9. mezinárodní konference // 9th International Conference ...

Strana 1

Aktuaacutelniacute probleacutemy cestovniacuteho ruchuTopical Issues Of Tourism

9 mezinaacuterodniacute konference 9th International Conference

bdquoTOURISM AND ITS IMPACTS ON SOCIETYldquo

bdquoCESTOVNIacute RUCH A JEHO DOPADY NA SPOLEČNOSTldquo

Strana 2

Aktuaacutelniacute probleacutemy cestovniacuteho ruchu

Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Jihlava 26 - 27 uacutenora 2014

Strana 3

Topical Issues of Tourism

Conference Proceedings of the International Conference City of Jihlava (Czech Republic) 26th and 27th of February 2014

Editoři Editors RNDr Mgr Stanislava Pachrovaacute PhD Ing Bc Martina Doležalovaacute RNDr Jiřiacute Šiacutep PhD Grafickaacute uacuteprava Graphic design Lukaacuteš Mikula

Za věcnou a jazykovou spraacutevnost diacutela odpoviacutedajiacute autoři přiacutespěvkůFor factual and linguistic correctness of contributions guarantee the authors

ISBN 978-80-87035-87-0

Vydala Vysokaacute škola polytechnickaacute Jihlava v Jihlavě 2014Published by College of Polytechnics Jihlava Jihlava (Czech Republic) 2014

Elektronickeacute vydaacuteniacute Digital edition

Použityacute obraacutezek na uacutevodniacute straacutence a potisku CD je upravenyacute a chraacuteněnyacute licenciacute Creative Commons The image on the document cover and CD cover is edited and licenced under Creative Commons licenceOriginaacutel k dispozici zde Original is available at httpsflickrp4aMfee

Strana 5

Obsah | COntents

VYacuteZNAM GEOPARKŮ PRO VZDĚLAacuteVAacuteNIacute THE IMPORTANCE OF GEOPARKS FOR EDUCATIONIveta Čtveraacutekovaacute

MĚŘENIacute DOPADŮ CESTOVNIacuteHO RUCHU V MĚSTSKEacuteM PROSTORU MEASURING TOURISM IMPACTS IN CITY SPACEVeronika Dumbrovskaacute

VLIV SVĚTOVEacute RECESE A EKONOMICKEacute KRIZE NA SUBJEKTY CESTOVNIacuteHO RUCHU IMPACTS OF THE WORLD RECESSION AND ECONOMIC CRISIS ON THE SUBJECTS OF TOURISMJiřiacute Dušek Ladislav Skořepa

PŘIacuteSTUP KE KVALITĚ V UBYTOVACIacuteCH SLUŽBAacuteCH NA VYSOČINĚ APPROACH TOWARDS ACCOMMODATION SERVICES QUALITY IN THE REGION OF VYSOČINAHana Haacutejkovaacute Markeacuteta Jiacutešovaacute Jitka Zichovaacute

MOŽNEacute NAacuteMĚTY PRO FILOSOFICKY ZALOŽENEacute REFLEXE FENOMEacuteNŮ CESTY A CESTOVAacuteNIacute V SOUČASNEacute SPOLEČNOSTI SOME POSSIBLE THEMES FOR PHILOSOPHICAL REFLECTIONS OF BOTH THE PHENOMENA WAY OF LIFE AND TOURISM IN OUR MODERN SOCIETYEmanuel Hurych

UŽITIacute SHLUKOVEacute ANALYacuteZY K HODNOCENIacute POTENCIAacuteLU UacuteZEMIacute Z HLEDISKA CESTOVNIacuteHO RUCHU (INFORMACE O PROBIacuteHAJIacuteCIacuteM VYacuteZKUMU) THE USE OF CLUSTER ANALYSIS TO EVALUATION THE OF THE AREA FROM THE POINT OF VIEW OF TOURISM POTENTIAL (INFORMATION ABOUT ONGOING RESEARCH)Petr Chalupa Martin Prokop Jaromiacuter Rux

ATRAKTIVITY CESTOVNIacuteHO RUCHU SEVEROZAacutePADU ČESKA JAKO PRVKY REGIONAacuteLNIacute IDENTITY ZDEJŠIacuteHO OBYVATELSTVA TOURIST ATTRACTIONS OF NORTHWEST CZECHIA AS ELEMENTS OF REGIONAL IDENTITY OF THE LOCAL POPULATIONMilan Jeřaacutebek

PODPORA LEPŠIacute UPLATNITELNOSTI NA TRHU PRAacuteCE ABSOLVENTŮ BAKALAacuteŘSKEacuteHO STUDIA OBORU CESTOVNIacute RUCH EXPLORING BETTER SUPPORT OPTIONS FOR TOURISM GRADUATES ON THE LABOR MARKETEva Janouškovaacute

SPECIFIKA CESTOVNIacuteHO RUCHU A EKONOMICKAacute SITUACE SPECIFICS OF TOURISM AND ECONOMIC SITUATIONPetr Chalupa Dana Huumlbelovaacute

POSTAVENIacute CESTOVNIacuteHO RUCHU VE STRATEGICKYacuteCH DOKUMENTECH STATUS OF TOURISM IN STRATEGIC DOCUMENTSPetr Janeček

EDUCATIONAL TOURISM - EXAMPLE OF INCOMING ERASMUS STUDENTS TO WROCLAW POLANDMagdalena Duda-Seifert Marta Drozdowska

8

61

75

24

42

14

32

54

67

92

86

Strana 6

Obsah | COntents

PREHĽAD PRIacuteSTUPOV K REGIONALIZAacuteCIIacute (RAJONIZAacuteCIIacute) REGIOacuteNOV CESTOVNEacuteHO RUCHU NA SLOVENSKU OVERVIEW OF APPROACHES TO REGIONALIZATION (DIVIDING) OF TOURISM REGIONS IN SLOVAKIAAnton Kasagranda

VĚRNOSTNIacute PROGRAM JAKO NAacuteSTROJ ZVYŠOVAacuteNIacute KONKURENCESCHOPNOSTI HOTELU LOYALTY PROGRAM AS A TOOL OF COMPETETIVNESS INCREASE IN A HOTELLukaacuteš Kučera

QUO VADIS CESTOVNYacute RUCH V MESTE NITRA QUO VADIS TOURISM IN NITRA CITYAlfred Krogmann Magdaleacutena Nemčiacutekovaacute

PARAHOTELOVEacute UBYTOVACIE ZARIADENIA A ICH VYUŽITIE V SOCIAacuteLNOM CESTOVNOM RUCHU NON-HOTEL ACCOMMODATION FACILITIES AND THEIR USE IN SOCIAL TOURISM DEVELOPMENTIvica Linderovaacute Eva Zachovaacute Leona Michaacutelkovaacute

PODPORA INOVAacuteCIIacute V CESTOVNOM RUCHU REGIOacuteNOV SR Z VEREJNYacuteCH ZDROJOV PUBLIC INNOVATION SUPPORT IN TOURISM REGIONS OF SLOVAK REPUBLICAndrej Malachovskyacute Simona Muriacutenovaacute

VENKOVSKAacute TURISTIKA ZAMĚŘENAacute NA VYUŽITIacute KONIacute - CHARAKTERISTIKA KLIENTELY RURAL TOURISM AIMED ON UTILIZATION OF HORSES - CHARACTERIZATION OF CLIENTELEVladimiacuter Mikule Libor Slaacutedek Ondřej Švarc

SOCIAacuteLNĚ-ETICKAacute DIMENZE ROZVOJE BEZBARIEacuteROVYacuteCH SLUŽEB CESTOVNIacuteHO RUCHU VE VZTAHU K OSOBAacuteM SE ZDRAVOTNIacuteM POSTIŽENIacuteM SOCIAL AND ETHICAL DIMENSIONS OF THE DEVELOPMENT OF ACCESSIBLE TOURISM SERVICES IN RELATION TO PERSONS WITH DISABILITIESMarie Kulichovaacute

SOCIOLOGICKEacute ASPEKTY TURIZMU A ICH ODRAZ V MODELOVEJ KONCEPCII EKOMUacuteZEA bdquoPODDUKLIANSKY REGIOacuteN V SYMBOLIKE KRIacuteŽAldquo SOCIOLOGICAL ASPECTS OF TOURISM AND THEIR REFLECTION IN A MODEL CONCEPTION OF THE ECOMUSEUM bdquoPODDUKLIANSKY REGION IN THE SIGN OF CROSSldquoBibiaacutena Miščiacutekovaacute Štefaacutenia Novaacutekovaacute Silvia Slivkovaacute

DEMOGRAPHIC TRENDS AND TOURISM DEVELOPMENT IN THE LOWER SILESIA REGION (POLAND) Małgorzata Leśniak-Johann

TVORBA CEN NA HOTELOVEacuteM TRHU V PRAZE V KONTEXTU TVORBY STRATEGIIacute PRICING AT HOTEL MARKET IN PRAGUE IN THE CONTEXT OF MAKING STRATEGIESJan Maacuteče

VLIV SVĚTOVEacute HOSPODAacuteŘSKEacute KRIZE NA VYacuteVOJ CESTOVNIacuteHO RUCHU V ČR THE IMPACT OF THE GLOBAL ECONOMIC CRISIS ON THE DEVELOPMENT OF TOURISM IN THE CZECH REPUBLICLibuše Měrtlovaacute Veronika Smith

KLASTER AKO IMPULZ ROZVOJA CESTOVNEacuteHO RUCHU CLUSTER AS STIMULATOR DEVELOPMENT OF THE TOURISMBibiaacutena Miščiacutekovaacute

103

133

155

171

189

119

113

144

163

182

126

196

Strana 7

Obsah | COntents

NOVYacute OBČANSKYacute ZAacuteKONIacuteK A JEHO DOPADY NA SPOLEČNOST A CESTOVNIacute RUCH THE NEW CIVIL CODE AND ITS IMPACT ON SOCIETY AND TOURISMReneacute Petraacuteš

AKTUAacuteLNIacute STAV ČESKEacuteHO LEacuteČEBNEacuteHO LAacuteZEŇSTVIacute A JEHO DOPAD NA SOUČASNOU SPOLEČNOST THE CURRENT STATE OF THE CZECH BALNEOLOGY AND ITS IMPACT ON THE CONTEMPORARY SOCIETYEliška Smotlachovaacute Skupinovaacute Sylva

PROBLEMATIKA MIacuteSTNIacuteCH POPLATKŮ VE VZTAHU K CESTOVNIacuteMU RUCHU THE ISSUE OF LOCAL FEES IN RELATION TO TOURISMPetr Studnička Veronika Tinkovaacute

CESTOVNYacute RUCH A MALOOBCHODNAacute SIEŤ TOURISM AND RETAIL NETWORKPeter Tremboš Miroslava Trembošovaacute

NĚKTEREacute POZNATKY Z ANALYacuteZY PŘEDPOKLADŮ ROZVOJE NOVEacute TURISTICKEacute OBLASTI NA PŘIacuteKLADU DESTINACE TOULAVA IDENTIFICATION OF DESTINATION DEVELOPMENT POSSIBILITES FOR NEW TOURIST DESTINATIONS BASED ON THE ANALYSIS OF AREA TOULAVAJiřiacute Šiacutep František Smrčka

UacuteLOHA VEŘEJNEacuteHO A SOUKROMEacuteHO SEKTORU V PLAacuteNOVAacuteNIacute A ŘIacuteZENIacute CESTOVNIacuteHO RUCHU V DESTINACI TOULAVA THE ROLE OF PUBLIC AND PRIVATE SECTOR IN THE PLANNING AND MANAGEMENT OF TOURISM IN THE DESTINATION TOULAVAJiřiacute Vaniacuteček

BENEFITS OF TOURISM DEVELOPMENT FOR PEOPLE WITH DISABILITIES AT LOCAL AND REGIONAL LEVELSMarcin Popiel

204

221

212

227

239

233

249

Strana 8

VYacuteZNAM GEOPARKŮ PRO VZDĚLAacuteVAacuteNIacute

THE IMPORTANCE OF GEOPARKS FOR EDUCATION

Iveta Čtveraacutekovaacute

Abstrakt

V cestovniacutem ruchu vznikajiacute noveacute udržitelneacute formy ktereacute reagujiacute na potřeby společnosti a zaacuteroveň kladou důraz na vzdělaacutevaacuteniacute a osvětu Přesně v tomto duchu se nese i myšlenka geoparků ktereacute zajiacutemavyacutem způsobem interpretujiacute naacutevštěvniacutekům vyacuteznam lokaacutelniacuteho přiacuterodniacuteho i kulturniacuteho dědictviacute Přiacutespěvek je zaměřen předevšiacutem na vzdělaacutevaciacute roli cestovniacuteho ruchu v geoparciacutech a vhodnou interpretaci miacutestniacutech hodnot Vzdělaacutevaciacute programy vytvaacuteřeneacute geoparky usilujiacute o mnohostranneacute pojetiacute miacutestniacuteho dědictviacute a o jeho přibliacuteženiacute co nejširšiacute veřejnosti zejmeacutena prostřednictviacutem sportovniacutech kulturniacutech a společenskyacutech akciacute Tomu v posledniacute době vyacuterazně napomaacutehajiacute moderniacute technologie jež okruh naacutevštěvniacuteků ještě viacutece rozšiřujiacute Interaktivniacute naučneacute stezky vyacutestavy či naacutevštěvnickaacute centra majiacute do budoucna velkyacute potenciaacutel pro zvyacutešeniacute vzdělanosti v oblasti přiacuterodniacutech věd a poznaacuteniacute dosud opomiacutejenyacutech miacutest

Kliacutečovaacute slova geopark cestovniacute ruch vzdělaacutevaacuteniacute přiacuterodniacute vědy dědictviacute

Abstract

In tourism there appears new sustainable forms responding to needs of society while putting stress on education and enlightment Exactly in the spirit of it there is a thought of geoparks which in interesting way interpret to visitors the importance of local natural and cultural heritage This contribution focuses mainly on the educational role of tourism in geoparks and suitable interpretation of local values The educational programme created by geoparks strives for multilateral approach of local heritage and its approximation to the widest possible public especially through sports cultural and social events Lately in favor of it there is a help of modern technologies expanding the range of its visitors The interactive educative trails exhibitions and visitor centres have a great potential in the future to increase education in science and cognition of up to now neglected places

Keywords geopark tourism education natural sciences heritage

Strana 9

1 UacuteVOD

Tento přiacutespěvek se věnuje problematice vzdělaacutevaacuteniacute v cestovniacutem ruchu se zaměřeniacutem na vzdělaacutevaciacute roli geoparků Velkaacute pozornost je věnovaacutena zejmeacutena interpretaci miacutestniacuteho dědictviacute pro širokou veřejnost s čiacutemž souvisiacute volba vhodneacute metody či kombinace metod interpretace Na naučnyacutech stezkaacutech se naacutevštěvniacuteci setkaacutevajiacute s klasickyacutemi naučnyacutemi panely a poměrně nově s moderniacutemi tagglisty Ve vzdělaacutevaacuteniacute se uplatňujiacute takeacute programy a expozice v naacutevštěvnickyacutech centrech jimž je v naacutesledujiacuteciacutech čaacutestech takeacute daacuten prostor Geoparky majiacute poskytovat naacutevštěvniacutekům i miacutestniacutem aktivniacute odpočinek zaacutebavu a poučeniacute a zaacuteroveň přispiacutevat k rozvoji regionu

2 VYacuteZNAM GEOPARKŮ

Geopark je uacutezemiacute s vyacuteznačnyacutem geologickyacutem dědictviacutem ktereacute reprezentuje geologickou historii krajiny a zaacuteroveň ji spojuje s kulturniacutemi historickyacutemi a ekologickyacutemi hodnotami Jednaacute se o novou strategii chraacuteněneacuteho uacutezemiacute ktereacute neniacute součaacutestiacute legislativy ale jeho podstata tkviacute předevšiacutem v participaci miacutestniacute komunity Ciacutelem geoparku je propojeniacute ochrany krajiny s udržitelnyacutem rozvojem udržitelneacute využiacutevaacuteniacute geologickeacuteho dědictviacute pro regionaacutelniacute rozvoj posiacuteleniacute miacutestniacute identity zvyacutešeniacute zaacutejmu miacutestniacutech obyvatel i turistů o hodnoty neživeacute přiacuterody spojeneacute s kulturou a historiiacute a takeacute zvyacutešeniacute kvality života miacutestniacutech obyvatel (Paacuteskovaacute 2014)

3 VZDĚLAacuteVACIacute ROLE CESTOVNIacuteHO RUCHU

Jednou z velmi důležityacutech roliacute cestovniacuteho ruchu je vzdělaacutevaacuteniacute naacutevštěvniacuteků všech věkovyacutech kategoriiacute v nejrůznějšiacutech oblastech Přesně v tomto duchu se nese myšlenka geoparků jež jsou budovaacuteny z iniciativy miacutestniacutech obyvatel podnikatelů a odbornyacutech instituciacute Tato geologicky cennaacute uacutezemiacute ve kteryacutech je prostřednictviacutem vhodnyacutech aktivit podporovaacuten lokaacutelniacute rozvoj majiacute hned několik ciacutelů mezi kteryacutemi nechybiacute podpora vyacutezkumu a vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti přiacuterodniacutech věd ale i kultury a historie Na primaacuterniacutem zaacutekladě jiacutemž je zde geologie se vytvaacuteřiacute prostor pro širokeacute spektrum aktivit ktereacute mohou netradičniacutem způsobem zprostředkovat naacutevštěvniacutekům obohacujiacuteciacute zaacutežitky

Praacutevě vzdělaacutevaacuteniacute a osvěta je jedniacutem z důležityacutech prvků geoturismu neboli cestovniacuteho ruchu v geologickyacutech lokalitaacutech Geoturismus vysvětluje celaacute řada autorů (Hose 2011 Dowling Newsome 2010 Sadry 2009 Paacuteskovaacute 2011) v podstatě podobnyacutem způsobem Jednaacute se o udržitelnou formu cestovniacuteho ruchu založenou na geologickeacutem a geomorfologickeacutem bohatstviacute uacutezemiacute přičemž důraz je kladen na přiacutenos pro miacutestniacute obyvatele i naacutevštěvniacuteky Pro rezidenty znamenaacute tento cestovniacute ruch hospodaacuteřskyacute přiacutenos a i určiteacute regionaacutelniacute sepjetiacute naacutevštěvniacuteci z něj mohou těžit v podobě sportovniacutech aktivit uacutečasti na kulturniacutech akciacutech a předevšiacutem ve vzdělaacuteniacute nejen v přiacuterodovědnyacutech oborech Důležitaacute je takeacute podpora vědeckeacuteho vyacutezkumu

4 VZDĚLAacuteVAacuteNIacute V GEOPARKU

Snahou geoparků by mělo byacutet zprostředkovat vzdělaacuteniacute co nejširšiacute skupině naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteště spraacutevnaacute interpretace miacutestniacuteho dědictviacute je nesmiacuterně důležitaacute a kliacutečovaacute pro fungovaacuteniacute naučnyacutech stezek a expozic v muzeiacutech na vyacutestavaacutech apod Geologie je odvětviacute ktereacute byacutevaacute laickou veřejnostiacute poněkud zatracovaacuteno jelikož disponuje řadou odbornyacutech termiacutenů a pojiacutemaacute mnoho složityacutech procesů a praacutevě z toho prameniacute vyacutezva pro geoparky v podobě popularizace teacuteto vědy V praxi to znamenaacute dokaacutezat skloubit několik vyacuteznamnyacutech aspektů přičemž zaacutekladem je srozumitelnost vědeckyacutech poznatků ktereacute musiacute byacutet zjednodušeny ale na druhou stranu nesmiacute byacutet degradovaacutena jejich informačniacute hodnota

Strana 10

41 Interpretace

V interpretaci informaciacute je nutneacute dbaacutet na některeacute zaacutesady Nuryanti (2005) se v obecneacute rovině zabyacutevaacute několika zaacuteležitostmi ktereacute je nutneacute při interpretaci zohlednit Jsou to obnova hodnot akceptace a pochopeniacute odlišnyacutech kultur profesionalita vzdělaacutevaacuteniacute a školeniacute a sdělovaciacute prostředky Interpretace informaciacute neznamenaacute pouhou prezentaci strohyacutech faktů ale jejiacutem uacutekolem je podněcovat k přemyacutešleniacute a zaacuteroveň se snažit o komplexniacute sděleniacute Tomuto teacutematu se věnoval takeacute Tilden (1977) kteryacute vypracoval principy spraacutevneacute interpretace Podle jeho tvrzeniacute je samotnaacute interpretace uměniacutem neboť je nutneacute při interpretaci použiacutevat viacutece hledisek Na naučnyacutech stezkaacutech v geoparciacutech je nezbytneacute zkombinovat přiacuterodovědeckyacute přiacutestup historickyacute environmentaacutelniacute apod Interpretace kteraacute je spojenaacute s vizuaacutelniacutem materiaacutelem či přiacutemou zkušenostiacute je pro naacutevštěvniacuteky mnohem viacutece přiacutenosnaacute a zapamatovatelnaacute než psanaacute forma (Tilden 1977)

42 Naučneacute stezky

Jak již bylo zmiacuteněno je nutneacute miacutet na paměti že odborneacute termiacuteny z přiacuterodniacutech věd patřiacute do vědeckyacutech publikaciacute nikoliv na panely naučnyacutech stezek Informačniacute panely na naučnyacutech stezkaacutech jsou jejiacutemi nejviacutece viditelnyacutemi součaacutestmi bohužel se na nich staacutele lze setkat s mnoha nedostatky Nejčastěji se jednaacute o obsaacutehleacute bloky textu nebo text napsanyacute přiacuteliš odborně Naučnyacute panel by takeacute měl byacutet vytvaacuteřen s přihleacutednutiacutem k ciacuteloveacute skupině naacutevštěvniacuteků kteraacute jej bude využiacutevat Problematiku interpretace informaciacute na naučnyacutech panelech řešiacute McCullagh (2012) Dle něj majiacute byacutet informace prezentovaacuteny přiacutemočaře bez zdržujiacuteciacutech detailů avšak nesmiacute byacutet vynechaacuteno nic důležiteacuteho Pokud je stezka určena předevšiacutem mladšiacutem dětem měly by panely obsahovat co nejviacutece naacutezornyacutech obraacutezků doplněnyacutech kratšiacutem jednoduchyacutem textem Odpovědi na obecneacute otaacutezky z geologie přiacuterody historie a kultury by měly na naučnyacutech panelech ziacuteskat staršiacute děti Dospěliacute by na nich měli najiacutet detailnějšiacute informace a zajiacutemavosti doprovaacutezeneacute kvalitniacutemi fotografiemi či naacutekresy (McCullagh 2012) Z hlediska charakteru informačniacutech panelů můžeme rozlišit tři druhy naučnyacutech stezek (Beňkovaacute Činčera 2010) Tradičniacute naučneacute stezky nevyžadujiacute naacutevštěvniacutekův aktivniacute přiacutestup ale pouze pasivně předaacutevajiacute informace Dalšiacutem druhem jsou prožitkoveacute naučneacute stezky ktereacute naacutevštěvniacuteky motivujiacute k aktivniacutemu podiacuteleniacute se na ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute Za třetiacute druh lze považovat naučneacute stezky tvořeneacute tagglisty Tento posledniacute typ se častěji objevuje v kombinaci s tradičniacutemi či zaacutežitkovyacutemi pojetiacutemi stezek

43 Informačniacute panely

Vytvaacuteřeniacute informačniacute panelů určenyacutech širokeacute veřejnosti je složityacute proces při ktereacutem je nezbytnaacute spolupraacutece odborniacuteků na různeacute přiacuterodovědneacute obory (geologii geografii biologii botaniku zoologii apod) daacutele zaacutestupců z řad vzdělaacutevaciacutech instituciacute miacutestniacute spraacutevy a v neposledniacute řadě takeacute nezaacutevislyacutech osob ktereacute se v uvedenyacutech oblastech vůbec nepohybujiacute (Čtveraacutekovaacute 2012) Dobryacutem naacutepadem je zapojit do tvorby naučneacute stezky miacutestniacute občany a děti

Informačniacute panel maacute na prvniacute pohled vzbudit zaacutejem na druhyacute pak předat srozumitelneacute informace Na naacutesledujiacuteciacutech fotografiiacutech se dajiacute demonstrovat spraacutevneacute a špatneacute přiacutestupy k tvorbě naučnyacutech panelů (Čtveraacutekovaacute 2012) Na prvniacute fotografii informačniacuteho panelu (obr 1) převlaacutedaacute grafickaacute čaacutest jež je doplněnaacute stručnyacutem textem Takovyacuteto panel upoutaacute na značnou vzdaacutelenost naacutevštěvniacuteci se u něj nějakou dobu zdržiacute naviacutec si diacuteky vyacuteraznyacutem obraacutezkům mohou i viacutece zapamatovat Druhaacute fotografie (obr 2) je ukaacutezkou špatně navrženeacute informačniacute tabule Značně dlouhyacute text a nevyacuterazneacute obraacutezky nejsou pro naacutevštěvniacuteky přiacuteliš atraktivniacute už jenom z toho důvodu že čteniacute takoveacuteho panelu je poměrně časově naacuteročneacute a z hlediska zapamatovanyacutech informaciacute neefektivniacute Druhou

Obr 1 Informačniacute panel Hruboskalsko z Geoparku Českyacute raacutej

Zdroj autor

Strana 11

polovinou uacutespěchu je samozřejmě vhodně zvolenyacute obsah sděleniacute a jazyk V dnešniacute době je žaacutedouciacute aby kromě jazyka daneacute země byl na informačniacute stezce použiacutevaacuten ještě alespoň jeden světovyacute jazyk Na některyacutech naučnyacutech stezkaacutech předevšiacutem v pohraničiacute byacutevaacute toto běžneacute (např v naacuterodniacutech geoparciacutech GeoLoci a Egeria) Na druhou stranu je zde probleacutem že text ve dvou jazyciacutech je dvojnaacutesobně delšiacute tiacutem paacutedem na uacutekor fotografiiacute a dalšiacuteho obrazoveacuteho materiaacutelu Nutneacute je tedy naleacutezt vhodnyacute poměr psaneacuteho textu nejleacutepe ve dvou jazyciacutech a obraacutezků naacutekresů či scheacutemat

44 Tagglisty

Poměrně nově se ke vzdělaacuteniacute v geoparciacutech snažiacute přiveacutest tzv zaacutežitkoveacute naučneacute trasy Jednaacute se o klasickeacute naučneacute stezky ktereacute mohou byacutet opatřeny naučnyacutemi panely přičemž jsou doplněny o tzv tagglisty To jsou menšiacute tabulky se speciaacutelniacutemi koacutedy

(QR koacutedy nebo BeeTag koacutedy) jenž je možneacute přečiacutest pomociacute aplikace mobilniacuteho telefonu s internetovyacutem připojeniacutem V telefonu se pak objeviacute veškereacute informace o navštiacuteveneacutem miacutestě včetně obrazovyacutech či zvukovyacutech materiaacutelů Naacutevštěvniacutek může takto virtuaacutelně prochaacutezet celou stezkou a maacute možnost si tyto materiaacutely odneacutest domů Většina tagglistů je k dispozici i v ciziacutem jazyce Velkou vyacutehodou tohoto způsobu interpretace je snadnaacute uacutedržba a opravitelnost tabulek s koacutedy (Taggmanager 2014)

Kombinace tradičniacutech a moderniacutech metod interpretace maacute v otaacutezce vzdělaacutevaacuteniacute v cestovniacutem ruchu velkyacute potenciaacutel do budoucna Je důležiteacute zaujmout co nejširšiacute spektrum naacutevštěvniacuteků k čemuž většiacute vyacuteběr vzdělaacutevaciacutech materiaacutelů přispiacutevaacute

Bee Tag či QR koacutedy se v současneacute době začiacutenajiacute objevovat jako doplněk klasickyacutech naučnyacutech panelů Některeacute naučneacute stezky jsou však postaveny pouze na tagglistech Přiacutekladem může byacutet poměrně nově zařiacutezenaacute naučnaacute stezka v kandidaacutetskeacutem geoparku Vysočina Ta zahrnuje tři zaacutežitkoveacute trasy s deviacuteti navzaacutejem propojenyacutemi stanovišti opatřenyacutemi tagglisty Kombinace klasickyacutech metod interpretace a moderniacutech se pro interpretaci jeviacute jako nejviacutece vhodnaacute

45 Naacutevštěvnickaacute centra

Neopominutelnou roli ve vzdělaacutevaacuteniacute majiacute naacutevštěvnickaacute centra Jejich uacuteloha je poměrně rozmanitaacute Naacutevštěvnickaacute centra majiacute naacutevštěvniacutekům poskytnout prvotniacute obraz o uacutezemiacute informovat je o miacutestniacutech zajiacutemavostech přiacutepadně doporučit vhodnou trasu podle požadavků naacutevštěvniacuteka Daacutele majiacute pro sveacute zaacutekazniacuteky obstarat potřebneacute materiaacutely včetně map a dalšiacutech prospektů Samotneacute prostřediacute naacutevštěvnickeacuteho centra by mělo byacutet vybaveno tak aby vzbudilo zaacutejem o navštiacutevenou lokalitu a podniacutetilo tak k dalšiacutemu cestovaacuteniacute Důležitaacute je aktivniacute uacutečast zaměstnanců naacutevštěvnickeacuteho centra a snaha připravit naacutevštěvniacutekům smysluplneacute a zaacuteroveň netradičniacute zaacutežitky ktereacute nejen pobaviacute ale hlavně poučiacute Tato naacutevštěvnickaacute centra sloužiacute většinou primaacuterně

Obr 3 TagglistZdroj Taggmanager 2014

Obr 2 Informačniacute panel Městskeacute muzeum Mariaacutenskeacute Laacutezně

Zdroj Geologickyacute park Mariaacutenskeacute laacutezně(wwwkudyznudycz)

Strana 12

turistům ale nemělo by se zapomiacutenat miacutestniacute obyvatele a předevšiacutem děti Některaacute naacutevštěvnickaacute centra vytvaacuteřiacute vzdělaacutevaciacute programy s předem stanovenyacutemi ciacuteli jež odpoviacutedajiacute naacuteplni raacutemcovyacutech vzdělaacutevaciacutech programů jednotlivyacutech typů škol

Skvělyacutem přiacutekladem naacutevštěvnickeacuteho centra s fungujiacuteciacutemi vzdělaacutevaciacutemi programy je Geocentrum u kontinentaacutelniacuteho hlubinneacuteho vrtu ve Windischeschenbachu na německeacute straně Česko-bavorskeacuteho geoparku Centrum sloužiacute jako miacutesto pro vědeckeacute konference i exkurze studentů Prostřednictviacutem různě zaměřenyacutech kurzů statickyacutech i interaktivniacutech vyacutestav je naacutevštěvniacutekům centra přibližovaacuten geologickyacute vyacutevoj Země V laboratořiacutech mohou studenti zkoumat vzorky hornin z tamějšiacuteho hlubinneacuteho vrtu interaktivniacute expozice pak nabiacuteziacute např možnost zažiacutet zemětřeseniacute

46 Geoprůvodci

Klasickeacute naučneacute stezky moderniacute tagglisty i expozice v naacutevštěvnickyacutech centrech jsou pro vzdělaacutevaacuteniacute v geoparciacutech velkyacutem přiacutenosem K těmto formaacutem interpretace geoparky ještě nabiacutezejiacute možnost průvodcovanyacutech exkurziacute Ty jsou vedeny speciaacutelně vyškolenyacutemi zaměstnanci geoprůvodci (georangery) kteřiacute zajišťujiacute naacutevštěvniacutekům zaacutežitky netradičniacute formu vzdělaacutevaacuteniacute a motivujiacute je k aktivniacutemu zapojeniacute Geoprůvodci předaacutevajiacute informace např prostřednictviacutem přiacuteběhů jež se vaacutežiacute k určiteacutemu miacutestu Tito lideacute musiacute byacutet odborně proškoleniacute a miacutet k přiacuteslušneacutemu geoparku určityacute vztah Školiacuteciacute seminaacuteře majiacute různorodyacute obsah od geologie přes teacutemata typickaacute pro danyacute region historii až po pedagogiku psychologii a zaacuteklady prvniacute pomoci (Řiacutedkošil 2010)

5 ZAacuteVĚRZ předchoziacuteho textu vyplyacutevaacute že možnostiacute vzdělaacutevaacuteniacute v geoparciacutech je celaacute řada Interpretace miacutestniacuteho přiacuterodniacuteho a kulturniacuteho dědictviacute je přesto v Česku teprve v počaacutetciacutech Jejiacute tvorba je komplexniacute proces vyžadujiacuteciacute promyšleneacute metody čas a zodpovědnost zprostředkovatelů informaciacute Zaacutekladem uacutespěchu jsou aktivniacute miacutestniacute obyvateleacute jež majiacute zaacutejem představit svůj region naacutevštěvniacutekům kteřiacute si chtějiacute nejen odpočinout ale i se dozvědět něco noveacuteho Prostřednictviacutem těchto lidiacute je posilovaacutena identita miacutest a jejich aktivniacute zaacutejem vede takeacute k zodpovědnosti a angažovanosti v rozvoji a ochraně uacutezemiacute Teacutema interpretace je třeba diskutovat a rozviacutejet nejen v odborneacute sfeacuteře ale předevšiacutem teoretickeacute poznatky převaacutedět do praxe V posledniacute době zaacutejem lidiacute o krajinu vzrůstaacute stejně jako se zvyšuje uacuteroveň environmentaacutelniacute interpretace Prostřednictviacutem vhodneacute interpretace miacutestniacuteho dědictviacute lze naacutevštěvniacuteky opět přiveacutest na naučneacute stezky a zbavit je některyacutech předsudků vůči vzdělaacutevaciacutem expoziciacutem Z hlediska efektivity se jeviacute jako nejlepšiacutem způsobem interpretace aktivniacute prožitiacute ktereacute zaacuteroveň poskytuje určitou autenticitu a umožňuje poznat tzv genia loci Interaktivniacute expozice workshopy festivaly hry řemeslneacute diacutely nebo interpretace udaacutelostiacute miacutestniacutemi pamětniacuteky v sobě skryacutevajiacute velkou přidanou hodnotu v podobě autentickyacutech zaacutežitků a netradičniacuteho naacutehledu na navštiacuteveneacute uacutezemiacute

Obr 4 Geologickeacute hodiny v GeocentruZdroj autor

Obr 5 Geoid na interaktivniacute vyacutestavě GeocentraZdroj autor

Strana 13

LITERATURA

1 BEŇKOVAacute V ČINČERA J (2010) Prožitkoveacute naučneacute stezky jako prostředek environmentaacutelniacute interpretace krajiny Envigogika Charles University E-journal for Environmental Education roč 5 č 2 s 1-19

2 ČTVERAacuteKOVAacute I (2012) Ekoturismus a geoturismus na přiacutekladu geoparků v Česku Bakalaacuteřskaacute praacutece Přiacuterodovědeckaacute fakulta Univerzity Karlovy v Praze Praha 66 str

3 HOSE T A (2011) ldquo 3Grsquos for Modern Geotourism rdquo Geoheritage roč 7 č 1-2 s 7-244 McCULLAGH A (2012) Significance Of Interpretation Panels [online] Dostupneacute z

lthttpezinearticlescomSignificance-Of-Interpretation-Panelsampid=6942001 gt (cit 8 2 2014)5 NURYANTI W (2005) The Role of Interpretation in Ecotourism Develoment The Indonesian

Institute of the Arts s 112-1196 NEWSOME D AND DOWLING R K (2010) Geotourism The Tourism of Geology and

Landscape Goodfellow Publishers Oxford7 PAacuteSKOVAacute (2011) Naacuterodniacute geoparky [online] Dostupneacute z WWW

lthttpwwwmzvczfile670748Priloha_Geoparky_2011pdfgt (cit 9 2 2014) 8 ŘIacuteDKOŠIL T (2010) Georangeři v Českeacutem raacuteji [online] Dostupneacute z lthttpkrkonosekrnapcz

indexphpoption=com_contentamptask=viewampid=11155ampItemid=34 gt (cit 9 2 2014)9 SADRY B N (2009) Fundamentals of Geotourism with emphasis on Iran Samt Organization

publishers Tehran 220s 10 TAGGMANAGER (2014) [online] Dostupneacute z WWW lt httpwwwtaggmanagercz gt

(cit 8 2 2014) 11 TILDEN F (1977) Interpreting our heritage In Nuryanti W (ed) The Role of Interpretation in

Ecotourism Develoment The Indonesian Institute of the Arts s 112-119

KONTAKTNIacute UacuteDAJE

Bc Iveta ČtveraacutekovaacuteStudentka magisterskeacuteho studijniacuteho oboru Regionaacutelniacute a politickaacute geografie Přiacuterodovědeckaacute fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6 128 43 Praha 2Tel +420 721 313 134E-mail ivetactverakovaseznamcz

Strana 14

EDUCATIONAL TOURISM - EXAMPLE OF INCOMING ERASMUS STUDENTS TO WROCLAW POLAND

Magdalena Duda-Seifert Marta Drozdowska

Abstract

This paper presents findings from an exploratory study of students who completed an international exchange programme at Wrocław universities The volume and the value of Wroclaw market of this specific segment of educational tourism is presented based on statistics prepared by the National Office of Erasmus Programme in Poland Through the use of a structured questionnaire the student motivation and tourist activities undertaken during stay abroad are explored Results indicate that studentsrsquo primary motivators for undertaking an educational exchange with Poland as a host country are curiosity or recommendation The studentsrsquo level of satisfaction with the country visited is also outlined The findings have implications for destination and university managers

