35 Kč ve volném prodeji číslo 05 / ročník 7 květen 2006 Je v … · 2017. 11. 6. ·...

DAŇOVÉ RÁJE, JAK JE NEZNÁTE!SOUD, KTERÝ ŘEŠÍ SPORY O DOMÉNY EUINFORMAČNÍ MÍSTA JIŽ TŘETÍM ROKEM

05

Komora.czMěsíčník Hospodářské komory České republiky35 Kč ve volném prodeji číslo 05 / ročník 7 květen 2006

Je v Česku obtížnépodnikat eticky?

cz

Vývoj podnikatelského prostředí si vyžádal rozvířit diskuzi

vítejte nad stránkami květnového čísla Komora.cz, tedy nadjeho předsněmovním vydáním. Hospodářské komoře ČR jeproto tentokrát věnována samostatná část, která nás provedeminulostí i současností podnikatelské samosprávy. Dovolte mi ale, abych nahlédl do budoucnosti této institucenebo lépe - abych naznačil směr, kterým by se měla upírata kam směřovat.Hospodářská komora se kromě svých běžných činností začínávelmi intenzivně věnovat přípravě na programovací období2007 - 2013. Důvodem je fakt, že se v tomto období otvírajíČeské republice široké možnosti financování projektů na pod-poru podnikání. Kromě toho, že evropské prostředky mohouvýrazně pomoci českým firmám v konkrétních případech, chtělibychom je, jako Hospodářská komora, plně využít k podpořerozvoje podnikatelské sféry. V podnikání v Česku jsou, alespoňpodle mého názoru, velké rezervy v oblasti vzdělávání, a topředevším v oblasti celoživotního a odborného vzdělávání,systému rekvalifikací a doškolování. Česká republika potřebujedo značné míry změnit strukturu vzdělanosti kvalifikované pra-covní síly v návaznosti na pomalu se měnící strukturu průmys-lu. Zároveň je nezbytné, aby kvalifikovaní pracovníci byli prů-

běžně doškolováni, tedy aby ve svém oboru neztráceli kroks vývojem. Za důležité považuji vytvoření dostatečného infor-mačního základu pro podnikatele. Hospodářská komora ČR proto naváže na tříleté zkušenostis projektem Informační místa pro podnikatele a pokračovatbude směrem, který již naznačila například u projektů Instituttrhu práce či Podnikatelská akademie. O dalších plánecha výhledech se bude nakonec hovořit i na nadcházejícímsněmu, kde se alespoň s některými z vás těším na viděnou.

Jaromír Drábek,

prezident

Hospodářské komory ČR

EDITORIAL str. 3 květen 06

Milí ãtenáfii,

Fo

to:

Pet

r P

olia

k

13. veletrh bydlení, nábytku, realit, renovací a rekonstrukcí

25. – 28. května 2006P R A Ž S K Ý V E L E T R Ž N ÍA R E Á L L E T Ň A N Y

Souběžně:

veletrh pro děti

Brána řemesel

ORGANIZÁTOR:

KONTAKT:tel.: +420 222 891 146e-mail: [email protected]

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:

Odborné přednášky: ● Výstavba a přestavba bytů, její

povolování a financování

● Jak dál v rekonstrukci panelovýchdomůDoprovodný program:

● Poradny bytových architektů

● Losování vstupenek o ceny (grafika, bytové doplňky)

● Dětský kout se zajímavými hracími prvky

OBSAH str. 4 květen 06 OBSAH str. 5 květen 06

EDITORIAL 3

UDÁLOSTIBambiriáda 6Sympozium o elektronickém obchodu 6Stravenkový systém: výhody pro všechny zúčastněné 7Povodeň. A co dál? 8 – 9

TÉMA Etika podnikání a daně 10 – 11Kodex korektního podnikání 11Je v ČR obtížné podnikat eticky? 11 – 12Firemní filantropie patří k etice podnikání 13Firma a společenská odpovědnost 13O umění řídit a dalších moudrech 14 – 15Průvodce firemní filantropií 15

SVAZY A ASOCIACEJistota českého stavebního trhu 16 – 17Všichni významní výrobci vozidel z ČR jsou členy Sdružení automobilového průmyslu 17Asociace Grémium Alarm 17

Z REGIONŮ 18 – 19

INTEGRACE V EUPostřehy z Bruselu 20Úloha MSP v EU 20Studijní cesta/obchodní mise do Irské republiky 20Eurostat - fakta a čísla 21Pište. Raďte. Nemlčte! 21O výzvách a budoucnosti EU 22Ostře sledovaná směrnice o službách 23

ZAHRANIČÍČeští podnikatelé v Egyptě 24Mise do Chorvatska 24Nové kontakty na Srí Lance 25Exportní příležitosti zahraničních veletrhů 25 – 26Předexportní úvěr šetří čas i peníze 27

ONLINESoud, který řeší spory o domény EU 28Efektivní stát - podnikatelů přítel 29 Význam informačních technologií roste 29 Poptávka po standardním softwaru rychle narůstá 30

CESTA K ÚSPĚCHUAnne Burda 32 – 33

CESTOVNÍ RUCHVýznam malých a středních hotelů neustále roste 34

LIDSKÉ ZDROJEJak zvýšit konkurenceschopnost malých a střední podniků? 35Multimediální centrum v HK ČR 35Soutěž Stejná šance 36

SERVISMůžeme do toho mluvit 38Konzultace 38Nabídky a poptávky ze zahraničí 38Kalendárium 38Výhodné úvěry pro podnikatele a malé firmy 39Zákon o cestovních náhradách 40Vyšlo ve Sbírce 41Daňový kalendář - červen 2006 41

LEGISLATIVADaňové ráje, jak je neznáte 42 – 43

PODNIKÁME S InMPDotazy 44Váš příběh... 44Exportní místa v regionech již fungují 45K čemu je OKM? 45Rozhovor s Karlem Tůmou o projektu InMP 46 – 47

ŘEMESLABude české umělecké kovářství znovuzrozeno? 48 – 49

VELETRHYAutomatica 50Soutěž učňů SUSO 51SOVA informuje 51

GASTRONOMIEČokolada jako sen 52 – 53

LIDÉ A STYLDům v zahraničí? Není problém! 54 - 55

KULTURAJe fotka dobrý byznys? 56 – 57

VÝSTAVA A FILMKlenoty Slovenské moderny 58Kinopoint 58

NOVÉ KNIHYKnižní novinky 59To si musíte prečíst 59

AUTO MOTOČím nahradit benzín? 60

SPORTBohyně vítězství pozvala fotbalisty do Německa 62

RELAXŠachy, Sudoku 64Křížovka 65

CENÍK INZERCE, TIRÁŽ 66

UVNITŘ ČÍSLA SPECIELNÍ PŘÍLOHABudoucnost nebude pokračováním minulosti ani pokračovánímdneška

Foto na obálce: ISIFA

Časopis KOMORA.CZ vydává v nákladu 22 000 výtiskůHospodářská komora České republiky a je určen především jejím členům a podnikatelské veřejnosti. Vychází 11x ročně.

Předplaťte si více výtisků časopisu KOMORA.CZ!

Jako člen Hospodářské komory ČR dostáváte jedenvýtisk zdarma v rámci řádně hrazených členských příspěvků.Nyní máte možnost přiobjednat si další předplatné za zvýhodněnou cenu 20 Kč za výtisk. Více vytiskůKOMORY.CZ se vám či vaší společnosti určitě vyplatí.

Předplatné pro nečleny Hospodářské komory ČR:Náš časopis samozřejmě mohou odebírat i nečlenové Hospodářské komory ČR. Pro ně je předplatitelská cena 29 Kčza jedno číslo, další výtisky zasíláme za zvýhodněnou cenu 20 Kč za výtisk (stejná cena u druhého výtisku jako pro členy HK).Ve volném prodeji (na pobočkách) stojí časopis 35 Kč.

Objednávkový kuponpředplatného časopisu KOMORA.CZ

Objednávám předplatné časopisu (6 čísel do konce roku) jedno za 29 Kč za zvýhodněnou cenu 174 Kč (pro nečlena HK ČR) v počtu kusů:

Objednávám předplatné dalšího výtisku časopisu Komora.cz(6 čísel do konce roku) jedno za 20 Kč za zvýhodněnou cenu 120 Kč (pro člena i nečlena HK ČR) v počtu kusů:

VYPLŇTE, PROSÍM, ČITELNĚ HŮLKOVÝM PÍSMEM

Odběratel

Jméno a příjmení:

Název společnosti:

IČO: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIČ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ulice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . č. p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Člen HK ČR prostřednictvím složky HK /OHK/ŽS/: . . . . . . . . . . . . . . . . .

(nečlen proškrtne)

Od čísla:

Další předplatné v rámci naší společnosti objednávám pro:

Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Název společnosti: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ulice: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . č. p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Způsob úhrady:bankovním převodem na č. ú. 997402/0800, v. s. 640003 Vyplněný kupon s kopií dokladu o zaplacení zašlete na adresu:Cortex spol. s r. o., Poděbradská 61a, 198 00 Praha 9 nebo faxem na 266 610 466 nebo na e-mail: [email protected]žší informace vám rádi poskytneme na telefonním čísle: 296 779 122.

Předplatné

SnûmHOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY

XVIII. SNĚM HK ČR SE USKUTEČNÍ VE ČTVRTEK 25. 5. 2006

V AREÁLU IDEON V PARDUBICÍCH (UL. JIRÁSKOVA 1963, PARDUBICE).

MEDIÁLNÍM PARTNEREM SNĚMU HK ČR JE

Také v pořadí už dvanácté sym-pozium EDI (FACT a eB), kterépořádala ve dnech 20. a 21.dubna komise pro usnadňováníobchodu a elektronický obchodFITPRO Hospodářské komoryČR spolu s Českou společnostípro systémovou integraci a podzáštitou ministerstva informatikya ministerstva průmyslua obchodu, přineslo účastníkůmmnoho zajímavých informací.

Vystoupilo na něm 27 přednášejí-cích se zaměřením na ústřednítéma sympozia Praxe elektronic-ké komunikace v obchodníchvztazích. Mluvilo se ovšemi o souvisících otázkách, kterézajímají naše podnikatele, jakojsou technické normy na podporuusnadňování obchodu, výchovainformatiků, elektronické mýtnéa další. Prezentace přednášekjsou pro všechny zájemce k dis-pozici na weboé adresewww.komora.cz/fitpro. Zde sezmíníme jen o některých vybra-ných tématech.

Rámcem pro veškeré meziná-rodní obchodování se má státExportní strategie České republi-ky pro období 2006 - 2010,o níž informoval Ing. Gilkaz ministerstva průmyslua obchodu. Mimo jiné zdůraznilpotřebu zlepšení služeb, kam lze zahrnout i elektronizaciobchodu.

Ing. Novotná z ministerstva infor-matiky seznámila přítomnés projektem elektronické faktura-ce pro veřejnou správu.

Ing. Klapal z Generálního ředitel-ství cel informoval o rostoucímpočtu českých uživatelů elektro-nického celního řízení a předpo-věděl, že od roku 2008 by celníspráva měla přijímat jen elektro-nická celní prohlášení. Celnídeklaranti k tomu najdou nawebových stránkách celní správypotřebné pomůcky, takže podáníelektronické deklarace budesnadnější než papírové. Pod tématem Role certifikačních

autorit v obchodním procesuuvedl Ing. Lidinský z ministerstvainformatiky „souboj“ představitelůPrvní certifikační autority, eIdenti-ty a České pošty. Také připo-mněl, že ČR spolu s Itálií jsouprvní, kdo mají ze zákona zave-denou elektronickou značku,obdobu elektronického podpisu,avšak na rozdíl od něj vydávanouautomaticky výpočetním systé-mem. Nutno zdůraznit, že tasoutěž byla korektní, jaká jehodná akreditovaných poskyto-vatelů certifikačních služeb.Vystupující informovali o službácha výhodách, které poskytujík zaručenému elektronickémupodpisu podle zákona. Klienti siz toho mohou vybrat, co jim nej-lépe vyhovuje. A tak vlastněv tom „souboji“ zvítězili všichni. Velkou pozornost vyvolalo témadlouhodobého uchovávání elek-tronických dat. Obecná pravidlavyžadují, aby po celou přede-psanou dobu jejich úschovy bylazajištěna jejich integrita a auten-tičnost. To se však zdá být přisoučasném rychlém vývoji výpo-četní techniky obtížně zajistitel-né. Na prakticky použitelných

řešeních se intenzivně pracuje.

Celá řada dalších přednášek bylavěnována praktickým řešeníma zkušenostem s elektronickýmobchodem a účastníci zde jistěnalezli odpověď na otázku, kteráje právě zajímá.

S mezinárodním obchodem sou-visejí i cestovní pasy. Cestovnímpasům s biometrickými údajipodle požadavků EU se v závě-rečném vystoupení věnoval Ing.Holenda z ministerstva vnitra.Novinkou také bude, že každédítě bude muset mít vlastnícestovní pas, aby se tak zabráni-lo nekontrolovatelnému pohybudětí přes hranice. Bohužel, i tosouvisí s obchodem, jenžes nelegálním obchodem s dětmi.

(MK)

Partnerem již 12. sympozia EDI(FACT a eB) byl Rozhodčí soudpři HK ČR a AK ČR, Olympik Holding, a.s., Grada Publishing, a.s., mediálním partnererm byl časopis KOMORA.CZ.

UDÁLOSTI str. 6 květen 06 UDÁLOSTI str. 7 květen 06

Bambiriádu pořádá Česká rada dětí a mlá-deže (ČRDM), která v současné době„zastřešuje“ téměř stovku juniorských spolkůa sdružení (resp. přes 200 000 individuálníchčlenů). K nejznámějším patří například Junák,Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,Asociace TOM , Hnutí Brontosaurus, Pionýrnebo Mládež Českého červeného kříže.Loni si Bambiriádu nenechalo ujít více než230 000 návštěvníků - pochopitelně hlavněrodičů s dětmi. Letošní ročník, konaný pod

patronací sedmi ministrů, uvádějí organizátořimottem „Báječný dětský svět“. Vstupné naakci je tradičně „zdarma“ - a bambiriádnívstupenka navíc umožňuje bezplatný či zlev-něný vstup do vybraných kulturnícha památkových objektů, příkladně muzeí.Bambiriádními městy 2006 jsou Brno, ČeskéBudějovice, Děčín, Frýdek-Místek, Havířov,Hradec Králové, Hlučín, Cheb, Chomutov,Chrudim, Karviná, Kladno, Klatovy, Krnov,Liberec, Olomouc, Opava, Ostrava, Plzeň,

Praha, Prostějov, Přerov, Šumperk, Tábor,Třebíč, Třinec, Uherské Hradiště, Zlín. V případě zájmu o další informace kontaktuj-te centrální štáb, nejlépe na [email protected] nebo telefonicky: p. Hof-richter 603 840 883. Prezentační stránkyBambiriády naleznete na www.bambiriada.cz

Jedním z mediálních partnerů je časopisKomora.cz.

Olga Nováková

BAMBIRIÁDA - RADOST I P¤ÍLEÎITOST

Hledáte pro svou firmu a její logo zajímav˘terén k propagaci? Takov˘ mohou sk˘tati hojnû nav‰tûvované akce pod ‰ir˘m nebem.Jednou z nich je Bambiriáda - celorepublikováprezentaãní pfiehlídka ãinnosti organizacía spolkÛ zamûfien˘ch na úãelné vyuÏití volné-ho ãasu dûtí a mládeÏe. Koná se kaÏdoroãnû,letos jiÏ poosmé. Lidé se na ni budou mocivypravit v dobû od 25. do 28. kvûtna, a to ve 26mûstech ve v‰ech krajích na‰í republiky.

Většina zaměstnavatelů v České republiceposkytuje svým pracovníkům zaměstna-necké benefity, a to v různých formácha odstupňování dle řady kritérií. Tento přístupje v souladu s rostoucím trendem podporylidských zdrojů, je odrazem snahy efektivněmotivovat, odměňovat a pěstovat loajalitu lidívůči mateřské firmě. Ta tam je doba, kdyzaměstnanecké výhody spočívaly maximálněv osobním ohodnocení a jazykových kurzechpro vyvolené; růst konkurenceschopnostia z ní plynoucí hlad po kvalitních pracovní-cích vede podniky k využívání všech dostup-ných prostředků s cílem hýčkat své věrné.

Nejpopulárnější zaměstnanecký benefit

Na první místo mezi nejrozšířenější a nejoblí-benější zaměstnanecké výhody patří straven-ky. Podle informací Asociace poskytovatelůstravenkových systémů, která sdružuje nej-významnější distributory na českém trhu,dostává stravenky cca 1 milion zaměstnan-ců, kteří v nich utratí zhruba miliardu korunměsíčně.

Systém sociálních výhod v podobě jídelníchpoukázek, poprvé formálně přijatý ve Spoje-ném království v 50. letech minulého století,prošel od svých začátků mnoha změnamia jeho současná česká podoba je celkověvýhodná pro všechny zúčastněné - zaměst-navatele, zaměstnance, provozovatele res-taurací i představitele státu.

Rozšíření a oblíbenost stravenkového systé-mu asi nejlépe dokládá fakt, že stále vícezaměstnavatelů vnímá tyto poukázky jakoelementární prvek existujícího rámce zaměst-naneckých výhod. Zatímco jiné formy nad-standardní podpory pracovníků jsou přímozávislé na velikosti a ekonomické síle podni-katelského subjektu, systém stravenek jedostupný pro všechny zaměstnavatele díkysvé minimální finanční a administrativnínáročnosti.

Výhody systému a péče o zdraví zaměstnanců

Hlavní výhoda stravenek spočívá v legislativníúpravě v zákonu č. 586/1992 Sb., o daníchz příjmů. Podle tohoto zákona je 55 %nominální hodnoty stravenky daňově uznatel-ným nákladem a příspěvek zaměstnavatelenepodléhá dani z příjmu ani u zaměstnance.Výhodný je také jednoduchý systém účtovánínezatěžující administrativu firmy a možnostodstupňování hodnoty stravovacích kuponů.V neposlední řadě zaměstnavateli odpadajídalší náklady na provoz vlastní jídelny a pra-covníkům je ponechána volnost výběru místaa jídla dle jeho chuti.

Poukázky na potraviny a jídlo jsou nejen fun-gujícím motivačním nástrojem, ale předevšímefektivní formou, jak umožnit zaměstnancůmkvalitní stravování. Zaměstnavatel tímto plnísvou sociální povinnost (ne legislativní). Nej-novější průzkumy zaměřené na zdravý životnístyl ukazují přímou souvislost mezi produkti-vitou práce, zdravím pracovníků a pravidel-ným stravováním. Využívání systému strave-nek znamená pro zaměstnavatele efektivní

zajištění rovnováhy v rovině zájmy zaměstna-vatele versus potřeby zaměstnance.

APSS a její role

Logickým důsledkem rostoucího zájmu uži-vatelů o jídelní poukázky v ČR bylo založeníAsociace poskytovatelů stravenkovýchsystémů (APSS) v roce 1998 z iniciativyzástupců distributorů. Jejím hlavním cílem jekontinuální zvyšování úrovně a důvěryhod-nosti oběhu stravenek - od vydavatelů přesuživatele až po finální příjemce tj. provozova-tele restaurací a prodejce potravin. APSSdbá na to, aby byly stravenky používány kesvému účelu podle platných předpisů a jejichpotenciální zneužití eliminováno. APSS oficiálně sleduje dodržování základníchpremis systému - využívání stravenek kesvému hlavnímu účelu, a to nákupu hlavníhojídla zaměstnanci, ideálně během polednípřestávky. Asociace podporuje a sama inici-uje úpravy přispívající k užívání stravenekv souladu se zákonným rámcem (pouzenákupy jídla) a zároveň usiluje o maximálníkvalitu nabízených služeb distributory.

(dokončení příště)

Stravenkov˘ systém:v˘hody pro v‰echny zúãastnûnéZamûstnanecké v˘hody ve formû stravenkov˘ch kuponÛ jsou ideální cestou motivace a podpory zamûstnancÛ

Sympozium o elektronickém obchodu

UDÁLOSTI str. 9 květen 06UDÁLOSTI str. 8 květen 06

postižených povodní v roce 2006 s názvemRekonstrukce 2006.Cílem programu je pomocí podpor ve formědotací a zvýhodněných bankovních zárukusnadnit obnovu činnosti malých a středníchpodnikatelů, kteří byli postiženi letošnípovodní. Formou podpory je cenově zvýhod-něná záruka za bankovní úvěry. Záruka jeposkytována až do výše 90 % jistiny úvěrua nesplacených úroků nepřesahujících 20 %zůstatku jistiny úvěru. Drobným podnikate-lům s méně než 10 zaměstnanci může býtposkytnuta i dotace až do výše 10 % uzna-telných nákladů na obnovu podnikatelskéčinnosti, maximálně však 1 mil. Kč. Zárukyza bankovní úvěry a dotace jsou poskytová-ny prostřednictvím Českomoravské záruční

a rozvojové banky, a.s.. Program je vyhlášenod 2. 5. 2006. Po jeho vyhlášení jsou žádostipřijímány průběžně. Uzávěrka příjmu žádostíje v případě záruk 31. 12. 2006, u dotací do31. 5. 2007. Navrhovatelem programu jeMinisterstvo průmyslu a obchodu ČR.

Výkup je korektní návrhPředseda vlády Jiří Paroubek a ministr promístní rozvoj Radko Martínek vydali společnéprohlášení týkající se výkupu nemovitostía pozemků v záplavových oblastech. Výkupy jsou nabídnutým řešením postavenyzcela na vůli občanů a jejich vlastní aktivitě.Zásadní roli zde musí sehrát obce, kterénabídnou náhradní pozemky na výstavbunapř. ve výměře cca 800 m2 za pozemkys nemovitostmi. Obce mohou využít již exis-tující nástroje pro nutné zainvestování vhod-ných pozemků.Stávající nemovitosti budou od občanůodkoupeny za tržní cenu v místě obvyklou,ovšem aniž by se do ní promítla skutečnost,že jde o záplavové území. V případech, kdyobce nemohou nabídnout odpovídajícípozemky, budou tyto nabídnuty Pozemko-vým fondem ČR.Jde o záležitost pro občany velice citlivou. Jetedy nutné, aby bylo zřejmé, že vláda protakový postup vytváří podmínky, ale že samanemůže a nebude svým postupem exekutivněnařizovat taková řešení. Návrh na výkup domů

není žádná novinka. Pražský magistrát takpostupoval po katastrofální povodni v srpnu2002. Tehdy přišla nabídka pro několik lidí odstátu na dotaci, která znamenala, že kdyby seobčané zřekli peněz na úhradu škod po velkévodě, dostali by peníze na stavbu novýchdomků jinde. Málokdo ovšem té nabídky vyu-žil. Všichni si své domy opravili a teď je častomají zase pod vodou.

Miliardy na povodněVláda schválila návrh na navýšení státníhorozpočtu o pět miliard korun. Finanční prostředky budou sloužit jako rezerva naodstraňování povodňových škod, případně naprotipovodňová opatření. Dotací bude zřejměještě více. Rozpočtový schodek se tímto roz-

hodnutím měnit nebude, protože by se o pětmiliard měly zvednout i příjmy. Podle vyjádřeníministra financí Bohuslava Sobotky posílí roz-počet peníze z privatizace a z dividend.

Další formy pomoci Vláda dále uvažuje o zřízení povodňovéhofondu, kde by k dispozici bylo asi deset až15 miliard korun. Peníze by si stát půjčil odEvropské investiční banky (EIB). Splácel by je 20 až 25 let, takže by se příliš nezatížiladluhová služba státu. Protipovodňová opatření by se realizovalav jednotlivých povodích v průběhu několikalet, peníze na vznik hrází a dalších zábran bykromě povodí mohly čerpat i obce. Kabinet rovněž rozhodl o zvýšení rozpočtovépoložky na úvěry na modernizaci bytu. Jdeo vytvoření nové rozpočtové položky napomoc při obnově povodní poškozenéhobytového fondu ve výši 1 mld. korun a s tímsamozřejmě zvýšení celkových výdajů Státní-ho fondu rozvoje bydlení (SFRB) v roce 2006o 3 mld. korun. Pomoc z prostředků Fondubude poskytována jednak ve formě nízkoúro-čených úvěrů do 150 000 Kč, ovšem pocho-pitelně bez věkového omezení. Proto ministrMartínek současně předložil návrh novelynařízení vlády, v němž navrhl odstranit věko-vý limit. Druhou formou bude dotační pomocadresovaná do „povodňových fondů obcí“.Z těchto fondů potom obce budou poskyto-

vat finanční prostředky jednotlivým vlastní-kům povodní poškozeného bytového fondu.

Povodňová burza HK ČR Hospodářská komora ČR se rozhodla pomo-ci záplavami postiženým podnikatelům for-mou burzy zveřejněné na webových strán-kách. Mezi podnikateli postiženými velkouvodou zjistí HK ČR prostřednictvím svýchregionálních krajských a okresních hospodář-ských komor konkrétní požadavky na pomocpři obnově zázemí pro jejich činnost. Tytopožadavky zveřejní na svých webových strán-kách (www.komora.cz) a vyzve členy Hospo-dářské komory ČR, aby přispěli svou pomocívodou postiženým firmám i živnostníkům.

Aleš Kosina, Foto: archiv redakce

Velká voda pfiinesla mnoha ÏivnostníkÛm nemalé starosti. Zmatekov‰em nepanuje jen v ulicích, ale rovnûÏ ve svûtû osobních financí.Víte, na koho se obrátit, kde získat informace a kde nárokovat pojist-né plnûní? Co v‰echno mÛÏe ovlivnit stav va‰í penûÏenky? Pfieãtûtesi mimo jiné návod, jak Ïádat o náhradu ‰kod u poji‰Èovny a ãeho sevyvarovat, aby byl prÛbûh jednání s likvidátorem bezproblémov˘.

Povodně i letos zanechaly za sebou obrovskéškody. Vezmeme-li v úvahu pouze ztrátymajetkové, potvrdí se, že pojištění nejsou zasetak zbytečná, jak si někteří myslí. Pojištěníobčané mají v tomto neštěstí přeci jen výhoduoproti ostatním, protože mohou očekávat, žeškody, nebo alespoň jejich část, jim uhradípojišťovna. Co je dobré vědět předem? Majetek občanů se pojišťuje pojištěnímdomácnosti, které kryje soubor jejího vyba-vení, tedy věcí, které zajišťují její chod a věcijejích členů. Současně s pojištěním domác-nosti se často sjednává také odpovědnostnípojištění. Pro rodinné domy, bytové domya byty se používají stručně řečeno pojištěnístaveb, automobily jsou chráněny havarijnímpojištěním.

Jak postupovat?Pojistná událost musí být pojišťovně ohláše-na co nejdříve po jejím vzniku. (Jak to pro-vést, je popsáno níže.) Pojišťovna pak vyšlena místo svého pracovníka (likvidátora), kterýzjistí výši škod a podle toho pak rozhodneo výši pojistného plnění, které pojišťovnavyplatí jako náhradu škody. Je třeba připravit si seznam všech poškoze-ných a zničených věcí a také doklady slouží-cí jako důkaz, že tyto věci opravdu existovaly(aby se zamezilo pojistným podvodům),a pro stanovení jejich původní hodnoty. Jsouto doklady o nákupu, účtenky, faktury, dobré

je mít také fotografie původního stavu předvznikem škod. Ideální pro posouzení výše škod by bylonechat před příchodem likvidátora věcia škody tak, jak jsou, aby si je mohl prohléd-nout a posoudit jejich výši. Pokud je alenutné začít s odstraňováním škody dříve,aby nedošlo k dalšímu zvětšování jejího roz-sahu a především z bezpečnostních a hygie-nických důvodů, měly by se všechny škodyřádně zdokumentovat. To znamená vyfoto-grafovat, natočit na video, nebo alespoň zajistit svědky.

Dům u vody? Vaše riziko!Jak chránit majetek proti povodni? Pojistitstavbu i vybavení domácnosti, velmi pečlivěčíst pojistné smlouvy, všímat si pojistnýchpodmínek a v případě nejasností se podrob-ně přeptat pracovníka pojišťovny, která rizikavlastně pojistka kryje. Pojišťovny obvykle nabízejí dílčí nebo kom-plexní pojištění staveb a domácností, případ-ně připojištění proti jednotlivým živlům. Jejichrozsah i výše krytí mohou být u každé pojiš-ťovny různé. Lidé, kteří mají dům v zátopo-vých oblastech, budou platit za pojištění víc.Může se dokonce stát, že s nimi pojišťovnasmlouvu ani neuzavře.Potíže s jejím podepsáním budou mít zejmé-na lidé, jejichž příbytky velká voda v posled-ních deseti letech už zasáhla. Podle vyjádření

zástupců pojišťoven přitom ze všeho nejvíczáleží na individuálním posouzení rizikazáplav v daném místě. Pokud pojišťovnasmlouvu s klientem o pojištění proti zápla-vám uzavře i přesto, že dům stojí v místěv minulosti již zasaženém vodou, může účto-vat rizikovou přirážku.

Kam se obrátit?Je nutné osobně, telefonicky, případně poš-tou kontaktovat místně příslušnou oblastníagenturu vaší pojišťovny, která provádí likvi-daci pojistných událostí (používá se např.také označení „likvidační středisko“). Jejichseznam, adresy a telefonní čísla najdetenapříklad na internetových stránkách pojišťo-ven, zjistit si je můžete také na jejich bezplat-ných infolinkách, kde vám operátoři sdělí nej-bližší likvidační středisko podle místa vašehobydliště. V současné situaci jsou likvidátořiv pohotovosti, takže přestože je pojistnýchudálostí velmi mnoho, pracovníci pojišťovense snaží řešit vše v co nejkratší možné době.

Využijte vládní podporuProgram Rekonstrukce 2006 je určenna pomoc malým a středním podnikatelůmpostiženým povodní na jaře 2006 k obnověpodnikatelské činnosti.Vláda České republiky schválila dne 2. dubna 2006 usnesením č. 353 programpodpory malých a středních podnikatelů

PovodeÀ. A co dál?

Zatopená silnice mezi Mlékojedy a Lovosicemi, v pozadí chemička Lovochemie. Místní dobrovolníci zásobují obyvatele obce. Voda v ulicích obce těsně pod vchodem do domu. Zatopená terasa domu v Mlékojedech.

Telefonní linkaPOVODNù 2006 Linka Povodnû 2006 Ministerstva pro míst-ní rozvoj âR, která slouÏí starostÛm mûsta obcí, je v provozu od soboty 1. dubna2006 a je stále funkãní. Na ãíslo 224 861663 tak mohou starostové telefonovatdennû od 9.00 do 16.00 hodin, poté jenastaven funkãní záznamník.

Starostové povodněmi zasažených obcí sena této lince dozví jakým způsobem mohoupožádat ministerstvo o finanční prostředky.Ve spolupráci s dalšími ministerstvy jsmevydali také brožuru Povodně 2006. Publi-kace obsahuje základní informace, kteréusnadní orientace těm, kteří byli na jařeroku 2006 přímo či nepřímo postiženipovodněmi.

Užitečné informace: • brožuru v elektronické podobě naleznete nawww.mmr.cz/index.php?show=010017005• help linky Státního fondu rozvoje bydlení -221 771 625, 221 771 628• webové stránky www.mmr.cz, částPOVODNĚ 2006• portál veřejné správy -http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/7205?docid=102732

TÉMA str. 11 květen 06

všech zákonných možností ke snížení daňo-vé povinnosti. Optimalizace daní, která nepo-rušuje zákon, je zcela přirozenou záležitostía součástí ekonomického uvažování podni-katelů. Ta, která je však mimo zákon, musíbýt tvrdě postihována,“ pronesl ZdeněkLiška, generální ředitel Svazu průmyslua dopravy ČR.Daňoví poradci jsou pak ti, kdo pomáhajípodnikatelům orientovat se v džungli daňo-vých a souvisejících předpisů tak, aby se přisvém podnikání nedostávali do rozporus právními předpisy. Daňový poradce častovolbou vhodného řešení, zcela v souladu sezákonem, dokáže podnikateli ušetřit značnéfinanční prostředky a především ho vyvéstz rizik vyplývajících z porušení právních před-pisů.„Komora daňových poradců dbá na to, abydaňoví poradci byli špičkoví odborníci navysoké etické úrovni, kteří mají přístup k nej-novější judikatuře a k aktuálním názorůmdaňové správy i odborné veřejnosti,“ zmínilJiří Nekovář, prezident Komory daňových poradců ČR.

Tlak na účetníVysoké zdanění logicky vede k úvahám, jakse mu vyhnout. Na Slovensku se plně potvr-zuje teorie, že daňové zatížení pod 20 pro-cent znamená výrazné omezení snah daněobcházet, v České republice se potvrzujetaké, jenže naopak. „V rámci Komory certifi-kovaných účetních jsme uskutečnili anonym-ní anketu, jejímž výsledkem bylo zjištění, ževíce než polovina respondentů se setkalas nátlakem klientů či zaměstnavatelů nazkreslení účetnictví především z daňovýchdůvodů,“ dokládá Lubomír Harna, předseda

Komory certifikovaných účetních.Hlavním cílem Svazu účetních není daňová,ale účetní problematika. Bohužel zmíněnédaňové aspekty vedou často k tlaku na účet-nictví jak v prostředí uživatelů, tak regulátora,tedy ministerstva financí, kdy docházíi k ovlivňování vývoje metodiky účetnictvíz fiskálních důvodů. Přitom účetnictví bymělo na rozdíl od daní být naprosto apolitic-ké a maximálně objektivní v zájmu správnýcha nezkreslených informací poskytovanýchpříslušným subjektům ať na mikroekonomic-ké či makroekonomické úrovni.

Rozhodčí soud a etika podnikáníJak souvisí práce Rozhodčího soudu při HKČR a AK ČR s etikou podnikání, potažmos diskuzí nad placením daní? Ačkoli se to naprvní pohled nezdá, tak do značné míry.Chránit etiku podnikání ve všech směrech jejedním z významných atributů práce Roz-

hodčího soudu. Ten, kdo nedbá svýchpovinností, se vystavuje postihu. Kdo podni-ká nepoctivě, šidí zákazníky, nejedná slušněse svými obchodními partnery, nebo neplatídaně, může být postaven před soud, jehožpovinností je uvádět věci na pravou míru.Tím Rozhodčí soud napomáhá vytvářet zdra-vé podnikatelské prostředí u nás.

ZávěremHlavním cílem daňové politiky musí být maxi-malizace ekonomického růstu, nikoliv maxi-malizace daňových příjmů státu. Daňovápolitika musí především vést k administrativ-nímu zjednodušení, zprůhlednění daňovéhosystému a ke stanovení základní, jednotnéa rovné daně. Oboustranná vstřícnost jakstátu, tak podnikatelské sféry by se možnái více odrazila v samotné etice podnikání.

Aleš Kosina, Ilona Sánchezová

Seminář byl podpořen velvyslanectvím Švýcar-ské konfederace a společností PricewaterhouseCoopers. Za Transparency International ČR (TI),která se společností Pricewaterhouse Coopersdlouhodobě spolupracuje, se semináře zúčast-nila výkonná ředitelka Adriana Krnáčová. MichalStraka představil výsledky výzkumu Etika podni-kání, jenž pro Transparency International pro-vedla loni na podzim agentura GfK Praha.

Průzkum se sestával z části kvantitativní a kva-litativní. Dotazováno bylo více než 250 českýcha téměř 40 britských firem s ročním obratemnad 100 milionů korun, které působí na čes-kém trhu. Cílovou skupinou byl střední mana-gement. Výběr ekonomického vzorku šel

napříč jednotlivými ekonomickými odvětvímia také napříč regiony České republiky. V rámcikvalitativního výzkumu bylo analyzováno 50externích rozhovorů se zástupci top manage-mentů podniků s obratem nad 100 milionůkorun ročně. „Ptali jsme se jich, jak oni vnímajípodnikatelské prostředí v České republice.Jestli je příznivé nebo nepříznivé pro eticképodnikání, do jaké míry vnímají rozsah korupce,popřípadě, jaké prostředky by volili pro omeze-ní či přímo boj proti korupci,“ uvedl Straka.

Užitečný apel aneb (špatné) příkladytáhnou

Z výsledků výzkumů vyplývá, že apel na

etiku podnikání je užitečný. Celkem 93 pro-cent zástupců firem se domnívá, že diskuze,ať již mediální (kdy jsou např. mediálně zve-řejněny jednotlivé kauzy atd.), nebo jinéapely na etiku podnikání, jsou prospěšné přiboji proti korupci.Necelá polovina podnikatelů si myslí, že pod-nikatelské prostředí v ČR ztěžuje možnostpodnikat eticky, aniž by byla ztracena konku-renceschopnost firmy. Hlavní klíčové překáž-ky ve zlepšení etického podílu v prostředí ČRjsou netransparentní legislativa, špatnávymahatelnost práva a celková společenskáatmosféra (špatný příklad). Ovšem celkovýtrend v ČR, v oblasti etiky podnikatelskéhoprostředí, je pozitivní.

Je v âR obtíÏné podnikat eticky?Koncem bfiezna se konal v prostorách Pricewaterhouse Coopers, ãlenské spoleãnosti projektu Viva Etika, semináfi organizace Transparency International s názvem Etické pfiís-tupy k podnikání v prostfiedí âeské republiky, jejich pfiínosy a rizika neetick˘ch pfiístupÛ.

„Dobrovolnou autoregulací chceme zvýšit kulturu podnikání v České republice,“ prohlásil na tiskové konferenci

předseda sdružení Korektní podnikání Jan Wiesner, který je zároveň viceprezidentem Hospodářské komory ČR

(uprostřed). Foto: archiv Korektní podnikání

Na konferenci nazvané Etika podnikání a daněse sešli členové sdružení Korektní podnikání,které je tvořeno významnými odborníky svýchoborů. Téma „Etika podnikání a daně“ jemožné nazírat z mnoha úhlů pohledu. Z pohle-du kauz velkých daňových úniků i z pohledumalých živnostníků, kteří se snaží na daníchušetřit třeba i pouhých 1000 Kč. Z pohleduekonoma, politika, podnikatele, státního úřed-níka, zaměstnance, daňového poradce, účetní-ho, z pohledu profesních uskupení. SdruženíKorektní podnikání proto i vás, čtenáře, žádáo spolupráci v prosazování toho, co celá našespolečnost potřebuje. O prosazování obsahuslova etika a etika podnikání.

Stát versus občan Jak se postavit k placení daní z hlediska etiky,to je jistě téma k úvaze. Co má a co můžedělat občan, podnikatel, firma? Povinnosti pla-tit daně se určitě nevyhneme, takže zbývá plnitpožadavky zákonů a platit. Z hlediska fungová-ní státu je výběr daní nezbytností, ze které sefinancují nutné výdaje státu. Ale není těch nut-ných výdajů příliš? A co s tím má plátce dělat? Problém je v tom, že mnoho obligatorníchzávazků státu je sice neoddiskutovatelných,mnohé by se však jistě daly racionalizovata z toho by vyplynulo snížení daňové zátěže.Tady je zřejmá cesta k tomu, že je možné opti-malizovat daně tak, aby zatěžovaly méně plát-ce, aby den daňové svobody nebyl začátkemčervence, ale třeba již v dubnu.„To je ovšem záležitost, kterou nevyřeší podni-katelé. To je úloha politiků, kteří musí nastavitpravidla pro rozumné nakládání s příjmy státubez nesmyslného rozhazování a lepení děr vestátním rozpočtu,“ říká Vladimír Straka, výkon-ný ředitel sdružení Korektní podnikání.

Odvádět daně s radostí?A jsme u problému v současné době velmiaktuálního a zároveň bolestného: Jak jsouvybrané daně užívány? Je skutečně nezbytnépřerozdělovat prostředky získané podnikatel-skou činností přes čistě politické struktury?Není možné do daňového systému zabudovatve větší míře svobodu financování společenskyprospěšných aktivit přímo ze zdrojů podnikate-lů? Není snad vhodné, po mnoha letech disku-zí, opravdu racionálně vybudovat systémdaňových asignací? Snad jen při splnění výšenaznačených podmínek se může stát plněnídaňových povinností zároveň i radostí.Problém „etiky daní“ má však i další, neménězávažnou interaktivní dimenzi. Jde o racionál-ní a koncepční užití přijatých daní. Když ales-poň z větší části daň nebude „berně“, aleplatba daňového poplatníka za prokazatelnoua potřebnou službu státu a pokud budevybrané částce odpovídat protiplnění, lzeočekávat i jeho vstřícnější přístup k dania etické chování.

