INFOBULLETIN NFOH 3/2007 iNFOBULLETiN NADAČNÍHO FONDU OBĚTEM HOLOCAUSTU 3/2007 Milé čtenářky, milí čtenáři, dostává se Vám do rukou třetí číslo našeho bulletinu. Tentokrát jsme jej naplnili především prezentací námi podpořených projektů v programu Připomínka – programu podpory projek- tů sloužících k důstojné při- pomínce obětí holocaustu a vzdělávacích aktivit o holocaustu. Dále se do- čtete o připravovaném pro- jektu revitalizace židov- ských památek a naleznete již standardně informace o aktuálních uzávěrkách institucí, které poskytují finanční prostředky v oblastech blízkých NFOH. Jelikož stojíme na prahu nového židovského roku, dovolte mi Vám všem po- přát Šana tova u-metuka, do nového roku jen to dobré a sladké! Marta Malá ředitelka, tel.: 224 261 615, e-mail: [email protected]1
Transcript
I N F O B U L L E T I N N F O H 3 / 2 0 0 7
i N F O B U L L E T i NNADAČNÍHO FONDUOBĚTEM HOLOCAUSTU 3/2007Milé čtenářky, milí čtenáři,
dostává se Vám do rukoutřetí číslo našeho bulletinu.Tentokrát jsme jej naplnilipředevším prezentací námipodpořených projektův programu Připomínka –programu podpory projek-tů sloužících k důstojné při-pomínce obětí holocaustua vzdělávacích aktivito holocaustu. Dále se do-čtete o připravovaném pro-jektu revitalizace židov-ských památek a naleznetejiž standardně informaceo aktuálních uzávěrkáchinstitucí, které poskytujífinanční prostředkyv oblastech blízkýchNFOH.
Jelikož stojíme na prahunového židovského roku,dovolte mi Vám všem po-přát Šana tova u-metuka,do nového roku jen todobré a sladké!
8Připravovaný projekt revitalizacežidovských památek
8Fundraisingové okénko
9Kde žádat o podporu
PŘIPOMÍNKA PROGRAM PODPORY PROJEKTŮ SLOUŽÍCÍCH K DŮSTOJNÉ PŘIPOMÍNCEOBĚTÍ HOLOCAUSTU A VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT O HOLOCAUSTU
Mgr. Viola Jakschová, ředitelka obecně prospěš-né společnosti Živá paměť a koordinátorka projektuZmizelí Romové a Romové dnes (Romský holocaust,jeho stopy v poválečném Československu a životRomů v české Republice), jež NFOH finančně pod-pořil, hovoří v následujícím rozhovoru nejen o nápl-ni, průběhu, a budoucnosti tohoto projektu.
• Mohla byste na úvod říct něco obecně o pro-jektu Zmizelí Romové a Romové dnes a o Vaší spo-lečnosti Živá paměť?• Projekt Zmizelí Romové a Romové dnes v Českérepublice byl podpořen německým fondem Připo-mínka a Budoucnost a probíhá již od počátku roku2005. Do konce roku 2006 jsme realizovali čtyřicetsetkání na školách po celé České republice. Myšlen-kou projektu je navštívit školy s pamětníky romské-ho holocaustu. Nechceme jen konfrontovat žákys výpovědí člověka, který prošel tak velkým utrpením,bez úvodu do tématu, takže jsme se rozhodli, že pro-gram budeme doprovázet výkladem odborníka naromskou tematiku. Takto se žáci mohou dozvědět
stručně o dějinách Romů i o jejich osudech v Evro-pě, přičemž největší důraz je kladen na dějiny 20. sto-letí. Na školy s námi jezdí dva romští pamětníci: jed-na paní z Moravy a jeden pán z Čech, který bohuželna podzim minulého roku zemřel.
