40/2009 1.6.2015

Sbrka zkonR Pedpis . 40/2009 Sb.Zkon trestn zkonk

Znn 01.06.2015

40 ZKON ze dne 8. ledna 2009 trestn zkonk Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:

ST PRVN OBECN ST HLAVA I

PSOBNOST TRESTNCH ZKON Dl 1

dn trestn in bez zkona 1

Zkaz retroaktivity in je trestn, jen pokud jeho trestnost byla zkonem stanovena dve, ne byl spchn.

Dl 2 asov psobnost 2

Trestnost inu a doba jeho spchn (1) Trestnost inu se posuzuje podle zkona innho v dob, kdy byl in spchn; podle pozdjho zkona se posuzuje jen tehdy, jestlie to je pro pachatele pznivj. (2) Jestlie se zkon zmn bhem pchn inu, uije se zkona, kter je inn pi dokonen jednn, kterm je in spchn. (3) Pi pozdjch zmnch zkona, kter je inn pi dokonen jednn, jm je in spchn, se uije zkona nejmrnjho. (4) in je spchn v dob, kdy pachatel nebo astnk konal nebo v ppadopomenut byl

Ze dne 08.01.2009stka 11/2009innost od 01.01.2010 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40

SbrkazkonR40/2009Sb.

Strnka1/158

povinen konat. Nen rozhodujc, kdy nsledek nastane nebo kdy ml nastat. 3

Uit zkona innho v dobrozhodovn (1) Pachateli lze uloit vdy pouze takov druh trestu, kter dovoluje uloit zkon inn v dob, kdy se o trestnm inu rozhoduje. (2) O ochrannm opaten se rozhodne vdy podle zkona innho v dob, kdy se o ochrannm opaten rozhoduje.

Dl 3 Mstn psobnost 4

Zsada teritoriality (1) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost inu, kter byl spchn na jejm zem. (2) Trestn in se povauje za spchan na zem esk republiky,

a) dopustil-li se tu pachatel zcela nebo zsti jednn, i kdy poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem nastalo nebo mlo nastat zcela nebo zsti v cizin, nebo b) poruil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zjem chrnn trestnm zkonem nebo ml-li tu alespozsti takov nsledek nastat, i kdy se jednn dopustil v cizin.

(3) astenstv je spchno na zem esk republiky, a) je-li tu spchn in pachatele, kdy msto spchn takovho inu se posuzuje obdobnpodle odstavce 2, nebo b) jednal-li tu zsti astnk inu spchanho v cizin.

(4) Jednal-li astnk na zem esk republiky, uije se na astenstv zkona esk republiky bez ohledu na to, zda je in pachatele v cizintrestn.

5 Zsada registrace Podle zkona esk republiky se posuzuje t trestnost inu, kter byl spchn mimo zem esk republiky na palub lodi nebo jinho plavidla, anebo letadla nebo jinho vzdunho dopravnho prostedku, kter jsou registrovny v esk republice. Msto spchn takovho inu se posuzuje obdobnpodle 4 odst. 2 a 3.

6 Zsada personality Podle zkona esk republiky se posuzuje i trestnost inu, kter v cizinspchal oban esk republiky nebo osoba bez sttn pslunosti, kter m na jejm zem povolen trval pobyt.

7 Zsada ochrany a zsada univerzality (1) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost muen a jinho nelidskho a krutho zachzen ( 149), padln a pozmnn penz ( 233), udvn padlanch a


Strnka2/158

pozmnnch penz ( 235), vroby a dren padlatelskho nin ( 236), neoprvnn vroby penz ( 237), rozvracen republiky ( 310), teroristickho toku ( 311), teroru ( 312), sabote ( 314), vyzvdastv ( 316), nsil proti orgnu veejn moci ( 323), nsil proti edn osob ( 325), padln a pozmnn veejn listiny ( 348), asti na organizovan zloineck skupin podle 361 odst. 2, 3, genocidia ( 400), toku proti lidskosti ( 401), apartheidu a diskriminace skupiny lid ( 402), ppravy ton vlky ( 406), pouit zakzanho bojovho prostedku a nedovolenho veden boje ( 411), vlen krutosti ( 412), perzekuce obyvatelstva ( 413), plenn v prostoru vlench operac ( 414), zneuit mezinrodnuznvanch a sttnch znak( 415), zneuit vlajky a pm ( 416) a ublen parlamenti ( 417) i tehdy, spchal-li takov trestn in v cizinciz sttn pslunk nebo osoba bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk republiky povolen trval pobyt. (2) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost inu, kter byl spchn v cizinproti obanu esk republiky nebo proti osobbez sttn pslunosti, kter m na zem esk republiky povolen trval pobyt, jestlie je in v mst spchn inu trestn nebo jestlie msto spchn inu nepodlh dn trestn pravomoci.

8 Subsidirn zsada univerzality (1) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost inu spchanho v cizincizm sttnm pslunkem nebo osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk republiky povolen trval pobyt, i tehdy, jestlie

a) in je trestn i podle zkona innho na zem, kde byl spchn, b) pachatel byl dopaden na zem esk republiky, probhlo vydvac nebo pedvac zen a pachatel nebyl vydn nebo pedn k trestnmu sthn nebo vkonu trestu cizmu sttu nebo jinmu oprvnnmu subjektu a c) ciz stt nebo jin oprvnn subjekt, kter dal o vydn nebo pedn pachatele k trestnmu sthn nebo vkonu trestu, podal o proveden trestnho sthn pachatele v esk republice.

(2) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost inu spchanho v cizincizm sttnm pslunkem nebo osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk republiky povolen trval pobyt, tak tehdy, byl-li in spchn ve prospch prvnick osoby, kter m na zem esk republiky sdlo nebo organizan sloku. (3) Pachateli vak nelze uloit trest psnj, ne jak stanov zkon sttu, na jeho zem byl trestn in spchn.

9 Psobnost stanoven mezinrodn smlouvou (1) Trestnost inu se posuzuje podle zkona esk republiky tak tehdy, jestlie to stanov mezinrodn smlouva, kter je soust prvnho du (dle jen mezinrodn smlouva). (2) Ustanoven 4 a 8 se nepouij, jestlie to mezinrodn smlouva nepipout.

11 inky rozsudku cizho sttu (1) Trestn rozsudek cizho sttu neme bt vykonn na zem esk republiky ani tu mt jin inky, nestanov-li zkon nebo mezinrodn smlouva nco jinho. (2) Na pravomocn odsouzen soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie v trestnm zen se pro ely trestnho zen hled jako na odsouzen soudem esk republiky, pokud


Strnka3/158

bylo vydno pro in trestn i podle prva esk republiky. HLAVA II

TRESTN ODPOVDNOST Dl 1

Zklady trestn odpovdnosti 12

Zsada zkonnosti a zsada subsidiarity trestn represe (1) Jen trestn zkon vymezuje trestn iny a stanov trestn sankce, kter lze za jejich spchn uloit. (2) Trestn odpovdnost pachatele a trestnprvn dsledky s n spojen lze uplatovat jen v ppadech spoleensky kodlivch, ve kterch nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu.

13 Trestn in (1) Trestnm inem je protiprvn in, kter trestn zkon oznauje za trestn a kter vykazuje znaky uveden v takovm zkon. (2) K trestn odpovdnosti za trestn in je teba myslnho zavinn, nestanov-li trestn zkon vslovn, e posta zavinn z nedbalosti.

14 Peiny a zloiny (1) Trestn iny se dl na peiny a zloiny. (2) Peiny jsou vechny nedbalostn trestn iny a ty mysln trestn iny, na ntrestn zkon stanov trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby do pti let. (3) Zloiny jsou vechny trestn iny, kter nejsou podle trestnho zkona peiny; zvlzvanmi zloiny jsou ty mysln trestn iny, na ntrestn zkon stanov trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmndeset let.

Dl 2 Zavinn 15

mysl (1) Trestn in je spchn mysln, jestlie pachatel

a) chtl zpsobem uvedenm v trestnm zkonporuit nebo ohrozit zjem chrnn takovm zkonem, nebo b) vdl, e svm jednnm me takov poruen nebo ohroen zpsobit, a pro ppad, e je zpsob, byl s tm srozumn.

(2) Srozumnm se rozum i smen pachatele s tm, e zpsobem uvedenm v trestnm zkonme poruit nebo ohrozit zjem chrnn takovm zkonem.

16 Nedbalost


Strnka4/158

(1) Trestn in je spchn z nedbalosti, jestlie pachatel a) vdl, e me zpsobem uvedenm v trestnm zkonporuit nebo ohrozit zjem chrnn takovm zkonem, ale bez pimench dvodspolhal, e takov poruen nebo ohroen nezpsob, nebo b) nevdl, e svm jednnm me takov poruen nebo ohroen zpsobit, ao tom vzhledem k okolnostem a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl.

(2) Trestn in je spchn z hrub nedbalosti, jestlie pstup pachatele k poadavku nleit opatrnosti svd o zejm bezohlednosti pachatele k zjmm chrnnm trestnm zkonem.

17 Zavinn k okolnosti zvlpitujc K okolnosti, kter podmiuje pouit vy trestn sazby, se pihldne, a) jde-li o t nsledek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjmaje ppady, e trestn zkon vyaduje i zde zavinn mysln, nebo b) jde-li o jinou skutenost, i tehdy, jestlie o n pachatel nevdl, ao n vzhledem k okolnostem a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl, vyjmaje ppady, kdy trestn zkon vyaduje, aby o n pachatel vdl.

18 Omyl skutkov (1) Kdo pi spchn inu nezn ani nepedpokld jako monou skutkovou okolnost, kter je znakem trestnho inu, nejedn mysln; tm nen dotena odpovdnost za trestn in spchan z nedbalosti. (2) Kdo pi spchn inu mylnpedpokld skutkov okolnosti, kter by naplovaly znaky mrnjho myslnho trestnho inu, bude potrestn jen za tento mrnj trestn in, nejde-li o trestn in spchan z nedbalosti. (3) Kdo pi spchn inu mylnpedpokld skutkov okolnosti, kter by naplovaly znaky psnjho myslnho trestnho inu, bude potrestn za pokus tohoto psnjho trestnho inu. (4) Kdo pi spchn inu mylnpedpokld skutkovou okolnost, kter vyluuje jeho protiprvnost, nejedn mysln; tm nen dotena odpovdnost za trestn in spchan z nedbalosti.

19 Omyl prvn (1) Kdo pi spchn trestnho inu nev, e jeho in je protiprvn, nejedn zavinn, nemohl-li se omylu vyvarovat. (2) Omylu bylo mono se vyvarovat, pokud povinnost seznmit se s pslunou prvn pravou vyplvala pro pachatele ze zkona nebo jinho prvnho pedpisu, ednho rozhodnut nebo smlouvy, z jeho zamstnn, povoln, postaven nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprvnost inu rozpoznat bez zejmch obt.

Dl 3 Pprava a pokus trestnho inu 20


Strnka5/158

Pprava (1) Jednn, kter zle v myslnm vytven podmnek pro spchn zvlzvanho zloinu ( 14 odst. 3), zejmna v jeho organizovn, opatovn nebo pizpsobovn prostedknebo nstrojk jeho spchn, ve spolen, srocen, v nvodu nebo pomoci k takovmu zloinu, je ppravou jen tehdy, jestlie to trestn zkon u pslunho trestnho inu vslovnstanov a pokud nedolo k pokusu ani dokonn zvlzvanho zloinu. (2) Pprava je trestn podle trestn sazby stanoven na zvlzvan zloin, k nmu smovala, jestlie trestn zkon nestanov nco jinho. (3) Trestn odpovdnost za ppravu k zvlzvanmu zloinu zanik, jestlie pachatel dobrovolnupustil od dalho jednn smujcho k spchn zvlzvanho zloinu a

a) odstranil nebezpe, kter vzniklo zjmu chrnnmu trestnm zkonem z podniknut ppravy, nebo b) uinil o ppravk zvlzvanmu zloinu oznmen v dob, kdy nebezpe, kter vzniklo zjmu chrnnmu trestnm zkonem z podniknut ppravy, mohlo bt jetodstranno; oznmen je nutno uinit sttnmu zstupci nebo policejnmu orgnu, vojk me msto toho uinit oznmen nadzenmu.

(4) Je-li na inu zastnno vce osob, nebrn zniku trestn odpovdnosti za ppravu pachatele, kter takto jednal, je-li in dokonn ostatnmi pachateli nezvisle na jeho dvjm pispn k inu nebo pes jeho vasn oznmen. (5) Ustanovenm odstavc3 a 4 nen dotena trestn odpovdnost pachatele za jin dokonan trestn in, kter ji jednnm uvedenm v odstavci 1 spchal.

21 Pokus

(1) Jednn, kter bezprostednsmuje k dokonn trestnho inu a jeho se pachatel dopustil v myslu trestn in spchat, je pokusem trestnho inu, jestlie k dokonn trestnho inu nedolo. (2) Pokus trestnho inu je trestn podle trestn sazby stanoven na dokonan trestn in. (3) Trestn odpovdnost za pokus trestnho inu zanik, jestlie pachatel dobrovolnupustil od dalho jednn smujcho k dokonn trestnho inu a

a) odstranil nebezpe, kter vzniklo zjmu chrnnmu trestnm zkonem z podniknutho pokusu trestnho inu, nebo b) uinil o pokusu trestnho inu oznmen v dob, kdy nebezpe, kter vzniklo zjmu chrnnmu trestnm zkonem z podniknutho pokusu trestnho inu, mohlo bt jetodstranno; oznmen je nutno uinit sttnmu zstupci nebo policejnmu orgnu, vojk me msto toho uinit oznmen nadzenmu.