Kdo nám pomůže?Daně jsou normálním nákladem při dosahovánízisku z podnikání a je zcela přirozené, že pod-nikatelé hledají všechny legální cesty, jak tentonáklad snížit. „V této souvislosti je nutno sezmínit o tzv. daňové optimalizaci, tedy využití


Zkušenosti ze zemí Evropské unie jsoui pro naše podnikatele receptem, jak pro-sazovat etické principy. Představujemevám část kodexu vydaného sdruženímKorektní podnikání. Vede je Jan Wiesner,který je zároveň i viceprezident Hospo-dářské komory ČR. Předmětem činnostispolečenství je podporovat a vytvářetpartnerské vztahy mezi podniky, vládnímii nevládními organizacemi se snahou zvý-šit důvěru spotřebitelů ve vztahu k doda-vatelům. Cílem sdružení Korektní podni-kání je• chránit zájmy zákazníků v rámci

platné legislativy • zvyšovat ochranu zákazníků

(včetně koncových zákazníků - spotřebitelů) na úrovni nejlepší praxea spotřebitelské politiky nad rámec požadavků legislativy

• chránit zájmy členů sdružení proti praktikám subjektů s pochybnýmipodnikatelskými záměry poškozujícími

zájmy členů sdružení a dalších účastní-ků trhu

• podporovat naplňování tohoto kodexučleny sdružení i širší podnikatelskouveřejností.

Důležitá je ochrana rovných podmínekpro všechny podnikatele a regulérníhotržního jednání. Sdružení jde o to, aby seslovo podnikatel očistilo od pejorativníhonánosu s nálepkou tuneláře či nepoctivcejiného druhu, a to také tím, že se u násbude vytvářet prostředí pro soustavnoukultivaci vztahů nejen mezi podnikateli,ale zejména mezi podnikateli a zákazníky.Společnost Korektní podnikání představilasvé zásady loni v listopadu na konferenciEtika v podnikání. Na druhou polovinuletošního roku se připravuje již pátý ročník.

Více informací na www.korektnipodnikani.cz

tš, ad

Etika podnikání a danû

Etika podnikání je obor, kter˘ nab˘vá celosvûtovû na v˘zna-mu. Také v âeské republice si celospoleãenská poptávkai v˘voj podnikatelského prostfiedí vyÏádaly doslova rozvífiitdiskuzi nad tímto pojmem. Jedním z poslÛ dobr˘ch zpráv jesdruÏení Korektní podnikání. Cíle má vysoké; prostfiednictvímsv˘ch ãlenÛ b˘t platn˘m subjektem nejen pfii formulaci základ-ních principÛ etiky podnikání. DÛkazem strategie sdruÏení jerovnûÏ úzká spolupráce napfiíklad s Hospodáfiskou komorouâR a profesními svazy a sdruÏeními.

KODEX KOREKTNÍHO PODNIKÁNÍ


Jaké povědomí je o firemním dárcovstvív České republice?Rozhodně zde je povědomí o tom, že úlohafirem ve společnosti se v posledních letechzměnila. Firma již není vnímána pouze jakosubjekt, který má produkovat výrobky neboslužby výhradně za účelem vlastního zisku.Očekávání jejích zákazníků a také investorůjsou dnes podstatně větší. Firmy by se mělychovat odpovědně vůči zaměstnancům,životnímu prostředí, ale i vůči společnosti, vekteré podnikají. Možná i proto význam a rolefiremního dárcovství ve společnosti roste. Zaposlední tři roky se počet firem, které se jímzačaly zabývat, zvýšil o 12 procent. Taképojetí firemní filantropie se mění: firmy již vícezamýšlejí svou podporu ne jako dílčí jednorá-zovou pomoc, ale jako dlouhodobou kon-cepční investici do společnosti, ve kterépůsobí.

Jak probíhá spolupráce s firmami?Stále častěji se na nás obracejí firmy samya žádají nás o pomoc při vypracování dár-covské strategie, vytipování partnera z nezis-kového sektoru, nastavení spolupráce mezifirmou a neziskovou organizací, nastaveníprogramu firemního dobrovolnictví, informaceo modelech ze zahraničí apod.

Jaké aktivity má Fórum dárců v součas-né době, co chystá do budoucna?Fórum dárců v letošním roce rozšiřuje užívánímezinárodní metodiky „Standard odpovědnáfirma“, což je první komplexní mezinárodnísystém měření a benchmarkingu dárcov-ských aktivit firem, který v ČR používá již 15firem. Sleduje náklady vynaložené na dárcov-ství a zároveň měří efektivitu takto vynalože-ných prostředků. Firmy si tak mohou ověřit,zda je jejich podpora efektivní, zda jsouoblasti, které podporují, vhodné, a také sesrovnat s konkurencí.Letos na podzim se uskuteční takový „svátekfiremní filantropie“, neboť pořádáme 3. kon-ferenci o firemním dárcovství s mezinárodníúčastí, která se bude konat v Praze 12. a 13. října. Jedná se o jedinečnou příleži-tost pro firmy dozvědět se novinky z firemní-ho dárcovství v ČR i ze zahraničí.TOP Firemní filantrop 2006 je v Českérepublice jediný žebříček, který sleduje firem-ní dárce podle objemu rozdělených prostřed-ků. Fórum dárců chce jeho prostřednictvímocenit firmy, které věnují své prostředky nadobrou věc, a také upozornit veřejnost na to,že firmy darují stále více a mohou tak výraz-ně zlepšit kvalitu života tam, kde působí. Dožebříčku Top firemní filantrop 2006 se může

zapojit každá firma, která podporuje veřejněprospěšné projekty - tj. projekty z oblastiekologie, sociální a humanitární projekty, pro-jekty podporující nekomerční kulturu, dodr-žování lidských práv, rozvoj vzdělávání,obnovu kulturních památek a další. Novinkou v roce 2006 je poradensko-vzdělá-vací projekt Fóra dárců s názvem Sociálnímarketing. V praxi to znamená, že firmapřidá sociální téma do své zavedené marke-tingové komunikace. Tím, že se firma postavína stranu neziskového projektu a otevřeněsvou podporu komunikuje svým zákazníkům,velmi pomáhá zvyšovat důvěryhodnostneziskových projektů v očích české veřejnos-ti, vztahy klientů k firmě se stávají osobnější,protože ji vidí v jiné roli - v roli společenskéodpovědnosti a v neposlední řadě se klient -čtenář - divák může rozhodnout, zda projekttaké podpoří. (více na www.socialnimarke-ting.cz).

Táňa Švrčková

Pavlína Kalousová (vlevo) uvádí publikaci

Napříč společenskou odpovědností firem.

Společenská odpovědnost firem (SOF, anglicky Corporate SocialResponsibility - CSR), se stává nezbytnou součástí strategickéhoplánování každé firmy.Publikace Napříč společenskou odpovědností firem se snaží hle-dat odpovědi na otázky, jaké oblasti vlastně zachycuje, jaká jesituace v zahraničí a u nás a jaké příklady realizace projektů SOFlze v České republice najít. Naleznete zde reakce odborníků,z nichž každý přistupuje k tématu z jiného úhlu a také četné pří-

padové studie, nechybí slovník důležitých pojmů. Na publikacispolupracovalo sdružení AISIS, má dlouholeté zkušenosti s reali-zací SOF projektů pro firemní partnery, a Fórum dárců, jež sdru-žuje firmy angažující se na veřejně prospěšných projektech. Popročtení publikace budete spolu se zástupci těchto sdruženípřesvědčeni, že „společenská odpovědnost dává činnosti firemnovou, hlubší dimenzi“.

tš

Firma a spoleãenská odpovûdnost

Firemní filantropie patfií k etice podnikání

Rozhovor s fieditelkou Fóra dárcÛ Pavlínou Kalousovou


Neprůhledné veřejné finance

Při posuzování, zda je větší vina na straněsoukromého nebo veřejného sektoru, res-pondenti označili za místo, kde častějidochází ke korupčnímu jednání, státní sektor.Polovina jich odpověděla, že soukromé firmydodržují etická pravidla více než společnostise státní nebo veřejnou účastí. Zdůvodňovalito tím, že ve státním sektoru jsou veřejnézakázky vypisovány v neprůhledném proce-su, který dává prostor pro manipulaci. Dalšípříčinou bylo i to, že na straně státních nebopolostátních firem je rozhodováno o veřej-ných financích, které jsou abstraktnější. Spo-lečnost s nimi proto nenakládá jako výhrad-ně se svými.

Reputace vždy nemusí souviset s prosperitou

Z výroků zástupců českých firem zjišťujeme, žev současné době je stav podnikatelského pro-středí v ČR takový, že korupční jednání před-stavuje určitou možnost: skutečnost, žev očích manažerů není vždy přímá úměra meziztrátou reputace a obchodním výsledkem,umožňuje chápat korupční jednání spíše jakopříležitost než jako risk. Nicméně se manažeřishodují, že bude-li pokračovat trend zlepšová-ní podnikatelského prostředí, tak to z dlouho-dobého hlediska možná bude představovatvětší riziko. Pokud je tedy vůbec ztráta reputa-ce hrozbou, pak spíše v budoucnu. Ztrátareputace nemá bezprostřední vliv na ztrátuprofitu společnosti. Prokázaná korupce sicemůže ohrozit reputaci firmy, nicméně reputacenemá přímou vazbu na postavení. Dotazovaníse shodli ve většině případů na tom, že nejdů-ležitější předpoklady k úspěchu podnikání jsoutři: kvalita produktu, osobní síť kontaktů a zná-mostí a dodržování zákonů.

Dobrá korupce?

Jeden z klíčových závěrů, který vzešelz výzkumu, bylo to, že respondenti dělilikorupci na tzv. špatnou a tzv. dobrou.

Korupce byla posuzována podle prospěš-nosti pro firmu. Dobrá korupce je podle res-pondentů korupce, která zvýhodní firmu, čilikterá zapříčiní to, že dotyčná firma získázakázku. Naopak tzv. špatná korupce firmupoškozuje. Jedná se o různé případy tunelo-vání a účetních machinací, kdy si pachateléna úkor firmy přivlastní část financí. Dobráa špatná korupce vykazuje i různou míru pří-stupu k těmto fenoménům ze strany respon-dentů. U tzv. špatné korupce bylo skoro stoprocent odpovědí, že takovouto korupci jetřeba sankcionovat, ovšem s ohledem nazávažnost. U tzv. dobré korupce se protrestání vyslovilo jen 30 procent dotázaných.Zhruba 40 procent dotázaných by tento typkorupce, který zvýhodňuje firmu, netrestalo.Pro zhruba 30 procent to byl natolik závažnýetický problém, že nedokázali na tuto otázkuodpovědět. Z výsledků můžeme usuzovat, žese korupční jednání v českém podnikatelskémprostředí do jisté míry vyplatí, že má cenu,neboť rizika nejsou natolik výrazná, aby se jichfirmy dokázaly vyvarovat autokorekcí.

Jsme do neetického jednání vnucenizadavatelem?

Dalším důležitým podtématem výzkumu bylozjišťování, na čí straně je větší vina případné-ho korupčního chování. Jestli je to na stranězadavatele zakázky nebo žadatele zakázky.Celkem 54 procent respondentů označilozadavatele za toho, kdo má více viny, vina nastraně žadatele byla shledána ze 36 procent, 10 procent žadatelů označilo vinu na oboustranách. V tomto případě je potřeba říct, žeoblast jak u zadavatelů, tak i žadatelů jesamozřejmě spojenou nádobou, čili jedenbez druhého se nemůže korupčního jednánídopustit.

Bez známého politika ani ránu?

Nadpoloviční většina respondentů považujeza předpoklady úspěchu v podnikání úzkékontakty na úředníky a politiky. Úzké kontak-ty na úředníky jsou dokonce u 60 procent

podnikatelů vnímány jako nezbytný předpo-klad k úspěchu v podnikání. Celkem 25 pro-cent, tzn. čtvrtina respondentů, označila poru-šování etických pravidel podnikání jako před-poklad úspěchu v podnikání, což je dalšíz výrazně negativních zjištění celého výzkumu.Čtvrtina dotazovaných je dost velký vzorek navýrok, že porušování etických pravidel podni-kání je jedním z předpokladů úspěchu. Cel-kem 18 procent respondentů se domnívá, žena úspěchy v podnikání má vliv, v jaké politic-ké straně jsou členové top managementu.

Most mezi východem a západem

V rámci výzkumu byla posuzována míra etič-nosti podnikatelského prostředí ve staršíchzemích EU (evropská patnáctka) a v novýchzemích Unie. Česká republika je hodnocenaco se týče etičnosti podnikatelského prostře-dí jako horší než ve starších členskýchzemích EU a lepší než v nových zemích EU.Umístěním zhruba uprostřed tvoří ČR pomy-slný most mezi západem a východem.

Jediný směr je ten dobrý

„Podnikatelská etika je stejný protimluv jakočestný politik, říká jeden můj kolega. Já si totedy nemyslím. Ačkoli výsledky výzkumu,který jsme v minulém podzimu zadali GfK,nám říkají spíš opak, že tomu tak skutečněje,“ řekla Adriana Krnáčová. Jak podle nípodnikatelská oblast může pomoci zlepšittoto prostředí? „Snad by neměla jenom rea-govat na asymetrii prostředí a vyrovnávat jitzv. transakčním poplatkem, ale mohla byprostředí spoluvytvářet, ovlivňovat je, zlepšo-vat je i v legislativě. Proto se domnívám, ženesedíme na posledním semináři, ale snadjich bude ještě hodně, nejenom na tétopůdě. Možná, že podnikatelé skutečně pro-jeví zájem o to, aby společně se zástupcineziskových organizací a státní správy zlep-šovali podnikatelské prostředí, protože to jejediná cesta, jiné cesty není,“ dodala.

Text a foto: Táňa Švrčková

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ PROSPERITU FIRMY

Na základě odpovědí českých podnikatelů agentura sestavila devět možných rizik, která jsou seřazena dle naléhavosti sestupně: nejvíce ohrožující je válka, sníženípoptávky a odbytu, hospodářská destabilizace, ztráta repu-tace v důsledku korupce je až zhruba uprostřed a nejmenší naléhavost má politická destabilizace. U britských firem bylaztráta reputace již na druhém místě rizik v ohrožení firmy.

1. Válka v zemi2. Drastické snížení poptávky v kategorii zboží nebo služeb3. Hospodářská destabilizace země4. Ztráta reputace v důsledku prokázaného užívání

neetických postupů5. Prohra soudního sporu o 20 % obratu6. Devalvace měny o 30 % - 50 %7. Epidemie onemocnění mezi zaměstnanci8. Povodeň zasáhne sídlo firmy9. Politická destabilizace země

Adriana Krnáčová z Transparency International ČR (vpravo)


a etiky. Zachovávání kulturního dědictví. A zatřetí stát vyrovnávající strmé rozdíly v soci-álně ekonomickém postavení. Tedy i stát sdíle-ných zájmů a součinnosti.

Jak to souvisí s původní otázkou, zda topřece jen není další daňové zatížení?

Po roce 1989 jsme horlivě přejali americký indi-vidualismus a pragmatismus. Za hybnou síluekonomiky máme sobectví. (Klasik AdamSmith: jdeme-li nakupovat, nedovoláváme seprodejcova altruismu, ale jeho sobectví.) Je tovelmi silný motiv, a kde se usadí, tam s ním dlíi nenávist a závist. (Nad tím nemá smyslu senadměrně rozhořčovat.) Až v poslední doběněkteří západní i američtí ekonomové dospívajík závěru, že sociální pohnutky („sociální kapi-tál“) jsou silnější než individuální („individuálnílidský kapitál“). Mohli bychom tedy rozvažovat,oč větší přednosti ve výkonu mají země, kterédokáží rozvíjet spojitě jak individuální, tak soci-ální síly rozvoje.

Už je to všechno, co bylo třeba říci?

Zdaleka nikoli. Země s harmonizovanými spole-čenskými procesy se mohou rozvíjet rychlejia plněji, protože se vyhnou cyklickému kolísání.Snáze si osvojují změny ve velkém měřítku,neboť nekladou tak obtížné meziodvětvovéa mezioborové překážky (a to je v naší dobězvláště potřebné). Do rozvoje, do stupňováníi úspor, do inovací se zapojuje více lidí. A takdále a podobně.

To je ovšem něco jiného, než se obecněuvádí. Není to však moc idealistické?

Asi ano. Nezapomínejte, že bylo třeba více neždeset let vulgarizace politiky, veřejných zpráv,novin, rozhlasu, televize, ponížení kultury jakoliteratury a poezie, divadla, celého segmentuhudby atd., abychom považovali pokleslý způ-sob existence za výhodu. Přesto můžete pozo-rovat, že část obyvatelstva, a to nemalá,zachovává obecnou poctivost, vyspělou prácia životní hodnoty. Pro ty pište, těm pomáhejtese zdokonalovat!

Dalo se očekávat, že budete hovořit o soli-darismu, a vy zatím…

Solidarismus existuje, ale nejlépe, když je eko-nomicky podepřen. Nejde jen o to, abychombyli pokorní a soucitní. V sociálním rozvoji (soci-álně ekonomickém, -ekologickém, - kulturním)je třeba hledat další produktivní sílu.

Čemu tedy dávat přednost před nízkýmidaněmi, nízkými mzdami, volnějším pra-covním zákonodárství?

Umění řídit.

Ilona Sánchezová

Foto: iStock

Špičkoví čeští a zahraniční odborníci přinášejí nejnovější a nejzajímavějšípoznatky týkající se etiky v podnikatelském prostředí, uvádějí příklady z českéa evropské praxe a zabývají se možnostmi a přínosy konkrétního uplatněníetiky v podnikání a jeho prostředí. Kniha je určená manažerům, podnikate-lům, zaměstnancům státní a veřejné správy a vysokoškolských studentům.Dozvíte se, proč se vyplatí a jak rozvíjet znalosti managementu v oblasti etiky,proč a jak uplatňovat kreativní management a etiku v personálním manage-mentu, jak řídit sociální zodpovědnost organizace a firemní kulturu. Kniha sevěnuje rovněž rozvoji osobnosti manažerů s důrazem na moderní vzdělávacítechnologie (e-learning). Publikace ukazuje, že pro dlouhodobý úspěch firmyči jiné organizace a celé ekonomiky je uplatnění etiky v podnikatelském pros-tředí zcela nezbytné. Mezi spoluautory díla patří například i vedoucí katedry managementu VŠEv Praze prof. Ing. Jaromír Veber, CSc., generální ředitel společnosti Jakl Kar-viná a finalista soutěže Manažer roku 2004 Ing. Stanislav Konkolski, rektorkaUniverzity Hradec Králové doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, prorektorka VŠB-TU Ostrava doc. Dr. Ing. Renáta Hótová, profesor holandské Universityof Twente Entschede Holandsko a člen předsedsednictva European BusinessEthics Network prof. Dr. Olaf Fisscher či generální ředitel Zdravotní pojišťovnyMinisterstva vnitra ČR a finalista soutěže Manažer roku 2003 a 2004 Ing.Karel Šatera, Ph.D., MBA a řada dalších významných osobností akademickésféry a firemní praxe.

(is)

PrÛvodce firemní filantropií Rozsah a význam firemní filantropie v ČR stále roste. V publikaci Průvodcefiremní filantropií se dozvíte, co je firemní dárcovství, jaké formy má, proč jedůležité a jaké výhody může firmám přinášet. Příručka nabízí vedle jednodu-chého praktického průvodce také konkrétní příklady, které zprostředkoval Klubfiremních dárců Donator. Autoři chtěli tímto Průvodcem přispět k rozvoji kom-plexního a profesionálního přístupu v oblasti firemní filantropie u nás. Útlá pub-likace obsahuje případové studie partnerství v této oblasti. Uvádí příklady kon-krétní spolupráce firem s neziskovými organizacemi a informuje o tom, jakýširší společenský dopad forma takové spolupráce přináší. Nabízí rovněž pře-hled různých forem nástrojů a strategií firemní filantropie.Průvodce v deseti stručných kapitolách nabízí srozumitelné poučení o tom, jakbýt dobrým firemním dárcem, ale také případové studie našich firemních part-nerů - členů Klubu firemních dárců Donator.Při prostudování příručky nezbývá než souhlasit s citátem Andrew Carnegie-ho, že„Firemní filantropie je jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak může firmapomoci své komunitě a společnosti.“(Více na www.donator.cz)

(tš)

ETIKA V PODNIKATELSKÉMPROSTŘEDÍ

Zdenek Dytrt a kolektiv, Grada


V prvním letošním čísle našeho časopisuKomora.cz jsme pořádali anketu, co kdoočekává, nebo si přeje v novém roce. Byljste jediný, kdo nízké daně, odlehčení mezda volné pracovní vztahy postavil na druhotnémísto. Chtěla bych si to ujasnit a položímvám k tomu několik otázek. Tedy první:

Není v tom vašem odloučení se nějakýzáměr?

Nemohl jsem znát, jak kdo odpoví, aleo ničem jiném se nehovoří, nejvíc o nízkédani jako klíčovém podnětu k podnikání.Předpokládal jsem, že naprostá většina budechtít především nízké daně, nízké mzdya volnost v přijímání a propouštění. Českéekonomice prý právě to prospěje nejvíce.Nemohl jsem tak odpovědět, nejsem tohonázoru.

Nepřejí si to pouze čeští podnikatelé,slyšíme to i ze zahraničí ze všechstran…

Z mnoha stran, ale ne ze všech. Neslyšíte tood velkých podnikatelů, ti mají jiné a smělejšípožadavky, ale ani od malých v řadě vyspě-lých zemí…

Jmenujte.

Například skandinávské. A ty jsou navíc

pozoruhodné tím, že obecné podmínky pod-nikání mají horší než my. Jedině Norsko těžíatlantickou ropu, většinou to jsou země,které nemají nadbytek přírodních zdrojů. Vel-kou část roku jsou pod sněhem. Většinoujsou podlouhlé s rozsáhlou a drahou infra-strukturou. Logisticky náročné, chtějí-li něcodovést na velké trhy, musejí podniknoutdlouhou dopravu. Přesto jsou v ekonomickévýkonnosti na úrovni americké nebo i vyšší.

Co mají severské země za výhody?

Největší investice do vzdělávání a slušnoutrvalou úroveň vzdělání. Dávnou demokracii(nejstarší na Islandu) podporující akceschop-nost lidí. Vysoce rozvinutý veřejný sektor.Harmonizaci sociálních vztahů. Bohatou kul-turu. Tělesnou zdatnost a sport. Pozoruhod-né soužití s přírodou. Společenskou etiku.V tom všem předčí americký vzor.

Proč přesto nechtějí nižší daně, nižšímzdy, volnější zaměstnávání? Nepřipadávám to, jakoby se smiřovaly s vyššímineekonomickými náklady?

Najdete dost lidí, kteří by si přáli víc do vlast-ní kapsy, a nelámali si hlavu osudem ostat-ních. Avšak Skandinávci ve své většině udr-žují politiku všestranného rozvoje. Jsou opa-trní i na Evropu, aby je nevystavila odbourá-vání jejich politického stylu. Nedá se říci, že

jim nevadí vysoké daně, snaží se odbouratdaně a jiné zátěže (byrokracii) i plýtvání narozumnou míru. A nejvíc se ptají na to, co seu nás úplně vytratilo: jak se daní použije, cose za ně pořídí, nakolik se tím umocní obec-ně prospěšné síly společenského rozvoje.Když u nás nedávno byla švédská minister-ská předsedkyně, naši se jí podivovali, žesnese tak vysoké daně (my rádi poučímecelý svět), a ona důstojně odvětila, že kezměně nevidí důvod, daně se společnostis výhodou vracejí.

To jsou země, kde je politika postavenana idei „sociálního státu“. Není to užpřece jen zastaralý postoj?

Skoro všichni u nás uvažují o sociálním státujako o státu pečovacím, opatřovacím. Médianic jiného nepřinášejí. To ovšem by skutečněbylo zaostalé. Sociální stát jako vymoženostvzešlá z francouzské revoluce, by se měl líčitve třech rozměrech: zaprvé jako stát lidské-ho rozvoje - tedy škol a vzdělání. A odbor-nosti i vědy. Celoživotního intelektuálníhorůstu. Zadruhé jako stát lidské akceschop-nosti, v němž se člověk může uplatnit svýmischopnostmi a silami. Tedy demokracie (alenetoliko volební). Cílené péče o děti i starce.Úcty k ženám. K rodinným svazkům. Zdat-nosti, zdraví a pomoci všem bez rozdílu.(Přednost zapojení do veřejně prospěšnýchprací před podporami.) Bezpečnosti. Práva

O umûní fiídit a dal‰ích moudrech

Závûrem kvûtnového tématu zamûfiené-ho na principy etického podnikání nabí-zíme rozhovor s jedním z na‰ich pfied-ních ekonomick˘ch odborníkÛ, profeso-rem Jaroslavem A. Jiráskem. Podobnéúvahy b˘vají ãasto diskutoványi v rámci redakãních rad na‰eho ãaso-pisu. Ta pfií‰tí probûhne formou kulaté-ho stolu bûhem 2. komorového Jarmarku, kter˘ se koná 15. ãervna.

Asociace Grémium Alarm (AGA) je organi-zací sdružující významné firmy zabývající sezabezpečovací technikou. Její významvzrostl díky autorizaci Hospodářskou komo-rou ČR pro obor "poskytování technickýchslužeb k ochraně majetku a osob". Autori-zaci AGA získala 23. listopadu 2005. Prezi-dent asociace, Ing. Václav Nepraš, je čle-nem představenstva Hospodářské komoryČR, čímž je pozice asociace v rámci HKještě dále posílena. Dlužno dodat, že odloňského roku je také členem redakční radyčasopisu Komora.cz. Významným přínosem členství v HK je mož-nost účasti v připomínkovém řízení zákonů,nařízení vlády a rezortních vyhlášek týkajícíchse oboru činnosti. To nám například umožni-lo prosadit do nařízení vlády k živnostenské-mu zákonu formulace, které významněpomohou členským firmám prosadit se natrhu.

AGA se významným způsobem podílí namezinárodní spolupráci a je zároveň smluv-ním partnerem Českého normalizačníhoinstitutu (ČNI). Je řádným členem evropskéasociace Euralarm (jako dosud jediná zeměz bývalého východního bloku), velmivýznamné je členství v normalizační organi-zaci CENELEC, což AGA umožňuje přímouúčast na tvorbě evropských norem týkají-cích se oboru. Letos v květnu se zástupceAGA účastní valné hromady Euralarmua plenárního zasedání technické komiseCENELEC TC 79.AGA také zajišťuje překlady evropskýchnorem do českého jazyka. Práce na těchtopřekladech zahrnuje také projednání překla-du a schválení vybranými členy Technickénormalizační komise při ČNI.

Jiří Merhaut,

technický tajemník AGA

V současné době je AMF jedinou asociacív ČR sdružující nejvýznamnější montážnífirmy z celého oboru TZ, s výjimkou výtahůa eskalátorů. Přidruženými členy AMF jsoui významné výrobní a obchodní společnostiv oboru TZ. Členství v asociaci představujednes již všeobecně uznávanou záruku vyso-ké odbornosti a kvality, finanční a ekono-mické stability, kvalitního technicko-perso-nálního zázemí a dodržování etickýchzásad. Asociace sehrává významnoua aktivní úlohu i v rámci Hospodářskékomory ČR, Svazu podnikatelů v oborutechnických zařízení ČR ( SPTZ ) a Svazupodnikatelů ve stavebnictví v ČR. Ve svéčinnosti klade stále větší důraz na celkovýstav podnikatelské samosprávy a podmínekpro podnikání v ČR, a to nejen v oboru TZ.Za dobu své desetileté existence získalavýznamné postavení na českém stavebnímtrhu a respekt a uznání nejen mezi odborní-ky, ale i mezi širokou veřejností.

Obor činnosti

Jedním z hlavních cílů asociace je vytvářetpříznivé podnikatelské prostředí v oboru TZa pomáhat členským firmám zvyšovat jejichkonkurenceschopnost a adaptabilitu vevysoce konkurenčním prostředí EU. V prv-ních létech své existence se asociacezaměřovala na výběrová řízení na „Dodava-tele AMF“ a „Garanční fond AMF“, jejichžsmyslem bylo podněcovat a motivovatdodavatele technických zařízení k dosaho-vání co nejlepší kvality poskytovaných slu-žeb a přístupu k zákazníkovi a poskytovatzadavatelům zakázek záruky na základěsolidárního principu. V následujících létechse činnost asociace rozšířila do oblastíregenerace bytového fondu (provozuje síť

12 poradenských a informačních středisekpro regenerace panelových domů) a moder-nizací technických zařízení metodou EPC.(EPC - Energy Performance Contracting -představuje netradiční přístup, který umož-ňuje spotřebiteli energie uskutečnit projektenergetických úspor bez vlastního investič-ního kapitálu. Veškeré náklady na projekt sepostupně hradí splátkami, které jsou odvo-zeny z dosažených úspor provozních nákla-dů zákazníka, především pak plateb za energie.)

Radí a informuje

Při rozvoji své činnosti vychází AMF zezákladního předpokladu, že firmy, které chtějíuspět na trhu TZ, musí velmi pružně reago-vat na rychle se vyvíjející požadavky zákazní-ků a rychle se měnící podmínky pro podniká-ní v oboru. Proto AMF soustředila v posled-ních létech svou pozornost především nainformování svých členů o podmínkách propodnikání, právních předpisech a technic-kých normách v oboru technických zařízenív ČR i v EU. Nejvýznamnější aktivitou AMFv této oblasti bylo provozování, společně seSPTZ, Oborového koordinačního místa propodnikatele v oboru TZ. AMF dále zorganizo-vala celou řadu seminářů, nebo se na jejichpřípravě podílela.

Hledání podpory

V posledních létech AMF neustále zvyšujesvé úsilí při lobování s cílem zlepšování pod-mínek pro podnikání a zvyšování kvalityposkytovaných služeb nejen na trhu technic-kých zařízení, ale v rámci celé podnikatelskésféry v ČR. AMF pojmenovala a specifikovalanejzávažnější problémy, které tíží podnikatele

v oboru. Poté proběhla osobní setkání před-stavitelů AMF s předsedy parlamentních poli-tických stran a jejich seznámení s těmitoproblémy. V tomto směru AMF koordinujesvé úsilí s HK ČR a ostatními podnikatelský-mi svazy, zejména se SPTZ. Aktivně se podí-lela na kulatých stolech SPTZ a mezinárodníkonferenci TZB PRAHA 2005, jejichž hlavnímtématem byla role MSP ve stavebnictvía jejich problémy. Nemalý význam mái osobní lobování členů AMF při jednáníchs představiteli komunální správy a státnísprávy v krajích. AMF si uvědomuje, že podmínky pro podni-kání v ČR jsou dnes z větší části tvořenya ovlivňovány na úrovni EU. Proto se AMFzapojuje i do lobování v Bruselu a to přesevropské organizace podnikatelů v oboru,zejména UEAPME, CEETB, GCI - UICP. Zdepostupuje v úzké součinnosti se SPTZ, kterýje členem Evropské organizace montážníchfirem TZB (CEETB).

Vize a úkoly

Velkou pozornost AMF věnuje ve své působ-nosti tvorbě právních předpisů, technickýchnorem a dalších důležitých dokumentů. Pre-zident AMF Hrabák je např. garantem prozákon o zadávání veřejných zakázek v rámciHK ČR. AMF iniciovala květnovou konferenciHK ČR na téma „Energetická politika státua její vliv na podnikatelské prostředí v Českérepublice“. Ve druhém desetiletí své existen-ce chce AMF využít své pozitivní zkušenostiz desetiletí prvního a ještě účinněji a lépehájit a prosazovat oprávněné zájmy českýchpodnikatelů v oboru TZ.

Ladislav Kroček

Foto: archiv a ČTK

SVAZY A ASOCIACE str. 16 květen 06 SVAZY A ASOCIACE str. 17 květen 06

Jistota ãeského stavebního trhu Po firmě SCHWARZMÜLLER s.r.o., Žebrák(výrobce přívěsů a návěsů), která se do činnostiSdružení AP zapojila v závěru roku 2005, sev březnu 2006 stala členem Sdružení AP i firmaTOYOTA PEUGEOT CITROEN AUTOMOBILECZECH, s.r.o. (TPCA), významný výrobce osob-ních automobilů, jejíž výroba by v tomto roceměla dosáhnout cílové kapacity 300 000 ks.

Po vstupu těchto firem jsou tak do činnostiSdružení AP zapojeny všichni významní výrobcisilničních vozidel působících na území Českérepubliky. Mimo firmu ŠKODA AUTO a TPCAjsou to výrobci nákladních automobilů TATRAa AVIA, výrobci autobusů KAROSA, SORa EKOBUS, výrobci přívěsů a návěsů PANAV,SCHWARZMÜLLER a METACO BO.BR., výrob-ce přípojných vozidel za osobní automobilyfirma AGADOS, výrobce motocyklů JAWAMOTO a výrobci účelových nástavebKAROSERIA, THT a MTX.

Vstupem TPCA do Sdružení AP se dále zvýšíjeho podíl na průmyslové výrobě a exportuČeské republiky. Stejně jako ostatní členskéfirmy Sdružení AP se TPCA chce zapojit doaktivit ovlivňujících podnikatelské prostředív automobilovém průmyslu ČR, oblast vzdělá-vání v tomto oboru a do výměny informacís dalšími subjekty.

Pro úplnost uvádím, že do činnosti Sdružení APje v současné době, mimo výše uvedenévýrobce vozidel, zapojeno dalších 117 dodava-telských firem a 17 dalších společností a orga-nizací (z toho pět vysokých škol). Řada dalšíchvýrobních firem pak se Sdružením AP spolupra-cuje zatím na jiné než členské bázi, zejménav oblasti výměny informací o výrobě a exportu.

Antonín Šípek, ředitel SAP

Automobily

vyráběné

v automobilce

TPCA

Automobilka TPCA v průmyslové zóně v Ovčárech u Kolína.

Asociace Grémium Alarm- zaãlenûné Ïivnostenské spoleãenstvo HK âR

Veletrh Security

V·ICHNI V¯ZNAMNÍ V¯ROBCI VOZIDEL Z âR JSOU âLENY SDRUÎENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRÒMYSLU

V kvûtnu leto‰ního roku oslaví Asociace montáÏ-ních firem technick˘ch zafiízení (AMF) 10. v˘roãísvého vzniku. PÛvodnû byla zaloÏena hlavnûs cílem zviditelnûní kvalitních montáÏních firema tím i zvy‰ování úrovnû sluÏeb ve v˘stavbûa rekonstrukcích v oblasti technick˘ch zafiízení (TZ).

František Holec, viceprezident

HK ČR se intenzivně věnuje

prezentacím a odborným

přednáškám v oboru staveb-

nictví a TZB.Rekonstruované panelové domy

Z REGIONŮ str. 18 květen 06 Z REGIONŮ str. 19 květen 06

PfiipomeÀme si jedno v˘roãí

Šestistým členem se stala firma TOSKuřim - OS, a.s., která získala slavnostníplaketu a může využívat všech výhod, ježčlenství přináší. O skutečnosti, že brněn-ská komora dosáhla tohoto počtu členů,svědčí kvalitní služby, které komora nabízí,ať už v oblasti vzdělávání, kontaktních jed-nání s českými a zahraničními firmaminebo poradenství odborníků zdarma. Sou-časně byly přijaty i další významné firmynapříklad Student agency, s.r.o., vedenápodnikatelem roku 2005 Radimem Janču-rou, firma Zetor, a.s., nebo Vysoké učenítechnické Brno.

Výhledy a plány„Věřím, že i nadále bude zájem o členství

a hlavně o služby komory trvat a doufám,že v dohledné době oslavíme sedmistéhočlena. Důvodů je hned několik. Jde zejmé-na o vzrůstající úroveň a rozsah služebpodnikatelům, které komora nabízí,

a v neposlední řadě je to skutečnost, žeod 1. ledna 2006 se stal členský příspěvekplně daňově uznatelnou položkou,“ řeklředitel OHK Brno Petr Bajer. A co se dáočekávat v dalších letech? „Zejména námjde o zvýšení atraktivity regionu jak prozahraniční investory, tak pro oblast cestov-ního ruchu, spolupráci podnikatelů s orgá-ny státní správy a samosprávy, zlepšenípodnikatelského klimatu a zvýšení úsilí kezjednodušení legislativy a daňové zátěže,“sdělil ředitel OHK Brno. Dále také informo-val o přestavbě budovy OHK na Krajskévzdělávací centrum, která začne v dubnutohoto roku, a také o realizaci projektuKontakt-Kontrakt 2006-2007.

Petr Bajer,

OHK Brno

Kvalitní sluÏby jsou ocenûnyV˘razného úspûchu dosáhla v minul˘ch dnechObchodní a hospodáfiská komora Brno, kdyÏ nazasedání pfiedstavenstva 20. 3. byla pfiijata ‰estistáãlenská firma OHK Brno. DÛleÏitou hranici 600 firemse OHK Brno podafiilo pfiekonat po témûfi ‰estiletech.

Akci uspořádala Krajská hospodářská komo-ra Ústeckého kraje ve spolupráci s Ústeckýmkrajem pod záštitou člena Rady Ústeckéhokraje Antonína Terbera.Pracovní odpoledne zahájil předseda Krajskéhospodářské komory Zbyněk Pěnka.V návaznosti na něj navázala I. tajemnice Vel-vyslanectví ČR v Lotyšsku Ludmila Jánočko-vá a prezentovala výsledky obchodní bilancemezi Českou republikou a Lotyšskem a při-blížila podnikatelské prostředí v Lotyšsku.Zdůraznila perspektivní odvětví (stavebnictví,nábytkářský průmysl, cestovní ruch, námořnídoprava), a dále zájem Lotyšska o českévýrobky (pivo, sklo, bižuterie, trolejbusy).Vzhledem k členství Lotyšska v Evropské uniibyla tato země prezentována jako bránaobchodu pro východní a severské trhy.

Co využít, co nabídnoutZástupce České agentury na podporuobchodu Ladislav Kubizňák představil kon-krétní obchodní příležitosti a poptávky nalotyšském trhu. Vystoupení pana Kubizňákadoplnil Tomáš Staněk, zástupce regionálního

exportního místa CzechTrade pro Ústeckýkraj, a to informacemi o možnostech čerpánídotačních programů na podporu exportu.Prezident Česko-Baltské hospodářskékomory, Petr Rachunek, seznámil přítomnés připravovanými akcemi a možnostmi prezentace na misích a veletr-zích v Pobaltí. V neformální diskuzi byla kon-zultována možnost uspořádání podnikatelskémise do Lotyšska.

Martina Francírková,

KHK ÚK

Loty‰sko bránou obchoduSetkání podnikatelÛ na téma „Obchodní a investiãní pfiíleÏi-tosti v Loty‰sku“ probûhlo 4. bfiezna 2006 v Ústí nad Labem.Cílem setkání bylo podpofiit loty‰sko-ãeskou obchodní spo-lupráci v regionu a poskytnoutzákladní informace o moÏnos-tech perspektivní spoluprácemezi podnikatelsk˘mi subjektyobou zemí.

Zleva: Petr Rachunek, prezident Česko-Baltské hospo-

dářské komory, Zbyněk Pěnka, předseda Krajské hos-

podářské komory Ústeckého kraje, Ludmila Jánočko-

vá, I. tajemnice Velvyslanectví ČR v Lotyšsku,

Antonín Terber, člen Rady Ústeckého kraje.