Keywords educational tourism incoming Erasmus students Wroclaw Erasmus Programme

Strana 15

1 INTRODUCTION

Tourism belongs to the fastest growing industries worldwide On the other hand there is also the growth of education being the result of worldwide demographic trends and an increasing proportion of young people gaining qualifications suitable for entry to higher education Convergence of these two industries with growing mobility throughout education system have become an important part of the tourist experience Nowadays studying abroad is a new trend in the tourism market that displays a significant growth potential (Kelly and Brown 2004 Townsend and Lee 2004) Because international travel has become more accessible convenient and affordable the number of students pursuing part or all of their academic qualifications overseas has increased (Kelly and Brown 2004 Townsend and Lee 2004)

Whereas the tourism industry is still lsquounaware of the true size of this market segmentrsquo (Ritchie et al 2003 p 1) the model proposed by British Council forecasts that the total global demand for international student places will increase from about 21 million in 2003 to approximately 58 million by 2020 (Vision 2020 2004)

In 20092010 the number of university students in the United States who reported having studied abroad was 270604 - an overall increase of 39 in comparison with the previous year (Institute of International Education 2011) The UKrsquos long history of welcoming international students also appears to be sustainable Data from British Universities indicates that in the 20078 academic year there were 279000 both undergraduate and postgraduate students from outside the UK (Williams 2010) Already in 2004 a British Council report (Vision 2020 2004) forecasted a six percent annual growth in international demand for places in UK universities However this is not a new phenomenon Stephanie Roppolo (1996) suggested that the success growth and economic prosperity of 21st century interdependent countries would depend to a large extent on lsquothe ability of two industries ndash education and tourismrsquo She forecasted the growth of number of students travelling for studies abroad

One of programmes supporting international student exchange is Erasmus It was created in 1987 as an independently run European Union initiative Its main goal is to encourage and support academic mobility of higher education students and teachers within the EU and the European Economic Area and countries of Iceland Liechtenstein and Norway as well as the EU candidates Turkey Macedonia and Croatia Other goals are improving and increasing cooperation between European higher education institutions and European companies spreading innovation and supports between European Universities In the first year of its existence the programme involved 11 countries with 3 244 students travelling abroad for study stays Currently it includes 33 European countries and 90 of Europersquos universities Over 200000 students travel abroad through the Erasmus every year Since its launch in 1987 a total of 3 million European students have taken part in its stays (httperasmuswebhitczscholarshiphistory-of-erasmus-programme)

While this segment may have growth potential research on the tourism impacts of students undertaking study at overseas universities is limited Destination managers and universities have also failed to make the connection that educational choices may be influenced by tourism choices and vice versa (Weaver 2003) On an increasingly competitive global education marketplace it is however important for any university to understand what motivates students to undertake an educational exchange (Llewelyn-Smith and McCabe 2008) A greater understanding of these factors will enable host countries and universities to attract more exchange students Another important question that arises is that of attitudes and activities taken by its participants during their stay abroad Answering that will support planning and management practices of the region of the host university and its tour operators to arrange the offer according to the expectations of this growing tourist market and influence the image of the destination Therefore these tasks are going to be accomplished by authors of this specific case-study

Strana 16

2 THEORETICAL FRAMEWORK OF EDUCATIONAL TOURISM

Educational tourism has been defined by Ritchie (2003 p18) as the rsquotourist activity undertaken by those who are undertaking an overnight vacation and those who are undertaking an excursion for whom education and learning is a primary or secondary part of their triprsquo The same author calls it lsquoedu-tourismrsquo (2003 p25) According to Kelly and Brown (2004 p390) an educational tourist can be defined as lsquoa person who travels to an attraction or destination and participates formally or informally in a learning experience available therersquo

Educational tourists can be categorised into two segments lsquoeducation firstrsquo and lsquotourism firstrsquo For the lsquoeducation firstrsquo segment education and learning are the primary motivators for travel This category encompasses university student exchanges since they travel to a destination to participate in formal learning experiences specifically undertaking part of their degree at a host university (Ritchie 2003 Wood 2001 Kelly and Brown 2004) While their motivations may be primarily educational and they may not view themselves as tourists students participating in overseas study still have distinct tourism-related impacts and have specific tourist needs They have significant economic and social impact due to the length of stay which normally extends much beyond the duration of the typical holiday tourist A direct contribution is through their travelling to local attractions in their leisure time thereby becoming domestic tourists and excursionists (Weaver 2003 Townsend and Lee 2004) while an indirect contribution is provided through the attraction of friends and family to visit They can also recommend the host country as a study destination to other students (Roppolo 1996 Weaver 2003 Townsend and Lee 2004) What can be even more important they tend to be opinion-leaders early adopters and trend-setters (Williams 2010)

3 AIM AND METHODS

The subject of the work were students of exchange programme staying at Wrocław Main aim of authors was to analyse both the studentsrsquo motivations and tourist activity undertaken during their stay abroad The problem put ahead was the question whether their activity can support regional economy and strengthen the incoming tourism flow to the region of the host university We wanted to prove that while studying overseas international and exchange students are motivated to travel as much as possible in the host country in order to gain a better understanding of the host culture and its people We also wanted to answer the question whether this potential is noticed and used by regional and local authorities in order to promote and develop the tourism in the region

In order to answer this question first the volume structure and features of educational tourism in case of Wrocław and international exchange program of Erasmus have been elaborated based on statistical data received from the National Office of Erasmus in Poland

Secondly the poll has been undertaken with the use of a questionnaire prepared by the authors The sample for this study was composed of a group of university students who participated in Erasmus study abroad program to one of three Wroclaw tertiary institutions in the academic years 2011 ndash 2013 These were University of Wroclaw University of Business in Wroclaw and The University School of Physical Education in Wroclaw Due to help of these institutionsrsquo staff the link to the survey was passed to above-mentioned students together with a letter asking them to fill the survey

A unique survey instrument was utilized which was administered via Internet in February 2014 The questionnaire was composed of twenty one questions partially open-ended The survey itself contained a few demographic questions It also included questions to assess studentsrsquo motivations to choose Poland and the tourist activities they had undertaken during their stay on a scholarship Finally their satisfaction from the stay in Poland was assessed

The data possessed from respondents was then evaluated and analysed

Strana 17

4 RESULTS

41 General data of all Erasmus students in Wroclaw

Number of incoming students visiting Poland is constantly growing since it was implemented in the academic year 199899 moreover the gap between incoming and outgoing students is getting smaller and smaller every academic year

In the academic year 201112 Poland welcomed 8972 foreign students and sent 15315 Polish students Wroclaw as one of the biggest Polish academic centres with 135 thousands students studying at 25 institutions of higher education is also one of the most important destinations of tertiary level Erasmus students In the last academic year the city hosted 125 of all Erasmus scholars visiting Poland (1105 students) moreover the proportions between receiving and sending students are almost equal (Fig1)

Fig1 Proportion of incoming and outgoing Erasmus students in Poland (201112) and Wroclaw (201213) Source own elaboration based on data received from the Polish National Agency

Over half of all incoming students to Wroclaw (55) are received by two biggest tertiary level institutions Uniwersity of Wroclaw (third most popular polish university after Warsaw and Jagiellonian) ndash 356 students and Wroclaw University of Technology ndash 210 students

The biggest group of incoming Erasmus students comes from Spain (385) followed by Turkish (145) German (13) and Portuguese students (9) Poland is not very popular Erasmus destination among neighbouring countries except Germany as it could be expected in terms of language and culture similarities Many Erasmus students declare choosing Wroclaw as their scholarship destination because of its location in Central Europe and short distance to many main European destinations (Prague Berlin Warsaw Vienna etc)

Fig3 Erasmus mobility in 201314 ndash incoming students per country Source own elaboration based on data received from the Polish National Agency

Strana 18

42 General demographic of the sample

The sample is comprised of 188 students representing 22 countries all European except one from Venezuela The majority of respondents come from three countries that are Spain Turkey and Germany (20 18 and 16 percent respectively) which constitute together more than half of the sample which is in consonance with the structure for the whole Wroclaw incoming student group as in Fig3 Next three groups with the share of between 6 and 8 percent were composed of French Czech and Portuguese students

The respondents who completed the survey were relatively evenly distributed in terms of gender female (54) and male (46) Approximately 39 percent were 22 or 23 years old 29 percent were 24 or 25 years old The group of the third largest share was composed of 26 years and older students Therefore it seems that the sample mainly comprised junior senior and graduate students so the ones who have already gained some life and study experience

43 Motivations and tourist activities undertaken during stay in Wroclaw

It seems that the motivation to choose Poland as a destination was in majority the conscious decision based on interest in either Polish culture or region 48 percent of the respondents have indicated this answer Another large group (38) agreed on somebodyrsquos recommendation as the basis for their choice 19 percent indicated the particular university being the reason to select the host institution for their study abroad Having either family or friends in Poland was another important factor influencing the choice of 11 percent of the respondents Therefore using the Cromptonrsquos study as a reference these motivations can be treated as lsquopullrsquo factors deciding on the choice of the destination However the third group by volume not mentioned so far and declaring that they have not known anything about and were curious of Poland (37) seems to expose the allocentric features like self-confidency curiosity and adventuresome (Plog 1973) and being motivated by lsquopushrsquo forces of their internal desires for an adventure

Larger part of the sample was composed of students staying for two semesters (70) which was surely forming platform for building better cross- cultural awareness enhancing intercultural competence and developing initiative and adaptability as mentioned by Eckert et alles (2013) One can assume that all those factors also contributed to their larger willingness to undertake tourist activities throughout the regionIn fact majority of international students taking part in a survey undertook tourist activity during their stay in Wroclaw (85) Almost as many travelled abroad (71 of the whole sample)

The mode of transportation used by international students taking part in a poll in order to arrive at Wroclaw depended on the distance from a home country of respondent Almost every second respondent came by plane (46) but these were mostly Spanish Portuguese and Turkish students whereas students from neighbouring countries (Czech Republic Germany Lithuania Slovakia) used rather train bus or a private car (21 14 and 13 accordingly)

However in order to travel during the stay on a Erasmus scholarship in Wroclaw the cheaper forms of transportations were preferred like bus and train (44 of indications each) Plane was only mentioned by 17 and the car by 3 of respondents (the multiple choice was possible) The hitch-hiking seems to be the cheapest the most adventuresome but also the most dangerous and uncomfortable way of travelling and it was only pointed at by seven students (4) There were four Turkish male students and three female ones from Czech Republic Germany and Greece within this small group and the last one mentioned gave only that mode of transportation so it seems to be dependant on their internal desire and choice

Coming back to motivations the main reason to engage in travelling while studying abroad selected by 71 percent of respondents was sightseeing followed by leisure and recreation (17) participation in cultural and sport events (6) and visiting friends and relatives (4) Therefore the deepening of both knowledge and understanding of the visited part of Europe seems to determine the tourist activity of the respondents which enhances the educational character of their main travel type as university student exchanges

The openness for new experiences of the respondents as stated earlier is validated by the dominant form of organization of travels during the stay on scholarship indicated by respondents which is an independent

Strana 19

travel (85) Every fifth respondent was supported by Polish students organizing such trips (20) while 15 took advantage of the trips arranged by the host university (multiple choice was acceptable) Only few students chose the tour operator offer which can be the result of the weak offer of this kind prepared by Polish companies accessible for foreigners in Poland because of the language barrier Altogether it shows the huge shortage on the supply side which should be filled by host universities with the support of regional government and regional tourist organisation

Main prerequisite while choosing the type of accommodation while travelling during stay abroad on a scholarship seems to be of financial character since majority of respondents indicated hostel (85) and still a few coachsurfing or homestay (12 each) while hotel and pension so two more commercial and expensive types of accommodation were only mentioned by 15 and 8 accordingly (again multiple choice possible)

The structure of spending on all travels during the Erasmus scholarship was quite evenly distributed among different levels however altogether these were quite average expenses with circa half between 201 and 600 Euro Fourteen percent of respondents declared spending level of between 601 and 800 Euro and 12 percent spent less than 200 Euro If we take into consideration that the international Erasmus students receive on average 400 Euro as a monthly grant they have rather scarce resources to spend in a destination However there was also a group of international students taking part in a survey that devoted more than 1000 Euro for tourist travels The last mentioned group was very differentiated not showing large correlation to the GDP per capita level of the origin countries of respondents since next to 7 Turkish 4 Spanish and 3 German students there were also Bulgarian Croatian Romanian Latvian Slovenian or Portuguese students The decisive factor in the amount of money devoted to travelling throughout the region of stay seems to be again the internal attitude and determination to travel

The satisfaction level of the stay in Wroclaw is very high indeed since 74 percent of respondents defined their likelihood to visit the city again on the highest possible level of lsquodefinitely yesrsquo and another 19 percent answered lsquorather yesrsquo Only one student answered negatively while 12 others were not sure (6) The high level of satisfaction can be also implied indirectly by a high degree of respondents who decided to prolong their scholarship already during their stay in Wroclaw The same distribution of answers accrue for the question of a possible recommendation of Wroclaw for others However we would rather account these results for the general atmosphere and hospitality of people than any planned and organised activity on the side of regional government or other tourism industry stakeholders

The respondents were asked to rate the attractiveness of Wroclaw in the scale from 1 to 10 with ten being the best mark Except 3 persons who gave no opinion all the rest put the score of between 5 and 10 so all were positive The largest share of opinions were put on lsquo10rsquo mark (37) followed by lsquo9rsquo(26) and lsquo8rsquo (15)

The last three questions of a questionnaire concerned the kinds and geographical distribution of places visited by respondents during their stay in Wroclaw

The Market Square used to be the most often visited place in Wroclaw (65) according to the results of a poll It is not surprising since it is not only the cradle of an Old Town where one of the most precious city monuments stands which is a gothic town hall but also it lies on the crossroads of the city centre pedestrian routes serves as a meeting point and a centre of a night life More interesting is the second most often cited by respondents sight of a city which is Centennial Hall It has been registered on World Heritage List of UNESCO in 2006 as a pioneering work in the development of construction technology in large reinforced concrete structures erected in 1911-1913 by the architect Max Berg It is located quite far away from the city centre within the large terrain of the city park therefore visit to it requires a special effort made on purpose Other sights mentioned in a poll cover the list of most important city attractions concentrated in three areas of Old Town (Town Hall University of Wroclaw building) Cathedral Island (Cathedral Botanical Garden) and so-called Big Island (Centennial Hall Zoo Japanese Garden Multimedia Fountain) The most unique museum housing cyclorama painting (Panorama Racławicka) Jewish Cemetery or Old Synagogue together with other museums and churches mentioned by respondents prove that students on an exchange programme can be at least partially treated as cultural tourists with deep interest in local cultural heritage Symbolic icons of the modern city were also cited (dwarfs ndash small sculptures of the tradition lsquobornrsquo in the times of anti-communist

Strana 20

opposition of the 90s of the 20th century or Sky Tower ndash one of the highest skyscrapers in Poland built in 2012) Bridges islands or parks were also mentioned by respondents which are treated as characteristic features of Wroclaw by Poles as well All answers put together show good knowledge of the city displayed by the vast share of the sample

On the contrary next question concerning the knowledge of tourist attractions and towns in the surroundings of Wroclaw (Lower Silesia) displayed by respondents showed deplorably low level of it Every second respondent (54) was not able to give any example of attraction of the region even in a descriptive form Moreover another 8 percent mentioned here large Polish cities or attractions located in other historical and administrative regions of the country Among correct answers the Sudety mountains were cited (the most important tourist region in the Lower Silesia) Sleza mountain (the closest to Wroclaw mountain range) and few important single architectural monuments or tourist resorts If there were no excursions provided by one of Universities for its international students the level of this knowledge of the region would most probably be even lower so almost non-existent We suppose that the reason again lies in very low scope of promotion and information systems provided by both regional government and tourist organization

The majority (85) of respondents have travelled throughout Poland during their stay in Wroclaw And only 10 percent of those who travelled mentioned only one destination while 90 percent of that group visited more than one city outside Wroclaw The destinations cited can be divided into three categories large cities towns of medium size either located in a specific natural landscape or being itself a location of famous cultural attraction and finally the natural areas

The most often representatives of a poll went to large cities with a major advantage of Cracow over Warsaw (134 and 91 respectively) the former being an old historic capital with a Kingsrsquo castle and Cathedral and Old Town the latter being the lsquoyoungerrsquo capital but having been completely destroyed by Nazi troops after Rising in 1945 it was reconstructed in part Its great reconstruction is otherwise the reason for its registering on the UNESCO Heritage List Next cities visited most often were as follows Gdansk with Gdynia and Sopot on the north (47) Poznan (34) Torun (11) Katowice Lodz and Szczecin (7 7 and 4 respectively) Next category is much smaller here belong Auschwitz visited by 22 percent of the group travelling in Poland (with Nazi concentration camp from the 2nd world war) Wieliczka (9) with one of the worldrsquos oldest salt mines in work continuously from the 13th century until 2007 a UNESCO site Malbork was visited by 3 percent of a sample as a location of famous Castle registered on the UNESCO list as the most complete and elaborate example of the Gothic brick castle complex in the characteristic and unique style of the Teutonic Order Of still the same group Zakopane and Swinoujscie were visited by 9 and 3 accordingly of the group active in Poland They have become destinations because of their location in natural surroundings of Tatry Mountains and Baltic Sea coast respectively Altogether the urban destinations were preferable due to easiness of both information finding and accessibility On the contrary only two natural areas were mentioned as destinations by respondents of a poll who were travelling in Poland which were Tatry Mountains ndash the highest range of alpine character in the country and Mazury ndash the most attractive lake area in the north-east (4 and 6 percent respectively)

The tourist activity level was a little bit lower when it comes to travelling abroad during the stay on exchange programme (71) From within that group circa 12 percent have only visited one city abroad whereas the majority travelled to a few At the same time five capital cities of the regionrsquos countries were the most often

Fig3 The most often visited Polish destinations among incoming Erasmus students (no of students) Source own elaboration

Strana 21

chosen destinations These were Prague Berlin and Bratislava in case of neighbouring countries (53 43 and 24 respectively) together with Budapest and Vienna (38 and 28) In Germany second popular destination was Dresden (16) but other cities have also been mentioned by many (Nuremberg Potsdam Leipzig Frankfurt Heidelberg Stuttgart Aachen Hamburg Lubeck Cologne Dortmund) In Czech Republic these were Brno (7) Karlovy Vary Pilsen Liberec and Kutna Hora (individual persons) In Hungary Szeget Miskolc Esztergom Pecs Balaton Lake (but only two persons went there) More visited were again capitals but throughout the rest of Europe like Paris Rome Brussels and Amsterdam in the western part of continent Oslo Tallin and Riga in the north East from Poland there were a few people travelling to Ukraine (Kiev and Lviv) and a few again went south to Rome and Venice in Italy More exotic and far-away lying destinations were also mentioned like Marseille in France Slovenia Croatia Portugal Spain Turkey Crete and Malta in the South Scotland and Ireland in the West

Fig3 The most often visited European destinations among incoming Erasmus students (no of students) Source own elaboration

There is no correlation between the nationality and the tourist activity level Among 27 most active respondents (having visited more than 6 destinations abroad during their stay in Wroclaw) there were representatives of 13 nationalities from among 22 taking part in a poll The largest group from within these ones were Turkish and Spanish students (6 and 5 respectively) so representatives of the largest national groups of a sample The most active ones (one Portuguese and one Slovenian students) mentioned 16 foreign destinations each What seems even more striking the Portuguese girl did it during one-semester stay only So we can suppose that it was really her deep inner desire that pushed her to such a strong tourist activity Moreover it seems that all those active students exhibited rather allocentric type of personality and had a really deep lsquopushrsquo motivation to travel What taking into account the premise that the choice of foreign exchange programme is already a sign of rather outward personality only confirms the Plog model It can be reinforced by one respondent declaration that lsquoWroclawrsquos location is very convenient to travel around Europe since it is close to many major European citiesrsquo

Strana 22

5 CONCLUSIONS

Results reported here reveal that there is a strong bidirectional flow of students in case of both Poland and especially Wrocław due to the Erasmus international exchange programme The structure of incoming students is differentiated however with three dominant groups from Spain Turkey and Germany

Based on the research it can be stated that students choosing the international exchange programme are already motivated by either curiosity or recommendation In high degree lack of anterior knowledge of the region of a host university influences the choice which is a feature of rather outgoing and adventurous personality Majority of students stays for two semesters and very often this decision of prolonging it is taken during the scholarship which is a certain sign of their high satisfaction with the stay What is even more important majority of students fulfil their curiosity with a high tourist activity level during their stay abroad They display very good knowledge of the city visited with particular attention put on its very unique cultural attractions together with a consciousness of the city landmarks and landscape features

However what is rather disappointing the students display almost lack of recognition of specific features or sights within the region where they spent in majority almost 10 months The research shows that organizing the trip throughout the region with visits to its most valuable attractions by a host university can enhance this knowledge in a very high degree Therefore we assume that in general this gap is a result of all potential stakeholders host universities regional government regional tourist organization and private entrepreneurs missing the chance to provide such a tourist offer for international students

Nevertheless the international students are ready to undertake much longer travels and show very strong tourist activity in both Poland and abroad In case of Poland again it seems that they travel only to very well known and promoted destinations which have their brand established on the international market whereas many interesting regions are completely bypassed And again the result of a study is that there is lack of promotion or offer directed towards those students in order to enlarge their knowledge of the country visited

Again high tourist activity is displayed by students on the international tourist market They prefer capitals and famous cities not only of the closest to Poland countries but also travel to very remote destinations

The degree of the international students tourist activity and its geographical scope confirm ideas of Plog or Crompton that people with allocentric type of personality choose more unknown destinations The educational character of the trip itself in case of student exchange programmes seems to be even deepened by its participants readiness to travel throughout not only the host country but also the whole part of the continent These results also support many published research discussing the strong cross-cultural benefits of such a tourism

However the huge economic and promotional potential of this type of educational tourism to the region of Lower Silesia has not been proven because it has not been noticed and taken care of by potential stakeholders But still international students are so satisfied with a stay that almost all are ready to recommend Wrocław to others so an indirect contribution is provided through the attraction of friends and family to visit

Strana 23

REFERENCES1 CROMPTON JL 1979 Motivations for Pleasure Vacation [in] Annals of Tourism Research 6

408-4242 httpeaceaeceuropaeullperasmuserasmus_enphp3 ECKERT J LUQMANI M NEWELL S QURAESHI Z WAGNER B 2013 Developing Short-

Term Study Abroad Programs Achieving Successful International Student Experiences [In] American Journal Of Business Education 6 4 439-458

4 httperasmuswebhitczscholarshiphistory-of-erasmus-programme5 Institute for International Education 2011 Open Doors Fast facts on US students studying abroad

online Retrieved December 19 2011 from httpwwwiieorgenResearchandpublications_mediaFilesCorporateOpen‐DoorsFast‐FactsFast‐Facts‐2011ashx

6 KELLY I BROWN G 2004 Developing educational tourism conceptual considerations and an examination of the implications for South Australia Paper presented at the CAUTHE conference 10ndash13 February 2004 Brisbane QueenslandAustralia

7 LLEWELLYN-SMITH C and MCCABE V S 2008 What Is the Attraction for Exchange Students the Host Destination or Host University Empirical Evidence from a Study of an Australian University [In] International Journal Of Tourism Research 10 593ndash607

8 PLOG S 1973 Why destination areas rise and fall in popularity [In] Cornell Hotel and Restaurant Administration Quaterly 12 13-16

9 RITCHIE B CARR N and COOPER C 2003 Managing Educational Tourism Aspects of Tourism 10 Clevedon

10 ROPPOLO S 1996 The Impact on Tourism as we Educate for a Global Society Tourism and Culture Towards the 21st Century Conference Proceedings Northumbria University Newcastle

11 TOWNSEND P and LEE C 2004 Research note mdash cultural adaption a comparative analysis of tertiary studentsrsquo international education experience [In] Tourism Review International 8(2) 143ndash152

12 Vision 2020 Forecasting International Student Mobility A UK Perspective 2004 British Council From httpwwwbritishcouncilorgeumd_-_vision_2020pdf

13 WEAVER DB 2003 The contribution of international students to tourism beyond the core educational experience evidence from Australia [In] Tourism Review International 7(2) 95ndash105

14 WILLIAMS Paul 2010 Educational Tourism Understanding the Concept Recognising theValue from httpwwwinsightsorgukarticleitemaspxtitle=Educational 20Tourism20Understanding20the20Concept20Recognising20the20Value

15 WOOD C 2001 Educational tourism [In] Special Interest Tourism Contexts and Cases Douglas N Douglas Derrett R (eds) John Wiley amp Sons Brisbane 188ndash211

16 httpwwwerasmusorgplsiteserasmusorgplfilesErasmus20w20Polsce202011-12_0pdf accessed 31012014

CONTACTS

Marta Drozdowska PhD Wyższa Szkoła Handlowa we Wrocławiu (University of Business in Wroclaw) ul Ostrowskiego 22 53-238 Wroclaw Phone +48608072084 e-mail martadrozdowskahandlowaeu

Magdalena Duda-Seifert PhD Institute of Geography and Regional Development Uniwersytet Wrocławski (Wrocław University) PlUniwersytecki 1 50-137 Wrocław Phone 0048 71 3752933 e-mail Magdalenaduda-seifertuniwrocpl

Strana 24

MĚŘENIacute DOPADŮ CESTOVNIacuteHO RUCHU V MĚSTSKEacuteM PROSTORU

MEASURING TOURISM IMPACTS IN CITY SPACE

Veronika Dumbrovskaacute

Abstrakt

Počet turistů ve městech v posledniacutech letech vyacuteznamně narůstaacute v souvislosti s rozvojem v dopravě a informačniacutech technologiiacutech S naacuterůstem počtu turistů narůstaacute i objem turistickeacute a doprovodneacute infrastruktury čiacutemž dochaacuteziacute k vytvaacuteřeniacute městskyacutech turistickyacutech oblastiacute Rozvoj těchto oblastiacute může veacutest k postupneacutemu nahrazovaniacute funkciacute denniacute potřeby turistickyacutemi funkcemi a naacutesledneacute marginalizaci přiacutetomneacuteho obyvatelstva Možnyacutemi důsledky neřiacutezeneacuteho rozvoje cestovniacuteho ruchu ve městech může byacutet celkovaacute dualizace společnosti odcizeniacute turistickyacutech oblastiacute od zbytku městskeacuteho prostoru vytvořeniacute turistickeacuteho ghetta a nakonec i celkoveacute znehodnoceniacute cestovniacuteho ruchu ve městě Ciacutelem předklaacutedaneacuteho přiacutespěvku je představit a diskutovat možnosti měřeniacute dopadů cestovniacuteho ruchu ve městech na miacutestniacute obyvatelstvo a okolniacute prostor města a tiacutem i na kvalitu cestovniacuteho ruchu celkově

Kliacutečovaacute slova dopady cestovniacuteho ruchu městskyacute cestovniacute ruch město Praha

Abstract

During the last years the number of tourist in cities has been increasing in conjunction with the development in transport and information technologies As the number of tourists grows so does the volume of tourist and related infrastructure which leads to creation of urban tourism areas The development of these urban tourism areas could force resident facilities to be replaced by tourist ones with a consequence of marginalization of urban residents and their needs An uncontrolled development of urban tourism could lead to emergence of dual society alienation of tourist areas from the rest of urban space creation of tourist ghettos and an overall devaluation of tourism in the city The aim of this paper is to introduce and discuss the ways of measuring the urban tourism impacts on local inhabitants and surrounding city space and thus the quality of tourism generally

Keywords Tourism impacts urban tourism city Prague

Strana 25

1 UacuteVOD

Městskyacute cestovniacute ruch je velmi komplexniacutem fenomeacutenem kteryacute se v posledniacutem desetiletiacute začal vyacuteznamně rozviacutejet Počet naacutevštěvniacuteků ve městech se staacutele zvyšuje čiacutemž zde dochaacuteziacute ke zvyšovaacuteniacute intenzity cestovniacuteho ruchu Cestovniacute ruch se ve městech soustřeďuje do určityacutech specifickyacutech oblastiacute tzv městskyacutech turistickyacutech okrsků (Hayllar Griffin Edwards 2008) Tyto oblasti se vyznačujiacute koncentraciacute turistickyacutech atraktivit a tiacutem i koncentraciacute turistů a služeb spojenyacutech s cestovniacutem ruchem Turistickeacute okrsky ktereacute v evropskyacutech historickyacutech městech jako je Praha představujiacute většinou staraacute historickaacute jaacutedra měst však nejsou pouze turistickyacutemi miacutesty ale jsou takeacute rezidenčniacutemi miacutesty a miacutesty praacutece vzdělaacutevaacuteniacute či odpočinku V městskyacutech turistickyacutech okrsciacutech (a nejen v nich) tedy dochaacuteziacute ke vzaacutejemneacute interakci mezi turisty a přiacutetomnyacutem obyvatelstvem Tento vztah by měl byacutet pro spraacutevneacute fungovaacuteniacute destinace ve vzaacutejemneacute rozvnovaacuteze avšak s naacuterůstem počtu turistů se tyto oblasti rychle vyviacutejejiacute a přetvaacuteřejiacute se v turistickaacute ghetta čiacutemž dochaacuteziacute k marginalizaci miacutestniacutech obyvatel a jinyacutech uživatelů města

Atraktivita turistickyacutech destinaciacute zaacutevisiacute na celkoveacute atmosfeacuteře turistickyacutech oblastiacute Tuto atmosfeacuteru vytvaacuteřiacute nejen turistickeacute atrakce jako jsou historickeacute pamaacutetky muzea či galerie ale takeacute celkoveacute prostřediacute ktereacute je mnohdy zaacutevisleacute praacutevě na miacutestniacutech obyvateliacutech Turisteacute přijiacuteždějiacute do měst (či jinyacutech typů destinaciacute) nejen kvůli naacutevštěvě historickyacutech pamaacutetek ale takeacute z důvodu poznaacuteniacute miacutestniacuteho prostřediacute Chtějiacute staacutet součaacutestiacute děniacute chtějiacute poznat život jinde Proto pokud dojde k marginalizaci a naacutesledneacutemu vytěsněniacute miacutestniacuteho obyvatelstva ztraacuteciacute městskeacute turistickeacute okrsky sveacute bdquogenius locildquo a cestovniacute ruch ve městě tak spěje do naacutestrah turistickeacute pasti (Paacuteskovaacute 2008)

Předklaacutedanyacute přiacutespěvek se zabyacutevaacute možnostmi měřeniacute dopadů cestovniacuteho ruchu v městskeacutem prostřediacute Jak již bylo představeno vyacuteše je cestovniacute ruch ve městě ohrožen znehodnoceniacutem sebe sama svyacutemi vlastniacutemi aktivitami (turistickaacute past) a proto je nutneacute postihnout jeho dopady a reagovat na ně dřiacuteve než tato situace nastane Vzhledem k nedostatečneacute statistickeacute zaacutekladně o cestovniacutem ruchu je však tato skutečnost těžko podchytitelnaacute je nutneacute využiacutet jinyacutech metod než pouheacuteho sledovaacuteniacute zaacutekladniacutech ukazatelů cestovniacuteho ruchu a doplnit kvantitativniacute šetřeniacute kvalitativniacutem V naacutesledujiacuteciacuteh čaacutestech tak bude představeno několik možnostiacute měřeniacute dopadů cestovniacuteho ruchu ve městech s odkazy na jejich využitiacute ve vyacutezkumu cestovniacuteho ruchu v Praze Přiacutespěvek se tedy explicitně nezabyacutevaacute vyacutezkumem cestovniacuteho ruchu v Praze ale pouze uvaacutediacute přiacuteklady (i naacutezorneacute viz obr 1 a 2) jak je možneacute k vyacutezkumu přistupovat a jak byl tento vyacutezkum provaacuteděn v jinyacutech publikaciacutech

2 TEORETICKEacute ZARAacuteMOVAacuteNIacute PROBLEMATIKY

21 Cestovniacute ruch v městskeacutem prostoru

Města a předevšiacutem hlavniacute města jsou multifunkčniacutemi entitami ktereacute zastaacutevajiacute často centraacutelniacute pozici v raacutemci sveacuteho staacutetu či regionu Jsou centry obchodu kultury dopravy a politickeacute moci vyacuteznamnyacutemi dopravniacutemi uzly a vstupniacutemi braacutenami do regionu (Pearce 2001) Hlavniacute města sloužiacute jako reprezentace naacuteroda a staacutetu miacutevajiacute dlouhou historii (předevšiacutem v přiacutepadě evropskyacutech měst) a představujiacute tak směsici architektonickyacutech stylů střety či soužitiacute různyacutech kultur či jineacute odrazy minulosti Diacuteky sveacute centraacutelniacute poloze majiacute města dobře rozvinutou dopravniacute i obslužnou infrastrukturu Podle Ashwortha (2009 s 207) bdquomajiacute pouze města kritickeacute množstviacute takovyacutech zdrojů aby mohla přilaacutekat a uspokojit poptaacutevku cestovniacuteho ruchuldquo

Hlavniacute města tedy mohou naacutevštěvniacutekům nabiacutednout velkeacute množstviacute zdojů a atraktivit cestovniacuteho ruchu (Law 2002) Praacutevě velkaacute diverzita města poskytuje přiacuteležitosti pro širokyacute okruh naacutevštěvniacuteků (Hayllar Griffin a Edwads 2008) Většinou se však jednaacute o celyacute soubor atraktivit ktereacute lakajiacute do měst sveacute naacutevštěvniacuteky a pro mnoheacute z nich se nejednaacute o jednu konkreacutetniacute jako jsou pamaacutetky či naacutevštěva barů ale pocit byacutet součaacutestiacute města poznat jinou kulturu jednoduše zaacutežitek z toho bdquobyacutet ve městěldquo (Hyllar Griffin a Edwads 2008 s 7)

Cestovniacute ruch se ve městě soustřeďuje do zcela specifickyacutech oblastiacute ndash turistickyacutech miacutest Ačkoli jsou tato miacutesta v odborneacute literatuře nazyacutevaacutena různě (viz např Mullins 1991 Getz 1993 Pearce 1998 Judd 2003) bude zde využit termiacuten autorů Hayllar a Griffin (2005) městskeacute turistickeacute okrsky (Urban Tourism Precincts)

Strana 26

Tyto okrsky autoři definujiacute jako bdquojedinečneacute geografickeacute oblasti v raacutemci širšiacute městskeacute oblasti ktereacute jsou charakteristickeacute koncentraciacute využitiacute plochy jako jsou restaurace atrakce a nočniacute život jejich fyzickou a architektonickou zaacutestavbou zejmeacutena dominanciacute historickyacutech budov nebo jejich spojeniacutem s mimořaacutednyacutemi kulturniacutemi a etnickyacutemi skupinami ve městěldquo (Hayllar a Griffin 2005 s 517)

22 Dopady cestovniacuteho ruchu ve městě

Dopady cestovniacuteho ruchu ve městech mohou miacutet jak pozitivniacute tak negativniacute vlivy na městskeacute prostřediacute V ideaacutelniacutem přiacutepadě by se měly minimalizovat dopady negativniacute a posilovat dopady pozitivniacute Probleacutem vždy nastaacutevaacute v přiacutepadě převaacuteženiacute negativniacutech dopadů nad těmi pozitivniacutemi Ovšem ve skutečnosti jsou tyto dopady ve vzaacutejemneacute interakci a to co může byacutet pro určitou skupinu lidiacute pozitivniacutem dopadem může byacutet pro druheacute negativniacutem Mezi pozitivniacute dopady cestovniacute ruchu můžeme zařadit např rozvoj destinace rozvoj podnikatelskeacuteho prostřediacute noveacute pracovniacute přiacuteležitosti zlepšeniacute infastruktury zlepšeniacute vystavěneacuteho prostřediacute (např opravy pamaacutetek a jejich ochrana) apod Na druhou stranu negativniacutemi vlivy mohou byacutet např celkoveacute zvyacutešeniacute cenoveacute hladiny (zbožiacute služeb nemovitostiacute) vytlačeniacute rezidenčniacutech funkciacute turistickyacutemi funkcemi (turistifikace) marginalizace miacutestniacuteho obyvatelstva komodifikace unifikace kongesce aj

Tyto dopady a jejich vyacutevoj a vyvaacuteženost uacutezce souvisiacute se stupněm rozvoje daneacute turistickeacute oblasti tedy s faacuteziacute životniacuteho cyklu destinace (Butler 2006) Zatiacutemco v počaacutetečniacutech faacuteziacutech rozvoje byacutevajiacute přiacutenosy z cestovniacuteho ruchu vysokeacute destinace se rozviacutejiacute miacutestniacute obyvateleacute viacutetajiacute cestovniacute ruch jako novou přiacuteležitost a turistů je poměrně maleacute množstviacute v pozdějšiacutech faacuteziacutech (rozvoje konsolidace) začiacutenajiacute převažovat negativniacute dopady V těchto faacuteziacutech rychle roste počet turistů zapojeniacute miacutestniacutech obyvatel je niacutezkeacute rozvoj infastruktury vysokyacute dochaacuteziacute k turistickeacute inflaci apod (Butler 2006) Tato teorie uacutezce souvisiacute s konceptech uacutenosneacute kapacity uacutezemiacute při jejiacutemž překročeniacute začiacutenajiacute negativniacute dopady převlaacutedat nad pozitivniacutemi (Paacuteskovaacute 2009)

Jak se destinace začiacutenaacute rozviacutejet roste tlak na miacutestniacute obyvatele tlak na využiacutetiacute prostoru města a dochaacuteziacute ke změnaacutem postojů miacutestniacutech obyvatel k turistům Dochaacuteziacute k dualizaci miacutestniacute společnosti na ty kteřiacute jsou a ty kteřiacute nejsou zapojeni do turistickeacuteho odvětviacute Změnu v postoji miacutestniacutech obyvatel popsal Doxey (1975) prostřednictviacutem tzv iritačniacuteho indexu kteryacutem popisuje změnu postojů od euforie apatie znechuceniacute po antagonismus

