32
***************** 5/1955 *****************
51955
ROČNIacuteK XXXVI ČiacuteSLO 5
VYŠLO V KVĚTNU 1955
Řiacutediacute redakčniacute rada Prof Dr JOSEF M MOHR (vedouciacute red3Jktor) Dr JIŘIacute BOUŠKA (vyacutekonshynyacute redaktor) FRANTIŠEK KADAshyVYacute LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute BOHUMIL MALEČEK Dr OTA
OBŮRKA KAREL STRNAD
Technickaacute redaktorka DRAHOMIacuteRA HROCHOVAacute
N a prvniacute straně obaacutelky
Kopule Oblastniacute liacutedoveacute hvězdaacuterny
v Brně dokončenaacute roku 1953 (Foto
Dr K Raušal)
Na čtvrteacute straně obaacutelky
R efraktor Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Brně s objektivem o průměru 21 cm
a ohniskoveacute daacutelce 245 cm (Foto Dr K Raušal)
IPřiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci Řiacuteše hvězd Praha-Smiacuteshychov Šveacutedskaacute 8 (Astronomickyacute uacutestav university Karlovy) telefon
čiacutes 403-95
Řiacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshy
ně Dotazy objednaacutevky a reklamace tyacutekajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute poštovniacute uacuteřad i poštovniacute doručovatel
Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla j e 1 kažshydeacuteho měsiacutece RUJkopisy a obraacutezky se nevracejiacute za odbornou spraacutevnost odshypoviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho vyacutetisku Kčs 240 Uacutečet St spoř Praha
č 731559
OBSAH
K Strnad Deset let lidovyacutech hrvězdaacuteren - F Kadavyacute Amashyteacuterskaacute astronomie po revoluci 1945 - V Vanyacutesek Deset let československeacute astronomie -Co noveacuteho v astronomii - Z li shydovyacutech hvězdaacuteren a astronoshymickyacutech kroužků - Noveacute knishyhy a pUlblikace - Uacutekazy na
oblaze v červnu
cOnEPgtKAHYlE
K CTpHa n necHTb ner Haponshy
HhlX o6cepBaTopHA B YexocnOBashy
IHH - ltP KanaBbl nlO6ťlTenbshy
CK3H a CTpOHOMHH B Yexoc10Ba shy
KHH nocne peBOJ1IOIl11H 1945 fO1a
- B BaHblceK neCHTb TeT
4exocnoB3UKoA aCTpOHoMHH
YTO HOBoro B 3CTpOHOMHH - Yl 3
Ha P0DHb]X 06cepBaropHA Fl 3crpOshy
HOMH4eCKHX Kp y)j]ltOB - H OBbIeuro
KI-lHrH Fl n y6JTHK3UHH - 5IB TNfHH
H3 He6e B HlOHe
CONTENTS
K Strnad Ten Years of P o shypular Observatories in Czechoshyslovakia - F Kadavyacute Amashyteur Astronomy in Czechosloshyvakia aiter the Revolution in the Year 1945 - V Vanyacutesek Ten Years of Czechoslovak Astronomy - N ews in Astroshynomy - From Popular Observashytories and Astronomical Clubs - New Books - Phenomena
in June
DESET LET
BUDOVAacuteNIacute LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN
KAREL STRNAD
Maacuteme-li dělat stTučnou bilanci činnosti amateacuterskeacute astronomie za uplynulyacutech deset let musiacuteme se vraacutetit do doby prvniacute republiky abyshychom si leacutepe uvědomili jakyacute skok jsme na tOlIto poli osvětoveacute činnosti udělali a to zvlaacuteště za posledniacutech několik roků
Naacuteš lid se již Zla prvniacute republiky zaJiacutemalo poznaacutevaacuteniacute všech jevů ve vesmiacuteru a dychtil po jejich spraacutevneacutem vysvětleniacute neboť jasně ciacutetil že snaha tehdejšiacutech vlaacutednouciacutech kruhů je udržovat nejširšiacute vrstvy přeshydevšiacutem pracujiacuteciacutech v nevědomosti a pověraacutech
Bylo však maacutelo z řad těchto zaacutejemců kdož se mohli vymanit z exisshytenčniacutech starostiacute a věnovat se zjišťovaacuteniacute pravdy o vyacutevoji vesmiacuteru vzniku a vyacutevoji našiacute Země a hlavně bylo maacutelo těch kdožmě1i nebo si mohli zajistit prostředky k zakoupeniacute potřebnyacutech astronomickyacutech přiacutestrojů pro svoji amateacuterskou praacuteci kterou samozřeJmě veřejneacute instituce nijak nepodporovaly Takeacute činnost vědeckyacutech pracovniacuteků a vědeckyacute-ch uacutestavů byla znaoně omezena protože byla snaha aby věshydeckeacute poznatky zvlaacuteště z oboru astronomie zůsrtaacutevaly majetkem pouze maleacuteho počtu lidiacute - vědeckyacutech pracovniacute-ků aby nebyl podlomen vliv ciacuterkevniacutech a vlaacutednouciacutech kruhů Ciacuterkevniacute kruhy vytvořily svoji vlastniacute theť)rii o vyacutevoji vesmiacuteru vzniku middota vyacutevoji Země a člověka taikovou theorii kteraacute lidi naplňovala uacutezkostlivou baacutezniacute z neznaacutema a tak se snažily udržovat svůi vlaacutednouciacute vliv Snažily se zahalit astronomii do mystiky la viacutece podporovaly astrologii kteraacute jim pomaacutehala udržovat lid v područiacute
Proto takeacute musiacuteme ocenit praacuteci některyacutech pokrokovyacute-ch praeovniacuteků sdruženyacutech v Čs astronomickeacute společnosti kteřiacute již za prvniacute r81Publiky i za těchto nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek shromažďovali kolem sebe ty kteři ciacutetili že byli tehdejšiacutemi vlaacutednouciacutemi kTUhy podvaacuteděni
V době okupace se situace v amateacuterskeacute astronomii v důsledku perseshykuce ještě daacutele velmi zhoršila Teprve po slavneacutem viacutetězstviacute Sovětskeacute armaacutedya jejiacutem osvobozeniacute našiacute vlasti nastal radostnyacute obrat
V roce 1945 převzal naacuteš lidově demokratickyacute staacutet veškerou peacuteči o kulturniacute potřeby obyvatelstva a zaiistil potřebneacute finančniacute prostředshyky protože naše cesta k socialismu potřebuje člověka uvědoměleacuteho radostneacuteho oproštěneacuteho od všech nevědeckyacutech naacutezorů pověr a strashychu z neznaacutema A teprve po roce 1945 se plně rozvinula činnost vědecshykyacutech pracovniacuteků a současně S tiacutem došlo taikeacute k nebyacutevaleacutemu rozvoji amateacuterskeacute činnosti našeho pracujiacuteciacuteho lidu nla uacuteseciacutech různyacutech vědshyniacutech oborů sdružujiacuteciacutech se v zaacutejmovyacutech kroužciacutech v zaacutevodniacutech klubech revolučniacuteho odboroveacuteho hnutiacute domech osvěty osvětovyacutech besedaacutech a na školaacutech jak ve městech tak i na vesniciacutech Tak byla
97
daacutena v~em pracujiacuteciacutem možnOst aby se po sveacutem zaměstnaacuteniacute mohli plně věnovat svyacutem zaacutejmům v různyacutech oborech na pHklad hudbě divadelshynictviacute zpěvu vyacutezkumshynictviacute přiacuterodniacutem vědaacutem a pod Naši pracujiacuteciacute majiacute na to aby se mohli věnovat po sveacutem hlavniacutem zaměstnaacuteniacute dalshyšiacutemu sebevzdělaacuteniacute nejen čas ale i finančniacute proshystředky a plnou pomoc našiacute vlaacutedy o čemž měli za minuleacute republiky poushyze možnost sniacutet Mimořaacutednyacute počet mužů
iren se zajiacutemaacute o astroshynomii a věnuje jiacute značshynou čaacutest sveacuteho volneacuteho
Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni -času Až do roku 1951 pomaacutehala v rozvoji činshy
nosti astronomů amateacuterů podle svyacutech možnostiacute Čs astronomickaacute sposhylečnost Za podpory uacutestředniacutech uacuteřadů hlavně kolem Edovyacutech hvězshydaacuteren
V roce 1951 se ujalo přiacutemeacuteho řiacutezeniacute amateacuterskeacute činnosti a vyacutestavby Hc0vyacutech hvězdaacuteren byacutev ministerstvo informaciacute a osvěty ve spolupraacuteci s Os astronomicJkou svolečnostiacute Při teacuteto přiacuteležitOsti nutno řici že Čs astronomickaacute společnost jruko rprů1kopnfk amateacuterskeacute činnosti vykonala za dobu sveacuteho trvaacuteniacute zaacuteslužnyacute kus praacutece
V r 1951 byly již ustavovaacuteny za přiacutemeacute pomoci a podpory min~stershystva astronomickeacute Ikroužky v zaacutevodniacutech klubech ([evolučniacuteho odboroshyveacutehO hnuti při osvětovyacute-ch besedaacutech a později při domech Osvěty a na školaacutech
Aby byla činnost astronomů amateacuterů i po straacutence odborneacute spraacutevně zaměřena a projednaacuteny uacutekoly osvětoveacute činnosti svola10 ministerstvo v prosinci 1952 I konferenci zaacutestuipců lidovyacutech hvězdaacuteren astronoshymickyacutech kroužků a vědeckyacutech prarcovniacutelků z celeacute rerpubliiky na ktereacute byl položen zaacuteklad ke Spolupraacuteci amateacuterů s odborniacuteky kteraacute se od teacute doby staacutele r ozviacutejiacute IR prohlubuje A můžeme řiacuteci že dnes je to již samoshyzřejmaacute a radostnaacute -spolupraacutece kteraacute přinaacutešiacute velkyacute prospěch amateacuterům j vědecUryacutem pracovniacutekům A tak to maacute byacutet Je třeba ruby ve všech vědniacutech oborech vytvaacuteřeli odborniacuteci s amateacutery pracovniacute kolektivy
Od teacuteto prvniacute konference prodělaacutevaacute již naše amateacuterskaacute astronomie
98
bouřlivyacute rozvoj Počiacutenashyje rokem 1953 jsou již takeacute pravidelně vydaacutevaacuteshyny směrnice pro činnost astronomi~kyacutech kroužků v jednotlivyacutech čtvrtleshytich
V roce 1953 a 1954 uspořaacutedalo ministerstvo
kultury pro vedouciacute astronomickyacutech kroužshy
ků vždy dva tyacutedenniacute inshyternaacutetniacute kursy ktereacute se těšily mimořaacutedneacutemu zaacuteshyjmu a Iktereacute jsou amashyteacuterům značnou Pomociacute v jejich praacuteci Ministershystvo daacutele zajišťuje pro kroužky vhodnou astroshynomickou literaturu a naacutezorneacute pomuacutecky kte- Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Prostějověryacutemi doplňuje jejich s r eflBktorem oprů1něru 33 cm
knihovny V roce 1953 bylminisshy
terstvem kultury vydaacuten statut pro lidoveacute hvě~daacuterny podle ktereacuteho se lidoveacute hvězdaacuterny děliacute do třiacute gkupin (typů) podle jejich velikosti a rozshysahu činnosti a to
a) lidoveacute hvě~daacuterny I typu (pozorovatelny) - s působnostiacute v miacutestshyniacutem obvodu
lb) lidoveacute hvězdaacuterny II typu (obvodniacute) - s působnostiacute v jednom nebo i vice obvodech oIDresniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru
c) lidoveacute hvězdaacuterny III typu (oblastniacute) - s pŮtsobnostiacute v jednom nebo viacutece obvodech kra5skyacutech naacuterodniacutech vyacuteborů podle jejich rozshymiacutestěniacute
Podle statutu se staly lidoveacute hvězdaacuterny vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeshyniacutemi naacuterodniacutech vyacuteborů čiacutemž se jilm dostalo pevneacute hospodaacuteřskeacute zaacuteshykladny Současně jim však byly daacuteny velkeacute uacutekoly ktereacute sou zaměshyřeny ke zvyacutešeniacute kulturniacute uacuterovně k vyššiacutemu vzdělaacuteniacute lidu šiacuteřeniacutem věshydeck-yacutech poznatků z oboru astronomiešiacuteřeniacutem vědeckeacuteho světoveacuteho naacutezoru
ObLastniacute lidoveacute hvězdaacuterny pod vedeniacutem krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů řiacutediacute amateacuterskou praacuteci v raacutemci sveacute ohlasti a koordinu5iacute osvětovou činnost s ostatniacutemi osvětovyacutemJ zařiacutezeniacutemi a činnost odbornou s ohleshydem na potřeby observatořiacute Čs akademie věd a 8Jstronomickyacutech uacutestavů vysokyacutech škol
V prosinci 1954 svolalo ministerstvo kultury již třetiacute konferenci
99
amateacuterskyacutech a vědeckyacutech pracovniacuteků v oboru astronomie z celeacute reshypubliky kterou můžeme hodnotit za nejvyacuteznamnějšiacute a kde bylo praacuteshyvem konstatovaacuteno že amateacuteři s odborniacuteky tvořiacute již dnes u naacutes jednu astronomickou rodinu A tato spolupraacutece takeacute iiž přinaacutešiacute sveacute ovoce Nejen na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i j1nde v městech i na vesnidch je za jasnyacutech večerů la nociacute velmi rušno u dalekohledů postavenyacutech na volnyacutech prostranstviacutech Je velmi rušno všude tam kam zasahuie činnost našich nadšenyacutech a ohětavyacutech astronomů amateacuterů členů astronomickyacutech kroužků kteři po pečliveacute přiacutepravě studiem astronoshymickeacute literatury a instruktližiacutech odborniacuteků konajiacute veřejneacute předshynaacutešky besedy li dalekohledu se současnyacutem pozorovaacuteniacutem vesmiacuternyacutech objektů večery otaacutezek a odpovědiacute pořaacutedajiacute astronomickeacute vyacutestavky a pod kde všude seznamujiacute uacutečastniacuteky z řad občanstva s vědeckyacutemi poznatky z oboru astronomie seznamujiacute s pravdou o vyacutevoji vesmiacuteru
Naši astronomoveacute amateacuteři však majiacute takeacute sveacute potiacuteže starosti a přeshykaacutežky ve sveacute praacuteci Hlavniacute překaacutežka kterou musiacute překonaacutevat shya musiacuteme po pravdě řiacuteci že tak činiacute sezlliačnyacutem uacutespěchem - je nedoshystatek astronomickyacutech dalekohledů ktereacute si sveacutepomociacute zhotovujiacute Alespoň kdyby měli vice optiky kterou si přes veškerou snahu sami zhotovit nemohou Doufaacuteme však že i tato překaacutežka bude brzy odstrashyněna a že budou k disposici i dalšiacute nutneacute astronomickeacute přiacutestroje pro jejich praacuteci Za svoji zaacuteslužnou a obětavou činnost si zasloužiacute nejen upřiacutemneacute diacuteky ale ještě viacutece pozornosti a peacuteče
Velkyacute pOlkrok jsme takeacute učinili v tom že již maacuteme na lidovyacutech hvězshydaacuternaacutech II a III typu staacuteleacute pracovniacuteky kteřiacute organisujiacute plaacutenovitou činnost jak lidovyacutech hvězdaacuteren tak i činnost astronomkkyacutech kroužků ve svyacutech obvodech a oblastech pořaacutedajiacute pro ně různeacute kursy a poshymaacutehajiacute zaklaacutedat dalšiacute kroužky
V astronomickyacutech krouždch maacuteme již řadu vyspělyacutech členů kteřiacute jako zkušeniacute lektoři jSQu členy lektorskyacutech sborů domů osvěty a Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Mezi nimi ie i řada žen z nichž některeacute jseu takeacute vedouciacutemi astronomickyacutech kroužků a velmi dobře se osvědčujiacute
Dnes maacuteme již v provozu 6 oblastniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren III typu a to v Praze Českyacutech
Budějoviciacutech Plzni Hradci Kraacuteloveacute Brně a Olomouci ktereacute jsou vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů ~
6 obvodniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren II typu a to v Rokycanech Proshystějově Vsetiacuteně Valašskeacutem Meziřiacutečiacute (kteraacute se vyacutestavnostiacute vyrovnaacute III typu) v Noveacutem Jičiacuteně a Humenneacutemktereacute jsou kulturně osvětoshyvyacutemi zařiacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech okresnkh naacuterodniacutech vyacuteborů
12 lidovyacutech hvězdaacuteren I typu (pozorovatelen) a to v Červenyacutech Pečkaacutech Taacuteboře Mutěniacuteně Lounech Dvoře Kraacuteloveacute n L Prostějově Gottwaldově Hodoniacuteně Třinci Přiacuteboru Ostravě a Prešově ktereacute jsou
100
kulturně osvětovyacutemi zarlshy~niacutemi městskyacutech a miacutestshyniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru neshybo domů osvěty osvětovyacutech
besed astronomickyacutech kroužků zaacutevodnfch klubů a škol
Daacutele jsou ve stavbě lidoshyveacute hvězdaacuterny v Ďaacuteblidch Nymburku Šumperku a dalšiacute se připravujiacute
V roce 1945 jsme měli lishydovou hvězdaacuternu v Praze Českyacutech Budějoviciacutech
Plzni a pozorova teln u na budově v Taacuteboře To znashymenaacute že od roku 1945 bylo u naacutes vybudovaacuteno a daacuteno do provozu 20 lidovyacutech hvězdaacuteren ruznyacutech tYlPŮ eia finančniacute podpory z veřejshynyacutech prostředků
Největšiacute zaacutesluhu na vyshy Naacutevštěvniacuteci brněnskeacute lidoveacute hvězdaacuterny budovaacuteniacute všech těchto lidoshy u 600m reflektoru Astronomickeacuteho uacutestwvu
Ma)8arykovy wniversityvyacutech hvězdaacuteren majiacute naši astronomoveacute amateacuteři sami kteřiacute brigaacutednicky odpracovali velkyacute počet pracovniacutech hodin Lidoveacute hvězdaacuterny 1 typu jsou skoro vesměs postaveny brigaacutednicky
Jistěže můžeme vřele poděkovat našim astronomům amateacuterům za jejich obětavou a zaacuteslužnou praacuteci ve vyacutestavbě lidovYacutech hvězdaacuteren ale hlavně za jejich dobrou osvětovouoinnost a přaacutet jim mnoho dalšiacutech uacutespěchů Věřiacuteme že ještě viacutece Tozšiacuteřiacute aJktivy spolupraeovniacuteků že proshyhloubiacute sveacute znalosti v oboru astronomie a rozšiacuteřiacute svou osvětovou činshynost předevšiacutem do vesnic v koordinaci s plaacuteny činnosti domů osvěty a osvětovyacutech besed
Naše vědeckeacute uacutestavy si již svyacutemi ~racemi zajistily sveacute dobreacute jmeacuteno v celeacutem světě a takeacute dobraacute praacutece a organisace lidovyacutech hvězdaacuteren a celeacute amateacuterskeacute činnosti si raziacute cestu za hranice o čemž svědčiacute posudek astronomů ze SSSR a takeacute z NDR kteřiacute se netajili tiacutem že v oboru teacuteto činnosti maacuteme prvenstviacute Jistě že obě sloŽky budou pracovat tak fu jejich vyacutesledky budou šiacuteřit slaacutevu našiacute astronomie ale hlavně že šiacuteřeniacutem vědeckyacutech poznatků z oboru astronomie zvyacutešiacute kulturniacute uacuteroveň a vzdělaacuteniacute našeho lidu kteryacute zbaven všech pověr a strachu z neznaacutema půjde směle a hrdě za splněniacutem dalšfch velkyacutech uacutekolů
101
AMATEacuteRSKAacute ASTRONOMIE PO REVOLUCI 1945
FRANTISEK KADAV~
Českoslovenslkaacute amateacuterskaacute iastronomie prodělala za uplynulyacutech 10 let pozoruhodnyacute vyacutevoj Po revoluci 1945 je to živelnyacute zaacutejem iedshynotlivců kteryacute [přivaacutediacute do řad pozorovatelů sekciacute velikyacute počet zaacuteshyjemců Neobyčejně se rozrůstaacute počet pozorovatelů meteoru v roce 1945 hylo 77 powrovatelů v roce 1946 iiž 93 a v roce 1947 dokonce 120 Jednotliviacute nadšenci ziacute~kaacutevajiacute k pozorovaacuteniacute sveacute přaacutetele nebo členy rodiny a tak vzrůstaacute nejen počet stanic ale hlavně počet pOlZorovatelů A tak již v roce 1947 dosahuje počet 11 naacutes pOzorovanyacuteoh meteorů 200 000 Tak bylo lZiacuteskaacutemo velikeacute množstviacute materiaacutelu kteryacute povzbuzuje zaacutejem našich mladyacutech vědec1kyacutech pracovniacuteků a umožňuje řadu vědecshykyacutech pojeunaacuteni Množiacute se Praacutece statistickeacute rostou však i vyacutesledky theoretickeacute - Je ovšem pravdaže na některyacutech staniciacutech bylo ziacuteskaacuteno i množstviacute pozorovaacuteniacute kteraacute nebylo mOžno dobře zpracovat U některyacutech chyběly uacutedaje o oblačnosti jinde chyběly uacutedaje o mezneacute hvězdneacute velikosti jinde přiacutep uacutedaje o čisteacute pozorovaciacute době jednotlivyacutech pozorovatelů To někdy vedlo i k podceňovaacuteniacute spolupraacutece amateacuterů Avšak i taJkovaacute pozorovaacuteniacute kteraacute se nedala plně využiacutet statisticky přinesla užitek Rostl počet lidiacute informovanyacutech o vyacuteznamu pozorovaacuteniacute meteorů a rposhyzorovacich methodaacutech rostl olkrllh lidiacute kteřiacute vědiacute co llleteory isou Jak i to maacute svůj vyacuteznam vidiacuteme nejleacutepe z toho že tito pozorovateleacute ([noshyhou přispět k vysvětlovaacuteniacute přeletu velikyacutech meteoru ktereacute byly mezi lidem Označovaacuteny za jakeacutesi leacutetajiacuteciacute taliacuteře (meteory z řiacutejna a listoshypadu 1954)
Stejně se rrozmstal rpočet pozorovatelů i ve slunečniacute sekci a dosaacutehl v prvyacutech letech po vaacutelce až 30 členů Někteřiacute však odpadli Ise vzrůstashyjiacuteciacutem počtem skvrm v letech 1946 a 1947 Maximum v roce 1947 bylo velmi vysokeacute některeacute skupiny skvrn nesmiacuterně rozsaacutehleacute a členiteacute takže pozorovaacuteniacute vyžadovalo značneacuteho cviJku a vytrvalosti V dalšiacute praacuteci se projevil i horečnyacute tep revolučniacuteho života rrepubilky Časteacute přemisťovaacuteniacute pracovnIacuteků velikeacute pracovniacute vypětiacute a časoveacute zanepraacutezdshyněniacute se projevilo nejen li členů tSekce slunečniacute ale i v selkciacutech jinyacutech Nfuloziacute byli povolaacuteni na odpovědnaacutemiacutesta ve vyacuterabě jiniacute ve vyacutezkumu či v kultuře Někteřiacute se i pak snažili pozorovat K dalekohledu se však dostali někdy jen dvaikraacutet až třikraacutet měsiacutečně ISami pak uzmilli že tato po~orovaacuteniacute majiacute jen pro ně cenu orientačniacute kteraacute pro statistiku slushynečniacute činnosti však nemohou byacutet použita Pozdějšiacute hlubokeacute minimum slunečniacute činnosti kdy po celeacute tyacutedny ba i měsiacutece skvrny na Slunci nebyly ovšem noveacute zaacutejemce nepřivaacutehilo
Sekce pozorovatelů proměnnyacutech hvězd zahaacutejila Tovněž ihned po
102
vaacutelce činnost velmi energicky Na Lidoveacute hvězdaacutevně v Prraze i v jinyacutech centrech byly zahaacutejeny kursy rpozorovivniacute proměnnyacutech hvězd na kteshyryacutech rpřednaacutešeli amateacuterštiacute i odborniacute pracovniacuteci Byl všaJk IZLskaacuten jen malyacute počet zaacutejemců o tento obor pro začaacutetečnj)kycelkem nezajiacutemavyacute ale nesmiacuterně vyacuteznamnyacute pro studium vyacutevoje hvězd Sekce vYikazovalia v prvyacuteeh povaacutelečnyacutemiddotch leteoh 10 až 15 po~orovatelů což nebYl nijak stav uspolkojivyacute kteryacute se však později ještě zhoršil Stejně klesal poshystupně i rpDčet pozorovatelů meteorů a ISlunce NOiViacute členoveacute se věnoshyvali spiacuteše ~ajfmavějšiacute fotogriafii lJowrovaacuteniacute Mmiddotěsiacutece a planet Me i tam zůstaacutevali namnoze na povrchu a nezaměřili lsvoji fPrraacuteci na uacuteseky a probleacutemy na ktereacute uk8Jzovali zkušeniacute POzorovateleacute a vědečtiacute piashycoVil1iacuted Postupně pak nastaacutevaacute v našiacute amateacuterskeacute astronomii přerod Vědečtiacute
pracovniacuteci svolaacutevajiacute Ikonference z oborů fysiky Slunce meteorů a steshylaacuterniacute astronomie Vo1ajiacute ke spollupraacuteci amateacutery ale chtějiacute jejich praacuteci usměrnit na uacuteseky kde teacuteto spolurprivce je nejvfce třeha a kde může přineacutest největšiacute prospěch Chtějiacute ovšem ď jejich praacuteci prohloubit a zdokonalit Ministerstvo kultury se ujiacutemaacute organisace vyacutestavby a praacutece l1dovyacutech hvězdaacuteren a astronomiekyacutech kroužků Svolaacutevaacute koncem roku 1952 prvou celostaacutetniacute konferenci tpraeovniacuteků v astronomii ~tereacute se zuacutečastniacute vedle zaacutestUlpCů astronomickyacutech lillou~ků a lidovyacutech hvězdaacuteren i vědečtiacute rpracovniacuteci Radiacute se tu společně o sfPolupraacuteci middota organisaci amateacuterrstkeacute praacutece Na dallšiacuteeh Ikonferenefch 1953 a 1954 jsou zvaacuteženy zkušenosti a prodiskutovaacuteny vyacutesledky i nedostatky Praacutece A tak se přechaacuteziacute od živelneacuteho zaacutejmu k orgnmisovameacutemu naacuteboru od všeobecneacute zaacuteliby přechaacutezejiacute jednotlivci k specialisaci od neacuteIacutehodnyacuteeh kroužků amashyteacuterskyacutech pozorovatelů Ise přechaacuteziacute k Organisovaneacutemu pozorovaacuteniacute v astronomickyacutech kroužcIacuteoh a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ktereacute vyruacutesshytajiacute v poslednIacute1ch letech velmi živyacutem tempem
A již se takeacute jeviacute prveacute vyacuteg[edky - organisovaneacute pOzorovaacuteniacute Slunee Pozorovaciacute stanice jsou postupně rozmisťovruny po celeacute oblasti repushybliky Tak bude zachycen na našem uacutezemiacute každodenniacute stav slunečniacute činnosti Již dnes při ještě neuacuterp1neacute siacuteti Ise to dařiacute Powrovateleacute se již takeacute většinou nespokojiacute [pouhyacutem počiacutetaacuteniacutem skupin a skVTn na Slunei ale pomociacute projekce skvrny Izakreslujiacute sledujiacute nejen Ipočet Slkupin v jednotlivyacutech otočkaacutech S(lunce ale i jeiich velikosti ia vyacutevoj Mnoziacute majiacute již pěkneacute vyacutesledky fotografickeacute (Plzeň Kroměřiacutež Prešov) jiniacute zařiacutezeniacute k fotografoiVaacuteniacute Slunce připravujiacute Dr K Otavs1kyacute maacute již pozoruhodneacute vyacutesledky při fotografovaacuteniacute protuberanciacute je prozatiacutem průkopniacutekem ale bude miacutet jistě brzy naacutesledovniacuteky i na lidovyacutech hvězdaacuteTnaacutech
Takeacute rpozovovaacuteniacute lrlleteorů se zpřesňuje a prohlubuje POIzorovaeiacute stanice - middota v posledniacute době to jsou zejmeacutena stanice moravskeacute (Brno Třebič Prostějov i jineacute) - věnujiacute lpozorovaacuteniacute velikou Peacuteči Vyacutes[edky po~oilovaacuteniacute některeacute stanice lZpracujiacutečiacutemž usnadniacute praacuteci našim odborshy
103
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
ROČNIacuteK XXXVI ČiacuteSLO 5
VYŠLO V KVĚTNU 1955
Řiacutediacute redakčniacute rada Prof Dr JOSEF M MOHR (vedouciacute red3Jktor) Dr JIŘIacute BOUŠKA (vyacutekonshynyacute redaktor) FRANTIŠEK KADAshyVYacute LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute BOHUMIL MALEČEK Dr OTA
OBŮRKA KAREL STRNAD
Technickaacute redaktorka DRAHOMIacuteRA HROCHOVAacute
N a prvniacute straně obaacutelky
Kopule Oblastniacute liacutedoveacute hvězdaacuterny
v Brně dokončenaacute roku 1953 (Foto
Dr K Raušal)
Na čtvrteacute straně obaacutelky
R efraktor Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Brně s objektivem o průměru 21 cm
a ohniskoveacute daacutelce 245 cm (Foto Dr K Raušal)
IPřiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci Řiacuteše hvězd Praha-Smiacuteshychov Šveacutedskaacute 8 (Astronomickyacute uacutestav university Karlovy) telefon