(4) Je-li na inu zastnno vce osob, nebrn zniku trestn odpovdnosti za pokus pachatele, kter takto jednal, je-li in dokonn ostatnmi pachateli nezvisle na jeho dvjm pispn k inu nebo pes jeho vasn oznmen. (5) Ustanovenm odstavc3 a 4 nen dotena trestn odpovdnost pachatele za jin dokonan trestn in, kter ji jednnm uvedenm v odstavci 1 spchal.

Dl 4 Pachatel, spolupachatel a astnk trestnho inu 22

Pachatel


Strnka6/158

(1) Pachatelem trestnho inu je, kdo svm jednnm naplnil znaky skutkov podstaty trestnho inu nebo jeho pokusu i ppravy, je-li trestn. (2) Pachatelem trestnho inu je i ten, kdo k proveden inu uil jin osoby, kter nen trestn odpovdn pro nedostatek vku, nepetnost, omyl, anebo proto, e jednala v nutn obran, krajn nouzi i za jin okolnosti vyluujc protiprvnost, anebo sama nejednala nebo nejednala zavinn. Pachatelem trestnho inu je i ten, kdo k proveden inu uil takov osoby, kter nejednala ve zvltnm myslu i z pohnutky pedpokldan zkonem; v tchto ppadech nen vylouena trestn odpovdnost takov osoby za jin trestn in, kter tmto jednnm spchala.

23 Spolupachatel Byl-li trestn in spchn myslnm spolenm jednnm dvou nebo vce osob, odpovd kad z nich, jako by trestn in spchala sama (spolupachatel).

24 astnk (1) astnkem na dokonanm trestnm inu nebo jeho pokusu je, kdo mysln

a) spchn trestnho inu zosnoval nebo dil (organiztor), b) vzbudil v jinm rozhodnut spchat trestn in (nvodce), nebo c) umonil nebo usnadnil jinmu spchn trestnho inu, zejmna opatenm prostedk, odstrannm pekek, vylknm pokozenho na msto inu, hldnm pi inu, radou, utvrzovnm v pedsevzet nebo slibem pispt po trestnm inu (pomocnk).

(2) Na trestn odpovdnost a trestnost astnka se uije ustanoven o trestn odpovdnosti a trestnosti pachatele, jestlie trestn zkon nestanov nco jinho. (3) Trestn odpovdnost astnka zanik, jestlie dobrovolnupustil od dalho astenstv na trestnm inu a

a) odstranil nebezpe, kter vzniklo zjmu chrnnmu trestnm zkonem z podniknutho astenstv, nebo b) uinil o astenstv na trestnm inu oznmen v dob, kdy nebezpe, kter vzniklo zjmu chrnnmu trestnm zkonem z podniknutho astenstv, mohlo bt jetodstranno; oznmen je nutno uinit sttnmu zstupci nebo policejnmu orgnu, vojk me msto toho uinit oznmen nadzenmu.

(4) Je-li na inu zastnno vce osob, nebrn zniku trestn odpovdnosti astnka, kter takto jednal, je-li in spchn ostatnmi pachateli nezvisle na jeho dvjm pispn k inu nebo pes jeho vasn oznmen. (5) Ustanoven odstavc3 a 4 se nevztahuje na trestn odpovdnost astnka za jin trestn in, kter ji jednnm uvedenm v odstavci 1 spchal.

25 Vk

Kdo v dobspchn inu nedovril patnct rok svho vku, nen trestnodpovdn. 26

Nepetnost


Strnka7/158

Kdo pro duevn poruchu v dobspchn inu nemohl rozpoznat jeho protiprvnost nebo ovldat sv jednn, nen za tento in trestnodpovdn.

27 Zmenen petnost Kdo pro duevn poruchu v dob spchn inu ml podstatn snenou schopnost rozpoznat jeho protiprvnost nebo ovldat sv jednn, je zmenenpetn.

HLAVA III

OKOLNOSTI VYLUUJC PROTIPRVNOST INU 28

Krajn nouze (1) in jinak trestn, kterm nkdo odvrac nebezpe pmo hrozc zjmu chrnnmu trestnm zkonem, nen trestnm inem. (2) Nejde o krajn nouzi, jestlie bylo mono toto nebezpe za danch okolnost odvrtit jinak anebo zpsoben nsledek je zejm stejn zvan nebo jet zvanj ne ten, kter hrozil, anebo byl ten, komu nebezpe hrozilo, povinen je snet.

29 Nutn obrana (1) in jinak trestn, kterm nkdo odvrac pmo hrozc nebo trvajc tok na zjem chrnn trestnm zkonem, nen trestnm inem. (2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevnnepimen zpsobu toku.

30 Svolen pokozenho (1) Trestn in nespch, kdo jedn na zkladsvolen osoby, jej zjmy, o nich tato osoba me bez omezen oprvnnrozhodovat, jsou inem doteny. (2) Svolen podle odstavce 1 mus bt dno pedem nebo souasns jednnm osoby pchajc in jinak trestn, dobrovoln, urit, vna srozumiteln; je-li takov svolen dno a po spchn inu, je pachatel beztrestn, mohl-li dvodnpedpokldat, e osoba uveden v odstavci 1 by tento souhlas jinak udlila vzhledem k okolnostem ppadu a svm pomrm. (3) S vjimkou ppadsvolen k lkaskm zkrokm, kter jsou v dobinu v souladu s prvnm dem a poznatky lkask vdy a praxe, nelze za svolen podle odstavce 1 povaovat souhlas k ublen na zdrav nebo usmrcen.

31 Ppustn riziko (1) Trestn in nespch, kdo v souladu s dosaenm stavem poznn a informacemi, kter ml v dob svho rozhodovn o dalm postupu, vykonv v rmci svho zamstnn, povoln, postaven nebo funkce spoleensky prospnou innost, kterou ohroz nebo poru zjem chrnn trestnm zkonem, nelze-li spoleensky prospnho vsledku doshnout jinak. (2) Nejde o ppustn riziko, jestlie takov innost ohroz ivot nebo zdrav lovka, ani by jm byl dn k n v souladu s jinm prvnm pedpisem souhlas, nebo vsledek, k nmu smuje, zcela zejm neodpovd me rizika, anebo provdn tto innosti zejm odporuje poadavkm jinho prvnho pedpisu, veejnmu zjmu, zsadm lidskosti nebo se p


Strnka8/158

dobrm mravm. 32

Oprvnn pouit zbran Trestn in nespch, kdo pouije zbranv mezch stanovench jinm prvnm pedpisem.

HLAVA IV

ZNIK TRESTN ODPOVDNOSTI Dl 1

Znik trestn odpovdnosti innou ltost 33

inn ltost Trestn odpovdnost za trestn iny neposkytnut pomoci ( 150), neposkytnut pomoci idiem dopravnho prostedku ( 151), en nakaliv lidsk nemoci ( 152), en nakaliv lidsk nemoci z nedbalosti ( 153), ohroovn zdrav zvadnmi potravinami a jinmi pedmty ( 156), ohroovn zdrav zvadnmi potravinami a jinmi pedmty z nedbalosti ( 157), sven dtte do moci jinho ( 169), zavleen ( 172), bran rukojm ( 174), oputn dtte nebo sven osoby ( 195), poruen povinnosti pi sprv cizho majetku ( 220), poruen povinnosti pi sprv cizho majetku z nedbalosti ( 221), poruen povinnosti v insolvennm zen ( 225), poruen povinnosti uinit pravdiv prohlen o majetku ( 227), pokozen ciz vci ( 228), zkrcen dan, poplatku a podobn povinn platby ( 240), nesplnn oznamovac povinnosti v daovm zen ( 243), poruen zkaz v dob nouzovho stavu v devizovm hospodstv ( 247), poruen pedpiso obhu zbo ve styku s cizinou ( 261), poruen pedpiso kontrole vvozu zbo a technologi dvojho uit ( 262), poruen povinnost pi vvozu zbo a technologi dvojho uit ( 263), proveden zahraninho obchodu s vojenskm materilem bez povolen nebo licence ( 265), poruen povinnosti v souvislosti s vydnm povolen a licence pro zahranin obchod s vojenskm materilem ( 266), obecnho ohroen ( 272), obecnho ohroen z nedbalosti ( 273), poruen povinnosti pi hroziv tsni ( 275), pokozen a ohroen provozu obecnprospnho zazen ( 276), pokozen a ohroen provozu obecnprospnho zazen z nedbalosti ( 277), pokozen geodetickho bodu ( 278), pokozen a ohroen ivotnho prosted ( 293), pokozen a ohroen ivotnho prosted z nedbalosti ( 294), pokozen lesa ( 295), neoprvnnho nakldn s odpady ( 298), neoprvnnho nakldn s chrnnmi volnijcmi ivoichy a planrostoucmi rostlinami ( 299), neoprvnnho nakldn s chrnnmi volnijcmi ivoichy a planrostoucmi rostlinami z nedbalosti ( 300), en nakaliv nemoci zvat ( 306), en nakaliv nemoci a kdce uitkovch rostlin ( 307), vlastizrady ( 309), rozvracen republiky ( 310), teroristickho toku ( 311), teroru ( 312), sabote ( 314), zneuit zastupovn sttu a mezinrodn organizace ( 315), vyzvdastv ( 316), ohroen utajovan informace ( 317), ohroen utajovan informace z nedbalosti (318), vzpoury vz ( 344), en poplan zprvy ( 357), nepekaen trestnho inu ( 367), neoznmen trestnho inu ( 368) zanik, jestlie pachatel dobrovoln a) kodlivmu nsledku trestnho inu zamezil nebo jej napravil, nebo b) uinil o trestnm inu oznmen v dob, kdy kodlivmu nsledku trestnho inu mohlo bt jetzabrnno; oznmen je nutno uinit sttnmu zstupci nebo policejnmu orgnu, vojk me msto toho uinit oznmen nadzenmu.

Dl 2 Promlen trestn odpovdnosti


Strnka9/158

34 Promlec doba (1) Trestn odpovdnost za trestn in zanik uplynutm promlec doby, jein

a) dvacet let, jde-li o trestn in, za kter trestn zkon dovoluje uloen vjimenho trestu, a trestn in spchan pi vypracovn nebo pi schvalovn privatizanho projektu podle jinho prvnho pedpisu, b) patnct let, in-li horn hranice trestn sazby odnt svobody nejmndeset let, c) deset let, in-li horn hranice trestn sazby odnt svobody nejmnpt let, d) pt let, in-li horn hranice trestn sazby odnt svobody nejmnti lta, e) ti lta u ostatnch trestnch in.

(2) Promlec doba pon bet u trestnch in, u nich je znakem inek anebo u nich je inek znakem kvalifikovan skutkov podstaty, od okamiku, kdy takov inek nastal; u ostatnch trestnch in pon bet promlec doba od ukonen jednn. astnkovi pon bet promlec doba od ukonen inu hlavnho pachatele. (3) Do promlec doby se nezapotv

a) doba, po kterou nebylo mono pachatele postavit ped soud pro zkonnou pekku, b) doba, po kterou bylo trestn sthn perueno, c) doba, po kterou obtrestnho inu obchodovn s lidmi ( 168) nebo nkterho trestnho inu uvedenho v hlavtet zvltn sti tohoto zkona o trestnch inech proti lidsk dstojnosti v sexuln oblasti byla mlad osmncti let, d) zkuebn doba podmnnho zastaven trestnho sthn nebo podmnnho odloen podn nvrhu na potrestn, e) doba, po kterou nebylo mon pachatele v esk republice trestnsthat, jde-li o in, jeho trestnost se posuzuje podle zkona esk republiky na zklad 8 odst. 1, f) doba od vydn pkazu k zadren do jeho odvoln nebo do pozbyt jeho platnosti z jinho dvodu, g) doba, po kterou bylo doasnuputno od nkterch kontrestnho zen podle zkona o mezinrodn justin spoluprci ve vcech trestnch.

(4) Promlec doba se peruuje a) zahjenm trestnho sthn pro trestn in, o jeho promlen jde, jako i po nm nsledujcm vzetm do vazby, vydnm pkazu k zaten, podnm dosti o zajitn vydn osoby z cizho sttu, vydnm evropskho zatkacho rozkazu, podnm obaloby, nvrhu na schvlen dohody o vina trestu, nvrhu na potrestn, vyhlenm odsuzujcho rozsudku pro tento trestn in nebo doruenm trestnho pkazu pro takov trestn in obvinnmu, nebo b) spchal-li pachatel v promlec dobtrestn in nov, na kter trestn zkon stanov trest stejn nebo psnj.