S postoji rezidentů k cestovniacutemu ruchu takeacute uacutezce souvisiacute teorie sociaacutelniacute směny kteraacute vychaacuteziacute z předpokladu že bdquorezidenti zhodnocujiacute očekaacutevaneacute naacuteklady a přiacutenosy cestovniacuteho ruchu a pokud vniacutemaneacute pozitivniacute vyacutestupy převažujiacute nad negativniacutemi dopady přistoupiacute ke směně tj podpořiacute cestovniacute ruchldquo (Schofield 2011 s 219) Teorie sociaacutelniacute směny představuje vyacuteměnu hmotnyacutech i nehmotnyacutech statků a hodnot mezi naacutevštěvniacuteky a hostitelskou komunitou přičemž tato vyacuteměna dobře funguje pouze v přiacutepadě že je oboustraně vyacutehodnaacute (Paacuteskovaacute 2009)

3 METODY VYacuteZKUMU DOPADŮ CESTOVNIacuteHO RUCHU V MĚSTSKEacuteM PROSTŘEDIacute

Městskyacute cestovniacute ruch je komplexniacutem fenomeacutenem jak již bylo zmiacuteněno vyacuteše a tak je i potřeba přistupovat k postiženiacute jeho dopadů Ve městech se střetaacutevajiacute různiacute uživateleacute od turistů a naacutevštěvniacuteků přes rezidenty studujiacuteciacute a pracujiacuteciacute po miacutestniacute obchodniacuteky a podnikatele Cestovniacute ruch je naviacutec koncentrovaacuten do určityacutech oblastiacute ndash městskyacutech turistickyacutech okrsků ktereacute ale majiacute nejasně vymezeneacute hranice

Oficiaacutelniacute statistickaacute data kteraacute by měla poskytovat zaacutekladniacute přehled o cestovniacutem ruchu tedy nemohou stačit při zkoumaacuteniacute dopadů cestovniacuteho ruchu Administrativniacute hranice vymezujiacuteciacute jednotliveacute čaacutesti města nepostihujiacute hranice městskyacutech turistickyacutech oblastiacute Při zkoumaacuteniacute dopadů je tedy nutneacute přistoupit k vyacutezkumu komplexněji a doplnit oficiaacutelniacute statistickaacute data o datoveacute soubory dalšiacutech zdrojů a o kvalitativniacute metody vyacutezkumu jako jsou dotazniacutekovaacute šetřeniacute řiacutezeneacute rozhovory zuacutečastněneacute a nezuacutečastněneacute pozorovaacuteniacute apod

31 Kvantitanivniacute metody a využitiacute sekundaacuterniacutech dat

Prvniacute zaacutekladniacute přehled o intenzitě cestovniacuteho ruchu ve městě mohou představovat analyacutezy dat z regionaacutelniacutech statistickyacutech uacuteřadů (data za administrativniacute hranice města a jeho čaacutestiacute) Statistickeacute uacuteřady ve většině přiacutepadů

Strana 27

sledujiacute uacutedaje za hromadnaacute či placenaacute ubytovaciacute zařiacutezeniacute Sledujiacute počet hostů a jejich přenocovaacuteniacute počet zařiacutezeniacute a jejich kategorie počet lůžek a pokojů a jejich využitiacute Intenzitu cestovniacuteho ruchu v destinaci je možneacute popsat pomociacute indikaacutetorů intenzity cestovniacuteho ruchu Jednaacute se o relativizovaneacute uacutedaje o počtu turistů na počet obyvatel či rozlohu turistickeacute oblasti Konkreacutetně je možneacute využiacutet pět ukazatelů miacutera turistickeacute penetrace1 (tourist penetration rate TPR) hustota vyacuteskytu turistů2 (tourist density rate TDR) miacutera turistickeacute intenzity3 (tourist intensity rate TIR) Defertova funkce4 (Defert tourist function rate DF) a index turistickeacuteho zatiacuteženiacute uacutezemiacute5 (impact of tourism activities on the locality TL) Avšak vzhledem ke značneacutemu podhodnoceniacute datoveacute zaacutekladny statistickyacutech uacuteřadů jsou takeacute vyacutesledneacute hodnoty těchto indikaacutetorů podhodneceny Zaacutekladniacutemi probleacutemy zde jsou nepodchyceniacute turistů ubytovanyacutech v individuaacutelniacutech a neplacenyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacutech a u přaacutetel a přiacutebuznyacutech nepodchyceniacute jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků města podhodnoceneacute uacutedaje o rezidentech města a nepodchycenost přiacutetomnyacutech obyvatel (tzn pracujiacuteciacute prochaacutezejiacuteciacute studujiacuteciacute apod) Na druhou stranu vzhledem k podobneacutemu sběru dat ve většině evropskyacutech staacutetů je možneacute těchto dat využiacutet při srovnaacuteniacute intenzity cestovniacuteho ruchu mezi jednotlivyacutemi městy (viz obr 1 nebo např Dumbrovskaacute 2013 Dumbrovskaacute a Fialovaacute 2014)

Obraacutezek 1 Miacutera turistickeacute penetrace v městskyacutech obvodech Prahy Viacutedně a Budapešti v roce 2011 Zdroj Dumbrovskaacute 2013

Podrobnějšiacute přehled o pohybu lidiacute v městskyacutech turistickyacutech oblastech informace o jejich zatiacuteženiacute a interakci turistů a miacutestniacutech obyvatel by mohla podat data ziacuteskanaacute od mobilniacutech operaacutetotů Tato metoda vyacutezkumu je však teprve v počaacutetečniacutech faacuteziacutech a v současneacute době se diskutuje předevšiacutem o použitelnosti těchto dat a jejich

průměrnaacute deacutelka pobytu turisů timespočet turisů) (počet rezidentů timespočet dniacute v roce)

1TPR =(průměrnaacute deacutelka pobytu turistů timespočet turistů) (celkovaacute plocha destinace times počet dniacute v roce)

2TDR =

(počet turistů) (počet rezidentů) times100

3TIR =(počet staacutelyacutech lůžek v ubytovaciacutech zařiacutezeniacutech)

(počet rezidentů )times1004DF =

(počet staacutelyacutech lůžek v ubytovaciacutech zařiacutezeniacutech) (celkovaacute rozloha destinace)

5TL =

Strana 28

možneacutem odkoupeniacute (alespoň na uacutezemiacute Česka) Uacutedaje ziacuteskaneacute od mobilniacutech operaacutetotů by mohla vyrešit probleacutem nepodchytitelnosti jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků turistů ubytovanyacutech u přaacutetel a přiacutebuznyacutech či v neplacenyacutech nebo individuaacutelniacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacutech Zaacuteroveň by bylo možneacute podchytit i denniacute rytmus městskyacutech turistickyacutech oblasti a vytvořit tak časoveacute mapy oblastiacute (viz např Novaacutek a Temelovaacute 2012) Dalšiacute možnostiacute využitiacute těchto dat by bylo sledovaacuteniacute hlavniacutech tras pohybu turistů a tedy vymezeniacute nejzatiacuteženějšiacutech oblastiacute ve městě ktereacute by daacutele mohly sloužit pro navrženiacute alternativniacutech turistickyacutech tras čiacutemž by došlo k uvolněniacute kongesce v nejzatiacuteženějšiacutech oblastech města a tiacutem i sniacuteženiacute tlaku na miacutestniacute obyvatele Jinou možnostiacute je např sledovaacuteniacute dopadů kulturniacutech a jinyacutech akciacute (viz např Magistraacutet hl m Prahy 2013) Probleacutemem teacuteto metody jsou poměrně vysokeacute naacuteklady na pořiacutezeniacute uskladněniacute a zpracovaacuteniacute dat mobilniacutech operaacutetů a dosud nevyřešenyacute probleacutem ochrany osobniacutech uacutedajů

32 Kvalitativniacute metody a sběr primaacuterniacutech dat

Z předchoziacuteho vyacutečtu nedostatků sekundaacuterniacutech dat je zřetelneacute že jsou tato data pro analyacutezu dopadů cestovniacuteho ruchu na miacutestniacute obyvatele nedostatečnaacute Zaacuteroveň jak bylo zmiacuteněno vyacuteše jsou dopady na miacutestniacute komunitu vniacutemaacuteny rozdiacutelně samotnyacutemi obyvateli města a to často podle jejich zapojeniacutenezapojeniacute do aktivit spojenyacutech s cestovniacutem ruchem v destinaci Vniacutemaacuteniacute dopadů však může byacutet spojeno takeacute s celkovyacutemi postoji jednotlivyacutech obyvatel s jejich životniacutem či rodinnyacutem cyklem apod Jednaacute se tedy mnohdy o měkkeacute faktory ktereacute jsou kvantitativniacutemi metodami těžko podchytitelneacute Na druhou stranu jsou však kvalitativniacute metody většinou finačně i časově naacuteročneacute a možnosti jejich generalizace jsou omezeneacute

Jedniacutem z probleacutemů městskyacutech turististickyacutech oblastiacute je jejich vysokeacute zatiacuteženiacute a tedy zaplněniacute pěšiacutemi turisty a jednodenniacutemi naacutevštěvniacuteky kteřiacute mohou braacutenit v plynuleacutem průchodu miacutestniacutech obyvatel Vyacutesledkem takto přeplněnyacutech miacutest byacutevaacute hledaacuteniacute alternativniacutech cest miacutestniacutemi obyvateli čiacutemž dochaacuteziacute k narušeniacute přirozeneacuteho cyklu města a turstickeacute oblasti se pomalu staacutevajiacute vyacutehradně miacutesty pro turisty (turistickyacutemi ghetty) Jednou z množnostiacute vyacutezkumu zatiacuteženiacute těchto oblastiacute je sledovaacuteniacute denniacuteho rytmu městskyacutech turistickyacutech destinaciacute Toto sledovaacuteniacute může byacutet provedeno na zaacutekladě principů percepčniacutech studiiacute kdy pozorovatel hodnotiacute miacuteru zatiacuteženiacute oblasti znaacutemkami či slovniacutem hodnoceniacutem Tato metoda je velmi naacuteročnaacute na čas a může byacutet ovlivněna subjektivitou pozorovatele Miacutera subjektivity pozorovatele však může byacutet sniacutežena zvyacutešeniacutem počtu pozorovatelů a naacutesledně doplněniacutem pozorovaacuteniacute o dotazniacutekoveacute šetřeniacute vniacutemaacuteniacute zatiacuteženiacute oblasti turisty a rezidenty (viz např Simpson 1999)

Častou změnou souvisejiacute s rozvojem cestovniacuteho ruchu v městskyacutech turistickyacutech oblastech je jejiacute celkovaacute turistifikace neboli změna funkčniacuteho využitiacute uacutezemiacute ve prospěch turistů čiacutemž dochaacuteziacute k vytlačeniacute funkciacute denniacutech potřeb rezidentů na okraj nebo za hranice těchto oblastiacute a tedy k marginalizaci miacutestniacutech obyvatel Tento jev může byacutet v turistickyacutech oblastech zkoumaacuten prostřednictviacutem vyacutezkumu skladby podnikatelskyacutech subjektů (nejleacutepe využitiacute parterů domů a nabiacutezenyacutech služeb viz např Simpson 1999 Fialovaacute a Kadlecovaacute 2010) Vyacutesledky takoveacute analyacutezy mohou představovat např mapy miacutery turistickeacuteho zatiacuteženiacute uacutezemiacute (viz např obr 2) Tento vyacutezkum může byacutet daacutele doplněn o sledovaacuteniacute cen zaacutekladniacutech typů zbožiacute jiacutedel cen pokojů popřiacutepadě služeb pro postihnutiacute miacutery turistickeacute inflace v turistickeacute oblasti Turistickaacute inflace je častyacutem doprovodnyacutem jevem rozvoje městskyacutech turistickyacutech oblastiacute a jedniacutem z průvodniacutech znaků marginalizace miacutestniacutech obyvatel

Obraacutezek 2 Miacutera turistickeacuteho využitiacute uacutezemiacute v historickeacutem centru Prahy v roce 2008 Zdroj Špaček 2008

Strana 29

Vyacuteše zmiacuteněneacute metody vyacutezkumu by měly podat zaacutekladniacute přehled o zatiacuteženiacute uacutezemiacute cestovniacutem ruchem nedokaacutežiacute ale zobrazit detailnějšiacute postoje miacutestniacutech obyatel a turistů a jejich vniacutemaacuteniacute situace a reakce na ně Pro hlubšiacute proniknutiacute do problematiky dopadů cestovniacuteho ruchu na miacutestniacute komunitu a jednotliveacute obyvatele je vhodneacute využiacutet dotazniacutekovyacutech šetřeniacute a řiacutezenyacutech rozhovorů s rezidenty naacutevštěvniacuteky turisty a přiacutetomnyacutemi obyvateli Tato metoda ačkoli je učinnaacute v pochopeniacute celkoveacute problematiky dopadů cestovniacuteho ruchu je velmi časově a finančně naacuteročnaacute Naviacutec zde dochaacuteziacute k poměrně vysokeacute neochotě k uacutečasti na vyacutezkumu jak od rezidentů tak od naacutevštěvniacuteků a naacutevratnost dotazniacuteků je tedy poměrně niacutezkaacute (viz např Simpson 1999) Dotazniacutekoveacute šetřeniacute je daacutele vhodneacute doplnit o řiacutezeneacute rozhovory s miacutestniacutemi obyvateli a naacutevštěvniacuteky popřiacutepadě s jinyacutemi akteacutery v cestovniacutem ruchu turistickeacute oblasti (např podnikateleacute průvodci představiteleacute miacutestniacutech uacuteřadů apod) nebo o skupinoveacute diskuze (viz např Schofield 2011) V přiacutepadě dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute i řiacutezenyacutech rozhovorů s rezidenty a turisty musiacute byacutet takeacute zohledněna struktura dotazovanyacutech jelikož jineacute funkce budou ve městě vyhledaacutevat lideacute v důchodoveacutem věku a jineacute rodiny s dětmi či adolescenti

4 ZAacuteVĚR A DISKUZE

Městskyacute cestovniacute ruch zažiacutevaacute vyacuteznamnyacute rozvoj Počet turistů v městskyacutech destinaciacutech narůstaacute ve spojeniacute s rozvojem v dopravě a informačniacutech technologiiacutech S naacuterůstem počtu turistů dochaacuteziacute i k vyacuteznamneacutemu rozvoji městskyacutech turistickyacutech okrsků ktereacute se staacutevajiacute staacutele viacutece miacutesty orientovanyacutemi teacuteměř vyacutehraně na turistickeacute aktivity S rozvojem těchto oblastiacute tak dochaacuteziacute takeacute k celkoveacute turistifikaci turistickeacute inflaci a komodifikaci oblastiacute což naacutesledně vede k marginalizaci miacutestniacutech obyvatel popřiacutepadě jejich vytlačeniacute a z turistickyacutech okrsků se staacutevajiacute turistickaacute ghetta

Miacutestniacute obyvateleacute jsou nediacutelnou součaacutestiacute těchto oblastiacute i celkově cestovniacuteho ruchu ve městě Bez miacutestniacutech obyvatel se městskeacute destinace staacutevajiacute pouhyacutem muzeem skanzenem kde se zastavil čas Cestovniacutemu ruchu tak hroziacute zničeniacute sebe sama svyacutemi vlastniacutemi aktivitami (turistickaacute past) V souladu s konceptem udržitelneacuteho rozvoje je třeba zkoumat dopady cestovniacuteho ruchu nejen na miacutestniacute obyvatele a reagovat na přiacutepadneacute změny

Předklaacutedanyacute přiacutespěvěk si kladl za ciacutel představit a zhodnotit metody vyacutezkumu dopadů cestovniacuteho ruchu na miacutestniacute obyvatele Tento přiacutespěvěk jistě neniacute vyčerpaacutevajiacuteciacute ale snažil se představit zaacutekladniacute metody ktereacute v přiacutepadě vzaacutejemneacute kombinace mohou přineacutest poměrně komplexniacute pohled do teacuteto problematiky Každaacute ze zmiacuteněnyacutech metod představuje určiteacute vyacutehody i určiteacute nevyacutehody ve sveacutem využitiacute jejich vzaacutejemnaacute kombinace však umožňuje zmiacuterněniacute jejich nedostatků v celkoveacutem obrazu dopadů Zatiacutemco kvalitativniacute metody a využitiacute sekundaacuterniacutech dat je možneacute využiacutet pro zaacutekladniacute přehled cestovniacuteho ruchu v daneacutem destinaci (městě) kvalitativniacute metody umožniacute podrobnějšiacute vhled do daneacute problematiky a poukaacutežiacute na postoje uživatelů města k cestovniacutemu ruchu v turistickyacutech oblastech Jako nejvhodnějšiacute pro vyacutezkum cestovniacuteho ruchu v městskeacutem prostřediacute tedy považuji kombinaci vyacuteše diskutovanyacutech metod

Strana 30

LITERATURA1 ASHWORTH G J 2009 Questioning the Urban in Urban Tourism In Maciocco G Sereli S (eds)

Enhancing the Cities New Perspectives for Tourism and Leisure Urban Landscape and Perspectives Vol 6 pp 207-220 London (UK) Springer ISBN 978-904812-418-3

2 BUTLER R W 2006 The Tourism Area Life Cycle Applications and Modifications Vol 1 1st ed Clevedon (UK) Multilingual Matters Ltd ISBN 1-84541-025-4

3 DUMBROVSKAacute V 2013 Vyacutevoj postaveniacute Prahy ndash destinace cestovniacuteho ruchu ve středoevropskeacutem prostoru Diplomovaacute praacutece Praha Univerzita Karlova v Praze Přiacuterodovědeckaacute fakulta Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje 131 s Vedouciacute diplomoveacute praacutece RNDr Dana Fialovaacute PhD

4 DUMBROVSKAacute V FIALOVAacute D 2014 Urban tourism in Prague compared with Vienna and Budapest Czech Journal of Tourism vol 1 no 3 (v redakci)

5 DOXEY G V 1975 A causation theory of visitor-resident irritants Methodology and research inferences In Travel and Tourism Research Associations Sixth Annual Conference Proceedings pp 195ndash98 San Diego September

6 FIALOVAacute D KADLECOVAacute V 2010 Kraacutelovskaacute cesta v Praze ndash vizitka Česka In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Aktuaacutelniacute probleacutemy cestovniacuteho ruchu bdquoKulturniacute cestovniacute ruchldquo Jihlava Vysokaacute škola polytechnickaacute Jihlava s 80-85

7 GETZ D 1993 Planning for Tourism Business Districts Annals of Tourism Research vol 20 no 1 p 583-600 ISSN 390-407

8 HAYLLAR B GRIFFIN T 2005 The precinct experience a phenomenological approach Tourism Management vol 26 pp 517-528 ISSN 0261-5177

9 HAYLLAR B GRIFFIN T EDWARDS D 2008 City Spaces ndash Tourist Places Urban Tourism Precincts 1st ed Oxford (UK) Elsevier Ltd ISSN 978-0-7506-8195-7

10 JUDD D R 2003 Visitors and the Spatial Ecology of the City In Hoffman L M Fainstein S S Judd D R (eds) Cities and Visitors regulating people markets and city space 1st ed Malden (MA) Blackwell Publishing Ltd ISBN 1-4051-0058-3

11 LAW C M 2002 Urban Tourism The Visitor Economy and the Growth of Large Cities 2nd ed London (UK) Continuum ISBN 0-8264-4926-3

12 Magistraacutet hl m Prahy 2013 Uacutespěšnyacute monitoring Signal festivalu daacutevaacute šanci i novyacutem projektům [online] Praha Magistraacutet hl m Prahy 28 listopad 2013 [cit 2014-02-14] Dostupneacute na httpwwwprahaeujnpczhomemagistrattiskovy_servistiskove_zpravyuspesny_monitorimo_signal_festivalu_davahtml

13 MULLINS P 1991 Tourism Urbanization Internation Journal of Urban and Regional Research Vol 15 no 3 p 326-342 ISSN 1468-2427

14 NOVAacuteK J TEMELOVAacute J 2012 Každodenniacute život a prostorovaacute mobilita mladyacutech Pražanů pilotniacute studie využitiacute lokalizačniacutech dat mobilniacutech telefonů Sociologickyacute časopis Czech Sociological Review roč 48 č 5

15 PAacuteSKOVAacute M 2009 Udržitelnost rozvoje cestovniacuteho ruchu 1 vyd Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus Univerzita Hradec Kraacuteloveacute Fakulta informatiky a managementu ISBN 978-80-7435-006-1

16 PEARCE D G 1998 Tourism development in Paris Public Intervention Annals of Tourism Research vol 25 no 2 pp 457-476 ISSN 390-407

17 PEARCE D G 2001 An Integrative Framework for Urban Tourism Research Annals of Tourism Research vol 28 no 4 pp 926ndash946 ISSN 390-407

18 SCHOFIELD P 2011 City Resident Attitudes to Proposed Tourism Development and its Impacts on the Community International Journal of Tourism Research vol 13 pp 218-233

19 SIMPSON F 1999 Tourisst Impact in the Historic Centre of Prague Resident and Visitor Percepcion of the Historic Built Environment The Geographical Journal vol 165 no 2 pp 173-183

20 ŠPAČEK O 2008 Turistickeacute využitiacute Pražskeacuteho historickeacuteho centra [online] Socioweb Uacutenor 2008 [cit 2014-02-14] Dostupneacute na httpwwwsociowebczindexphpdisp=teorieampshw=314amplst=116

Strana 31

Mgr Veronika Dumbrovskaacute Univerzita Karlova v Praze Přiacuterodovědeckaacute fakulta Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje Vyacutezkumneacute centrum GeoVoČ Albertov 6 128 43 Praha 2 E-mail veronikadumbrovskanaturcunicz

Člaacutenek vznikl v raacutemci Specifickeacuteho vysokoškolskeacuteho vyacutezkumu - SVV UK v Praze PřF č 260082

Strana 32

VLIV SVĚTOVEacute RECESE A EKONOMICKEacute KRIZE NA SUBJEKTY CESTOVNIacuteHO RUCHU

IMPACTS OF THE WORLD RECESSION AND ECONOMIC CRISIS ON THE SUBJECTS OF TOURISM

Jiřiacute Dušek Ladislav Skořepa

Abstrakt

Lideacute na celeacutem světě staacutele chtějiacute cestovat i přes globaacutelniacute finančniacute a hospodaacuteřskou krizi a cestovniacute ruch tak opět prokaacutezal svou odolnost a schopnost překonaacutevat dopad negativniacutech vnějšiacutech faktorů Přiacutespěvek se věnuje současneacute ekonomickeacute krizi a jejiacutem dopadům na ekonomiku Českeacute republiky zejmeacutena jakeacute měla krize konkreacutetniacute dopady do odvětviacute cestovniacuteho ruchu kde se zaměřuje jak na oblast podnikaacuteniacute cestovniacutech kancelaacuteřiacute tak i na změny spotřebitelskeacute poptaacutevky v oblasti cestovniacuteho ruchu (počet prodanyacutech zaacutejezdů deacutelka zaacutejezdů typ zaacutejezdů ciacutelovaacute destinace změna způsobu prodeje zaacutejezdů) V zaacutevěru přiacutespěvku je diskutovaacutena aktuaacutelniacute problematika devalvace českeacute koruny vůči euru (listopad 2013) a jejiacute potenciaacutelniacute dopady na odvětviacute cestovniacuteho ruchu v roce 2014

Kliacutečovaacute slova cestovniacute ruch cestovniacute kancelaacuteř ekonomickaacute krize zaacutejezd

Abstract

People around the world still want to travel despite the global financial and economic crisis and the tourism industry once again proved its resilience and ability to overcome the impact of negative external factors The contribution deals with the current economic crisis and its impact on the Czech economy especially its impact on the area of tourism where the focus is on the sphere of travel agencies as well as on the changes in consumer demand in the area of travel industry as a whole (the number of tours sold the length and type of tours destinations change in the selling methods) In the final part of the contribution the topical issue of the Czech crown devaluation against the euro (November 2013) is discussed especially its impact on the area of the travel industry in the year 2014

Keywords Economic crisis tour travel agency travel industry

Strana 33

UacuteVOD

Cestovniacute ruch se staacutevaacute staacutele důležitějšiacutem prvkem regionaacutelniacuteho rozvoje a jeho vyacuteznamnost se odraacutežiacute i většině rozvojovyacutech strategiiacute Tiacutem že je orientovaacuten na určitou geografickou oblast jiacute přispiacutevaacute k relativně staacuteleacute ekonomickeacute situaci bez většiacutech regresiacute Cestovniacute ruch pozitivně ovlivňuje nejen tvorbu pracovniacutech miacutest ale podle Wokouna 2008 maacute svou funkci i v přiacutepadě přiacutejmu staacutetu vyrovnaacutevaacuteniacute disparit vyacuteroby i platebniacute bilance Vyacutehodou naviacutec jednak je že většina vytvořenyacutech služeb je použitelnaacute jak pro turisty tak pro miacutestniacute obyvatele a jednak že se do politiky cestovniacuteho ruchu zapojujiacute veřejnopraacutevniacute instituce i soukromniacuteci ať už individuaacutelně nebo v raacutemci dobrovolnyacutech sdruženiacute

Přesto by cestovniacute ruch nebyl tiacutem čiacutem je bez provaacutezanosti a komplexnosti všech služeb dohromady (např by nebylo potřeba hotelů kdyby nebylo v miacutestě co navštěvovat) a takeacute jejich celkovou kvalitou a reprezentativnostiacute (kde nejsou kvalitniacute služby tam se moc nejezdiacute)

Toto odvětviacute tak zahrnuje dle Galvasoveacute 2008 s 13 širokou škaacutelu různyacutech činnostiacute a oborů ktereacute vychaacutezejiacute jak z danyacutech charakteristik uacutezemiacute tak takeacute z lidskyacutech aktivit v tomto uacutezemiacute realizovanyacutech Je tedy poměrně obtiacutežneacute jej explicitně a jednoduše definovat Rovněž klasifikaci cestovniacuteho ruchu lze provaacutedět z různyacutech uacutehlů pohledu v souvislosti s jednotlivyacutemi diacutelčiacutemi aspekty

Oblast cestovniacuteho ruchu představuje na počaacutetku 21 stoletiacute vyacuteznamnou oblast naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute řady vyspělyacutech staacutetů světa podiacuteliacute se na zvyšovaacuteniacute životniacute uacuterovně obyvatelstva a postupně se staacutevaacute nediacutelnou součaacutestiacute spotřeby (Indrovaacute 2008 s 8) Maacute dopad na dopravu stavebnictviacute kulturu maloobchod a na četnaacute odvětviacute kteraacute vytvaacuteřiacute produkty souvisejiacuteciacute s rekreaciacute nebo poskytujiacute služby tyacutekajiacuteciacute se volneacuteho času a obchodniacuteho cestovniacuteho ruchu Je to odvětviacute sektoru služeb ktereacute v ekonomikaacutech vyspělyacutech staacutetů představuje již nadpolovičniacute až dvoutřetinovyacute podiacutel (Bohatovaacute 2010) Dosavadniacute průběh vyacutevoje odvětviacute cestovniacuteho ruchu potvrdil v reaacutelneacutem vyacutevoji jak mezinaacuterodniacuteho tak tuzemskeacuteho cestovniacuteho ruchu očekaacutevaneacute důsledky hospodaacuteřskeacute krize Celosvětoveacute přehledy jakož i naacuterodniacute statistiky přiacutejezdů hostů do jednotlivyacutech regionů a zemiacute přinaacutešeli v době krize převaacutežně doklady o poklesu naacutevštěvnosti přiacutejmů ze zahraničniacuteho cestovniacuteho ruchu ale i o zhoršenyacutech ekonomickyacutech vyacutesledciacutech participujiacuteciacutech odvětviacute na turismu Napřiacuteklad v roce 2008 se propadl cestovniacute ruch v Itaacutelii o 25 procent což postihlo i mnoho dalšiacutech průmyslovyacutech odvětviacute Evropa se podiacuteliacute na celosvětoveacutem cestovniacutem ruchu z celyacutech 40 jakeacutekoliv bdquokrizeldquo majiacute zaacutesadniacute vliv na celyacute sektor hospodaacuteřstviacute Z hlediska současneacuteho vyacutevoje tak lze dlouhodobě pozorovat i klesajiacuteciacute vyacuteznam devizovyacutech přiacutejmů z cestovniacuteho ruchu na zaacutekladniacute makroekonomickeacute veličiny Jde předevšiacutem o podiacutel cestovniacuteho ruchu na HDP kteryacute kontinuaacutelně klesaacute Mezi evropskeacute staacutety s vyššiacutem podiacutelem cestovniacuteho ruchu na HDP patřiacute tradičniacute turisticky atraktivniacute země Rakousko Švyacutecarsko daacutele pak staacutety okolo Středozemniacuteho moře ndash Španělsko Chorvatsko Řecko Nejvyššiacute zaacutevislost naacuterodniacutech ekonomik na cestovniacutem ruchu však vykazujiacute zejmeacutena maleacute ostrovniacute staacutety jako je Kypr nebo Malta Zaacutesadniacutem způsobem se však hospodaacuteřskaacute krize podepsala na všech staacutetech Evropskeacute unie nikoliv jen na nejatraktivnějšiacutech turistickyacutech destinaciacutech

CIacuteL A METODIKA PŘIacuteSPĚVKU

Předklaacutedanaacute analyacuteza vychaacuteziacute ze statistickyacutech dat ziacuteskanyacutech prostřednictviacutem ČSUacute a Světoveacute turistickeacute organizace Ciacutelem přiacutespěvku bylo analyzovat dopady ekonomickeacute krize na ekonomiku Českeacute republiky zejmeacutena jakeacute měla krize konkreacutetniacute dopady na odvětviacute cestovniacuteho ruchu Autor přiacutespěvku se jako člen Komise pro cestovniacute ruch Statutaacuterniacuteho města Českeacute Budějovice zaměřuje zejmeacutena na aspekty jako je vytiacuteženost a počet ubytovaciacutech zařiacutezeniacute počty turistů i změny v oblasti domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu Metodami použityacutemi při zpracovaacuteniacute přiacutespěvku jsou primaacuterně analyacuteza a komparace

Strana 34

PŘIacuteJEZDOVYacute CESTOVNIacute RUCH V ČR V DOBĚ EKONOMICKEacute KRIZE

Cestovniacute ruch patřiacute k vyacuteznamnyacutem oblastem českeacuteho hospodaacuteřstviacute Se souvisejiacuteciacutemi odvětviacutemi zaměstnaacutevaacute 230 000 lidiacute (Českyacute statistickyacute uacuteřad 2013b) a na hrubeacutem domaacuteciacutem produktu se podiacuteliacute 27 procenty Po automobiloveacutem průmyslu se tak cestovniacute ruch stal druhyacutem ekonomickou kriziacute nejviacutece postiženyacutem odvětviacutem protože jeho podiacutel na HDP diacuteky krizi poklesl o 03 a zatiacutem zde nejsou naacuteznaky zlepšeniacute

Ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012Podiacutel cestovniacuteho ruchu na HDP (v ) 35 36 33 31 29 28 29 27 27 NA

Tabulka 1 Podiacutel cestovniacuteho ruchu na hrubeacutem domaacuteciacutem produktu Zdroj Českyacute statistickyacute uacuteřad 2012 (dostupnost uacutedajů za rok 2012 ndash březen 2014)

Zhoršeniacute statistickyacutech ukazatelů souvisiacute se skokovyacutem poklesem počtu zahraničniacutech turistů v Českeacute republice kteryacute jen za rok 2009 činil -125 a klesal nejen v roce 2010 ale dokonce i v roce 2012 Českaacute republika se tak dostala ohledně poklesů pod průměr celeacute Evropy i světa jelikož podle uacutedajů Světoveacute turistickeacute organizace je pokles počtu zahraničniacutech turistů v Evropě v roce 2009 pouze -484 Sousedniacute staacutety jako Rakousko (-26 ) Německo (-27 ) a Polsko (-83 ) majiacute meziročniacute poklesy podstatně nižšiacute (UNWTO 2013) Opět se tak ukazuje nepřipravenost Českeacute republiky v oblasti cestovniacuteho ruchu a zcela chybějiacuteciacute koncepce podpory rozvoje a propagace cestovniacuteho ruchu kdy Českaacute republika zaznamenaacutevaacute mnohem většiacute uacutebytky turistů než je evropskyacute i celosvětovyacute průměr Pozitivně nejsou hodnoceny ani časteacute změny DPH Ještě horšiacute je však situace z pohledu přiacutejmů jelikož turistů jezdiacute nejenom mnohem meacuteně ale ti co přijedou ještě naviacutec kvůli krizi šetřiacute a mnohem meacuteně utraacuteciacute

Rok Přiacutejezdy ve světě Přiacutejezdy v Evropě Přiacutejezdy v ČR

(mil) (∆ ) (mil) (∆ ) (mil) (∆ )2005 8070 - 4489 - 9404 -2006 8530 570 4684 434 9539 144 2007 9010 563 4854 363 10162 653 2008 9170 178 4852 -004 10119 -042 2009 8830 -371 4617 -484 8848 -1256 2010 9490 747 4856 517 8629 -248 2011 9950 485 5164 636 9019 452 2012 1 0350 402 5342 344 8908 -123

Tabulka 2 Statistiky přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu Zdroj UNWTO 2013 vlastniacute vyacutepočty

Vyacuteznam cestovniacuteho ruchu spočiacutevaacute nejen v tvorbě HDP a zaměstnanosti ale i v přiacutelivu finančniacutech prostředků do veřejnyacutech rozpočtů multiplikačniacute efekt za obdobiacute 2006-2008 dle poradenskeacute firmy KPMG je pro ČR na uacuterovni 100 Kč vyacutedaje turisty = 4079 Kč veřejnyacutech přiacutenosů Celkově cestovniacute ruch přispiacutevaacute do staacutetniacuteho rozpočtu 69 procenty a podiacutel zaměstnanosti v cestovniacutem ruchu na celkoveacute zaměstnanosti v Českeacute republice je 76 procenta Přesto je cestovniacute ruch v ČR nedoceněnyacute a staacutele nemaacute podporu jakou by si zasloužil Doposud je roztřiacuteštěnyacute marketing na uacuterovni jednotlivyacutech krajů či turistickyacutech regionů a ideaacutelně nefunguje ani spolupraacutece veřejneacuteho sektoru s podnikatelskyacutemi subjekty Zaacutesadniacute je i dalšiacute zvyšovaacuteniacute kvality služeb poskytovanyacutech turistům (Fischerovaacute 2013) což je jednou z přiacutečin tak razantniacuteho poklesu turistů v uplynulyacutech letech Nelze se donekonečna odvolaacutevat jen na ekonomickou krizi a tiacutem nechuť lidiacute utraacutecet za oblast cestovniacuteho ruchu jsou zde i dalšiacute dlouhodobě neřešeneacute probleacutemy (Bohatovaacute 2010) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad problematickaacute uacuteroveň taxi kapsaacuteři směnaacuterny bezpečnost či chybějiacuteciacute turistickaacute infrastruktura v mimopražskyacutech regionech (gastronomickeacute speciality vhodnaacute ubytovaciacute zařiacutezeniacute apod) což je brzdou v přiacutepadě tzv druhyacutech naacutevštěv předevšiacutem zaacutepadoevropskyacutech turistů Trvaleacute neřešeniacute těchto probleacutemů a zcela chybějiacuteciacute funkčniacute koncepce rozvoje cestovniacuteho ruchu na staacutetniacute a regionaacutelniacute uacuterovni pak způsobila že krize v cestovniacutem ruchu postihuje

Strana 35

ČR mnohem viacutece než okolniacute země a je zde v roce 2009 zaznamenaacutevaacuten největšiacute meziročniacute pokles počtu turistů od roku 1989 Tento negativniacute vyacutevoj pokračuje i v dalšiacutech letech ačkoliv ostatniacute evropskeacute regiony z hlediska přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu rostou A to i v situaci kdy nedaacutevnaacute ekonomickaacute recese a dluhovaacute krize eurozoacuteny se zdaacute byacutet již překonaacutena a v letech 2012-2013 je v Evropě očekaacutevaacuten přibližně 2-3 růst cestovniacuteho ruchu Nejrychleji však poroste Asie a Pacifik zde je předpoklad růstu až 6 (bliacuteže viz Postel 2012)

Na vyacutevoji turismu by se tedy již neměla odrazit nepřiacuteznivaacute evropskaacute finančniacute situace V prvniacute řadě se očekaacutevaacute přirozenyacute růst Německa a to zejmeacutena diacuteky typu naacutevštěvniacuteků kteřiacute sem tradičně směřujiacute V Německu existuje čilaacute obchodniacute turistika a společnosti ktereacute chtějiacute překonat krizi budou potřebovat pořaacutedat viacutece konferenciacute To povede k vyššiacute naacutevštěvnosti hotelů V druheacute řadě se daacute očekaacutevat že jižniacute Evropa využije politickyacutech nepokojů v severniacute Africe ve svůj prospěch Zejmeacutena Řecko zmiacutetaneacute ekonomickyacutemi probleacutemy by z pochopitelnyacutech důvodů nemělo promeškat přiacuteležitost přilaacutekat turisty kteřiacute by jinak dali přednost Tunisku nebo Egyptu (Tourism Review 2013)

Staacutet 2010 2011 2012(mil) (∆ ) (mil) (∆ ) (mil) (∆ )

Evropa 4855 52 5164 64 5342 34Severniacute Evropa 628 21 640 20 649 14Zaacutepadniacute Evropa 1543 39 1615 46 1666 32Středniacutevyacutechodniacute Evropa 950 31 1039 94 1116 74Jižniacute Evropa 1735 25 1870 78 1911 22EU 27 3710 23 3909 54 4002 24ČR 86 -25 90 45 89 -12Chorvatsko 91 48 99 90 103 40Německo 269 109 281 55 303 70Polsko 125 49 134 71 148 110Portugalsko 68 54 74 88 77 40Rakousko 220 30 230 46 242 50Řecko 150 06 164 95 154 -60Španělsko 527 10 567 76 584 30

Tabulka 3 Statistiky přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu v evropskyacutech regionech Zdroj UNWTO 2013 vlastniacute vyacutepočty

