\

STAV RELIGIONISTIKY filozofick fDkil~!y univerzlly

660 se Srno, A. Novka 1

8.81 . J/t

~, ... ,,,.

NAKLADATELSTVI SVOBODA PRAHA 1994

44- I-IA t i -,1 OSTAV RELlGIONfSTIKV_ fifomfick6 fokulty Mosllrykovv univlIDly

660 88 Brno. A. Novka 1

I I~ ~:! ~!UTr-:A. ilLOZOF1G~;" ii.J:l'Ll'l. '

Plato @ R. M. Hare 1982 MASA:anZJny t;aVJ::l~Z.rr; Aristotle @ Jonatban Bames 1982 II It ]'i; (I

Au,gustioe !lemy Cbadwick 1986 ~ .1.li.IJ -(jlr This Compostte Volume ID Oxford UniversIty Pe:'J991 . Foreword ID Keitb Thomas 1991 ' Translation ID Kari::! Berka, 1994 Preface ID Karel Berka, 1994

ISBN 80--205-0363-3

Pedmluva k eskmu vydni

,,Kdo ovld minulost, ovld budoucnost", napsal G. Orwell ve sv znm antiutopii ,,1984". Poznn minulosti je nepo-chybn velmi vznamnm zdrojem pro porozumn souasnosti i pedpokladem pro anticipaci budoucho vvoje. To os tatn dobe vdli ji dvn pedkov, kdy razili mylenku "Historia magistra vitae estu Kad generace, kter se sna pochopit sv msto v djinch a usiluje o poznn koen sv existence, chce-li si uvdomit, na co navazuje a kam smuje, vrac se do blzk, vzdlen i t nejvzdlenj historie. Pouto mezi minulost a ptomnost nen ovem vdy stejn pevn a bezprostedn. Jsou vak oblasti - a mezi n pat prv fi-losofie - v nich je mVislost na minulosti oividn.

Byl to starovk a oblast.Stedozemnho moe, kde byly vy-sloveny zkladn filosofick myMenky a formulovny hlavni problmy, je zamstnvaj, i kdy v modifikovan podob, tak filosofii na doby a je rozhodn neztrat nic na sv au tentinosti a zvanosti ani v budoucnosti. Avak antika, na kterou navazuje nae kultura a vzdlanost, filosofie a vda, je reprezentovna dob:ri tisfce let, od filosofick p$Obnosti Hrakleita, Pthagora i Anaxagora v ptm stolet pf. n. L -nehled ji na jet star myslitele - a po dlo poslednho mskho filosofa a prvnho scholastika A M. S. Boethia, kte-r ped svou popravou v roce 525 koncipuje svou "tchu z filosofie". Pro tedy nae publikace pedkld ir ten- . sk veejnosti pohled na ivot, dlo i nsledn vliv prv t myslitel - Platna, Aristotela a Augustina? Pro prv je pokld za zakladatele filosofickho myMen?

Nikdo by pochopiteln nechtl tvrdit, e filosofick mylen v antickm R.ecku zan teprve Platnem. Ped nm pece psobili int prodn filosofov, Empedokls, eleat, ato-mist a dal pfedsokratikov, nemluv o Skratovi. Neme bt sporu o tom, e tito myslitel se zabvali filosofi, nelze je vak pokldat za jej systematick zakladatele. Jejich nzory vak nezapadly. Platn a po nm i Aristotels na n kriticky

7

navzali, pedevm na eleaty, Hrakleita, pthagorovce i Em-pedoklea, pochopiteln i na Skrata. Nesmme dle zapome-nout ani na to, e od pedsokratik se zachovalo jenom nco mlo zlomk a e dokonce ani v antice jejich spisy nebyly pli znmy. Skrates sm se zejm psemn neangaoval.

