373/2011

Sbrka zkonR Pedpis . 373/2011 Sb.Zkon o specifickch zdravotnch slubch

Znn 01.05.2015

373 ZKON ze dne 6. listopadu 2011 o specifickch zdravotnch slubch Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:

HLAVA I

OBECN USTANOVEN Zkladn ustanoven

1 Tento zkon

a) upravuje poskytovn specifickch zdravotnch slueb a s tm spojen vkon sttn sprvy, prva a povinnosti pacient a poskytovatel zdravotnch slueb (dle jen poskytovatel) a prva a povinnosti dalch prvnickch a fyzickch osob v souvislosti s poskytovnm specifickch zdravotnch slueb, b) zapracovv pslun pedpisy Evropsk unie1), stanov obecn zsady radian ochrany osob v souvislosti s lkaskm ozenm, reim provdn radiologickch postupa innost zahrnujcch lkask ozen a mru odpovdnosti poskytovatel a zdravotnickch pracovnkv souvislosti s tmito postupy a innostmi a stanov opaten pro zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci.

2 (1) Specifickmi zdravotnmi slubami se rozum zdravotn sluby poskytovan podle tohoto zkona. (2) Ustanoven zkona o zdravotnch slubch se v souvislosti s poskytovnm specifickch zdravotnch slueb pouij, pokud tento zkon nestanov jinak.

HLAVA II

ZDRAVOTN SLUBY POSKYTOVAN ZA ZVLTNCH PODMNEK Dl 1

Asistovan reprodukce

Ze dne 06.11.2011stka 131/2011innost od 01.04.2012 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-373

SbrkazkonR373/2011Sb.

Strnka1/51

3 (1) Asistovanou reprodukc se rozum metody a postupy, pi kterch dochz k odbru zrodench bunk, k manipulaci s nimi, ke vzniku lidskho embrya oplodnnm vajka spermi mimo tlo eny, k manipulaci s lidskmi embryi, vetn jejich uchovvn, a to za elem umlho oplodnn eny

a) ze zdravotnch dvodpi lbjej neplodnosti nebo neplodnosti mue, jestlie 1. je mlo pravdpodobn nebo zcela vylouen, aby ena othotnla pirozenm zpsobem nebo aby donosila ivotaschopn plod, a 2. jin zpsoby lby jej neplodnosti nebo neplodnosti mue nevedly nebo s vysokou mrou pravdpodobnosti nepovedou k jejmu othotnn, nebo

b) pokud jde o potebu asnho genetickho vyeten lidskho embrya, je-li zdrav budoucho dtte ohroeno z dvodu prokazatelnho rizika penosu geneticky podmnnch nemoc nebo vad, jejich nositelem je tato ena nebo mu.

(2) Zrodenmi bukami se pro ely asistovan reprodukce rozum vajka a spermie. (3) Umlm oplodnnm eny se rozum

a) zaveden spermi do pohlavnch orgneny, nebo b) penos lidskho embrya vzniklho oplodnnm vajka spermi mimo tlo eny do pohlavnch orgneny.

(4) Pro uml oplodnn eny lze pout a) vajka zskan od tto eny2), b) spermie zskan od mue2), kter se enou podstupuje lbu neplodnosti spolen, c) zroden buky darovan jinou osobou2), ne kter je uvedena v psmenech a) a b) (dle jen anonymn drce); anonymnm drcem me bt pouze ena, kter dovrila vk 18 let a nepekroila vk 35 let, nebo mu, kter dovril vk 18 let a nepekroil vk 40 let.

(5) Zroden buky a lidsk embrya mohou bt pouita pouze pro uml oplodnn. To neplat, jde-li o lidsk embrya nevyuit pro uml oplodnn, kter lze pout pro vzkum na lidskch kmenovch embryonlnch bukch za podmnek a pro ely stanoven zkonem upravujcm vzkum na lidskch kmenovch embryonlnch bukch3).

4 Lbu metodami asistovan reprodukce me provdt pouze poskytovatel, ktermu bylo udleno oprvnn k poskytovn zdravotnch slueb v oboru reprodukn medicna.

5 (1) Metody a postupy asistovan reprodukce lze provdt, jestlie byly splnny poadavky stanoven zkonem o lidskch tknch a bukch2). (2) Pouit metod a postupasistovan reprodukce nen dovoleno pro ely volby pohlav budoucho dtte, s vjimkou ppad, kdy pouitm metod a postupasistovan reprodukce lze pedejt vnm geneticky podmnnm nemocem s vazbou na pohlav.

6 (1) Uml oplodnn lze provst env jejm plodnm vku, pokud jej vk nepekroil 49 let, a to na zkladpsemn dosti eny a mue, kte tuto zdravotn slubu hodlaj podstoupit spolen (dle jen neplodn pr). dost neplodnho pru dajcho o uml oplodnn nesm bt star ne 6 msc; je soust zdravotnick dokumentace veden o en. (2) Uml oplodnn nelze provst en, kter m k mui, s nm pedloila dost podle


Strnka2/51

odstavce 1, pbuzensk vztah vyluujc podle jinho prvnho pedpisu uzaven manelstv. 7

(1) Zroden buky lze odebrat a pout pro metody a postupy asistovan reprodukce, jestlie byla posouzena zdravotn zpsobilost

a) osob, kterm maj bt zroden buky odebrny, a b) eny, kter m bt uml oplodnn provedeno (dle jen pjemkyn).

(2) Pjemkyn nesm bt osoba zbaven zpsobilosti k prvnm konm nebo osoba s omezenou zpsobilost k prvnm konm tak, e nen zpsobil posoudit poskytnut zdravotnch slueb, poppaddsledky jejich poskytnut, nebo k rodiovsk zodpovdnosti, a to i sten. Pjemkyn nesm bt rovnosoba umstn v policejn cele, ve vkonu vazby, trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence. (3) Anonymnm drcem nesm bt osoba

a) zbaven zpsobilosti k prvnm konm nebo osoba s omezenou zpsobilost k prvnm konm tak, e nen zpsobil posoudit poskytnut zdravotnch slueb, poppaddsledky jejich poskytnut, b) umstn v policejn cele, ve vkonu vazby, trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence, c) kter byla nazena izolace, karantna nebo je ve vkonu lkovho ochrannho len, nebo d) hospitalizovan bez souhlasu.

8 (1) Ped zahjenm metod a postupasistovan reprodukce je poskytovatel povinen podat neplodnmu pru informaci o povaze navrhovanch metod a postup, jejich trvalch nsledcch a monch rizicch a o zpsobu, jakm me bt naloeno s nadbytenmi lidskmi embryi, vetn pedpokldan ve finannch nkladna jejich uskladnn a dobu jejich uskladnn. Neplodn pr me poadovat, aby pi podn informace byl ptomen svdek podle jeho vbru. Zznam o podn informace podepe neplodn pr, oetujc lka, poppadsvdek; zznam je soust zdravotnick dokumentace veden o pjemkyni. (2) Na zkladinformace podle odstavce 1 neplodn pr udl psemn souhlas s provedenm asistovan reprodukce; psemn souhlas mus bt opakovan udlen ped kadm provedenm umlho oplodnn. Souhlas je soust zdravotnick dokumentace veden o pjemkyni. (3) Jednotliv vkony asistovan reprodukce lze pjemkyni provst, jestlie ped jejich zapoetm k nim udlila souhlas. Udlen souhlasu zaznamen do zdravotnick dokumentace veden o pjemkyni oetujc lka, kter zznam podepe; zznam rovn podepe pjemkyn.

9 (1) Pokud pi umlm oplodnn pjemkynnebyla pouita vechna lidsk embrya vytvoen ve prospch neplodnho pru, lze je uchovat a pout pro dal uml oplodnn tto pjemkyn. To neplat, jestlie neplodn pr psemnprohls, e tato embrya nehodl pout pro sv dal uml oplodnn a zrove udl souhlas s jejich pouitm pro jin anonymn neplodn pr, nebo udl souhlas s pouitm nadbytench embry k vzkumu podle zkona o vzkumu na lidskch embryonlnch kmenovch bukch nebo s jejich likvidac. Prohlen me neplodn pr kdykoliv odvolat; to neplat, pokud byla lidsk embrya pouita u jinho neplodnho pru nebo v souladu s prohlenm zlikvidovna. Lidsk embryo vznikl na zklad vajka pjemkyn nebo spermie mue z neplodnho pru lze pout pro uml


Strnka3/51

oplodnn jin pjemkyn, pokud byla posouzena zdravotn zpsobilost neplodnho pru v rozsahu stanovenm pro anonymn drce. (2) Pokud lidsk embrya nebyla pouita nebo neplodn pr neuinil psemn prohlen o jejich likvidaci podle odstavce 1, me poskytovatel po 10 letech uchovvn tchto embry opakovanprokazatelnpsemnvyzvat neplodn pr o vyjden k dalmu uchovvn tchto embry, vetn udlen souhlasu s jejich zlikvidovnm. Pokud neplodn pr nereaguje na opakovanou prokazateln zaslanou psemnou vzvu poskytovatele, lze i bez vyjden neplodnho pru lidsk embrya zlikvidovat. (3) Opakovanou psemnou vzvou podle odstavce 2 se rozum jej prokazateln zasln prostednictvm provozovatele potovnch slueb na adresu neplodnho pru, kter je poskytovateli znma, a to nejmndvakrt s asovm odstupem nejmn60 dn. Lhta pro vyjden neplodnho pru na zkladdruh vzvy in 30 dnode dne jejho doruen. (4) Vzva je doruena dnem, kdy si ji adrest pevezme, jinak se povauje za doruenou uplynutm lhty 10 dnode dne oznmen o jejm uloen u provozovatele potovnch slueb. Jestlie je vzva s ohledem na zmnu adresy neplodnho pru nedoruiteln nebo bylo odmtnuto jej pevzet, povauje se vzva za doruenou dnem jejho vrcen poskytovateli. Obdobnse postupuje, je-li vzva nedoruiteln jen jedn osobz neplodnho pru. (5) Na zkladpsemnho prohlen podle odstavce 1 nebo psemnho souhlasu uinnho na zklad vzvy podle odstavce 2 poskytovatel zajist likvidaci uchovanch zmrazench lidskch embry, a to za ptomnosti nejmn 2 zdravotnickch pracovnk. Soust zdravotnick dokumentace veden o pjemkyni je psemn prohlen nebo psemn souhlas, poppad doruenka nebo jin dokument osvdujc prokazateln odesln psemn vzvy neplodnmu pru, a zznam o zlikvidovn lidskch embry; zznam podep zdravotnit pracovnci, kte byli likvidaci lidskch embry ptomni.

10 (1) Poskytovatel, kter je oprvnn provdt metody a postupy asistovan reprodukce, je povinen zajistit zachovn vzjemn anonymity anonymnho drce a neplodnho pru a anonymity anonymnho drce a dtte narozenho z asistovan reprodukce. (2) Poskytovatel, kter provedl posouzen zdravotn zpsobilosti anonymnho drce a eny nebo mue z neplodnho pru, je povinen daje o jejich zdravotnm stavu potebn pro uml oplodnn pedat poskytovateli, kter provd uml oplodnn; tento poskytovatel je povinen daje o zdravotnm stavu anonymnho drce uchovat po dobu 30 let od proveden umlho oplodnn a na zkladpsemn dosti pedat neplodnmu pru nebo zletil osobnarozen z asistovan reprodukce informaci o zdravotnm stavu anonymnho drce.

11 Za odbr zrodench bunk nevznik osob, kter byly odebrny, nrok na finann ani jinou hradu. Poskytovatel, kter odbr provedl, hrad anonymnmu drci na zklad jeho dosti eln, hospodrn a prokazateln vynaloen vdaje spojen s darovnm zrodench bunk. Jejich nhradu me poadovat na pjemkyni, kter m bt provedeno uml oplodnn, nebo na poskytovateli, ktermu byly zroden buky nebo lidsk embrya k proveden asistovan reprodukce pedny. Poskytovatel, kter pevzal zroden buky nebo lidsk embrya k proveden asistovan reprodukce a kter uhradil vdaje podle vty druh, me nhradu tchto vdaj poadovat na pjemkyni, kter m bt provedeno uml oplodnn.

Dl 2 Sterilizace 12

Sterilizac se rozum zdravotn vkon zabraujc plodnosti bez odstrann nebo pokozen


Strnka4/51

pohlavnch lz. Sterilizaci lze provst ze zdravotnch dvodnebo z jinch ne zdravotnch dvod. Zdravotnmi dvody se rozum takov nemoci nebo vady, u nich existuje vysok mra pravdpodobnosti vnho ohroen zdrav nebo ivota v dsledku thotenstv nebo porodu nebo zdravho vvoje plodu nebo zdrav nebo ivota budoucho dtte.

13 (1) Sterilizace ze zdravotnch dvodse provede pacientovi, kter dovril vk 18 let, pokud k proveden sterilizace udl psemn souhlas. (2) Pacientovi zbavenmu zpsobilosti k prvnm konm, pacientovi s omezenou zpsobilost k prvnm konm tak, e nen zpsobil posoudit poskytnut zdravotnch slueb, poppad dsledky jejich poskytnut (dle jen pacient zbaven zpsobilosti k prvnm konm), nebo nezletilmu pacientovi lze provst pouze sterilizaci ze zdravotnch dvod, a to na zklad

a) psemnho souhlasu jeho zkonnho zstupce (dle jen zkonn zstupce pacienta); tm nen doteno ustanoven 35 zkona o zdravotnch slubch, b) kladnho stanoviska odborn komise a c) souhlasu soudu, kter je mstnpslun poskytovateli.

(3) Odbornou komisi ustavuje poskytovatel. leny odborn komise jsou a) 3 lkai se zpsobilost v oboru chirurgie nebo urologie, jde-li o sterilizaci u mue, b) 3 lkai se zpsobilost v oboru gynekologie a porodnictv, jde-li o sterilizaci u eny, c) klinick psycholog a d) osoba uren poskytovatelem, kter zskala vysokokolsk vzdln v magisterskm studijnm programu v oblasti prvo (dle jen prvnk).