Ve dnech 9. až 12. dubna proběhlv Chicagu již šestý ročník mezinárodní-ho veletrhu biotechnologií, který sesvými 180 vzdělávacími tématy před-stavoval výjimečnou šanci pro více než16 tisíc biotechnologických firem, 10tisíc účastníků veletrhu a umožnil setká-ní 1600 vystavovatelům. Česká repre-zentace využila tuto příležitost nejenk navázání pracovních kontaktů, aleměla možnost se setkat i s významnýmizástupci byznysu z amerického středo-západu. Mezi technologiemi špičkovýchfirem se určitě neztratily české nano-vláknové filtry, které momentálně před-stavují světovou jedničku.Více se o veletrhu, podpoře, příležitos-tech a Chicagu dočtete v červnovémvydání nebo na www.bio.org

OHK Liberec

Valná hromada členů OHK Příbram, kterávolila členy do statutárního orgánu komo-ry pro příští tříleté volební období, sekonala 11. dubna. Byli zvoleni všichninavržení kandidáti do představenstva,dozorčí rady a smírčí komise při OHKPříbram. Ve funkci předsedy byl opětpotvrzen dosavadní předseda předsta-venstva Pavel Oktábec. Současně byly vyhlášeny výsledky již 6. ročníku soutěže o nejlepší firmy okresuPříbram ve dvou kategoriích. V kategoriimalých firem do 50 zaměstnanců se natřetím místě umístila firma Finvest Příb-ram, s.r.o., na druhém místě firma Win-doors, spol. s.r.o. a první příčku obsadilafirma Halex Schauenberg ocelové stavby,s.r.o. V kategorii středních a velkých firem nad50 zaměstnanců se na třetím místě umís-tila firma PB tisk, s.r.o., na druhém místěfirma Kovohutě Příbram nástupnická,a.s., a prvenství získala letos poprvé firmaCVP Galvanika, spol. s r.o. Diplomy pro všechny vyhodnocené firmya skleněné poháry pro dvě nejlepší firmypředávali naši hosté, senátor JaromírVolný a starosta města Příbramě IvanFuksa, společně s předsedou předsta-venstva Pavlem Oktábcem a ředitelkouOHK Irenou Karpíškovou.

Irena Karpíšková,

OHK Příbram

Volby a udílenícen v Pfiíbrami

Co se chystá v krajích

21. Veletrh BIOEMse uskuteční 15. - 18. června v Großschönauv Rakousku. Hlavním tématem veletrhu jsouŽivotní hodnoty a jistota budoucnosti. Víceinformací na Hospodářské komoře Třebíč,[email protected]

Školení exportérův rámci semináře na téma Psychologie a prů-běh obchodního jednání z hlediska teritoriál-ních zvláštností se uskuteční 25. květnav zasedací místnosti OHK Liberec v PaláciSyner, Rumunská 655/9. Seminář pořádáOkresní hospodářská komora Liberec vespolupráci s agenturou CzechTrade. Kontakt:www.ohkliberec.cz

Mezinárodní marketing Agentura Czech Trade ve spolupráci s HKPřerov pořádá 30. května seminář na témaMezinárodní marketing. Kontakt: www.hkpre-rov.cz

Schauenberg ocelové stavby, s.r.o. , zastoupená

pány Průchou a Roulem.

CVP Galvanika spol. s r.o., zastoupená

p. Pajtaiem a p. Cenknerem

OHK Hodonín byla zaloÏena 20. kvûtna 1993 jako samosprávná organizace podnika-telÛ. Jejím posláním je podpora podnikatelsk˘ch aktivit, prosazování a ochranazájmÛ vãetnû zaji‰Èování potfieb ãlenské základny. Od svého vzniku je

OHK Hodonín ãlenem Hospodáfiské komory âeské republiky a od roku1998 také zakládajícím ãlenem Krajské hospodáfiské komory jiÏní Moravy.

OHK Hodonín se v rámci své restrukturaliza-ce začala zabývat projektovou činností.Předložila první projekty do předvstupníchprogramů EU CBC Phare (přeshraniční spo-lupráce s Rakouskem a Slovenskem) a Leo-nardo da Vinci (studentské stáže). Historický obrat pak OHK Hodonín završilapředložením projektu „Kooperační, vzděláva-cí a poradenské centrum“ v létě 2004 doprogramu CBC Phare. Projekt s náklady vevýši 4 milony Kč získal 75procentní dotacia umožnil komoře vybudovat technické záze-mí odpovídající moderním požadavkůmposkytovaného servisu zejména v oblastiporadenství a vzdělávání.

Současnost a perspektivaOHK Hodonín v současnosti poskytuje pod-nikatelský servis pro své členy i další podni-katele v oblastech vzdělávání, poradenství,zahraničních vztahů, informačního servisua reprezentace.Jedná se zejména o informování o granto-vých příležitostech a zvýhodněných úvěrechpro malé a střední podnikatele prostřednic-tvím ČMZRB, CZECHINVEST, ČEB, EGAP,CZECH TRADE a dalších organizací. Posky-tuje také poradenství k efektivnímu využívánístrukturálních fondů EU a začínajícím podni-katelům. Členským firmám pomáhá v etablo-vání na zahraničních trzích i jednotném vnitř-ním trhu EU.

Nejdůležitějšími projekty v současnosti jsouprojekty dotovaného vzdělávání v rámci OPRLZ a příspěvků poskytovaných na nákupinvestičního majetku. Dalším neméně důleži-tým projektem je projekt „JOB POINT“ před-ložený v rámci iniciativy EQUAL. Projektvytváří a v praxi testuje provoz kontaktníchmíst - job pointů, poskytujících služby jak prozaměstnavatele (zjišťování potřeb v oblastiRLZ), tak pro zaměstnance (nalezení novéhopracovního uplatnění). Projekt je zajímavýsvým mezinárodním charakterem, kdy jsouv českých podmínkách testovány a zkoumánymetody používané na stejný či podobný pro-blém ze SRN, Polska, Španělska a Finska.

OHK Hodonín

13

Cílem projektu Kariéra je zajištění odbornépraxe a následného zaměstnání pro absolven-ty středních škol do 25 let. Na workshopu bylypřítomným zaměstnavatelům, zástupcůmÚřadu práce a OHK prezentovány výsledkyprvního modulu, který probíhal od listopadu2005 do ledna 2006. Projekt je přínosnýzejména tím, že klade důraz na přístup k práciu mladých lidí, kteří si zaměstnání hledají, a nadruhé straně umožňuje zaměstnavatelům zís-kat motivované zaměstnance, které si mohounavíc bezplatně vyzkoušet v rámci měsíčníodborné praxe. Projekt je spolufinancovánz prostředků státního rozpočtu ČR a Evrop-ského sociálního fondu. Záměrem projektuCvičná dílna je pracovně psychologické pora-denství pro osoby se zdravotním postižením.Projekt navazuje na výstupy projektu Ucelenérehabilitace a velký počet výcviků pro osobyse zdravotním omezením provedenýchv rámci aktivní politiky zaměstnanosti jednotli-vými Úřady práce. U řady absolventů je nutnéověřit jejich zbytkový potenciál pracovníchschopností konkrétními postupy v programuCvičné dílny.

Eva Stahlová,

OHK Chomutov

CÍL: USNADNITVSTUP DO ZAMĚSTNÁNÍ

V prostorách Okresní hospo-dáfiské komory v Chomutovûprobûhly ve dnech 7. a 10.dubna dva prezentaãní works-hopy k projektÛm Kariéraa Cviãná dílna. BIO Chicago

INTEGRACE V EU str. 21 květen 06

Index cen průmyslových výrobcůEurostat zveřejnil aktuální údaje o cenáchprůmyslových výrobců v Evropské unii zaúnor 2006. V meziměsíčním srovnání (únor-leden 2006) vzrostl index v eurozóně o + 0,5 % a v EU-25 o 0,4 %. Největší pří-růstky byly zaznamenány v Dánsku (2 %)a na Slovensku (1,4 %), naopak Lucembur-sko zaznamenalo pokles o - 3,8 %. V mezi-roční srovnání (únor 2006 - únor 2005)vzrostl index cen průmyslových výrobcův eurozóně o 5,4 % a v EU-25 o 7,0 %.

Růst emisí z dopravyPodle nejnovější zprávy Evropské agenturypro životní prostředí (EEA), nazvané „Dopravaa životní prostředí - tváří v tvář dilematu“, ros-tou emise z dopravy v Evropské unii vysokýmtempem. Zatímco v jiných sektorech hospo-dářství se emise snižují, v dopravě vytrvalerostou. V letech 1990-2003 se jedná v rámciEU-25 o růst ve výši 22 %. Nejvíce vzrostly

emise vznikající v letecké dopravě o 96 %.Z geografického hlediska nejvíce rostly emisez dopravy v Irsku, kde vzrostly o 130 % (bezletecké a námořní dopravy). Inovace v oblastidopravy, jako jsou motory s nižšími emisemiapod., nestačí podle EEA vyrovnat nárůstpoptávky po dopravních službách v rámci EU.

Mírný růst nákladů prácePodle údajů Eurostatu (data za 4. čtvrtletí2005) vzrostly náklady práce v meziročnímsrovnání mezi posledním čtvrtletním roku2004 a 2005 o 2,4 % v eurozóně a o 2,9 %v EU-25. Nejméně rostly náklady prácev Německu (0,4 %) a Portugalsku (0,7 %),naopak nejvíce v Lotyšsku (16,6 %), Eston-sku (14,2 %), Litvě (13,7 %) a Slovensku (9,2 %).

Zdanění práceOrganizace pro hospodářský rozvoj a spolu-práci (OECD) vydala novou studii sledující

zdanění práce. Ve svémvýzkumu zkoumala,jakou sumu ze svémzdy (do ní jsou zapo-čítány i odvody zaměst-navatele na zdravotnía sociální zabezpečení)si zaměstnanci skuteč-ně odnesou domů. Nej-hůře dopadla podle tohoto srovnání Belgie,kde na daních a dalších odvodech státuzaměstnanec vydá 55,4 % celkového výděl-ku. Hned za Belgií figurují další dva státyz EU - Německo (51,8 %) a Maďarsko (50,5%). Česká republika s 43,8 % na tom nenív tomto srovnání až tak špatně, varující jeovšem neustálé mírné zvyšování tohoto číslav posledních pěti letech. Nejlepších výsledkůdosahuje Korea (17,3 %), Mexiko (18,2 %)a Nový Zéland (20,5 %).

Konzultace k odpadu z elektronickýchzařízení Evropská komise zveřejnila konzultaci k pří-loze směrnice o omezení používání někte-

rých nebezpečných látek v elektrickýcha elektronických zařízeních. Článek 4(1)směrnice požaduje po členských státech,aby zajistily, že s účinkem od 1. července2006 nebudou nová elektrická a elektronic-ká zařízení uváděná na trh obsahovatolovo, rtuť, kadmium, šestimocný chróm,polybromované bifenyly (PBB) a polybro-movaný difenylether (PBDE). Příloha směr-nice však uvádí aplikace, na něž se vztahu-je výjimka k tomuto článku směrnice.Evropská komise v současné době zvažujemožnost změny této přílohy, jejímž cílem bybylo přizpůsobit směrnici vědeckémua technickému pokroku. Konzultace jeotevřena do 15. května 2006. Více informací: http://www.europa.eu.int/comm/environ-ment/waste/rohs_5_consult.htm

Konzultace k revizi směrnice týkající sestavebních výrobkůPodle Evropské komise jsou v současné

době platné normy a technická schválenístavebních výrobků požívaných na stav-bách příliš náročné a komplikované. Evrop-ská komise proto vypisuje veřejnou konzul-taci, jejímž cílem je zjednodušit a zpřehled-nit legislativu EU v této oblasti, konkrétněsměrnici č. 89/106/EHS o sbližování práv-ních a správních předpisů členských státůtýkajících se stavebních výrobků. Tatosměrnice pouze částečně odbourává pře-kážky obchodu a neustavuje optimální pod-mínky, jež by umožňovaly volný oběha používání stavebních výrobků. Konzultaceje otevřena do 31. května 2006. Více informací: http://europa.eu.int/comm/enterprise/con-struction/cpdrevision/cpd_cons_en.htm

Výzvy k veřejným konzultacím můžete sle-dovat na www.cebre.cz v rubrice Archivzpráv/Veřejné konzultace

Zdroj: CEBRE

Začátkem dubna, v předvečerdruhého výročí rozšíření Evrop-ské unie o deset nováčků, hod-notila Evropská komise, jak pro-bíhá proces náboru pracovníkůz nových členských států doevropských institucí. Na začátkuledna pracovalo v Evropskékomisi již 1627 úředníkůz nových členských zemí, z toho216 z České republiky. Vzhledemk tomu, že loni na podzim Komi-se slavila příchod svého tisícíhopracovníka z nových členskýchzemí, je vidět, že se tato mašiné-rie začíná rozjíždět na většíobrátky. Určitě není bez zajíma-vosti, že touto tisící zaměstnan-kyní se stala Češka, právničkaHana Procházková z Brna, kterámá na Generálním ředitelstvíEvropské komise pro daně a clana starosti celní klasifikacimechanických a jiných produktů.Na uvítanou dostala od komisařepro administrativní otázky SiimaKallase pamětní diplom a květiny.Plány Evropské komise počítajís cílovým stavem zaměstnancůz nových členských zemí ve výši3441 osob ke konci roku 2010. Nad očekávání dobře je na tomČeská republika při obsazovánívysokých funkcí generálních ředi-telů a jejich zástupců. Ačkolivz plánovaných deseti zástupcůnových členských států na těch-to pozicích skutečně pracuje jenšest, hned dva jsou z Českérepubliky. Jde o Marii Bohatou,které pracuje v Eurostatu,a Karla Kovandu, někdejšíhočeského velvyslance v NATO,který působí na generálním ředi-telství pro vnější vztahy. Na

Čechy měl navíc podle plánůKomise připadnout jen jedentakovýto post. O tom, že o práci v evropskýchinstitucích je velký zájem, nenípochyb. Vždyť jen do konkurzůotevřených pro nové členskéstáty se v roce 2003 přihlásilovíce než 30 000 lidí. Posledníchkonkurzů, které se konaly letosna konci března a byly otevřenépro občany všech 25 členskýchzemí, se zúčastnilo více než 40 000 uchazečů. Není se codivit, protože díky rozšíření EUnevypisovaly unijní instituceněkolik let žádné konkurzy prozástupce staré unijní patnáctky.Takový počet lidí, který se přihlá-sil, by dovedl zaplnit nejeden fot-balový stadion. Tato masa ucha-zečů byla rozdělena na skupiny,jež podstoupily příslušné testy na43 místech ve všech členskýchstátech Evropské unie. Kvůliporovnatelnosti jsou testy vevšech zkušebních místech stej-né, a proto se na všech místechmusí zkoušky konat ve stejnýden a hodinu, což vyžaduje urči-tě dobré logistické plánování.Konkurence je při konkurzechvždy velice tvrdá. Na konci celé-ho výběrového řízení zbudepouhá tisícovka.

Ondřej Hradil, CEBRE Brusel

INTEGRACE V EU str. 20 květen 06

Postfiehy z Bruselu

Chcete pravidelně dostávat informace o činnosti EU? Zapište se na Infolinku CEBRE!

www.cebre.cz

Pod tímto názvem se uskutečnil 11. dubna seminář, který pořádalyČeská sekce ELEC, Svaz českých a moravských výrobních druž-stev, Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky, Bankovníinstitutem vysoká škola a.s. a pod patronací Ministerstva průmyslua obchodu ČR.

Byl určen pro malé a střední podnikatele, pracovníky družstev,obchodníky, akademické pracovníky a studenty. Seminář zahájilAntonín Peltrám, ředitel Institutu pro evropskou integraci, následo-vala přednáška Zbyňka Dubského z Vysoké školy ekonomickéo historii, ale hlavně o současnosti malých a středních podniků(MSP) v Evropě.

Nosnou část semináře představovala přednáška „Jak může EUpodporovat malé a střední podniky“ evropského komisaře VladimíraŠpidly. Evropská komise s členskými státy podporuje MSP, kteréjsou evropskou výhodou - jedná se o družstva, malé a rodinnépodniky. Představují více než dvě třetiny všech firem a poskytují asi75 milionů pracovních míst. Důraz je kladen na podnikatelské pro-středí a podnikavost. Úkolem Evropské unie je vytvořit konkurence-schopnost podniků. Ta vychází z inovací a výzkumu, finančníchnástrojů, podpory podnikání a zvýšení odborné přípravy, sníženíbyrokracie v oblasti podnikání a evropského vnitřního trhu. Před-náška vyvolala značnou odezvu a bohatou diskuzi.

Účastníci obdrželi brožuru Čítanka k postavení malých a středněvelkých podniků v Evropské unii ve světle lisabonské strategie. Příručka představuje popis vývoje podpory malých a středních podniků v rámci renovované Lisabonské strategie.

Michaela Vostálová

Úloha mal˘ch a stfiedních podnikÛ v EU

VE SPOLUPRÁCI S CEBREVÁM NABÍZÍME AKTUÁLNÍVE¤EJNÉ KONZULTACEEVROPSKÉ KOMISE, K NIMÎSE MÒÎE KAÎD¯EUROOBâAN LIBOVOLNùVYJÁD¤IT.

Pi‰te. Raìte.Nemlãte!

EUROSTAT: fakta a ãíslaPODNIKEJTE S OTEV¤EN¯MI DATY VYDÁVAN¯MI STATISTICK¯M Ú¤ADEMEVROPSK¯CH SPOLEâNSTVÍ (EUROSTAT). ZDROJEM VYBRAN¯CH ÚDAJÒ JE WWW.CEBRE.CZ

Centrum pro evropskou integraci Hospodář-ské komory ČR pořádá studijní cestu /obchodní misi do Irské republiky. Cílemcesty je navázat kontakty s irskými firmamia dále získat informace o zkušenostechIrska s využitím finančních prostředkůz fondů EU.

Firmy zde budou moci rovněž navázat kon-takty s agenturami Enteprise Ireland a Indu-strial Development Agency, Obchodní komo-ry v Dublinu, které je seznámí se svou čin-

ností a projekty realizovanými v Irskus pomocí fondů EU. Dále se uskuteční kon-taktní burza mezi irskými a českými firmamispoluorganizovaná Obchodní komorouv Dublinu. Po celou dobu pobytu bude příto-men zástupce HK ČR.

V rámci cesty bude pro účastníky zajištěnoubytování, doprava z Prahy do Dublinua zpět, program a odborný doprovod. Termín cesty: červen 2006Cena cesty: 30 000 Kč (včetně ceny za

letenku, ubytování v hotelu, odborného pro-gramu a doprovodu).

Bližší informace o cestě získáte u Mgr. JanyMoravcové, tel.: 296 646 481, popř. naadrese [email protected], Centrum pro evropskou integraci HK ČR.

Datum cesty a také program je možno při-způsobit individuálním požadavkům přihláše-ných. Podle zájmu zajistíme také doprovodnétlumočení.

Studijní cesta / obchodní mise do IRSKÉ REPUBLIKY

V posledním období došlok velmi významnému posunuv legislativním procesu ohlednětohoto návrhu. Jedná se přitomo legislativní zakotvení statutuquo evropské legislativy a judi-katury tak, aby byla přehledněuspořádána v jednom doku-mentu, aby byla sjednocenadosud různorodá aplikacesměrnic a nařízení v různýchčlenských státech EU a abypodnikatelé, kteří mají zájemposkytovat své služby v růz-ných státech Unie, tak získalivyšší míru právní jistoty při jed-nání se svými obchodními part-nery i se státními orgány dotče-ného státu. Původní návrhEvropské komise obsahovalřadu institutů, které ve výsledku

vyznívaly ve prospěch tzv.nových členských států včetněČR, v průběhu projednávánísměrnice se však vzedmulavelká vlna odporu zejména vůčitzv. principu země původu(podnikatel se při přeshraničnímposkytování služeb řídí v urči-tých oblastech právem svéhodomovského státu) a vůčivymezení okruhu služeb vylou-čených z působnosti směrnice. I v revidovaném návrhu zůstávajízachovány výhody směrnicespočívající zejména ve zjedno-dušení přeshraničního usazovánípodnikatelů ve všech členskýchstátech EU. V každém členskémstátu také bude na základěsměrnice zřízeno tzv. jednotnékontaktní místo, na kterém bude

podnikatel, hodlající zahájit svoučinnost v jiném než svémdomovském členském státu, mítmožnost získat souhrnné infor-mace o způsobu zahájení pod-nikání, a také si vyřídit veškeréformality s podnikáním souvisejí-cí. Směrnice také stanoví někte-ré zákazy administrativních čifaktických omezení, které v sou-časné době členské státy upra-vují nejednotně a leckdyv neprospěch zahraničních pod-nikatelů.HK ČR zastává dlouhodoběkonzistentní postoj ohlednětoho, že princip země původubyl přístupem nejvhodnějšímpro zaručení právní jistotyposkytovatelů služeb, že okruhslužeb vyloučených je nadby-

tečně široký a že nadměrnýprotekcionismus, prosazovanýostatními, zejména tzv. starýmičlenskými státy, není na místě.V rovině všeobecné nicméněsměrnici vítáme jako nástroj kezjednodušení podnikání v rámciUnie a posílení právní jistotypodnikatelů.

Pro případné dotazy, informaceči žádosti o zasílání aktualito projednávání směrnice je vámk dispozici právnička zahra-ničního odboru úřadu HK ČRTereza Šamanová, tel.: 296 646 604, e-mail:[email protected].

INTEGRACE V EU str. 22 květen 06 INTEGRACE V EU str. 23 květen 06

Evropská komise pfiedstavila 4. dubna 2006 modifikovanou verzi návrhusmûrnice o sluÏbách. Tato verze je dÛleÏi-t˘m krokem smûrem k pfiijetí smûrnice o sluÏbách, a to po dvou a pÛl letech projednávání a kontroverzních debat.

O v˘zvách a budoucnosti EU

Prezident Hospodářské komory ČR JaromírDrábek na začátku setkání zhodnotil členstvíČR v EU pro podnikatelskou sféru jako pozi-tivní. Firmy se podle jeho slov naučily pohy-bovat v prostředí jednotného vnitřního trhua naopak tento trh poskytl prostor pro uplat-nění českých firem. Objevily se i problémyzejména s administrativní zátěží pro podnika-tele, která nadále představuje překážku roz-voje podnikatelského sektoru v ČR. Značnýpodíl na této zátěži nese legislativa EU, kteráje pro české podnikatele příliš složitá a zby-tečně reguluje některé činnosti. Co se týkáLisabonské strategie, je možné říct, že počá-teční cíle EU formulované v této strategii bylynereálné. Za nedostatečnou realizaci strate-gie v praxi nesou zodpovědnost z větší částijednotlivé členské státy.Podnikatele nejvíce zajímá, jak Evropskákomise může přispět k podpoře znalostía inovací, reformě státní pomoci, zjednodu-šení regulační struktury pro podnikatele,dokončení vnitřního trhu služeb, podpořemalého a středního podnikání a v neposlednířadě k odstranění překážek zabraňujícíchmobilitě pracovních sil. Výsledky projednává-ní návrhu směrnice o službách jsou pročeské podnikatele zklamáním hlavně kvůlivyloučení velkého okruhu služeb a odmítnutípřijetí principu země původu, což je v rozpo-ru s prosazováním růstu konkurenceschop-nosti EU, se zvyšováním efektivity ekonomikya zásadám jednotného trhu EU. Hospodář-ská komora bude podporovat prosazení klí-čových principů směrnice v původním návr-hu, kterou EK předložila. Dále usiluje o to,aby přechodná období pro volný pohyb pra-covních sil byla zrušena. Tato období nezna-

menají jen administrativní a finanční zátěž,ale také nerovnoměrné konkurenční prostředímezi podnikatelskými subjekty v novýchčlenských zemích a zemích původní E15.

Společné výzvy

Günter Verheugen definoval Lisabonskoustrategii jako vážný pokus zajistit ekonomic-kou prosperitu pro nás všechny a pro budou-cí generace. Stabilita a ekonomická prosperi-ta zajistí Čechům lepší budoucnost. „Jsemšťastný, že ekonomický výkon vaší země jevyšší, než byl očekáván. Vy rozumíte tomu,že musíte využít potencionál největšího jed-notného trhu světa. Jste úspěšní, splnili jstevýzvy a konkurenční tlaky společného trhu,“pronesl G. Verheugen na adresu ČR. Dálepoznamenal: „Jsem rád, že mé poznatkyo českém charakteru stále platí. Řekl jsem,že Češi vyhrávají světové mistrovství ve skep-ticismu. Držte se toho, je lepší být v dnešnímsvětě kritický a skeptický než přehnaně sebe-vědomý.“ Společnou výzvou pro všechny jeto, aby Evropa byla konkurenceschopná, glo-balizaci je třeba brát jako naši výhodu, jetřeba se postavit čelem k sociálním a ekono-mickým problémům, zmodernizovat naši eko-nomiku. Vykřičníkem v tomto procesu jedemografická výzva. Životní úroveň ČR jevyšší než v minulosti, populace stárnea zmenšuje se, lidé jsou závislí na zdravotnípéči a přísunu vzdělání. Závislost společnosti,tedy těch, kteří budou v zaměstnaneckémvěku, a těch v nezaměstnaneckém věkubude v poměru 1:1, což znamená, že jedenčlověk v zaměstnaneckém věku se bude sta-rat o jednoho člověka v nezaměstnaneckém

věku. Pro Evropu globalizace a stárnutí oby-vatelstva znamenají, že konkurence ze zemímimo EU bude intenzivnější. Ekonomický růstzávisí na ekonomických vkladech v rámcikapitálových investic, pracovního úsilí a pro-duktivity technologií a lidských dovedností.Ubývání pracující populace přispívá k tomu,že ekonomický růst slábne. Strategie pro růsta zaměstnanost chce zvýšit zaměstnanost.Omylem by bylo domnívat se, že růst zajistízaměstnanost - je to potřebná, ale nikolidostačující podmínka. Mezi hlavní cíle Lisa-bonské strategie předělané v roce 2005 patřívětší pozornost na růst práce, zlepšení regu-lace a zmenšení byrokracie, posílení sociálnísoudržnosti. Programy členských států zamě-řené na agendu růstu zaměstnanosti na příštídva roky se soustřeďují především na znalostinovací, zpřístupnění potencionálního podni-katelského prostředí, otázku globalizacea stárnutí populace, společnou energetickoupolitiku. Evropská komise pak bude s jednot-livými členskými státy hovořit o implementacijejich programů.

Konkurenceschopnost Evropy

„Není trh bez konkurence a naopak. Abystepřežili, musíte vyvinout konkurenceschop-nost, jinak ekonomicky zemřete. To je pro-blém globální úrovně, musíte očekávat kon-kurenci odkudkoli. Lidé věří, že Čína je kon-kurenceschopná kvůli levným botám a oble-čení, což je omyl - brzy bude konkurence-schopná ve špičkových technologií všehodruhu,“ řekl Günter Verheugen. Otázkou pronás zůstává, jak v takové konkurenci přežít,když jsou čínské služby a výrobky levnější než

naše. Odpověď není podle Verhe-ugena v tom, být levnější, to ostatněani není možné, ale v tom, být lepší.Čím dražší jsme, tím lepší musímebýt. Budoucnost EU spočívá v ino-vační kapacitě, nemůžeme garanto-vat nejlepší produkty svého druhu,když nebudeme schopni inovovat.Dále je třeba vysoce vzdělanou pra-covní sílu a získané znalosti transfe-rovat na nové produkty.

Energetická politika

Postoj EK k návrhu nové evropskésměrnice týkající se vytápění a chla-zení obnovitelnými zdroji je plně pod-porován. Místopředseda Evropskékomise ji pokládá za významnou,protože je v souladu s energetickoupolitikou EU. Domnívá se, že pomů-že snížit závislost EU na dovozuenergií a povede k vytváření novýchkvalifikovaných pracovních míst.Dosavadní vývoj však také ukazuje,že členské státy EU nejsou prozatímochotny přijímat závazné limity propodíl obnovitelných zdrojů na celko-vé spotřebě energie.

Technické normy

Dostupnost technických norem(zejména harmonizované evropskénormy vytvořené v rámci CEN neboCENELEC) malým a středním podni-katelům je velmi důležitá z hlediskacelkové konkurenceschopnosti EUa tedy i z hlediska zaměstnanostiv EU. Dnes je tato otázka na progra-mu dne a vedení EK si je dobřevědomo její závažnosti. Proto EKpodporuje a bude stále více podpo-rovat nejen šíření norem a jejichdostupnost pro malé a střední podni-katele, ale také to, aby se malía střední podnikatelé mohli zapojovatdo tvorby norem. V minulosti bylynormy tvořeny převážně experty pla-cenými velkými podniky, a zohledňo-valy proto především zájmy a konku-renceschopnost velkých podniků.Pro konkurenceschopnost a zaměst-nanost v EU jsou však rozhodujícímalé a střední podniky.

Helena Jílková

Foto: Táňa Trčková

Jaromír Drábek s Günterem Verheugenem (vpravo).

Tentokrát na témaRÛst a zamûstnanostv EU se konalo dal‰ídiskuzní setkáníEuroklubu HK âR s místopfiedsedouEvropské komise pro podniky a prÛmysl GünteremVerheugenem. Setká-ní probûhlo v kongre-sovém sálu Hospo-dáfiské komory âR 31. bfiezna.

„Jsem šťastný, že ekonomický výkonvaší země je vyšší, než byl očekáván. Velmi dobře jste pochopili, že musítevyužít potencionál největšího jednotnéhotrhu světa. Jste úspěšní, splnili jste výzvya konkurenční tlaky společného trhu.“

Günter Verheugen

OSTŘE SLEDOVANÁ SMĚRNICE O SLUŽBÁCH

Ve dnech 29. a 30. bfiezna doprovázela skupina ãesk˘ch firem pfiedsedu vlády âRJifiího Paroubka na jeho oficiální náv‰tûvûEgyptské arabské republiky. Vût‰inazástupcÛ firem vyuÏila této pfiíleÏitosti ke vzájemn˘m schÛzkám a jednáním.

Program začal společnou snídaní premiéra Jiřího Paroubka se členypodnikatelské delegace (Aero Vodochody, ŠKODA Praha, Škodaex-port, ČKD Nové Energo). Ti měli příležitost seznámit premiéra se svýmizáměry v Egyptě a požádat jej o podporu jejich obchodních záměrů přijednáních s egyptskými partnery.Poté následovalo podnikatelské setkání zorganizované Federací egypt-ských obchodních komor v jejich sídle. Setkání se zúčastnilo kolem 40představitelů egyptských firem. Po krátkém přivítání delegace vicepre-zidentem FEOK následovala dvoustranná jednání s egyptskými partne-ry. Přes zkrácení návštěvy v důsledku záplav v ČR se podařilo realizo-vat hlavní záměr, návštěva splnila svůj účel navázat v Egyptě novéobchodní kontakty.

Nataša Pospíšilová

Foto: archiv

ZAHRANIČÍ str. 24 květen 06 ZAHRANIČÍ str. 25 květen 06

âe‰tí podnikatelé v EgyptûHospodářskou komoru ČR

egyptským podnikatelům

představil ředitel odboru EU

a vnějších vztahů Ivan Voleš.

Nové kontakty na Srí Lance

Tento podnikateli oblíbený formátorganizace jednání umožňuje efek-tivní navazování kontaktů dle pře-dem stanoveného scénáře. Češtípodnikatelé měli s předstihem k dis-pozici seznam hostitelských srílan-ských firem ze tří schválených oborů- gumárenství, energetika a techno-logie pro životní prostředí. Z tohotoseznamu si vybrali zajímavé partnerya počítačový systém jim vytvořil program jednání. Velkou výhodoutedy bylo, že čeští účastníci již předakcí získali základní informaceo svých srílanských protějšcích.

Bankéři i ministr

Akci Srí Lanka - Czech Interprisebyla ze strany srílanských státníchorgánů a institucí věnována velkápozornost. Důkazem byla přítom-nost ministra obchodu Srí Lanky p.Fernandopulle na inauguračnímceremoniálu akce. Během jednacíchdnů pak tuto akci navštívil např.náměstek ministra pro plánování,dále byli přítomni i zástupci nej-významnějších bank, Srílanskéagentury na podporu exportu, Srí-lanské investiční agentury a dalšípředstavitelé státní a veřejné správy.Současně se ve stejném veletržnímareálu konal i největší letošní srílan-ský veletrh IMEXPRO 2006, kterýbyl také organizován Cejlonskouobchodní komorou. Jeho zaměřeníbylo multioborové a mezi účastníkybyly firmy z Indie, Pákistánu,Německa, Slovenska a dalších zemí.

Konkrétní nabídky

Akce Sri Lanka - Czech Interpriseumožnila celkem 20 českým podni-katelům navázat zajímavé kontaktyv tomto poněkud exotickém terito-riu, které má však solidní podnika-telské prostředí a nabízí českým fir-mám konkrétní možnosti spoluprá-ce. Česká republika zde má dobréjméno, a to zejména díky rychléa adresné humanitární pomoci po

předloňské ničivé vlně tsunami. Čeští podnikatelé diskutovali sesvými srílanskými partnery o kon-krétních možnostech spolupráce,a to nejen v rámci klasického sche-matu export-import, ale zaměřovalise hlavně na zakládání společnýchpodniků, subdodávky, společnýpostup na třetích trzích apod. SríLanka totiž chce být pro české firmybránou do teritoria, především doIndie a Pákistánu, se kterými mápodepsánu dohodu o volnémobchodu.

Perspektiva

Úspěch akce inspiroval Hospodář-skou komoru ČR i Cejlonskouobchodní komoru k předložení další-ho podobného projektu ke schváleníEvropské komisi. Konkrétnímvýsledkem akce Srí Lanka - CzechInterprise bylo mimo jiné i konstitu-ování srílanské části Srílansko-české-ho smíšeného hospodářského výbo-ru jako doplnění k již existující českéčásti. Smíšený hospodářský výbormá velkou podporu jak na české,tak i na srílanské straně. Je efektivnípodnikatelskou platformou pro určo-vání vývoje česko-srílanského vzá-jemného obchodu a měl by v tétosouvislosti přinášet konkrétní podně-ty jak z hlediska formy, tak přede-vším z hlediska perspektivníchoborů, specifických projektů a takéfinancování.

Jiří Hansl

Český a srílanský podnikatel při jednání

Foto: David Füllsack

Národní stánek České republiky

Foto: Cejlonská obchodní komora

Uvítání ministra obchodu Srí Lanky

Foto: Cejlonská obchodní komora

Hospodáfiská komora âR ve spolupráci s Cejlonskou obchodníkomorou a pod zá‰titou Evropské komise zorganizovala úãastãesk˘ch mal˘ch a stfiedních podnikatelÛ na unikátní bilaterálníkontaktní akci Srí Lanka - Czech Interprise ve dnech 16. - 18. bfiezna 2006 v Colombu na Srí Lance.

Mise do Chorvatska s premiérem Paroubkem

Ve dnech 23. - 24. dubna zorganizovalaHospodářská komora ČR doprovodnoupodnikatelskou misi premiéra JiříhoParoubka do Chorvatska. Zúčastnilo se jí15 českých firem. Zástupci českých firemměli možnost obrátit se se svými starostmitýkajícími se problematiky v daném terito-riu přímo na premiéra, který se jako vždysnažil vyhovět v žádostech o intervence čipři řešení závažných problémů.Podnikatelská delegace dále navštívilaChorvatskou hospodářskou komoru v Záhřebu, kde se konal seminář následo-vaný vzájemnými firemními jednáními. Tatojednání přinesla možnosti dalších zajíma-vých kontaktů.Na závěr setkání premiéři obou zemí nav-štívili chorvatskou komoru a podnikatelekrátce pozdravili. Oba hlavní představitelépřednesli výstižný, zajímavý a velmi vyrov-naný projev. Z obou stran byla cítit přátel-ská a vřelá atmosféra, která jen podtrhlatradiční, dlouhodobé vztahy mezi oběmazeměmi. Čeští podnikatelé hodnotili tuto akci velmipozitivně. Spolupráce s chorvatskou hos-podářskou komorou byla příjemná a bez-problémová. Mimo jiné se zvažuje možnostpřijetí chorvatských podnikatelů v Praze napodzim tohoto roku.

Lenka Týčová

Setkání s podnikateli za účasti českého premiéra.

Chorvatsko je naším dlouhodobým obchodním partnerem.

Brazílie - země příležitostí

Ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Brazílii Petr Klymec hodnotí zájemčeských exportérů o brazilský trh jako přízni-vý, od začátku fungování zahraniční kancelá-ře mají poměrně velké množství zakázek.Firmy, které jeví zájem o vývoz produktů dozahraničí, rozdělil do dvou skupin. Za prvé sejedná o firmy, které o brazilském trhu mnohonevědí, počáteční informace je zaskočí a odpůvodního záměru exportovat odradí. „Firmysi myslí, že se v Brazílii mluví španělsky, žetrh je mnohem transparentnější, nemyslí svůjprvotní zájem příliš vážně, mají celou řadujiných teritorií,“ uvedl Petr Klymec. Druhý typreprezentují exportně zkušené firmy, kterévyvážejí po Evropě, ale i do USA a Asie.Jedná se většinou o střední a větší firmy,které mají zájem o spolupráci a dobře se nabrazilském trhu uplatňují. Mezi české výrobky, o které je největší zájema které tvoří hlavní podíl na vývozu českýchfirem, patří dodávky investičních zařízení,vybavení elektráren, lihovarů a cukrovarů. ČR má v Brazílii již čtyřicetiletou tradici.Nebývalý zájem je o český křišťál, lustrya sklo. V současné době je aktuální i grafickýprůmysl, sanace životního prostředí, čističkyodpadních vod díky zlepšující se technologi-ím v těchto oblastech. Na brazilském trhu se podle slov Petra Klym-ce dobře uplatňují i malé a střední podnikyzejména v oblasti komunikačních systémů,bezpečnostního zařízení, vysoké šance majísoftwarové firmy. Jednu z největších překá-žek v Brazílii spatřuje v obrovské informačníbariéře. Situace je nyní exportérům velminakloněna, protože brazilský real revalvovalza poslední dva roky o 30 procent vůči dolaru.„Brazílie je obrovská země, která má špatnouinfrastrukturu, 80 procent obyvatel žije napobřeží. Pokud se jedná o náročnější komo-ditu, je třeba si rozmyslet, jakým způsobemse přiveze, kde se bude distribuovat. Logis-tická stránka není jednoduchá, protože velkéčásti země jsou nepřístupné,“ uvedl Petr Kly-mec. Jinak ovšem Brazílie nabízí spoustuobchodních příležitostí a je to určitě zeměbudoucnosti.

Náležitosti egyptského trhu

Podle názoru Eduarda Řeháčka, ředitelezahraniční kanceláře v Egyptě, došlov posledních dvou letech k navýšení obratuzahraničního obchodu mezi ČR a Egyptem,což je především dáno příznivým makroeko-nomickým vývojem v zemi, jejíž ekonomikabyla dotčena přetrvávající stagnací praktickyjiž od roku 2000.Na egyptský trh se v současné době nejvícevyvážejí automobily Škoda, v poslední doběse zvyšuje export obráběcích a tvářecíchstrojů, zajímavé jsou dále pak skupinovévýrobky jako je železo, ocel, sklo, elektrickázařízení a za poslední dva roky je zazname-nán nárůst v objemu vývozu papíru a staveb-ního dřeva.Malé a střední podniky mají zájem o služby,v řadě případů usilují o pozici subdodavatelův rámci velkých projektů, v čemž jim můžebýt kancelář nápomocná mj. nalezenímvhodných místních zástupců, bez nichž jetěžké se na místní trh dostat přímo.Přesto, že role státních firem za stadiapokročilé privatizace v Egyptě je nesrovnatel-ně nižší než před lety, stále je např. uplatňo-ván zákon o tendrech, který při konečnévolbě vítězného dodavatele umožňuje 15% cenovou preferenci místním výrobcům.Daná situace může být v konkrétních přípa-dech řešitelná např. vytvořením společnéhopodniku s místním partnerem.