Naproti tomu Platn a Aristotels byli velmi plodnmi au-tory a vtina jejich prac se nm zachovala. Byli tak zaklada-teli vzriamnch filosofickch kol - stedn a nov Akade-mie, novoplatonik a peripatetik. Jejich pracm.' zvlt Aristotelovm, byly a do sklonku antiky vnovny obshl komente. Mylenky obou tchto pedstavitel klasickho ecka peshly hranice starovku a sehrly vznamnou lohu ' v celm dalm vvoji filosofickho- mylen. Aristotels byl nejdve recipovn arabskmi mysliteli na Vchod a na Z-pad, a prostednictvm Tome Akvinskho se stal duchov-nm v{lcem scholastiky, "Filosofem" kesanskho svta na Zpad. V obdob r~nesance a humanismu byl sice Aristotels zbaven svho vsostnho postaven a jeho msto v duchovnm ivot tehdej vzdlanosti zaujal Platn. Avak. i pozdji oba myslitel ovlivnili duchovn djiny lidstva v nejrznjch smrech, a ji ve filosofii_matematiky nebo v oblasti spoleenskho mylen, v logice nebo v etice a estetice, a ovlivuj je a dodnes.

Jak vak. zapad do Platnova a Aristotelova svta dlo Au-relia Augustina? Jestlie Platn byl filosof - bsnk a Aristo-tels filosof vdec, tak Augustin byl filosof - teolog. Jak tedy souvis mylen obou pedstavitel pohansk~o svta s mylenm tvrc kesanskho obrazu svta, latinsky pc-ho pedstavitele patristiky? Neme bt sporu o tom, e mezi Platnem a Aristotelem na stran jedn a Augustinem na stran druh je znan asov odstup i odlinosti s ohledem na dobu a zpsob jejich vota. Platn a Aristotels ili v Athnch v obdob pechodu od homogenn eck spolenosti malch mstskch stt v heterogenn spolenost hele-nistickch . Augustin il pevn v msk Africe na sklonku antickho svta, v dob, kdy se v polemice s pohan-skmi autory i s rzilmi heretickn smry utvelo oficiln len katolick crkve. Aris,totels i Platn mli optimistick nzor na svt a pevn vili - eeno Aristotelovmi slovy -

8

e vichni lid od pirozenosti tou po vdn. Augustin pod vlivem vnitnch rozporu doby nachzel tchu ve ve v Bo-ha,v nadji na posmrtn ivot. .

Pihldneme-li vak. k jejich myslitelskm zmrm, nepro-jevuj se tyto odlinosti tak markantn. Do poped vystupuj spe jejich vzjemn konceptuln souvislosti a komp:ementa-rita jejich postoj ke stejnm i obdobnm filosofickym pr09-lmm. Aristotela a Augustina spojuje spolen vchoz bze. Kad po svm navazuje na Platna: Aristotels, kter strvil celou adu let v Platnov Akademii bezprostedn, Augustin zprostedkovan pes Cicerona a novoplatoniky Plotina a Por-fyria. Oba ovem nepejali Platnovy nzory nekriticky. Aris~ totels to in s ohledem na ontologickou a epistemologickou problematiku. Augustin, kter si pln uvdomuje zkou spoji~ tosl mezi kesanskou filosofi a mylenkami platonismu, ne-me jako kesan neodmtnout jeho polyteismus.Pesto vak je Augustin vnitn zakotven, alespo intelektuln, v klasic-k eck filosofii, o jej zachovn se v obdob patristiky a zprostedkovan i scholastiky bezesporu zaslouil.

Nepmo je tak spojoval jejich "druh ivot". Augustin svmi nzory na osud lovka a lidsk djiny i svmi ~ o milosti a predestinac nezapsobil jenom na reformaCI a protireformaci, ale podntil i mylen skeptik a ateist. N-zory tchto t myslitel si vechny dal generace pisvojovaly vdy podle toho, co se v t i on dob jevilo jako vznamn. Rzn, asto f protichdn interpretace a reinterpretace jejich koncepc, kladn i zporn stanoviska nejlpe svd o plod-nosti a mylenkovm bohatstv.

Jednotliv pojednn i spe eseje na publikace jsou ureny ir veejnosti. Autoi, kte se zsadn dili obecnmi principy publikan ady "Velikni minulosti" nesleduj proto ani tradin zpsob vkladu, ani jej nezatuj diskusemi, kter jsou obvykl v odborn literatue pojednvajc o antick filo-sofii, nap. o pravosti zachovanch dl, jejich posloupnosti, odlinch interpretac text apod. Ale sna se podvat plas-tick obraz myslitele, kter neubr nic na vrohodnosti vkla-du ani na pimenm stupni odbornosti. Tento programov zmr neme ovem zakrt specifinost zpsobu, jakm jsou jednotliv zakladatel filosofickho mylen presentovni.

