8'1955délek a šířek. Někdy se vyskytují ve svazcích zároveň s jinými typy polárních...

81955

ROČNIacuteK XXXVI čiacuteSLO 8

VYŠLO V SRPNU 1955

Riacutediacute redakčniacute rada Prof Dr JOSEF M MOHR (vedouciacute redruktor) Dr JIhl BOUŠKA (vyacutekonshynyacute redaktor) FRANTIŠEK KADAshyvyacute LUISA LANDOVA-ŠTYCHOVA BO~UMIL MALEČEK Dr OTA

OBŮRKA KAREL STRNAD Technickaacute r edaktolka

DRAHOMiacuteRA HROCHOVA

N a prvniacute straně obaacutelky

Polaacuterniacute zaacuteře) pozorovanaacute v Plzni

15-16 VIII 1947 se promiacutetala do

souhvězdiacute Velkeacuteho vozu Během exshy

posice přeletěl bolid - 5 m ) kteryacute

dvakraacutet exp lodoval Triotar 13)5)

t = 75 mm (Sniacutemek B Maleček)

N a čtvrteacute stramě obaacutelky

Mlhoviny NGC 2237) 2238 a 2246

v souhvězdiacute Jednorožce

IPřiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci Riacuteše hvězd Praha-Smiacuteshychov Šveacutedskaacute 8 (Astronomickyacute uacutestav university Karlovy) telefon

čiacutes 403-95 Riacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshyně Dotazy objednaacutevky a reklamace tyacutelkajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute poštovniacute uacuteřad i poštovniacute doručovatel Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla je 1 kažshydeacuteho měsiacutece RUJkopisy a obraacutezky se nevracejiacute za odbornou spraacutevnost od poviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho vyacutetisku Kčs 240 Uacutečet St spoř Praha

Č 731559

OBSAH

V Černyacute Polaacuterniacute zaacuteře a geoshymagnetickeacute jevy - J Naacuteprstshykovaacute Orientace na obloze shyB V KUkarkin Proměnneacute

hvězdy - S Matoušek Zkoushyšeni zrcadlovyacutech objektivů -Co noveacuteho v astronomii - Z li shy

dovyacutech hvězdaacuteren a astronoshymickyacutech kroUJžků - Noveacute knishyhy a publikace - Uacutekazy na

obloze v zaacuteřiacute

COLLEPgtIAHME

B 4ep Hhl ITonHpHhle CHHHHH li

reOM arHeuroTHlreuroCKHe HBJ1euroHHHshy

11 H a l1pCTKOBa OpHeHTaII11H Ha

He6e - E B KyKapKHH Depeshy

MeHHbre 3B-e3QbI - C MaToyweK

11Cl1bITaHHe 3epKanbHhIX 06beKTHshy

BOB - 4TO HOBOro B aCTpOHOMHH

- 113 Ha pOQHbTX 06cepBaTopHl1 H

aCTpOHOMH4eCKHX Kpy)fKOB -

HOBble KHHnI H l1y6nHKaUHH shy

$IBneHHH Ha Heuro6e B ceHnr6pe

CONTENTS

V Černyacute PoLar Light and Geoshymagnetic Phenomena - J Naacuteshyprstkovaacute Orientation on the Sky - B V Kukarkin Vashyriruble Stars - S Matoušek Examination of Astronomical Mirrors - N ews in Astronoshymy - From Popular ObserVashytories And Astronomiclal Clubs - New B ooks aJnd Publicshyations - Phenomena in Sep shy

tember

POLAacuteRNIacute ZAacuteŘE A GEOMAGNETICKEacute JEVY VLADIMIacuteR ČERNY

Mezi nejzajiacutemavějsiacute přiacuterodniacute jevy patřiacute beze~oru polrurniacute zaacuteře Toto velkolepeacute zaacuteřeniacute vrchniacutech čaacutestiacute zemskeacute atmosfery vyskytuJiacuteciacute se často v podobě složityacutech soustav paprsků oblouků paacutesů a zaacutevěsů patřiacute k poměrně maacutelo prozkoumanyacutem přiacuterodniacutem uacutekazům Jejich celkovaacute jasshynost je malaacute Přesto v (každeacutem pozorovateli kteryacute je mohl spatřit v polaacuterniacutech oblastech zanechaacutevajiacute nezapomenutelneacute dojmy svou dyshynamičnostiacute barev pohybů a světelnyacuteoh intensit

Studium polaacuterniacutech zaacuteřiacute se děje dvěma směry (1) Popisem jejich tvaru a t)liacutepů určovaacuteniacutem vyacutešek nad zemskyacutem povrchem vyacuteskytem

během dne a roku a jejich vyacuteskytem po straacutence geografickeacute Do teacuteto skupiny můžeme zahTnout i studium souvislosti polaacuterniacutech zaacuteřiacute s jinyacuteshymi uacutekazy v zems1keacute atmosfeacuteře se slunečniacute činnostiacute (2) Zabyacutevaacute se otaacutezkami vzniku polaacuterniacutech zaacuteřiacute a fysikaacutelniacutemi jevy v těch čaacutestech atmosfeacutery ~de vzni1kajiacute Zkoumaacuteniacute složeniacute a fysikaacutelniacutech charakteshyristik zemskeacute abnosfeacutery ve vyacuteškaacutech kolem 100 kim ktereacute jest člověku přiacutemo prozatiacutem nedostupneacute můžeme provaacutedět na zaacutekladě rozboru specter polaacuterniacuteeh zaacuteřiacute Toto studium vysokyacute1ch vrstev zemskeacute atmoshysfeacutery maacute neobyčejnou důležitost pro řešeniacute otaacutezky šiacuteřeniacute radiovyacutech vln

Budeme se nejdřiacuteve zabyacutevat tvary a klasifikaciacute tvaru polaacuterniacutech zaacuteřiacute Můžeme je zaacutesadně rozdělit ve dvě skupiny zaacuteře nepaprskoviteacute a zaacuteře paJprskoviteacute Nepaprskoviteacute zaacuteře nevynikajiacute zvlaacuteštniacute bohatostiacute tViarů barev a intensit Obsahujiacute tyto zaacuteJkladniacute typy

1 Stejnorodeacute stacionaacuterniacute oblouky (NA) 2 Stejnorodeacute paacutesy (NV) 3 Pulsujiacuteciacute oblouky (RA) 4 Difusně zaacuteřiciacute plochy (DS) 5 Pulsujiacuteciacute plochy (RS) 6 Slabyacute svit pobliacuteže horizontu (G) StejnoTodeacute stacionaacuterniacute oblouky jsou nejčastějšiacute formou Objevujiacute

se převaacutežně pobliacuteže horizontu při čemž se mohou rozprostiacuterat přes celou nebeskou sfeacuteru od jedneacute čaacutesti horizontu ke druheacute v charakteshyristickeacutem směru zaacutevisleacutem na zemeacutepisneacutem položeniacute miacutesta ze ktereacuteho je pozorovaacuteno Často se vyskytujiacute oblouky paralelně nad sebou seřashyzeneacute Spodniacute hranioe oblouků je vždy ostře oh~aničenaacute svrchniacute se difusně rozplyacutevaacute Oblouky mohou byacutet na některyacutech miacutestech přerushyšeny nebo jejkh čaacutesti skryty pod horizontem Barva oblouků je nejshyčastěji hledě zelenaacute a jen ve vyacutejimečnyacutech rpřIacutelpadechčervenavaacute neho fialovaacute Jasnost oblouků jest všude stejnaacute

Stejnorodeacute paacutesy nemajiacute rpravidelnyacute tvar VyznačujIacute se pohyblivostiacute spodniacute okraj byacutevaacute nepnavidelnyacute ostře ohraničenyacute Někdy byacutevajiacute poshy

169

zorovaacuteny paacutesy složeneacute jakoby z jednotlivyacutech vlaacuteken Šiacuteřka paacutesů koliacutesaacute od uacutezkyacutech až pošiTokeacute zaacutevěsy připomiacutenajiacuteciacute uacutetvary ktereacute mohou přejiacutet v paacutesy paprskoviteacute struktury

Pulsujkiacute oblouky se vyznačujiacute rytmickyacutem zjasňovaacuteniacutem a pohasiacuteshynaacuteniacutem s několikavteřinovou periodou Vyskytujiacute se formy s několika oblouiky v nichž jsou temneacute průchody Některeacute čaacutesti takto rozděleshynyacutech oblouků neměniacute po celou dohu trvaacuteniacute zaacuteře svou jasnost jineacute naopak miziacute a znovu se objevujiacute Barva je obyčejně modrobiacutelaacute až modrozelenaacute

Difusně zaacuteřiacuteciacute plochy se podobajiacute pTŮJzr3JČnyacutem zaacutevojům nebo mlze žlutozeleneacute harvy Zaujiacutemajiacute většinou velkou čaacutest oblohy bez ostryacutech hranic

Pulsujiacute-ciacute plochy barvy modravěžlutoZleleneacute se objevujiacute a miziacute v době 10-30 vteřin na teacutemže miacutestě při čemž zachovaacutevajiacute svou neshypravidelnost oasto fantastickyacutech tvarů Objevuji se zaacuteroveň s typen1 plaacuteJpolajiacuteciacutech zaacuteřiacute

Slabyacute svit pobliacuteže horizontu maacute-li barvu načervenalou připomiacutenaacute zaacuteři vzdaacuteleneacuteho požaacuteru nebo je-li barvy modrozeleneacute připomiacutenaacute ranniacute sviacutetaacuteniacute V přiacutep3Jdě že se svit podobaacute bělaveacute zaacuteři jest hořejšiacute čaacutestiacute oblouku jehož spodniacute čaacutest je skryta pod horizontem Zaacuteře paprskovdteacute jež se vyznačujiacute většiacute dynamičnostiacute děliacuteme na

tyto zwkladniacute typy 1 Oblouky paprskoviteacute struktury (RP) 2 Paacutesy ip8Jprskoviteacute struktury (RB) 3 Draperie (D) 4 Jednotliveacute p3Jprnky nebo svazky paprskli (R) 5 Korona (C) 6 Plaacutepolavaacute zaacuteře (~) Oblouky paprskoviteacute struktury tvořiacute zjpTVU stejnorodyacute ohleuk nashy

chaacutezejiacuteciacute se dlouhou dobu v klidu a později naacutehle Zlačne intensivněji zaacuteřit u spodniacuteho okraje přeměňujiacutec se v obloulk paprsčiteacute struktury Sestaacutevajiacute z velkeacuteho množstviacute oddělenyacutech paprsků různeacute deacutelky Tvar oblouků paprskoviteacute stTulktury je meacuteně pravidelnyacute než je tomu u stejshynorodyacutech oblouků Mohou se naZlpět rpřeměnit ve stejnorodyacute oblouk Podobně jako u typů nepaprsk ovityacutech existujiacute rpaprskoviteacute typy

paacutesů a stuh ktereacute se slklaacutedajiacute z velkeacuteho množstviacute těsně nahloučenyacutech světelně proměnnyacutech paprsků Barva je obyčejně zelenožlutaacute u spodshyniacuteho okraje někdy načervenalaacute až červenaacute

Draperie jsou tvořeny velmi dlouhyacutemi paprgky ostreacuteho ohraničeniacute Změna polohy a jasnosti p8Jprsků připomiacutenaacute vlnivyacute rpohyb Jejich spodniacute hranice jest ostře ohraničenaacute Jsou barvy žlutozeleneacute na spodshyniacutem okIiaji někdy červeneacute

Paprsky se vys1kytujiacute jednotlivě Jsou různyacuteoh deacutelek a šiacuteřek Někdy se vyskytujiacute ve svazciacutech zaacuteroveň s jinyacutemi typy polaacuterniacutech zaacuteřiacute

Korona neniacute zvlaacuteštniacute formou zaacuteře nyacutebrž kombinace již popsanyacutech

170

tYlPů JestHže draperie nebo svazky paprsků vznikajiacute pobliacuteže zenitu tehdy přtbliž~ě rovnoběžneacute paprSky vlivem perspekfivy působiacute doshyjmem jako by vybiacutehaIyz jednoho bodu na obloze

Plrupolavaacute zaacuteře je velmi cruarakteristiokaacute a pohyblivaacute forma sklaacuteshydajiacutedse z mohutnyacute-ch světelnyacutech vln rychle se pohy1bujid jedna za druhou zezdola nahoru směrem k magnetidkeacutemu zenitu

Nyniacute když jsme si uvedli zaacuteJkladniacute typy Polaacuterniacutech zaacuteřiacute a jejich chashyrakteristiku budeme se zahyacutevati jejich dalšiacutemi vlastnostmi a s uacutekazy ktereacute s jejich vyacuteskytem souvisiacute

Nejpozoruhodnějšiacute vlastnostiacute polaacuterniacuteoh zaacuteřiacute je jejich uacutezikaacutespojitost s geomagnetiekyacutem poacutelem Jest všeobecně znaacutemo že čiacutem viacutece postupushyjeme od malyacutechšiřek k vyššIacutem tiacutem se polaacuterniacute zaacuteře vyskytujiacute častěji až v jisteacute v~daacutelenosti od geomagnetidkeacuteho- poacutelu dosaacutehnou maximaacutelniacute intensity vyacuteskytu a směrem ik poacutelu orpět intensity ubyacutevaacute V našich zeměpisnyacutech šiacuteřkaacutech jsou polaacuterniacute zaacuteře yelmi řiacutedkyacutem wmzem na rovshyniacuteku nebyly pozorovaacuteny nikdy zato v kruhoveacute zoně kolem geomagneshytickeacuteho poacutelu kteraacute maacute v pruměru asi 46deg mohli bychom je powrovat teacuteměř každou j3Jsnou noc Tato kruhovaacute wna maacute svůj střed na 810

s Š a 73deg z d taJkže teacuteměř splyacutevaacute s geomagnetickyacutem poacutelem Podobnaacute Zltna j~ i na jižniacute-polokouli StIacute-edu kruhoveacute zony řiacutekaacuteme poacutel polaacuteTshynICh zarl Souběžně se studiem zaacutevislosti vyacuteskytu Polaacuternfch zaacuteřiacute na geognashy

ficlkeacute poloze byla ~koumaacutena jejioh vyacuteška nad zemskyacutem povrchem Bylo zjištěno že spodniacute okraj polaacuterniacutech zaacuteři maacute teacute-měř neproměnnou vyacutešku 100 až 110 km Nejnižšiacute hTanice vyacutešky polaacuterniacute zaacuteře kteraacute byla pozorovaacutena je asi 60-70 km Průměrnaacute vyacuteška 1lTčenaacute pro všechny typy polaacuterniacutech zaacuteři jest 106 km Vyacuteška horniacute hranke nepřesahuje obyčejně 300 laž 350 km zřiacutedka kdy dosaacutehne vyacutešky 400-600 Ikm a jen vyacutejimečně 700-1000 km Tyto hodnoty platiacute pro zaacuteře vYSkytlljiacuted se v noci Později byl Stormelem objeven specificlkyacute druh polaacuterrniacutech zaacuteřiacute vyskytujkiacute se za soumraku v roně osvětleneacute Sluncem Zaacuteře takoveacuteho typu vzniJkaji ve velkyacutech vyacuteškaacutech se spodniacute-m olkrajem nad 400 km a horniacutem nad 800 až 1000 km Struktura těchto zaacuteřiacute je paprskovitaacute Na fotografickyacuteeh sniacutemdchbyla zjištěna ještě jedna skupina pruprsků v roně neosvětleneacute Slllllcem tedy v oblasti zemskeacuteho stiacutenu v těsneacute bliacutezkosti zaacuteře osvětleneacute Slunoeffi Obě skupiny vznikajiacute odlišnyacutem způshysobem a vyznačuji se rozdiacutelnyacutem mechanismem buzeniacute atomů zems(keacute atmosfeacutery Barva těchto zaacuteřiacute je modrofialovaacute Lišiacute se od ostatniacutech teacutež velkyacutemi rozdiacutely ve spektrech Vysikytujiacute se zřiacutedka i v oblastech bohashytyacutech na jineacute typy polaacuterniacutech zaacuteřiacute