(4) Nejmn4 lenov odborn komise nesm bt v pracovnprvnm nebo obdobnm vztahu k poskytovateli, lenem kontrolnho orgnu poskytovatele nebo statutrnm orgnem, lenem statutrnho orgnu nebo spolenkem poskytovatele. (5) K jednn odborn komise me bt pizvn oetujc lkapacienta, kter proveden zdravotnho vkonu doporuil, avak bhem rozhovoru lenkomise s pacientem nesm bt oetujc lkaptomen. (6) Pacient a zkonn zstupce pacienta je vdy pizvn k jednn odborn komise; jednn odborn komise mus bt zapoato tak, aby nedolo k ohroen ivota nebo zdrav pacienta. Odborn komise pod pacientovi a jeho zkonnmu zstupci informaci o povaze zdravotnho vkonu, jeho trvalch nsledcch a monch rizicch a ov, zda pacient a zkonn zstupce pacienta tto informaci pln porozumli. U pacienta pihldne k jeho rozumov vysplosti. Zznam o podn informace podep lenov odborn komise, pacient a zkonn zstupce pacienta. Soust zznamu je nzor pacienta. Nen-li pacient s ohledem na svou rozumovou vysplost schopen informaci pochopit nebo zznam podepsat, uvede se tato skutenost v zznamu. Zznam je soust zdravotnick dokumentace veden o pacientovi. (7) Odborn komise po projednn dosti vypracuje psemn odborn stanovisko, ve kterm zhodnot, zda jsou splnny veker podmnky k proveden sterilizace; zroveuvede dobu platnosti stanoviska a pitom zohledn nalhavost proveden zdravotnho vkonu. Ke kladnmu stanovisku s provedenm sterilizace je zapoteb souhlasu vech len odborn komise. V ppad, e se souhlasu vech len nepoda doshnout, odborn komise ve svm stanovisku pope dvody, kter k tomu vedly. Poskytovatel ped kopii stanoviska odborn komise zkonnmu zstupci pacienta.

(8) Nvrh na udlen souhlasu s provedenm sterilizace podv soudu poskytovatel4). Poskytovatel k nvrhu pipoj psemn souhlas zkonnho zstupce pacienta, vyjden


Strnka5/51

pacienta a stanovisko odborn komise. Nen-li pacient s ohledem na svou rozumovou vysplost schopen vyjden uinit, poskytovatel uvede tuto skutenost s jejm odvodnnm v nvrhu.

14 Sterilizaci z jinch ne zdravotnch dvodlze provst pacientovi, kter dovril vk 21 let, nebrn-li jejmu proveden zvan zdravotn dvody, a to na zklad jeho psemn dosti. dost je soust zdravotnick dokumentace veden o pacientovi.

15 (1) Ped provedenm sterilizace ze zdravotnch nebo jinch ne zdravotnch dvodje oetujc lkapovinen podat pacientovi informaci o povaze zdravotnho vkonu, jeho trvalch nsledcch a monch rizicch. Informace mus bt podna ped svdkem, kterm je zdravotnick pracovnk. Jestlie pacient poaduje ptomnost dalho svdka podle vlastnho vbru, poskytovatel to umon. Zznam o podn informace podepe oetujc lka, pacient, svdek, poppad svdci; zznam je soust zdravotnick dokumentace veden o pacientovi. Mezi podnm informace a udlenm souhlasu mus bt pimen lhta; jde-li o sterilizaci ze zdravotnch dvod, lhta mus bt nejmn7 dn; jde-li o sterilizaci z jinch ne zdravotnch dvod, lhta mus bt nejmn14 dn. (2) Provdn sterilizace lze zapot, jestlie k tomu pacient nebo zkonn zstupce pacienta bezprostednped jejm zapoetm udlili psemn souhlas.

16 Sterilizace nelze provdt ve zdravotnickch zazench Vzesk sluby esk republiky (dle jen Vzesk sluba).

Dl 3 Terapeutick kastrace, testikulrn pulpektomie 17

(1) Terapeutickou kastrac nebo testikulrn pulpektomi (dle jen kastrace) se rozum zdravotn vkony odstraujc hormonlnaktivn st pohlavnch lz u mue s clem potlait jeho sexualitu. (2) Kastraci lze provst pacientovi, kter dovril vk 25 let a kter v minulosti spchal nsiln sexulnmotivovan trestn in, pokud u nho odborn lkask vyeten prokzalo existenci specifick sexuln deviace a vysokou mru pravdpodobnosti, e v budoucnosti opt spch nsiln sexulnmotivovan trestn in, a pokud u nho nebyly spn jin lebn metody. (3) Kastrace se pacientovi provede na zklad

a) jeho psemn dosti a b) kladnho stanoviska odborn komise.

(4) Pacientovi, kter je v ochrannm len nebo vkonu zabezpeovac detence, se kastrace provede pouze ve zvlodvodnnch ppadech, a to na zklad

a) jeho psemn dosti, b) kladnho stanoviska odborn komise a c) souhlasu soudu, kter je mstnpslun poskytovateli.

18 (1) Odbornou komisi ustavuje Ministerstvo zdravotnictv (dle jen ministerstvo). leny odborn komise jsou


Strnka6/51

a) zdravotnick pracovnk, kter je zamstnancem sttu zaazenm na ministerstvo, b) lkase zpsobilost v oboru sexuologie, c) lkase zpsobilost v oboru psychiatrie, d) klinick psycholog, e) lkase zpsobilost v oboru urologie, f) prvnk se znalostmi v oblasti zdravotnickho prva.

(2) len odborn komise nesm bt v pracovnprvnm nebo obdobnm vztahu k poskytovateli, nesm bt lenem kontrolnho orgnu poskytovatele nebo statutrnm orgnem, lenem statutrnho orgnu nebo spolenkem poskytovatele. (3) dost pacienta ped poskytovatel neprodlenministerstvu; k dosti pipoj souhlasn stanovisko oetujcho lkae se zpsobilost v oboru sexuologie s provedenm kastrace a nezvisl lkask posudek prokazujc vysokou mru pravdpodobnosti, e pacient v budoucnosti spch nsiln sexuln motivovan trestn in. Soust souhlasnho stanoviska je diagnza a popis dosavadn lby. Ministerstvo me podat za elem oven splnn podmnky spchn trestnho inu podle 17 odst. 2 o opis z evidence Rejstku trest; dost o vydn opisu z evidence Rejstku tresta opis z evidence Rejstku trestse pedvaj v elektronick podob, a to zpsobem umoujcm dlkov pstup. (4) Pacient je vdy pizvn k jednn odborn komise, kter se kon nejpozdji do 3 mscode dne podn dosti pacienta. Odborn komise pod pacientovi informaci o povaze zdravotnho vkonu, jeho trvalch nsledcch a monch rizicch a ov, zda pacient tto informaci plnporozuml a zda k podn dosti dospl pacient zcela dobrovoln. Pacienta, kter je v ochrannm len nebo vkonu zabezpeovac detence, pou o tom, e kastrace nezakld nrok na jeho proputn. (5) Zznam o podn informace podep lenov odborn komise a pacient. (6) Odborn komise po projednn dosti vypracuje psemn odborn stanovisko, ve kterm zhodnot, zda jsou splnny veker podmnky k proveden kastrace; zrove uvede dobu platnosti stanoviska a pitom zohledn nalhavost proveden zdravotnho vkonu. Ke kladnmu stanovisku s provedenm kastrace je zapoteb souhlasu vech len odborn komise. V ppad, e se souhlasu vech len nepoda doshnout, odborn komise ve svm stanovisku pope dvody, kter k tomu vedly. Odborn komise ped ministerstvu odborn stanovisko ve 3 vyhotovench a kopii zznamu z jednn. (7) K jednn odborn komise me bt pizvn oetujc lkapacienta, kter proveden zdravotnho vkonu doporuil, avak bhem rozhovoru lenkomise s pacientem nesm bt oetujc lkaptomen. (8) Soust zdravotnick dokumentace veden o pacientovi je

a) psemn dost pacienta, b) kopie souhlasnho stanoviska oetujcho lkae se zpsobilost v oboru sexuologie, c) nezvisl lkask posudek podle odstavce 3, d) zznam z jednn odborn komise a e) stanovisko odborn komise.

(9) Ministerstvo ped a) kopii stanoviska odborn komise a kopii zznamu z jednn odborn komise pacientovi, b) 2 vyhotoven stanoviska odborn komise poskytovateli pro zaloen do zdravotnick dokumentace podle odstavce 8 a pedn soudu podle odstavce 10 a kopii zznamu z jednn odborn komise.


Strnka7/51

(10) Nvrh na udlen souhlasu s provedenm kastrace podv soudu poskytovatel. Poskytovatel k nvrhu pipoj psemnou dost pacienta a stanovisko odborn komise.

19 Provdn kastrace lze zapot, jestlie k tomu pacient bezprostednped jejm zapoetm udlil psemn souhlas.

20 Kastrace nelze provdt ve zdravotnickch zazench Vzesk sluby a osobm ve vkonu vazby a trestu odnt svobody. Kastraci rovn nelze provst pacientovi zbavenmu zpsobilosti k prvnm konm.

Dl 4 Zmna pohlav transsexulnch pacient 21

(1) Zmnou pohlav transsexulnch pacientse pro ely tohoto zkona rozum proveden zdravotnch vkon, jejich elem je proveden zmny pohlav chirurgickm zkrokem pi souasnm znemonn reprodukn funkce. Transsexulnm pacientem se rozum osoba, u n je trval nesoulad mezi psychickm a tlesnm pohlavm (dle jen porucha sexuln identifikace). (2) Chirurgick vkony smujc ke zmnpohlav lze provst pacientovi,

a) u nho byla jednoznanstanovena porucha sexuln identifikace a prokzna schopnost t trvale jako osoba opanho pohlav a b) kter neuzavel manelstv nebo kter nevstoupil do registrovanho partnerstv anebo do obdobnho svazku osob stejnho pohlav v cizin, poppadproke, e jeho manelstv nebo registrovan partnerstv anebo obdobn svazek zaniklo.

(3) Chirurgick vkony smujc ke zmnpohlav se provedou pacientovi, kter dovril vk 18 let, a to na zklad

a) jeho psemn dosti a b) kladnho stanoviska odborn komise.

(4) Chirurgick vkony smujc ke zmnpohlav se provedou pacientovi zbavenmu zpsobilosti k prvnm konm, a to na zklad

a) psemn dosti zkonnho zstupce pacienta; tm nen doteno ustanoven 35 zkona o zdravotnch slubch, b) kladnho stanoviska odborn komise a c) souhlasu soudu, kter je mstnpslun poskytovateli.

(5) Zmnu pohlav nelze provst pacientovi, kter je ve vkonu vazby, trestu odnt svobody, zabezpeovac detence nebo v ochrannm len.

22 (1) Odbornou komisi ustavuje ministerstvo. leny odborn komise jsou

a) zdravotnick pracovnk, kter je zamstnancem sttu zaazenm na ministerstvo, b) lkase zpsobilost v oboru sexuologie, c) lkase zpsobilost v oboru psychiatrie, d) klinick psycholog,


Strnka8/51

e) lkase zpsobilost v oboru diabetologie a endokrinologie, f) lkase zpsobilost v oboru urologie nebo gynekologie a porodnictv, g) prvnk se znalostmi v oblasti zdravotnickho prva.

(2) len odborn komise nesm bt v pracovnprvnm nebo obdobnm vztahu k poskytovateli, nesm bt lenem kontrolnho orgnu poskytovatele nebo statutrnm orgnem, lenem statutrnho orgnu nebo spolenkem poskytovatele. (3) dost pacienta nebo zkonnho zstupce pacienta ped poskytovatel neprodlenministerstvu; k dosti pipoj souhlasn stanovisko oetujcho lkae se zpsobilost v oboru sexuologie s provedenm zmny pohlav. (4) Pacient a zkonn zstupce pacienta je vdy pizvn k jednn odborn komise, kter se kon nejpozdji do 3 msc ode dne podn dosti pacienta nebo zkonnho zstupce pacienta. Odborn komise pod pacientovi a zkonnmu zstupci pacienta informaci o povaze zdravotnho vkonu, jeho trvalch nsledcch a monch rizicch a ov, zda pacient a zkonn zstupce pacienta tto informaci pln porozuml a zda k podn dosti dospl pacient a zkonn zstupce pacienta zcela dobrovoln. Jde-li o pacienta uvedenho v 21 odst. 4, pihldne k jeho rozumov vysplosti. (5) Zznam o podn informace podep lenov odborn komise, pacient a zkonn zstupce pacienta. Soust zznamu je t nzor pacienta zbavenho zpsobilosti k prvnm konm. Nen-li pacient s ohledem na svou rozumovou vysplost schopen nzor vyslovit nebo zznam podepsat, uvede se tato skutenost v zznamu. (6) Odborn komise po projednn dosti vypracuje psemn odborn stanovisko, ve kterm zhodnot, zda jsou splnny veker podmnky k proveden zmny pohlav; zroveuvede dobu platnosti stanoviska a pitom zohledn nalhavost proveden zdravotnho vkonu. Ke kladnmu stanovisku s provedenm zmny pohlav je zapoteb souhlasu vech lenodborn komise. V ppad, e se souhlasu vech len nepoda doshnout, odborn komise ve svm stanovisku pope dvody, kter k tomu vedly. Odborn komise ped ministerstvu odborn stanovisko ve 3 vyhotovench a kopii zznamu z jednn. (7) Oetujc lkapacienta, kter proveden zdravotnho vkonu doporuil, me bt k jednn odborn komise pizvn, avak bhem rozhovoru len komise s pacientem nesm bt oetujc lkaptomen. (8) Soust zdravotnick dokumentace veden o pacientovi je

a) psemn dost pacienta nebo zkonnho zstupce pacienta, b) kopie souhlasnho stanoviska oetujcho lkae se zpsobilost v oboru sexuologie, c) zznam z jednn odborn komise a d) stanovisko odborn komise.

