Regionální domény specializace hlavního města Prahy · 1.2 NOVÉ EKONOMICKÉ SUBJEKTY...

listopad 2017

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK

Regionální domény specializace hlavního města Prahy

---

4

Regionální domény specializace

hlavního města Prahy

------------------------------

11/2017

------------------------------

Institut plánování a rozvoje


Sekce strategií a politik

---

5

© Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 2017

Všechna práva vyhrazena

---

6

Obsah

Úvod------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 8

1 Porovnání Prahy s ČR na základě údajů v Registru ekonomických subjektů --------------------------------------------------------------- 9

1.1 Ekonomické subjekty se zjištěnou aktivitou -------------------------------------------------------------------------------------------- 9

1.2 Nové ekonomické subjekty 2011–2016 -------------------------------------------------------------------------------------------------10

1.3 Růstová dynamika – aktivní ekonomické subjekty vs. nové ekonomické subjekty ---------------------------------------- 15

1.4 Shrnutí --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 17

2 Výzkumná infrastruktura ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 19

2.1 Výzkumné infrastruktury podle Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro VaVaI pro léta 2016–2022 --------- 19

2.2 Výzkumné infrastruktury v Praze pro aplikovaný výzkum, vývoj a inovace -------------------------------------------------- 21

2.3 Shrnutí --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 25

3 Lidské zdroje ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------26

3.1 Lidské zdroje v sektorech hospodářství podle technologické a znalostní náročnosti odvětví -------------------------26

3.2 Výzkumní pracovníci podle vědních oblastí --------------------------------------------------------------------------------------------28

4 Financování výzkumu a vývoje podle vědních oblastí ------------------------------------------------------------------------------------------- 30

4.1 Struktura výdajů na výzkum a vývoj ----------------------------------------------------------------------------------------------------- 30

4.2 Podpora výzkumu a vývoje z operačních programů v programovém období 2007–2013 ------------------------------- 33

4.3 Podpora výzkumu a vývoje ze sedmého rámcového programu EU pro výzkum a vývoj ---------------------------------- 35

4.4 Podpora výzkumu a vývoje z programu EU pro výzkum a vývoj Horizont 2020 -------------------------------------------- 35

4.5 Shrnutí -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 39

5 Projekty výzkumu, vývoje a inovací evidované v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ----- 41

5.1 Účast pražských subjektů -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 41

5.2 Vědní oblasti ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 42

5.3 Vědní obory ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 44

5.4 Shrnutí -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 46

6 Panorama průmyslu -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------47

7 Syntéza získaných poznatků ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 49

Zdroje --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 53

---

7

---

8

Úvod

V roce 2014 byla Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vypracována Národní výzkumná a inovační strategie pro

inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie). Na ni navazuje Regionální inovační strategie hl. m. Prahy

(Pražská RIS3) ve formě regionální přílohy, která zpřesňuje národní priority v návaznosti na specifika výzkumného a inovačního

potenciálu hl. m. Prahy. Cílem obou těchto dokumentů je zajištění efektivního zacílení evropských, národních a soukromých

finančních prostředků na aktivity vedoucí k posílení inovační kapacity a do prioritně vytyčených perspektivních oblastí s cílem

plně využít znalostní potenciál na úrovni hl. m. Prahy a podpořit tak posilování konkurenceschopnosti v oblasti výzkumu, vývoje

a inovací.

Jak Národní RIS3 strategie tak Pražská RIS3 obsahují tzv. domény inteligentní specializace, tj. perspektivní odvětvové oblasti

výzkumu a vývoje se silným růstovým potenciálem. Účelem předloženého materiálu je ověřit platnost domén inteligentní

specializace definovaných v Pražské RIS3 a případně je aktualizovat, resp. přispět do diskuse o jejich aktualizaci. Pro definování

domén specializace v hl. m. Praze bylo zvoleno sledování následujících ukazatelů s důrazem na oborovou strukturu:

• ekonomické subjekty se zjištěnou ekonomickou aktivitou a nové ekonomické subjekty evidované v Registru

ekonomických subjektů vedeným Českým statistickým úřadem,

• výzkumné infrastruktury a jejich aktivity,

• výzkumní pracovníci,

• výdaje na výzkum a vývoj, a to jak obecně, tak podpora z evropských prostředků,

• údaje o projektech v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,

• vývoj vybraných ukazatelů v oddílech zpracovatelského průmyslu s významnou výzkumnou a vývojovou aktivitou.

V případě složitějších ukazatelů je metodika jejich zpracování uvedena ve věcně příslušné kapitole. Komplexnost

sledovaných ukazatelů a tedy i rozmanitost výsledků byla zvolena proto, abychom získali dostatek údajů pro jejich následnou

syntézu a aby zachycená problematika v co největší šíři odrážela skutečnost.

---

9

1 Porovnání Prahy s ČR na základě údajů v Registru ekonomických subjektů

Zdrojem údajů o ekonomických subjektech se zjištěnou aktivitou, ale i nových ekonomických subjektech, byl Registr

ekonomických subjektů Českého statistického úřadu ve stavu k únoru 2017. Porovnávána byla zastoupení jednotlivých odvětví

mezi aktivními či novými ekonomickými subjekty v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a České republice jako celku. Důraz je kladen na

odvětví, která jsou ve struktuře ekonomických subjektů v Praze výrazněji zastoupena oproti ostatním městům a ČR jako celku.

V rámci nadprůměrně zastoupených odvětví jsou dále obdobně vyhodnoceny i jednotlivé oddíly odvětvové klasifikace CZ-NACE.

1.1 EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE ZJIŠTĚNOU AKTIVITOU

Oproti ostatním městům byl v Praze v rámci zpracovatelského průmyslu výrazněji zastoupen high-tech sektor (0,2 % aktivních

subjektů), v rámci služeb pak tržní služby méně intenzivních znalostí (42,5 % aktivních subjektů), tržní služby intenzivních

znalostí (21,2 % aktivních subjektů) a high-tech služby (4,1 % aktivních subjektů). Naopak zastoupení medium high-tech sektoru

zpracovatelského průmyslu mezi aktivními ekonomickými subjekty v Praze je v porovnání s ostatními velkými městy i ČR jako

celkem nízké (1 %).

Zmiňovaná odvětví se výrazně soustřeďovala do Prahy – 31,6 % subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu

mělo sídlo v Praze, v případě high-tech služeb 36,7 % subjektů, tržních služeb intenzivních znalostí 32,4 % a tržních služeb

méně intenzivních znalostí 26,8 %.

V rámci průmyslu1 jsou v Praze významně zastoupeny specializované stavební činnosti (tj. demolice a příprava

staveniště, elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce, kompletační a dokončovací práce, ostatní

specializované stavební činnosti; 36,1 % aktivních subjektů v průmyslu), výroba textilií (0,7 % aktivních subjektů v průmyslu)

a oděvů (4,9 % aktivních subjektů v průmyslu), tisk a činnosti související s tiskem (skupina CZ-NACE 181; 5,7 % aktivních

subjektů v průmyslu), ostatní zpracovatelský průmysl2 (bez skupiny 325; 2,6 % aktivních subjektů v průmyslu) a výroba

počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (1,1 % aktivních subjektů v průmyslu) i ostatní high-tech sektor (0,1 %

aktivních subjektů v průmyslu).

Uvedená odvětví vynikla i z hlediska koncentrace ekonomicky aktivních subjektů do Prahy – ve výrobě textilií má 27,7 %

aktivních subjektů v průmyslu sídlo v Praze, v tisku a činnostech souvisejících s tiskem 53,7 %, ve výrobě počítačů, elektronických

a optických přístrojů a zařízení 31,6 % a ostatních oddílech a skupinách high-tech sektoru 31,9 % aktivních ekonomických

subjektů. Zejména v případě průmyslu je však třeba brát zřetel na skutečnost, že řada podniků má v Praze jen hlášené sídlo,

zatímco jejich výrobní závody se nacházejí v regionech.

V tržních službách intenzivních znalostí byly v Praze v porovnání s ostatními velkými městy ČR a ČR jako celkem výrazněji

zastoupeny ostatní profesní, vědecké a technické činnosti (34,5 % aktivních ekonomických subjektů v tržních službách

1 Průmyslem se rozumí sekce B až F klasifikace CZ-NACE, tj. těžba a dobývání, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, zásobování vodou a činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi a stavebnictví.

2 Oddíl ostatního zpracovatelského průmyslu zahrnuje výrobu klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků, výrobu hudebních nástrojů, výrobu sportovních potřeb, výrobu her a hraček a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený.

---

10

intenzivních znalostí a high-tech službách), reklama a průzkum trhu (7,7 %), činnosti vedení podniků a poradenství v oblasti

řízení (7,3 %), činnosti v oblasti informačních technologií (11,4 %), činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů,

pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (2 %), informační činnosti (1,4 %) a tvorba programů a vysílání

(0,1 %).

Polovina oddílů v tržních službách intenzivních znalostí a high-tech službách vykázala více než třetinovou koncentraci

aktivních ekonomických subjektů do Prahy. Nejvyšší koncentrace byla vykázána u aktivních ekonomických subjektů v činnostech

v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (59,5 %),

činnostech souvisejících se zaměstnáním (47,7 %), tvorbě programů a vysílání (47,2 %), a činnostech vedení podniků a

poradenství v oblasti řízení (46,1 %).

Tržní služby méně intenzivních znalostí nebyly, vzhledem k jejich povaze, podrobněji hodnoceny.

1.2 NOVÉ EKONOMICKÉ SUBJEKTY 2011–2016

V Praze oproti ostatním velkým městům a ČR jako celku byly mezi nově vzniklými podniky v období 2011–2016 výrazněji

zastoupeny high-tech sektor zpracovatelského průmyslu (0,2 %) a tržní služby intenzivních znalostí (22,4 %) a high-tech služby

(3,4 %). V jejich případě bylo významné i soustředění nově vzniklých subjektů do Prahy, které bylo v případě high-tech sektoru

zpracovatelského průmyslu 41,6 %, tržních služeb intenzivních znalostí 42,1 % a high-tech služeb 37,1 %. Zejména v případě

nových ekonomických subjektů se výrazně uplatňuje pravidlo, že technologicky/znalostně méně náročných podniků vzniká

mnohem více než podniků technologicky/znalostně náročných.

V rámci průmyslu byly v Praze mezi nově vzniklými subjekty ve srovnání s ostatními velkými městy a ČR jako celkem

výrazněji zastoupeny specializované stavební činnosti (37,6 % nových subjektů v průmyslu), výroba textilií (1,3 %), tisk a činnosti

související s tiskem (skupina 181; 6,1 %) a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (1,5 %).

Z hlediska územní koncentrace vynikly nové subjekty zaměřené na tisk a činnosti související s tiskem (skupina 181; 73,9 %),

výrobu textilií (64,6 % nových subjektů mělo sídlo v Praze), ostatní oddíly high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu (tj.

farmacie a letecký a kosmický průmysl; 42,9 %), výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (41,5 %) a výroba

potravinářských výrobků (26,3 %).

V tržních službách intenzivních znalostí a high-tech službách byly v Praze mezi nově vzniklými subjekty výrazněji

zastoupeny ostatní profesní, vědecké a technické činnosti (62,4 %), činnosti vedení podniků a poradenství v oblasti řízení (2,9 %)

a činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti

(0,8 %). Nejvíce soustředěny do Prahy byly nové subjekty zaměřené na činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních

programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (77,6 %), činnosti vedení podniků a poradenství

v oblasti řízení (77,1 %), tvorbu programů a vysílání (52,9 %), ostatní profesní, vědecké a technické činnosti (50,8 %), činnosti

související se zaměstnáním (45,8 %) a činnosti v oblasti informačních technologií (41,7 %).

---

11

SCHEMA / 01

STR U K TU R A EK ONOMIC K Ý C H SU B JEK TŮ S E Z J IŠTĚ NOU A K TIV ITOU P OD L E TEC H NOL OG IC K É NÁ R OČ NO STI HL A V NÍ Č INNOS TI V E V Y B R A NÝ C H M Ě STEC H A ČR

(P OD ÍL V %; 2/2017)

Zdroj: IPR Praha z dat RES ČSÚ

---

12

SCHEMA / 02

STR U K TU R A EK ONOMIC K Ý C H SU B JEK TŮ S E Z J IŠTĚ NOU A K TIV ITOU P OD L E TEC H NOL OG IC K É NÁ R OČ NO STI HL A V NÍ Č INNOS TI V E V Y B R A NÝ C H OD V ĚTV ÍC H P R Ů MY SL U V E

V Y B R A NÝC H M ĚSTEC H A ČR (P OD ÍL V %; 2/2017)


---

13

SCHEMA / 03

STR U K TU R A EK ONOMIC K Ý C H SU B JEK TŮ S E Z J IŠTĚ NOU A K TIV ITOU P OD L E TEC H NOL OG IC K É NÁ R OČ NO STI HL A V NÍ Č INNOS TI V E V Y B R A NÝ C H OD V ĚTV ÍC H SL U Ž EB

INTENZ IV NÍC H Z NA L OSTÍ V E V Y B R A NÝ C H MĚS TEC H A ČR (P OD ÍL V %; 2/2017)


---

14

SCHEMA / 04

STR U K TU R A NOV Ý C H EK O NO MIC K Ý C H SU B JEK TŮ P OD L E T EC HNOL O GIC K É NÁ R OČ NOS T I HL A V NÍ Č IN NOSTI V E V Y B R A NÝ C H M ĚSTEC H A ČR

(P OD ÍL V %; Ú D A JE Z A OB D OB Í 2011-2016)


---

15

1.3 RŮSTOVÁ DYNAMIKA – AKTIVNÍ EKONOMICKÉ SUBJEKTY VS. NOVÉ EKONOMICKÉ SUBJEKTY

Struktury aktivních a nově vzniklých subjektů v Praze jsou téměř totožné. Nepatrně vyšší zastoupení mezi novými subjekty

vykazují technologicky a znalostně nejméně náročná odvětví – zemědělství, lesnictví a rybářství, low-tech sektor zpracovatelského

průmyslu a ostatní a tržní služby méně intenzivních znalostí. Ve znalostně náročných odvětvích byly mezi nově vzniklými

subjekty výrazněji zastoupeny finanční služby intenzivních znalostí a tržní služby intenzivních znalostí. U většiny odvětví bylo

soustředění nových ekonomických subjektů do Prahy vyšší než v případě aktivních ekonomických subjektů. Tato skutečnost je

způsobena mj. vyšší robustností pražské ekonomiky oproti krajským ekonomikám a rychlejším hospodářským oživením v Praze

oproti ostatním krajům ČR. V případě finančních služeb intenzivních znalostí je ale překvapivá nižší úroveň koncentrace nových

subjektů do Prahy než aktivních ekonomických subjektů, mj. v důsledku jejich difúze do ostatních krajů ČR.