Absolutniacute jasnost polaacuternkh zaacuteřiacute je malaacute V některyacutech přiacutepadech dosahujiacute jasu Měsiacutece v uacuteplňku Tato oikolnost značně ztěžuje jejJch průzkum po straacutence spektraacutelniacute Spektrografy ktereacute se pro prrůzkum použiacutevaj iacute majiacute vlivem velkeacute světelnosti opUky malou dispersi řaacutedu 500-1500 Amm Z toho důvodu určovaacuteniacute vlnovyacutech deacutelek spektraacutelshyniacutech čar polaacuterniacutech zaacuteřiacute bylo nutno provaacutedět velmi pečlivě a obezřetně

171

~--~~ shy =-==----shy

Kdybychom namiacuteř-ili spektrograf s matnid miacutesto fotografickeacute desky na některou z polaacuterniacutech zaacuteřiacute nejdřiacuteve by naacutes upoutala jasnaacute zelenaacute čaacutera Byla často nalezena ještě dřiacuteve než se objevila na teacutemže miacutestě samotnaacute polaacuterniacute zaacuteře Tato spektraacutelniacute čaacutera byla dlouhou dobu probleacuteshymem jak pro geofysiky tak pro astronomy Po~ději když byla jejiacute vhlovaacute deacutelka přesně určena na 5577 A bylo zjištěno že naacuteležiacute atomaacutershyniacutemu Ikysliacuteku podobně jaiko červenaacute čaacutera 6300 A

Velmi intensivniacute ve spektrech polaacuterniacute0h zaacuteřiacute je skupina paacutesů ve fialoveacute čaacutesti naacuteležejiacuteciacute ionisovanyacutem molekulaacutem dusiacuteku (Nt ) Nejshyjalsněj1šiacute z nkh majiacute vlnoveacute deacutellky 3914 A 4278 A a 4708 A Podobneacute paacutesy se nachaacutezejiacute v červeneacute a infTačerveneacute čaacutesti spektna s lnaximem u 5992 A a 5867 A Zaacuteroveň s paacutesy v ultrafialoveacute čaacutesti spektra 18 maxishymem ll 3997 A a 4059 A jsou vyzařovaacuteny neutraacutelniacutem dusiacutekem N 2

Cel1kovyacute počet čar a paacutesů ve spektrech polaacuternkh zaacuteřiacute přiacuteslušejiacuteciacute dushysiacuteku je asi 82 Roku 1936 hyl ve spektTech polaacuterniacutech zaacuteřiacute objeven teacutež atomaacutemiacute sodiacutelk

V posledniacute době jsou spektra zkoumaacuterua V dalekeacute infračerveneacute čaacutesti spe~tra pomoci elektronickeacuteho zařiacutezeni ikteTeacute přeměňuje tepelneacute zaacuteshyřeniacute ve světelneacute MetJhoda spočiacutevaacute v tom že pOVTch některyacutech speshyeiaacutelně připravenyacuteeh laacutetek vyzařuje ele~trony z těch miacutest kam dopadaacute infračerveneacute zaacuteřeniacute Tyto elektrony jsou soustřeďovaacuteny magneticshykyacutem poacutelem ye vakuu na fluores-cenčniacute stiacuteniacutetko ktereacute pod dopadem elektronů zaacuteřiacute žlutozelenyacutem světlem dobře registrovanyacutem fotograshyfidky Průzkum teplotniacutech poměrů ve vyššiacutech čaacutestech atmosfeacutery je možno

provaacutedět různyacutemi methodami Jedna z nich je založena na studiu Slpelkter polaacuterniacutech zaacuteřiacute Určujeme huď šiacuteř-ku spektraacutelniacutech čar kteraacute zaacutevisiacute na tepelneacutem pohybu atomů vysiacutelajidch dotyčneacute zaacuteřeniacute nebo poměr intensit paacutesů dusiacuteku Oba tyto způsoby udaacuteV1aji pro teplotu atmosfeacutery ve vyacutešce 90~140 (km v nočniacute době hodnotu -440 C t j teplotu o 80deg C nižšiacute než jakaacute je udaacutevaacutena jinyacutemi methodami Tento rozdll je způsoben tiacutem že v Podmiacutenkaacutech maleacute hustoty vzduchu ve svrchnkh vrstvaacutech abmosfeacutery se molekuly mezi sebou sraacutežejiacute poshyměrně zřiacutedka Za kraacutetkou dobu existence huzeneacuteho atomu nemůže nastati rovnovaacuteha mezi vlastnostmi molekul na kteryacutech zaacutevisiacute rozshyděleniacute intensity spe~traacutelniacutech paacutesů la rychlostiacute postupneacuteho p(jhybu moshylekul určuJiacuteciacutech teplotu plynu Proto teplota určenaacute spektraacutelniacute methoshydou je přibližně 15kTaacutet menšiacute než skutečnaacute jestliže ji počiacutetaacuteme ve stupnkh KelvIacuteiacutenovyacutech Když tedy zvětšiacuteme teplotu naměřenou podle spekter rovnajiacuted se 229deg K 15kTaacutet dostaJlleme hodnotu 343deg K( + 70deg C) kteraacute jest v souhlasu s vyacutesledky jinyacutech method Je nutno proveacutest řadu pracIacute aby byl přesně určen naacutesdbid faktor a teprve tehdy bude možno použit spektraacutelniacute methody k soustavneacutemu měřeniacute teploty vysokyacutech čaacutestiacute zemskeacute atmosfeacutery (Pokračovaacuteniacute)

172

ORIENTACE NA OBLOZE JITKA NAiPRSTKOVA

Při pohledu na hvězdneacute nebe se často člověku až dech zatajiacute Jak velkeacute mnOžstviacute hvězd vidiacute Ale kam by došel astronom kdyby se dal jen unaacutešet pocitem kraacutesna a velikosti a O dalšiacute se nestaral V prveacute řadě musiacute astronom určit polohu hvězdy Již odedaacutevna se lideacute snažili rozdělit hvězdy do 11Tčityacuteeh skupin ktereacute nazyacutevali souhvězdiacutemi Nejshyjasnějšiacute hvěizdy v nich dostaly vlastniacute jmeacutena ale těch bylo nepatrně maacutelo vůči ostatntm Proto na middotpomiddotčaacuteťku 17 stoletiacute označil Bayer hvězdy řeckyacutemi piacutesmeny ve sveacutem atlase Uranometria a to tiacutemto způsobem Všechny hvězdy prveacute velikosti jednoho souhvězdiacute označil řeekyacutemi piacutesshymeny a f3 pak hvězdaacutem druheacute velikosti přiřadil opět dalšiacute piacutesmeshyna dalšiacute hvězdaacutem třetiacute velikosti a tak pokračoval staacuteJe daacutele a daacutele Po vyčerpaacuteniacute řeckeacute ahecedy použil latinskeacute hvězdy ještě slabšiacute se oznashyčujiacute čiacutesly Ale ani toto označeniacute nestačiacute a pro rychlou orientaci by se tento druh označovaacuteniacute nehodil

Jako poloha ktereacutehokoliv miacutesta na zemskeacutem povrchu je určena zeměpisnou deacutelkou A a šiacuteřkou cp tak takeacute poloha každeacute hvězdy je brčeshyna jednoznačně dvěma sfeacuterickyacutemi souřadnicemi představujeme-li si že všechny hvězdy ležiacute na povrchu nebeskeacute sfeacutery Řekněme si alespoň paacuter slovo sfeacuterickyacutech souřadniciacutech Představme

si bod S J kolem ktereacuteho opiacutešeme kouli čili sfeacuteru Veďme bodem S rovinu p a ta naacutem protne kouli v kružnici kl Ve středu S vztyčme kolshymici kteraacute naacutem protne Ikouli ve dvou hodech Pl P2 (viz obr 1) Poshyloha každeacuteho bodu na povrchu sfeacutery je pak jednoznačně určena když si ještě udaacuteme v rovině p směr polopaprsku SSl Uvažovanyacute bod označme si na př piacutesmenem A (obr 2) Proložme bodem A a body Pl P2 největšiacute kružnici k 2 (t j takovaacute jejfž střed Je totožnyacute se střeshydem koule S a kteraacute ležiacute na povrchu koule) 8pojme bod A s bodem S Promiacutetnutiacutem bodu A na kružnki kl ziacuteskaacuteme bod Ao Vidiacuteme nyniacute že

~ bod A je určen dvěma souřadnicemi a f3 Uacutehel a měřiacuteme od poloshypaprsku SSl

Na Zemi řiacutekaacuteme kružnici kl rovniacutek hodům Pl P 2 severniacute a jižmiacute poacutely kružniciacutem vedenyacutem kolmo na rovniacutek (prochaacutezejiacuteciacutemi poacutely) poledniacuteky Za zaacutekladniacute poledniacutek (nultyacute) byl zvolen ten kteryacute prochaacuteziacute hvězdaacuternou v Greenwkhi v Anglii Uacutehel a je zeměpisnaacute deacutelka A uacutehel f3 zeměpisnaacute šiacuteřka ltp uvedeneacute souřadnice nazyacutevaacuteme zeměpisneacute (geogra fickeacute)

Nebeskou kouli (sfeacuteru) si definujeme ryze geometricky a sice 5ako kouli opsanou v nekonečneacute vzdaacutelenosti kolem miacutesta pozorovatele K určeniacute sfeacuterickyacutech souřadnic si musIacuteme nejprve stanovit souřadnyacute systeacutem Za zaacutekLad sfeacuterickyacutech souřadnic voliacuteme různeacute roviny a osy a tak dostaacutevaacuteme různeacute souřadnicoveacute soustavy Probenne si alespoň

173

Obr 1 Obr 2

v hlavniacutech rysech ty nejdůležitějšIacute a nejpoužiacutevanějšiacute obZ1orniacutek OVOU

rovniacutekovou ekliptikaacutelniacute galaktickou Voliacuteme-li za zaacuteklad soustavy směr Uže a za zaacutekJJadnIacute roviny rovinu

obzoru a rovinu mIacutelstniacuteho poledniacuteku mluvfune o soustavě horizontaacutelniacute čili ohzornfkorveacute (obr 3) Poloha hvě~dy je pak určena dvěma sfeacutericshykyacutemi souřadnicemi ktereacute nazyacutevaacuteme azimut A a vyacutešku hvězdy h Hvězdou H zenitem Z a llladirem N vedeme největšIacute kruh kteryacute nazyacuteshyvaacuteme vertikaacutel čili kruh vyacuteškovyacute jenž je vlastně obdobou zemskyacutech poledniacuteků Vertiikaacutel jdouciacute světovyacutem poacutelem nazyacutevaacuteme poledniacute1em čili meridiaacutenem protiacutenaacute obzor ve dvou bodech v bodě severniacutem n a jižniacutem s Azimutem nazyacutevaacuteme uacutehel kteryacute svIacuteTaacute vertikaacutel prochaacutezeshyjiacuteciacute hvězdou H se zaacutekladniacutem vertikaacutelem za kteryacute voliacuteme meridiaacuten Vyacuteška hvězdy h je pak uacutelel kteryacute udaacutevaacute kolik stupňů je hv~zda nad obzorem nebo pod niacutem Casto miacutesto vyacutešky hvězdy užiacutevaacuteme zenitoveacute

A Obr 9 Obr 4 ~

174

distance z kteraacute se doplňuje s vyacuteškou hvěroy na 90deg Platiacute o niacute tedy z = 90deg - h

Voliacutemeli 2ja zaacuteklad soustavy zemskou osu a za zaacuteklaďroviny rovinu nebeskeacuteho rovniacuteku (kterou ztotožňujeme s rovinou zemskeacuteho rovniacuteku) a mistniacuteho poledniacuteku mluviacuteme pak o soustavě rovniacutekoveacute kde poloha každeacute hvě~dy je určena sfeacuterickyacutemi souřadnicemi1 hodinovyacutem uacutehlem t a deklinad o (obr 4) Vedemeli nej~ětšiacute kružnici světovyacutemi poacutely Pl P2 a hvězdou H~ mluviacuteme o deklinačniacute (hodinoveacute) kružnici kteraacute odshypoviacutedaacute vertikaacutelu v minuleacute soustavě Hodinovyacutem uacutehlem t je pak uacutehel kteryacute sviacuteraacute deklinačniacute kružnice hvězdy s meridiaacutenem Deklinace hvězshydy o je uacutehel o kteryacute je odkloněna spojnice středu koule s hvězdou H od roviny rovniJku Poloha nebeskeacuteho rovniacuteku se měniacute poněvadž se měniacute- poloha zenitu mezi hvězdami tiacutem že se nebeskaacute sfeacutera neustaacutele otaacutečiacute Tak hodinovyacute uacutehel s časem rovnoměrně vzrůstaacute (hodinovyacute uacutehel počiacutetaacuteme ve směru denniacuteho pohybu oblohy)

P~oto voliacuteme miacutesto hodinoveacuteho uacutehlu t jinou sfeacuterickou souřadnici a sice rektasoonsi hvězdy a (obr 4) Za zaacuteJkladniacute rovinu zde voliacuteme miacutesto meridiaacutenu deklinačniacute kružnici kteraacute je vzhledem k nebeskeacute sfeacuteře v klidu t j kTužnici Ikteraacute prochaacuteziacute jarniacutem bodem (průsečiacutekem royniacuteku s ekliptikou) Rektascense hvězdy a je pak uacutehlovaacute vzdaacutelenost deklinačniacute kružnice prochaacutezejiacuteciacute hvězdou od deklinačniacute Ikružnice pro chaacutezej iacuteciacute jarniacutem bodem Rektascenci počiacutetaacuteme proti směru -denniacuteho pohybu oblohy Miacutesto deklinace - obdobně jako u soustavy horizonshytaacutelniacute - užiacutevaacuteme sfeacuteriokeacute souřadnice kteraacute je doplňkem deklinace do 90deg a nazyacutevaacute se Ipoacutelovaacute vzdaacutelenost p Platiacute o niacute p = 90deg - O I

VoolIacutelrneJi za zaacuteklad rovinu ekliptiky kteraacute je od roviny rovniacuteku skloněna přibližně o uacutehel eacute = 23V2deg mluviacuteme o souřadniciacutecheklipti kaacutelniacutech Ekliptika je zdaacutenlivaacute draacuteha po ktereacute se Slunce pohybuje mezi hvězdami POloha hvězdy je pak určena astronomickou deacutelkou A a astronomickou šiacuteřkou f3

VoliacutemeJi za zaacuteklad soustavy lIovinu Mleacutečneacute draacutehy galaktickyacute rovshyniacutek je Poloha hvězdy v teacuteto soust3Jvě určena galaJktickou deacutelkou l a šiacuteřkou b