(9) Ministerstvo ped a) kopii stanoviska odborn komise a kopii zznamu z jednn odborn komise pacientovi nebo zkonnmu zstupci, b) 2 vyhotoven stanoviska odborn komise poskytovateli pro zaloen do zdravotnick dokumentace podle odstavce 8 a pedn soudu podle odstavce 10 a kopii zznamu z jednn odborn komise.

(10) Nvrh na udlen souhlasu s provedenm zmny pohlav podv soudu poskytovatel. Poskytovatel k nvrhu pipoj psemnou dost pacienta nebo psemnou dost zkonnho zstupce pacienta, vyjden pacienta zbavenho zpsobilosti k prvnm konm a stanovisko odborn komise. Nen-li pacient s ohledem na svou rozumovou vysplost schopen vyjden uinit, poskytovatel uvede tuto skutenost s jejm odvodnnm v nvrhu.


Strnka9/51

23 (1) Provdn zmny pohlav lze zapot, jestlie k tomu pacient bezprostednped jejm zapoetm udlil psemn souhlas. (2) O proveden zmny pohlav vyd poskytovatel pacientovi potvrzen.

Dl 5 Psychochirurgick vkony 24

(1) Psychochirurgickm vkonem se rozum neurochirurgick vkon, kter se provd k odstrann nebo zmrnn pznak duevnch nemoc v ppad, kdy jsou ji jin lebn metody vyerpny a pokud existuje vysok mra pravdpodobnosti, e vkon bude inn. (2) Psychochirurgick vkon se provede pacientovi, kter dovril vk 18 let, na zklad

a) psemnho souhlasu pacienta a b) kladnho stanoviska odborn komise.

(3) Pacientovi, kter dovril vk 18 let a kter je ve vkonu vazby, trestu odnt svobody, zabezpeovac detence nebo v ochrannm len, se psychochirurgick vkon provede pouze ve zvlodvodnnch ppadech, a to na zklad

a) jeho psemnho souhlasu, b) kladnho stanoviska odborn komise a c) souhlasu soudu, kter je mstnpslun poskytovateli.

(4) Nezletilmu pacientovi nebo pacientovi zbavenmu zpsobilosti k prvnm konm se psychochirurgick vkon provede pouze ve zvlodvodnnch ppadech, a to na zklad

a) psemnho souhlasu zkonnho zstupce pacienta; tm nen doteno ustanoven 35 zkona o zdravotnch slubch, b) kladnho stanoviska odborn komise a c) souhlasu soudu, kter je mstnpslun poskytovateli.

25 (1) Odbornou komisi ustavuje ministerstvo. leny odborn komise jsou

a) zdravotnick pracovnk, kter je zamstnancem sttu zaazenm na ministerstvo, b) lkase zpsobilost v oboru psychiatrie, c) lkase zpsobilost v oboru neurologie, d) lkase zpsobilost v oboru neurochirurgie, e) klinick psycholog, f) prvnk se znalostmi v oblasti zdravotnickho prva.

(2) len odborn komise nesm bt v pracovnprvnm nebo obdobnm vztahu k poskytovateli, nesm bt lenem kontrolnho orgnu poskytovatele nebo statutrnm orgnem, lenem statutrnho orgnu nebo spolenkem poskytovatele. (3) Souhlas pacienta nebo zkonnho zstupce pacienta ped poskytovatel neprodlenministerstvu; k souhlasu pipoj souhlasn stanovisko oetujcho lkae se zpsobilost v oboru psychiatrie s provedenm psychochirurgickho vkonu. (4) Pacient a zkonn zstupce pacienta je vdy pizvn k jednn odborn komise, kter se


Strnka10/51

kon nejpozdji do 3 msc ode dne podn dosti pacienta nebo zkonnho zstupce pacienta. Odborn komise pod pacientovi a zkonnmu zstupci pacienta informaci o povaze zdravotnho vkonu, jeho trvalch nsledcch a monch rizicch a ov, zda pacient a zkonn zstupce pacienta tto informaci plnporozuml. Jde-li o pacienta uvedenho v 24 odst. 4, pihldne k jeho rozumov vysplosti. (5) Zznam o podn informace podep lenov odborn komise, pacient a zkonn zstupce pacienta. Soust zznamu je t nzor nezletilho pacienta nebo pacienta zbavenho zpsobilosti k prvnm konm. Nen-li pacient s ohledem na svou rozumovou vysplost schopen nzor vyslovit nebo zznam podepsat, uvede se tato skutenost v zznamu. (6) Odborn komise po projednn dosti vypracuje psemn odborn stanovisko, ve kterm zhodnot, zda jsou splnny veker podmnky k proveden psychochirurgickho vkonu; zroveuvede dobu platnosti stanoviska a pitom zohledn nalhavost proveden zdravotnho vkonu. Ke kladnmu stanovisku s provedenm psychochirurgickho vkonu je zapoteb souhlasu vech len odborn komise. V ppad, e se souhlasu vech len nepoda doshnout, odborn komise ve svm stanovisku pope dvody, kter k tomu vedly. Odborn komise ped ministerstvu odborn stanovisko ve 3 vyhotovench a kopii zznamu z jednn. (7) Oetujc lkapacienta, kter proveden zdravotnho vkonu doporuil, me bt k jednn odborn komise pizvn, avak bhem rozhovoru len komise s pacientem nesm bt oetujc lkaptomen. (8) Soust zdravotnick dokumentace veden o pacientovi je

a) psemn souhlas pacienta nebo zkonnho zstupce pacienta, b) kopie souhlasnho stanoviska oetujcho lkae se zpsobilost v oboru psychiatrie, c) zznam z jednn odborn komise a d) stanovisko odborn komise.

(9) Ministerstvo ped a) kopii stanoviska odborn komise a kopii zznamu z jednn odborn komise pacientovi nebo zkonnmu zstupci, b) 2 vyhotoven stanoviska odborn komise poskytovateli pro zaloen do zdravotnick dokumentace podle odstavce 8 a pedn soudu podle odstavce 10 a kopii zznamu z jednn odborn komise.

(10) Nvrh na udlen souhlasu s provedenm psychochirurgickho vkonu podv soudu poskytovatel. Poskytovatel k nvrhu pipoj psemn souhlas pacienta nebo psemn souhlas zkonnho zstupce a vyjden nezletilho pacienta nebo pacienta zbavenho zpsobilosti k prvnm konm a stanovisko odborn komise. Nen-li pacient s ohledem na svou rozumovou vysplost schopen vyjden uinit, poskytovatel uvede tuto skutenost s jejm odvodnnm v nvrhu.

26 Provdn psychochirurgickho vkonu lze zapot, jestlie k tomu pacient nebo zkonn zstupce pacienta bezprostednped jeho zapoetm udlili psemn souhlas.

27 Psychochirurgick vkony nelze provdt ve zdravotnickch zazench Vzesk sluby.

Dl 6 Genetick vyeten 28


Strnka11/51

(1) Genetick vyeten zahrnuje klinick a laboratorn vyeten; slou ke stanoven podlu variant v lidskm zrodenm genomu na rozvoj nemoci u pacienta. Genetickm laboratornm vyetenm se rozum laboratorn analza lidskho zrodenho genomu nebo jeho st. (2) Genetick laboratorn vyeten lze provdt pouze v laboratoch, jejich odborn zpsobilost byla posouzena podle pslun harmonizovan normy5) akreditujc osobou6). (3) Genetick vyeten v oblasti zdravotnictv lze nabzet nebo provdt pouze pro ely

a) zdravotnch slueb, a to 1. k preimplantan diagnostice v rmci asistovan reprodukce, 2. k diagnostice geneticky podmnnch nemoc a vvojovch vad, 3. ke stanoven mry predispozice ke vzniku nemoc a vvojovch vad, 4. ke stanoven bezpznakovho penaestv variant lidskho zrodenho genomu zpsobujcho nemoc nebo vvojovou vadu, 5. k clenmu screeningu novorozencza elem zjitn geneticky podmnnch nemoc; clenm screeningem se pro poteby genetickho vyeten rozum zjiovn podlu zmn v lidskm zrodenm genomu na rozvoji zvanch geneticky podmnnch nemoc s rizikem asnho nezvratnho pokozen zdrav novorozenc, 6. k optimalizaci lby,

b) biomedicnskho vzkumu spojenho se zdravm a jeho poruchami. (4) Genetick vyeten lze nabzet nebo provst pacientovi pouze

a) po podn informace o jeho elu, povaze a dopadu na zdrav, vetnzdrav budoucch generac, a o rizicch neoekvanch nlezpro pacienta a geneticky pbuzn osoby a b) na zkladjeho psemnho souhlasu nebo psemnho souhlasu zkonnho zstupce pacienta.

(5) Za geneticky pbuzn osoby pacienta se pro ely genetickch vyeten podle tohoto zkona povauj pbuzn osoby s medicnsky zvanm genetickm rizikem, a to pbuzn v ad

a) pm, ktermi jsou prarodie, rodie a jejich dti, a b) nepm, kdy se mra tohoto rizika uruje podle stupnpbuznosti a typu genetick nemoci.

(6) V ppad, e z vsledkgenetickho vyeten vyplv diagnostick zvr, podle nho lze pedpokldat dopad na zdrav pacienta, vetnbudoucch generac, nebo na zdrav geneticky pbuznch osob, doporu poskytovatel pacientovi a doten geneticky pbuzn osobposkytnut genetickho poradenstv lkaem se specializovanou zpsobilost v oboru lkask genetika, a to ped a po vyeten.

29 (1) Genetick laboratorn vyeten biologickho materilu odebranho z tla zemelho k vukovm, vdeckm a vzkumnm elm lze provst pouze za pedpokladu, e k tomu zemel za svho ivota nebo osoby blzk zemelmu udlili prokazateln souhlas. Pokud zemel za svho ivota vyslovil zkaz poskytovn informac o svm zdravotnm stavu, neme bt toto vyeten provedeno; to neplat, je-li teba zjistit nebo ovit zvan informace o zmnch v lidskm zrodenm genomu zemelho potebn pro zajitn ochrany zdrav geneticky pbuznch osob. (2) Za podstoupen genetickho vyeten podle 28 odst. 3 psm. a) nesm bt pacientovi nabdnuta nebo poskytnuta finann odmna nebo jin prospch. S odmtnutm genetickho


Strnka12/51

vyeten nesm bt pro pacienta spojena dn jma, ani nesm bt vystaven psychickmu ntlaku. Vsledky genetickch vyeten nesmj bt bez psemnho souhlasu pacienta poskytnuty tetm osobm. Prodej nebo darovn vsledk genetickch vyeten tetm osobm bez psemnho souhlasu pacienta, vetnpsemnho souhlasu doten geneticky pbuzn osoby, je zakzn. Vsledky genetickho vyeten nesmj bt pouity k jakkoli diskriminaci pacienta a geneticky pbuznch osob. (3) Genetick laboratorn vyeten lidskho embrya nebo plodu, vetnstanoven jeho pohlav, nesm bt provdno z jinch dvodne pro ely podle 28 odst. 3 psm. a) bod1 a 3 a bodu 6. Laboratorn genetick vyeten u lidskho embrya nebo plodu me bt provedeno za pedpokladu, e lka se specializovanou zpsobilost v oboru lkask genetika provede genetick poradenstv u matky, kter je po ukonen laboratornho genetickho vyeten u lidskho embrya nebo plodu nsledovno genetickm poradenstvm k dn interpretaci vsledk. Laboratorn genetick vyeten u lidskho embrya nebo plodu se provede pouze po podn informace a s psemnm souhlasem matky ( 28 odst. 4).

30 (1) Zsah smujc ke zmnlidskho zrodenho genomu lze provdt u pacientpouze pro preventivn nebo lebn ely u zvanch geneticky podmnnch nemoc za podmnky zachovn jeho pirozen biologick integrity v zrodench bukch. Tyto zsahy se nesmj provdt, pokud by mohly vst ke zmnm v genetick vbavzrodench bunk. (2) Kad postup, jeho elem je vytvoit lidskou bytost, kter m shodn lidsk genom s jinou lidskou bytost, a to ivou nebo mrtvou, je zakzn. (3) Je zakzno penet

a) cel lidsk genom do bunk jinho ivoinho druhu a naopak, b) lidsk embryo do pohlavnch orgnjinho ivoinho druhu.

Dl 7 Odbry lidsk krve a jejch sloek, lba krv nebo jejmi slokami 31

Odbry lidsk krve a jejch sloek (1) Odbry lidsk krve a jejch sloek (dle jen krev) pro vrobu transfuznch ppravk a krevnch derivta pro pouit u lovka me provdt jen poskytovatel oprvnn k takov vrobpodle zkona o livech. (2) Krev pro poteby uveden v odstavci 1 nelze odebrat osobm

a) nezletilm; to neplat v ppadech, kdy nelze odbr krve od nezletilho nahradit odbrem krve od osoby zletil; v takovm ppadmus k odbru udlit psemn souhlas zkonn zstupce nezletil osoby, kter je krev odebrna, a schvlit jej poven zdravotnick pracovnk poskytovatele uvedenho v odstavci 1, b) umstnm v policejn cele, ve vkonu vazby, trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence, c) umstnm ve kolskm zazen pro vkon stavn nebo ochrann vchovy nebo v zazen socilnch slueb, byla-li nazena stavn vchova, poppaduloena ochrann vchova, d) pi nazen izolaci, karantnnebo v rmci vkonu lkovho ochrannho len, nebo e) hospitalizovanm bez jejich souhlasu. Zkaz odbru krve podle psmen b) a e) se nepouije pro pm drcovstv mezi pmmi


Strnka13/51

pbuznmi navzjem, kter nelze nahradit odbrem krve od jin osoby, a pro odbry pro potebu zdravotnch slueb osob, kter je krev odebrna, napklad autotransfuze.