čiacutes 403-95
Řiacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshy
ně Dotazy objednaacutevky a reklamace tyacutekajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute poštovniacute uacuteřad i poštovniacute doručovatel
Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla j e 1 kažshydeacuteho měsiacutece RUJkopisy a obraacutezky se nevracejiacute za odbornou spraacutevnost odshypoviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho vyacutetisku Kčs 240 Uacutečet St spoř Praha
č 731559
OBSAH
K Strnad Deset let lidovyacutech hrvězdaacuteren - F Kadavyacute Amashyteacuterskaacute astronomie po revoluci 1945 - V Vanyacutesek Deset let československeacute astronomie -Co noveacuteho v astronomii - Z li shydovyacutech hvězdaacuteren a astronoshymickyacutech kroužků - Noveacute knishyhy a pUlblikace - Uacutekazy na
oblaze v červnu
cOnEPgtKAHYlE
K CTpHa n necHTb ner Haponshy
HhlX o6cepBaTopHA B YexocnOBashy
IHH - ltP KanaBbl nlO6ťlTenbshy
CK3H a CTpOHOMHH B Yexoc10Ba shy
KHH nocne peBOJ1IOIl11H 1945 fO1a
- B BaHblceK neCHTb TeT
4exocnoB3UKoA aCTpOHoMHH
YTO HOBoro B 3CTpOHOMHH - Yl 3
Ha P0DHb]X 06cepBaropHA Fl 3crpOshy
HOMH4eCKHX Kp y)j]ltOB - H OBbIeuro
KI-lHrH Fl n y6JTHK3UHH - 5IB TNfHH
H3 He6e B HlOHe
CONTENTS
K Strnad Ten Years of P o shypular Observatories in Czechoshyslovakia - F Kadavyacute Amashyteur Astronomy in Czechosloshyvakia aiter the Revolution in the Year 1945 - V Vanyacutesek Ten Years of Czechoslovak Astronomy - N ews in Astroshynomy - From Popular Observashytories and Astronomical Clubs - New Books - Phenomena
in June
DESET LET
BUDOVAacuteNIacute LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN
KAREL STRNAD
Maacuteme-li dělat stTučnou bilanci činnosti amateacuterskeacute astronomie za uplynulyacutech deset let musiacuteme se vraacutetit do doby prvniacute republiky abyshychom si leacutepe uvědomili jakyacute skok jsme na tOlIto poli osvětoveacute činnosti udělali a to zvlaacuteště za posledniacutech několik roků
Naacuteš lid se již Zla prvniacute republiky zaJiacutemalo poznaacutevaacuteniacute všech jevů ve vesmiacuteru a dychtil po jejich spraacutevneacutem vysvětleniacute neboť jasně ciacutetil že snaha tehdejšiacutech vlaacutednouciacutech kruhů je udržovat nejširšiacute vrstvy přeshydevšiacutem pracujiacuteciacutech v nevědomosti a pověraacutech
Bylo však maacutelo z řad těchto zaacutejemců kdož se mohli vymanit z exisshytenčniacutech starostiacute a věnovat se zjišťovaacuteniacute pravdy o vyacutevoji vesmiacuteru vzniku a vyacutevoji našiacute Země a hlavně bylo maacutelo těch kdožmě1i nebo si mohli zajistit prostředky k zakoupeniacute potřebnyacutech astronomickyacutech přiacutestrojů pro svoji amateacuterskou praacuteci kterou samozřeJmě veřejneacute instituce nijak nepodporovaly Takeacute činnost vědeckyacutech pracovniacuteků a vědeckyacute-ch uacutestavů byla znaoně omezena protože byla snaha aby věshydeckeacute poznatky zvlaacuteště z oboru astronomie zůsrtaacutevaly majetkem pouze maleacuteho počtu lidiacute - vědeckyacutech pracovniacute-ků aby nebyl podlomen vliv ciacuterkevniacutech a vlaacutednouciacutech kruhů Ciacuterkevniacute kruhy vytvořily svoji vlastniacute theť)rii o vyacutevoji vesmiacuteru vzniku middota vyacutevoji Země a člověka taikovou theorii kteraacute lidi naplňovala uacutezkostlivou baacutezniacute z neznaacutema a tak se snažily udržovat svůi vlaacutednouciacute vliv Snažily se zahalit astronomii do mystiky la viacutece podporovaly astrologii kteraacute jim pomaacutehala udržovat lid v područiacute
Proto takeacute musiacuteme ocenit praacuteci některyacutech pokrokovyacute-ch praeovniacuteků sdruženyacutech v Čs astronomickeacute společnosti kteřiacute již za prvniacute r81Publiky i za těchto nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek shromažďovali kolem sebe ty kteři ciacutetili že byli tehdejšiacutemi vlaacutednouciacutemi kTUhy podvaacuteděni
V době okupace se situace v amateacuterskeacute astronomii v důsledku perseshykuce ještě daacutele velmi zhoršila Teprve po slavneacutem viacutetězstviacute Sovětskeacute armaacutedya jejiacutem osvobozeniacute našiacute vlasti nastal radostnyacute obrat
V roce 1945 převzal naacuteš lidově demokratickyacute staacutet veškerou peacuteči o kulturniacute potřeby obyvatelstva a zaiistil potřebneacute finančniacute prostředshyky protože naše cesta k socialismu potřebuje člověka uvědoměleacuteho radostneacuteho oproštěneacuteho od všech nevědeckyacutech naacutezorů pověr a strashychu z neznaacutema A teprve po roce 1945 se plně rozvinula činnost vědecshykyacutech pracovniacuteků a současně S tiacutem došlo taikeacute k nebyacutevaleacutemu rozvoji amateacuterskeacute činnosti našeho pracujiacuteciacuteho lidu nla uacuteseciacutech různyacutech vědshyniacutech oborů sdružujiacuteciacutech se v zaacutejmovyacutech kroužciacutech v zaacutevodniacutech klubech revolučniacuteho odboroveacuteho hnutiacute domech osvěty osvětovyacutech besedaacutech a na školaacutech jak ve městech tak i na vesniciacutech Tak byla
97
daacutena v~em pracujiacuteciacutem možnOst aby se po sveacutem zaměstnaacuteniacute mohli plně věnovat svyacutem zaacutejmům v různyacutech oborech na pHklad hudbě divadelshynictviacute zpěvu vyacutezkumshynictviacute přiacuterodniacutem vědaacutem a pod Naši pracujiacuteciacute majiacute na to aby se mohli věnovat po sveacutem hlavniacutem zaměstnaacuteniacute dalshyšiacutemu sebevzdělaacuteniacute nejen čas ale i finančniacute proshystředky a plnou pomoc našiacute vlaacutedy o čemž měli za minuleacute republiky poushyze možnost sniacutet Mimořaacutednyacute počet mužů
iren se zajiacutemaacute o astroshynomii a věnuje jiacute značshynou čaacutest sveacuteho volneacuteho
Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni -času Až do roku 1951 pomaacutehala v rozvoji činshy
nosti astronomů amateacuterů podle svyacutech možnostiacute Čs astronomickaacute sposhylečnost Za podpory uacutestředniacutech uacuteřadů hlavně kolem Edovyacutech hvězshydaacuteren
V roce 1951 se ujalo přiacutemeacuteho řiacutezeniacute amateacuterskeacute činnosti a vyacutestavby Hc0vyacutech hvězdaacuteren byacutev ministerstvo informaciacute a osvěty ve spolupraacuteci s Os astronomicJkou svolečnostiacute Při teacuteto přiacuteležitOsti nutno řici že Čs astronomickaacute společnost jruko rprů1kopnfk amateacuterskeacute činnosti vykonala za dobu sveacuteho trvaacuteniacute zaacuteslužnyacute kus praacutece
V r 1951 byly již ustavovaacuteny za přiacutemeacute pomoci a podpory min~stershystva astronomickeacute Ikroužky v zaacutevodniacutech klubech ([evolučniacuteho odboroshyveacutehO hnuti při osvětovyacute-ch besedaacutech a později při domech Osvěty a na školaacutech
Aby byla činnost astronomů amateacuterů i po straacutence odborneacute spraacutevně zaměřena a projednaacuteny uacutekoly osvětoveacute činnosti svola10 ministerstvo v prosinci 1952 I konferenci zaacutestuipců lidovyacutech hvězdaacuteren astronoshymickyacutech kroužků a vědeckyacutech prarcovniacutelků z celeacute rerpubliiky na ktereacute byl položen zaacuteklad ke Spolupraacuteci amateacuterů s odborniacuteky kteraacute se od teacute doby staacutele r ozviacutejiacute IR prohlubuje A můžeme řiacuteci že dnes je to již samoshyzřejmaacute a radostnaacute -spolupraacutece kteraacute přinaacutešiacute velkyacute prospěch amateacuterům j vědecUryacutem pracovniacutekům A tak to maacute byacutet Je třeba ruby ve všech vědniacutech oborech vytvaacuteřeli odborniacuteci s amateacutery pracovniacute kolektivy
Od teacuteto prvniacute konference prodělaacutevaacute již naše amateacuterskaacute astronomie
98
bouřlivyacute rozvoj Počiacutenashyje rokem 1953 jsou již takeacute pravidelně vydaacutevaacuteshyny směrnice pro činnost astronomi~kyacutech kroužků v jednotlivyacutech čtvrtleshytich
V roce 1953 a 1954 uspořaacutedalo ministerstvo
kultury pro vedouciacute astronomickyacutech kroužshy
ků vždy dva tyacutedenniacute inshyternaacutetniacute kursy ktereacute se těšily mimořaacutedneacutemu zaacuteshyjmu a Iktereacute jsou amashyteacuterům značnou Pomociacute v jejich praacuteci Ministershystvo daacutele zajišťuje pro kroužky vhodnou astroshynomickou literaturu a naacutezorneacute pomuacutecky kte- Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Prostějověryacutemi doplňuje jejich s r eflBktorem oprů1něru 33 cm
knihovny V roce 1953 bylminisshy
terstvem kultury vydaacuten statut pro lidoveacute hvě~daacuterny podle ktereacuteho se lidoveacute hvězdaacuterny děliacute do třiacute gkupin (typů) podle jejich velikosti a rozshysahu činnosti a to
a) lidoveacute hvě~daacuterny I typu (pozorovatelny) - s působnostiacute v miacutestshyniacutem obvodu
lb) lidoveacute hvězdaacuterny II typu (obvodniacute) - s působnostiacute v jednom nebo i vice obvodech oIDresniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru
c) lidoveacute hvězdaacuterny III typu (oblastniacute) - s pŮtsobnostiacute v jednom nebo viacutece obvodech kra5skyacutech naacuterodniacutech vyacuteborů podle jejich rozshymiacutestěniacute
Podle statutu se staly lidoveacute hvězdaacuterny vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeshyniacutemi naacuterodniacutech vyacuteborů čiacutemž se jilm dostalo pevneacute hospodaacuteřskeacute zaacuteshykladny Současně jim však byly daacuteny velkeacute uacutekoly ktereacute sou zaměshyřeny ke zvyacutešeniacute kulturniacute uacuterovně k vyššiacutemu vzdělaacuteniacute lidu šiacuteřeniacutem věshydeck-yacutech poznatků z oboru astronomiešiacuteřeniacutem vědeckeacuteho světoveacuteho naacutezoru
ObLastniacute lidoveacute hvězdaacuterny pod vedeniacutem krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů řiacutediacute amateacuterskou praacuteci v raacutemci sveacute ohlasti a koordinu5iacute osvětovou činnost s ostatniacutemi osvětovyacutemJ zařiacutezeniacutemi a činnost odbornou s ohleshydem na potřeby observatořiacute Čs akademie věd a 8Jstronomickyacutech uacutestavů vysokyacutech škol
V prosinci 1954 svolalo ministerstvo kultury již třetiacute konferenci
99
amateacuterskyacutech a vědeckyacutech pracovniacuteků v oboru astronomie z celeacute reshypubliky kterou můžeme hodnotit za nejvyacuteznamnějšiacute a kde bylo praacuteshyvem konstatovaacuteno že amateacuteři s odborniacuteky tvořiacute již dnes u naacutes jednu astronomickou rodinu A tato spolupraacutece takeacute iiž přinaacutešiacute sveacute ovoce Nejen na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i j1nde v městech i na vesnidch je za jasnyacutech večerů la nociacute velmi rušno u dalekohledů postavenyacutech na volnyacutech prostranstviacutech Je velmi rušno všude tam kam zasahuie činnost našich nadšenyacutech a ohětavyacutech astronomů amateacuterů členů astronomickyacutech kroužků kteři po pečliveacute přiacutepravě studiem astronoshymickeacute literatury a instruktližiacutech odborniacuteků konajiacute veřejneacute předshynaacutešky besedy li dalekohledu se současnyacutem pozorovaacuteniacutem vesmiacuternyacutech objektů večery otaacutezek a odpovědiacute pořaacutedajiacute astronomickeacute vyacutestavky a pod kde všude seznamujiacute uacutečastniacuteky z řad občanstva s vědeckyacutemi poznatky z oboru astronomie seznamujiacute s pravdou o vyacutevoji vesmiacuteru
Naši astronomoveacute amateacuteři však majiacute takeacute sveacute potiacuteže starosti a přeshykaacutežky ve sveacute praacuteci Hlavniacute překaacutežka kterou musiacute překonaacutevat shya musiacuteme po pravdě řiacuteci že tak činiacute sezlliačnyacutem uacutespěchem - je nedoshystatek astronomickyacutech dalekohledů ktereacute si sveacutepomociacute zhotovujiacute Alespoň kdyby měli vice optiky kterou si přes veškerou snahu sami zhotovit nemohou Doufaacuteme však že i tato překaacutežka bude brzy odstrashyněna a že budou k disposici i dalšiacute nutneacute astronomickeacute přiacutestroje pro jejich praacuteci Za svoji zaacuteslužnou a obětavou činnost si zasloužiacute nejen upřiacutemneacute diacuteky ale ještě viacutece pozornosti a peacuteče
Velkyacute pOlkrok jsme takeacute učinili v tom že již maacuteme na lidovyacutech hvězshydaacuternaacutech II a III typu staacuteleacute pracovniacuteky kteřiacute organisujiacute plaacutenovitou činnost jak lidovyacutech hvězdaacuteren tak i činnost astronomkkyacutech kroužků ve svyacutech obvodech a oblastech pořaacutedajiacute pro ně různeacute kursy a poshymaacutehajiacute zaklaacutedat dalšiacute kroužky
V astronomickyacutech krouždch maacuteme již řadu vyspělyacutech členů kteřiacute jako zkušeniacute lektoři jSQu členy lektorskyacutech sborů domů osvěty a Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Mezi nimi ie i řada žen z nichž některeacute jseu takeacute vedouciacutemi astronomickyacutech kroužků a velmi dobře se osvědčujiacute
Dnes maacuteme již v provozu 6 oblastniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren III typu a to v Praze Českyacutech
Budějoviciacutech Plzni Hradci Kraacuteloveacute Brně a Olomouci ktereacute jsou vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů ~
6 obvodniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren II typu a to v Rokycanech Proshystějově Vsetiacuteně Valašskeacutem Meziřiacutečiacute (kteraacute se vyacutestavnostiacute vyrovnaacute III typu) v Noveacutem Jičiacuteně a Humenneacutemktereacute jsou kulturně osvětoshyvyacutemi zařiacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech okresnkh naacuterodniacutech vyacuteborů
12 lidovyacutech hvězdaacuteren I typu (pozorovatelen) a to v Červenyacutech Pečkaacutech Taacuteboře Mutěniacuteně Lounech Dvoře Kraacuteloveacute n L Prostějově Gottwaldově Hodoniacuteně Třinci Přiacuteboru Ostravě a Prešově ktereacute jsou
100
kulturně osvětovyacutemi zarlshy~niacutemi městskyacutech a miacutestshyniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru neshybo domů osvěty osvětovyacutech
besed astronomickyacutech kroužků zaacutevodnfch klubů a škol
Daacutele jsou ve stavbě lidoshyveacute hvězdaacuterny v Ďaacuteblidch Nymburku Šumperku a dalšiacute se připravujiacute
V roce 1945 jsme měli lishydovou hvězdaacuternu v Praze Českyacutech Budějoviciacutech
Plzni a pozorova teln u na budově v Taacuteboře To znashymenaacute že od roku 1945 bylo u naacutes vybudovaacuteno a daacuteno do provozu 20 lidovyacutech hvězdaacuteren ruznyacutech tYlPŮ eia finančniacute podpory z veřejshynyacutech prostředků
Největšiacute zaacutesluhu na vyshy Naacutevštěvniacuteci brněnskeacute lidoveacute hvězdaacuterny budovaacuteniacute všech těchto lidoshy u 600m reflektoru Astronomickeacuteho uacutestwvu
Ma)8arykovy wniversityvyacutech hvězdaacuteren majiacute naši astronomoveacute amateacuteři sami kteřiacute brigaacutednicky odpracovali velkyacute počet pracovniacutech hodin Lidoveacute hvězdaacuterny 1 typu jsou skoro vesměs postaveny brigaacutednicky
Jistěže můžeme vřele poděkovat našim astronomům amateacuterům za jejich obětavou a zaacuteslužnou praacuteci ve vyacutestavbě lidovYacutech hvězdaacuteren ale hlavně za jejich dobrou osvětovouoinnost a přaacutet jim mnoho dalšiacutech uacutespěchů Věřiacuteme že ještě viacutece Tozšiacuteřiacute aJktivy spolupraeovniacuteků že proshyhloubiacute sveacute znalosti v oboru astronomie a rozšiacuteřiacute svou osvětovou činshynost předevšiacutem do vesnic v koordinaci s plaacuteny činnosti domů osvěty a osvětovyacutech besed
Naše vědeckeacute uacutestavy si již svyacutemi ~racemi zajistily sveacute dobreacute jmeacuteno v celeacutem světě a takeacute dobraacute praacutece a organisace lidovyacutech hvězdaacuteren a celeacute amateacuterskeacute činnosti si raziacute cestu za hranice o čemž svědčiacute posudek astronomů ze SSSR a takeacute z NDR kteřiacute se netajili tiacutem že v oboru teacuteto činnosti maacuteme prvenstviacute Jistě že obě sloŽky budou pracovat tak fu jejich vyacutesledky budou šiacuteřit slaacutevu našiacute astronomie ale hlavně že šiacuteřeniacutem vědeckyacutech poznatků z oboru astronomie zvyacutešiacute kulturniacute uacuteroveň a vzdělaacuteniacute našeho lidu kteryacute zbaven všech pověr a strachu z neznaacutema půjde směle a hrdě za splněniacutem dalšfch velkyacutech uacutekolů
101
AMATEacuteRSKAacute ASTRONOMIE PO REVOLUCI 1945
FRANTISEK KADAV~
Českoslovenslkaacute amateacuterskaacute iastronomie prodělala za uplynulyacutech 10 let pozoruhodnyacute vyacutevoj Po revoluci 1945 je to živelnyacute zaacutejem iedshynotlivců kteryacute [přivaacutediacute do řad pozorovatelů sekciacute velikyacute počet zaacuteshyjemců Neobyčejně se rozrůstaacute počet pozorovatelů meteoru v roce 1945 hylo 77 powrovatelů v roce 1946 iiž 93 a v roce 1947 dokonce 120 Jednotliviacute nadšenci ziacute~kaacutevajiacute k pozorovaacuteniacute sveacute přaacutetele nebo členy rodiny a tak vzrůstaacute nejen počet stanic ale hlavně počet pOlZorovatelů A tak již v roce 1947 dosahuje počet 11 naacutes pOzorovanyacuteoh meteorů 200 000 Tak bylo lZiacuteskaacutemo velikeacute množstviacute materiaacutelu kteryacute povzbuzuje zaacutejem našich mladyacutech vědec1kyacutech pracovniacuteků a umožňuje řadu vědecshykyacutech pojeunaacuteni Množiacute se Praacutece statistickeacute rostou však i vyacutesledky theoretickeacute - Je ovšem pravdaže na některyacutech staniciacutech bylo ziacuteskaacuteno i množstviacute pozorovaacuteniacute kteraacute nebylo mOžno dobře zpracovat U některyacutech chyběly uacutedaje o oblačnosti jinde chyběly uacutedaje o mezneacute hvězdneacute velikosti jinde přiacutep uacutedaje o čisteacute pozorovaciacute době jednotlivyacutech pozorovatelů To někdy vedlo i k podceňovaacuteniacute spolupraacutece amateacuterů Avšak i taJkovaacute pozorovaacuteniacute kteraacute se nedala plně využiacutet statisticky přinesla užitek Rostl počet lidiacute informovanyacutech o vyacuteznamu pozorovaacuteniacute meteorů a rposhyzorovacich methodaacutech rostl olkrllh lidiacute kteřiacute vědiacute co llleteory isou Jak i to maacute svůj vyacuteznam vidiacuteme nejleacutepe z toho že tito pozorovateleacute ([noshyhou přispět k vysvětlovaacuteniacute přeletu velikyacutech meteoru ktereacute byly mezi lidem Označovaacuteny za jakeacutesi leacutetajiacuteciacute taliacuteře (meteory z řiacutejna a listoshypadu 1954)
Stejně se rrozmstal rpočet pozorovatelů i ve slunečniacute sekci a dosaacutehl v prvyacutech letech po vaacutelce až 30 členů Někteřiacute však odpadli Ise vzrůstashyjiacuteciacutem počtem skvrm v letech 1946 a 1947 Maximum v roce 1947 bylo velmi vysokeacute některeacute skupiny skvrn nesmiacuterně rozsaacutehleacute a členiteacute takže pozorovaacuteniacute vyžadovalo značneacuteho cviJku a vytrvalosti V dalšiacute praacuteci se projevil i horečnyacute tep revolučniacuteho života rrepubilky Časteacute přemisťovaacuteniacute pracovnIacuteků velikeacute pracovniacute vypětiacute a časoveacute zanepraacutezdshyněniacute se projevilo nejen li členů tSekce slunečniacute ale i v selkciacutech jinyacutech Nfuloziacute byli povolaacuteni na odpovědnaacutemiacutesta ve vyacuterabě jiniacute ve vyacutezkumu či v kultuře Někteřiacute se i pak snažili pozorovat K dalekohledu se však dostali někdy jen dvaikraacutet až třikraacutet měsiacutečně ISami pak uzmilli že tato po~orovaacuteniacute majiacute jen pro ně cenu orientačniacute kteraacute pro statistiku slushynečniacute činnosti však nemohou byacutet použita Pozdějšiacute hlubokeacute minimum slunečniacute činnosti kdy po celeacute tyacutedny ba i měsiacutece skvrny na Slunci nebyly ovšem noveacute zaacutejemce nepřivaacutehilo
Sekce pozorovatelů proměnnyacutech hvězd zahaacutejila Tovněž ihned po
102
vaacutelce činnost velmi energicky Na Lidoveacute hvězdaacutevně v Prraze i v jinyacutech centrech byly zahaacutejeny kursy rpozorovivniacute proměnnyacutech hvězd na kteshyryacutech rpřednaacutešeli amateacuterštiacute i odborniacute pracovniacuteci Byl všaJk IZLskaacuten jen malyacute počet zaacutejemců o tento obor pro začaacutetečnj)kycelkem nezajiacutemavyacute ale nesmiacuterně vyacuteznamnyacute pro studium vyacutevoje hvězd Sekce vYikazovalia v prvyacuteeh povaacutelečnyacutemiddotch leteoh 10 až 15 po~orovatelů což nebYl nijak stav uspolkojivyacute kteryacute se však později ještě zhoršil Stejně klesal poshystupně i rpDčet pozorovatelů meteorů a ISlunce NOiViacute členoveacute se věnoshyvali spiacuteše ~ajfmavějšiacute fotogriafii lJowrovaacuteniacute Mmiddotěsiacutece a planet Me i tam zůstaacutevali namnoze na povrchu a nezaměřili lsvoji fPrraacuteci na uacuteseky a probleacutemy na ktereacute uk8Jzovali zkušeniacute POzorovateleacute a vědečtiacute piashycoVil1iacuted Postupně pak nastaacutevaacute v našiacute amateacuterskeacute astronomii přerod Vědečtiacute
pracovniacuteci svolaacutevajiacute Ikonference z oborů fysiky Slunce meteorů a steshylaacuterniacute astronomie Vo1ajiacute ke spollupraacuteci amateacutery ale chtějiacute jejich praacuteci usměrnit na uacuteseky kde teacuteto spolurprivce je nejvfce třeha a kde může přineacutest největšiacute prospěch Chtějiacute ovšem ď jejich praacuteci prohloubit a zdokonalit Ministerstvo kultury se ujiacutemaacute organisace vyacutestavby a praacutece l1dovyacutech hvězdaacuteren a astronomiekyacutech kroužků Svolaacutevaacute koncem roku 1952 prvou celostaacutetniacute konferenci tpraeovniacuteků v astronomii ~tereacute se zuacutečastniacute vedle zaacutestUlpCů astronomickyacutech lillou~ků a lidovyacutech hvězdaacuteren i vědečtiacute rpracovniacuteci Radiacute se tu společně o sfPolupraacuteci middota organisaci amateacuterrstkeacute praacutece Na dallšiacuteeh Ikonferenefch 1953 a 1954 jsou zvaacuteženy zkušenosti a prodiskutovaacuteny vyacutesledky i nedostatky Praacutece A tak se přechaacuteziacute od živelneacuteho zaacutejmu k orgnmisovameacutemu naacuteboru od všeobecneacute zaacuteliby přechaacutezejiacute jednotlivci k specialisaci od neacuteIacutehodnyacuteeh kroužků amashyteacuterskyacutech pozorovatelů Ise přechaacuteziacute k Organisovaneacutemu pozorovaacuteniacute v astronomickyacutech kroužcIacuteoh a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ktereacute vyruacutesshytajiacute v poslednIacute1ch letech velmi živyacutem tempem
A již se takeacute jeviacute prveacute vyacuteg[edky - organisovaneacute pOzorovaacuteniacute Slunee Pozorovaciacute stanice jsou postupně rozmisťovruny po celeacute oblasti repushybliky Tak bude zachycen na našem uacutezemiacute každodenniacute stav slunečniacute činnosti Již dnes při ještě neuacuterp1neacute siacuteti Ise to dařiacute Powrovateleacute se již takeacute většinou nespokojiacute [pouhyacutem počiacutetaacuteniacutem skupin a skVTn na Slunei ale pomociacute projekce skvrny Izakreslujiacute sledujiacute nejen Ipočet Slkupin v jednotlivyacutech otočkaacutech S(lunce ale i jeiich velikosti ia vyacutevoj Mnoziacute majiacute již pěkneacute vyacutesledky fotografickeacute (Plzeň Kroměřiacutež Prešov) jiniacute zařiacutezeniacute k fotografoiVaacuteniacute Slunce připravujiacute Dr K Otavs1kyacute maacute již pozoruhodneacute vyacutesledky při fotografovaacuteniacute protuberanciacute je prozatiacutem průkopniacutekem ale bude miacutet jistě brzy naacutesledovniacuteky i na lidovyacutech hvězdaacuteTnaacutech
Takeacute rpozovovaacuteniacute lrlleteorů se zpřesňuje a prohlubuje POIzorovaeiacute stanice - middota v posledniacute době to jsou zejmeacutena stanice moravskeacute (Brno Třebič Prostějov i jineacute) - věnujiacute lpozorovaacuteniacute velikou Peacuteči Vyacutes[edky po~oilovaacuteniacute některeacute stanice lZpracujiacutečiacutemž usnadniacute praacuteci našim odborshy
103
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
DESET LET
BUDOVAacuteNIacute LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN
KAREL STRNAD
Maacuteme-li dělat stTučnou bilanci činnosti amateacuterskeacute astronomie za uplynulyacutech deset let musiacuteme se vraacutetit do doby prvniacute republiky abyshychom si leacutepe uvědomili jakyacute skok jsme na tOlIto poli osvětoveacute činnosti udělali a to zvlaacuteště za posledniacutech několik roků
Naacuteš lid se již Zla prvniacute republiky zaJiacutemalo poznaacutevaacuteniacute všech jevů ve vesmiacuteru a dychtil po jejich spraacutevneacutem vysvětleniacute neboť jasně ciacutetil že snaha tehdejšiacutech vlaacutednouciacutech kruhů je udržovat nejširšiacute vrstvy přeshydevšiacutem pracujiacuteciacutech v nevědomosti a pověraacutech
Bylo však maacutelo z řad těchto zaacutejemců kdož se mohli vymanit z exisshytenčniacutech starostiacute a věnovat se zjišťovaacuteniacute pravdy o vyacutevoji vesmiacuteru vzniku a vyacutevoji našiacute Země a hlavně bylo maacutelo těch kdožmě1i nebo si mohli zajistit prostředky k zakoupeniacute potřebnyacutech astronomickyacutech přiacutestrojů pro svoji amateacuterskou praacuteci kterou samozřeJmě veřejneacute instituce nijak nepodporovaly Takeacute činnost vědeckyacutech pracovniacuteků a vědeckyacute-ch uacutestavů byla znaoně omezena protože byla snaha aby věshydeckeacute poznatky zvlaacuteště z oboru astronomie zůsrtaacutevaly majetkem pouze maleacuteho počtu lidiacute - vědeckyacutech pracovniacute-ků aby nebyl podlomen vliv ciacuterkevniacutech a vlaacutednouciacutech kruhů Ciacuterkevniacute kruhy vytvořily svoji vlastniacute theť)rii o vyacutevoji vesmiacuteru vzniku middota vyacutevoji Země a člověka taikovou theorii kteraacute lidi naplňovala uacutezkostlivou baacutezniacute z neznaacutema a tak se snažily udržovat svůi vlaacutednouciacute vliv Snažily se zahalit astronomii do mystiky la viacutece podporovaly astrologii kteraacute jim pomaacutehala udržovat lid v područiacute
