Účast na cvičeních – pokud nastane prezenční výuka (měli bychom spolu mít 6 cvičeníprezenčně), pak je nutné být ideálně na všech, jelikož se budeme konečně fyzicky dívatna vzorky
V případě těch 6ti prezenčních hodin budu akceptovat maximálně 1 neomluvenouhodinu
Na konci poznávačka k zápočtu(8 horninových vzorků, u každého bodu 1 bod za každou z 5ti dílčích vlastností, viztabulka na dalším slidu – zase pokud proběhne těch 6 prezenčních hodin. Ale i kdybyano, tak poznávačku přizpůsobím tomu, že jsme přišli o spoustu času. Pokud nastanescénář převahy distančního samostudia, tak zápočet vyřeším jako loni formou cca 20tiotázek, které vám pošlu v pdf a vy mi je pošlete vypracované zpátky. Budete mítdostatek času (týden až 2)
Budu vás průběžně informovat mailem, jak se situace vyvíjí (můj email [email protected]). Na stránkach katedry se můžete podívat jak vypadali mojeloňské cvičení i zápočet (http://departments.fsv.cvut.cz/k135/cms/?page_id=2815)
Moje aktuální cvičení budou VŽDY pojmenovány „číslem cvičení_názvemcvičení_KRYL_2020“ --- a tedy toto cvičení „1_Minerály_KRYL_2020“
JAKÉ HORNINY SE TEDY MOHOU OBJEVIT V POZNÁVAČCE?!!viz. další slidy
Vzorků k určení bude celkově 8Za každou správně určenou vlastnost je 1 bod
Pro úspěšné splnění je potřeba dosáhnout 60%
Hornina zařazení minerály textura struktura
1.2.3.4.5.6.7.8.
granit
= 5 BODŮ
K udělení zápočtu je tedy potřeba získat ALESPOŇ bodů 24 bodů (ale bude se to vše odvíjet od toho, jak se bude vyvíjet distanční / prezenční výuka v průběhu semestru)
1 bod 1 bod 1 bod 1 bod
magmatická(hlubinná) křemen, živec, slida všesměrná hrubozrnná, holokrystalická
1 bod
= 5 BODŮ1 bod 1 bod 1 bod 1 bod1 bod
= 5 BODŮ1 bod 1 bod 1 bod 1 bod1 bod
= 5 BODŮ1 bod 1 bod 1 bod 1 bod1 bod
= 5 BODŮ1 bod 1 bod 1 bod 1 bod1 bod
= 5 BODŮ1 bod 1 bod 1 bod 1 bod1 bod
= 5 BODŮ1 bod 1 bod 1 bod 1 bod1 bod
= 5 BODŮ1 bod 1 bod 1 bod 1 bod1 bod
MAX = 40 BODŮ
!!! Ze skupiny magmatických hornin se mohou v poznávačce objevit:G
ran
itD
iori
tG
abro
Sye
nit
Ryo
litA
nd
ezit
Baz
alt
Trac
hyt
Hlubinné horniny Výlevné horniny Žilné horniny
Pe
gmat
it
!!! Ze skupiny sedimentárních hornin se mohou v poznávačce objevit:
Klastické horniny Karbonáty Evapority
Sle
pe
ne
cP
ísko
vec
(Pra
cho
vec)
Jílo
vec
Hal
itSi
licit
Mik
rito
vývá
pe
ne
cB
iokl
asti
cký
váp
en
ec
Bio
gen
ní
váp
en
ec
Trav
ert
in
!!Ze skupiny metamorfovaných hornin se mohou v poznávačce objevit:
Meta-bazity Meta-pelity Metakarbonáty
Am
fib
olit
Gra
nu
lit
Mra
mo
rO
rto
rula
Fylit
Svo
rP
arar
ula
Metagranitoidy
Meta-psamity
Minerály
Anorganická přírodnina skládající se z prvků, nebo jejich sloučenin = jasné chemické složení
SiO2
KAlSi3O8 (Mg,Fe)2SiO4
Prvky jsou uspořádány v krystalové mřížce v 7mi základních krystalových soustavách
• Trojklonná (triklinická)
• Jednoklonná (monoklinická)
• Kosočtverečná (ortorombická)
• Čtverečná (tetragonální)
• Klencová (trigonální)
• Šesterečná (hexagonální)
• Krychlová (kubická)
osní kříž hlavní tvary příklady nerostů