V roce 2012 se celosvětovaacute přiacutejezdovaacute turistika poprveacute vyšplhala nad uacutedaj kteryacute znamenaacute viacutece než 1 miliardu turistů Do Českeacute republiky přicestovalo v roce 2012 celkem 89 milionu turistů Je to sice v porovnaacuteniacute s předešlyacutemi roky vysokeacute čiacuteslo ale bohužel se ukazuje že přijiacuteždějiacuteciacute klientela utraacuteciacute mnohem meacuteně než v minulosti Nejviacutece turistů přijiacuteždělo ze sousedniacuteho Německa 2012 (14 milionu) ale statistiky zaznamenaly takeacute skokovyacute naacuterůst počtu turistů z Ruska a takeacute ze Slovenska a Polska Většina turistů přijiacuteždiacute staacutele do hlavniacuteho města a v Praze se zvyacutešil počet zahraničniacutech naacutevštěvniacuteků z Asie (Jihokorejců Čiacuteňanů) a takeacute z Jižniacute Afriky Do Prahy miacuteřiacute logicky nejviacutece zahraničniacutech turistů ndash za rok 2012 je to 652 Hodiacute se v teacuteto souvislosti připomenout že v posledniacutech letech bylo v Praze zprovozněno až přiacuteliš mnoho hotelů ktereacute kvůli přežitiacute musely snižovat ceny (Fischerovaacute 2013) Napřiacuteklad luxusniacute 4 hotely v Praze ktereacute patřiacute mezi nejpopulaacuternějšiacute zahraničniacutemi turisty nabiacuteziacute nyniacute zcela běžně přenocovaacuteniacute od 24 EUR za dvoulůžkovyacute pokoj včetně sniacutedaně Ještě v roce 2010 začiacutenala cena za ubytovaacuteniacute v českyacutech 4 hotelech od 26 euro a v roce 2009 dokonce od 30 euro což již tehdy bylo rekordně lacineacute a to i ve srovnaacuteniacute s jakoukoliv zaacutepadniacute metropoliacute Jednolůžkovyacute pokoj lze nyniacute pořiacutedit za cenu na uacuterovni 20 euro Snižovaacuteniacute cen vyvolala rekordně niacutezkaacute obsazenost ubytovaciacutech zařiacutezeniacute hoteloveacuteho typu ndash v roce 2009 39 což byl meziročně největšiacute evropskyacute propad o -18 Za hranici rentability je v podmiacutenkaacutech Českeacute republiky považovaacutena hranice 40 vytiacuteženosti což maacute pro mnoho zařiacutezeniacute existenčniacute probleacutemy pro regiony Českeacute republiky je proto typickyacute odchod nadnaacuterodniacutech hotelovyacutech řetězců a poměrně velkeacute množstviacute lukrativniacutech hotelů na prodej (vlastniacute průzkum)

Strana 36

Aktuaacutelně podle posledniacutech uacutedajů je v Českeacute republice 7631 ubytovaciacutech zařiacutezeniacute z toho je 4672 hotelů a podobnyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute Krize sniacutežila dočasně počet ubytovaciacutech zařiacutezeniacute v roce 2010 až na uacuteroveň roku 2002 ndash na 4300 zařiacutezeniacute pak ale naacutesledoval raketovyacute naacuterůst na 4672 zařiacutezeniacute nejrychleji rostouciacute kategoriiacute byly hotely 5 (∆20102012 +1915 ) a hotely 4 (∆20102012 +1086 ) (Českyacute statistickyacute uacuteřad 2013a)

Rok Celkem

Hotely a podobnaacute ubytovaciacute zařiacutezeniacute

Hotely

Ostatniacute hotely Pensiony Kempy

Chatoveacute osady a turistickeacute ubytovny

Ostatniacute jinde neuvedenaacute

2000 7 469 3 960 11 141 1 716 2 092 471 1 093 1 9452001 7 703 4 112 13 158 1 732 2 209 480 1 112 1 9992002 7 869 4 335 18 199 1 674 2 444 481 1 086 1 9672003 7 926 4 377 21 219 1 639 2 498 475 1 069 2 0052004 7 640 4 311 28 241 1 601 2 441 476 984 1 8692005 7 605 4 278 34 252 1 596 2 396 499 968 1 8602006 7 616 4 314 35 274 1 631 2 374 512 946 1 8442007 7 845 4 559 39 321 1 659 2 540 516 959 1 8112008 7 705 4 482 41 360 1 622 2 459 509 941 1 7732009 7 557 4 469 46 425 1 627 2 371 485 892 1 7112010 7 235 4 300 47 442 1 579 2 232 480 843 1 6122011 7 657 4 612 50 467 1 618 2 477 487 918 1 6402012 7 631 4 672 56 490 1 682 2 444 487 889 1 583

Tabulka 4 Statistiky přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu v evropskyacutech regionech Zdroj Českyacute statistickyacute uacuteřad 2013a

Způsobů jak hotelieacuteři situaci čeliacute je několik ndash kromě vyacuteše uvedeneacuteho radikaacutelniacuteho snižovaacuteniacute cen je českyacutem fenomeacutenem umazaacutevaacuteniacute hotelovyacutech hvězdiček (to je mimo jineacute čaacutestečnyacutem důvodem tak rychleacuteho růstu počtu 5 hotelů v posledniacutech letech) Chtějiacute tak přilaacutekat pořadatele kongresů různyacutech profesniacutech organizaciacute Některeacute z nich totiž do svyacutech stanov včlenily zaacutesadu nepořaacutedat kvůli uacutesporaacutem konference v 5 hotelech Je zde teacutež diacuteky vyacutejimečneacutemu postaveniacute Prahy snaha o jejiacute jednotnou propagaci kteraacute vedla za pomoci agentury CzechTourism ke vzniku informačniacuteho serveru wwwpragueeventscalendarcz na jehož straacutenkaacutech turisteacute naleznou informace o akciacutech ktereacute praacutevě probiacutehajiacute v Praze Tento web inspiroval i dalšiacute regiony nově tak vznikaacute např i web wwwinbudejovicecz v Českyacutech Budějoviciacutech I přes optimistickyacute naacuterůst počtu 5 a 4 hotelů v roce 2011 a 2012 došlo i v roce 2012 k meziročniacutemu poklesu počtu turistů o -12 alarmujiacuteciacute je však ještě razantnějšiacute pokles přiacutejmů z cestovniacuteho ruchu o -78 Tento trend lze vysvětlit oslabeniacutem městskeacuteho cestovniacuteho ruchu zatiacutemco klasickeacute pobytoveacute dovoleneacute (leacuteto-zima) zůstaacutevajiacute na podobneacute uacuterovni Podle cestovniacute agentury Prague Accomodation Agency (Bohatovaacute 2010) ubyacutevaacute předevšiacutem počet movitějšiacutech turistů ze zaacutepadniacute Evropy z Francie Španělska Velkeacute Britaacutenie a Nizozemiacute Jejich pobyty jsou kratšiacute dřiacuteve se ubytovaacutevali v Praze zhruba na tyacuteden a podnikali vyacutelety do Karlovyacutech Varů a dalšiacutech zaacutepadočeskyacutech laacutezeňskyacutech měst do Českeacuteho Krumlova a Kutneacute Hory Nyniacute přijiacuteždiacute turisteacute většinou na prodlouženeacute viacutekendy tzn 2 až 4 noci a převaacutežnaacute čaacutest klientely si žaacutedaacute levnějšiacute ubytovaacuteniacute ve 3 hotelech nebo penzionech Pozitivniacute trend je naopak spojeniacute naacutevštěvy Českeacute republiky s tradičniacutemi kulturniacutemi akcemi jako je Pražskeacute jaro festival v Českeacutem Krumlově nebo Smetanova Litomyšl Tyto trendy jsou patrneacute nejen v Praze ale i dalšiacutech regionechhellip pokud např v roce 2008 tvořilo klientelu 4 hotelu v Českyacutech Budějoviciacutech 50 Asiatů tak v roce 2013 je to již 90 (vlastniacute vyacutezkum)

Vyacutehledy na rok 2014 jsou oproti minulyacutem letům o něco pozitivnějšiacute nejen diacuteky aktuaacutelniacutemu ekonomickeacutemu vyacutevoji v Evropě ale i listopadoveacute 5 devalvaci českeacute koruny na kurz 27 Kčeuro což by mělo v roce 2014 zvyacutešit počet zahraničniacutech turistů přijiacuteždějiacuteciacutech do ČR o minimaacutelně 2 Vraacutetit by se tak mohli např i angličtiacute a skandinaacutevštiacute turisteacute kteřiacute přestali ČR diacuteky postupneacutemu posilovaacuteniacute koruny navštěvovat

Strana 37

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013Kčeuro 3081 3184 3190 2978 2834 2776 2494 2644 2529 2460 2514 2743

Tabulka 5 Vyacutevoj kurzu českeacute koruny vůči euru Zdroj Vlastniacute průzkum

VYacuteJEZDOVYacute A DOMAacuteCIacute CESTOVNIacute RUCH V ČR

Jestliže bylo oslabeniacute českeacute koruny pozitivniacutem impulzem pro přiacutejezdovyacute cestovniacute ruch tak přesně opačnyacute efekt bude na vyacutejezdovyacute cestovniacute ruch V průběhu 2013 se předpoklaacutedaacute pozvolnyacute růst cen zaacutejezdů v rozmeziacute 5-10 velmi problematickeacute pro cestovniacute kancelaacuteře však byl okamžik devizoveacute intervence Českeacute naacuterodniacute banky protože 7112013 již měla většina cestovniacutech agentur a kancelaacuteřiacute katalogy na rok 2014 připraveneacute nebo již dokonce rozdistribuovaneacute svyacutem zaacutekazniacutekům Měnit ceny na dalšiacute sezoacutenu je tak o to obtiacutežnějšiacute a ve vztahu k zaacutekazniacutekům problematičtějšiacute i když to smluvniacute podmiacutenky umožňujiacute

Vyacutejezdovyacute cestovniacute ruch je ovlivňovaacuten různyacutemi faktory stejně jako u přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu se zde v okolo roku 2008-2009 nepřiacuteznivě projevil vliv ekonomickeacute krize a poklesu koupěschopnosti obyvatelstva Dopady ekonomickeacute krize teacutež zapřiacutečinily mnoho změn mimo i v odvětviacute cestovniacuteho ruchu se kteryacutem přiacutemo souvisiacute nabiacutedka služeb cestovniacutech kancelaacuteřiacute Krize donutila většinu firem ke změně přiacutestupu a využitiacute novyacutech strategiiacute s ohledem na zaacutejmy spotřebitelů Klienti cestovniacutech kancelaacuteřiacute byli pod tlakem ekonomickeacute krize nuceni změnit sveacute chovaacuteniacute majiacute noveacute preference začiacutenajiacute staacutele viacutece nakupovat zaacutejezdy po internetu Fenomeacutenem se staacutevaacute individuaacutelniacute cestovaacuteniacute do zahraničiacute či preference domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu Pozoruhodneacute takeacute je že i navzdory 20 poklesu počtu prodanyacutech zaacutejezdů proti roku 2008 neustaacutele roste počet cestovniacutech kancelaacuteřiacute kteryacute přesaacutehl v roce 2012 počtu 1500 cestovniacutech kancelaacuteřiacute Krize zaacuteroveň ukaacutezala že cestovniacute kancelaacuteře patřiacute mezi poměrně stabilniacute firmy protože počet bankrotujiacuteciacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute se pohybuje na uacuterovni maximaacutelně 06 Celkově se od roku 2008 počet koncesovanyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute v ČR zvyacutešil o 210 i když počet prodanyacutech zaacutejezdů v ČR maacute již pět let klesajiacuteciacute tendenci Zatiacutemco v roce 2008 připadalo na jednu koncesovanou cestovniacute kancelaacuteř 1937 prodanyacutech zaacutejezdů v roce 2012 to bylo jen 1366 prodanyacutech zaacutejezdů Je otaacutezkou času kdy se tyto skutečnosti promiacutetnou i do vlastniacuteho počtu cestovniacutech kancelaacuteřiacute

V porovnaacuteniacute s Německem ktereacute maacute osmkraacutet většiacute trh tržby v přepočtu v řaacutedu desiacutetek miliard korun miliony klientů a tisiacutece zaměstnanců je riziko krachu poskytovatele zaacutejezdu menšiacute než v ČR protože v SRN platiacute přiacutesnějšiacute podmiacutenky pro vydaacutevaacuteniacute licenciacute a velkaacute čaacutest cestovniacutech kancelaacuteřiacute maacute mnohem delšiacute historii než českeacute cestovniacute kancelaacuteře Německo maacute již zavedenyacute a ustaacutelenyacute trh s cestovniacutem ruchem na ktereacutem působiacute kolem 11 tisiacutec touroperaacutetorů a cestovniacutech agentur včetně organizaacutetorů business cest Největšiacute z nich disponujiacute vlastniacute prodejniacute siacutetiacute rozhodujiacuteciacutech hraacutečů je ale jen 61 přičemž mezi největšiacute patřiacute TUI Deutschland Thomas Cook Rewe Group Altours FTI Touristik Oumlger ndash Group (CzechTrade 2012) V Česku převlaacutedajiacute předevšiacutem menšiacute cestovniacute kancelaacuteře ndash v roce 2012 1501 cestovniacutech kancelaacuteřiacute a dalšiacutech cca deset tisiacutec cestovniacutech agentur Zatiacutemco v Německu 80 trhu pokryacutevajiacute velciacute hraacuteči v ČR je to jen asi 20 Masivniacute rozdiacutel v počtu cestovniacutech kancelaacuteřiacute je daacuten historicky v roce 1989 (před Sametovou revoluciacute) v Československu působilo 9 cestovniacutech kancelaacuteřiacute (Čedok Autoturist Rekrea Sport-Turist Balnea Cestovniacute kancelaacuteř mlaacutedeže ndash CKM Tatratour Slovakoturist Slovakoterma) v roce 1990 to bylo již 6000 CK (4000 v Česku a 2000 na Slovensku) zajiacutemavostiacute je že až do roku 1997 nezkrachovala ani 1 z nich Pak ale došlo k nasyceniacute trhu a postupneacute koncentraci k hranici 1000 cestovniacutech kancelaacuteřiacute

Strana 38

Rok 2008 2009 2010 2011 2012Počet prodanyacutech zaacutejezdů (v mil) 2501 2097 2225 2088 2050Počet koncesovanyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute 1291 1368 1394 1457 1501Počet zkrachovalyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute 2 5 2 7 9Tuzemskeacute cesty (v mil) NA NA NA 7222 7358Zahraničniacute cesty (v mil) NA NA NA 4252 4369V roce 2011 došlo ke změně ve zjišťovaacuteniacute tzv opakovanyacutech cest Z těchto důvodů nejsou data srovnatelnaacute s uacutedaji z předchoziacutech let dochaacuteziacute k přerušeniacute publikovaacuteniacute dat v souvisleacute časoveacute řadě

Tabulka 6 Statistiky českeacuteho vyacutejezdoveacuteho a domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu (ČTK 2013) Zdroj ČTK 2013

Cestovaacuteniacute se staacutevaacute jedniacutem z vyacutedajů ktereacute šetřiacuteciacute člověk v době krize škrtaacute jako prvniacute Lideacute sveacute finančniacute prostředky vynaklaacutedajiacute na zaacutekladniacute potřeby a meacuteně kupujiacute tuzemskeacute i zahraničniacute rekreace a zkracuje se doba pobytu ve vybranyacutech destinaciacutech Češtiacute turisteacute nyniacute poptaacutevajiacute předevšiacutem kratšiacute 8 denniacute pobyty zatiacutemco dřiacuteve před kriziacute chtěli spiacuteše 11-12 dnů Jestliže v roce 2012 straacutevili Češi na letniacute dovoleneacute v zahraničiacute v průměru 87 dne v roce 2011 to bylo 9 dniacute což potvrzuje trend dalšiacuteho zkracovaacuteniacute pobytů Přetrvaacutevaacute staacutele zaacutejem o prodlouženeacute viacutekendy a poznaacutevaciacute zaacutejezdy do evropskyacutech metropoliacute Často takeacute turisteacute voliacute možnost individuaacutelně se vydat na euroviacutekendy bez cestovniacute kancelaacuteře Stačiacute jen vybrat destinaci zarezervovat letenku objednat konkreacutetniacute hotel Euroviacutekendům dle statistik cestovniacute agentury Inviacz veacutevodiacute Pařiacutež kterou voliacute 31 Čechů V raacutemci nabiacutedky euroviacutekendů je registrovaacutena největšiacute poptaacutevka po pobytech daacutele v Řiacutemě Benaacutetkaacutech Londyacuteně a Istanbulu Největšiacute poptaacutevka po poznaacutevaciacutech zaacutejezdech je pak každoročně v dubnu kdy Češi využiacutevajiacute volnyacutech velikonočniacutech dnů Objevujiacute se i noveacute trendy v cestovaacuteniacute a to viacutekendovaacute dovolenaacute u moře tedy ve čtvrtek nebo paacutetek k moři a v neděli zpět Zaacutejem o kraacutetkeacute pobyty je zejmeacutena v Itaacutelii či jinde u Středozemniacuteho moře Nejčastějšiacute variantou a pro mnoho obyvatel rozumnou v době krize bylo v roce 2009 cestovat po tuzemsku kdy mnoheacute rodiny traacutevili dovolenou doma Mnoho lidiacute nemaacute na zahraničniacute dovolenou peniacuteze ale přibyacutevaacute i velmi naacuteročnyacutech klientů kteřiacute peniacuteze na zahraničniacute dovoleneacute majiacute ale i přesto raději traacuteviacute dovolenou v Českeacute republice Ekonomickaacute krize tak překvapivě pomohla po roce 2009 povzbudit domaacuteciacute cestovniacute ruch

Hitem posledniacutech let je takeacute že čiacutem daacutel viacutece lidiacute si kupuje zaacutejezdy přes internet V roce 2008 se tiacutemto způsobem prodalo 600 tisiacutec zaacutejezdů za 4 miliardy korun což je asi 26 Nejviacutece se z hlediska měsiacuteců prodaacutevajiacute zaacutejezdy v červenci (20 objednaacutevek) a v srpnu (19 objednaacutevek) Nejmeacuteně se pak prodaacutevajiacute zaacutejezdy v zimniacutech měsiacuteciacutech a to v listopadu (4 ) prosinci (2 ) a lednu (4 ) Prodej v těchto měsiacuteciacutech je nejslabšiacute z důvodu že neniacute sezoacutena Staacutele však ČR oproti vyspělyacutem zemiacutem v prodeji zaacutejezdů přes internet zaostaacutevaacute V zaacutepadniacute Evropě se přes internet prodaacutevalo v roce 2008 v průměru 35 všech zaacutejezdů v USA je to dokonce 40 (Tomanovaacute 2009) V roce 2013 dosaacutehl v Evropě podiacutel internetoveacuteho prodeje již 53 ČR se však dostala jen na 40 podiacutel Relativniacute novinkou v ČR jsou slevoveacute servery což jsou internetoveacute straacutenky ktereacute nabiacutezejiacute služby nebo zbožiacute od různyacutech firem Během posledniacutech dvou let bdquozahltilyldquo internet v Česku s nabiacutedkou všech možnyacutech zlevněnyacutech věciacute služeb a nově od roku 2011 se zaměřily na trh viacutekendovyacutech pobytů a zaacutejezdů Celkovyacute obrat trhu dovolenyacutech a zaacutejezdů na tuzemskyacutech slevovyacutech portaacutelech dosaacutehl v roce 2013 odhadem 15 miliardy korun tj nezanedbatelnyacute podiacutel 2-3

V roce 2012 bylo u rezidentů Českeacute republiky vykaacutezaacuteno 117 mil delšiacutech cest za uacutečelem traacuteveniacute volneacuteho času a rekreace z toho 73 mil tuzemskyacutech a 44 mil zahraničniacutech delšiacutech cest Nejnavštěvovanějšiacute zahraničniacute destinaciacute bylo již tradičně Chorvatsko (přes 800 tis delšiacutech cest) naacutesledovaacuteno Slovenskem (přes 580 tis) a Itaacuteliiacute (teacuteměř 550 tis cest) Zaacutejem Čechů je tak odlišnyacute od celoevropskeacuteho průměru kde je nejviacutece preferovaacuteno Španělsko Itaacutelie a Francie Nejvyššiacute meziročniacute růst zaacutejmu českyacutech turistů zaznamenal Egypt a Bulharsko u ktereacuteho zaacutejem vzrostl viacutece než dvojnaacutesobně U Egypta byl růst zaacutejmu daacuten předevšiacutem zklidněniacutem politickeacute situace a přiacuteznivyacutemi cenami u Bulharska to byly velmi přiacutezniveacute ceny a zkvalitňovaacuteniacute poskytovanyacutech služeb v oblasti cestovniacuteho ruchu O nezanedbatelnyacutech 10-15 rostlo z hlediska zaacutejmu v roce 2013 i Chorvatsko což bylo ovlivněno zejmeacutena jeho vstupem do Evropskeacute unie což bylo ovlivněno zejmeacutena jeho vstupem do Evropskeacute unie a tiacutem i koncem celniacutech kontrol na vnitřniacutech hraniciacutech EU ktereacute byly problematickeacute ve

Strana 39

vztahu k českeacutemu bdquodovozuldquo potravin na dovolenou Českaacute republika patřila v minulosti mezi velkeacute kritiky omezeniacute dovozu masnyacutech a mleacutečnyacutech vyacuterobků ktereacute platilo v Chorvatsku do května 2009 kdy byl zvyacutešen limit pro dovoz potravin z dosavadniacuteho kilogramu na deset kilogramů na osobu Se vstupem do EU 172013 tato překaacutežka skončila Vyacutehodou vstupu Chorvatska do EU je i rychlejšiacute odbaveniacute na hraniciacutech zaacuteroveň je možneacute cestovat i bez cestovniacuteho pasu jen na občanskyacute průkaz Od května 2013 je levnějšiacute i mobilniacute roaming diacuteky zahrnutiacute Chorvatska do skupiny staacutetů EU Češi se podiacuteliacute na celkoveacutem počtu zahraničniacutech naacutevštěvniacuteků v Chorvatsku v rozmeziacute pěti až sedmi procent přičemž vysokaacute popularita teacuteto destinace pro českeacute turisty je daacutena dlouhodobyacutemi historickyacutemi a kulturniacutemi vazbami obou naacuterodů relativně bliacutezkou vzdaacutelenostiacute k moři kvalitniacute infrastrukturou a službami cestovniacuteho ruchu i atraktivnostiacute destinace diacuteky kraacutesneacute přiacuterodě a mnoha historickyacutem pamaacutetkaacutem Pominout nelze ani bliacutezkost jazyka

V tuzemsku traacutevili Češi nejviacutece dovolenyacutech v kraji Středočeskeacutem (175 všech tuzemskyacutech delšiacutech cest) naacutesledoval Jihočeskyacute (14 ) a Libereckyacute kraj (88 ) Celkovyacute počet kratšiacutech cest rezidentů činil 197 mil z toho v tuzemsku 186 mil a do zahraničiacute přes 1 mil pobytů Tyto zahraničniacute pobyty do 3 přenocovaacuteniacute byly v drtiveacute většině realizovaacuteny do okolniacutech zemiacute Služebniacutech cest s minimaacutelně jedniacutem přenocovaacuteniacutem bylo vykaacutezaacuteno celkem teacuteměř 15 mil z toho cca 900 tis v ČR a 560 tis do zahraničiacute (Kolektiv autorů 2013 s 34)

Destinace

Cho

rvat

sko

Slovensko

Itaacutelie

Řecko

Rak

ousk

o

Egyp

t

Ture

cko

Španělsko

Fran

cie

Bulharsko

Maďarsko

Něm

ecko

Tuni

sko

osta

tniacute

Naacutevštěvnost 18 13 13 7 6 6 5 5 4 4 3 2 2 12 Tabulka 7 Cesty českyacutech rezidentů do zahraničiacute dle ciacuteloveacute destinace

Zdroj Kolektiv autorů 2013 s 38

ZAacuteVĚR

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejsilnějšiacutech světovyacutech ekonomickyacutech odvětviacute s niacutemž jsou spojeny dalšiacute aktivity jako využiacutevaacuteniacute hromadneacute dopravy stravovaciacutech zařiacutezeniacute či ubytovaciacutech zařiacutezeniacute apod Vyacuteznam a přiacutenosy lze demonstrovat na přiacutekladu letectviacute kdy je v Evropě na každyacute milion přepravenyacutech cestujiacuteciacutech vytvořeno asi 1000 pracovniacutech miacutest přiacutemo na letišti a dalšiacutech 2100 pracovniacutech miacutest v daneacute naacuterodniacute ekonomice S přiacutechodem celosvětoveacute ekonomickeacute krize v roce 2007 došlo k zaacutesadniacutemu propadu cestovniacuteho ruchu a tiacutem i navazujiacuteciacutech odvětviacute což se nejviacutece projevilo ve staacutetech s vysokyacutem podiacutelem cestovniacuteho ruchu na tvorbě HDP Krize však postihla i menšiacute staacutety jako je Českaacute republika kde se vyacuteznamně dotkla jak přiacutejezdoveacuteho tak vyacutejezdoveacuteho a domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu

Českaacute republika z hlediska přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu zaznamenala největšiacute propady ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety od roku 2009 došlo již 4x k poklesu přiacutejezdů turistů vyacutejimkou byl jen rok 2011 Jistou korelaci lze najiacutet s vlastniacutem ekonomickyacutem vyacutevojem ČR kteraacute se v roce 2011 opět dostala do recese Pozitivniacute stimulaciacute přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu by v roce 2014 mělo byacutet oslabeniacute českeacute koruny o zhruba 5 na konci roku 2013 a poměrně přiacuteznivaacute cenovaacute politika poskytovatelů služeb cestovniacuteho ruchu Otaacutezkou je zkvalitněniacute marketingu a destinačniacuteho managementu zvyšovaacuteniacute kvality služeb poskytovanyacutech turistům i využitiacute potenciaacutelu v oblasti kulturniacuteho a přiacuterodniacuteho bohatstviacute ČR Dřiacuteve avizovanyacute vlaacutedniacute ciacutel staacutet se jednou z deseti nejnavštěvovanějšiacutech destinaciacute Evropy je zatiacutem i navzdory velkeacutemu potenciaacutelu ČR spiacuteše nereaacutelnyacute Většina naacutevštěvniacuteků směřuje do hlavniacuteho města Prahy a ostatniacute regiony opomiacutejiacute protože nejsou schopneacute poskytovat vysokyacute standard kvality služeb ani možnosti volnočasovyacutech a kulturniacutech aktivit Nad touto skutečnostiacute by se měl staacutet zamyslet na začaacutetku programovaciacuteho obdobiacute 2014-2020 a stanovit priority rozvoje cestovniacuteho ruchu v regionech tak aby tyto probleacutemy vyřešil Jeden přiacuteklad za všechny cca 20 naacutevštěvniacuteků navštěvuje Českyacute Krumlov jedno z turisticky nejnavštěvovanějšiacutech a nejatraktivnějšiacutech měst ČR veřejnou dopravou ndash autobusem kde jim zaacutezemiacute poskytuje autobusoveacute naacutedražiacute ze 70 let 20 stoletiacute Vysokyacute standard

Strana 40

služeb zajistiacute dle autorů člaacutenku určitou kvalitu a napomůže tak do budoucna eliminovat vyacutekyvy poptaacutevky v oblasti cestovniacuteho ruchu zaacuteroveň potlačiacute současnyacute trend bdquopodbiacutezivyacutechldquo nabiacutedek kdy se českyacute cestovniacute ruch nyniacute zaměřuje spiacuteše na meacuteně movitou klientelu citlivou na cenu služeb

Trendy v oblasti vyacutejezdoveacuteho a domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu byly kriziacute takeacute vyacuterazně ovlivněny klesaacute počet zaacutejezdů nakupovanyacutech přes cestovniacute kancelaacuteře lideacute jsou i diacuteky rostouciacute jazykoveacute vybavenosti schopni si dovolenou sami zorganizovat bez zaacutesahu cestovniacute kancelaacuteře Klesaacute poptaacutevka po delšiacutech dovolenyacutech (10 dnů a viacutece) naopak roste popularita viacutekendovyacutech koupaacuteniacute v geograficky bliacutezkyacutech letovisciacutech typu Caorle (Itaacutelie) Poreč (Chorvatsko) či Izola (Slovinsko) Objevujiacute se noveacute možnosti cestovaacuteniacute např do zemiacute africkeacuteho kontinentu (Keňa Zanzibar apod) Z hlediska počtu cestovniacutech kancelaacuteřiacute lze i navzdory současneacutemu trendu očekaacutevat v delšiacutem časoveacutem horizontu pokles počtu cestovniacutech kancelaacuteřiacute Staacutevajiacuteciacute subjekty na trhu budou nuceny vytvořit silnějšiacute a ekonomicky stabilnějšiacute celky ktereacute budou schopny leacutepe odolat konkurenčniacutemu boji Zajiacutemavyacutem paradoxem nynějšiacuteho vyacutevoje je takeacute skutečnost že krize nastartovala domaacuteciacute cestovniacute ruch kde jsou v posledniacutech letech patrneacute masivniacute investice do infrastruktury cestovniacuteho ruchu z peněz Evropskeacute unie v raacutemci regionaacutelniacutech operačniacutech programů A jestliže se na počaacutetku roku 2013 zdaacutelo že krize končiacute protože počty prodanyacutech zaacutejezdů bdquona prvniacute chviacutelildquo rostly v ČR meziročně o 10-15 a tento trend pokračoval až do hlavniacute sezoacuteny tak konec roku přinesl několik negativniacutech překvapeniacute Ve 3 čtvrtletiacute 2013 navzdory očekaacutevaacuteniacute zůstala Českaacute republika v recesi na kterou reagovala Českaacute naacuterodniacute banka devalvaciacute českeacute koruny o 5 na ciacutelovou hranici 27 Kčeuro s ciacutelem podpořit export rychlejšiacute růst ekonomiky a zvyacutešit HDP zhruba o 60 až 70 miliard korun v roce 2014 při vytvořeniacute zhruba 35 tisiacutec novyacutech pracovniacutech miacutest Devalvace koruny tak stejně jako zhoršujiacuteciacute se ekonomickyacute vyacutevoj může zaacutesadniacutem způsobem ovlivnit českyacute vyacutejezdovyacute cestovniacute ruch v dalšiacute turistickeacute sezoně Nejistota ohledně budouciacuteho vyacutevoje a nepředviacutedatelneacute turbulentniacute prostřediacute v oblasti cestovniacuteho ruchu v Českeacute republice jsou tak průvodniacutemi jevy počaacutetku roku 2014

Strana 41

POUŽITAacute LITERATURA A INFORMAČNIacute ZDROJE1 BOHATOVAacute Vladimiacutera 2010 Nad cestovniacutem ruchem zataženo [online] Praha IDG Czech

Republic 2010 522010 [cit 2014-01-26] Dostupneacute z WWW lthttpcfoworldczostatninad-cestovnim-ruchem-zatazeno-44gt

2 CZECHTRADE 2012 Německo - Ekonomickaacute statistika země [online] Praha CzechTrade 2012 [cit 2014-01-26] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwbusinessinfoczcsclankynemecko-ekonomicka-charakteristika-zeme-19044htmlgt

3 ČESKYacute STATISTICKYacute UacuteŘAD 2012 TSA - Hlavniacute ukazatele naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute a cestovniacuteho ruchu v ČR [online] Praha Českyacute statistickyacute uacuteřad 2012 822012 [cit 2014-01-26] Dostupneacute z WWW lthttpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_crgt

4 ČESKYacute STATISTICKYacute UacuteŘAD 2013a Kapacita hromadnyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute podle kategorie ubytovaciacuteho zařiacutezeniacute v ČR [online] Praha Českyacute statistickyacute uacuteřad 2013a 842013 [cit 2014-01-26] Dostupneacute z WWW lthttpwwwczsoczcsucsunsfitab_1_2_crucr$Filecrucr040513_12xlsgt vlastniacute zpracovaacuteniacute

5 ČESKYacute STATISTICKYacute UacuteŘAD 2013b Modul zaměstnanosti cestovniacuteho ruchu [online] Praha Českyacute statistickyacute uacuteřad 2013b 432013 [cit 2014-01-26] Dostupneacute z WWW lthttpwwwczsoczcsuredakcensfimodul_zamestnanosti_cestovniho_ruchugt

6 ČTK 2013 Počet cestovniacutech kancelaacuteřiacute daacutel stoupaacute je jich viacutec než 1500 [online] Praha ČTK 2013 332013 [cit 2014-01-26] Dostupneacute z WWW lthttpwwwfinancninovinyczzpravypocet-cestovnich-kancelari-dal-stoupa-je-jich-vic-nez-1500908872gt vlastniacute průzkum

7 FISCHEROVAacute Jana 2013 Potenciaacutel cestovniacuteho ruchu v ČR je třeba využiacutet [online] Praha Triada 2013 1392013 [cit 2014-01-26] Dostupneacute z WWW lthttpwwwdvsczclanekaspid=6611502gt

8 GALVASOVAacute Iva et al 2008 Průmysl cestovniacuteho ruchu Praha Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj ČR 2008 264 s ISBN 978-80-87147-06-1

9 INDROVAacute Jarmila et al 2008 Cestovniacute ruch pro všechny Praha Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj ČR 2008 89 s ISBN 978-80-7399-407-05

10 KOLEKTIV AUTORŮ 2013 Cestovniacute ruch v Českeacute republice 2012 Praha Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj ČR 2013 57 s

11 POSTEL Barbara et al 2012 ITB World Travel Trends Report December 2012 Munich IPK International 2012 28 s

12 TOMANOVAacute Libuše 2009 Čtvrtinu zaacutejezdů Češi kupujiacute přes internet Ve sveacute pracovniacute době [online] iDnes 2009 [cit 2014-01-26] Dostupnyacute z WWW lthttpcestovaniidnesczctvrtinu-zajezdu-cesi-kupuji-pres-internet-ve-sve-pracovni-dobe-pxd-igsvetaspxc=A090130_171441_igsvet_tomgt

13 TOURISM REVIEW 2013 Cestovniacute ruch na vzestupu [online] Cheshire Tourism Review 2013 [cit 2013-12-26] Dostupneacute z WWW lthttpwwwtourism-reviewczcestovni-ruch-v-roce-2012-poroste-news3016gt

14 UNWTO 2013 UNWTO Tourism Highlights [online] Madrid World Tourism Organization (UNWTO) 2013 [cit 2013-12-26] Dostupneacute z WWW lthttpmktunwtoorgpublicationunwto-tourism-highlights-2013-editiongt vlastniacute zpracovaacuteniacute

15 WOKOUN Reneacute et al 2008 Regionaacutelniacute rozvoj (vyacutechodiska regionaacutelniacuteho rozvoje regionaacutelniacute politika teorie strategie a programovaacuteniacute) Praha Linde 2008 475 s ISBN 978-80-7201-699-0

Ing Jiřiacute Dušek PhD doc Ing Ladislav Skořepa PhD Katedra managementu a marketingu služeb Vysokaacute škola evropskyacutech a regionaacutelniacutech studiiacute Žižkova 46 Českeacute Budějovice 370 01 Českaacute republika tel 386 116 834 E-mail dusekvserscz skorepavserscz

Strana 42

PŘIacuteSTUP KE KVALITĚ V UBYTOVACIacuteCH SLUŽBAacuteCH NA VYSOČINĚ

APPROACH TOWARDS ACCOMMODATION SERVICES QUALITY IN THE REGION OF VYSOČINA

Hana Haacutejkovaacute Markeacuteta Jiacutešovaacute Jitka Zichovaacute

Abstrakt

Ciacutelem přiacutespěvku je prezentovat postoje zaacutestupců privaacutetniacuteho i veřejneacuteho sektoru v oblasti kvality ubytovaciacutech služeb na Vysočině Vyacutechodiskem pro tuto analyacutezu je dokument bdquoStrategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina na obdobiacute 2008 ndash 2013ldquo z něhož jsou ziacuteskaacuteny uacutedaje tyacutekajiacuteciacute se nedostatků v poskytovanyacutech ubytovaciacutech službaacutech na Vysočině a možnosti jejich řešeniacute v budoucnu Přiacutestup podnikatelů ke kvalitě je sledovaacuten pomociacute dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute ktereacute poskytuje informace o tom jakeacute kroky podnikajiacute ke zvyacutešeniacute kvality svyacutech služeb zda provozujiacute svou činnost v souladu s principy udržitelnosti zda využiacutevajiacute dostupneacute standardy kvality služeb přiacutepadně proč o ně nejeviacute zaacutejem Vyacutestupy šetřeniacute jsou konfrontovaacuteny s naacutezory zaacutestupců organizace Vysočina Tourism a s jejich aktivitami v oblasti podpory zvyšovaacuteniacute kvality ubytovaciacutech služeb na Vysočině Ze zjištěnyacutech vyacutesledků jsou vyvozeny zaacutevěry a vytvořeny naacutevrhy do budoucna

Kliacutečovaacute slova certifikace kvalita strategie ubytovaciacute služby udržitelnost Vysočina Tourism

Abstract

The aim of the article is to present the attitude of representatives of private and public sector towards accommodation services quality in the region of Vysočina The basis for the analysis is the document called bdquoStrategy for the tourism development in the region of Vysočina for the period 2008 ndash 2013ldquo The approach of accommodation services is given via questionnaires which provide the information about the level of the quality improvements made by accomodation services operators about their attitude towards sustainability principles in practice about their usage of certification standards Their answers are compared with the opinion of the representatives of the organization Vysočina Tourism in the area of the quality improvements support Finally there are presented the conclusions and given proposals for the future

Keywords certification quality strategy accommodation services sustainability Vysočina Tourism