TABULKA / 01

POR OV NÁ NÍ STR U K TU R Y A K TIV NÍC H A NOV Ý C H EK ON OMI C K Ý C H SU B JEK TŮ V PR A Z E A JE J IC H SOU STŘ ED ĚNÍ

D O PR A HY

Odvětví

Struktura ekonomických subjektů v Praze (v %)

Podíl Prahy na ČR (v %)

aktivní subjekty 2/2017

nové subjekty 2011-2016



Nerozlišeno 0,6 0,9 23,7 18,8

Zemědělství, lesnictví a rybářství 1,8 2,5 7,4 13,0

Těžba a dobývání 0,0 0,0 16,1 23,6

Stavebnictví 8,8 7,2 15,8 20,9

Veřejná vybavenost3 0,9 0,7 12,7 17,8

Zpracovatelský průmysl - low-tech sektor 4,0 4,4 18,3 24,6

Zpracovatelský průmysl - medium low-tech sektor

3,0 2,7 12,4 15,8

Zpracovatelský průmysl - medium high-tech sektor

1,0 0,6 15,2 25,2

Zpracovatelský průmysl - high-tech sektor 0,2 0,2 31,6 41,6

Ostatní služby méně intenzivních znalostí 3,7 4,9 15,5 17,9

Tržní služby méně intenzivních znalostí 42,5 43,1 26,8 28,9

Ostatní služby intenzivních znalostí 6,6 4,8 19,4 21,8

Finanční služby intenzivních znalostí 1,7 2,0 14,4 11,0

Tržní služby intenzivních znalostí 21,2 22,4 32,4 42,1

High-tech služby 4,1 3,4 36,7 37,1

Celkem 100,0 100,0 22,4 26,3

Zdroj: RES ČSÚ, vlastní propočty IPR Praha

3 Veřejnou vybaveností jsou rozuměny sekce D a E klasifikace CZ-NACE, tj. výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi.

---

16

V průmyslu již existuje rozdíl mezi strukturami aktivních a nových ekonomických subjektů. Vyšší rozvojovou dynamiku (tj.

vyšší podíl mezi novými subjekty než mezi aktivními subjekty) vykázaly v Praze specializované stavební činnosti, výroba

potravinářských výrobků, výroba textilií a oděvů, tisk a činnosti související s tiskem (skupina CZ-NACE 181) a výroba počítačů,

elektronických a optických přístrojů a zařízení; mimo to významnou růstovou dynamiku vykázalo i rozmnožování nahraných

nosičů (skupina 182). Většina oddílů vykázala v případě nových subjektů vyšší soustředění do Prahy než u aktivních subjektů.

Největší rozdíl byl vykázán u výroby textilií a tisku a činností souvisejících s tiskem.

TABULKA / 02

POR OV NÁ NÍ STR U K TU R Y A K TIV NÍC H A N OV Ý C H EK ONO M IC K Ý C H SU B JEK TŮ V P R Ů MY SL U V PR A Z E A JE J IC H

SOU STŘ ED ĚNÍ D O PR A HY

Oddíl







Výstavba budov 12,5 7,5 12,0 13,6

Inženýrské stavitelství 0,4 0,1 18,6 14,0

Specializované stavební činnosti 36,1 37,6 17,7 23,4

Výroba potravinářských výrobků 3,5 6,4 19,1 26,3

Výroba nápojů 0,3 0,4 4,6 4,9

Výroba textilií 0,7 1,3 27,7 64,6

Výroba oděvů 4,9 6,7 17,9 20,5

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků

3,3 2,8 12,0 19,2

Výroba papíru a výrobků z papíru 0,3 0,4 18,2 17,7

Tisk a činnosti související s tiskem (skupina 182)

5,7 6,1 53,7 73,9

Výroba nábytku 1,1 0,5 8,4 10,1

Ostatní zpracovatelský průmysl (bez skupiny 325)

2,6 3,0 17,9 19,0

Ostatní low-tech sektor zpracovatelského průmyslu

0,1 0,0 12,8 24,4

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

1,1 1,5 31,6 41,5

Ostatní high-tech sektor zpracovatelského průmyslu

0,1 0,1 31,9 42,9

Průmysl celkem 100,0 100,0 15,4 20,7


V tržních službách intenzivních znalostí a high-tech službách v Praze také existují rozdíly mezi zastoupením aktivních a

nových ekonomických subjektů. Významné je zejména zastoupení ostatních profesních, vědeckých a technických činností, které

představují 34,5 % aktivních subjektů v Praze, ale 62,4 % nových ekonomických subjektů4. U 9 oddílů (z celkových 16) bylo

4 Oddíl ostatních profesních, vědeckých a technických činností zahrnuje specializované návrhářské činnosti, fotografické činnosti, překladatelské a tlumočnické činnosti a ostatní profesní, vědecké a technické činnosti jinde neuvedené (např. poradenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, poradenství v oblasti požární ochrany apod.).

---

17

soustředění nových subjektů do Prahy vyšší než u aktivních ekonomických subjektů. Nejvyšších rozdílů bylo dosaženo u činností

vedení podniků a poradenství v oblasti řízení, činností v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů a pořizování

zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti, tvorby programů a vysílání a ostatních profesních, vědeckých a

technických činností.

TABULKA / 03

POR OV NÁ NÍ STR U K TU R Y A K TIV NÍC H A NOV Ý C H EK O NOMIC K Ý C H SU B JEK TŮ V TR Ž NÍC H SL U Ž B Á C H

INTENZ IV NÍC H Z NA L OSTÍ A HIG H-TEC H SL U Ž B Á C H V PR A Z E A J E J IC H SOU STŘ ED ĚNÍ D O PR A HY

Oddíl







Právní a účetnické činnosti 20,2 9,7 27,5 34,0

Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení

7,3 2,9 46,1 77,1

Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy

12,1 5,0 24,2 18,6

Reklama a průzkum trhu 7,7 5,2 34,0 25,8

Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti

34,5 62,4 38,2 50,8

Činnosti související se zaměstnáním 0,6 0,4 47,7 45,8

Bezpečnostní a pátrací činnosti 1,5 1,0 28,6 36,2

Ostatní oddíly tržních služeb intenzivních znalostí

0,1 0,0 31,3 37,5

Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činností

2,0 0,8 59,5 77,6

Tvorba programů a vysílání 0,1 0,0 47,2 52,9

Telekomunikační činnosti 0,3 0,2 21,6 30,7

Činnosti v oblasti informačních technologií 11,4 10,7 37,4 41,7

Informační činnosti 1,4 0,6 37,5 31,9

Výzkum a vývoj 0,4 0,3 29,2 22,0

High-tech služby nerozlišené 0,5 0,7 14,9 12,7

Tržní služby intenzivních znalostí a high-tech služby dohromady

100,0 100,0 33,0 41,3


1.4 SHRNUTÍ

Z údajů Registru ekonomických subjektů vyplývá specializace pražských ekonomických subjektů na tržní služby méně

intenzivních znalostí, tržní služby intenzivních znalostí, high-tech služby a high-tech sektor zpracovatelského průmyslu. Tato

odvětví jsou v Praze ve struktuře aktivních i nově vzniklých subjektů zastoupena významněji než v ostatních velkých městech ČR

a ČR jako celku. Zhruba třetina aktivních subjektů z uvedených odvětví sídlila v Praze, v případě tržních služeb méně intenzivních

---

18

znalostí čtvrtina. U nových subjektů je koncentrace uvedených odvětví do Prahy ještě zřetelnější a pohybuje se cca mezi 35 až 40

% (v případě tržních služeb méně intenzivních znalostí dosahuje 29 %).

Z konkrétních oddílů CZ-NACE byly v Praze v porovnání s ostatními velkými městy a ČR jako celkem výrazněji zastoupeny –

v průmyslu specializované stavební činnosti, výroba textilií a oděvů, tisk a činnosti související s tiskem, výroba počítačů,

elektronických a optických přístrojů a zařízení a ostatní oddíly high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. Ve službách činnosti

vedení podniků a poradenství v oblasti řízení, ostatní profesní, vědecké a technické činnosti, činnosti v oblasti filmů,

videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti, činnosti v oblasti

informačních technologií a informační činnosti. Uvedené oddíly se v Praze vyznačují i významnou růstovou dynamikou.

---

19

2 Výzkumná infrastruktura

2.1 VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY PODLE CESTOVNÍ MAPY ČR VELKÝCH INFRASTRUKTUR PRO VAVAI PRO LÉTA 2016–2022

Cestovní mapa ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016–2022 zahrnuje za celou ČR 58

pozitivně evaluovaných výzkumných infrastruktur s indikací priority k poskytnutí podpory z veřejných prostředků, a to v přímé

závislosti na diferencované kvalitativní úrovni výstupů jejich odborného hodnocení. Cestovní mapa je členěna na 6 vědně-

oborových oblastí.

• fyzikální vědy,

• energetika,

• environmentální vědy,

• medicína,

• společenské a humanitní vědy,

• informační a komunikační technologie/e-infrastruktury.

V Praze se nachází celkem 22 projektů velkých výzkumných infrastruktur, ve Středočeském kraji pak dalších 6 infrastruktur.

Pražské infrastruktury byly zaměřeny zejména na společenské a humanitní vědy (8 infrastruktur), biomedicínu (5 infrastruktur)

a fyzikální vědy (4 infrastruktury). Infrastruktury ve Středočeském kraji (v okresech Praha-východ a Praha-západ) byly zaměřeny

fyzikální vědy (2 infrastruktury), energetiku (2 infrastruktury) a biomedicínu (1 infrastruktura).

GRAF / 01

STR U K TU R A V Ý Z KU MNÝ C H I NFR A STR U K TU R ČR P OD L E V ĚD NĚ -OB OR OV Ý C H OB L A STÍ

Zdroj: Cestovní mapa České republiky velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022

43 3

12

2 23

12

0

4

1

5

1

4

0

8

0 0 01

0

2

00

2

4

6

8

10

12

14

Praha Středočeský kraj ostatní kraje ČR celkem zahraničí

Fyzikální vědy Energetika Environmentální vědy

Biomedicína Společenské a humanitní vědy ICT

---

20

Při transformaci vědně-oborových oblastí uvedených v cestovní mapě na vědní oblasti podle Frascati manuálu5, 6

zjistíme, že velké výzkumné infrastruktury v Praze byly zaměřeny zejména na přírodní vědy7 (9 infrastruktur) a sociální a

humanitní vědy8 (8 infrastruktur), dále pak na lékařské9 (3 infrastruktury) a technické vědy10 (2 infrastruktury). Ve

Středočeském kraji pak podle Frascati manuálu byly 3 infrastruktury zaměřeny na přírodní vědy11, 2 infrastruktury na

technické vědy12 a jedna infrastruktura na lékařské vědy13.

GRAF / 02

STR U K TU R A V Ý Z KU MNÝ C H I NFR A STR U K TU R ČR P OD L E V ĚD NÍC H OB L A STÍ FR A SC A TI MA NU Á L U

Zdroj: Cestovní mapa České republiky velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022

Poznámka: Vědní oblasti výzkumných infrastruktur stanoveny IPR Praha podle IS VaV a Frascati manuálu

5 Frascati Manual 2015: Guidelines for Collecting and Reporting Data on Research and Experimental Development. The Measurement of Scientific, Technological and Innovation Activities. OECD Publishing, Paris 2015.

6 Zaměření výzkumných infrastruktur bylo stanoveno podle jejich hlavního oboru uvedeného v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Následně byly hlavní obory infrastruktur sdruženy do vědních oblastí pomocí Frascati manuálu.

7 Distribuovaný systém observatorních a terénních měření geofyzikálních polí, Centrum pro systémovou biologii, Česká národní infrastruktura pro biologická data, Laboratoř nanostruktur a nanomateriálů, Prague Asterix Laser System, Středisko analýzy funkčních materiálů, Urychlovač Van de Graaff – laditelný zdroj monoergetických neutronů a lehkých iontů, COMPASS – Tokamak pro výzkum termonukleární fúze, E-infrastruktura CESNET

8 Archeologický informační systém ČR, Česká literární bibliografie, Český národní korpus, Český sociálněvědní datový archiv, Český národní uzel ESS, Jazyková výzkumná infrastruktura v ČR, Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku, Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe – účast ČR

9 Národní infrastruktura pro biologické a medicínské zobrazování, Národní infrastruktura chemické biologie, Národní centrum lékařské genomiky

10 Nanomateriály a nanotechnologie pro ochranu životního prostředí a udržitelnou budoucnost (NanoEnviCZ), VR-1 – Školní reaktor pro výzkumnou činnost

11 Centrum urychlovačů a jaderných analytických metod (CANAM), Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines, HiLASE – Nové lasery pro průmysl a výzkum

12 Experimentální jaderné reaktory LVR-15 a LR-0, Udržitelná energetika (SUSEN)

13 České centrum pro fenogenomiku

9

3

9

12

2 2

4

23

1

3

0

8

0 00

2

4

6

8

10

12

14

Praha Středočeský kraj ostatní kraje ČR celkem zahraničí

Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Sociální a humanitní vědy

---

21

V Praze se nacházely veškeré sociálně- a humanitně-vědní infrastruktury z cestovní mapy, přičemž jde zejména o národní

jazykovědné, literární a sociálně vědní informační systémy a datové archívy. Neuvažujeme-li účast ČR v zahraničních velkých

infrastrukturách, pak se přírodovědné a medicínské infrastruktury z cestovní mapy soustřeďovaly do Prahy zhruba ze dvou

pětin.

2.2 VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY V PRAZE PRO APLIKOVANÝ VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE

Protože v Cestovní mapě velkých infrastruktur jsou uvedeny pouze vybrané konkrétní infrastruktury, bylo

pro identifikaci/aktualizaci domén inteligentní specializace v Praze potřeba vyhodnotit více pracovišť výzkumných organizací.

Proto byly do hodnocení zahrnuty veškeré organizace sídlící na území hl. m. Prahy (vysoké školy členěny na úrovni fakult a

celoškolských pracovišť, soukromé a státní vysoké školy na úrovni celku), které se dle Informačního systému výzkumu,

experimentálního vývoje a inovací (IS VaV) zúčastnily projektů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, a to jako řešitelé či jako

další účastníci projektu. Sledován byl ukazatel celkových finančních prostředků projektů ze všech zdrojů na jejich účastníka.