(3) Krev pro ely uveden v odstavci 1 lze odebrat pouze osob, kter k tomu udlila psemn souhlas. Jde-li o osobu nezletilou nebo zbavenou zpsobilosti k prvnm konm, psemn souhlas udluje jej zkonn zstupce; tm nen doteno ustanoven 35 zkona o zdravotnch slubch.

32 Lba krv nebo jejmi slokami (1) Lbou krv se rozum podn transfuznch ppravk pacientovi transfuz a krevnch derivta dalch livch ppravkpochzejcch z lidsk krve pacientovi v rmci preventivn nebo lebn pe. Ped podnm transfuznho ppravku transfuz se posuzuje sluitelnost transfuznho ppravku s krv pjemce transfuznho ppravku. Za posouzen sluitelnosti transfuznho ppravku s krv pjemce odpovd poskytovatel, kter provd transfuzi. Zznam o sluitelnosti transfuznho ppravku s krv pacienta je soust zdravotnick dokumentace veden o pacientovi; zznam podepe zdravotnick pracovnk, kter sluitelnost transfuznho ppravku s krv pjemce ovil. (2) Za krev odebranou pro vrobu krevnch derivta pro pouit u lovka podle jinch prvnch pedpisa za jej odbr nevznik osob, kter byla krev odebrna, nrok na finann ani jinou hradu, s vjimkou eln, hospodrn a prokazateln vynaloench vdajspojench s odbrem jej krve, o kter tato osoba pod, a to celkem do maximln ve 5 % minimln mzdy. (3) Poskytovatel me hradu vdajstanovench podle odstavce 2 pimenzvit, pokud jde o odbr krve

a) za elem vroby jednotlivho transfuznho ppravku pro poskytnut zdravotn pe konkrtnmu pacientovi a neme-li bt pouita krev od jinho drce, b) vyadujc speciln ppravu drce nebo vbr drce podle tkovch znaka krevnch skupin pjemce.

HLAVA III

OVOVN NOVCH POSTUPPOUITM METODY, KTER DOSUD NEBYLA V KLINICK PRAXI NA IVM LOVKU ZAVEDENA 33

(1) Na ivm lovku lze provdt ovovn novch postupv oblasti preventivn, diagnostick a lebn pe nebo biomedicnskho vzkumu spojenho se zdravm a jeho poruchami pouitm metody, kter dosud nebyla v klinick praxi zavedena (dle jen nezaveden metoda), pouze za podmnek stanovench tmto zkonem. (2) Za nezaveden metody se nepovauj

a) metody zaveden do klinick praxe v nkterm ze sttEvropsk unie, Evropskho hospodskho prostoru nebo vcarsk konfederaci, b) modifikace ji zavedench metod, jejich pouit nem nepzniv inky na zdravotn stav pacienta.

(3) V ppadpochybnost, zda jde o metodu podle odstavce 2 psm. b), rozhodne ministerstvo, a to z moci edn nebo na dost poskytovatele, kter hodl modifikaci metod pout pi poskytovn zdravotnch slueb. Podn rozkladu proti rozhodnut ministerstva nem odkladn inek. astnky zen jsou pouze poskytovatel, kte hodlaj modifikaci ji zavedench metod pout pi poskytovn zdravotnch slueb.


Strnka14/51

(4) Ovovn nezaveden metody lze provdt pouze za pedpokladu, e a) pacient, na nm m bt nezaveden metoda ovovna, udlil na zkladinformace podle 34 odst. 1 psemn souhlas s ovovnm nezaveden metody, b) lze oekvat, e nezaveden metoda pinese pzniv vsledky ve prospch pacienta, na nm m bt ovovna, a lze dvodn pedpokldat, e se po spnm oven stane novm zpsobem prevence, diagnostiky nebo len, c) oven nezaveden metody nelze doshnout se srovnatelnou innost jinm zpsobem a d) nehroz opodstatnn nebezpe, e nsledkem ovovn nezaveden metody dojde k dlouhodobmu nebo vnmu pokozen zdrav pacienta, na nm m bt nezaveden metoda ovovna.

(5) Ovovn nezaveden metody lze na nezletilm pacientovi nebo pacientovi zbavenm zpsobilosti k prvnm konm provdt pouze na zklad psemnho souhlasu zkonnho zstupce pacienta po podn informace podle 34, pokud

a) jsou splnny podmnky stanoven v odstavci 4 psm. b) a d), b) oven nezaveden metody se srovnatelnou innost nelze provdt na pacientech schopnch udlit souhlas a c) tito pacienti s ohledem na svou rozumovou vysplost nebo schopnost informaci pochopit udlili k ovovn souhlas; nesouhlas pacient s ovovnm nen teba respektovat, je-li takov oven jedinou monou alternativou lby u jinak nelitelnho onemocnn; tm nen doteno ustanoven 35 zkona o zdravotnch slubch.

(6) Ovovn nezavedench metod nelze provdt na osobch ve vkonu vazby, trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence, pokud takov oven nen jedinou monou alternativou lby u jinak nelitelnho onemocnn.

34 (1) Informace o nezaveden metodpodan pacientovi nebo zkonnmu zstupci pacienta, na nm m bt tato metoda ovovna, mus bt prokazateln a srozumiteln a obsahuje

a) daje o ovovan metodvetnelu, pro kter je ovovna, b) konkrtn postup, kter se bude tkat pacienta, c) mon pnos ovovan metody pro pacienta, d) pedvdateln rizika a mon obte nebo omezen spojen s ovovnm metody a pedpokldan rizika spojen s pedasnm odvolnm souhlasu, e) daje o jinch monostech lby, f) daje o zpsobu ochrany dajzskanch o pacientovi a o zpsobu uveejovn informac a dajzjitnch v souvislosti s ovovnm metody rozhodnch pro vyhodnocen a zaveden ovovan metody a g) poadavky na spoluprci a lebn reim pacienta; tm nen doteno ustanoven 35 zkona o zdravotnch slubch.

(2) Souhlas pacienta nebo zkonnho zstupce pacienta s ovovnm nezaveden metody mus trvat po celou dobu jejho ovovn. V ppad odvoln souhlasu pacientem nebo zkonnm zstupcem pacienta nelze v ovovn metody pokraovat.

35 Ovovn nezaveden metody me provdt poskytovatel, ktermu ministerstvo udlilo povolen k ovovn nezaveden metody. dost o udlen povolen krom nleitost


Strnka15/51

stanovench sprvnm dem obsahuje a) popis nezaveden metody, b) zdvodnn elnosti ovovn nezaveden metody, c) zprvu o vsledcch zskanch laboratornm vzkumem, pokusy na zvatech nebo jinm pedklinickm vzkumem, d) pehled souasnch poznatkvztahujcch se k ovovanm postupm, vetnpoznatkzskanch ze zahrani, e) podrobn pln ovovn nezaveden metody, f) pracovit, kde m bt nezaveden metoda ovovna, s uvedenm jmna, poppadjmen, pjmen zdravotnickch pracovnk, kte ji budou ovovat, vetnoznaen tch, kte budou ovovn dit, a jejich kvalifikace, g) posouzen zdravotnch rizik pi zohlednn vech dostupnch informac k dan metod, kter by mohla vzniknout pi ovovn nezaveden metody, h) informativn daje o okruhu pacient, na nich m bt nezaveden metoda ovovna, i) zvazn stanovisko Sttnho adu pro jadernou bezpenost k ovovn nezaveden metody s lkaskm ozenm, u n m mt ozen pm zdravotn pnos pro osoby ji podstupujc nebo kter je ovovna v rmci biomedicnskho vzkumu spojenho se zdravm a jeho poruchami.

36 (1) Ministerstvo udl poskytovateli povolen k ovovn nezaveden metody, jestlie uin zvr, e

a) pedmtem ovovn nezaveden metody jsou nov postupy podle 33 odst. 1, b) ovovn nezaveden metody je eln a c) poskytovatel je k ovovn nezaveden metody zpsobil.

(2) Sttn ad pro jadernou bezpenost vyd zvazn stanovisko k ovovn nezaveden metody s lkaskm ozenm na zklad psemn dosti poskytovatele do 60 dnode dne jejho doruen. dost mus obsahovat daje podle 35 v rozsahu potebnm k posouzen nezaveden metody ve vztahu k lkaskmu ozen a radian ochran. (3) Ministerstvo rozhodne o dosti podle 35 do 90 dnode dne jejho doruen. Jde-li o ovovn nezaveden metody s lkaskm ozenm, me ministerstvo rozhodnout o udlen povolen pouze na zkladzvaznho stanoviska Sttnho adu pro jadernou bezpenost. (4) Rozhodnut o udlen povolen k ovovn nezaveden metody vedle nleitost stanovench sprvnm dem obsahuje

a) vymezen nezaveden metody, b) vymezen podmnek, za nich lze nezavedenou metodu ovovat, c) lhty pro podvn zprv o jednotlivch etapch ovovn.

(5) Ministerstvo me povolen k ovovn nezaveden metody odejmout, jestlie a) poskytovatel poruil podmnky stanoven k ovovn nezaveden metody tmto zkonem nebo v povolen k ovovn nezaveden metody, a to na zkladvsledkvlastnch zjitn nebo podntu etick komise ustaven poskytovatelem pro ovovn nezaveden metody (dle jen etick komise), nebo b) k odejmut povolen dal podnt krajsk ad, kter udlil poskytovateli oprvnn k poskytovn zdravotnch slueb (dle jen pslun sprvn orgn) a kter v rmci kontroln


Strnka16/51

innosti zjistil poruen podmnek pro poskytovn zdravotnch slueb podle tohoto zkona nebo jinho prvnho pedpisu.

(6) Poskytovatel, ktermu bylo odejmuto povolen k ovovn nezaveden metody, je povinen ovovn neprodlenukonit a provst takov kony, aby v souvislosti s ukonenm ovovn nebylo ohroeno zdrav nebo ivot pacient. (7) astnkem zen o udlen povolen k ovovn nezaveden metody je poskytovatel, kter pedloil dost podle 35.

37 Poskytovatel ped zahjenm ovovn nezaveden metody

a) ustav etickou komisi, b) uzave pojitn odpovdnosti za kodu na zdrav zpsobenou pacientm v souvislosti s ovovnm nezaveden metody, a to s pojiovnou, kter bylo udleno povolen k provozovn pojiovac innosti podle zkona upravujcho pojiovnictv7); rozsah pojitn mus odpovdat rizikm spojenm s konkrtn ovovanou nezavedenou metodou.

38 (1) Etick komise je nezvislou komis, jejm kolem je

a) posuzovat z etickho hlediska ovovn nezaveden metody, b) vykonvat dohled nad prbhem ovovn nezaveden metody z hlediska bezpenosti a zachovvn prv pacient, na nich je nezaveden metoda ovovna.

(2) leny etick komise jsou zdravotnit pracovnci a dal osoby, z nich nejmndvtetiny nesmj bt v pracovnprvnm nebo obdobnm vztahu k poskytovateli, kter ji ustavil, lenem kontrolnho orgnu, statutrnm orgnem, lenem statutrnho orgnu nebo spolenkem tohoto poskytovatele. Etick komise mus mt nejmn5 len. Pedsedu a leny etick komise jmenuje a odvolv poskytovatel. leny etick komise mohou bt pouze osoby bez osobnho zjmu na ovovn nezaveden metody; len etick komise pedlo o tto skutenosti estn prohlen. (3) Pokud etick komise zjist pi sv innosti skutenosti, kter nasvduj tomu, e nejsou dodrovny podmnky, za nich lze nezavedenou metodu ovovat, neprodlen tyto skutenosti sdl poskytovateli a ministerstvu.

39 (1) Poskytovatel ovujc nezavedenou metodu je povinen

a) podvat ministerstvu ve lhtch stanovench v povolen k ovovn nezaveden metody zprvy o jednotlivch etapch ovovn, b) neprodlenperuit nebo zastavit ovovn nezaveden metody, vznikne-li opodstatnn pochybnost, e nezaveden metoda nepinese pedpokldan vsledek, nebo e jej ovovn by mohlo vst k dlouhodobmu nebo vnmu pokozen zdrav pacienta, na nm je ovovna; tuto skutenost je povinen neprodlenoznmit ministerstvu, c) neprodlenoznmit ministerstvu a Sttnmu adu pro jadernou bezpenost, pokud vydal souhlasn zvazn stanovisko, vzniklou nedouc phodu; nedouc phodou se rozum nepzniv zmna zdravotnho stavu pacienta vznikl v dsledku ovovn nezaveden metody, d) umonit kontrolu v prbhu ovovn nezaveden metody osobm povenm ministerstvem, Sttnm adem pro jadernou bezpenost, pokud vydal souhlasn zvazn stanovisko, nebo lenm etick komise.

(2) Poskytovatel pedlo do 30 dnpo ukonen ovovn nezaveden metody ministerstvu zvrenou zprvu o vsledku ovovn, ve kter zrove posoud nezavedenou metodu z


Strnka17/51

hlediska monosti jejho vyuit pi poskytovn zdravotnch slueb. Pokud bylo pro udlen povolen k ovovn nezaveden metody vydno souhlasn zvazn stanovisko Sttnm adem pro jadernou bezpenost, pedlo poskytovatel do 30 dnpo ukonen ovovn Sttnmu adu pro jadernou bezpenost zprvu o prbhu lkaskho ozen a skutenostech dleitch z hlediska radian ochrany.