Strana 43

1 UacuteVOD

Vysočina je region s nespornyacutem potenciaacutelem cestovniacuteho ruchu i přesto nepatřiacute mezi turisticky vyhledaacutevaneacute destinace Ve statistikaacutech naacutevštěvnosti Českeacuteho statistickeacuteho uacuteřadu se dlouhodobě řadiacute mezi 3 nejmeacuteně navštěvovaneacute kraje Českeacute republiky (nižšiacute naacutevštěvnost vykazuje pouze Pardubickyacute a Uacutesteckyacute kraj) V počtech zahraničniacutech naacutevštěvniacuteků dosahuje v meziregionaacutelniacutem srovnaacuteniacute dokonce 2 nejhoršiacutech vyacutesledků hned po Pardubickeacutem kraji Naacutesledujiacuteciacute přiacutespěvek si neklade za ciacutel najiacutet přiacutečiny tohoto neuspokojiveacuteho stavu to by vyžadovalo komplexnějšiacute analyacutezu Chce ale poodhalit jak se na těchto vyacutesledciacutech podepisuje jeden z důležityacutech faktorů konkurenceschopnosti destinace kvalita a struktura ubytovaciacutech služeb na Vysočině

Ciacutelem přiacutespěvku je prezentovat postoje zaacutestupců privaacutetniacuteho i veřejneacuteho sektoru v oblasti podpory kvality ubytovaciacutech služeb na Vysočině Přiacutespěvek daacutevaacute odpověď na to jak provozovateleacute přistupujiacute ke kvalitě jakeacute kroky podnikajiacute ke zvyacutešeniacute kvality jak přispiacutevajiacute k růstu naacutevštěvnosti svyacutech ubytovaciacutech kapacit zda provozujiacute svou činnost v souladu s principy udržitelnosti zda využiacutevajiacute dostupneacute standardy kvality služeb přiacutepadně proč o ně nejeviacute zaacutejem Současně poskytuje informace o tom jakyacute vyacuteznam přiklaacutedaacute kvalitě ubytovaciacutech služeb organizace Vysočina Tourism a jak se představitelům organizace dařiacute plnit ciacutele v teacuteto oblasti vytyčeneacute

Vyacutechodiskem pro tuto analyacutezu je dokument bdquoStrategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina na obdobiacute 2008 ndash 2013ldquo z něhož jsou ziacuteskaacuteny uacutedaje tyacutekajiacuteciacute se nedostatků v poskytovanyacutech ubytovaciacutech službaacutech na Vysočině a možnostiacute jejich řešeniacute v budoucnu Dalšiacutem důležityacutem vodiacutetkem je hodnoceniacute naacutevštěvniacuteků tedy zpětnaacute vazba od ubytovanyacutech hostů neboť umožňuje ziacuteskat ucelenou představu o vniacutemaacuteniacute kvality ubytovaciacutech služeb z pohledu zaacutekazniacuteka Zdrojem informaciacute je v tomto přiacutepadě vyacutezkum agentury Czech Tourism zaměřenyacute na domaacuteciacute cestovniacute ruch v regionu Vysočina (neniacute zde tedy zohledněn naacutezor zahraničniacutech naacutevštěvniacuteků)

2 VYacuteCHODISKA

21 Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina na obdobiacute 2008 - 2013

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina je jedinyacutem koncepčniacutem dokumentem v oblasti rozvoje cestovniacuteho ruchu na Vysočině kteryacute vymezuje vize a ciacutele politiky cestovniacuteho ruchu na Vysočině Obsahuje takeacute SWOT analyacutezu kteraacute je vyacutechodiskem pro stanoveniacute budouciacutech přiacuteležitostiacute rozvoje cestovniacuteho ruchu v tomto regionu Vzhledem k neexistenci aktuaacutelniacute Strategie pro obdobiacute od roku 2014 je tato verze pro potřeby analyacutezy jedinyacutem relevantniacutem zdrojem Hlavniacutemi zpracovateli jsou přiacutespěvkovaacute organizace Vysočina Tourism a Krajskyacute uacuteřad kraje Vysočina odděleniacute strategickeacuteho plaacutenovaacuteniacute Na tvorbě dokumentu se vyacuteznamnou měrou podiacutelela takeacute Katedra regionaacutelniacute ekonomie a spraacutevy z Ekonomicko-spraacutevniacute fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Vzhledem k zaměřeniacute člaacutenku budou v textu popsaacuteny pouze skutečnosti tyacutekajiacuteciacute se ubytovaciacutech služeb Z vyacutesledků SWOT analyacutezy vyplyacutevaacute že v oblasti ubytovaciacutech služeb je jako problematickaacute shledaacutevaacutena nedostatečnaacute kapacita ubytovaciacutech zařiacutezeniacute vyššiacutech třiacuted (4 a 5) malyacute počet certifikovanyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute nerovnoměrnaacute koncentrace ubytovaciacutech kapacit a niacutezkaacute vytiacuteženost již existujiacuteciacutech ubytovaciacutech kapacit Dalšiacute slabaacute miacutesta zmiacuteněnaacute v souvislosti s ubytovaciacutemi službami jsou bdquoNekvalifikovanaacute pracovniacute siacutela špatnaacute komunikačniacute a jazykovaacute vybavenost pracovniacuteků v sektoru stravovaciacutech a ubytovaciacutech služeb slabaacute ochota poskytovatelů služeb zapojit se do projektů CRldquo (Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina 2008 s 9)

Součaacutestiacute Strategie jsou takeacute naacutevrhy opatřeniacute v oblasti ubytovaciacutech služeb V prvniacutem opatřeniacute jsou stanoveny ciacutele bdquoRozšiacuteřit a zkvalitnit zaacutekladniacute turistickou infrastrukturu zvyacutešit standard poskytovanyacutech služeb umožňujiacuteciacute uspokojit širokeacute spektrum spotřebitelskyacutech požadavků zvyacutešit konkurenceschopnostldquo (Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina 2008 s 13) Těchto ciacutelů maacute byacutet dosaženo bdquoVyacutestavbou rekonstrukciacute a rozšiacuteřeniacutem ubytovaciacutech a stravovaciacutech zařiacutezeniacute zvyacutešeniacutem standardu vybavenosti ubytovaciacutech zařiacutezeniacute podporou kategorizace a certifikace ubytovaciacutech a stravovaciacutech zařiacutezeniacuteldquo (Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina 2008 s 13)

Strana 44

V dalšiacutem opatřeniacute je kladen požadavek na zvyacutešeniacute kvalifikace lidskyacutech zdrojů v oblasti jazykoveacute vybavenosti manažerskyacutech dovednostiacute praacutece s informacemi novyacutemi technologiemi a v neposledniacute řadě vztah k ekologii Dociacutelit těchto vyacutesledků lze prostřednictviacutem bdquoSpolupraacutece se školami zaměřenyacutemi na vyacuteuku cestovniacuteho ruchu podporou vzdělaacutevaacuteniacute a informovanosti pracovniacuteků v cestovniacutem ruchu podporou novyacutech forem celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute zaměstnavatelů i zaměstnanců v cestovniacutem ruchu pořaacutedaacuteniacutem seminaacuteřů konferenciacute workshopů a kongresů zaměřenyacutech na cestovniacute ruch a realizaciacute pracovniacutech staacutežiacute pracovniacuteků v cestovniacutem ruchu v tuzemskyacutech i zahraničniacutech destinaciacutechldquo (Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina 2008 s 27)

V Strategii jsou formulovaacuteny tři kliacutečoveacute uacutekoly

bull zvyacutešit standard ubytovaciacutech služeb formou certifikace bull vybudovat noveacute 4 a 5 kapacity rozšiacuteřit a zrekonstruovat staacutevajiacuteciacute ubytovaciacute kapacity bull zvyacutešit kvalifikaci lidskyacutech zdrojů v sektoru ubytovaciacutech služeb

Do jakeacute miacutery se dařiacute zmiacuteněneacute ciacutele plnit jak se organizace Vysočina Tourism podiacuteliacute na jejich postupneacute realizaci jakyacutem barieacuteraacutem naopak musiacute pracovniacuteci Vysočina Tourism čelit to bude podrobeno hlubšiacute analyacuteze později

22 Vyacutezkum zaměřenyacute na domaacuteciacute cestovniacute ruch v regionu Vysočina

Hodnoceniacute uacuterovně a dostupnosti ubytovaciacutech služeb ze strany naacutevštěvniacuteků Vysočiny pomůže zprostředkovat vyacutezkum organizace Czech Tourism zaměřenyacute na domaacuteciacute cestovniacute ruch v regionu Vysočina1 Praacutevě naacutezor naacutevštěvniacuteků je pro celkoveacute hodnoceniacute kvality ubytovaciacutech služeb stěžejniacute I přes určiteacute limity a omezeniacute ktereacute šetřeniacute skyacutetaacute je jedinyacutem dostupnyacutem a aktuaacutelniacutem podkladem pro hodnoceniacute Organizace Vysočina Tourism vlastniacute šetřeniacute neprovaacutediacute a dalšiacute veřejně přiacutestupneacute statistiky o vniacutemaacuteniacute destinace naacutevštěvniacuteky nebyly nalezeny

Vyacutezkum se v oblasti ubytovaciacutech služeb zaobiacuteraacute hodnoceniacutem spokojenosti naacutevštěvniacuteků regionu s uacuterovniacute a dostupnostiacute těchto služeb nesleduje však důvody dobreacuteho či špatneacuteho hodnoceniacute jednotlivyacutech složek nabiacutedky Respondentům umožňuje vyacuteběr z 5 variantniacutech odpovědiacute ndash bdquovelmi dobře spiacuteše dobře spiacuteše špatně velmi špatně a nemohu posouditldquo ale již nedaacutevaacute vysvětleniacute proč daneacute hodnoceniacute zvolili Dalšiacutem uacuteskaliacutem je nezohledněniacute naacutezorů zahraničniacutech naacutevštěvniacuteků kteřiacute nebyli do průzkumu zahrnuti Praacutevě nerezidenti však majiacute často vyššiacute naacuteroky na kvalitu ubytovaciacutech služeb Pro ziacuteskaacuteniacute komplexniacute představy o vniacutemaacuteniacute kvality ubytovaciacutech služeb z pozice naacutevštěvniacuteka by bylo třeba proveacutest hlubšiacute analyacutezu to ovšem neniacute zaacuteměrem tohoto člaacutenku

Vypoviacutedaciacute hodnotu odpovědi tyacutekajiacuteciacute se uacuterovně ubytovaciacutech služeb na Vysočině snižuje fakt že až 51 respondentů označilo odpověď bdquonemohu posouditldquo což lze přisuzovat tomu že během sveacute naacutevštěvy možnostiacute ubytovaacuteniacute nevyužili Jako bdquovelmi dobreacuteldquo považuje ubytovaciacute služby 29 respondentů za bdquospiacuteše dobreacuteldquo 16 a za bdquospiacuteše špatneacuteldquo 4 respondentů Odpověď bdquovelmi špatneacuteldquo zastoupena nebyla Při hodnoceniacute dostupnosti ubytovaciacutech služeb byly vyacutesledky o něco horšiacute ndash 23 respondentů označilo odpověď bdquovelmi dobreacuteldquo 24 zaznamenalo hodnoceniacute bdquospiacuteše dobreacuteldquo 11 naopak bdquospiacuteše špatneacuteldquo a 5 potvrdilo odpověď bdquovelmi špatneacuteldquo Zbyacutevajiacuteciacutech 37 respondentů vybralo odpověď bdquonemohu posouditldquo

Ve srovnaacuteniacute s vyacutesledky z roku 2011 spokojenost respondentů s ubytovaciacutemi službami meziročně poklesla což neniacute vyacutevoj pozitivniacute Dalšiacute nelichotivou skutečnostiacute kterou potvrzujiacute takeacute statistiky Českeacuteho statistickeacuteho uacuteřadu je rostouciacute trend jednodenniacutech pobytů bez noclehu (v roce 2011 - 53 v roce 2012 - 61) Ubytovaacuteniacute na jednu až dvě noci maacute naopak klesajiacuteciacute tendenci (v roce 2011 - 19 v roce 2012 ndash 16) tři až sedm noclehů takteacutež (v roce 2011 ndash 25 2012 ndash 20) pouze delšiacute pobyty se pohybujiacute v obou letech na shodneacute uacuterovni 3

Na zaacutekladě průzkumu organizace Czech Tourism bylo zjištěno že uacuteroveň ubytovaciacutech služeb je naacutevštěvniacuteky hodnocena velmi kladně Dostupnost ubytovaciacutech zařiacutezeniacute však plně neodpoviacutedaacute jejich očekaacutevaacuteniacute Dalšiacute hrozbou je rostouciacute podiacutel jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků bez noclehu a meziročniacute pokles spokojenosti s uacuterovniacute i dostupnostiacute služeb

Vyacutesledky šetřeniacute čaacutestečně potvrzujiacute zaacutevěry vyvozeneacute ze Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina1Průzkum se uskutečňuje od roku 2010 vždy v leacutetě a v zimě formou osobniacuteho dotazovaacuteniacute V textu jsou uvedeny hodnoty za leacuteto 2011 (1700 respondentů) a za stejneacute obdobiacute roku 2012 (1734 respondentů) Čiacutesla za rok 2013 nebyla v době zpracovaacuteniacute člaacutenku k dispozici

Strana 45

To se tyacutekaacute předevšiacutem ne zcela vyhovujiacuteciacute dostupnosti ubytovaciacutech kapacit na Vysočině Dalšiacute slabaacute miacutesta nebylo možneacute prostřednictviacutem průzkumu potvrdit vyžadovalo by to detailnějšiacute analyacutezu postojů naacutevštěvniacuteků

3 PŘIacuteSTUP PROVOZOVATELŮ KE KVALITĚ UBYTOVACIacuteCH SLUŽEB

Přiacutestup podnikatelů v ubytovaciacutech službaacutech byl sledovaacuten prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Protože Vysočina je region rozsaacutehlyacute a různorodyacute byla rozdělena do 4 kliacutečovyacutech oblastiacute2 Při jejich formovaacuteniacute byl braacuten zřetel předevšiacutem na potenciaacutel lokality pro rozvoj cestovniacuteho ruchu a miacuteru koncentrace ubytovaciacutech a stravovaciacutech zařiacutezeniacute Dle těchto kriteacuteriiacute byly vymezeny naacutesledujiacuteciacute oblasti Humpolecko (zahrnujiacuteciacute města a obce Humpolec Želiv Lipnice nad Saacutezavou Světlaacute nad Saacutezavou Ledeč nad Saacutezavou a okoliacute) Žďaacutersko (zahrnujiacuteciacute města Žďaacuter nad Saacutezavou Noveacute Město na Moravě včetně okolniacutech obciacute Polnička Račiacuten Světnov Škrdlovice Cikhaacutej Fryšava pod Žaacutekovou Horou Tři Studně Křižaacutenky Blatiny a dalšiacute) daacutele Třebiacutečsko (Třebiacuteč Jaroměřice nad Rokytnou Moravskeacute Budějovice Naacuteměšť nad Oslavou Dalešice Hrotovice Valeč) a takeacute Telčsko (Telč Horniacute Cerekev Počaacutetky Vanov)

V každeacute lokalitě bylo vybraacuteno cca 25 provozovatelů kteřiacute byli nejprve kontaktovaacuteni prostřednictviacutem emailu a požaacutedaacuteni o spolupraacuteci na vyplněniacute dotazniacuteku buď formou zaslaacuteniacute odpovědiacute na email nebo prostřednictviacutem osobniacute naacutevštěvy Celkem bylo osloveno 106 podnikatelů Z celkoveacuteho počtu respondentů se podařilo ziacuteskat odpovědi od 59 podnikatelů z nichž 9 využilo možnost zaslat vyplněnyacute dotazniacutek na email Vlastniacute šetřeniacute se uskutečnilo v měsiacuteciacutech červenec a srpen roku 2013

Naacutevratnost dotazniacuteků byla 557 což neniacute zcela uspokojivyacute vyacutesledek Důvodem niacutezkeacute zpětneacute vazby byla neochota podnikatelů dotazniacutek vyplnit vzhledem k pracovniacute vytiacuteženosti Svůj nezaacutejem takeacute vysvětlovali nulovyacutem přiacutenosem (zdůvodňovali že je to pro ně ztraacuteta času) Častyacutem jevem byla nepřiacutetomnost majitele během vlastniacute naacutevštěvy ubytovaciacuteho zařiacutezeniacute V některyacutech přiacutepadech bylo zjištěno že ubytovaciacute zařiacutezeniacute i přes fungujiacuteciacute internetoveacute straacutenky svůj provoz již ukončila či změnila majitele kteryacute vzhledem k neznalosti zdejšiacutech podmiacutenek nebyl schopen poskytnout veškereacute relevantniacute informace Přes veškerou snahu se ani po opětovneacute naacutevštěvě a opakovaneacutem rozesiacutelaacuteniacute dotazniacuteků nepodařilo ziacuteskat viacutece vyplněnyacutech odpovědiacute

Vyacutesledky dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute jsou pro lepšiacute orientaci rozděleny do podkapitol ndash přiacutestup ke kvalitě přiacutestup k udržitelnosti a zapojeniacute do certifikačniacutech systeacutemů a projektů kvality Respondenti odpoviacutedali na 9 otaacutezek z nichž 8 bylo polouzavřenyacutech a 1 uzavřenaacute

31 Přiacutestup ke kvalitě

Z Grafu č 1 je patrneacute že 23 respondentů podporujiacute zvyšovaacuteniacute kvality svyacutech služeb tiacutem že sledujiacute spokojenost hostů a reagujiacute na ni Praacutevě spokojenost naacutevštěvniacuteků je kliacutečovyacutem předpokladem uacutespěchu Spokojenyacute zaacutekazniacutek se raacuted vraacutetiacute a takeacute se o sveacute pozitivniacute zkušenosti poděliacute se znaacutemyacutemi přaacuteteli či rodinnyacutemi přiacuteslušniacuteky Druhyacutem nemeacuteně důležityacutem opatřeniacutem v oblasti kvality je modernizace ubytovaciacuteho zařiacutezeniacute tuto odpověď označilo 59 respondentů 46 respondentů podporuje kvalitu rozšiřovaacuteniacutem spektra poskytovanyacutech služeb Takoveacute opatřeniacute je jasnyacutem signaacutelem snahy přilaacutekat naacutevštěvniacuteky na delšiacute pobyt a nabiacutednout jim aktivity i za nepřiacutezniveacuteho počasiacute Celkem 44 respondentů potvrdilo že klade důraz na zaměstnaacutevaacuteniacute kvalifikovaneacuteho personaacutelu (často to dle slov provozovatelů neniacute lehkaacute uacuteloha a je třeba pracovniacuteky naučit vše od zaacutekladů) Stejneacute 44 zastoupeniacute měla odpověď bdquododržujeme vlastniacute nastaveneacute standardyldquo jakeacutesi interniacute požadavky na chovaacuteniacute personaacutelu a dodržovaacuteniacute kvality Pouze 27 respondentů věnuje pozornost průběžneacutemu školeniacute zaměstnanců Zbyacutevajiacuteciacute 2 konstatovala že v raacutemci sveacuteho provozu žaacutednaacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute kvality služeb neprovaacutediacute

2Členěniacute regionu na 4 oblasti bylo provedeno s využitiacutem dokumentu bdquoAnalyacuteza cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočinaldquo

Strana 46

Graf č 1 ndash Opatřeniacute pro zvyacutešeniacute kvality ubytovaciacutech služeb na Vysočině Zdroj ndash vlastniacute zpracovaacuteniacute

Dalšiacute graf prezentuje jakeacute spektrum služeb v raacutemci ubytovaciacutech kapacit podnikateleacute nabiacutezejiacute Až 95 respondentů poskytuje pro ubytovaneacute hosty sniacutedaně Stravovaacuteniacute a la carte umožňuje 68 a 56 podnikatelů nabiacuteziacute polopenzi Pronaacutejem sportovniacutech potřeb maacute k dispozici 41 respondentů a 39 poskytuje wellness služby Až 29 respondentů využilo možnosti uveacutest vlastniacute odpověď např pořaacutedaacuteniacute vlastniacutech hudebniacutech večerů organizovaacuteniacute kulturniacutech akciacute poskytovaacuteniacute dopravniacutech služeb realizace dětskyacutech taacuteborů průvodcovskeacute služby kongresoveacute služby (školiacuteciacute salonek a technickeacute vybaveniacute) možnost využiacutet bazeacuten animačniacute programy pro děti jiacutezda na koni letniacute kino půjčovaacuteniacute rybaacuteřskeacuteho naacutečiniacute zajišťovaacuteniacute svateb rodinnyacutech oslav ad Nejmeacuteně zastoupenou odpovědiacute je zprostředkovaacuteniacute vstupenek na kulturniacute akce tuto možnost nabiacuteziacute 25 podnikatelů

Graf č 2 ndash Spektrum poskytovanyacutech služeb ubytovaciacutech zařiacutezeniacute na Vysočině Zdroj ndash vlastniacute zpracovaacuteniacute

Strana 47

Co se ochoty poskytovat naacutevštěvniacutekům informace o možnostech vyžitiacute v regionu a aktivitaacutech ktereacute lze v okoliacute provozovat tyacuteče 83 zaměstnanců sděluje informace o možnostech sportovniacuteho vyžitiacute v regionu Stejneacute zastoupeniacute (80) měly odpovědi tyacutekajiacuteciacute se informaciacute o možnostech kulturniacuteho vyžitiacute a o dopravniacutem spojeniacute O aktuaacutelniacutech udaacutelostech v okoliacute sděluje informace 75 podnikatelů Nejmeacuteně často jsou zaměstnanci ochotni zaacutekazniacuteky informovat o stravovaciacutech možnostech v okoliacute (69) což lze zdůvodnit neochotou podnikatelů doporučovat zaacutekazniacutekům konkurenčniacute subjekty

32 Přiacutestup k udržitelnosti

Podnikateleacute byli požaacutedaacuteni o vyjaacutedřeniacute ke třem oblastem - jak přispiacutevajiacute k uacutesporaacutem energie jak zabezpečujiacute optimalizaci odpadů jakou majiacute vazbu k regionu Vyacutesledky šetřeniacute podaacutevajiacute pouze zaacutekladniacute informaci o dodržovaacuteniacute principů udržitelnosti

V oblasti uacutespor energie měli možnost volit z odpovědiacute ndash automatickeacute zhasiacutenaacuteniacute světel využiacutevaacuteniacute energie z obnovitelnyacutech zdrojů spořiče vody praniacute ručniacuteků pouze na požaacutedaacuteniacute hosta přiacutepadně dopsat odpověď vlastniacute Nejviacutece respondentů (59) v provozu použiacutevaacute automatickeacute zhasiacutenaacuteniacute světel Praniacute ručniacuteků pouze podle přaacuteniacute hosta či 1x za tyacuteden je běžnou praxiacute u 42 respondentů Spořiče vody jako zdroj uacutespor využiacutevaacute 22 provozovatelů Z 20 je využiacutevaacutena energie z obnovitelnyacutech zdrojů Jeden provozovatel doplnil vlastniacute odpověď bdquoHotel je vystavěn jako energeticky soběstačnyacute a ekologickyacute ndash tepelnaacute čerpadla na energii z hloubkovyacutech vrtů na vytaacutepěniacute kogeneračniacute jednotka rekuperace vzduchu odběr tepla z odpadniacute užitkoveacute vody fotovoltaickeacute člaacutenky a mnoho dalšiacutehohellipldquo

V raacutemci kriteacuteria optimalizace odpadů mohli vybiacuterat z odpovědiacute ndash třiacuteděniacute odpadů a uacutespornaacute baleniacute potravin kosmetickyacutech přiacutepravků Viacutece než 23 respondentů potvrdilo že zaměstnanci jsou povinni třiacutedit odpad Naacutekup potravin a kosmetickyacutech přiacutepravků v uacutespornyacutech baleniacutech nepatřiacute mezi rozšiacuteřenaacute opatřeniacute aplikuje je necelaacute 13 respondentů

Posledniacute okruh otaacutezek se tyacutekal vazby k regionu Největšiacute procento podnikatelů (83) při sveacute činnosti využiacutevaacute miacutestniacutech zdrojů (ať už se jednaacute o suroviny pracovniacute siacutelů či vybaveniacute) Vyacuterazně menšiacute zastoupeniacute je v oblasti nabiacutedky pro region typickyacutech jiacutedel (31) Tento vyacutesledek lze čaacutestečně přičiacutetat omezeneacutemu počtu regionaacutelniacutech pokrmů což i samotniacute podnikateleacute zmiňovali jako probleacutem K podpoře tradic a zvyků se přihlaacutesilo 24 podnikatelů

33 Zapojeniacute do certifikačniacutech systeacutemů a projektů kvality

Podnikateleacute byli dotazovaacuteniacute zda jsou držiteli uvedenyacutech projektů kvality a udržitelnosti Dostali na vyacuteběr z naacutesledujiacuteciacutech možnostiacute - Oficiaacutelniacute jednotnaacute klasifikace 2013 ndash 15 Ekologicky šetrnaacute služba The Flower ECEAT quality label ISO Cyklisteacute viacutetaacuteniacute Czechspecials Stezky dědictviacute či vlastniacute odpověď Nejrozšiacuteřenějšiacute je značka bdquoCyklisteacute viacutetaacutenildquo do niacutež se zapojilo celkem 20 podnikatelů (někteřiacute konstatovali že v minulosti tuto značku využiacutevali neboť nebyla zpoplatněna po zavedeniacute ročniacutech poplatků však odmiacutetli nadaacutele spolupracovat) Dalšiacutech 12 je certifikovaacuteno značkou bdquoOficiaacutelniacute jednotnaacute klasifikace 2013 ndash 2015ldquo Projekt bdquoStezky dědictviacuteldquo poukazuje na regionaacutelniacute gastronomii uchaacutezet se o něj mohou i hoteloveacute restaurace s nabiacutedkou regionaacutelniacutech pokrmů Držitelů teacuteto značky je pouze 8 Projekt bdquoCzechspecialsldquo odkazuje na restaurace nabiacutezejiacuteciacute českeacute a regionaacutelniacute speciality a je zastoupen 3 Nejmeacuteně respondentů (2) se přihlaacutesilo k dodržovaacuteniacute certifikovaneacuteho systeacutemu HACCP a značce bdquoEkologicky šetrnaacute službaldquo

Strana 48

Graf č 3 ndash Zapojeniacute ubytovaciacutech zařiacutezeniacute do certifikačniacutech systeacutemů kvality na Vysočině

Zdroj ndash vlastniacute zpracovaacuteniacute

Ochota v budoucnu se zapojit do některyacutech ze zmiacuteněnyacutech systeacutemů kvality je malaacute Převažuje zamiacutetaveacute stanovisko - 63 respondentů tuto možnost popiacuteraacute Pouze 37 potvrdilo že o přiacuteležitosti ziacuteskat některou značku v budoucnu uvažuje

Posledniacute graf poukazuje na hlavniacute důvody neochoty se do projektů kvality zapojit Nabiacutednuty byly odpovědi - finančniacute naacuteročnost na splněniacute požadovanyacutech kriteacuteriiacute časovaacute naacuteročnost na splněniacute požadovanyacutech kriteacuteriiacute niacutezkeacute povědomiacute o existenci značek pro naše zaacutekazniacuteky nepatřiacute toto mezi rozhodovaciacute kriteacuteria malyacute přiacutenos ve vztahu k vynaloženyacutem naacutekladům a přiacutepadnaacute vlastniacute odpověď Nejviacutece respondentů (56) odrazuje fakt že pro jejich zaacutekazniacuteky to nepatřiacute mezi rozhodovaciacute kriteacuteria Dalšiacutem hojně uvaacuteděnyacutem důvodem je finančniacute naacuteročnost na splněniacute požadovanyacutech kriteacuteriiacute což je překaacutežkou pro 47 respondentů Malyacute přiacutenos ve vztahu k vynaloženyacutem naacutekladům označilo 42 provozovatelů Velmi podobně byla hodnocena odpověď niacutezkeacute povědomiacute o existenci značek (39) Časovaacute naacuteročnost na splněniacute požadovanyacutech kriteacuteriiacute odrazuje 14 respondentů Mezi vlastniacutemi odpověďmi se vyskytovala např neznalost (3) či špatnaacute zkušenost z minulosti (2)

Graf č 4 - Přiacutečiny niacutezkeacuteho zaacutejmu o certifikaci ubytovaciacutech služeb na Vysočině Zdroj ndash vlastniacute zpracovaacuteniacute

Strana 49

34 Vyacutesledky a diskuse

Dotazniacutekoveacute šetřeniacute poskytlo mnoho cennyacutech informaciacute ktereacute budou konfrontovaacuteny s vyacutesledky uvedenyacutemi ve Strategii rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina na obdobiacute 2008 ndash 2013 a budou z nich vyvozeny zaacutevěry

V oblasti přiacutestupu ke kvalitě je patrnaacute jasnaacute snaha podnikatelů o zvyšovaacuteniacute prestiže ubytovaciacutech služeb přesto se jim staacutele nedařiacute některaacute opatřeniacute aktivně uplatňovat Pozitivniacutem trendem je fakt že viacutece než 23 respondentů se zajiacutemaacute o naacutezor zaacutekazniacuteků a jejich zpětnou vazbu ve svyacutech podnikatelskyacutech aktivitaacutech bere na zřetel Tlak na modernizaci a rekonstrukci ubytovaciacutech kapacit si uvědomuje 59 podnikatelů což je v souladu s ciacutely ve Strategii vytyčenyacutemi (rozšiacuteřit a zrekonstruovat staacutevajiacuteciacute ubytovaciacute kapacity)

Za nevyhovujiacuteciacute lze označit podporu školeniacute a průběžneacuteho vzdělaacutevaacuteniacute zaměstnanců ta je běžnou praxiacute pouze pro 27 podnikatelů Apel na růst kvalifikace lidskyacutech zdrojů v sektoru ubytovaciacutech služeb je přitom nediacutelnou součaacutestiacute Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu na Vysočině Stejně tak je vhodneacute v budoucnu viacutece podporovat uplatňovaacuteniacute interniacutech manuaacutelů kvality ktereacute stanoviacute jasnaacute pravidla pro chovaacuteniacute zaměstnanců a dodržovaacuteniacute požadavků na kvalitu a preferovat zaměstnaacutevaacuteniacute kvalifikovaneacuteho v oboru vzdělaneacuteho personaacutelu

Co se tyacuteče struktury poskytovanyacutech služeb nejviacutece jsou v raacutemci ubytovaciacutech zařiacutezeniacute nabiacutezeny služby stravovaciacute K požadavku rozšiřovat spektrum nabiacutezenyacutech služeb se přihlaacutesilo 46 podnikatelů tedy necelaacute polovina Určitě i v teacuteto oblasti lze vidět potenciaacutel ke zlepšeniacute (obzvlaacuteště co se tyacuteče zprostředkovaacuteniacute služeb kulturniacuteho vyžitiacute nabiacutedky wellness služeb a půjčovaacuteniacute sportovniacutech potřeb) Čiacutem širšiacute spektrum služeb jsou podnikateleacute schopni nabiacutednout tiacutem atraktivnějšiacute jsou vniacutemaniacute v očiacutech potenciaacutelniacutech naacutevštěvniacuteků

Dalšiacutem hodnocenyacutem kriteacuteriem byla šiacuteře informaciacute poskytovanyacutech ze strany pracovniacuteků v ubytovaciacutech zařiacutezeniacutech Převaacutežnaacute čaacutest zaměstnanců sděluje hostům širokeacute spektrum informaciacute od možnostiacute sportovniacuteho vyžitiacute až po dopravniacute spojeniacute proto lze tento vyacutesledek považovat za uspokojivyacute

V oblasti přiacutestupu k udržitelnosti majiacute poskytovateleacute ubytovaciacutech služeb velkeacute rezervy Z hlediska uacutespor energie nejčastěji uplatňujiacute opatřeniacute v podobě automatickeacuteho zhasiacutenaacuteniacute světel (59) či praniacute ručniacuteků pouze na přaacuteniacute hosta (42) Ostatniacute kriteacuteria byla zastoupena okrajově ndash spořiče vody (22) využiacutevaacuteniacute energie z obnovitelnyacutech zdrojů (20) Přitom splněniacute uvedenyacutech kriteacuteriiacute nevyžaduje velkeacute finančniacute investice Vynaloženeacute peniacuteze se postupně vraciacute praacutevě ve formě nižšiacutech naacutekladů za spotřebovanou energii vodu Řešeniacutem staacutevajiacuteciacute situace by mohla byacutet osvěta podnikatelů (mj takeacute konkreacutetniacute vyčiacutesleniacute naacutekladů na realizaci uvedenyacutech opatřeniacute a přiacutenosů v podobě uacutespor energiiacute) a pomoc při zpracovaacuteniacute energetickeacuteho auditu (vyčiacutesleniacute naacutekladů na současnou spotřebu energie) Bez znalosti souvislostiacute nebude možneacute provozovatele přesvědčit aby se zapojili a sami přispiacutevali k ochraně životniacuteho prostřediacute

Ke třiacuteděniacute odpadů se přihlaacutesily cca 23 provozovatelů což je v celorepublikoveacutem srovnaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute počet (dle společnosti EKO-KOM v roce 2012 aktivně třiacutedilo odpad 70 českyacutech obyvatel) Uacutespornaacute baleniacute potravin kosmetickyacutech přiacutepravků v provozu využiacutevaacute necelaacute 13 podnikatelů Protože se jednaacute o finančně nenaacuteročneacute položky bylo by žaacutedouciacute širšiacute zapojeniacute podnikatelů podporovat a poskytnout k tomu dostatečneacute zaacutezemiacute (naacutedoby na třiacuteděnyacute odpad v obci prodej v raacutemci regionu ve velkeacutem baleniacute)

Krom environmentaacutelniacuteho přiacutestupu byl u respondentů sledovaacuten takeacute soulad s tzv socio-kulturniacutem piliacuteřem Podnikateleacute byli dotazovaacuteniacute zda podporujiacute zaměstnaacutevaacuteniacute miacutestniacutech obyvatel zda nakupujiacute vybaveniacute od zdejšiacutech producentů zda využiacutevajiacute lokaacutelniacutech surovin připravujiacute pro region typickaacute jiacutedla podporujiacute tradice a zvyky spjateacute s regionem Ač 83 respondentů potvrdilo že využiacutevaacute miacutestniacutech zdrojů (surovin vybaveniacute od lokaacutelniacutech producentů zaměstnaacutevaacuteniacute miacutestniacutech obyvatel) obzvlaacuteště v oblasti naacutekupu miacutestniacutech surovin argumentovali že je pro ně finančně i distribučně naacuteročneacute nakupovat od lokaacutelniacutech zemědělců Jsou tedy z časoveacuteho i finančniacuteho hlediska nuceni realizovat naacutekupy ve velkoobchodech Usnadnit distribuci regionaacutelniacutech vyacuterobků v budoucnu pomůže připravovanyacute projekt Siacuteť prodejen certifikovanyacutech vyacuterobků kteryacute spouštiacute organizace ZERA o s Prodejny ktereacute jsou součaacutestiacute teacuteto siacutetě musiacute nabiacutezet k prodeji certifikovaneacute produkty (zemědělskeacute vyacuterobky potraviny řemeslneacute vyacuterobky) vytvořeneacute na Vysočině

Takeacute nabiacutedka pro region typickyacutech pokrmů maacute velkeacute rezervy Pouze 31 provozovatelů v jiacutedelniacutem liacutestku uvaacutediacute možnost ochutnat regionaacutelniacute jiacutedla Probleacutem lze spatřovat v omezeneacutem počtu lokaacutelniacutech pokrmů což

Strana 50

potvrzujiacute sami podnikateleacute Pro Vysočinu jsou typickeacute pokrmy z brambor v různyacutech variaciacutech druhyacutem nejčastěji zmiňovanyacutem jiacutedlem je svrateckyacute gulaacuteš Jako řešeniacute se nabiacuteziacute spolupraacutece s profesionaacutelniacutemi kuchaři na obnově zašlyacutech receptur studiu staryacutech kuchařek a tvorbě staronovyacutech tradičniacutech jiacutedel z Vysočiny

Posledniacutem hodnocenyacutem kriteacuteriem je podpora miacutestniacutech tradic a zvyků do niacutež se aktivně zapojuje 24 respondentů Iniciativa v oblasti obnovy staryacutech tradic by měla vznikat ve spolupraacuteci s miacutestniacute samospraacutevou a zdejšiacutemi obyvateli aby přinesla kyacuteženyacute efekt Je to dlouhodobyacute proces kteryacute lze doveacutest k uacutespěchu jen za předpokladu zapojeniacute všech zmiacuteněnyacutech akteacuterů

Na zaacutevěr byli podnikateleacute vyzvaacuteni aby okomentovali miacuteru zapojeniacute do certifikačniacutech systeacutemů a projektů kvality Nutno podotknout že apel na zvyacutešeniacute kvality ubytovaciacutech služeb formou certifikace je jedniacutem z kliacutečovyacutech ciacutelů definovanyacutech praacutevě ve Strategii rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina (viz podkapitola 11) Z průzkumu vyplyacutevaacute že zaacutejem o certifikaci ze strany provozovatelů je niacutezkyacute Tento fakt lze přičiacutetat všeobecneacute nedůvěře v systeacutemy kvality prameniacuteciacute z nuloveacute přidaneacute hodnoty plynouciacute z certifikace Jak lze nedůvěru podnikatelů v certifikaci služeb zmiacuternit Vyacutechodiskem může byacutet vytvořeniacute regionaacutelniacute značky kvality respektive využitiacute již existujiacuteciacute značky bdquoVysočina ndash regionaacutelniacute produktldquo k certifikaci ubytovaciacutech a stravovaciacutech služeb Důležityacutem předpokladem uacutespěchu takoveacute značky je kvalitniacute a propracovanaacute marketingovaacute podpora (zaručiacute lepšiacute povědomiacute o značce) finančniacute spoluuacutečast ze strany organizace Vysočina Tourism i organizace ZERA (v současneacute době projekt regionaacutelniacuteho značeniacute zaštiťuje) a nuloveacute naacuteroky na finančniacute participaci podnikatelů v ubytovaciacutech službaacutech (alespoň v prvniacute faacutezi realizace projektu) Takeacute je třeba věnovat zvyacutešenou pozornost stanoveniacute spraacutevnyacutech kriteacuteriiacute pro certifikaci tak aby byly zohledněny jak požadavky na kvalitu poskytovanyacutech služeb tak na dodržovaacuteniacute principů udržitelnosti (rozděleniacute na povinnaacute a volitelnaacute kriteacuteria volit smysluplně aby jejich dodrženiacute bylo finančně uacutenosneacute a pro podnikatele akceptovatelneacute) Vytvořit fungujiacuteciacute na trhu zavedenou značku kvality vyžaduje nemaleacute finančniacute prostředky což může realizaci celeacuteho projektu ohrozit