Po svědectví pamětníků následuje diskuse. Záležívždy na konkrétní třídě, nicméně snažíme se také pro-pojit téma romské historie se současností. Žáci mo-hou vyjadřovat své názory a také mluvit o svých zku-šenostech s romskou menšinou.
Prvním impulsem pro realizaci projektu byl nedo-statek zájmu o romský holocaust a empatie vůči utr-pení romských obětí. I ze zkušeností našeho partne-ra, Muzea romské kultury, víme, že lidé, kteří žijív České republice, a zvláště i ti, kteří žijí přímo v blíz-kosti bývalých sběrných cikánských táborů, v Letechu Písku a v Hodoníně u Kunštátu na Moravě, nemajípovědomí, co se s romskými spoluobčany běhemdruhé světové války stalo. Záměrem projektu je tedypředevším, aby se mladí lidé dozvěděli, co se s Romyza války vůbec dělo. Šlo nám o to, ukázat jim, že to
„V české společnosti je nedostatek zájmu o romskýholocaust a empatie vůči utrpení romských obětí vůbec,“říká Viola Jakschová
I N F O B U L L E T I N N F O H 3 / 2 0 0 7 3
nejsou zbytečné znalosti, že to není jen stará histo-rie.
• Proč si myslíte, že povědomí o romském holo-caustu v české společnosti je ve srovnání holocaus-tem židovským stále tak malé?• Určitě to má hlubší důvody. Jednak to vychází z ce-losvětově pozdního uznání romského holocaustu, ažv 70. letech 20. století a samozřejmě to také souvisís tím, že za romským etnikem nestojí žádný stát, žád-ný zastánce práv, jako například Izrael v případě ži-dovského holocaustu, takže nemá kdo cíleně tytodiskuse iniciovat. Ve společnosti dlouho přetrvávalnázor, že Romové byli internováni právem, jako aso-ciální individua, která nepracovala, a nikoli v důsled-ku rasového pronásledování. Myslím si, že v součas-né době je diskuse o romském holocaustu bohuželpříliš překrývána dnešními takzvanými „problémy“soužití české společnosti s romskou menšinou a jeúplně upozaděno téma historie Romů nebo jejichkultury a podobných témat.
• Existují nějaká oficiální čísla obětí romského ho-locaustu a přeživších z území bývalého Českoslo-venska?• Uvádí se kolem 6500 deportovaných Romů z úze-mí Čech a Moravy do táborů v Německu nebo naokupovaných územích, ze kterých se po válce vrátilo583 romských obětí. Tento počet je rozšířen o lidi,kteří se ukrývali. Je velmi těžké odhadnout, kolikRomů za války uteklo na území Slovenska, kde jesamozřejmě mohly postihnout další perzekuce. De-vadesát procent českých a moravských Romů byloběhem holocaustu zlikvidováno.
• Zde bych Vás ráda přerušila. Mohla byste se vrá-tit zpět na začátek a představit ještě Vaší společ-nost, která tento projekt, o kterém se bavíme, pro-vozuje?• Společnost Živá paměť, o. p. s. byla založena v roce2003 šesti pracovníky Kanceláře pro oběti nacismuČesko-německého fondu budoucnosti. Tato kancelářvznikla za účelem výplat tzv. humanitárních dávekz německé nadace Připomínka, odpovědnost a bu-doucnost. Kancelář vyřizovala platby Německa obě-tem nacismu ve střední a východní Evropě a v rámcitohoto odškodňování zde vznikl obrovský archivvšech dokumentů, které žadatelé zasílali. Tím zaklá-
dajícím impulsem pro vznik naší společnosti bylo za-chovat toto dědictví, dále ho zpracovávat a zároveňrealizovat další projekty, které mají pečovat o odkazobětí nacismu. Chceme se zaměřovat na mládeža veřejnost, aby se více dostalo do povědomí utrpe-ní obětí nacismu, ale hlavně bychom chtěli přispětk tomu, aby se tyto události už neopakovaly. Zvláštěk utrpení obětí romského holocaustu je lhostejnostve společnosti velmi vysoká. Proto je náš cíl v tomtoprojektu soustředit se hlavně na školy, které jsouv blízkosti bývalých sběrných táborů a zároveň na ško-ly v oblastech, která jsou známá tzv. problémy s rom-skou menšinou.