Proto takeacute musiacuteme ocenit praacuteci některyacutech pokrokovyacute-ch praeovniacuteků sdruženyacutech v Čs astronomickeacute společnosti kteřiacute již za prvniacute r81Publiky i za těchto nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek shromažďovali kolem sebe ty kteři ciacutetili že byli tehdejšiacutemi vlaacutednouciacutemi kTUhy podvaacuteděni
V době okupace se situace v amateacuterskeacute astronomii v důsledku perseshykuce ještě daacutele velmi zhoršila Teprve po slavneacutem viacutetězstviacute Sovětskeacute armaacutedya jejiacutem osvobozeniacute našiacute vlasti nastal radostnyacute obrat
V roce 1945 převzal naacuteš lidově demokratickyacute staacutet veškerou peacuteči o kulturniacute potřeby obyvatelstva a zaiistil potřebneacute finančniacute prostředshyky protože naše cesta k socialismu potřebuje člověka uvědoměleacuteho radostneacuteho oproštěneacuteho od všech nevědeckyacutech naacutezorů pověr a strashychu z neznaacutema A teprve po roce 1945 se plně rozvinula činnost vědecshykyacutech pracovniacuteků a současně S tiacutem došlo taikeacute k nebyacutevaleacutemu rozvoji amateacuterskeacute činnosti našeho pracujiacuteciacuteho lidu nla uacuteseciacutech různyacutech vědshyniacutech oborů sdružujiacuteciacutech se v zaacutejmovyacutech kroužciacutech v zaacutevodniacutech klubech revolučniacuteho odboroveacuteho hnutiacute domech osvěty osvětovyacutech besedaacutech a na školaacutech jak ve městech tak i na vesniciacutech Tak byla
97
daacutena v~em pracujiacuteciacutem možnOst aby se po sveacutem zaměstnaacuteniacute mohli plně věnovat svyacutem zaacutejmům v různyacutech oborech na pHklad hudbě divadelshynictviacute zpěvu vyacutezkumshynictviacute přiacuterodniacutem vědaacutem a pod Naši pracujiacuteciacute majiacute na to aby se mohli věnovat po sveacutem hlavniacutem zaměstnaacuteniacute dalshyšiacutemu sebevzdělaacuteniacute nejen čas ale i finančniacute proshystředky a plnou pomoc našiacute vlaacutedy o čemž měli za minuleacute republiky poushyze možnost sniacutet Mimořaacutednyacute počet mužů
iren se zajiacutemaacute o astroshynomii a věnuje jiacute značshynou čaacutest sveacuteho volneacuteho
Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni -času Až do roku 1951 pomaacutehala v rozvoji činshy
nosti astronomů amateacuterů podle svyacutech možnostiacute Čs astronomickaacute sposhylečnost Za podpory uacutestředniacutech uacuteřadů hlavně kolem Edovyacutech hvězshydaacuteren
V roce 1951 se ujalo přiacutemeacuteho řiacutezeniacute amateacuterskeacute činnosti a vyacutestavby Hc0vyacutech hvězdaacuteren byacutev ministerstvo informaciacute a osvěty ve spolupraacuteci s Os astronomicJkou svolečnostiacute Při teacuteto přiacuteležitOsti nutno řici že Čs astronomickaacute společnost jruko rprů1kopnfk amateacuterskeacute činnosti vykonala za dobu sveacuteho trvaacuteniacute zaacuteslužnyacute kus praacutece
V r 1951 byly již ustavovaacuteny za přiacutemeacute pomoci a podpory min~stershystva astronomickeacute Ikroužky v zaacutevodniacutech klubech ([evolučniacuteho odboroshyveacutehO hnuti při osvětovyacute-ch besedaacutech a později při domech Osvěty a na školaacutech
Aby byla činnost astronomů amateacuterů i po straacutence odborneacute spraacutevně zaměřena a projednaacuteny uacutekoly osvětoveacute činnosti svola10 ministerstvo v prosinci 1952 I konferenci zaacutestuipců lidovyacutech hvězdaacuteren astronoshymickyacutech kroužků a vědeckyacutech prarcovniacutelků z celeacute rerpubliiky na ktereacute byl položen zaacuteklad ke Spolupraacuteci amateacuterů s odborniacuteky kteraacute se od teacute doby staacutele r ozviacutejiacute IR prohlubuje A můžeme řiacuteci že dnes je to již samoshyzřejmaacute a radostnaacute -spolupraacutece kteraacute přinaacutešiacute velkyacute prospěch amateacuterům j vědecUryacutem pracovniacutekům A tak to maacute byacutet Je třeba ruby ve všech vědniacutech oborech vytvaacuteřeli odborniacuteci s amateacutery pracovniacute kolektivy
Od teacuteto prvniacute konference prodělaacutevaacute již naše amateacuterskaacute astronomie
98
bouřlivyacute rozvoj Počiacutenashyje rokem 1953 jsou již takeacute pravidelně vydaacutevaacuteshyny směrnice pro činnost astronomi~kyacutech kroužků v jednotlivyacutech čtvrtleshytich
V roce 1953 a 1954 uspořaacutedalo ministerstvo
kultury pro vedouciacute astronomickyacutech kroužshy
ků vždy dva tyacutedenniacute inshyternaacutetniacute kursy ktereacute se těšily mimořaacutedneacutemu zaacuteshyjmu a Iktereacute jsou amashyteacuterům značnou Pomociacute v jejich praacuteci Ministershystvo daacutele zajišťuje pro kroužky vhodnou astroshynomickou literaturu a naacutezorneacute pomuacutecky kte- Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Prostějověryacutemi doplňuje jejich s r eflBktorem oprů1něru 33 cm
knihovny V roce 1953 bylminisshy
terstvem kultury vydaacuten statut pro lidoveacute hvě~daacuterny podle ktereacuteho se lidoveacute hvězdaacuterny děliacute do třiacute gkupin (typů) podle jejich velikosti a rozshysahu činnosti a to
a) lidoveacute hvě~daacuterny I typu (pozorovatelny) - s působnostiacute v miacutestshyniacutem obvodu
lb) lidoveacute hvězdaacuterny II typu (obvodniacute) - s působnostiacute v jednom nebo i vice obvodech oIDresniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru
c) lidoveacute hvězdaacuterny III typu (oblastniacute) - s pŮtsobnostiacute v jednom nebo viacutece obvodech kra5skyacutech naacuterodniacutech vyacuteborů podle jejich rozshymiacutestěniacute
Podle statutu se staly lidoveacute hvězdaacuterny vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeshyniacutemi naacuterodniacutech vyacuteborů čiacutemž se jilm dostalo pevneacute hospodaacuteřskeacute zaacuteshykladny Současně jim však byly daacuteny velkeacute uacutekoly ktereacute sou zaměshyřeny ke zvyacutešeniacute kulturniacute uacuterovně k vyššiacutemu vzdělaacuteniacute lidu šiacuteřeniacutem věshydeck-yacutech poznatků z oboru astronomiešiacuteřeniacutem vědeckeacuteho světoveacuteho naacutezoru
ObLastniacute lidoveacute hvězdaacuterny pod vedeniacutem krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů řiacutediacute amateacuterskou praacuteci v raacutemci sveacute ohlasti a koordinu5iacute osvětovou činnost s ostatniacutemi osvětovyacutemJ zařiacutezeniacutemi a činnost odbornou s ohleshydem na potřeby observatořiacute Čs akademie věd a 8Jstronomickyacutech uacutestavů vysokyacutech škol
V prosinci 1954 svolalo ministerstvo kultury již třetiacute konferenci
99
amateacuterskyacutech a vědeckyacutech pracovniacuteků v oboru astronomie z celeacute reshypubliky kterou můžeme hodnotit za nejvyacuteznamnějšiacute a kde bylo praacuteshyvem konstatovaacuteno že amateacuteři s odborniacuteky tvořiacute již dnes u naacutes jednu astronomickou rodinu A tato spolupraacutece takeacute iiž přinaacutešiacute sveacute ovoce Nejen na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i j1nde v městech i na vesnidch je za jasnyacutech večerů la nociacute velmi rušno u dalekohledů postavenyacutech na volnyacutech prostranstviacutech Je velmi rušno všude tam kam zasahuie činnost našich nadšenyacutech a ohětavyacutech astronomů amateacuterů členů astronomickyacutech kroužků kteři po pečliveacute přiacutepravě studiem astronoshymickeacute literatury a instruktližiacutech odborniacuteků konajiacute veřejneacute předshynaacutešky besedy li dalekohledu se současnyacutem pozorovaacuteniacutem vesmiacuternyacutech objektů večery otaacutezek a odpovědiacute pořaacutedajiacute astronomickeacute vyacutestavky a pod kde všude seznamujiacute uacutečastniacuteky z řad občanstva s vědeckyacutemi poznatky z oboru astronomie seznamujiacute s pravdou o vyacutevoji vesmiacuteru
Naši astronomoveacute amateacuteři však majiacute takeacute sveacute potiacuteže starosti a přeshykaacutežky ve sveacute praacuteci Hlavniacute překaacutežka kterou musiacute překonaacutevat shya musiacuteme po pravdě řiacuteci že tak činiacute sezlliačnyacutem uacutespěchem - je nedoshystatek astronomickyacutech dalekohledů ktereacute si sveacutepomociacute zhotovujiacute Alespoň kdyby měli vice optiky kterou si přes veškerou snahu sami zhotovit nemohou Doufaacuteme však že i tato překaacutežka bude brzy odstrashyněna a že budou k disposici i dalšiacute nutneacute astronomickeacute přiacutestroje pro jejich praacuteci Za svoji zaacuteslužnou a obětavou činnost si zasloužiacute nejen upřiacutemneacute diacuteky ale ještě viacutece pozornosti a peacuteče
Velkyacute pOlkrok jsme takeacute učinili v tom že již maacuteme na lidovyacutech hvězshydaacuternaacutech II a III typu staacuteleacute pracovniacuteky kteřiacute organisujiacute plaacutenovitou činnost jak lidovyacutech hvězdaacuteren tak i činnost astronomkkyacutech kroužků ve svyacutech obvodech a oblastech pořaacutedajiacute pro ně různeacute kursy a poshymaacutehajiacute zaklaacutedat dalšiacute kroužky
V astronomickyacutech krouždch maacuteme již řadu vyspělyacutech členů kteřiacute jako zkušeniacute lektoři jSQu členy lektorskyacutech sborů domů osvěty a Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Mezi nimi ie i řada žen z nichž některeacute jseu takeacute vedouciacutemi astronomickyacutech kroužků a velmi dobře se osvědčujiacute
Dnes maacuteme již v provozu 6 oblastniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren III typu a to v Praze Českyacutech
Budějoviciacutech Plzni Hradci Kraacuteloveacute Brně a Olomouci ktereacute jsou vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů ~
6 obvodniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren II typu a to v Rokycanech Proshystějově Vsetiacuteně Valašskeacutem Meziřiacutečiacute (kteraacute se vyacutestavnostiacute vyrovnaacute III typu) v Noveacutem Jičiacuteně a Humenneacutemktereacute jsou kulturně osvětoshyvyacutemi zařiacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech okresnkh naacuterodniacutech vyacuteborů
12 lidovyacutech hvězdaacuteren I typu (pozorovatelen) a to v Červenyacutech Pečkaacutech Taacuteboře Mutěniacuteně Lounech Dvoře Kraacuteloveacute n L Prostějově Gottwaldově Hodoniacuteně Třinci Přiacuteboru Ostravě a Prešově ktereacute jsou
100
kulturně osvětovyacutemi zarlshy~niacutemi městskyacutech a miacutestshyniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru neshybo domů osvěty osvětovyacutech
besed astronomickyacutech kroužků zaacutevodnfch klubů a škol
Daacutele jsou ve stavbě lidoshyveacute hvězdaacuterny v Ďaacuteblidch Nymburku Šumperku a dalšiacute se připravujiacute
V roce 1945 jsme měli lishydovou hvězdaacuternu v Praze Českyacutech Budějoviciacutech
Plzni a pozorova teln u na budově v Taacuteboře To znashymenaacute že od roku 1945 bylo u naacutes vybudovaacuteno a daacuteno do provozu 20 lidovyacutech hvězdaacuteren ruznyacutech tYlPŮ eia finančniacute podpory z veřejshynyacutech prostředků
Největšiacute zaacutesluhu na vyshy Naacutevštěvniacuteci brněnskeacute lidoveacute hvězdaacuterny budovaacuteniacute všech těchto lidoshy u 600m reflektoru Astronomickeacuteho uacutestwvu
Ma)8arykovy wniversityvyacutech hvězdaacuteren majiacute naši astronomoveacute amateacuteři sami kteřiacute brigaacutednicky odpracovali velkyacute počet pracovniacutech hodin Lidoveacute hvězdaacuterny 1 typu jsou skoro vesměs postaveny brigaacutednicky
Jistěže můžeme vřele poděkovat našim astronomům amateacuterům za jejich obětavou a zaacuteslužnou praacuteci ve vyacutestavbě lidovYacutech hvězdaacuteren ale hlavně za jejich dobrou osvětovouoinnost a přaacutet jim mnoho dalšiacutech uacutespěchů Věřiacuteme že ještě viacutece Tozšiacuteřiacute aJktivy spolupraeovniacuteků že proshyhloubiacute sveacute znalosti v oboru astronomie a rozšiacuteřiacute svou osvětovou činshynost předevšiacutem do vesnic v koordinaci s plaacuteny činnosti domů osvěty a osvětovyacutech besed
Naše vědeckeacute uacutestavy si již svyacutemi ~racemi zajistily sveacute dobreacute jmeacuteno v celeacutem světě a takeacute dobraacute praacutece a organisace lidovyacutech hvězdaacuteren a celeacute amateacuterskeacute činnosti si raziacute cestu za hranice o čemž svědčiacute posudek astronomů ze SSSR a takeacute z NDR kteřiacute se netajili tiacutem že v oboru teacuteto činnosti maacuteme prvenstviacute Jistě že obě sloŽky budou pracovat tak fu jejich vyacutesledky budou šiacuteřit slaacutevu našiacute astronomie ale hlavně že šiacuteřeniacutem vědeckyacutech poznatků z oboru astronomie zvyacutešiacute kulturniacute uacuteroveň a vzdělaacuteniacute našeho lidu kteryacute zbaven všech pověr a strachu z neznaacutema půjde směle a hrdě za splněniacutem dalšfch velkyacutech uacutekolů
101
AMATEacuteRSKAacute ASTRONOMIE PO REVOLUCI 1945
FRANTISEK KADAV~
Českoslovenslkaacute amateacuterskaacute iastronomie prodělala za uplynulyacutech 10 let pozoruhodnyacute vyacutevoj Po revoluci 1945 je to živelnyacute zaacutejem iedshynotlivců kteryacute [přivaacutediacute do řad pozorovatelů sekciacute velikyacute počet zaacuteshyjemců Neobyčejně se rozrůstaacute počet pozorovatelů meteoru v roce 1945 hylo 77 powrovatelů v roce 1946 iiž 93 a v roce 1947 dokonce 120 Jednotliviacute nadšenci ziacute~kaacutevajiacute k pozorovaacuteniacute sveacute přaacutetele nebo členy rodiny a tak vzrůstaacute nejen počet stanic ale hlavně počet pOlZorovatelů A tak již v roce 1947 dosahuje počet 11 naacutes pOzorovanyacuteoh meteorů 200 000 Tak bylo lZiacuteskaacutemo velikeacute množstviacute materiaacutelu kteryacute povzbuzuje zaacutejem našich mladyacutech vědec1kyacutech pracovniacuteků a umožňuje řadu vědecshykyacutech pojeunaacuteni Množiacute se Praacutece statistickeacute rostou však i vyacutesledky theoretickeacute - Je ovšem pravdaže na některyacutech staniciacutech bylo ziacuteskaacuteno i množstviacute pozorovaacuteniacute kteraacute nebylo mOžno dobře zpracovat U některyacutech chyběly uacutedaje o oblačnosti jinde chyběly uacutedaje o mezneacute hvězdneacute velikosti jinde přiacutep uacutedaje o čisteacute pozorovaciacute době jednotlivyacutech pozorovatelů To někdy vedlo i k podceňovaacuteniacute spolupraacutece amateacuterů Avšak i taJkovaacute pozorovaacuteniacute kteraacute se nedala plně využiacutet statisticky přinesla užitek Rostl počet lidiacute informovanyacutech o vyacuteznamu pozorovaacuteniacute meteorů a rposhyzorovacich methodaacutech rostl olkrllh lidiacute kteřiacute vědiacute co llleteory isou Jak i to maacute svůj vyacuteznam vidiacuteme nejleacutepe z toho že tito pozorovateleacute ([noshyhou přispět k vysvětlovaacuteniacute přeletu velikyacutech meteoru ktereacute byly mezi lidem Označovaacuteny za jakeacutesi leacutetajiacuteciacute taliacuteře (meteory z řiacutejna a listoshypadu 1954)
Stejně se rrozmstal rpočet pozorovatelů i ve slunečniacute sekci a dosaacutehl v prvyacutech letech po vaacutelce až 30 členů Někteřiacute však odpadli Ise vzrůstashyjiacuteciacutem počtem skvrm v letech 1946 a 1947 Maximum v roce 1947 bylo velmi vysokeacute některeacute skupiny skvrn nesmiacuterně rozsaacutehleacute a členiteacute takže pozorovaacuteniacute vyžadovalo značneacuteho cviJku a vytrvalosti V dalšiacute praacuteci se projevil i horečnyacute tep revolučniacuteho života rrepubilky Časteacute přemisťovaacuteniacute pracovnIacuteků velikeacute pracovniacute vypětiacute a časoveacute zanepraacutezdshyněniacute se projevilo nejen li členů tSekce slunečniacute ale i v selkciacutech jinyacutech Nfuloziacute byli povolaacuteni na odpovědnaacutemiacutesta ve vyacuterabě jiniacute ve vyacutezkumu či v kultuře Někteřiacute se i pak snažili pozorovat K dalekohledu se však dostali někdy jen dvaikraacutet až třikraacutet měsiacutečně ISami pak uzmilli že tato po~orovaacuteniacute majiacute jen pro ně cenu orientačniacute kteraacute pro statistiku slushynečniacute činnosti však nemohou byacutet použita Pozdějšiacute hlubokeacute minimum slunečniacute činnosti kdy po celeacute tyacutedny ba i měsiacutece skvrny na Slunci nebyly ovšem noveacute zaacutejemce nepřivaacutehilo
Sekce pozorovatelů proměnnyacutech hvězd zahaacutejila Tovněž ihned po
102
vaacutelce činnost velmi energicky Na Lidoveacute hvězdaacutevně v Prraze i v jinyacutech centrech byly zahaacutejeny kursy rpozorovivniacute proměnnyacutech hvězd na kteshyryacutech rpřednaacutešeli amateacuterštiacute i odborniacute pracovniacuteci Byl všaJk IZLskaacuten jen malyacute počet zaacutejemců o tento obor pro začaacutetečnj)kycelkem nezajiacutemavyacute ale nesmiacuterně vyacuteznamnyacute pro studium vyacutevoje hvězd Sekce vYikazovalia v prvyacuteeh povaacutelečnyacutemiddotch leteoh 10 až 15 po~orovatelů což nebYl nijak stav uspolkojivyacute kteryacute se však později ještě zhoršil Stejně klesal poshystupně i rpDčet pozorovatelů meteorů a ISlunce NOiViacute členoveacute se věnoshyvali spiacuteše ~ajfmavějšiacute fotogriafii lJowrovaacuteniacute Mmiddotěsiacutece a planet Me i tam zůstaacutevali namnoze na povrchu a nezaměřili lsvoji fPrraacuteci na uacuteseky a probleacutemy na ktereacute uk8Jzovali zkušeniacute POzorovateleacute a vědečtiacute piashycoVil1iacuted Postupně pak nastaacutevaacute v našiacute amateacuterskeacute astronomii přerod Vědečtiacute
pracovniacuteci svolaacutevajiacute Ikonference z oborů fysiky Slunce meteorů a steshylaacuterniacute astronomie Vo1ajiacute ke spollupraacuteci amateacutery ale chtějiacute jejich praacuteci usměrnit na uacuteseky kde teacuteto spolurprivce je nejvfce třeha a kde může přineacutest největšiacute prospěch Chtějiacute ovšem ď jejich praacuteci prohloubit a zdokonalit Ministerstvo kultury se ujiacutemaacute organisace vyacutestavby a praacutece l1dovyacutech hvězdaacuteren a astronomiekyacutech kroužků Svolaacutevaacute koncem roku 1952 prvou celostaacutetniacute konferenci tpraeovniacuteků v astronomii ~tereacute se zuacutečastniacute vedle zaacutestUlpCů astronomickyacutech lillou~ků a lidovyacutech hvězdaacuteren i vědečtiacute rpracovniacuteci Radiacute se tu společně o sfPolupraacuteci middota organisaci amateacuterrstkeacute praacutece Na dallšiacuteeh Ikonferenefch 1953 a 1954 jsou zvaacuteženy zkušenosti a prodiskutovaacuteny vyacutesledky i nedostatky Praacutece A tak se přechaacuteziacute od živelneacuteho zaacutejmu k orgnmisovameacutemu naacuteboru od všeobecneacute zaacuteliby přechaacutezejiacute jednotlivci k specialisaci od neacuteIacutehodnyacuteeh kroužků amashyteacuterskyacutech pozorovatelů Ise přechaacuteziacute k Organisovaneacutemu pozorovaacuteniacute v astronomickyacutech kroužcIacuteoh a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ktereacute vyruacutesshytajiacute v poslednIacute1ch letech velmi živyacutem tempem
A již se takeacute jeviacute prveacute vyacuteg[edky - organisovaneacute pOzorovaacuteniacute Slunee Pozorovaciacute stanice jsou postupně rozmisťovruny po celeacute oblasti repushybliky Tak bude zachycen na našem uacutezemiacute každodenniacute stav slunečniacute činnosti Již dnes při ještě neuacuterp1neacute siacuteti Ise to dařiacute Powrovateleacute se již takeacute většinou nespokojiacute [pouhyacutem počiacutetaacuteniacutem skupin a skVTn na Slunei ale pomociacute projekce skvrny Izakreslujiacute sledujiacute nejen Ipočet Slkupin v jednotlivyacutech otočkaacutech S(lunce ale i jeiich velikosti ia vyacutevoj Mnoziacute majiacute již pěkneacute vyacutesledky fotografickeacute (Plzeň Kroměřiacutež Prešov) jiniacute zařiacutezeniacute k fotografoiVaacuteniacute Slunce připravujiacute Dr K Otavs1kyacute maacute již pozoruhodneacute vyacutesledky při fotografovaacuteniacute protuberanciacute je prozatiacutem průkopniacutekem ale bude miacutet jistě brzy naacutesledovniacuteky i na lidovyacutech hvězdaacuteTnaacutech
Takeacute rpozovovaacuteniacute lrlleteorů se zpřesňuje a prohlubuje POIzorovaeiacute stanice - middota v posledniacute době to jsou zejmeacutena stanice moravskeacute (Brno Třebič Prostějov i jineacute) - věnujiacute lpozorovaacuteniacute velikou Peacuteči Vyacutes[edky po~oilovaacuteniacute některeacute stanice lZpracujiacutečiacutemž usnadniacute praacuteci našim odborshy
103
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
daacutena v~em pracujiacuteciacutem možnOst aby se po sveacutem zaměstnaacuteniacute mohli plně věnovat svyacutem zaacutejmům v různyacutech oborech na pHklad hudbě divadelshynictviacute zpěvu vyacutezkumshynictviacute přiacuterodniacutem vědaacutem a pod Naši pracujiacuteciacute majiacute na to aby se mohli věnovat po sveacutem hlavniacutem zaměstnaacuteniacute dalshyšiacutemu sebevzdělaacuteniacute nejen čas ale i finančniacute proshystředky a plnou pomoc našiacute vlaacutedy o čemž měli za minuleacute republiky poushyze možnost sniacutet Mimořaacutednyacute počet mužů
iren se zajiacutemaacute o astroshynomii a věnuje jiacute značshynou čaacutest sveacuteho volneacuteho
Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni -času Až do roku 1951 pomaacutehala v rozvoji činshy
nosti astronomů amateacuterů podle svyacutech možnostiacute Čs astronomickaacute sposhylečnost Za podpory uacutestředniacutech uacuteřadů hlavně kolem Edovyacutech hvězshydaacuteren
V roce 1951 se ujalo přiacutemeacuteho řiacutezeniacute amateacuterskeacute činnosti a vyacutestavby Hc0vyacutech hvězdaacuteren byacutev ministerstvo informaciacute a osvěty ve spolupraacuteci s Os astronomicJkou svolečnostiacute Při teacuteto přiacuteležitOsti nutno řici že Čs astronomickaacute společnost jruko rprů1kopnfk amateacuterskeacute činnosti vykonala za dobu sveacuteho trvaacuteniacute zaacuteslužnyacute kus praacutece
V r 1951 byly již ustavovaacuteny za přiacutemeacute pomoci a podpory min~stershystva astronomickeacute Ikroužky v zaacutevodniacutech klubech ([evolučniacuteho odboroshyveacutehO hnuti při osvětovyacute-ch besedaacutech a později při domech Osvěty a na školaacutech
Aby byla činnost astronomů amateacuterů i po straacutence odborneacute spraacutevně zaměřena a projednaacuteny uacutekoly osvětoveacute činnosti svola10 ministerstvo v prosinci 1952 I konferenci zaacutestuipců lidovyacutech hvězdaacuteren astronoshymickyacutech kroužků a vědeckyacutech prarcovniacutelků z celeacute rerpubliiky na ktereacute byl položen zaacuteklad ke Spolupraacuteci amateacuterů s odborniacuteky kteraacute se od teacute doby staacutele r ozviacutejiacute IR prohlubuje A můžeme řiacuteci že dnes je to již samoshyzřejmaacute a radostnaacute -spolupraacutece kteraacute přinaacutešiacute velkyacute prospěch amateacuterům j vědecUryacutem pracovniacutekům A tak to maacute byacutet Je třeba ruby ve všech vědniacutech oborech vytvaacuteřeli odborniacuteci s amateacutery pracovniacute kolektivy
Od teacuteto prvniacute konference prodělaacutevaacute již naše amateacuterskaacute astronomie
98
bouřlivyacute rozvoj Počiacutenashyje rokem 1953 jsou již takeacute pravidelně vydaacutevaacuteshyny směrnice pro činnost astronomi~kyacutech kroužků v jednotlivyacutech čtvrtleshytich
V roce 1953 a 1954 uspořaacutedalo ministerstvo
kultury pro vedouciacute astronomickyacutech kroužshy
ků vždy dva tyacutedenniacute inshyternaacutetniacute kursy ktereacute se těšily mimořaacutedneacutemu zaacuteshyjmu a Iktereacute jsou amashyteacuterům značnou Pomociacute v jejich praacuteci Ministershystvo daacutele zajišťuje pro kroužky vhodnou astroshynomickou literaturu a naacutezorneacute pomuacutecky kte- Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Prostějověryacutemi doplňuje jejich s r eflBktorem oprů1něru 33 cm
knihovny V roce 1953 bylminisshy
terstvem kultury vydaacuten statut pro lidoveacute hvě~daacuterny podle ktereacuteho se lidoveacute hvězdaacuterny děliacute do třiacute gkupin (typů) podle jejich velikosti a rozshysahu činnosti a to
a) lidoveacute hvě~daacuterny I typu (pozorovatelny) - s působnostiacute v miacutestshyniacutem obvodu
lb) lidoveacute hvězdaacuterny II typu (obvodniacute) - s působnostiacute v jednom nebo i vice obvodech oIDresniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru
c) lidoveacute hvězdaacuterny III typu (oblastniacute) - s pŮtsobnostiacute v jednom nebo viacutece obvodech kra5skyacutech naacuterodniacutech vyacuteborů podle jejich rozshymiacutestěniacute
Podle statutu se staly lidoveacute hvězdaacuterny vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeshyniacutemi naacuterodniacutech vyacuteborů čiacutemž se jilm dostalo pevneacute hospodaacuteřskeacute zaacuteshykladny Současně jim však byly daacuteny velkeacute uacutekoly ktereacute sou zaměshyřeny ke zvyacutešeniacute kulturniacute uacuterovně k vyššiacutemu vzdělaacuteniacute lidu šiacuteřeniacutem věshydeck-yacutech poznatků z oboru astronomiešiacuteřeniacutem vědeckeacuteho světoveacuteho naacutezoru
ObLastniacute lidoveacute hvězdaacuterny pod vedeniacutem krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů řiacutediacute amateacuterskou praacuteci v raacutemci sveacute ohlasti a koordinu5iacute osvětovou činnost s ostatniacutemi osvětovyacutemJ zařiacutezeniacutemi a činnost odbornou s ohleshydem na potřeby observatořiacute Čs akademie věd a 8Jstronomickyacutech uacutestavů vysokyacutech škol
V prosinci 1954 svolalo ministerstvo kultury již třetiacute konferenci
99