Minerály
Anorganická přírodnina skládající se z prvků, nebo jejich sloučenin = jasné chemické složení
SiO2
KAlSi3O8 (Mg,Fe)2SiO4
Prvky jsou uspořádány v krystalové mřížce v 7mi základních krystalových soustavách
• Trojklonná (triklinická)
• Jednoklonná (monoklinická)
• Kosočtverečná (ortorombická)
• Čtverečná (tetragonální)
• Klencová (trigonální)
• Šesterečná (hexagonální)
• Krychlová (kubická)
osní kříž hlavní tvary příklady nerostů
Minerály
Anorganická přírodnina skládající se z prvků, nebo jejich sloučenin = jasné chemické složení
SiO2
KAlSi3O8 (Mg,Fe)2SiO4
Prvky jsou uspořádány v krystalové mřížce v 7mi základních krystalových soustavách
HALIT (NaCl), krychlová (kubická)
vnitřní struktura
Minerály
Anorganická přírodnina skládající se z prvků, nebo jejich sloučenin = jasné chemické složení
SiO2
KAlSi3O8 (Mg,Fe)2SiO4
Prvky jsou uspořádány v krystalové mřížce v 7mi základních krystalových soustavách
vnitřní struktura
HALIT (NaCl), krychlová (kubická)
Minerály
Anorganická přírodnina skládající se z prvků, nebo jejich sloučenin = jasné chemické složení
SiO2
KAlSi3O8 (Mg,Fe)2SiO4
Prvky jsou uspořádány v krystalové mřížce v 7mi základních krystalových soustavách
vnitřní struktura
HALIT (NaCl), krychlová (kubická)
oktaedr
Štěpnost
Lom
Barva
Lesk
Vryp
Hustota
Tvrdost- nejslabší vazby vnitřní struktury minerálu
GRAFIT (C)šesterečná (hexagonální)
DIAMANT (C)krychlová (kubická)
Mastek 1Halit 2Kalcit 3Fluorit 4Apatit 5Živec 6Křemen 7Topaz 8Korund 9Diamant 10
Prvky - Sulfidy - Halogenidy - Oxidy / Hydroxidy - Dusičnany / uhličitany / boráty
Sírany – Fosforečnany - Křemičitany (silikáty) - Organolity
Mineralogický systém (dle chemického složení)
Krystalizací z magmatu
Metamorfní procesy
Chemická sedimetnace
Ze sopečných exhalací
Hydrotermální procesy
Zvětrávání
Činnost organismů
Vznik minerálůmafické intermediální felsické
Frakční krystalizace
mafické intermediální felsické
Rovnovážná krystalizace
Krystalizací z magmatu
Metamorfní procesy
Chemická sedimetnace
Ze sopečných exhalací
Hydrotermální procesy
Zvětrávání
Činnost organismů
Vznik minerálů
metamorfníreakce
Granát(Ca,Fe2+,Mn, Mg) 3(Al, Fe3+,Ti,Cr )2(SiO4)3
H2O
Křemen(SiO2)Chlorit
(Mg,Fe,Al)6(Si,Al)4O10(OH)8
BiotitK(Mg,Fe2+)3[AlSi3O10](OH,F)2
BiotitK(Mg,Fe2+)3[AlSi3O10](OH,F)2
Krystalizací z magmatu
Metamorfní procesy
Chemická sedimetnace
Ze sopečných exhalací
Hydrotermální procesy
Zvětrávání
Činnost organismů
Vznik minerálů
Krystalizací z magmatu
Metamorfní procesy
Chemická sedimetnace
Ze sopečných exhalací
Hydrotermální procesy
Zvětrávání
Činnost organismů
Vznik minerálů
3800 známých minerálů
300 běžně v přírodě
99% hornin tvořeno přibližně 30 minerály
Křemen, Živce, Slídy, Kalcit, Olivín, Granáty, Pyroxeny, Amfiboly
MINERÁLY
Základní stavební jednotka hornin
Anorganická přírodnina vyjádřitelná chemickým vzorcem
Minerály spadají do krystalových soustav - prvky souměrnosti
Záleží na vnitřním uspořádání atomů / prvků / sloučenin