40 (1) Ministerstvo na zkladzvren zprvy o vsledku nezaveden metody, z n vyplv monost jejho vyuit pi poskytovn zdravotnch slueb, posoud, zda nezaveden metoda spluje podmnky pro zaveden do klinick praxe. Pi posuzovn vsledknezaveden metody pihl k pnosm tto metody pro zlepen zdravotnho stavu pacient. (2) Ministerstvo vyd rozhodnut, jm nezavedenou metodu

a) uzn jako standardn metodu, pokud na zkladposouzen podle odstavce 1 uin zvr, e byly splnny podmnky pro jej zaveden do klinick praxe a nov standardn metoda pispje ke zlepen zdravotnho stavu pacient, nebo b) neuzn jako standardn metodu, pokud na zkladposouzen nezaveden metody uin zvr, e nebyly splnny podmnky pro jej zaveden do klinick praxe.

(3) astnkem zen podle odstavce 2 je pouze poskytovatel, kter nezavedenou metodu ovoval. (4) Ministerstvo uveejn ve Vstnku Ministerstva zdravotnictv a zpsobem umoujcm dlkov pstup

a) uznanou standardn metodu, b) neuznanou nezavedenou metodu, vetndvod, kter vedly k jejmu neuznn.

HLAVA IV

POSUDKOV PE A LKASK POSUDKY, PRACOVNLKASK SLUBY, POSUZOVN NEMOC Z POVOLN Dl 1

Posudkov pe a lkask posudky 41

Soust posudkov pe je posuzovn a) zdravotn zpsobilosti ke vzdlvn a v prbhu vzdlvn (dle jen vzdlvn) pro poteby kol a kolskch zazen nebo k tlesn vchova sportu nebo k jinm innostem podle tohoto zkona nebo jinch prvnch pedpis, b) zdravotn zpsobilosti pro potebu a na dost sprvnch orgnnebo jinch orgnv ppadech stanovench jinmi prvnmi pedpisy, c) zdravotn zpsobilosti na vydn pacientem nebo zkonnm zstupcem pacienta nebo s jejich souhlasem na vydn prvnickou osobou, d) zdravotn zpsobilosti k prci nebo k vkonu sluby na zkladpracovnlkask prohldky; soust posuzovn zdravotn zpsobilosti k prci nebo k vkonu sluby je zejmna posuzovn zdravotn zpsobilosti zamstnancpodle 53 a 58, e) zdravotnho stavu v souvislosti s nemoc z povoln nebo ohroenm nemoc z povoln (dle jen nemoc z povoln), f) zdravotnho stavu pro ely nemocenskho pojitn a pro poteby adu prce, g) zdravotnho stavu pacienta pro jin ely.


Strnka18/51

42 (1) Lkask posudek o zdravotn zpsobilosti nebo o zdravotnm stavu (dle jen lkask posudek) vydv poskytovatel na dost pacienta, kter je posuzovanou osobou, nebo jin k tomu oprvnn osoby po posouzen zdravotn zpsobilosti, poppad zdravotnho stavu posuzovan osoby, posuzujcm lkaem, a to na zkladzhodnocen

a) vsledklkask prohldky a dalch potebnch odbornch vyeten (dle jen lkask prohldka), b) vpisu ze zdravotnick dokumentace veden o posuzovan osobjejm registrujcm poskytovatelem v oboru veobecn praktick lkastv nebo v oboru praktick lkastv pro dti a dorost (dle jen registrujc poskytovatel), je-li posuzovan osoba u takovho poskytovatele registrovna, nebo jde-li o posuzovanou osobu, o jejm zdravotnm stavu je vedena zdravotnick dokumentace na zem jinho sttu, t na zklad vpisu z tto dokumentace, ke ktermu je piloen ednoven peklad do eskho jazyka; ednoven peklad se nepedkld k vpisu ze zdravotnick dokumentace veden ve slovenskm jazyce; vpis ze zdravotnick dokumentace si me posuzujc lkavydat prostednictvm posuzovan osoby, c) zdravotn nronosti pro vkon prce, sluby, povoln, vzdlvn, sportu, tlesn vchovy nebo jin innosti (dle jen innost), pro kter je osoba posuzovna, a podmnek, za kterch je innost vykonvna, nebo nrokinnosti na zdrav posuzovan osoby.

(2) Lkask posudek vydv registrujc poskytovatel posuzovan osoby, pokud tento zkon nebo jin prvn pedpis nestanov jinak. Posuzujcm lkaem je lkase zpsobilost v oboru veobecn praktick lkastv nebo v oboru praktick lkapro dti a dorost, pokud tento zkon nebo jin prvn pedpis nestanov jinak.

43 (1) Lkask posudek mus bt vydn nejdle do 10 pracovnch dnode dne obdren nebo stnho podn dosti podle 42 odst. 1, v ppadposudku o uznn nemoci z povoln do 30 pracovnch dn, nestanov-li tento zkon nebo jin prvn pedpis jinak. Lhta podle vty prvn do obdren poslednho potebnho podkladu pro posouzen zdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu podle 42 odst. 1 neb. Psemn dost podle vty prvn nebo zznam o jejm stnm podn je soust zdravotnick dokumentace veden o posuzovan osob. Zznam podepe posuzujc lkaa osoba, kter stn dost podala. (2) Pro ely posouzen dalho trvn zdravotn zpsobilosti lze lkaskou prohldku posuzovan osoby provst nejdve 90 dnped koncem platnosti dosavadnho lkaskho posudku, jehoasov platnost se nemn, pokud posuzujc lkanezjist zmnu zdravotnho stavu vedouc k vydn lkaskho posudku se zvrem podle 44 odst. 4 psm. a). Lhta k proveden lkask prohldky stanoven orgnem ochrany veejnho zdrav nebo jinm prvnm pedpisem za elem dalho posouzen zdravotn zpsobilosti posuzovan osoby a platnost lkaskho posudku se provedenm lkask prohldky podle vty prvn nemn. Tm nen dotena monost proveden lkask prohldky pi zmn zdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu nebo podezen na tyto zmny. (3) Ze zvru lkaskho posudku mus bt zejm, zda je posuzovan osoba pro el, pro kter je posuzovna, zdravotnzpsobil, zdravotnnezpsobil nebo zdravotnzpsobil s podmnkou, ppadnpozbyla dlouhodobzdravotn zpsobilost, anebo zda jej zdravotn stav spluje pedpoklady nebo poadavky, ke kterm byla posuzovna. Soust lkaskho posudku mus bt pouen o monosti podat podle 46 odst. 1 nvrh na jeho pezkoumn poskytovateli, kter posudek vydal. V pouen se dle uvede, v jak lht je mono nvrh na pezkoumn podat, od kterho dne se tato lhta pot a zda m nebo nem nvrh na pezkoumn podle tohoto zkona nebo jinch prvnch pedpisodkladn inek. (4) Stejnopis lkaskho posudku je soust zdravotnick dokumentace veden o


Strnka19/51

posuzovan osob. Posouzen zdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu pro poteby vydn lkaskho posudku hrad ten, kdo o nj d, pokud z tohoto zkona nebo jinho prvnho pedpisu nevyplv jinak. V psemnm vyhotoven lkaskho posudku lze provdt opravy zejmch nesprvnost, kter nemaj vliv na jeho zvr podle odstavce 2. Opravy provede poskytovatel z podntu osoby uveden v 44 odst. 1 nebo z vlastnho podntu. O opravposudku uvdom osobu uvedenou v 44 odst. 1. (5) Lkask posudek se nevyd, jestlie se posuzovan osoba odmtne podrobit lkask prohldce nebo vyeten, kter je jej soust; posuzujc lkatuto skutenost zaznamen do zdravotnick dokumentace veden o tto osob. Jestlie o posouzen zdravotn zpsobilosti posuzovan osoby podala jin k tomu oprvnn osoba, poskytovatel j oznm nevydn posudku, vetndvodu jeho nevydn. (6) Jestlie nebyl lkask posudek vydn z dvodu uvedenho v odstavci 5, nebo jestlie se posuzovan osoba nepodrobila lkask prohldce za elem dalho posouzen zdravotn zpsobilosti z jinho dvodu, pohl se na posuzovanou osobu pro innost, pro kterou mla bt zdravotnposouzena, jako na zdravotnnezpsobilou nebo jako na osobu, jej zdravotn stav nespluje pedpoklady nebo poadavky, ke kterm byl posuzovn.

44 (1) Poskytovatel, kter lkask posudek vydal, zajist neprodlenjeho prokazateln pedn

a) posuzovan osoba b) osob, kter o posouzen zdravotn zpsobilosti posuzovan osoby za elem vydn posudku oprvnnpodala, nen-li posuzovanou osobou.

(2) Prokazatelnm pednm lkaskho posudku podle odstavce 1 se rozum jeho pevzet a) osobou uvedenou v odstavci 1 stvrzen podpisem tto osoby, s uvedenm data pevzet, a jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 psm. b) nebo povenou osobu tto osoby, uvede se tslo obanskho prkazu nebo jinho dokladu totonosti a dvod vydn posudku; potvrzen o pevzet lkaskho posudku je soust zdravotnick dokumentace veden o posuzovan osob, b) na zkladdoruen provozovatelem potovnch slueb; doruen mus bt doloeno doruenkou, nebo c) na zkladelektronickho doruen podepsanho uznvanm elektronickm podpisem do schrnky uveden posuzovanou osobou a osobou, kter o posouzen zdravotn zpsobilosti podala. Lkask posudek se t povauje za prokazatelnpedan, jestlie osoba oprvnn k pevzet posudku odmtne posudek pevzt nebo jeho pevzet stvrdit podpisem; tuto skutenost zaznamen posuzujc lka do zdravotnick dokumentace veden o posuzovan osob; zznam podepe posuzujc lka a dal zdravotnick pracovnk ptomn pevzet posudku. V ppadodmtnut pevzet lkaskho posudku doruovanho prostednictvm provozovatele potovn sluby se pouije obdobnustanoven 9 odst. 4.

(3) Osob, kter nen osobou uvedenou v odstavci 1 psm. b) a kter uplatnnm lkaskho posudku vznikaj prva nebo povinnosti, pedv posudek posuzovan osoba, pokud tento zkon nebo jin prvn pedpis nestanov jinak. (4) Prvn inky lkaskho posudku

a) se zvrem o zdravotn nezpsobilosti, dlouhodobm pozbyt zdravotn zpsobilosti posuzovan osoby nebo zdravotn zpsobilosti s podmnkou nastvaj pro osobu, kter byl pedn, dnem jeho prokazatelnho pedn, b) se zvrem o zdravotn zpsobilosti posuzovan osoby nastvaj pro osobu, kter byl pedn, dnem, kdy kon platnost pedchzejcho posudku, nejdve vak dnem uplynut


Strnka20/51

lhty pro podn nvrhu na jeho pezkoumn nebo dnem prokazatelnho doruen rozhodnut o potvrzen posudku sprvnm adem, kter poskytovateli udlil oprvnn k poskytovn zdravotnch slueb, c) o zdravotnm stavu nastvaj pro osobu, kter byl pedn, dnem uplynut lhty pro podn nvrhu na jeho pezkoumn nebo dnem prokazatelnho doruen rozhodnut o potvrzen posudku sprvnm adem, kter poskytovateli udlil oprvnn k poskytovn zdravotnch slueb.

(5) Lkask posudek lze uplatnit pro ely, pro kter byl vydn, do 90 dnode dne jeho vydn, nen-li v nm nebo jinm prvnm pedpise stanovena krat lhta. Jestlie sprvn ad, kter poskytovateli udlil oprvnn k poskytovn zdravotnch slueb, napaden lkask posudek podle 47 odst. 2 psm. a) potvrd, me tento posudek k tomu oprvnn osoba pout pro ely, pro kter byl vydn, do 10 pracovnch dnode dne prokazatelnho doruen potvrzenho posudku. (6) Lkask posudek pozbv platnost

a) uplynutm doby, na kterou byl vydn, b) dnem, kdy mla bt podle jinho prvnho pedpisu nebo rozhodnutm orgnu ochrany veejnho zdrav nebo posuzujcho lkae nebo jin k tomu oprvnn osoby provedena lkask prohldka za elem novho posouzen zdravotn zpsobilosti posuzovan osoby, c) dnem, kterm nastaly prvn inky lkaskho posudku vydanho pro stejn el a za stejnch podmnek jako pedchzejc posudek, pokud z tohoto zkona nebo jinch prvnch pedpisnevyplv jinak, d) ukonenm pracovnprvnho nebo sluebnho vztahu, jde-li o posudek podle 41 psm. d); to neplat, je-li nejdle do 3 msc ode dne jeho ukonen pracovnprvn vztah se stejnm vkonem prce znovu uzaven se stejnm zamstnavatelem, pokud v dobod jeho ukonen nedolo ke zmnnebo vvoji zdravotnho stavu posuzovan osoby.

(7) Jestlie je lkask posudek neplatn, povauje se posuzovan osoba pro el, pro kter mla bt zdravotnposouzena, za zdravotnnezpsobilou nebo za osobu, jej zdravotn stav nespluje pedpoklady nebo poadavky, ke kterm byl posuzovn.

45 (1) Posuzujc lka, kter zjist, e posuzovan osoba nen nadle zdravotnzpsobil k vkonu innosti nebo k vkonu innosti s podmnkou, anebo e jej zdravotn stav nespluje pedpoklady nebo poadavky, ke kterm byla posuzovna, oznm tuto skutenost posuzovan osoba bezodkladn t osob, kter uplatnnm lkaskho posudku vznikaj prva nebo povinnosti, je-li mu tato osoba znma. Posuzovan osoba se pro tuto innost povauje za zdravotnnezpsobilou, poppadzdravotnzpsobilou s podmnkou, nebo za osobu, jej zdravotn stav nespluje pedpoklady nebo poadavky, ke kterm byla posuzovna, a to do doby, ne nastanou prvn inky novho lkaskho posudku. (2) Lka, kter m dvodn podezen, e zmnou zdravotnho stavu pacienta dolo ke zmn zdravotn zpsobilosti k innosti nebo k vkonu innosti s podmnkou, anebo e pacientv zdravotn stav nespluje pedpoklady nebo poadavky, ke kterm byl posuzovn, je povinen o tto skutenosti informovat pacienta a poskytovatele pslunho k vydn lkaskho posudku, je-li mu poskytovatel znm nebo jestlie mu jeho adresu pacient sdlil. Soust informace jsou daje o zdravotnm stavu pacienta, kter vedly k podezen, e dolo ke zmnzdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu. (3) Za elem zjitn zdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu a vydn lkaskho posudku na zklad informace podle odstavce 2 je posuzovan osoba povinna dostavit se na vyzvn poskytovatele pslunho k vydn lkaskho posudku nebo jin k tomu oprvnn osoby v urenm termnu k lkask prohldce.