Specifika ruského trhu

Vedoucí petrohradské kanceláře Štěpán Jílektvrdí, že zájem o ruský trh má vzrůstající ten-denci. „Ruský trh je specifický. Rusové ne-uznávají standardní certifikace, které seuznávají v Evropě, mají svá licenční centra,proto je třeba, aby každý exportér měl certifi-kaci podle ruských norem. Ne všichni expor-téři to ale vědí, dozvídají se to až tehdy, kdyžjim zboží na ruské celnici odmítnou vyclít.Tomu se samozřejmě dá předcházet,“ uvedl.Pokud firma chce proniknout na ruský trh,musí mít potřebné informace, jak se na němchovat. Pokud exportéři využijí nabídky slu-žeb kanceláře CzechTrade, dostane se jimtěchto potřebných informací k tomu, aby

Exportní pfiíleÏitosti zahraniãních trhÛ

ZAHRANIČÍ str. 26 květen 06 ZAHRANIČÍ str. 27 květen 06

Exportní klub Czech Trade pofiádal ve dnech 28. - 30. bfieznaexportní veletrh, kde mûly firmy, které mají zájem vyváÏetsvé v˘robky, moÏnost individuálních konzultací s fieditelizahraniãních kanceláfií Czech Trade. Se ãtyfimi zástupcijsme hovofiili o rÛzn˘ch moÏnostech a bariérách zahraniãních trhÛ.

obchod proběhl bez problémů. Ruský prů-mysl prochází etapou modernizace - největšízájem je o stroje a zařízení, v menší míře pako výrobky lehkého průmyslu. Rusové majízastaralý strojní park, chtějí nové technolo-gie, takže české strojírenství se zde těšírozkvětu, naopak menší zájem je už o výrob-ky potravinářského průmyslu.Šanci uspět mají především velké a střednípodniky, menší podniky se potýkají s problé-mem nedostatečné síly pro vstup na tentotrh. „Ruský zákazník je čím dále náročnější,konkurence na trhu je obrovská, stále víceznámých světových firem zde otvírá svázastoupení,“ hodnotí situaci Štěpán Jílek.„Nejdůležitější je v tomto teritoriu prvotníkontakt se zahraničními partnery, proto sesnažíme s nimi ve většině případů setkatosobně. V porovnání např. s některými státyzápadní Evropy, kde dnes komunikace probí-há především na bázi elektronické pošty, kdysi obchodní partneři obratem odpovídají,v Rusku to většinou takto nefunguje. Pokudsi tedy firma myslí, že na získání kontaktůstačí rozeslat mnoho e-mailů, máme zkuše-nosti, že návratnost je minimální,“ uvedlvedoucí zahraniční kanceláře v Rusku.

České výrobky v Lotyšsku

Vedoucí zahraniční kanceláře v Rize LadislavKubizňák potvrdil obrovský nárůst zájmučeských vývozců do Lotyšska. Tento nárůstse zvýšil zejména po vstupu ČR do EU, pro-tože se zrušily celní bariéry na hranicích a tímpádem je průjezd kamionů nekomplikovaný.

Bariéry na lotyšském trhu jsou spíše spedič-ního rázu, není rozvinuta železniční infra-struktura, mezinárodní komunikace E67 jepřepojena jinam - na SV a JZ - komunikacejsou přetížené, při obchodním styku sevyskytují problémy. Podmínky se zlepšují,podniky stále více využívají asistenci kancelá-ře, která firmám provádí finanční kontrolu,zajišťuje „rentgen“ firmy potencionálníhoodběratele.O české produkty je na lotyšském trhupoptávka, na vzestupu je i zájem českýchvýrobců o lotyšský trh. Například oblastdopravních prostředků se těší úspěchu, od16. 3. 2006 jezdí v Rize trolejbusy Škoda,nízkopodlažní tramvaj Porsche, Škoda Octa-via se na silnicích vyskytuje zcela běžně.Přímo ve městě Jelgava je možné v ulicíchspatřit znaky ulic, které jsou výsledkempráce české smaltovny Tupesy. Dále je zájemo spotřební zboží, potraviny, boty, bižuterii,nože, punčocháče atd. Asistence CzechTrade podle jeho slov spočívá v tom, žepřímo v Čechách se kontaktuje firma,v poslední době to byla například firma Dete-cha vyrábějící protikorozní barvy, kteráposkytla vzorky. Czech Trade se pak snažívyhledat dealera, který zabezpečí odbyt.„Firmy mohou shánět kontakty i bez nás,s námi ale mají větší pravděpodobnost úspě-chu, známe trh, víme, na koho se obrátit,známe odbytový potenciál,“ uvedl ředitelkanceláře.

Helena Jílková

Foto: autorka

Ředitel petrohradské kanceláře Štěpán Jílek.

Eduard Řeháček je ředitelem

egyptské zahraniční kanceláře.

O zkušenostech z Lotyšska

mluvil Ladislav Kubizňák.

Petr Klymec konzultoval s firmami

možnosti brazilského trhu.

Společnost Inform Net Part-ners vydala aktualizovanýadresář Czech Exporters andImporters pro rok 2006. Proexportně zaměřený kata-log obsahuje profily českýchspolečností, které se zabývajízahraničním obchodem,a informace o průmyslovýchzónách v České republice. Databázi českých dovozcůa vývozců katalogu CzechExporters and Importers jemožno bezplatně získatu vydavatele nejen v tištěnékatalogové verzi, ale i na CD-ROM, z něhož je možnodata exportovat do různýchformátů. Lze jej také nalézti v elektronické podobě na internetové adresewww.inform.cz, a to v sekciTOP Firmy.

V čem se liší od předchozí praxe?

Především v tom, že exportérům šetří časi peníze. EGAP uzavřela s financujícímibankami rámcové dohody, které jednaksjednocují proces analýzy a vyhodnocenírizikovosti firem žádajících o úvěr nebozáruku a jednak obsahují šablony pojist-ných smluv. Odpadá tak nejenom dvojíposuzování bonity klienta v bance a pojiš-ťovně, ale i často zdlouhavé individuálnídojednávání znění pojistné smlouvy mezipojišťovnou, bankou a vývozcem. Roz-

hodne-li banka o poskytnutí úvěru nebovystavení záruky, je uzavření pojistkyz velké části otázkou pouhého vyplněníkonkrétních údajů o dané firmě a obchod-ním případu a výpočtu pojistného. Kromětoho spoluúčast u pojištění úvěru na předexportní financování klesá po prvnímbezeškodním obchodním případu zestandardních 20 % na 10 % a předpispojistného se snižuje o náklady vynalože-né vývozcem na vstupní audit vývozníhokontraktu provedený nezávislou inspekčníspolečností.

Zjednodušené pojištění předexportníhoúvěru a bankovních záruk souvisejícíchs exportem pro malé a střední podnikynabízí EGAP ve spolupráci s Českou spo-řitelnou a Bawag Bank CZ, ke kterým byse měly v nejbližší době připojit nejménědalší dvě velké komerční banky.

Petr Martásek,

ředitel odboru pojišťování rizika splnění vývozního

kontraktu a investic v zahraničí,

EGAP

Pfiedexportní úvûr ‰etfií ãas i peníze

Nov˘ zpÛsob poji‰Èování pfiedexportních úvûrÛ a bankovních záruk souvisejících s exportem nabízí mal˘m a stfiedním podnikÛm Exportní garanãní a poji‰Èovací spoleãnost, a. s. (EGAP).

PR

pre

zenta

ce

Rozhodãí soud pfii Hospodáfiské komofie âeskérepubliky a Agrární komofie âeské republiky (dálejen Rozhodãí soud) pÛsobí na území âeské republi-ky témûfi 60 let (pfiesnû je to od roku 1949), nynûj‰ínázev nese od roku 1995. Za nûkolik desítek let trva-jící existence rozhodci rozhodli v fiízení pfied Roz-hodãím soudem tisíce sporÛ nejen v oblasti svûto-vého zahraniãního obchodu, ale i vnitrostátního.

Mezi výhody rozhodčího řízení před Rozhod-čím soudem jednoznačně patří jeho jednoin-stančnost, možnost vést rozhodčí řízenív cizím jazyku, lepší vynutitelnost rozhodčíchnálezů v zahraničí, rychlé a méně formálníjednání, které je zahájeno bezprostředně popodání žaloby. Spory jsou většinou rozhodo-vány do několika týdnů, současně nákladyna vedení sporu nejsou tak vysoké jakopoplatky u řádného soudu, poplatek za roz-hodčí řízení u vnitrostátních sporů činí tři procenta z předmětu rozhodovaného sporu.Výhodou je i fakt, že strany, které si sjednajírozhodčí doložku, si mohou vybrat místo,kde se jejich spor bude soudit, což ušetříčasové i finanční náklady.

Spor o doménová jména

Rozhodčí soud řeší spory pro celý svět, kterév souvislosti s registracemi v doméně .euvznikají. Řízení sporu o doménová jménavychází z nařízení Evropské komise a řídí sepravidly Rozhodčího soudu. Žaloba může býtvznesena proti držiteli nebo správci doméno-vého jména. Evropská komise pověřila orga-nizaci EURid s ústředím v Bruselu, aby řídiladomény .eu nejvyšší úrovně. Evropskádoména .eu se liší od ostatních domén nej-vyšší úrovně tím, že vznikla jako iniciativaveřejné instituce EU, nikoli na základě samo-správního rozhodnutí. Sdružení EURid pově-řilo Rozhodčí soud vypracováním ADR (alter-

nativního řešení sporů) pro spory o doméno-vá jména .eu. „Na základě rozhodnutí Evrop-ské komise byla Rozhodčímu soudu přiděle-na unikátní internetová adresa .eu. Tatoadresa je příležitostí k tomu, aby se Rozhod-čí soud v Praze stal předním evropským roz-hodčím centrem,“ doplnil Zbyněk Loebl,vedoucí mezinárodního přípravného týmuRozhodčího soudu.ADR se od standardního procesu v řešenímezinárodních sporů o doménová jména lišív základních bodech. Za prvé řeší sporo rozhodující jazyk. Rozhodčí soud má dálemožnost vyloučit rozhodce, pokud zjistí kon-flikt zájmů rozhodce. Rozhodčí soud se řídí objektivními nezveřej-něnými pravidly - například by se nemělostát, že spory určité společnosti rozhodujestejný rozhodce. V neposlední řadě, pokudžaloba nesplňuje formální záležitosti, soudposkytne lhůtu na dopracovaní žalobya pokud ji žalobce přesto nesplní, soud roz-hodne o ukončení sporu z důvodu nesplněníformálních záležitostí. Požadavkem Evropskékomise dále bylo, aby .eu registrační dohodabyla zpřístupněna ve všech oficiálních jazy-cích Evropské unie, a aby ADR řízení bylouskutečňováno v jazyce, který si držitel spor-ného doménového jména zvolí. Od ledna, kdy byly podány první žaloby, při-jal soud už téměř sto sporů. Naprostá větši-na zatím podaných sporů se týká první,přednostní fáze registrací domén .eu, kteráprobíhala mezi 7. 12. 2005 a 6. 4. 2006a byla určená držitelům ochranných známeknebo obchodních značek, veřejným institu-cím a autorům chráněných uměleckých děl.V těchto sporech je napadáno rozhodnutísprávce domény .eu, sdružení EURid, o při-dělení sporného doménového jména někomujinému než žalobci. Začínají však již přibývattaké spory proti držitelům domén .eu,v těchto sporech žalobci namítají nekalé jed-

nání ze strany držitelů sporných doméno-vých jmen a požadují převod těchto doménna sebe. Pro ilustraci: žalující strana mánapříklad šanci na výhru sporu, pokud držiteldoménového jména byl zaregistrovaný bezpatřičného oprávnění. Žalovaná strana musíprokázat oprávněný zájem, musí dokázat, žedoménové jméno používá k dobrým, tedynekomerčním účelům, naopak nemá šancina úspěch ve sporu, pokud ho používá zaúčelem zisku nebo blokace přístupu opráv-něnému držiteli, či v nedobré víře získat pení-ze podvodným využíváním jména atd.Co se týká rozhodců, jím se může státkaždý, kdo splňuje základní požadavky. Roz-hodce musí mít absolvované právnické vzdě-lání v členské zemi EU, musí mít specializaciv oblasti práv nehmotných statků a v oblastiřešení sporů o doménová jména a v ne-poslední řadě musí ovládat znalost alespoňjednoho úředního jazyka EU.

On-line platforma

Soud pracuje především prostřednictvímspeciálně vyvinuté online platformy, kterádnes umožňuje zapojit do řešení sporů užtéměř 150 nezávislých rozhodců z celéEvropské unie. Soud denně registrujea odpovídá na stovky dotazů týkajících sedoménových sporů od tazatelů z celé Evro-py. „V pondělí 18. 4. 2006 jsme vydali prvnírozhodnutí ve sporu o doménové jméno eu.Jednalo se o spor vedený proti EURidu.Rozhodce Enrique Batalla, významný španěl-ský advokát, ve svém rozhodnutí žalobuzamítl. Celé rozhodnutí je k dispozici v ang-ličtině na webové stránce našeho Rozhodčí-ho soudu www.adreu.eurid.eu,“ uvedla MarieMoravcová, tajemnice Rozhodčího soudu.

Helena Jílková

ONLINE str. 28 květen 06 ONLINE str. 29 květen 06

Prvně jmenovaná konference se sou-středila na tři tématické bloky - legis-lativa v podnikání, daně a daňovápolitika a etika v podnikatelskémprostředí. Na konferenci vystoupilinapříklad místopředseda vlády proekonomiku Jiří Havel, předseda ODSMirek Topolánek, senátoři MilanBalabán a Daniela Filipiová, JaromírDrábek, prezident Hospodářskékomory ČR či Magdalena Souček,prezidentka Americké obchodníkomory. Posláním konference bylopředevším viditelně zahájit nezbytnoudiskuzi o existujících bariéráchv podnikání.Záměrem projektu eStat.cz - efektivnístát 2006-2011 je získat konsensuálníkoncept, na němž se mohou poodborné stránce shodnout politickái hospodářská reprezentace a jehožrealizace přinese jednu z klíčových

reforem nezbytných pro příští vzestupČeské republiky.Efektivní stát je takový stát, kterýobčanům poskytuje jimi vyžadovanéslužby rychle, správně a přívětivě - to vše prostřednictvím moderníchnástrojů informatiky. Stát musí takévytvářet podmínky, motivovat a otevíratprostor pro podnikání, uznávata napomáhat prosazovat etické princi-py v podnikání a ctít zákony a pravidla.

(HJ)

Efektivní stát - podnikatelÛ pfiítel

V Senátu PâR se 13. 4. 2006 konala dal‰í Národní konference, tentokráts názvem „Efektivní stát - partnerpodnikatelÛ“, jejímiÏ spolupofiada-tely byly Senát PâR, projekteStat.cz a Hospodáfiská komora âR. eStat ve stejn˘ den uspofiádal v paláci Îofín konferenci „Právnífiád âeské republiky PROMùNY A STABILITA“.

Program národní části konference byl jakoobvykle velice bohatý. Vedle problematiky e-governmentu na evropské, národní, regio-nální i lokální úrovni se jednalo o rozvoji vyu-žití ICT ve veřejné správě a rozšiřování elek-tronických služeb pro občany. Nechyběla anidalší důležitá témata jako portály, komuni-kační infrastruktura IS veřejné správy, e-lear-ning, interoperabilita, geografické informačnísystémy nebo otázky bezpečnosti. I zde seintenzivně projednávala problematika širšíhovyužívání informačních technologií v cestov-ním ruchu a rozvoj tzv. e-turismu. Pozornostmnoha účastníků konference se soustředilai na otázky související s vysíláním digitálnítelevize či IP TV, projekty podporované bro-adbandfórem nebo financované ze struktu-rálních fondů EU.Nad většinu těchto témat letos navíc vyční-valy otázky spojené s novelou zákonao informačních systémech veřejné správy č. 365/200 Sb., která zahrnuje problematikuvýpisů z centrálních registrů a problematikunového správního řádu.

Čím jsme přispěliHospodářská komora České republiky bylav přednáškovém bloku zastoupena JakubemRainischem a Ondřejem Novákem. Jejichprezentace na téma Centrální elektronickápodatelna, respektive Rozhodčí soud - roz-hodčí řízení on-line, vzbudila mezi účastníkyvelkou pozornost a přispěla k vysoké úrovni

konference. Hospodářská komora ČR bylataké jedním z vystavovatelů a na svém stán-ku měla zprovozněno Informační místo propodnikatele.

V4 DISVisegrádská konference, která se konalav rámci ISSS již potřetí za sebou, měla letosvedle tradiční problematiky e-Governmentua elektronických služeb pro občany zemí V4dvě další klíčová témata. Velký zájem bylhned o první z nich - genderovou problema-tiku a otázky rovnoprávnosti žen v přístupuk ICT a dostupnosti elektronických služebposkytovaných veřejnou správou. Druhýmmimořádně zajímavým tématem V4 DIS(Visegrad Four for Developing InformationSociety) byla role informačních technologiív cestovním ruchu, především otázky souvi-sející s portálem V4, propagace jednotlivýchdestinací, role národních a regionálních por-tálů a význam internetové propagace států.

Prestižní oceněníKonference ISSS se také opět stala svědkemvyhlášení výsledků prestižních soutěží a pře-dání významných ocenění v oblasti informati-ky. Prestižní cenu Český zavináč již v předve-čer konference získaly dva subjekty, kterév uplynulém roce výrazně přispěly k rozvojiinformační společnosti v ČR - Podvýbor proinformační systémy ve veřejné správě Výborupro veřejnou správu, regionální rozvoj

a životní prostředí Poslanecké sněmovnyParlamentu ČR a Ministerstvo informatikyČR. Populární Zlatý erb získal Děčín za nej-lepší webové stránky města, Tlumačov (Zlín-ský kraj, okres Zlín) za nejlepší webovéstránky obce, a město Most za nejlepší elek-tronickou službu. V rámci evropské soutěžeEurocrest získala jedno z hlavních oceněníMěstská část Praha 12. Geoaplikací roku seve vyhlašované kategorii Geoaplikace procestovní ruch stalo řešení Informační systémběžeckých tras v okolí Nového Města naMoravě vytvořený krajem Vysočina. V soutěžiBiblioweb 2006 byly oceněny tyto knihovny:Městská knihovna Dačice, Městská knihovnav Ústí nad Orlicí a v kategorii knihovenv obcích nad 35 tisíc obyvatel a specializo-vaných knihoven si vítězství odnesla knihov-na města Plzně.

ZávěremZájem tuzemských účastníků devátého roč-níku konference ISSS opět předčil očekávánípořadatelů a kapacita kongresového centraAldis byla podobně jako vloni prakticky zcelavyčerpána. Oproti loňskému roku dále vzrostlzájem o prezentaci nově realizovaných řeše-ní, o předávání zkušeností mezi jednotlivýmiúřady a pracovišti i o nové možnosti řešenírůzných agend a procesů.

Aleš Kosina

V˘znam informaãních technologií rosteDevát˘ roãník konference ISSS - Internet ve státní správûa samosprávû, kter˘ se konal ve dnech 3.- 4. dubna v HradciKrálové, potvrdil i pfies sloÏitou povodÀovou situaci unikátnípostavení tohoto v˘znamného národního i mezinárodníhosetkání politikÛ, zástupcÛ vefiejné správy, odborníkÛa dodavatelÛ ICT technologií a fie‰ení.

Soud, kter˘ fie‰í spory o domény EU

Poptávka po standardním softwaru rychle narÛstá

Stále více podnikÛ ze seg-mentu mal˘ch a stfiednû vel-k˘ch spoleãností (SMB) zva-Ïuje nasazení standardníhopodnikového fie‰ení. DÛvodyjsou jasné - standardní fie‰enípoÏaduje majitel (ãasto zahra-niãní spoleãnost) nebo ob-chodní partnefii, ktefií samiprovozují standardní aplikacea v zájmu efektivnûj‰í spolu-práce tlaãí na své dodavatele.

Z odvětvového pohledu rostou u nás velmirychle automotive a high-tech průmysl. Pře-devším v severních a východních Čecháchse rozrůstá podhoubí SMB firem, které se“nabalují” na kolínskou a mladoboleslavskouautomobilku. IT potřeby těchto firem se stálevíce koncentrují na řízení výroby (PLM, inte-grace s CAD aplikacemi apod.) a spoluprácis obchodními partnery.Další zajímavou oblastí jsou službya obchod, prodejní firmy včetně interneto-vých obchodů, dále tzv. „malé“ utility, teplár-ny a vodárny. Podniky z tohoto segmentumají obrovský potenciál rozvoje díky rychlese rozvíjejícímu průmyslu, který v budouc-nosti bude vyžadovat mnohem vyšší objemslužeb. Zde podniky využívají většinou stan-dardní funkcionality (evidence, objednávkyzakázek), avšak zajímavými případy bývajíinternetové prodejny, které vyžadují sofistiko-vanější IT nástroje.Segmentem s velkým potenciálem je veřejnáspráva, kde SMB řešení od větších výrobcůpodnikového softwaru začíná využívat stálevíce regionálních a městských samospráv,univerzit a dalších malých a středně velkýchinstitucí. Úřady si začínají uvědomovat výho-dy eGovernementu. Roste dostupnost elek-tronického podpisu, což násobí zájem o tatořešení.

Budoucí trendy v SMB

Další rozvoj SMB systémů bude ovlivněnněkolika faktory. Především lze očekávat pří-klon k architektuře orientované na služby(SOA), kdy i menší společnosti budou potře-bovat moderní technologickou architekturuk integraci IT řešení od různých dodavatelů.Vše bude konvergovat k jedné technologii,která se bude lišit pouze tím, o jaký požada-vek půjde (faktura, objednávka) a nebudedůležité, jaký systém to podporuje.Dalším trendem je outsourcing. Existují různéúrovně těchto služeb, které si podnikymohou flexibilně nastavit a měnit. Outsour-

cing IS mohou v současnosti využít typickydodavatelé výrobního závodu, o kterém neníjisté, zda třeba za dva roky neodejde doČíny. Potom by dodavatel měl zbytečněmnoho počítačové infrastruktury, při outsour-cingu jen změní úroveň poskytované služby.

Nároky na partnera standardního SW

Standardní řešení pro menší a střední firmyjsou dnes většinou dodávána nepřímo, přespartnery. Je přirozené, že se zákazníci snažítaké zjistit co nejvíce o partnerských firmách,které řešení budou potenciálně implemento-vat a zpravidla dále udržovat. Co by tedyměl partner softwarového výrobce splňovat,aby získal certifikaci a aby tím pádem kvalit-ně obsloužil zákazníka?Poradci partnera musí mít kvalifikaci a zkuše-nosti z co nejvíce projektů a měli by mít hlu-boké znalosti daného odvětví. Certifikovanépartnerské řešení výrobce musí mít úroveňgarantovanou výrobcem, včetně funkčníarchitektury, prezentačních demoverzí atd.Partnerská firma by měla navíc zaměstnávatdaný počet certifikovaných poradců, specia-lizovaných na určitou podnikovou oblast(finance, personalistika, logistika apod.).Dobrý výrobce podnikového softwaru kladevelký důraz na kvalitu svých partnerů. Kvalitnípartner nejenže poskytne nejlepší službyzákazníkům, ale zároveň přináší výrobcizpětnou vazbu a umožňuje mu k vyšší spo-kojenosti zákazníků dále vylepšovat svélokální řešení.Například společnost SAP chápe klíčovouroli partnerů nejen pro úspěšnost svýchzákazníků, ale také pro úspěšnost firmysamostné. Od založení české pobočky sefirma zaměřila na vytvoření partnerstvís lokálními IT společnostmi. Za dobu své existence získala již přes 50 firem v různýchpartnerských kategoriích pro každou strate-gickou obchodní oblast a konkrétní zákaz-nické potřeby.

Mýty a skutečnosti o standardníchsystémech

1. Vysoké ceny. Podniky se domnívají, že standardní systémy jsou příliš drahé.Nikoliv, licence jsou dnes již srovnatelnés běžnými SW pro SMB firmy, navíc poměrcena/výkon jasně hovoří pro standardizovanýpodnikový SW.Dříve platilo, že české malé a střední firmyna kvalitní podnikové informační systémyfinančně nedosáhly. Dodavatelé, mezi nimitaké společnost SAP, se ale přizpůsobilijejich poptávce a za pomoci standardizacevýrazně snížili náklady. Dnes si proto mohoutyto podniky dovolit i prověřené podnikovéaplikace, které byly v minulosti dostupné jenvelkým firmám.2. Složitost a délka projektu. Zákazníci sedomnívají, že standardní systémy jsou přílišsložité a náročné na implementaci.Současné IS nejsou triviální, nicméně projektlze zjednodušit koncepčními přípravamia implementací přednastaveného řešení.3. Nutnost koupě výkonného hardwaru, kterýby dokázal provozovat standardní aplikace.Za normálních okolností postačí běžnědostupné servery a PC.4. Náročná technická obsluha. Pro správnýprovoz velkého řešení bude potřeba týmodborníků.Nikoliv. Mnohem důležitější je, aby systémsprávně využívali uživatelé v podniku. Navícz technického hlediska je možno využít out-sourcingový způsob provozování IS.

ONLINE str. 30 květen 06

Zamysleli jste se uÏ nûkdynad tím, co dûlá z nûkter˘chlidí vítûze a z jin˘ch poraÏe-né? Zfiejmû to bude pfiístupk událostem, které je v Ïivo-tû potkávají. Nûkdo se z nepfiíznû osudu hroutí, jin˘je schopen situaci obrátit vesvÛj prospûch. Pfiíklademdruhého pfiístupu je osob-nost Aenne Burdové, Ïeny,která na manÏelovû nevûfiepostavila základ svéhovydavatelského impéria.

CESTA K ÚSPĚCHU str. 32 květen 06 CESTA K ÚSPĚCHU str. 33 květen 06

Aenne Burdová, „Jako malé děvče jsem si vždy přála mít hezčíšaty, než měli ti ostatní. Pak jsem poznala, co většina žen potřebuje: Módu, která nejistéženě dá pocit jistoty.“

Převzala firmu milenky manžela

Aenne pocházela z chudých poměrů. Narodila se roku 1909 jakoAnna Magdalene Lemmingerová v německém Offenburgu. Své jméno si později změnila podle své oblíbené písničky „Ännchen vonThyrsu“ (Anička z Tharau). Její otec byl strojvůdcem, býval málodoma, ale Aenne si s ním rozuměla více než s matkou. Maminkabyla spíše přísné povahy a silně nábožensky založená. Aenne měladva sourozence. O 4,5 roku staršího bratra Eugena, který však zem-řel mladý, ve věku 26 let, a o necelé dva roky mladší sestru Wilhelmi-nu. Už od mládí byla Aenne cílevědomá. Vydobyla si na rodičích, abyjí dovolili navštěvovat klášterní školu v Offenburgu. Pak se vyučila naobchodní škole při elektrárně. Ve svých devatenácti letech se poprvésetkala se svým budoucím manželem, Franzem Burdou, vlastníkemmalé tiskárny. Svatbu oslavili v červenci o tři roky později. Mladá panípak zcela v duchu doby přestala pracovat. Po prvním roce manžel-ství se narodil syn Franz, o čtyři roky později Frieder a za další čtyři,v roce 1940, Hubert. Franz Burda podnikal a jeho žena se staralao domácnost a o výchovu tří synů. Do domácích prací se ale nehr-nula, označovala je za „nucené práce“, a raději zaměstnala služeb-nou a později i chůvu. Aby udržel životní úroveň rodiny, musel sedoktor Burda pěkně otáčet. V jeho podnikatelských aktivitách se muale dařilo a ani po válce se jim nevedlo špatně. Okamžitě se přizpů-sobil novým poměrům a tiskl pro francouzskou armádu vojenskénoviny. Později získal velikou zakázku na tisk nových školních učeb-nic pro denacifikované německé školství. Úspěchy pana Burdy přita-hovaly ženy, s několika měl i milostný poměr, s Elfriede Breuerovoudokonce nemanželské dítě. Svou milenku, šéfku módního naklada-telství vydávajícího časopis Effie Moden, si vydržoval v nedalekémměstečku Lahr. Když se to Aenne Burda dozvěděla, žádala od man-žela jako odškodné za ostudu, kterou jí způsobil, aby dotyčné nakla-datelství přepsal na ni samotnou. Převzala tak vydavatelství ElfriedeBreuerové i se všemi 48 zaměstnanci.

americk˘ senv pováleãném Nûmecku

Burda, největší módní časopis na světě

Od 1. října 1949 začala Aenne vydávat časo-pis Favorit, který v lednu 1950 přejmenovalana Burda Moden s nákladem sta tisíc výtis-ků. Na rozdíl od konkurenčních magazínů seBurda Moden nesoustřeďuje na výstředníhaute couture, ale na modely pasující dokonzervativních padesátých let. Sukněnekončí nad koleny, výstřihy nikdy neukazujívíce, než zahalují. Čtenářky v něm naopaknacházejí praktické rady. Zaměřením časopi-su na maloměšťácký vkus žen středních vrs-tev položila Aenne Burdová základní kámensvého budoucího úspěchu. Zásadnímobchodním nápadem se však stalo vkládáníarchů se střihy, podle kterých si čtenářkymohly doma samy ušít šaty. Zatímco módaostatních časopisů zůstávala pro ně nedos-tupnou, tohle jim umožnilo uskutečnit svépředstavy v rámci svých finančních možnos-tí. Poválečné období nebylo v Německusnadné. Mnoho žen bylo doma, závislých jenna sobě samých, musely vše zvládnout bezmužů a Burda jim dodávala sebedůvěru, žese mohou dobře obléct a skvěle vypadati v době, kdy si v obchodě není z čeho vybí-rat. Úspěch Aenne Burda spočíval v jejíchcharakterových vlastnostech: byla rozhodná,jistá v úsudku, cílevědomá a předevšímbohatá na myšlenky a fantazii. Měla velkécharisma, ze kterého vycházela autorita,i když diplomacie nebyla její silnou stránkou,vždy s lidmi jednala spíše na rovinu. Jejípráce vyžadovala velké nasazení, ale výsled-ky se dostavily. Už po 15 letech od založenípřekročil náklad časopisu magickou hranicimilionu výtisků. Po převzetí Bayer Moden se1. října 1961 Burda s nákladem 1,2 milionustala největším módním časopisem na světě.Později se přidaly i další časopisy zaměřenéna pletení, vaření a háčkování - v roce 1974Anna, v roce 1977 Carina, a Verena jedenáctlet poté. Dnes je vydavatelství jedním z nej-větších v Německu. Vydává 239 titulů v 89státech a 16 jazycích. Úspěchy v podnikánívšak provázel definitivní rozpad manželství,k rozvodu ale nikdy nedošlo a pro veřejnostzůstali Burdovi navždy spolu až do manželo-vy smrti v roce 1987. U společných domá-cích večeří projednávali detaily produkčníchsmluv nových časopisů, které Aenne vydáva-la a Burda tisknul.

Expanze na východ

Jedním z prvních německých nakladatelství,která expandovala do zahraničí, byla právěBurda Moden. Vrcholem byl rok 1987, kdypod patronátem Raisy Gorbačevové mohlaAenne začít vydávat svůj časopis v Sovět-

ském svazu. Byl to vůbec první západníčasopis, který začal v Rusku tehdy vycházet.Tehdejší německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k tomu poznamenal:„Udělala jste více než tři velvyslanci předvámi.“ Při příležitosti Mezinárodního dne žen8. března 1987 byla Aenne Burdová pozvanána oslavy do Moskvy. Byla velkolepě přijatav Paláci odborů, v němž se konala slavnostníprezentace časopisu, doprovázená módnípřehlídkou šatů šitých podle předlohy z jejíhočasopisu. Moskevský triumf řadí sama Burdado nejšťastnějšího období svého podnikání.Za železnou oponou byl časopis Burda ještěpřed jeho mutacemi v ruštině, polštině čičeštině fenoménem. Byl oblíbeným suvený-rem, jenž si mohli vyvolení dovážet z cest dokapitalistického Německa. Jednotlivá číslakolovala nejen v rodině, ale půjčovala sei mezi známými. Svou koncepcí časopisskvěle zapadal do poměrů panujícíchv zemích reálného socialismu. Ve společnostivládl hlad po volnosti, kterou by rádademonstrovala alespoň módním oblečením.

Obrazy, rychlá auta i charita

Ale nejen prací žila Aenne Burdová. Mělaráda romantiku. Ráda si jezdívala odpočinoutdo Itálie na Sicílii - tam si užívala horskéturistiky, ale i moře. Začala se zde věnovati malování. V mládí byla milovnicí rychlých kola užívala si pozornosti velkého světa namódních přehlídkách a filmových premiérách.Byla silně ambiciozní a trpělivě odolávala svéobchodní konkurenci. Nezůstávala stranouemancipačního hnutí, podporovala je. Kromětoho se orientovala i v politice, filmovém prů-myslu, módě a v médiích. Aenne se zvláštěve vyšším věku věnovala také charitativníčinnosti. Založila dvě nadace, které podporu-jí mladé studenty a také seniory v rodnémměstě Offenburg. Nadace sponzorují takéumění, kulturu, ochranu památek a životníhoprostředí. Sama Aenne Burdová za své pod-nikatelské úspěchy, ale i přínosy na poli poli-tickém, kulturním a společenském získalamnoho cen a nejvyšších vyznamenání. V den95. narozenin byla po ní v jejím rodnémměstě slavnostně pojmenována jedna ulice.

V práci až do 85 let

Svou firmu Aenne Burdová vedla po celých45 let až do roku 1994, kdy ji předala svýmsynům. Nejmladší syn Hubert se po odkou-pení podílů od bratrů dostal do čela firmya vede ji dodnes. V současné době do sku-piny časopisů vydávaných tímto koncernempatří i časopisy jiného charakteru, jako např.významný zpravodajský časopis Focus

a týdeník Bunte. Celkově koncern vydává239 titulů a jeho obrat loni dosáhl 1,48 mili-ardy eur. Současný náklad německého vydá-ní Burdy nepřesahuje ani po přičtení nákladův Rakousku a Švýcarsku hranici 200 000kusů. V době, kdy je trh zaplaven kopiemioděvů světových designérů vyrobenýmiv Číně za směšné ceny, mizí důvody, pročBurdu kupovat a podle ní šít. Aenne Burdováse však až do vysokého stáří mohla radovatz toho, že zažila rozkvět své firmy, jehož bylahlavním strůjcem, ale i z pocitu, že firma sipovede úspěšně dál, i když už v jejím čelenestojí. Zemřela v kruhu rodiny ve svém rod-ném městě 3. listopadu minulého roku.Radost jí do posledních chvil života dělal nej-mladší syn Hubert, jenž se ujal jejího vydava-telského dědictví. Aenne dobře vycházelai s jeho atraktivní a inteligentní manželkou,herečkou Marií Furtwaenglerovou. Jejich nej-mladší dceru Elisabeth přímo zbožňovala,viděla v ní samu sebe. Aenne Burdová se pro mnohé stala symbo-lem úspěchu, „amerického snu“ po němec-ku. Stala se podobnou ikonou dvacátéhostoletí, jakými byly Coco Chanel, Estée Lau-der či Helena Rubinstein.

Zlata Šťástková, zdroj: internet

STRUČNÝ PRŮVODCE ŽIVOTEM AENNE BURDOVÉ:28. července 1909se narodila v Německu v Offenburgu1928 se seznámila s Franzem Burdou1931 svatba s Franzem Burdou1949 převzala módní vydavatelství a začala vydávat časopis Favorit1950 přejmenovala časopis na Burda Moden1952 v časopise Burda Moden se začalyobjevovat střihy oděvů1961 se Burda s nákladem 1,2 milionu výtisků stala největším módním časopisem na světě1987 se Burda Moden začala vydávatv Rusku1994 se v 85 letech vzdala vedení vydavatelství a rozdělila je rovným dílem mezi své syny3. listopadu 2005 zemřela Aenne Burdová v Offenburgu

Aenne Burdová vychovala tři syny: Franze(1932), Friedera (1936) a Huberta (1940).Manžel zemřel v roce 1987.

PROJEKT P¤IPOMÍNKOVÁNÍ ZÁKONÒ REALI-ZUJE HOSPODÁ¤SKÁ KOMORA âESKÉREPUBLIKY JIÎ ROK, COÎ JE DOSTATEâNÁ DOBA K BILANCOVÁNÍ. ZEPTALI JSME SETAJEMNÍKA Ú¤ADU HOSPODÁ¤SKÉ KOMORYâESKÉ REPUBLIKY VLADIMÍRA ·I·KY, JAKUPLYNULÉ OBDOBÍ HODNOTÍ.

Hospodářská komora České republiky sestala partnerem v projektu „Podpora konku-renceschopnosti a adaptability MSP pro-střednictvím systematického modulovéhovzdělávání a poradenství“. Projekt, který jespolufinancován Evropským sociálním fon-dem, státním rozpočtem České republikya rozpočtem hlavního města Prahy v rámciprogramu JPD 3, realizuje Středisko služebpodnikatelům s.r.o. (SSP), které je účelovouorganizací Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Cílem projektu bude rozšíření a prohloubenínabídky SSP v oblasti rozvoje lidských zdro-jů. Projekt, který je zaměřen na podporu

začínajících podnikatelů, OSVČ a zaměstna-vatelů z řad MSP, se bude zabývat vytvoře-ním vzdělávacího kursu s následujícími téma-ty: Strategický management - strategie, vize,podnikatelský záměr, Marketing a manage-ment, Řízení a rozvoj lidských zdrojů, Finan-ce pro nefinanční manažery, Realizace a říze-ní projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU,Legislativa a právní aspekty podnikání, Admi-nistrativa, Kontakt s institucemi veřejné sprá-vy a Rozvoj vzdělávacích programů ve vazběna členství v EU. Pro začínající podnikatelebude přínosem účast na systematickémvydělávání, které jim v poměrně krátkémčase poskytne ucelené informace potřebné

před a při zahájení podnikání. Nedílnou sou-částí také bude odborné poradenství.Následně, po vytvoření kurzu a jeho metodi-ky a evaluace, bude cílem celý kurz převéstdo digitální podoby a akreditovat ho jakorekvalifikační u ministerstva školství, mládežea tělovýchovy. Celý projekt se nyní nacházíve fázi příprav metodiky vzdělávání a vytváře-ní obsahu jednotlivých modulů. Oslovenípotenciálních zájemců kurzu je plánováno napřelom července a srpna 2006, informacebudou včas zveřejněny na portálu Hospodář-ské komory České republiky.

Michal Vokurka, manažer projektu

LIDSKÉ ZDROJE str. 35 květen 06

Jak zv˘‰it konkurenceschopnost mal˘ch a stfiední podnikÛ?

Jak efektivně proškolit své zaměstnancea mít kontrolu nad investovanými prostřed-ky? Na tuto otázku, kterou si kladou malía střední podnikatelé, má odpověď v podo-bě elektronického vzdělávání občanskésdružení CELN. Czech Efficient LearningNode totiž od 1. 10. 2005 koordinuje projektPražská firemní fakulta eLearningu, jehožhlavní náplní je poskytovat poradenstvía odborné konzultace týkající se vzděláváníprávě pro malé a střední podnikatelea OSVČ v Praze. Cílem projektu spolufinancovaného Evrop-ským sociálním fondem, státním rozpočtemČeské republiky a rozpočtem hlavního městaPrahy je vytvořit organizační strukturu Praž-ské firemní fakulty eLearningu, která by pod-porovala elektronické vzdělávání prostřednic-tvím vzdělávacích seminářů. Poradenstvía konzultace probíhají v místě koordinátora,

ul. José Martího 31, 162 52 Praha 6, a jsourozděleny do oblastí: Nasazení eLearninguv podnicích, Celoživotní vzdělávání v podni-cích a Využití evropských fondů pro rozvojpodniku.V rámci těchto konzultací se podnikatelůmbezplatně věnují zkušení odborníci minimálněpo dobu jedné hodiny.

Partnery v projektu jsou Asociace podnikate-lek a manažerek ČR, Česká společnost prosystémovou integraci a Hospodářská komo-ra České republiky.V rámci projektu bylo na HK ČR zřízenovzdělávací centrum s multimediálními kurzy.Jde o „učebnu“ s pěti počítači, do kterýchbyly nainstalovány programy:

1. LANGMaster Angličtina ELEMENTS2. LANGMaster Němčina TANGRAM 3. LANGMaster Francouzština FACETTES 4. LANGMaster Italština ESPRESSO 5. LANGMaster Španělština MIRADA 6. Účetnictví Modul A7. Účetnictví Modul B8. Účetnictví Modul C9. Jak na počítač - přípravný kurz počítačové gramotnosti ke zkoušce ECDL

Učebna je v provozu ve všední dny od 8.00 - 17.00 hodin zdarma pro každého,kdo spadá do cílové skupiny MSP či OSVČv Praze. Více informací získáte na adresewww.celn.cz či na e-mailu [email protected].