• Co je Vaše hlavní cílová skupina?• Cílová skupina jsou mladí lidé, studenti a studentkydruhého stupně základních škol a studenti středníchškol a samozřejmě rovněž učitelé a veřejnost obec-ně.
• Jak reagují studenti obecně na téma romskéhoholocaustu?• Musím říct, že velmi dobře reagují na setkání s pří-mým účastníkem, s pamětníkem holocaustu. Někdyje však cítit takový všeobecný despekt, jako mají mladílidé ke všem přednáškám, zvláště pokud mají do-předu pocit, že chceme korigovat jejich názory naromskou menšinu. Nesetkali jsme se ale po našemprogramu se zápornými názory. Monitorujeme názo-ry v rámci dotazníkové akce a 95 procent studentůhodnotí projekt pozitivně a to obzvlášť možnost se-tkat se s přímým účastníkem událostí. Příběh holo-
I N F O B U L L E T I N N F O H 3 / 2 0 0 74
caustu je samozřejmě velmi silný. Z odpovědí je alekaždopádně cítit, že je zde velká díra, nedostatek in-formací, že ve velké většině se s tímto tématem mladílidé setkávají poprvé.
• Důležitou částí toho projektu je i soutěž studen-tů či žáků. V čem shledáváte její důležitost?• Uspořádat soutěž jsme se rozhodli také proto,abychom jen tak „neplácli do vody“, aby to téma takrychle na škole neodeznělo. Proto jsme uspořádali jižtřetí soutěž na školách. Žáci měli např. zdokumento-vat historii tzv. cikánských táborů, nebo udělat rozho-vor s někým, kdo si vzpomíná na tu dobu či je přímoobětí romského holocaustu. V dalších letech jsme sezase soustředili spíše na samostatnou práci žáků, kteříse přihlásili na naše internetové stránky, které vznik-ly k projektu: www.kapura.cz, kde jsou i další infor-mace k historii Romů, ale i současné aktuální infor-mace. V tomto posledním pololetí, kdy probíhala našesoutěž, odpovídali studenti na otázky z dějin Romů,ale i ze současného života. Měli zde také prostor vy-jádřit své názory na rasismus, proč si myslí, že soužitíČechů a Romů není tak dobré.
• Někteří výherci soutěže použili i nové formyzpracování osudů romských pamětníků holocaus-tu, např. video. V souvislosti s tímto bych se rádazeptala na Vaši spolupráci s FAMU.• My jsme v té největší fázi projektu, tedy v letech2005–2006, jezdili na vybraná setkání s kamerama-nem z FAMU a ten natáčel jednak svědectví rom-ských pamětníků, ale také i reakce mladých lidí na ně,jejich připomínky a dotazy. Z toho vznikl 17 minuto-vý krátký film a 40 minutový sestřih vyprávění pamět-níků. Ve střižnách FAMU pak vytvořili dokument,kam jsme začlenili záběry z návštěv míst sběrných tá-borů s našimi pamětníky. S panem Hlaváčkem jsmenavštívili tábor v Letech u Písku, kde byl internována byli jsme také v Hodoníně u Kunštátu, kde byli in-ternováni rodiče paní Machálkové. Zároveň jsou vefilmu zařazeny i dobové fotografie těchto sběrnýchtáborů, takže je možné vidět, co se z těchto míst sta-lo teď. V Hodoníně u Kunštátu je dnes rekreační stře-disko s chatkami na ubytování a v Letech u Písku je,jak všichni víme, ta prasečí farma. Dokument mávzbudit zájem, zamyšlení. Chceme také využít doku-mentu k vytvoření manuálu pro učitele formou
I N F O B U L L E T I N N F O H 3 / 2 0 0 7 5
PowerPointu, kterého by mohli využít i nadále pro svédalší studenty. Může tedy sloužit i pro výuku občan-ské výchovy apod.