9

..

:1 , J

l r ~ , ! I ,

j'

R. M. Hare Vysvtluje a ospravedluje Platnv paternalis-mus a elitstv, jeho vazby s protidemokratickmi silami athnsk spo1e9losti a sna se prokzat, e jeho spoleensk nzory nen teba nutn interpretovat jako zdroj totalitarismu i jako apologetiku tzv. uzaven spolenosti ve smyslu K. R. Poppera.

J. Bornea Jll snadnj pozici. V'sestrannost Aristotelova dla mu umouje podat spe deskriptivn vklad. S ohledem na pozoruhodn Aristotelovy vsledky v ~likaoblastech filo-sofie ft vdy me Bames klidn poukzat i na zjevn omyly: v biologii i na nedostatky Aristotelova kvalitativismu ve fysice. Nebylo snad ani teba argumentan zvyovat filosofinost Aristotelova empirismu a prokazovat, e nebyl pouhm sbratelem fakt, ale filosofem-vdcem.

H. Chadwick se sna postihnout rozpor v Augustinov i-vot ped a po konverzi, rozpor mezi vzdlanm latinskm uitelem rtoriky a katolickm biskupem, mezi ivotem sexu-ln zaloenho mue a asketickm odknm. Prv tak vel-kou pozornost vnuje mylenkovmu zrn celkov orientaci Augustinovy filosofie i jeho teologickm koncepcm, jak se utvely v polemice. proti poh~ autorm, odpadlkm a heretikm.

Pro naeho tene je spojen dvou duchovnch svt -svta eck vzdlanosti pohansk antiky a kfest'ansk patristi-kyv jednom svazku zvlt vznanln tm, e mu to umon posoudit vnitn spojitost obou zkladnch zdroj evropsk kultury a vzdlanosti. Pispv to rovn k poznn, e mezi rozumem a vrou, filosofi a teologi neexistuje tak nepekonateln propast, jak se snad v dsledku pedchzejcho spole-enskho vvoje u ns Dlohl domnval Nemn vznamn je ostatn i to, e mylenky Augustinovy jsou mimo relativn lZ-kou vrstvu vzdlanch vfcch u ns jen velmi mlo znm.

Protoe jednotliv pojednn naeho souboru vyla pvodn samostatn, nenjejieh technick apart, toti poznmky, odkazy na . literaturu i chronologick pehled, jednotn. V naem pekladu; kter jsme doplnli o edin pommku, jsme tento apart, pokud mono, sjednotili a s ohledem na eskho. tene upravili.

KARBL BERKA

Ovod

Platn, Aristotels a Augustin byli ti. nejvlivnj myslitel klasickho starovku. Dohromady poloily zklady nsledn zpadn filosofie, vdy a nboenstv. Jejich spisy byly tak plodn, jejich intelektuln sila tak nesmrn a rozsah jejich zjm tak 'irok, e bylo nemon, aby nsledujd generace nebyly jejich impozantnmi postavami zastnny, prv tak, jak je to dnes nemon pro ns.

Platn m vt prvo ne kdokoliv jin, aby byl pokldn za zakladatele filosofie, jak ji znme. Jeho dialogy zstvaj vchodiskem pro studium logiky, metafysiky, morlky a poli-tiky. Se svm uitelem Skratem povaoval za dleit 0dlio-vat vdn od pouhho mnn. Ml za to, e by pravdiv vdn umonilo lov~ku t dobe. e by morlka mohla bt objektivn. Vil tak, e due je odlin od tla, e existuje svt Idej, kter je odlouen od vc v tomto svt. Jeho my" len m mytick roz'Dlr._ale tk se i velmi praktickch prob-lm ve vchov a politice, kter ns nepestvaj trpil

Aristotels byl jak filosofm, tak vdcem. Byl mnohovd, kter stanovil organizujc kategorie pro cel lidsk vdn. Byl zakladatelem biologie, petvoil logiku a metafyziku a de-terminoval nslednou povah~ mylen o etice, politici,psy-chologii a literrn kritice. Ve stedovku byla jeho presti ta-kov, e byl z