Drtivá většina hornin složena z pouhých 30 horninotvorných minerálů (ve významějších %)
Různé způsoby vzniku
Mastek 1Halit 2Kalcit 3Fluorit 4Apatit 5Živec 6Křemen 7Topaz 8Korund 9Diamant 10
Rýpnete do nich nehtem
Rýpnete do nich nožíkem / hřebíkem
Rýpou do skla
MOHSOVA stupnice tvrdosti
Křemen (SiO2)Jeden z nejběžnějších horninotvorných minerálů
Trigonální soustava (může být i hexagonální)
Tvrdost: 7
Neštěpný, lom nerovný až lasturnatý
Ve všech typech hornin (magmatické, sedimentární, metamorfované)
Často bílá barva, až čirá/bezbarvá
Může mít různé barvy v závislosti na příměsech (citrín, záhněda,
ametyst, růženín a podobně)
SiO4 – křemíko-kyslíkový tetraedr
Tetraedry jsou ve 3D spojené kovalentními vazbami –
velmi silné – proto nemá křemen štěpnost
Často čirý, bílí až bezbarvý
Nerýpnete do něj nehtem
Ale rýpnete s ním do skla!
Má nerovný lom
Pokud není z řeky, mívá často typické krystalové tvary
Lesk podobný, jako u skla (skelný)
Může být průsvitný – průhledný
Využití: sběratelské účely, v optice, elektronice, křemenné písky na výroba skla, stavebnictví
kámen další kámen brambora
(není kámen)
Jak ho tedy poznat???
Živec
Dva hlavní typy:
1) Alkalické/draselné živce (sanidin, ortoklas, mikroklín, adulár) – KAlSi3O8
2) Plagioklasy albit (NaAlSi3O8), oligoklas, andezin, labradorit, bytownit, anortit (CaAl2Si2O8))
rostoucí bazicita = nárust Ca
Jedná se převážně o monoklinickou, případně triklinickou soustavu
Často mají bělavou barvu
Jsou to štěpné minerály o tvrdosti 6
Často spolu srůstají – tzv. dvojčatění
Jeden z nejběžnějších horninotvorných minerálů
Jak ho tedy poznat???Často má bělavé a slabě načervenalé barvy
Nerýpnete do něj nehtem
Nerýpe do skla, ale rýpnete do něj ocelovým hřebíkem
Má dobrou štěpnost (pěkné štěpné plochy)
Mají skelný až perleťový lesk
Krystaly jsou často tabulkovité až krátce sloupkovité
Většinou jsou neprůhledné
Využití: při výrobě keramiky/glazur, mohou být použity pro geologické datování
Kalcit (CaCO3)Jeden z nejběžnějších horninotvorných minerálů
Trigonální soustava
Tvrdost: 3
Dokonalá štěpnost
Často bílá a čirá barva, může být nažloutlý, načervenalý, nahnědlý
Opět velmi běžný horninotvorný minerál
Často vyplňuje (i velmi mocné) hydrotermální žíly, je základním minerálem vápenců ať už
chemogeních, nebo tvořených schránkami mrtvých živočichů
Jak ho tedy poznat???Často má bělavé a slabě načervenalé barvy
Rýpnete do něj nehtem
Ale rýpnete do něj hřebíkem, či nožíkem,nebo i měděným plíškem
Má dokonalou štěpnost (štěpné plochy se nazývají klence)
Mají skelný až perleťový lesk
Při kontaktu s HCl vzniká reakce – šumí (uvolňuje se CO2)
Muskovit (KAl2(AlSi3O10)(F,OH)2)
vs Biotit (K(Mg,Fe)3(AlSi3O10)(F,OH)2)
Jedná se o základní typy světlých (muskovit) a tmavých (biotit) slíd
Jedná se o monoklinickou strukturu
Slídy mají dokonalou štěpnost (bazální)
Tvrdost je přibližně 2.8
Skelný až perleťový lesk
Barva biotitu je nejčastěji černohnědá a muskovit nejčastěji světlá, bílo-šedá
Jak ho tedy poznat???