• Jaké jsou Vaše vize s projektem do budoucna?• Vize našeho projetu do budoucna je provozovattento projekt na školách co nejdéle to půjde. To sa-mozřejmě také závisí na našich pamětnících, aby seoni ještě setkání mohli zúčastnit. Teď jsme „získali“jednoho nového pána. Je to český Rom, žije teďv Praze a byl internován v Hodoníně u Kunštátua máme také pamětnici z Moravy, která s námi jezdí.Je velmi těžké „získat“ pamětníky i z toho důvodu, žecestování už je pro ně náročné a jsou na ně kladenyvelké nároky. Pamětník musí být otevřený člověka mít přednes, který je pro mladé lidi akceptovatel-ný. Naší prioritou obecně je zvýšit senzibilitu společ-nosti k utrpení obětí nacismu.
• Jak jste již zmínila, přímých pamětníků holo-caustu je bohužel čím dál tím méně. Jakou jinouformou než přímým svědectvím bude podle Vásmožné svědectví předávat?• Můj názor je, že samozřejmě nic nepřekoná pří-mé setkání s přeživším, s pamětníkem, ani filmovýzáznam. Do budoucna jsme přemýšleli, že bychomzískali pro setkání příslušníky druhé generace, aby seneztratil mezilidský kontakt.
• Jak žáci reagují na tak citlivé téma, jakým bezpochyb romský holocaust je?
• Je zřejmé, že po vyslechnutí si příběhu člověka,který byl v koncentračním táboře, je těžké vznášet ně-jaké negativní názory. My netrváme na tom, aby tadiskuse nastala, ale pokud k ní dojde, je zajímavá. PaníHelena Danielová z Muzea romské kultury, které jepartnerem projektu, se žáků ptá: „Co vy sami, jakoumáte zkušenost? Znáte nějaké Romy, žijete s Romy?“atp. Pak se diskuse většinou rozproudí. Myslím, že užsama konfrontace s příběhem holocaustu způsobí, žesi mladí lidé uvědomí, kam ty předsudky nebo tako-vá ta, jak já tomu říkám, nesnesitelná lehkost, jak seněkdy lidé negativně vyjadřují o Romech, může vést.Je zde jasná paralela s tím, jak vznikala nacistická per-zekuce. Rasově pronásledovaní, ať Židé či Romové,byli nejprve deklasováni, tzn. byly označováni určitýmzpůsobem, bylo o nich hovořeno určitým způsobem– „neřád, práce se štítící“ apod. Je určitě nutné zvý-šit senzibilitu k této tématice.
• Jak vnímáte povědomí veřejnosti o holocaustuobecně a o romském holocaustu zvlášť a zájem ve-řejnosti o toto téma?• Když se budeme bavit o odborné veřejnosti, mys-lím si, že povědomí a zájem zde jsou. Pokud se bu-deme bavit o široké veřejnosti, pak není téma, kteréby bylo cítěno jako obzvlášť důležité. Myslím si, že seo něm hovoří málo, a všechno se to odráží v tom, jakveřejnost vnímá a uctívá místa romského a někdyi židovského utrpení za války. Napadlo mě to i, kdyžjsem četla titulek článku v novinách „Romové semohou radovat“. To bylo spojeno s iniciativou ještěza premiéra Paroubka, kdy se hovořilo tom, že sev Letech bude rušit vepřín. Romové mají mít radost,ale ostatní česká společnost ne…
VE STÍNU HOLOCAUSTU A KOMUNISMUVe stínu holocaustu a komunismuČeští a slovenští židé po roce 1945Alena HeitlingerováBrož., 276 stran, 299 Kč, ISBN 978–80–86103–97–6
Nakladatelství G plus G, kromě jiných také za našímalé podpory, pro Vás připravilo knihu socioložkyAleny Heitlingerové Ve stínu holocaustu a komunis-mu, jejímž tématem je formování etnické identityčeských a slovenských Židů po roce 1945. Autorka vesvé knize shrnuje výsledky svého archivního výzku-mu, skupinových diskusí a dotazníkové ankety. Klíčo-vý byl pro ni výzkum oficiálního i neoficiálního pře-nosu vzpomínek na holocaust, role židovských mlá-dežnických skupin, postoj k Izraeli a sionismu a vlivpádu komunismu a rozdělení Československa. KnihaVe stínu holocaustu a komunismu komplexně mapujepostavení židovské menšiny v Československu poroce 1945.