Elementy jednotlivyacutech souřadnicovyacutech Soustav převedeme snadno pomociacute jednoduchyacutech matematickyacutech vztahů nebo nomogramů z jedneacute soustavy do druheacute Avšak o tom si poviacuteme jindy

o ZMĚNAacuteCH VoRO~LOžENf JASNOSTI ZODIAKAacuteLNfHO SVĚTLA

Z fotometrickyacutech pozorovaacuteniacute Izjistil N B Divari že zviřetniacutekoveacute světlo maacute nadbytečneacute zaacuteřeniacute u Ůlbzoru Jeho intensita ryoh1e klesaacute se vroaacutelenostiacute od ohzoru Toto zaacuteřeniacute maacute variace zmenšuje se v zimě a zvětšuje se na jMe a v leacutetě Rovněž byly objeveny sezoacutenniacute Změny v jasnosti zviacuteřetniacutekoveacuteho světla jasnost večerniacutehozviacute~etniacutekoveacuteho světla maacute maximum v lednu J S

175

PROMĚNNEacute HVĚZDY B V KUKARKIN

Zkoumaacuteniacute period a křivek jasnosti u kraacutetkoiperiodickyacutech cefeid v galaktickeacutem poli (rozhodneme se tak nazyacutevat cefeidy nesouvisiacuteshyciacute s kulovyacutemi hvězdokupami) umožnilo stanovit middotřadu zaacutekonitostiacute Bylo studovaacuteno jejich rozloženiacute podle deacutelky periody a jejirch funkce sviacutetivosti Srovnaacuteniacute objevenyacutech zaacutekonitostiacute s odpovidajiacutedmizaacutekonishytostmi u kraacutetkoperiodickyacutech cefeid v kulovYacutech hvězdokupaacutech s neposhychybnostiacute ukaacutezalo že obě skupiny 1fvězd jsou navzaacutejem velmi podobneacute a Imezi nimi neniacute ostře vyjaacutedřenyacutech rozdiacutelů Ukaacutezaly se však některeacute jemneacute rozdiacutely Tak na Ipřiacuteklad bYlIn objeveno že v kulovyacutech hvězdokushypaacutech uacuteplně chybějiacute kraacutetkoperiodickeacute cefeidy s periodami od 042 do 044 dne zatiacutem co mezi kraacutetkoperiodickyacutemi cefeidami v galaktickeacutem poli hvězdy s taJkovyacutemi periodami jsou dosti časteacute K teacuteto okolnosti se ještě brzy vraacutetiacuteme

Zkoumaacuteniacute kraacutetkoperiodickyacutech cefeid v kulovyacutech hvězdokupaacutech umožnilo stanovit několik důležityacutech zaacutekonitosU Za prveacute Iprocentuaacutelshyniacute obsah rproměnnyacutech hvězd v kulovyacutech hvězdokupaacutech middotzaacutevisiacute na konshycentraci a bohatosti hvězdokup U kompaktniacutech a bohatyacutech hvězdoshykup se s proměnnyacutemi hvězdami setkaacutevaacuteme vzaacutecněji než u hvězdokup rozptyacutelenějškh a meacuteně bohatyacutech na hvězdy Ukaacutezalo se že proměnneacute hvězdy se ani zdaleka nevyskytujiacute v žaacutedneacute Ikuloveacute hvězdokupě Když byl tento fakt srovnaacuten s diagramy visuaacutelniacute velikost - barva sestashyvenyacutemi pro různeacute hvězdokupy a nepředstavujiacuteciacutemi nic jineacuteho než Hertzsprung-Russellův diagram stalo se jasnyacutem proč se s proměnnyacuteshymi hvězdami nesetkaacutevaacuteme v každeacute hvězdokupě Ukaacutezalo se že proshyměnneacute hvězdy se vyskytujiacute jenom v těch hvězdokupaacutech v nichž je hojshynost hvězd zaplňujiacuteciacutech middotznaacutemou middotmeaeru mezi biacutelyacutemi a červenyacutemi obry na obyčejneacutem Hertzsprung-Russel1ově diagramu Ale nejen to Schwarzschild ukaacutezal že v kulovyacutech hvězdokupaacutech každaacute hvězda patřkiacute do určiteacute oblasti teacuteto mezery majiacuteciacute rubsolutniacute velikost O a bashyrevnyacute index 0 je určitě kraacutetkoperiodickou cefeidou Nyniacute pravděposhydobně maacuteme praacutevo tvrdit že kraacutetkoperiodickeacute cefeidy jsou charakshyteristickeacute nejen typickou pulsaciacute ale i přesnou vnitřniacute stavbou Zaacuteshykonitosti v rozloženiacute kraacutetkoperiodickyacutech cefeid v našiacute Galaxii byly propracovaacuteny autorem na zaacutekladě nejnovějšiacutech přesnyacutech uacutedajů Množstviacute kraacutetkoperiodickyacutech cefeid v nejuacuteplněji prostudovanyacutech vyshybranyacutech poliacute umožnilo použiacutet tak jako vpřiacutepadě proměnnyacutech hvě~d typu Miacutera Ceti V1ašakidze--Oortovu methodu Užitiacute teacuteto methody je zvlaacuteště u kraacutetkoperiodickyacutech cefeid uacutespěšneacute proto že Toadiacutel ahsolutshyniacutech velikostiacute proměnnyacutech hvězd tohoto typu je velmi malyacute a lze prostě předpoklaacutedat že rozdiacutel neniacute žaacutednyacute Užitiacutem Vašakidze-Oorlovy methody se podařilo ziacuteskat hodnoty prostoroveacute hustoty pro 152 bodů vmiddot našiacute Galaxii a sestav~t vrstvy stejneacute hustoty Vnějšiacute vrstvy nejshy

176

menšiacute hustoty jsou teacuteměř kuloveacuteho tvaru zatiacutem co nejhustšiacute vnitřniacute vrstvy představuji dosti sploštěleacute rotačniacute elipsoidy Změna prostoroveacute hustoty kraacutetkoperiodickyacutech cefeid podle průvodiče v rovniacutekoveacute roshyvině našiacute Galaxie je velmi dohře vyjaacutedřena empirickyacutem vzorcem

log D (R) = 216 - 0274 R

kde R je vzdaacutelenost od středu Galaxie v kiloparseciacuteeh Změna prostoroveacute hustoty kraacutetkoperiodickyacutech cefeid podle rotaJčniacute

osy Galaxie může byacutet zcela dosťatečně vyjaacutedřena emPirickyacutem vzoreem log D(z) = 189 -1058 Iz I2

kde z je vzdaacutetenost od roviny Galaxie v kiloparseCIacuteich PodsY1steacutem kraacutetkoperiodickyacutech cefeid v našiacute Galaxii svou [strukshy

turou velmi připomiacutenaacute systeacutem kulovyacutech hvězdokup jejichž prostoroveacute rozloženi je velmi podobneacute prostoroveacutemu rozloženiacute kraacutetkoperiodickyacuteeh cefeid Vznikaacute dojem že kraacutetkoperiodickeacute cefeidy a kuloveacute hvě~dokupy (v kteryacutech ja1k viacuteme se hojně vyskytuji kraacutetkoperiodickeacute cefeidy) majiacute společnyacute původ Může byacutetže jak kraacutetkoperiodickeacute cefeidy tak i nevelikeacute množstviacute dlouhoperiodickyacutech cefeid tvořiacuteciacutech v našiacute Galashyxii kulovyacute podsysteacutem představujiacute zbytky rozpadaacutevajiacuteciacutech se kulovyacutech hvězdokup zatiacutem lt10 jejich ostatniacute čaacutesti lsloženeacute ze staacutelyacutech hvězd neshymůžeme už odlišit od ostatniacutech hvězd Galaxie Je tř~ba poznamenat že vztah mezi počtem kraacutetkoperiodickyacutech a dlouhoperiodickyacutech eefeid v kulovyacutech hvězdokupaacutech přesně odpoviacutedaacute vztahu mezi počtem kraacutetshykoperiodickyacuteich cefeid v galaktickeacutem poli a počtem dlouhoperiodickyacutech cefeid v poli ktereacute tvořiacute Ikulovyacutepodsysteacutem a ktereacute majiacute fysikaacutelniacute chashyrakteristiky stejneacute s pozorovanyacutemi v kulovyacutech hvězdokupaacutech Lze takeacute předpoklaacutedat že kraacutetkoperiodickeacute cefeidy galaktickeacuteho pole (jashykož i jim odpoviacutedajici dlouhoperiodickeacute cefeidy) se tvořily společně s kulovyacutemi hvězdolrupami a čaacutest z nich představujeLibytky rozpadaacuteshyvajiacuteciacutech se kulovyacuteeh hvězdokup Je zajiacutemaveacute rpřipomenout že doha rozpadu kuloveacute hvězdokupy v galaktickeacutem poli může byacutet odhadnuta na 1012-1013 let Maacuteme důvody předpoklaacutedat že jak kuloveacute hvězdokushypy tak i kraacutetkoperiodickeacute cefeidy pole jsou dosti stareacute uacutetvary Neniacute třeba se domniacutevat že během celeacuteho vyacuteše uvedeneacuteho obdobiacute xaždaacute hvězdl1 pozorovanaacute nyniacute jako cefeida jiacute vždycky byla Deacutelka života hvězdy ve stqdiu cefeidy nemůže byacutet podle mnoha pozorovanyacutech ceshyfeid kraacutetkaacute Zaacuteroveň však viacuteme že cefeidy jsou charakteristickeacute určishytou sviacutetivostiacute a teplotou to znamenaacute určitou stavbou Můžeme tedy předpoklaacutedat že se cefeidou může staacutet jen hvězda určiteacute Istavby a možnaacute vlivem určityacutech rpřIacuteičin jejichž existence je v kulovyacutech hvězdo~ kupaacutech velmi pravděpodobnaacute

Je zajiacutemaveacute se zmiacutenit o faktu již dřiacuteve uvedeneacutem objeveneacutem Oholoshypovem V kulovyacutech hvězdoikupaacutech nejsou kraacutetkoperiodickeacute cefeidy s periodami od 042 do 044 dnezaUm co mezi hvězdami galaktickeacuteho pole se s nimi scikaacutevaacuteme dosti často Studium jeji0h rozloženiacute v proshy

177

Razlohni krdltDJtrIQdkkjclgt ceeid storu ukaacutezalo že tvořiacute plochyacute PMIdlku~ podsysteacutem Pravděpodobně stejshy

ně jako dlouhoperiodickeacutecefeidy kraacutetkoperiodickeacute cefeidy netvořiacute skupinu spojenou jedinyacutem půvoshydem PTaacutevě uvedenaacute skupina kraacutetshykoperiodickyacutech cefeid maacute původ odlišnyacute od ostatniacutech kraacutetkoperioshydickyacutech cefeid

-1 Kinematickeacute a dynamickeacute Rozloženiacute kraacutetkoperiodickyacutech cefeid zvlaacuteštnosti podsysteacutemu kraacutetkopeshy

podle deacutelky periody riodickyacutech cefeid byly podrobně studovaacuteny Parenagem Ukaacutezalo

se že pozorovaneacute rozloženiacute prostorovyacutech hustot kraacutetkoperiodicshykyacutech cefeid je v uacuteplneacutem souhlasu s rozloženiacute-m vyžadovanyacutem dynamishykou stacionaacuterniacutech hvězdnyacutech soustav Ukaacutezalo se takeacute že kinemashytickeacute charakteristiky podsysteacutemu kraacutetkoperiodickyacutech cefeid prakshyticky souhlasiacute s kinematickyacutemi charakteristikami kulovyacutech hvězdoshykup což je velmi důležiteacute s hlediska hypothesy jejich Společneacuteho původu

Kraacutetkoperiodickeacute cefeidy jsou VŠaJk svyacutemi zdaacutenlivyacutemi velikostmi mnohem slabšiacute než dlouhoperiodickeacute nejjasnějšiacute kraacutetkoperiodickaacute ceshyfeida RR Lyr se naacutem jeviacute jako hvězda 8 velikosti a ostatniacute hvězdy tohoto typu jsou ještě slabšiacute Je proto pochopitelneacute proč zkoumaacuteniacute spekter kraacutebkoperiodickyacutechcefeid narazil0 na mnohem většiacute potiacuteže než studium spekter dlouhoperiodickyacutech cefeid mezi nimiž je několik hvězd 4 velikosti a jedna hvězda 2 velikosti Studium spekter nejjasshynějšIacutech kraacutetkoperiodidkyacutech cefeid s nepochybnostiacute ukazuje že zde jde o tyteacutež prooesy v atmosfeacuteře jako u dlouhoperiodickyacutech cefeid V mashyximu jsou hvězdy teplej1šiacute než v minimu Faacutezovyacute vztah mezi křivkou změny jasnosti a Tadiaacutelniacutech rychlOstiacute je celkem stejnyacute jako u dloushyhoperiodickyacutech cefeid Spektrum kraacutetkoperiodickyacutech cefeid se průshyměrně měniacute od A do F Ale Jako u dlouhoperiodickyacutech cefeid i zde se pozoruje mnohO nepravidelnostiacute Tak na přiacuteklad rOzbor mnoha sp~ktshyrogramů RR Lyr a některyacutech jinyacutech kraacuteťkoperiodickyacutech cefeid ziacutesshykanyacutech Mlinchem a Terrazasem v Toce 1945 je vedl k naacutesledujiacutedm zaacuteshyvěrům Ve všech faacuteuacutech jasnosti ve spektru RR Lyr se pozoruje ostře projevenaacute zvlaacuteštnOst spočivajiacuted v tom že čaacutery vodiacuteku jsou mnohem slabŠIacute než je třeba pro spektrum určeneacute podle čaacutery K ionisovaneacuteho vaacutepniacuteku a podle jinyacutech kovovyacutech čar Spektrum wčeneacute podle těchto všeobecnyacutech měřiacutetek je v uacuteplneacutem souhlase s barvou kraacutetkoperiodicshykyacutech cefeid a měniacute se od FO v minimu do A2 brzy po ffiaJdmu Vodiacutekoshyveacute čaacutery vedou Ik spektrrulniacute třiacutedě F6 v minimu a FO v maximu Z deseti kraacuteJtkoperiodickyacutech cefeid jejkhž spektra byla podro~ena přesneacutemu zkoumaacuteniacute osm ukaacutezalo uvedenou nepravidelnost v odhaduspektra

178

podle vodiacutekovyacutech a kovovyacutech čar Jen dvě kraacutetkoperiodiekeacute ecefeidy SW And a AR Per neukaacutezaly tyto nepravidelnosti Jejich spektra přishypomiacutenajiacute nonnaacutelniacute hvězdy typu F6 při čemž neniacute žaacutednyacutech neshod mezi odhadem podle čar vodiacuteku a čar kovů (jen na jednom spektrogramu SW And ziacuteskaneacute na vzestupneacute větvi je tato nepravidelnost pozoroshyvatelnaacute) Je zajiacutemaveacute poznamenat že perioda SW knd ičiniacute 044 aAR Per 043 dne t j obě tyto kraacutetkoperiŮdickeacute cefeidy majiacute p~riody neshycharakteristickeacute pro cefeidy v kulovyacutech hvězdokupaacutech Možnaacute že ohshyjevenaacute odlišnost spekter těchto hvězd od spekter většiny kraacutetkoperioshydickyacutech cefeid se ukaacuteže byacutet charakteristickou zvlaacuteštnostiacute teacute skupiny hvězd majiacuteciacute odlišnyacute původ od Obyčejnyacutech kraacutetkoperiodickyacutech cefeid

