Bilance výroby a spotřeby elektřiny

Relace mezi spotřebou elektřiny a výrobou elektřiny

40,00

50,00

60,00

70,00

80,00

90,00

100,00

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

TW

h

Spotřeba el. btto Výroba btto - kriz.


Struktura výroby elektřiny

Struktura výroby elektřiny [TWh] - krizový

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[TW

h]

Hnědé uhlí Černé uhlí Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje


Vývoj instalovaných výkonů

Vývoj instalovaných výkonů HU, ČU, ZP a JE elektráren - krizový

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

10 000

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Rok

MW

Hnědé uhlí Černé uhlí Zemní plyn Jaderná energie



Spotřeba elektřiny v ČR trvale poroste, ale s klesajícím tempem. Přírůstek spotřeby elektřiny v období 2005 - 2040 + 27%.

Krizový scénář počítal jen s malými přírůstky výroby elektřiny (v roce 2040 vůči roku 2005 jen o 5%). Exportní potenciál ES se vyčerpal v roce 2015, po roce 2035 výroba elektřiny prudce klesla a nastupuje dovoz elektřiny.

Ve struktuře výroby elektřiny a instalovaných výkonů ES rozsáhlé změny - náhrada hnědouhelných a jaderných elektráren elektrárnami na černé uhlí. Tak zásadní palivová, dodavatelská a technologická přeorientace elektrizační soustavy v krátkém čase je nereálná, ale jiné východisko nabídka PEZ neposkytla.



Závislost výroby elektřiny na palivech z dovozu: 2030: 73%, 2040: 86%. Hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny se stalo dovážené ČU, z velké části zámořské, Polsko s ČR v bilancích ČU nepočítá.

Krizový scénář potvrdil, že dopady limitované disponibility tuzemských paliv se projeví především ve výrobě elektřiny, v kritickém souběhu s útlumem jaderné energetiky.

Přestože ke změnám ve struktuře výroby elektřiny dochází ve vzdálenějším horizontu, jsou tyto změny předurčeny dnešními rozhodnutími o územních limitech těžby HU a o výstavbě nových JE.


Konečná spotřeba paliv a energie

Konečná spotřeba paliv a energie [PJ] - krizový

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]

Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva

Elektřina Teplo Obnovitelné zdroje Úspory


Struktura výroby centralizovaného tepla

Struktura výroby centralizovaného tepla [PJ] - krizový

0

50

100

150

200

250

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]

Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva

Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje


Dovozní energetická závislost

[%] 2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Krizový scénář 40,4% 42,3% 54,1% 57,4% 66,1% 70,4% 70,7% 73,6% 82,2%

Saldo dovozu a vývozu [PJ] - krizový

-400

-200

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]

Motorová paliva Hnědé uhlí Černé uhlí Koks Surová ropa

Elektřina Plynná paliva Kapalná paliva Jaderné palivo



Závislost spotřeby elektřiny na dovážených palivech a elektřině

0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

50,00

60,00

70,00

80,00

90,00

100,00

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

%

Závislost spotřeby elektřiny na dovozech paliv a elektřiny



Závislost CZT na dovážených palivech

0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

50,00

60,00

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

%

Závislost CZT na dovážených palivech



K závažnému neplnění cílů a indikativních ukazatelů SEK dochází u dovozní energetické závislosti.

Veškeré vývozy zdrojů energie (černé uhlí, koks, elektřina) rychle skončí. V dovozu postupně převládne černé uhlí, následované zemním plynem a ropou, dovoz jaderného paliva postupně zcela skončí.

Spotřeba elektřiny bude stále více krytá její výrobou z dováženého ČU, ale jen do roku 2040. Potom tato výroba narazí na emisní stropy a elektřinu bude nutné dovážet. Spotřeba elektřiny pak bude až z 80% krytá výrobou z dováženého ČU, nebo dovozem elektřiny.


Zhodnocení krizového scénáře

Krizový scénář se výrazně odchyluje od SEK, má zcela jinou disponibilitu PEZ.

Jeho energetické bilance jsou sice vyrovnané, mají ale negativní dopad na plnění národních závazků ČR, na emise, na celkovou dovozní energetickou závislost a závislost výroby elektřiny a tepla na dovážených zdrojích energie.