Knihu lze objednat u nakladatele:G plus G, Plavecká 14, 128 00 Praha 2tel.: 222 588 001, 737 774 538; fax: 222 587 825www.gplusg.cz, [email protected]
Andrea Fictumovákoordinátorka programů PÉČE, PŘIPOMÍNKA A BUDOUCNOST
Ve středu 5. září 2007 proběhla v Národní galerii, ve Veletržním paláci v Praze vernisáž fotografické výstavypůvodních českých Romů a Sintů s názvem Zaniklý svět (viz fota vpravo). Výstavu uspořádal Výbor pro od-škodnění romského holocaustu a byla podpořena také NFOH. Sbírka vystavených fotografií dokumentuježivoty původních Romů a Sintů v českých zemích, přes období holocaustu až k jejich zániku. Část fotografiízachycuje i nechvalně známý koncentrační tábor v Letech u Písku a dění v něm za druhé světové války. Velkáčást exponátů pochází z rodinných archívů. Expozice potrvá do 29. 9. 2007, více informací můžete nalézt nawww.cestiromove.ecn.cz.
Marie Skálovámanažerka pro fundraising a PR, tel. 224 262 563, e-mail: [email protected]
ZANIKLÝ SVĚT
PŘIPOMÍNKA PROGRAM PODPORY PROJEKTŮ SLOUŽÍCÍCH K DŮSTOJNÉ PŘIPOMÍNCEOBĚTÍ HOLOCAUSTU A VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT O HOLOCAUSTU
I N F O B U L L E T I N N F O H 3 / 2 0 0 7 7
I N F O B U L L E T I N N F O H 3 / 2 0 0 78
V současné době probíhá příprava velkého projek-tu na revitalizaci židovských památek v ČR, požá-dali jsme proto hlavního koordinátora projektupana Vladimíra Vihana o představení projektu.
EVROPSKÉ PENÍZEPRO NAŠE PAMÁTKYFederace židovských obcí v ČR společně s Židovskouobcí v Praze se rozhodly pokusit se získat finančníprostředky ze strukturálních fondů Evropské unie naobnovu židovských památek.
Přípravou žádosti o finanční prostředky byla pově-řena Matana, a. s. a v tuto chvíli se dokončuje seznamnemovitostí, které budou do projektu zahrnuty. Pro-gram, pro který připravujeme náš projekt, se týkárevitalizace židovských památek na území celé našírepubliky kromě hlavního města Prahy. Na Prahu sevztahují z důvodu vysoké daňové výnosnosti jiná pra-vidla EU a proto jsou pro ni připraveny jiné progra-my, netýkají se však obnovy kulturního dědictví.
Je nutno si uvědomit, že možnost získat tak vyso-ké finanční prostředky je neopakovatelná. Jedná seo částku ve stamilionech. Případně získané prostřed-ky musí být investovány ve velmi krátkém čase tří let.
Příprava projektu proto klade vysoké pracovní náro-ky na všechny, kterých se tato práce týká.