amateacuterskyacutech a vědeckyacutech pracovniacuteků v oboru astronomie z celeacute reshypubliky kterou můžeme hodnotit za nejvyacuteznamnějšiacute a kde bylo praacuteshyvem konstatovaacuteno že amateacuteři s odborniacuteky tvořiacute již dnes u naacutes jednu astronomickou rodinu A tato spolupraacutece takeacute iiž přinaacutešiacute sveacute ovoce Nejen na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i j1nde v městech i na vesnidch je za jasnyacutech večerů la nociacute velmi rušno u dalekohledů postavenyacutech na volnyacutech prostranstviacutech Je velmi rušno všude tam kam zasahuie činnost našich nadšenyacutech a ohětavyacutech astronomů amateacuterů členů astronomickyacutech kroužků kteři po pečliveacute přiacutepravě studiem astronoshymickeacute literatury a instruktližiacutech odborniacuteků konajiacute veřejneacute předshynaacutešky besedy li dalekohledu se současnyacutem pozorovaacuteniacutem vesmiacuternyacutech objektů večery otaacutezek a odpovědiacute pořaacutedajiacute astronomickeacute vyacutestavky a pod kde všude seznamujiacute uacutečastniacuteky z řad občanstva s vědeckyacutemi poznatky z oboru astronomie seznamujiacute s pravdou o vyacutevoji vesmiacuteru
Naši astronomoveacute amateacuteři však majiacute takeacute sveacute potiacuteže starosti a přeshykaacutežky ve sveacute praacuteci Hlavniacute překaacutežka kterou musiacute překonaacutevat shya musiacuteme po pravdě řiacuteci že tak činiacute sezlliačnyacutem uacutespěchem - je nedoshystatek astronomickyacutech dalekohledů ktereacute si sveacutepomociacute zhotovujiacute Alespoň kdyby měli vice optiky kterou si přes veškerou snahu sami zhotovit nemohou Doufaacuteme však že i tato překaacutežka bude brzy odstrashyněna a že budou k disposici i dalšiacute nutneacute astronomickeacute přiacutestroje pro jejich praacuteci Za svoji zaacuteslužnou a obětavou činnost si zasloužiacute nejen upřiacutemneacute diacuteky ale ještě viacutece pozornosti a peacuteče
Velkyacute pOlkrok jsme takeacute učinili v tom že již maacuteme na lidovyacutech hvězshydaacuternaacutech II a III typu staacuteleacute pracovniacuteky kteřiacute organisujiacute plaacutenovitou činnost jak lidovyacutech hvězdaacuteren tak i činnost astronomkkyacutech kroužků ve svyacutech obvodech a oblastech pořaacutedajiacute pro ně různeacute kursy a poshymaacutehajiacute zaklaacutedat dalšiacute kroužky
V astronomickyacutech krouždch maacuteme již řadu vyspělyacutech členů kteřiacute jako zkušeniacute lektoři jSQu členy lektorskyacutech sborů domů osvěty a Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Mezi nimi ie i řada žen z nichž některeacute jseu takeacute vedouciacutemi astronomickyacutech kroužků a velmi dobře se osvědčujiacute
Dnes maacuteme již v provozu 6 oblastniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren III typu a to v Praze Českyacutech
Budějoviciacutech Plzni Hradci Kraacuteloveacute Brně a Olomouci ktereacute jsou vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů ~
6 obvodniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren II typu a to v Rokycanech Proshystějově Vsetiacuteně Valašskeacutem Meziřiacutečiacute (kteraacute se vyacutestavnostiacute vyrovnaacute III typu) v Noveacutem Jičiacuteně a Humenneacutemktereacute jsou kulturně osvětoshyvyacutemi zařiacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech okresnkh naacuterodniacutech vyacuteborů
12 lidovyacutech hvězdaacuteren I typu (pozorovatelen) a to v Červenyacutech Pečkaacutech Taacuteboře Mutěniacuteně Lounech Dvoře Kraacuteloveacute n L Prostějově Gottwaldově Hodoniacuteně Třinci Přiacuteboru Ostravě a Prešově ktereacute jsou
100
kulturně osvětovyacutemi zarlshy~niacutemi městskyacutech a miacutestshyniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru neshybo domů osvěty osvětovyacutech
besed astronomickyacutech kroužků zaacutevodnfch klubů a škol
Daacutele jsou ve stavbě lidoshyveacute hvězdaacuterny v Ďaacuteblidch Nymburku Šumperku a dalšiacute se připravujiacute
V roce 1945 jsme měli lishydovou hvězdaacuternu v Praze Českyacutech Budějoviciacutech
Plzni a pozorova teln u na budově v Taacuteboře To znashymenaacute že od roku 1945 bylo u naacutes vybudovaacuteno a daacuteno do provozu 20 lidovyacutech hvězdaacuteren ruznyacutech tYlPŮ eia finančniacute podpory z veřejshynyacutech prostředků
Největšiacute zaacutesluhu na vyshy Naacutevštěvniacuteci brněnskeacute lidoveacute hvězdaacuterny budovaacuteniacute všech těchto lidoshy u 600m reflektoru Astronomickeacuteho uacutestwvu
Ma)8arykovy wniversityvyacutech hvězdaacuteren majiacute naši astronomoveacute amateacuteři sami kteřiacute brigaacutednicky odpracovali velkyacute počet pracovniacutech hodin Lidoveacute hvězdaacuterny 1 typu jsou skoro vesměs postaveny brigaacutednicky
Jistěže můžeme vřele poděkovat našim astronomům amateacuterům za jejich obětavou a zaacuteslužnou praacuteci ve vyacutestavbě lidovYacutech hvězdaacuteren ale hlavně za jejich dobrou osvětovouoinnost a přaacutet jim mnoho dalšiacutech uacutespěchů Věřiacuteme že ještě viacutece Tozšiacuteřiacute aJktivy spolupraeovniacuteků že proshyhloubiacute sveacute znalosti v oboru astronomie a rozšiacuteřiacute svou osvětovou činshynost předevšiacutem do vesnic v koordinaci s plaacuteny činnosti domů osvěty a osvětovyacutech besed
Naše vědeckeacute uacutestavy si již svyacutemi ~racemi zajistily sveacute dobreacute jmeacuteno v celeacutem světě a takeacute dobraacute praacutece a organisace lidovyacutech hvězdaacuteren a celeacute amateacuterskeacute činnosti si raziacute cestu za hranice o čemž svědčiacute posudek astronomů ze SSSR a takeacute z NDR kteřiacute se netajili tiacutem že v oboru teacuteto činnosti maacuteme prvenstviacute Jistě že obě sloŽky budou pracovat tak fu jejich vyacutesledky budou šiacuteřit slaacutevu našiacute astronomie ale hlavně že šiacuteřeniacutem vědeckyacutech poznatků z oboru astronomie zvyacutešiacute kulturniacute uacuteroveň a vzdělaacuteniacute našeho lidu kteryacute zbaven všech pověr a strachu z neznaacutema půjde směle a hrdě za splněniacutem dalšfch velkyacutech uacutekolů
101
AMATEacuteRSKAacute ASTRONOMIE PO REVOLUCI 1945
FRANTISEK KADAV~
Českoslovenslkaacute amateacuterskaacute iastronomie prodělala za uplynulyacutech 10 let pozoruhodnyacute vyacutevoj Po revoluci 1945 je to živelnyacute zaacutejem iedshynotlivců kteryacute [přivaacutediacute do řad pozorovatelů sekciacute velikyacute počet zaacuteshyjemců Neobyčejně se rozrůstaacute počet pozorovatelů meteoru v roce 1945 hylo 77 powrovatelů v roce 1946 iiž 93 a v roce 1947 dokonce 120 Jednotliviacute nadšenci ziacute~kaacutevajiacute k pozorovaacuteniacute sveacute přaacutetele nebo členy rodiny a tak vzrůstaacute nejen počet stanic ale hlavně počet pOlZorovatelů A tak již v roce 1947 dosahuje počet 11 naacutes pOzorovanyacuteoh meteorů 200 000 Tak bylo lZiacuteskaacutemo velikeacute množstviacute materiaacutelu kteryacute povzbuzuje zaacutejem našich mladyacutech vědec1kyacutech pracovniacuteků a umožňuje řadu vědecshykyacutech pojeunaacuteni Množiacute se Praacutece statistickeacute rostou však i vyacutesledky theoretickeacute - Je ovšem pravdaže na některyacutech staniciacutech bylo ziacuteskaacuteno i množstviacute pozorovaacuteniacute kteraacute nebylo mOžno dobře zpracovat U některyacutech chyběly uacutedaje o oblačnosti jinde chyběly uacutedaje o mezneacute hvězdneacute velikosti jinde přiacutep uacutedaje o čisteacute pozorovaciacute době jednotlivyacutech pozorovatelů To někdy vedlo i k podceňovaacuteniacute spolupraacutece amateacuterů Avšak i taJkovaacute pozorovaacuteniacute kteraacute se nedala plně využiacutet statisticky přinesla užitek Rostl počet lidiacute informovanyacutech o vyacuteznamu pozorovaacuteniacute meteorů a rposhyzorovacich methodaacutech rostl olkrllh lidiacute kteřiacute vědiacute co llleteory isou Jak i to maacute svůj vyacuteznam vidiacuteme nejleacutepe z toho že tito pozorovateleacute ([noshyhou přispět k vysvětlovaacuteniacute přeletu velikyacutech meteoru ktereacute byly mezi lidem Označovaacuteny za jakeacutesi leacutetajiacuteciacute taliacuteře (meteory z řiacutejna a listoshypadu 1954)
Stejně se rrozmstal rpočet pozorovatelů i ve slunečniacute sekci a dosaacutehl v prvyacutech letech po vaacutelce až 30 členů Někteřiacute však odpadli Ise vzrůstashyjiacuteciacutem počtem skvrm v letech 1946 a 1947 Maximum v roce 1947 bylo velmi vysokeacute některeacute skupiny skvrn nesmiacuterně rozsaacutehleacute a členiteacute takže pozorovaacuteniacute vyžadovalo značneacuteho cviJku a vytrvalosti V dalšiacute praacuteci se projevil i horečnyacute tep revolučniacuteho života rrepubilky Časteacute přemisťovaacuteniacute pracovnIacuteků velikeacute pracovniacute vypětiacute a časoveacute zanepraacutezdshyněniacute se projevilo nejen li členů tSekce slunečniacute ale i v selkciacutech jinyacutech Nfuloziacute byli povolaacuteni na odpovědnaacutemiacutesta ve vyacuterabě jiniacute ve vyacutezkumu či v kultuře Někteřiacute se i pak snažili pozorovat K dalekohledu se však dostali někdy jen dvaikraacutet až třikraacutet měsiacutečně ISami pak uzmilli že tato po~orovaacuteniacute majiacute jen pro ně cenu orientačniacute kteraacute pro statistiku slushynečniacute činnosti však nemohou byacutet použita Pozdějšiacute hlubokeacute minimum slunečniacute činnosti kdy po celeacute tyacutedny ba i měsiacutece skvrny na Slunci nebyly ovšem noveacute zaacutejemce nepřivaacutehilo
Sekce pozorovatelů proměnnyacutech hvězd zahaacutejila Tovněž ihned po
102
vaacutelce činnost velmi energicky Na Lidoveacute hvězdaacutevně v Prraze i v jinyacutech centrech byly zahaacutejeny kursy rpozorovivniacute proměnnyacutech hvězd na kteshyryacutech rpřednaacutešeli amateacuterštiacute i odborniacute pracovniacuteci Byl všaJk IZLskaacuten jen malyacute počet zaacutejemců o tento obor pro začaacutetečnj)kycelkem nezajiacutemavyacute ale nesmiacuterně vyacuteznamnyacute pro studium vyacutevoje hvězd Sekce vYikazovalia v prvyacuteeh povaacutelečnyacutemiddotch leteoh 10 až 15 po~orovatelů což nebYl nijak stav uspolkojivyacute kteryacute se však později ještě zhoršil Stejně klesal poshystupně i rpDčet pozorovatelů meteorů a ISlunce NOiViacute členoveacute se věnoshyvali spiacuteše ~ajfmavějšiacute fotogriafii lJowrovaacuteniacute Mmiddotěsiacutece a planet Me i tam zůstaacutevali namnoze na povrchu a nezaměřili lsvoji fPrraacuteci na uacuteseky a probleacutemy na ktereacute uk8Jzovali zkušeniacute POzorovateleacute a vědečtiacute piashycoVil1iacuted Postupně pak nastaacutevaacute v našiacute amateacuterskeacute astronomii přerod Vědečtiacute
pracovniacuteci svolaacutevajiacute Ikonference z oborů fysiky Slunce meteorů a steshylaacuterniacute astronomie Vo1ajiacute ke spollupraacuteci amateacutery ale chtějiacute jejich praacuteci usměrnit na uacuteseky kde teacuteto spolurprivce je nejvfce třeha a kde může přineacutest největšiacute prospěch Chtějiacute ovšem ď jejich praacuteci prohloubit a zdokonalit Ministerstvo kultury se ujiacutemaacute organisace vyacutestavby a praacutece l1dovyacutech hvězdaacuteren a astronomiekyacutech kroužků Svolaacutevaacute koncem roku 1952 prvou celostaacutetniacute konferenci tpraeovniacuteků v astronomii ~tereacute se zuacutečastniacute vedle zaacutestUlpCů astronomickyacutech lillou~ků a lidovyacutech hvězdaacuteren i vědečtiacute rpracovniacuteci Radiacute se tu společně o sfPolupraacuteci middota organisaci amateacuterrstkeacute praacutece Na dallšiacuteeh Ikonferenefch 1953 a 1954 jsou zvaacuteženy zkušenosti a prodiskutovaacuteny vyacutesledky i nedostatky Praacutece A tak se přechaacuteziacute od živelneacuteho zaacutejmu k orgnmisovameacutemu naacuteboru od všeobecneacute zaacuteliby přechaacutezejiacute jednotlivci k specialisaci od neacuteIacutehodnyacuteeh kroužků amashyteacuterskyacutech pozorovatelů Ise přechaacuteziacute k Organisovaneacutemu pozorovaacuteniacute v astronomickyacutech kroužcIacuteoh a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ktereacute vyruacutesshytajiacute v poslednIacute1ch letech velmi živyacutem tempem
A již se takeacute jeviacute prveacute vyacuteg[edky - organisovaneacute pOzorovaacuteniacute Slunee Pozorovaciacute stanice jsou postupně rozmisťovruny po celeacute oblasti repushybliky Tak bude zachycen na našem uacutezemiacute každodenniacute stav slunečniacute činnosti Již dnes při ještě neuacuterp1neacute siacuteti Ise to dařiacute Powrovateleacute se již takeacute většinou nespokojiacute [pouhyacutem počiacutetaacuteniacutem skupin a skVTn na Slunei ale pomociacute projekce skvrny Izakreslujiacute sledujiacute nejen Ipočet Slkupin v jednotlivyacutech otočkaacutech S(lunce ale i jeiich velikosti ia vyacutevoj Mnoziacute majiacute již pěkneacute vyacutesledky fotografickeacute (Plzeň Kroměřiacutež Prešov) jiniacute zařiacutezeniacute k fotografoiVaacuteniacute Slunce připravujiacute Dr K Otavs1kyacute maacute již pozoruhodneacute vyacutesledky při fotografovaacuteniacute protuberanciacute je prozatiacutem průkopniacutekem ale bude miacutet jistě brzy naacutesledovniacuteky i na lidovyacutech hvězdaacuteTnaacutech
Takeacute rpozovovaacuteniacute lrlleteorů se zpřesňuje a prohlubuje POIzorovaeiacute stanice - middota v posledniacute době to jsou zejmeacutena stanice moravskeacute (Brno Třebič Prostějov i jineacute) - věnujiacute lpozorovaacuteniacute velikou Peacuteči Vyacutes[edky po~oilovaacuteniacute některeacute stanice lZpracujiacutečiacutemž usnadniacute praacuteci našim odborshy
103
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
bouřlivyacute rozvoj Počiacutenashyje rokem 1953 jsou již takeacute pravidelně vydaacutevaacuteshyny směrnice pro činnost astronomi~kyacutech kroužků v jednotlivyacutech čtvrtleshytich
V roce 1953 a 1954 uspořaacutedalo ministerstvo
kultury pro vedouciacute astronomickyacutech kroužshy
ků vždy dva tyacutedenniacute inshyternaacutetniacute kursy ktereacute se těšily mimořaacutedneacutemu zaacuteshyjmu a Iktereacute jsou amashyteacuterům značnou Pomociacute v jejich praacuteci Ministershystvo daacutele zajišťuje pro kroužky vhodnou astroshynomickou literaturu a naacutezorneacute pomuacutecky kte- Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Prostějověryacutemi doplňuje jejich s r eflBktorem oprů1něru 33 cm
knihovny V roce 1953 bylminisshy
terstvem kultury vydaacuten statut pro lidoveacute hvě~daacuterny podle ktereacuteho se lidoveacute hvězdaacuterny děliacute do třiacute gkupin (typů) podle jejich velikosti a rozshysahu činnosti a to
a) lidoveacute hvě~daacuterny I typu (pozorovatelny) - s působnostiacute v miacutestshyniacutem obvodu
lb) lidoveacute hvězdaacuterny II typu (obvodniacute) - s působnostiacute v jednom nebo i vice obvodech oIDresniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru
c) lidoveacute hvězdaacuterny III typu (oblastniacute) - s pŮtsobnostiacute v jednom nebo viacutece obvodech kra5skyacutech naacuterodniacutech vyacuteborů podle jejich rozshymiacutestěniacute
Podle statutu se staly lidoveacute hvězdaacuterny vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeshyniacutemi naacuterodniacutech vyacuteborů čiacutemž se jilm dostalo pevneacute hospodaacuteřskeacute zaacuteshykladny Současně jim však byly daacuteny velkeacute uacutekoly ktereacute sou zaměshyřeny ke zvyacutešeniacute kulturniacute uacuterovně k vyššiacutemu vzdělaacuteniacute lidu šiacuteřeniacutem věshydeck-yacutech poznatků z oboru astronomiešiacuteřeniacutem vědeckeacuteho světoveacuteho naacutezoru
ObLastniacute lidoveacute hvězdaacuterny pod vedeniacutem krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů řiacutediacute amateacuterskou praacuteci v raacutemci sveacute ohlasti a koordinu5iacute osvětovou činnost s ostatniacutemi osvětovyacutemJ zařiacutezeniacutemi a činnost odbornou s ohleshydem na potřeby observatořiacute Čs akademie věd a 8Jstronomickyacutech uacutestavů vysokyacutech škol
V prosinci 1954 svolalo ministerstvo kultury již třetiacute konferenci
99
amateacuterskyacutech a vědeckyacutech pracovniacuteků v oboru astronomie z celeacute reshypubliky kterou můžeme hodnotit za nejvyacuteznamnějšiacute a kde bylo praacuteshyvem konstatovaacuteno že amateacuteři s odborniacuteky tvořiacute již dnes u naacutes jednu astronomickou rodinu A tato spolupraacutece takeacute iiž přinaacutešiacute sveacute ovoce Nejen na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i j1nde v městech i na vesnidch je za jasnyacutech večerů la nociacute velmi rušno u dalekohledů postavenyacutech na volnyacutech prostranstviacutech Je velmi rušno všude tam kam zasahuie činnost našich nadšenyacutech a ohětavyacutech astronomů amateacuterů členů astronomickyacutech kroužků kteři po pečliveacute přiacutepravě studiem astronoshymickeacute literatury a instruktližiacutech odborniacuteků konajiacute veřejneacute předshynaacutešky besedy li dalekohledu se současnyacutem pozorovaacuteniacutem vesmiacuternyacutech objektů večery otaacutezek a odpovědiacute pořaacutedajiacute astronomickeacute vyacutestavky a pod kde všude seznamujiacute uacutečastniacuteky z řad občanstva s vědeckyacutemi poznatky z oboru astronomie seznamujiacute s pravdou o vyacutevoji vesmiacuteru
Naši astronomoveacute amateacuteři však majiacute takeacute sveacute potiacuteže starosti a přeshykaacutežky ve sveacute praacuteci Hlavniacute překaacutežka kterou musiacute překonaacutevat shya musiacuteme po pravdě řiacuteci že tak činiacute sezlliačnyacutem uacutespěchem - je nedoshystatek astronomickyacutech dalekohledů ktereacute si sveacutepomociacute zhotovujiacute Alespoň kdyby měli vice optiky kterou si přes veškerou snahu sami zhotovit nemohou Doufaacuteme však že i tato překaacutežka bude brzy odstrashyněna a že budou k disposici i dalšiacute nutneacute astronomickeacute přiacutestroje pro jejich praacuteci Za svoji zaacuteslužnou a obětavou činnost si zasloužiacute nejen upřiacutemneacute diacuteky ale ještě viacutece pozornosti a peacuteče
Velkyacute pOlkrok jsme takeacute učinili v tom že již maacuteme na lidovyacutech hvězshydaacuternaacutech II a III typu staacuteleacute pracovniacuteky kteřiacute organisujiacute plaacutenovitou činnost jak lidovyacutech hvězdaacuteren tak i činnost astronomkkyacutech kroužků ve svyacutech obvodech a oblastech pořaacutedajiacute pro ně různeacute kursy a poshymaacutehajiacute zaklaacutedat dalšiacute kroužky
V astronomickyacutech krouždch maacuteme již řadu vyspělyacutech členů kteřiacute jako zkušeniacute lektoři jSQu členy lektorskyacutech sborů domů osvěty a Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Mezi nimi ie i řada žen z nichž některeacute jseu takeacute vedouciacutemi astronomickyacutech kroužků a velmi dobře se osvědčujiacute
Dnes maacuteme již v provozu 6 oblastniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren III typu a to v Praze Českyacutech
Budějoviciacutech Plzni Hradci Kraacuteloveacute Brně a Olomouci ktereacute jsou vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů ~
6 obvodniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren II typu a to v Rokycanech Proshystějově Vsetiacuteně Valašskeacutem Meziřiacutečiacute (kteraacute se vyacutestavnostiacute vyrovnaacute III typu) v Noveacutem Jičiacuteně a Humenneacutemktereacute jsou kulturně osvětoshyvyacutemi zařiacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech okresnkh naacuterodniacutech vyacuteborů
12 lidovyacutech hvězdaacuteren I typu (pozorovatelen) a to v Červenyacutech Pečkaacutech Taacuteboře Mutěniacuteně Lounech Dvoře Kraacuteloveacute n L Prostějově Gottwaldově Hodoniacuteně Třinci Přiacuteboru Ostravě a Prešově ktereacute jsou
100
kulturně osvětovyacutemi zarlshy~niacutemi městskyacutech a miacutestshyniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru neshybo domů osvěty osvětovyacutech
besed astronomickyacutech kroužků zaacutevodnfch klubů a škol
Daacutele jsou ve stavbě lidoshyveacute hvězdaacuterny v Ďaacuteblidch Nymburku Šumperku a dalšiacute se připravujiacute
V roce 1945 jsme měli lishydovou hvězdaacuternu v Praze Českyacutech Budějoviciacutech
Plzni a pozorova teln u na budově v Taacuteboře To znashymenaacute že od roku 1945 bylo u naacutes vybudovaacuteno a daacuteno do provozu 20 lidovyacutech hvězdaacuteren ruznyacutech tYlPŮ eia finančniacute podpory z veřejshynyacutech prostředků
Největšiacute zaacutesluhu na vyshy Naacutevštěvniacuteci brněnskeacute lidoveacute hvězdaacuterny budovaacuteniacute všech těchto lidoshy u 600m reflektoru Astronomickeacuteho uacutestwvu
Ma)8arykovy wniversityvyacutech hvězdaacuteren majiacute naši astronomoveacute amateacuteři sami kteřiacute brigaacutednicky odpracovali velkyacute počet pracovniacutech hodin Lidoveacute hvězdaacuterny 1 typu jsou skoro vesměs postaveny brigaacutednicky
Jistěže můžeme vřele poděkovat našim astronomům amateacuterům za jejich obětavou a zaacuteslužnou praacuteci ve vyacutestavbě lidovYacutech hvězdaacuteren ale hlavně za jejich dobrou osvětovouoinnost a přaacutet jim mnoho dalšiacutech uacutespěchů Věřiacuteme že ještě viacutece Tozšiacuteřiacute aJktivy spolupraeovniacuteků že proshyhloubiacute sveacute znalosti v oboru astronomie a rozšiacuteřiacute svou osvětovou činshynost předevšiacutem do vesnic v koordinaci s plaacuteny činnosti domů osvěty a osvětovyacutech besed
Naše vědeckeacute uacutestavy si již svyacutemi ~racemi zajistily sveacute dobreacute jmeacuteno v celeacutem světě a takeacute dobraacute praacutece a organisace lidovyacutech hvězdaacuteren a celeacute amateacuterskeacute činnosti si raziacute cestu za hranice o čemž svědčiacute posudek astronomů ze SSSR a takeacute z NDR kteřiacute se netajili tiacutem že v oboru teacuteto činnosti maacuteme prvenstviacute Jistě že obě sloŽky budou pracovat tak fu jejich vyacutesledky budou šiacuteřit slaacutevu našiacute astronomie ale hlavně že šiacuteřeniacutem vědeckyacutech poznatků z oboru astronomie zvyacutešiacute kulturniacute uacuteroveň a vzdělaacuteniacute našeho lidu kteryacute zbaven všech pověr a strachu z neznaacutema půjde směle a hrdě za splněniacutem dalšfch velkyacutech uacutekolů
101
AMATEacuteRSKAacute ASTRONOMIE PO REVOLUCI 1945
FRANTISEK KADAV~
Českoslovenslkaacute amateacuterskaacute iastronomie prodělala za uplynulyacutech 10 let pozoruhodnyacute vyacutevoj Po revoluci 1945 je to živelnyacute zaacutejem iedshynotlivců kteryacute [přivaacutediacute do řad pozorovatelů sekciacute velikyacute počet zaacuteshyjemců Neobyčejně se rozrůstaacute počet pozorovatelů meteoru v roce 1945 hylo 77 powrovatelů v roce 1946 iiž 93 a v roce 1947 dokonce 120 Jednotliviacute nadšenci ziacute~kaacutevajiacute k pozorovaacuteniacute sveacute přaacutetele nebo členy rodiny a tak vzrůstaacute nejen počet stanic ale hlavně počet pOlZorovatelů A tak již v roce 1947 dosahuje počet 11 naacutes pOzorovanyacuteoh meteorů 200 000 Tak bylo lZiacuteskaacutemo velikeacute množstviacute materiaacutelu kteryacute povzbuzuje zaacutejem našich mladyacutech vědec1kyacutech pracovniacuteků a umožňuje řadu vědecshykyacutech pojeunaacuteni Množiacute se Praacutece statistickeacute rostou však i vyacutesledky theoretickeacute - Je ovšem pravdaže na některyacutech staniciacutech bylo ziacuteskaacuteno i množstviacute pozorovaacuteniacute kteraacute nebylo mOžno dobře zpracovat U některyacutech chyběly uacutedaje o oblačnosti jinde chyběly uacutedaje o mezneacute hvězdneacute velikosti jinde přiacutep uacutedaje o čisteacute pozorovaciacute době jednotlivyacutech pozorovatelů To někdy vedlo i k podceňovaacuteniacute spolupraacutece amateacuterů Avšak i taJkovaacute pozorovaacuteniacute kteraacute se nedala plně využiacutet statisticky přinesla užitek Rostl počet lidiacute informovanyacutech o vyacuteznamu pozorovaacuteniacute meteorů a rposhyzorovacich methodaacutech rostl olkrllh lidiacute kteřiacute vědiacute co llleteory isou Jak i to maacute svůj vyacuteznam vidiacuteme nejleacutepe z toho že tito pozorovateleacute ([noshyhou přispět k vysvětlovaacuteniacute přeletu velikyacutech meteoru ktereacute byly mezi lidem Označovaacuteny za jakeacutesi leacutetajiacuteciacute taliacuteře (meteory z řiacutejna a listoshypadu 1954)
Stejně se rrozmstal rpočet pozorovatelů i ve slunečniacute sekci a dosaacutehl v prvyacutech letech po vaacutelce až 30 členů Někteřiacute však odpadli Ise vzrůstashyjiacuteciacutem počtem skvrm v letech 1946 a 1947 Maximum v roce 1947 bylo velmi vysokeacute některeacute skupiny skvrn nesmiacuterně rozsaacutehleacute a členiteacute takže pozorovaacuteniacute vyžadovalo značneacuteho cviJku a vytrvalosti V dalšiacute praacuteci se projevil i horečnyacute tep revolučniacuteho života rrepubilky Časteacute přemisťovaacuteniacute pracovnIacuteků velikeacute pracovniacute vypětiacute a časoveacute zanepraacutezdshyněniacute se projevilo nejen li členů tSekce slunečniacute ale i v selkciacutech jinyacutech Nfuloziacute byli povolaacuteni na odpovědnaacutemiacutesta ve vyacuterabě jiniacute ve vyacutezkumu či v kultuře Někteřiacute se i pak snažili pozorovat K dalekohledu se však dostali někdy jen dvaikraacutet až třikraacutet měsiacutečně ISami pak uzmilli že tato po~orovaacuteniacute majiacute jen pro ně cenu orientačniacute kteraacute pro statistiku slushynečniacute činnosti však nemohou byacutet použita Pozdějšiacute hlubokeacute minimum slunečniacute činnosti kdy po celeacute tyacutedny ba i měsiacutece skvrny na Slunci nebyly ovšem noveacute zaacutejemce nepřivaacutehilo