(5) Peruenm promlec doby pon promlec doba nov. 35

Vylouen z promlen Uplynutm promlec doby nezanik trestn odpovdnost a) za trestn iny uveden v hlavtinct zvltn sti tohoto zkona, s vjimkou


Strnka10/158

trestnch inzaloen, podpory a propagace hnut smujcho k potlaen prv a svobod lovka ( 403), projevu sympati k hnut smujcmu k potlaen prv a svobod lovka ( 404), poprn, zpochybovn, schvalovn a ospravedlovn genocidia ( 405), a to i pokud byly v minulosti spchny iny, kter by nyn mly znaky tchto trestnch in, b) za trestn iny rozvracen republiky ( 310), teroristickho toku ( 311) a teroru ( 312), pokud byly spchny za takovch okolnost, e zakldaj vlen zloin nebo zloin proti lidskosti podle pedpismezinrodnho prva, c) za jin trestn iny spchan v dobod 25. nora 1948 do 29. prosince 1989, u nich horn hranice trestn sazby odnt svobody in nejmn deset let, pokud z dvodnesluitelnch se zkladnmi zsadami prvnho du demokratickho sttu nedolo k pravomocnmu odsouzen nebo zprotn obaloby, a kter byly spchny veejnmi initeli anebo byly spchny v souvislosti s pronsledovnm jednotlivce nebo skupiny osob z dvodpolitickch, rasovch i nboenskch.

HLAVA V

TRESTN SANKCE Dl 1

Druhy trestnch sankc a obecn zsady pro jejich ukldn 36

Druhy trestnch sankc Trestnmi sankcemi jsou tresty a ochrann opaten.

37 Obecn ustanoven pro ukldn trestnch sankc (1) Trestn sankce lze ukldat jen na zkladtrestnho zkona. (2) Pachateli nelze uloit krut a nepimen trestn sankce. Vkonem trestn sankce nesm bt ponena lidsk dstojnost.

38 Pimenost trestnch sankc (1) Trestn sankce je nutno ukldat s pihldnutm k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu a pomrm pachatele. (2) Tam, kde posta uloen trestn sankce pachatele mnpostihujc, nesm bt uloena trestn sankce pro pachatele citelnj. (3) Pi ukldn trestnch sankc se pihldne i k prvem chrnnm zjmm osob pokozench trestnm inem.

Dl 2 Tresty Oddl 1

Obecn zsady pro ukldn trest 39

Stanoven druhu a vmry trestu (1) Pi stanoven druhu trestu a jeho vmry soud pihldne k povaze a zvanosti


Strnka11/158

spchanho trestnho inu, k osobnm, rodinnm, majetkovm a jinm pomrm pachatele a k jeho dosavadnmu zpsobu ivota a k monosti jeho npravy; dle pihldne k chovn pachatele po inu, zejmna k jeho snaze nahradit kodu nebo odstranit jin kodliv nsledky inu, a pokud byl oznaen jako spolupracujc obvinn, t k tomu, jak vznamnm zpsobem pispl k objasnn zloinu spchanho leny organizovan skupiny, ve spojen s organizovanou skupinou nebo ve prospch organizovan zloineck skupiny. Pihldne tak k inkm a dsledkm, kter lze oekvat od trestu pro budouc ivot pachatele. (2) Povaha a zvanost trestnho inu jsou urovny zejmna vznamem chrnnho zjmu, kter byl inem doten, zpsobem proveden inu a jeho nsledky, okolnostmi, za kterch byl in spchn, osobou pachatele, mrou jeho zavinn a jeho pohnutkou, zmrem nebo clem. (3) Pi stanoven druhu trestu a jeho vmry soud pihldne k polehujcm a pitujcm okolnostem ( 41 a 42), k dob, kter uplynula od spchn trestnho inu, k ppadn zmn situace a k dlce trestnho zen, trvalo-li nepimen dlouhou dobu. Pi posouzen pimenosti dlky trestnho zen soud pihldne ke sloitosti vci, k postupu orgn innch v trestnm zen, k vznamu trestnho zen pro pachatele a k jeho jednn, kterm pispl k prtahm v trestnm zen. (4) K okolnosti, kter je zkonnm znakem trestnho inu, vetnokolnosti, kter podmiuje pouit vy trestn sazby, nelze pihldnout jako k okolnosti polehujc nebo pitujc. K okolnosti odvodujc mimodn snen trestu odnt svobody nelze pihldnout jako k okolnosti polehujc. (5) K okolnosti pitujc se pihldne,

a) jde-li o t nsledek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjmaje ppady, kdy trestn zkon vyaduje i zde zavinn mysln, b) jde-li o jinou skutenost, i tehdy, jestlie o n pachatel nevdl, ao n vzhledem k okolnostem a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl, vyjmaje ppady, kdy trestn zkon vyaduje, aby o n pachatel vdl.

(6) Pi stanoven druhu trestu a jeho vmry pihldne soud a) u spolupachatelt k tomu, jakou mrou jednn kadho z nich pisplo ke spchn trestnho inu, b) u organiztora, nvodce a pomocnka t k vznamu a povaze jejich asti na spchn trestnho inu, c) u ppravy k zvlzvanmu zloinu a u pokusu trestnho inu t k tomu, do jak mry se jednn pachatele k dokonn trestnho inu piblilo, jako i k okolnostem a k dvodm, pro kter k jeho dokonn nedolo.

(7) Zskal-li nebo snail-li se zskat pachatel trestnm inem majetkov prospch, pihldne k tomu soud pi stanoven druhu trestu a jeho vmry; jestlie to nevyluuj jeho majetkov nebo osobn pomry, ulo mu s pihldnutm k vi takovho majetkovho prospchu nkter z trest, kter ho postihne na majetku ( 66 a 72), a to jako trest samostatn nebo vedle jinho trestu.

40 Ukldn trestu pachateli se zmenenou petnost (1) Jestlie pachatel spchal trestn in ve stavu zmenen petnosti, kter si, a to ani z nedbalosti, nepivodil vlivem nvykov ltky, pihldne soud k tto okolnosti pi stanoven druhu trestu a jeho vmry. (2) M-li soud za to, e by vzhledem k zdravotnmu stavu pachatele uvedenho v


Strnka12/158

odstavci 1 bylo mono za souasnho uloen ochrannho len ( 99) doshnout monosti jeho npravy i trestem kratho trvn, sn trest odnt svobody pod doln hranici trestn sazby, piem nen vzn omezenm uvedenm v 58 odst. 3, a ulo zroveochrann len.

41 Polehujc okolnosti Soud jako k polehujc okolnosti pihldne zejmna k tomu, e pachatel a) spchal trestn in poprv a pod vlivem okolnost na nm nezvislch, b) spchal trestn in v silnm rozruen, ze soucitu nebo z nedostatku ivotnch zkuenost, c) spchal trestn in pod tlakem zvislosti nebo podzenosti, d) spchal trestn in pod vlivem hrozby nebo ntlaku, e) spchal trestn in pod vlivem tivch osobnch nebo rodinnch pomr, kter si sm nezpsobil, f) spchal trestn in ve vku blzkm vku mladistvch, g) spchal trestn in odvraceje tok nebo jin nebezpe, ani byly zcela splnny podmnky nutn obrany nebo krajn nouze, anebo pekroil meze ppustnho rizika nebo meze jin okolnosti vyluujc protiprvnost, h) spchal trestn in v prvnm omylu, kterho se bylo mono vyvarovat, i) trestnm inem zpsobil ni kodu nebo jin men kodliv nsledek, j) piinil se o odstrann kodlivch nsledktrestnho inu nebo dobrovolnnahradil zpsobenou kodu, k) svj trestn in sm oznmil adm, l) napomhal pi objasovn sv trestn innosti nebo vznamnpispl k objasnn trestnho inu spchanho jinm, m) pispl zejmna jako spolupracujc obvinn k objasovn trestn innosti spchan leny organizovan skupiny, ve spojen s organizovanou skupinou nebo ve prospch organizovan zloineck skupiny, n) trestnho inu upmnlitoval, nebo o) vedl ped spchnm trestnho inu dn ivot.

42 Pitujc okolnosti Soud jako k pitujc okolnosti pihldne zejmna k tomu, e pachatel a) spchal trestn in s rozmyslem nebo po pedchozm uven, b) spchal trestn in ze ziskuchtivosti, z pomsty, z nrodnostn, rasov, etnick, nboensk, tdn i jin podobn nenvisti nebo z jin zvlzavrenhodn pohnutky, c) spchal trestn in surovm nebo trznivm zpsobem, zken, se zvltn lst nebo jinm obdobnm zpsobem, d) spchal trestn in vyuvaje n nouze, tsn, bezbrannosti, zvislosti nebo podzenosti, e) trestnm inem poruil zvltn povinnost,


Strnka13/158

f) ke spchn trestnho inu zneuil svho zamstnn, postaven nebo funkce, g) spchal trestn in vi osobpodlejc se na zchranivota a zdrav nebo na ochranmajetku, h) spchal trestn in ke koddtte, osoby blzk, thotn, nemocn, zdravotnpostien, vysokho vku nebo nemohouc, i) svedl k inu jinak trestnmu, provinn nebo trestnmu inu jinho, zejmna dtmlad patncti let, mladistvho nebo osobu ve vku blzkm vku mladistvch, j) spchal trestn in za krizov situace, iveln pohromy nebo jin udlosti vnohroujc ivot, veejn podek nebo majetek, anebo na zem, na nm je provdna nebo byla provedena evakuace, k) trestnm inem zpsobil vy kodu nebo jin vt kodliv nsledek, l) trestnm inem zskal vy prospch, m) spchal trestn in ve vtm rozsahu, na vce vcech nebo vce osobch, anebo trestn in pchal nebo v nm pokraoval po del dobu, n) spchal vce trestnch in, o) spchal trestn in jako organiztor, jako len organizovan skupiny nebo len spolen, nebo p) byl ji pro trestn in odsouzen; soud je oprvnn podle povahy pedchozho odsouzen nepokldat tuto okolnost za pitujc, zejmna s ohledem na vznam chrnnho zjmu, kter byl inem doten, zpsob proveden inu a jeho nsledky, okolnosti, za kterch byl in spchn, osobu pachatele, mru jeho zavinn, jeho pohnutku a dobu, kter uplynula od poslednho odsouzen, a jde-li o pachatele trestnho inu, kter byl spchn ve stavu vyvolanm duevn poruchou, anebo o pachatele, kter se oddv zneuvn nvykov ltky a spchal trestn in pod jejm vlivem nebo v souvislosti s jejm zneuvnm, tak tehdy, zapoal-li len nebo uinil jin potebn opaten k jeho zahjen.

43 hrnn a souhrnn trest (1) Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo vce trestnch in, ulo mu hrnn trest podle toho ustanoven, kter se vztahuje na trestn in z nich nejpsnji trestn; jde-li o vceinn soubh vtho potu trestnch in, me soud pachateli uloit trest odnt svobody v rmci trestn sazby, jej horn hranice se zvyuje o jednu tetinu; horn hranice trestn sazby odnt svobody vak nesm ani po tomto zven pevyovat dvacet let a pi ukldn vjimenho trestu odnt svobody nad dvacet a do ticeti let nesm pevyovat ticet let. Vedle trestu ppustnho podle takovho ustanoven lze v rmci hrnnho trestu uloit i jin druh trestu, jestlie jeho uloen by bylo odvodnno nkterm ze souzench trestnch in. Jsou-li doln hranice trestnch sazeb odnt svobody rzn, je doln hranic hrnnho trestu nejvy z nich. Stanov-li trestn zkon za nkter z takovch trestnch inpouze trest odnt svobody, me bt hrnnm trestem jen trest odnt svobody jako trest samostatn. (2) Soud ulo souhrnn trest podle zsad uvedench v odstavci 1, kdy odsuzuje pachatele za trestn in, kter spchal dve, ne byl soudem prvnho stupnvyhlen odsuzujc rozsudek za jin jeho trestn in. Spolu s uloenm souhrnnho trestu soud zru vrok o trestu uloenm pachateli rozsudkem dvjm, jako i vechna dal rozhodnut na tento vrok obsahovnavazujc, pokud vzhledem ke zmn, k n dolo tmto zruenm, pozbyla podkladu. Souhrnn trest nesm bt mrnj ne trest uloen rozsudkem dvjm. V rmci souhrnnho trestu mus soud vyslovit trest ztrty


Strnka14/158

estnch titul nebo vyznamenn, trest ztrty vojensk hodnosti, trest propadnut majetku nebo trest propadnut vci, jestlie takov trest byl vysloven ji rozsudkem dvjm. (3) Odsuzujcm rozsudkem podle odstavce 2 se rozum i rozsudek, kterm bylo za podmnek 48 odst. 1 podmnn uputno od potrestn s dohledem. Spolu s uloenm souhrnnho trestu soud zru vrok o podmnnm uputn od potrestn s dohledem, jako i vechna dal rozhodnut na tento vrok obsahovnavazujc, pokud vzhledem ke zmn, k n dolo zruenm, pozbyla podkladu. (4) Ustanoven o souhrnnm trestu se neuije, jestlie dvj odsouzen je takov povahy, e se na pachatele hled, jako by nebyl odsouzen, nebo jestlie byl dvj odsuzujc rozsudek vydn soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie.

44 Uputn od uloen souhrnnho trestu Soud upust od uloen souhrnnho trestu podle 43 odst. 2, m-li za to, e trest uloen dvjm rozsudkem je dostaten.