Hodnoceno bylo 821 organizací se sídlem v Praze s celkovými uznanými náklady na projekty aplikovaného výzkumu, vývoje a

inovací v období 2007-2015 ve výši 35,7 mld. Kč.

Vzhledem ke struktuře celkových finančních prostředků pražských účastníků projektů aplikovaného výzkumu, vývoje a

inovací v období 2007-2015 podle vědních oblastí, kde výrazně dominovaly technické vědy, následované lékařskými a přírodní

vědami, byly pro další hodnocení a vzájemnou porovnatelnost údaje za jednotlivé organizace a vědní oblasti standardizovány

pomocí rozpětí.

GRAF / 03

STR U K TU R A C EL K OV Ý C H FIN A NČ NÍC H P R OSTŘ ED K Ů P R A Ž SK Ý C H Ú Č A STNÍK Ů NA P R OJE K TY A P L IK OV A NÉHO

V Ý Z K U MU , V Ý V OJE A IN OV A C Í (A V JE HO R Á MC I NA P R OJ EK TY MEZ IS EK TOR OV É SP OL U P R Á C E) V OB D OB Í

2007-2015 P OD L E V ĚD NÍC H OB L A STÍ (V MIL . KČ)

Zdroj: IS VaV, vlastní propočty IPR Praha

Ze standardizovaných hodnot celkových uznaných nákladů účastníků projektů podle vědních oblastí a jejich rozpětí mezi

10 institucemi s nejvyššími náklady vyplývá značný počet institucí uskutečňujících relativně nákladný aplikovaný výzkum, vývoj

a inovace v sociálních a humanitních, přírodních a také lékařských vědách. Naopak v technických a zemědělských vědách byly

nákladné projekty aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací soustředěny do menšího počtu organizací, zatímco ostatní organizace

v těchto vědních oblastech hrály vysoce specializovanou nebo pouze doplňkovou roli.

6 241; 17,5 %

16 254; 45,5 %

7 802; 21,9 %

2 152; 6,0 %

3 248; 9,1 %

aplikovaný výzkum, vývoj a inovace

2 179; 19,6 %

6 776; 61,0 %

1 057; 9,5 %

685; 6,2 %

407; 3,7 %

mezisektorová spolupráce v aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích

přírodní vědy

technické vědy

lékařské vědy

zemědělské vědy

sociální a humanitní vědy

---

22

TABULKA / 04

VÝ Z K U MNÉ OR GA NIZ A C E SE SÍD L EM V PR A Z E S NEJV Y ŠŠ ÍMI C EL K OV Ý MI FINA NČ NÍM I P R OSTŘ ED K Y NA

Ř EŠENÉ P R OJEK TY V A P L IK OV A NÉM V Ý Z K U MU , V Ý V OJI A INOV A C ÍC H Z A HÁ J ENÝ C H V O B D OB Í 2007-2015

Přírodní vědy Technické vědy

Instituce Standardiz.

skóre


skóre

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce

1,00 České vysoké učení technické v Praze /

Fakulta strojní 1,00

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.

0,79

Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s. 0,50

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. 0,71 UJP PRAHA a.s. 0,49

Univerzita Karlova v Praze / Matematicko-fyzikální fakulta


Fakulta elektrotechnická 0,42

České vysoké učení technické v Praze / Fakulta elektrotechnická


Fakulta stavební 0,34

Česká geologická služba 0,38 Honeywell International s. r. o. 0,22

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i.

0,36

ARCADIS CZ a. s. 0,20

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze / Fakulta chemické technologie


Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská 0,17

Univerzita Karlova v Praze / Přírodovědecká fakulta

0,35

ČKD ELEKTROTECHNIKA, a. s. 0,15

KOUKAAM a. s. 0,31 Vysoká škola chemicko-technologická

v Praze / Fakulta chemické technologie 0,14


Lékařské vědy Zemědělské vědy


skóre


skóre

Institut klinické a experimentální medicíny 1,00 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 1,00

Univerzita Karlova v Praze / 1. lékařská fakulta

0,89 Výzkumný ústav živočišné výroby,

v. v. i. 0,48

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 0,89 Česká zemědělská univerzita v Praze /

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

0,38


0,78 Česká zemědělská univerzita v Praze /

Fakulta lesnická a dřevařská 0,36

Fakultní nemocnice v Motole 0,51 Výzkumný ústav zemědělské techniky,

v. v. i. 0,19

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. 0,44 Vysoká škola chemicko-technologická

v Praze / Fakulta potravinářské a bioche-mické technologie

0,16

Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. 0,42 CHEMCOMEX Praha, a. s. 0,11

Ústav hematologie a krevní transfúze 0,37 Výzkumný ústav meliorací a ochrany

půdy, v. v. i. 0,09

UJP PRAHA a. s. 0,31 Vojenské lesy a statky ČR, s. p. 0,08

Endokrinologický ústav 0,26 Česká zemědělská univerzita v Praze /

Technická fakulta 0,08


---

23

Sociální a humanitní vědy


skóre

Národní památkový ústav 1,00

LOM Praha s. p. / odštěpný závod VTÚL a PVO *)

0,75

Národní knihovna České republiky 0,68

Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.

0,64

Ministerstvo vnitra / Generální ředitelství HZS – Institut ochrany obyvatelstva

0,59

České vysoké učení technické v Praze / Fakulta stavební

0,59

Technologické centrum Akademie věd České republiky

0,55

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.

0,48

Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. 0,42

Univerzita Karlova v Praze / Centrum pro otázky životního prostředí

0,40


*) Pokud nebyl hlavní vědní obor „KA – Vojenství“ dále upřesněn vedlejšími vědními obory, byl zařazen pod sociální a humanitní vědy.

V rámci projektů mezisektorové spolupráce, tj. projektů s účastí alespoň jedné organizace z výzkumného sektoru14 a jedné

organizace z aplikační sféry15, bylo hodnoceno 489 pražských organizací s celkovými uznanými náklady na projekty aplikovaného

výzkumu, vývoje a inovací od roku 2007 do 2015 ve výši 11,1 mld. Kč. Ze standardizovaných hodnot celkových uznaných nákladů

pražských účastníků projektů podle vědních oblastí a jejich rozpětí mezi 10 organizacemi s největšími náklady byl identifikován

značný počet organizací uskutečňujících mezisektorovou spolupráci v aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích v lékařských a

přírodních vědách. V níže uvedených tabulkách tak jsou organizace, které se účastnily společných projektů aplikovaného

výzkumu, vývoje a inovací, ale finanční prostředky (resp. standardizované hodnoty) jsou uváděny pro každou organizaci zvlášť.

TABULKA / 04

VÝ Z K U MNÉ OR GA NIZ A C E SE SÍD L EM V PR A Z E S NEJV Y ŠŠ ÍMI C EL K OV Ý MI FINA NČ NÍM I P R OSTŘ ED K Y NA

Ř EŠENÉ P R OJEK TY MEZ IS EK T OR OV É SP OL U P R Á C E V A P L I K OV A NÉM V Ý Z K U MU , V Ý V OJI A I NOV A C ÍC H

Z A HÁ JENÝ C H V OB D OB Í 2007-2015



skóre


skóre

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.


Fakulta strojní 1,00

APIGENEX s. r. o. 0,90 České vysoké učení technické v Praze /

Fakulta elektrotechnická 0,69

14 Do výzkumného sektoru byly zařazeny organizační složky ČR, příspěvkové organizace, ústavy, veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy.

15 Do aplikační sféry byly zařazeny fyzické osoby s IČO (podnikatelé), nadace, obecně prospěšné společnosti, jiné právnické osoby, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a zájmová sdružení právnických osob, občanská sdružení a spolky.

---

24



skóre


skóre



Fakulta stavební 0,64

Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.

0,80

Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s. 0,46

AQUATEST a.s. 0,67 UJP PRAHA a. s. 0,44

Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. 0,62 ČKD ELEKTROTECHNIKA, a. s. 0,34

Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i. 0,61 ARCADIS CZ a. s. 0,34

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze / Fakulta potravinářské a bioche-mické technologie

0,57

Honeywell International s. r. o. 0,30

Universal Production Partners, a. s. 0,52 České vysoké učení technické v Praze /

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská 0,28

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce

0,43

UniControls a. s. 0,17


Lékařské vědy Zemědělské vědy


skóre


skóre

Institute of Applied Biotechnologies a. s. 1,00 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 1,00

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. 0,85 Česká zemědělská univerzita v Praze /

Fakulta lesnická a dřevařská 0,87

MEDIN Orthopaedics, a. s. 0,69 Výzkumný ústav živočišné výroby,

v. v. i. 0,68

BLOCK a. s. 0,68 CHEMCOMEX Praha, a. s. 0,67

Genomac International, s. r. o. 0,65 Vojenské lesy a statky ČR, s. p. 0,48

Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. 0,65 Vysoká škola chemicko-technologická

v Praze / Fakulta potravinářské a bioche-mické technologie

0,44

KRD-obchodní společnost s. r. o. 0,63 Česká zemědělská univerzita v Praze /

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

0,41

Ústav informatiky AV ČR, v. v. i. 0,58 Vysoká škola chemicko-technologická

v Praze / Fakulta technologie ochrany prostředí

0,29


0,52

Výzkumný ústav mlékárenský s. r. o. 0,17

Medical Technologies CZ a. s. 0,47 BEDNAR FMT s. r. o. 0,15


---

25



skóre

Ministerstvo vnitra / Generální ředitelství HZS - Institut ochrany obyvatelstva

1,00

Centrum pro bezpečný stát o. s. 0,25

AF-CITYPLAN s.r.o. 0,22

Univerzita Karlova v Praze / Centrum pro otázky životního prostředí

0,21

WAK System, spol. s r. o. 0,21

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. 0,21

České vysoké učení technické v Praze / Fakulta architektury

0,17

OGResearch, s. r. o. 0,17

SC & C spol. s r. o. 0,17


0,15


2.3 SHRNUTÍ

Z hlediska zaměření infrastruktur, ať podle úzkého vymezení v Cestovní mapě ČR velkých infrastruktur pro výzkum,

experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022 či podle struktury celkových nákladů organizací účastnících se projektů

aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací v období 2007-2015 vyplývá v Praze výrazné zastoupení přírodních, lékařských a

sociálních a humanitních věd.

---

26

3 Lidské zdroje

3.1 LIDSKÉ ZDROJE V SEKTORECH HOSPODÁŘSTVÍ PODLE TECHNOLOGICKÉ A ZNALOSTNÍ NÁROČNOSTI ODVĚTVÍ

Mezi strukturami lidských zdrojů zaměstnaných v sektorech hospodářství podle technologické a znalostní náročnosti odvětví

existuje rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji ČR. V Praze jsou ve struktuře zaměstnanosti výrazněji zastoupeny služby bez ohledu

na jejich znalostní náročnost. Navzdory drobným oscilacím v jednotlivých letech zůstalo zastoupení jednotlivých sektorů na

celkovém počtu zaměstnaných mezi roky 2011 a 2016 téměř konstantní.

Do Prahy se v roce 2016 soustřeďovalo 35,8 % zaměstnaných v high-tech službách, 26,1 % zaměstnaných v tržních službách

intenzivních znalostí a 15,1 % zaměstnaných v ostatních službách intenzivních znalostí. Rozdíly v soustředění zaměstnaných osob

do Prahy nebyly ve většině sledovaných odvětví mezi roky 2011 a 2016 výrazné, i přesto lze u některých znalostně intenzivních

odvětví (high-tech sektor zpracovatelského průmyslu, tržní služby intenzivních znalostí) vysledovat nárůst jejich koncentrace do

Prahy.

GRAF / 04

STR U K TU R A L ID SK Ý C H Z D R O JŮ Z A M ĚSTNA NÝ C H V PR A Z E A OSTA T NÍC H K R A JÍC H ČR P OD L E TEC H NOL OGIC K É

A Z NA L OSTN Í NÁ R OČ NOSTI OD V ĚTV Í V L ET EC H 2011 (V NITŘ NÍ K R U H) A 2016 (V N Ě JŠÍ K R U H)

Zdroj: Eurostat

TABULKA / 05

ZA MĚSTNA NÍ V PR A Z E A OSTA TNÍC H K R A JÍC H ČR (V TISÍC ÍC H) V L ET EC H 2011–2016 P OD L E

TEC HNOL OGIC K É A Z NA L OS T NÍ NÁ R OČ NOSTI OD V ĚTV Í

Odvětví Území 2011 2012 2013 2014 2015 2016

High-tech sektor průmyslu

Praha 4 6 7 7 6 8

ostatní kraje 75 84 80 82 76 78

podíl Prahy (%) 5,1 6,7 8,0 7,9 7,3 8,9

Medium high-tech sektor průmyslu

Praha 11 13 14 12 13 13

ostatní kraje 394 416 418 456 470 492

podíl Prahy (%) 2,7 3,0 3,2 2,6 2,7 2,6

Medium low-tech sektor průmyslu

Praha 16 17 19 16 18 15

ostatní kraje 434 423 407 421 439 446

0,61,82,5

2,97,8

8,7

26,830,9

3,0

15,0

1,12,0

2,23,8

8,5

10,8

26,0

28,0

3,1

14,5

Praha

1,89,3

10,3

7,92,2

4,2

20,6

23,1

2,8

17,9

1,711,0

10,0

7,8

2,24,5

21,7

22,4

3,0

15,6

ostatní krajeHigh-tech průmysl

Medium high-tech průmysl

Medium low-tech průmysl

Low-tech průmysl

Znalostně intenzivní high-tech služby

Tržní služby intenzivních znalostí

Ostatní služby intenzivních znalostí

---

27

Odvětví Území 2011 2012 2013 2014 2015 2016

podíl Prahy (%) 3,6 3,9 4,5 3,7 3,9 3,2

Low-tech sektor průmyslu

Praha 18 22 22 22 22 25

ostatní kraje 335 318 318 312 333 350

podíl Prahy (%) 5,1 6,5 6,5 6,6 6,2 6,8


Praha 50 43 48 54 48 56

ostatní kraje 92 82 92 95 99 100

podíl Prahy (%) 35,2 34,4 34,3 36,2 32,7 35,8


Praha 55 62 62 62 64 71

ostatní kraje 177 179 188 183 192 202

podíl Prahy (%) 23,7 25,7 24,8 25,3 25,0 26,1


Praha 169 175 163 168 164 172

ostatní kraje 872 887 916 934 927 968

podíl Prahy (%) 16,2 16,5 15,1 15,2 15,0 15,1

Tržní služby méně intenzivních znalostí

Praha 195 177 185 188 191 185

ostatní kraje 979 988 996 995 1 018 1 000

podíl Prahy (%) 16,6 15,2 15,7 15,9 15,8 15,6

Ostatní služby méně intenzivních znalostí

Praha 19 22 20 14 20 20

ostatní kraje 117 121 123 123 127 132

podíl Prahy (%) 14,0 15,4 14,0 10,2 13,6 13,3

Ostatní odvětví

Praha 95 109 108 103 100 95

ostatní kraje 759 740 744 717 704 698

podíl Prahy (%) 11,1 12,8 12,7 12,6 12,4 11,9

Celkem

Praha 632 646 648 646 646 660

ostatní kraje 4 234 4 238 4 282 4 318 4 385 4 467

podíl Prahy (%) 13,0 13,2 13,1 13,0 12,8 12,9

Zdroj: Eurostat

Podkladový analytický dokument vytvořený sekcí místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace jako podpora

k naplňování Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020 a pro potřeby vertikalizace evropských a národních

programů v kontextu implementace RIS 3 obsahuje údaje o regionálním rozložení produkce vybraných odvětví podle oddílů a

skupin klasifikace CZ-NACE. Zejména jde o odvětví zpracovatelského průmyslu (odvětví služeb jsou hodnocena jenom tři). Pro

potřeby tohoto materiálu jsou hodnoceny oddíly či skupiny, v nichž se podílí Praha na celkové zaměstnanosti v ČR alespoň 10 %.