Vyacutesledky realizovaneacuteho šetřeniacute jednoznačně ukazujiacute že ciacutele vytyčeneacute ve Strategii rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina se zatiacutem plnit nedařiacute Pozitivniacute vyacutevoj je znatelnyacute jen v oblasti modernizace a rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech ubytovaciacutech kapacit Nedostatečnaacute pozornost je staacutele věnovaacutena zvyšovaacuteniacute kvalifikačniacute uacuterovně zaměstnanců a podpoře zvyšovaacuteniacute kvality formou certifikace ubytovaciacutech služeb Jak motivujiacute podnikatele k vyššiacute angažovanosti pracovniacuteci Vysočina Tourism to je obsahem naacutesledujiacuteciacute kapitoly

4 PODPORA KVALITY ZE STRANY VYSOČINA TOURISM

Aby bylo možneacute vyhodnotit zda se ve Strategii vytyčenyacutech ciacutelů podařilo v posledniacutech 5 letech dosaacutehnout bylo nutneacute kontaktovat zaacutestupce organizace Vysočina Tourism a požaacutedat je o vyjaacutedřeniacute Řiacutezenyacute rozhovor probiacutehal dne 10 2 2014 Dalšiacute informace v textu uvedeneacute byly čerpaacuteny z internetovyacutech zdrojů (viz použitaacute literatura)

Spolupraacutece Vysočina Tourism a privaacutetniacutech subjektů probiacutehaacute předevšiacutem v oblasti propagace a nabiacutedky vzdělaacutevaacuteniacute Na oficiaacutelniacutech internetovyacutech straacutenkaacutech Vysočiny (wwwregion-vysocinacz) je k dispozici databaacuteze akciacute a ubytovaciacutech zařiacutezeniacute na Vysočině do niacutež mohou podnikateleacute sami vstupovat a upravovat či doplňovat informace tyacutekajiacuteciacute se jejich ubytovaciacuteho zařiacutezeniacute Prostřednictviacutem uvedenyacutech emailovyacutech kontaktů jsou podnikateleacute průběžně informovaacuteniacute o novyacutech nabiacutedkaacutech aktualitaacutech v oblasti cestovniacuteho ruchu projektech do nichž se mohou zapojit Podnikateleacute majiacute možnost fyzicky se uacutečastnit veletrhů kde maacute Vysočina Tourism staacutenek nebo se zde prezentovat prostřednictviacutem svyacutech tištěnyacutech propagačniacutech materiaacutelů Vysočina Tourism takeacute umožňuje propagaci v elektronickeacutem katalogu pobytů (nabiacuteziacute-li provozovateleacute pobytoveacute baliacutečky) Do roku 2009 byly vydaacutevaacuteny takeacute tištěneacute katalogy ubytovaciacutech zařiacutezeniacute ktereacute byly přiacutestupneacute zdarma Ne všichni provozovateleacute však projevujiacute zaacutejem zasiacutelaneacute nabiacutedky využiacutevat Často ani neprovaacutediacute aktualizaci dat v databaacutezi a důležiteacute informace se k nim tedy nedostanou

Co se tyacuteče ciacuteleneacute podpory v oblasti zvyšovaacuteniacute kvality ubytovaciacutech služeb na Vysočině existujiacute jak finančniacute pobiacutedky tak vzdělaacutevaciacute projekty určeneacute praacutevě pro maleacute a středniacute podnikatele v ubytovaciacutech a stravovaciacutech službaacutech Nejrozsaacutehlejšiacutem projektem v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute kteryacute byl realizovaacuten od 1 1 2011 do 31 12 2013 je soubor seminaacuteřů - bdquoVzdělaacutevaciacute programy pro udržitelnyacute rozvoj malyacutech a středniacutech firem v oblasti služeb

Strana 51

cestovniacuteho ruchuldquo Vyacutestupem tohoto projektu byly jednak pravidelneacute seminaacuteře určeneacute pro podnikatele ale takeacute e-learningovyacute portaacutel wwwedu-vysocinacz kteryacute je volně dostupnyacute všem zaregistrovanyacutem uživatelům Projekt byl spolufinancovaacuten Evropskyacutem sociaacutelniacutem fondem a staacutetniacutem rozpočtem Českeacute republiky Pro subjekty cestovniacuteho ruchu (zaměstnance i majitele) byla uacutečast na seminaacuteřiacutech zdarma i přesto byl zaacutejem ze strany podnikatelů niacutezkyacute (jednotlivyacutech seminaacuteřů se uacutečastnilo od 7 do 20 lidiacute spiacuteše chodili majiteleacute a provozovateleacute ne řadoviacute zaměstnanci) Veškereacute informace tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacutevaacuteniacute podnikatelů ve službaacutech cestovniacuteho ruchu jsou snadno dostupneacute na internetovyacutech straacutenkaacutech wwwvysocinatourismcz v sekci vzdělaacutevaacuteniacute Podnikateleacute jsou o možnostech školeniacute informovaacuteni takeacute prostřednictviacutem emailu

Finančniacute podpora v oblasti kvality ubytovaciacutech služeb na Vysočině je poskytovaacutena formou grantovyacutech programů Od roku 2003 byly pravidelně vypisovaacuteny dva grantoveacute programy bdquoDoprovodnaacute infrastruktura cestovniacuteho ruchu ndash program na podporu budovaacuteniacute a modernizace doprovodneacute infrastruktury cestovniacuteho ruchuldquo a bdquoModernizace ubytovaciacutech zařiacutezeniacute ndash program na podporu rozšiacuteřeniacute a regenerace skladby lůžek a vybavenosti pokojů ubytovaciacutech zařiacutezeniacute vhodnyacutech pro venkovskyacute cestovniacute ruchldquo Přiacutejemci dotace byli v obou přiacutepadech praacutevnickeacute i fyzickeacute osoby z oblasti veřejneacuteho i podnikatelskeacuteho sektoru Přiacutespěvek na každyacute realizovanyacute projekt se pohyboval v rozmeziacute od 30000- maximaacutelně do 200000- (v některyacutech letech do 250000- Kč) za předpokladu že alespoň 60 prostředků uhradil žadatel z vlastniacutech peněž

Grantovyacute program bdquoDoprovodnaacute infrastruktura cestovniacuteho ruchuldquo byl vypisovaacuten každoročně od roku 2003 do roku 2013 a přiacutejemci jeho prostřednictviacutem mohli žaacutedat o dotaci nabdquoVyacutestavbu modernizaci či rozšiacuteřeniacute outdooroveacute a indooroveacute infrastruktury zaacutežitkoveacute turistiky včetně pořiacutezeniacute vybaveniacute (např sportovniacute adrenalinovaacute zaacutebavniacute a relaxačniacute centra lanoveacute parky lezeckeacute stěny bikeparky paintball areacuteny zimniacute a letniacute boboveacute draacutehy wellness centra apod) nebo pořiacutezeniacute vybaveniacute pro rozvoj netradičniacutech trendů v zaacutežitkoveacute turistice (např zorbing snow kiting tereacutenniacute koloběžky vodniacute lyžovaacuteniacute paragliding bungee jumping apod)ldquo (Vyacutezva k předklaacutedaacuteniacute projektů s 2) Každyacute rok bylo uznaacuteno a podpořeno od 10 do 40 projektů Mezi žadateli převažovali zaacutestupci obciacute a měst bylo zde i zastoupeniacute ze strany poskytovatelů služeb (jednalo se např o financovaacuteniacute vyacutestavby relaxačniacuteho centra wellness zaacutezemiacute sportovně ndash adrenalinoveacuteho parku lanoveacuteho centra ad)

Do grantoveacuteho programu bdquoModernizace ubytovaciacutech zařiacutezeniacuteldquo bylo možneacute posiacutelat žaacutedosti v oblasti rekonstrukce modernizace dovybaveniacute obnoveniacute zkvalitněniacute vyacutestavby stavebniacutech uacuteprav ubytovaciacutech kapacit na Vysočině Program byl vypisovaacuten v letech 2003 až 2007 Průměrnyacute počet uacutespěšnyacutech žadatelů byl 21 za rok převažovali přiacutejemci z řad privaacutetniacutech subjektů

Posledniacute řešenou oblastiacute byla podpora certifikace ubytovaciacutech služeb ze strany Vysočina Tourism Podnikateleacute jsou nabaacutedaacuteni k využitiacute platnyacutech systeacutemů kvality prostřednictviacutem internetovyacutech straacutenek wwwvysocinatourismcz kde je přiacutemo uveden odkaz certifikace jehož prostřednictviacutem jsou zaacutejemci přesměrovaacuteni na straacutenky tyacutekajiacuteciacute se - certifikace kempů a chatovyacutech osad certifikace turistickyacutech ubytoven ECEAT Quality Label standardů pro ubytovaacuteniacute v soukromiacute a Oficiaacutelniacute jednotneacute klasifikace ubytovaciacutech zařiacutezeniacute 2006 ndash 2009 Nutno podotknout že některeacute odkazy spustit nelze některeacute jsou již zastaraleacute jineacute nejsou uvedeny vůbec (např Czechspecials Ekologicky šetrnaacute služba Stezky dědictviacute) Podpora již certifikovanyacutech subjektů ze strany Vysočina Tourism neprobiacutehaacute (nelze přednostně propagovat či jinak zvyacutehodňovat certifikovanaacute ubytovaciacute zařiacutezeniacute neniacute to v souladu s požadavky na čerpaacuteniacute evropskyacutech peněz)

Na čem je třeba dle zaměstnanců Vysočina Tourism přednostně pracovat aby se zvyacutešila konkurenceschopnost a kvalita ubytovaciacutech služeb na Vysočině Je potřeba zintenzivnit spolupraacuteci a komunikaci privaacutetniacutech subjektů mezi sebou i ve vztahu k organizaci Vysočina Tourism Nezbytnou podmiacutenkou konkurenceschopnosti je kvalita a garance služeb Vzhledem ke zvyšujiacuteciacutem se požadavkům na pracovniacuteky v cestovniacutem ruchu je třeba podpořit a zapojit je do dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute což je přiacutenosneacute pro zaměstnavatele i zaměstnance a projeviacute se nejen na vyššiacutem standardu služeb

Z aktivit organizace Vysočina Tourism vyplyacutevaacute že ciacutele stanoveneacute ve Strategii rozvoje cestovniacuteho ruchu při sveacute činnosti respektuje Patrnaacute je dlouhodobaacute podpora zvyšovaacuteniacute kvalifikace lidskyacutech zdrojů v sektoru ubytovaciacutech služeb formou vzdělaacutevaciacutech programů určenyacutech zaměstnancům i zaměstnavatelům Podnikateleacute jsou motivovaacuteniacute ke zvyšovaacuteniacute kvality takeacute finančně prostřednictviacutem dotaciacute určenyacutech na modernizaci

Strana 52

a rozšiřovaacuteniacute staacutevajiacuteciacutech ubytovaciacutech kapacit či vybudovaacuteniacute doprovodneacute infrastruktury Určiteacute nedostatky lze spatřovat v oblasti podpory certifikace ubytovaciacutech služeb na Vysočině V budoucnu by bylo vhodneacute aktualizovat informace o v současneacute době platnyacutech certifikačniacutech systeacutemech

ZAacuteVĚR

Ciacutelem přiacutespěvku bylo prezentovat přiacutestup subjektů veřejneacuteho i soukromeacuteho sektoru ke kvalitě ubytovaciacutech služeb na Vysočině s přihleacutednutiacutem k zaacutevěrům vyvozenyacutem ze Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina

Z analyacutezy postojů podnikatelů v ubytovaciacutech službaacutech vyplynulo že provozovateleacute staacutele nevěnujiacute dostatečnou pozornost školeniacute a průběžneacutemu vzdělaacutevaacuteniacute zaměstnanců Dalšiacute slabyacutem miacutestem se ukaacutezala byacutet nedůvěra podnikatelů v certifikačniacute systeacutemy kvality Kladně lze hodnotit ochotu podnikatelů financovat modernizaci a rozšiřovaacuteniacute ubytovaciacutech kapacit což lze čaacutestečně zdůvodnit grantovou politikou kraje Do budoucna by bylo žaacutedouciacute podmiacutenit finančniacute podporu z grantoveacuteho programu povinnostiacute zapojit se do některeacuteho certifikačniacuteho systeacutemu kvality

Zajiacutemaveacute zaacutevěry vzešly z analyacutezy přiacutestupu Vysočina Tourism ktereacute naopak potvrdily že podpoře vzdělaacutevaacuteniacute zaměstnanců je věnovaacutena ze strany Vysočina Tourism zvyacutešenaacute pozornost Stejně tak jsou podnikateleacute finančně podporovaacuteni v oblasti modernizace a rekonstrukce ubytovaciacutech kapacit pomociacute grantovyacutech programů Slabyacutem člaacutenkem je poskytovaacuteniacute nepřesnyacutech a nedostatečnyacutech informaciacute o certifikačniacutech systeacutemech kvality platnyacutech v Českeacute republice

Vyacutesledky analyacutezy potvrzujiacute že organizace Vysočina Tourism poskytuje podnikatelům poměrně dobreacute zaacutezemiacute pro zvyšovaacuteniacute kvality poskytovanyacutech služeb Probleacutemem je niacutezkaacute invence přiacutemo ze strany některyacutech ubytovatelů Přiacutečiny nezaacutejmu a apatie lze vysvětlit ztraacutetou důvěry v orgaacuteny veřejneacute spraacutevy neochotou aktivně spolupracovat a dlouho zakořeněnou orientaciacute na kraacutetkodobeacute ciacutele Mnoho podnikatelů funguje jako rodinnyacute podnik jsou na sveacute praacuteci existenčně zaacutevisliacute nemajiacute čas se aktivně angažovat v cestovniacutem ruchu a uacutečastnit vzdělaacutevaciacutech programů Argumentujiacute tiacutem že jsou raacutedi když zvlaacutednou zajistit plynulyacute každodenniacute provoz a na svou dalšiacute činnost si vydělat Možnyacutem řešeniacutem změny negativniacuteho postoje provozovatelů je osvěta a upozorňovaacuteniacute na dobreacute přiacuteklady z praxe ktereacute potvrzujiacute že bez spolupraacutece a komunikace všech v cestovniacutem ruchu zainteresovanyacutech subjektů neniacute jednoducheacute uspět

Projektovaacute podpora

Tento přiacutespěvek je součaacutestiacute projektu č FRV 12013 Analyacuteza současneacuteho stavu a naacutevrhy opatřeniacute pro zvyacutešeniacute naacutevštěvnosti v turistickeacutem regionu Vysočina kteryacute byl finančně podpořen Fondem rozvoje vědy Vysokeacute školy obchodniacute v Praze

Strana 53

POUŽITAacute LITERATURA1 Analyacuteza cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina In Oficiaacutelniacute internetoveacute straacutenky kraje Vysočina [online]

2006 [cit 2013-06-27] Dostupneacute z httpextranetkr-vysocinaczdownloadorrcest_ruchAnalyza_cestovniho_ruchu_v_kraji_Vysocinapdf

2 Naacutevštěvnost v hromadnyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacutech v krajiacutech In Českyacute statistickyacute uacuteřad [online] 2013 [cit 2013-12-14] Dostupneacute z httpwwwczsoczcsuredakcensficru_cr

3 O organizaci Vysočina Tourism In Vysočina Tourism přiacutespěvkovaacute organizace [online] 2008 [cit 2014-02-10] Dostupneacute z httpwwwvysocinatourismczindexphpakce=slozkaampid_slozka=1

4 Přehled dosahovanyacutech vyacutesledků In Eko-kom [online] 2012 [cit 2014-01-20] Dostupneacute z httpwwwekokomczczostatnivysledky-systemuvyrocni-shrnuti

5 Samostatnyacute uacutečelovyacute rozvojovyacute fond Vyhodnoceneacute programy In Kraj Vysočina Fond Vysočiny [online] 2008-2013 [cit 2014-02-11] Dostupneacute z httpextranetkr-vysocinaczfvindexphptyp=vyh

6 Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina na obdobiacute 2008 ndash 2013 In Oficiaacutelniacute internetoveacute straacutenky kraje Vysočina [online] 2008 [cit 2013-12-14] Dostupneacute z httpwwwkr-vysocinaczvismo5dokumenty2aspid_org=450008ampid=1934987

7 Vyacutezkum zaměřenyacute na domaacuteciacute cestovniacute ruch Souhrnnaacute etapovaacute zpraacuteva In Czechtourism [online] 2012 [cit 2013-12-14] Dostupneacute z httpwwwczechtourismczgetmedia811a51ea-e361-4abe-858e-0efefea4eb8524_01_13_etapova_zprava_leto_2012pdfaspx

8 Vyacutezva k předklaacutedaacuteniacute projektů In Kraj Vysočina Fond Vysočiny [online] 2013 [cit 2014-02-11] Dostupneacute z httpextranetkr-vysocinaczfvindexphptyp=vyh

9 Vzdělaacutevaacuteniacute Vysočina Tourism In Vysočina Tourism přiacutespěvkovaacute organizace [online] 2008 - 2013 [cit 2014-02-11] Dostupneacute z httpvysocinatourismczindexphpakce=slozkaampid_slozka=14

Ing Hana Haacutejkovaacute Vysokaacute škola obchodniacute v Praze o p s Spaacutelenaacute 7614 110 00 Praha 1 ndash Noveacute Město E-mail HanHajkovaemailcz

Ing Markeacuteta Jiacutešovaacute Vysokaacute škola obchodniacute v Praze o p s E-mail MarketaJisovagmailcom

Ing Jitka Zichovaacute Vysokaacute škola obchodniacute v Praze o p s E-mail JitkaZichovaseznamcz

Strana 54

MOŽNEacute NAacuteMĚTY PRO FILOSOFICKY ZALOŽENEacute REFLEXE FENOMEacuteNŮ CESTY A CESTOVAacuteNIacute V SOUČASNEacute SPOLEČNOSTI

SOME POSSIBLE THEMES FOR PHILOSOPHICAL REFLECTIONS OF BOTH THE PHENOMENA WAY OF LIFE AND TOURISM IN OUR MODERN SOCIETY

Emanuel Hurych

Abstrakt

Teacutematem přiacutespěvku je filosofickaacute reflexe cestovaacuteniacute Nejprve je individualizovaacuten motiv cesty Ta je zde chaacutepaacutena jako cesta vlastniacutem životem Cestovaacuteniacute je tiacutem podrobeno zkoušce ndash zkoumaacuteniacute smysluplnosti Ta je v rozporu se sveacutevoliacute v zachaacutezeniacute se svobodou volby různyacutech cest Daacutele se dostaacutevaacuteme ke konfliktu kvality a kvantity viděneacutemu hegelovskyacutem prismatem zvratu kvality v kvantitu a naopak Cestovaacuteniacute v sobě ukryacutevaacute proliacutenaacuteniacute kvalitativniacutech a kvantitativniacutech rysů jež je přirozeneacute pro každeacute lidskeacute poznaacuteniacute Přiacutelišnyacute akcent na kvantitu je umocněn rychlostiacute pohybu cestovatele a povrchniacutemi motivy jeho cesty Heideggerovy časoveacute analyacutezy na zaacutevěr odhalujiacute souvislosti mezi autenticitou bytiacute a časovostiacute

Kliacutečovaacute slova autenticita temporalita životniacute cesta smysluplnost

Abstract

The paper argues some philosophical reflection of travelling In the first part a motive of the journey is individualized in the form of the way of life Hereby travelling is examined from the point of its meaningfulness There is a contradiction between significance of travelling and some arbitrariness in dealing with the liberal approach to the choice of decisions Then the conflict between quality and quantity is examined in the Hegelian concept of the transformation of quality into quantity and vice versa Travelling itself includes qualitative and quantitative features which is natural for any human perception An excessive accent on quantity is in many cases supported with a fast speed of a traveller and with superficial motives of his travel Some Heideggerian analysis of temporality contained in the last part of the paper display some relations between authenticity of being and temporality

Keywords Authenticity temporality way of life meaningfulness

Strana 55

1 UacuteVOD

Filosofickaacute reflexe cestovaacuteniacute může miacutet viacutece podob V našem podaacuteniacute představuje určityacute v praxi nepřiacuteliš užiacutevanyacute přiacutestup k cestovaacuteniacute založenyacute na propojovaacuteniacute hlubšiacutech souvislostiacute ktereacute motiv cesty a proces cestovaacuteniacute v sobě zahrnujiacute Škaacutela různyacutech myšlenkovyacutech konceptů a jejich vyacutechodisek jež s cestovaacuteniacutem uacutežeji či vzdaacuteleněji souvisejiacute je velmi pestraacute

Nelze ji vyčerpaacutevajiacuteciacutem způsobem podchytit a takeacute ani neniacute možneacute pokoušet se o univerzaacutelniacute vyzněniacute idejiacute či jejich širšiacuteho uchopeniacute Neboť hledaacuteniacute jež je pro filosofii nutnyacutem naacutestrojem či přiacutemo vůdčiacutem principem se může ubiacuterat po různyacutech cestaacutech ktereacute se mohou křiacutežit miacutejet a miacuteřit zcela různyacutemi směry Proto je v naacutezvu tohoto přiacutespěvku přiacutemo uvedeno slovniacute spojeniacute bdquomožneacute naacuteměty pro filosofickou reflexildquo Tiacutem je zdůrazněno že zde v žaacutedneacutem přiacutepadě nejde o rukojeť či přiacuteručku kteraacute by naacutes neochvějně dovedla k vyacutesledkům jež je možno kvantifikovat či objektivizovat prostřednictviacutem vědeckyacutech metod

Praacutevě odhleacutednutiacutem od standardně použiacutevanyacutech diskursů ktereacute mnohdy považujeme za jedineacute možneacute a jedineacute spraacutevneacute však ziacuteskaacutevaacuteme potřebnyacute nadhled Ziacuteskaacuteme pohled vychaacutezejiacuteciacute z onoho husserlovskeacuteho epocheacute tedy určiteacute bdquouzaacutevorkovaacuteniacuteldquo (Husserl 1994) běhu udaacutelostiacute okolniacuteho světa a můžeme tak přesněji vniacutemat problematičnost danostiacute jejichž nevyhnutelnost může byacutet mnohdy značně iluzorniacute

V raacutemci tohoto přiacutespěvku určitě neniacute možneacute reflektovat cestovaacuteniacute v komplexnějšiacute podobě Proto se přiacutespěvek zaměřiacute na vybraneacute souvislosti cesty a cestovaacuteniacute v určiteacute logickeacute vazbě a posklaacutedaacute je do určiteacuteho obrazce jehož vyacuteznam a obsah se naacutesledně pokusiacuteme pospat a vysvětlit

2 CESTA JAKO SYMBOL ŽIVOTA A POHYBU

21 Některeacute vyacuteznamoveacute nuance v užiacutevaacuteniacute pojmu cesta

Českyacute jazyk daacutevaacute poměrně velkyacute prostor pro viacutecečetnyacute vyacuteklad samotneacuteho slova cesta byť ten jinak vychaacuteziacute z univerzaacutelniacute mytickeacute a naacuteboženskeacute tradice Cesta představuje v prvniacutem přiacutepadě fyzicky zcela evidentně existujiacuteciacute nastaveniacute krajinneacuteho uspořaacutedaacuteniacute ndash silnice pěšina stezka chodniacutek apod V anglickeacutem jazyce pro tento vyacuteznam nachaacuteziacuteme většinou zcela konkreacutetniacute vyacuterazy ndash a road a path a trail a track a pathway atd Cesta je ovšem takeacute vyacuterazem kteryacute je spojen s pohybem a maacute v sobě vyacuteznam jež může byacutet popsaacuten slovy putovaacuteniacute cestovaacuteniacute či teacutež pouť Zde angličtina obvykle použiacutevaacute vyacuterazů travelling journey či pilgrimage Třetiacute souvislostiacute v niacutež je slovo cesta běžně použiacutevaacuteno je cesta coby způsob (v užšiacutem slova smyslu způsob použitiacute) V češtině jde do jisteacute miacutery o přenesenyacute vyacuteznam V angličtině se setkaacutevaacuteme s vyacuterazem way kteryacute je primaacuterně chaacutepaacuten jako způsob (modus) ale je použiacutevaacuten i v prvniacutem popsaneacutem vyacuteznamu (cesta pěšina) Napřiacuteklad britsko-americkeacute nuance vyacuterazů typu railway a railroad tuto souvislost dobře ilustrujiacute Stejně tak některeacute konkreacutetniacute vyacuterazy jako je např path jsou abstrahovaacuteny do vyacuteznamu cesta coby postup či směřovaacuteniacute Na rozdiacutel od češtiny však angličtina standardně neužiacutevaacute slovo way ve vyacuteznamu pohyb či cestovaacuteniacute

Jednaacute se zde o zcela obecneacute jazykoveacute poznatky takže k nim evidentně neniacute nutno uvaacutedět žaacutedneacute slovniacutekoveacute definice či jineacute zdroje Znaacute je v podstatě každyacute školaacutek na středniacute jazykoveacute uacuterovni Prostaacute znalost skutečnosti ovšem ještě zdaleka neznamenaacute že tuto skutečnost automaticky vniacutemaacuteme v jejiacute přiacutečinneacute souvislosti a že rozumiacuteme jejiacute podstatě Mnohdy je tomu spiacuteše naopak

Filosofickaacute reflexe je často podmiacuteněna seacutemantickou analyacutezou což je logicky daacuteno praacutevě hledaacuteniacutem určityacutech vyacutevojovyacutech posunů v užiacutevaacuteniacute pojmů a umožňuje odhalovaacuteniacute přiacutečinnyacutech souvislostiacute Cestou seacutemantickyacutech rozborů se však nyniacute nevydaacuteme protože bychom uhnuli z linie jiacutež se hodlaacuteme v tomto přiacutespěvku držet Budeme se daacutele věnovat individualizovaneacutemu chaacutepaacuteniacute pojmu cesta jemuž je nejbližšiacute anglickyacute ekvivalent way of life kteryacute však do jisteacute miacutery zužuje prostor vyacutekladu kliacutečoveacuteho pojmu na životniacute způsob

Strana 56

22 Individualizovanyacute motiv cesty

Abychom mohli přibliacutežit některeacute aspekty cestovaacuteniacute ktereacute naacutes zajiacutemajiacute ve skupinoveacutem či společenskeacutem kontextu budeme nejprve věnovat určitou pozornost motivu cesty v jeho individualizovaneacute podobě V historicky vyacuteznamneacutem časoveacutem horizontu se s uchopeniacutem cesty coby pouti člověka vlastniacutem životem setkaacutevaacuteme často u vyacutechodniacutech naacuteboženskyacutech konceptů Taoismus užiacutevaacute sveacute kliacutečoveacute slovo tao pro cestu v širšiacutem vyacuteznamu Podle knihy Tao-te- ťing připisovaneacute Stareacutemu mistru obvykle označovaneacutemu jako Lao-cacute je princip tao propojovaacuten s principem ctnosti te a principem aktivniacuteho nečiněniacute wu-chej Tao je ustavičnyacutem tokem je neustaacutelou přeměnou a je takeacute splynutiacutem s přiacuterodou (Krebsovaacute 2004) je tedy skutečně cestou v širšiacutem chaacutepaacuteniacute

V buddhistickeacutem pojetiacute myšlenky bdquocesta je ciacutelldquo kteraacute byacutevaacute moderniacute společnostiacute často velmi povrchně přejiacutemaacutena až do podoby kolovraacutetkoveacuteho sloganu jenž si uacutespěšniacute manažeři umisťujiacute na viditelnaacute miacutesta naleacutezaacuteme pod tiacutemto naacutenosem formalismu hlubšiacute vazby mezi cestou a jejiacutem ciacutelem Cesta je lemovaacutena milniacuteky a diacutelčiacutemi ciacuteli ktereacute v kraacutetkodobeacutem horizontu zejmeacutena subjektivně nabyacutevajiacute na vyacuteznamu ovšem v dlouhodobějšiacutem chaacutepaacuteniacute je to praacutevě cesta kteraacute pomaacutehaacute uchovaacutevat trvalejšiacute hodnoty Překonaacutevaacuteniacutem překaacutežek na cestě siacuteliacuteme a zdokonalujeme se (Trungpa 2006)

Proč bychom na tomto miacutestě měli hovořit o individualizaci motivu cesty Pochopeniacute cesty jako osobniacute životniacute pouti je předevšiacutem jejiacute velmi abstrahovanou podobou Ta v sobě nese zprostředkovaně všechny tři zmiacuteněneacute vyacuteklady cesty ndash fyzickeacute prostřediacute průběh pohybu i způsob pohybu Čiacutem viacutece se však vzdalujeme ryze konkreacutetniacute představě cesty po niacutež kraacutečiacuteme (povrchu na němž se střiacutedaacute asfalt a jiacutel zvoleneacutemu způsobu pohybu napřiacuteklad chůziacute již kombinujeme s během a takeacute lidmi kteřiacute naacutes obklopujiacute a pohybujiacute se po cestě s naacutemi) tiacutem viacutece se ocitaacuteme na sveacute pouti odkaacutezaacuteni na metaforizovanou podobu cesty v niacutež se cesta staacutevaacute určityacutem symbolem Staacutevaacute se symbolem našeho snaženiacute našeho hledaacuteniacute našich posunů v myšleniacute a chovaacuteniacute

Takovyacute metaforizovanyacute vyacuteklad cesty je však nutně silně individualizovaacuten neboť probiacutehaacute z velkeacute čaacutesti v lidskeacute mysli a navenek může byacutet pouze nějakyacutem způsobem interpretovaacuten či promiacutetaacuten

Jakkoli takovaacute slova znějiacute miacuterně mysticky v každodenniacute realitě je tato obraznaacute projekce cesty poměrně častaacute Hovořiacuteme o tom že bdquojdeme svou cestouldquo (chovaacuteme se dle sveacute vlastniacute vůle) bdquosouzniacuteme s cestouldquo (jsme přesvědčeni o spraacutevnosti sveacuteho chovaacuteniacute) bdquohledaacuteme tu spraacutevnou cestuldquo či bdquostojiacuteme na rozcestiacuteldquo (rozhodujeme se v různyacutech situaciacutech) Tyto obraty jsou použiacutevaacuteny tak často a všedně že je jako metaforu většinou již ani nevniacutemaacuteme To však nic neměniacute na skutečnosti že motiv cesty je jednak abstrahovaacuten jednak individualizovaacuten protože cesta ve smyslu tao neniacute ani daacutelniciacute po niacutež ujiacuteždějiacute vozidla ani pěšinou vyznačenou turistickou značkou

Sama o sobě nejsou předchoziacute zjištěniacute nijak novaacutetorskaacute určiteacute zajiacutemavosti však nabyacutevajiacute v souvislosti s cestovaacuteniacutem a zejmeacutena pak jeho moderniacutemi formami Tao je nepochybně hledaacuteniacutem cesty v podobě hledaacuteniacute jejiacuteho smyslu A praacutevě smysluplnost přesunů z miacutesta na miacutesto jež byacutevaacute mnohdy viacutece determinovaacuteno ciacutelem než cestou je možno nahleacutednout prismatem smysluplnosti cesty

23 Prohloubeniacute a zostřeniacute cestovatelskeacuteho vniacutemaacuteniacute u poutniacuteků

Abychom dokaacutezali leacutepe vysvětlit jak lze individualizovanyacute motiv cesty promiacutetnout do praktickeacuteho prostřediacute zvolili jsme přiacuteklad naacuteboženskyacutech poutiacute Pouti v sobě obecně velmi silně propojujiacute motiv cesty s motivem ciacutele Důležiteacute je u nich vše co v sobě cesta zahrnuje (fyzickaacute naacuteročnost nepohodliacute setkaacutevaacuteniacute se s lidmi utvaacuteřeniacute postojů nutnost řešeniacute okamžityacutech situaciacute) a současně však takeacute dosaženiacute ciacutele jiacutemž byacutevaacute poutniacute miacutesto a často takeacute obřad s niacutem spojenyacute

Pro moderniacuteho cestovatele je takovyacute přiacutestup k cestovaacuteniacute vysoce poučnyacute neboť v sobě zahrnuje určiteacute faktory ktereacute mohou podstatnyacutem způsobem charakter cestovaacuteniacute měnit a zkvalitnit Zaměřiacuteme se na tyto atributy

Pokora Ta může miacutet řadu konkreacutetniacutech projevů Pouť byacutevaacute často spojena s očištěniacutem od toho čemu se v běžneacutem životě nedokaacutežeme vyhnout ale s čiacutem vědomě či intuitivně nesouzniacuteme K umocněniacute pokory dochaacuteziacute takeacute jistou obřadnostiacute kteraacute představuje vytrženiacute z každodennosti Již samotnaacute identifikace sebe sama s postavou poutniacuteka přispiacutevaacute k pokornějšiacutemu pohledu na okolniacute svět ať již jde o historicky chaacutepaneacute přičleněniacute (k archetypu

Strana 57

poutniacuteka) či sociaacutelně podmiacuteněneacute zařazeniacute se do skupiny osob kteryacute se vymykaacute běžnyacutem standardům

Prohloubeniacute vniacutemaacuteniacute Poutniacutek vniacutemaacute cestu intenzivně protože neniacute v žaacutedneacutem okamžiku sveacuteho putovaacuteniacute puzen touhou dosaacutehnout ciacutele co nejrychleji a nejbezbolestněji Nezaacutevodiacute s časem neniacute hnaacuten neklidem že již měl někde byacutet a že něco promeškaacute

Celostniacute chaacutepaacuteniacute Myšlenkoveacute procesy jimž je moderniacute jedinec učen a je v nich neustaacutele zdokonalovaacuten probiacutehajiacute z podstatneacute čaacutesti na zaacutekladě nekonečnyacutech řetězců analyacutez a synteacutez Průběžně rozklaacutedaacuteme všechny jevy okolo naacutes na diacutelčiacute celky čaacutesti a podčaacutesti ktereacute potom sklaacutedaacuteme opět dohromady Tato schopnost je naprosto nutnaacute pro přežitiacute lidskeacuteho jedince a jeho orientaci ve složityacutech podmiacutenkaacutech Pokud je však dohnaacutena ad absurdum přestaacutevaacute byacutet produktivniacutem prvkem neboť se staacutele častěji ukazuje to co je důvěrně znaacutemo napřiacuteklad z kybernetiky že vlastnosti a funkce celku nelze vždy odvozovat z vlastnostiacute jeho čaacutestiacute V přiacutepadě cestovaacuteniacute pak lze důraz na jednotlivosti chaacutepat jako kontraproduktivniacute v okamžiku kdy naacutem jednotliveacute diacutelčiacute faktory ovlivňujiacute celkoveacute vniacutemaacuteniacute cesty Pokud je věnovaacutena těmto diacutelčiacutem faktorům přiacutelišnaacute pozornost dostaacutevaacuteme se do nekonečneacuteho vleku v němž sledujeme kvalitu stravy cenu jiacutezdenek teplotu vody přiacutepadně kvalitu cenu a teplotu naacutepojů atd Po samotneacutem smyslu cesty v širšiacutem kontextu tak zůstaacutevaacute praacutezdno

Vzhledem k omezeneacutemu rozsahu tohoto přiacutespěvku zde motiv cesty a jeho spojeniacute s poutnictviacutem představuje pouze jakyacutesi uacutevod k dalšiacute kapitole Pro podrobnějšiacute zachyceniacute širšiacutech souvislostiacute můžeme odkaacutezat na některeacute dalšiacute praacutece např Cohen (1979) Bednaacuteř (2009) Jiraacutesek (2011) Hurych amp Machovec (2012)

3 KVALITA A KVANTITA CESTY A CESTOVAacuteNIacute

31 Kvalita kvantita a miacutera v Hegelově logice

Zachyceniacute kvalitativniacutech a kvantitativniacutech prvků v různyacutech uacutehlech pohledu je velmi ošemetneacute protože k jejich proliacutenaacuteniacute a přeměně dochaacuteziacute prakticky neustaacutele Hegel v logickyacutech analyacutezaacutech hovořiacute o dialektickyacutech zaacutekonech a o tom že kvalita i kvantita jsou určitostmi bytiacute Ovšem zatiacutemco kvalita je bezprostředně identickaacute s bytiacutem kvantita je k bytiacute lhostejnaacute bdquoNěco je tiacutem čiacutem to je diacuteky sveacute kvalitě a když jiacute pozbude přestane byacutet tiacutem čiacutem jeldquo (Hegel 1992 176) Hegel tak předjiacutemal situaci kteraacute přes jeho varovaacuteniacute byla dovedena v dnešniacute době do mnohdy skutečně absurdniacute polohy bdquoTakeacute čiacutesla jimiž se zabyacutevaacute statistika jsou zajiacutemavaacute jen pro kvalitativniacute vyacutesledky jež jsou jimi podmiacuteněny Naproti tomu pouheacute zjišťovaacuteniacute čiacutesel jako takovyacutech (hellip) se praacutevem považuje za praacutezdnou kuriozitu jež neniacute s to uspokojit ani teoretickyacute ani praktickyacute zaacutejemldquo (tamteacutež 203)