Multimediální centrum v Hospodáfiské komofie âeské republiky

Moderní multimediální centrum v HK ĆR v Praze

CESTOVNÍ RUCH str. 34 květen 06

Význam a oblíbenost menších zařízení je i veskutečnosti, že jsou schopna velmi pružněreagovat na klientovy požadavky a někdyi rozmary. Výhodou je, že uvedená klientelase často vrací, zaměstnanci a personál hote-lů mají možnost se s hosty blíže seznámita lépe vyjít vstříc jejich požadavkům, což je

něco jiného ve srovnání s velkými hotelovýmikomplexy, které jsou využívány charakterověodlišnou klientelou. Při pohledu na malá a střední hotelová zaří-zení je vidět příjemný pokrok i v oblasti kul-turního dědictví. Některé budovy přestavěnéna hotely se stávají doslova odkazem histo-

rických kulturních stylů. Je to dáno tím, žehistorické stavby nalézají postupem času svéuplatnění právě v oblasti hotelových provozů.Názorným příkladem je tříhvězdičkový hotelAramis, který po loňské rozsáhlé rekonstruk-ci zahájil provoz.

(HJ)

V˘znam mal˘ch a stfiedních hotelÛ, pfiedev‰ímvy‰‰ích kategorií a úrovnû, v cestovním ruchuneustále roste. Tato obliba vychází z poÏadav-kÛ nejrÛznorodûj‰í klientely, která pro své slu-Ïební ãi soukromé úãely doslova vyhledávákapacitnû men‰í zafiízení s vy‰‰ím standar-dem. Men‰í zafiízení mají nespornou v˘hoduve skuteãnosti, Ïe jsou schopna velmi pruÏnûreagovat na klientovy poÏadavky.

Vysokorychlostní internet za skvělou cenu!

Využijte akční nabídky, objednejte si Internet Expres právě teď a získejte první měsíc užívání za 1 Kč a aktivaci služby za 1 Kč.

Pro vaše podnikání doporučujeme Internet Expres Ideal,jen za 599 Kč měsíčně získáte rychlost až 2 Mb/s!

Více informací na: www.internetexpres.cz

ADSL WiFi modem/routerMicrocom AD 2735 – ADSL 2/2 + WiFi router pro připojení k vysokorychlostnímu internetu a vytvoření bezdrátové sítě

Běžná cena 2 515 Kč Akční cena od 515 Kč*!

* akční cena závisí na vybraném typu a rychlosti služby Internet Expres

Podmínky nabídky:zřízení služby Internet Expres zajišťuje společnost ČESKÝ TELECOM, a.s. za standardních obchodních podmíneknabídka produktů Microcom je platná pouze při současné objednávce služby Internet Expresdodávku, záruku a servis produktů Microcom zajišťuje společnost Fincom za standardních obchodních podmínekinfolinka společnosti Fincom je v provozu v pracovní dny od 9 do 16 hodinlinka technické podpory pro produkty Microcom 900 169 932všechny ceny jsou uvedeny bez DPHnabídka je platná od 1. 5. 2006 do 30. 6. 2006

Objednávejte na infolince společnosti Fincom: 495 500 155

GetIT, dotační program Hospodářské komory České republiky, vám doporučuje:

Pořiďte si vysokorychlostní internet a připojte váš počítač bez kabelů!Nabídka obsahuje vysokorychlostní připojení Internet Expres od ČESKÉHO TELECOMU a produkty Microcom se slevou!

WiFi PC kartu Microcom WF 3120

karta pro notebooky k bezdrátovému připojeníBěžná cena 600 Kč

nebo

USB WiFi adaptér Microcom WF 3127

pro připojení k bezdrátové síti, univerzální pro PC a notebookyBěžná cena 750 Kč

Více infomací o produktech na www.microcom.cz

+ ZDARMA

Aktivace za 1 Kč a první měsíc užívání za 1 Kč platí při podpisu smlouvy na 12 měsíců. První měsíc užívání za 1 Kč neplatí pro službu Internet Expres Impuls. Zřizeni služby je podmíněno ověřením dostupnosti

CT Inzerce Dell.indd 1 19.4.2006 11:10:53

V˘znam mal˘ch a stfiedních hotelÛ neustále roste

inze

rce

LIDSKÉ ZDROJE str. 36 květen 06

Jak už jsme vás informovali v předchozíchčíslech, druhý ročník této soutěže vyhlásiloletos v únoru občanské sdružení Rytmus vespolupráci s Hospodářskou komorou ČRv rámci programů Národní politiky podporyjakosti. Soutěž byla vyhlášena pro zaměstna-vatele, kteří na běžném pracovišti zaměstná-vají sociálně či zdravotně znevýhodněnéhočlověka. V prvním kole probíhala v regionecha vítězné firmy z jednotlivých regionálních kolpostoupily do národního finále soutěže.

„V nemocniční kuchyni jsem se byl podívatpři hledání práce. Přál jsem si zde pracovat.Sdružení Rytmus začalo jednat s vedoucíkuchyně. Po společné domluvě mi umožnilabezplatnou praxi na pracovišti, kdy jsem sivyzkoušel různé práce. Nejvíce se mi líbilorozvážet jídla po odděleních v přepravníchvozících. Práce se mi natolik zalíbila, že jsemchtěl v kuchyni nadále pracovat, ale bohuželjsem neměl žádné zkušenosti ani patřičnévzdělání. Po dohodě jsem si mohl na praco-višti v nemocniční kuchyni udělat „Rekvalifi-kační kurz pomocného kuchaře“. Pak měbenešovská nemocnice přijala do pracovníhopoměru na čtyři hodiny denně, mám uprave-nou pracovní dobu tak, abych stíhal vlak domísta bydliště. Opravdu se mi zde líbí a jsemrád, že mám práci, která mě baví.“ (Roman)

„Mám plný invalidní důchod. Nemohu dělatvětšinu běžných věcí jako řízení auta, praco-vání v kuchyni, na stavbách, ve výškách.Všichni zaměstnanci byli seznámeni s tím, ženejsem úplně zdravý. Všichni mě přijalia chovají se ke mně jako rovný k rovnémua nedělá mi ani jim potíž domlouvat se. Pra-cuji na 4-6 hodin. Nemusím dělat o sobotácha nedělích. Ze začátku mi pomáhal asistentRytmusu. Rychle jsem si zvykl, tak to nebylodlouho zapotřebí. Je to tu normální, neza-chází se mnou jako s kusem hadru. Kdyžjsem měl narozeniny, všichni na směně mi

popřáli a od vedoucího jsem dostal zadarmomenu. Je to dobrý kolektiv, všichni jsou tamna jedné lodi.“ (Filip)

Toto jsou citace z nominací, kterými dvamladí lidé, shodou okolností oba držiteléplného invalidního důchodu a obyvateléchráněného bydlení, nominovali své zaměst-navatele do regionálního kola soutěže Stejnášance - Zaměstnavatel 2006 pro Středočes-ký kraj a Prahu.

Ve Středočeském kraji včetně Prahy probíha-la soutěž ve spolupráci s Krajskou hospodář-skou komorou Střední Čechy a Hospodář-skou komorou hl. m. Prahy. Nominovánobylo čtyřicet firem. Nominace byly hodnoce-ny odděleně, posuzovaly je dvě odbornéhodnotitelské komise, složené vždy zezástupců vyhlašovatelů (Mgr. Pavla Baxová,ředitelka o.s. Rytmus, Ing. Ivana Chottová,ředitelka KHK Střední Čechy a ZdeněkKovář, ředitel Úřadu Hospodářské komory hl. m. Prahy) a dále byl hodnotitelem pro krajStředočeský Mgr. Libor Bartůněk z Krajské-ho úřadu práce Příbram a pro Prahu Ing.Albína Čermáková, CSc. ze Sdružení procenu ČR za jakost.V Ústeckém kraji probíhala soutěž ve spolu-práci s Krajskou hospodářskou komorouÚsteckého kraje. Odborná hodnotitelskákomise, složená ze zástupců vyhlašovatelůMgr. Pavly Baxové, ředitelky občanskéhosdružení Rytmus, Ing. Jana Chába, 1. místopředsedy KHK Ústeckého kraje,a dále JUDr. Jany Šmejcové, ředitelky ÚPMost, při hodnocení přihlížela napříkladk typu uzavřeného pracovně právního pomě-ru, k délce jeho trvání, k přizpůsobení pra-covních podmínek zaměstnanci, ale napří-klad i k zapojení pracovníka do neformálníchfiremních akcí a ochotě firmy zaměstnávatpracovníky s handicapem opakovaně. Donárodního finále z patnácti nominovanýchnakonec komise vybrala firmu Jandouš Res-taurant - McDonald’s Most za dlouhodobéúspěšné zaměstnávání dvou osob s těžkýmzdravotním postižením při pomocných a úkli-dových pracích, už zmiňovanou společnostMostecká uhelná a družstvo MechanikaTeplice.

Národní finále vítězů regionálních kol se pakodehraje v Praze 11. 5. 2006. Mediálnímpartnerem soutěže Stejná šance - Zaměst-navatel roku 2006 je časopis Komora.cz.

Ilona Sánchezová

Foto: archiv

SoutûÏ Stejná ‰ance- Zamûstnavatel 2006vrcholí

Slavnostní vyhodnocení proběhlo 20. dubna v Ústí nad

Labem v prostorách Krajského úřadu Ústeckého kraje,

za účasti hejtmana Ústeckého kraje. Zleva Ing. Franti-

šek Jochman, místopředseda KHK ÚK, Jiří Škapa,

předseda výrobního družstva Mechanika Teplice,

Mgr. Pavla Baxová, ředitelka sdružení RYTMUS, Ing.

Ladislav Jandouš, licenční partner McDonald’s ČR, s.r.o.,

Petr Mrvík, vedoucí odboru personální práce MU, a.s.

Pardubický kraj:Městský úřad Města BystréRestaurace McDonald’s PardubiceVýchodočeské divadlo Pardubice

Ústecký kraj:Jandouš Restaurant (McDonald’s) MostMostecká uhelná, a.s.Výrobní družstvo Mechanika Teplice

Plzeňský kraj:Společnost A - Keramika PlzeňSpolečnost WEILER HoloubkovFirma Jan Janespal Plzeň

Liberecký kraj:Prodejna BauMax LiberecCentrum zdravotní a sociální péče LiberecObchodní dům TESCO Liberec

Středočeský kraj:Nemocnice Rudolfa a Stefanie BenešovMěsto ŘíčanyPivovar Ferdinand Benešov

Praha:Společnost Carrefour ČR, provoz. Nový SmíchovRestaurace McDonald’s Evropská, Praha 6Psychiatrická léčebna Bohnice Praha 8

Stejná ‰ance Zamûstnavatel 2006:vítûzné firmy z regionálních kol

NÁRODNÍ POLITIKA PODPORY JAKOSTI

Mediální partner soutěže Stejná šance – Zaměstnavatel 2006

Více informací Vám poskytne vyškolený personál naší zákaznické infolinky: 233 113 435 Po—Pá 8.00—17.00 | www.sodexhopass.cz

Úspěšné a dynamicky se rozvíjející fi rmy motivují své zaměstnance i jinak než jen mzdou. Šetří mzdové náklady a investují do zaměstna-neckých výhod, které usnadňují rovnováhu mezi pracovním a osob-ním životem! Nejjednodušším řešením je poskytování zaměstnaneckých výhod formou poukázek.

Společnost Sodexho Pass poskytuje kompletní služby a poradenství v oblasti zaměstnaneckých výhod. Naši poradci Vám pomohou sestavit řešení, které je pro Vaši společnost nejvhodnější a dlouhodobě přispěje k rozvoji a prosperitě Vaší fi rmy.

Zlepšujeme kvalitu každodenního života

GastroPASS nejkomfortnější způsob stravováníwww.stravenky.cz

SmartPASS chytrá volbawww.smartpass.cz

VitalPASS buďte v kondiciwww.vitalpass.cz

HolidayPASS nejlepší vybavení na cestywww.holidaypass.cz

RelaxPASS vaše vstupenka do pohodywww.relaxpass.cz

FlexiPASS aneb malá kafeterie, 4 poukázky v 1www.fl exipass.cz

Stravenka GastroPASS

Stravenky GastroPASS využívá denně 500 000 strávníků v síti 23 000 provozoven po celé České republice.

Nejoblíbenější zaměstnanecká výhoda

SERVIS str. 38 květen 06 PR ČLÁNEK str. 39 květen 06

Každého podnikatele zajímají úvěrya jejich dostupnost. Co nabízí Živno-stenská banka?Nabídka úvěrových produktů pro podnikatelea malé firmy se v posledních letech výrazněrozšířila. Podnikatelům a malým firmám nabí-zíme celou škálu úvěrů, které plně pokrývajínejčastější potřeby financování. Nejvíce vy-užívanými úvěry jsou provozní Businessúvěry. V současnosti náš Provozní businessúvěr do 1 mil. Kč nabízíme bez poplatku zaposkytnutí a správu úvěru. Snažili jsme setaké co nejvíce zjednodušit samotné vyřízeníúvěru. Stačí pouze čtyři podklady, a to daňo-vé přiznání, potvrzení o bezdlužnosti, výpisz obchodního rejstříku a u nových klientůvýpis z účtu.

Jak velké částky úvěrů mohu čerpata jak dlouho je mohu splácet jako podnikatel?Vše záleží na tom, o jakou potřebu financo-vání se jedná a který typ úvěru si klient vybe-re. Pro financování běžného provozu firmyjsou vhodné krátkodobé provozní úvěry. Pro-vozní business úvěr je k dispozici již od část-ky 10 000 Kč až do 7 500 000 Kč. Podnika-tel jej může využívat velmi flexibilně dleokamžitých potřeb, ať se již jedná o zaplace-ní příležitostně nakoupeného zboží nebo i nazaplacení faktur, pokud se opožďují platbyod odběratelů. Pro zajištění úvěru do 1 mil.Kč stačí pouze bianco směnka. Pro financo-vání větších projektů spojených s rozvojemfirmy se více hodí Investiční úvěr, který jemožné čerpat až do výše 15 milionů Kča splácet 10 let.

Má podnikatel nějakou výhodu, kdyžmůže bance nabídnout nemovitost jakozajištění?Zcela určitě. Financování dlouhodobýchinvestičních záměrů, jakými jsou napříkladpořízení nové výrobní technologie nebonových výrobních či kancelářských prostor,lze financovat až po dobu 15 let se zajiště-ním nemovitostí prostřednictvím Hypotečníhobusiness úvěru. Ten lze použít jak k nákupunemovitosti určené k podnikání, tak na

nákup strojů, výrobního zařízení apod. Klientisi mohou zvolit fixaci úrokových sazeb na 1,3, 5 či 10 let. Aktuálně lze Hypoteční busi-ness úvěr získat již za 3,59 % p. a. při využitíjednoleté fixace úrokové sazby.

Malým a středním podnikům bankyv současnosti nabízejí různé balíčky slu-žeb... V čem vynikají ty od Živnostenskébanky?Jednoduše řečeno: přehledností a nulový-mi poplatky za elektronický platební styk.Podnikatelům a malým firmám nabízímekomplexní balíček služeb Business Menu,který za jeden měsíční, pevně stanovenýpoplatek zahrnuje běžný účet, vydánímezinárodní platební karty, všechny typypřímého bankovnictví, zakládání termíno-vaných vkladů, výběry z bankomatů a dalšíslužby. Na rozdíl od jiných bank už ale kli-ent nemusí platit žádné další dodatečnépoplatky za všechny došlé tuzemské plat-by a taky za elektronicky podané platebnípříkazy. Znamená to, že pokud tuzemsképlatební příkazy podá elektronicky, napří-klad prostřednictvím internetu nebo mobil-ního telefonu, nezáleží na tom jestli jichpodá 50 nebo 80 měsíčně, stále je mázdarma, resp. platí pouze paušální popla-tek za užívaní Business menu. Klient takpředem ví, kolik měsíčně zaplatí za ban-kovní služby a nemusí se přitom omezovatv počtu ani v objemu platebních transakcí.

Jakým dalším způsobem může podni-katelský účet u Živnostenské bankyusnadnit podnikání?Podnikatelé chtějí obvykle ušetřit nejenpeníze, ale i čas. S účtem u Živnostenskébanky nemusejí navštěvovat svou pobočkua vše potřebné vyřídí přímo a okamžitě zesvé kanceláře prostřednictvím až čtyř systé-mů přímého bankovnictví. Mohou tak platitfaktury, zadávat trvalé příkazy, zjišťovatzůstatek na svém účtu, a to buď přes tele-fon, mobil, či prostřednictvím internetu. Propodnikatele, kteří mají rádi více komfortu,nabízíme PC bankovnictví v systému Eltrans2000 s přímým napojením na jejich účetní

software, takže odpadnou také složité pro-cedury se zaúčtováním většího počtu trans-akcí.

Nabízí Živnostenská banka také pro-dukty pro svobodná povolání?Samozřejmě. Klienti z řad svobodnýchpovolání jsou klientský segment, který sejednoznačně odlišuje od ostatních podnika-telů, a to zejména výkonem svých nároč-ných profesí (lékaři, stomatologové, advo-káti atd.). Tato skupina klientů má specific-ké podmínky podnikání a specifický přístupočekává i od banky. Tomu odpovídá i našenabídka produktů a služeb. Pro příslušníkyprofesí jako jsou lékaři, advokáti, daňovíporadci, auditoři a podobně jsme připravilinový balíček bankovních služeb Professio-nal Menu. Za zvýhodněných podmínek majíkromě běžného účtu, platebních kareta všech typů přímého bankovnictví k dispo-zici úvěr až do výše 200 tisíc Kč, kterýmohou kdykoli využít bez nutnosti předklá-dat daňové přiznání za předchozí účetníobdobí. Příslušníkům svobodných profesínavíc nabízíme zvýhodněné pásmové úro-čení běžných účtů. I balíček služeb Profes-sional Menu využívá koncept „all inclusive“,kde podnikatel platí pouze paušál a jednot-livé elektronické transakce jsou zdarma.

A co profese, které potřebují skutečněspeciální produkty, například notářinebo správci konkursní podstaty? Pro každého klienta z řad svobodnýchpovolání máme připravenu řadu navazují-cích produktů a služeb, které jsou ušité namíru jejich specifickým potřebám. Pro notá-ře a advokáty tak například nabízíme zvlášt-ní účty úschov, pro správce konkursní pod-staty jsme připravili účty správců konkursnípodstaty apod. Každému klientovi je navíck dispozici osobní bankéř, který mu můžepomoci s výběrem optimálního bankovníhoproduktu či služby.

V˘hodné úvûry pro podnikatele a malé firmy

Návrh sazeb mýtného pro jedno-tlivé kategorie vozidel podléhají-cích mýtné povinnosti.

Návrh vyhlášky, kterou se měnívyhláška Českého báňskéhoúřadu č. 415/2003 Sb., kterouse stanoví podmínky k zajištěníbezpečnosti a ochrany zdraví připráci a bezpečnosti provozu přisvislé dopravě a chůzi.

Návrh vyhlášky, kterou se měnívyhláška č. 221/2004 Sb., kterouse stanoví seznamy nebezpeč-ných chemických látek a nebez-pečných chemických přípravků,jejichž uvádění na trh je zakázáno,nebo jejichž uvádění na trh, do

oběhu nebo používání je omeze-no, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh nařízení vlády, kterým semění nařízení vlády č. 315/2005Sb., o Národním alokačnímplánu České republiky na roky2005 až 2007.Návrh vyhlášky, kterou se stanovírozsah a obsah bezpečnostníchopatření fyzické ochrany objektunebo zařízení zařazeného do sku-piny A nebo B.

Návrh věcného záměru zákonao odpovědnosti státu za škoduzpůsobenou při výkonu veřejnémoci rozhodnutím nebo nespráv-ným úředním postupem.

Návrh vyhlášky, kterou se měnívyhláška Ministerstva dopravy ČRč. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb.,o civilním letectví a o změněa doplnění zákona č. 455/1991Sb., o živnostenském podnikání(živnostenský zákon), ve zněnípozdějších předpisů.

Návrh vyhlášky, jíž se mění vyhláš-ka o kosmetických prostředcích.

Návrh na sjednání Smlouvy mezivládou České republiky a vládouČínské lidové republiky o zame-zení dvojímu zdanění a zabráněnídaňovému úniku v oboru daníz příjmu.

MÛÏeme do toho mluvit…

Sjednali jsme se zaměstnan-cem „záskok“ na období od27. ledna do 6. února 2006.Jak se takto sjednaný pra-covněprávní vztah posuzuje,když ani v jednom z kalen-dářních měsíců tento vztahnetrval déle než sedm kalen-dářních dnů po sobě jdou-cích, avšak v úhrnu jde o cel-kem jedenáct po sobě jdou-cích kalendářních dnů? Zaměstnanec je plátcem pojistné-ho na zdravotní pojištění za situa-ce, kdy sjednaný pracovně právnívztah zakládá účast na nemocen-ském pojištění. Jedná-li se pova-hou pracovně právního vztahu

o příležitostné zaměstnání vesmyslu § 6 zákona č. 54/1956Sb., o nemocenském pojištění,ve znění pozdějších předpisů,není takový zaměstnanec z titulutohoto vztahu účasten nemocen-ského (a tedy ani zdravotního)pojištění. Ve smyslu citovanéprávní normy se za příležitostnépovažuje zaměstnání:• „krátkodobé“, tj. zaměstnání,které dle ujednání nemělo trvata ani netrvalo déle než sedm dnůpo sobě jdoucích, přičemž jdeo nahodilé jednorázové zaměst-nání, které se v časovém hori-zontu šesti měsíců neopakujeu téhož zaměstnavatele

• „dlouhodobé“, které bylo sjed-náno na tak malý rozsah výkonučinnosti, že odměna nedosahujeani 400 Kč za měsíc. V tomtokonkrétním případě byl pracovnípoměr sjednán na dobu delšínež sedm dnů po sobě jdoucích,na jedenáct kalendářních dnů.Uvedené doby se za této situacesčítají. Za předpokladu, že pra-covní poměr byl sjednán na plnýúvazek s odměnou za měsícalespoň 400 Kč, není totozaměstnání příležitostným.Zakládá účast na nemocenskémpojištění a zahrnuje se tedy dovyměřovacího základu pro placenípojistného na zdravotní pojištění.

KONZULTACE

25. 5.Psychologie a průběh obchod-ního jednáníŠkolení exportérůPořádá: OHK Liberec ve spolu-práci s Czech TradeKontakt: www.ohkliberec.cz30. 5.Mezinárodní marketingSeminářPořádá: Czech Trade ve spolu-práci s HK PřerovKontakt: www.hkprerov.cz

červenNávštěva technologickýchcenter a podnikatelských inku-bátorů v jihozápadním Saskua Horních FrankáchNávštěva a exkurzePořádá: RHK Poohří a Karlovar-ský krajKontakt: www.rhkpoohri.cz9. 6.Řízení nákladů firmyAnalýza a optimalizace nákla-dů, vazba na finanční plán

Pořádá: OHK VsetínKontakt: www.ohkvsetin.cz20. 6.Clo a daně v mezinárodnímobchoduSeminářPořádá: HK Přerov + CzechTradeKontakt: www.hkprerov.cz

Náměty do rubriky zasílejte na adresu:

[email protected]

KalendáriumV této rubrice vás chceme upozornit na některé z akcí pořádaných subjektysdruženými v Hospodářské komoře ČR.

KaÏd˘ podnikatel hledá zpÛso-by, jak získat v˘hodn˘ úvûr, jak sníÏit náklady a neplatit zbyteãné poplatky za bankovnísluÏby. O aktuální nabídce Îivnostenské banky pro podni-katele a malé firmy jsme hovofiilise segmentov˘m manaÏeremJurajem Valkoviãem.

NABÍDKY A POPTÁVKY ZE ZAHRANIČÍ

..?POJISTNÉ PŘI PŘÍLEŽITOSTNÉM ZAMĚSTNÁNÍ

V rámci poskytování podporypodnikání nabízíme možnostvyužít poptávky a nabídkyzahraničních firem, které přichá-zejí do databáze Hospodářskékomory ČR. Najdete je nawww.komora.cz/obchodni kon-takty.

40192-ŘeckoŘecká firma má zájem o samet.Hledá kontakty na výrobce.

40231-ČínaČínská distribuční firma mázájem o cukrovinky od předníchvýrobců z ČR.

40236-NizozemskoNizozemský výrobce nábytku,který se specializuje na stoly(velké, dubové, "starožitného"vzhledu), skříně, kuchyněa interiéry, hledá v ČR dodava-tele přednostně dubovéhodřeva pro výrobu stolních desekv rozměrech cca 100 cm x 220cm x 4 cm, bez finální úpravy.

40237-SRNNěmecký výrobce hledá partne-ra pro hromadnou montáž jed-noduchých plastových kompo-nentů. Požadavek čistého pro-středí, splňujícího hygienicképodmínky pro farmaceutickévýrobky. Oblast severozápad-ních Čech výhodou. Další infor-mace v češtině na české kon-taktní adrese.

Rubriku připravuje: Antonín Zoul

Hospodářská komora ČR

[email protected]

telefon: 296 646 353

Hospodářská komora České republiky v roli povinného připomínkového místa využívá

významný nástroj, kterým může zásadním způsobem ovlivňovat znění zákonů, vyhlášek

a nařízení, a tím ještě účinněji hájit zájmy podnikatelů. Zapojte se aktivně do připomínko-

vého řízení zákonů!www.komora.cz/pripominkovani zakonu

SERVIS str. 40 květen 06 SERVIS str. 41 květen 06

Částka 27 ze dne 10. 3. 200663/2006 Nařízení vlády o podmínkáchpoužití finančních prostředků Státníhofondu rozvoje bydlení formou dotace kekrytí části nákladů spojených s opravamipanelového domu65/2006 Vyhláška, kterou se mění vyhláškaministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidlak povinnému ověřování a měřidla podlé-hající schválení typu

Částka 28 ze dne 15. 3. 200666/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změněněkterých zákonů (zákon o obalech), veznění pozdějších předpisů 67/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictvía o změně některých zákonů, ve zněnípozdějších předpisů 68/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některýchzákonů (zákon o evidenci obyvatel), veznění pozdějších předpisů

Částka 29 ze dne 15. 3. 200672/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve zněnípozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991Sb., o soudních poplatcích, ve zněnípozdějších předpisů 73/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnancůpři platební neschopnosti zaměstnavatelea o změně některých zákonů, ve zněnízákona č. 436/2004 Sb.

75/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a dopl-nění zákona č. 455/1991 Sb., o živnosten-ském podnikání (živnostenský zákon), veznění pozdějších předpisů, a zákona Českénárodní rady č. 587/1992 Sb., o spotřeb-ních daních, ve znění pozdějších předpi-sů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů76/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanali-zacích pro veřejnou potřebu a o změněněkterých zákonů (zákon o vodovodecha kanalizacích), ve znění pozdějších předpi-sů, a další související zákony78/2006 Vyhláška, kterou se mění vyhláškač. 221/2004 Sb., kterou se stanoví sezna-my nebezpečných chemických láteka nebezpečných chemických přípravků,jejichž uvádění na trh je zakázáno nebojejichž uvádění na trh, do oběhu nebopoužívání je omezeno, ve znění vyhláškyč. 109/2005 Sb.

Částka 30 ze dne 15. 3. 200679/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve zněnípozdějších předpisů, a další souvisejícízákony 80/2006 Zákon, kterým se měnízákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komu-nikacích, ve znění pozdějších předpisů,a další související zákony

Částka 31 ze dne 17. 3. 200682/2006 Nařízení vlády o stanovení dal-ších údajů evidovaných u půdního blokunebo u dílu půdního bloku v evidenci vyu-žití zemědělské půdy

Částka 32 ze dne 20.3. 200691/2006 Vyhláška,kterou se provádízákon o platebnímstyku

Částka 34 ze dne 22. 3. 200696/2006 Vyhláška, kterou se mění vyhláš-ka č. 303/2004 Sb., kterou se provádíněkterá ustanovení zákona o pojišťovnictví

Částka 35 ze dne 28. 3. 2006100/2006 Vyhláška, kterou se mění vyhláš-ka ministerstva financí č. 114/2002 Sb.,o fondu kulturních a sociálních potřeb, veznění vyhlášky č. 510/2002 Sb.102/2006Sdělení ministerstva práce a sociálníchvěcí o rozhodné částce pro určení celko-vé výše mzdových nároků vyplacenýchjednomu zaměstnanci podle zákona č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců připlatební neschopnosti zaměstnavatelea o změně některých zákonů

Částka 37 ze dne 31. 3. 2006113/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpo-ře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, veznění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním(trestní řád), ve znění pozdějších předpi-sů, a zákon č. 279/2003 Sb., o výkonuzajištění majetku a věcí v trestním řízenía o změně některých zákonů

Vy‰lo ve Sbírce …NA·E RUBRIKA OPùT P¤INÁ·Í INFORMACEO NOV¯CH ZÁKONECH, VYHLÁ·KÁCH, NA¤ÍZE-NÍCH ATD. VY·L̄ CH VE SBÍRCE ZÁKONÒ ODâÁSTKY 27 DNE 10. 3. 2006 DO âÁSTKY 39 DNE31. 3. 2006. A OPùT TOHO NENÍ MÁLO…

Dvoustranu připravil ing. Miloslav Netušil, člen Komory certifikovaných účetních. Své dotazy zasílejte do redakce na adresu: [email protected]

pátek 9. 6. Spotřební daň splatnost daně za duben (mimo spotřební daň z lihu)

čtvrtek 15. 6. Daň z příjmů pololetní a čtvrtletní záloha na daň

pondělí 26. 6. Spotřební daň splatnost daně za duben (pouze spotřební daň z lihu)

daňové přiznání za květen

daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené

nafty a ostatních (technických) benzinů za květen (pokud vznikl nárok)

Daň z přidané hodnoty daňové přiznání a daň za květen

Na‰e nová minirubrika vám pfiipomene jednou mûsíãnû va‰e moÏné daÀové povinnosti. Net˘ká se v‰ech, neboÈ jen málokdo je plátcem v‰ech daní. Ale pokud jenjednoho z vás zachráníme od postihu finanãního úfiadu, pak ná‰ servis má smysl

DaÀov˘ kalendáfi - červen 2006

§§Zákon o cestovních náhradách (dokonãení)

Náhrady při zahraničníchcestách

Třetí část zákona o cestovníchnáhradách upravuje poskytovánínáhrad cestovních výdajů přizahraničních pracovních cestácha zahrnuje ustanovení § 10 až § 17 zákona. Jedná se o speci-fická ustanovení (lex specialis),která odrážejí určité odlišnostitěchto cest s tím, že platí spo-lečně s obecnými ustanovenímio pracovních cestách, která jsouobsažena v § 2 až § 9 zákonao cestovních náhradách.

Náhrada za cesty k návštěvěrodiny

§ 11 zákona stanoví, že přizahraniční pracovní cestězaměstnavatel dohodne sezaměstnancem poskytovánínáhrad za cesty k návštěvě rodi-ny do místa trvalého pobyturodiny. Je tedy pouze na dohoděmezi zaměstnavatelema zaměstnancem - na tutonáhradu není právní nárok.A navíc se musí jednat o cestuk návštěvě rodiny do místa trva-lého pobytu, není možné sedomluvit na jiném místě (což jemožné u tuzemských pracovníchcest). Vždy se ale jedná o dob-rovolné plnění ze strany zaměstnavatele.

Stravné při zahraničních pracovních cestách

Při zahraniční pracovní cestě pří-sluší zaměstnanci za podmínekstanovených zákonem stravnév cizí měně. Výši stravného v cizíměně určí zaměstnavatel zezákladní sazby stravného stano-vené pro stát, ve kterém zaměst-nanec stráví v kalendářním dninejvíce času. V minulosti bylzaměstnanec vybaven všemiměnami států, kterými projížděl.Byl to nesmysl, ale nedalo ses tím nic dělat, neboť zákon tostriktně nařizoval. Výše základ-ních sazeb stravného v cizíměně stanoví ministerstvo financína základě návrhu ministerstvazahraničních věcí - vždy s účin-ností od počátku kalendářníhoroku. Stravné v cizí měně ve výši

základní sazby stravného v cizíměně pak přísluší zaměstnanci,pokud doba zahraniční pracovnícesty strávená mimo územíČeské republiky trvá v kalendář-ním dni déle než 12 hodin.A trvá-li tato doba 12 a méněhodin, přísluší zaměstnancistravné v cizí měně ve výši, kteráse určí násobkem dvanáctinypoloviční výše základní sazbystravného v cizí měně a počtucelých hodin zahraniční pracovnícesty strávených mimo územíČeské republiky. A také bychomměli vědět, že za dobu zahranič-ní pracovní cesty strávenoumimo území České republiky,která trvá méně než 1 hodinu,stravné v cizí měně nepřísluší.Nezapomínejme ani na to, žezaměstnavatelé, kteří nejsou roz-počtovými nebo příspěvkovýmiorganizacemi, mohou poskytovatzaměstnancům stravné nižší, nežje stanovená základní sazbastravného, nejvýše však o 25 %,pokud tuto možnost sjednajív kolektivní smlouvě, nebo sta-noví ve vnitřním předpisu, pří-padně sjednají v pracovní smlou-vě, nebo o 50 % - pokud sejedná o členy posádek plavidelvnitrozemské plavby a tuto mož-nost sjednají v kolektivní smlouvěnebo v pracovní smlouvě.Jak je stanoveno, stravné (platíi pro dále uvedené kapesné) bypři zahraničních pracovníchcestách mělo být přiznávánovždy v cizí měně stanovenéministerstvem financí, je alemožné za určitých okolnostídohodnout mezi zaměstnancema zaměstnavatelem pro stravné(i kapesné) jinou, popř. českouměnu. A také musíme dodat, žemožné kurzovní ztráty či dalšípoplatky zde nese plně zaměst-nanec.

Kapesné

Strohé znění § 13 zákonao cestovních náhradách stanoví,že zaměstnavatel může zaměst-nancům při zahraniční pracovnícestě poskytovat vedle stravné-ho i kapesné v cizí měně dovýše 40 % stravného určenéhopodle § 12, zákona o cestovníchnáhradách. Zajímavé je, že

zákon zde jednoznačně nesta-noví měnu. I když asi lze dovo-dit, že zákonodárce měl na myslistejnou měnu, ve které jeposkytnuto zaměstnanci stravné.A možná to nejdůležitější.Kapesné není nárokovou část-kou a je tudíž jen a jen nazaměstnavateli, zda ji poskytnea v jaké výši (do zmíněných 40 % stravného).

Náhrada výdajů za pohonnéhmoty

Při poskytování náhrad za použí-vání silničních motorových vozi-del podle § 7 (tuzemské pracov-ní cesty - viz článek v minulémčísle) přísluší zaměstnanci přizahraniční pracovní cestě náhra-da za pohonné hmoty v cizíměně za kilometry ujeté v zahra-ničí nad 350 km. Znamená to,že zaměstnanci náleží při použitísoukromého silničního motoro-vého vozidla při zahraniční pra-covní cestě náhrada za pohonnéhmoty v cizí měně až po ujetí350 km v cizí zemi. Těch prvních350 km se hradí v české měně.

Vyloučení souběhu náhradposkytovaných v české a cizíměně

Velmi důležité ustanovení § 15zákona o cestovních náhradáchstanoví, že při zahraniční pracov-ní cestě přísluší zaměstnanci zadobu pracovní cesty na územíČeské republiky stravné v české-měně v rozsahu a za podmínekstanovených tímto zákonem.A také, že pokud za dobu zahra-niční pracovní cesty strávenou

mimo území České republikynevznikne zaměstnanci nárok nastravné v cizí měně, připočte setato doba k době trvání pracovnícesty na území České republiky.Za stejnou dobu pracovní cestynemohou být poskytoványnáhrady v české i cizí měně,tedy duplicitně.

Závěr

Problematika cestovních náhradnení nikterak jednoducháa v praxi dochází k situacím, žeani odborník si nemusí být sto-procentně jistý. Život je totiž slo-žitější než zákon. Vždy nastanousituace, kde se i názory nejlep-ších specialistů mohou lišit.Cílem mého článku bylo spíšezákladní seznámení s tímtozákonem, jeho strukturou a filo-zofií. A také snaha pomociv základní orientaci těm, kteří sedosud s tímto zákonem přílišnesetkávali.

DOTAZ:Získal jsem odměnu za vyná-lez. Musím z této odměnyplatit zdravotní a sociálnípojištění?

ODPOVĚĎ:Odměny za vynálezy se neza-počítávají do vyměřovacíhozákladu pro zdravotní a sociálnípojištění a tudíž se z něho anizdravotní a sociální pojištěníneplatí.

Listárna

KaÏdoroãnû koncem bfiezna - popfiípadû koncem ãervna - odevzdáme svádaÀová pfiiznání, zaplatíme danû a co nepohltí ony, to zkonzumují bankov-ní poplatky, zdravotní a sociální poji‰tûní... Tento kolobûh bûÏí neustáledokola. Nûktefií v‰ak na vysoké daÀové a dal‰í poplatkové zatíÏení jiÏnejsou zvûdaví a zaãali se ohlíÏet po jin˘ch státech. Co takhle na Baha-mách nebo Kypru, uÏít si dovolenou a je‰tû optimalizovat svoje finanãnízáleÏitosti? A partiãka pokru v kasinu v Monaku? Proã hlavní akcionáfiiv˘znamné oceláfiské skupiny v âechách mají bydli‰tû ve ·v˘carsku?Povûzme si nûco o daÀov˘ch rájích, jejich v˘znamu a rozdílech, abychomlépe pochopili, Ïe jejich vyuÏívání není pouze pfiedmûtem spekulace, alei nûãím jin˘m.

Proč daňové ráje?

Je mnoho důvodů, proč hledáme daňové ráje:• vysoké dědické a darovací daně• vysoké daně fyzických osob v zemi jejichtrvalého pobytu• ochrana úspor uložením v zemích, kterézajišťují ochranu bankovního tajemství• volba země s nízkými daněmi ve vybraném zeměpisném a klimatickém prostředí• optimální daňové plánování umožněnézeměmi, které mají velké množství smluv sezamezením dvojího zdanění• země, které nabízejí zvláštní podněty provýrobní a průmyslové aktivity• snaha o anonymitu použitím společnostís akciemi na držitele

• politická stabilita země, která může poskyt-nout dlouhodobé záruky atd.

Z hlediska mezinárodního plánování mají daňo-vé ráje různé charakteristiky, které zavisí nahospodářských, historických, politickýcha zeměpisných faktorech. V některých zemíchpodléhají zdanění jen podnikatelské činnostiuskutečněné na území příslušné země, zatímcopříjmy mimo toto území jsou zčásti, někdyi zcela, osvobozeny od daně (např. Hongkong,Panama, Irsko). Jiné země poskytují výhody,které snižují zdanění (např. Kajmanské ostrovy,Bermudy, Bahamy, Britské Panenské ostrovy).Také některé země Evropské únie je možnépovažovat za daňové ráje, neboť v nich platízvláštní zákony pro vybrané obchodní a holdin-gové společnosti nebo syndikáty (např. Lucem-bursko, Nizozemsko, Lichtenštejnsko, Mona-

ko). Pevností bankovního tajemství je prosluléŠvýcarsko. Pro každou zemi je příznačnáforma daňového zvýhodnění fyzických neboprávnických osob. S těmito podněty - někdyjsme již slyšeli daňovými pobídkami - se stálečastěji setkáváme i v rozvojových zemích, kteréjsou založené na turistickém ruchu a v ostat-ních průmyslových odvětvích jsou zaostalé.

Offshore společnosti

Daňově zvýhodněné offshore společnostizačaly vznikat jako houby po dešti nejenomv Evropě, nýbrž po uvolnění diktátorskýchpoměrů, nastolení politické stability a zlepše-ní infrastruktury zejména v karibské oblasti.Nejvýznamějším centrem jsou dnes Kajman-ské ostrovy, Bahamy, Nizozemské Antily,Nevis, Panama a další státy.