Nejvíce byla v roce 2015 do Prahy soustředěna zaměstnanost informačních činnostech (75 %), činnostech v oblasti

informačních technologií (52 %) a vydavatelských činnostech (43 %). Podíl Prahy na přidané hodnotě v těchto odvětvích byl ještě

vyšší (85 % v informačních činnostech, 78 % ve vydavatelských činnostech a 61 % v činnostech v oblasti informačních

technologií).

V průmyslu byla Praha na prvním místě v zaměstnanosti ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného

vzduchu (38 % ČR), opravách a instalacích strojů a zařízení (24 % ČR) a výrobě elektrických zařízení (18 % ČR). Druhé místo

v zaměstnanosti vykázala ve výrobě letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení (16 % ČR) a výrobě lékařských

a dentálních nástrojů a potřeb (14 % ČR). Na zaměstnanosti ve výrobě základních farmaceutických výrobků a farmaceutických

přípravků se Praha podílela 20 % (3. místo v ČR).

---

28

GRAF / 05

SOU STŘ ED ĚNÍ Z A M ĚSTNA NO STI V E V Y B R A NÝ C H OD V ĚTV Í C H P R Ů MY SL U A SL U Ž EB D O PR A HY A OSTA T NÍC H

K R A JŮ ČR V R OC E 2015

Zdroj: Úřad vlády ČR

3.2 VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI PODLE VĚDNÍCH OBLASTÍ

Z hlediska podílu a struktury výzkumných pracovníků podle vědních oblastí nacházíme některé významné rozdíly mezi Prahou a

ostatními kraji České republiky. Podíl Prahy na celkovém počtu výzkumných pracovníků v oblasti sociálních a humanitních věd

v roce 2016 přesáhl 50 %, avšak pod 50 % klesl její podíl v případě přírodních a lékařských věd. Naopak výzkumných pracovníků

v technických vědách se v Praze nesoustřeďovala ani čtvrtina. To odpovídá rozdílům, které je možno vysledovat ze struktur

výzkumných pracovníků v Praze a ostatních krajích České republiky, kdy Praha vykazuje vysoké zastoupení výzkumných

pracovníků v přírodních vědách (42,5 %), sociálních a humanitních vědách (19,9 %) a lékařských vědách (8,4 %). Naopak

zastoupení výzkumných pracovníků v technických a zemědělských vědách bylo v Praze nižší (25,9 %, resp. 3,3 %), než v ostatních

krajích České republiky.

3824

10 18 12 14 20 10 16

43 5275

6276

90 82 88 86 80 90 84

57 4825

100 %

80 %

60 %

40 %

20 %

0 %

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

Praha ostatní kraje podíl Prahy na celkové zaměstnanosti ČR

---

29

GRAF / 06

STR U K TU R A V Ý Z K U MNÝ C H P R A C OV NÍK Ů V PR A Z E A OSTA TNÍC H K R A JÍC H ČESK É R EP U B L IK Y P OD L E V ĚD NÍC H

OB L A STÍ V L ET EC H 2011 (V NITŘ NÍ K R U H) A 2016 (V N Ě JŠÍ K R U H)

Zdroj: ČSÚ

TABULKA / 06

VÝ Z K U MNÍ P R A C OV NÍC I V P R A Z E A OSTA TNÍC H K R A JÍC H ČR V L ETEC H 2011–16 D L E V ĚD NÍC H OB L A STÍ

(V FTE)

Vědní oblast Území 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Přírodní vědy

Praha 4 681 5 143 5 858 5 957 5 771 5 731

ostatní kraje 4 202 4 946 5 069 6 261 6 910 7 165

podíl Prahy (%) 52,7 51,0 53,6 48,8 45,5 44,4

Technické vědy

Praha 3 447 3 525 3 494 3 299 3 660 3 497

ostatní kraje 10 247 11 283 11 822 12 366 13 033 12 355

podíl Prahy (%) 25,2 23,8 22,8 21,1 21,9 22,1

Lékařské vědy

Praha 1 563 1 237 1 373 1 304 1 264 1 130

ostatní kraje 1 140 1 232 1 119 1 069 1 353 1 364

podíl Prahy (%) 57,8 50,1 55,1 55,0 48,3 45,3

Zemědělské vědy

Praha 427 364 506 387 426 440

ostatní kraje 879 833 759 887 973 992

podíl Prahy (%) 32,7 30,4 40,0 30,4 30,5 30,7


Praha 2 276 2 270 2 406 2 633 2 732 2 684

ostatní kraje 1 820 2 384 1 865 1 876 1 959 1 980

podíl Prahy (%) 55,6 48,8 56,3 58,4 58,2 57,5

Celkem

Praha 12 395 12 540 13 637 13 580 13 854 13 483

ostatní kraje 18 287 20 677 20 634 22 460 24 227 23 855

podíl Prahy (%) 40,4 37,8 39,8 37,7 36,4 36,1

Zdroj: ČSÚ

38 %

28 %

13 %

3 %

18 %

43 %

26 %

8 %

3 %

20 %

Praha

23 %

56 %

6 %5 %

10 % 30 %

52 %

6 %4 %

8 %

ostatní krajePřírodní vědy

Technické vědy

Lékařské vědy

Zemědělské vědy

Sociální a humanitnívědy

---

30

4 Financování výzkumu a vývoje podle vědních oblastí

4.1 STRUKTURA VÝDAJŮ NA VÝZKUM A VÝVOJ

Co se týká struktury financování výzkumu a vývoje podle vědních oblastí, dominují v Praze přírodní vědy, do nichž v roce 2016

směřovalo 49,8 % výdajů na výzkum a vývoj. Naopak v ostatních krajích výrazně dominují technické vědy, do nich v roce 2016

směřovaly téměř dvě třetiny výdajů na výzkum a vývoj. Podle struktury výdajů na výzkum a vývoj je v Praze také významnější

zastoupení lékařských věd (10,1 % výdajů) a sociálních a humanitních věd (12,6 %). V období 2011–2016 došlo v Praze ve

financování výzkumu a vývoje k nárůstu zastoupení přírodních věd, a to o 6,5 procentního bodu, a to zejména na úkor věd

technických a lékařských. V ostatních krajích České republiky se struktura výdajů na výzkum a vývoj podle vědních oblastí ve

stejném období téměř nezměnila.

Z hlediska koncentrace výdajů na výzkum a vývoj v jednotlivých vědních oblastech do Prahy, došlo mezi roky 2011–2016

k jejímu oslabení v přírodních, lékařských a technických vědách, přičemž v přírodních vědách bylo toto oslabení nejmenší.

Naopak u zemědělských a sociálních a humanitních věd jejich soustředění do Prahy dohromady za období 2011–2016 mírně

vzrostlo.

V případě přírodních, lékařských a sociálních a humanitních věd se více než polovina výdajů na výzkum a vývoj v roce 2016

soustřeďovala do Prahy.

GRAF / 07

STR U K TU R A V Ý D A JŮ NA V Ý Z K U M A V Ý V OJ V PR A Z E A OS TA TNÍC H K R A JÍC H ČESK É R EP U B L IK Y P OD L E

V ĚD NÍC H OB L A STÍ V L ETEC H 2011 (V NITŘ NÍ K R U H) A 2016 (V NĚJŠÍ K R U H)

Zdroj: ČSÚ

43 %

27 %

14 %

3 %12 %

50 %

25 %

10 %

3 %

13 %

Praha

22 %

65 %

4 %4 % 4 % 26 %

64 %

5 %3 % 4 %

ostatní krajePřírodní vědy

Technické vědy

Lékařské vědy

Zemědělské vědy

Sociální a humanitnívědy

---

31

TABULKA / 07

CEL K OV É HR U B É D OMÁ C Í V Ý D A JE NA V Ý Z K U M A V Ý V OJ (GERD) V PR A Z E A ČESK É R EP U B L IC E V L ET EC H 2011–16 P OD L E V ĚD N ÍC H OB L A STÍ V MIL . KČ V B ĚŽ NÝ C H C E NÁ C H

Vědní oblast Území 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Přírodní vědy

Praha 9 928 11 678 14 351 16 359 18 211 13 754

ostatní kraje 8 949 11 186 12 351 13 224 13 662 13 402

podíl Prahy (%) 52,6 51,1 53,7 55,3 57,1 50,6

Technické vědy

Praha 6 266 6 998 5 689 5 723 6 881 6 879

ostatní kraje 25 752 29 415 32 542 34 939 35 156 33 408

podíl Prahy (%) 19,6 19,2 14,9 14,1 16,4 17,1

Lékařské vědy

Praha 3 229 2 642 2 953 3 377 3 251 2 802

ostatní kraje 1 770 3 214 3 167 3 487 3 214 2 430

podíl Prahy (%) 64,6 45,1 48,3 49,2 50,3 53,6

Zemědělské vědy

Praha 728 661 508 721 1 011 724

ostatní kraje 1 560 1 723 1 221 1 483 1 398 1 359

podíl Prahy (%) 31,8 27,7 29,4 32,7 42,0 34,8


Praha 2 790 2 711 2 665 3 264 3 645 3 473

ostatní kraje 1 781 2 133 2 406 2 528 2 234 1 879

podíl Prahy (%) 61,0 56,0 52,6 56,4 62,0 64,9

Celkem

Praha 22 941 24 689 26 165 29 443 32 999 27 632

ostatní kraje 39 812 47 671 51 688 55 661 55 664 52 477

podíl Prahy (%) 36,6 34,1 33,6 34,6 37,2 34,5

Zdroj: ČSÚ

Významné zastoupení přírodních věd v Praze ve struktuře výdajů na výzkum a vývoj je zřejmé ve všech sektorech provádění,

zejména pak v podnikatelském a vládním sektoru. V podnikatelském sektoru v Praze v roce 2016 směřovalo do přírodních věd

43,7 % výdajů na výzkum a vývoj, zatímco v ostatních krajích jen 17,3 %. Ve vládním sektoru pak v Praze směřovalo do přírodních

věd 69,2 % výdajů na výzkum a vývoj, v ostatních krajích byl podíl obdobný. Výrazně vyšší zastoupení ve výdajích na výzkum a

vývoj v podnikatelském sektoru vykázaly v Praze v roce 2015 též lékařské vědy, a to 10 % (v ostatních krajích ČR byly zastoupeny

2,2 %), a sociální a humanitní vědy, a to 6,2 % (v ostatních krajích ČR byly zastoupeny jen 0,3 %).

Podle klasifikace CZ-NACE dominovaly v podnikatelském sektoru v Praze v roce 2016 výdaje na výzkum a vývoj v rámci

sektoru služeb, zejména pak v informačních a komunikačních činnostech (34 %, v tom z více než čtyř pětin činnosti v oblasti IT)

a profesních, vědeckých a technických činnostech (33 %, v tom téměř ze tří čtvrtin CZ-NACE 72 /výzkum a vývoj/ a z jedné pětiny

CZ-NACE 71 /architektonické a inženýrské činnosti, technické zkoušky a analýzy/).

Průmysl se na podnikatelských výdajích na výzkum a vývoj v Praze podílel cca jednou pětinou, zatímco v ostatních krajích

České republiky jeho podíl v roce 2016 byl téměř dvoutřetinový. Nejvyšší soustředění do Prahy v roce 2016 vykázaly výdaje

podnikatelského sektoru na výzkum a vývoj v peněžnictví a pojišťovnictví (97,9 %), stavebnictví (73,7 %), velkoobchodu,

maloobchodu a opravách a údržbě motorových vozidel (54,7 %) a informačních a komunikačních činnostech (43,2 %).

---

32

GRAF / 08

STR U K TU R A V Ý D A JŮ NA V Ý Z K U M A V Ý V OJ V PR A Z E A OS TA TNÍC H K R A JÍC H ČESK É R EP U B L IK Y P OD L E

SEK TOR U P R OV Á D ĚNÍ A P OD L E V ĚD NÍC H OB L A STÍ V R OC E 2016

Zdroj: ČSÚ

GRAF / 09

STR U K TU R A V Ý DA JŮ NA V Ý Z K U M A V Ý V OJ V P OD NIK A TE L SK ÉM S EK TOR U V PR A Z E A OSTA TNÍC H K R A JÍC H

ČR V R OC E 2016 P OD L E OD V ĚTV OV É K L A SIFIK A C E CZ-NACE

Poznámka: Průmysl včetně těžby a dobývání a výroby a rozvodu vody, elektřiny, plynu, tepla a činností souvisejících s odpady.

Zdroj: ČSÚ

V rámci zpracovatelského průmyslu byly v Praze v roce 2016 oproti ostatním krajům České republiky výrazněji zastoupeny

výdaje na výzkum a vývoj ve farmaceutickém průmyslu (26 %), výrobě elektrických zařízení (20 %), výrobě počítačů,

elektronických a optických přístrojů a zařízení (13 %) a výrobě ostatních dopravních prostředků (14 %). Ve zpracovatelském

průmyslu se nejvíce do Prahy soustřeďovaly výdaje na výzkum a vývoj podnikatelského sektoru na výrobu základních

farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (48,5 %), výrobu ostatních dopravních prostředků a zařízení (17,8 %),

výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (11,7 %) a výrobu elektrických zařízení (11,4 %).