Podle Hegela je dovršeniacutem bytiacute miacutera ndash coby jednota kvality a kvantity (kvalitativniacute kvantum) Kvantita si svou povahu uchovaacutevaacute i v miacuteře bdquoJestliže však kvalita obsaženaacute v miacuteře překročiacute určitou mez je tiacutem překonaacutena i odpoviacutedajiacuteciacute jiacute kvalita Neniacute tiacutem však negovaacutena kvalita vůbec nyacutebrž pouze tato určitaacute kvalita jejiacutež miacutesto zaujme ihned nějakaacute jinaacute kvalitaldquo (tamteacutež 207)

Lhostejnost kvantity vůči bytiacute je pro naacutes zcela kliacutečovyacutem pojmem Hegel tak ukaacutezal na jaacutedro probleacutemu kteryacute maacute sveacute praktickeacute dopady Kvantita je velmi dobře podchytitelnaacute zpracovatelnaacute a převoditelnaacute To jsou důvody proč s kvantitativniacutemi vyacutestupy v různyacutech podobaacutech tak často a s oblibou pracujeme V diacutelčiacutech vyacutestupech totiž vyvolaacutevajiacute zdaacuteniacute objektivity Jsou však lhostejneacute vůči lidskeacutemu bytiacute což neniacute jakaacutesi romantickaacute floskule ale jde o vyacuteznamnyacute ontologickyacute probleacutem

32 Kvantitativniacute formy cestovaacuteniacute a jejich lhostejnost vůči bytiacute

Jestliže jsme hovořili o cestě poutniacuteka coby jisteacute inspiraci pro moderniacute cestovatele můžeme nyniacute zmiacutenit ze sveacute podstaty opačně založeneacute formy cestovaacuteniacute Za ty lze považovat uacutečelově podmiacuteněneacute přesuny z miacutesta na miacutesto při nichž pro naacutes cesta představuje jakeacutesi nutneacute zlo jež je třeba podstoupit Kodrcaacuteniacute autobusem do lyžařskeacuteho střediska přelet přes oceaacuten kteryacute traacuteviacuteme spaacutenkem či poslechem hudby nebo i prosteacute dojiacutežděniacute za praciacute V těchto přiacutepadech se z většiacute čaacutesti nejednaacute o cestovaacuteniacute ktereacute nějakyacutem způsobem obohacuje naše vniacutemaacuteniacute

Přesto i v přiacutepadě uacutenavneacuteho letu můžeme někdy pohleacutednout z okna a nechat se unaacutešet zajiacutemavou sceneacuteriiacute je-li k dispozici Pokud chaacutepeme lidskyacute život celostně holisticky pak nelze od sebe zcela přesně oddělit okamžiky

Strana 58

kdy vniacutemaacuteme svět v jeho kvalitě a kdy naacutes kvalita miacutejiacute Dojde-li ke sraacutežce vlaků a my budeme pospaacutevat ve snaze nějak překlenout čas jenž naacutem zbyacutevaacute do přiacutejezdu do ciacutele neniacute možno řiacuteci bdquopočkejte ještě chvilku teď jen utloukaacutem čas kvalitu vniacutemaacuteniacute budu budovat až za hodinuldquo Budeme prostě vrženi do noveacute situace a budeme nuceni si s niacute nějak poradit

Vraťme se však k tomu typu cestovaacuteniacute jenž je spojen se zaacuteměrnou a ciacutelenou snahou poznaacutevat novaacute miacutesta a ziacuteskaacutevat noveacute zkušenosti Poměrně ilustrativniacutem vyjaacutedřeniacutem přeměn kvality v kvantitu může byacutet parametr rychlosti a formy cestovaacuteniacute Vniacutemaacuteniacute detailů je určujiacuteciacutem rysem kvality kteryacute může byacutet rychlostiacute pohybu limitovaacuten

Pohybujeme-li se pěšky a občas se zastaviacuteme maacuteme možnost vniacutemat detaily cesty poměrně podrobně Můžeme si prohleacutednout rostliny u cesty můžeme se zastavit a pozorovat živočichy velikosti žaacuteby či ještěrky

Při plavbě na kanoi se můžeme nechat unaacutešet proudem a pozorovat okoliacute někdy však musiacuteme bojovat s peřejemi a prostor pro sledovaacuteniacute okoliacute se zmenšuje

Při jiacutezdě na kole si nepochybně všimneme stromořadiacute okolo cesty a takeacute zřejmě zaregistrujeme pokud přes silnici přeběhne zajiacutec Vniacutemaacuteniacute detailů nepochybně zaacuteležiacute na našiacute motivaci k jiacutezdě na našem tempu a takeacute na schopnosti vniacutemat (Hurych 2013)

Při jiacutezdě autem se naacutem již některeacute detaily mohou ztraacutecet a proliacutenat ale opět zaacuteležiacute na mnoha okolnostech Můžeme napřiacuteklad doprovaacutezet cyklistu kteryacute zaacutevodiacute ze všech sil a potom maacute spolujezdec v autě mnohem většiacute možnost sledovat detaily než cyklista

Viděno hegelovskyacutem prismatem jednaacute se zde o změny miacutery v určiteacutem nastaveniacute o změny v kvantitě ktereacute však mohou a to spiacuteše speciaacutelně než univerzaacutelně vyuacutestit ve změny kvality Typickyacutem přiacutekladem může byacutet okamžik kdy vjedeme do tunelu V tu chviacuteli se naše vniacutemaacuteniacute dostaacutevaacute do kvalitativně rozdiacutelneacute situace přičemž samotnaacute rychlost pohybu zde takeacute hraje roli ovšem nikoli zcela kliacutečovou

Probleacutemem moderniacuteho cestovaacuteniacute je že se přiacuteliš často dostaacutevaacute mimo kontakt s detaily a podobaacute se tak staacutele viacutece jiacutezdě tunelem jehož stěny mažou pestrost vniacutemaneacuteho prožitku S rychlostiacute našeho pohybu tak sice projiacuteždiacuteme viacutece vzdaacutelenějšiacutech miacutest ale narůstaacute čas straacutevenyacute v tunelu (samozřejmě v obrazně širšiacute metafoře) oproti času jenž je možno věnovat pozorovaacuteniacute miacutest mimo tunel Tiacutemto způsobem vlastně čas nešetřiacuteme nyacutebrž jiacutem mrhaacuteme a prostor pro naše vniacutemaacuteniacute se paradoxně zužuje

Lze řiacuteci že tento přiacuteklad je typickyacutem zvratem kvality v kvantitu o němž hovořiacute Hegel

4 AUTENTICITA CESTY

41 Vyacuteklad autenticity vychaacutezejiacuteciacute z heideggerovskeacuteho pohledu

Martin Heidegger hovořiacute ve sveacute knize Bytiacute a čas o možnosti bdquomoci byacuteti celyacuteldquo jako o bdquoexistencielně autentickeacute možnosti pobytuldquo (Heidegger 1996 336) Jeho analyacutezy jsou velmi komplexniacute a vzaacutejemně propojeneacute Pro uacutečely našeho přiacutespěvku je musiacuteme interpretovat jakyacutemsi vyacutekladovyacutem jazykem což samozřejmě znamenaacute jisteacute riziko interpretace nepřesneacute Proto zde lze hovořit spiacuteše o jisteacute inspiraci Heideggerem než o samotnou reflexi jeho praacuteci jeho diacutela To by na tak maleacute ploše a bez dalšiacuteho kontextu bylo spiacuteše na škodu věci

Autentickeacute bytiacute je v praktickyacutech situaciacutech vždy problematizovaacuteno Je velmi obtiacutežneacute naleacutezt autentickeacute prvky v životě konkreacutetniacute osoby nelze totiž nijak objektivně změřit nakolik jsme ve sveacutem jednaacuteniacute a vniacutemaacuteniacute autentičtiacute Podle Heideggera je člověk do života bdquovrženldquo bez sveacuteho přičiněniacute jeho bytiacute je však autentickeacute pokud rozhoduje saacutem za sebe a je neautentickeacute pokud za něj rozhodujiacute jiniacute Heidegger hovořiacute o nutnosti bdquodosvědčeniacute autentickeacute existencielniacute možnostildquo (tamteacutež 297) To vyžaduje vymaněniacute se ze ztracenosti v neurčiteacutem bdquoono seldquo (v řiacuteši Das Man)

V teacuteto souvislosti Heidegger použiacutevaacute celou řadu konstruktů Pro nejvlastnějšiacute charakter lidskeacuteho bytiacute použiacutevaacute termiacutenu existenciaacutel Jedniacutem z kliacutečovyacutech existenciaacutelů je pro něj starost Starost naacutes přibližuje k odemčenosti

Strana 59

pobytu a takeacute k jeho autenticitě Je vlastně volaacuteniacute svědomiacute kteraacute bdquovyzyacutevaacute pobyt k jeho nejvlastnějšiacutemu sbquomoci byacutetlsquo ldquo (tamteacutež 348)

Naopak neuatentickyacute pobyt je pro Heideggera velmi silně spojen s instrumentalizaciacute tedy se zaacutevislostiacute na předmětech (Hegel v teacuteto souvislosti hovořiacute o předmětneacutem bytiacute)

Typickyacutem prvkem instrumentalizace jsou technologickeacute vymoženosti ktereacute přejiacutemajiacute do jisteacute miacutery zodpovědnost za naše konaacuteniacute V oblasti cestovaacuteniacute to může byacutet napřiacuteklad velmi ambivalentně působiacuteciacute prostředek ndash navigace GPS Na jedneacute straně maacute nesporneacute praktickeacute vyacutehody na druheacute straně do značneacute miacutery může činit člověka mnohem meacuteně aktivniacutem a kompetentniacutem při orientaci což dosvědčuje mnoho praktickyacutech přiacutepadů kdy navigace selže a jejiacute uživatel se staacutevaacute bezradnyacutem Každopaacutedně je však prostředkem instrumentalizujiacuteciacutem cestovatelovo bytiacute

42 Prvek temporality a Patočkova koncepce třiacute pohybů lidskeacuteho bytiacute

Heidegger naacutes takeacute upozornil na velmi vyacuteznamnou roli časovosti (temporality) kteraacute je přiacutetomna v našem bytiacute Hovořiacute o dějinnosti každodennosti a nitročasovost lidskeacuteho bytiacute Autenticita tak může byacutet prověřovaacutena a dosvědčovaacutena ve sveacute každodennosti Stejně tak ji však můžeme sledovat v přiacutepadě vytrženiacute z každodennosti jiacutemž cestovaacuteniacute může byacutet a často takeacute byacutevaacute

Naopak upadnutiacute do nitročasovosti do světa vynucenyacutech povelů (Gestell) a každodenniacutech obstaraacutevek naacutes vede k neautentickeacutemu modu bytiacute Za jeho typickyacute přiacuteklad ztraacutety autenticity cestovatelskeacuteho bytiacute je možno považovat napřiacuteklad cestovaacuteniacute za naacutekupy Probleacutem zde neniacute v praktičnosti daneacute aktivity (v jakeacutemsi pseudoutkaacuteniacute bdquobulvaacuter kontra intelektuaacuteloveacuteldquo) ale v utilitaacuterniacutem naplněniacute jejiacuteho smyslu kteryacute je silně instrumentalizovaacuten

Jan Patočka to poměrně naacutezorně doklaacutedaacute ve sveacute koncepci třiacute pohybů lidskeacuteho života Jednaacute se o pohyby v širokeacutem slova smyslu celoživotniacute aktivizace Prvniacutem pohybem je pohyb akceptace Jde o pohyb při němž přijiacutemaacuteme to co naacutem okolniacute svět přinaacutešiacute Druhyacutem pohybem je pohyb obrany tiacutem se vymezujeme vůči danostem našeho bytiacute a snažiacuteme se je ovlivňovat Třetiacutem pohybem je potom pohyb sebepřesahovaacuteniacute V něm se vztahujeme k okolniacutemu světu v určiteacutem kontextu a v ochotě vzdaacutet se svyacutech tužeb a potřeb v zaacutejmu většiacuteho celku

Patočka přitom chaacutepe všechny tři pohyby nikoli jako vyacutevojoveacute etapy ale jako děje spolupůsobiacuteciacute v našem bytiacute (Patočka 1990) Mnoho lidiacute však vystačiacute pouze s prvniacutemi dvěma pohyby a třetiacuteho nikdy nedosaacutehne S ohledem na heideggerovskeacute analyacutezy autenticity lze však řiacuteci že bez dosaženiacute pohybu sebepřesahovaacuteniacute nedospiacutevaacuteme k autentickeacutemu bytiacute

Maacute-li tedy cestovatelskyacute pohyb v sobě neacutest prvky autenticity musiacute v něm byacutet přiacutetomen určityacute přesah kteryacute znamenaacute vzdaacuteniacute se momentaacutelniacute uacutečelovosti a kraacutetkodobě instrumentalizovanyacutech potřeb

ZAacuteVĚR

Pokusili jsme se zde velmi stručně propojit tři koncepce ktereacute mohou veacutest k určiteacutemu zamyšleniacute nad samotnyacutem smyslem cestovaacuteniacute a nad některyacutemi možnostmi jak upravit svůj přiacutestup k tomuto fenomeacutenu a to spiacuteše vnitřně aniž bychom museli vždy jakkoli razantně měnit vnějšiacute atributy našeho pohybu

Jednaacute se jednak o individualizaci motivu cesty kteraacute naacutes může doveacutest k tomu že vždy můžeme hledat určitou paralelu mezi momentaacutelniacute cestovatelskou aktivitou a našiacute životniacute poutiacute Za druheacute jde o uvědoměniacute si kvalitativniacutech a kvantitativniacutech změn jimiž naše konkreacutetniacute cestovatelskeacute počiacutenaacuteniacute prochaacuteziacute a využitiacute vyacuteznamu kvality s ohledem na vniacutemaacuteniacute detailů a rychlost pohybu Za třetiacute potom bylo našiacute snahou čtenaacuteře přiveacutest (byť pouze ve stručneacute inspiraci) k zamyšleniacute nad autenticitou našeho chovaacuteniacute v čase kteryacute je naacutem pro danou činnost k dispozici a s ohledem na překlenutiacute utilitaacuterniacutech potřeb směrem k sebepřesaženiacute

Při vědomiacute velmi omezeneacuteho prostoru pro rozvinutiacute takoveacute filosofickeacute reflexe jde spiacuteše o naacutevrhy jistyacutech směrů kam by se mohlo naše uvažovaacuteniacute ubiacuterat Jejich podrobnějšiacute rozpracovaacuteniacute by vyžadovalo vyacuterazně obsažnějšiacute

Strana 60

platformu Přesto může byacutet uvedeneacute propojeniacute třiacute uvedenyacutech konceptů zajiacutemavou možnostiacute jak cestovatelskyacute prostor obohatit a do jisteacute miacutery alespoň v jednotlivyacutech individuaacutelniacutech přiacutepadech rozšiacuteřit smysluplnost cestovatelskyacutech aktivit

POUŽITAacute LITERATURA 1 Bednaacuteř M 2009 Homo viator a přiacuteprava na cestu Gymnasion 11 15ndash22 ISSN 1214-603X2 Cohen E 1979 A phenomenology of tourist experiences Sociology 13 179-201 ISSN 0038-03853 Hegel G F W 1992 Malaacute logika Praha Svoboda ISBN 80-205-0153-34 Heidegger M 1996 Bytiacute a čas Praha OIKOYMENH ISBN 80-86-005-12-75 Hurych E amp Machovec B 2012 Poutnictviacute jako fenomeacuten a jeho potenciaacutelniacute přiacutespěvek k rozvoji

turistiky a pohybovyacutech programů v přiacuterodě na Jihlavsku Logos Polytechnikos 3 (1) 207ndash2206 Hurych E 2013 Spiritualita poutniacuteků poslů a běžců In E Hurych et al (Ed) Spiritualita

pohybovyacutech aktivit (pp 70ndash94) Brno Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-6207-87 Husserl E 2004 Ideje k čisteacute fenomenologii a fenomenologickeacute filosofii I Praha OIKOYMENH

ISBN 80-7298-085-88 Jiraacutesek I 2011 Pilgrimage as a form of physical and movement spirituality In J Parry M Nesti

amp N Watson (eds) Theology Ethics and Transcendence in Sports (pp 223ndash232) New York US Routledge ISBN 978-0-20-384075-7

9 Krebsovaacute B 2004 Uacutevod Historickeacute pozadiacute autora a diacutela Specifickeacute rysy taoismu) In Lao-cacute Tao-te-ťing Praha DharmaGaia ISBN 80-86685-12-8

10 Patočka J 1990 Kaciacuteřskeacute eseje o filosofii dějin Praha Academia ISBN 80-200-0263-411 Trungpa C 2006 Meditace v akci Praha Eminent ISBN 80-7281-226-2

PaedDr Emanuel Hurych PhD Vysokaacute škola polytechnickaacute Jihlava Tolsteacuteho 16 58601 Jihlava E-mail hurychvspjcz

Strana 61

SPECIFIKA CESTOVNIacuteHO RUCHU A EKONOMICKAacute SITUACE

SPECIFICS OF TOURISM AND ECONOMIC SITUATION

Petr Chalupa Dana Huumlbelovaacute

Abstrakt

Cestovniacute ruch společnost a ekonomickaacute situace byly vždy ve vzaacutejemneacutem symbiotickeacutem spojeniacute Tento člaacutenek prezentuje několik vybranyacutech přiacutekladů jak současnyacute stav uacuterovně hospodaacuteřstviacute v Českeacute republice ovlivňuje cestovniacute ruch Analyacuteza vyacutevoje cestovniacuteho ruchu v roce 2012 potvrzuje že cestovniacute ruch maacute specifickeacute vlastnosti Zaacutejem o zjišťovaacuteniacute vlivu ekonomiky na cestovniacute ruch je podstatně nižšiacute než u jinyacutech odvětviacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute přestože se projevuje jako vyacuteznamnyacute faktor regionaacutelniacuteho rozvoje

Kliacutečovaacute slova cestovniacute ruch ekonomickaacute situace regionaacutelniacute rozvoj

Abstract

Tourism and society have always been in mutual symbiotic connection This paper presents a few selected examples how the current Czech national economy level affects tourism in turn Analysis of the tourism development in 2012 confirms that tourism has specific features

The tourism is subject to economic influences less than other sectors of national economy which is a significant plus for regional development

Keywords Tourism National Economy Current Society Living Standards Regional Development

Strana 62

1 UacuteVOD

Podobně jako v zaacutevěru agraacuterniacute epochy v obdobiacute 19 stoletiacute ustupovalo zemědělstviacute průmyslu ustupuje na přechodu k postindustriaacutelniacute epoše průmysl expanzi terciaacuterniacute sfeacutery V postindustriaacutelniacutem obdobiacute se cestovniacute ruch staacutevaacute důležitou součaacutestiacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute a jeho vyacuteznam staacutele vzrůstaacute Na zvyšovaacuteniacute důležitosti cestovniacuteho ruchu se vyacuterazně podiacuteliacute naacuterůst fondu osobniacuteho volneacuteho času a vliv stoupajiacuteciacute naacuteročnosti na kvalitu služeb kteraacute se doviacutejiacute od technickeacute uacuterovně postindustriaacutelniacute společnosti Je patrneacute že cestovniacute ruch přispiacutevaacute k regionaacutelniacutemu rozvoji měniacute jeho infrastrukturu a současně ovlivňuje zaměstnanost obyvatelstva

Podle zdrojů Světoveacute organizace cestovniacuteho ruchu (daacutele WTO) se jak přiacutejezdy turistů tak i přiacutejmy z mezinaacuterodniacuteho cestovniacuteho ruchu pravidelně zvyšujiacute i když v některyacutech obdobiacutech se projevujiacute určiteacute vyacutekyvy způsobeneacute hlavně cyklickyacutemi ekonomickyacutemi a naacutesledně společenskyacutemi vlivy (WTO 2013) Přesto se v posledniacutech dvaceti letech mezinaacuterodniacute cestovniacute ruch řadiacute svyacutem obratem na předniacute miacutesto dynamicky se rozviacutejejiacuteciacutech odvětviacute Podle uacutedajů WTO a Světoveacute rady cestovaacuteniacute a cestovniacuteho ruchu (daacutele WTTC) je cestovniacute ruch největšiacutem zaměstnavatelem a jedniacutem z nejvyacutenosnějšiacutech ekonomickyacutech odvětviacute ve světě (WTTC 2013) Po obchodu s ropou a ropnyacutemi produkty a po automobiloveacutem průmyslu zaujiacutemaacute cestovniacute ruch vyacutešiacute obratu třetiacute miacutesto Předniacutech deset turisticky nejnavštěvovanějšiacutech zemiacute představuje teacuteměř 52 světoveacuteho trhu turistickyacutech přiacutejezdů (vyjma jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků) což ukazuje na vysokou geografickou koncentraci turistickyacutech destinaciacute Prvniacute dvaciacutetka zemiacute zaujiacutemaacute teacuteměř 72 trhu Dvacet zemiacute s nejvyššiacutemi turistickyacutemi přiacutejmy inkasuje zhruba 73 světovyacutech přiacutejmů přičemž prvniacutech deset zemiacute představuje 54 celkoveacuteho světoveacuteho objemu přiacutejmů z cestovniacuteho ruchu (podle WTTC 2013)

V průběhu posledniacutech let koliacutesaacute podiacutel cestovniacuteho ruchu na zaměstnanosti v Českeacute republice mezi 45 až 46 Vyacuterazněji se za posledniacutech dobu pěti let ani neprojevuje sezoacutennost v průběhu roku kdy rozdiacutel mezi čtvrtletniacutem minimem a maximem jsou pouhaacute dvě procenta celkoveacuteho počtu (podle Českeacuteho statistickeacuteho uacuteřadu daacutele jako ČSUacute 2014a) Cestovniacute ruch a společnost jsou ve vzaacutejemneacute symbiotickeacute propojenosti Pod uacutehlem tohoto pohledu je na několika přiacutekladech daacutele ilustrovaacuteno jakeacute maacute naopak ekonomickaacute uacuteroveň Českeacute republiky dopady na obyvatelstvo a tiacutem současně specificky ovlivňuje cestovniacute ruch

2 VYacuteZKUMNYacute CIacuteL A OTAacuteZKA METODIKA

Hlavniacutem ciacutelem prezentovaneacuteho textu je specifikovat vybraneacute ukazatele cestovniacuteho ruchu v Českeacute republice a provaacutezat je s ekonomickou situaciacute Hlavniacute ciacutel je naplněn pomociacute diacutelčiacutech kroků ktereacute jsou formulovaacuteny jako diacutelčiacute ciacutele a k nimž patřiacute jednak charakterizovat profesniacute strukturu cestovniacuteho ruchu stručně popsat data přiacutejezdoveacuteho a vyacutejezdoveacuteho ruchu a to vše v souladu s ekonomickou situaciacute v Českeacute republice

Text přiacutespěvku se tak snažiacute odpovědět na vyacutezkumnou otaacutezku zda ekonomickyacute vyacutevoj a staacutevajiacuteciacute ekonomickaacute situace ovlivňuje hlavniacute ukazatele cestovniacuteho ruchu V raacutemci vyacutezkumu byla použita předevšiacutem metoda sběru dat a jejich naacuteslednaacute deskripce a aplikace v souvislosti symbioacutezy cestovniacuteho ruchu a ekonomickeacute situace

3 CESTOVNIacute RUCH

31 Profesniacute struktura

Jak uvaacutediacute ČSUacute v cestovniacutem ruchu v Českeacute pracuje zhruba 230 tisiacutec pracovniacuteků z čehož asi čtvrtina v souvisejiacuteciacutech odvětviacutech Teacuteměř 80 jsou zaměstnanci a zbytek tvořiacute tzv bdquosebezaměstnancildquo Přiacutemo v cestovniacutech agenturaacutech z celkoveacuteho počtu zhruba 15 tisiacutec zaměstnanců je jich ve věkoveacute kategorii 35 až 44 roků asi třetina a ve věkoveacute kategorii 25 až 34 roků je podiacutel takeacute teacuteměř třetinovyacute Věkovaacute struktura zaměstnanců v cestovniacutem ruchu prakticky kopiacuteruje věkovou strukturu Za posledniacutech deset roků je možno zaznamenat vyacuteraznějšiacute pokles pracovniacuteků ve věkoveacute kategorii 15 až 24 let o pětinu a paradoxně k tomu stejnyacute naacuterůst podiacutelu ve věkoveacute kategorii nad 55 roků (data dle ČSUacute 2014b) S ohledem na danou věkovou strukturu a vyacutevoj celkoveacuteho počtu pracovniacuteků v cestovniacutem ruchu je zřejmeacute že na pracovniacutem trhu se uplatniacute jen profesně kvalitně připraveniacute absolventi škol zaměřenyacutech na cestovniacute ruch Podiacutel středoškolsky vzdělanyacutech pracovniacuteků

Strana 63

v cestovniacutem ruchu kteryacute činiacute 84 je devětkraacutet vyššiacute než podiacutel vysokoškolsky vzdělanyacutech osob což ani zdaleka neniacute optimaacutelniacute Ze 102 středniacutech škol v hotelnictviacute turismu a gastronomii vychaacuteziacute ročně kolem třiacute tisiacutec absolventů Když k tomu připočteme absolventy českyacutech vysokoškolskyacutech studijniacutech oborů cestovniacute ruch cestovniacute ruch a regionaacutelniacute rozvoj a cestovniacute ruch hotelnictviacute je zřejmeacute že na trhu praacutece by měl byacutet dostatečnyacute zdroj konkurenceschopnyacutech specialistů v cestovniacutem ruchu Situace je vlivem přiacuteliš liberaacutelniacutech zaacutekonů poněkud jinaacute protože např profese průvodce cestovniacuteho ruchu je živnost volnaacute Toto znamenaacute že ji může vykonaacutevat i osoba s neuacuteplnyacutem zaacutekladniacutem vzdělaacuteniacutem bez jakyacutechkoli jazykovyacutech znalostiacute Nedokonalaacute kontrola bdquošedeacute ekonomikyldquo umožňuje v Českeacute republice činnost bdquočernyacutech průvodcůldquo což nemaacute obdoby v žaacutedneacute zemi Evropskeacute unie

32 Přiacutejezdovyacute cestovniacute ruch

Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj (MMR) publikuje vyacutesledky za rok 2012 kdy navštiacutevilo Českou republiku teacuteměř 227 mil zahraničniacutech občanů kteřiacute preferujiacute naacutevštěvu Prahy (72 ) Daleko za niacute jsou Karlovy Vary a Brno (shodně 5 ) Naacutesledujiacute Františkovy Laacutezně (3 ) Mariaacutenskeacute Laacutezně Českyacute Krumlov Plzeň Cheb a Znojmo (všichni po 2 ) a Kutnaacute Hora (1 ) Ve srovnaacuteniacute s rokem 2011 vzrostl počet zahraničniacutech naacutevštěvniacuteků o 12 milionů což činiacute naacuterůst šest procent Zahraničniacute naacutevštěvniacuteci v roce 2012 utratili v souvislosti s naacutevštěvou ČR celkem 147 mld Kč Listopadoveacute oslabeniacute koruny se projevilo v cestovniacutem ruchu kdy na silvestrovskeacute oslavy bylo do Českeacute republiky přilaacutekaacuteno sniacuteženiacutem naacutekladů o pět až deset procent vyacuterazně viacutece cizinců než v roce 2012 (data dle MMR 2012) Podle odhadu společnosti Mag Consulting (2013) se počet přijiacuteždějiacuteciacutech cestovatelů do Česka v posledniacutech dvou měsiacuteců roku 2013 ve srovnaacuteniacute se stejnyacutem obdobiacutem předchoziacuteho roku diacuteky oslabeneacute koruně zvyacutešiacute o jedno až dvě procenta

33 Vyacutejezdovyacute cestovniacute ruch

Stejně jako v předchoziacutech letech tak i v roce 2012 patřilo tradičně Chorvatsko (806 tis delšiacutech cest meziročniacute naacuterůst o 17 ) na prvniacute miacutesto mezi zeměmi kam vyjiacuteždějiacute naši občaneacute Na dalšiacutech miacutestech jsou Slovensko a Rakousko V přiacutepadě Francie a Španělska došlo k celkem vyacuteznamneacutemu meziročniacutemu poklesu (o 15 resp 14 vše dle MMR 2012)

34 Tuzemskyacute cestovniacute ruch

V tuzemsku bylo zaznamenaacuteno v roce 2012 u našich občanů nejviacutece delšiacutech cest do Středočeskeacuteho a Jihočeskeacuteho kraje (175 resp 140 všech pobytů) což pravděpodobně souvisiacute s relativně velkyacutem podiacutelem individuaacutelniacutech rekreačniacutech zařiacutezeniacute S většiacutem odstupem se jako třetiacute umiacutestil Libereckyacute kraj (88 ) V roce 2012 se zvyacutešil celkovyacute počet realizovanyacutech delšiacutech cest v Českeacute republice a do zahraničiacute Přes 40 se soustřeďuje do třetiacuteho čtvrtletiacute roku za uacutečelem rekreace a dovoleneacute Ubytovaacuteniacute připadaacute okolo 50 na hotely a jinaacute hromadnaacute ubytovaciacute zařiacutezeniacute Zbytek připadaacute na vlastniacute zařiacutezeniacute anebo na ubytovaacuteniacute u přiacutebuznyacutech a znaacutemyacutech Přes 60 těchto cest se realizujiacute vlastniacutemi motorovyacutemi vozidly a 20 letecky Počet zaacutejezdů s cestovniacutemi kancelaacuteřemi a cestovniacutemi agenturami vykaacutezal v roce 2012 naacuterůst osm procent (Chalupa Rux 2014)

Kratšiacute cesty vykazujiacute v posledniacutem roce 2012 pokles proti předchoziacutemu roku o viacutece než 12 Služebniacute cesty vykazujiacute rovněž meziročniacute uacutebytek bliacutežiacuteciacute se až k 20 což je pravděpodobně ovlivněno hospodaacuteřskyacutem vyacutevojem a omezenyacutem peněžniacutem fondem

Strana 64

4 EKONOMICKAacute SITUACE

Za chyby v transformaci ekonomiky zaplatila českaacute společnost cca 680 miliard Kč Přechod z role producenta (1 2 sektor) do role obslužneacuteho pracovniacuteka (3 sektor) znamenal po roce 1989 v Českeacute republice vznik meacuteně potentniacuteho konzumenta Českaacute republika patřiacute k zemiacutem do značneacute miacutery hospodaacuteřsky zaacutevislyacutech na exportu Zhruba 85 vyacutevozu jde do zemiacute Evropskeacute unie přičemž viacutece než 30 jen do Německa (Chalupa Huumlbelovaacute 2007) Vyacuterazně vzrostl import potravin v roce 1989 byla potravinovaacute soběstačnost z 98 nyniacute pouze z 18 Od roku 1990 došlo k zadluženiacute Českeacute republiky o viacutece než dva biliony korun Vyacutedaje na dluhovou službu ktereacute byly např v r 2001 17 miliard v roce 2011 vzrostly o 55 miliard v roce 2012 činily již 82 miliard a pravděpodobně v r 2014 již překročiacute 100 miliard Kč Pokles vyacutekonu českeacute ekonomiky v obdobiacute recese daacutele způsobuje že na daniacutech a pojistneacutem staacutet vybere o 120 až 130 mld meacuteně což naacutesledně způsobuje vyacutepadek ve staacutetniacutem rozpočtu Staacutetniacute rozpočet naviacutec zatěžuje poměrně naacutekladnaacute staacutetniacute spraacuteva a neadresnyacute často zneužitelnyacute a maacutelo motivujiacuteciacute sociaacutelniacute systeacutem Viacutece než polovina populace Českeacute republiky nějakou daacutevku pobiacuteraacute Naacuteklady na celyacute sociaacutelniacute systeacutem ČR včetně zdravotniacute peacuteče vzrostly od r 1990 viacutece než desetkraacutet a představujiacute zhruba 20 ročniacute hodnoty HDP Počet nezaměstnanyacutech roste novaacute pracovniacute miacutesta naopak rychle ubyacutevajiacute a lideacute v obavaacutech z recese viacutece šetřiacute (Ministerstvo praacutece a sociaacutelniacutech věciacute daacutele jako MPSV 2013)

Modernizace a pokrok v společnosti nepřinaacutešiacute len pozitivniacute jevy a vyacutesledky ale takeacute nežaacutedouciacute negativa jakyacutemi je i chudoba (Veselovskyacute 2012) což platiacute i pro Českou republiku Zvyacutešeniacute cen maacute předevšiacutem dopad na spotřebitele s nejnižšiacutemi přiacutejmy kteřiacute daacutevajiacute většinu peněz praacutevě na nezbytneacute věci jako je jiacutedlo a bydleniacute Takovyacutech domaacutecnostiacute je v ČR podle Českeacuteho statistickeacuteho uacuteřadu (ČSUacute 2013) zhruba 34 Naacuterůst celkovyacutech vyacutedajů u některyacutech skupin domaacutecnostiacute byl v roce 2013 předevšiacutem důsledkem mimořaacutednyacutech vydaacuteniacute investičniacute povahy popř růstu cen nezbytnyacutech vyacutedajovyacutech položek (hlavně bydleniacute a potraviny) Postupně se takeacute projeviacute pokles hodnoty českeacute koruny opatřeniacute Českeacute naacuterodniacute banky z roku 2013 Trvale uacutespornyacutem chovaacuteniacutem obyvatelstva došlo na jedneacute straně k posiacuteleniacute vaacutehy vyacutedajů na vyacuteživu bydleniacute a ostatniacute zbožiacute a služby (mj finančniacute platby a pojistneacute) a na straně druheacute u většiny typů domaacutecnostiacute klesla vaacuteha vydaacuteniacute za odiacutevaacuteniacute a obuv stravovaacuteniacute a ubytovaacuteniacute vzdělaacutevaacuteniacute a poněkud nečekaně takeacute za zdravotniacute peacuteči Pokud by měl spotřebitel hrubou mzdu 25 101 Kč což je českyacute průměr za rok 2012 tak by podle procentniacutech vah ve spotřebniacutem koši vypadaly jeho vyacutedaje srov tabulka 1

Položka Vaacuteha ve spotřebniacutem koši () Vyacutedaj (Kč)

Potraviny 1349 3386Nealkoholickeacute naacutepoje 149 374 Alkoholickeacute naacutepoje 469 1177Tabaacutek 491 1232Odiacutevaacuteniacute 267 670 Obuv vč oprav 092 231 Bydleniacute voda energie paliva 280 7028Bytoveacute vybaveniacute zařiacutezeniacute domaacutecnosti 580 1455Zdraviacute 230 577 Doprava 1050 2636Pošta a telekomunikace 360 904 Rekreace kultura 904 2269Vzdělaacutevaacuteniacute 078 195 Stravovaacuteniacute ubytovaacuteniacute 486 1219Ostatniacute 690 1732

Tab 1 Průměrneacute vyacutedaje spotřebitele ve spotřebniacutem koši (ČR 2012) Zdroj ČSUacute 2013

Strana 65

Spotřebitelskeacute ceny se v roce 2012 v Českeacute republice zvyacutešily o 33 procenta zatiacutemco průměrnaacute mzda vzrostla jen o 27 procenta To znamenaacute že si běžnyacute Čech nekoupiacute z vyacuteplaty toteacutež co dřiacuteve což dokazuje srovnaacuteniacute naacutekupů v jednotlivyacutech letech podle množstviacute vyacuterobků (tab 2)

Zbožiacute Množstviacute vyacuterobků v letech

2010 2011 2012chleacuteb (kg) 1296 1132 1096polotučneacute mleacuteko (l) 1491 1389 1342čerstveacute maacuteslo (kg) 200 176 184vejce (kusů) 9545 10632 6975jemneacute paacuterky (kg) 246 248 222mleacutečnaacute čokolaacuteda (tabulka 100 g) 1125 1121 1106hověziacute maso zadniacute bez kosti (kg) 136 136 125nafta (l) 755 712 688benzin Natural 95 (l) 752 706 684

Tab 2 Množstviacute vyacuterobků dle daneacuteho zbožiacute v letech 2010-2012 (ČR) Zdroj ČSUacute 2013

Projevuje se takeacute staacutele vyacuteraznějšiacute tendence narůstajiacuteciacuteho rozdiacutelu odvětvoveacute vyacuteše mzdy v uacutezemniacutem rozmiacutestěniacute Pod hraniciacute chudoby se v roce 2013 nachaacutezelo 1 022 300 obyvatel (98 ) když za prvniacute pololetiacute roku 2013 přibylo ve srovnaacuteniacute s předchoziacutem rokem teacuteměř 90 tisiacutec osob Analyacuteza společnosti CRIF ndash Czech Credit Bureau z listopadu 2013 uvaacutediacute že při navyacutešeniacute hranice o 10 se ve skupině ohroženyacutech přiacutejmovou chudobou již neocitne současnyacutech 107 žen a 89 mužů ale už 185 žen a 146 mužů

Podle prognoacutezy organizace pro hospodaacuteřskou spolupraacuteci a rozvoj (OECD 2013) z 19 11 2013 klesne českaacute ekonomika v tomto roce o 15 V roce 2014 se maacute českaacute ekonomika vraacutetit k růstu OECD prognoacutezovala tempo růstu na 11 V roce 2015 maacute růst zrychlit na 23 Podle prognoacutezy Mezinaacuterodniacuteho měnoveacuteho fondu z listopadu 2013 maacute českaacute ekonomika klesnout o 04 a v naacutesledujiacuteciacutem roce stoupnout o 15