45 Ukldn spolenho trestu za pokraovn v trestnm inu (1) Odsuzuje-li soud pachatele za dl tok u pokraovn v trestnm inu ( 116), za jeho ostatn toky byl odsouzen rozsudkem, kter ji nabyl prvn moci, zru v tomto dvjm rozsudku vrok o vin o pokraujcm trestnm inu a trestnch inech spchanch s nm v jednoinnm soubhu, cel vrok o trestu, jako i dal vroky, kter maj v uvedenm vroku o vinsvj podklad, a znovu pi vzanosti skutkovmi zjitnmi v zruenm rozsudku rozhodne o vinpokraujcm trestnm inem, vetn novho dlho toku, poppadtrestnch inech spchanch s nm v jednoinnm soubhu, o spolenm trestu za pokraujc trestn in, kter nesm bt mrnj ne trest uloen rozsudkem dvjm, a ppadn i o navazujcch vrocch, kter maj ve vroku o vinsvj podklad. V rmci spolenho trestu za pokraovn v trestnm inu mus soud vyslovit trest ztrty estnch titul nebo vyznamenn, ztrty vojensk hodnosti, propadnut majetku nebo propadnut vci, jestlie takov trest byl vysloven ji rozsudkem dvjm. (2) Ustanoven 43 a 44 se obdobnuij v ppad, kdy je souasnukldn trest za vce trestnch in. (3) Ustanoven o spolenm trestu za pokraovn v trestnm inu se uije i tehdy, je-li dvj odsouzen takov povahy, e se na pachatele hled, jako by nebyl odsouzen. (4) Ustanoven o spolenm trestu za pokraovn v trestnm inu se neuije, jestlie byl dvj odsuzujc rozsudek vydn soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie.

Oddl 2 Uputn od potrestn 46

Obecn ustanoven (1) Od potrestn pachatele, kter spchal pein, jeho spchn lituje a projevuje innou snahu po nprav, lze upustit, jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho peinu a k dosavadnmu ivotu pachatele lze dvodn oekvat, e ji pouh projednn vci posta k jeho npravi k ochranspolenosti. (2) Soud upust od potrestn pachatele oznaenho jako spolupracujc obvinn, jsou-li


Strnka15/158

splnny podmnky stanoven v 178a odst. 1 a 2 trestnho du a podal-li spolupracujc obvinn jak v ppravnm zen, tak v zen ped soudem plnou a pravdivou vpovo skutenostech, kter jsou zpsobil vznamnpispt k objasnn zloinu spchanho leny organizovan skupiny, ve spojen s organizovanou skupinou nebo ve prospch organizovan zloineck skupiny; ustanoven 48 odst. 1 tm nen doteno. Upustit od potrestn pachatele oznaenho jako spolupracujc obvinn takto nelze, jestlie jm spchan trestn in je zvanj ne zloin, k jeho objasnn pispl, jestlie se podlel jako organiztor nebo nvodce na spchn zloinu, k jeho objasnn pispl, jestlie jm zpsobil myslntkou jmu na zdrav nebo smrt nebo jsou-li dny dvody pro mimodn zven trestu odnt svobody ( 59). (3) Soud me upustit od potrestn tak tehdy, jestlie pachatel ppravy nebo pokusu trestnho inu nerozpoznal, e pprava nebo pokus vzhledem k povaze nebo druhu pedmtu toku, na nm ml bt in spchn, anebo vzhledem k povaze nebo druhu prostedku, jm ml bt in spchn, nemohl vst k dokonn. (4) Upustil-li soud od potrestn, hled se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

47 Uputn od potrestn za souasnho uloen ochrannho len nebo zabezpeovac detence (1) Soud me upustit od potrestn i tehdy, jestlie pachatel spchal trestn in ve stavu zmenen petnosti nebo ve stavu vyvolanm duevn poruchou, a soud m za to, e ochrann len ( 99), kter zroveukld, zajist npravu pachatele a ochranu spolenosti lpe ne trest. Tohoto ustanoven se nepouije, jestlie si pachatel stav zmenen petnosti nebo duevn poruchu pivodil, byi z nedbalosti, vlivem nvykov ltky. (2) Soud me upustit od potrestn i tehdy, jestlie pachatel spchal zloin ve stavu zmenen petnosti nebo ve stavu vyvolanm duevn poruchou, a nelze pitom oekvat, e by uloen ochrann len s pihldnutm k povaze duevn poruchy a monostem psoben na pachatele vedlo k dostaten ochranspolenosti, a soud m za to, e zabezpeovac detence ( 100), kterou pachateli zrove ukld, zajist ochranu spolenosti lpe ne trest.

48 Podmnn uputn od potrestn s dohledem (1) Za podmnek uvedench v 46 odst. 1, 2 nebo 3 me soud podmnnupustit od potrestn a stanovit dohled nad pachatelem, povauje-li za potebn po stanovenou dobu sledovat chovn pachatele. (2) Pi podmnnm uputn od potrestn stanov soud zkuebn dobu a na jeden rok a zroveulo pachateli dohled ( 49 a 51). (3) Pachateli, od jeho potrestn bylo podmnnuputno, me soud uloit pimen omezen a pimen povinnosti smujc k tomu, aby vedl dn ivot; zpravidla mu t ulo, aby podle svch sil nahradil kodu nebo odinil nemajetkovou jmu, kterou trestnm inem zpsobil, nebo aby vydal bezdvodn obohacen zskan trestnm inem. (4) Soud me jako pimen omezen a pimen povinnosti uloit zejmna

a) podrobit se vcviku pro zskn vhodn pracovn kvalifikace, b) podrobit se vhodnmu programu socilnho vcviku a pevchovy, c) podrobit se len zvislosti na nvykovch ltkch, kter nen ochrannm lenm


Strnka16/158

podle tohoto zkona, d) podrobit se vhodnm programm psychologickho poradenstv, e) zdret se nvtv nevhodnho prosted, sportovnch, kulturnch a jinch spoleenskch akc a styku s uritmi osobami, f) zdret se neoprvnnch zsahdo prv nebo prvem chrnnch zjmjinch osob, g) zdret se hazardnch her, hran na hracch pstrojch a szek, h) zdret se povn alkoholickch npojnebo jinch nvykovch ltek, i) uhradit dlun vivn nebo jinou dlunou stku, j) veejnse osobnomluvit pokozenmu, nebo k) poskytnout pokozenmu pimen zadostiuinn.

(5) Jde-li o pachatele ve vku blzkm vku mladistvch, me soud v zjmu vyuit vchovnho psoben rodiny, koly a dalch subjektuloit, a to samostatnnebo vedle pimench omezen a pimench povinnost uvedench v odstavci 4, t nkter z vchovnch opaten uvedench v zkon o soudnictv ve vcech mldee za obdobnho uit podmnek stanovench pro mladistv. (6) Jestlie pachatel, od jeho potrestn bylo podmnnuputno, vedl ve zkuebn dob dn ivot a vyhovl uloenm podmnkm, vyslov soud, e se osvdil; jinak rozhodne o uloen trestu, a to poppadji bhem zkuebn doby. (7) Neuinil-li soud do jednoho roku od uplynut zkuebn doby rozhodnut podle odstavce 6, ani na tom ml pachatel, od jeho potrestn bylo podmnnuputno, vinu, m se za to, e se osvdil. (8) Bylo-li vysloveno, e se pachatel, od jeho potrestn bylo podmnnuputno, osvdil, anebo m-li se za to, e se osvdil, hled se na nj, jako by nebyl odsouzen.

Oddl 3 Dohled 49

Pojem a el dohledu (1) Dohledem se rozum pravideln osobn kontakt pachatele s ednkem Proban a median sluby (dle jen proban ednk), spoluprce pi vytven a realizaci probanho plnu dohledu ve zkuebn doba kontrola dodrovn podmnek uloench pachateli soudem nebo vyplvajcch ze zkona. (2) elem dohledu je

a) sledovn a kontrola chovn pachatele, m je zajiovna ochrana spolenosti a snen monosti opakovn trestn innosti, b) odborn veden a pomoc pachateli s clem zajistit, aby v budoucnu vedl dn ivot.

(3) Dohled nad pachatelem provd proban ednk. 50

Povinnosti pachatele Pachatel, ktermu byl uloen dohled, je povinen


Strnka17/158

a) spolupracovat s probanm ednkem zpsobem, kter mu proban ednk stanov, a plnit proban pln dohledu, b) dostavovat se k probanmu ednkovi ve lhtch, kter mu proban ednk stanov, c) informovat probanho ednka o svm pobytu, zamstnn a zdrojch obivy, dodrovn soudem uloench pimench omezen a pimench povinnost a jinch dleitch okolnostech pro vkon dohledu urench probanm ednkem, d) umonit probanmu ednkovi vstup do obydl, ve kterm se zdruje.

51 Povinnosti a oprvnn probanho ednka (1) Proban ednk je povinen vykonvat dohled nad pachatelem v souladu s vytvoenm probanm plnem, bt mu npomocen v jeho zleitostech a plnit pokyny pedsedy sentu smujc k vkonu dohledu a k tomu, aby pachatel vedl dn ivot. Proban ednk je povinen proban pln pravideln aktualizovat s pihldnutm k vsledkm dohledu a k osobnm, rodinnm a jinm pomrm pachatele. (2) Poru-li pachatel, ktermu byl uloen dohled, zvanm zpsobem nebo opakovanpodmnky dohledu, proban pln nebo pimen omezen a pimen povinnosti, informuje o tom proban ednk bez zbytenho odkladu pedsedu sentu soudu, kter dohled uloil. Pi mnzvanm poruen stanovench podmnek, probanho plnu nebo pimench omezen a pimench povinnost proban ednk upozorn pachatele na zjitn nedostatky a d mu pouen, e v ppad opakovn nebo zvanjho poruen stanovench podmnek, probanho plnu nebo pimench omezen a pimench povinnost bude o tom informovat pedsedu sentu. (3) Nestanov-li pedseda sentu jinak, zpracuje proban ednk nejmnjednou za est msczprvu, ve kter informuje pedsedu sentu soudu, kter dohled uloil, o prbhu vkonu dohledu nad pachatelem, o dodrovn stanovench podmnek, probanho plnu a pimench omezen a pimench povinnost pachatelem a o jeho pomrech.

Oddl 4 Druhy tresta vjimen trest 52

Druhy trest (1) Za spchan trestn iny me soud uloit tresty

a) odnt svobody, b) domc vzen, c) obecnprospn prce, d) propadnut majetku, e) penit trest, f) propadnut vci, g) zkaz innosti, h) zkaz pobytu, i) zkaz vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce, j) ztrtu estnch titulnebo vyznamenn,


Strnka18/158

k) ztrtu vojensk hodnosti, l) vyhotn.

(2) Trestem odnt svobody se rozum, nestanov-li trestn zkon jinak, a) nepodmnn trest odnt svobody, b) podmnn odsouzen k trestu odnt svobody, c) podmnn odsouzen k trestu odnt svobody s dohledem.

(3) Zvltnm typem trestu odnt svobody je vjimen trest ( 54). 53

Ukldn vce trestsamostatna vedle sebe (1) Stanov-li trestn zkon za nkter trestn in nkolik trest, lze uloit kad tento trest samostatnnebo i vce tchto trestvedle sebe. Vedle trestu, kter stanov trestn zkon za nkter trestn in, lze uloit i jin tresty uveden v 52. Nelze vak uloit domc vzen vedle odnt svobody a obecnprospnch prac, obecnprospn prce vedle odnt svobody, penit trest vedle propadnut majetku a zkaz pobytu vedle vyhotn. (2) Domc vzen, obecnprospn prce, penit trest, zkaz vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce, vyhotn a zkaz pobytu lze uloit samostatn, i kdy trestn zkon na nkter trestn in takov trest nestanov.

54 Vjimen trest (1) Vjimenm trestem se rozum jednak trest odnt svobody nad dvacet a do ticeti let, jednak trest odnt svobody na doivot. Vjimen trest me bt uloen jen za zvlzvan zloin, u nho to trestn zkon dovoluje. (2) Trest odnt svobody nad dvacet a do ticeti let me soud uloit pouze tehdy, jestlie zvanost zvl zvanho zloinu je velmi vysok nebo monost npravy pachatele je obzvltztena. (3) Trest odnt svobody na doivot me soud uloit pouze pachateli, kter spchal zvl zvan zloin vrady podle 140 odst. 3, nebo kter pi spchn zvlzvanho zloinu obecnho ohroen podle 272 odst. 3, vlastizrady ( 309), teroristickho toku podle 311 odst. 3, teroru ( 312), genocidia ( 400), toku proti lidskosti ( 401), pouit zakzanho bojovho prostedku a nedovolenho veden boje podle 411 odst. 3, vlen krutosti podle 412 odst. 3, perzekuce obyvatelstva podle 413 odst. 3 nebo zneuit mezinrodnuznvanch a sttnch znakpodle 415 odst. 3 zavinil myslnsmrt jinho lovka, a to za podmnek, e

a) takov zvlzvan zloin je mimodnzvan vzhledem k zvlzavrenhodnmu zpsobu proveden inu nebo k zvlzavrenhodn pohnutce nebo k zvltkmu a tko napravitelnmu nsledku a b) uloen takovho trestu vyaduje inn ochrana spolenosti nebo nen nadje, e by pachatele bylo mono napravit trestem odnt svobody nad dvacet a do ticeti let.

(4) Ulo-li soud trest odnt svobody na doivot, me zroverozhodnout, e doba vkonu trestu ve vznici se zvenou ostrahou se pro ely podmnnho proputn do doby vkonu trestu nezapotv.