Nedaacutevno Struve uveřejnil kraacutetkou ~raacutevu o spektru RR Lyr IPodashyřilo se mu ziacuteskat několik spektrogramů na vzestupnyacutech větviacutech křivshyky jasnosti Ukaacutezalo se že během 30---40 minut v sameacutem středu vzeshystupneacute větve některeacute čaacutery Balmerovy sede vodiacuteku ukazujiacute emisniacute složku jaků by šlo o vyzařovaacuteniacute vnějšiacuteho vodiacutekoveacuteho obalu

S hlediska určeniacute radiaacutelniacutech rychlostiacute byla spektra řady kraacutetkopeshyriodickyacutech ecefeid studovaacutena Joyem kteryacute uveřejnil IpředJběežneacute hodnoty radiaacutelniacutech rychlostiacute 67 hvězd Tohoto materiaacutelu bylo užito ~adou bashydatelů pro určeniacute nuloveacuteho bodu zaacutevislosti perioda - svIacutetivo~st a k studiu kinematiky a dynamiky podsysteacutemu kraacutetkorperiodickyacutech proshyměnnyacutech hvězd Přeložil Zdeněk Se100Jnina

ZKOUŠEN ZRCADLortCH OBJEKTIVŮ

Existuje všaJk způsob popsanyacute Ritcheyem kdy měřeniacute může o dpadnoUlti Musiacute však k měmubyacuteti Ipřesnaacute optickaacute rovina postřiacutebřenaacuteaby dobře odraacutežela světlo Pl1vodtniacute RitcheYOVla uacuteprava vyhliacutežiacute dle Obr 7a Viacuteme že p8JIIabolooid omaacutežiacute rOVIIlOshy

bě2illeacute paprsky Ipřesně do sveacuteho ohni ska Odraziacuteme-li pomocnyacutem hranolkem H paprsky z bodoveacuteho zdroje L směrem lk paraboloidu pak se od něho middotodraziacute rovnoběžně eS OSOU la k sobě navzaacutejem je-Ii zkoušenaacute pJocltha skutečně přesnyacutem paraboloidem TaMto ziacutesbneacute rovnoběžmeacute paprsky dopadnou na postřiacutebřenou optickou (t j přesnou) rovinu P a odraziacute se od niacute zlpět do sveacuteho směru opět přesně rovnoběžně Jsou-li skutečně rovnoběžneacute odraziacute se po druheacute od paraboshyloidu kteryacute je prostřednictviacutem hranolllku H sloustřediacute přesně do oJmisIDa O Ostřiacute O při pohybu napřiacuteč V ohnisku zhasiacutenaacute celeacute zrcadlo najednou jle-li ovšem toto zrcadlo přesně parabolickeacute Neniacute-li jeviacute se odchylky od tohoto tvaru podobně jako při zkoušce kuloveacuteho zrcadla v jeho středu kNVosti 13le poněvadž zde jsou dva odrazy odZkoušeneacute plochy vystupujiacute IS dvojnaacutesobnou intensitou Tato meshythoda jest nuloVou (nepotřebuje měňeniacute) a je velmi citlivaacute Uprnvirti však všeshychny plochy do Slpraacutevneacute lPo10hy (kol1mace) dělaacute velkeacute obUže krom toblo je na

zaacutevadu že světlo celJkem pětkraacutete oďlraacutežiacute (dvaJkraacutetna zrcadle dVakraacutet na hmshyr1I(lku jednou na rovimě) Nastaacutevaacute tedy značnaacute ztraacuteta Světla BIlOto Porter upravil tuto metodu tak žmiddote použiil~tiekeacute roviny uprostřed perforovaJlleacute (obr 7b) čiacutemž oapadajiacute oba odrazy od hraJllolku KOIliarJace jle siIlJadnějšiacute a vyacutesledky jsou jednoduššiacute Plocha jiacutež se podařiacute v jedineacutem bodě najednou zatemniti musiacute byacuteti paraboloidem Eventuaacutelniacute odchylky vystoupiacute IS dvojnaacutesoboillou intensitou Ve eSpOshyjeniacute s daacutele popisovanou ~ouškou Ronchind je ideaacutelniacute zkouškou pro Ikrou~ky kde se vypJatiacute pořiacutezeniacute optickeacute roviny (Samozřejmě vlastniacute praciacute - byla již v tomto časopise popsaacutena)

179

L o Obr7a Obr rb

Vasoo Ronchi popsal kol r 1926 zkouškou jež jednoduchostiacute použitiacute aparashytury i aplikace jest pro Zkoušeniacute optickyacutech ploch nemeacuteně vyacuteznamnou jako staršiacute zkouška Foucaultova Ve skutečnosti jest jejiacute modifi~kaciacute jak snadno seznaacuteme Postavme zrcadlo sviacutetiacuteciacute bod a ostřiacute pro FoueauItovou zkoušku ve středu křishyvosti kulateacuteho zrcadla Ostřiacute postaviacuteme něco bliacuteže k zrcadllu n ež j1e střed křishyvosti a pohybujeme jiacutem napřiacuteč k ose Přes zrcadlo poběžiacute charakteristickyacute stiacuten Přibliacutežiacuteme-li ostřiacute středu křivosti pak budou okraje stiacutenu jeviti všechny neshypravidelnosti povrehu a sice se bude okraj stiacutenu prohyacutebat směrem ke středu zrcadla pro miacutesta vyššiacute (o delšiacutem poloměru křivosti) a od středu pro miacutesta prohloubenaacute Jedlně u Ipřesně kuloveacute plochy bude okraj stiacutenu rovnyacute bez pohybtl Maacute-U zrcadlo tvar elipsoidu paraboloidu nebo hyperboloidu bude okraj stiacutenu prohnutyacute od středu neboť tyto plochy majiacute středniacute čaacutest hlubšiacute než přiacuteslušnaacute koule Nwhradiacuteme-li ostřiacute tenkyacutem draacutetem svisle napjatyacutem nepokryje sice jeho stIacuten celou plochu zrcadla ale objeviacute se jako temnyacute paacutes jehož obě hrany budou deformovaacuteny vliVem odchylek povrchu od koule Použijeme-li většiacuteho počtu rovshynoběžnyacutech tenkyacutech překaacutežek uvidiacuteme celou tadu tmavyacutechpruhtl jdouciacutech svisIe napřiacuteč plochy zrc-adla Zjev vypadaacute jako znaacutemeacute interfelenčni prouŽky rvzniJkaacute ovšem zcela jinyacutem zptlsobem ale je velmi naacutezornyacute Vhodnyacutem zdrojem [světla pro tuto zkouŠku však jest miacutesto sviacutetiacuteciacuteho bodu sviacutetiacuteCIacute štěrbina dosti niacutezkaacute a přesně rovnoběžnaacute s překaacutežkami Tyto tvořiacute vlastně mřiacutežku kterou lze pořiacutediti ruacuteznyacutem Zptlsobem Použiacutevalo se mlynaacuteřskeacuteho plaacutetna neboť vodorovneacute nitě neniacute vzhledem k deacutelce štěrbiny viděti Velmi dobraacute je mřiacute~ka Ze siacutetka jež se daacutevaacute do benzinovyacutech filtru ke karburaacutetorum Dobrou štěrbinu pořiacutediacuteme nalepeniacutem 2 uacutelomkfi ostřiacuteži1eiky na sklel1ěnou destičku (možno i leukoplastem) Pod lupou naStaviacuteme jejich vzdaacutelenost a rovnoběžnost Štěrbina maacute byacuteti užšiacute než je vzdaacuteshylenost dvou svislyacutech draacutettl mřiacutežky obvytkle asi 01 mm což lze snadno dociacuteliti Osvětliacute sezeZJadu žaacuterovkou Jinyacute zptlsobzhotoveniacute mřiacute-žky je fotografickyacute neniacuteJi však dokonale proveden paJk emulse mezi oarami neniacute zce1a prtlhlednaacute

I

Obr 8 Obr 9

180

1 str Spektroheliogram Slwnce v červeneacute vodiacutekoveacute čaacuteře H-aNmiddota z 3 VII 1941 na sniacutemk1t je dobře patrnaacute rozsaacutehlaacute erupce

2 str Mrkosova kometa (1955 e) fotografovanaacute Fričovyacutem astrografem hvězshydaacuterny v Ondřejově v noci 18 19 6er-vna exposice 60 minut deska Agfa-AstroshyPamchro (dr B Va~niacuteček)

3 str Kometa Mrkos fotografov(Jf1(Iacute malyacutem reflektorem se zroadlem o průměru 20 cm a o7vniskoveacute daacutelce 93 cm na Lornnickeacutem štiacutetu v noci 2Jf 25 června exposhysice 60 minut (Antonvn Mrkos)

4 str Kulovaacute hvězdokupa v souhvězdiacute Centaura

a daacutevaacute vznik zamlženiacute dvojityacutem obIlazům a pod ohybovyacutem zjevtlm jež Vznikajiacute na neodstraněnyacutech zrnkaacutech bromidu Ideaacutelniacute způsob je naacutesledujiacuteciacute Paacutesek moshysazi asi 3 mm silnyacute a 20 mm šIacuteJrokyacute upneme do soustruhu a na jeho uacutezkeacute hrany vyřiacutezneme zaacutevit o stoupaacuteniacute asi 02 mm V ploše paacutesku vyřiacutezneme otvor (obr 8) a paacutesek ovineme napiacutenanyacutem draacutetem o prtlměru 01 mm kteryacute na obě uacutezkeacute strany připaacutejiacuteme Jednu stranu pak prostě odřiacutezneme a maacuteme mřiacuteŽJku s 5 čashyrami na 1 mm Normaacutelniacute uspořaacutedaacuteniacute jest podle obr 9a Vyacuteorně se však osvědshyčilo uspořaacutedaacuteniacute dle obr 9b kde je mřiacutežka protažena přes zdroj I1ozptyacuteleneacuteho světla (matneacute sklo) Pfisobiacute paik jaJko řada štěrbin a oko si samo vyhledaacute nejshypřiacuteznivějšiacute polohu pro pozorovaacuteniacute Pro amateacutery je ideaacuteLniacute uacuteprava dle obr 10 Zde je mřiacutežka ať už siacutetko nebo navinutaacute nebo fDltogIlaficky ziacuteskanyacute proužek připeVněn (natmelen) na pravouacutehlyacute hranolek potřebneacute velikosU la ten jest uchyshycen na osvětlovaciacute trubičce se žaacuterovkou Mezi žaacuterovku a hranolek třebavložiti kotouček matneacuteho sikila aby vychaacutezelo světlo rozptyacuteleneacute ditfusniacute Trubička s ceshylyacutem zařiacutezeniacutem je na stojaacutenku aby bylo lze jejiacute polohu vyacuteškově nastaviti S tiacutemto Ziařiacutezeniacutem lze paJk provaacuteděti tato zjištěniacute resp měřeniacute Přesnost koule v jejiacutem středu křivosti Pruhy se jeviacute přesně rovneacute a rovnoběžneacute navzaacutejem jak ukazuje obr 11a Všimneme si nepatrně ohnuteacute hrany a dvou s plynulyacutech pruhů vpravo dole To je tiacutem že bylo použito mřiacutežky laacutetkoveacute Lze tedy figurovati kouli nashyprosto jednoznačně Jsou-li pruhy rovneacute a rovI1oběžneacute běžiacute o kouli a nic j~neacuteho Sousedniacute obraz llb naacutem ukazujle paraboloid v prtlměrneacutem sUedu křivosti Plocha Je hlubšiacute než koule pIloto jsou pruhy prohnuty od středu To ovšem platiacute jen pro polohu vnitřniacute tedy mezi středem křivosti a zrcadlem V poloze Vlllějšiacute se zjev obraacutetiacute (obr 11c) Je-li plocha mělčiacute než koule objeviacute se obr lld pruhy jsou proshyhnuty ke středu v rpoloze vnitřniacute V poloze vnějšiacute je tomu opět n8Jopak Zobrazeneacute plochy jsou 2illaČlIleacuteho relativniacuteho otvoshyru lprotože jsou prťlh~by ZJlačneacute U pashyrabolo-idu f8 jsou veImd maacutelo znatelneacute aLe přesto dovolujiacute okamž~teacute posouzeniacute plochy

Popsanou metrhOdu upraVIacute1me na nUiloshy rovou iPro p8Jraboloid uacutepět použitiacutem opshytickeacute roviny Pak v uacutepravě podle olbr 7a nebo 7b jeviacute p8JlI8Jboloid pruhy přiacutemeacute

Tiacutem se staacutevaacute zkouška naprosto jednoshyznačnou a vysoce přesnou bez jakeacutehoshykoliv pracneacuteho měřeni Vzhledem ke Obr 10 dvěma odraztlm cd měřeneacute plochy je c~tlivost zkoušky zdvojnaacutesobena a Iponěvadž nemusiacuteme rozhodovati kdy celeacute zrcashydlo zhasiacutenaacute najednou ale všiacutemlIacuteime si jen přiacutemosti pruihtl odpadnou veškereacute dVojshyznačnosti Jedinaacute nevyacutehcda TIJUJ1most pcřiacutezleniacute optickeacute roviny (dle možnosti perforoshyvaneacute) nejmeacuteně stejneacuteho pruacuteměru jako je zkcmšeneacute zrcadlo je vyvaacutežena snadnostiacute

~ b e ti Obr 11

181

zkoušky a jejiacute interpretace a pro zkoušky jak již bylo řečeno lze pořiacutedJiti Nvinu společnou Jejiacute poUebiacute i Ik jinyacutem optickyacutem Zkouškaacutem Můž-e ještě zbyacutevati otaacutezka jak hustaacute maacute mřiacutežka byacuteti Požadavek jest aby je-hl v bliacutezkosti ohniska se na zkoušeneacute ploše jevily aspoň 4 a 6 pruhů Tomu vyhoviacute mřiacuteŽJka kteraacute maacute na 1 mm 5 middotd raacuteJtfi nebo čar naprosto dokon3ile la jeviacute-li při ~koušce s rovinou pLocha pruhy přiacutemeacute -od kraje přes celyacute pruacuteměr je vyhovujiacuteciacute Vady jako je ISTashy

ženaacute nebo zdviženaacute hna-na se jeviacute naprosto zřetelně a postup jejich odstraňovaacuteniacute ~e exaktně sledoVlati Autor tohoto člaacutenku užiacutevaacute popsaneacute uacutepravy již mnoho let s naprostyacutem -zdarem a optickaacute sekCle ČAS v Praze je praacutevě -zaměstnaacutelna vyacuterobou optiClkyacuteoh rovin jež umožniacute hlaclkeacute zkoušeniacute zrcadel do pruacuteměru 18 cm A do budoucnosti plaacutenujeme zhotoveniacute ještě většiacutech neboť ~Cadloviacute nadšenci neshyuznaacutevajiacute meziacute pro průměry svyacutech dnahocennyacutech zrcadel