31,3

69,2

43,734,7

70,0

17,3

32,2

3,039,2

34,4

5,8

78,9

17,5 5,5

10,0

12,37,9

2,2

3,6 3,9

1,0

4,48,9

1,315,4 18,4

6,214,2

7,30,3

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

vysokoškolskýsektor

vládní sektor podnikatelskýsektor

vysokoškolskýsektor

vládní sektor podnikatelskýsektor

Praha ostatní kraje

přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy

19 %

3 %5 %

33 %8 %

32 %

1 %

Praha0 %

65 %

0 %1 %

13 %

0 %

19 %

1 %ostatní kraje

zemědělství

průmysl

stavebnictví

obchod, opravy a údržba motor. voz.

inform. a komunik. činnosti

peněžnictví a pojišťovnictví

prof., vědec. a tech. činnosti

ostatní služby

---

33

GRAF / 10

STR U K TU R A V Ý D A JŮ NA V Ý Z K U M A V Ý V OJ V P OD N IK A TEL SK ÉM SEK TOR U V E Z P R A C OV A TEL SK ÉM P R Ů MY SL U

V PR A Z E A OSTA TNÍC H K R A J ÍC H ČR V R OC E 2016 P OD L E OD V ĚTV OV É K L A SIFIK A C E CZ-NACE

Zdroj: ČSÚ

4.2 PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE Z OPERAČNÍCH PROGRAMŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013

Zaměření projektů podle vědních oblastí bylo sledováno u operačních programů Praha-Konkurenceschopnost a Výzkum a vývoj

pro inovace. V případě Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost byla sledována oblast podpory 3.1 zaměřená na rozvoj

inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí. U Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace

byly sledovány prioritní osy 1 (evropská centra excelence), 2 (regionální VaV centra) a částečně 3 (komercializace a popularizace

VaV). V případě Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace byly sledovány projekty ve Středočeském kraji, neboť 6 z 8

projektů uskutečněných v kraji bylo lokalizováno v okresech Praha-západ a Praha-východ a bude tedy využívat lidské zdroje

soustřeďující se v Praze. Na podkladě informací o projektu bylo s pomocí Frascati manuálu určeno jeho převažující vědní/oborové

zaměření.

TABULKA / 08

VĚD NÍ Z A MĚŘ E NÍ P R OJEK TŮ OP ER A Č NÍH O P R OGR A MU PR A HA -KONK U R ENC E S C HOP NOST , OB L A STI

P OD P OR Y 3.1, STA V K 17. Ú NOR U 2017

Vědní oblast Počet projektů Výše schválené

podpory v Kč Podíl na počtu projektů v %

Podíl na výši schválené podpory

v %

Přírodní vědy 17 450 037 639 24,6 21,8

Technické vědy 12 392 284 479 17,4 19,0

Lékařské vědy 39 1 163 311 634 56,5 56,5

Sociální a humanitní vědy 1 54 272 165 1,4 2,6

Celkem 69 2 059 905 917 100,0 100,0

Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy

Poznámka: Není uvedeno 7 projektů OPPK, oblasti podpory 3.1, které realizovaly podniky bez statutu výzkumné organizace. Vědní oblasti projektů stanoveny podle

Frascati manuálu.

V oblasti podpory 3.1 Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost převažovaly lékařské obory, které s 39 projekty

s celkovou výší schválené podpory 1,2 mld. Kč představovaly 56,5 % všech projektů uskutečněných v této oblasti podpory a

podílely se týmž procentem na celkové výši schválené podpory. V tomto případě významnou úlohu měla výzva č. 4, která byla

1 %

2 % 26 %

2 %

13 %

20 %

3 %8 %

14 % 12 %

Praha

1 %

4 %

2 %

4 %

9 %

14 %

16 %32 %

6 %12 %

ostatní kraje potravinářský a nápojový průmysl

petrochemický a chemický průmysl

farmaceutický průmysl

výr. kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků

výr. počítačů, elektron. a optic. přístr.

výroba elektrických zařízení

strojírenský průmysl

výroba motorových vozidel

výroba ost. dopravních prostředků

ostatní zpracovatelský průmysl

---

34

zaměřená na lékařské a chemické obory a podpořila 15 projektů s celkovou výší schválené podpory 750 mil. Kč. V počtu projektů

byly přírodní a technické vědy zastoupeny podobně, a to 17, resp. 12 projekty. Celková výše schválené podpory pak byla vyšší u

přírodních věd (450 mil. Kč), na její výši se podílely více než jednou pětinou.

GRAF / 11

POČ ET P R OJEK TŮ OP ER A Č N ÍHO P R O GR A MU VÝ Z K U M A V Ý V OJ P R O IN OV A C E , P R IOR ITNÍC H OS 1, 2 A

Č Á STEČ NĚ 3 (V Ý Z V A 2.3) P OD L E L OK A L ITY J E J IC H R EA L IZ A C E A V ĚD NÍC H OB L A STÍ

Zdroj: MŠMT – Operační program Výzkum a vývoj pro inovace.

Poznámka: Vědní oblasti projektů stanoveny IPR Praha podle IS VaV a Frascati manuálu. Výzva 2.3 zahrnuta proto, že v ní obsažený projekt CERIT Scientific Cloud je

součástí Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022.

GRAF / 12

CEL K OV Á V Ý ŠE D OTA C E P R O J EK TŮ OP ER A Č NÍH O P R OGR A MU VÝ Z K U M A V Ý V OJ P R O IN OV A C E , P R IOR ITNÍC H

OS 1, 2 A Č Á STEČ N Ě 3 (V Ý Z V A 2.3) P OD L E L OK A L ITY JE J IC H R EA L IZ A C E A V ĚD N ÍC H OB L A STÍ V ML D . KČ

Zdroj: MŠMT – Operační program Výzkum a vývoj pro inovace.

Poznámka: Vědní oblasti projektů stanoveny IPR Praha podle IS VaV a Frascati manuálu. Výzva 2.3 zahrnuta proto, že v ní obsažený projekt CERIT Scientific Cloud je

součástí Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022.

2

14

33

17

34 4

1

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

Středočeský kraj Ostatní kraje ČR ICT projekty PO3 bez územníidentifikace

poče

t pro

jekt

ů

Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy

Zemědělské vědy Sociální a humanitní vědy

7,6

12,9

0,8

3,3

7,4

3,54,0

2,0

0,20

2

4

6

8

10

12

14

Středočeský kraj Ostatní kraje ČR ICT projekty PO3 bez územníidentifikace

celk

ová

výše

dot

ace

v m

ld. K

č

Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy

Zemědělské vědy Sociální a humanitní vědy

---

35

Projekty Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace realizované ve Středočeském kraji byly z hlediska počtu

zaměřeny na technické vědy (Udržitelná energetika, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov a Centrum vozidel

udržitelné mobility ČVUT), lékařské vědy (Národní ústav duševního zdraví, do přírodních, zemědělských a technických věd

prolínající Biocev a ExAM) a přírodní vědy (ELI Beamlines, HiLASE)16. V ostatních krajích České republiky dominovaly projekty

v technických a přírodních vědách. Z hlediska celkové výše dotace z veřejných zdrojů pak ve Středočeském kraji převažovaly

přírodní vědy – celková výše dotace dvou přírodovědných projektů činila 7,6 mld. Kč. V ostatních krajích České republiky 14

projektů v přírodních vědách získalo celkovou dotaci z veřejných zdrojů ve výši 12,9 mld. Kč, 17 projektů v technických vědách

pak dotaci ve výši 7,4 mld. Kč.

4.3 PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE ZE SEDMÉHO RÁMCOVÉHO PROGRAMU EU PRO VÝZKUM A VÝVOJ

Protože finanční podpora ze sedmého rámcového programu Evropské unie pro oblast výzkumu a vývoje zásadním způsobem

v Praze doplnila prostředky dostupné ze strukturálních fondů v období 2007–2013, považujeme za účelné zmínit i tento program

financování výzkumu a vývoje. Pražské subjekty se účastnily 59 % projektů s českou účastí a podílely se 52 % na celkovém

příspěvku Evropské unie českým účastníkům projektů sedmého rámcového programu.

V celkovém objemu nákladů pražských účastníků projektů ve výši 182 mil. EUR vynikaly zejména, při vynechání akce „Marie

Curie“ a aktivit Evropské rady pro výzkum, tematické priority zaměřené na informační a komunikační technologie (20 %

příspěvku EU pro pražské účastníky), nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie (11 %), dopravu (včetně

letectví; 9 %) a zdraví (8 %) a potraviny, zemědělství a rybolov a biotechnologie (7 %).

V rámci programu Spolupráce a sedmého rámcového programu Euratom nejvyšší podíl pražských účastníků na celkových

nákladech českých účastníků projektů řešených v jednotlivých tematických prioritách sedmého rámcového programu vykázaly

výzkum energie z jaderné syntézy (100 %), informační a komunikační technologie (67 %), vesmír (62 %), potraviny, zemědělství,

rybolov a biotechnologie (62 %) a bezpečnost (60 %).

4.4 PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE Z PROGRAMU EU PRO VÝZKUM A VÝVOJ HORIZONT 2020

I podpora z programu Evropské unie pro výzkum a vývoj Horizont 2020 významně v Praze doplňuje prostředky dostupné ze

strukturálních fondů v období 2014–2020. Pražské subjekty se k 30. září 2016 zúčastnily 61 % projektů s českou účastí a podílely

se 55 % na celkovém příspěvku Evropské unie českým účastníkům programu Horizont 2020. K 30. září 2016 jsou i všechny ostatní

údaje týkající se české/pražské účasti v tomto programu.

Celkové náklady pražských účastníků byly 69 mil. EUR, přičemž při vynechání priority Vynikající věda vynikaly tematicky

zaměřené specifické cíle uvnitř priorit Vedoucí postavení v průmyslu a Společenské výzvy – konkrétně Vedoucí postavení

v základních a průmyslových technologiích s důrazem na informační a komunikační technologie (12 % příspěvku EU pro pražské

účastníky), Zajištěná, čistá a účinná energie (10 %), Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava (9 %), Činnosti v oblasti

klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny a program Euratomu (6 %).

16 Zaměření projektů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace bylo stanoveno podle jejich hlavního oboru uvedeného v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Následně byly hlavní obory projektů sdruženy do vědních oblastí pomocí Frascati manuálu.

---

36

Nejvyšší podíl pražských účastníků na celkových nákladech českých účastníků projektů byl vykázán ve specifickém cíli

Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích – směru zaměřeném na nanotechnologie (72 %). Z ostatních

oborově zaměřených specifických cílů pak ve Zdraví, demografické změně a dobrých životních podmínkách (68 %), Inteligentní,

ekologické a integrované dopravě (66 %), Zabezpečených společnostech (64 %), Zajištěné, čisté a účinné energii a programu

Euratomu (po 63 %).

GRAF / 13

POČ ET P R A Ž SK Ý C H Ú Č A STNÍ K Ů A V Ý ŠE NÁ K L A D Ů P R A Ž SK Ý C H Ú Č A STNÍK Ů A P Ř ÍSP ĚV K U EU P OD L E P R IOR IT

V MIL . EUR

Zdroj: Technologické centrum AV ČR, vlastní propočty IPR Praha

14 13

36

20

5

8

16

3 4 5

12

16

14

3

8

5

11 10

26

15

3

6

11

2 3 3

12

16

9

3 6 3

0

20

40

60

80

100

120

140

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Zdra

ví

Potr

avin

y, z

eměd

ělst

ví a

ryb

olov

a b

iote

chn

.

Info

rmač

ní a

kom

unik

ační

tech

nolo

gie

Nan

ověd

y, n

anot

ech

n., m

ater

iály

a n

ové

výr.

tech

n.

Ener

geti

ka

Živo

tní p

rost

ředí

(vč

etn

ě zm

ěny

klim

atu)

Dop

rava

(vč

etně

lete

ctví

)

Soci

áln

ě-ek

onom

ické

a h

uman

itní

věd

y

Ves

mír

Bez

pečn

ost

Obe

cné

akti

vity

Evro

pská

rad

a pr

o vý

zkum

Akc

e „M

arie

Cur

ie“

Posí

lení

sou

držn

ého

vývo

je p

olit

ik v

ýzku

mu

Výz

kum

né

infr

astr

uktu

ry

Reg

iony

zn

alos

tí

Výz

kum

ný

pote

nci

ál

Věd

a ve

spo

lečn

osti

Výz

kum

ve

pros

pěch

mal

ých

a st

ředn

ích

pod

nik

ů

Mez

inár

odn

í spo

lupr

áce

Jade

rné

štěp

ení a

rad

iačn

í och

rana

Výz

kum

ene

rgie

z ja

dern

é sy

nté

zy

Spolupráce M. Lidé Kapacity 7. RPEuratom

poče

t úča

stní

ků (t

ýmů)

z P

rahy

mil

iony

EU

R

náklady pražských účastníků celkový příspěvek EU pro pražské účastníky účastníci (týmy) z Prahy

---

37

GRAF / 14

POD ÍL P R A Ž SK Ý C H Ú Č A STN ÍK Ů NA C EL K OV Ý C H NÁ K L A D EC H Č ESK Ý C H Ú Č A STNÍK Ů P R OJEK TŮ Ř EŠ ENÝ C H

V JED N OTL IV Ý C H P R IOR ITÁ C H 7. R Á MC OV É HO P R OGR A M U V %

Zdroj: Technologické centrum AV ČR; Frank, Albrecht (2014)17, vlastní propočty

17 Frank, D., Albrecht, V. (2014): Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP. Echo, 2014, příloha 5-6, Technologické centrum AV ČR, Praha, s. 17

53,9 61

,7 66,8

50,7 56

,0

55,4

40,6

57,9 62

,2

60,1

100

,0

83,8

45,8

95,6

76,1

9,7

0,1

69,6

34,3

21,2

33,2

100

,0

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Zdra

ví

Potr

avin

y, z

eměd

ělst

ví a

ryb

olov

a b

iote

chn.

Info

rmač

ní a

kom

unik

ační

tech

nolo

gie

Nan

ověd

y, n

anot

echn

., m

ater

iály

a n

ové

výr.

tech

n.