Oddl 5 Ukldn a vkon jednotlivch trest


Strnka19/158

55 Odnt svobody (1) Nepodmnn trest odnt svobody se ukld nejve na dvacet let, jestlie nejde o mimodn zven trestu odnt svobody ( 59), ukldn trestu odnt svobody pachateli trestnho inu spchanho ve prospch organizovan zloineck skupiny ( 108) nebo o vjimen trest ( 54). (2) Za trestn iny, u nich horn hranice trestn sazby odnt svobody nepevyuje pt let, lze uloit nepodmnn trest odnt svobody jen za podmnky, e by vzhledem k osobpachatele uloen jinho trestu zjevnnevedlo k tomu, aby pachatel vedl dn ivot. Za trestn in zanedbn povinn vivy podle 196 odst. 1 nebo 2 lze uloit nepodmnn trest odnt svobody jen za podmnky, e uloen takovho trestu vyaduje inn ochrana spolenosti nebo nen nadje, e by pachatele bylo mono napravit jinm trestem. (3) Nepodmnn trest odnt svobody se vykonv podle jinho prvnho pedpisu ve vznicch.

56 Vkon trestu odnt svobody (1) Nepodmnn trest odnt svobody se vykonv diferencovanve vznici

a) s dohledem, b) s dozorem, c) s ostrahou, nebo d) se zvenou ostrahou.

(2) Soud zpravidla zaad do vznice a) s dohledem pachatele, ktermu byl uloen trest za pein spchan z nedbalosti a kter dosud nebyl ve vkonu trestu pro mysln trestn in, b) s dozorem pachatele, ktermu byl uloen trest za pein spchan z nedbalosti a kter ji byl ve vkonu trestu pro mysln trestn in, nebo pachatele, ktermu byl uloen trest za mysln trestn in ve vme nepevyujc ti lta a kter dosud nebyl ve vkonu trestu pro mysln trestn in, c) s ostrahou pachatele, ktermu byl trest uloen za mysln trestn in a nejsou zrovesplnny podmnky pro umstn do vznice s dozorem nebo se zvenou ostrahou, a pachatele, kter byl odsouzen pro pein spchan z nedbalosti a nebyl zaazen do vkonu trestu odnt svobody do vznice s dohledem nebo s dozorem, d) se zvenou ostrahou pachatele, ktermu byl uloen vjimen trest ( 54), ktermu byl uloen trest odnt svobody za trestn in spchan ve prospch organizovan zloineck skupiny ( 108), ktermu byl za zvlzvan zloin ( 14 odst. 3) uloen trest odnt svobody ve vme nejmn osmi let, nebo kter byl odsouzen za mysln trestn in a v poslednch pti letech uprchl z vazby nebo z vkonu trestu.

(3) Soud me zaadit pachatele do vznice jinho typu, ne do kter m bt podle odstavce 2 zaazen, m-li se zetelem na zvanost trestnho inu a na stupe a povahu naruen pachatele za to, e bude psoben na nj, aby vedl dn ivot, v jinm typu vznice lpe zarueno; do vznice se zvenou ostrahou zaad vak vdy pachatele, jemu byl uloen trest odnt svobody na doivot.


Strnka20/158

(4) Zpsob vkonu trestu v jednotlivch typech vznic upravuje jin prvn pedpis. 57

Peazen odsouzenho do vznice jinho typu (1) Bhem vkonu trestu odnt svobody me soud rozhodnout o peazen odsouzenho do vznice jinho typu, kter se od vznice, v n dosud odsouzen trest vykonv, me liit o jeden stupe. (2) O peazen odsouzenho do vznice s mrnjm reimem rozhodne soud tehdy, jestlie chovn odsouzenho a zpsob, jakm pln sv povinnosti, odvoduj zvr, e peazen pispje k jeho nprav. (3) O peazen odsouzenho do vznice s psnjm reimem me soud rozhodnout, jestlie

a) odsouzen zvanm zpsobem nebo opakovanporuil stanoven podek nebo kze, nebo b) odsouzen byl pravomocnuznn vinnm trestnm inem, kter spchal bhem vkonu trestu.

(4) Z vznice se zvenou ostrahou nelze peadit a) odsouzenho, ktermu byl uloen trest odnt svobody na doivot a kter dosud nevykonal alespodeset let tohoto trestu, b) jinho odsouzenho, kter trest vykonv ve vznici se zvenou ostrahou, ped vkonem alespojedn tvrtiny uloenho trestu.

(5) Do vznice s dozorem a vznice s dohledem nelze peadit odsouzenho, kter se m na zklad rozhodnut soudu podrobit ochrannmu len v stavn form, nebo odsouzenho, ktermu byl uloen trest vyhotn. (6) Na nvrh odsouzenho, kter ve vznici uritho typu vykonal nepetritalespojednu tvrtinu uloenho trestu, nejmnvak est msc, me soud rozhodnout o jeho peazen do vznice s mrnjm reimem; to neplat pro odsouzenho, ktermu byl uloen trest odnt svobody na doivot a vykonv jej ve vznici se zvenou ostrahou. (7) Nen-li nvrhu podle odstavce 6 vyhovno, me jej odsouzen opakovat a po uplynut esti mscod skonen zen o jeho pedchozm nvrhu.

57a Pemna trestu odnt svobody v trest domcho vzen Soud me po vkonu poloviny uloenho nebo podle rozhodnut prezidenta esk republiky zmrnnho trestu odnt svobody pemnit odsouzenmu za pein zbytek trestu v trest domcho vzen, jestlie odsouzen po prvn moci rozsudku, zejmna ve vkonu trestu svm chovnm a plnnm svch povinnost prokzal polepen a me se od nho oekvat, e v budoucnu povede dn ivot. Pi pemn trestu odnt svobody v trest domcho vzen se kad den nevykonanho zbytku trestu odnt svobody pot za jeden den trestu domcho vzen; nejvy vmrou trestu domcho vzen stanovenou v 60 odst. 1 soud nen vzn.

58 Mimodn snen trestu odnt svobody (1) M-li soud vzhledem k okolnostem ppadu nebo vzhledem k pomrm pachatele za to, e by pouit trestn sazby odnt svobody trestnm zkonem stanoven bylo pro


Strnka21/158

pachatele nepimenpsn a e lze doshnout npravy pachatele i trestem kratho trvn, me snit trest odnt svobody pod doln hranici trestn sazby tmto zkonem stanoven. (2) Soud me snit trest odnt svobody pod doln hranici trestn sazby t tehdy, jestlie odsuzuje pachatele, kter napomohl zabrnit trestnmu inu, jen jin pipravoval nebo se o nj pokusil, jestlie vzhledem k pomrm pachatele a povaze jm spchan trestn innosti m za to, e lze doshnout npravy pachatele i trestem kratho trvn. (3) Pi snen trestu odnt svobody podle odstavc1 a 2 nelze uloit trest

a) pod pt let, in-li doln hranice trestn sazby odnt svobody alespodvanct let, b) pod ti lta, in-li doln hranice trestn sazby odnt svobody alespoosm let, c) pod jeden rok, in-li doln hranice trestn sazby odnt svobody alespopt let.

(4) Soud sn trest odnt svobody pod doln hranici trestn sazby tak pachateli oznaenmu jako spolupracujc obvinn, jsou-li splnny podmnky stanoven v 178a odst. 1 trestnho du a podal-li spolupracujc obvinn jak v ppravnm zen, tak v zen ped soudem plnou a pravdivou vpovo skutenostech, kter jsou zpsobil vznamn pispt k objasnn zloinu spchanho leny organizovan skupiny, ve spojen s organizovanou skupinou nebo ve prospch organizovan zloineck skupiny; pitom vezme v vahu povahu trestnho inu uvedenho v jeho doznn v porovnn se zloinem spchanm leny organizovan skupiny, ve spojen s organizovanou skupinou nebo ve prospch organizovan zloineck skupiny, k jeho objasnn pispl, dle vznam takovho jeho jednn, osobu pachatele a okolnosti ppadu, zejmna zda a jakm zpsobem se podlel na takovm zloinu, k jeho objasnn se zavzal, a jak nsledky svm jednnm ppadnzpsobil. Omezenm stanovenm v odstavci 3 pitom nen vzn. (5) Soud me snit trest odnt svobody pod doln hranici trestn sazby t tehdy, jestlie odsuzuje pachatele za ppravu k trestnmu inu nebo za pokus trestnho inu nebo za pomoc k trestnmu inu a m vzhledem k povaze a zvanosti ppravy nebo pokusu nebo pomoci za to, e by pouit trestn sazby odnt svobody tmto zkonem stanoven bylo pro pachatele nepimenpsn a e lze doshnout npravy pachatele i trestem kratho trvn. Omezenm stanovenm v odstavci 3 pitom nen vzn. (6) Soud me snit trest odnt svobody pod doln hranici trestn sazby tak tehdy, jestlie pachatel jednal v prvnm omylu, ale mohl se tohoto omylu vyvarovat ( 19 odst. 2), spchal trestn in odvraceje tok nebo jin nebezpe, ani byly zcela splnny podmnky krajn nouze ( 28) nebo nutn obrany ( 29), anebo pekroil meze ppustnho rizika ( 31) nebo meze jin okolnosti vyluujc protiprvnost. Omezenm stanovenm v odstavci 3 pitom nen vzn.

59 Mimodn zven trestu odnt svobody (1) Pachateli, kter znovu spchal zvlzvan zloin ( 14 odst. 3), a ji byl pro takov nebo jin zvlzvan zloin potrestn, me soud uloit trest v horn polovintrestn sazby odnt svobody stanoven v trestnm zkon, jej horn hranice se zvyuje o jednu tetinu, jestlie zvanost zvl zvanho zloinu je vzhledem k takov recidiv a ostatnm okolnostem ppadu vysok nebo monost npravy pachatele je ztena. (2) Horn hranice trestn sazby trestu odnt svobody me po zven podle odstavce 1 pevyovat dvacet let. Pi ukldn vjimenho trestu odnt svobody nad dvacet a do ticeti let nesm horn hranice pevyovat ticet let.


Strnka22/158

60 Domc vzen (1) Soud me uloit trest domcho vzen a na dv lta, odsuzuje-li pachatele peinu, jestlie

a) vzhledem k povaze a zvanosti spchanho peinu a osoba pomrm pachatele, lze mt dvodnza to, e posta uloen tohoto trestu, a to poppad i vedle jinho trestu, a b) pachatel d psemn slib, e se ve stanoven dobbude zdrovat v obydl na uren adrese a pi vkonu kontroly poskytne vekerou potebnou souinnost.

(2) Jako samostatn trest me bt trest domcho vzen uloen, jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho peinu a osoba pomrm pachatele uloen jinho trestu nen teba. (3) Trest domcho vzen spov v povinnosti odsouzenho zdrovat se po dobu vkonu tohoto trestu v urenm obydl nebo jeho sti v soudem stanovenm asovm obdob, nebrn-li mu v tom dleit dvody, zejmna vkon zamstnn nebo povoln nebo poskytnut zdravotnch slueb u poskytovatele zdravotnch slueb v dsledku jeho onemocnn nebo razu; poskytovatel zdravotnch slueb je povinen na vydn orgnu innho v trestnm zen mu tuto skutenost sdlit. (4) Soud stanov asov obdob, ve kterm je odsouzen povinen se zdrovat v urenm obydl nebo jeho sti, v pracovnch dnech, ve dnech pracovnho klidu a pracovnho volna s pihldnutm zejmna k jeho pracovn doba k asu potebnmu k cestdo zamstnn, k pi o nezletil dti a k vyizovn nutnch osobnch a rodinnch zleitost, aby pi zajitn vech nezbytnch poteb odsouzenho a jeho rodiny ho pimen postihl na svobod. Soud me odsouzenmu povolit navtvovn pravidelnch bohoslueb nebo nboenskch shromdn i ve dnech pracovnho klidu a pracovnho volna. (5) Soud me uloit pachateli na dobu vkonu tohoto trestu pimen omezen nebo pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4 smujc k tomu, aby vedl dn ivot; zpravidla mu t ulo, aby podle svch sil nahradil kodu nebo odinil nemajetkovou jmu, kterou trestnm inem zpsobil, nebo aby vydal bezdvodn obohacen zskan trestnm inem. (6) Jde-li o pachatele ve vku blzkm vku mladistvch, me soud v zjmu vyuit vchovnho psoben rodiny, koly a dalch subjektuloit, a to samostatnnebo vedle pimench omezen a pimench povinnost uvedench v 48 odst. 4, t nkter z vchovnch opaten uvedench v zkon o soudnictv ve vcech mldee za obdobnho uit podmnek stanovench pro mladistv.

61 Pemna trestu domcho vzen Jestlie se pachatel v dobod odsouzen do skonen vkonu trestu domcho vzen vyhb nstupu vkonu trestu, bez zvanho dvodu poru sjednan podmnky vkonu trestu domcho vzen, jinak ma vkon tohoto trestu nebo zavinnnevykonv ve stanoven dobuloen trest, me soud pemnit, a to i bhem doby stanoven pro jeho vkon, trest domcho vzen nebo jeho zbytek v trest odnt svobody a rozhodnout zrove o zpsobu jeho vkonu; pitom kad i jen zapoat jeden den nevykonanho trestu domcho vzen se pot za jeden den odnt svobody.