DĚLICiacute STROJ M1ATEacuteRSKm VYacuteROBY

AmaJteacuteiT kteryacute si vyrobH pěknou montaacutež maacute mMokdy mOŽltnost opatřit Ji dělenyacutemi kruhy ~tereacute ke kaŽdeacute monshytaacuteži naacuteležiacute Saacutem kdysi neshymaje Jineacute možnosti a nechtě je použiacutet celuI-oidovyacuteclh uacutehloměshyru nakresHl jsem tušiacute hodishynovyacute kruh lIla vyacutekres ten ofoshytogralfoval překopiacuteroval poshyněkud zvětšenyacute J1la plotnu a zvětšil na skleněnou 5 mm silnou přesně obroušenou krushyhovou desK1U o prnměru asi 16 cm kteraacute byla napřed poshy

ložena citlivou fortograiick01U vrlstvou Tiacutem jsem doSlt31 skleměnyacute hodmovyacute kruh jenž -byl černyacute a diacutelce -biacuteleacute Tiacutemto zpfisobem jsem ~hotoviJl [ patřičnyacute non-iuB Vespod jsem umsthl malou žaacuter-ovku čiacutemž diacutelce i čisTa sviacutetila Vcelku to bylo velmi pěkneacute i vyacutehodneacute za noci horšiacute ve dne K tornu pNstoupHo to že fotograshyfickaacute vrstva hlavně puacutesobeniacutem slUlllečmiacutehosvětla zhnědla dostala skVlrny a vyshybledLa

Zatoužil jsem po kovoveacutem děleneacutem kruhu a tak jsem se ~ozhŮdl zhotovit děshyliciacute stroj

Věc neniacute Itak snadnaacute uvaacutežiacuteme-li jen -že děleniacute po 1 minutě při 24 hodinaacutech maacute 1440 rysek přesně na obvodě vzdaacuteJlenyacutechmiddot maacute-ti -byacutet děliciacute kiIUh skutečně děleshynyacutem -kruhem Měl j~sem k disposici šnelmveacute Ůzlibeneacute kiol0 o prnměru 16 cm s 240 zuby (což je naacutesobek i při 360 stupniacutech) Při hodmoveacutem kruhu Tovnaacute se tedy 10 2JUbů 1 hodině jeden zub 6 minutaacutem Kolo Uisrudil j-sem ua litinovou polt1ložku na přesnou osu a hřiacutedel šneku usazenOfU v lOžiSkaacutech po vymezeniacute mrtveacuteho chodu jsem opatřtl na jednom konci 8 mm silnyacutem kotoučem o prťuněru 80 mm Kotouč jest ro~dělen na Obvodě 6 draacutežkami 7 mm širokyacutemi dlo Jedneacute z n~ch zajpadaacute po pootočeniacute kalenaacute broušenaacute zaacutep3idka UvoJměiniacutem zaacutepadky je mo-žno od draacutežky k draacuteJžce poortočit šnekem Ola t j o 1 čas minutu K1ruh j-enž maacute byacutet děLen uktlaacutelt1aacute se na broušenou -kruhovou ploibnu l1asazen otvorem lIla pTOshy

dllOuženou osu IhlavniacutehO ozubeneacuteho kola llstředěn centrickou konickou vlložkou a přitažen -maticIacute Rytiacute děje se přesně nabroušenyacutem vid~ovyacutemi hrotemkteryacute se pohybuje s vyunezenou vůliacute po oceloveacutem kaleneacutem broUJŠeneacutem běžci DeacuteJka rytiacute je staviacutetelnaacute Na ipřiacutekll každaacute 10 miThutJa delšiacute nebo každaacute paacuteltaacute lySlka při třiacuteshyminutoveacutem děleni RovJleurož pfilhOldmy a celeacute hodmy majiacute delšiacute ry-tiacute Deacute1ka rytiacute měniacute se ltlvěmamJalyacutem~ čtyřhrrannyacutemi magnety rflZIrleacute siacutely jež Lr_ŮlZIlě natočeny

182

pfisobiacute Jako doraJz a tiacutem kraacutetiacute rnebo prodloUŽiacute Irysku Dělit morno [po jledneacute dvou tf-ech čt)l1řech nebo pěti mmuJtaacutech rnebo ve stupniacutech ~de čtyři časoveacute miJnuty jsou jeden stupeň Patř1čnyacute desetiJllnyacute IllOniulS je moŽllO rovněž zhotovit Kruh pro děleniacute musiacute byacutet dobře v)l11eštěn N ejIeacutepe pro aJmateacuterskou potřebu Vjlhovuje dural je možno ovšem ryacuteit i do bronze ba jsou pělmeacute i broušeneacute OcellOveacute kruhy černězakaIeneacute na nichž rySlky vyjdou biacutelle leč musiacute se chTaacutelliJt slabyacutemi naacuteOlOiSem laku Rytiacute je možno vyIČerntt alre daacuteme-li dopadat světlu asi Ipod uacutehllem 60deg sviacutetiacute ryska ra kruh se jeviacute černyacute PokiOUŠeJ jsem se taJkeacute o Tytiacute mřiacutežek a po uacutepravě js-em docnn ll1a 1 mm 36 rYBek Viacutem že mnoho ama-teacuterů maacute zaacutejem opatřit sVeacute montaacuteže dělenyacutemi kruhy raacuted jim pOrad~m přiacutepadně jejich kruhy do průměru 20 cm rozděliacutem F Kalinec (Větřkovice) p Kopřivnice)

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII

KOMETA MRJKOS (1955 e)

Paacutetou kometu letošniacuteho roku nalezl Antoniacuten MI1kos na Lomnickeacutem štitu 12 června ve 20 hod v souhvězdiacute Vozky nedaleko Capelly V době Objevu měla kometa polohu ex = 4h 42m o = + 44deg 12 byla viditelnaacute prostyacutem okem a měla ohOn 1deg dlouhyacute V noci 1314 června byla pozorovaacutena i na Skalnateacutem rPlese a jeiVHa se jako difusniacute objekt 5 velikOsti s centraacutelniacute kondensaciacute a ohonem 1deg Později byla pozorovaacutena i v zahraiIličiacute Z prvniacutech pozorovaacuteniacute vypočetl L E Cunshyningham parabolickeacute elementy jejiacute draacutehy

T = 1955 W 4402 SČ OJ = 33deg 20 n = 48 27 19550 i = 86 30 q = 05376shy

Kometa tedy byla objevena 8 dniacute po průchodu přiacuteslunniacutem Zajiacutemavyacute je sklon draacutehy kometa se pohybuje teacuteměř kolmo k rovině ekliptiky Draacuteha komety je znaacutezorněna na Obraacuteaku z něhož vidiacuteme že se v čerVnu a červenci poměrně rychle pohybovrula souhvězdiacutemi Vozky Velkeacuteho medvěda a Honiciacutech psů při tom se vzdalovala Od Slunce i od Země DO kOllce middotčervna poklesla jejiacute jasnost asi o 15 hy tř Kometa byla v nevyacutehodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože byla nizko nad seveTilliacutem ohzorem Dr Jiřiacute Bouška

J AK BYLA tMRKOSOVA ~OMETA JASNAacute

Kometa kterou objevil Mrkos na LomlIlickeacutem štiacutetě v červnu letošniacuteho roku v~budila velkyacute zaacutejem Nebyl to jen vzaacutecně viděnyacute zjev jasneacute komety kteryacute vzbudil IIozruch ale ještě vzaacutecnějšiacute přiacute1e~itost ziacuteskat cennyacute materiaacutel kteryacute by znameraJI dalšiacute lPřiacutemo-spro studium fysikaacutelniacute istruktury těchto těles OkolnOst že kometa byla ll1aJlezena a prrakticky tpozorovatelrnaacute v době spodniacute l~ulminace nutila naacutes abychom lPou~i1i všech možnyacutech pltostředků k ziacuteskaacuteniacute pozorovaciacuteho mateshyriaacutelu o ptimaacuteliniacute zeměpisneacute šiacuteřky ipro tpozorOlvaacuteJniacute byly v meziacutech 45--55 stupňů severniacute šiacuteřky Na jihu kde bjllra sice i astronomickaacute noc nebylra kometa -prakshyticky pozorovakelnaacute II1a severu kde ilmmeta byla poměrně vysoko nad obzorem v době spodniacute kUilminace byly v teacute době biacuteleacute noci I u naacutes neustaacutele po celou noc poměrně jasnyacute sever Zl1iemOžňOval fotolelektrdckeacute měřeniacute V Ondř2jově maximaacutelniacute možnaacute doba [pTQo exposice světelnyacutemi komorami b)l11a neceleacute dvě hodiny Mnoheacute přiacutestroje llJemoihly byacutelt použity jelikož majiacute 2lakr)l1tyacute vyacutehled nad severniacute obzor T~prve když vystouphla vyacuteše naJd obzor aposUlllJula se na rZaacuteJpad byly podmiacutenky k powrovaacuteniacute přiacuteznivějšiacute

183

~ 11

Mnoziacute naši amateacuteN však přesto kometu Pozorovali a jistě Ji spatřili d poushyhyacutem olkem několik drn po objevU Maximaacutelniacute jasnost bYJla mezi 4 3ž 5 hvě~dnou třiacutedou Koncem měsiacutece poklesl jas na 65m

Jedniacutem z dfiležityacutech fysikaacuteLniacutech pozorovaacuteniacute komet je odhad zdaacutenliveacute jasll1osti přIacutelpadně přiacutemo přesneacute měřeniacute celkoveacuteho jasu ktereacute ovšem Je Velmi obtiacutežneacute Již v minuleacutem ročniacuteku ŘH lhyLi našiamateacuteři upozorněni Jak mohou ziacuteskat cennaacute IlJozorovaacuteniacute tohoto druhu Dourfejmeže mnotZiacute těchto informaciacute využiU a majiacute odhady jasnosti poznamenaneacute Vre svyacutech pozorovaciacutech deniacuteciacutech

Pr-oč jsou tato [pozmiddotorovaacuteniacute dŮleŽlitaacute Komety tortiž ll1eměni jas se vzdaacutelenostiacute od SLunce tak jako planety ktereacute toliko odraacutežiacute SJl1IDečniacute světlo Komety teacutež sviacutetiacute Vll8JStnim světlem ktereacute je buzeno slunečniacutem zaacuteřeniacutem Změna Jrusu se vzdaacutelenostiacute od Shlrnce neměniacute se tedy s drulhou mocnirnou teacuteto vzdaacutelemosti nyacuterbrž s mocninou vyššiacute Vzorec podle krbereacuteho se měniacute jas komety pro pozorovatele na Zemi zniacute

I=~-l 2 rn

kde I je pozroroVlanaacute jaSIl1OSt komety kteraacute se nachaacuteziacute ve vzdaacutelenosti ~ od Země a r od Slunce 10 je jaskrůmety kdy rObě vzdaacuteJlenosti jlSou rovny astronomickeacute jmiddotednOtce Exponent n je ltll každeacute komety jinyacute praacutevě tak jako absolutniacute jas 10 Obě veltčiJnyzaacutevisiacute lITa fysikaacutelrniacute stavbě Komety Předevšiacutem eXlponoot n skryacutevaacute v sobě kliacuteč k různyacutem řešerniacutem Tento parametr lze zjistit z pozorovaacuteniacute zdaacutenliveacute jasnosti komety v ruacuteznyacutech vzdaacutelenostech od Země UVČleniacutem rl- rflznyacutech kcomet smiddote zabyacuteVlalti předevšiacutem BobroVinikov Všesvjatskyacute 18 u naacutes Bouška Leviacuten pak ukaacutezal že těchto parametrultZe použiacutet k určeniacute vyacuteparmeacuteho tepla rnutneacuteho k uvolshyněniacute molekul plytnu z jaacutedra komety

Na zaacutekladě početneacuteho powrovaJCiho materiaacutelu ukaacutezal Vamyacutesek lže existuje

Draacuteha komety Mrkos - 1955e na obloz6 v červnu a červenci

184

jistyacute vliv složeniacute komy komety na proběh ~ěn jlMnosti komet sestavil model komy slo~eneacute z meteoriclkeacuteho prachu a IPlynuktereacuteŽJto rťLzlleacute složky měniacute rnzně svoj~ celkovou jasll1ost V bliacutezkosti SlUilce převllaacutedaacute Vliv změny jiasu plynneacute komy kteryacute je relativně rychlyacute kdežto ve většiacutech heliocentrickyacutech vzdaacuteltleshynostech převlaacuteJdaacute vliv změny jasu prachoveacute komy Tiacutem exponent n Je IIŮIZl1yacute pro rnzneacute průměrneacute v~daacutelenosti od Slunce Podlle toho bylo hy mo~no soudit na sloshyženi komety Tato šetřeniacute jsOlu vehni cennaacutezejmeacutena tehdy kdy maacuteme k disposici i lspe~trogramy komety Spektrum lmmety naacutem ukaacuteJŽJe alespoň v hrubyacutech rysech do jakeacute rrlJIacutery převlaacutedaacute IPlynllaacute respektive prachOVaacute složka a fotometrickaacute šetřeniacute vhodně doplniacute obraz o cellkoveacutem složemiacute (Podrobnosti Ol těchl1o probleacutell1ech se čtenaacuteř dočte v člaacutenku o fotometrii komet Ilveřejněneacuteun v roce 1953 ve 4 čiacutesle Čas()pisu čs astronom1ckyacutech uacutestavů)

DooavooilUacute pozorovaciacute řady ZIacuteskaneacute lIla observatoři v Ondřejově kde vedle fotometrickyacutech pozorovaacuteniacute jsme ziacuteskali i řadu Spekter a fotometrickyacutech prOřezů komy slihujiacute že MrkoSoVla kometa bude jednou z maacutela komet ktereacute bude možno po všech straacutenkaacutech podrobně vYšetřovat Je však namejvyacuteš žaacutedouciacute aby pozoshyrovaciacute řady byly rozmnoženy o pozorovaacuteniacute amateacuterskaacute Maacuteme viacutece lIlež dvě deshysiacutetky lirlovyacutech hvě~daacuteren a mnoho astLronomickyacuteCh kroužků Všechny byly vyshyzvaacuteJnyabY se iacutena teacuteto praacuteci podiacutelely nebo aleslpoň jim hyla zavčas zaslaacutena efleshymeric1a Nuže teď Je řada na naJŠich amateacuterech aby vykaacutezali svou činnoSlt Každyacute SlVědo1TIŮtě provedenyacute odhad jasnosti maacute značnou cenu a jie š~oda jej nechat ležet v zaacutesuvce ipraco-vniacuteho Sttolu DoUJfaacuteme tedy že v nejbližšiacutech dnech nalezneme v denniacute poštOVllliacute zaacuteJsilce qp1sy pozorovaacuteniacute Mrkosovy komety vykoshynaneacute našimi [pozOJovmteli K uacutedajům nezapomeňte pmpojit čas pozorovaacuteniacute poshyužityacute přiacutestroj (průllněr obJektivu ohniskioVou v~daacutele11ost zvěltšeniacute) PŮzOltlovaacutemiacute zasiacutelejte na Astronomkkyacute uacutestav ČSAV v Praze XII Budečskaacute 6 Peo zpracovaacuteniacute těchto pozorovaacuteniacute bude možmo přesně odporvědět lIla totaacutezku kiteroUi je tentO člaacuteshynek nadepsaacuten

Podle předběžnyacutech zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute z června měla kometa 16-18 června zdaacutemlivou jas1l1JOst 47m o deset dniacute později 72m Pok-les jasnOSlti by byl podle toho asi se 4 mocninou vzdaacutelenosti od Slunce absolutlllIacute velikost 65 speshyktrum Vykazuje paacutesy kyanu a uhliacuteku Jednaacute se tedy 0 normaacutelniacute kometu středniacute velikosti podle všech pravidel Dr V Varnyacute8ek