Sekce pozorovatelů proměnnyacutech hvězd zahaacutejila Tovněž ihned po
102
vaacutelce činnost velmi energicky Na Lidoveacute hvězdaacutevně v Prraze i v jinyacutech centrech byly zahaacutejeny kursy rpozorovivniacute proměnnyacutech hvězd na kteshyryacutech rpřednaacutešeli amateacuterštiacute i odborniacute pracovniacuteci Byl všaJk IZLskaacuten jen malyacute počet zaacutejemců o tento obor pro začaacutetečnj)kycelkem nezajiacutemavyacute ale nesmiacuterně vyacuteznamnyacute pro studium vyacutevoje hvězd Sekce vYikazovalia v prvyacuteeh povaacutelečnyacutemiddotch leteoh 10 až 15 po~orovatelů což nebYl nijak stav uspolkojivyacute kteryacute se však později ještě zhoršil Stejně klesal poshystupně i rpDčet pozorovatelů meteorů a ISlunce NOiViacute členoveacute se věnoshyvali spiacuteše ~ajfmavějšiacute fotogriafii lJowrovaacuteniacute Mmiddotěsiacutece a planet Me i tam zůstaacutevali namnoze na povrchu a nezaměřili lsvoji fPrraacuteci na uacuteseky a probleacutemy na ktereacute uk8Jzovali zkušeniacute POzorovateleacute a vědečtiacute piashycoVil1iacuted Postupně pak nastaacutevaacute v našiacute amateacuterskeacute astronomii přerod Vědečtiacute
pracovniacuteci svolaacutevajiacute Ikonference z oborů fysiky Slunce meteorů a steshylaacuterniacute astronomie Vo1ajiacute ke spollupraacuteci amateacutery ale chtějiacute jejich praacuteci usměrnit na uacuteseky kde teacuteto spolurprivce je nejvfce třeha a kde může přineacutest největšiacute prospěch Chtějiacute ovšem ď jejich praacuteci prohloubit a zdokonalit Ministerstvo kultury se ujiacutemaacute organisace vyacutestavby a praacutece l1dovyacutech hvězdaacuteren a astronomiekyacutech kroužků Svolaacutevaacute koncem roku 1952 prvou celostaacutetniacute konferenci tpraeovniacuteků v astronomii ~tereacute se zuacutečastniacute vedle zaacutestUlpCů astronomickyacutech lillou~ků a lidovyacutech hvězdaacuteren i vědečtiacute rpracovniacuteci Radiacute se tu společně o sfPolupraacuteci middota organisaci amateacuterrstkeacute praacutece Na dallšiacuteeh Ikonferenefch 1953 a 1954 jsou zvaacuteženy zkušenosti a prodiskutovaacuteny vyacutesledky i nedostatky Praacutece A tak se přechaacuteziacute od živelneacuteho zaacutejmu k orgnmisovameacutemu naacuteboru od všeobecneacute zaacuteliby přechaacutezejiacute jednotlivci k specialisaci od neacuteIacutehodnyacuteeh kroužků amashyteacuterskyacutech pozorovatelů Ise přechaacuteziacute k Organisovaneacutemu pozorovaacuteniacute v astronomickyacutech kroužcIacuteoh a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ktereacute vyruacutesshytajiacute v poslednIacute1ch letech velmi živyacutem tempem
A již se takeacute jeviacute prveacute vyacuteg[edky - organisovaneacute pOzorovaacuteniacute Slunee Pozorovaciacute stanice jsou postupně rozmisťovruny po celeacute oblasti repushybliky Tak bude zachycen na našem uacutezemiacute každodenniacute stav slunečniacute činnosti Již dnes při ještě neuacuterp1neacute siacuteti Ise to dařiacute Powrovateleacute se již takeacute většinou nespokojiacute [pouhyacutem počiacutetaacuteniacutem skupin a skVTn na Slunei ale pomociacute projekce skvrny Izakreslujiacute sledujiacute nejen Ipočet Slkupin v jednotlivyacutech otočkaacutech S(lunce ale i jeiich velikosti ia vyacutevoj Mnoziacute majiacute již pěkneacute vyacutesledky fotografickeacute (Plzeň Kroměřiacutež Prešov) jiniacute zařiacutezeniacute k fotografoiVaacuteniacute Slunce připravujiacute Dr K Otavs1kyacute maacute již pozoruhodneacute vyacutesledky při fotografovaacuteniacute protuberanciacute je prozatiacutem průkopniacutekem ale bude miacutet jistě brzy naacutesledovniacuteky i na lidovyacutech hvězdaacuteTnaacutech
Takeacute rpozovovaacuteniacute lrlleteorů se zpřesňuje a prohlubuje POIzorovaeiacute stanice - middota v posledniacute době to jsou zejmeacutena stanice moravskeacute (Brno Třebič Prostějov i jineacute) - věnujiacute lpozorovaacuteniacute velikou Peacuteči Vyacutes[edky po~oilovaacuteniacute některeacute stanice lZpracujiacutečiacutemž usnadniacute praacuteci našim odborshy
103
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
amateacuterskyacutech a vědeckyacutech pracovniacuteků v oboru astronomie z celeacute reshypubliky kterou můžeme hodnotit za nejvyacuteznamnějšiacute a kde bylo praacuteshyvem konstatovaacuteno že amateacuteři s odborniacuteky tvořiacute již dnes u naacutes jednu astronomickou rodinu A tato spolupraacutece takeacute iiž přinaacutešiacute sveacute ovoce Nejen na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i j1nde v městech i na vesnidch je za jasnyacutech večerů la nociacute velmi rušno u dalekohledů postavenyacutech na volnyacutech prostranstviacutech Je velmi rušno všude tam kam zasahuie činnost našich nadšenyacutech a ohětavyacutech astronomů amateacuterů členů astronomickyacutech kroužků kteři po pečliveacute přiacutepravě studiem astronoshymickeacute literatury a instruktližiacutech odborniacuteků konajiacute veřejneacute předshynaacutešky besedy li dalekohledu se současnyacutem pozorovaacuteniacutem vesmiacuternyacutech objektů večery otaacutezek a odpovědiacute pořaacutedajiacute astronomickeacute vyacutestavky a pod kde všude seznamujiacute uacutečastniacuteky z řad občanstva s vědeckyacutemi poznatky z oboru astronomie seznamujiacute s pravdou o vyacutevoji vesmiacuteru
Naši astronomoveacute amateacuteři však majiacute takeacute sveacute potiacuteže starosti a přeshykaacutežky ve sveacute praacuteci Hlavniacute překaacutežka kterou musiacute překonaacutevat shya musiacuteme po pravdě řiacuteci že tak činiacute sezlliačnyacutem uacutespěchem - je nedoshystatek astronomickyacutech dalekohledů ktereacute si sveacutepomociacute zhotovujiacute Alespoň kdyby měli vice optiky kterou si přes veškerou snahu sami zhotovit nemohou Doufaacuteme však že i tato překaacutežka bude brzy odstrashyněna a že budou k disposici i dalšiacute nutneacute astronomickeacute přiacutestroje pro jejich praacuteci Za svoji zaacuteslužnou a obětavou činnost si zasloužiacute nejen upřiacutemneacute diacuteky ale ještě viacutece pozornosti a peacuteče
Velkyacute pOlkrok jsme takeacute učinili v tom že již maacuteme na lidovyacutech hvězshydaacuternaacutech II a III typu staacuteleacute pracovniacuteky kteřiacute organisujiacute plaacutenovitou činnost jak lidovyacutech hvězdaacuteren tak i činnost astronomkkyacutech kroužků ve svyacutech obvodech a oblastech pořaacutedajiacute pro ně různeacute kursy a poshymaacutehajiacute zaklaacutedat dalšiacute kroužky
V astronomickyacutech krouždch maacuteme již řadu vyspělyacutech členů kteřiacute jako zkušeniacute lektoři jSQu členy lektorskyacutech sborů domů osvěty a Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Mezi nimi ie i řada žen z nichž některeacute jseu takeacute vedouciacutemi astronomickyacutech kroužků a velmi dobře se osvědčujiacute
Dnes maacuteme již v provozu 6 oblastniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren III typu a to v Praze Českyacutech
Budějoviciacutech Plzni Hradci Kraacuteloveacute Brně a Olomouci ktereacute jsou vědecko-osvětovyacutemi zařIacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech krajskyacutech naacuterodniacutech vyacuteshyborů ~
6 obvodniacutech lidovyacutech hvězdaacuteren II typu a to v Rokycanech Proshystějově Vsetiacuteně Valašskeacutem Meziřiacutečiacute (kteraacute se vyacutestavnostiacute vyrovnaacute III typu) v Noveacutem Jičiacuteně a Humenneacutemktereacute jsou kulturně osvětoshyvyacutemi zařiacutezeniacutemi přiacuteslušnyacutech okresnkh naacuterodniacutech vyacuteborů
12 lidovyacutech hvězdaacuteren I typu (pozorovatelen) a to v Červenyacutech Pečkaacutech Taacuteboře Mutěniacuteně Lounech Dvoře Kraacuteloveacute n L Prostějově Gottwaldově Hodoniacuteně Třinci Přiacuteboru Ostravě a Prešově ktereacute jsou
100
kulturně osvětovyacutemi zarlshy~niacutemi městskyacutech a miacutestshyniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru neshybo domů osvěty osvětovyacutech
besed astronomickyacutech kroužků zaacutevodnfch klubů a škol
Daacutele jsou ve stavbě lidoshyveacute hvězdaacuterny v Ďaacuteblidch Nymburku Šumperku a dalšiacute se připravujiacute
V roce 1945 jsme měli lishydovou hvězdaacuternu v Praze Českyacutech Budějoviciacutech
Plzni a pozorova teln u na budově v Taacuteboře To znashymenaacute že od roku 1945 bylo u naacutes vybudovaacuteno a daacuteno do provozu 20 lidovyacutech hvězdaacuteren ruznyacutech tYlPŮ eia finančniacute podpory z veřejshynyacutech prostředků
Největšiacute zaacutesluhu na vyshy Naacutevštěvniacuteci brněnskeacute lidoveacute hvězdaacuterny budovaacuteniacute všech těchto lidoshy u 600m reflektoru Astronomickeacuteho uacutestwvu
Ma)8arykovy wniversityvyacutech hvězdaacuteren majiacute naši astronomoveacute amateacuteři sami kteřiacute brigaacutednicky odpracovali velkyacute počet pracovniacutech hodin Lidoveacute hvězdaacuterny 1 typu jsou skoro vesměs postaveny brigaacutednicky
Jistěže můžeme vřele poděkovat našim astronomům amateacuterům za jejich obětavou a zaacuteslužnou praacuteci ve vyacutestavbě lidovYacutech hvězdaacuteren ale hlavně za jejich dobrou osvětovouoinnost a přaacutet jim mnoho dalšiacutech uacutespěchů Věřiacuteme že ještě viacutece Tozšiacuteřiacute aJktivy spolupraeovniacuteků že proshyhloubiacute sveacute znalosti v oboru astronomie a rozšiacuteřiacute svou osvětovou činshynost předevšiacutem do vesnic v koordinaci s plaacuteny činnosti domů osvěty a osvětovyacutech besed
Naše vědeckeacute uacutestavy si již svyacutemi ~racemi zajistily sveacute dobreacute jmeacuteno v celeacutem světě a takeacute dobraacute praacutece a organisace lidovyacutech hvězdaacuteren a celeacute amateacuterskeacute činnosti si raziacute cestu za hranice o čemž svědčiacute posudek astronomů ze SSSR a takeacute z NDR kteřiacute se netajili tiacutem že v oboru teacuteto činnosti maacuteme prvenstviacute Jistě že obě sloŽky budou pracovat tak fu jejich vyacutesledky budou šiacuteřit slaacutevu našiacute astronomie ale hlavně že šiacuteřeniacutem vědeckyacutech poznatků z oboru astronomie zvyacutešiacute kulturniacute uacuteroveň a vzdělaacuteniacute našeho lidu kteryacute zbaven všech pověr a strachu z neznaacutema půjde směle a hrdě za splněniacutem dalšfch velkyacutech uacutekolů
101
AMATEacuteRSKAacute ASTRONOMIE PO REVOLUCI 1945
FRANTISEK KADAV~
Českoslovenslkaacute amateacuterskaacute iastronomie prodělala za uplynulyacutech 10 let pozoruhodnyacute vyacutevoj Po revoluci 1945 je to živelnyacute zaacutejem iedshynotlivců kteryacute [přivaacutediacute do řad pozorovatelů sekciacute velikyacute počet zaacuteshyjemců Neobyčejně se rozrůstaacute počet pozorovatelů meteoru v roce 1945 hylo 77 powrovatelů v roce 1946 iiž 93 a v roce 1947 dokonce 120 Jednotliviacute nadšenci ziacute~kaacutevajiacute k pozorovaacuteniacute sveacute přaacutetele nebo členy rodiny a tak vzrůstaacute nejen počet stanic ale hlavně počet pOlZorovatelů A tak již v roce 1947 dosahuje počet 11 naacutes pOzorovanyacuteoh meteorů 200 000 Tak bylo lZiacuteskaacutemo velikeacute množstviacute materiaacutelu kteryacute povzbuzuje zaacutejem našich mladyacutech vědec1kyacutech pracovniacuteků a umožňuje řadu vědecshykyacutech pojeunaacuteni Množiacute se Praacutece statistickeacute rostou však i vyacutesledky theoretickeacute - Je ovšem pravdaže na některyacutech staniciacutech bylo ziacuteskaacuteno i množstviacute pozorovaacuteniacute kteraacute nebylo mOžno dobře zpracovat U některyacutech chyběly uacutedaje o oblačnosti jinde chyběly uacutedaje o mezneacute hvězdneacute velikosti jinde přiacutep uacutedaje o čisteacute pozorovaciacute době jednotlivyacutech pozorovatelů To někdy vedlo i k podceňovaacuteniacute spolupraacutece amateacuterů Avšak i taJkovaacute pozorovaacuteniacute kteraacute se nedala plně využiacutet statisticky přinesla užitek Rostl počet lidiacute informovanyacutech o vyacuteznamu pozorovaacuteniacute meteorů a rposhyzorovacich methodaacutech rostl olkrllh lidiacute kteřiacute vědiacute co llleteory isou Jak i to maacute svůj vyacuteznam vidiacuteme nejleacutepe z toho že tito pozorovateleacute ([noshyhou přispět k vysvětlovaacuteniacute přeletu velikyacutech meteoru ktereacute byly mezi lidem Označovaacuteny za jakeacutesi leacutetajiacuteciacute taliacuteře (meteory z řiacutejna a listoshypadu 1954)
Stejně se rrozmstal rpočet pozorovatelů i ve slunečniacute sekci a dosaacutehl v prvyacutech letech po vaacutelce až 30 členů Někteřiacute však odpadli Ise vzrůstashyjiacuteciacutem počtem skvrm v letech 1946 a 1947 Maximum v roce 1947 bylo velmi vysokeacute některeacute skupiny skvrn nesmiacuterně rozsaacutehleacute a členiteacute takže pozorovaacuteniacute vyžadovalo značneacuteho cviJku a vytrvalosti V dalšiacute praacuteci se projevil i horečnyacute tep revolučniacuteho života rrepubilky Časteacute přemisťovaacuteniacute pracovnIacuteků velikeacute pracovniacute vypětiacute a časoveacute zanepraacutezdshyněniacute se projevilo nejen li členů tSekce slunečniacute ale i v selkciacutech jinyacutech Nfuloziacute byli povolaacuteni na odpovědnaacutemiacutesta ve vyacuterabě jiniacute ve vyacutezkumu či v kultuře Někteřiacute se i pak snažili pozorovat K dalekohledu se však dostali někdy jen dvaikraacutet až třikraacutet měsiacutečně ISami pak uzmilli že tato po~orovaacuteniacute majiacute jen pro ně cenu orientačniacute kteraacute pro statistiku slushynečniacute činnosti však nemohou byacutet použita Pozdějšiacute hlubokeacute minimum slunečniacute činnosti kdy po celeacute tyacutedny ba i měsiacutece skvrny na Slunci nebyly ovšem noveacute zaacutejemce nepřivaacutehilo
Sekce pozorovatelů proměnnyacutech hvězd zahaacutejila Tovněž ihned po
102
vaacutelce činnost velmi energicky Na Lidoveacute hvězdaacutevně v Prraze i v jinyacutech centrech byly zahaacutejeny kursy rpozorovivniacute proměnnyacutech hvězd na kteshyryacutech rpřednaacutešeli amateacuterštiacute i odborniacute pracovniacuteci Byl všaJk IZLskaacuten jen malyacute počet zaacutejemců o tento obor pro začaacutetečnj)kycelkem nezajiacutemavyacute ale nesmiacuterně vyacuteznamnyacute pro studium vyacutevoje hvězd Sekce vYikazovalia v prvyacuteeh povaacutelečnyacutemiddotch leteoh 10 až 15 po~orovatelů což nebYl nijak stav uspolkojivyacute kteryacute se však později ještě zhoršil Stejně klesal poshystupně i rpDčet pozorovatelů meteorů a ISlunce NOiViacute členoveacute se věnoshyvali spiacuteše ~ajfmavějšiacute fotogriafii lJowrovaacuteniacute Mmiddotěsiacutece a planet Me i tam zůstaacutevali namnoze na povrchu a nezaměřili lsvoji fPrraacuteci na uacuteseky a probleacutemy na ktereacute uk8Jzovali zkušeniacute POzorovateleacute a vědečtiacute piashycoVil1iacuted Postupně pak nastaacutevaacute v našiacute amateacuterskeacute astronomii přerod Vědečtiacute
pracovniacuteci svolaacutevajiacute Ikonference z oborů fysiky Slunce meteorů a steshylaacuterniacute astronomie Vo1ajiacute ke spollupraacuteci amateacutery ale chtějiacute jejich praacuteci usměrnit na uacuteseky kde teacuteto spolurprivce je nejvfce třeha a kde může přineacutest největšiacute prospěch Chtějiacute ovšem ď jejich praacuteci prohloubit a zdokonalit Ministerstvo kultury se ujiacutemaacute organisace vyacutestavby a praacutece l1dovyacutech hvězdaacuteren a astronomiekyacutech kroužků Svolaacutevaacute koncem roku 1952 prvou celostaacutetniacute konferenci tpraeovniacuteků v astronomii ~tereacute se zuacutečastniacute vedle zaacutestUlpCů astronomickyacutech lillou~ků a lidovyacutech hvězdaacuteren i vědečtiacute rpracovniacuteci Radiacute se tu společně o sfPolupraacuteci middota organisaci amateacuterrstkeacute praacutece Na dallšiacuteeh Ikonferenefch 1953 a 1954 jsou zvaacuteženy zkušenosti a prodiskutovaacuteny vyacutesledky i nedostatky Praacutece A tak se přechaacuteziacute od živelneacuteho zaacutejmu k orgnmisovameacutemu naacuteboru od všeobecneacute zaacuteliby přechaacutezejiacute jednotlivci k specialisaci od neacuteIacutehodnyacuteeh kroužků amashyteacuterskyacutech pozorovatelů Ise přechaacuteziacute k Organisovaneacutemu pozorovaacuteniacute v astronomickyacutech kroužcIacuteoh a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ktereacute vyruacutesshytajiacute v poslednIacute1ch letech velmi živyacutem tempem
A již se takeacute jeviacute prveacute vyacuteg[edky - organisovaneacute pOzorovaacuteniacute Slunee Pozorovaciacute stanice jsou postupně rozmisťovruny po celeacute oblasti repushybliky Tak bude zachycen na našem uacutezemiacute každodenniacute stav slunečniacute činnosti Již dnes při ještě neuacuterp1neacute siacuteti Ise to dařiacute Powrovateleacute se již takeacute většinou nespokojiacute [pouhyacutem počiacutetaacuteniacutem skupin a skVTn na Slunei ale pomociacute projekce skvrny Izakreslujiacute sledujiacute nejen Ipočet Slkupin v jednotlivyacutech otočkaacutech S(lunce ale i jeiich velikosti ia vyacutevoj Mnoziacute majiacute již pěkneacute vyacutesledky fotografickeacute (Plzeň Kroměřiacutež Prešov) jiniacute zařiacutezeniacute k fotografoiVaacuteniacute Slunce připravujiacute Dr K Otavs1kyacute maacute již pozoruhodneacute vyacutesledky při fotografovaacuteniacute protuberanciacute je prozatiacutem průkopniacutekem ale bude miacutet jistě brzy naacutesledovniacuteky i na lidovyacutech hvězdaacuteTnaacutech
Takeacute rpozovovaacuteniacute lrlleteorů se zpřesňuje a prohlubuje POIzorovaeiacute stanice - middota v posledniacute době to jsou zejmeacutena stanice moravskeacute (Brno Třebič Prostějov i jineacute) - věnujiacute lpozorovaacuteniacute velikou Peacuteči Vyacutes[edky po~oilovaacuteniacute některeacute stanice lZpracujiacutečiacutemž usnadniacute praacuteci našim odborshy
103
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
kulturně osvětovyacutemi zarlshy~niacutemi městskyacutech a miacutestshyniacutech naacuterodniacutech vyacuteboru neshybo domů osvěty osvětovyacutech
besed astronomickyacutech kroužků zaacutevodnfch klubů a škol
Daacutele jsou ve stavbě lidoshyveacute hvězdaacuterny v Ďaacuteblidch Nymburku Šumperku a dalšiacute se připravujiacute
V roce 1945 jsme měli lishydovou hvězdaacuternu v Praze Českyacutech Budějoviciacutech
Plzni a pozorova teln u na budově v Taacuteboře To znashymenaacute že od roku 1945 bylo u naacutes vybudovaacuteno a daacuteno do provozu 20 lidovyacutech hvězdaacuteren ruznyacutech tYlPŮ eia finančniacute podpory z veřejshynyacutech prostředků
Největšiacute zaacutesluhu na vyshy Naacutevštěvniacuteci brněnskeacute lidoveacute hvězdaacuterny budovaacuteniacute všech těchto lidoshy u 600m reflektoru Astronomickeacuteho uacutestwvu
Ma)8arykovy wniversityvyacutech hvězdaacuteren majiacute naši astronomoveacute amateacuteři sami kteřiacute brigaacutednicky odpracovali velkyacute počet pracovniacutech hodin Lidoveacute hvězdaacuterny 1 typu jsou skoro vesměs postaveny brigaacutednicky
Jistěže můžeme vřele poděkovat našim astronomům amateacuterům za jejich obětavou a zaacuteslužnou praacuteci ve vyacutestavbě lidovYacutech hvězdaacuteren ale hlavně za jejich dobrou osvětovouoinnost a přaacutet jim mnoho dalšiacutech uacutespěchů Věřiacuteme že ještě viacutece Tozšiacuteřiacute aJktivy spolupraeovniacuteků že proshyhloubiacute sveacute znalosti v oboru astronomie a rozšiacuteřiacute svou osvětovou činshynost předevšiacutem do vesnic v koordinaci s plaacuteny činnosti domů osvěty a osvětovyacutech besed
Naše vědeckeacute uacutestavy si již svyacutemi ~racemi zajistily sveacute dobreacute jmeacuteno v celeacutem světě a takeacute dobraacute praacutece a organisace lidovyacutech hvězdaacuteren a celeacute amateacuterskeacute činnosti si raziacute cestu za hranice o čemž svědčiacute posudek astronomů ze SSSR a takeacute z NDR kteřiacute se netajili tiacutem že v oboru teacuteto činnosti maacuteme prvenstviacute Jistě že obě sloŽky budou pracovat tak fu jejich vyacutesledky budou šiacuteřit slaacutevu našiacute astronomie ale hlavně že šiacuteřeniacutem vědeckyacutech poznatků z oboru astronomie zvyacutešiacute kulturniacute uacuteroveň a vzdělaacuteniacute našeho lidu kteryacute zbaven všech pověr a strachu z neznaacutema půjde směle a hrdě za splněniacutem dalšfch velkyacutech uacutekolů
101
AMATEacuteRSKAacute ASTRONOMIE PO REVOLUCI 1945
FRANTISEK KADAV~
Českoslovenslkaacute amateacuterskaacute iastronomie prodělala za uplynulyacutech 10 let pozoruhodnyacute vyacutevoj Po revoluci 1945 je to živelnyacute zaacutejem iedshynotlivců kteryacute [přivaacutediacute do řad pozorovatelů sekciacute velikyacute počet zaacuteshyjemců Neobyčejně se rozrůstaacute počet pozorovatelů meteoru v roce 1945 hylo 77 powrovatelů v roce 1946 iiž 93 a v roce 1947 dokonce 120 Jednotliviacute nadšenci ziacute~kaacutevajiacute k pozorovaacuteniacute sveacute přaacutetele nebo členy rodiny a tak vzrůstaacute nejen počet stanic ale hlavně počet pOlZorovatelů A tak již v roce 1947 dosahuje počet 11 naacutes pOzorovanyacuteoh meteorů 200 000 Tak bylo lZiacuteskaacutemo velikeacute množstviacute materiaacutelu kteryacute povzbuzuje zaacutejem našich mladyacutech vědec1kyacutech pracovniacuteků a umožňuje řadu vědecshykyacutech pojeunaacuteni Množiacute se Praacutece statistickeacute rostou však i vyacutesledky theoretickeacute - Je ovšem pravdaže na některyacutech staniciacutech bylo ziacuteskaacuteno i množstviacute pozorovaacuteniacute kteraacute nebylo mOžno dobře zpracovat U některyacutech chyběly uacutedaje o oblačnosti jinde chyběly uacutedaje o mezneacute hvězdneacute velikosti jinde přiacutep uacutedaje o čisteacute pozorovaciacute době jednotlivyacutech pozorovatelů To někdy vedlo i k podceňovaacuteniacute spolupraacutece amateacuterů Avšak i taJkovaacute pozorovaacuteniacute kteraacute se nedala plně využiacutet statisticky přinesla užitek Rostl počet lidiacute informovanyacutech o vyacuteznamu pozorovaacuteniacute meteorů a rposhyzorovacich methodaacutech rostl olkrllh lidiacute kteřiacute vědiacute co llleteory isou Jak i to maacute svůj vyacuteznam vidiacuteme nejleacutepe z toho že tito pozorovateleacute ([noshyhou přispět k vysvětlovaacuteniacute přeletu velikyacutech meteoru ktereacute byly mezi lidem Označovaacuteny za jakeacutesi leacutetajiacuteciacute taliacuteře (meteory z řiacutejna a listoshypadu 1954)
Stejně se rrozmstal rpočet pozorovatelů i ve slunečniacute sekci a dosaacutehl v prvyacutech letech po vaacutelce až 30 členů Někteřiacute však odpadli Ise vzrůstashyjiacuteciacutem počtem skvrm v letech 1946 a 1947 Maximum v roce 1947 bylo velmi vysokeacute některeacute skupiny skvrn nesmiacuterně rozsaacutehleacute a členiteacute takže pozorovaacuteniacute vyžadovalo značneacuteho cviJku a vytrvalosti V dalšiacute praacuteci se projevil i horečnyacute tep revolučniacuteho života rrepubilky Časteacute přemisťovaacuteniacute pracovnIacuteků velikeacute pracovniacute vypětiacute a časoveacute zanepraacutezdshyněniacute se projevilo nejen li členů tSekce slunečniacute ale i v selkciacutech jinyacutech Nfuloziacute byli povolaacuteni na odpovědnaacutemiacutesta ve vyacuterabě jiniacute ve vyacutezkumu či v kultuře Někteřiacute se i pak snažili pozorovat K dalekohledu se však dostali někdy jen dvaikraacutet až třikraacutet měsiacutečně ISami pak uzmilli že tato po~orovaacuteniacute majiacute jen pro ně cenu orientačniacute kteraacute pro statistiku slushynečniacute činnosti však nemohou byacutet použita Pozdějšiacute hlubokeacute minimum slunečniacute činnosti kdy po celeacute tyacutedny ba i měsiacutece skvrny na Slunci nebyly ovšem noveacute zaacutejemce nepřivaacutehilo
Sekce pozorovatelů proměnnyacutech hvězd zahaacutejila Tovněž ihned po
102
vaacutelce činnost velmi energicky Na Lidoveacute hvězdaacutevně v Prraze i v jinyacutech centrech byly zahaacutejeny kursy rpozorovivniacute proměnnyacutech hvězd na kteshyryacutech rpřednaacutešeli amateacuterštiacute i odborniacute pracovniacuteci Byl všaJk IZLskaacuten jen malyacute počet zaacutejemců o tento obor pro začaacutetečnj)kycelkem nezajiacutemavyacute ale nesmiacuterně vyacuteznamnyacute pro studium vyacutevoje hvězd Sekce vYikazovalia v prvyacuteeh povaacutelečnyacutemiddotch leteoh 10 až 15 po~orovatelů což nebYl nijak stav uspolkojivyacute kteryacute se však později ještě zhoršil Stejně klesal poshystupně i rpDčet pozorovatelů meteorů a ISlunce NOiViacute členoveacute se věnoshyvali spiacuteše ~ajfmavějšiacute fotogriafii lJowrovaacuteniacute Mmiddotěsiacutece a planet Me i tam zůstaacutevali namnoze na povrchu a nezaměřili lsvoji fPrraacuteci na uacuteseky a probleacutemy na ktereacute uk8Jzovali zkušeniacute POzorovateleacute a vědečtiacute piashycoVil1iacuted Postupně pak nastaacutevaacute v našiacute amateacuterskeacute astronomii přerod Vědečtiacute