Ener

geti

ka

Živo

tní p

rost

ředí

(vč

etně

zm

ěny

klim

atu)

Dop

rava

(vče

tně

lete

ctví

)

Soci

álně

-eko

nom

ické

a h

uman

itní

věd

y

Ves

mír

Bez

pečn

ost

Obe

cné

akti

vity

Evro

pská

rad

a pr

o vý

zkum

Akc

e „M

arie

Cur

ie“

Posí

lení

sou

držn

ého

vývo

je p

olit

ik v

ýzku

mu

Výz

kum

né in

fras

truk

tury

Reg

iony

zna

lost

í

Výz

kum

ný p

oten

ciál

Věd

a ve

spo

lečn

osti

Výz

kum

ve

pros

pěch

mal

ých

a st

ředn

ích

podn

iků

Mez

inár

odní

spo

lupr

áce

Jade

rné

štěp

ení a

rad

iačn

í och

rana

Výz

kum

ene

rgie

z ja

dern

é sy

ntéz

y

Spolupráce M. Lidé Kapacity 7. RPEuratom

---

38

GRAF / 15

POČ ET P R A Ž SK Ý C H Ú Č A STNÍ K Ů A V Ý ŠE NÁ K L A D Ů P R A Ž SK Ý C H Ú Č A STNÍK Ů A P Ř ÍSP ĚV K U EU P OD L E P R IOR IT

A SP EC IFIC K Ý C H C ÍL Ů

Poznámka: E. - horizontální specifický cíl Šíření excelence a rozšiřování účasti, V. – horizontální specifický cíl Věda se společností a pro společnost

Zdroj: Technologické centrum AV ČR, vlastní propočty

10

1

7

4

11

1 0

3

10

3

1

6 5

4

21 1

1

7

10

1

7

4

7

1 0

21

0

3

1

6 5

3

1 1 11

4

0

5

10

15

20

25

30

35

0

2

4

6

8

10

12

14

Evro

pská

rad

a pr

o vý

zkum

Bud

oucí

a v

znik

ajíc

í tec

hno

logi

e

Akc

e „M

arie

Cur

ie-S

klod

owsk

a“

Výz

kum

né in

fras

truk

tury

Info

rmač

ní a

kom

unik

ační

tech

nolo

gie

Nan

otec

hnol

ogie

Vys

pělé

mat

eriá

ly

Vys

pělá

výr

oba

a zp

raco

vání

Výz

kum

ves

mír

u

Inov

ace

v m

alýc

h a

stře

dníc

h po

dnic

ích

Zdra

ví, d

emog

rafi

cká

změn

a a

dobr

é ži

votn

ípo

dmín

kyPo

trav

inov

é za

bezp

ečen

í, ud

ržit

elné

zem

ěděl

ství

,m

ořsk

ý vý

zkum

a b

ioek

onom

ika

Zajiš

těná

, čis

tá a

úči

nná

ener

gie

Inte

lige

ntní

, eko

logi

cká

a in

tegr

ovan

á do

prav

a

Činn

osti

v o

blas

ti k

limat

u, ž

ivot

ní p

rost

ředí

,úč

inné

vyu

žívá

ní z

droj

ů a

suro

viny

Evro

pa v

měn

ícím

se

svět

ě - i

nova

tivn

í apř

emýš

livé

spol

ečno

sti p

odpo

rujíc

í zač

leně

níZa

bezp

ečen

é sp

oleč

nost

i - o

chra

na s

vobo

dy a

bezp

ečno

sti E

vrop

y a

jejíc

h ob

čanů

Vynikající věda Vedoucí postavení v průmyslu Společenské výzvy E. V.Euratom

poče

t úča

stní

ků (t

ýmů)

z P

rahy

mil

iony

UER

náklady pražských účastníků celkový příspěvek EU pro pražské účastníky účastníci (týmy) z Prahy

---

39

GRAF / 16

POD ÍL P R A Ž SK Ý C H Ú Č A STN ÍK Ů NA C EL K OV Ý C H NÁ K L A D EC H Č ESK Ý C H Ú Č A STNÍK Ů P R OJEK TŮ Ř EŠ ENÝ C H

V JED N OTL IV Ý C H SP EC I FIC K Ý C H C ÍL EC H P R OGR A MU HOR IZ ONT 2020 V %

Poznámka: E. - horizontální specifický cíl Šíření excelence a rozšiřování účasti, V. – horizontální specifický cíl Věda se společností a pro společnost

Zdroj: Technologické centrum AV ČR, vlastní propočty

4.5 SHRNUTÍ

Ve struktuře výdajů na výzkum a vývoj podle vědních oblastí převládaly v Praze v roce 2016 přírodní vědy. Představovaly polovinu

výdajů na výzkum a vývoj v Praze a zároveň byla v Praze soustředěna více než polovina výdajů na výzkum a vývoj v přírodních

vědách v ČR. Výrazné zastoupení přírodních věd v Praze oproti ostatním krajům ČR vykázaly vysokoškolský, vládní i

podnikatelský sektor.

Zhruba z poloviny se do Prahy soustřeďovaly také výdaje na výzkum a vývoj v sociálních a humanitních a lékařských vědách.

Podle odvětvové klasifikace CZ-NACE převažovaly v podnikatelských výdajích na výzkum a vývoj informační a komunikační

činnosti, profesní, vědecké a technické činnosti a zpracovatelský průmysl. V rámci zpracovatelského průmyslu byly nejvíce

zastoupeny farmaceutický průmysl, výroba elektrických zařízení, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

a výroba ostatních dopravních prostředků. Významné soustředění výdajů na výzkum a vývoj do Prahy vykázala výroba

potravinářských výrobků a nápojů.

48,9

35,3

43,7

59,0

60,5

72,2

21,0

0,0

60,5

58,1

44,5

68,1

51,3

62,8 65

,8

48,4

60,5 64

,3

36,1

67,2

62,7

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Evro

pská

rad

a pr

o vý

zkum

Bud

oucí

a v

znik

ajíc

í tec

hnol

ogie

Akc

e „M

arie

Cur

ie-S

klod

owsk

a“

Výz

kum

né

infr

astr

uktu

ry

Info

rmač

ní a

kom

unik

ační

tech

nolo

gie

Nan

otec

hno

logi

e

Vys

pělé

mat

eriá

ly

Bio

tech

nolo

gie

Vys

pělá

výr

oba

a zp

raco

vání

Výz

kum

ves

mír

u

Inov

ace

v m

alýc

h a

stře

dníc

h p

odn

icíc

h

Zdra

ví, d

emog

rafi

cká

změn

a a

dobr

é ži

votn

í pod

mín

ky

Potr

avin

ové

zabe

zpeč

ení,

udrž

itel

né z

eměd

ělst

ví,

moř

ský

výzk

um a

bio

ekon

omik

a

Zajiš

těná

, čis

tá a

úči

nná

ener

gie

Inte

lige

ntn

í, ek

olog

ická

a in

tegr

ovan

á do

prav

a

Čin

nost

i v o

blas

ti k

lim

atu,

živ

otní

pro

stře

dí, ú

činn

évy

užív

ání z

droj

ů a

suro

vin

yEv

ropa

v m

ěníc

ím s

e sv

ětě

- in

ovat

ivn

í a p

řem

ýšli

vésp

oleč

nos

ti p

odpo

rujíc

í zač

leně

ní

Zabe

zpeč

ené

spol

ečno

sti -

och

ran

a sv

obod

y a

bezp

ečno

sti E

vrop

y a

jejíc

h o

bčan

ů

Vynikající věda Vedoucí postavení v průmyslu Společenské výzvy E. V. Euratom

---

40

V rámci Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost, oblasti podpory 3.1 zaměřené na rozvoj inovačního prostředí a

partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí, převažovaly v počtu projektů i v celkové výši podpory téměř ze tří pětin

lékařské vědy.

V Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritních osách 1 a 2 zaměřených vznik evropských center excelence

a regionálních výzkumných a vývojových center z hlediska celkové výše dotace ve Středočeském kraji zcela převažovaly

přírodovědně zaměřené projekty (ELI Beamlines, HiLASE, SUSEN). Zaměření infrastruktur ve Středočeském kraji bylo

vyhodnoceno pro jejich vazby se stávajícími pražskými výzkumnými organizacemi a předpoklad využívání lidských zdrojů

soustřeďujících se v Praze.

V sedmém rámcovém programu Evropské unie lze jako dominantní tematické priority z hlediska celkové výše nákladů

pražských účastníků (i z hlediska výše podpory získané ze strany Evropské unie) identifikovat informační a komunikační

technologie, nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie, dopravu (včetně letectví), zdraví a potraviny,

zemědělství a rybolov a biotechnologie.

---

41

5 Projekty výzkumu, vývoje a inovací evidované v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Na uskutečněné projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací lze nahlížet jako na výsledky činnosti výzkumných

infrastruktur a realizovaných finančních výdajů na výzkum a vývoj. Jako zdroj pro hodnocení projektů výzkumu a vývoje nám

posloužil Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaV), který provozuje Rada pro výzkum, vývoj a

inovace. Při práci s IS VaV je třeba brát zřetel na skutečnost, že eviduje pouze projekty podpořené z veřejných zdrojů.

Do hodnocení vstoupily projekty zahájené v období 2004–2015. Při jejich vyhodnocení byl zvolen postup od vysoké úrovně

obecnosti po vysokou úroveň jedinečnosti. Byly hodnoceny projekty výzkumu a vývoje jako celek, následně projekty základního

výzkumu a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací a v jejich rámci pak projekty spolupráce obecně a projekty mezisektorové

spolupráce. Ve všech úrovních podrobnosti byly hodnoceny jak vědní oblasti klasifikované pomocí Frascati manuálu (obecná

úroveň), tak vědní obory uváděné v IS VaV (specifická úroveň). Zohledňováno bylo i sídlo řešitele projektů. Byly rozlišovány

projekty, jejichž hlavní řešitel má sídlo v Praze, a projekty s mimopražským hlavním řešitelem, ale s účastí pražských subjektů.

Oborová struktura (obecná i specifická) projektů byla zjišťována u počtu projektů, celkových uznaných nákladů projektů a

celkové státní podpory projektů, přičemž důraz je pro účely tohoto materiálu kladen na celkové uznané náklady.

5.1 ÚČAST PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ

Pražské subjekty – bez ohledu na to, zda byli hlavními řešiteli či pouze účastníky projektů – se podíleli 53 % na celkových

uznaných nákladech projektů výzkumu a vývoje evidovaných v IS VaV a zahájených v období 2004–2015 (z toho 37 % jak hlavní

řešitelé a 16 % jako další účastníci projektů vedených mimopražskými řešiteli).

Z hlediska zastoupení pražských subjektů existují významné rozdíly ve strukturách základního a aplikovaného výzkumu,

vývoje a inovací. Zatímco v základním výzkumu zastoupení pražských subjektů v úloze hlavních řešitelů na celkových nákladech

projektů zůstávalo se snižující se úrovní podrobnosti konstantní (pohybující se mezi 45 a 50 %), v případě aplikovaného výzkumu,

vývoje a inovací klesalo (z třetinového podílu na méně než pětinový). V případě základního i aplikovaného výzkumu, vývoje a

inovací důležitou úlohu sehrály subjekty sídlící v Praze, které byly účastníky projektů vedených mimopražskými subjekty. S vyšší

úrovní podrobnosti, a to jak v základním výzkumu, tak i aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích, rostlo zastoupení pražských

subjektů pouze v roli účastníků na celkových nákladech projektů, a to téměř až na dvoupětinový podíl. Potvrzuje se tak úloha

Prahy i jako významného poskytovatele znalostí v rámci výzkumu a vývoje v ČR. Právě proto se přikláníme k závěru, hodnotit dále

oborovou strukturu projektů evidovaných v IS VaV dohromady za pražské subjekty bez ohledu na skutečnost, zda byly hlavními

řešiteli projektů či pouze jejich účastníky pod vedením mimopražských subjektů.

---

42

GRAF / 7

CEL K OV É U Z NA NÉ NÁ K L A D Y P R OJ EK TŮ Z Á K L A D NÍHO V Ý Z K U MU EV ID OV A NÝ C H V IS VAV P OD L E Ú Z EM NÍ

D IMENZ E A P OD L E TY P U A V Ý SL ED K U Z A HÁ JENÝ C H P R OJE K TŮ V OB D OB Í 2004–2015

n = 268 966 723 tis. Kč (21 769 projektů)

n = 69 706 634 tis. Kč (12 213 projektů)

n = 22 584 682 tis. Kč (2 538 projektů)

n = 3 948 685 tis. Kč (345 projektů)


GRAF / 28

CEL K OV É U Z NA NÉ NÁ K L A D Y P R OJEK TŮ A P L IK OV A NÉH O V Ý Z K U MU , V Ý V OJE A INOV A C Í EV ID OV A NÝ C H V IS

VAV P OD L E Ú Z EM NÍ D I MENZ E A P OD L E TY P U A V Ý SL ED K U Z A HÁ JENÝ C H P R OJ EK TŮ V OB D OB Í 2004–2015

n = 268 966 723 tis. Kč (21 769 projektů)

n = 122 242 465 tis. Kč (8 872 projektů)

n = 79 410 406 tis. Kč (2 812 projektů)

n = 58 017 053 tis. Kč (2 180 projektů)


5.2 VĚDNÍ OBLASTI

V zaměření projektů základního výzkumu a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací podle vědních oblastí existují přirozené

rozdíly. Na celkových nákladech projektů základního výzkumu, jejichž hlavními řešiteli či alespoň účastníky byly pražské

subjekty, a v jejich rámci v projektech spolupráce převažovaly z více než 40 % přírodní vědy, následované lékařskými vědami

s cca čtvrtinovým podílem. Avšak v rámci mezisektorové spolupráce (tj. spolupráce mezi veřejnými výzkumnými institucemi či

36,847,4 47,9 46,3

16,312,0

37,1 38,947,0 40,6

15,1 14,7

0 %

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

Projekty evidované v ISVaV

Projekty základníhovýzkumu

Kolaborativní projekty(příjemce + alespoň 1

další účastník)

Mezisektorováspolupráce v rámci

kolaborativních projektů

Bez účasti pražských subjektů Subjekty se sídlem v Praze jako účastníci projektůSubjekty se sídlem v Praze jako hlavní řešitelé projektů

36,8 33,421,6 17,8

16,3 26,037,3 39,8

47,0 40,6 41,1 42,4

0 %

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

Projekty evidované v ISVaV

Projekty aplikovanéhovýzkumu, vývoje a

inovací


další účastník) svýsledky druhu P, T nebo

A



Bez účasti pražských subjektů Subjekty se sídlem v Praze jako účastníci projektůSubjekty se sídlem v Praze jako hlavní řešitelé projektů

---

43

vysokými školami a podniky) převažovaly technické vědy (47 % nákladů projektů) následované přírodními vědami (30 %

nákladů projektů).