Strnka21/51

46 (1) M-li posuzovan osoba nebo osoba, kter uplatnnm lkaskho posudku vznikaj prva nebo povinnosti, za to, e lkask posudek je nesprvn, me do 10 pracovnch dnode dne jeho prokazatelnho pedn podat nvrh na jeho pezkoumn poskytovateli, kter posudek vydal. Osoba, kter uplatnnm posudku vznikaj prva nebo povinnosti a kter byl posudek pedn posuzovanou osobou, me nvrh na pezkoumn lkaskho posudku podat do 10 pracovnch dnode dne jeho pedn, a to poskytovateli uvedenmu ve vtprvn. (2) Jestlie byl nvrh na pezkoumn lkaskho posudku podn po uplynut lhty podle odstavce 1, poskytovatel nvrh odlo. Tuto skutenost psemnsdl osob, kter nvrh na pezkoumn lkaskho posudku podala, a osob, kter uplatnnm lkaskho posudku vznikaj prva nebo povinnosti, pokud je mu znma, a posuzovan osob, nejde-li o osoby, kter nvrh podaly. Pi prokzn dvod, kter posuzovan osobnebo jin osoboprvnn k podn nvrhu na pezkoumn objektivn brnily v podn nvrhu ve stanoven lht, poskytovatel zmekn lhty pro podn nvrhu promine. Prominutm zmekn lhty nejsou doteny lhty stanoven pro uplatnn lkaskho posudku. (3) Nvrh na pezkoumn lkaskho posudku nem odkladn inek, jestlie z jeho zvru vyplv, e posuzovan osoba je pro el, pro nj byla posuzovna, zdravotnnezpsobil, zdravotnzpsobil s podmnkou nebo pozbyla dlouhodobzdravotn zpsobilost. (4) Vyhov-li poskytovatel nvrhu na pezkoumn v plnm rozsahu, napaden lkask posudek bezodkladnzru a na zkladzjitnch skutenost, poppadnovho posouzen zdravotn zpsobilosti, vyd posudek nov. Doklad o zruen posudku je soust zdravotnick dokumentace veden o pacientovi. (5) Pokud poskytovatel nvrhu na pezkoumn lkaskho posudku nevyhov v plnm rozsahu, postoup do 10 pracovnch dnode dne jeho doruen, pokud se jedn o lkask posudek o zdravotn zpsobilosti, v ostatnch ppadech do 30 dn, spis s nvrhem na pezkoumn, vetn podklad potebnch pro pezkoumn lkaskho posudku a svho stanoviska, pslunmu sprvnmu orgnu. (6) Poskytovatel bezodkladnpsemnoznm skutenost, e mu byl nvrh na pezkoumn lkaskho posudku podn, osob, kter uplatnnm lkaskho posudku vznikaj prva nebo povinnosti, pokud je mu znma, a posuzovan osob, nejde-li o osoby, kter nvrh podaly. Obdobnpostupuje, vyhov-li nvrhu na pezkoumn lkaskho posudku v plnm rozsahu nebo postoup-li nvrh na pezkoumn pslunmu sprvnmu orgnu. Pokud poskytovatel vyhov nvrhu na pezkoumn posudku v plnm rozsahu, uvede ve sdlen podle vty prvn skutenosti, kter ho k tomu vedly.

47 (1) Pslun sprvn orgn pi pezkoumn lkaskho posudku zjiuje, zda

a) bylo posouzen zdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu posuzovan osoby provedeno a lkask posudek vydn k tomu oprvnnm poskytovatelem, b) byly provedeny lkask prohldky, kter stanov prvn pedpisy nebo kter indikoval posuzujc lka, c) byl zdravotn stav posuzovan osoby pro ely zdravotnho posouzen zjitn plna d) zvr o posouzen zdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu odpovd aktulnzjitnmu zdravotnmu stavu posuzovan osoby; pi pezkoumn lkaskho posudku vychz z podkladpedanch poskytovatelem.

(2) Pslun sprvn orgn do 30 pracovnch dnode dne doruen spisu s nvrhem na pezkoumn lkaskho posudku

a) tento nvrh zamtne a napaden lkask posudek potvrd, nebo


Strnka22/51

b) napaden lkask posudek zru a vrt vc poskytovateli k vydn novho lkaskho posudku, nebo c) napaden lkask posudek zru. Lhtu podle vty prvn me sprvn orgn ve zvlodvodnnch ppadech prodlouit o dalch 15 pracovnch dn.

(3) Pslun sprvn orgn me v rozsahu potebnm pro pezkoumn lkaskho posudku podle odstavce 1

a) vyzvat poskytovatele k doplnn jm pedanch podklada zroveurit lhtu, v n je poskytovatel povinen podklady pedloit; poskytovatel je povinen poskytnout potebnou souinnost, b) poadovat odborn stanovisko od odbornzpsobilch osob podle jinho prvnho pedpisu, je-li to nezbytn pro sprvn posouzen postupu pi vydvn lkaskho posudku ke zdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu posuzovan osoby; v tchto ppadech se bh lhty podle odstavce 2 peru.

(4) Pro pezkoumn posudku pslunm sprvnm orgnem se pouije, pokud tento zkon nestanov jinak, st tvrt sprvnho du obdobn. (5) Dal nvrh na pezkoumn lkaskho posudku potvrzenho podle odstavce 2 psm. a) nebo zruenho podle odstavce 2 psm. b) nebo c) pslunm sprvnm orgnem nelze podat. Jestlie pslun sprvn orgn potvrd lkask posudek, lze provst nov posouzen zdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu posuzovan osoby pouze v tom ppad, jestlie je z lkask prohldky zejm, e posouzen jej zdravotn zpsobilosti nebo zdravotnho stavu povede pravdpodobnk jinmu zvru, ne je uveden v dosavadnm lkaskm posudku.

48 (1) Pi posuzovn zdravotn zpsobilosti a vydvn lkaskho posudku podle 46 a 47 se postupuje obdobns tm, e je-li poskytovatelem

a) Vzesk sluba, nvrh na pezkoumn lkaskho posudku ped posuzujc lkaediteli organizan jednotky Vzesk sluby, v nich jsou poskytovny zdravotn sluby, kter podle 46 lkask posudek pezkoum; pokud editel organizan jednotky Vzesk sluby nvrhu na pezkoumn nevyhov v plnm rozsahu, ped ho Generlnmu editelstv Vzesk sluby, kter postupuje podle 47, b) Bezpenostn informan sluba, nvrh na pezkoumn lkaskho posudku podle 46 pezkoum posuzujc lka; pokud nvrhu na pezkoumn nevyhov v plnm rozsahu, ped ho editeli Bezpenostn informan sluby, kter postupuje podle 47, c) ad pro zahranin styky a informace, nvrh na pezkoumn lkaskho posudku podle 46 pezkoum posuzujc lka; pokud nvrhu na pezkoumn nevyhov v plnm rozsahu, ped ho editeli adu pro zahranin styky a informace, kter postupuje podle 47, d) Generln editelstv cel, nvrh na pezkoumn lkaskho posudku podle 46 pezkoum posuzujc lka; pokud nvrhu na pezkoumn nevyhov v plnm rozsahu, ped ho generlnmu editeli Generlnho editelstv cel, kter postupuje podle 47, e) Ministerstvo vnitra, nvrh na pezkoumn lkaskho posudku ped posuzujc lkaurenmu zdravotnickmu pracovnkovi ve zdravotnickm zazen v oboru psobnosti Ministerstva vnitra, poppad organizan sloky sttu jm zzen, v nich jsou poskytovny zdravotn sluby, kter podle 46 lkask posudek pezkoum; pokud uren zdravotnick pracovnk nvrhu na pezkoumn nevyhov v plnm rozsahu, ped ho Ministerstvu vnitra, kter postupuje podle 47, f) Ministerstvo obrany, nvrh na pezkoumn lkaskho posudku ped posuzujc lka


Strnka23/51

editeli nebo vedoucmu zdravotnickmu pracovnkovi poskytovatele zdravotnch slueb v psobnosti Ministerstva obrany, kter podle 46 lkask posudek pezkoum; pokud nvrhu na pezkoumn nevyhov v plnm rozsahu, ped ho Ministerstvu obrany, kter postupuje podle 47.

(2) Jde-li o pezkoumn lkaskho posudku o zdravotn zpsobilosti leteckho personlu, postupuje se podle zkona o civilnm letectv.

Spolen ustanoven pro posudkovou pi a lkask posudky 49

(1) Pi posuzovn zdravotnho stavu pro ely nemocenskho pojitn se pouij ustanoven 41 a 48 obdobns tm, e

a) dokladem o prokazatelnm pedn rozhodnut ve vcech doasn pracovn neschopnosti posuzovan osoba ve vcech poteby oetovn a pe osob, kter o posouzen zdravotnho stavu podala, je zznam ve zdravotnick dokumentaci, kter posuzovan osoba podepe, nebo v ppadzasln prostednictvm dritele potovn licence vyznaen doruen na doruence; v ppadvyuit elektronick komunikace je dokladem o odesln rozhodnut ve vcech doasn pracovn neschopnosti posuzovan osobrovndoklad o odesln prostednictvm datov schrnky nebo zznam uloen v potai v elektronick formve formtech stanovench prvnm pedpisem s funkc ovovn autenticity uloench dat a asovm raztkem zskanm prostednictvm sttem uznan autority, b) lhta pro podn nvrhu na pezkoumn podle 46 odst. 1 in 3 pracovn dny; tento nvrh nem odkladn inek, c) lhta pro postoupen nvrhu na pezkoumn podle 46 odst. 5 in 5 pracovnch dn, d) astnkem zen o pezkoumn rozhodnut je poskytovatel, kter rozhodnut vydal, a osoba, jej zdravotn stav je posuzovn; nvrh na pezkoumn rozhodnut me podat tato osoba nebo osoba, kter uplatnnm rozhodnut vznikaj prva nebo povinnosti.

(2) Neme-li se pacient s ohledem na svj zdravotn stav podepsat nebo odmt-li pacient zznam podle odstavce 1 psm. a) podepsat, zdravotnick pracovnk tuto skutenost zaznamen do zdravotnick dokumentace a zroveuvede dvody, kter pacientovi brn v podepsn; zznam podepe zdravotnick pracovnk a svdek. (3) Prvn prava posuzovn zdravotnho stavu pro ely dchodovho pojitn, nemocenskho pojitn, sttn sociln podpory, pomoci v hmotn nouzi, dvek pro osoby se zdravotnm postienm a razovho pojitn nen ustanovenmi tohoto zkona dotena. (4) Ustanoven o povinnosti zachovvat mlenlivost podle jinho prvnho pedpisu se ve vcech posudkov pe a lkaskch posudkpouij tak, aby nebyla zkrcena procesn prva posuzovan osoby a osob, kterm jeho uplatnnm vznikaj prva a povinnosti. Tm nejsou doteny jin prvn pedpisy, kter stanov povinnost sdlovat urit skutenosti, poppadpovinnost zachovvat o uritch skutenostech mlenlivost.

50 Pi rozhodovn orgnu nemocenskho pojitn o zdravotnm stavu pro ely nemocenskho pojitn podle jinho prvnho pedpisu8) se ustanoven 41 a 48 nepouij.

51 Posuzovn zdravotn zpsobilosti ke vzdlvn, k tlesn vchova sportu (1) Zdravotn zpsobilost ke vzdlvn posuzuje a lkask posudek o zdravotn zpsobilosti vydv registrujc poskytovatel. Posuzujcm lkaem je lkase zpsobilost v


Strnka24/51

oboru praktick lkapro dti a dorost nebo v oboru veobecn praktick lkastv, pokud tento zkon nebo jin prvn pedpis nestanov jinak. V ppaduchazeo vzdlvn ve kolch a kolskch zazench zizovanch Ministerstvem obrany zdravotn zpsobilost ke vzdlvn posuzuje a lkask posudek o zdravotn zpsobilosti vydv poskytovatel zdravotnch slueb, ktermu Ministerstvo obrany udlilo oprvnn k poskytovn zdravotnch slueb ve zdravotnickch zazench jm zzench; posuzujcm lkaem je lkase zpsobilost v oboru veobecn praktick lkastv. (2) Jestlie se praktick vyuovn nebo praktick pprava uskuteuje

a) na pracovitch prvnickch nebo fyzickch osob, vydv lkask posudek o zdravotn zpsobilosti osoby pipravujc se na povoln ped jejm prvnm zaazenm na praktick vyuovn nebo praktickou ppravu a v jejich prbhu poskytovatel pracovnlkaskch slueb tto osoby, b) na pracoviti fyzick osoby, kter je samostatnvdleninn, vydv lkask posudek o zdravotn zpsobilosti osoby pipravujc se na povoln ped jejm prvnm zaazenm na praktick vyuovn nebo praktickou ppravu a v jejich prbhu registrujc poskytovatel tto osoby, a pokud tato osoba nem registrujcho poskytovatele, poskytovatel pracovnlkaskch slueb koly, c) pouze ve kole nebo kolskm zazen, vydv lkask posudek o zdravotn zpsobilosti osoby pipravujc se na povoln ped jejm prvnm zaazenm na praktick vyuovn nebo praktickou ppravu a v jejich prbhu registrujc poskytovatel tto osoby, a pokud tato osoba registrujcho poskytovatele nem, poskytovatel pracovnlkaskch slueb koly, d) na pracovitch osob uvedench v psmenu a) nebo b) a ve kole nebo kolskm zazen, vydv lkask posudek o zdravotn zpsobilosti osoby pipravujc se na povoln ped jejm prvnm zaazenm na praktick vyuovn nebo praktickou ppravu a v jejich prbhu, zahajuje-li se praktick vyuovn nebo praktick pprava

1. ve kole, poskytovatel uveden v psmenu c), 2. na pracovitch fyzickch nebo prvnickch osob, poskytovatel uveden v psmenu a) nebo b); posuzujcm lkaem podle psmene a) je lkase zpsobilost v oboru veobecn praktick lkastv nebo v oboru pracovn lkastv, posuzujcm lkaem podle psmen b) a d) je lka se zpsobilost v oboru veobecn praktick lkastv, v oboru praktick lkastv pro dti a dorost nebo v oboru pracovn lkastv.