pracovniacuteci svolaacutevajiacute Ikonference z oborů fysiky Slunce meteorů a steshylaacuterniacute astronomie Vo1ajiacute ke spollupraacuteci amateacutery ale chtějiacute jejich praacuteci usměrnit na uacuteseky kde teacuteto spolurprivce je nejvfce třeha a kde může přineacutest největšiacute prospěch Chtějiacute ovšem ď jejich praacuteci prohloubit a zdokonalit Ministerstvo kultury se ujiacutemaacute organisace vyacutestavby a praacutece l1dovyacutech hvězdaacuteren a astronomiekyacutech kroužků Svolaacutevaacute koncem roku 1952 prvou celostaacutetniacute konferenci tpraeovniacuteků v astronomii ~tereacute se zuacutečastniacute vedle zaacutestUlpCů astronomickyacutech lillou~ků a lidovyacutech hvězdaacuteren i vědečtiacute rpracovniacuteci Radiacute se tu společně o sfPolupraacuteci middota organisaci amateacuterrstkeacute praacutece Na dallšiacuteeh Ikonferenefch 1953 a 1954 jsou zvaacuteženy zkušenosti a prodiskutovaacuteny vyacutesledky i nedostatky Praacutece A tak se přechaacuteziacute od živelneacuteho zaacutejmu k orgnmisovameacutemu naacuteboru od všeobecneacute zaacuteliby přechaacutezejiacute jednotlivci k specialisaci od neacuteIacutehodnyacuteeh kroužků amashyteacuterskyacutech pozorovatelů Ise přechaacuteziacute k Organisovaneacutemu pozorovaacuteniacute v astronomickyacutech kroužcIacuteoh a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ktereacute vyruacutesshytajiacute v poslednIacute1ch letech velmi živyacutem tempem
A již se takeacute jeviacute prveacute vyacuteg[edky - organisovaneacute pOzorovaacuteniacute Slunee Pozorovaciacute stanice jsou postupně rozmisťovruny po celeacute oblasti repushybliky Tak bude zachycen na našem uacutezemiacute každodenniacute stav slunečniacute činnosti Již dnes při ještě neuacuterp1neacute siacuteti Ise to dařiacute Powrovateleacute se již takeacute většinou nespokojiacute [pouhyacutem počiacutetaacuteniacutem skupin a skVTn na Slunei ale pomociacute projekce skvrny Izakreslujiacute sledujiacute nejen Ipočet Slkupin v jednotlivyacutech otočkaacutech S(lunce ale i jeiich velikosti ia vyacutevoj Mnoziacute majiacute již pěkneacute vyacutesledky fotografickeacute (Plzeň Kroměřiacutež Prešov) jiniacute zařiacutezeniacute k fotografoiVaacuteniacute Slunce připravujiacute Dr K Otavs1kyacute maacute již pozoruhodneacute vyacutesledky při fotografovaacuteniacute protuberanciacute je prozatiacutem průkopniacutekem ale bude miacutet jistě brzy naacutesledovniacuteky i na lidovyacutech hvězdaacuteTnaacutech
Takeacute rpozovovaacuteniacute lrlleteorů se zpřesňuje a prohlubuje POIzorovaeiacute stanice - middota v posledniacute době to jsou zejmeacutena stanice moravskeacute (Brno Třebič Prostějov i jineacute) - věnujiacute lpozorovaacuteniacute velikou Peacuteči Vyacutes[edky po~oilovaacuteniacute některeacute stanice lZpracujiacutečiacutemž usnadniacute praacuteci našim odborshy
103
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
AMATEacuteRSKAacute ASTRONOMIE PO REVOLUCI 1945
FRANTISEK KADAV~
Českoslovenslkaacute amateacuterskaacute iastronomie prodělala za uplynulyacutech 10 let pozoruhodnyacute vyacutevoj Po revoluci 1945 je to živelnyacute zaacutejem iedshynotlivců kteryacute [přivaacutediacute do řad pozorovatelů sekciacute velikyacute počet zaacuteshyjemců Neobyčejně se rozrůstaacute počet pozorovatelů meteoru v roce 1945 hylo 77 powrovatelů v roce 1946 iiž 93 a v roce 1947 dokonce 120 Jednotliviacute nadšenci ziacute~kaacutevajiacute k pozorovaacuteniacute sveacute přaacutetele nebo členy rodiny a tak vzrůstaacute nejen počet stanic ale hlavně počet pOlZorovatelů A tak již v roce 1947 dosahuje počet 11 naacutes pOzorovanyacuteoh meteorů 200 000 Tak bylo lZiacuteskaacutemo velikeacute množstviacute materiaacutelu kteryacute povzbuzuje zaacutejem našich mladyacutech vědec1kyacutech pracovniacuteků a umožňuje řadu vědecshykyacutech pojeunaacuteni Množiacute se Praacutece statistickeacute rostou však i vyacutesledky theoretickeacute - Je ovšem pravdaže na některyacutech staniciacutech bylo ziacuteskaacuteno i množstviacute pozorovaacuteniacute kteraacute nebylo mOžno dobře zpracovat U některyacutech chyběly uacutedaje o oblačnosti jinde chyběly uacutedaje o mezneacute hvězdneacute velikosti jinde přiacutep uacutedaje o čisteacute pozorovaciacute době jednotlivyacutech pozorovatelů To někdy vedlo i k podceňovaacuteniacute spolupraacutece amateacuterů Avšak i taJkovaacute pozorovaacuteniacute kteraacute se nedala plně využiacutet statisticky přinesla užitek Rostl počet lidiacute informovanyacutech o vyacuteznamu pozorovaacuteniacute meteorů a rposhyzorovacich methodaacutech rostl olkrllh lidiacute kteřiacute vědiacute co llleteory isou Jak i to maacute svůj vyacuteznam vidiacuteme nejleacutepe z toho že tito pozorovateleacute ([noshyhou přispět k vysvětlovaacuteniacute přeletu velikyacutech meteoru ktereacute byly mezi lidem Označovaacuteny za jakeacutesi leacutetajiacuteciacute taliacuteře (meteory z řiacutejna a listoshypadu 1954)
Stejně se rrozmstal rpočet pozorovatelů i ve slunečniacute sekci a dosaacutehl v prvyacutech letech po vaacutelce až 30 členů Někteřiacute však odpadli Ise vzrůstashyjiacuteciacutem počtem skvrm v letech 1946 a 1947 Maximum v roce 1947 bylo velmi vysokeacute některeacute skupiny skvrn nesmiacuterně rozsaacutehleacute a členiteacute takže pozorovaacuteniacute vyžadovalo značneacuteho cviJku a vytrvalosti V dalšiacute praacuteci se projevil i horečnyacute tep revolučniacuteho života rrepubilky Časteacute přemisťovaacuteniacute pracovnIacuteků velikeacute pracovniacute vypětiacute a časoveacute zanepraacutezdshyněniacute se projevilo nejen li členů tSekce slunečniacute ale i v selkciacutech jinyacutech Nfuloziacute byli povolaacuteni na odpovědnaacutemiacutesta ve vyacuterabě jiniacute ve vyacutezkumu či v kultuře Někteřiacute se i pak snažili pozorovat K dalekohledu se však dostali někdy jen dvaikraacutet až třikraacutet měsiacutečně ISami pak uzmilli že tato po~orovaacuteniacute majiacute jen pro ně cenu orientačniacute kteraacute pro statistiku slushynečniacute činnosti však nemohou byacutet použita Pozdějšiacute hlubokeacute minimum slunečniacute činnosti kdy po celeacute tyacutedny ba i měsiacutece skvrny na Slunci nebyly ovšem noveacute zaacutejemce nepřivaacutehilo
Sekce pozorovatelů proměnnyacutech hvězd zahaacutejila Tovněž ihned po
102
vaacutelce činnost velmi energicky Na Lidoveacute hvězdaacutevně v Prraze i v jinyacutech centrech byly zahaacutejeny kursy rpozorovivniacute proměnnyacutech hvězd na kteshyryacutech rpřednaacutešeli amateacuterštiacute i odborniacute pracovniacuteci Byl všaJk IZLskaacuten jen malyacute počet zaacutejemců o tento obor pro začaacutetečnj)kycelkem nezajiacutemavyacute ale nesmiacuterně vyacuteznamnyacute pro studium vyacutevoje hvězd Sekce vYikazovalia v prvyacuteeh povaacutelečnyacutemiddotch leteoh 10 až 15 po~orovatelů což nebYl nijak stav uspolkojivyacute kteryacute se však později ještě zhoršil Stejně klesal poshystupně i rpDčet pozorovatelů meteorů a ISlunce NOiViacute členoveacute se věnoshyvali spiacuteše ~ajfmavějšiacute fotogriafii lJowrovaacuteniacute Mmiddotěsiacutece a planet Me i tam zůstaacutevali namnoze na povrchu a nezaměřili lsvoji fPrraacuteci na uacuteseky a probleacutemy na ktereacute uk8Jzovali zkušeniacute POzorovateleacute a vědečtiacute piashycoVil1iacuted Postupně pak nastaacutevaacute v našiacute amateacuterskeacute astronomii přerod Vědečtiacute
pracovniacuteci svolaacutevajiacute Ikonference z oborů fysiky Slunce meteorů a steshylaacuterniacute astronomie Vo1ajiacute ke spollupraacuteci amateacutery ale chtějiacute jejich praacuteci usměrnit na uacuteseky kde teacuteto spolurprivce je nejvfce třeha a kde může přineacutest největšiacute prospěch Chtějiacute ovšem ď jejich praacuteci prohloubit a zdokonalit Ministerstvo kultury se ujiacutemaacute organisace vyacutestavby a praacutece l1dovyacutech hvězdaacuteren a astronomiekyacutech kroužků Svolaacutevaacute koncem roku 1952 prvou celostaacutetniacute konferenci tpraeovniacuteků v astronomii ~tereacute se zuacutečastniacute vedle zaacutestUlpCů astronomickyacutech lillou~ků a lidovyacutech hvězdaacuteren i vědečtiacute rpracovniacuteci Radiacute se tu společně o sfPolupraacuteci middota organisaci amateacuterrstkeacute praacutece Na dallšiacuteeh Ikonferenefch 1953 a 1954 jsou zvaacuteženy zkušenosti a prodiskutovaacuteny vyacutesledky i nedostatky Praacutece A tak se přechaacuteziacute od živelneacuteho zaacutejmu k orgnmisovameacutemu naacuteboru od všeobecneacute zaacuteliby přechaacutezejiacute jednotlivci k specialisaci od neacuteIacutehodnyacuteeh kroužků amashyteacuterskyacutech pozorovatelů Ise přechaacuteziacute k Organisovaneacutemu pozorovaacuteniacute v astronomickyacutech kroužcIacuteoh a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ktereacute vyruacutesshytajiacute v poslednIacute1ch letech velmi živyacutem tempem
A již se takeacute jeviacute prveacute vyacuteg[edky - organisovaneacute pOzorovaacuteniacute Slunee Pozorovaciacute stanice jsou postupně rozmisťovruny po celeacute oblasti repushybliky Tak bude zachycen na našem uacutezemiacute každodenniacute stav slunečniacute činnosti Již dnes při ještě neuacuterp1neacute siacuteti Ise to dařiacute Powrovateleacute se již takeacute většinou nespokojiacute [pouhyacutem počiacutetaacuteniacutem skupin a skVTn na Slunei ale pomociacute projekce skvrny Izakreslujiacute sledujiacute nejen Ipočet Slkupin v jednotlivyacutech otočkaacutech S(lunce ale i jeiich velikosti ia vyacutevoj Mnoziacute majiacute již pěkneacute vyacutesledky fotografickeacute (Plzeň Kroměřiacutež Prešov) jiniacute zařiacutezeniacute k fotografoiVaacuteniacute Slunce připravujiacute Dr K Otavs1kyacute maacute již pozoruhodneacute vyacutesledky při fotografovaacuteniacute protuberanciacute je prozatiacutem průkopniacutekem ale bude miacutet jistě brzy naacutesledovniacuteky i na lidovyacutech hvězdaacuteTnaacutech
Takeacute rpozovovaacuteniacute lrlleteorů se zpřesňuje a prohlubuje POIzorovaeiacute stanice - middota v posledniacute době to jsou zejmeacutena stanice moravskeacute (Brno Třebič Prostějov i jineacute) - věnujiacute lpozorovaacuteniacute velikou Peacuteči Vyacutes[edky po~oilovaacuteniacute některeacute stanice lZpracujiacutečiacutemž usnadniacute praacuteci našim odborshy
103
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
vaacutelce činnost velmi energicky Na Lidoveacute hvězdaacutevně v Prraze i v jinyacutech centrech byly zahaacutejeny kursy rpozorovivniacute proměnnyacutech hvězd na kteshyryacutech rpřednaacutešeli amateacuterštiacute i odborniacute pracovniacuteci Byl všaJk IZLskaacuten jen malyacute počet zaacutejemců o tento obor pro začaacutetečnj)kycelkem nezajiacutemavyacute ale nesmiacuterně vyacuteznamnyacute pro studium vyacutevoje hvězd Sekce vYikazovalia v prvyacuteeh povaacutelečnyacutemiddotch leteoh 10 až 15 po~orovatelů což nebYl nijak stav uspolkojivyacute kteryacute se však později ještě zhoršil Stejně klesal poshystupně i rpDčet pozorovatelů meteorů a ISlunce NOiViacute členoveacute se věnoshyvali spiacuteše ~ajfmavějšiacute fotogriafii lJowrovaacuteniacute Mmiddotěsiacutece a planet Me i tam zůstaacutevali namnoze na povrchu a nezaměřili lsvoji fPrraacuteci na uacuteseky a probleacutemy na ktereacute uk8Jzovali zkušeniacute POzorovateleacute a vědečtiacute piashycoVil1iacuted Postupně pak nastaacutevaacute v našiacute amateacuterskeacute astronomii přerod Vědečtiacute
pracovniacuteci svolaacutevajiacute Ikonference z oborů fysiky Slunce meteorů a steshylaacuterniacute astronomie Vo1ajiacute ke spollupraacuteci amateacutery ale chtějiacute jejich praacuteci usměrnit na uacuteseky kde teacuteto spolurprivce je nejvfce třeha a kde může přineacutest největšiacute prospěch Chtějiacute ovšem ď jejich praacuteci prohloubit a zdokonalit Ministerstvo kultury se ujiacutemaacute organisace vyacutestavby a praacutece l1dovyacutech hvězdaacuteren a astronomiekyacutech kroužků Svolaacutevaacute koncem roku 1952 prvou celostaacutetniacute konferenci tpraeovniacuteků v astronomii ~tereacute se zuacutečastniacute vedle zaacutestUlpCů astronomickyacutech lillou~ků a lidovyacutech hvězdaacuteren i vědečtiacute rpracovniacuteci Radiacute se tu společně o sfPolupraacuteci middota organisaci amateacuterrstkeacute praacutece Na dallšiacuteeh Ikonferenefch 1953 a 1954 jsou zvaacuteženy zkušenosti a prodiskutovaacuteny vyacutesledky i nedostatky Praacutece A tak se přechaacuteziacute od živelneacuteho zaacutejmu k orgnmisovameacutemu naacuteboru od všeobecneacute zaacuteliby přechaacutezejiacute jednotlivci k specialisaci od neacuteIacutehodnyacuteeh kroužků amashyteacuterskyacutech pozorovatelů Ise přechaacuteziacute k Organisovaneacutemu pozorovaacuteniacute v astronomickyacutech kroužcIacuteoh a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ktereacute vyruacutesshytajiacute v poslednIacute1ch letech velmi živyacutem tempem
A již se takeacute jeviacute prveacute vyacuteg[edky - organisovaneacute pOzorovaacuteniacute Slunee Pozorovaciacute stanice jsou postupně rozmisťovruny po celeacute oblasti repushybliky Tak bude zachycen na našem uacutezemiacute každodenniacute stav slunečniacute činnosti Již dnes při ještě neuacuterp1neacute siacuteti Ise to dařiacute Powrovateleacute se již takeacute většinou nespokojiacute [pouhyacutem počiacutetaacuteniacutem skupin a skVTn na Slunei ale pomociacute projekce skvrny Izakreslujiacute sledujiacute nejen Ipočet Slkupin v jednotlivyacutech otočkaacutech S(lunce ale i jeiich velikosti ia vyacutevoj Mnoziacute majiacute již pěkneacute vyacutesledky fotografickeacute (Plzeň Kroměřiacutež Prešov) jiniacute zařiacutezeniacute k fotografoiVaacuteniacute Slunce připravujiacute Dr K Otavs1kyacute maacute již pozoruhodneacute vyacutesledky při fotografovaacuteniacute protuberanciacute je prozatiacutem průkopniacutekem ale bude miacutet jistě brzy naacutesledovniacuteky i na lidovyacutech hvězdaacuteTnaacutech
Takeacute rpozovovaacuteniacute lrlleteorů se zpřesňuje a prohlubuje POIzorovaeiacute stanice - middota v posledniacute době to jsou zejmeacutena stanice moravskeacute (Brno Třebič Prostějov i jineacute) - věnujiacute lpozorovaacuteniacute velikou Peacuteči Vyacutes[edky po~oilovaacuteniacute některeacute stanice lZpracujiacutečiacutemž usnadniacute praacuteci našim odborshy
103
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
Dalekohled Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni) použiacutevanyacute k soustavneacutemu fotograshyfovaacuteniacute slunečniacuteho povrchu) zhotovenyacute v diacutelvnaacutech plzeňskeacute hvězdaacuterny
(Foto A Paacutenek)
niacutekům Věnuje se vke pozornosti fotografii meteorů a jsou již takeacute prveacute pokusy s fotografovaacuteniacutem spekter meteorů
V oboru proměnnyacutech hvězd pracuje sice jen menšiacute POčet amateacuterů ale jejich pozorovaciacute program je převaacutežně zaměřen na hvězdy ktereacute zajiacutemajiacute naše odborneacute pracovniacute1ky Ta1k bude ziacuteskaacuten uacuteplnějšiacute mateTiaacutel ze ktereacuteho bude možno dostat lepšiacute vyacutesledky než v dobaacutech minulyacutech kdy bylo sice pozorovaacuteno viacutece hvězd ale jen ve vyacutejimečnyacutech přiacutepashydech byly k disposici dosti dlouheacute a uacuteplneacute řady pozorovaacuteniacute ktereacute by mohly daacutet spolehliveacute vyacutesledky PozoroVlateleacute jsou vedeni k tomu aby svaacute pozorovaacuteniacute zpřesnili
N amnoze se již použiacutevaacute různyacutech fotometrů a některeacute lidoveacute hvězshydaacuterny sledujiacute proměnneacute fotograficky a připravujiacute aparatu~y ~ fotoshygrafickeacutemu objevovaacuteniacute novyacutech proměnnyacutech
middotV posledniacutech letech se rozviacutejiacute velmi důležiteacute pozorovaacuteniacute amateacuterskeacute sledovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Po celaacute desetiletiacute to byl 1z amateacuterů teacuteměř staacutele jen jedinyacute Karel Novaacutek v Praze kteryacute dosaacutehl i v tomto oboru znamenityacutech uacutespěchů V posledniacutech letech jsou to powrovateleacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a v Brně a zaučujiacute se dalšiacute pozorovateleacute na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech i na soukromyacutech observatořiacutech
104
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
Velmi pěkneacute vyacutesledky maacute i sekce planetaacuterniacute Byly pozorovaacuteny všeshychny bližšiacute a většiacute planety nejlepšiacutech vyacutesledků však bylo dosaženo při pozorovaacuteniacute planety Marsu v oposiciacutech 1948 1950 a 1952 kdy byly zjištěny některeacute změny uacutetVaTů Takeacute ve studiu povrchu Měsiacutece se pozorovateleacute staacutele vice specialisujiacute Na Petřiacuteně se pozorovateleacute věnoshyvali studiu někrteryacutech middotkruhovyacutech valů a kraacuteterů hlavně však studiu kopců podobnyacutech poněkud našemu Řiacutepu kteryacutem řiacutekajiacute boule Takeacute fotografii Měsiacutece i planet naši amateacuterštiacute pracovniacuteci staacutele zlepšujiacute a dosahujiacute již namnoze pěknyacutech vyacutesledků jak jsme mohli sledovat v časopise Řiacuteše hvězd i jinde
V astronomickeacute fotografii dosaacutehli naši amateacuteři vůbec pěknyacutech vyacuteshySledků Zej-meacutena Zeman v Hradci Kraacuteloveacute (Mleacutečnaacute draacuteha komety mlhoviny) Špott v Plzni (fotografie slunečniacutech skvrn) Klepešta Černyacute Rlikl i jiniacute v Praze (Měsiacutec planety komety mlhoviny hvězdoshykupy zatměniacute Slunce) Šiler v Kroměřiži (slunečniacute skvrny mlhovishyny) Dr Otavskyacute v Černošiciacutech (slunečniacute protuberance a jineacute) Dr Fischer v Praze (zatměniacute Slunce a Měsiacutece) Neckař v Prostějově (fotografie planet různyacutemi filtry) iacelaacute řada jinyacute-oh Klepešta poHdil s uacutespěchem celou řadu dobryacutech sniacutemků při zkoušeniacute světelnyacutech komor domaacuteciacute vyacuteroby a to typu Maksutovova i Schmidtova
Stejně veliikyacutech uacutespěchů dociacutelila za rposledniacute leacuteta i hodinovaacute sekce za vedeniacute Karla Novaacuteka Maacute zaacutesluhu o zlepšeniacute časoveacuteho zařiacutezeniacute neshyjen na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a na některyacutech jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech ale i na odbornyacuteoh uacutestavech astronomickyacutech Jsou to zejmeacutena zlepšeniacute rolničkovampho pohonu zlepšeniacute zaacutevěsneacuteho peacutera lastroshynomickyacutech časoměřičů konstrukce kyvadloveacuteho magnetickeacuteho konshytaiktu sestrojeniacute různyacutech kyvadel přesnyacutech chronografů a j
A IQvšemstejně velikyacutech uacutespěchů dociacutelila za posledniacutech deset let u naacutes i amateacute~sikaacute vyacuteroba astronomickeacute optiky a pozorovaciacutech přiacuteshystrojů a zařiacutezeniacute Zejmeacutena Ing Gajdušek Ing Rolčiacutek a bratřiacute Erharshytoveacute tedy vesměs amateacuterštiacute pracovnici v astronomickeacute optice majiacute velikeacute zaacutes~uhy o vybaveniacute našich vědeckyacutech uacutestavů i lidovyacutech hvězshydaacuteren dohrou optikou Ing Gajdušek vybrousil řadu pTvotřiacutedniacutech objektivů o průměru 100 až 200 mm astrono-mickyacutech zrcadel o prrůshyměru až 600 mm a dociacutelil vyacutebornyacutech vyacutesledků i rpřizjhotovovaacuteniacute svěshytelnyacutech zrcadel pro Schmidtovy la Schmidtovy-Bakerovy komory Ing Rolčiacutek vybrousil rovněž řadu vyacutebornyacutech astronomickyacutech zrcadel typu Newtonova i Cassegrainova saacutem navrhl a sestrojil paralaktickeacute montaacuteže a vtipně vyřešenyacute paIiaJaktickyacute stůl kteryacute se velmi dobře osvědčil našim vyacutepravaacutem za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR a do Polska Několik našich lidovyacutech hvězdaacuteren vděčiacute Ing Rolčiacutekovi Za velmi pěkneacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute Pozoruhodnyacutech a staacutele většiacutech uacutespěChů dociluji i bratři Erhartoveacute Ikteřiacute se věnujiacute nejen broušeniacute astronomicshykyacutech zrcadel o -průměru až 500 mm ale i vyacuterobě potřebneacuteho optickeacuteho skla Nejvfce jim však vděčiacuteme za zhotovovaacuteniacute velmi světelnyacutech
105
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
Maksutovovyacuteoh komor ktereacute budou chloubou našieh lidovyacuteeh hvězshydaacuteren Kromě uvedenyacutech vynikJajicich pracovl1iacuteků v astronomickeacute optice a mechanice maacuteme však i řady dalšiacutech iaJmateacuterskyacutech pracovshyniacuteků kteřiacute zhotovili kvalitniacute optiku a dobreacute montaacuteže pro řadu lidovyacutech hvězdaacuteren i pro soukromeacute Observatoře jako Přiacutebor Novyacute Jičiacuten Kroshyměřiacutež i jineacute Dr Otavskyacute maacute takeacute již pěkneacute vyacutesledky v konstrukci k orono grnfu kteryacutem bude postupně doplněna vyacutebava lidovyacutech hvězshydaacuteren pro fotografiockeacute i přiacutemeacute sledovaacuteniacute shmečnfch protuberanciacute
Radostneacute uacuteSiPěchy byly dociacuteleny takeacute ve vydaacutevaacuteniacute knih atlasů map a jinyacutech astronomickyacutech rpublikad daacutele diafilmů diapositivů astronomickyacutech Dbrazů a jinyacutech naacutezornyacutech pomůcek Za posledniacutech deset let vyšlo li naacutes teacuteměř 100 astronomiCikyacutech purbllkaciacute všeho drushyhu Na tomto počtu se ooačnou mě~ou rpodHejiacute i naši amateacuterštiacute prashycOvniacuteci
Velikyacute kus praacutece byl vykonaacuten i v popu1arisaci astronomie Hned po revoluci v roce 1945 to byly pravidelneacute přednaacutešky v YOzJhlase zvaneacute Čtvrthodinky ve vesmiacuteru poměji Rozhlasovaacute universita rozhlasoveacute besedy v Praze Brně Budějovidch PLzni i v Ostravě Byly uspořaacuteshydaacuteny desiacutetky astronomickyacutech vyacutestav v různyacutech městech repuJbliky ale namnoze i na jednotlivyacuteoh školaacutech zaacutevodech i na vesniciacutech Kroshymě iacutepozororvaacuteniacute dalekohledy na všech našich lidovyacutech hvězdaacuternaacutech korualy Ise namnoze večery pod Oblohou Pozorovaacuteniacute dalekohledy a besedy li dal~kobledu na veřejnyacutech prostranstviacutech ve městech i na vesniciacutech na Valašslku na Brněnsku v pražskeacutem kraji i jinde Tyto akce byly rozvinuty nejšiacuteřeji při pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce dme 30 VI 1954 kdy dali naši amateacuteři k disposici veřejnosti sta da~ekohledů a podaacutevali pHslušnyacute vyacuteklad
Nejviacutece se však razvinulačinnOst přednaacuteškovaacute Zatiacutem co ještě za prveacute republiky bylo po celeacutem staacutetě pořaacutedaacuteno P~ůměrně asi 50 předshynaacutešek ročně měli v minulyacutech letech někteřiacute demonstraacutetoři LLdoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně saJmi tolik přednaacutešek jen v Piacuteraze a jejiacutem Okoliacute (jeden dokonce až 160 přednaacutešek ročně) Velikyacute počet přednaacutešek hyl pořaacutedaacuten ve spolupraacuteci s byacutevalou Socialistickou akademiiacute ia Svazem občanů bez vY2ffiaacuteniacute v teacuteto době ve SipOllllPraacuteci se SpoQečnostiacute pro-šiacuteřeniacute politiokyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute zaacutesluhou se šiacuteřiacute astronomickeacute přednaacuteš~y do osvěbovyacutech besed Zaacutevodniacuteloo Iklubů do rekreačniacutech středisek ROH dO zaacutevodů i na vesnice I na tomto poli pracujiacute naši amateacuteři velmi uacutespěšně snad někdy i na uacutekor činnosti pozorovatelskeacute Ale proto se rmoutit nesmiacuteme Jak pOfpularisačniacute činnost taJk i pořaacuteshydaacuteniacutecelostaacutetniacutech konferenciacute kursů a porad vědeckyacutech pracovniacuteků 8 amateacutery přinese Ovoce i na rpoli lamateacuterskeacute praacutece astronomickeacute i v těch oborech ve Ikteryacutech bychOm si zlepšeniacute všiclhni přaacuteli
106
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
DESET LET ČESKOSLOVENSKEacute ASTRONOMIE
D R V LAD I M IR V A N Q S E K
Přehleacutedneme-li vyacutevoj našiacute astronomie Iza posledniacutech deset let od osvobozeniacute vlasti z okupace musiacuteme přiznat že zaznarnenala velshykyacute rOZITlJach ve srovnaacuteniacute s vyacutevojem ~a Prveacute republiky V roce 1945 byly u naacutes dva staacutetniacute uacutestavy jedna observatoř universitniacute a cvičnaacute observatoř pražskeacute techniky Jeden z těchto uacutestavů - nynějšiacute Astroshynomickyacute uacutestav ČSAV - byla Staacutetniacute hvězdaacuterna v Praze S observa tořiacute v Ondřejově a druhyacute většIacute uacutestav vznikl během vaacutelky na Skalnashyteacutem Plese naacutehradou za observatoř v Hurbanově (Stareacute Ďale) Na těchto observatořiacutech praeovaLa necelaacute desiacutetka staršiacutech vědeckyacutech prashycovniacuteků a na vysokeacute školy teprve nastoupila mladaacute generace adeptů astronomies nejasnou perspektivou budouciacuteho umiacutestěniacute
Zde se projevily nejviacutece naacutesledky okupace Naše observatoře nebyly po instrumentaacuteLniacute straacutence prakticky postiženy - zdal~ka ne tolik jako na přiacuteklad mnoheacute polskeacute observatoře - avšak byla zde geneshyračniacute přerva způsobenaacute uzavřenIacutem vysokyacutech škol Tato generačniacute přerva byla řadu let hlavniacute překaacutežkou rychleacuteho rozvoje
Prvaacute dvě leacuteta po osvobozeniacute znamenala obrozeniacute našiacute astronomickeacute vědy Přiacutestrojovyacute rpark - dlužno poznamenat že ne praacutevě bohatyacuteshybylo nutno uveacutest do naacuteležiteacuteho stavu Plnyacute provoz hvězdaacuterny na Sillalnateacutem Plese byl možnyacute až po opravě dolniacute stanice lanoveacute draacutehy poškozeneacute za osvobozovacich bojů Vznilkaacute i novyacute universitniacute uacutestav v Brně kde bylo nutno vybudovat vše od zaacutekladu