Krizový scénář vymezil nejhorší možnou variantu budoucího vývoje energetického hospodářství a elektrizační soustavy o jejichž charakteru se v současné době rozhoduje.



Problémem budoucího vývoje EH nebude snižování energetické náročnosti, ani emise (obojí zajistí technický rozvoj), ale budoucí struktura spotřeby PEZ a výroby elektřiny a s nimi spojená různá výše dovozní energetické závislosti a struktura dovozu zdrojů energie.

Krizový scénář jde v obávané dovozní energetické závislosti vysoko nad projekci SEK a indikativní cíle SEK.

V krizovém scénáři v dovozech převládá černé uhlí, které se současně stane rozhodujícím primárním zdrojem energie v energetických bilancích ČR.



Uvolněný prostor za administrativně blokované hnědé uhlí a utlumované jádro vyplní nikoli zemní plyn, ale dovážené černé uhlí (postupně 22-26 mil. tun, tj. 60-70 uhelných vlaků denně!!).

Na tento obrat nejsou připraveni odběratelé, ani dopravní infrastruktura, není připraven žádnou mezistátní dohodou.

Cíle ve využití obnovitelných zdrojů energie bude nutné v SEK přehodnotit (pravděpodobně posunem v čase), protože žádný scénář nepotvrdil ambice SEK pro rok 2030.



Za zcela realistický a plně v intencích SEK lze naopak označit souběžně zpracovávaný scénář referenční, který ale vyžaduje provést dvě klíčová rozhodnutí – racionálně přehodnotit územně ekologické limity těžby HU a rozhodnout o výstavbě nových jaderných bloků.

Dovozy jaderného paliva nelze považovat za dovozy z politicky nespolehlivých zemí a jejich základem jsou dlouhodobé kontrakty. V případě ČR k pozitivním vlivům patří i to, že ČR může být schopná pokračovat v produkci prvního článku výroby jaderného paliva – ve výrobě uranového koncentrátu. Rozhodnutí o pokračování v těžbě a úpravě uranu po roce 2008 by přispělo k posílení energetické bezpečnosti a nezávislosti ČR.

Výsledky krizového scénáře jsou dále porovnány se referenčním scénářem a se scénářem SEK.


Porovnání scénářů rozvoje – struktura spotřeby TS PEZ

Srovnání struktury spotřeby TSPEZ v roce 2030 [TJ]

-500

0

500

1 000

1 500

2 000

krizový zelený - U referenční

[PJ]

Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Surová ropa

Kapalná paliva Elektřina Jaderné palivo Obnovitelné zdroje


Porovnání scénářů rozvoje – struktura výroby elektřiny

Struktura výroby elektřiny v roce 2030 (TWh)

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90

100

krizový zelený-U referenční

TWh

Hnědé uhlí Černé uhlí Ost.tuhá Zemní plyn Kapalná pal. Jaderná pal. OZE


Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ hnědé uhlí

Spotřeba TSPEZ - HU [PJ]

0

100

200

300

400

500

600

700

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]



Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ černé uhlí

Spotřeba TSPEZ - ČU [PJ]

0

100

200

300

400

500

600

700

800

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]



Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ zemní plyn

Spotřeba TSPEZ - ZP [PJ]

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]



Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ OZE

Spotřeba TSPEZ - OZE [PJ]

0

50

100

150

200

250

300

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]



Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ jaderné palivo

Spotřeba TSPEZ - JP [PJ]

0

100

200

300

400

500

600

700

800

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]



Porovnání scénářů rozvoje – srovnání emisí CO2

Srovnání emisí CO2 [mil. t]

0

20

40

60

80

100

120

140

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



Porovnání scénářů rozvoje – srovnání emisí SO2

Srovnání emisí SO2 [tis. t]

0

50

100

150

200

250

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



Porovnání scénářů rozvoje – srovnání emisí NOx

Srovnání emisí NOx [tis. t]

0

50

100

150

200

250

300

350

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



Porovnání scénářů rozvoje – dovozní energetická náročnost

Srovnání dovozní energetické náročnosti [%]

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



Děkuji Vám za pozornost.

Ing. Zbyšek [email protected]

Date post:	21-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	palmer
View:	135 times
Download:	0 times

Ing. Zbyšek Sochor MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

Documents