GRAF / 39

CEL K OV É U Z NA NÉ NÁ K L A D Y Z A C EL OU D OB U Ř EŠE NÍ P R OJEK TŮ EV ID OV A NÝ C H V IS VAV S P R A Ž SK Ý MI

SU B JEK TY JA K O HL A V NÍ MI Ř EŠITEL I Č I JA K O Ú Č A ST NÍK Y P OD L E V ĚD NÍC H OB L A STÍ A TY P U A V Ý SL ED K U

Z A HÁ JENÝ C H P R OJEK TŮ V OB D OB Í 2004–2015 S D Ů R A Z EM NA Z Á K L A D NÍ V Ý Z K U M

n = 142 590 528 tis. Kč (12 892 projektů)

n = 41 414 936 tis. Kč (7 521 projektů)

n = 19 184 894 tis. Kč (2 128 projektů)

n = 3 366 577 tis. Kč (248 projektů)


GRAF / 20

CEL K OV É U Z NA NÉ NÁ K L A D Y Z A C EL OU D OB U Ř EŠE NÍ P R OJEK TŮ EV ID OV A NÝ C H V IS VAV S P R A Ž SK Ý MI

SU B JEK TY JA K O HL A V NÍ MI Ř EŠITEL I Č I JA K O Ú Č A STNÍ K Y P OD L E V ĚD NÍC H OB L A ST Í A TY P U A V Ý SL ED K U

Z A HÁ JENÝ C H P R OJEK TŮ V OB D OB Í 2004–2015 S D Ů R A Z EM NA A P L IK OV A NÝ V Ý Z K U M , V Ý V OJ A I NOV A C E

n = 142 590 528 tis. Kč (12 892 projektů)

n = 72 578 970 tis. Kč (5 138 projektů)

n = 46 756 035 tis. Kč (1 595 projektů)

n = 33 402 500 tis. Kč (1 026 projektů)


31,245,6 44,5

30,1

33,515,7 19,5 46,7

19,5 24,526,5

11,83,8 2,02,6 7,012,1 12,27,0 4,4

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

Všechny projekty Projekty základníhovýzkumu


další účastník)



Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální a humanitní vědy

31,216,8 23,1 18,9

33,553,6

50,265,9

19,516,6

18,68,13,8

6,05,0 5,712,1 7,0 3,1 1,3

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

Všechny projekty Projekty aplikovanéhovýzkumu, vývoje a

inovací


další účastník) s výsledkydruhu P, T nebo A

Mezisektorová spoluprácev rámci kolaborativních

projektů

Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální a humanitní vědy

---

44

V celkových nákladech projektů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací s hlavními řešiteli či účastníky z Prahy, jakož i

v případě projektů spolupráce, včetně spolupráce mezisektorové, dominovaly technické vědy. Na celkových nákladech projektů

aplikovaného výzkumu a v jejich rámci projektů spolupráce se podílely zhruba jednou polovinou; v rámci projektů mezisektorové

spolupráce dvěma třetinami. Přírodní a lékařské vědy vykázaly na celkových nákladech projektů aplikovaného výzkumu a

projektů spolupráce téměř totožné zastoupení. V případě projektů mezisektorové spolupráce v aplikovaném výzkumu se přírodní

vědy podílely téměř pětinou na celkových nákladech projektů.

I přes významné kvalitativní rozdíly mezi základním a aplikovanými výzkumem je se snižováním úrovně obecnosti patrný

zjevný trend, jímž je nárůst zastoupení technických věd. Ačkoli je zastoupení technických věd v agregátních personálních a

finančních ukazatelích výzkumu a vývoje za Prahu relativně nízké oproti ostatním krajům ČR, jsou pražské subjekty významným

poskytovatelem technických znalostí, resp. důležitým účastníkem technických projektů. Roli hraje i vyšší úloha základního

výzkumu ve výzkumně-vývojové základně Prahy. I proto existuje zejména v aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích významný

rozdíl ve struktuře celkových nákladů podle vědních oblastí mezi projekty, jejichž hlavní řešitelé pocházeli z Prahy, a projekty,

které měly mimopražského hlavního řešitele a v nichž pražské subjekty vystupovaly pouze jako účastníci. Tento rozdíl spočívá ve

výrazně vyšším zastoupení technických věd u projektů s hlavním řešitelem mimo Prahu, ale s účastí pražských subjektů (s

rostoucí úrovní podrobnosti stoupá cca od 50 do 70 % nákladů projektů; pro porovnání u projektů aplikovaného výzkumu

s hlavním řešitelem z Prahy stoupá cca od 25 % do 55 %).

5.3 VĚDNÍ OBORY

Na vyšší úrovni podrobnosti je možné identifikovat rozdílné oborové zaměření projektů s hlavními řešiteli či účastníky z Prahy

v základním výzkumu a aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích.

TABULKA / 09

STR U K TU R A P R OJEK TŮ Z Á K L A D NÍHO V Ý Z K U MU Z A HÁ JENÝ C H V OB D OB Í 2004–2015 S P R A Ž SK Ý MI

SU B JEK TY JA K O HL A V NÍM I Ř EŠITEL I Č I JA K O Ú Č A STNÍK Y P OD L E V ĚD NÍC H OB OR Ů D L E IS VAV (V % NA

C EL K OV Ý C H NÁ K L A D EC H P R O JEK TŮ Z A C EL OU D OB U Ř E ŠE NÍ)

Všechny projekty v IS VaV

Projekty základního výzkumu

Kolaborativní projekty (příjemce + alespoň

1 další účastník)

Mezisektorová spolupráce v rámci


• genetika a molekulár-ní biologie 8,2 %

• fyzika plazmatu a výbo-je v plynech 5,4 %

• informatika 3,7 %

• aeronautika, aerody-namika, letadla 3,4 %

• dokumentace, knihov-nictví, práce s informa-cemi 3 %

• elektronika, optoelek-tronika, elektrotechnika 2,9 %

• nejaderná energetika, spotřeba a užití energie 2,5 %

• genetika a molekulár-ní biologie 13 %

• fyzika pevných látek a magnetismus 5,2 %

• fyzikální chemie a teo-retická chemie 2,9 %

• biochemie 2,8 %

• mikrobiologie, virologie 2,5 %

• elementární částice a fyzika vysokých energií 2,3 %

• optika, masery, lasery 2,2 %

• morfologické obory a cytologie 2,2 %



• biochemie 2,7 %

• analytická chemie, separace 2,5 %

• ekologie-společenstva 2,4 %

• fyzikální chemie a teo-retická chemie 2,3 %

• obecná matematika 2 %

• stavebnictví 2 %

• informatika 2 %

• fyziologie 2 %


• jaderná energetika 6,3 %


• průmyslová chemie a chemické inženýrství 4,9 %

• stavebnictví 4,6 %

• kontaminace a dekonta-minace půdy vč. pesti-cidů 4,6 %

• biochemie 4,2 %


---

45

Všechny projekty v IS VaV

Projekty základního výzkumu


1 další účastník)



• optika, masery a lasery 2,5 %

• strojní zařízení a ná-stroje 2,2 %

• řízení, správa a administrativa 2,2 %

• fyziologie 2,1 %

• obecná matematika 1,9 %

• biotechnologie a bioni-ka 3,7 %

• traumatologie a ortope-die 3 %

Zdroj: IS VaV, vlastní zpracování IPR Praha

Z vědních oborů v základním výzkumu vynikla zejména genetika a molekulární biologie, která byla na všech úrovních

podrobnosti zastoupena v 10 vědních oborech s nejvyšším podílem na celkových nákladech projektů. Z přírodních věd vynikly

také biochemie a fyzika pevných látek a magnetismus, které byly zastoupeny v 10 nejvýznamnějších oborech základního

výzkumu, projektech spolupráce v základním výzkumu a mezisektorové spolupráci v jejich rámci.

TABULKA / 10

STR U K TU R A P R OJEK TŮ A P L IK OV A NÉHO V Ý Z K U MU , V Ý V OJE A IN OV A C Í Z A HÁ JENÝ C H V OB D OB Í 2004–2015

S P R A Ž SK Ý MI SU B JEK TY JA K O HL A V NÍ MI Ř EŠITEL I Č I JA K O Ú Č A STNÍK Y P OD L E V ĚD NÍC H OB OR Ů D L E IS VAV

(V % NA C EL K OV Ý C H NÁ K L A D EC H P R OJEK TŮ Z A C EL OU D OB U Ř EŠEN Í)

Všechny projekty Projekty aplikovaného

výzkumu, vývoje a inovací


1 další účastník) s výsledky druhu P, T

nebo A



• genetika a molekulární biologie 8,2 %

• fyzika plazmatu a výbo-je v plynech 5,4 %



• dokumentace, knihov-nictví, práce s informa-cemi 3 %

• elektronika, optoelektronika, elektrotechnika 2,9 %


• optika, masery a lasery 2,5 %


• řízení, správa a administrativa 2,2 %



• elektronika a optoelektronika, elektrotechnika 4,4 %



• pozemní dopravní sys-témy a zařízení 3,5 %

• hutnictví, kovové materiály 3,2 %

• senzory, čidla, měření a regulace 2,6 %


• znečištění a kontrola vody 2,4 %

• genetika a molekulární biologie 10,7 %




• strojní zařízení a ná-stroje 4 %








• nejaderná energetika, spotřeba a užití energie 6 %







• pohon, motory a paliva 2,5 %

Zdroj: IS VaV, vlastní zpracování IPR Praha

---

46

V projektech aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, kde pražské subjekty vystupovali jako řešitelé či jako účastníci,

vynikly čtyři technické vědní obory – aeronautika, aerodynamika a letadla, elektronika, optoelektronika a elektrotechnika,

nejaderná energetika a spotřeba a užití energie a strojní zařízení a nástroje. Tyto vědní obory byly zastoupeny mezi 10 vědními

obory s největšími celkovými uznanými náklady projektů na všech úrovních podrobnosti. Dále vynikly jaderná energetika,

pozemní dopravní systémy a zařízení, hutnictví a kovové materiály, senzory, čidla, měření a regulace a znečištění a kontrola vody.

Oproti základnímu výzkumu vykázalo více vědních oborů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, které se umístily mezi 10

obory s největšími celkovými náklady projektů, průnik všemi úrovněmi podrobnosti.

V rámci nejvíce zastoupených vědních oborech mezisektorové spolupráce v základním i aplikovaném výzkumu, v nichž

vystupovaly pražské subjekty, je možné identifikovat částečný průnik s oddíly klasifikace CZ-NACE, které vykázaly vyšší

zastoupení mezi novými ekonomickými subjekty. Tento průnik se týká stavebnictví a oddílu specializovaných stavebních činnosti,

potravinářství a oddílu výroby potravinářských výrobků, elektroniky, optoelektroniky a elektrotechniky a senzorů, čidel, měření

a regulace a oddílu výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.

5.4 SHRNUTÍ

Z hlediska podílu na celkových nákladech projektů zahájených v období 2004–2015, jejichž hlavní řešitelé měli sídlo v Praze,

převažovaly přírodní vědy (podílely se 36 % nákladů), následované technickými (25 % nákladů) a lékařskými vědami (19 %).

Významně strukturně odlišné byly projekty řešené mimopražskými subjekty, zatímco pražské subjekty vystupovaly pouze v úloze

účastníků. Zde vynikly technické vědy, které se podílely 52 % na celkových nákladech projektů. Praha je tedy významným

poskytovatelem znalostí zejména v technických projektech vedených mimopražskými řešiteli.

Projekty základního výzkumu, v nichž pražské subjekty figurovaly jako řešitelé či jako účastníci, byly zaměřeny zejména na

přírodní (46 % nákladů) a lékařské vědy (25 % nákladů). Projekty aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací se soustřeďovaly na

technické vědy (54 % nákladů). Při přechodu na úroveň mezisektorové spolupráce – bez ohledu na kategorii výzkumu –

převažovaly v nákladech projektů s pražskými subjekty jako řešiteli či jako účastníky technické vědy.

Na úrovni vědních oborů byl rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem také výrazný. Mezi nejvyššími náklady

projektů základního výzkumu s pražskými subjekty jako řešiteli či účastníky většinou úrovní podrobnosti prolínaly genetika a

molekulární biologie, aeronautika, aerodynamika a letadla a fyzika pevných látek a magnetismus a biochemie. V aplikovaném

výzkumu, vývoji a inovacích nejvyšší náklady projektů, kde pražské subjekty byly v roli řešitelů či účastníků, ve všech úrovních

podrobnosti byly vykázány u aeronautiky, aerodynamiky a letadel, elektroniky, optoelektroniky a elektrotechniky, nejaderné

energetiky a spotřeby a užití energie, strojního zařízení a nástrojů, významně byly zastoupeny také jaderná energetika, pozemní

dopravní systémy a zařízení, hutnictví a kovové materiály, senzory, čidla, měření a regulace a znečištění a kontrola vody.

---

47

6 Panorama průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo v říjnu 2016 vydání publikace Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2016.

Publikace poskytuje odborné informace o vývoji a dosažených výsledcích zpracovatelského průmyslu a jeho jednotlivých oddílů

a skupin na území České republiky. Protože nejsou údaje v regionálním členění, pracujeme s celorepublikovými údaji za ta odvětví

zpracovatelského průmyslu, která byla v roce 2015 výrazně zastoupena v pražském podnikatelském výzkumu a vývoji. Jde o:

• výrobu potravinářských výrobků a výrobu nápojů (CZ-NACE 10 a 11),

• výrobu základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (CZ-NACE 21),

• výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (CZ-NACE 26),

• výrobu elektrických zařízení (CZ-NACE 27),

• výrobu strojů a zařízení jinde neuvedených18 (CZ-NACE 28),

• výrobu motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29),

• výrobu ostatních dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30).

GRAF / 21

VÝ V OJ TR Ž EB V E V Y B R A NÝ C H OD D ÍL EC H Z P R A C OV A TEL SK ÉHO P R Ů MY SL U V ČESK É R EP U B L IC E V OB D OB Í

2008–2016

Zdroj: Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2015

18 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených zahrnuje výrobu strojů a zařízení pro všeobecné účely (např. výrobu motorů a turbín, hydraulických a pneumatických zařízení či výrobu ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků), výrobu ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (např. výrobu pecí a hořáků pro topeniště, zdvihacích a manipulačních zařízení, kancelářských strojů a zařízení, průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení), výrobu zemědělských a lesnických strojů, výrobu kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů a výrobu strojů pro speciální účely (výrobu strojů pro metalurgii, těžbu, dobývání a stavebnictví, strojů pro výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku, strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní apod.)