LEGISLATIVA str. 42 květen 06 LEGISLATIVA str. 43 květen 06

DaÀové ráje jak je neznáte

Jednotlivé státy přijaly vlastní zákony o zahraničníchoffshore společnostech a lákají investory na různěnastavené výhody a možnosti neplnění určitýchběžně zvěřejňovaných informací. Státy také častovytvořily speciální zákony o offshore bankovnictví,které upravuje použití cizích měn, přijímání vkladů,prodej a investování cenných papírů, poskytovánípůjček, záloh a investic.

Úroveň využívání daňových rájů

Ekonomický rozměr fenoménu daňových rájů lze jenvelmi obtížně vyhodnotit. Je nepopíratelné, že uží-vání daňových rájů přináší úbytek zisku pro hospo-dářsky vyspělé země a tajemství daňových rájů zne-možňuje jakékoliv ekonomické vyhodnocení tohotoúbytku.Je zjevné, že využívání daňových rájů zejména ame-rickými poplatníky, je značné a má rostoucí tenden-ci. Daňové ráje v karibské oblasti jsou potom ostroukonkurencí evropským střediskům. Zatímco tedyFrancouzi využívají Švýcarsko a Lucembursko,Američané hojně karibskou oblast. Z daňových rájůpřichází zpět do země poplatníka přímé investice,nebo jsou offshore společnosti využívány k tomu,aby si půjčovaly finanční prostředky na trhu obligacía půjčovaly je poté mateřským společnostem.

Miroslav Kalous,

autor je právník, působí v oblasti poradenství

Nejdůležitější daňové rájeEvropa - NizozemskoVýsada pro holdingové společnosti umožňuje umísťovat zisky v zemi,kterou si holding zvolí.

ŠvýcarskoBankovní tajemství spočívá na závazku utajení, který musí dodržovatbanky i jejich zaměstnanci. Zástupce beneficianta není povinen prozradittotožnost skutečného beneficiáta.

LucemburskoMá přes 220 bank a 1200 investičních fondů, 12 000 holdingových spo-lečností, akcie mohou být na jméno doručitele. Lucembursko neuplatňu-je daň z dividend vyplácených mateřské společnosti. Daň ze základníhokapitálu je 1 %.

MonakoFyzické osoby žijící trvale v Monaku neplatí přímé daně, dividendy vyplá-cené monackými společnostmi akcionářům nepodléhají zdanění, zdaňo-vání podniků během prvních dvou let je osvobozeno.

Karibská oblast - BahamyNeexistují přímé daně, není povinnost registrovat vlastníky, vést účetnic-tví a provést audit.

Antigua a BarbudaMezinárodní obchodní společnosti nepodléhají daňové povinnosti podobu 50 let ode dne registrace, není předepsán základní kapitál.

Kajmanské ostrovyNa ostrovech je registrováno přes 18 000 obchodních společnostía velmi příznivé klima je především pro založení investičních fondů. Většina fondů je vyňata z daňové povinnosti.

Fyzické osoby - Andorra, Bahamy, Bermudy, Kajmanskéostrovy, Irsko, Monako.

Obchodní společnosti - Bahamy, Kajmanské ostrovy,Kypr, Jersey, Guernsey, Libérie, Panama

Holdingy - Nizozemsko, Lucembursko, Bahamy, Kajmanské ostrovy

Společnosti pro námořní plavbu - Panama, libérie, Nizozemské Antlily, Jersey, Guernsey

Trusty - Bermudy, Bahamy, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko

Závislé pojišťovací společnosti - Bahamy, Kajmanskéostrovy, Gurnsey, Lucembursko, Man, Vanuatu.

Výběr daňových rájů

Kajmanské ostrovy31. března 2006, 11.55

Vybrali jsme pro vás odpovûì na jeden ze zajíma-v˘ch dotazÛ z modulu Garantované informace ISInMP, které vám mohou b˘t v podnikání uÏiteãné.

Obchodní firma dodávající jak distributo-rům, tak spotřebitelům výrobky dovezené(výrobce německá firma) od firmy ze Slo-venska se zajímá o záruční listy. O to,zda-li je rozdíl v záruční době, jestližefirma dodává obchodníkům nebo koneč-ným spotřebitelům, ve kterém zákoníku totak uvedeno a kdo záruční listy vydává.

Podle § 612 zák. č. 40/1964 Sb., občanskýzákoník, ve znění pozdějších předpisů, jestli-že fyzická nebo právnická osoba prodávázboží jako podnikatel v rámci své podnikatel-ské činnosti, platí kromě obecných ustano-vení o kupní smlouvě i následující ustanovení§ 613 až 627. Z uvedeného tedy vyplývá, žepokud nakupujete od podnikatele na základěkupní smlouvy upravené obchodním zákoní-kem, na prodávajícího se zákonná záručnílhůta nevztahuje. Náš zákon v tomto případězavádí tzv. smluvní záruku ve smyslu § 429a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodnízákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Nejde-li o věci, které se rychle kazí neboo věci použité, odpovídá prodávající za vady,které se projeví jako rozpor s kupní smlou-vou po převzetí věci v záruční době (záruka).Tato záruční doba je 24 měsíců.

Dne 1. 1. 2003 vstoupil v účinnost zákon136/2002 Sb., kterým byl novelizován

občanský zákoník. Touto novelou byla dočeského práva implementována směrnice1999/44/ES o určitých aspektech prodejespotřebního zboží a záruk u spotřebníhozboží.Obsahem zmíněné novely je mimo jinéi zavedení dvouleté záruční lhůty. Pouze do konce roku 2003, tedy po dobu pře-chodnou, mohlo mít zboží vyrobené před 1. 1. 2003 původní šestiměsíční záručnídobu. Tato skutečnost musela být uvedenana kupním dokladu a kupující na ni muselbýt upozorněn.

Záruční doby začínají běžet od převzetí věcikupujícím. Má-li koupenou věc uvést do pro-vozu jiný podnikatel než prodávající, začnezáruční doba běžet až ode dne uvedení věcido provozu, pokud kupující objednal uvedenído provozu nejpozději do tří týdnů od přev-zetí věci a řádně a včas poskytl k provedeníslužby potřebnou součinnost.Prodávající musí na žádost kupujícího vysta-vit písemný záruční list. Ten musí obsahovatjméno, příjmení, název nebo obchodní firmuprodávajícího, IČO, bydliště event. sídlou právnické osoby. V některých případechpostačuje pouze doklad o zakoupení věci,který obsahuje všechny uvedené náležitosti.

Vůči kupujícímu je za vady výlučně odpověd-ný prodávající. Ten je povinen převzít zboží

k reklamaci a nejpozději do 30 dnů tutoreklamaci vyřídit.

Výjimkou ze shora uvedeného pravidla jepouze situace upravená v ustanovení § 625občanského zákoníku, kdy prodávajícív záručním listu určí jiného podnikatele(obvykle značkovou opravnu), který je povi-nen opravu provést namísto prodávajícího(tzv. záruční servis). Takto určený záručníservis je povinen kupující využít k provedenízáruční opravy tehdy, jestliže je umístěnv místě prodávajícího nebo v místě pro kupu-jícího bližším. Znamená to, že pokud jezáruční servis pro kupujícího vzdálenější nežprovozovna prodávajícího, může kupujícív takovém případě reklamaci uplatnit u pro-dávajícího, a nikoli v záručním servisu.Je třeba poznamenat, že záruční servis jeurčen pouze k provedení opravy. Pokud všakkupující má při reklamaci právo na výměnuzboží za nové nebo na odstoupení odsmlouvy (tzn. vrácení kupní ceny za vadnézboží) a toto právo hodlá uplatnit, musí takučinit výlučně u prodávajícího a to v kterékolijeho provozovně - záruční servis k takovéoperaci není příslušný.

Další informace najdete také nahttp://www.spotrebitele.info/kartoteka/index.php?page=729

PODNIKÁME S InMP str. 44 květen 06 PODNIKÁME S InMP str. 45 květen 06

DOTAZY

Finance na vzdělávání zaměstnancůČlenská firma HK ČR podnikající v oblastidopravy kontaktovala RM Kyjov s dotazemna možnosti financování vzdělávání svýchzaměstnanců. Klient má 250 zaměstnancůa zajímal se, ze kterého dotačního titulu bybylo možné čerpat tyto prostředky a zajakých podmínek by byla dotace udělena.

Pracovník RM Kyjov podnikateli doporučilopatření v rámci Operačního programu roz-voje lidských zdrojů 4.1. - Zvýšení adapta-bility zaměstnavatelů a zaměstnanců nazměny ekonomických a technologickýchpodmínek, podpora konkurenceschopnosti.Byl mu rovněž doporučen projektový mana-žer pro přípravu a koordinaci projektu.

Vzájemná pomoc a spolupráce s InMPKyjov přinesla podnikateli úspěch a firma nazákladě úspěšně podaného projektu získaladotaci ve výši cca 1 mil korun.

Zpracoval: Lukáš Pilát, InMP Kyjov

Sonograf a rentgen z programu StartKlientka, lékařka specialistka na radiologiia mamografii, navštívila RM Blansko a dota-zovala se na možnost získání finančníchprostředků na nákup sonografu do své ordi-nace.

Klientce, začínající podnikatelce, byl nabíd-nut program Start z OPPP, který je určenprávě pro začínající podnikatele. V březnu2005 klientka kurz úspěšně absolvovala

a z programu Start získala 500 tisíc Kč nanákup sonografu. Na základě výrazně lepších hospodářskýchvýsledků, než které se předpokládaly veschváleném podnikatelském záměru a nazákladě požadavku VZP rozšířit mamografiio radiologii, byl po další konzultaci na InMPdoporučen program Kredit (malý). V tomtopřípadě se jednalo o další částku 500 tisícKč. Klientka si tak mohla do své ordinacepořídit i nový rentgen a vyhovět požadavkuVZP na zaplnění chybějícího úkonu (radiodi-agnostickou metodu) v příslušném zdravot-nickém obvodu.

Zpracovala: Alena Šafránková,

InMP Blansko

Uvádíme nûkteré z úspû‰n˘chpfiíkladÛ podnikání s InMP V rámci projektu Hospodářské komory ČR

„Informační místo pro podnikatele“ plní PKČR funkci oborového koordinačního místapro aktuálních 11 kategorií shrnujícíchvýrobu potravinářských výrobků, nápojů,krmiv a krmných směsí, pěstitelské pálení,škrobárenských výrobků pro nepotravinář-ské účely, řeznictví a uzenářství, mlynář-ství, pivovarnictví a sladovnictví, mlékáren-ství, pekařství a cukrářství, výrobu a úpra-vu kvasného lihu.

Stejně jako tomu bylo u příležitosti konánípředchozího potravinářského veletrhuSalima, PK ČR se rozhodla navázat natradici a představit projekt Informačnímísto pro podnikatele v rámci prostorusvého stánku na veletrhu v Brně i letos.V průběhu konání veletrhu SALIMA 2006

byly žádány informace k dopadům nasto-lených okamžikem vstupu ČR do EU.K nejfrekventovanějším žádostem patřilykontakty na organizace a instituce, kterése zabývají konkrétním úsekem potravi-nářské výroby, dále na orgány státní sprá-vy s kompetencemi v tomto odvětví,a v neposlední řadě byly poskytoványmateriály a odkazy na příslušné webovéstránky sloužící ke zvýšení informovanostiodborné i laické veřejnosti. Dalším společ-ným jmenovatelem byla oblast veřejnéhostravování. V těchto dotazech se objevilynejčastěji hygienické předpisy a situace vevěci daně z přidané hodnoty.

(Z informačních podkladů

Potravinářské komory ČR)

K 1. dubnu 2006 byla nová REM otevřena večtyřech krajích, a to: v Jihočeském, Pardu-bickém, Středočeském a Zlínském kraji. Od1. května 2006 pak mohou klienti využítslužby regionálního manažera také v krajiVysočina. Pět nových regionálních manažerůprošlo v dubnu úvodním školením na úřaduHK ČR, v sídle agentury CzechTrade a vpartnerských organizacích ČEB a EGAP stej-ně jako jejich předchůdci v první vlně.

Kontakty na regionální manažery jsou k dis-pozici rovněž na webových stránkách Hos-podářské komory ČR www.komora.cz vsekci Regionální exportní místa CzechTrade,stejně jako aktuální akce, na jejichž organiza-ci se manažeři podílejí. Od května 2006 zač-neme realizovat třetí a poslední vlnu otevíránínových REM. Od 1. července 2006 by mělabýt otevřena všechna plánovaná REM ve 13regionech České republiky.

Text a foto: Kateřina Petrů, projektová manažerka

Exportní místa v regionech jiÏ fungujíV pfiede‰l˘ch ãíslech jsme vás jiÏ informovali o tom, Ïe Hospodáfiská komora âeské repub-liky ve spolupráci s agenturou CzechTrade zfiizuje v tomto roce svá Regionální exportnímísta (REM) zamûfiená na komplexní podporu stávajících i potenciálních exportérÛ.

Ze školení nových manažerů.

Váš příběh...

KRAJ

Jihočeský

ADRESA

Husova 9370 01 České Budějovice

JMÉNO MANAŽERA

Mgr. Pavel Šimánek

KONTAKT

Tel.: 387 699 318, 724 613 802Fax: 387 318 [email protected]

Karlovarský U divadla 339356 01 Sokolov

Ing. Evžen Sháněl Tel.: 352 638 426, 724 613 974Fax: 352 638 [email protected]

Moravskoslezský Výstavní 2224/8709 00 Ostrava-Mariánské Hory

ng. Dušan Kupka Tel.: 597 479 322, 724 613 973Fax: 597 479 [email protected]

Pardubický Karla IV. 42530 02 Pardubice

Peter Lukáč Tel.: 466 687 251, 724 613 801Fax: 466 613 [email protected]

Středočeský Freyova 27190 00 Praha 9

Ing. Václav Štika Tel.: 296 646 100, 724 613 805Fax: 296 646 [email protected]

Ústecký Velká Hradební 48400 02 Ústí nad Labem

Ing. Tomáš Staněk Tel.: 475 657 340, 724 613 981Fax: 477 011 [email protected]

Vysočina Křížová 2586 01 Jihlava

Ing. Ivan Kameník Tel.: 567 213 917, 724 613 800Fax: 567 320 [email protected]

Zlínský Štefánikova 167700 30 Zlín

Viktor Šimeček Tel.: 576 011 541, 724 613 803Fax: 576 011 [email protected]

Regionální exportní místa

K ãemu je OKM?

PODNIKÁME S InMP str. 46 květen 06 PODNIKÁME S InMP str. 47 květen 06

Jakou máte zpětnou vazbu o fungování InMP?

„Zig Ziglar: Zpětná vazba, stejně jako sprcho-vání, není pochopitelně trvalá. Je to ale něco,čemu byste se měli věnovat pravidelně.“Od konce roku 2005 se snažíme pravidelně(většinou každé dva týdny) uspořádat výjezd-ní pracovní zasedání vždy s několika krajský-mi koordinátory a zhruba jedenkrát za čtvrtroku se všemi. Při setkáních se koordinátořivzájemně informují o dění v regionech. Všich-ni se tak vymaníme z běžných každodenníchstarostí a můžeme se na fungování InMPpodívat zpětně. Výsledky ukazují, že tato set-kání jsou pro krajské koordinátory přínosná.Probíhá přímá výměna zkušeností z praxe.Pravidelné porady krajských koordinátorůzaměřené na řešení běžných provozních pro-blémů se konají každý měsíc.

Máte i zpětnou vazbu přímo od klientů?

Samozřejmě. Na úrovni Centrálního infor-mačního místa, které celý projekt řídí, stejnějako na úrovni krajských koordinátorů prová-díme přímé telefonické dotazování klientů,kteří využili služeb InMP. Je to nutnost. Jed-nak zjišťujeme, zda byli spokojeni s poskyt-nutou službou, přístupem pracovníků kon-taktních míst a také tak získáváme náměty

na další zlepšení a případné požadovanéslužby. Výsledky těchto průzkumů námpotvrzují, že služba je přínosná a klientyvelmi pozitivně vnímaná.

Daří se zlepšovat kvalitu pracovníků InMP?

Pravidelně pořádáme školení a vzdělávacísemináře. Snaha pracovníků zvyšovat konti-nuálně kvalitu své práce je zřejmá, i kdyžsamozřejmě lze najít i výjimky potvrzující totopravidlo, ale ty se snažíme osobním přístu-pem vyřešit. Řada regionálních složek HKČR - provozovatelů kontaktních míst projektuInMP pochopila možnosti a přínos pro jejichčinnost, které jim spolupráce na projektu při-náší. U těchto komor pak i jasně pozorova-telné úspěchy a druhotné efekty, kterésystém InMP přináší, a to především v podo-bě zvyšování prestiže, objemu služeb posky-tovaných „mateřskou komorou“ a nebov růstu počtu členů. V dalším vzdělávání pra-covníků kontaktních míst a ve zvyšováníjejich kvality a odpovědnosti v jejich přístupuk realizaci projektu a služeb s ním spojenýchvidím základní kámen pro budoucí úspěšnépokračování projektu InMP. Osobní „angažo-vanost“ každého pracovníka, každého jehoředitele a jejich předsedy má pro projekt klí-čový význam a je dobře, že si to odpovědnípracovníci uvědomují.

Jsou rozdíly z hlediska přístupu k InMPod jednotlivých článků uvnitř projektu?

Dnes už ani ne. Oborová část se významněaktivizovala, jednotlivá koordinační místamonitorují své odvětví (služby, průmysl,obchod a stavebnictví) a kromě pasivníhořešení požadavků přicházejících z regionůjsou i aktivní v tvorbě relevantních garantova-ných informací a například příruček pro pro-vozování jednotlivých živností. Regiony bylyvždy aktivní, ale jediné co jim v současnostitrochu „komplikuje život“, je určitá nejistotav pokračování projektu. Ale i to se postupněřeší, řada pracovníků ze sítě je připravenaaktivně se podílet na přípravě nového projek-

tu, který zajistí pokračování a další rozvoj slu-žeb systému InMP. Všichni jsou si vědomi, žeje to fajn projekt, má pozitivní výsledkya pomohl dlouhé řadě klientů i jednotlivýmsložkám komory. Projekt připravovaný naobdobí 2007 - 2013 na stávající projekt velmitěsně naváže, obsah a metodika prácebudou principielně stejné, jen rozsah a kvali-ta služeb budou větší. Prvořadým cílemnového projektu (stejně ve stávajícím) jepomáhat podnikatelům zvyšovat prostřednic-tvím nabídky a poskytování informací, zna-lostí a služeb jejich konkurenceschopnost vestále náročnějších globalizovaných podmín-kách, ušetřit jim čas a starosti tak, aby semohli věnovat tomu základnímu - vytvářet vesvých firmách zisk. Samozřejmým doprovod-ným efektem a úkolem je prezentovat Hos-podářskou komoru ČR jako celostátní, solid-ní a stabilní organizaci podnikatelů, vytvoře-nou pro jejich podporu.

Můžete ještě jednou v krátkosti shrnout,jaké služby (veřejné, komerční, placené)může klient v kancelářích jednotlivýchkomor, které kontaktní místo InMP pro-vozují, očekávat?

V první řadě se jedná o tzv. veřejnou infor-mační službu. Podnikatel na kontaktnímmístě zdarma obdrží informace nutné prostart či rozvoj svého byznysu, pro zajištěníkonkurenceschopnosti, ať už se jednáo odkazy na relevantní zdroje či instituce,odpovědi na konkrétní odborné dotazy sou-visející s provozem jednotlivých živností čio poradenství při žádosti o dotace. Dále to jsou komerční služby (služby placenéklientem na základě nabídky a poptávky).Především se jedná o elektronické regresníaukce. Pro klienta-nakupujícího zorganizuje-me elektronická výběrové řízení na klíč, oslo-víme dodavatele, které si klient vybral sám,nebo je vybereme z našich databází. Dalšíslužbou je poskytování informací o ekono-mických a „vlastnických“ poměrech obchod-ních partnerů našich klientů (spolupracujemes renomovanou firmou Dun&Bradstreet). Lzekoupit odbornou literaturu atd. Portfolio

komerčních služeb se snažíme stále rozšiřo-vat, ale bohužel narážíme na jistý nezájemv některých složkách komory, které se narealizaci projektu podílejí. V dalších letechbychom se chtěli zaměřit především na roz-šíření komerčních služeb o poradenství, kde,jak se domnívám, lze velmi dobře zúročitzkušenosti a znalosti všech složek HKČR.Dalšími komerčními službami, které bychomrádi podnikatelům nabídli, je zprostředkováníkontaktů (ať už v tuzemsku, nebo v zahrani-čí), a to jak formou pouhého předání kontak-tu, tak i přímým oslovením vytipovanýchpartnerů s konkrétní nabídkou oslovujícífirmy, zprostředkování nabídky a poptávkypo zboží a službách, registr dlužníků, kam bymohly všechny podnikatelské subjekty přihlá-sit své pohledávky. Na těchto službách sev současnosti intenzivně pracuje.Z placených služeb bude pro klienty asi nej-přitažlivější služba poskytování ověřenýchvýpisů z registrů státu (výpis z katastrunemovitostí, živnostenský rejstřík, obchodnírejstřík…). Podnikatel nebude nucen obíhatrůzná místa, vyřídí si všechno potřebnéu nás na komoře v InMP, ale to je záležitostaž ledna 2007.

Připravila Dagmar Divišová

Informaãní místa pro podnikatele (dále InMP) zaÏívají od svého zahájení v záfií 2003 jiÏ tfietí rok svého provozu. Naotázky o souãasném stavu a v˘hledech do budoucna odpovídáfieditel odboru a manaÏer projektu InMP Ing. Karel TÛma.

V kongresovém sálu HK ČR proběhla 11. dubna celore-

publiková porada pracovníků InMP, na které se především

představilo nové složení čtyř oborových koordinačních

míst. Nechybělo ani předání cen - triček HK ČR - vybra-

ným pracovníkům. Následoval teambuildingový sportovně-

společenský večer v nedalekém bowling clubu, který pře-

devším přispěl k navázání osobních kontaktů a utužení

všech vazeb napříč projektem InMP.

Kateřina Petrů

Historie InMP:2003 - zahájení projektu, budování sítěkontaktních míst.2004 - vybudování technického a techno-logického zázemí projektu, nastavení inter-ních postupů a procesů, rozšíření sítěkontaktních míst, audit informačníhosystému na shodu se standardy ISVS,vytvořena znalostní báze.2005 - aktivizace složek komory při přístu-pu k realizaci projektu, implementacesystému poskytování komerčních služeb(e-aukce, odborná literatura), vzdělávánípracovníků kontaktních míst, další rozvojznalostní báze, dílčí úpravy informačníchsystémů na podporu projektu.Plán na 2006 - restrukturalizace oborovéčásti projektu se záměrem zvýšit její efek-tivitu (redukce počtu OKM z 18 na 4) a zkrátit dobu odezvy na požadavky klien-tů, dílčí úpravy informačních systémů napodporu projektu a metodických pokynůupravujících fungování jednotlivých složekprojektu, proběhne rozsáhlá marketingovákampaň (1. vlna na jaře), zavádění dalšíchslužeb (např. poskytování ověřenýchvýstupů z registrů státu, poskytování infor-mací o normách ČNI), příprava systémupro informování a připomínkování o „pravi-dlech praxe“, příprava projektu zajištující-ho pokračování systému InMP v období2007-2013.

Pokrytí /Síť InMPRegiony:14 krajských koordinačních míst78 regionálních kontaktních míst InMP(RM)79 expozitur InMP (ERM)171 všech kontaktních míst, s cílem dokonce tohoto roku - 205 InMPObory: 4 oborová koordinační místa (kon-taktní místa oborových specialistů)

Oblasti zájmu klientůRegiony: jednotlivé kraje ČR, Evropskáunie, světObory: systémem InMP jsou informačněpokryty všechny živnosti vyjmenované vživnostenském zákonu a dále oblasti jakoje Podpora podnikání, dotace; Od zaháje-ní k ukončení podnikání, Provoz podniku,Obchodní a jiné kontakty, Hospodářskákomora ČRNejfrekventovanější dotazy: Do konce roku 2005 se na InMP obrátilocelkem asi 10 000 podnikatelů, každýprůměrně více než třikrát, celkem bylozodpovězeno cca 30 000 dotazů.

Hlavními tématy dotazů byly následujícíoblasti:1. Financování (podpora podnikání, dota-ce) - 25 % 2. Provoz podniku (daně, personalistika,ochrana spotřebitele a hospodářské sou-těže...) - 20 % 3. Obchodní kontakty (v ČR, EU a třetíchzemích) - 18 % 4. Regionální informace (kraje, EU, třetízemě a podnikání v nich) - 12 % 5. Oborové informace - provozování vlast-ní činnosti (výroba/služba) - 10 % 6. Od zahájení k ukončení podnikání v ČR(získání živnostenského listu, založení spo-lečnosti, likvidace,…) - 10 % 7. Informace o HK ČR - 5 %

Vývoj počtu dotazů

3900

3800

3700

3600

3500

3400

3300I.Q 2005 II.Q 2005 III.Q 2005 IV.Q 2005 I.Q 2006

Osobní „angaÏovanost“ kaÏdého pracovníka má pro projekt klíãov˘ v˘znam

Kdy začíná umělecké kovářství?

Nemá smysl se na několika řád-cích zamýšlet nad celou epochoucesty českého kovářství, respekti-ve uměleckého kovářství k dnešku,neboť na toto téma bylo již mnohénapsáno a zhodnoceno špičkový-mi odborníky, ať už historikyumění, metalurgy nebo technology.Chtěl bych problém rekapitulovatod okamžiku, kdy se obor umělec-ký kovář a zámečník oddělil odostatních kovooborů pro svou spe-cifickou orientaci vynucenou spole-čenskou poptávkou. Tento feno-mén totiž určuje trend a je onímprstem, který v aréně trhu ukazujenahoru nebo dolů. Zde je třeba sipoložit otázku, čím bývá tento uka-zatel ovlivněn.

Přívlastek „umělecký“ byl naše-mu oboru „přidělen“ někdy ve 2. polovině 19. století na základějiž zmíněné společenské poptáv-ky. Tato skutečnost vyvstala zespolečenských poměrů, které dik-tovaly směr vývoje. Na jedné stra-ně do té doby nebývalý technickýpokrok, opojení vědou a rozu-mem, na straně druhé společ-nost, bezradně tápající v oblastiarchitektury a výtvarného umění.Architekti si kladou otázku:„V jakém slohu stavět?“ Intenzitarozvoje předchází výtvarné mož-nosti doby. Je proto lépe přidržet

se osvědčených forem. V krátkédobě se vystřídaly nejen obastředověké slohy, ale sáhlo sepo renesanci, baroku a klasicis-mu. Aby byl výsledek „dokona-lý“, začalo se vše míchat dohro-mady. Protože však v 19. stoletíbyly nastřádané zkušenosti, zna-losti a technologie, je třeba všedělat dokonaleji. A zde již oby-čejný vesnický kovář nemůžestačit. Pro precizní práci je třebaspecialista. Ano, pro technologiiv našem oboru vývoj takřkakončí, vše podstatné je jižvymyšleno, rukodělná dovednostuměleckořemeslné práce v 19.století zažívá svůj vrchol. Řeme-slníci po Evropě putují „vandrem“a přinášejí odtud nepřebernémnožství poznatků a zkušeností.Jsou již zralí a soběstační, usa-zují se a zakládají nové živnosti.Odborné školství c. a k. monar-chie je na světové špičce, žákyvyučují špičkoví odborníci, kteříse rekrutují z bývalých živnostní-ků nebo těch, kteří byli „na van-dru“ příliš dlouho, než aby stálozato ještě založit živnost. Každo-pádně to byli lidé, kteří mohli,chtěli a uměli naučit. Odchovalicelé generace pokračovatelůnejen u nás, ale i v zahraničí.

Jak již bylo řečeno, bylo vsazenona „osvědčené“, tedy konzerva-tivní postupy. Podíváme-li seblíže na hybatele těchto trendů,

je to opět společenská poptáv-ka. Šlechta a střední vrstva jevzdělaná, uznalá a umí řemesl-nou dovednost ocenit. Atmosfé-ra v monarchii je konzervativnípo vzoru svého císaře, ale žije sisvým každodenním životema nové trendy se proti zažitýma osvědčeným řešením těžceprosazují. Tato atmosféra nebylapro tvorbu příliš příhodná, alezcela paradoxně, nebo právěproto, přála řemeslu jako manu-ální dovednosti lidských rukou.

Od konce 19. do pol. 20. stol.

Koncem 19. století přicházíšance zvaná secese jako posled-ní pokus o vytvoření nového, univerzálního slohu, inspirovanáčástečně orientálním dekorativis-mem. Ačkoli řemeslný potenciál

pro její realizaci byl silný, přicházípříliš pozdě na to, aby se stačiladostatečně rozvinout, prosadit,vyčerpat a znemožnit. Tato šancejí není dána, neboť svět je jižjinde, vyvstávají nové tlaky a filo-zofie, které si kladou za cíl změ-nit společnost, vše staré a „zah-nívající“ zadupat do země a začítznovu úplně jinak. Tentokrátarchitekti, resp. jejich avantgardahlásá, že dekorace je kýč.Zlomem je světová válka. Tradičníhodnoty se rozpadají, jednotlivétrendy žijí vedle sebe a vzájemněsi konkurují. V kovářství je nejvý-raznější art deco, styl silně deko-rativní až přezdobený, dnesbychom řekli kýčovitý, čerpajícíinspiraci převážně z přírodníchforem, kde se vedle tradičníchtechnologií uplatňuje ve velké mířesváření autogenem. Ačkoli jdeo svařence vykovaných detailů,vznikají díla řemeslně někdy velicepozoruhodná. Zdroj tohoto styluje v zámoří, kde jeho vrcholnýmpředstavitelem je Edgar Brandt.I v našich zemích se vyskytujívýrazní jedinci, kteří v tomto pro-cesu hledání mají výsledky, jakonapř. Jaroslav Vonka. Protože muzdejší prostředí příliš nepřálo,uplatnil se ve větší míře v Němec-ku, kde vychoval řadu význam-ných kovářských osobností a kdevznikla významnější část jehoprací. Většina uměleckých kovářůa zámečníků „jede“ ve vyjetých

ŘEMESLA str. 48 květen 06 ŘEMESLA str. 49 květen 06

kolejích podle receptu „tohle sepřece dělá tak a tak“, a občask tomu přidají nějakou inovaci.Vrcholí trend, který začal už v 19.století, kdy se řemeslníci stávajíčasto pouhými montéry prefabri-kovaných dílů, které jsou vyráběnyprůmyslově. Až na výjimky žiječeské umělecké kovářství až dopadesátých let 20. stol. z podsta-ty. Jediná proměna, která je zasa-huje, je v tom, že odcházejí gene-race, které byly nositeli nepřeber-ných znalostí a dovedností a vlád-ly nesmírnou řemeslnou zručností. Hodnotíme-li však práce odkonce 19. do poloviny 20. stol.,lze konstatovat, že z hlediskauměleckého kovářství byl učiněnve výtvarném projevu pokrokvelmi zanedbatelný.

Od 60. let 20. stol. po dnešek

Koncem šedesátých let 20. sto-letí dochází v českém umělec-kém kovářství k jistému znovu-zrození. Důvodem je opět spole-čenská poptávka. Tu v této doběřídí stát s centrální byrokracií,

takže být nositeli tradic majínárok pouze vybrané podnikya skupiny. Důsledkem bylo, žetoto oživení řemesla se nerozvi-nulo do žádoucí šíře.

Vzhledem ke skutečnosti, žeprostor této země byl jakýmsiskanzenem bez spojení s ostat-ním světem, zůstaly zde jakobyzázrakem zakonzervoványposlední zbytky původní řemeslnéslávy, takový pozůstatek „zlatýchčeských ručiček“. Západ, který serozvíjel rychleji a dynamičtěji , sta-čil tyto vazby takřka zpřetrhat.Proto k nám začínají „vyspělézemě“ vzhlížet jako k mekce umě-leckého kovářství. V tomto proce-su hraje svou roli i určité „politickéoteplení“ koncem šedesátých let,kdy se nakrátko pootevřou dveředo okolního světa. Někteří jedinci,jako např. Alfred Habermann, pre-

zentují české kovářské uměnív zahraničí a podílejí se na jehopopularizaci. Západ vidí, že umě-lecké kovářství nemusí být jenvýroba mříží a plotů, ale dosáhnemnohem dál. V našem státě alevládne byrokracie. Paradoxem je,že ačkoli drtivá většina umělec-kých kovářských prací vytvoře-ných nejen v první polovině 20. století, ale i dříve, má mizivouvýtvarnou hodnotu, už samo stáříčiní z oněch věcí relikvie, na nichžzakládají některé úřednické skupi-ny svou živnost. Hodnocení neníprováděno selektivně, ale plošně,ze zákona. Stát vymýšlí systémtzv. restaurátorských licencí, čímždává najevo, že někdo může,někdo ne. Jinými slovy uznává, žečást řemeslníků, které vyproduko-vala svým odborným školstvím, jenekompetentní. V reálném socia-lismu to v určitých případech zna-mená, že někteří „chytří“ majitelétěchto licencí finančně profitují narestaurování, aniž by se ho osob-ně svou prací zúčastnili. Práciprovede ve skutečnosti někdo jinýa oni celou záležitost za patřičný

obnos pouze přikryjí svým jmé-nem. Bohužel tyto nešvary v oje-dinělých případech přežívají až do dneška, protože byrokratickýsystém se příliš nezměnil.

A současnost?

České kovářství se dnes nacházív podobné situaci jako po 1. světové válce, s tím rozdílem,že řemeslný potenciál v podo-bě znalostí a dovedností je nadaleko nižší úrovni než předsto lety. Odborné školství máabsolutně nevyhovující systéms velmi malým prostorem nato, aby dovolil si tyto doved-nosti osvojit. Neúměrně seupřednostňují teoretické předmě-ty v rozsahu větším, než je žákschopen vstřebat tak, aby si jeosvojil. Student je teorií natolikzahlcován, že z ní na konci stu-

dia ví jenom zlomek. Teorie praxineslouží, ale neúměrně ji ovládá.Teoretické předměty jsou pěsto-vány „akademicky“ bez zaměřenína konkrétní studovaný obor.Odborná úroveň mistrů praktickévýuky jen výjimečně přesahujeprůměr a rozsah praktické výukyje nedostačující.

Vedle řemeslníků, kteří hledajístále nové a snaží se vytvářetkaždou práci originálně s výtvar-nou invencí, valná část ostatníchopět pracuje s prefabrikáty kova-nými v zápustkách pod lisem.Neštěstím je skutečnost, že titomontéři a svářeči nejen že nicnekovou, ale i provedení těchtoprefabrikovaných dílů, ostatněs podobnými prvky a tvary, jeskoro stejné jako před sto lety.Lze pochopit, že každý člověkmusí být z něčeho živ a že tytokovové dekorativní, kýčovitézáležitosti si vždy najdou svéobdivovatele, třeba jen kvůli nižšíceně. Je ovšem nepřípustné,aby takové počiny byly nazýványuměleckým kovářstvím a jejich

„tvůrci“ se považovali za umělec-ké kováře. Je to výsměcha pohrdání dovedností a úsilímtěch našich předků, kteří zdezanechali věci hodnotné a něcodokázali. Také aktivity těchtosamozvaných nebo špatněvyškolených uměleckých pseu-dokovářů při restaurátorskýchzásazích v minulosti měly zanásledek poškození předmětůkulturního dědictví, po kterémnásledovala obranná reakcestátní byrokracie v podobě res-taurátorských licencí, s dopa-dem i na kvalitní řemeslníky, pro-tože licence se nevydávají všemkompetentním, ale pouze ome-zenému počtu. Výsledkem jepak výše popsaná skutečnost. Společenskou poptávku nynítvoří zcela jiné subjekty než v 19.století. Již to není vzdělaná střed-ní třída a tradiční šlechta konzer-

vativně lpící na ověřených hodno-tách. Dnes je to převážně diktátpeněz, kdy si mnohdy nevzděla-ný zbohatlík, nejčastěji podnika-tel, vymýšlí, čím by si zpestřil svůjživot. Této poptávce vycházívstříc bohužel i část architektů,kteří nám vymysleli pro hyzděnínašich měst a obcí „překrásné“podnikatelské baroko. Proč ne,vždyť zákazník tomu nerozumía líbí se mu to. Aby jeho nadšenípříliš nevychladlo, je třeba stavětrychle.

Co potřebuje české uměleckékovářství?

Shrňme to do několika bodů. 1. Umělecké kovářství se musístát minimálně živností řemesl-nou, ne-li koncesovanou. Dosudje paradoxně živností volnou (tzv.uměleckořemeslné zpracováníkovů), takže živnostenský list jedostupný každému, aniž bymusel prokazovat jakoukoli kvali-fikaci. Kdo ji nemůže doložit, aťmá nějakou kovovýrobu, ale neumělecké kovářství. 2. Je třeba

šikovným kovářům, kteří nejsoukováři uměleckými, umožnit tutokvalifikaci získat dostupnou for-mou doplňujícího studia. 3. Pro-sadit změny v odborném školstvítak, aby studenti byli po ukonče-ní školy schopni tuto profesivykonávat, a ne se teprve někdev zaměstnání začali řemeslo učit.Posílit kontrolní a výkonné pra-vomoci profesního společenstvav odborných školách tak, abytyto mohly řádně plnit své poslá-ní a eliminovaly se tak negativníjevy, které jsou popsány výše. 4. Zpřístupnit restaurátorskélicence všem kompetentnímodborníkům na základě doporu-čení profesního společenstva(sdružení) jako garanta kvalifikace.

Karel Bureš,

sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea

Foto: ukázky vlastní tvorby z archivu autora

Bude âESKÉ UMùLECKÉKOVÁ¤STVÍ znovuzrozeno?

Zamy‰lení nad problematikou staro-dávného fiemesla u nás pfiipraviljeden z nejpovolanûj‰ích - mistr umû-leckého fiemesla, umûleck˘ kováfia restaurátor Karel Bure‰. Ve svémfiemesle vytváfií nejen pozoruhodnádíla, zachraÀuje vzácné památkyminulosti, ale dokáÏe také pfiesnû formulovat své názory.

V B¤EZNU SE USKUTEâNILA V PRAZE PREZENTACE 2. MEZINÁRODNÍHO VELETRHUPRO AUTOMATIZACI, MONTÁÎ, ROBOTIKU A VIZE AUTOMATICA. TENTO V¯ZNAMN¯ VELETRH SE KONÁ OD 16. DO 19. KVùTNA V MNICHOVù A CHCE P¤EDSTAVIT INOVAâNÍTRENDY OBORU.

Prezentace se účastnili generální ředitelveletržní správy Mense München NorbertBargmann, manažerka veletrhu Monika Decha ředitel sekce robotiky Thilo Brodtmann. Začeskou stranu byli přítomni někteří čeští vysta-vovatelé. Letos se veletrhu Automatica účast-ní pět firem z Česka a Slovenska.

Inovujte své podnikání!Už při prvním ročníku na mnichovském veletr-hu pořadatelé Automatiky spolupracovalis odborným svazem pro robotiku a automati-zaci VDMA. Toto spojení zaručilo Automaticeklíčové postavení hlavního mezinárodního vele-trhu v celém odvětví. Automatica poprvé před-staví pod jednou střechou všechna tři odvětvíautomatizace. Jako při své premiéře v roce2004, i nyní veletrh nabízí novinky v odvětvírobotiky a automatizace. Úspěch u odbornéveřejnosti tkví v inovačním duchu mezinárodní-ho veletrhu, který provází celým řetězcem tvor-by produktu. Právě dvouroční periodičnostsouzní s inovačními tendencemi oboru.Sledování nejnovějších technologií je pod-mínkou konkurenceschopnosti firmy, kteráaspiruje stát se celosvětově konkurence-

schopná. Každý návštěvník zde nalezne opti-mální automatizační řešení, které usnadníproces jeho výroby na maximum.