Současně se zajištěniacutem staacutevajiacuteciacuteho zařiacute~eniacute observatořiacute bylo nutno zajistit i publikačniacute T1l0žnosti Probleacutem zveřejněniacute vyacutesledků astroshynomickeacuteho baacutedaacuteniacute je jedna z nejdůležitějšiacutech otaacutezek rozvoje vědecshykeacuteho života Před vaacutelkou nebylo u naacutes vhodneacuteho periodicky vychaacutezeshyjiacuteeiacuteho oasopisu ve ktereacutem by naši astronomoveacute mohli světoveacute veřejshynosti předklaacutedat vyacutesledky sveacute činnosti Vychaacutezely sice publiJkace uacutestavů avšak v nevelkeacutem naacutekladu a nepravidelně V tomto Isměru vylmnala zaacuteslužnou praacuteci Čs astronomickaacute společnost kteraacute vydaacutevaacuteshyniacutem Memoirů umožnila publikovat původniacute praacutece i vědeckyacutem prashycovniacutekům Většinou se však před vaacutelkou řeši1a situace taJk že se publikovaly původniacute praacutece v zahraničiacute Aby se celaacute tato situace rozřeshyšila rozhodli se po vaacutelce naši astronomoveacute vydaacutevat mezinaacuterrodniacute časoshypis Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech Prveacute čislo tohoto časopisu vyšlo na jlaře 1947 a od teacute doby vychaacuteziacute dnes již pravidelně šestkraacutet do rroka v bulletinu se objevuji původniacute praacutece našich odborniacuteků Časopis byl moenou po-můckou v rozvoji našiacute astronomie Jeho exisshytence nutila aby byly nejen publikovaacuteny původniacute praacutece ale alby tyto
107
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
praacutece měly staacutele vyŠŠiacute a vyššiacute uacuteroveň kteraacute opět vyžadovala zlepšovaacuteniacute pracovniacutech method
Pod vedeniacutem staršiacutech pracovniacuteků rychle vyshyrůstali noviacute mladiacute prashycovniacuteci kteřiacute velmi zaacutehy začli samostatně pracoshyvat na růmyacutech probleacuteshymech
Velkyacute obrat nastal zeshyjmeacutena po zřiacutezeniacute českoshys lovenskeacute Akademie věd v roce 1952 což umožnishylo zajistit mladyacutem věshydeckyacutem pracovnIacutekům
vhodneacute pracovniacute a exis~ Kopule Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Olomouci tenčniacute podmiacutenky Ale již
s 10cm Zeissovyacutem refraktorem několik let před tiacutem jak se ostatně ukaacutezalo na
prveacute konferenci čs astronomů v roce 1950 na Slkalnateacutem Plese doshysaacutehli jsme velkyacutech uacutespěchů v některyacutech oborech
Tak otaacutezJky meziplanetaacuterniacute hmoty byly u naacutels podrobně studovaacuteny a věnovaacutena velkaacute pozornost studiu meteorickyacutech rojů a fysikaacutelniacute strUktuře komet Naši meteoraacuteři na loňskeacute konferenci v Mrunchestru ziacuteskali zaslouženyacute uacutespěch V teacuteto souvislosti neniacute možno nevzpomeshynouti prvenstviacute Skalnateacuteho Plesa v hledaacuteniacute novyacutech komet a v prakshytickeacutem vyacutezkumu teleskopickyacutech meteorů I v jinyacutech oborech jsme zashyznamenali řadu uacutespěchů Pracovniacuteci ondřejovskeacute observatoře dosaacutehli pěknyacutech vyacutesledků ve vyacutezkumu SLunce V povaacutelečnyacutech letech byly uskutečněny tři vyacutepnavy za Slunečniacutem zatměniacutem v roce 1947 do Brashyziacutelie a v roce 1954 do SSSR a Polska
Avšakani v oborech stelaacuterniacute astronomie jsme nezůstali Pozadu Tak brněnskyacute astronomickyacute uacutestav vybudovanyacute teprve po vaacutelce může se dnes pochlubit četnyacutemi rpracemi z oboru stelaacuterniacute dynamiky
Možno řiacuteciže čes1koslovenskaacute astronomickaacute věda si dobyla čestneacuteho postaveniacute na světoveacutem foru Nedomniacutevaacuteme seže by bylo vhodneacute poshydrobně se rozepisovat o všech otaacutezkaacutech ktereacute byly u naacutes zpracovaacuteshyvaacuteny O tom ostatně nalezne čtenaacuteř ve 3 a 4 čletošniacuteho ročniacuteku Bulleshytinu čs astronomickyacutech uacutestavů i v Časopise čs astronomickyacutech uacutestavů velmi podrobneacute informace Nel1ze totiž v kraacutetJkosti podat uacuteplnyacute la vyacuteshystižnyacute přehled desetileteacute praacutece všech našich vědeckyacutech pracovniacuteků
Naše hilance za uplynulyacutech deset let neniacute špatnaacute a lze řiacuted že česshy
108
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech - ObvocZniacute licZovaacute hvězdaacuterna ve Vsetvně
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
Stavba liJclov eacute hvězdaacuterny J typu v Ďaacuteb7JiciacuteCh u Prahy - ObUodlniacute limiddotdovaacute hvězdaacuterna v Rokycanech
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
~9hHZ9Jiacute1[ mnlS~1DA 9(1 J)UJppz~a1 Pl0PJZ ywpoaqo -pnout010 a fiuuacutePPz~Q1 $J(10PH ~uS1JlqO vqaDS
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Hradci Kraacuteloveacute - Lidovaacute hvězdaacuterna J typu v Třinci
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
koslovenštiacute astronomoveacute mohou s hrdostiacute sveacutemu lidu předložit vyacuteshysledky sveacute praacutece Ovšem dohraacute bilance i zavazuje Zavazuje k tomu abychom svoji praacuteci ještě zlepšili Ovšem někdy nestačiacute jen snaha ale je nutno odstranit i jisteacute zaacutevady
Nebylo by spraacutevneacute abychom v našem přehledu vyacutevoje českosloshyvenskeacute astronomie zapomiacutenali na nedostatky Ano i nedostatky maacuteme a to citelneacute Povšimneme-li si praciacute našich astronomů vidiacuteme že větshyšina je theoretiekeacuteho raacutezu Neniacute to tiacutem že většina pracovniacutelků by byla theoreticky zammiddotěřena ale je to vyvolaacuteno prostou nutnostiacute nedoshystatkem přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute V roce 1945 jsme měli POuze jeden 60cm reflektor na Skalnateacutem Plese a jeden speciaacutelniacute přiacutestroj pro vyacutezkum Slunce na Ondřejově Největšiacute refraktor maacute universitniacute ohshyservatoř v Pr~e o průshyměru 25 cm Od teacute doby byl vybudovaacuteJn toliko 60cm reflektor v Brně a 50cm reflektor na Lomshynickeacutem Štiacutetě Kromě toshyho existuje sice řada Schmidtovyacutech a Maksushytovovyacutech komor konshystruovanyacutech našimi vyacuteshybornyacutemi ~stronomy-opshytiky ktereacute však ještě neshyjsou z různyacutech důvodů v provozu
Daacutele našim profesioshynaacutelniacutem observatořiacutem
chybiacute mnoheacute pomocneacute přiacutestroJe Existujiacute i přiacuteshystroje dobreacute ale nelze je využiacutet jelikož jsou na staryacutech a nevhodnyacutech montaacutežiacutech
Skutečnost ie takovaacute že technickyacuteJni nedostatshyky nejsou zatiacuteženy tak lidoveacute hvězdaacuterny jako předevšiacutem odborneacute uacutestashyvy Jako přiacuteklad můshyžeme uveacutest universitniacute observatoř v Praze na Přiacutestroje Oblastniacute Hdoveacute hvězdaacuterny v Č Buděshy
Smiacutechově Tento uacutestav joviciacutech Oassegrainův reflektor 0 31 cm) f = byl založen teacuteměř před 400 cm) Merzův refraktor 0 11 cm a Maksutoshy
70 lety Je umiacutestěn ve vova komormiddota 0 1620 cm) světe~nost 1 1)9 stareacute vile a dřevěnyacute opatřenaacute objektivniacutem hranolem 4)50
109
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
naprosto již nevyhovujkIacute pavilon je umiacutestěn v zahradě Nedostatky uacutestavu se ročně neustaacutele ~horšujiacute Během Ipůlstoletiacute vzrostlo město natolik že ohservatoř i když je v ticheacute viloveacute čtvrti je dnes prakshyticky v jeho středu Jlakyacute to paradoxniacute obraacutezek srovnaacuteme-li tento nedůstojnyacute uacutetulek astronomickeacute vědy Karlovy university s naacutedhershynyacutemi hudoVlami některyacutech novyacutecl1 Hdovyacutech hvězdaacuteren Nad touto skutečnostiacute se podivovali i hosteacute ze Sovětskeacuteho svazu Nad tiacutem je nutno se zamyslit neniacute to vinou odborniků že k tomu došlo Je nutno aby byly jejich žaacutedosti a logickeacute důvody vyslyšeny a aby byla věnoshyvaacutena většiacute powrnost budovaacutemiacute odbornyacutech uacutestavů než dosud V mnoshyheacutem se stala již naacuteprava la diacutek Československeacute akademii věd bude v tomto jubilejniacutem roce dokončena kraacutesnaacute stavba moderniacute slunečniacute laboratoře v Ondřejově Bude nutno teacutež dokončit stavbu některyacutech většiacutech přiacutestrojů Kraacutečiacuteme do dalšiacutech let s velkyacutemi nadějemi a nepochybujeme že si
vytvořiacuteme takoveacute podmiacutenky aby se naše naděje splnily
PROFESOR ALBERT EINSTEIN ZEMŘEL
Dne 18 dUJbna 1955ztllartJila světovaacute věda jednJohoz nejvyacuteznamnějšiacuteCh fysikťl moderni doby - prof AlbeJrta Einsteina
Einstein se nrurodil 14 března 1879 v německeacutem městě Ulmu Po dokončen středniacute školy sbudoVM na euryšskeacutepolytechnice Tam se dfikladně seznaacutemil se zaacutekladniacute fysikaacutelniacute literaĎurou druheacute palov-iny devatenaacutecteacuteho stoletiacute Po absolvoshyvaacuteniacute polytechniky se mladyacute Einstein zahloufbal do samosbatneacute theoretickeacute praacutece kJr1tiCikeacuteho přehodnoceniacute lSamyacutech Zaacutekladťl naacutezorů na fysikaacutellniacute pojem prostoru a času Vyacutesledkem teacuteto mnnosti ibylo vypr3Jcovaacuteniacute speciaacutelniacute theorie lIelativUy v r 1905 V tomteacutež roce vypracoval uheoDii Brownova molekulaacuterniacuteho Ipohyfbu Za tento objev mu fbyla později v Ir 1921 udělena Nohelovla cena Po těchto orbjeVech přednaacutešiacute Einstein na lIůznyacutech unlV1ersitaacutech mezi jiinyacutem i v Praze (1910) Od T 1914 až do naacutestupu naoistťl k moci rpracoval Eoinstein na belrliacutensikeacute runiversitě V roce 1915 uveřejnilolbecnou theorrii reiativity Z rasovyacutech důvodů byl nucen odejiacutet rZ Němeoka Ibyl ikraacutetkyacutečrus v Palestině a poteacute až do sveacute ISmTlti ve Spojenyacutech staacutetech Tam se uacutečastnil počaacutetečniacutech praciacute na projektu atomoveacute pumy Einstein se aktivně neuacutečaSltnil politiokeacuteho života Upozorňoval na možneacute nebezpečiacute celeacuteho Udstva při tpoomtiacute atomovyacuteoh tZlbrani av-šak sveacute stanovisko JlJeu)latňoval dosbl důsledně
VlaJstniacute oiacutebolI Einsteinova baacutedaacuteni byla fysika avšak některreacute důsledky jeho obecneacute tlheorie lIelatJivity zasahujiacute d do astronomie Z jeho theorie vyplyacutevaacute Že planety ohiacutehajiacute kolem Slunce po eliptickyacutech dr3JhaacuteCh avšak každaacute tato draacuteha se sama otaacutečiacute lkOIlem SIU11ce Patrnyacute vliv tohoto efektu se projevuje při velmi rznačneacute elipticit~ draacutehy a při Velkeacute lIychlosti oběhru pl3Jnety ikolem Slunce Je znaacutemo ~e jinyacute dtlsledek theorie relativity - zaJkřiveniacute prostoru v okoliacute ~načně velikyacutech mas - byl potvrzen porovnaacuteniacutem poloh hvězd jež se praacutevě promiacutetaly do okOlU Slunce v době slunečniacuteho zatměniacute s jejich polohami na nočniacute olbloiZe Zaacutevislost rychlosti průJběhu všech fysikaacutelniacuteoh procesů na intensitě gravitačniacutehO pole byla prltLktioky potvmooa při vyacute2Jkumru spekter maacutelo objemnyacuteoh přitom však Velmi hmotnyacutech hvězd - biacutelyacutech tI1pasliacutekfi
Einstein se při vypracovaacuteniacute svyacutech theorU do-pustil 1 některyacutech omylťl hlavně tam kIde uacutevahy rryJze fysikaacutelniacute přechaacutezejiacute v uacutevahy filOsofickeacute P~es tyto nedoshystatky v Einsteinově praacuteci si zaacuteJkJlady jeho Ibheorie rechOVaacute vajiacute pro moderniacute fysiku svůj vyacuteznam a umožnHy jejiacute dalšl mohutnyacute lozvoj J Ruprecht
110
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
CO NOV~HO V ASTRONOMII
DEFINITIVNt RELATIVNiacute ČiacuteSLA V ROCE 1954
Pro pOZDrovatele Slunce přinaacutešiacuteme definitivniacute relativniacute čiacutesla pro jednotHveacute dny v minuleacutem roce poUe prof Dr M Wa1dmeiera PrůměIneacute relativniacute Čiacuteslo roku 1954 bylo 44 Z uvedenyacutechdrut si mMeme pro Ikaždyacute d en vypočiacutet8it redukJčniacute koeficient k podle vzorce k =Rr kde R IZnačiacute v twbulce uvedeneacute definitivniacute relativniacute čiacuteslo a r naacutemi odvOlzeneacute relativniacute Čiacuteslo na podkladě pozorovaacuteniacute Re1ativniacute čiacute-slo r vyshypočteme podle znaacutemeacuteho Vizmiddotorce r = 10 g +f kde g je počet skupin a f celkovyacute počet jednortlivyacutech sikwn na Slunci Tak na př dne 17 Ibřezna 1954 byly v 9h20m
Den I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
1 O O 9 O O O O 8 O O O O ~ O O 12 O O 7 O ) O 7 O O 3 O O 11 O O O 8 16 O 14 O O 4 O O 7 O O O O 9 7 8 O O 5 O O O O 8 O O 12 7 7 7 O 6 O O O O O O O 19 O O 7 O 7 O O O 8 O O O 14 O O 8 7 8 O 7 O 8 O O 7 10 O O 7 O 9 O 7 O 15 O O O 13 O O 24 O
10 O O O O O O O 23 O O 38 O 11 7 O O O O O O 14 O O 41 O 12 O O 8 O O O 7 14 O 7 40 O 13 O O 17 O O O 10 8 O 7 39 O 14 O O 22 O 9 O 15 7 O 15 26 O 15 O O 36 7 7 O 8 O 7 17 11 11 16 O O 40 7 O O 15 O 9 24 7 18 17 O O 42 O O O 7 O O 22 7 17 18 O O 39 O O O 7 O O 7 7 16 19 O O 29 O O O O O O 14 7 20 20 O O 23 8 O O O O 7 14 O 19 21 O O 17 O O O O 9 O 8 O 12 22 O O 12 O O O O 15 O 8 O 7 23 O O 7 O O O O 18 O 14 O 7 24 O O 7 O O O 8 16 O 8 O 14 25 O O O O O O 10 11 O 8 O 14 26 O O O O O O 7 9 O 7 O 7 27 O O O O O O 7 7 O O O O 28 O O O O O O 10 O O O O O 29 O O O O O 8 O O O O 13 30 O O O O O 7 O 7 O O 29 31 O O O 7 O O 25
Průměr 02 05 109 18 08 02 48 84 15 70 92 76
pozorovaacuteny na slunečniacutem kotouči 2 skupiny a v nich celkem 46 skvrn je tedy g = 2 f = 46 r = 66 Z taJbulJky nalezneme že dne 17 III 1954 bylo R = 42 a redukčniacute koefLctent je tedyk = 064 Redukčniacute koeficient maacute byacutet u dolbreacuteho pozorovatele pokud použiacutevaacute staacutele stejneacuteho dalekohledu a pozorovaciacute methody konstantnL iPochopitelně koeficient koUsaacute vždy z nejrnlznějšiacutech přiacuteočin v malyacutech mezich kolem určiteacute sltaacuteleacute hodnoty většiacute odahylka V redukčniacutem [koeficientu naacutes však vždy neklamně upozorniacute na to že s pozorovaacuteniacutem nebylo něco v pořaacutedilu Podobně jako počiacutetaacuteme průměrneacute měsiacutečniacute a ročniacute relativniacute čiacuteslo mfIžeme vyshypočiacutetrut j prtiměrnou měsiacutečniacute a ročniacute ihodnotu redulťčniacuteho koeficientu aJbychom se přesvědčili jak jsme pOlZorovall Dr Jiřiacute BoUška
111
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
KOMETA HARRINGTON-ABELL (1955a)
Harrington a AbeH objevili 22 břiacuteezna na Mt Palomaru prvou kometu letošniacuteho loku V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Comy Berenices a měla jasnost 17m Kometa byla difusniacute s centraacutelniacute kondensaciacute a měla ooon menšiacute než 1deg
DEFINITIVNiacute OZNAČEN KOMET V ROCE 1951
Definozn Prfiohod přiacutesluniacutem SČ Jmeacuteno Předlběž o~
1951 I Leden 150 Mil1Jkowslki 1950 h 1951 II Leden 305 Pajdušaacutekovaacute 1951 a 1951 III Březen 162 P j Encke 1950 e 1951 IV Květen 94 P jTuttle-Giacobini~Kresaacutek 1951 f 1951 V Květen 269 PjNeujmin 3 1951 g 1951 VI Zaacuteřiacute 37 P jPons-Winnecke 1951 c 19G1 VII Řiacutejen 204 P j Kopff 1951 e 1951 VIII Řiacutejen 255 PjTempe12 1951 d 19middot51 IX Řiacutejen 304 P jHarrington-Wilson 1952 a 1951 X Listopad 233 PjA-rend 1951 j
J B
Z LIDOV~CH HVĚZDAacuteREN A ASTRONOMICK~CH KROUŽKŮ
PĚT LET ČINNOSTI LIDOV~ HVĚZDAacuteRNY NA VSETiacuteNĚ
Lidovaacute hvězdaacuterna nla Vsetiacuteně byla vybudovaacutelI1a V letech 1949-50 z popudu několika členfi Čs a-stronomickeacute společnosti kteřiacute se chopili lB chutiacute praacutece a dokaacutezali v kraacutetkeacutem čase připravit projekty stavby a organisovat všechnu praacuteci Diacutek velkeacute obětavosti jedincfi a mnoha členfi bylo možno za kraacutetkyacute čas vystavět hvězdaacuternu v kraji kde astrOlllomie byla vědou celkem v širšiacutech krushyziacutech neznaacutemou a kde se IS astranomiiacute teprve začiacutenalo Na počaacutetku bylo velmi mnoho potiacutežiacute Nebylo zkušenostiacute a vzonl podle kteryacutech bychom se mohli řiacutedit protože jsme vypracovali projekt hvězdaacuterny typu jakyacute u naacutes ještě nestaacutel Ve všem jsme si teacuteměř museli pomoci sami Překonali jsme však všechny přeshykMky přiacutepravnyacutech praciacute a na jaře roku 1949 jsme stanruli na vyhleacutednuteacutem pozemku abychom vyměřili a přeSlIlě Orientovali budouciacute stavbu
Byla to praacutece radostnaacute kteraacute postupovala rychlyacutem t~mpem kupředu Do konce roku byla hvězdaacuterna hotova Přiacute-štiacute rok byly provedeny dokončovaciacute praacutece a novaacute lidovaacute hvězdaacuterna - jedna z prvniacutech po druheacute světoveacute vaacutelce shybyla předaacutena veřejnosti
Dnes po pěti letech poma1u zapomiacutenaacuteme na všechny ty těžkosti se kteryacutemi jsme se setkaacutevali a zfistaacutevajiacute pěkneacute vzpomiacutenky na velkou obětavost a vytrvashylost všech kteřiacute se o diacutelo zasloužili Za uskutečněnou myšlenkou vidiacuterme stovky pracovniacutech hodin členil obětavyacutech přaacutetel učňil kteřiacute pomohli budovat toto diacutelo Nebylo to snadneacute ale optimismus a vytrvalost mnohdy dokaacutezaly divy Na kraacutetkyacute čas stali se hvězdaacuteři kopaacuteči betonaacuteři zedniacuteky tesaři a jinyacutemi řemeslshyIlliacuteky aby pomohli stavbu vystavět
Dnes se naacutem zdaacute že tehdy jsme měli postavit hvězdaacuternu většiacute Raacutedo se na všechny ty obtiacuteže ktereacute se i tak nesnadno překonaacutevaly zapomiacutenaacute Z velkeacute čaacutesti jsme však se svou Ihvězdaacuternou spokojeni Nyniacute když maacuteme již mnDheacute zkušenosti udělali bychom ledacos trochu jinak a leacutepe ale v podstatě bychom se přidrželi pil-vodniacuteho projektu Hvězdaacuterna je řešena tak že za normaacutelniacuteho proshyvozu zcela postačuje Přednaacuteškovaacute miacutestnost pro 30-40 posluchačil pozorovatelshyna kancelaacuteř temnaacute komora diacutelna ihodinovaacute miacutestnost a s~ladiště tvoři jeden
112
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
uacutečel1nyacute celek Pro hvě~daacuternu jsme hledruli dlouho vhodneacute misto ktereacute jsme nashylezli za městem v klidneacutem prostřediacute vzdaacuteleneacute světel pouličniacutech lamp a frekshyventovanyacute-ch -cest Pohodlnyacute přiacutechod a přijezd umožňuje v kraacutetkeacutem čase doshystihnout hvěZdaacuternu ze středu města
IStaneme-li na baacutelkoně hvězdaacuterny a rozhleacutedneme-U se kolem vidiacuteme že hvězshydaacuterna ležiacute v srdci valašskyacutech hor přikrčenaacute k jednomu svahu Směrem na jih oteviacuteraacute se širokeacute uacutedoliacute ve ktereacutem ležiacute město Podle všech pravidel toto miacutesto by nemělo byacutet vhodneacute ale zkušenost ukaacutezala že poloha hvězdaacuterny vyhovuje všem požadavkflm ktereacute jsme si kladli Mlha a kouř ozaacuteřeneacute světly města zůshystaacutevajiacute hluboko- pod naacutemi a nejsou překaacutežkou pro pozorovaacuteniacute Praacutece na hvězshydaacuterně je radostnaacute i přes všechny ty potiacuteže a starosti ktereacute ještě dnes maacuteme Snažiacuteme se je svou vytrvalostiacute a piacuteli zdolat a dan se naacutem to
Letošniacuteho roku dokončiacuteme takeacute velkyacute dalekohled kteryacute naacutem umožniacute rozšiacuteřit naacuteš pracovniacute program Usilovnou praCiacute členfl ~s astronomickeacute společnosti (pozshyději astronomickeacuteho kroužku DO) a členfl astronomickyacutech kroužkfl ZK podashyřilo se vytvořit ze vsetiacutenskeacute hvězdaacuterny jakousi astronomickou zaacutekladnu celeacute oblasti horniacuteho Valašska
Mezniacutekem veškereacute astronomickeacute praacutece je rok 1948 kdy byla založena odbočka Čs astronomickeacute společnosti Shrneme-li co bylo za tuto dobu vykonaacuteno vishydiacuteme jakyacute velkyacute kus praacutece maacuteme za lSebou Během několika těchto let bylo uskutečněno mnoho astronom-i-ckyacutech přednaacutešek il1a nejrflznějšiacute themata a deshysiacutetky přednaacutešek na venkově Hvězdaacuternu za tu dobu navštivillo viacutec jak 15000 naacutevštěvniacutekfl malyacutech i veLkyacutech z bliacutezkeacuteho okoliacute i ze vzdaacutelenyacutech miacutest republiky Takeacute celaacute řada zahraničniacutech naacutevštěvniacutekfl se zapsala do našiacute knihy hostiacute Uplynulyacutech pět let byla pro n~s leacuteta učeniacute UčHi jsme se a poznaacutevali astronomii kteraacute se mnohyacutem stala ušlechtilou zaacutebruvou a zdrojem poučeni Na poli odshyborneacute praacutece nedosaacutehli jsme zatiacutem takovyacutech vyacutesledkfl jak by-chom si sami přeacutetli Největšiacute překaacutežkou bylo skrovneacute přiacutestrojoveacute vybaveni Do budoucna maacuteme mnoho pilaacutenfl a věř1me že praacutece se naacutem bude ještě Jeacutepe dařit než dosud
Tomaacuteš Skwndera
pmT LET OKRESNiacute LIDOW HVĚZDAacuteRNY V PROSTĚJOVffi
Před pěti roky dne 30 řiacutejna 1949 byla předaacutena prostějovskaacute hvězdaacuterna veřejshynOSiti paacutetou naacuterodniacute školou v Prostějově ktocaacute ji postavila za pomoci n p Agroshystroj - Prosltějov Vulkaacutenia - Zukov Hanaacuteckeacute železaacuterny a Prflmstav - ProstějůV V době pěti let ji navštiacutevilo 26 2~m osolb přednaacutešelo- se 996 hodin i za mrazivyacutech večerfl Největšiacute pozornost je věnovaacutena popularisovaacuteniacute astronomie mezi nejširšiacutemi vrstvami pracujiacuteciacutech V astronomickyacutech kroužciacutech se lZapracovalo viacutec jak 200 žaacutekfl kteřiacute pravidelně konajiacute svaacute pozorovaacuteniacute a jineacute astronomickeacute praacutece na hvězshydaacuterně Pozorujiacute se meteory a největšiacute pozornost se věnuje plaJletaacutem To je hlavni program hvězdaacuterny a lbylo zde dociacuteleno jistyacutech uacutespěchfl
Vyacutesledky praacutece hvězdaacuterna Uveřejňuje ve svyacutech Zpraacutevaacutech zaltiacutem vyšla čtyři čiacutesla paacuteteacute je v tisku Pojednaacutevaacute o pozorovaacuteniacute Marse v letech 1950 a 1954 což je hlavniacutem programem Podle toho takeacute bude utPraven novyacute dalekohled ~teryacute je ve stavbě v Prflmysloveacute škole strojnickeacute Jeho optika je od hratřiacute EDhartfl z Loushyčovic kteřiacute naacutem udělajiacute universaacutelniacute optickyacute systeacutem Maksutovovu komoru O svěshytelnosti 1 35 zrcadlo 0 627 mm menisk 0 450 mm Gregoryho systeacutem na pŮzorovaacuteniacute bude miacutet ekvivalentniacute ohnisko 10 m Maleacute zorneacute pole neniacute zaacutevadou pro pOlzorovaacuteniacute planet K dnešniacutemu programu bude pak přibraacutena fotometrie planetoid Pointeacuter vyacutebornyacutech )ipticlkyacutech vlastnostiacute 0 160 mm je od Ing V Gajshyduška
ParalaJktickaacute montaacutež kteraacute je před dokončeniacutembyla jako hLavniacute exponaacutet astronomickeacute vyacutestavy pořaacutedaneacute v raacutemci pětileteacuteho trvaacuteniacute hvězdaacuterny Vyacutestavu navštiacutevilo přes 1500 osob a bylo vystaveno 447 exponaacutetfl většin0u vlastniacute praacutece jako kresby a snimky planet sniacutemky a jineacute doklady O vzniku hvězdaacuterny pomo-cneacute
113
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
DaZekohledy prostějovskyacutech amateacuterů na vyacutestavě 5 let Obvodtniacute liaoveacute hvězdaacuterny v Prostějově
přiacutestroje dalekoMedy kroužshyků posudky našiacute praacutece ze lZahrraničiacute a polskaacute exposice Velikyacute zaacutejem u naacutevštěvniacuteků bull bylo dIacutejpolovou anťenu s reshyflektorem pro vlnovou deacutelku 4m Počaacutetkem listopadu 1954
navštiacutevili hvězdaacuterlllU sovětštiacute hosteacute profiesOři B V ~Ulkarshykin E Mustel za doprovodu dr Kle~a Všichni si pmiddotozorshyně Iprohleacutedli zařIacutezeniacute hvězshydaacuterny zajiacutemali se o jejiacute vznik zaacutejem pracujiacuteciacutech o astJronohl1i a odlbornou praacuteshyci S olbdivem prohleacutedli sniacutemshyky noveacute paral3Jktickeacute monshytaacuteže pro zrcadlo 0 627 mm kteraacute je ve staJVbě a plaacuteny noveacute iPŮzorovatelny kteraacute maacute Ihyacutet postavena ještě letos v aJkci M miacutestniacutem naacuteJrodniacutem vyacuteborem v Prostějově Na-
Montaacutež druheacutehodale1vohledu prost6jovskeacute hvězdaacuterny
114
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
konec se miU hosteacute zapsali do pam-ětniacute knihy těmito řaacutedky Sovětštiacute astronomoshyveacute Vlždy s velkyacutem zaacutejmem a s velkou pozornostiacute sledoshyvali sledujiacute a budou s rledoshyvat rOZivoj asltronomte v Česshykoslovensku Těšiacute naacutesže českoslovenstkaacute astronomie přes svoji hvězdaacuternu v Proshystějově utvrzuje přaacutetelstviacute s jinyacutemi naacuterody Do dalšiacute praacutece přejeme vaacutem mnoho zdaru Podepsaacuteni B V Kushykarkin E Mustel
A Neckař
okulaacuter01Jyacute kornec reflektoru O bvodniacute lidoveacute hvězdaacuterny
v Prostějově
VISUAacuteLNt MAKSUTOVUV DkLEKOHLED V PlROSTĚJOVB
V tomto roce končiacuteme praacutece na paralwMickeacute montaacuteži jejiacutež sniacutemek přinaacutešiacuteme Spodni čaacutest a hodinovyacute stroj jsou stavěny podle modelů Astronomickeacuteho uacutestavu v Brně deklinačniacute osu a tubus konstruovali ing Koč a Bohm z astronomickeacuteho kroužku n p Agrostroj v Prostějově
Opticky je dalekohled stavěn jako visuaacutelniacute Gregory-Maksutov s meniskem o 450 mm a zrcadllem 0 627 mm s ekvivalentniacutem ohnilskem 10 metrů Vhodnyacutemi okulaacutery dociacuteliacute se zvětšeniacute 125 X 250 X i viacutece