62 Obecnprospn prce


Strnka23/158

(1) Soud me uloit trest obecnprospnch prac, odsuzuje-li pachatele za pein; jako samostatn trest me bt trest obecn prospnch prac uloen, jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho peinu a osoba pomrm pachatele uloen jinho trestu nen teba. (2) Soud trest obecnprospnch prac zpravidla neulo, jde-li o pachatele, ktermu byl trest obecnprospnch prac v dob t let pedchzejcch uloen tohoto druhu trestu pemnn na trest odnt svobody podle 65 odst. 2. (3) Trest obecnprospnch prac spov v povinnosti odsouzenho provst ve stanovenm rozsahu prce k obecn prospnm elm spovajc v drbveejnch prostranstv, klidu a drb veejnch budov a komunikac nebo jinch innostech ve prospch obc, nebo ve prospch sttnch nebo jinch obecnprospnch instituc, kter se zabvaj vzdlnm a vdou, kulturou, kolstvm, ochranou zdrav, porn ochranou, ochranou ivotnho prosted, podporou a ochranou mldee, ochranou zvat, humanitrn, sociln, charitativn, nboenskou, tlovchovnou a sportovn innost. Prce nesm slouit vdlenm elm odsouzenho.

63 Vmra trestu obecnprospnch prac (1) Trest obecnprospnch prac me soud uloit ve vme od 50 do 300 hodin. (2) Soud me uloit pachateli na dobu trestu i pimen omezen a pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4 smujc k tomu, aby vedl dn ivot; zpravidla mu t ulo, aby podle svch sil nahradil kodu nebo odinil nemajetkovou jmu, kterou peinem zpsobil, nebo aby vydal bezdvodn obohacen zskan peinem. (3) Jde-li o pachatele ve vku blzkm vku mladistvch, me soud v zjmu vyuit vchovnho psoben rodiny, koly a dalch subjektuloit, a to samostatnnebo vedle pimench omezen a pimench povinnost uvedench v 48 odst. 4, t nkter z vchovnch opaten uvedench v zkon o soudnictv ve vcech mldee za obdobnho uit podmnek stanovench pro mladistv.

64 Stanovisko pachatele a jeho zdravotn zpsobilost Pi ukldn trestu obecnprospnch prac pihldne soud ke stanovisku pachatele, k jeho zdravotnmu stavu a k monosti uloen tohoto trestu. Trest obecnprospnch prac neulo, je-li pachatel zdravotnnezpsobil k soustavnmu vkonu prce.

65 Vkon trestu obecnprospnch prac (1) Obecn prospn prce je odsouzen povinen vykonat osobn a bezplatn ve svm volnm ase nejpozdji do dvou let ode dne, kdy soud nadil vkon tohoto trestu. Do tto doby se nezapotv doba, po kterou odsouzen

a) nemohl obecnprospn prce vykonvat pro zdravotn nebo zkonn pekky, nebo b) byl ve vazbnebo vykonval trest odnt svobody.

(2) Jestlie pachatel v dobod odsouzen do skonen vkonu trestu obecnprospnch prac nevede dn ivot, vyhb se nstupu vkonu trestu, bez zvanho dvodu poru sjednan podmnky vkonu trestu obecnprospnch prac, jinak ma vkon tohoto trestu nebo zavinntento trest ve stanoven dobnevykonv,


Strnka24/158

me soud pemnit, a to i bhem doby stanoven pro jeho vkon, trest obecnprospnch prac nebo jeho zbytek

a) za podmnek 60 odst. 1 v trest domcho vzen, pitom kad i jen zapoat jedna hodina nevykonanho trestu obecnprospnch prac se pot za jeden den domcho vzen, b) v penit trest a pro ppad, e by ve stanoven lhtnebyl tento trest vykonn, stanovit nhradn trest odnt svobody, kter nesm bt psnj neli trest, kter by pachateli hrozil v ppadpemny trestu obecnprospnch prac v trest odnt svobody, nebo c) v trest odnt svobody a rozhodnout zroveo zpsobu jeho vkonu; pitom kad i jen zapoat jedna hodina nevykonanho trestu obecn prospnch prac se pot za jeden den odnt svobody.

(3) Vjimenme soud vzhledem k okolnostem ppadu a osobodsouzenho ponechat trest obecnprospnch prac v platnosti nebo prodlouit dobu vkonu tohoto trestu a o est msc, i kdy odsouzen zavdal pinu k pemn trestu podle odstavce 2, a

a) stanovit nad odsouzenm na dobu vkonu trestu nebo jeho zbytku dohled, b) stanovit odsouzenmu na dobu vkonu trestu nebo jeho zbytku dosud neuloen pimen omezen nebo pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4, nebo c) stanovit odsouzenmu na dobu vkonu trestu nebo jeho zbytku nkter z vchovnch opaten podle 63 odst. 3, je-li ve vku blzkm vku mladistvch.

Na vkon dohledu se uije obdobn 49 a 51. (4) Na pachatele, ktermu byl uloen trest obecnprospnch prac, se hled, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonn nebo bylo od vkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocnuputno.

66 Propadnut majetku (1) Soud me vzhledem k okolnostem spchanho trestnho inu a pomrm pachatele uloit trest propadnut majetku, odsuzuje-li pachatele k vjimenmu trestu anebo odsuzuje-li jej za zvlzvan zloin, jm pachatel pro sebe nebo pro jinho zskal nebo se snail zskat majetkov prospch. (2) Bez podmnek odstavce 1 me soud uloit trest propadnut majetku pouze v ppad, e trestn zkon uloen tohoto trestu za spchan zloin dovoluje; jako samostatn trest me bt trest propadnut majetku uloen, jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu a k osoba pomrm pachatele uloen jinho trestu nen teba. (3) Propadnut majetku postihuje cel majetek odsouzenho nebo tu jeho st, kterou soud ur; propadnut se vak nevztahuje na prostedky nebo vci, jich je nezbytnteba k uspokojen ivotnch poteb odsouzenho nebo osob, o jejich vivu nebo vchovu je odsouzen podle zkona povinen peovat. (4) Vrokem o propadnut majetku zanik spolen jmn manel. (5) Propadl majetek pipad sttu.

67 Penit trest


Strnka25/158

(1) Penit trest me soud uloit, jestlie pachatel pro sebe nebo pro jinho myslnm trestnm inem zskal nebo se snail zskat majetkov prospch. (2) Bez podmnek odstavce 1 me soud uloit penit trest pouze v ppad, e

a) trestn zkon uloen tohoto trestu za spchan trestn in dovoluje, nebo b) ho ukld za pein a vzhledem k povaze a zvanosti spchanho peinu a osoba pomrm pachatele nepodmnn trest odnt svobody souasnneukld.

(3) Jako samostatn trest me bt penit trest uloen, jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu a osob a pomrm pachatele uloen jinho trestu nen teba.

68 Vmra penitho trestu (1) Penit trest se ukld v dennch sazbch a in nejmn20 a nejvce 730 celch dennch sazeb. (2) Denn sazba in nejmn100 Ka nejvce 50000 K. (3) Poet dennch sazeb soud ur s pihldnutm k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu. Vi jedn denn sazby penitho trestu stanov soud se zetelem k osobnm a majetkovm pomrm pachatele. Pitom vychz zpravidla z istho pjmu, kter pachatel m nebo by mohl mt prmrnza jeden den. (4) Pjmy pachatele, jeho majetek a vnosy z nj, jako i jin podklady pro uren ve denn sazby mohou bt stanoveny odhadem soudu. (5) Soud v rozhodnut uvede poet a vi dennch sazeb. Nelze-li od pachatele podle jeho osobnch a majetkovch pomroekvat, e penit trest ihned zaplat, me stanovit, e penit trest bude zaplacen v pimench msnch spltkch; pitom me urit, e vhoda spltek penitho trestu odpad, jestlie pachatel nezaplat dl spltku vas. (6) Penit trest soud neulo, je-li zejm, e by byl nedobytn. (7) Zaplacen stky penitho trestu pipadaj sttu.

69 Nhradn trest odnt svobody (1) Ukld-li soud penit trest, stanov pro ppad, e by ve stanoven lht nebyl vykonn, nhradn trest odnt svobody a na tyi lta. Nhradn trest nesm vak ani spolu s uloenm trestem odnt svobody pesahovat horn hranici trestn sazby. (2) Jestlie pachatel ve stanoven lhtnevykon penit trest, me jej soud pemnit

a) za podmnek 60 odst. 1 v trest domcho vzen, nebo b) v trest obecnprospnch prac.

(3) Jestlie pachatel v dobod pemny penitho trestu v trest domcho vzen nebo trest obecnprospnch prac do skonen vkonu tohoto trestu nevede dn ivot, vyhb se nstupu jeho vkonu, bez zvanho dvodu poru sjednan podmnky jeho vkonu, jinak ma jeho vkon nebo zavinntento trest ve stanoven dobnevykonv, soud jej pemn v nhradn trest odnt svobody uloen podle odstavce 1. (4) Na pachatele, ktermu byl uloen penit trest za pein spchan z nedbalosti, se hled, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonn nebo bylo od vkonu trestu nebo


Strnka26/158

jeho zbytku pravomocnuputno. 70

Propadnut vci (1) Soud ulo trest propadnut vci, kterou pachatel zskal trestnm inem nebo jako odmnu za nj. (2) Soud me uloit trest propadnut vci,

a) kter bylo uito k spchn trestnho inu nebo kter byla k spchn trestnho inu urena, nebo b) kterou pachatel, byjen zsti, nabyl za vc uvedenou v odstavci 1, pokud hodnota vci uveden v odstavci 1 nen ve vztahu k hodnot nabyt vci zanedbateln.

(3) Trest propadnut vci me soud uloit, jen jde-li o vc nleejc pachateli. (4) Dr-li pachatel v rozporu s jinm prvnm pedpisem vc uvedenou v odstavci 2, ve vztahu k n je mono uloit propadnut vci, ulo mu soud vdy i tento trest. (5) Ped prvn moc rozhodnut plat zkaz zcizen propadl vci, kter zahrnuje i zkaz jinch dispozic smujcch ke zmaen trestu propadnut vci. (6) Propadl vc pipad sttu.

71 Propadnut nhradn hodnoty (1) Jestlie pachatel vc, kterou soud mohl prohlsit za propadlou podle 70, ped uloenm trestu propadnut vci zni, pokod nebo jinak znehodnot, zciz, uin neupotebitelnou, odstran nebo zuitkuje, zejmna spotebuje, nebo jinak jej propadnut zma, me mu soud uloit propadnut nhradn hodnoty a do ve, kter odpovd hodnottakov vci. Hodnotu vci, kterou soud mohl prohlsit za propadlou, me soud stanovit na zkladodbornho vyjden nebo znaleckho posudku. (2) Je-li vc, byi jen zsti, znehodnocena, uinna neupotebitelnou nebo odstranna, me soud uloit propadnut nhradn hodnoty vedle propadnut vci podle 70. (3) Propadl nhradn hodnota pipad sttu.

72 Samostatn trest propadnut vci Trest propadnut vci me soud uloit jako trest samostatn pouze v ppad, e trestn zkon uloen tohoto trestu dovoluje a jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu a osob a pomrm pachatele uloen jinho trestu nen teba.

73 Zkaz innosti (1) Soud me uloit trest zkazu innosti na jeden rok a deset let, dopustil-li se pachatel trestnho inu v souvislosti s touto innost. (2) Trest zkazu innosti jako trest samostatn me soud uloit pouze v ppad, e trestn zkon uloen tohoto trestu za spchan trestn in dovoluje a jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu a osob a pomrm pachatele uloen jinho trestu nen teba.


Strnka27/158

(3) Trest zkazu innosti spov v tom, e se odsouzenmu po dobu vkonu tohoto trestu zakazuje vkon uritho zamstnn, povoln nebo funkce nebo takov innosti, ke kter je teba zvltnho povolen, nebo jej vkon upravuje jin prvn pedpis.

74 Vkon trestu zkazu innosti (1) Do doby vkonu trestu zkazu innosti se nezapotv doba vkonu trestu odnt svobody; zapotv se vak doba, po kterou bylo pachateli ped prvn moc rozsudku oprvnn k innosti, kter je pedmtem zkazu, v souvislosti s trestnm inem odato podle jinho prvnho pedpisu nebo na zkladopaten orgnu veejn moci nesml ji tuto innost vykonvat. (2) Byl-li trest zkazu innosti vykonn, hled se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

75 Zkaz pobytu (1) Soud me uloit trest zkazu pobytu na jeden rok a deset let za mysln trestn in, vyaduje-li to se zetelem na dosavadn zpsob ivota pachatele a msto spchn inu ochrana veejnho podku, rodiny, zdrav, mravnosti nebo majetku; trest zkazu pobytu se nesm vztahovat na msto nebo obvod, v nm m pachatel trval pobyt. (2) Trest zkazu pobytu me bt uloen jako samostatn trest za trestn in, na kter trestn zkon stanov trest odnt svobody, jeho horn hranice trestn sazby nepevyuje ti lta, jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu a osoba pomrm pachatele uloen jinho trestu nen teba. (3) Soud me uloit pachateli na dobu vkonu tohoto trestu pimen omezen a pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4 smujc k tomu, aby vedl dn ivot; zpravidla mu t ulo, aby podle svch sil nahradil kodu nebo odinil nemajetkovou jmu, kterou trestnm inem zpsobil, nebo aby vydal bezdvodn obohacen zskan trestnm inem. (4) Jde-li o pachatele ve vku blzkm vku mladistvch, me soud v zjmu vyuit vchovnho psoben rodiny, koly a dalch subjektuloit, a to samostatnnebo vedle pimench omezen a pimench povinnost uvedench v 48 odst. 4, t nkter z vchovnch opaten uvedench v zkon o soudnictv ve vcech mldee za obdobnho uit podmnek stanovench pro mladistv. (5) Do doby vkonu trestu zkazu pobytu se doba vkonu trestu odnt svobody nezapotv; rozhodnut podle odstavc 3 a 4 in soud a po vkonu trestu odnt svobody nebo po podmnnm proputn. (6) Trest zkazu pobytu spov v tom, e se odsouzen nesm po dobu vkonu tohoto trestu zdrovat na uritm mst nebo v uritm obvodu; k pechodnmu pobytu na takovm mstnebo v takovm obvodu v nutn osobn zleitosti je teba povolen.