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tržb

y v

mld

. Kč

rok

potravinářský a nápojový průmysl farmaceutický průmyslelektronický průmysl elektrotechnický průmyslstrojírenský průmysl výroba motorových vozidelvýroba ostatních dopravních prostředků

---

48

GRAF / 22

VÝ V OJ P Ř ID A NÉ HOD NOTY N A 1 Z A M ĚSTNA NC E V E V Y B R A NÝ C H OD D ÍL EC H Z P R A C OV A TEL SK ÉHO P R Ů MY SL U

V ČESK É R EP U B L IC E V OB D O B Í 2008–2016

Zdroj: Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2015

Po roce 2008 se ve sledovaných oddílech, vyjma potravinářského a nápojového průmyslu, dobře vyvíjely ukazatele aktiv a

přidané hodnoty, jejich největší růst byl vykázán ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů, elektrotechnickém

průmyslu, výrobě motorových vozidel i ostatních dopravních prostředků. Vývoj průměrné mzdy vykazoval téměř ve všech

oddílech stabilní růst. Vývoj produktivity v elektrotechnickém průmyslu a výrobě motorových vozidel stabilně rostl. Ve

farmaceutickém, elektronickém, potravinářském a nápojovém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení

vývoj produktivity práce spíše kolísal, přičemž ve farmaceutickém průmyslu a výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení

v roce 2014 produktivita práce zaznamenala výrazný růst. Ve výrobě strojů a zařízení jinde neuvedených produktivita práce od

roku 2014 stagnuje.

Po poklesu v roce 2009 tržby ve všech sledovaných oddílech, i přes jejich jisté kolísání, vykázaly růst. Nejvýraznější růst

vykázaly výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a elektrotechnický průmysl. Zatímco vývoj tržeb, přidané

hodnoty, aktiv a průměrných mezd ve většině vybraných oddílů zpracovatelského průmyslu vykázaly v období 2008–2016 růst,

počet zaměstnanců ve sledovaném období dohromady vzrostl jen ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních

prostředků a zařízení. V elektrotechnickém průmyslu a ve výrobě strojů a zařízení jinde neuvedených docházelo po poklesu v roce

2009 k růstu, ale hodnoty z roku 2008 nebyly překonány. Ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů a ve farmaceutickém

průmyslu docházelo po roce 2009 k dalšímu poklesu počtu zaměstnanců; v elektronickém průmyslu počet zaměstnanců po

prvotním poklesu v roce 2009 spíše stagnuje.

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

přid

aná

hodn

ota

na 1

zam

ěstn

ance

v ti

s. K

č

rok

potravinářský a nápojový průmysl farmaceutický průmyslelektronický průmysl elektrotechnický průmyslstrojírenský průmysl výroba motorových vozidelvýroba ostatních dopravních prostředků

---

49

7 Syntéza získaných poznatků

Mezi ekonomickými subjekty evidovanými v Registru ekonomických subjektů vedeným Českým statistickým úřadem vynikly

v Praze (mezi aktivními i novými subjekty) tržní služby méně intenzivních znalostí, tržní služby intenzivních znalostí, high-tech

služby a také high-tech sektor zpracovatelského průmyslu. V tržních službách intenzivních znalostí byly v Praze výrazněji

zastoupeny činnosti vedení podniků a poradenství v oblasti řízení, ostatní profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti

v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti. Nejvyšší

růstovou dynamiku přitom vykázaly ostatní profesní vědecké a technické činnosti. Ve zpracovatelském průmyslu v Praze vynikly

zejména výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, tisk a činnosti související s tiskem a specializované

stavební činnosti.

Výzkumné infrastruktury nacházející se v Praze byly zaměřeny zejména na přírodní, lékařské a sociální a humanitní vědy.

Ve struktuře výzkumných pracovníků a výdajů na výzkum dominovaly přírodní vědy (zároveň je třeba pamatovat na fakt, že ve

Frascati manuálu jsou počítačové a informační vědy řazené do přírodních věd), následované vědami technickými. Zhruba 50%

míru koncentrace do Prahy v roce 2016 vykázaly už jen sociální a humanitní vědy. V podnikatelském sektoru převažovaly v Praze

výdaje do informačních a komunikačních činností, profesních vědeckých a technických činností, peněžnictví a pojišťovnictví,

farmaceutického průmyslu, elektrotechnického a elektronického průmyslu a výroby ostatních dopravních prostředků. Zmíněné

sektory zpracovatelského průmyslu se v souhrnu pro období po roce 2008 vyznačovaly růstem přidané hodnoty, aktiv, průměrné

mzdy a ve většině případů i tržeb a produktivity práce.

V Operačním programu Praha-Konkurenceschopnost, oblasti podpory zaměřené na rozvoj inovačního prostředí

a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí, tři pětiny projektů i celkové výše schválené podpory se týkaly lékařských

věd. Naopak projekty evropských center excelence a regionálních výzkumných a vývojových center z Operačního programu

Výzkum a vývoj pro inovace realizované ve Středočeském kraji byly zejména přírodovědného zaměření (lasery, jaderná fyzika).

V projektech 7. rámcového programu EU na podporu výzkumu a vývoje, jichž se účastnily subjekty z Prahy, převažovaly témata

na pomezí přírodních a technických věd (informační a komunikační technologie, nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové

výrobní technologie, doprava včetně letectví, potraviny, biotechnologie) a také lékařské vědy.

Zejména v případě průmyslu existuje návaznost na oborovou strukturu projektů výzkumu a vývoje (zahájených v období

2004–2015, kde pražské subjekty vystupovaly jako řešitelé či jako účastníci projektů). V rámci mezisektorové spolupráce

v základním i aplikovaném výzkumu byly významně zastoupeny technické vědy, přičemž v technicko-vědních projektech pražské

subjekty byly často v pozici pouhých účastníků projektů, resp. v roli poskytovatelů znalostí. Z technicko-vědních oborů vynikly

mj. elektronika, optoelektronika a elektrotechnika a senzory, čidla, měření a regulace (návaznost na výrobu počítačů,

elektronických a optických přístrojů a zařízení /NACE 26/ zastoupenou v Praze mezi aktivními i novými ekonomickými subjekty),

stavebnictví (návaznost na zastoupení specializovaných stavebních činností tamtéž) a aeronautika, aerodynamika, letadla

(návaznost na význam výroby ostatních dopravních prostředků /zejm. NACE 30/ v podnikatelských výdajích na výzkum a vývoj).

Významné zastoupení jaderné i nejaderné energetiky či optiky, maserů a laserů v projektech výzkumu a vývoje s účastí pražských

subjektů souvisí s jejich interakcí s obdobně zaměřenými infrastrukturami v zázemí Prahy.

Tímto dokumentem identifikovaná odvětví specializace výzkumu, vývoje a inovací v hl. m. Praze jsou téměř shodná se

vstupním návrhem domén specializace v Regionální inovační strategii hl. m. Prahy. Ta identifikovala čtyři klastry aktivit

zaměřené na (1) vybrané obory věd o živé přírodě (průmyslové a environmentální biotechnologie, biomedicínské technologie,

diagnostiku chorob a virologii, biologicky aktivní materiály, biopolymery, biokompatibilní materiály, farmaceutický průmysl,

chemické procesy a látky využívané v medicíně), (2) vybraná kreativní odvětví (digitální média, mobilní aplikace a software,

internetové služby, vizualizace a design), (3) vybrané nově vznikající technologie (letecké a kosmické technologie, energetika a

---

50

nízkouhlíkové technologie, průmyslové a zdravotnické využívání moderních laserů), (4) služby pro podniky založené na

znalostech (výzkumné poradenství a služby, informační služby, vysoce specializované IT služby, specializované podnikové

poradenství, technologické služby, vzdělávání).

TABULKA / 11

ID ENTIF IK OV A NÉ D O MÉNY S P EC IA L IZ A C E V Ý Z KU MU , V Ý VOJE A I NOV A C Í V HL . M . PR A Z E P R OSTŘ ED NIC TV ÍM

JED NOTL IV Ý C H U K A Z A TEL Ů

Ukazatel Identifikovaná odvětví

1.1.1 Ekonomické subjekty se zjištěnou aktivitou (2/2017) a nové ekonomické subjekty v průmyslu (2011–2016)

Specializované stavební činnosti

Výroba potravinářských výrobků

Výroba textilií

Výroba oděvů

Tisk a činnosti související s tiskem

Ostatní zpracovatelský průmysl


Ostatní oddíly high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu

1.1.2 Ekonomické subjekty se zjištěnou aktivitou (2/2017) a nové ekonomické subjekty ve službách intenzivních znalostí (2011–2016)

Činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení

Reklama a průzkum trhu


Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti

Činnosti v oblasti informačních technologií

Informační činnosti

1.2.1 Růstová dynamika – průmysl (porovnání aktivních a nových ekonomických subjektů)

Specializované stavební činnosti

Výroba potravinářských výrobků

Výroba textilií

Výroba oděvů


1.2.2 Růstová dynamika – služby intenzivních znalostí


High-tech služby nerozlišené19

2.1 Výzkumné infrastruktury podle Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur VaVaI pro léta 2016 až 2022

Přírodní vědy

Lékařské vědy


2.2 Výzkumné infrastruktury v Praze pro aplikovaný výzkum, vývoj a inovace

Přírodní vědy

Lékařské vědy


3.1 Zaměstnaní v odvětvích hospodářství v Praze

High-tech sektor zpracovatelského průmyslu

Výroba elektrických zařízení

Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb




3.2 Výzkumní pracovníci podle vědních oblastí (2015)

Přírodní vědy

Technické vědy


Lékařské vědy

19 Jako nerozlišené high-tech služby je označená taková hlavní činnost ekonomických subjektů v RES, z níž je zřejmá pouze sekce J odvětvové klasifikace CZ-NACE bez specifikace konkrétního oddílu.

---

51

Ukazatel Identifikovaná odvětví

4.1.1 Výdaje na výzkum a vývoj podle vědních oblastí (2015)

Přírodní vědy

Technické vědy


Lékařské vědy

4.1.2 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru podle odvětvové klasifikace CZ-NACE (2015)

Informační a komunikační činnosti

Profesní, vědecké a technické činnosti

Průmysl

Peněžnictví a pojišťovnictví

4.1.3 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve zpracovatelském průmyslu podle CZ-NACE (2015)

Farmaceutický průmysl

Výroba elektrických zařízení


Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

4.2.1 Podpora z OP Praha-Konkurence-schopnost – oblast podpory 3.1 (2015)

Lékařské vědy

4.2.2 Podpora z OP VaVpI ve Středo-českém kraji – prioritní osy 1 a 2 (2015)

Přírodní vědy

Technické vědy

Lékařské vědy

4.3 Podpora ze 7. rámcového programu (2015)

Informační a komunikační technologie

Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie

Doprava (včetně letectví)

Zdraví

Potraviny, zemědělství a rybolov a biotechnologie

4.4 Podpora výzkumu a vývoje z programu EU pro výzkum a vývoj Horizont 2020 (září 2016)

Informační a komunikační technologie

Zajištěná, čistá a účinná energie

Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava

Činnosti v oblasti klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny

program Euratomu

5.1 Celkové uznané náklady za celou dobu řešení projektů mezisektorové spolupráce v základním výzkumu zahájených v období 2004–2015 s pražskými subjekty jako řešiteli či jako účastníky

Technické vědy (aeronautika, aerodynamika, letadla; jaderná energetika; průmyslová chemie a chemické inženýrství; stavebnictví)

Přírodní vědy (fyzika pevných látek a magnetismus; biochemie; vliv životního prostředí na zdraví; organická chemie)

Lékařské vědy (genetika a molekulární biologie; traumatologie a ortopedie)

5.2 Celkové uznané náklady za celou dobu řešení projektů mezisektorové spolupráce v aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích zahájených v období 2004–2015 s pražskými subjekty jako řešiteli či jako účastníky

Technické vědy (aeronautika, aerodynamika, letadla; jaderná i nejaderná energetika; pozemní dopravní systémy a zařízení; strojní zařízení a nástroje, elektronika a optoelektronika, elektrotechnika; hutnictví, kovové materiály; senzory, čidla, měření a regulace)

Přírodní vědy (znečištění a kontrola vody; optika, masery a lasery; anorganická chemie)

---

52

K výše uvedeném je třeba zahájit diskuzi nad následujícími otázkami:

1. Je možné předloženým způsobem definovat domény specializace výzkumu, vývoje a inovací v Praze? A jsou údaje

potřebné pro jejich identifikaci a získané převážně z veřejně dostupných registrů dostačující?

2. Na jaké úrovni obecnosti/podrobnosti je potřebná/dostačující identifikace domén? Je postačující obecná úroveň

vědních oblastí, nebo podrobná úroveň konkrétních vědních oborů a oddílů klasifikace CZ-NACE?

3. Které z uvedených ukazatelů, jejichž pomocí byly identifikovány domény specializace v Praze, jsou podle Vás

nejvýznamnější?20

4. Jakým způsobem odráží výsledek získaný v tomto materiálu realitu? Je možné materiál použít jako podklad

identifikující domény inteligentní specializace v Praze?

20 Stávající pražské domény specializace jsou: (a) vybrané obory life sciences, (b) vybraná kreativní odvětví, (c) vybrané „emerging technologies“ a (d) služby pro podniky založené na znalostech (podrobněji viz www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/ris/RIS3.pdf )

---

53

Zdroje

Cestovní mapa České republiky velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha 2015

Český statistický úřad – Registr ekonomických subjektů

Český statistický úřad – Věda, výzkum a inovace | www.czso.cz/csu/czso/financni_a_lidske_zdroje

FRANK, D., ALBRECHT, V. (2014): Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP. Echo, 2014, příloha 5–6, Technologické centrum

AV ČR, Praha, 47 s.

Frascati Manual 2015: Guidelines for Collecting and Reporting Data on Research and Experimental Development. The

Measurement of Scientific, Technological and Innovation Activities. OECD Publishing, Paris 2015

Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací | www.isvav.cz

Magistrát hl. m. Prahy | www.penizeproprahu.cz

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | www.msmt.cz, sberdat.uiv.cz

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace | www.opvavpi.cz

Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 2015

Technologické centrum AV ČR

---

54

Poznámky

---

55

---

56

Regionální domény specializace


-----------

11/2017

-----------

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

Sekce strategií a politik

Date post:	22-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Regionální domény specializace hlavního města Prahy · 1.2 NOVÉ EKONOMICKÉ SUBJEKTY...

Documents