POZOROVANiacute MRKOSOVY KOMETY V ONDŘEJOVĚ

Posledniacute jasnaacute kometa byla ll1a obloze počaacutetkem Toku 1943 Byla to znaacutemaacute kometa 1942 g Whipple-Fedtke-Tevzadze Tato kometa daacutevala dostatečnou přiacuteležitost k fysikaacutelniacutemu sltudiu avšak těžkaacute doba vaacutelečnaacute nedovolila tuto přiacuteshyležitost využiacutet v p1ltneacutem rozsahu Teprve letos v červnu se podařilo s A Mrkoshysovi objev1t opět Ikometu kteraacute posJkyUa trochu viacutece přiacuteleži1tosti ke studiu než tomu by10 u ostatniacutech komet viditelnyacutech v crt8iŠich krajinaacutech během U[)lynushylyacutech dvanaacutecti let

Telefonickaacute zpraacuteva ze Skalnateacuteho Plega a poM telegram Mezinaacuterodniacute astToshynornickeacute ulIlie vyvoLaly lna ondřejovskeacutem pracovilšti čilyacute lIltuch Vzhledem ke značneacute v elikolsti komety a Iychleacutemu pohybu byla i2lllačnaacute il1aděje na využitiacute zjevu perO podrobnějišiacute studium zejmeacutena s ohledem na ohdobiacute letniacuteho počasiacute a bezměsiacutečnyacuteDh nociacute Bylo tedy rozhodnUJto p1ovaacutedět lIlěkolik zaacuteklaJdniacutech uacutekolů ktereacute ležely v mo~n()lstech uacutestavu Mfižeme je shrnOut asi takto

1 Visuaacutelniacute odhady veli~osti komety Argelanderovou metodou 2 Posičniacute sniacutemky Fr~čovyacutem astrogllafem exponovaneacute 2-10 minut 3 Sniacutemky s dlouhou exposiciacute Pro studium změn komy 13 ohonu kometY Fričoshy

vyacutem astrografem a Zeissovyacutem tripletem Petřiacutenskeacute hvězdaacuterny 4 Fo-tometrie kornety metodou stejnyacutecheXlposlD s tŮJZně cloněnyacutem objektishy

vem il1a tuteacutež desku stejnyacutemi přiacutestroji jakO ad 3

185

5 Sniacutemky spektra komety objektivniacutem lhrMlolem K tomu byly použity koshymory pro meteorickaacute spektlra popsruneacute v 2 čiacutesle letošniacutehů TočnLku Řiše hvězd

6 Fotografickeacute stUidium polarisace světla ikomety s použitiacutem pol8Jroidfi a kraacutetkofokaacutelnich meteorickyacutech komor Kromě FriČIltYVa astrogrrufu nebyJo možnů pOUižiacutet žaacutedlThyacute staacutevajiacuteciacute přiacutegtroj ůbsershy

vatůře neboť m3Jlaacute vyacuteška komety a jejiacute (poloha na s everniacute obloze tOl iacuteIlledovoliJla ByJo protů nutnů (provisorně il1JStalůvat dva paralaktickeacute stoly l1Ja zaacutepadniacutem a vyacuteChodnIacutelm balkůně centraacutellli kopule Na těchto stolech hyly upevněny jednak některeacute iacuteS1pektraacuteLniacute komory jednak komory Prů studLum polarisace a Zeissfiv t~let

Dos8JVladiniacutem vyacutesledkem kolektivu IPracovnikfi uacutestavu je řada fotografickyacutech snimlkfi i visuaacutelnicfrl odhadfi ktereacute po Zpacovaacutemiacute umoŽlIliacute uceLoooIU studii o teacuteto kometě KroměřaJdy posičniacutech pozorovaacuteniacute pro vyacutepočet draacutehy komety bude k -disposici i řruda ďotůmetrkkyacutech spektraacute~niacutech a po1arimetriokyacutech uacutedajfi pro fyshysilkrulniacute stUidiUlffi komety Zaacutevěrem teacutetů stručneacute zpraacutevy je třeba vYzvednout uacutesiliacute se kteryacutem se Jmlektiv

pracovniacutekfi uacutestaVU soudruzi Blaha Bumba FriJtzovaacute Letfus Plavec Seidl šrvestka Vallliček a Vamyacutesek teacutetů praacuteci věnovruli Dosud ziacuteskaneacute vyacutesledky [plně půtvrzujiacute že jedině ve s-polupraacuteci kůlektivu bez ohledu na sobeckeacute zaacutejmy jedshylliotlivce mťlžemle dosaacutehnout dobryacutech vyacutesledkfi a dokaacutezatže l1aše věda si zashysloužiacute pozůrnost kterou ji socLal[stickyacute staacutet a lid našiacute vlasti věnuje

Dr Boris Valniacuteček

MĚstům METEORY

Čas od času se objevujiacute v literatuře zpraacutevy o po~orovaacuteniacute meteorfi na Měsiacuteci Prvniacute takoveacuteto zpraacutevy jsou velmi stareacuteho data a otaacutezkou reaacutelnosti měsiacutečniacutech

meteůrů se zabyacutevaly četneacute praacutece Pozorovaacuteniacute takovyacutedlto uacutekazfi se věnoval v roce 1951 L T Johnson na observatoři v La Plata Použiacuteval 10palcoveacuteho reflektoru a během 19 hodin po~orovaacuteni v 18 rfiznyacuteCh nociacuteeh spatřil 10 uacutekazuacute ktereacute označil jako měsičniacute meteory Z uvedenyacutech 10 uacutekazfi se 6 jevilo jako zablesknutiacute ostatniacute jako pOhybujici se skvrny Protůže existence měsiacutečnioh meteorfi je Při

nejmenšiacutem nejistaacute bylo by velmi dfiležiteacute ziacuteskat sůučasně nezaacutevislaacute pozorovaacuteniacute z dvou nebo viacutece stanic DaikovaacuteJto pozorovaacuteniacute oacuteby byla cennaacute pro řešeni otaacutezky existence měsiacutečniacute atmosfeacutery přIacutelpadně i pro zjištěni frekvenciacute neobyčejně veLkyacutech meteorickyacutech těles J B

DLOUHonOBEacute ZMĚNY JEDIDNAacuteCTILETEacuteHO SLUNEČNiacuteHO CYKLU

statistickyacutem zkoumaacutenim hodmůt relativniacuteho čiacutesla skvrn v -době 1748-1934 potWdil 1 V Maksimov že existuje 80letaacute perioda sIUl1ečniacute činnosti kterou Lze vyjaacutedřit desetiletyacutemi klouzavyacutemi prfiměry ročniacutehů relativniacutehO čiacute1sla a teacutež středshyniacutemi amplitudami ll1etyacutech cykllfi rel čiacutesla Křivlky těchtů dvou hodnot jsou v ltzaacutejemneacutem těsneacutem vztahu V těsneacutem vztahu jsou teacutež hodnoty deacutelek llletyacutech slunečniacutech cyklfi vzaacutejemnyacute Vztruh je však opačnyacute Prfiměrnaacute periůda tohoto cyklu UIIIčen~ od II 1745 (ůd dŮlby kdy existuji pozorovaacuteni) se pohylbujle v rozshymeziacute 88-127 Tůku Osmdesaacutetileteacute koliacutesaacuteniacute sdU1lečniacute činnosti lize pOklaacutedati za cyklickeacute t j trvale se opaJkujfCiacute neboť bylo nalezeno Maksimovem v letokruziacutech kalifornskyacutech sekvoji v obdobiacute 3000 let ByUa teacutež zkoumaacutena změna těchtů 801etyacutech c~lfi v letokruzich a bylo zjištěno Že i tyto cykly s e po staletiacutech měnily a že deacutelka teacuteto velkeacute sekulaacuterniacute ~ěny je asi 600 [et e teacutelto velkeacute sekulaacuterni změny 80LetyacuteClh cylkltt lze vyvodit lŽe by se středniacute hodnota slunečniacute činnosti měnila teacuteměř 2kraacutet Tak by Se teacutež i veliičiny 11letyacutech cykltt (amplituda deacute1Jka (periody) měnily v teacuteto lhistoriokeacute době v meziacutech daleko širšiacutech než vyplyacutevaacute z přiacutemeacuteho pozorovaacuteni slunečniacutech skvrn od r 1749 Z toho možno vJlVodit že h~avniacute zaacutekonishytostizměn l1letyacutech cyklfi v amplitudě a v trvaacuteniacute periody je 801etyacute cyklus a změny tohoto cyklu Dr L Křivskyacute

186

zAKRYT DVOU Dl~RETNIacuteCH ZDROJů RADIOVEacuteHO ZAacuteŘENiacute MĚStCEM

J I BaJlmlin a I S Šklovskij vypočiacutetali doby zaacuteJkryttl těchto zdrojtl Taurus A (KIIabi mlhov1na) a zdroj v bliacutezkosti 1] Geminorum (zbytek vyacutebuchu novy z roku 837) U prvniho zdaoje budou nejvyacutehodnějšiacute podmiacutenky k pozorovaacuteniacute 30 XI 1955 a 24 1 1956 u druheacuteho zdroje ve dnech 3 II a 30 III 1956 J S

STATISTlCiKEacute STUDtUU1 NĚKTERYacuteCH MORElOLOGIOKYacuteOH ZVLAacuteŠTNOSTiacute NOVYacuteCH HVĚZD

J M Kopylov studoval rozlOženiacute nov podle amplitud a sviacutetivostiacute v maximu a v minimu a dvě middotzaacutekonitosti ve světemiddotlnyacutech křivkaacutech Zvlaacuteštniacute pozornost věnoval vlivu podmiacutenek viditelnosti na přesnost zkoumanyacutech charaokteristik nov Stamovil u 79 typickyacutech nov sviacutetivosti v maximu jejich vzdaacutelenosti (s ohledem na absorpci světla) a fUnlkce sviacutetivosti Funkce sviacutetivosti maacute maximum kolem -75m (v meshyziacutech od - 2Om do - 1lOm) lIozptyl sviacutetivosti je plusmn 25m Prvniacute zaacuteikonitost ve světelnyacutech křivkaacutech je daacutena vztaJlem iZ něhož mtlžeme určit podle čaacutesti světelneacute křivky sViIacutetivost novy Druhaacute zaacutekonitost spočiacutevaacute v tom že doba poklesu novy do minima Je určena jejiacute sviacutetivostiacute v maximu Deacutelka poklesu u tYlpickyacutech nov je v meziacutech od 5 do 50 roktl U nov s menšiacute sviacutetivostiacute v minimu jsou i menšiacute amplishytudy a menši sviacutetivosti v maximu J Š

NOVYacute METEORIT V SSSR

Dne 6 března 1954 v 18 hod 20 min mistniacutehočasu v katastru Obce Nikolskoje (38 ikm severozaacutep8dně od Moskvy) dOpadl meteorit kamennyacute chondrit JaJk bylo zjištěno paacuted meteoritu byl provaacutezen silnyacutemi zvukovyacutemi middotzjevy Optickeacute zjevy miacutestniacutemi OIbyvateli pozorovaacuteny nebYlly Kolchoznke LastoČlkina meteorit popsala jako tmavyacute předmět velkyacute asi jaJko kopaciacute miacuteč Ikteryacute dopadl asi 60 m od nI uacutederem 10 zmrzlou puacutedu se roztřiacuteštil a uacutelom~y se rozletěly na 25 m koJem NaJd miacutestem dopadu vznikl oblak prachu kteryacute byli brzy odvaacutet větrem Pracovniacuteci Meteoritickeacuteho komiteacutetu kkademie nauk SSSR M A Kozlov a T M Gorbunov našli na miacutestě paacutedu 62 Uacutelomktl oce1koveacute vaacuteze 1353 g Předpoklaacutedajiacute že tyto uacutelomky představujiacuteasi jednu čtvrtinu uvedeneacuteho meteoritu kteryacute olbdržel jmeacuteno Nikolskoje podle miacutesta dop8du Podle pozorovatelťJ z Moskvy Kalinina Volokoshylamska i jinyacutech miacutest Ihylo lze zjistit směr letu Meteor letěl směrlem jihozaacutepadshyseverovyacutechod pod nevelkyacutem sklonem k horizontu Vzhledem k tomuto směru ilze odh8dnout jeho komiddotsmickou trychlOst kterou vnikl do zemskeacute atmosfeacutery na 13-14 kms BoHd měl vzhled prortaacutehleacute ohniveacute koule podle některyacutech pozoroV3lteltl barshyvy biacuteleacute podle jinyacutech žluteacute a ofhnivě načervenalyacute chvost Stopa pokud byla pro značnou oblačnlOst pozorovaacutena měla b8rvu světle šedou Novyacute meteorit Nikolshyskoje vyznačuje se neohyčejnězajiacutemawou strukturou P ouhyacutemJ okem lze na zaacuteshykladniacute světle šedeacute hmotě meteOlIitu v miacutestech lomu vidět tmaveacute šedeacute žilky prltYtmajiacuteciacute se rtlZillyacutemi směry Na jednotlLvyacutech uacuteseciacutech tyto žilJky přechaacutezejiacute v dosU velkeacute (1-2 cm v proměru) 2rtluštěniny a boule Velkaacute křehkost i neobvykleacute tvary 0honder zptlsiobujiacute že tooto meteorit je ObZV1laacuteště cennyacute J Macaliacutek

FYsLKALNiacute PROCESY V HUSTEacuteM PLYNO-PRACHOVJrJM MRAČNU VEDOUCIacute K J EHO KOMPRESI

E L Rusikolovaacute studovala procesy v husteacutem plyno-rprachoveacutem mračnu ktereacute pl1sobi pokles celkoveacute energie Vyacutepočet Ukazuje že jen nepružneacute sraacutežky plynnyacutech atomťJ s prachovyacutemi čaacutestřcemi vedou ke kompresi mračna v ohdabiacutekQsmogoshynicky přij8telneacutem Podle odvozeneacuteho vzoace muacutežeme odhadnout tejplotu v rtlzneacute hloubce lJlkazUiacuteje seže ochlazovaacuteJniacute plynu Ua prachu mtlže nastat jen v dostashytečně hmotnyacutech a kompaktniacute-ch mračnech Pro mračna o rozměrech globuliacute (od 002 do 01 parseku) je třeba aby jejich masa nebyla menšiacute než 1-10 0 J S

187

Z LIDOV~CH HVĚZDAREN

A ASTRONOMICKYacuteCH KROUZKŮ

POZOROVAacuteNiacute KONJUNKCE JUPITERA S URANEM NA PETŘiacuteNSKEacute HVĚZDAacuteRNĚ

Jedniacutem z nejzajiacutemavějšiacutech uacutekazť1 na Obloze v prvniacute pO1Ovině tůhOtů růku byla ~ůnjurukce Jupitera s Uranem Nastaly v1astně kůnjunkce dvě prvaacute byla 6 ledna v 19 hod kdy byl Jupiter 9 obloukovyacuteich minut jižně Tuto konjunkci se prO nepřiacutezniveacute půčasiacute nepůdařilŮ po~orůvat Ani druhaacutekůnjunkce 10 Ikvětna kdy se obě platnety přibliacutežily ve 22 hod na půuhůu jednu minutu nebyla provaacutezena přiacuteznivyacutem půč3isiacutem Pť1vůdně jsme počiacutetali se sOustavnyacutem fotůgrafůvaacuteniacutem půshyhybu obou planet la Jupitelůvyacute0h měsiacutečkť1 za průjekčniacutem systeacutemem v patnaacutecti shyminutovyacutech intervalech ůd 20 dO 24 hod Udělali jsme řadu cvičnyacutech fotOgrafii měsiacutečkť1 v průjekci i v Ohnisku ktereacute se zdařily a zaručůvaly uacutespěšnyacute vyacutesledek Program se nepodařilO zceLa splnit prO nepřiacutezniveacute půčasiacute 10 května bylo večer uacuteplně zMaženů a jen mezi 221h 30m la 22h 50m se ob~aoČriacuteŮst čaacutestečně protrhala Za těchtO sviacutezelnyacutech pŮdmiacutenek bylO pOřiacutezenO někŮlik sniacutemkť1 v ůhnisku Zeisaůva astrůgrafu Sniacutemek z 10 května tedy odpůviacutedaacute situaei Ikraacutetce pokOnjunkci VzdaacutelenOst Jupitera a Urana na sniacutemku z 9 V je zhruba 7 ůblůukůvyacutech minut tedy menšiacute než při leCLnůveacute kůnjunkci (viz 3 str obaacutelky)