(3) Posouzen zdravotn zpsobilosti osoby pipravujc se na vkon povoln ped jejm zaazenm na praktick vyuovn nebo praktickou ppravu se neprovede,

a) je-li v rmci praktick ppravy nebo praktickho vyuovn vykonvna innost za podmnek obdobnch vkonu prce zaazen do kategorie prvn a nen-li soust tto prce innost, pro jej vkon jsou podmnky zdravotn zpsobilosti stanoveny jinm prvnm pedpisem21), b) jestlie tato pprava nebo vyuovn zan v dobkrat ne 12 kalendnch mscode dne vydn lkaskho posudku podle odstavce 1 a pokud nedolo bhem tto doby ke zmn zdravotnho stavu; posouzen zdravotn zpsobilosti se v tomto ppadprovede nejdle do 12 kalendnch msc ode dne zaazen osoby na praktick vyuovn nebo praktickou ppravu, nebo c) jestlie jin prvn pedpis upravujc soustavu oborvzdln ve stednm a vym odbornm vzdlvn nestanov podmnky zdravotn zpsobilosti ke vzdlvn.

(4) Zdravotn zpsobilost k


Strnka25/51

a) tlesn vchovv rmci vzdlvacch programa ke sportu pro vechny9) a podmnky pro uvolnn z vyuovn v pedmtu tlesn vchova na dobu jednoho pololet kolnho roku nebo koln rok posuzuje a lkask posudek vydv registrujc poskytovatel, b) vkonnostnmu sportu v organizovanch sportovnch soutch posuzuje a lkask posudek vydv registrujc poskytovatel nebo poskytovatel v oboru tlovchovn lkastv, c) vrcholovmu sportu, ke sportovn reprezentaci sttu a jej ppravposuzuje a lkask posudek vydv poskytovatel v oboru tlovchovn lkastv; vrcholovm sportem pro ely tohoto zkona se rozum oblast sportu, kter zahrnuje sttn sportovn reprezentaci a ppravu talentovanch sportovck tto reprezentaci, ktermi jsou lenov resortnch sportovnch center9) nebo sportovnch center mldee a obdobnch zazen pro ppravu sportovc, d) vzdlvn ve kolch se zamenm na sport a tlesnou vchovu a v prbhu vuky posuzuje a lkask posudek vydv poskytovatel v oboru tlovchovn lkastv.

(5) V ppadlkaskho posudku vydanho registrujcm poskytovatelem je posuzujcm lkaem lkase zpsobilost v oboru praktick lkastv pro dti a dorost nebo veobecn praktick lkastv. V ppad lkaskho posudku vydanho poskytovatelem v oboru tlovchovn lkastv je posuzujcm lkaem lkase zpsobilost v oboru tlovchovn lkastv. (6) Prvnick osoba vykonvajc innost koly nebo kolskho zazen, kde se uskuteuje vzdlvn, jeho soust je praktick vyuovn nebo praktick pprava, hrad posuzovn zdravotn zpsobilosti k stedn koly nebo studentvy odborn koly, vetnlkaskch prohldek.

52 Provdc prvn pedpis stanov

a) postupy pi zajiovn lkaskch prohldek, druhy, etnost a obsah lkaskch prohldek nezbytnch pro zjitn zdravotnho stavu posuzovan osoby a posuzovn zdravotn zpsobilosti vetnrozsahu odbornch vyeten, b) seznam nemoc, stavnebo vad, kter vyluuj nebo omezuj zdravotn zpsobilost k vzdlvn nebo v prbhu vzdlvn, ke sportu, tlesn vchovnebo jin innosti, c) nleitosti lkaskho posudku ve vztahu k posuzovan innosti.

Dl 2 Pracovnlkask sluby a posuzovn zdravotn zpsobilosti osoby uchzejc se o zamstnn Pracovnlkask sluby

53 (1) Pracovnlkask sluby jsou zdravotn sluby preventivn, jejich soust je hodnocen vlivu pracovn innosti, pracovnho prosted a pracovnch podmnek na zdrav, provdn preventivnch prohldek a hodnocen zdravotnho stavu za elem posuzovn zdravotn zpsobilosti k prci, poradenstv zamen na ochranu zdrav pi prci a ochranu ped pracovnmi razy, nemocemi z povoln a nemocemi souvisejcmi s prac, kolen v poskytovn prvn pomoci a pravideln dohled na pracovitch a nad vkonem prce nebo sluby (dle jen prce). (2) Pracovnlkask sluby pro zamstnance a osoby uchzejc se o zamstnn zajiuje zamstnavatel za podmnek stanovench tmto zkonem a jinmi prvnmi


Strnka26/51

pedpisy. 54

(1) Poskytovatelem pracovnlkaskch slueb je a) poskytovatel v oboru veobecn praktick lkastv, nebo b) poskytovatel v oboru pracovn lkastv.

(2) Zamstnavatel pro vkon prce na svch pracovitch, pokud dle nen stanoveno jinak, a) je povinen, jde-li o prce, kter jsou zaazen podle zkona o ochranveejnho zdrav10) do kategorie prvn, druh, druh rizikov, tet nebo tvrt anebo je soust prce innost, pro jej vkon jsou podmnky stanoveny jinmi prvnmi pedpisy, uzavt psemnou smlouvu o poskytovn pracovnlkaskch slueb s poskytovatelem uvedenm v odstavci 1, b) me, jde-li o prce zaazen pouze do kategorie prvn podle zkona o ochranveejnho zdrav a nen-li soust tto prce innost, pro jej vkon jsou podmnky stanoveny jinmi prvnmi pedpisy, zajiovat provdn pracovnlkaskch prohldek a posuzovn zdravotn zpsobilosti k prci na zkladpsemn dosti u poskytovatele uvedenho v odstavci 1 psm. a), kter je registrujcm poskytovatelem zamstnance nebo uchazee o zamstnn; ostatn pracovnlkask sluby podle 53 odst. 1 zamstnavatel zajiuje prostednictvm poskytovatele uvedenho v odstavci 1, s nm uzavel psemnou smlouvu, c) je povinen, dojde-li ke zmnzaazen prce do kategorie vy ne kategorie prvn podle zkona o ochranveejnho zdrav nebo ke zmninnosti, pro jej vkon jsou podmnky stanoveny jinmi prvnmi pedpisy, uzavt novou nebo doplnit dosavadn psemnou smlouvu s poskytovatelem podle odstavce 1 o ty pracovnlkask sluby, kter doposud nepoadoval, a to nejpozdji do 3 mscode dne, kdy k tto zmndolo.

(3) Posuzovn zdravotn zpsobilosti a pracovnlkask prohldky pro prce, kter jsou nebo budou vykonvny ve zkuebnm provozu podle jinho prvnho pedpisu, zamstnavatel zajiuje u poskytovatele podle odstavce 2 psm. a) nebo b), a to na zkladvsledkhodnocen rizik podle jinho prvnho pedpisu nebo vsledkmen, byla-li pro ely souhlasu s uvedenm do zkuebnho provozu, uskutenna.

55 (1) Zamstnavatel je povinen

a) umonit povenm zamstnancm poskytovatele pracovnlkaskch slueb vstup na kad sv pracovita sdlit jim informace potebn k hodnocen a prevenci rizik monho ohroen ivota nebo zdrav na pracoviti, vetn vsledk men faktorpracovnch podmnek, pedloit jim technickou dokumentaci stroja zazen, sdlit jim informace rozhodn pro ochranu zdrav pi prci; v ppadpracovi, kter podlhaj z dvodu sttnho nebo jinho zkonem chrnnho tajemstv zvltnmu reimu, vstupuj na tato pracovitpouze uren zamstnanci poskytovatele pracovnlkaskch slueb, kte jsou v tomto ppadpovinni dodret zvltn reim, b) pi zaazovn zamstnanck prci postupovat podle zvrlkaskch posudko jejich zdravotn zpsobilosti, c) pi odesln zamstnance k pracovnlkask prohldce podle tohoto zkona nebo jinch prvnch pedpisvybavit jej dost obsahujc daje o druhu prce, reimu prce a pracovnch podmnkch, ke kterm je posouzen zamstnance poadovno, d) odeslat zamstnance na mimodnou pracovnlkaskou prohldku, pokud o to zamstnanec podal.


Strnka27/51

(2) Zamstnavatel m prvo vyslat zamstnance na mimodnou pracovnlkaskou prohldku, m-li pochybnosti o zdravotn zpsobilosti zamstnance k prci.

56 Zamstnanec je povinen

a) podrobit se pracovnlkaskm slubm u poskytovatele pracovnlkaskch slueb, se kterm zamstnavatel uzavel psemnou smlouvu, poppad pracovnlkaskm prohldkm a posuzovn zdravotn zpsobilosti u poskytovatele pracovnlkaskch slueb podle 54 odst. 2 psm. b); rovn je povinen podrobit se zdravotnm slubm indikovanm poskytovatelem pracovnlkaskch slueb pro hodnocen zdravotnho stavu; poskytovatele dalch zdravotnch slueb ur zamstnanci poskytovatel pracovnlkaskch slueb; dal zdravotn sluby jsou soust pracovnlkaskch slueb, b) podrobit se pracovnlkaskm slubm nazenm podle jinho prvnho pedpisu, c) sdlit poskytovateli pracovnlkaskch slueb jmno a adresu registrujcho poskytovatele a dalch poskytovatel, kte ho pijali do pe, d) sdlit poskytovateli pracovnlkaskch slueb na jeho dost nebo z vlastnho podntu vechny jemu znm nebo podezel skutenosti souvisejc s ochranou zdrav pi prci.

57 (1) Poskytovatel pracovnlkaskch slueb je povinen

a) informovat zamstnance o monm vlivu faktorpracovnch podmnek na jeho zdrav, a to se znalost vvoje jeho zdravotnho stavu, b) informovat zamstnavatele o monm vlivu faktorpracovnch podmnek na zdravotn stav jeho zamstnanc, c) vykonvat pravideln dohled na pracovitch zamstnavatele a nad pracemi vykonvanmi zamstnanci, d) spolupracovat se zamstnavatelem, zamstnanci, zstupcem pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a s odbornzpsobilmi osobami podle zkona upravujcho zajitn dalch podmnek bezpenosti a ochrany zdrav pi prci11), odborovou organizac a kontrolnmi orgny v oblasti bezpenosti a ochrany zdrav pi prci12), e) neprodlenoznamovat zamstnavateli zjitn zvanch nebo opakujcch se skutenost negativnovlivujcch bezpenost a ochranu zdrav pi prci, f) podat podnt kontrolnm orgnm v oblasti bezpenosti a ochrany zdrav pi prci12) k zjednn npravy nad dodrovnm povinnost v bezpenosti a ochran zdrav pi prci13) v ppad, e zjist, e zamstnavatel nepostupuje v souladu s lkaskmi posudky nebo pes opakovan upozornn nepln povinnosti v bezpenosti a ochranzdrav pi prci stanoven jinmi prvnmi pedpisy, g) vst dokumentaci o pracovnlkaskch slubch provdnch pro zamstnavatele, kter se nevztahuje ke konkrtnmu zamstnanci, oddlen od zdravotnick dokumentace veden o konkrtnch zamstnancch; dokumentac pracovnlkaskch slueb se rozum zznamy o provdn dohledu na pracoviti zamstnavatele, vetnvsledkanalz, o poradenstv poskytnutm zamstnavateli a jin obdobn zznamy o innostech provdnch v rmci pracovnlkaskch slueb, h) vst oddlenzdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi od zdravotnick dokumentace veden o zamstnanci pi poskytovn pracovnlkaskch slueb,


Strnka28/51

jestlie je registrujcm poskytovatelem pacienta a zrove poskytovatelem pracovnlkaskch slueb.

(2) Poskytovatel pracovnlkaskch slueb je oprvnn poadovat po zamstnavateli zajitn men, poppad expertizy, a to za elem analzy pracovnch podmnek, pracovnho prosted a odezvy organismu zamstnanc, vetn vsledk kategorizace zdravotnch rizik, pokud m podezen, e dolo k takov zmnpracovnch podmnek, kter negativn ovlivuje nebo by mohla ovlivnit zdrav zamstnanc. Zamstnavatel je povinen men nebo expertizy poadovan poskytovatelem podle vty prvn zajistit. Jestlie s poadavkem na zajitn tchto men nebo expertiz nesouhlas, pod o stanovisko pslun orgn ochrany veejnho zdrav podle zkona o ochran veejnho zdrav nebo Sttn ad pro jadernou bezpenost, jde-li o prci v prosted ionizujcho zen14). V dosti nesouhlas se zajitnm men nebo expertiz podle poadavku poskytovatele pracovnlkaskch slueb odvodn. (3) Pslun orgn ochrany veejnho zdrav podle zkona o ochranveejnho zdrav nebo Sttn ad pro jadernou bezpenost pezkoum dvod dosti zamstnavatele a sv stanovisko psemnsdl do 15 dnod obdren dosti zamstnavateli.

