Anatomie a fyziologie kůže

Kůže jako orgánKůže – je:1. Významný orgán lidského těla s přídavnými (malými orgánky), kožními adnexami2. Vytváří zevní povrch těla, chrání před mechanickými a chemickými vlivy a uzavírá tělo.3. Tloušťka závisí na krajině tělní, (nejtlustší na patách a zádech, nejtenčí na víčkách apohlavních orgánech).4. Je pevně spojena s tělem, je poddajná a roztažitelná, přizpůsobitelná tělesným pohybům.5. Při střední velikosti těla má plochu asi 1,7 m2. V tělních otvorech přechází do sliznic.6. Reaguje na vlivy vnějšího prostředí organismu (teplota, UV záření, zatížení, opotřebení), ivlivy vnitřního prostředí organismu (celkový zdravotní stav, fyzická kondice hormonální apsychické reakce).7. Je pro vodu neprostupná a částečně propustná pro tuky a jiné aktivní látky, tohoto sevyužívá i při léčení pomocí gelů mastí a krémů.8. Neporušená je barierou proti různým infekčním agens (bakterie, viry i někteří paraziti).9. Tvoří nespecifickou imunologickou bariéru (slaný pot, mastné kyseliny, lysozym*) a tímpodstatně snižuje šanci na průnik patogenů do organismu.

10. Slouží jako zásobárna vodu, chloridu sodného a cukru, izoluje tělní orgány pod ní uložené11. Produkuje keratin, melanin, pot a maz.12. Umožňuje odpařováním potu povrchové ochlazování organismu.13. Je zásobárnou vitamínů A, D, E, K a tvoří se zde vitamín D.14. Je sídlem kožních čidel, hmatu, tlaku, tepla, chladu a bolesti.15. Ve spodních vrstvách kůže se nachází zásoby tuku.16. V ženské prsní žláze se po porodu tvoří mléko.17. V neposlední řadě funguje kůže i jako prostředek sociální komunikace.

*Enzym lysozym, najdeme v lidském potu, slinách, slzách, nosním sekretu, mateřském mléce, vaječném bílku,má schopnost narušovat stěnu bakterií a tím působí antibakteriálně.

Stavba kůže:Kůže se skládá ze tří hlavních částí:1. pokožka (epidermis)2. škára (dermis)3. podkožní vazivo (hypodermis – tela subcutanea)

4. Kožní Adnexa ke kůži patří přídatné kožní receptory a orgány, tj. žlázy, vlasy a nehty.‐

1. Pokožka (epidermis) ‐ se skládá z pěti vrstev:

1.1 Rohová vrstva – mnohovrstevný dlaždicový epitel tvoří nejvyšší vrstvu pokožky. Buňky již nemajíjádra, jsou vyplněna rohovinou – keratinem. Proměna buněk od vrstvy základní až po rohovou jeproces, který trvá 28 30 dní. Vrchní vrstvy buněk postupně tvrdnou a olupují se v podobě‐jemných provázaných plátků a šupin.

olupování kožních šupin

1.2 Světlá vrstva tato vrstva je nápadněji vyvinuta především na dlaních a ploskách nohou.‐1.3 Zrnitá vrstva – vytvořené buňky se posunují směrem vzhůru, oplošťují se a tvoří několik řad.Tomuto procesu se říká keratinizace. V plazmě buněk jsou zrníčka keratohyalinu, což je projevurčitého stupně rohovatění.1.4 Ostnitá vrstva ‐tvořena 4 7 řadami buněk, které jsou rovněž navzájem propojeny‐desmozomy.Prostory mezi buňkami jsou vyplněny tkáňovým mokem, který přivádí k buňkámvýživné látky a odvádí rozpadové produkty. Keratin je odolná bílkovina, částečně odpovědná zafunkční vlastnosti epidermis.

vrstvy pokožky

1.5 Základní vrstva‐ tvořena jednou vrstvou zárodečných buněk válcovitého tvaru, kolmo uloženýchk bazální membráně mezi pokožkou a škárou. Mateční – kmenové buňky svým dělením postupnědoplňují buňky ‐ keratinocyty výše položených vrstev pokožky. V této vrstvě jsou drobná zrníčkapigmentu, který je tvořen buňkami – melanocyty – vytvářejí melanin (tmavohnědé a černébarvivo). Tvorba melaninu je aktivována především UV zářením a vytvořený melanin, se ve formědrobných zrníček posunuje směrem k horním vrstvám kůže a určuje její odstín.