76 Zkaz vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce (1) Soud me uloit trest zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce a na deset let, dopustil-li se pachatel myslnho trestnho inu v souvislosti s nvtvou takov akce. (2) Jako samostatn trest me bt trest zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce uloen, jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho peinu a osoba pomrm pachatele uloen jinho trestu nen teba.


Strnka28/158

(3) Trest zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce spov v tom, e se odsouzenmu po dobu vkonu tohoto trestu zakazuje ast na stanovench sportovnch, kulturnch a jinch spoleenskch akcch.

77 Vkon trestu zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce (1) Odsouzen je pi vkonu trestu zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce povinen spolupracovat s probanm ednkem zpsobem, kter mu stanov, zejmna postupovat podle stanovenho probanho plnu, vykonvat stanoven programy socilnho vcviku a pevchovy, programy psychologickho poradenstv, a povauje-li to proban ednk za potebn, dostavovat se podle jeho pokynv obdob bezprostednsouvisejcm s konnm zakzan akce k urenmu tvaru Policie esk republiky. (2) Do doby vkonu trestu zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce se doba vkonu trestu odnt svobody nezapotv.

78 Ztrta estnch titulnebo vyznamenn (1) Soud me uloit trest ztrty estnch titul nebo vyznamenn, odsuzuje-li pachatele za mysln trestn in spchan ze zvl zavrenhodn pohnutky k nepodmnnmu trestu odnt svobody nejmnna dvlta. (2) Ztrta estnch titulnebo vyznamenn spov v tom, e odsouzen ztrc vyznamenn, estn uznn a jin estn tituly udlen podle vnitrosttnch prvnch pedpis.

79 Ztrta vojensk hodnosti (1) Soud me uloit trest ztrty vojensk hodnosti, odsuzuje-li pachatele za mysln trestn in spchan ze zvlzavrenhodn pohnutky k nepodmnnmu trestu odnt svobody nejmnna dvlta. (2) Soud me uloit tento trest t vedle jinho trestu, jestlie to vzhledem k povaze spchanho trestnho inu vyaduje kzea podek v ozbrojench silch. (3) Ztrta vojensk hodnosti spov v tom, e se odsouzenmu sniuje hodnost v ozbrojench silch na hodnost vojna.

80 Vyhotn (1) Soud me uloit pachateli, kter nen obanem esk republiky, trest vyhotn z zem esk republiky, a to jako trest samostatn nebo i vedle jinho trestu, vyaduje-li to bezpenost lid nebo majetku, anebo jin obecn zjem; jako samostatn trest me bt trest vyhotn uloen, jestlie vzhledem k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu a osoba pomrm pachatele uloen jinho trestu nen teba. (2) S pihldnutm k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu, monostem npravy a pomrm pachatele a ke stupni ohroen bezpenosti lid, majetku nebo jinho obecnho zjmu me soud uloit trest vyhotn ve vme od jednoho roku do deseti let, anebo na dobu neuritou. (3) Soud trest vyhotn neulo, jestlie

a) se nepodailo zjistit sttn pslunost pachatele,


Strnka29/158

b) pachateli byl udlen azyl nebo doplkov ochrana podle jinho prvnho pedpisu, c) pachatel m na zem esk republiky povolen trval pobyt, m zde pracovn a sociln zzem a uloen trestu vyhotn by bylo v rozporu se zjmem na spojovn rodin, d) hroz nebezpe, e pachatel bude ve stt, do kterho by ml bt vyhotn, pronsledovn pro svoji rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, pslunost k urit sociln skupin, politick nebo nboensk smlen, nebo jestlie by vyhotn vystavilo pachatele muen i jinmu nelidskmu nebo poniujcmu zachzen anebo trestu, e) pachatel je obanem Evropsk unie nebo jeho rodinnm pslunkem bez ohledu na sttn pslunost a m na zem esk republiky povolen trval pobyt anebo je cizincem s piznanm prvnm postavenm dlouhodob pobvajcho rezidenta na zem esk republiky podle jinho prvnho pedpisu, neshled-li vn dvody ohroen bezpenosti sttu nebo veejnho podku, f) pachatel je obanem Evropsk unie a v poslednch 10 letech nepetritpobv na zem esk republiky, neshled-li vn dvody ohroen bezpenosti sttu, nebo g) pachatelem je dt, kter je obanem Evropsk unie, ledae by vyhotn bylo v jeho nejlepm zjmu.

Oddl 6 Podmnn odsouzen k trestu odnt svobody 81

Podmnn odklad vkonu trestu odnt svobody (1) Soud me podmnnodloit vkon trestu odnt svobody nepevyujcho ti lta, jestlie vzhledem k osob a pomrm pachatele, zejmna s pihldnutm k jeho dosavadnmu ivotu a prosted, ve kterm ije a pracuje, a k okolnostem ppadu m dvodnza to, e k psoben na pachatele, aby vedl dn ivot, nen teba jeho vkonu. (2) Povolen podmnnho odkladu vkonu trestu odnt svobody se netk vkonu ostatnch trestuloench vedle tohoto trestu.

82 Zkuebn doba, pimen omezen a pimen povinnosti (1) Pi podmnnm odsouzen stanov soud zkuebn dobu na jeden rok a pt let; zkuebn doba pon prvn moc rozsudku. (2) Podmnnodsouzenmu me soud uloit pimen omezen a pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4 smujc k tomu, aby vedl dn ivot; zpravidla mu t ulo, aby podle svch sil nahradil kodu nebo odinil nemajetkovou jmu, kterou trestnm inem zpsobil, nebo aby vydal bezdvodn obohacen zskan trestnm inem. (3) Jde-li o pachatele ve vku blzkm vku mladistvch, me soud v zjmu vyuit vchovnho psoben rodiny, koly a dalch subjektuloit, a to samostatnnebo vedle pimench omezen a pimench povinnost uvedench v 48 odst. 4, t nkter z vchovnch opaten uvedench v zkon o soudnictv ve vcech mldee za obdobnho uit podmnek stanovench pro mladistv. (4) Doba, po kterou podmnnodsouzen vedl ve zkuebn dobdn ivot a vyhovl uloenm podmnkm, se zapotv do zkuebn doby nov stanoven pi podmnnm odsouzen pro t skutek nebo do zkuebn doby stanoven pi uloen


Strnka30/158

hrnnho nebo souhrnnho trestu nebo spolenho trestu za pokraovn v trestnm inu.

83 Rozhodnut o podmnnm odsouzen (1) Jestlie podmnn odsouzen vedl ve zkuebn dob dn ivot a vyhovl uloenm podmnkm, vyslov soud, e se osvdil; jinak rozhodne, a to poppad ji bhem zkuebn doby, e se trest vykon. Vjimen me soud vzhledem k okolnostem ppadu a osobodsouzenho ponechat podmnn odsouzen v platnosti, i kdy odsouzen zavdal pinu k nazen vkonu trestu, a

a) stanovit nad odsouzenm dohled, b) pimenprodlouit zkuebn dobu, ne vak o vce ne dvlta, piem nesm pekroit horn hranici zkuebn doby stanoven v 82 odst. 1, nebo c) stanovit dosud neuloen pimen omezen a pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4 smujc k tomu, aby vedl dn ivot.

(2) Na vkon dohledu se uije obdobnustanoven 49 a 51. (3) Neuinil-li soud do jednoho roku od uplynut zkuebn doby rozhodnut podle odstavce 1, ani na tom ml podmnnodsouzen vinu, m se za to, e se podmnnodsouzen osvdil. (4) Bylo-li vysloveno, e se podmnnodsouzen osvdil, anebo m-li se za to, e se osvdil, hled se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. (5) Rozhodne-li soud podle odstavce 1, e se trest vykon, rozhodne zroveo zpsobu vkonu trestu.

84 Podmnn odklad vkonu trestu odnt svobody s dohledem Je-li teba zvensledovat a kontrolovat chovn pachatele a poskytnout mu potebnou pi a pomoc ve zkuebn dob, me soud za podmnek uvedench v 81 odst. 1 podmnnodloit vkon trestu odnt svobody nepevyujcho ti lta za souasnho vysloven dohledu nad pachatelem. Na vkon dohledu se uije obdobnustanoven 49 a 51.

85 Zkuebn doba, pimen omezen a pimen povinnosti (1) Pi podmnnm odsouzen s dohledem stanov soud zkuebn dobu na jeden rok a pt let; zkuebn doba pon prvn moc rozsudku. (2) Podmnnodsouzenmu, nad kterm byl stanoven dohled, me soud uloit pimen omezen a pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4 smujc k tomu, aby vedl dn ivot; zpravidla mu t ulo, aby podle svch sil nahradil kodu nebo odinil nemajetkovou jmu, kterou trestnm inem zpsobil, nebo aby vydal bezdvodn obohacen zskan trestnm inem. (3) Jde-li o pachatele ve vku blzkm vku mladistvch, me soud v zjmu vyuit vchovnho psoben rodiny, koly a dalch subjektuloit, a to samostatnnebo vedle pimench omezen nebo pimench povinnost uvedench v 48 odst. 4, t nkter z vchovnch opaten uvedench v zkono soudnictv ve vcech mldee za obdobnho uit podmnek stanovench pro mladistv.

86


Strnka31/158

Rozhodnut o podmnnm odsouzen s dohledem (1) Jestlie podmnnodsouzen, ohlednnho byl vysloven dohled, vedl ve zkuebn dob dn ivot a vyhovl uloenm podmnkm, vyslov soud, e se osvdil; jinak rozhodne, a to poppadji bhem zkuebn doby, e se trest vykon. Vjimenme soud vzhledem k okolnostem ppadu a osob odsouzenho ponechat podmnn odsouzen s dohledem v platnosti, i kdy odsouzen zavdal pinu k nazen vkonu trestu, a

a) stanovit nad odsouzenm dal povinnosti v rmci uloenho dohledu, b) pimenprodlouit zkuebn dobu, ne vak o vce ne dvlta, piem nesm pekroit horn hranici zkuebn doby stanoven v 85 odst. 1, nebo c) stanovit dosud neuloen pimen omezen a pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4 smujc k tomu, aby vedl dn ivot.

(2) Neuinil-li soud do jednoho roku od uplynut zkuebn doby rozhodnut podle odstavce 1, ani na tom ml podmnnodsouzen vinu, m se za to, e se podmnnodsouzen osvdil. (3) Bylo-li vysloveno, e se podmnnodsouzen osvdil, anebo m-li se za to, e se osvdil, hled se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. (4) Rozhodne-li soud podle odstavce 1, e se trest vykon, rozhodne zroveo zpsobu vkonu trestu.

87 Obdobn uit ustanoven o podmnnm odsouzen Na vztah podmnnho odkladu vkonu trestu odnt svobody k dalm trestm uloenm vedle tohoto trestu podle 81 odst. 2 a na zpoet doby, po kterou podmnnodsouzen s dohledem vedl ve zkuebn dobdn ivot, do nov zkuebn doby podle 82 odst. 4 se uije obdobnustanoven o podmnnm odsouzen.

Oddl 7 Podmnn proputn z vkonu trestu odnt svobody a podmnn uputn od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce 88

Podmnn proputn z vkonu trestu odnt svobody (1) Soud me odsouzenho podmnnpropustit na svobodu, jestlie odsouzen po prvn moci rozsudku, zejmna ve vkonu trestu svm chovnm a plnnm svch povinnost prokzal polepen a me se od nho oekvat, e v budoucnu povede dn ivot nebo soud pijme zruku za dovren npravy odsouzenho, a

a) odsouzen vykonal alespopolovinu uloenho nebo podle rozhodnut prezidenta esk republiky zmrnnho trestu odnt svobody, nebo b) odsouzen, jen nebyl odsouzen za zvlzvan zloin a kter dosud nebyl ve vkonu trestu odnt svobody, vykonal alespo tetinu uloenho nebo podle rozhodnut prezidenta esk republiky zmrnnho trestu odnt svobody.