58 Zamstnavatel hrad pracovnlkask sluby poskytovan podle tohoto zkona, s vjimkou posuzovn nemoc z povoln, a sledovn vvoje zdravotnho stavu pi lkaskch preventivnch prohldkch u nemoc z povoln a vvoje zdravotnho stavu pi lkaskch preventivnch prohldkch po skonen rizikov prce, upravench v zkon o ochranveejnho zdrav.

58a Zajiovn pracovnlkaskch slueb zamstnavatelem na zkladpracovnprvnho nebo obdobnho vztahu (1) Zamstnavatel, kter zskal oprvnn k poskytovn zdravotnch slueb podle zkona o zdravotnch slubch v oboru podle 54 odst. 1 psm. a) nebo b), me pro vkon prce na svch pracovitch poskytovat pracovnlkask sluby prostednictvm

a) lkae se specializovanou zpsobilost v oboru pracovn lkastv nebo se specializovanou zpsobilost v oboru veobecn praktick lkastv a b) dalch zdravotnickch pracovnkpodlejcch se na poskytovn pracovnlkaskch slueb, se ktermi uzavel pracovnprvn nebo obdobn vztah. Zamstnavatel je povinen zajistit odbornou nezvislost zamstnancuvedench v psmenech a) a b).

(2) Pi zajiovn pracovnlkaskch slueb podle odstavce 1 a) se rozum povenm zamstnancem podle 55 odst. 1 psm. a) zdravotnick pracovnk uveden v odstavci 1, b) je zamstnanec povinen podrobit se pracovnlkaskm slubm u lkae uvedenho v odstavci 1 psm. a); skutenosti podle 56 psm. c) a d) sdluje tomuto lkai, c) lkask posudek me podle 46 pezkoumat pouze zamstnanec, kter je lkaem uvedenm v odstavci 1 psm. a), d) je zamstnavatel povinen

1. plnit povinnosti podle 57 prostednictvm zdravotnickch pracovnkuvedench v odstavci 1,


Strnka29/51

2. zajistit plnn dalch povinnost a kol, kter jsou tmto zkonem nebo jinmi prvnmi pedpisy stanoveny poskytovateli zdravotnch slueb, pouze prostednictvm zdravotnickch pracovnkuvedench v odstavci 1.

59 Posuzovn zdravotn zpsobilosti osoby uchzejc se o zamstnn (1) Jde-li o osobu uchzejc se o zamstnn, postupuje se pi posuzovn jej zdravotn zpsobilosti k prci obdobn jako pi posuzovn zdravotn zpsobilosti zamstnanc v rmci pracovnlkaskch slueb s tm, e

a) vstupn lkask prohldka se uskuteuje u poskytovatele pracovnlkaskch slueb, s nm m zamstnavatel uzavenou psemnou smlouvu, nebo u registrujcho poskytovatele, ke ktermu vyslal zamstnavatel osobu uchzejc se o zamstnn, nestanov-li jin prvn pedpis20) jinak a jde-li o prce uveden v 54 odst. 2 psm. b), b) zamstnavatel vstupn lkaskou prohldku zajist vdy ped uzavenm

1. pracovnho pomru, 2. dohody o proveden prce nebo dohody o pracovn innosti, m-li bt osoba uchzejc se o zamstnn zaazena k prci, kter je podle zkona o ochranveejnho zdrav prac rizikovou nebo je soust tto prce innost, pro jej vkon jsou podmnky zdravotn zpsobilosti stanoveny jinmi prvnmi pedpisy; zamstnavatel me vstupn lkaskou prohldku vyadovat t, m-li pochybnosti o zdravotn zpsobilosti osoby uchzejc se o prci, kter nen prac rizikovou a kter m bt vykonvna na zkladdohody o proveden prce nebo dohody o pracovn innosti, nebo 3. vztahu obdobnho vztahu pracovnprvnmu. Osoba uchzejc se o zamstnn se povauje za zdravotnnezpsobilou k vkonu prce, k n m bt zaazena, pokud se nepodrob vstupn lkask prohldce podle bodu 1, 2 nebo 3.

(2) Vstupn lkaskou prohldku hrad osoba uchzejc se o zamstnn. Zamstnavatel hrad vstupn lkaskou prohldku, pokud uzave s uchazeem o zamstnn pracovnprvn nebo obdobn vztah, nestanov-li jin prvn pedpis jinak. Vta prvn a druh se nepouije, jestlie osoba uchzejc se o zamstnn se s ppadnm zamstnavatelem nebo zamstnanec se zamstnavatelem dohodne jinak nebo stanov-li prvn pedpis jinak.

60 Provdc prvn pedpis, nestanov-li jin prvn pedpis15) jinak, stanov

a) postupy pi zajiovn lkaskch prohldek, druhy, etnost a obsah lkaskch prohldek nezbytnch pro zjitn zdravotnho stavu posuzovan osoby a posuzovn zdravotn zpsobilosti vetnrozsahu odbornch vyeten, b) organizaci, obsah a rozsah pracovnlkaskch slueb a obsah dokumentace o pracovnlkaskch slubch provdnch pro zamstnavatele, c) rizikov faktory pracovnho prosted a nemoci, stavy a vady, kter pi vskytu tchto faktorvyluuj nebo omezuj zdravotn zpsobilost k prci nebo slub, d) nleitosti dosti o proveden pracovnlkask prohldky a posouzen zdravotn zpsobilosti k prci, e) nleitosti lkaskho posudku ve vztahu k posuzovan innosti.

Dl 3


Strnka30/51

Nemoci z povoln Oddl 1

Posuzovn a uznvn nemoc z povoln 61

(1) Zdravotn stav osoby v souvislosti s nemoc z povoln zjiuj a posuzuj poskytovatel pracovnlkaskch slueb. (2) Nemoci z povoln posuzuj, uznvaj a vvoj zdravotnho stavu osoby s uznanou nemoc z povoln sleduj poskytovatel v oboru pracovn lkastv, kte zskali povolen ministerstva k uznvn nemoc z povoln, pokud dle nen uvedeno jinak; pro tyto ely mohou t provdt, je-li to eln, vyeten pro zjitn zdravotnho stavu.

62 (1) Poskytovatel uveden v 61 odst. 2 nemoci z povoln uznv na zklad

a) zjitn zdravotnho stavu poskytovatelem uvedenm v 61 odst. 1, a to vetnzjitn zdravotnho stavu ped vznikem onemocnn a vsledk jm vydanch odbornch vyeten a jeho stanoviska, b) vsledkdalch odbornch vyeten, pokud je to dvodn, vydanch nebo provedench poskytovatelem uvedenm v 61 odst. 2 a c) oven podmnek vzniku nemoc z povoln podle odstavce 3.

(2) Poskytovatel uveden v 61 odst. 1 za elem posouzen a uznn nemoci z povoln ped poskytovateli uvedenmu v 61 odst. 2 kopii zdravotnick dokumentace v rozsahu potebnm k posouzen nemoci. Obdobnse postupuje, nespluje-li nemoc posuzovan osoby nadle podmnky pro trvn nemoci z povoln stanoven provdcm prvnm pedpisem.

(3) Ovovn podmnek vzniku nemoc z povoln16) provd a) pslun orgny ochrany veejnho zdrav podle zkona o ochranveejnho zdrav, b) Sttn ad pro jadernou bezpenost, jde-li o podezen na vznik nemoci z povoln v souvislosti s prac v podmnkch ionizujcho zen, c) poskytovatel pracovnlkaskch slueb uveden v 61 odst. 2, jde-li o podezen na vznik nemoci z povoln pi vkonu prce v zahrani, k n byl zamstnanec vysln zamstnavatelem se sdlem v esk republice, a to na zkladsdlen posuzovanou osobou a podrobnho psemnho vyjden vyslajcho zamstnavatele o podmnkch, za kterch byla prce v zahrani vykonvna, poppaddalch zjitn z msta vkonu prce; vsledky oven podmnek vzniku nemoci z povoln jsou pro poskytovatele posuzujcho nemoc z povoln zvazn.

(4) V ppadosob trvale ijcch v zahrani se pi posuzovn a uznvn nemoc z povoln vychz z lkask zprvy vydan v zemi pobytu posuzovan osoby a oven k tomu pslunm orgnem zem, pokud z vyhlench mezinrodnch smluv, jimi je esk republika vzna, nevyplv jinak; k lkask zprvmus bt pipojen jej ednoven peklad do eskho jazyka; peklad se nevyaduje, jde-li o lkaskou zprvu ve slovenskm jazyce. (5) Ze zvru lkaskho posudku mus bt zejm, zda se nemoc posuzovan osoby uznv nebo neuznv jako nemoc z povoln, nebo zda nemoc posuzovan osoby ji nadle nespluje podmnky pro uznn nemoci z povoln stanoven provdcm prvnm pedpisem. Poskytovatel uveden v 61 odst. 2, kter vydal lkask posudek, zajist neprodlenjeho prokazateln pedn osobm podle 44 odst. 1 a dalm osobm, kterm


Strnka31/51

uplatnnm lkaskho posudku vznikaj prva nebo povinnosti, jejich okruh je vymezen provdcm prvnm pedpisem.

63 (1) Oetujc lkaje povinen odeslat k poskytovateli uvedenmu v 61 odst. 1 nebo 2 osobu, u n na zklad odbornho vyeten vzniklo dvodn podezen na nemoc z povoln, nebo k poskytovateli uvedenmu v 61 odst. 2, je-li podezen, e nemoc ji nadle nespluje podmnky pro uznn nemoci z povoln. Povinnost odeslat zamstnance k poskytovateli uvedenmu v 61 odst. 1 nebo 2 m t zamstnavatel, m-li dvodn podezen na vznik nemoci z povoln, nebo k poskytovateli uvedenmu v 61 odst. 2, m-li podezen, e nemoc ji nadle nespluje podmnky pro uznn nemoci z povoln. (2) V ppad, e poskytovatel uveden v 61 odst. 2 zjist, e vychzel pi posuzovn nemoci z povoln z nesprvnch daj, provede z vlastnho podntu nov posouzen zdravotnho stavu posuzovan osoby; na zkladnovho posouzen vyd nov lkask posudek. V takovm ppadvyrozum o tto skutenosti posuzovanou osobu a osoby, pro kter v souvislosti s uplatnnm lkaskho posudku vznikaj prva a povinnosti, jsou-li mu tyto osoby znmy. (3) V ppadpodezen na vznik nemoci z povoln nebo podezen, e nemoc ji nadle nespluje podmnky pro uznn nemoci z povoln, je posuzovan osoba povinna podrobit se odbornmu vyeten indikovanmu poskytovatelem uvedenm v 61 odst. 1 nebo 2, a to u poskytovatele, kterho mu tento poskytovatel ur. Poskytovatel uveden v 61 odst. 1 nebo 2 urenmu poskytovateli sdl skutenosti, kter vedly k podezen podle vty prvn. Uren poskytovatel je povinen provst odborn vyeten v termnu dohodnutm s posuzovanou osobou, nejdle vak do 30 dn od dne sdlen poskytovatelem pracovnlkaskch slueb. (4) Jestlie se posuzovan osoba odmtne podrobit odbornmu vyeten, nahl se na ni jako na osobu, kter nemoc z povoln netrp. Uvedenou skutenost mus poskytovatel sdlit prokazatelnm zpsobem osobpovinn k nhradkody na zdrav, pokud je mu znma. Lkask posudek se nevyd.

64 Zamstnavatel je povinen umonit povenm zamstnancm poskytovatele uvedenho v 61 odst. 1 nebo 2 vstup na pracovit, kde zamstnanec nebo bval zamstnanec pracuje nebo pracoval za podmnek, jejich vlivem posuzovan nemoc z povoln vznikla, a to za elem zjitn dalch skutenost nebo proveden klinickho testu, poppadodebrn vzorku materilu nebo pozen audiovizulnho zznamu potebnho k posouzen nemoci z povoln. Zamstnavatel je t povinen pro zajitn objektivity eten a oven podmnek vzniku nemoci z povoln umonit vstup na pracovitbvalmu zamstnanci.

65 Provdc prvn pedpis stanov

a) bli poadavky na postup pi posuzovn a uznvn nemoci z povoln, b) bli poadavky na postup pi posuzovn nemoci z povoln v ppadech, kdy nemoc nadle nespluje podmnky nemoci z povoln, c) okruh osob, kterm poskytovatel uveden v 61 odst. 2 pedvaj lkask posudek o nemoci z povoln, d) podmnky, za nich nelze nemoc nadle uznat za nemoc z povoln, e) nleitosti lkaskho posudku, kterm se uznv nemoc z povoln nebo kterm se nemoc neuznv jako nemoc z povoln.

Oddl 2


Strnka32/51

Povolen k uznvn nemoc z povoln 66

(1) Ministerstvo udl povolen k uznvn nemoc z povoln poskytovateli v oboru pracovn lkastv, na zkladjeho dosti, kter obsahuje

a) identifikan daje poskytovatele, b) kopii oprvnn k poskytovn zdravotnch slueb v oboru pracovn lkastv, c) rozsah a objem zdravotnch slueb, kter je schopen zajistit, a jejich minimln personln zabezpeen, d) dobu poskytovn pracovnlkaskch slueb, kter mus trvat nejmn5 let, e) technick a vcn vybaven zdravotnickho zazen, f) cenu za zdravotn sluby nehrazen z veejnho zdravotnho pojitn, za kterou hodl zdravotn sluby poskytovat, g) poet provedench jednotlivch odbornc

Date post:	17-Sep-2015
Category:	Documents
Upload:	zakony-pro-lidi
View:	6 times
Download:	1 times

373/2011

Documents