V rámci přípravy našeho projektu musíme připra-vit nejen stavební obnovu jednotlivých objektů, aletaké zajistit jejich budoucí využití. Dosud nevyužitéobjekty mohou být využity zejména jako muzea, vý-stavní síně a informační centra, jejichž síť se zpřístup-ní prostřednictvím tematických expozic. Využití budeumožňovat rovněž pořádání koncertů, divadelníchpředstavení a přednášek či výuku židovských tancůa ukázek židovských zvyků, podobně jako jsou jiždnes využity jiné zpřístupněné památky židovské kul-tury (jako např. Úštěk, Mikulov). Revitalizace a zpří-stupnění těchto objektů přiblíží židovskou kulturuv celé její rozmanitosti a bohatství všem zájemcům.Pro budoucí využití našich památek jednáme o mož-né spolupráci s místními samosprávami. Ze zkušenostivíme, že nejlépe zajistí život v památkách zájem míst-ních lidí. Kde vznikla občanská sdružení se zájmemo využití památky, tam to funguje.
Příště vás budu informovat o dalším postupu na-šeho projektu i se seznamem nemovitostí, které bu-dou do projektu zahrnuty.
Vladimír Vihanhlavní koordinátor projektu revitalizace židovských památek
OBNOVA PROGRAM PRO REKONSTRUKCI, OBNOVU A ZACHOVÁNÍ MOVITÝCHA NEMOVITÝCH ŽIDOVSKÝCH PAMÁTEK NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY.
PŘIPOJTE SE I VY!Pomozte zmírnit křivdy minulosti a podpořte s námi budoucnost!
NFOH se dlouhodobě snaží posílit prostředky ze zakládajícího daru českého státu o další zdroje fi-nancování. Ať jde o péči o přeživší, rekonstrukci židovských památek nebo vzdělávací činnost, hod-notné projekty budou vyžadovat finanční asistenci i v době, kdy bude původní kmenové jmění NFOHvyčerpáno. Cílem fundraisingového úsilí je tedy, kromě rozšíření okruhu podporovaných projek-tů, především zajistit v maximální možné míře dlouhodobou udržitelnost finanční podpory NFOH.Stávajícím dárcům a sponzorům upřímně děkujeme a podporu nových se stejnou radostí vítáme.
I N F O B U L L E T I N N F O H 3 / 2 0 0 7 9
KDE ŽÁDAT O PODPORUAktuální uzávěrky fondů, které poskytují finanční prostředky v oblastech blízkých programu NFOHv období září–prosinec 2007. Podrobnější informace naleznete na http://www.granty.ecn.cz/ nebohttp://www.neziskovky.cz
Uzávěrka: 15. 9. 2007
• Program: Mezinárodní visegradský fond –Standardní granty
• Vyhlašovatel: International Visegrad FundKralovske udolie 8811 02 Bratislava, SR
• Program: Dotace z rozpočtu JM pro rok2007 na podporu a rozvoj nestát-ních neziskových organizací zajiš-ťujících veřejně prospěšnou čin-nost v oblasti zdravotnictví
10
I N F O B U L L E T I N N F O H 3 / 2 0 0 7
• Vyhlašovatel: Jihomoravský krajKrajský úřad JM krajeOdbor zdravotnictvíŽerotínovo nám. 3/5601 82 Brno
InfoBulletin vydává Nadační fond obětem holocaustu jako informační periodikum určené partnerskýmorganizacím a žadatelům o nadační příspěvek. Adresa kanceláře: Legerova 22/1854, 120 00 Praha 2. Telefon:224 261 615, 224 261 573. Fax: 224 262 563. E-mail: [email protected] • Internet: www.fondholocaust.czBulletinn zapsán do evidence periodického tisku Ministerstva kultury ČR pod evid. číslem MK ČR E 16905
12
Uzávěrka: průběžně
• Program: Příspěvky z nadačního fonduJ&T
• Vyhlašovatel: Nadační fond J&TPobřežní 14186 00 Praha 8