(2) Jestlie odsouzen za pein prokzal svm vzornm chovnm a plnnm svch povinnost, e dalho vkonu trestu nen teba, me ho soud podmnnpropustit na svobodu i pedtm, ne vykonal st trestu odnt svobody vyadovanou pro podmnn proputn podle odstavce 1. Soud nevyhov nvrhu editele vznice na podmnn


Strnka32/158

proputn odsouzenho na svobodu, jen je-li zjevn, e by odsouzen po proputn na svobodu nevedl dn ivot. (3) Soud pi rozhodovn o podmnnm proputn odsouzenho za zloin pihldne tak k tomu, zda odsouzen vas nastoupil do vkonu trestu a zda stennebo zcela nahradil i jinak odinil kodu nebo jinou jmu zpsobenou trestnm inem nebo zda vydal bezdvodn obohacen zskan trestnm inem. Jestlie odsouzen vykonval ochrann len ped nstupem vkonu trestu odnt svobody nebo v jeho prbhu, pihldne soud i k projevenmu postoji odsouzenho k vkonu ochrannho len. (4) Osoba odsouzen za trestn in vrady ( 140), zabit podle 141 odst. 2, tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 3, muen a jinho nelidskho a krutho zachzen podle 149 odst. 4, nedovolenho peruen thotenstv bez souhlasu thotn eny podle 159 odst. 3, 4, neoprvnnho odebrn tkn a orgnpodle 164 odst. 3, 4, obchodovn s lidmi podle 168 odst. 4, 5, zbaven osobn svobody podle 170 odst. 2, 3, zavleen podle 172 odst. 3, 4, loupee podle 173 odst. 3, 4, bran rukojm podle 174 odst. 3, 4, vydrn podle 175 odst. 3, 4, znsilnn podle 185 odst. 3, 4, pohlavnho zneuit podle 187 odst. 3, 4, obecnho ohroen podle 272 odst. 2, 3, nedovolen vroby a jinho nakldn s omamnmi a psychotropnmi ltkami a s jedy podle 283 odst. 4, zskn kontroly nad vzdunm dopravnm prostedkem, civilnm plavidlem a pevnou ploinou ( 290), zavleen vzdunho dopravnho prostedku do ciziny podle 292 odst. 3, vlastizrady ( 309), rozvracen republiky ( 310), teroristickho toku ( 311), teroru ( 312), sabote ( 314), vyzvdastv podle 316 odst. 3, 4, vlen zrady ( 320), nsilnho pekroen sttn hranice podle 339 odst. 3, organizovn a umonn nedovolenho pekroen sttn hranice podle 340 odst. 4, genocidia ( 400), toku proti lidskosti ( 401), apartheidu a diskriminace skupiny lid ( 402), agrese ( 405a), ppravy ton vlky ( 406), styk ohroujcch mr ( 409), pouit zakzanho bojovho prostedku a nedovolenho veden boje podle 411 odst. 3, vlen krutosti ( 412), perzekuce obyvatelstva ( 413), plenn v prostoru vlench operac ( 414) nebo zneuit mezinrodnuznvanch a sttnch znakpodle 415 odst. 3, jako i osoba odsouzen k vjimenmu trestu odnt svobody nad dvacet a do ticeti let ( 54 odst. 2), mohou bt podmnnproputny a po vkonu dvou tetin uloenho trestu odnt svobody, nehroz-li s ohledem na okolnosti inu, za kter byla odsouzena, a povahu jej osobnosti opakovn spchanho nebo jinho obdobnho zvlzvanho zloinu. (5) Osoba odsouzen k vjimenmu trestu odnt svobody na doivot me bt podmnnproputna a po nejmndvaceti letech vkonu tohoto trestu, nehroz-li s ohledem na okolnosti inu, za kter byla odsouzena, a povahu jej osobnosti opakovn spchanho nebo jinho obdobnho zvlzvanho zloinu.

89 Zkuebn doba a pimen omezen a pimen povinnosti pi podmnnm proputn (1) Pi podmnnm proputn stanov soud zkuebn dobu u odsouzench za pein a na ti roky a u odsouzench za zloin na jeden rok a sedm let; zkuebn doba pon podmnnm proputnm odsouzenho na svobodu. Soud me zrovevyslovit nad pachatelem dohled a souasn uloit, aby ve stanoven sti zkuebn doby, navazujc na potek zkuebn doby, se pachatel zdroval v uren dob ve svm obydl nebo jeho sti. Na vkon dohledu se uije obdobn 49 a 51. (2) Podmnnproputnmu me soud uloit pimen omezen a pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4 smujc k tomu, aby vedl dn ivot; me mu t uloit, aby podle svch sil nahradil kodu nebo odinil nemajetkovou jmu, kterou trestnm inem zpsobil, nebo aby vydal bezdvodn obohacen zskan trestnm


Strnka33/158

inem. Podmnn proputnmu podle 88 odst. 2 soud me uloit, aby se ve zkuebn dob zdroval ve stanovenm asovm obdob ve svm obydl nebo jeho sti, nebo aby vykonal prce ve prospch obc, sttnch nebo jinch obecnprospnch instituc, anebo aby sloil urenou penn stku na pomoc obtem trestn innosti na et soudu. (3) Celkov doba trvn urenho pobytu podmnnproputnho v obydl podle odstavc1 a 2 nesm peshnout jeden rok, a to i v ppadstanoven del zkuebn doby. Vkon prac podle odstavce 2 me bt stanoven ve vme od 50 do 200 hodin. stka na penitou pomoc obtem trestn innosti podle odstavce 2 se stanov ve vme od 2000 Kdo 10000000 K; pi stanoven tto stky pihldne soud tak k osobnm a majetkovm pomrm odsouzenho a vzhledem k tomu me stanovit, e uren stka bude zaplacena v pimench msnch spltkch.

90 Podmnn uputn od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce (1) Po vkonu poloviny trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce me soud podmnn upustit od vkonu jeho zbytku, jestlie odsouzen v dobvkonu trestu zpsobem svho ivota prokzal, e dalho vkonu tohoto trestu nen teba, anebo jestlie soud pijme zruku za dovren npravy odsouzenho. (2) Pi podmnnm uputn od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce soud stanov zkuebn dobu a na pt let, nikoliv vak na dobu krat ne zbytek trestu; zkuebn doba pon prvn moc rozhodnut o tomto uputn.

91 Spolen ustanoven (1) Jestlie podmnnproputn nebo odsouzen, u nho se podmnnupustilo od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce, vedl ve zkuebn dobdn ivot a vyhovl uloenm podmnkm, vyslov soud, e se osvdil; jinak rozhodne, a to poppad ji bhem zkuebn doby, e se zbytek trestu vykon. Vjimen me soud vzhledem k okolnostem ppadu a osob odsouzenho ponechat podmnn proputn nebo podmnn uputn od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce v platnosti, i kdy odsouzen zavdal pinu k rozhodnut o tom, e se zbytek trestu vykon, a a) stanovit nad odsouzenm dosud neuloen dohled, b) pimenprodlouit zkuebn dobu, ne vak o vce ne dvlta, piem nesm pekroit horn hranici zkuebn doby stanoven v 89 odst. 1 nebo 90 odst. 2, nebo c) stanovit dosud neuloen pimen omezen a pimen povinnosti uveden v 48 odst. 4 smujc k tomu, aby vedl dn ivot. (2) Vyslovil-li soud, e se podmnnproputn nebo odsouzen, u nho se podmnn upustilo od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce, osvdil, m se za to, e trest byl vykonn dnem, kdy byl podmnn proputn nebo kdy nabylo prvn moci rozhodnut, e se podmnnupout od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce. (3) U podmnnproputnho nebo u odsouzenho, u nho se podmnnupustilo


Strnka34/158

od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce, se m za to, e trest byl vykonn dnem, kdy dolo k podmnnmu proputn nebo kdy nabylo prvn moci rozhodnut, e se podmnnupust od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce, tak tehdy, neuinil-li soud bez jeho viny do roka od uplynut zkuebn doby rozhodnut podle odstavce 1. (4) Optovn podmnn proputn z vkonu tho trestu je mon po vkonu poloviny zbytku trestu a v ppadech uvedench v 88 odst. 4 po vkonu dvou tetin zbytku trestu. Optovn podmnn proputn z vjimenho trestu odnt svobody na doivot nen mon. (5) Jestlie byla zruka za dovren npravy odsouzenho odvolna tm, kdo ji poskytl, pezkoum soud chovn odsouzenho bhem zkuebn doby, a shled-li, e podmnn proputn nebo podmnn uputn od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce nepln sv posln, rozhodne, e se zbytek trestu vykon; jinak podmnn proputn nebo podmnn uputn od vkonu zbytku trestu zkazu innosti, zkazu pobytu nebo zkazu vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce ponech v platnosti.

Oddl 8 Zapotn vazby a trestu 92

Zapotn vazby a trestu (1) Jestlie se vedlo proti pachateli trestn zen ve vazba dojde v tomto zen k jeho odsouzen, zapot se mu doba strven ve vazbdo uloenho trestu, poppaddo trestu hrnnho nebo souhrnnho, pokud je vzhledem k druhu uloenho trestu zapotn mon. (2) Jestlie byl pachatel soudem nebo jinm orgnem potrestn a dolo k jeho novmu odsouzen pro t skutek, zapot se mu vykonan trest do uloenho trestu, pokud je vzhledem k druhu uloenho trestu zapotn mon. Obdobnpostupuje soud, uloil-li pachateli trest hrnn nebo souhrnn ( 43) nebo spolen trest za pokraovn v trestnm inu ( 45). (3) Nen-li zapotn vazby nebo trestu mon, pihldne soud k tto skutenosti pi stanoven druhu trestu, poppadjeho vmry. (4) Ustanoven odstavc1 a 3 se obdobnuij na zapotn pedbn, vydvac a pedvac vazby vykonan podle zkona o mezinrodn justin spoluprci ve vcech trestnch do trestu uloenho pro t skutek.

93 Zapotn vazby a trestu vykonanch v cizin (1) Jestlie pro t skutek byl pachatel v cizin ve vazb anebo potrestn orgnem cizho sttu nebo mezinrodnm soudnm orgnem, zapot se mu doba strven ve vazb nebo vykonan trest do trestu uloenho soudem esk republiky, pokud je vzhledem k druhu uloenho trestu zapotn mon. Obdobnpostupuje soud, uloil-li pachateli trest hrnn nebo souhrnn ( 43) nebo spolen trest za pokraovn v trestnm inu ( 45). (2) Nen-li zapotn vazby nebo trestu v cizinuloenho (odstavec 1) mon, a to zejmna proto, e v cizin byl vykonn zcela nebo zsti trest takovho druhu, jak trestn zkon nezn, pihldne soud k tto skutenosti pi stanoven druhu trestu,


Strnka35/158

poppadjeho vmry. Oddl 9

Znik vkonu trestu 94

Promlen vkonu trestu (1) Uloen trest nelze vykonat po uplynut promlec doby, jein

a) ticet let, jde-li o odsouzen k vjimenmu trestu, b) dvacet let, jde-li o odsouzen k trestu odnt svobody pevyujcmu deset let, c) deset let, jde-li o odsouzen k trestu odnt svobody nejmnna pt let, d) pt let pi odsouzen k jinmu trestu.

(2) Promlec doba pon prvn moc rozsudku a pi podmnnm odsouzen nebo podmnnm proputn prvn moc rozhodnut, e se trest vykon. (3) Do promlec doby se nezapotv doba, po kterou nebylo mono trest vykonat proto, e se odsouzen zdroval v cizin, vykonval ochrann len stavn nebo zabezpeovac detenci nebo byl na nm vykonvn jin trest odnt svobody. Pokud jde o penit trest, zkaz innosti, zkaz pobytu, zkaz vstupu na sportovn, kulturn a jin spoleensk akce a vyhotn, do promlec doby se nezapotv t doba, po kterou byl na odsouzenm vykonvn trest odnt svobody, a jde-li o trest vyhotn, doba, po kterou byl vkon tohoto trestu peruen. (4) Promlec doba se peruuje,

a) uinil-li soud opaten smujc k vkonu trestu, o jeho promlen jde, nebo b) spchal-li odsouzen v promlec dobtrestn in nov, na kter trestn zkon stanov trest stejn nebo psnj.

(5) Peruenm promlec doby pon nov promlec doba. 95

Vylouen z promlen Vkon trestu uloenho pro trestn iny uveden v 35 se nepromluje.

Dl 3 Ochrann opaten Oddl 1

Obecn zsady pro ukldn ochrannch opaten 96

Zsada pimenosti (1) Ochrann opaten nelze uloit, nen-li pimen povaze a zvanosti pachatelem spchanho inu a nebezpe, kter od pachatele v budoucnu hroz pro zjmy chrnn trestnm zkonem, jako i osobpachatele a jeho pomrm. (2) jma zpsoben uloenm a vykonvanm ochrannm opatenm nesm bt vt, ne je nezbytn k dosaen jeho elu.

97


Strnka36/158

Ukldn ochrannch opaten (1) Ochrann opaten lze ukldat za splnn zkonnch podmnek samostatn i vedle trestu. (2) Vedle trestu obdobn povahy me bt ochrann opaten uloeno jen, jestlie by jeho samostatn uloen nebylo dostaten z hlediska psoben na osobu, kter je ukldno, a ochrany spolenosti. (3) Jsou-li splnny podmnky pro uloen vce ochrannch opaten, lze je uloit vedle sebe, jestlie trestn zkon nestanov nco jinho. Lze-li vak doshnout potebnho psoben na osobu, kter je ukldno, a nleit ochrany spolenosti jen jednm z nich, ulo se jen takov ochrann opaten. (4) Je-li uloeno vce ochrannch opaten vedle sebe, kter nelze vykonvat souasn, stanov soud poad jejich vkonu.

Oddl 2 Ochrann opaten a jejich ukldn 98

Druhy ochrannch opaten (1) Ochrannmi opatenmi jsou ochrann len, zabezpeovac detence, zabrn vci a ochrann vchova. (2) Ukldn ochr

Date post:	07-Nov-2015
Category:	Documents
Upload:	zakony-pro-lidi
View:	241 times
Download:	0 times

40/2009 1.6.2015

Documents