Pevné spojení pokožky se škárou zajišťují desmozomy (výběžky buněk základní vrstvy), které se proplétají s retikulárními vlákny škáry.Langerhansovy buňky jsou antigenem prezentující dendrické buňky. Vytvářejí se v kostní dřeni, dostávají do škáry krevní cestou, přes bazální laminu vstupují do pokožky. Po kontaktus antigenem se vracejí zpět lymfatickým systémem do regionálních uzlin. Uplatňují se při vznikuatopického ekzému. Ovlivňují imunitní pochody.

langerhansovy buňky

Dendritické buňky představují nepostradatelnou součást imunitního systému. Jejich hlavnímúkolem je rozpoznávat v lidském těle bakterie a viry a informovat o jejich přítomnosti další složkyimunitního systému. Tyto nežádoucí organismy jsou dendritickými buňkami pohlceny a jejichčásti jsou vystaveny na povrch dendritických buněk. Teprve v této formě jsou rozpoznatelné pro

ostatní buňky imunitního systému, které jsou odpovědné za jejich likvidaci. Toto se využívá iv boji s nádorovými buňkami.

dendritická buňka

Merkelovy buňky někdy nazývané hmatové. Nejvíce je jich v pokožce prstů, v ústech a v okolí‐vlasových kořínků. Terčovité shluky těchto buněk nazýváme Merkelova tělíska. Z tělísek vybíhá,větvící se vlákno a to dává tělu informace o tlaku v kůži.

Hranice mezi pokožkou a škárou je zvlněná, výběžky směrem nahoru se nazývají papily, směremdolů čepy – to umožňuje pevnost a současně poddajnost spojení mezi pokožkou a škárou.Mezi pokožkou a škárou je bazální membrána, která je průdyšná natolik, že je umožňován průchodlátek oběma směry. Epidermis neobsahuje žádné cévy, vyživována je přes membránu difůzí.

2. Škára (dermis) střední část kůže navazující na epidermis, poddajná, pružná a odolná‐vazivová vrstva.

2.1 Papilární část škáry – stratum papilare je svými výběžky umístěna mezi výběžky pokožky, jetvořena řídkým kolagenním vazivem, bohatým na nervová a cévní zakončení s velkou mírou

pružnosti.2.2 Retikulární část, která je tvořená vazivovými vlákny a také pleteněmi cévními, nervovými vláknyvýplně zajišťuje hyaluronová kyselina.2.3 Buněčné elementy, které se zde nachází, jsou leukocyty, fibrocyty vazivové buňky a ‐buňkytukové.2.4 Kožní adnexa žlázy mazové, potní, základy vlasů a nehtů u žen v období laktace funkční ‐prsnížláza a obsahuje i nesčetná nervová zakončení.

schéma škáry

Základní hmota škáry obsahuje hodně vody, minerálních solí, krevní bílkoviny, glukózu, kyselinuhyaluronovou. Tato základní hmota podmiňuje napětí ‐ turgor kůže a má význam pro transportvýživných a rozpadových látek.Vazivová vlákna jsou podstatou pevnosti a pružnosti ‐ tonusu kůže.- kolagenní – zajišťují pevnost kůže- elastická – podílejí se na pevnosti a pružnosti kůže- retikulární – tvoří spojovací síťovinuNervová vlákna a speciální zakončení ve škáře zprostředkují: hmatové vjemy ‐Meissnerovo tělísko,tlak a vibrace – Vater Paciniho tělísko, teplo – Ruffiniho tělísko, chlad Krauseho tělísko a bolest –‐smyslové nervové zakončení.

3. Podkožní vazivo (hypodermis tela subcutanea), ‐ je tvořeno hustým kolagennímvazivem, organizovaných do proužků a provazců. V takto vytvořené síti jsou zachyceny tukové buňky.Jejich množství závisí na části těla a hlavě na stavu výživy. Objem tukové tkáně závisí na části těla astavu výživy. Umožňuje pohyblivost kůže proti – svalům, šlachám kostem a kloubům.Chrání hlouběji uložené orgány – proti mechanickému poškození a teplotním výkyvům.Do podkožního vaziva se ukládají přebytky tuku.