Na druheacutem sniacutemku je okulaacuterovyacute konec dalekohledu s třiosyacutem vyacutetahem konshystruovanyacute mechanikem Astronomickeacuteho uacutestavu Karlovy university J Brejlou Učitel Průmysloveacute školy strojnickeacute v Prostějově zkoušiacute po montaacuteži všechny součastky tohoto zařiacutezeniacute Pointeacuter je 0 160 mm f = 240 cm a je diacutelem ing V Gajduška Dalekohled je opatřen dvěma hledaacutečky middot050 a 100 mm
Odsuvnou střechu fa dalekohled umožnilo postavit ministerstvo kultury prashycujiacuteciacute ll p Agrostroj Prostějov a ředitelstviacute Průmysloveacute školy strojnickeacute ve spolupraacuteci s učiteli a žaacuteky kteřiacute odpracovali stovky brigaacutednickyacutech hodin na montaacuteži Takeacute obětavou praciacute bratřiacute Erhartů dokončiacuteme stavbu tohoto dalekoshyhledu kteryacute ukaacuteže pracujicim prostějovskeacuteho okresu kraacutesy oblohy kteraacute llaacutes obklopuje A Neckař
OBVODNt HVmZDAacuteRNA HUMENNlt V POPULARISAČNl A VĚDECKEacute PRAacuteCI
Vyacutechodniacute Slovensko bylo odjakŽJiva vyacutesaJdou kulturniacute zaostalosti všeho obyvashytelstva Tento stav se podstatně zlepšil poosvobozeniacute Sovětskou armaacutedou a defishynitivně se změnil IPo uacutenoroveacutem viacutertězstviacute pracujiacuteciacuteho Edu Teacutež v oboru astronomie byla po v česlkyacuteClh zemiacutech neznaacutemyacutech těžkostech zaacutesluhou dnešniacuterho ředitele J Očenaacuteše ustavena obvodniacute hvězdaacuterna v okresniacutem městě Humenneacute na uacutepaJtiacute horskeacuteho masivu Vihorlat
Činnost nově Ultvořeneacute Obvodniacute hvězdaacuterny se v m1inuleacutem roce zaměřila hlavně na masovou popularisamiddotčniacutečinnost kteraacute však naraacutežela na těmiddotžkosti v zaacutepadniacutech krajiacutech repubhky neznaacutemeacute Bylo nutno zaacutepas~t s naacuteJzory liJdiacute se s trachem před nebeskyacutemi jevy ale obětavyacutem uacutesiliacutem několika maacutelo doihrovolnyacuteoh pracovllIacute1ků se
115
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
zaacutejem o astronomli proti předchoziacutemu stavu uacutežasně rozšiacuteřil a změnil Dnes naacuteshyvštěvujiacute naši hvězdaacuternu časteacute školniacute vyacutepravy i velmi mnoho ostatniacutech naacutevštěvshyniacutektl kde jim jsou v dnešniacutech sice provisorniacutech miacutestnostech vysvětlovaacuteny a naacuteshyzorně ukaacuteJzaacuteny všechny nebeskeacute jevy Pozorovaacuteniacute jsou doplňovaacutena vhodnyacutemi diashyfilmy s přednaacuteškami o k1tereacute je velmi velikyacute zaacutejem
Naše prvniacute masovaacute vědeckaacute činnost bylo pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce 30 června m ir kdy naacutem velmi dobře posloužili jak přiacutestroj (refr8Jktor Zeiss o 80 mm f = 120 cm) tak přiacutehodneacute počasiacute při prveacutem konrtaJktu a tl maxima Vyacutesledky pozo~ovaacuteniacute podepsaneacuteho jsme dali k disposici našim vědeckyacutech uacutestamiddot vům I když jsme měli podstatneacute těžkosti s přesnyacutem časem podařilo se naacutem sposhylehlivě určit prvyacute kontakt pro souřadnice pozorovaciacuteho miacutesta (48deg5622 s Š a 39deg3427 v d od Ferra) na 12h52m08s SEČ
Dnem prveacuteh) Iledna t r zaJgtočali jsme systematicky pozorovat Slunce a middotněshyktereacute proměnneacute hvězdy a pro vyacutehodnou polohu našiacute hvězdaacuterny (nejvyacutechodnějšiacute v republice) se aktivně zapojiacuteme do tpozorovaacuteniacute zaacutekryttl hvězd Měsiacutecem tak se celou našiacute činnostiacute ohceme zaslouž~t jak () poSttupneacute rozšiacuteřeniacute vědeckeacute astronoshymickeacute praacutece na vyacutechodniacutem Slovensku tak i o rtlst noveacuteho člověka bez křivd minulosti J ose Koudelka
ZE ZrvOTA ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU ZAVODNiacuteHO KLUBU V GOTTWALDOVĚ
Dnes patřiacute již Vzpomiacutenkaacutem hrbatyacute kus země prosycenyacute nesčetnyacutemi kameny desiacutetkami velkyacutech balvantl zarostlyacute keři a vysokou traacutevou nachaacutezejiacuteciacute se nad Lesniacute čtvrti v Gottwaldově-Zliacuteně Volba mrs-ta pro postaveniacute Lidoveacute hvězdaacuterny - kteraacute na tomto miacutestě stoji a je majetkem Zaacutevodniacuteho klubu - nebyla snadnaacute Severniacute svahy nad městem jsou sice vhodneacute po straacutence tereacutenu a přehledu oblohy ale v noci by zaacuteiiacuteciacute město ptlsobilo značneacute obtiacuteže a tak jsme byli nuceni poshystavit hvězdaacuternu lJla svaziacutech jižniacutech Ty opět majiacute nevyacutehodu že ~e ještě dosti vysoko zvedajiacute nad hvězdaacuternu rule bylo nutno přihleacutednout k tomu aby byla těsněji přimknuta k městu jehož - žel - ještě rpnozi obyvateleacute nemajiacute doshystatečně spraacutevnyacute naacutezor na vesmiacuter
Vzpomiacutenaacuteme si často na lJladšeniacute s jakyacutem jsme přetvaacuteřeli všechny nerovshynosti země upravovaneacute jak pro budovu tak i pro ziacuteskaacutemiacute vhodneacuteho miacutesta k pozoshyrovaacuteniacute přenosnyacutemi přLstroji Byla to radostnaacute praacutece ale současně naacutem připoshymiacutenaacute rozdiacutel mezi nadšeniacutem k praacuteci s oacutelem -kraacutetkodobyacutem a praciacute jejiacutež ciacutel nelze omezit časovou hralliciacute Postaveniacute hvězdaacuterny roku 1953 trvalo se všemi uacuteprashyvami pouheacute tři měsiacutece avšak k dosaženi hlubšiacuteho v~dělaacuteniacute člentl uacutespěchtl poshypularisačniacutech i odbornyacutech nelze uvažovat v termiacutenech za měsiacutec letos a pod Tak lze označovat kratšiacute uacuteseky na ktereacute si ceLkovou praacuteci rozvrhneme ale k nadšeniacute v teacutetočinnosti musiacute přistoupit ještě jineacute dobreacute vlastnosti z nichž na předniacutem miacutestě je vytrvalost Byacutet zaacutejemcem o astronomii je jistě pěknaacute vlastshynost kteraacute jednotlivci přinese značnyacute užitek ve formě vzdělaacuteniacute Byacutet popularishysaacutetorem astronomie to již předpoklaacutedaacute lJlejen v~dělaacuteniacute ziacuteskaacutevaneacute formou koshylektivniacuteho sebevzdělaacuteniacute ale i schopnOlSt podat posluchačtlm dobře promyšlenyacute a spraacutevnyacute vyacuteklad o stavbě vesmiacuteru jeho zaacutekonitostech přiacutestrojiacutech a pod Aby middotse však astronom-amateacuter stal odbornyacutem pracovniacutekem pomocniacutekem astronomtl z povolaacuteniacute svou pra-ci zuacutečastněnyacutech na pozorovaacuteniacutech jejichž přesnyacute vyacutesledek je zaacutevislyacute na počtu pozorovateltl k teacuteto praacuteci je potřebi laacutesky a obětavosti a hlavně již zmiacuteněneacute vytrvalosti
S těcht-o hledisek jsme posuzovaLi pracovniacute program kroužku po postaveniacute hvězdaacuterny K uacutekoltlm popularisačniacutem naacutes připoutalo již jejiacute pouheacute postaveniacute Velkyacute zrcadlovyacute dalekohled konstruovanyacute členem kroužku Carbolem se stal přitažlivyacutem tělesem vzbuzujiacuteciacutem zvědavost naacutevštěvniacutektl kteryacutem se pomociacute vyacuteshykladtl o pozorovanyacutech objektech dostaacutevaacute Ispraacutevneacuteho naacutezoru na vesmiacuter Na poshyzorovaacutenich pro veřejnost se střiacutedaacute asi polovina člentl kteraacute je současně poloshyvinou staacuteJe se měniacuteciho počtu členstva uacutečastniacuteci se všech akCiacute kroužku
116
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
Dobraacute činnost kroužku byla podmiacuteněna dalšiacutem studiem staršiacutech člentl čerpashyjiacuteciacutech znalosti hlavně v bohateacute staacutele rozšiřovaneacute knihovně Pro noveacute členy kteřiacute se přihlaacutesili po postaveniacute hvězdaacuterny jsme ještě koncem roku 1953 uspořaacutedali kurs astronomie pro začaacutetečniacuteky jehož pokračovaacuteniacute se přeneslo do naacutesledushyjiacuteciacuteho roku Zkušenosti ziacuteskaneacute s provozem hvězdaacuterny ještě během roku 1953 naacutes přivedly na myšlenku vydaacutevaacuteniacute zpravodaje kde by byly otiskovaacuteny zpraacutevy ze života kroužku jakeacute objekty budou v jednotlivyacutech měsiacuteciacutech pozorovaacuteny kdo maacute službu ma hvězdaacuterně - veřejnosti čtyřikraacutet tyacutedně přiacutestupneacute - i člaacutenky souhrnně a přehledně pojednaacutevajiacuteciacute o rtlznyacutech pozorovanyacutech objektech a pod
Kursem pro začaacutetečniacuteky a vydaacutevaacuteniacutem zpravodaje kteryacute přes různeacute potiacuteže je vydaacutevaacuten měsiacutečně byl tedy zahaacutejen vstup do roku 1954 Po kursu v němž předshynaacutešeli staršiacute členoveacute kroužku naacutesledovaly dvě instruktaacuteže obsluhy dalekohledu prohliacutedky oblohy a seznamovaacuteniacute se souhvězdiacutemi Později bylo potřebiacute proveacutest rtlznaacute drobnaacute zlepšeniacute a pamatovat na dalšiacute vybaveniacute hvězdaacuterny Na hlavniacutel1 dalekohledu ibyl namontovaacuten novyacute Irefraktor dokončena montaacutež agtrokomory později započaty praacutece na fotografickyacutech komoraacutech určenyacutech k fotografovaacuteni meteortl zakoupen fotografickyacute aparaacutet zvětšovaacutek atp
Až dosud jsme v člaacutenku mluvili o hvě~daacuterně v Gottwaldově ale leacutepe je použiacutet vyacuterazu hvězdaacuternička nebo pozorovatelna neboť většiacute stavba naacutem mebyla povolena A tak rtlzneacute přenosneacute přiacutestroje jimž dominuje Zeisstlv refraktor kteryacute naacutem hyl darovaacuten ministerstvem kultury postupně s Jinyacutemi zařiacutezeniacutemi zaplnily prostor maleacute miacutestnosti t3k že e stal zčaacutesti i skladištěm
Tato velmi nepřiacutejemnaacute skutečnost byla podnětem ok žaacutedosti o povoleniacute přiacutestavby v niacutež by byla posluchaacuterna temnaacute koshymora diacutelna a zařiacutezeniacute hygienickaacute Přiacuteshystavba byla povolena a tak jsme měsiacutece červen a červenec věnovali dalšiacutem uacuteprashyvaacutem tereacutenu bez přerušeniacute pozorovaacuteniacute pro Vleřejnost Stavebniacute praacutece byly oddaacuteleny na konec roku proto zaacuteklady jsme koshypali až v řiacutejnu a listopadu a nyniacute se přiacuteshystavba dokončuje Pozorovatema ZK ROH v Gottwaldově
Abychom po skončeniacute stavebniacute-ch prashyciacute byli dokonaleji připraveni na rozshyšiacuteřenyacute provoz na hvězdaacuterně uspořaacutedali jsme koncem minuleacuteho roku kurs lektorů astronomie v němž jsou přednaacutešejiacuteciacutemi členoveacute převaacutežně později do kroužku přistoupIL Themata voliacuteme snazšiacute jde př~devšiacutem o to aby se každyacute přednaacutešejiacuteciacute snažil prostudovaacuteniacutem laacutetky seznaacutemit se s literaturou a současně si zvykal na vyacuteklad před posluchači Druhyacute kurs bude jistě posilou v našiacute praacuteci a přinese zkušenosti v methodice vyacutechovy k samostatneacute praacuteci člentl
Doposud jsme neměli dostatek přiacuteležitosti soustavně se věnovat praciacutem odshybornyacutem Jednak z dtlvodů budovaacutemiacute hvězdaacuterny i vnitřniacuteho upevněniacute kolektivu ale teacutež z důvodu přednosti popularisaqe astronomie v Gottwaldovskeacutem kraji Maacuteme často přiacuteležitost přesvědčit se o tom že mnoziacute naacutevštěvniacuteci nemajiacute ani zaacutekladniacute vědomosti o vesmiacuteru Je to zajisteacute zjev nikoliv jen gottwaldovskyacute ale uacutečinnou popularisaciacute astronomie ve zdejšiacutem kraji bude nutno postupem doby vymyacutetit sklony k věřeniacute různyacutem falešnyacutem a panikaacuteřskyacutem zpraacutevaacutem
Popularisace bude proto ještě dlouhou dobu našiacutem prvořadyacutem uacutekolem Je to praacutece kraacutesnaacute a radostnaacute ale současně si vyžaďujiacuteciacute mnoho času Přesto věřiacuteme že po zahaacutejeniacute provozu v noveacute budově budeme moci utvořit skupinu pracovniacutektl odbornyacutech - opravdovyacutech astronomfi-amateacuterů - a tak rozšiacuteřit praacuteci kroužku i lidoveacute hvězdaacuterny L Černyacute
117
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
NOV1l KNIHY A PUBLIKACE
Bulletm ČS uacutestflJVŮ astronomickyacutech (mezinaacuterodni vydaacuteniacute) roč 6 č 2 ohsahuje tyto vědeckeacute praacutece M Kopeckyacute Grafickeacute určeniacute počtu vznikajiacuteciacutech skupin slushynečniacuteoh skvrn a jejich středniacute životniacute doba - M Plavec IDjekčni theorie tvořeniacute meteorickyacutech rojů (I DraacuteJha meteoru po ejekci) - V Oacuteernyacute LPozorovaacuteniacute ~zaacutekrytů na Lidoveacute hvězdaacuterně na Pletřiacuteně v letech 1950-53 - V Petr Pozorovaacuteniacute sIapfi zemskeacute kůry v Brezovyacutech horaacutech - M Plavec Perturlbace meteoricJkyacutech rojfi vlivem Země (I DheolIie) Praacutece jsou psaacuteny anglicky rusky a německy
J Alter Astronomickaacute pararkoxa Nakl ČSAV Praha 1955 brož Kčs 580 -Vtipnyacutem způlsdbean řešiacute amputor vyhraneacute probleacutemy klasickeacute astronomie Protože se nyniacute v populaacuterniacute astronomii těmto otaacute2Jkaacutem většinou nevěnUlje mnoho pozornosti viacutetaacuteme tuto puhlikaci určenou všem zaacutejemcům o astlI)il1omii kJteřiacute však majiacute znashylosti střledoŠikolsikeacute matematiky J N
Otakar Kaacutedner Astronomickaacute navigace p tO letce SNTL Praha 1954 320 str 146 obr 4 přiacutelohy Vaacutez Kčs 36- - Autor určil sveacute dHo předevšiacutem leteckyacutem navigaacutetorfim a ostatniacutem provOlzniacutem pracovniacute1kům v letectviacute Tiacutem je takeacute určen jeho obsah zaměřenyacute k navigačniacute praxi Kniha je přiacuteruokou v niacutež letečtiacute prashycovniacuteci naleznou nejen uacutevod do method astronomickeacute navigace ale i pnaktickeacute přiklady a celou řadu tabulek potřelbnyacuteoh při astronomickeacute navigaci Kniha stručně seznamuje čtenaacuteře se zaacuteJklady astronomie se soulhvězdiacutemi a přichaacuteziacute přiacutemo ke sfeacuterickeacute astronomii Pak se zabyacutevaacute amor měřiciacutemi přistroji tabulkami a vyhodnocovači kiteryacutech se v letectviacute užiacutevaacute a popisuje meUhodu polohovyacutech čar a methody iMeryacutemi se určuje zeměpisnaacute poloha V dodatku nalezneme přehled vzorců TOVIacutenneacute 1 sfeacuterickeacute trigonometrie a stručnyacute naacutevod pro interpolaci Je teacutež připojen seznam použiteacute literatury kteryacute usnaJdniacutezaacutejemcům hlubšiacute studiUl1l proshybleacutemů kteryacutemi se kniha zaJbyacutevaacute značnyacute počet obraacutezků diagramfi a rtabulek doplňUlje tuto knihu Adolf Novaacutek
Z Švestka Hvězdneacute atmosfeacutery Nakl ČSAV Praha 1954 260 str Kčs 2220 -Studium hvězdnyacutech atmosfeacuter je oborem astrofysiky kteryacute se nejbezprostředněji opiacuteraacute o pozorovaciacute data Proto jsou přiacuteslušneacute theorie velmi podrabně propracoshy
bull vaacuteny i když jde často ( značně otiacutežneacute uacutevahy spjateacute s atomovou fysikou Před autorem staacutel tedy uacutekol značně abtiacutežnyacute jednak podati lMku v takoveacute formě aby i čtenaacuteř bez hlubšiacutech matemaUckyacutech IZnalostiacute mohl knihu s Ilspěchem prostudoshyvat a za druheacute učinit vhodnyacute vyacuteběr laacutetky COIŽ vzhledem k obsaacutehlosti thematu a bouřliveacutemu Tozvojli astrofysiky je značně nesnadneacute Autor všechny obtiacuteže dobře zvlaacutedl ZpťLsoib zpracovaacuteniacute je učelbnIacuteCovyacute v dobreacutem slovla smyslu laacutetka je proshybraacutena soustavně a čtenaacuteř přitom nedostaacutevaacute vyacutesledky zadarmo nyacutebrž je nucen čiacutest pozorně a přemyacutešlet Tak mfiže kniha přispět Ike Zvyacutešeniacute odborneacute uacuterovně jak studentfi astronomie a fysiky tak i vaacutežnyacutech amruteacuterfi vyacutepomiddotčty jsou provaacuteděny dosti podrobně ruby i meacuteně zběhlyacute čtenaacuteř je mohl sledovlalt Je možno uviacutetat rozshyděleniacute laacutetky do odstavcfi hlavnIacuteCh a doplňkovyacutech kde jsou prolbraacuteny některeacute zajiacutemaveacute přiacuteklady a aplikace theoretickyacutech uacutevah rovněž tak některaacute rozšiacuteřeniacute laacutetky a pomocnaacute data kteraacute by v ihlavniacutem textu zdržovlala post11iP vyacute1kladu V prvniacutech dvou kapitolaacutech (Zaacuteklady theoriacutee zaacuteřeniacute Hvězdnaacute spektra) jsou proshybraacuteny potřebneacute věci z fysiky a někrtereacute charakiteristiky hvězd Dalšiacute tři kapitoly (ISpojiteacute zaacuteřeniacute lwězd ProHly absorpčniacutech čar Čaroveacute spektrum hvězd) jsou věnovaacuteny rovnovaacuteze zaacuteřeniacute spojiteacutemu spektru vzniku ampbsorpčniacutech čar la efektfim ktereacute ovlivňujiacute jejich VZelzřeniacute Konečně v posledniacutech třeoQ kapLtolaacutech je předshychaacutezejiacuteciacute vyacuteklad aplikovaacuten na hvězdy s normaacutelniacutemi rozsaacutehlyacutemi a nestabilniacutemi atmosfeacuterami Slunci je věnovaacuteno poměrně meacuteně miacutesta neboť o probleacutemech helioshyfysiky najde čtenaacuteř podrobneacute poučeniacute v nedaacuteJVno vyšleacute knize F Linka a Z Švestshyky Slunce a jeho vlivy na Zemi (NČSAV Praha 1953) V knize je vedle klasicshykyacutech partiiacute obsaženo mnoho noveacuteho materiaacutelu opkajiacuteciacuteho se o vyacutezkumy z poshy
118
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
sledniacute doby Podrobnyacute rejstřiacutek umožňuje rychlou orientaci Text je vhodně doshyplněn četnyacutemi tabulkami obraacuteJzky a fotografickyacutemi _přiacutelohami Spolu s knihou Slunce a jeho vlivy na Zemi a s chystanyacutemi knihami Mezihvě-zdnaacute hmota a Nitro hvězd bude tak poskytnut českeacutemu čtenaacuteři ucelenyacute přehled nejen o vyacutesledciacutech nyacutebrž takeacute o methodaacutech moderniacute astrofysiky B O
Astronomie pro jedenaacutectyacute postupnyacute ročniacutek SPN Praha 1954 Str 170 obr 102 přiacuteT 16 Kčs 720 - Podle novyacutech učebniacutech osnov ktereacute vstoupily v Platshynost počaacutetkem školniacuteho roku 1954 55 dostalo se konečně i astronomii v našich všeobecně VIZdělaacutevaciacutech školaacutech takoveacuteho miacutesta jakeacute jiacute daacutevno naacuteleželo Stala se povinnyacutem předmětem a vyučuje se jiacute jednu hodinu tyacutedně v nejvyššiacute třiacutedě jedeshynaacutectiletky Podkladem našich učebniacutech osnov astronomie byly osnovy sovětskeacute a tak bylo docela přirozeneacute - již s ohledem na kraacutetkost času v němž musila byacutet učebnice aSltronomie připravena - že se saacutehlo k překladu znaacutemeacute sovětsleacute učebnice Prof B A Voroncova-Veljaminova jež vyšla r 1953 v SSSR již v sedshymeacutem vydaacuteniacute Českyacute překlad byl upraven a doplněn podle našich osnov a o celou praacuteci se Postarali vědečtiacute pracovnici Asbronoonickeacuteho uacutestavu ČSAV doc Dr Fr Linik a Igor Zacharovo Učebnicebyla přeložena a vytištěna skutečně v rekordshyniacutem -čase trukže na začaacutetku Skolniacuteho roku byly již na jednotlivyacuteCih jedenaacutectishyletkaacutech dostatečneacute počty vyacutetisků k disposici žaacutekům i vyučujiacuteciacutem Novinkou a veHlkyacutem kladem učebniacutech osnov a tedy i našiacute učebnice je ta skutečnost že se nevyučujiacute jen zaacuteklady klasickeacute astronomie - jako tomu bylo dřiacuteve v raacutemci vyučovaacuteniacute fysice - ale že absolvent jedenaacuteotiletky bude miacutet skutečně všeobecnyacute přehled i o moderniacutech astronomiokyacutech oborech astrofysice stavbě GaLaxie kosshymogonii a že ziacuteslkaacutepřehled o vyacutesledciacutech ~teryacutech astronomie dosaacutehla ~už do současneacute d()lby Celaacute laacutetka je v učebnici rozdělena do sedmi kapitol Nebeskaacute sfeacutera a Země Zdaacutenlirvaacute ročniacute dTaacuteha Slunce a pohyb Země vyacutevoj vědec-keacuteiho světoveacuteho naacutezoru Zaacuteklaaniacute methody vyacutezkumu vesmiacuteru Slunečniacute soustava Hvězshydy a stavba vesmiacuteTu Vznik a vyacutevoj nebeskyacutech těles K učebnici je připojeno několik důležityacuteoh taJbu1ek a kraacutetkyacute chronologickyacute přehled vyacutevoje astronomicshykyacutech vědomostiacute lidstva Vyacuteklad doplňuje a jeho pochopeniacute usnadňuje celaacute řada naacutezornyacutech obr~ků kreseb a diagramů v textu i v přiacutelolZe ObraacuteZlky jsou vesměs dobře provedeny až na mapu Měsice (obr 79) kteraacute je velmi maacutelo přehlednaacute a nehodiacute se k oTientaci ru dalekohledu Kladem učebnice jsou kontrolniacute otaacutezky a přiacuteklady ke cvičeniacute ktereacute nalezneme v zaacutevěru každeacute kapitoly Učebnice však nemaacute jen klady ale maacute i nedostatky a těch je značneacute množstviacute v podobě chyb gramatickyacutech a pravopisnyacutechchYb stylistickyacutech (kde formulace často může i změnit smysl toho co chtěl autor řiacuteci) a hohužel i věcnyacutech Je pravda že učebnice musila byacutet hotova v rekordniacutem čase ale tento spěCih neomlouvaacute tak velikeacute množstviacute chYb z nichž některeacute vznikly nepochopeniacutem ruskeacuteho originaacutelu Prohleacutedneme-li si tirraacutež učebnice zjistiacuteme že Ikniha měla projiacutet rukama celeacute řady recensentů a odpovědnyacutech pracovniacuteků nak1adateltviacute a proto tak velikyacute počet chyb se naacutem opravdu zdaacute podivnyacute Ani velikyacute SpěClh s niacutemž musila byacutet učebnice vypracovaacutena neopravňuje nikoho z činjltelů oidjpovědnyacutech lZa spraacutevnost učebnice k tomu aby se do rukoužaacuteků dostala kniha v nIacutež nalezneme mnohdy nespraacutevnaacute tvrzeniacute podanaacute nesrozumitelněkostrbatou češtinou s grrumatickyacutemi a pravoshypisnyacutemi ohYbami Učebnice maacute byacuteit vzorem spraacutevnosti middot ve všem chceme-li od žaacuteků aJby si osvojili nejen spraacutevně vědomosti z toho či onoho oboru ale i aby si zvykli psaacuteJt a mluvit spraacutevně česky Nedostatky teacuteto prveacute středoškolskeacute učebshynice astronomie jsou trukoveacuteho raacutezu že musiacute Ibyacutet nutně odstraněny v dalšiacutem vydaacuteniacute protože ve sveacute dnešniacute formě neodpoviacutedaacute učebnice [požadavkům kladenyacutem na vyacuteuku astronomie na našich středniacutech školaacuteoh Adolf Novaacutek
REDAKCE NUTNĚ POTŘEBUJE Č 1 2 A 6 ROČNiacuteKu XXX (1949) ŘiacuteŠE HVĚZD
119
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU
Merkur je viditelnyacute v prvyacutech něko1ika dnech června kolem 21 bod na zaacutepadniacute obloze v posledniacutech dnech měsiacutece je pozorovatelnyacute Taacuteno na vyacutechodniacute oblo~e po 3 hod Venuše je raacuteno na vyacutechodě vychaacuteziacute však jen asi hodinu před vyacutechoshydem Slunce Mars je v souhvězdiacute Bliacuteženců a je viditelnyacute večer počaacutetkem měsiacutece zapadaacute ve 22 hod koncem června kraacutetce po 21 hod Jupitera nalezneme v soushyhvězdiacute R3ka počaacutetkem červnaz8Jpadaacute po 23 hod koncem měsiacutece již v 21h30m Saturn je v souhvězdiacute V8Jh počaacutetkem června zapadaacute po 3 hod koncem měsiacutece kolem 1 ihod Urana nalezneme middot v souhvězdiacute Bliacutežencfi v prveacute polovině noci N eptun je v Panně zapadaacute po pfilnoci
O JUPITEROVY MĚSIacuteCE
O
Na vedlejšiacutem obraacutezku jsou O znaacutezorněny polohy JupiteroshyO vyacutech měsiacutečků 10 (1) Euroshy6 pa (2) Ganymed (3) a Kalshy
omiddot listo (4) jak se jeviacute ve 21
O
middot0 hod 45 min při pozorovaacuteniacute 9 O
v obracejiacuteciacutem dalekohledu ~ O (zaacutepad vlevo vyacutechod vprashy
0 ) O vo) Jupiter je označenO praacutezdnyacutem kroužkem uproshy
3 OI 14 O střed a měsiacutece se pohybujiacute 5 O směrem od tečky k čiacuteslu 16 Omiddot Na okraji jsou naznamiddotčeny 17 O přechody měsiacutecfi přes koshy18 O touč Jupitera praacutezdnyacutemi 9 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy
O ty kroužky plnyacutemi V dolniacute Ol čaacutesti obraacutezku je naznačenoO v kteryacutech miacutestech nastaacutevajiacute
23 O 24 Omiddot zatměniacute jednotlivyacutech měsiacutečshy
kfi Uprostřed je vždy Jupishy25 O---=--- shy26 O ter s vyznačenyacutem rovniacutekem 27 0 hvězdička značiacute miacutesto kde 28 O zatměniacute nastaacutevaacute (c) nebo 29 O končiacute (f) U měsiacutecfi 10 3deg O Europa a Ganymed jsou poshy
zorovatelneacute v červnu pouze konce zatměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce
8J I~1 8 OJ Všechny čtyři uvedeneacute měsiacutece jsou dobře viditelneacuteIII IV8 oJ I 8 01 i v malyacutech dalekohledech
1 N eptun v konjunkci s Měsiacutecem 21 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 3 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem 22 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 4 Merkur v zastaacutevce 22 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem
13 Merkur v omiddotdsluniacute 28 Merkur v zastaacutevce 16 Merkur v dolniacute konj se Sluncem 28 N eptun v konjunkci s MěSiacutecem 18 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem 30 Merkur v konjunkci s Venušiacute 19 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 30 Saturn v konjunkci s Měsiacutecem
Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnjk Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - uacutečet st spoř Praha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno Č j 159366IIIa37
A-16801
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
Zaacutepadniacute kopule AstrOrnomickeacuteho uacutestavu ČSAV v Ondřejově - Astronomickaacute observato SAV na Ska7mateacutem PZmiddotese