Sniacutemky tohůtů druhu sice nemajiacute valneacutehO vědeckeacutehO vyacuteznamu ale byacutevajiacute velmi hledanůu půmůckou prO půpulaIisaci 8Jstrůnůmie Průtože je jich nedůshystatek nebylŮ by ke škůdě kdyby se fotografůveacute amateacuteři na lidůvyacutech hvězdaacutershynaacutechsami pokusili takŮveacute sniacutemky pOřiacutedit Maacute-li sniacutemek siplnit svůj uacutekol jaků naacutezornaacute půmůcka musiacuteme uacutekaz zachytit dynamicky v půhybu ve vyacutevůji Na přiacuteklad isůlovanyacute sniacutemek planety malou komorŮu nic neřiacutekaacute ale řada fůtůshygrafiiacute ukaacuteže draacutehu planety mezi hvězdami rychlOst zdaacutenliveacutehO půhybu zpětnyacute pohyb a jineacute skutečnůsti ktereacute lze laikůvi bez pomůcek těžkO vylůžiti Tak mohůu amateacuteři vedle ůdbOrneacutehů fotůgrafickeacutehO průgramu aktiVillě pomoci vlastniacute lidůvyacutechůvneacute praacuteci hvězdaacuterny A Rukl

POZOROVAacuteNiacute ZATMĚNiacute SLUNCE 30 VI 1954 NA LIDOvm HVĚZDAacuteRNĚ NA PETŘiacuteNĚ

Uacutekůlem pozorůvaacuteniacute bylO ziacuteskat řadu sniacutemků pro stanůveniacute prveacutehO a čtvrteacutehO kontaktu metodOu tětiv Kromě tůhů byl fůtůgrafůvaacuten celyacute pruacuteběh zatměni v intervalech 4 min K půzOrůvaacuteniacute byl použit Mermv Tefraktor (0 160 mm f == 160 cm) Objektiv byl zaclůněn na 5 cm a před ohniskem byly umiacutestěny dv-a planparalelniacute neutraacutelniacute filtry V ohnisku byl mezikrůužkeun upevněn Oonshytax-D bez ůlbjek1tIacutevu EXpOnůvaacutenůbylo 1200 sec na kinůfilm Agfa Tůn-tllegativ Obraz Slunce byl pO jemnůzrnneacutem vyvolaacuteniacute velmi ostryacute a dOvůlůval průměřeni s nejistůtou asi 005 mm Časy exposic byly registrůvaacuteny na chrOnŮgraf proshystřednictviacutem kůntaktu fůtůapaTaacutetu Intervaly mezi sniacutemky byly kůlem 5 sec Sniacutemky byly průměřeny mřiacutežkůvyacutem mikroskopem s můžnůstiacute přiacutemeacutehO odečteniacute 003 mm ZapisOvala S Kladavaacutečasůvou sllllŽlbu vedl dr R Rajchl Čas byl registrovaacuten ůd astrůnůmickyacutech hůdin Zenith kůntrolůvanyacutech pravidelně s kůincishydenčniacutem signaacutelem

Určeniacute prvniacutehOkůnt8Jktu se nepodařilO se žaacutedouciacute přesnůstiacute protože silně rušil neklid vzduchu i kupůvitaacute ůblačnost a tětivy nebylů můžnů zcela spůlehlivě určit Minutu po kůnbaktuznemožnila ůblačnůst dalšiacute exposice Z deviacuteti sniacutemkť1 schopshynyacutech průměřeniacute byl graficky uTčen okamžik prvniacutehO kontaJktu Tl = 12th 39m 378s SEČ se středniacute chybou plusmn 19 sec

Podminky prO stanŮveniacutečtvrteacutehů kontaktu byly dObreacute ll1eklid vzduchu se zn8Jčně IZmiacutelrlllil a okůliacute Slunce hylů bez oblačnůsti Měřitelnost tětiv byla velmi dobraacute Z 19 sniacutemkť1 byl graficky Jrčen Okamžik čtvrteacuteho kůntaktu T = 15b 09m 232s [SEČ se středniacute chybou plusmn 04 sec Antonm Rukl

188

zPRAacutevA SLUNEčNiacute SEKCE ZA LEacuteTA 1953 A 1954

V připojeneacute tabulce uvaacutediacuteme seznam pozorovatehl sekce zptLsoh i počet jejich pozorovaacuteniacute a použiteacute PřiacutestToje V r 1953 měla sekce 13 jednotlivyacutech pozorovashytelů v r 1954 měla jen 9 pozorovatelů Vedle toho na jedenaacutectileteacute středniacute škole V Lounech pozorovalo v [ 1953 9 pozorovatelů a v r 1954 12 pozorovatelů Sekci dochaacutezela vyacuteměnou takeacute pozorovaacuteniacute ze Sk3gtllnateacutehio PleuroiSa

Pozorovatel o obj zvětš metoda počet pozor 1953 1954

Dr Alex Duchoň Prešov 130 mm BOX pnojekce 2760 149 154 Karel Goňa PTaha-_~yje 60 45X přiacutemo 5012 247 264 Krista Hanzliacutekovaacute Rokycany 75 25X projekce 43 43 Zdeněk Hviacutežďala Rokyaany 75 47X projekee 662 93 František Kadavyacute Praha~Petřiacuten 160 64X projekce 6459 53 52 Elviacutera Koblihovaacute Novyacute Jičiacuten 50 60X projekce 73 73 Luboš Kohoutek Brno 55 40X projekce 778 192 31 Marie Pospiacutešilovaacute Praha-Nusle 55 50X projekce 214 31 80 Dr Rost Rajchl Praha-~etřiacuten 160 64X projekce 56 56 Antoniacuten Rukl Praha~Petřiacuten 160 64X projekce 43 43 Zdeněk Sekanina Ml Boleslav 100 25X přiacutemo 534 193 75 Lad Schmied Kunžak Bohumil Slaacutedek Kladno

74 100

47X 40X

projekce přiacutemo

1235 666

180 120

191

Dr Hubert Slouka Praha-iPetřiacuten 160 64X projekce 22 14 8 J edenaacutectiletJka Louny 110 74X projekce 80 33 47 Skalnateacute Pleso 2(l0 60X projekce 5889 278 241

Počet pozorovatelů v Ir 195middot5 jistě vzroste se stoupajiacuteciacute slunečniacute činnostiacute kdy pozorovaacuteniacute budou zajiacutemavějšiacute Potěšitelneacute je že většina pozorovatelů sveacute pozoshyrovaciacute metody prohlUibuje a sleduje llejen demniacute relativniacute čiacutesLo ale i typy a vyacuteshyvO] skupin KromJě těchto pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a fakuli konal Milan Kaacuterniacutek z Georrysikaacutelniacuteho uacutestavu OacuteSAV na Lidoveacute hvězdaacuterně v Plraze pozorovaacuteniacute a měřeniacute slunečniacutech protuberanciacute a dr Karel Otavskyacute v Černošiciacutech konal pozorovaacuteniacute protUiberanciacute metodou viacutesuaacutelniacute i fotografickou Vyacutesledky jeho pozoshyrovaacuteniacute koronografem vlastniacute k011JStrukce dosalmjiacute staacutele pozoruhodněJšiacute kvality a opmvňuji naše nejlepšiacute naděje k podohneacute praacuteci na Lidoveacute hvěmiddot~daacuterně v Praze i na jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech bull

Všem pozorovatelům děkujeme za pečlivě provaacuteděnaacute pozorovaacuteniacute a přejeme jim hodně rauOsti z dalšiacute uacutespěšneacute praacutece Framtišek Kaxiavyacute

Z ČINNOSTI ASTRONOMIOKEacuteHO KROUŽKU ZK ROH VULKAN V HRAacuteDKU njN

Astronomickyacute kroužek ZK-RJOH Vulkan in P v HraacuteJdku nad Nisou byl zashyložen 9 1

ledna 1955 dneŠl1iacutem vedoucim Ikroužku Jaroslavem Fleglem Při jeho ustaveniacute bylo ltcelkem 31 č1enů z toho 23 žaacuteků a 8 dospělyacutech Dnes čiacutetaacute již tento kroužek 54 členů a ve sveacute činnosti jest velmi agilniacute Propagace jest proshyvaacuteděna osobniacute i3Jgitaci vedouciacuteho a Všech členů dMe miacutestniacutem a zaacutevodniacutem rozshyhlasem i rozhlaJsem zaacutevodniacuteho klUibu Členoveacute kroužku jsou v prveacute řadě z kruhů dělnickyacutech ale v posledniacute době se zapojila i velkaacute čaacutest inteligence

Z počaacutetklll kroužek neměl dostatek pomuacutecek dalekohled Mld nyniacute diacuteky pomoci UacuteVS chemie ředitelskeacuteho fondu i vlastniacutech 3lkciacute jako je shěr a prodej odpadovyacutech surovin jsou ziacuteskaacutevaacuteny penize pro doplňovaacuteniacute zařiacute~eniacute kroužku Lepšiacute vybaveniacute se projevuje i ve stoupaacuteniacute počtu členů kroužku

Kroužek si vlastniacute praciacute zřiacutect-rl hvězdaacuternu na střeše Isveacuteho zaacutevoclniacuteho klubu jež se těšiacute opraVdoveacutemu zaacutejmu nejen členů kroužku ale i ostatniacutech členů zaacutevodshyniacuteho klubu kteřiacute majiacute o astronomii zaacutejem middota tiacutemto zptLsohem Jbyl D31keacute již mnohyacute ziacuteskaacuten za člena kroužku

Přednaacutešky 1 pozorovaacuteniacute jsou proVaacuteděny opravdu zajiacutemavyacutem zptLsobem a jsou

189

rozděleny na čaacutesti vzhledem k věkoveacute hrrunici i odborneacute znalolSti V přednaacuteškaacutech se diskutuje věcně a jest postushypovaacuteno sYSltematicky prOdle předem stanoveneacuteho plaacutenu

Jenom oa měsiacutec dubem 1955 zaZJntarnlenal kIroužek naacutevštěvu 334 Osob Současně pnpravuje astronomickyacute kroužek uspořaacutedaacutemiacute vyacutestavshyky o kltterou j~st již předem velkyacute zaacutejlem

Velikou pomociacute v praacuteci astronomiokeacuteho kroužku jest spolupraacutece s Lidovou hvězdaacuternou hlavniacuteho městaZ před11aacutešky o novyacutech kniacutežkaacutech pro nejmZadšiacute Praihy naacute Petřiacuteně a Lidovou

členy astronomickeacuteho kroužku ZK ROH hvězclaacuternou v Hradci KraacuteloshyVulkwn veacute Tiacutem že je sitaacutele doplňo- vaacuteJl1Ja knihJovnakroužku jest

možneacute vyhledaacuteVaJt odpovědi pro diskuse IStejně se však objeviacute ještě občas dotaz kteryacute je těžko vysvětlovaacuten vzhllteden~ k tomu že se jednaacute o laťky z jejichž řad se objeviacute na přiacuteklad otaacutezka Jak to vše na světě vzniklo V takovyacutech připwdech Jedinaacute se skroro vŽiacutedy o naacuteboženskeacute zaniacutecenoe kteřiacute trvajiacute na sVeacutem že vše stvoNl Bůh Snad bYlo by dobreacute kdyby ltlidskou LOTffiOU byLa tato otaacutezka vysVětlerua Naacuteš BJstronomi0kyacute kroužek nemaacute v zaacutesadě žaacutednyacutech těžkostiacute rozviacutejiacute se uacutespěšně a věshyřiacuteme lže bude ve svyacutech uacutespěšiacutech pokračovaJt tak dobře jako začal

J oset Švorčiacutek

STRAacuteVILI J1SMiE VEčER NA LIDOVEacute HVĚZDAacuteRNĚ V BRNĚ

Navštiacutevili jsme brněnskou lidovou hvězdaacuternu Žaacuteci našeho učiliště pochaacutezejiacute fl širokeacute oblasti moravskeacute většinou z venkovla a o astronomii mnoho nevědiacute Žaacutednyacute z nich se dosud ne~val astronomiCkyacutem dalekohledem Proto mnoho od naacutevštěvy hvězdaacuterny neočekaacutevali Byli však velmi pfekVlapeni Pobyt u velkeacuteho dalekohledu poct Iozsaacutehlou kopuliacute zaujal všechny chlapce Spolupracovniacutek lidoveacute hvězdaacuterny Kohoutek vysvětlil jasnyacutem a naacutezornyacutem zpfioobem OpUckyacute zaacuteklad hvězdaacuteřskeacuteho dalekohledu i Jeho chod ~otom obraacutetil dalekohled k Měsiacuteci na němž jsme spatřili mnoho zajiacutemavyacutech podrobnostiacute horstev kraacuteterů a pouštiacute a proslovil přednaacutešku o soupwtniku Země Mlaacutedež poslouchala pOwTIlějj než ve škole Se stejnyacutem zaacutejmem prohliacuteželi jsme podrobnosti na pOvrchu planety Jupishytera a později pak i na Saturnu

Aby nemuseli naacutevštěvniacuteci přiacuteliš dlouho čekat na pohled db dalekohledu byly naacutem k disposici ještě dalšiacute dva dalekohledy na pro1stI1anstviacute před hvězdaacuteTnou kde podaacutevali vyacuteklad prac0Yniacuteci hvězdaacuterny Grygar a Pavlfi kteřiacute naacutem řekli takeacute mnohozajimaveacuteho 0 hvězdokupaacutech mlhovinaacutech a o věčneacutem vyacutevoji v nekonečshyneacutem vesmiacuteru Naši žaacuteci se dnes diacutevajiacute na hvězdnou Chlohu oS většiacutem zaacutejmem a poIQizltměniacutem Ustaviacuteme takeacute astronomickyacute IklIoužek a vyrobiacuteme si takovyacute zrcadlovyacute dalekohled jakyacute byl před hvězdaacuternou

Chuti naacutem k tomu dodala předevšiacutem naacutevštěva druheacute pozorovatelny kde naacutem ředitel hvězclaacuterny ukaacutezal velikyacute dalekohled největšiacute v našiacute republice a vysvětlil že celyacute přiacutestroj zhotovili naši konstrukteacuteři a děllliacuteciže je to prvniacute velkyacute daJlekoshyhled vyrobenyacute celyacute u naacutes Až budeme miacutet svůj dalekohled budeme sledovat oblohu každyacute večel Takeacute hvězdaacuternu hodlaacuteme navštěvovat pravidelně abychom poznali Vlšechny zajimaveacute uacutetvary a souhvězdiacute a dověděli se viacutece o vesroku kteryacute naacutes obklopuje i 10 jeho zaacutekonitostech K Hrubaacute