Co nabídne druhý ročník AutomatikyStruktura nabídky veletrhu je dána oborově.Tematicky se člení na systémy umístění, tech-niku pohonu, senzoriku, techniku zařízení,bezpečnostní techniku, techniku zásobování,software, služby a výzkum či technologie.Automatica očekává přes 700 vystavovatelůz 38 zemí, třetina z nich se představí vůbecpoprvé. Podíl zahraničních vystavovatelů jezhruba 26 procent, a to především z Itáliea Švýcarska. Ve srovnání s rokem 2004atraktivita veletrhu roste. Na první Automati-ku v roce 2004 přišlo přes 17 tisíc odbor-ných návštěvníků, kteří nejlépe hodnotiliúčast leaderů trhu a atmosféru veletrhu.Ocenili také šíři nabídky.

Současně s Automatikou se koná významnéMezinárodní sympozium o robotice (ISR) spo-lečně s největší německou konferencí o tomtotématu: Robotika 2006. Cílem kongresuISR/Robotik, jenž se koná v Mezinárodním

kongresovém centru Mnichov blízko veletrž-ních hal, je upozornit na aktuální tendencevývoje, tržní trendy a technologie z oblastirobotiky. Ve spolupráci s Institutem technolo-gie a automatizace (IPA) se koná atraktivní pře-hlídka na téma servisní robotika. Představínávštěvníkům systémy mimo jiné k tématůmservisní roboti k asistenci a v domácnosti,v transportu, manipulaci a k dohledu. Takéobor průmyslového zpracování obrazu prezen-tuje ve zvláštní přehlídce budoucnost odvětví.

Táňa Švrčková

Foto: ČTK

VELETRHY str. 50 květen 06 VELETRHY str. 51 květen 06

Automatica- zefektivnûte své podnikání na maximum!

ENVIBRNO23. 5.-25. 5. Brno - Výstaviště12. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbua ochranu životního prostředíE-mail: [email protected] http://www.bvv.cz/envibrno

VODOVODY - KANALIZACE23. 5.-25. 5. Brno - Výstaviště12. mezinárodní vodohospodářská výstavaE-mail: [email protected]

FOR HABITAT25. 5.-28. 5. Praha - PVA Letňany13. veletrh bydlení, nábytku, realit, renovacía rekonstrukcíE-mail: [email protected] http://www.forhabitat.cz

FOR KIDS25. 5.-28. 5. Praha - PVA Letňany2. veletrh pro dětiE-mail: [email protected] http://www.abf.cz

FLORA PROFI2. 6.-4. 6. Olomouc - Výstaviště FloraZahradnický veletrh E-mail: [email protected] http://www.flora-ol.cz

LETNIČKY2. 6.-4. 6. Litoměřice - VýstavištěKvětinová show na Zahradě ČechE-mail: [email protected] http://www.zahrada.cech.cz

VÝSTAVA O BYDLENÍ2. 6.-4. 6. Litoměřice - VýstavištěVše o bydlení, sklo, keramika, mezinárodnísraz historických vozidelVýstavy, spol. s r. o.E-mail: [email protected] http://www.zahrada.cech.cz

AUTOTEC3. 6.-7. 6. Brno - VýstavištěMezinárodní veletrh užitkových automobilů,

dílů, příslušenství a servisní techniky (2. 6. tiskový a odborný den)E-mail: [email protected] http://www.bvv.cz/autotec

MINERVA3. 6.-4. 6. Litoměřice - VýstavištěPoradna zdraví a esoterikyE-mail: [email protected] http://www.zahrada.cech.cz

SLAVNOSTI PIVA, ANTONÍNSKÝJARMARK9. 6.-10. 6. České Budějovice - VýstavištěPrezentace pivovarů , nealkoholické nápoje,potraviny, suvenýry a vše, co k dobrému pivupatříE-mail: [email protected] http://www.vcb.cz

Rubriku připravuje:

Břetislav Fabián,

ředitel úřadu SOVA ČR

NABÍZÍME P¤EHLED NùKTER¯CH AKTUÁLNÍCH âLENSK¯CH VELETRHÒ A V¯STAV, KTERÉ PO¤ÁDÁ SOVA âR V OBDOBÍ OD 23. 5. DO 24. 6. 2006

25. - 26. května 2006

Regionální kolo SUSO pořádané při 13. ročníku veletrhu bydlení, realit, renovací a rekonstrukcí FOR HABITAT Praha(Praha, PVA Letňany, pořádá ABF, a.s.)

15. - 16. června 2006

Regionální kolo SUSO pořádané při 15. ročníku výstavy stavebnictví FOR ARCH Karlovy Vary (Zimní stadion Karlovy Vary, pořádá ABF, a.s. a Regionálnístavební sdružení Karlovy Vary)

19. - 21. září 2006

Mezinárodní finále 10. ročníku SUSO pořádané při 17. mezinárodním stavebním veletrhu FOR ARCH Praha 2006(Praha, PVA Letňany, pořádá ABF, a.s.)

Více na www.suso.cz

(red)

SoutûÏ uãÀÛ stavebních oborÛ (SUSO)®

Pfiedstavujeme vám program 10. roãníku SoutûÏe uãÀÛ stavebních oborÛ(SUSO)® za ‰kolní rok 2005/2006. Komora.cz je jedním z mediálních part-nerÛ této v˘znamné soutûÏe podporující kvalitní uãÀovské ‰kolství.

inze

rce

Studiu cukrařiny se věnovala na Vyšší cuk-rářské škole v Paříži. Odnesla si odtudnadhled, smysl pro profesionalitu a úctuk řemeslu. Právě ve Francii si vybrala čoko-ládu jako své životní profesní téma. V PrazeMirka provozuje cukrářské studio a takéDětskou kulinářskou školičku, protože jibaví učit děti prvním krůčkům v profesi. Ve svém smíchovském studiu se také při-pravuje na mezinárodní závody. Z nedávné-ho Světového poháru cukrářů v Basileji sidomů přivezla bronzovou medaili a z cuk-rářské olympiády v Sydney dokonce stříbro.

Jaké je kouzlo čokolády, které vás tolik láká?Láká mě její nevyzpytatelnost. Čokoládavyžaduje celého člověka a vášeň, má totižchuť, kterou buď nenávidíte, nebo milujete.A také mě fascinuje její teplá elegantní sametová krása. Čokoláda dokáže být vděčným diskuzním tématem,provokuje všechny smysly. Ano, chce celéhočlověka, a pokud ho nemá, dokáže pěkněpotrápit!

Viděla jste film Čokoláda? Samozřejmě, ne jednou a upřímně vámmusím říci, že pokaždé se mně úžasnéposelství toho filmu dotýká. V mnohém jsmes jeho hrdinkou stejné. I já musela rozbítpomyslnou urnu, abych pochopila smyslsvého života a také byla schopná jasně sidefinovat, kde je moje místo.

V případě čokolády přemýšlíme nanejvýšo tom, jak ji nejrychleji rozbalit, zato vyji vnímáte jako úžasnou tvarovacíhmotu. Kde pro práci s čokoládou bere-te inspiraci?Všude kolem sebe! Z čokolády můžete tvořitopravdu cokoli. Kolem nás je tolik krásnýchvěcí, které lze uchopit a vnést je do čokolá-dové hmoty. Pomůže i nálada. A nemyslímtím jen radost a pozitivní energii. Můžete býtnaštvaná, mít trápení nebo mindrák, alevoňavá horká čokoláda vás okamžitě posou-vá jinam. I trápení se může prolnout dokrásy. Sochaři tvoří sochy, malíři malují, jározehřeju čokoládu a chladnoucí hmotu začí-nám tvarovat. Promítám do ní všechnomožné, své radosti, problémy i sny jsemschopná dát do čokolády.

Jak probíhá příprava špičkového cukrá-ře na mezinárodní soutěž? Příprava na mezinárodní soutěž je podlemého soudu stejná jako trénink vrcholovéhosportovce. Trénujete denně v práci, neustáleobjevujete nové prvky a snažíte se zdokona-lit. A vlastní příprava před soutěží už jepotom náročná nejen pro mne, ale i mé nej-bližší. Nesnesu totiž kolem sebe dotazy nato, co právě dělám a jaký finální tvar tvořím.Nejlépe se mi pracuje v noci. Jsem sama,pouštím si muziku a jsem tak zabraná dopráce, že vůbec nevnímám čas. Ocenění zesoutěže proto nepovažuji pouze za svouzásluhu, ale i za výsledek neskutečné trpěli-vosti mé rodiny.

GASTRONOMIE str. 52 květen 06 GASTRONOMIE str. 53 květen 06

âokoláda jakosen

A kolik něco podobného stojí? Peníze, to je věčný problém! Soutěže v gas-tronomii u nás bohužel nejsou natolik známé,aby firmy měly zájem o sponzorování „něja-kých cukrářů či kuchařů“. Naše gastrono-mické firmy stále ještě nevidí účast v podob-né soutěži jako možnost vlastní prezentace.Nejsme hokejisté nebo fotbalisté, přestožebychom lidem měli být stejně blízcí. Každýpřece rád jí i mlsá! Nicméně je pravda, žečást peněz na mou přípravu pochází odsponzorů a zbytek je z mého zdroje.A částka? Dost záleží na významua místě soutěže. Například finančnínáklady na mou přípravu na olympiáduv Erfurtu se pohybují v částce vyšší než200 tisíc Kč.

Je výuka učňů, které se věnujete,finančně nákladná? Vyučuji francouzskou a uměleckoucukrařinu. Obvykle tedy nepoužívámvýrobky běžně dostupné na našemtrhu. Mnoho surovin si vozím přímoz Francie. Studenti se u mne seznamujís absolutními novinkami. Jen pro příklad:při výuce používáme jako jediné výukovécentrum čokolády Origin /belgická čoko-láda dle země původu kakaových bobů/,kandované květy sakury a fialek, mand-lovou mouku, olej z citrusových květů,Bourbon vanilkové lusky, plátkové zlatoapod. Připočtete-li náklady na nájem,energii a vybavení, je logické, že našefinanční náklady jsou poměrně vysoké.Jsme maličké, ale špičkově vybavenécukrářské studio, zaměřené na umě-leckou cukrařinu a výrobu čokolády.Přicházejí ke mně velmi mladí, alei starší studenti. Ti už obvykle přesněvědí, co od života chtějí a je jim jasné, žekrásné povolání, v němž mohou lidemsladit život, se zvolna stává jejich vášní.

Kolik podobná práce spolkne časua energie?Čas a energii, kterou do toho vkládám,nemůžete změřit. Nedovedu vám přesněodpovědět. Jen pro představu - můj pra-covní den, to je asi tak 14 až 16 hodinpráce. Mám ale zároveň ohromné štěstí.Pokud je má práce pohodová, nebo právěvymýšlím receptury a modeluji, znamená promne zároveň i relaxaci a dobití ztracenéenergie.

Je cukrařina v Čechách vážená profese?Cukrařina se dnes obecně vnímá jako méně-cenné řemeslo. Považuji to za jednoz mnoha příšerných dědictví po bolševicích.Každý přece dobře zná hlášky podobnéhotypu, jako že "muž přece nebude péct bábo-vičky...“ A právě podobné řeči dokázalyodsunout naše řemeslo do kouta. Ve světěpřitom v této profesi zcela jednoznačnědominují muži. Mají ohromné úspěchya svým okolím jsou za své umění ctěni.Málokdo z nás si uvědomí, že téměř každý si denně dopřeje něco sladkého. A za každým tím soustem musí ovšem být

člověk, který je dokáže vyrobit. I Napoleon sivážil svého pekaře více než generálů, proto-že právě pekař "činil vojáky silnými!"Ale cítím, že už i u nás zvolna nastává výraz-ný posun v kultuře jídla a stolování. Cukraři-na se dnes vyvíjí obrovským tempem. Vyža-duje téměř laboratorní znalosti surovina jejich fyzikálních vlastností a konkurencev naší profesi neustále roste. Je to věc, kterámě nesmírně těší.

Jaký máte profesní sen?Sny se přece nemohou říkat nahlas, abyneutekly! Mým velkým snem je připravitúspěšně do života co nejvíce adeptů tétokrásné profese. A pak mám jeden osobnísen. Je o maličké kavárně, kterou budu pro-vozovat a sama si v ní všechno vyrobími prodám. Nikdo přece nemůže prodat prácidruhého lépe, než ten, kdo ji sám s láskouvytvořil.

Je na obrazovkách českých televizídostatečný počet pořadů, které se věnu-jí gastronomii?Dostatek? Vždyť žádné nejsou! Alespoň netakové /myslím, že jeden běží na ČT/, kteréby odpovídaly mým představám. Právě pro-fesionalita a originalita účinkujícího jsoupřece tím, co divák hledá! Snaha přiblížit se

domácí kuchyni a stylu je poněkud chybná,na to si přece nemusíte pouštět televizi.Právě profesionální „vychytávky“ odborníkůlákají - mohou pomoci hospodyňkám zbavitse frustrací, že nic neumějí. A tady mluvímz vlastní zkušenosti, kterou mám z výukylaiků. Mrzí mne také, že je u nás velice opo-míjený „food styling“, který je jinde ve světězcela profesionální. Tyto pořady však vyža-dují i naprostou profesionalitu kameramanů.Jídlo musí provokovat smysly. Působit navás tak, že dostanete chuť vlézt do té„bedny“ a ukojit chutě. Je to o barvách, grá-cii pohybu a znalostech surovin. A také

o energii a vitalitě, kterou musítez podobného typu televizního pořadu

zcela zákonitě cítit. Ale nezoufám si, stálevěřím, že se jednou dočkáme láskyplné-

ho pořadu o jídle.

Je cukrařina lukrativní záležitost?Je to živnost střední velikosti, kterou vládaničí, přestože je tou největší silou a produkcíreálných financí do státní pokladny. Překva-puje mě to, protože vím, že právě tato vrstvaje jinde ve světě hodně podporovaná. Alepokud cukrařinu děláte poctivě a stavíte nakvalitě, může se vaším přičiněním vyvinoutdo velmi lukrativního podniku. Znám kolegy,kteří byli nezaměstnaní a začínali domav kuchyni. A dnes mají vlastní provoz. Alespojíte-li si špatnou legislativu, stereotypsupermarketů i mnoha malých provozoven,které si navzájem likvidují obchodní prostor,cukrařina zatím zrovna na růžích ustlánonemá.

Dopřejete si něco sladkého ve svémvolnu při relaxaci?

Sladké přece musím mít ráda! Všechnoochutnávám tak, aby chutě hrály v danétónině a byly zcela vyrovnané. A můj relax?Jednoznačně je to moje rodina. Dokážu sipohodu se svými nejbližšími dokonalevychutnat. Miluju klid, ticho, zahradu, psaní,výtvarné umění a také Afriku. Jistý čas jsemtam žila a stále se za její tajemnou krásouvracím.

Jak se správně jí čokoláda? Tak snadno to nelze říci. Kdo se chceo čokoládě něco dozvědět, může se na mnekdykoli obrátit. Ale nesnáším, když se lidé dočokolády jen tak bez rozmyslu zakousnou.Čokoláda si přece zaslouží mnohem víc. Jeto kouzlo, fenomén, vybočení ze stereotypu,čokoláda může být nenáviděná i milovaná,jak už jsem říkala v úvodu. Čokoláda je sena navíc přesně takový, jaký si jen vy samipřejete mít.

aš

Foto: Dagmar Hájková

Čokoláda vyžaduje celé-ho člověka a vášeň, mátotiž chuť, kterou buďnenávidíte, nebo milujete.

Cukrafiina je zvlá‰tní profese. VyÏaduje fantazii, cit a pfiitomfiemeslnou zruãnost. Dovede b˘t nûÏná a zároveÀ namáhavák padnutí. Mirka Slavíková je umûlecká cukráfika s mimofiád-n˘m talentem. Sv˘m umûním dokázala zaujmout svût.

âECHÒ, KTE¤Í INVES-TUJÍ DO NEMOVITOSTIV ZAHRANIâÍ, STÁLEP¤IB¯VÁ. PRVOTNÍMPOPUDEM âASTOB¯VÁ SEN O REKREACI„VE SVÉM“ NA ATRAK-TIVNÍM MÍSTù, âÍM DÁLVÍCE SPOJEN¯ S P¤ED-STAVOU ZMùNY KLIMA-TU V DÒCHODOVÉMVùKU. DRUH¯M DÒVO-DEM TAKOVÉ INVESTI-CE JE DOPLNùNÍ PORT-FOLIA, A TO DO NEMO-VITOSTÍ, KTERÉ VYTVÁ-¤EJÍ BUë OKAMÎIT¯ZISK, NEBO SE ZHOD-NOCUJÍ âASEM.

A nejde o nereálnou perspektivu. Samotnéživotní náklady jsou i v některých lákavýchexotických destinacích přiměřené našim pod-mínkám. Výhodou je, že zmíněné aspekty sevzájemně nevylučují, naopak, efekt investicemohou znásobit. Šampionem z tohoto pohle-du bylo v posledních letech např. Španělsko,kde průměrná cena atraktivních nemovitostíročně rostla až o cca 15 %. Dle dosavadníchzkušeností naší společnosti se letní sídlakupují spíš v létě a horská v zimě. Před filo-sofií nákupu s předstihem dávají klienti před-nost výběru nemovitosti spojenému sesezonní dovolenou. Nejčastěji přicházejís konkrétní představou, že míří tam a tam,nebo se vrátili odtud a odtud a žádají, aby-chom jim v místě vytipovali nějakou nabídku.Z devadesáti procent je to Evropa, přede-vším Středomoří, z deseti pak USA, Karibik,příp. některé další exotické země.

Vstup do EU pomohl

I když hlavní boom možná opadá, historickyu nás začalo fungovat jako cílová destinacehlavně Španělsko. Některé jeho části, včetněostrovů, lze v příjemném klima obývat většíčást roku nebo i celoročně. Obecně platí, žena Kanárských ostrovech lze investovato něco levněji než ve vyhlášených oblastechna pevnině či Baleárech. Ač růst cen španěl-ských nemovitostí začíná stagnovat, přisprávné investici lze stále při dobrém výběrupočítat s několikaprocentním zhodnocenímročně. Naopak novou cílovou destinací se stává Itá-lie, která do vstupu České republiky do EUuplatňovala restrikce, jež koupi nemovitostipro naše občany velmi komplikovaly. Dnes jeaplikován stejný princip jako pro ostatní členyEU, tedy volný pohyb kapitálu. Z rekreačníhohlediska jsou zajímavé např. lokality na Italskériviéře, kde lze pobyt u moře spojit bez pro-

blémů s lyžařskými výlety do nedalekých hor.Především při individuálním jednání se uplat-ňuje princip smlouvání. Původní nabídka (narozdíl od ostatních evropských zemí) tedystanoví zpravidla jen výchozí pozice. Populár-ní začínají být i staré usedlosti v turistickyklidnějším vnitrozemí. Avšak pozor. Např. napodstatném území Toskánska je zakázánanová výstavba, a tak i naprosté ruiny se tuprodávají v porovnání s dalšími regionydraho.

Na riviéře či v Alpách

Se zajímavou pobídkou přišla francouzskávláda. Jednou z možností, jak výhodně kou-pit vlastní nemovitost v Savojských Alpáchnebo na Azurovém pobřeží jsou tzv. „lease-back“ programy. Jedná se o státem garan-tovaný projekt podpory výstavby novýchbytů a turistického ruchu, který kupujícímuzaručuje možnost nemovitost využívat prosebe a zároveň vydělávat na jejím dalšímpronájmu. Investor kupuje nemovitost zazvýhodněných podmínek (např. nemusí platit19,6% DPH!) a zároveň souhlasí, že jeho bytbude prvních devět až jedenáct let spravo-ván renomovanou správcovskou firmou.V tomto období má majitel právo byt každo-ročně využívat podle dohody, zpravidla pěttýdnů v roce. Po zbytek roku bude byt pro-najímán s tím, že správcovská firma garantu-je pětiprocentní roční výnos a navíc hradídrtivou většinu poplatků a daní spojenýchs provozem nemovitosti. Po uplynutí stano-veného období může majitel svůj byt využí-vat neomezeně. Tato praxe je uplatňovánave většině známých lyžařských centrech veFrancii, např. Tignes, Val d’Isere, Méribel,Valberg a v přímořských oblastech u Can-nes, Nice, St. Tropez apod. Nabízeny jsouzejména byty o rozměru 30 až 60 m2 v men-ších apartmánových domech. Ceny začínají

LIDÉ A STYL str. 54 květen 06 LIDÉ A STYL str. 55 květen 06

na úrovni 100 000 EUR včetně základníhovybavení. V rámci programu je navíc možnérecipročně využívat studia v dalších lyžař-ských střediscích, případně na francouz-ském pobřeží, ve Španělsku nebo na Sardi-nii ( Pozor: Nepleťme si s nabídkami typutime-sharing.)

Levnější varianty

Mnoho Čechů stále srdcem inklinuje k Chor-vatskému pobřeží. Ale nejsme jediní.O investiční a rekreační možnosti se tu zají-mají i lidé ze západní Evropy a ceny nemovi-tostí tu v posledních letech rychle rostou.Vzhledem k událostem z 90. let je všakpoměrně velké množství těch, které nemajík dispozici potřebnou dokumentaci a je tedynutné je dobře prověřit. Na druhou stranuněkteré stavební pozemky je možné koupitrelativně levně. Cenu je však dobré zvážitspolu s riziky, které přináší případná vlastnívýstavba. Nemovitost v Chorvatsku navícnemůže koupit cizinec coby fyzická osoba,ale akt je nutně spojen se založením tamníobchodní společnosti. Problém lze ale např.obejít dlouhodobým pronájmem vázanýmpředkupním právem s vizí, že se podmínkyv brzkých letech změní. Postupně se vracíme do Bulharska. Někteřínaši podnikatelé tu už provozují své restaura-ce a hotýlky a dál lákají českou klientelu.Ceny nemovitostí se zde v určitých lokalitáchnavyšují až o 20 % ročně a je předpoklad, že i dále porostou. Přesto v porovnání seŠpanělskem, Francií ale i Chorvatskem jsoustále ještě výrazně nižší.

Exotika na přání

Zájem solventnějších investorů je takéo některé destinace v USA, konkrétně v Kali-fornii či na Floridě. Ceny jsou určené atrakti-

vitou daného mikroregionu či konkrétní loka-lity, v němž se nemovitost nachází, i typemprojektu výstavby. Podmínky investic semohou v jednotlivých státech částečněodchylovat. Dominikánská republika a Belize jsou proinvestory zajímavé nejen coby exotické ráje,ale i výhodná teritoria k přesunu podnikání.Např. na Belize jsou až třetinové ceny oprotiBahamským ostrovům a oproti většině okol-ních zemí je tu úředním jazykem angličtina. Naše společnost, podobně jako jiné většíagentury zabývající se touto činností, jeschopna zprostředkovat koupi nemovitostii v jiných koutech světa. Nejde však užo „masovou“ nabídku, ale individuální přáníklienta, který má konkrétní představu.I v takovém případě můžeme na základěosobní konzultace vytipovat „bezpečné “a atraktivní lokality, kde lze očekávat zhod-nocení vložených prostředků i těžit z výhodpoměrně nízkých životních nákladů. Většinunemovitostí nabízíme na principu smluvníchvztahů se zástupci developerů pro Českourepubliku. Kromě toho máme nabídky odagentů zahraničních realitních společností.Specifické požadavky klientů pak řešímes externími spolupracovníky konkrétnízemě.

Co je dobré vědět

Koupě nemovistoti v zahraničí odvisí od indi-viduálních zákonů daného státu, ač základníprocedury se řídí všeobecnými realitními pra-vidly, v Karibiku podobně jako u nás. Rozdílje především v tom, jaké dokumenty jsouvyžadovány, co musí obsahovat kupnísmlouva, např. že v Itálii musíte mít daňovéčíslo a tamní adresu… Ve většině „spolehli-vých“ zemí však hraje dominantnější roliv celém procesu místní notář. Právě jímmusejí být připraveny kupní smlouvy s tím,

že ručí za všechny jejich náležitosti, je zod-povědný za to, že nemovitost odpovídá kup-ním parametrům a převod proběhne v rámcizákona. Notář si účtuje zhruba jedno až dvěprocenta z kupní ceny nemovitosti. Tentopoplatek, podobně jako daň z převodunemovitosti, zápis do katastru nemovistostí,kolkovné atd., je obsažen ve vedlejšíchnákladech spojených s koupí nemovitosti,které tvoří cca 10 % z kupní ceny. Nejlevnějšíje v tomto ohledu Rakousko (cca 7 %), nejd-ražší Itálie (cca 12 %). Pořízení nemovitostis dražším zařízením je, právě vzhledemk vázaným poplatkům, proto vhodné smluv-ně rozdělit na stavbu jako takovou a samo-statně na její vybavení.

Možnosti financování

Získat hypotéku u většiny velkých bankv zemi, kde se nemovitost nachází, není pro-blém. Legislativa nenastavuje žádná omezenía banky nabízejí financování 60 až 70 % cel-kové ceny. Úrokové sazby jsou podobnéjako u nás. Vyžadováno je daňové přiznánía zástava danou nemovitostí. Bohužel, českébanky se zástavou v zahraničí zatím praco-vat neumějí. Problém řeší maximálně formouhypotéky, kdy klient musí ručit některou jinounemovitostí na našem území. Rizika spojená s koupí nemovitostí v zahrani-čí jsou podobná jako u nás, znásobená všako neznalost cizího prostředí (ověření skuteč-ného majitele, předkupní práva, zástavy,věcná břemena, technický stav nemovitosti,skutečná výměra pozemku, územní plán,pravidla spoluvlastnictví atd.). Nikdy se nevy-plácí realizovat obchod hned a podepisovatjakékoli papíry přímo na místě. Pokud neo-vládáme brilantně cizí jazyk, doporučuje senechat si udělat soudně ověřený překlad.

Iva Ježková

DÛm v zahraniãí?

Není problém.

doplní autorka v pátek doplní autorka v pátek doplní autorka v pátek

doplní autorka v pátekdoplní autorka v pátek

...Nikdy se nevyplácí realizovatobchod hned a podepisovat jakékolipapíry přímo na místě.

Obou známých fotografů jsme sezeptali: Je fotka dobrý byznys?

"Fotograf, který se v dnešních podmín-kách chce uživit, musí být neskutečněflexibilní," tvrdí Dagmar Hájková. "Měl byznát řemeslo, být dochvilný a hlavně -držet slovo. A také se musí přizpůsobitchodu časopisu, pro který pracuje. Musíse zkrátka přizpůsobit těm, kteří ho platí.Fotím už 25 let a jsem ve věku, kdy už simohu říci, že určité věci fotit nebudu.Mnozí z fotografů, kteří v branži teprvezačínají, takovou možnost nemají. A éradigitálních fotografií skutečně nahrávávšem, kdo mají dojem, že fotit dnesdokáže úplně každý. Konkurence jeobrovská. Ale já osobně preferuji přede-vším dokumentární fotku. Chci fotit liditakové, jací skutečně jsou. A opakuji:pokládám za neskutečnou výhodu, že sidnes už mohu dovolit říci, že něco neboněkoho v žádném případě fotit nebudu!""Díky jednoduchosti a vstřícnosti digitálnítechnologie jsme skutečně zaplavenispoustou barevných obrázků na každémkroku," potvrzuje její slova Roman Die-trich. "Zmáčknout to dnes umí opravdukaždý. Bohužel lidem schází obrazovákultura a schopnost orientovat se v tom,co je skutečně dobrá fotografie. Součas-ný trend komerční fotografie se dnes

navíc zhlédl v jakoby nepovedené, ne-aranžované dokumentární fotografii.Určitě i díky tomu fotka, jako médium,ztrácí na ceně. Díky tomu, že se věnujimódní fotce, musím při práci pracovats větším týmem lidí. Fotograf se takvlastně mimoděk stává i režisérem, a toje právě fakt, který mě na naší prácinesmírně zajímá a baví," říká Roman.

Fotografie jako předmět podnikání

Obvykle je mezi lidmi zakořeněná před-stava, že pokud jde o podnikání, je foto-grafie jednoznačně lukrativní záležitost.Náklady na provoz fotografického atelié-ru nepochybně výrazně snížila právěmožnost používat digitální technologii.Přesto musejí fotografové počítat s další-mi náklady. Patří mezi ně práce castin-gových agentur, které vyhledávají mode-ly, kadeřníků, stylistů, přičemž ani jednaz těchto položek není právě zanedbatel-ná. V tomto směru je ideální, pokud sefotografovi podaří získat například zakáz-ku pro některou z reklamních agentur.Práce pro firemní katalog nebo jinýpodobný typ práce je totiž obvyklevýhodnější, než pouhé zveřejnění fotkyv časopisu. "Módní fotka v naší zemi určitě není nijakzvlášť finančně výhodný byznys," potvr-

KULTURA str. 56 květen 06 KULTURA str. 57 květen 06

Je fotka dobr˘byznys?

Dagmar Hájková se věnuje především dokumentární fotografii. Své fotogra-fie publikuje v mnoha časopisech, její fotky dobře znají čtenáři knižních best-sellerů Olgy Sommerové a Jana Krause. Sama tvrdí, že každý člověk, které-ho kdy fotila, ji něčím obohatil, a proto se snaží, aby společné focení bylopro obě strany příjemným zážitkem. A jedním dechem dodává, že neradafotí bulvár. Neuspokojuje ji fotit lidi, kteří jsou téměř denně na titulech bulvár-ních časopisů.

Roman Dietrich se zabývá módní fotografií a jeho jméno dnes v oboru patřík těm nejvíce respektovaným. Téměř denně se pohybuje v ne právě vyrov-naném světě modelingu, stylistů a vizážistů. Přesto pro něho tento fakt nenív žádném případě stresující. "Protlačit přes síto lidí, z nichž každý má něja-kou připomínku, svou vizi k výsledku, s nímž jsem spokojen, bývá někdyfrustrující," potvrzuje Roman. "Ale snad právě proto mě moje práce baví.Rád totiž pracuji s lidmi, kteří mě inspirují."

zuje Roman Dietrich. "Dává ovšem fotografo-vi dost velký prostor k sebevyjádření. Publi-kování fotografií v módních časopisech jenavíc pro fotografa neplacená reklama.Mnoho lidí z reklamního světa totiž právěv módních časopisech hledá inspiraci a refe-rence pro reklamní kampaně a tímto způso-bem si vás potom pro svůj projekt mohounajít. Alespoň tak to bylo v mém případě."

Náš klient, náš pán

"Samozřejmě, že přímá práce pro klienta másvé jasné zákonitosti," doplňuje Roman Die-trich. "Focení v takovém případě musí pro-běhnout ke spokojenosti všech stran. Kon-zultace a přípravy trvají i několik týdnů. Klientvšechno financuje, a proto se snaží koneč-nou podobu zakázky co nejvíce přiblížit svépředstavě. Reklamní agentura vymyslí kon-cept a já navrhnu konečné řešení. Snažím sepřitom obhájit vlastní výtvarnou představu.Občas uspěji, jindy jsem v této snaze méněúspěšný. Z vlastní zkušenosti ale mohu říci,že pokud klient představě realizačního týmuvěří a ten proto cítí z jeho strany důvěru,konečný výsledek je úspěšný." "Roman i já, každý z nás se pohybujeme naurčité straně fotografického spektra, " říkáDagmar Hájková. "Za fotografy, kteří publikujív časopisech, vám mohu říci, že finančněvelmi výhodná je fotografie uveřejněná v bul-váru. Za intimní fotky celebrit, které pořídíklidně i někdo ze čtenářů třeba na pláži nadovolené, se dnes docela dost platí. Dřívejsem také fotila do bulvárních časopisů,nikdy ale ne fotky, které by tomu člověku

měly být nepříjemné. Bolek Polívka mi ovšemjednou řekl, že lidi přemluvím, nafotím je, alejejich fotky potom podobná redakce zneužijetřeba i v úplně jiném článku, než jsempůvodně zamýšlela. A konečný dopad tohokroku se nakonec obrátí proti mně. Od tédoby bulvár nedělám. Miluji obyčejné lidia těší mě, že jako fotografka mohu mít takširokou škálu záběru. Baví mě fotit člověka,který sází brambory, stejně jako ředitelebanky. Úžasné také je, pokud můžete jakofotograf spolupracovat právě s autory, jakojsou Olga Sommerová nebo Jan Kraus. Obajsou neuvěřitelně profesionální, a přestožetřeba Jana Krause znáte jako sarkastickéhomoderátora, při focení mě absolutně respek-tuje. Poznáte díky nim lidi nejrůznějších pro-fesí a životních příběhů. Fotím tak faráře,psychologa nebo tvář týrané ženy, nejsemodkázaná na jeden typ člověka. Fotky proknížky nejsou rozhodně nějak zvlášť lukrativnízakázky, ale pro mne je to radost z pocitu,že díky tomu smím denně zažívat až neuvěři-telné profesní štěstí."

Bez kontaktů je člověk nula

Získat práci v oblasti fotografie záleží podob-ně jako v mnoha jiných uměleckých profe-sích na kontaktech. Kdo není komunikativnía empatický, je v té chvíli v jasné nevýhodě.Nejen talent, příprava a dokonalá znalostřemesla, ale právě kontakty vás mohouv profesi posunout dál."Na kontaktech to vlastně celé stojí," vysvět-luje Roman Dietrich. "Můžete klidně být nej-lepší fotograf na celém světě, ale pokud too vás nikdo neví, umřete hlady.

Na každou větší zakázku vypisují reklamníagentury soutěž a osloví přitom i zahraniční fotografy. Chcete-li ovšem v této konkurenciuspět, musíte nabízet ve správném poměrunamíchanou kvalitu a cenu. Prostor samo-zřejmě zůstává i pro další kritéria. Pokudjsem pro určitého klienta pracoval a on byls mou prací spokojen, stejně jako se mnourád spolupracuje realizační tým, mám jistoušanci zakázku získat. Ale chemie fungujei v našem oboru, nemyslete si! Někdy zakáz-ku nedostanu třeba jenom proto, že někdonemá rád mého agenta nebo produkčního!"

Dělejte práci pořádně, prosadíte se!

Je to krédo, za nímž si oba naši špičkovífotografové stojí. Na lopatky je nedokázalapoložit konkurence, ani digitální doba, kterápřeje fotografům všeho zaměření. Fotka tedydnes může i nemusí být výhodný byznys.Záleží na mnoha okolnostech a hlavně nafotografovi samém."Opravdu se snažím svépovolání dělat, jak nejlépe umím," potvrzujeDagmar Hájková. "Těší mě, že s každým člo-věkem, který kdy stál před objektivem méhofotoaparátu, se mohu kdykoli setkat. A rádise vidíme, protože fotím lidi takové, jací jsou,a nemám potřebu je měnit. Oni to chápoua dovedou ocenit. Vznikají tak nejen kontak-ty, které jsou v branži k nezaplacení, alemnohdy i přátelství na celý život." "Stálemám naštěstí chuť dělat hezké obrázky," potvrzuje její slova RomanDietrich. "Každý z nových projektů vnímámjako výzvu. Zřejmě to lidem vážně může znít jako fráze, ale jsem přesvědčený o tom,že pokud člověk něco dělá z přesvědčení, dříve nebo později se prosadí. Ve fotce toplatí úplně stejně jako v jiných oborech."

aš

Foto: Dagmar Hájková a

Roman Dietrich

Foto na pravé stránce:

Dagmar Hájková

Foto na levé stránce: Roman Dietrich

Kdo si dnes koupí digitální

fotoaparát, má podle v‰eho

dojem, Ïe umí skvûle fotit.

Skuteãní profesionálové se

tomu jenom usmívají. Je to ale

tak jediné, co mohou dûlat. Ti,

kter˘m na kvalitû fotografie

skuteãnû záleÏí, totiÏ dobfie

vûdí, Ïe fotky právû tímto

jevem ztrácejí na cenû. O tom,

jak je to vlastnû s „inflací“

fotografie a fotografÛ jsme

hovofiili s dvûma ãesk˘mi

renomovan˘mi fotografy:

Dagmar Hájkovou

a Romanem Dietrichem

Výstava slovenského moderního malířství zesbírek nejpřednějších slovenských galerií pro-bíhá až do 4. června v Českém muzeuvýtvarných umění v Praze v Husově ulici.Výstava zahrnuje vybraná díla nejvýznamněj-ších slovenských umělců, počínajíc tzv.košickou modernou z doby před 1. světovouválkou (K. Kováry, A. Jasusch), přes díla dal-ších zakladatelů slovenské moderny (G.Mallý, I. Weiner-Kráľ, M. Benka), a malířskýchosobností slovenského meziválečného obdo-bí (J. Alexy, M. A. Bazovský, M. Galanda, Ĺ.Fulla, K. Sokol, přes práce autorů Generace1909 - C. Majerník, J. Želibský, J. Bauernfreund či B. Hoffstädter a výjimeč-né dílo E. Šimerové-Martinčekové inspirova-né francouzskou modernou), až po obrazydalších významných autorů jako je VincentHložník, Ladislav Guderna nebo ViliamChmel a dalších.Autor koncepce výstavy Klenoty slovenskéhomoderního malířství 1910-1949, Ján Abelov-ský, vyslovuje otázku, jestli slovenské uměnítohoto období bylo ve své podstatě moderní.Až na to, že někteří slovenští malíři, napříkladLudovít Fulla, zdůrazňovali slovenský folklor,

nepůsobilo jejich umění nějakou jinakostí odumění českého ve stejné době. A navíc jemožné slovenské umění vnímat jako neoddě-litelnou část českého umění. Téměř všichni,jejichž díla jsou nyní v Praze vystavena, stu-dovali v Praze na Akademii výtvarných uměnínebo na Vysoké škole uměleckoprůmyslové,protože v Bratislavě vysoká škola uměleckáneexistovala. Někteří ovšem studovali veVídni, Berlíně nebo v Paříži a měli tak mož-nost čerpat přímo z evropského moderníhoumění. Slovenští výtvarní umělci museli řešit„paradox slovenské moderny“, totiž fakt, žepřed malířskou autenticitou dávali přednosttématu, jímž obhajovali národní identitu. Slo-venská malířská avantgarda zrcadlila politic-ké osudy slovenského národa, což se proje-vilo podle Jána Abelovského v originalitěa zvláštnosti slovenského proudu. Prioritouvýtvarných počinů z let 1890 - 1949 nebylameta modernity. Vývoj slovenské modernypo zkřížení kultur a tradic, kdy do zaostaléhoagrárního Slovenska na počátku 20. stoletívnikly vlivy z industriálního a individualizova-ného západoevropského modelu, nebyl jed-noduchý. Nedá se stroze konstatovat, že

slovenská moderna svoji podobu získala poté, co přijala podněty ze západní Evropy,naopak se inspirovala periferními a středoev-ropskými proudy, stala se internacionální,a přesto v důsledku zůstala svá a svou umě-leckou autonomii si zachovala. Ostatně,přijďte se sami přesvědčit.

NY

VÝSTAVY A FILM str. 58 květen 06

Klenoty slovenské moderny

Martin Benka: Dvě ženy. 1933. Olej a plátno

Mission: Impossible III. (Mission: Impossible III.)Akční/DobrodružnýUSA, 2006Režie: J. J. AbramsHrají: Tom Cruise, Philip Seymour Hoffman,Lawrence FishburneJiž první květnový čtvrtek vtrhne do našichkin Tom Cruise jako zvláštní agent EthanHunt, odborník na „nesplnitelné“ mise. Jakov předchozích dvou dílech ani tentokrátnechybí nic z toho, co milovník žánru očeká-vá - zběsilé honičky, nebezpečné úkoly,akční scény napěchované adrenalinem až pookraj. Agent Hunt se musí vypořádat s nad-průměrně inteligentním (a nadprůměrněpomstychtivým) protivníkem v podání oska-rového Philipa Seymora Hoffmana, kterýsvou vendetu zaměří nejen na Hunta samot-ného, ale i na jeho partnerku. Režisér J. J.Abrams, známý zatím jako tvůrce úspěšnýchtelevizních seriálů, tak postavil hlavního hrdi-nu před nezáviděníhodnou situaci - někdytotiž bývá lehčí zachránit celý svět než ty,které milujeme.