Z hlediska barev je světlá slída bílo-šedá a tmavá slída černo-hnědá
Rýpnete do něj nehtem (a skoro čímkoliv …)
Má dokonalou (bazální) štěpnost
Tvoří nejčastěji šupinky, které se dají snadno loupat
Mají skelný až perleťový lesk
Jednotlivé šupinky jsou vysoce elastické – ale nakonec je zlomíte ☺
Granát (X3Y2(SiO4)3)Důležitý minerál z hlediska určováni P-T podmínek
Kubická soustava
Tvrdost: 6,5 – 7,5
Nedokonalá štěpnost
Barvu znáte určitě červenou, ale podle odrůd se může lišit
Existuje několik základních typů granátu, které můžeme odlišit chemicky
Základní typy granát jsou: pyrop (Mg),almandin (Fe), grossular (Ca),spessartin (Mn), ale existuje
daleko více typů
Jak ho tedy poznat???
Z hlediska barev bývá často načervenalý až nahnědlý (pokud jde o 4 základní typy)
NErýpnete do něj nehtem
Má NEdokonalou štěpnost
Tvoří nejčastěji tvary, kterým se říká rombododekaedr nebo hexaoktoedr – ale okometricky ho
poznáte tak, že má často zhruba kulový tvar
Mají často skelný až matný lesk, ale u různých granátů může být i jiný
Používá se v klenotnictví, ale také na brusné a řezné nástroje
Olivín (Mg, Fe)2SiO4
Ortorombická soustava
Tvrdost: 6,5 – 7
dokonalá štěpnost
Často zelený, olivově zelený,žluto zelený až červenohnědý
Existují 2 základí typy, a sice Forsterit, který je Mg a Fayalit, který je Fe
Lesk je skelný až mastný
Důležitý horninotvorný minerál pro bazické a ultrabazické horniny
Jak ho tedy poznat???
Z hlediska barev bývá často načervenalý až nahnědlý (pokud jde o 2 základní typy)
NErýpnete do něj nehtem, ani hřebíkem
Má dokonalou štěpnost
Tvoří nejčastěji krátké krystaly, mohou mít u kulovitý charakter, ale většinou ho uvidíte v podobě
krátkých krystalů na bazických / ultrabazických horninách
Mají často skelný až mastný lesk
Používá se v klenotnictví, ale také na výrobu křemičitého skla (má vysoký bod tání, skoro
1900°C), jako brusivo a v chemickém průmyslu
Pyroxen ABSi2O6 A(Ca, Fe, Li, Mg Na); B(Al, Cr, Fe, Mg, Mn)
vs Ca2(Mg, Fe)4Al(Si7Al)O22(OH,F)2 Amfibol
Ortorombická/jmonoklinická soustava Ortorombická/jmonoklinická soustava
Tvrdost: 5 – 6 Tvrdost: 5 – 6
Dokonalá štěpnost ve 2 hlavních směrech (90°) Dokonalá štěpnost ve 2 hl. směrech(125°)
Často tmavě zelený, černozelený, černý Často tmavě zelený, černozelený, černý
Lesk je skelný až mastný
Důležitý horninotvorný minerál pro bazické a ultrabazické horniny