190

NOVreg KNIHY A PUBLIKACE

V A Jlaštold---Govorko Jemnozrnneacute vyvolaacutevaacuteniacute Orbis Praha 1954 str 168 cena bro-ž Kčs 2120 vaacutez 2520 - Chce-li amaJteacuter dosaacutehnout v astronomickeacute fotografii uacutespěchu musiacute byacutet dokonale obeznaacutemen s theoriiacute a pr-axiacute negativniacuteho iacute positivniacuteho procesu Dobryacutem provodcem v jeho praacuteci bude Govorkova kniacutežka kteraacute u naacutes vychaacuteziacute již ve druheacutem vydaacuteniacute Obsah knihy je rozdělen do sedmi kapitol V prveacute kapitole je čtenaacuteř seznaacutemen se zaacutekladniacutemi pojmy fotografickeacute sensitometrie ktereacute jsou nezbytneacute pro pochopeniacute kap~tol dalšiacutech Velmi zajiacutemavaacute jekapttola o Povaze zrnitosti zvlaacuteště u duplikaacutetniacutech negativů a kopiacuterovanyacutech ob Ilazů vflhec Kniha obsahuje vyčerpaacutevajiacuteciacute přehled činitelfi oVllivňujiacuteciacutech zrnishytost a ukazuje cesty jak je možno ovlaacutednutiacutem těchto činitelů sniacutežit zrnitost na minimum a dokonale využiacutet rozlišovaciacute schopnost fotografickeacuteho materiaacuteLu Přitom autor nezapomiacutenaacute ani na positivniacute proces kteryacute je zvlaacuteště v 8stronomii mnohdy obtiacutežnějšiacute než pořiacutezeniacute vlastniacuteho negativu Pro fotografickeacute procesy je uvedena řada laacutezniacute s technologickyacutemi r02iacutebory a pracovniacutemi diaJgramy ktereacute umožňujiacute spraacutevneacute a ciacutelevědomeacute užiacutevaacuteniacute uvedenyacutech roztoků 4-ntoniacuten Rukl

A A Michajlov Teorija zatmenij st nakt technicko-theoretickeacute literatury Moskva 1954 str 272 obr 68 cena Kčs 1470 - Znaacutemaacute kniha Theorie zashytměniacute vyacuteznačneacuteho sovětskeacuteho odbornfka ředitele Pulkovskeacute hvězdaacuterny profeshysora Alexand~a AlexandroViče Michajlova vyšla vloni ve druheacutem přepracovashyneacutem vydaacuteniacute I3J objevila se v našich prodejnaacutech na jaře letošniacuteho Toku Kniha je rozdělena na šest čaacutestiacute pojednaacutevajiacuteciacutech všeobecně o zatměniacutech theorii slunečshyniacutech zatměniacute měsiacutečniacutech zatměniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem přechodů plrunet před s1JUnečnIacuteffi kotoučem a o uacutekazech v sOUistavaacutech měsfců planet Kniha je psaacutena vzorně a je doplněma 24 tabulkami ktereacute usnadňujiacute vyacutepočty Je připojen obshysaacutehlyacute sezmam literatury Monografii vřele doporučujeme všem pracovniacutekům na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech a astronomickyacutech kroužciacutech jakož i těm amateacuterům kteřiacute se zabyacutevajiacute nebo hodlajiacute w byacutevat PozoIOvaacuteniacutem slunečniacuteoh a měsiacutečniacutech zatměniacute zaacutekrytů a uacutekazů Jupiterovyacutech měsiacuteců V knize llruleznou přehledně sestaveneacute vzorce pro vyacutepočty i pro zpI1acovaacuteniacute pozorovaacuteniacute ktereacute se často těžko hledajiacute v nejrozněj-šiacute literatuře Vyacuteznam knihy je taikovyacute že bJ se mělo uvažovat o jeshyjiacutem překLadu Dr Jiřiacute BOIJŠka

D D Maksutov Tec7vnologiJe der astronwnischern Optik Verlag Technik Bershyliacutem 1954 251 str 122 obr 30 t3Jb - Německyacute pfeklad -knihy vynikajiacuteciacuteho soshyvětskeacuteho vědce middotkteraacute vyšla roku 1948 je důkazem jak důiežiteacute je toto diacutelo pro qptickyacute průmysmiddotI a pro vědeckyacute vyacutezkum i studium Na exaktniacutem vědectkeacutem podshykladě a na zaacutekladě mnohaletyacutech praktickyacutech zkušenostiacute vyklaacutedaacute Maksutov techshynologii vyacuterdby a kontrolniacute me1hody astronomiltokeacute opUky Velmi cenneacute jsou jeho zkušenosti se skleněnyacutem i kovovyacutem materiaacute1em pro vyacuterohu čoček a zrcadel daacutele s pracovniacutemi methodami pfi broušeniacute optickyacutech ploch rovinnyacutech sfeacuterickyacutech i asfeacuterickyacutech Najdeme tu i nejmodernějšiacute poznatky o antireflexniacutem povlaku o hliniacutekovaacuteniacute zrcadel a o novyacutech Oidraznyacutech vrstvaacutech Zkoušeniacute optickyacutech ploch zejmeacutena zrcadel je věnovaacutena velkaacute čaacuteSlt knihy Maksutov vynaleZl přesnou stiacuteshynovou methodu kteraacute dovoluje zhotoveniacute optickyacutech soustav nejvyššiacute pfesnosti Většina knihy se zabyacutevaacute astronomickyacutemi zrcadly v zaacutevěru se pOjednaacutevaacute o vyacuteshyrobě a zkoušeniacute čoček Maksutovova kniha maacute zaacutesadniacute důležttost nejlen pro naacuteš optickyacute promysl ale i pro naše astronomy-amat~ry Zejmeacutena jejich dalšiacute praacuteci postaviacute na solidniacute zaacuteiklady a zjbaviacute je taacutepaacuteniacute a nejistoty Proto by hylo třeba pořiacutedit co nejdřiacuteve českyacute překlad a umožnit tak na zaacutekladě sovětskyacutech zkušeshynostiacute rozVOj amateacuterskeacute opt~ky Illa velmi širokeacute zaacuteJkladně Německyacute překlad je velmi pečlivyacute a je miacuteisty vhodnyacutemi pOznaacutemkami doplněn Nakladatelstviacute vydalo knihu na vyacuteborneacutem papiacuteře se zřeteInyacutemi ilustracemi a v pěkneacute celoplaacutetěneacute Vazbě Nepochybujeme o tom že tato kniha bude našimi čtenaacuteři velmi hledaacutena

Ota-kar E Kaacutedner

191

uacuteKAzy NA OBlJOZE V ZAacuteŘiacute

Merkur je v zan na večerniacute obloze v nepřiacutezniveacute poloze k pozorovaacuteniacute neboť z~padaacute kraacutetce po zaacuteJpaJdu Slunce Venuše jie Pro hliacutezkost u Slunce nepozorovatelinaacute Mars jle na ranniacute obloze v souhvězdiacute Lva vychaacuteziacute kraacutetce před vyacutechodem Slunce Jupitera Illalezmeme rovněž v Isouhrvězdi Lva vychaacuteziacute mezi 3-2 hod Saturn je v souhvězdl Vah a je vilditelnyacute za večerniacuteho soumralm Uran vychaacuteziacute po půlnoci a můžeme ho vyhledat v soUhvězdiacute Raka Nepotum je v zaacuteřiacute nepozorovatelnyacute

o JUPITEROVY MĚSIacuteCE

8 I I

J O O O

O

Na v edlejšiacutem obraacutezku jsou znaacutezorněny polohy Jushypiterovyacutech měsiacutečků 10 (1)

O O Europa (2) Gamyrneď (3) O a Kallisto (4) j3k se jeviacute O J v tJ hod 15 min pN pozoroshy

3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy

vaacuteniacute v obrrucejiacuteciacutem dalekoshyhledu (zaacutepad vlevo vyacutechod Vpravo) Jupiter je označen praacutezdnyacutem kroužkem uproshystřed a měsiacutece se pohybujI směrem od hodu k čiacuteslu

Na okraji jsou naznačeshyO ny přechody měsiacuteců přes

O kOltouč Jupitera praacutezdnyacutemi 23 O kroužky a zatměniacute a zaacutekryshy24

25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O

J - ty kroužky plnyacutemi V dolshyniacute čaacutesti obraacutezku je naznashyčeno v kteryacutech miacutestech nashystaacutevajiacute zatměniacute jednotli vyacutech měsiacutečků Urprostřed je vždy Jupiter s vyznačenyacutem rovniacutekem hvězdička značiacute misto kde zatměniacute nastaacutevaacute

III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8

(c) nebo konČiacute (f) U měsiacuteshydl 10 Europa a Ganymed jsou pozorovatelneacute v zaacuteřiacute pouze začaacutetky ~atměniacute u Kallisto jak začaacutetky tak i konce

1 Venuše v hor konj se Sluncem 15 Mars v konjunkci s Měsiacutecem 9 Merkur v odslunniacute 16 Venuše v konjunkci s Měsiacutecem

12 Uran v konjunkci s Měsiacutecem 18 Merkur v konjunkci s Měsiacutecem 13 Mars v odslunniacute 18 Merkur v nejv vyacutech vyacutechylce 14 Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem 20 Saturn v konjtmkci s Měsiacutecem

Prodaacutem staničniacute rtuťovyacute barometr Fuess přesnyacute Kčs 1200- Assmannův aspiračniacute psyshychrometr velkyacute typ Kas 800- velkou žaluziovou budku biacutele lakovanou n epoužitou Kčs 400- nebo vyměniacutem za velkyacute regulaacutetor stojaciacute vahadloveacute hodiny nebo astronomickeacute hoshydiny n ebo matečneacute kyvadl hodiny nebo chronograf Stanislav Kubašta Karlovy Vary pošt uacuteřad 1 poste restante

Vydaacutevaacute ministerstvo kwltury v nakladatelstviacute Orbls naacuterodni podnik Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Učet St spoř Plaha Č 731559 - Novinoveacute vyacuteplatně povoleno č j 159366IIIa37

A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m

Polbhyrrieacutesčku

4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl

ROČNIacuteK XXXVI čiacuteSLO 8

VYŠLO V SRPNU 1955

Riacutediacute redakčniacute rada Prof Dr JOSEF M MOHR (vedouciacute redruktor) Dr JIhl BOUŠKA (vyacutekonshynyacute redaktor) FRANTIŠEK KADAshyvyacute LUISA LANDOVA-ŠTYCHOVA BO~UMIL MALEČEK Dr OTA

OBŮRKA KAREL STRNAD Technickaacute r edaktolka

DRAHOMiacuteRA HROCHOVA

N a prvniacute straně obaacutelky

Polaacuterniacute zaacuteře) pozorovanaacute v Plzni

15-16 VIII 1947 se promiacutetala do

souhvězdiacute Velkeacuteho vozu Během exshy

posice přeletěl bolid - 5 m ) kteryacute

dvakraacutet exp lodoval Triotar 13)5)

t = 75 mm (Sniacutemek B Maleček)

N a čtvrteacute stramě obaacutelky

Mlhoviny NGC 2237) 2238 a 2246

v souhvězdiacute Jednorožce

IPřiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci Riacuteše hvězd Praha-Smiacuteshychov Šveacutedskaacute 8 (Astronomickyacute uacutestav university Karlovy) telefon

čiacutes 403-95 Riacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshyně Dotazy objednaacutevky a reklamace tyacutelkajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute poštovniacute uacuteřad i poštovniacute doručovatel Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla je 1 kažshydeacuteho měsiacutece RUJkopisy a obraacutezky se nevracejiacute za odbornou spraacutevnost od poviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho vyacutetisku Kčs 240 Uacutečet St spoř Praha

Č 731559

OBSAH

V Černyacute Polaacuterniacute zaacuteře a geoshymagnetickeacute jevy - J Naacuteprstshykovaacute Orientace na obloze shyB V KUkarkin Proměnneacute

hvězdy - S Matoušek Zkoushyšeni zrcadlovyacutech objektivů -Co noveacuteho v astronomii - Z li shy

dovyacutech hvězdaacuteren a astronoshymickyacutech kroUJžků - Noveacute knishyhy a publikace - Uacutekazy na

obloze v zaacuteřiacute

COLLEPgtIAHME

B 4ep Hhl ITonHpHhle CHHHHH li

reOM arHeuroTHlreuroCKHe HBJ1euroHHHshy

11 H a l1pCTKOBa OpHeHTaII11H Ha

He6e - E B KyKapKHH Depeshy

MeHHbre 3B-e3QbI - C MaToyweK

11Cl1bITaHHe 3epKanbHhIX 06beKTHshy

BOB - 4TO HOBOro B aCTpOHOMHH

- 113 Ha pOQHbTX 06cepBaTopHl1 H

aCTpOHOMH4eCKHX Kpy)fKOB -

HOBble KHHnI H l1y6nHKaUHH shy

$IBneHHH Ha Heuro6e B ceHnr6pe

CONTENTS

V Černyacute PoLar Light and Geoshymagnetic Phenomena - J Naacuteshyprstkovaacute Orientation on the Sky - B V Kukarkin Vashyriruble Stars - S Matoušek Examination of Astronomical Mirrors - N ews in Astronoshymy - From Popular ObserVashytories And Astronomiclal Clubs - New B ooks aJnd Publicshyations - Phenomena in Sep shy

tember









169












170








171

~--~~ shy =-==----shy






172








173

Obr 1 Obr 2




A Obr 9 Obr 4 ~

174









175




176


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl









169












170








171

~--~~ shy =-==----shy






172








173

Obr 1 Obr 2




A Obr 9 Obr 4 ~

174









175




176


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl












170








171

~--~~ shy =-==----shy






172








173

Obr 1 Obr 2




A Obr 9 Obr 4 ~

174









175




176


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl








171

~--~~ shy =-==----shy






172








173

Obr 1 Obr 2




A Obr 9 Obr 4 ~

174









175




176


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl






172








173

Obr 1 Obr 2




A Obr 9 Obr 4 ~

174









175




176


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl








173

Obr 1 Obr 2




A Obr 9 Obr 4 ~

174









175




176


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl

Obr 1 Obr 2




A Obr 9 Obr 4 ~

174









175




176


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl









175




176


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl




176


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl


log D (R) = 216 - 0274 R






177







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl







178








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl








179

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl

L o Obr7a Obr rb


I

Obr 8 Obr 9

180








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl








~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl




~ b e ti Obr 11

181









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl









182









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl









183

~ 11




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl




I=~-l 2 rn




184










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl










185







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl







MĚstům METEORY






186









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl









187










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl










188





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl





74 100

47X 40X


1235 666

180 120

191










189











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl











190






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl






191




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl




8 I I

J O O O

O



3 14

5 J6

7 18

9 J O

O O

O ) O

O 00

0 0 O

shy




25

26

27

28

29

3deg

0

J bull ~ I

O O O O O O O


III

c

c

8 8 IIV

c

c 8 middot8






A - 14844

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl

w

[

19

55

V 9

-2

0h

40

m


4 3

middot 1 O

2

E

19

55

V1

0-

22

h4

0m

P

oloh

y mě

siacutečk

ů

1 O

1 2

3

Sn

mkt

v

ohni

sku

Pe

lřnskeacuteho

asfr

ogra

(u

s připojenou

zrca

dlov

kou

C

onta

x D

tJ

roacuten

ie

oznaacutečen

špk

dmi

A R

iikl

Date post:	11-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

8'1955délek a šířek. Někdy se vyskytují ve svazcích zároveň s jinými typy polárních...

Documents