4.Adnexa kůže ‐ souborný název pro přídatné kožní orgány – žlázy mazové, potní,mléčné, vlasy a nehty.4.1 Mazové žlázy jsou uloženy ve škáře, nacházíme je všude, s výjimkou plosek dlaní. Tyto ‐žlázy ústído kanálků – vlasových folikulů, kterými vyrůstají ze škáry k povrchu kůže vlasy. Tuk – sebumpromašťuje, chrání před promáčením a vysycháním. V kůži celého těla se vyskytuje asi 300 tisícmazových žláz, které jsou rozloženy nerovnoměrně. Největší počet mazových žláz je ve střední částiobličeje (nos, okolí, brada), pak na horní polovině zad a nad hrudní kostí. Vyšší činnost mazových apotních žláz se vyskytuje v období pohlavního dospívání.

mazová žláza s vlasovou cibulkou

4.2 Potní žlázy dělí se na malé potní žlázy a velké potní žlázy.‐‐ Malé potní žlázy (APOKRINNÍ)jsou nejpočetnějšími žlázami v kůži – přibližně 4 miliony, které jsouuloženy v kůži celého těla. Nejvíce na dlaních, chodidlech. Nejsou pouze v okolí nehtového lůžka,na rtech, žaludu. Malé potní žlázy tvoří stočená klubíčka, jejichž vývod ústí na povrch pokožky.Jsou uloženy hlouběji než žlázy mazové, produkují pot – za den 500 – 1000ml. Vyrovnávají teplotumezi organismem a vnějším prostředím, a produkují na povrch pokožky kyselý kožní plášť.‐Velké potní žlázy (AROMATICKÉ) jsou uloženy v podpaží, v okolí prsních bradavek, kolem zevníchpohlavních orgánů. Velké potní žlázy, jsou také hluboko ve škáře, mají samostatný vývod. Vývodústí do vlasového folikulu. Činnost těchto žláz začíná u člověka v období puberty a snižuje se vestáří. Tvoří pach, charakteristický pro každého jedince. Složení potu je z 99 % voda, dále NaCl,‐močovina, kyselina močová, kyselina mléčná, mastné kyseliny, lysozym atd. Odpařováním potudochází k ochlazování těla.

4.3 Vlasy – vlas se skládá z části volné a kořenové, ta je zanořena do škáry a nazývá se kořenvlasu (folikul). Nejspodnější část vlasového folikulu je vlasová cibulka – zde se množí buňky, atím dochází k růstu vlasu. Vlasová cibulka nasedá na vlasovou papilu, která je tvořenavazivem, cévami a nervy. Kořen vlasu obalují epitelové a vazivové pochvy.Vlas má kůru a jemnou povrchovou blanku (kutikulu), silnější vlasy mají i dřeň.Šupinky rohoviny jsou na povrchové blance uspořádány jako tašky na střeše.Vlas je v kůži uložen šikmo. Na vnitřní straně vlasu je sval – vzpřimovač vlasu – když se smrští(např. při strachu, chladu) → vznikne husí kůže. Ke každému vlasu je připojena mazová žláza a ve vlasové kúře je vlasový pigment.

vlas

Během života prodělávají vlasy mnoho změn. Původní jemné a tenké dětské vlasypostupně zesilují, přibývá pigmentu, v době dospívání se více mastí. Konečný vzhlednabývají po skončení puberty. V mládí rostou vlasy rychleji, ve stáří pomaleji. (ne všakchloupky v nose, obočí, zvukovodu a chloupků na tváři žen).Šedivění vlasů je individuální a dědičné. Je způsobeno ubýváním vlasového pigmentua vnikáním vzduchových bublinek mezi buňky povrchové blanky vlasu.

Někdo může šedivět již ve dvaceti – především ti, co mají tmavé vlasy.4.4 Nehty rohová nehtová ploténka, tvořena zrohovatělými buňkami. Vyrůstá z kořene‐nehtu, a posouvá se po nehtovém lůžku k volnému okraji nehtu. Vlastní nehet vyrůstá zpodzadního nehtového valu, který je přímým pokračováním nehtového lůžka.Nehty rostou celý život, na rukou vyroste celý nehet za 2 3 měsíce, na nohou až za rok. Nehet‐na ruce je silný asi 1mm,na noze je silnější. Úkolem nehtu je chránit poslední články prstůpřed zraněním a umožnit jemnou práci při uchopování drobných předmětů.

nehet

4.5 Prsní žláza – mléčná žláza je největší apokrinní žláza. Skládá se z kožního pláště, tukové vrstvya 15 20 laloků mléčné žlázy. Tvar závisí na věku a rase a je individuální. Na vrcholu prsu je‐pigmentovaný dvorec s prsní bradavkou. Stahem cirkulární hladké svaloviny ve škáře dvorcese vyklenutí bradavky zvětšuje. Tuk se ukládá na spodině prsní žlázy i v podkoží, vyjma prsnídvorec a bradavku. Prs je fixován k fascii hrudního svalu vazivovými pruhy. Vývoj prsu u ženzačíná v pubertě a je řízen hormonálně. Lymfa z prsní žlázy je odváděna především dopodpažních uzlin zbytek do přiléhajících uzlin a do mízního systému jater.