Šifra mistra Leonarda (The Da Vinci Code)Mysteriózní/Akční/DobrodružnýUSA, 2006Režie: Ron HowardHrají: Tom Hanks, Audrey Tautou, JeanReno, Ian McKellen, Paul BettanyNa plátna kin se konečně dostává netrpělivěočekávaná adaptace románu Dana Browna,„Šifra mistra Leonarda“. Kniha, která se stalacelosvětovým bestsellerem, dokázala popu-dit Vatikán, mnohé církevní organizacea dokonce i Sdružení osob postižených albi-nismem. Na co se tedy vlastně můžeme těšit? Nanetradiční mysteriózní detektivní příběh, vekterém více než podivná vražda v paříž-ském Louvru odstartuje pátrání po prasta-rém posvátném tajemství, jehož odhalení bymohlo otřást celým křesťanským světem.V rolích poněkud nedobrovolných detektivůse představí vynikající Tom Hanks jako pro-fesor náboženské symbologie a AudreyTautou jako krásná francouzská policejníkryptoložka.

X-Men: Poslední vzdor (X-Men: The Last Stand)Akční/Sci-FiUSA, 2006Režie: Brett RatnerHrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart, IanMcKellen, Anna Paquin, Halle BerryFanoušci populární americké filmové série X-Men se pravděpodobně v noci z 24. na25. května příliš nevyspí - po dlouhých třechletech se vracejí mutantí hrdinové a zdá se,že v plné síle. Stará známá parta profesoraXaviera (Patrick Steward) bude opět bojovatse svými protivníky, přívrženci ďábelskéhoMagneta (Ian McKellen). Hlavní hybnoupákou událostí se ale stane především nověobjevený lék, který dokáže zbavit mutantyjejich zázračných schopností. Režisér BrettRatner nám tak bude vyprávět nejen tradičnípříběh soupeření dobra se zlem, ale vylíčíi dramatický boj za uznání mutantů jako hod-notných členů společnosti.

Dita Křivská

Nové ãíslo ãasopisu vám tentokrát nabízí knihy, kteréudûlají radost tûm, ktefií se zajímají o efektivní rozhodová-ní ãi fie‰ení konfliktÛ a pravidla manaÏerského úspûchu, ãise chtûjí dozvûdût, jak získat fyzickou a psychickou ener-gii a správnû ji vyuÏít.

NOVÉ KNIHY str. 59 květen 06

Novéknihy

Kinopoint

Rozhodni a panuj!Jak se správně rozhodovat a získat takkontrolu nad svým životemStehen P. Robbinse, ManagementPress, 260 Kč

Kniha srozumitelně a výstižně charakte-rizuje veškeré dovednosti, které si potře-bujeme osvojit, abychom se umělisprávně rozhodovat. Odhaluje hlavnípřekážky, které stojí v cestě racionálnímrozhodnutím, a krok za krokem ukazuje,jak je překonávat. Dozvídáme se, co senedá naučit ze zkušeností, kdy se stačí

spokojit jen s „přijatelným“ rozhodnutím, proč nás naše instinktymohou klamat. Přední světový odborník v oboru organizačního roz-voje věnuje zvláštní pozornost osobnostním typům a chybám, jichžse lidé při rozhodování dopouštějí. Formou jednoduchých příkladůz každodenního života učí, jak si rozhodování zjednodušit.

100 zlatých pravidel úspěšného manažeraRichard Templář, Grada, 198 Kč

Chcete patřit mezi ty manažery, kteříhladce a bez námahy postupují dopředua budují úspěšně a rychle svou kariérubez ohledu na zavedený systém, mezi-lidské problémy, nedosažitelné cílea pracovní přetížení? Chtěli byste vždyříkat ta správná slova, dělat správné věcia vědět, jak si poradit s každou situací?

A rádi byste byli takto úspěšní, aniž byste se nadřeli a museli vyna-ložit příliš úsilí? Pak potřebujete Zlatá pravidla pro vedení a řízení lidía sebe samého. Dozvíte se, co říkat, jak se chovat a co dělat,abyste dosáhli úspěchu, naučíte se, jak vést a inspirovat svůj týma sebe samého.

Jak řešit konflikty27 pravidel pro efektivní vyjednáváníJiří Plamínek, Grada, 149 Kč

Konflikty nemáme v oblibě, dokonce sejim snažíme vyhýbat. Ale ony tu jsou a myse s nimi musíme naučit žít. O tom, žekonflikty nemusí být naším nepřítelem, aleže jsou naopak samotným základem živo-ta, vás ve své další čtivé knize přesvědčívynikající lektor a úspěšný autor Jiří Plamí-nek. Poradí vám, jak ideálně jednat v kon-

fliktních situacích a dosáhnout co nejlepšího řešení tou “pravou”cestou. Díky 60 obrázkům se v problematice přehledně zorientujete,a pokud se budete držet 27 pravidel řešení konfliktů, máte téměřvyhráno. Praktičnost knihy podtrhuje velké množství příkladů, kteréjako by byly opsány z vašeho pracovního a osobního života.

Štvou vás kolegové? Už nebudou!50 typů protivných lidí, které potkávátev práci, a jak na ně. Andrew Holmes,Dan Wilson, grada, 198,- Kč

Je něco horšího, než štvát se celý denv práci? Schůzky, termíny... nesnesitelníkolegové! Taky vás dohánějí k zuřivostia raději předstíráte telefonické hovory čise ukrýváte na toaletě, jen abyste se jim

vyhnuli? Existuje i lepší způsob, jak se s nimi vypořádat. S humorema nadsázkou vás o tom přesvědčí autoři této knížky. Představí vám50 nejprotivnějších typů lidí, kteří vám jdou v práci na nervy: Stěžo-vatel, Sukničkář, Dinosaurus, Vlezprdelka, Drbna, Tyran, Práskač,Jízlivý bastard - ti všichni nám dělají dennodenně z práce peklo, ale odteď už nebudou. U každého Protivy naleznete jeho přesnýpopis a míru jeho nepříjemnosti, vtipnou ilustraci, ale i konkrétnínávod, jak na něj.

To si musíte pfieãíst!Kolikrát jsme se dočetli ve vzpomínkáchpražských umělců, jak s rodiči chodili naprocházky po Praze a poslouchali zajímavévyprávění o její minulosti. Takových rodičůa dědečků je ovšem čím dále méně, a tak jemusí zastoupit průvodce, a v knize HudebníPraha (nakladatelství Lidové noviny) je tako-vým poučeným vypravěčem její autor JiříFrantišek Musil. Můžete tak putovat po tra-sách na Hradčanech, Malé Straně, StarémMěstě a Josefově podle přiložené mapkys čísly, a určitě lepší bude, když na tuto pouťvyrazíte osobně s knihou v ruce. Jak se uka-zuje, hudba patřila k základní atmosféřeměsta a naplňovala kostely a paláce na kaž-dém náměstí a ulici. Je až s podivem, co tu

žilo hudbymilovných lidí, kteří hudbu buďaktivně pěstovali, pořádali koncerty, nebozvali muzikanty z celého světa. Snad semůže zdát, že průvodce je jen příručka, kterávás poučí o jednotlivostech, ale HudebníPraha je napínavý příběh pražské architektu-ry, hudby a umění vůbec, a především lidí,kteří tu žili a tvořili. Autor chce samozřejmězachytit, co se kde na jednotlivých místechodehrávalo, a přece při velkém počtu jmena událostí to není jen výčet faktů, které sinelze ani zapamatovat, ale když půjdetev jeho stopách, poznáte Prahu zase z jinéhoúhlu. Například je překvapivé, kolik bylov Praze hudebních salonů a divadelních sálů.A je také sympatické, že J. F. Musil nerozli-

šuje mezi německy a česky cítícími hudební-ky nebo pěstiteli hudebního umění. HudebníPrahu je možné mít doma jen proto, aby-chom do ní nahlédli, když něco nevíme,a i pro tuto službu je dobře udělaná - je tujmenný rejstřík, biografie hudebníků, použitáliteratura, snad chybí jen seznam vyobrazení,doprovázející velmi vhodně text neboli auto-rovo zaujaté vyprávění. A můžeme se těšit,že bude následovat Hudební Praha II: NovéMěsto, Vyšehrad, Hudební Praha III: Vinohra-dy, Žižkov. A možná pak přijdou na řadui Dejvice, Smíchov, Bubeneč nebo Strašnice.

ny

Stephen P. Robbins

&Rozhodni

panuj!Jak se správně rozhodovat

a získat tak kontrolu nad svým životem

Knihy z nakladatelství Grada a Management Press si můžete objednat elektronicky v naší redakci na e-mailové [email protected], kde vám zajistíme zaslání vybraných titulů na dobírku. Rubriku připravuje Ilona Sánchezová

Zdá se, Ïe s kvûtnem i mezi nás pfiichází jaro - meze osychají, stromy senám horeãnû snaÏí pfiipomenout, Ïe zelená barva existuje i mimo biliáro-vé herny a pro filmové producenty je ãím dál tûÏ‰í nalákat diváky do‰er˘ch kinosálÛ.

Premiéra: 4. 5. 2006 Premiéra: 18. 5. 2006 Premiéra: 25. 5. 2006

Nedávn˘ nárÛst cen benzinu a motorové nafty opût pfiipom-nûl, Ïe svûtové zásoby ropy vystaãí jiÏ jen v fiádu desítek let.Jaké alternativy ropn˘ch paliv se v souãasnosti nabízejí a jakvypadá jejich uplatÀování v praxi?

Plyn byl první

Na plyn jezdila auta mnohemdříve než na benzin a naftu.První patent na vozidlo poháně-né motorem spalujícím směsvzduchu a svítiplynu byl registro-ván už v roce 1807, první funkč-ní vůz poháněný svítiplynem serozjel v roce 1863, deset let přednástupem benzinových automo-bilů. V současnosti je u nás plyndruhým nejrozšířenějším auto-mobilovým palivem. Přesnějiřečeno tekutý propan-butan,známý pod zkratkou LPG (LiquidPetrol Gas). Síť čerpacích stanicje dnes v ČR dostatečně hustá,přičemž si toto palivo udržujepoloviční cenu oproti benzinu.Pokud si přímo nepořídíme vůzs motorem na LPG, investice doplynové přestavby (asi 15 až 40 tisíc Kč) se majiteli vozu vrátípo ujetí několika desítek tisíckilometrů. Slabinou tohoto palivaje skutečnost, že se také vyrábíz ropy. Poněkud větší perspekti-vu má zemní plyn - jeho světovézásoby by měly vystačit mno-hem déle než zásoby ropy(odhad je 150 let). V tomto ohle-du se jeví jako nejreálnější alter-nativa pro přechodné období,než průmysl technicky zvládneprovoz automobilů na perspek-tivnější palivo (například navodík). Přestavba auta na stlače-ný zemní plyn, pro který se vžilazkratka CNG (CompressedNatural Gas) je dosud dražší (asi60 až 80 tisíc Kč), ale návratnostje poměrně krátká (např. u ŠkodyFabia přibližně po 50 000 uje-tých kilometrech). V prodeji je

i několik málo nových automobi-lů na CNG (Citroen Berlingo 1,4i GNV či vel-koprostorový Fiat Multipla), sestejným motorem jako Berlingoby se u nás měl začít prodávati Citroen C3, své „zemní plyňá-ky“ hodlá představit i Opel. Pro-voz aut na toto palivo u nászatím není příliš rozšířen - chybípředevším síť plnicích stanic.Situace by se měla v nejbližšíchletech změnit i díky podpořestátu, který činí kroky, aby vyho-věl požadavkům Evropské komi-se, podle nichž by do roku 2020v EU mělo jezdit deset procentvozů na zemní plyn, osm pro-cent na biopaliva a pět procentna vodík. Podle dohody pode-psané s vládou by plynárenskéspolečnosti do zmíněného roku2020 měly u nás postavit stoveřejných stanic na CNG.

Vozy na hybridní pohon

Představuje kombinaci elektro-motoru a spalovacího benzinové-ho či naftového motoru, kdyelektromotor v různých jízdníchrežimech buď přímo pohání vůz(pomalá jízda), nebo vypomáháspalovacímu motoru (rozjezd,zrychlování, jízda do kopce).Hlavním výsledkem je předevšímznačné snížení spotřeby spalova-cího motoru při zachování výbor-ných výkonových parametrůvozu. Průkopníky v této oblastijsou Japonci. Například Toyotasvůj hybridní vůz Pria určený protrh představila již v roce 2004.Letos na ženevském autosalonuuvedla modernizovanou verzi

„hybridu“ a netají se úmysly pro-dat letos v Evropě na 25 tisíctěchto vozidel (ve světě jichdosud prodala na 450 tisíc).Nedosti na tom, loni zahájilavýrobu hybridní Prie také v Číně,aby uspokojila tamní rostoucípoptávku. S hybridním pohonemje také prodávána luxusní ToyotaSUV Lexus. V Evropě jsou zatímnejhouževnatější Francouzia Němci - letos se v Ženevě hyb-ridním pohonem pyšnily např.vozy Peugeot 307 CC či CitroenC4 kombinující naftový motora elektromotor, své polínkos vozem SUV Audi Q7 hybrid sipřisadili i Němci. S hybridnímpohonem přichází i Mercedes,jehož spojení benzinového 3,5 lit-rového motoru a elektromotoruuloženého mezi spalovací jednot-ku a převodovku může posloužitjako názorný příklad, jaký je pří-nos této koncepce.

Vodík je favorit

Z hlediska vzdálenější budouc-nosti je tento prvek nejžhavějšímfavoritem, neboť jeho světovézásoby jsou prakticky nevyčer-patelné a jeho využitím nevznikajížádné škodliviny. Na svou příleži-tost si však bude muset nějakéto desetiletí počkat. Bezpros-třednímu masovému rozšířenívodíku pro pohon automobilůbrání především technické pro-blémy, jako je jeho levná výroba,bezpečné skladování, čerpáníi optimální využití v motoru.Vodík se dosud převážně vyrábíenergeticky náročnou elektrolý-zou z vody a pro pohon automo-

bilu je využíván v palivovýchčláncích, ve kterých se jeho che-mická energie mění na elektřinupohánějící elektromotory. Propráci palivových článků je možnévyužít plynný vodík uskladňovanýve speciálních metalhydrickýchnádržích a pro provoz stlačovanýdo vysokotlakých zásobníkův automobilu. Automobily mohoutaké používat kapalný vodík zespeciálních nádrží, ve kterých jenutné kapalný plyn udržovat přivelmi nízké teplotě -253 °C. Vevozidle se kapalný vodík převádído plynného skupenství a využí-vá pro provoz palivových článků.Z uvedených faktů je zřejmé, žecelá technologie je velmi tech-nicky náročná a drahá. Jejímuověřování v praxi se již několiklet věnují například v sousednímNěmecku. V roce 1999 byl namnichovském letišti zahájen pro-voz veřejné vodíkové stanice.Zpočátku sloužila pro letištní auto-busy, které na jedno naplnění ujely150 km, později ke speciálnímvýdejním stojanům s plně auto-matizovaným provozem (je takdosažen nejen komfort, ale pře-devším stoprocentní bezpečnostplnění) začala jezdit i osobní autaBMW. Jedno naplnění trvá přibliž-ně šest minut a automobil poněm může na vodík ujet kolem250 km. Ale ani jiné značky nespí.Svůj koncept vozu na vodíkovýpohon představila na letošnímženevském autosalonu Honda.Vůz Honda FCX by měl palivočerpat nikoli z veřejné, ale z vlast-ní „domácí čerpací stanice“, kterávodík vyrábí ze zemního plynu.

Jan Malý

AUTO MOTO str. 60 květen 06

První tlaková vodíková čerpací pistole

byla představena na konferenci věnova-

né alternativním palivům v Yokohamě,

28. června 2004.

Kalifornský guvernér

Arnold Schwarzenegger 20. dubna

na univerzitě v Davisu podepsal

výkonný příkaz k vybudování tzv.

"vodíkové dálnice" do roku 2010. Do

tohoto data by měly u hlavních kali-

fornských dálnic stát každých 20 mil

vodíkové čerpací stanice.

âímnahradit benzin?

KomoraCZ_210x297mm_spad.indd 1 28.4.2006 11:15:57

vlastní, zařídil Barmoš), závěrečná remíza1:1 s Francií už nic nezachránila. Čs.mužstvo předvádělo těžkopádnouobrannou hru, diametrálně rozdílnou odlehkonohých fotbalistů jiných týmů, a byťod přísné defenzivy trenér Vengloš v roce1990 na MS v Itálii přeci jen ustoupil, povítězstvích v základní skupině nad USA5:1 a nad Rakouskem 1:0 jsme prohráli0:2 s domácím mužstvem a dveře čtvrtfi-nále zůstaly opět zavřené (nic nebylo plat-né, že Skuhravý s pěti góly byl druhýmnejlepším střelcem šampionátu). Následovalo dalších dlouhých 16 letpůstu, kdy jsme se do závěrečných bojůšampionátu neprobojovali. Ale teď je tuznovu Itálie. Co dokáže Brücknerův tým?

Ivan Veselý

V kvûtnu roku 1930 pfiibalil tehdej‰í prezi-dent FIFA Francouz Jules Rimet do svéholodního zavazadla 1800 g váÏící zlatouso‰ku bohynû vítûzství, dílo pafiíÏskéhozlatníka Abela Lafleura, dodnes známoujako Zlatá Niké, a spoleãnû s pouh˘miãtyfimi evropsk˘mi t˘my (Francie, Belgie,Jugoslávie a Rumunska) odcestovali lodíConte Verde do Uruguaye na Compenatodel Mundo, jak se tehdej‰í I. mistrovstvísvûta ve fotbalu naz˘valo.

Přihlásilo se 13 mužstev -a šampionát byl tedy spíše jenmistrovstvím Jižní Ameriky. Alepoložil základ sice dost složitěse rodící, zato však zřejměnesmrtelné soutěže...

Legendární stříbro

Hned druhý šampionát v roce1934 si vyžádal mezi 31 mužstvykvalifikaci, v níž čs. tým vyřadilPolsko 2:1, na MS pak Rumun-sko stejným rozdílem, ve čtvrtfi-nále Švýcarsko 3:2 a v semifiná-le třemi brankami OldřichaNejedlého Německo 3:1. Památ-né římské finále s Itálií bylo mno-hokráte popsáno, takže nenípotřeba se o něm nijak podrob-ně rozepisovat. Jisté je, že se na něm podepsaly předevšímstín fašistických černých košil a ostudný výkon švédského roz-hodčího Eklunda. Byť čs. tým po vedoucím gólu Puče po řaděneuvěřitelných verdiktů zmíněné-ho arbitra v prodloužení nakonecprohrál 1:2, před celým světembyl a stále zůstal morálním vítě-zem tohoto mistrovství.Také další šampionát se hrál tzv.k. o. systémem, ale protože šestz 18 zápasů se muselo prodlu-žovat a tři utkání byla dokonceopakována, od tohoto systémuse definitivně upustilo. Čs. týmvyhrál nad Holandskem 3:0, aleve čtvrtfinále narazil na Brazíliia po původní remíze 1:1 (byťBrazilci hráli od 13. min. v deseti)v opakovaném střetnutí prohrál1:2. To úvodní utkání s Brazilcidochytal Plánička se zlomenou

rukou, takže do opakovanéhonastoupil Burkert. Za prohruvšak rozhodně nemohl.

Kdo je to Garrincha?

Prvního poválečného mistrovstvíjsme se nezúčastnili. Na dalšímve Švýcarsku to dopadlo neslav-ně, když čs. tým už ve skupiněprohrál s Uruguayí 0:2 a s Ra-kouskem dokonce 0:5. Lepší tonebylo ani ve Švédsku, kde jsmesice rozdrtili Argentinu 6:1, aleprohráli se Sev. Irskem 0:1a s NSR remizovali 2:2. Při rov-nosti bodů s Iry se musel hrátrozhodující zápas, který čs. týmv prodloužení prohrál 1:2, takženepostoupil.Před odjezdem na MS 1962 dosvětoznámých lázní Viňa del Marv Chile nedával čs. reprezentacipři jménech čekajících soupeřůŠpanělsko, Brazílie a Mexikonějakou šanci snad nikdo. Jenželegendární stratég trenér Vtlačilsi svolal své hochy a proneslpamátná slova: „Kdo je to tenGarrincha, Gento? Pánové, sly-šel někdy někdo něco něcoo nějakém Suarezovi?“ Záložnídvojice Masopust - Kvašňák pakv úvodní střetnutí skupiny málemnepůjčila Španělům míč a kdyžv 80. min. Popluhár poslal dlou-hatánský pas Jelínkovi, ten jejokamžitě prodloužil na Štibrániy-ho, který v sólu proti brankářinezaváhal, španělská reprezne-tace plná hvězd nemohla pocho-pit, že prohrála. Po remíze 0:0s Brazílií se všemi těmi Garrin-chy, Santosi a spol. jsme měli

postup do čtvrtfinále jasný, uvol-něná prohra 1:3 s Mexikem munemohla zabránit. V tom už vlastně nadplánovémčtvrfinále jsme po Masopustověpřihrávce na Scherera vedli od 4. min. nad Maďarskem 1:0, kte-rýžto výsledek jsme přes obrov-ský nápor soupeře také udrželi.„Byl to brankář Schrojf, kdo námzatlačil oči,“ řekl po zápase tre-nér soupeře Bároti. Už velmisebevědomý čs. tým si pak v semifinále až překvapivě lehceporadil s Jugoslávií 3:1 (Scherer2, Kadraba) a čekalo jej velkéfinále.Brazílii chyběl zraněný Pelé, rázzápasu udával urputný boj zálož-ní dvojice Masopust-Kvašňákproti trojici Zito-Zozimo-Didio střed hřiště. Masopust jejozdobil legendárním slalomema vedoucí brankou, jenže pak doté doby skvěle chytající Schrojfnešťastně vyběhl a Amarildův fal-šovaný míč z velkého úhlu skon-čil za jeho zády. Brazilci se brzynato Zitem ujali vedení - a paknastaly zlomové okmažiky: Pro-radný sovětský rozhodčí Latyševneodpískal jasnou penaltu zaruku Santose, a když se Schrojfdopustil další obrovské chybya z rukou mu vypadl vysokýcentr, Vavá snadno vrátil míč do

prazdné branky a zpečetil výsle-dek. Bylo to ovšem oboustranněskvělé finále, po němž diváciještě dlouho zůstávali na tribu-nách a aplaudovali oběmatýmům.

Konec slávy

Po Chile však čs. fotbalu a pře-devším leckterým funkcionářůmstoupla sláva do hlavy. A přišeltrest: poprvé v historii jsmenepostoupili z kvalifikace na MS1966 a do Anglie cestovalo Por-tugalsko. Za čtyři roky jsme doMexika sice odjeli, ale ponechutné aféře Addidas versusPuma (reprezentační trenéra zároveň trenér Trnavy Markonechal hrát své trnavské hráčev reprezentačním dresu v kopač-kách zn. Puma, protože Trnavaměla s touto firmou sponzorskousmlouvu, zatímco fotbalový svaz- a potažmo i reprezentace - mělsmlouvu s firmou Addidas) a pomezinárdním skandálu a velkýchneshodách uvnitř mužstva čs.„reprezentace“ prohrála s Brazílií1:4, s Rumunskem 1:2 a s Anglií0:1 a bez jediného bodu jelas ostudou domů. Následovala dlouhá 12letápauza, po níž čs. tým, cobymistr Evropy z Bělehradu, odjíž-děl do Španělska s velkýminadějemi. Hned v prvním utkánívšak přišla ledová sprchav podobě remízy 1:1 s do tédoby naprosto neznámým Kuvaj-tem, následovala prohra s Anglií0:2 (když oba góly jsme dostaliběhem 4 minut a jeden z nich,

SPORT str. 62 květen 06 SPORT str. 63 květen 06

I. MS 1930 - UruguayUruguay - Argentina 4:2 (1:2), branky: Dorado,Castro, Cea, Iriarte - Peucelle, Stábile. Nejlepšístřelec šampionátu: Stábile (Arg.) 8 gólů.II. MS 1934 - ItálieItálie - Československo 2:1 (0:0, 1:1) po pro-dloužení, branky: Orsi, Schiavio - Puč. Nejlepšístřelec: Nejedlý (ČSR) 5 gólů.III. MS 1938 - FrancieItálie - Maďarsko 4:2 (3:1), branky: Piola 2,Colaussi 2 - Titkos, Sárosi. Nejlepší střelec:Leonidas da Silva (Braz.) 8 gólů.IV. MS 1950 - BrazílieUruguay - Brazílie 2:1 (0:0), branky: Ghggia,Schiaffino - Friaca. Nejlepší střelec: Ademir(Braz.) 9 gólů.V. MS 1954 - ŠvýcarskoNSR - Maďarsko 3:2 (2:2), branky: Rahn 2,Morlock - Czibor, Puskás. Nejlepší střelec: Kocsis (Maď.) 11 gólů. VI. MS 1958 - ŠvédskoBrazílie - Švédsko 5:2 (2:1), branky: Vaváa Zagalo po 2, Pelé - Liedholm, Simonsson.Nejlepší střelec: Fontaine (Fr.) 13 gólů.VII. MS 1962 - ChileBrazílie - Československo 3:1 (1:1), branky:Amarildo, Zito, Vavá - Masopust. Nejlepší střel-ci: Garrincha, Vavá (oba Braz.), Jerkovič (Jug.),Albert (Maď.), Ivanov (SSSR), L. Sanchez (Chile)po 4 gólech.VIII. MS 1966 - AnglieAnglie - NSR 4:2 (1:1, 2:2) po prodloužení,branky: Hurst 3, Peters - Weber, Haller. Nejlepší střelec: Eusebio (Port.) 9 gólů. IX. MS 1970 - MexikoBrazílie - Itálie 4:1 (1:1), branky: Pelé, CarlosAlberto, Gerson, Jairzinho - Boninsegna. Nejlepší střelec: Müller (NSR) 10 gólů.X. MS 1974 - NSRNSR - Holandsko 2:1 (2:1), branky: Breitner(z penalty), Müller - Neeskens (z penalty). Nejlepší střelec: Lato (Pol.) 7 gólů.XI. MS 1978 - ArgentinaArgentina - Holandsko 3:1 (1:0, 1:1) po pro-dloužení, branky: Kempes 2, Bertoni - Naninga.Nejlepší střelec Kempes (Arg.) 6 gólů.XII. MS 1982 - ŠpanělskoItálie - NSR 3:1 (0:0), branky: Rossi, Tardelli,Altobelli - Breitner. Nejlepší střelec: Rossi (It.) 6 gólů.XIII. MS 1986 - MexikoArgentina - NSR 3:2 (1:0), branky: Brown, Valdáno, Burruchga - Rummenigge, Völler. Nejlepší střelec: Lineker (Angl.) 6 gólů.XIV. MS 1990 - ItálieNSR - Argentina 1:0 (0:0), branka Brehme. Nejlepší střelec Schilacci (It.) 6 gólů.XV. MS 1994 - USABrazílie - Itálie 0:0, na penalty 3:2. Nejlepšístřelci Salenko (Rus.) a Stoičkov (Bul.) 6 gólů.XVI. MS 1998 - FrancieFrancie - Brazílie 3:0 (2:0), branky Zidane 2,Pétit. Nejlepší střelec Šuker (Chorvat.) 6 gólů.XVII. MS 2002 - Japonsko a KorejskárepublikaBrazílie - NSR 2:0 (0:0), branky Ronaldo 2. Nejlepší střelec Ronaldo (Braz.) 8 gólů.

Hráli ve finále1934 Itálie: ČSR: Plánička - Ženíšek, Čtyřoký, Košťálek- Čambal, Krčil - Junek, F. Svoboda,Sobotka, O. Nejedlý, Puč. Mužstvo vedlsvazový funkcionář K. Petrů.Itálie: Combi - Monzeglio, Allemandi - Ferraris, Monti, Bertolini - Guaita, Mezza,Schiavio, Ferrari, Orsi.1962 Chile: ČSSR: Schrojf - Tichý, Pluskal, Popluhár,L. Novák, - Kvašňák, Masopust - T. Pospí-chal, Scherer, Kadraba, Jelínek. TrenérVytlačil.Brazílie: Gilman - D. Santos, Mauro, N. Santos - Zito, Zozimo, Didi - Garrincha,Vavá, Amarildo, Zagalo.

Brazilský hráč Ronaldinho (vlevo) a Ale-

jandro Chichero z Venezuely v kvalifikač-

ním utkání o postup na mistrovství světa,

které se hrálo 12. října v brazilském Belé-

mu.

Čeští reprezentanti Pavel Nedvěd (vlevo) a Petr

Čech před výkopem odvetného utkání baráže

kvalifikace mistrovství světa v kopané proti Nor-

sku, které se hrálo 16. listopadu 2005 v Praze.

Tomáš Rosický v barážovém utkání českých fot-

balistů s Norskem, které se hrálo 12. listopadu

v Oslu.

Kdyby býval byl chytal Kouba?Když bylo slavnému trenéru R. Vytlačilovi 60let, pozval na oslavu také skupinku sportov-ních novinářů. Při té příležitosti vyprávěl i tutopříhodu:„Na šampionátu v Chile měl Vilda Schrojffantastickou formu, všechen tisk ho vynášeldo nebe. Před finále s Brazílií jsem ale zjistil,že naše tlumočnice musí Vildovi vždy překlá-dat, co o něm kde napsali a on se tím pakkochal - prostě mu lezla sláva do hlavy. Říkaljsem si: Pozor, to není v pořádku, ten chlapmůže v tom finále udělat nějakou blbost.Nikdy mi nikdo nesměl mluvit do sestavy,nikdy jsem se s nikým o ní jednoduše neba-vil. Až tehdy! Šel jsem za naším doktorem,vyprávěl mu, co jsem zjistil a zeptal se ho, cosi o tom myslí. Řekl mi: Trenére, když prohra-jete se Schrojfem, stejně budete slavnej.Když to finále ale prohrajete s Koubou,půjdete domů kanálama. No a já tedy kaná-lama rozhodně jít nechtěl, tak jsem postavilSchrojfa. A on tu blbost udělal! Dokoncedvě!“ (ves)

FINÁLOVÁ UTKÁNÍ MS

Legendární brankář František Plánička

Bohynû vítûzství pozvala fotbalisty do Nûmecka

Správné znění dubnové tajenky byl citát Ingvara Kamprada: Filozofií firmy je vytvořit lepší život pro co nejvíce lidí. Tři vylosovaní luštitelé zís-kávají hodnotné knihy: Alena Chrobáková z Frýdku-Místku - Nádherná rána (Management Press), Lumír Drnka ze Stříbra - Digitální fotogra-fie (Computer Press) a Ing. Jaromír Pohl z Hradce Králové - Jak psát reklamní text (Grada). V tomto čísle hledejte citát Anne Burdové. Zněnítajenky posílejte do 28. května 2006 na adresu: Komora.cz, Freyova 27, 190 00 Praha 9. Tři vylosovaní luštitele opět odměníme pěknýmiknihami.

Bauset Pardubice mistrem !Pomyslný závěrečný hvizd rozhodčího ukončil nejvyšší soutěž šachis-tů. Nervy drásající závěr dramatické soutěže přinesl zaslouženýúspěch Bausetu Pardubice, který si mohl dovolit i relativně slabšízávěr a zvítězil s 29 body o „prsa“ před favorizovanou LokomotivouBrno A, která měla o pouhopouhý bod méně. Brňané si tak s týmemsloženým z hvězd musejí na titul počkat nejméně jeden rok. Bronzpatří překvapivě - ale zcela zaslouženě - s 21 body SK Zlín. Tentocelek jde výkonnostně nahoru a rozhodně o něm ještě uslyšíme. Čtvr-té místo patří týmu Mahrla Praha s 20 body a pátý je HagemannOpava s 19 body. Šesté místo patří překvapivě Labortechu Ostravaa sedmá je INGEM Plzeň se stejným počtem bodů jako Mahrlaa INGEM. S odstupem dalších tří bodů je Vyšehrad. Tým složenýz velkých osobností ostudně prohrál poslední dvě kola, na to úplněposlední pak přijel dokonce jen se sedmi hráči (hraje se v osmi).Následuje Zikuda Turnov a TŽ Třinec. Žádná sláva, ale letos se nikdonemusel v závěru soutěže sestupu bát, neboť bylo od začátku jasné,že sestoupí Brno „B“ a Pankrác. No - a na podzim to celé začneznovu.Dnešní úloha je historická a připomene nám sílu mistra světa z let1927 až 1935 a 1937 až 1946 Alexandra Aljechina. Bílý na tahuvyhraje.

Ing. Miloslav Netušil , mistr FIDE

RELAX str. 64 květen 06

·ACHY

Řešení z minulého čísla:Mladý nadějný Tomáš Kulhánek efektně zakončil partii s Fuchsem 1. Sxh7+! Kxh7 2. Jg5+ Sxg5 3. hxg5+ Kg8 4. Dh5 Je7 (jediné) 5. g6 Jxg66. Dxg6 Df6 7. Dh7+ Kf7 8. Vh3 Dd8 9. Vf3+ Ke8 10. Vxf8+ a černý se vzdal, protože po 10. …. Kxf8 11. Dh8+ Ke7 12. Sg5+ ztrácí dámu.

Jsme mistři!Italská Lucca hostila v únoru tohoto roku nejlepší luštitele sudokuz celého světa. Lítý boj, přerušovaný jen zuřivými tahy gumy, kterémísty prodíraly zbytky papíru, nakonec přinesl vítězství našim bar-vám. Křehká Jana Tylová se stala mistryní světa! Za tak skvěloureprezentaci dostala dokonce i gratulaci od prezidenta České repub-liky Václava Klause. Jana je chytrá žena z Mostu a luští sudoku již

šest let. Tedy, tehdy se sice neluštilo sudoku, ale tzv. „latinské čtver-ce“, které později dostaly dnešní jméno. Nic nenechává náhoděa řeší ještě dalších pět různých hlavolamů. I mistryni světa se někdymůže stát, že se hádanka prostě nezdaří a musí vzít gumu a zkusitto celé znovu, ale takovýchto případů je velice málo. Úspěch je totižvždy deset procent talentu a devadesát procent práce. Takže hodněúspěšně vyřešených sudoku - a za rok uvidíme!

SUDOKU

Vylosování výherci hodnotných odměn za správné vyluštění dubnové-ho sudoku: Dana Repetná z Drachkova - Efektivní komunikace,Antonín Filirášek z Ústí nad Labem - Psychologie pro ekonomya manažery a V. Teclová z Lanškrouna - Štvou vás kolegové? Už nebudou!

Řešení z tohoto číslaposílejte do 26. května na adresu:Komora.czFreyova 27190 00 Praha 9

Úspěšné luštiteleodměníme knižníminovinkami.

KfiíÏovka o ceny!RELAX str. 65 duben 06

Souhlasím, aby Hospodářské komora České republiky využila moje osobní údaje k nabídce svých produktů a služeb. Souhlas uděluji až do doby jeho písemného odvolání.

CENÍK INZERCE str. 66 duben 06

Ceník a technické specifikace pro inzerenty ãasopisu Komora.cz

Kalkulace nových produktů inzercePR článek o firmě: 1/1 A4 40 000 Kč

1/2 A4 22 000 KčFiremní vizitka: 90 x 50 mm 8 000 KčVkládaná inzerce: od 3,50 Kč/kus

Technické parametry pro inzerenty časopisu Komora.czČasopis je tištěn čtyřbarevným rotačním ofsetem s vazbou V2 Vnitřnístrany jsou tištěny na papír LWC 80 g/m2 Obálka je tištěna na křído-vém lesklém papíru 135 g/m2 Velikost dokumentu je 210x297 mm(čistá A4) Zrcadlo sazby pro celostrany je 189x285 mm.

Podklady pro inzerci přijímáme pouze v elektronické podobě podle uvedených specifikací.

Data pro CTP přijímáme ve formátu kompozitního tiskového PDF. Inzeráty musejí být jednostránkové, ve správné velikosti, umístěné na střed, s ořezovými značkami a 5 mm spady po všech stranách. K datům je nutné dodat nátisk se schválenou barevností. Inzeráty zalomené na zrcadlo doporučujeme v zájmu přehlednosti ohraničit půlbodovým rámečkem.

Kontakt: Josef Škoda, manažer inzerce, telefon: 296 646 116,

fax: 296 646 221, e-mail: [email protected], www.komora.cz

Obchodní zastoupení: Rex Praha spol. s r. o., Ing. Zdeněk Fišer,

tel./fax: 222 540 945, e-mail: [email protected]

Komora.cz, časopis o podnikání a pro podnikatele • Vydává: Hospodářská komora České republiky • Redakce: Freyova 27, 190 00 Praha 9, tel: 296 646 606, e-mail: [email protected],

www.komora.cz • Šéfredaktorka: Mgr. Ilona Sánchezová, tel: 296 646 606, 724 613 963, e-mail: [email protected] • Redaktoři: Táňa Švrčková, Bc., Aleš Kosina, Bc., Helena

Jílková, Bc., [email protected], [email protected], [email protected], tel: 296 646 603 a externí dopisovatelé • Inzerce: Josef Škoda, tel: 296 646 116, fax: 296 646 221,

[email protected], [email protected] • Obchodní zastoupení: Rex Praha spol. s r. o., Ing. Zdeněk Fišer, tel./fax: 222 540 945, e-mail: [email protected] • Marketing: Andrea Vojáč-

ková, tel: 296 646 552, [email protected] • Administrativa, odbyt: Martin Adámek, tel: 296 646 024, [email protected], Lucie Slavíčková, [email protected] • Nakladatelský

servis: Štrob, ŠIrc, Slovák s.r.o., Oldřichova 28, Praha 2 • DTP: Pantograph s.r.o., Oldřichova 28, Praha 2 • Distribuce a předplatné: Cortex spol. s r.o., Poděbradská 61a, 198 00 Praha

9, tel: 296 779 122, fax: 266 610 466, e-mail: [email protected] • Aktualizace členské databáze: Irena Ježková, tel: 296 646 675, e-mail: [email protected] • Redakční

rada: Dr. Ing. Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory České republiky; předseda redakční rady • Ing. Břetislav Fabián, ředitel úřadu Společenstva organizátorů veletržních a výstav-

ních akcí ČR (SOVA ČR) • Ing. Miroslav Fischer, Okresní hospodářská komora Most • PhDr. Magda Habrmanová, ředitelka Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje • Prof.

Ing. Jaroslav A. Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady Strojírny Tatra Praha a.s. • Doc. PhDr. Josef Jünger, Csc., rektor Vysoké školy podnikání v Ostravě • Ing. Jaroslav Vítek, člen před-

stavenstva HK Plzeň • Doc. Ing. Antonín Malach, CSc., docent Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně • JUDr. Marie Moravcová, tajemnice Rozhodčího soudu při HK

ČR a AK ČR • Ing. Václav Nepraš, prezident Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm • Ing. Jaroslav Stach, výkonný ředitel České asociace telekomunikací • Evi-

denční číslo: MK ČR E 10663 • Všechny fotografie bez označení: archiv redakce. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Články označené PR jsou placenou reklamou. Redakce neodpovídá

za pravdivost údajů uvedených v inzerátech. • Vychází 11x ročně • Toto číslo vyšlo: 16. 5. 2006 • Příští číslo vyjde: 20. 6. 2006 • Náklad: 22 000 výtisků • Užití článků nebo jejich částí

podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském je možné pouze se souhlasem autora, případně vydavatele díla. Neoprávněný zásah do práv autora a vydavatele se trestá.

výška

1/3 na spad70x297 mm1/3 na zrcadlo63x285 mm


1/3 strany – 29 000 Kč

šířka

1/2 na spad105x297 mm1/2 na zrcadlo94,5x285 mm

výška

1/2 na spad210x148,5 mm1/2 na zrcadlo189x142,5 mm

1/2 strany – 45 000 Kč

šířka

1/4 na spad105x148,5 mm1/4 na zrcadlo94,5x142,5 mm

výška


1/4 strany – 25 000 Kč

šířka




celostrana – 79 000 Kčdvoustrana – 149 000 Kčvnitřní obálka – 99 000 Kč


vnější obálka – 129 000 Kč

Evropský

patentový

Date post:	03-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

35 Kč ve volném prodeji číslo 05 / ročník 7 květen 2006 Je v … · 2017. 11. 6. ·...

Documents