5 ZAacuteVĚR

Z vyacuteše uvedeneacuteho vyplyacutevaacute že ekonomika maacute jistou schopnost regenerace a lze předpoklaacutedat že se nakonec i ta českaacute zvedne I když si asi na tento okamžik budeme muset ještě počkat je třeba si uvědomit že cestovniacute ruch maacute specifickou vlastnost kteraacute se vyznačuje skutečnostiacute že podleacutehaacute ekonomickyacutem vlivům meacuteně než ostatniacute odvětviacute naacuterodniacute ekonomiky (srov Chalupa Janouškovaacute 2014) Přijmeme-li toto tvrzeniacute pak v současneacute ekonomickeacute recesi by měl byacutet cestovniacute ruch podporovaacuten předevšiacutem v regionech ktereacute jsou při recesi naacutechylneacute k růstu nezaměstnanosti Cestovniacute ruch jako průřezoveacute odvětviacute totiž zahrnuje širokeacute spektrum ekonomickyacutech i mimoekonomickyacutech aktivit Tyto jsou mu viacutece či meacuteně bliacutezkeacute Neprofitujiacute z něj totiž pouze ubytovaciacute zařiacutezeniacute či cestovniacute kancelaacuteře ale ve sveacute podstatě celyacute region Ubytovaciacute a stravovaciacute zařiacutezeniacute sportovniacute objekty banky směnaacuterny maloobchody a širokaacute siacuteť zařiacutezeniacute poskytujiacuteciacutech služby Mnohaacute zařiacutezeniacute profitujiacute nepřiacutemo a indukovaně a to přes vyacutedaje subjektů profitujiacuteciacutech přiacutemo a nepřiacutemo např stavebnictviacute a doprava Mezinaacuterodniacute přehledy o cestovniacutem ruchu ukazujiacute že značnaacute většina uacutečastniacuteků cestovniacuteho ruchu se zaměřuje na destinace v tomteacutež regionu na sousedniacute a bliacutezkeacute země do jinyacutech regionů cestuje pouze malaacute čaacutest turistů Z tohoto dlouhodobě trvaleacuteho trendu vyplyacutevaacute pro regionaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute nutnost zaměřovat promočniacute akce zejmeacutena na nejdůležitějšiacute zdrojoveacute destinace

A co řiacuteci na zaacutevěr Snad jen to že v prognoacuteze dalšiacuteho vyacutevoje lze doufat že se splniacute odhad World Trade Organization (WTO 2013) kteryacute uvaacutediacute že Českaacute republika bude podle odhadů patřit v roce 2020 k desiacutetce nejnavštěvovanějšiacutech zemiacute světa

Strana 66

LITERATURA1 Chalupa Petr Huumlbelovaacute Dana 2007a Faacutezovyacute společenskyacute posun a Českaacute republika Spisy PdF MU

sv 108 Brno 2007 s 2362 Chalupa Petr Janouškovaacute Eva 2014 Ekonomickyacute vyacutevoj a specifika cestovniacuteho ruchu na přiacutekladu

Českeacute republiky Fakulta porodnyacutech a humanitnyacutech vied PU Prešov Folia Geographica (v tisku)3 Chalupa Petr Rux Jaromiacuter 2014 Current Economic Development and Its Impact on Tourism in the

Czech Republic Geografickaacute revue Priacuterodovedeckaacute fakulta UMB Banskaacute Bystrica Slovensko (v tisku)

4 Veselovskyacute Jaacuten 2012 Chudoba na priacuteklade Nitrianskeho kraja Nitra UKF 2012 - 206 s ISBN 978-80-558-0056-1

5 Czech Credit Bureau 2013 Analyacuteza osob ohroženyacutech chudobou v ČR Dostupneacute na lthttpwwwcreditbureauczgt

6 ČSUacute 2013 Vydaacuteniacute a spotřeba domaacutecnostiacute 2012 Dostupneacute na lthttpwwwczsoczcsu2012edicniplannsfp3005-12gt

7 ČSUacute 2014a Cestovniacute ruch 2013 Dostupneacute na lthttpwwwczsoczcsucsunsf8 informaceccru020714docxgt9 ČSUacute 2014b Modul zaměstnanosti cestovniacuteho ruchu Dostupneacute na lthttpwwwczsoczcsuredakce

nsfimodul_zamestnanosti_cestovniho_ruchugt10 MAG CONSULTING 2013 Počet prodanyacutech zaacutejezdů Dostupneacute na lthttpwwwmagconsultingcz

articleaspxArticleID=1293gt11 MMR 2012 Vyacutejezdovyacute a domaacuteciacute cestovniacute ruch 2012 Dostupneacute na lthttpswwwmmrczcsPodpora-

regionu-a-cestovni-ruchCestovni-ruchInformace-UdalostiVyjezdovy-a-domaci-cestovni-ruch-v-roce-2012gt

12 MPSV 2013 Sociaacutelniacute daacutevky Dostupneacute na lthttpwwwmpsvczcs3799gt13 OECD 2013 Ekonomickaacute situace ČR Dostupneacute na lthttpaktualnecentrumczekonomikanakupy

clanekphtmlid=79607gt14 WTO 2013 Statistika ndash mezinaacuterodniacute obchod a přiacutestup na trh dat Dostupneacute na lthttpstatwtoorg

HomeWSDBHomeaspxLanguage=Egt15 WTTC 2013 Vyacutezkum WTTC Dostupneacute na lthttpwwwwttcorgresearchgt

Prof PhDr Petr Chalupa CSc Katedra cestovniacuteho ruchu VŠPJ Tolsteacuteho 16 58601 Jihlava E-mail chalupapetseznamcz

PhDr Dana Huumlbelovaacute PhD Fakulta regionaacutelniacuteho rozvoje a mezinaacuterodniacutech studiiacute Mendelova univerzita Uacutestav demografie a aplikovaneacute statistiky tř Gen Piacuteky 7 600 00 Brno E-mail hubelovamendelucz

Strana 67

UŽITIacute SHLUKOVEacute ANALYacuteZY K HODNOCENIacute POTENCIAacuteLU UacuteZEMIacute Z HLEDISKA CESTOVNIacuteHO RUCHU

(INFORMACE O PROBIacuteHAJIacuteCIacuteM VYacuteZKUMU)

THE USE OF CLUSTER ANALYSIS TO EVALUATION THE OF THE AREA FROM THE POINT OF VIEW OF TOURISM POTENTIAL

(INFORMATION ABOUT ONGOING RESEARCH)

Petr Chalupa Martin Prokop Jaromiacuter Rux

Abstrakt

Ciacutelem vyacutezkumu je prokaacutezat že metody shlukoveacute analyacutezy ktereacute již využiacutevaacute řada vědniacutech oborů jsou využitelneacute i v cestovniacutem ruchu Shlukovaacute analyacuteza je matematicko-statistickaacute metoda kteraacute umožňuje rozděleniacute množiny objektů vstupniacute datoveacute matice do několika shluků Pro naacuteš vyacutezkum jsme za zaacutekladniacute prostorovou jednotku zvolili obec s rozšiacuteřenou působnostiacute (ORP) Přednostiacute tohoto přiacutestupu je možnost využitiacute veřejneacute databaacuteze ČSUacute (Českyacute statistickyacute uacuteřad) kteraacute je nejdůležitějšiacutech zdrojem vstupniacutech dat

Kliacutečovaacute slova shlukovaacute analyacuteza potenciaacutel cestovniacuteho ruchu potenciaacutel krajiny potenciaacutel atraktivit

Abstract

The aim of the research is to prove the methods of the cluster analysis which have already been used by a number of scientific disciplines are usable also in tourism The cluster analysis is a mathematical statistical method which allows a set of objects of input data matrix to be divided into several clusters A municipality with extended powers (MEP) has been chosen as basic spatial unit in our research The advantage of this approach is the possibility of using a public database of CZSO (Czech Statistical Office) which is the most important source of input data

Keywords cluster analysis tourism potential landscape potential attractions potential

Strana 68

1 UacuteVOD

Od počaacutetku 20 stoletiacute kdy se objevujiacute prveacute pokusy odlišit cestovniacute ruch od cestovaacuteniacute se celaacute řada geografů zabyacutevaacute studiem krajiny a jejiacuteho využitiacute z hlediska cestovniacuteho ruchu Podrobnyacute seznam literatury uvaacutedějiacute Vystoupil Kunc (2009) Ze současnyacutech autorů podrobneacute hodnoceniacute potenciaacutelu cestovniacuteho ruchu celeacute ČR nalezneme v praciacutech Vystoupil (1981) Šiacutep (1997) Biacutena (2002) Šauer 2005 Chalupa a kol (2013) a celeacute řadě dalšiacutech praciacute Dlouhodobě se vyacutezkumem potenciaacutelu cestovniacuteho ruchu zabyacutevaacute Uacutestav uacutezemniacuteho rozvoje Brno

Hlavniacute ciacutele našeho vyacutezkumu jsou

bull Vytvořit metodiku pro vyacutepočet potenciaacutelu bull Regionalizace Českeacute republiky z hlediska potenciaacutelu CR a jeho využitiacute

Našim vyacutezkumem takeacute chceme podpořit naacutezor že CR je samostatnyacute vědeckyacute obor nikoli pouze součaacutest ekonomickyacutech věd

2 POUŽITAacute METODA

Shlukovaacute analyacuteza

Metoda umožňuje rozděleniacute množiny objektů vstupniacute datoveacute matice do několika shluků Shlukovat lze jak objekty tak proměnneacute Vychaacuteziacuteme z datoveacute matice X typu pntimes n je počet objektů p je počet proměnnyacutech Počet shluků označme k Uvažujme různeacute rozklady množiny n objektů do k shluků Ciacutelem je dosaacutehnout stavu kdy objekty uvnitř shluku jsou si podobneacute co nejviacutece a objekty z různyacutech shluků co nejmeacuteně Metodu popisuje např Hendl (2006)

Podrobněji dle Hebaacuteka (2007) pro hodnoceniacute kvality rozkladu se použiacutevajiacute různaacute kriteacuteria např Wardovo kriteacuterium

( )2

111sum minussumsum=====

p

jhjhij

hn

i

k

hxxstEG

kde E je matice vnitroshlukoveacute variability

( )( )T

hhi

hn

ihhi

k

hxxxxE minussum minussum=

== 11

hix je vektor pozorovaacuteniacute u i-teacuteho objektu v h-teacutem shluku hx je vektor průměrů pro h-tyacute shluk hn je počet objektů v h-teacutem shluku Vytvořeniacute co nejviacutece vzdaacutelenyacutech kompaktniacutech shluků nastane při minimaacutelniacutem celkoveacutem součtu čtverců odchylek všech hodnot od přiacuteslušnyacutech shlukovyacutech průměrů

Pro hodnoceniacute podobnosti objektů použiacutevaacuteme miacutery vzdaacutelenosti Vypočtou se vzaacutejemneacute vzdaacutelenosti pro všechny dvojce n objektů vznikne symetrickaacute čtvercovaacute matice vzdaacutelenostiacute typu nntimes Pro kvantitativniacute proměnneacute lze využiacutet euklidovskou vzdaacutelenost

( ) ( )sum=

minus=p

iacutejiijiiE xxxxD

1

2acuteacute

nebo čtvercovou euklidovskou vzdaacutelenost

( ) ( )sum=

minus=p

iacutejiijiiE xxxxD

1

2acuteacute

2

Mezi nejčastějšiacute postupy shlukoveacute analyacutezy patřiacute hierarchickeacute shlukovaacuteniacute tedy vytvaacuteřeniacute hierarchickeacute posloupnosti rozkladů Vyacutesledek hierarchickeacuteho shlukovaacuteniacute lze nejleacutepe zobrazit ve formě stromoveacuteho grafu

Strana 69

dendrogramu Vzdaacutelenosti mezi shluky se odvozujiacute ze vzdaacutelenostiacute mezi objekty Lze použiacutet např nejmenšiacute největšiacute nebo průměrnou vzdaacutelenost Proto existuje několik aglomerativniacutech postupů Často je za nejlepšiacute z těchto postupů považovaacutena Wardova metoda kteraacute vychaacuteziacute z vyacuteše uvedeneacuteho Wardova kriteacuteria kvality rozkladu G Kriteacuteriem pro spojovaacuteniacute shluků je přiacuterůstek celkoveacuteho vnitroskupinoveacuteho součtu čtverců odchylek pozorovaacuteniacute od shlukoveacuteho průměru

( ) ( ) ( )2

1acuteacute

acute

1

2

1111sum minussumminussum minussumminussum minussum=∆======

p

jjhijh

h

i

p

jhjhij

h

i

p

jgjgij

g

ixxxxxxG

kde je tento přiacuterůstek vyjaacutedřen jako součet čtverců ve vznikajiacuteciacutem shluku zmenšenyacute o součty čtverců v zanikajiacuteciacutech shluciacutech Vyacuteraz lze zjednodušit na tvar

( )2

1acute

acute

acute sum minus+

=∆=

p

jjhhj

hh

hh xxnn

nnG

Přiacuterůstek je vyjaacutedřen jako součin euklidovskeacute vzdaacutelenosti mezi centroidy shluků uvažovanyacutech pro spojeniacute a koeficientu zaacutevisejiacuteciacutem na velikosti shluků Hodnota koeficientu roste s rostouciacute velikostiacute shluků a pro pevneacute

acutehh nn + je maximaacutelniacute při shluciacutech shodneacute velikosti acutehh nn = Provaacutediacute se spojeniacute zajišťujiacuteciacute minimalizaci kriteacuteria G∆ Wardova metoda maacute tedy tendenci odstraňovat maleacute shluky Pro přepočet matice vzdaacutelenostiacute v každeacutem

kroku shlukovaciacuteho algoritmu lze přiacute použitiacute euklidovskeacute vzdaacutelenosti využiacutet vztah

( ) ( )[ ]acuteacuteacuteacuteacuteacuteacuteacute

acuteacute

acute

1hhgghghhggh

ghh

gg DnDnnDnnnnn

D minus+++++

=

kde acuteggD považujeme za vzdaacutelenost mezi g-tyacutem a gacute-tyacutem shlukem

3 VYacuteSLEDKY A DISKUSE

31 Definice potenciaacutelu

Domniacutevaacuteme se že je možneacute dvojiacute pojetiacute podle toho jak přeložiacuteme latinskeacute slovo potentia ze ktereacuteho je naacutezev potenciaacutel odvozen

Potentia =

bull siacutela bull schopnost

Definice 1 Potenciaacutel uacutezemiacute z hlediska CR je siacutela kteraacute přitahuje turisty do daneacute destinace

Toto pojetiacute je ve shodě s definiciacute UacuteUacuteR Brno kteryacute PCR chaacutepe jako souhrn potenciaacutelu atraktivit a potenciaacutelu krajiny Pokud slovo potentia přeložiacuteme jako schopnost můžeme potenciaacutel destinace z hlediska CR definovat takto

Definice 2 Potenciaacutel uacutezemiacute z hlediska CR je schopnost poskytovat komplexniacute služby cestovniacuteho ruchu

Toto pojetiacute ktereacute považujeme za vhodnějšiacute chaacutepe potenciaacutel jako souhrn potenciaacutelu atraktivit potenciaacutelu krajiny a potenciaacutelu infrastruktury

Strana 70

32 Vstupniacute matice

V uacutevodu teacuteto problematiky bychom chtěli zdůraznit že jsme si plně vědomi jednak subjektivity při volbě bdquoobjektivniacutech vstupniacutech datldquo a takeacute subjektivity při vyacuteběru prostoroveacute jednotky

Prvyacutem velkyacutem probleacutemem je určit ktereacute veličiny zařadit do vstupniacute matice Převzali jsme od UacuteUacuteR potenciaacutel atraktivit a potenciaacutel krajiny Domniacutevaacuteme se že vyacuteběr dat je vhodnyacute a uacutedaje kvalitniacute Otaacutezkou je aktualizace uacutedajů Proto jsme oslovili MU všech obciacute s rozšiacuteřenou působnostiacute s prosbou aby překontrolovaly uacutedaje ziacuteskaneacute UacuteUacuteR v roce 2010 Otaacutezka zda je potenciaacutel možno vyjaacutedřit čiacuteselně tedy jeli to pojem kvalitativniacute nebo kvantitativniacute zda vstupniacute uacutedaje tvořiacute množinu nebo systeacutem Domniacutevaacuteme se že myšlenka uacutestavu je spraacutevnaacute a že je možno vyjaacutedřit čiacuteselně Dochaacuteziacute k zjednodušeniacute proto že jsou uacutedaje jako např genius loci nebo estetickaacute kategorie krajiny ktereacute nelze postihnou kvantitativně

Daacutele se domniacutevaacuteme se že pojetiacute potenciaacutelu definovaneacute UacuteUacuteR a převzateacute prakticky všemi autory je přiacuteliš uacutezkeacute a že potenciaacutel je třeba rozšiacuteřit o potenciaacutel infrastruktury Jistě nikdo nejede do určiteacute destinace proto aby se vyspal v hotelu ale kvalitniacute ubytovaacuteniacute je nutnou (samozřejmě nikoliv postačujiacuteciacute) podmiacutenkou aby turisteacute přijeli Proto jsme s využitiacutem uacutedajů UacuteUacuteR dopočiacutetali potenciaacutel infrastruktury do ktereacute jsme zařadili uacutedaje ktereacute UacuteUacuteR použil pro hodnoceniacute využitiacute potenciaacutelu Tvrzeniacute bdquoRozdiacutely v dopravniacute dostupnosti jednotlivyacutech uacutezemiacute ČR nejsou totiž natolik zaacutesadniacute aby je bylo možneacute daacutevat do vyacuteznamnějšiacutech souvislostiacute s rozmiacutestěniacutem služeb akciacute a druhotnyacutech aktivit cestovniacuteho ruchu tedy s aspekty využitiacute potenciaacuteluldquo neplatiacute v přiacutepadě zahraničniacutech turistů kteřiacute teacuteměř ve všech přiacutepadech přijiacuteždiacute do Prahy Dopravniacute dostupnost z Prahy je vyacuteznamnyacutem faktorem při rozhodovaacuteniacute zda takeacute navštiacuteviacute danou destinaci

32 Jak hodnotit využitiacute potenciaacutelu

UacuteUacuteR Brno použiacutevaacute k hodnoceniacute využitiacute potenciaacutelu uacutezemiacute tyto uacutedaje

bull deacutelku pěšiacutech turisticky značenyacutech cest bull deacutelku značenyacutech cyklotras bull počet rozhleden bull počet a vyacuteznamovou diferenciaci kulturniacutech zařiacutezeniacute navštěvovanyacutech turisty a rekreanty (muzea galerie zoologickeacute a botanickeacute zahrady aj) bull počet a vyacuteznamovou diferenciaci sportovně rekreačniacutech zařiacutezeniacute rovněž navštěvovanyacutech turisty a rekreanty (aquaparky golfovaacute hřiště farmy pro hipoturistiku) bull počet lyžařskyacutech vleků a pro lyžaře sloužiacuteciacutech lanovek bull počet turistickyacutech informačniacutech center bull počet ekonomickyacutech subjektů pohostinstviacute a veřejneacuteho stravovaacuteniacute bull počet ubytovaciacutech zařiacutezeniacute

Domniacutevaacuteme se že toto pojetiacute hodnoceniacute využitiacute PCR je v praxi nepoužitelneacute Za zaacutekladniacute kriteacuterium využitiacute potenciaacutelu uacutezemiacute z hlediska cestovniacuteho ruchu považujeme na rozdiacutel od UacuteUacuteR Brno počty turistů a počty přenocovaacuteniacute Naše pojetiacute je ve shodě s dokumentem MMR i s pojetiacutem v zahraničiacute (Rakousko) viz materiaacutel k vyhlaacutešce o CR S UacuteUacuteR se shodujeme ve dvou věcech v pojetiacute a čiacuteselneacutem vyjaacutedřeniacute potenciaacutelu atraktivit a potenciaacutelu krajiny neshodujeme se rovněž ve dvou bodech to šiacuteři definice potenciaacutelu kde doplňujeme potenciaacutel infrastruktury a v metodaacutech hodnoceniacute využitiacute potenciaacutelu

33 Klasifikace ORP podle potenciaacutelu metodami SA

Zaacutekladniacute otaacutezkou je zda zkoumaneacute objekty skutečně vytvaacuteřiacute shluky v n- rozměrneacutem prostoru a jakeacute zvolit kriteacuterium jejich podobnosti Nabiacuteziacute se ohromnaacute škaacutela prostředků např různeacute metriky korelačniacute koeficient kosinus vektorů chiacute- kvadraacutet Dalšiacute otaacutezkou je jakou shlukovaciacute metodu použiacutet Jsme si vědomi řady nebezpečiacute včetně toho že při nespraacutevneacutem použitiacute SA se vytvořiacute shluky ktereacute v realitě neexistujiacute

Na zaacutekladě řady pokusů a rozborů se domniacutevaacuteme že nejvhodnějšiacute shlukovaciacute metodou je Wardova metoda při vyjaacutedřeniacute podobnosti čtvercem eukleidovskeacute vzdaacutelenosti v n-rozměrneacutem prostoru

Strana 71

35 Ukaacutezky

A Vstupniacute matice Zdroj Veřejnaacute databaacuteze ČSUacute zpracovaacuteniacute vlastniacute

Použiteacute zkratky PR hustota potenciaacutelu KR hustota potenciaacutelu krajiny AR hustota potenciaacutelu atraktivit IR hustota potenciaacutelu atraktivit UR hustota ubytovaciacutech zařiacutezeniacute LR hustota lůžek LO počet lůžek na obyvatele CK počet cestovniacutech kancelaacuteřiacute a agentur

B Zpracovaacuteniacute vstupniacute matice v podobě dendrogramu Zdroj Veřejnaacute databaacuteze ČSUacute zpracovaacuteniacute vlastniacute užitiacutem IBM SPSS statistics Wardova metoda

použitaacute metrika čtverec eukleidovskeacute vzdaacutelenosti

PR KR AR IR UR UO LR LO CK LESY VěhlasBystřice 2768678 1525862 0387931 0682471 0045977 0785893 1939655 0033462 8 338 60H Brod 2111709 1321203 0387658 0402848 0041139 0498973 1719937 0020837 26 244 50Humpolec 2496053 1565789 0482456 0447807 0087719 1154002 7245614 0094828 9 317 40Chotěboř 1985106 1261398 0334347 0389362 0024316 0356713 2647416 0038992 9 298 30Jihlava 288243 1484816 0585683 0547289 008243 0765011 2763557 0025629 66 311 80MBudějovice 1765942 1065217 031401 0304589 0033816 0584673 1333333 002326 5 244 50Naacuteměšť 3222275 1559242 0900474 0762559 0037915 0592724 2511848 0039405 4 334 60N Město 34539 1593857 0716724 0460751 012628 1900164 122901 0185341 16 363 80Pacov 2534894 1468085 0638298 0428511 0025532 0611558 1195745 0028794 1 307 30Pelhřimov 2355502 1504232 04474 0403869 0083434 1522574 2785973 0050939 33 298 60Světlaacute 2559655 1562069 062069 0376897 0072414 1042908 3172414 0045694 10 362 60V Meziřiacutečiacute 2224947 1490486 0348837 0385624 0054968 0726257 1397463 0018429 7 286 30

Strana 72

Jihlava

Třebiacuteč

Pelhřimov

Telč

Havliacutečkův Brod

Pacov

Velkeacute Meziřiacutečiacute

Žďaacuter nad Saacutezavou

Humpolec

Moravskeacute Budějovice

Světlaacute nad Saacutezavou

Bystřice nadPernštejnem

Noveacute městona Moravě

Naacuteměšťnad

Oslavou

Chotěboř

C Zpracovaacuteniacute vstupniacute matice v podobě kartogramu Zdroj Veřejnaacute databaacuteze ČSUacute zpracovaacuteniacute vlastniacute

Strana 73

ZAacuteVĚR

Vyacutezkum je pokračovaacuteniacutem řešeniacute vyacutezkumneacuteho projektu z roku 2013 Ověřeniacute metodiky a aplikačniacute vyacutestup bude předložen v průběhu tohoto roku

Geografickaacute regionalizace kteraacute patřiacute mezi zaacutekladniacute probleacutemy geografie s sebou nese subjektivitu zvolenyacutech regionalizačniacutech kriteacuteriiacute Znamenaacute prostoroveacute uspořaacutedaacuteniacute bdquobodovyacutechldquo informaciacute odhaleniacute v nich existujiacuteciacutech zaacutekonitostiacute stanoveniacute určityacutech řad systeacutemů agregaciacute a struktur Je vyacutesledkem zobecněniacute bdquobodovyacutechldquo informaciacute a zaacuteroveň prostředkem jejich zpracovaacuteniacute Umožňuje aplikovat matematickyacute aparaacutet při zpracovaacutevaacuteniacute primaacuterniacutech informaciacute Matematickeacute metody pomaacutehajiacute stanovit siacuteťku regionů tj rozčlenit uacutezemiacute na uceleneacute čaacutesti I přes probleacutem značneacute odlišnosti v detailech vyčleněniacute se většina autorů shoduje v tom že regiony je třeba chaacutepat jako uacutezemniacute objektivně existujiacuteciacute jednotky vymezovaneacute pro konkreacutetniacute uacutečely na zaacutekladě autorem ciacuteleně zvolenyacutech kriteacuteriiacute To však neznamenaacute že takto subjektivně vymezeneacute regiony objektivně neexistujiacute Vždyť jsme do nich z daneacuteho konkreacutetniacuteho geografickeacuteho objektu vybrali jeho objektivně existujiacuteciacute čaacutesti vlastnosti či vazby Pokud jsme tedy postupovali serioacutezně tak z tohoto hlediska naacutemi vymezeneacute regiony objektivně existujiacute Neexistujiacute však s konečnyacutem počtem prvků a samostatně ale jen v konkreacutetniacutem geografickeacutem objektu z něhož jsme je vyabstrahovali (vyčlenili) Přitom můžeme každeacutemu regionu v přiacutepadě potřeby vymezit i přesneacute hranice praacutevě diacuteky tomu že jsme do něj vybrali jen konečnyacute počet složek prvků a vazeb Vymezeniacute platiacute i v přiacutepadě že jsme region vyabstrahovali z takoveacuteho geografickeacuteho uacutezemniacuteho objektu jehož konkreacutetniacute hranice jsou zcela nevyacuterazneacute (což je většina přiacutepadů)

Strana 74

POUŽITAacute LITERATURA1 BIacuteNA Jan 2010 Využitiacute potenciaacutelu cestovniacuteho ruchu v Českeacute republice [online] 1 vydaacuteniacute Brno

Uacutestav uacutezemniacuteho rozvoje [cit 2013-10-05] Dostupneacute z httpwwwuurczdefaultaspID=3962 2 BIacuteNA Jan 2010 Potenciaacutel cestovniacuteho ruchu v Českeacute republice [online] 1 vydaacuteniacute Brno Uacutestav

uacutezemniacuteho rozvoje [cit 2013-10-05] Dostupneacute z httpwwwuurczdefaultaspID=36903 HEBAacuteK Petr a kol 2007 Viacutecerozměrneacute statistickeacute metody 3 Praha Informatorium ISBN 978-80-

7333-001-94 HENDL Jan 2006 Přehled statistickyacutech metod analyacuteza a Meta analyacuteza dat Praha Portaacutel ISBN

978-80-7367-123-95 CHALUPA Petr PROKOP Martin RUX Jaromiacuter 2013 Use of Cluster Analysis for Classication of

Tourism Potential [on line] Littera Scripta 22013 s 59-68 [cit 2014-01-10] Dostupneacute z httpportalvstecbczpublishingportallittera-scriptarocnik6cislo2

6 KLAPKA Pavel NOVAacuteKOVAacute Eva FRANTAacuteL Bohumil 2007 Metodologickeacute přiacutestupy k hodnoceniacute potenciaacutelu cestovniacuteho ruchu uacutezemiacute [on line] [ cit 22 12 2013] Dostupneacute z geographyupolczsouborylideklapkaklapka-novakova-frantalpdf

7 ŠIacuteP Jiřiacute 1997 Teoretickeacute přiacutestupy ke studiu potenciaacutelů cestovniacuteho ruchu měst na přiacutekladu Taacutebora Soubor referaacutetů 7 konference SHS ČMS bdquoPamaacutetky a cestovniacute ruchldquo SHS ČMS Praha s 58ndash63

8 VYSTOUPIL Jiřiacute ŠAUER Martin 2010 Kvantifikačniacute analyacuteza potenciaacutelu cestovniacuteho ruchu regionu NUTS II Jihovyacutechod [online] [cit 2013-09-15] Dostupneacute z httpwwwjihovychodczdownloaddokumenty-ke-stazenievaluaceKvantifikačniacute20analyacuteza20potenciaacutelu20cestovniacuteho20ruchu20regionu20NUTS20II_2013pptx

9 VYSTOUPIL Jiřiacute KUNC Josef 2009 Geografickyacute vyacutezkum cestovniacuteho ruchu a rekreace v Českeacute republice v letech 1950-2008 Geographia Moravica 1 1 vydaacuteniacute Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci s 103-119 ISBN 978-80-244-2464-4

Prof PhDr Petr Chalupa CSc e-mail chalupapetseznamcz Mgr Martin Prokop e-mail prokopmvspjcz RNDr et PaedDr Jaromiacuter Rux CSc e-mail ruxvspjcz Vysokaacute škola polytechnickaacute Tolsteacuteho 16 586 01 Jihlava Českaacute republika

Strana 75

POSTAVENIacute CESTOVNIacuteHO RUCHU VE STRATEGICKYacuteCH DOKUMENTECH

STATUS OF TOURISM IN STRATEGIC DOCUMENTS

Petr Janeček

Abstrakt

Strategickyacute dokument je naacutestroj kteryacute napomaacutehaacute při plněniacute ciacutelů v soukromeacute podnikoveacute praxi Jeho využitiacute se osvědčilo a proto je dnes využiacutevaacuten i při dosahovaacuteniacute ciacutelů ve veřejneacutem sektoru Přiacutespěvek se zabyacutevaacute problematikou cestovniacuteho ruchu a jeho uacutepravě ve strategickyacutech dokumentech Nejdřiacuteve jsou nastiacuteněna zaacutekladniacute teoretickaacute vyacutechodiska strategickeacuteho managementu Daacutele se přiacutespěvek věnuje strategickyacutem dokumentům v cestovniacutem ruchu Je využita obsahovaacute analyacuteza dokumentů Zkoumaacutena je struktura strategickyacutech dokumentů s ciacutelem jejich praktickeacuteho využitiacute při řiacutezeniacute rozvoje destinace Ciacutelem přiacutespěvku je zjištěniacute současneacuteho stavu chaacutepaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute strategickyacutech dokumentů a jejich možneacute problematickeacute aspekty

Kliacutečovaacute slova cestovniacute ruch rozvoj regionu strategickyacute dokument strategickyacute management

Abstrakt

The strategic document is a tool that helps in meeting the goals in the private business practice Its use is proven and it is now also used in the achievement of goals in the public sector The paper deals with tourism and its treatment in strategic documents First outlines the basic theoretical approaches of strategic management Furthermore the post dedicated to strategic documents in tourism It used content analysis of documents Examined the structure of strategic documents with a view to their practical use in management development destination The aim is to determine the current state of understanding and use of strategic documents and their possible problematic aspects

Keywords tourism regional development strategic documentation strategic management

Strana 76

1 UacuteVOD

Turismus se staacutevaacute v regionech hlavniacutem naacutestrojem pro jeho rozvoj Jako každyacute rozvojovyacute naacutestroj je třeba i turismus řiacutedit a určovat směr jeho vyacutevoje Existence nekontrolovatelneacuteho rozvoje a naacuteslednyacutech negativniacutech dopadů je ve světě nespornaacute Proto se přistupuje v oblasti turismu k jeho řiacutezeniacute Otaacutezkou je jakeacute naacutestroje k tomu použiacutet V přiacutepadě turismu je totiž nutneacute vziacutet v uacutevahu jeho specifickyacute charakter a možnosti jeho koordinace Nabiacuteziacute se inspirace z privaacutetniacute sfeacutery kde se strategickeacute řiacutezeniacute využiacutevaacute a osvědčilo se Přiacutespěvek se zabyacutevaacute ukotveniacutem turismu ve strategickyacutech dokumentech Navazuje na předešleacute vyacutezkumy s podobnou problematikou s ciacutelem porovnaacuteniacute vyacutevoje strategickeacuteho řiacutezeniacute v turismu

Turismus je svyacutem rozsahem a charakterem považovaacuten za multioborovou discipliacutenu Je spojen s určityacutem miacutestem ktereacute je vlastněno jednak privaacutetniacute ale předevšiacutem veřejnou sfeacuterou Nelze oddělit turismus z pohledu veřejneacuteho a soukromeacuteho vlastnictviacute Proto se do řiacutezeniacute turismu začleňujiacute principy privaacutetniacuteho řiacutezeniacute ktereacute zastřešuje veřejnaacute spraacuteva a samospraacuteva

21 Strategickeacute řiacutezeniacute

Aktivity spojeneacute se strategickyacutem managementem jsou velmi často daacutevaacuteny do souvislostiacute s tak různorodyacutemi oblastmi jako jsou strategickeacute plaacutenovaacuteniacute dlouhodobeacute plaacutenovaacuteniacute korporativniacute plaacutenovaacuteniacute nebo obchodniacute politika Strategickyacute management je naacutevrh žaacutedaneacute budoucnosti a vymezeniacute cest ktereacute organizaci dovedou v budoucnu k rozvoji (Kadeřaacutebkovaacute amp Pekovaacute 2012 s 129) Strategickeacute řiacutezeniacute se uskutečňuje prostřednictviacutem tvorby a realizace jednotlivyacutech strategiiacute Strategie svou povahou mohou představovat jednotliveacute zaacuteměry jimiž je ovlivňovaacuten vyacutevoj organizace kteryacute může miacutet trojiacute podobu růst ndash setrvalyacute stav ndash pokles (Veber 2009 s 511) Strategie zpravidla popisuje konkreacutetniacute cestu opatřeniacute a změnu jak dosaacutehnout dlouhodobyacutech a střednědobyacutech ciacutelů V proměnliveacutem světě neumiacuteme předpoviacutedat můžeme tedy tvořit vize a jejich uskutečnitelnost pravidelně ověřovat jak jsou reaacutelneacute ve světle pozorovatelnyacutech změn a trendů (Kubaacutetovaacute 2012 s 169) Definiciacute a vysvětleniacute co je strategie existuje mnoho Obecně lze tvrdit že strategie (strategickeacute řiacutezeniacute) je způsob identifikace (stanovovaacuteniacute) a dosahovaacuteniacute ciacutelů Teorie strategickeacuteho řiacutezeniacute rozeznaacutevaacute různaacute pojetiacute strategie zejmeacutena podle filozofie z niacutež vychaacuteziacute a přiacutestupů jimiž je formovaacutena (Bakoš et al 2012 s 28) Stejnyacute autor daacutele uvaacutediacute několik pohledů na strategii

bull Strategie jako přirozenyacute vyacuteběr ndash subjekty jsou vystaveny velkeacutemu tlaku prostřediacute a jsou nuceny se ustavičně přizpůsobovat vnějšiacutem změnaacutem bull Strategie jako plaacuten ndash vznikaacute jako vyacutesledek systematickyacutech forem plaacutenovaacuteniacute bull Strategie jako posloupnost diacutelčiacutech kroků ndash je adaptivniacutem přiacutestupem kteryacute je na rozdiacutel od přirozeneacuteho vyacuteběru důsledně řiacutezenyacute bull Strategie jako politika ndash vznikaacute po množstviacute vnitřniacutech střetů ve kteryacutech akteacuteři vyjednaacutevajiacute o svyacutech zaacutejmech a přijiacutemajiacute kompromisy bull Strategie jako vize ndash jiacute dominuje jednotlivec nebo skupina kteraacute disponuje určitou viziacute kam se subjekt může resp by se měl dostat bull Oproti teoretickeacute rovině lze definovaneacute formy strategie v konkreacutetniacute řiacutediacuteciacute praxi stěžiacute naleacutezt takto izolovaně Zpravidla jde o jejich kombinaci Obzvlaacuteště to platiacute pro strategickeacute řiacutezeniacute uacutezemniacutech celků

Jak potvrzuje Vacek (2006 s 25) je současnyacutem trendem zavaacuteděniacute do veřejneacute spraacutevy stejnyacutech metod užiacutevanyacutech v privaacutetniacutem sektoru Filosofie přiacutestupu porovnaacutevajiacuteciacuteho soukromou a veřejnou sfeacuteru identickou metodikou je obhajovaacutena zejmeacutena tiacutem že soukromaacute sfeacutera je při použiacutevaacuteniacute peněžniacutech prostředků tradičně velice efektivniacute Principů strategickeacuteho managementu je využiacutevaacuteno i při formovaacuteniacute regionaacutelniacute politiky EU Ta se projevuje daacutele do strategie regionaacutelniacuteho rozvoje Českeacute republiky kteraacute maacute střednědobyacute časovyacute horizont (Vitura et al 2010 s 157) Volba adekvaacutetniacute strategie regionaacutelniacuteho rozvoje je zaacutekladniacute otaacutezkou kterou je třeba vyřešit maacute-li regionaacutelniacute politika uacutečinně přispiacutevat k celkoveacutemu socioekonomickeacutemu rozvoji Problematika strategickeacuteho řiacutezeniacute v organizaciacutech veřejneacute spraacutevy je i při uvaacuteženiacute specifik tohoto sektoru podmiacutenkou pro zavedeniacute efektivniacuteho managementu vyacutekonnosti Strategii nestačiacute pouze implementovat V průběhu realizace strategie je

Strana 77

nutneacute pravidelně hodnotit dosahovaneacute vyacutesledky porovnaacutevat je s ciacuteli stanovenyacutemi ve strategii a takeacute sledovat plněniacute diacutelčiacutech vyacutestupů vyplyacutevajiacuteciacutech ze strategie (Šašek amp Vaciacutek 2011 s 12-13) Strategickeacute plaacutenovaacuteniacute řiacutezeniacute a rozhodovaacuteniacute představuje kliacutečovou roli v managementu uacutezemniacute samospraacutevy Tvorba a formulace viziacute ciacutelů a strategiiacute včetně přiacuteslušnyacutech priorit a opatřeniacute na ktereacute navazujiacute střednědobeacute a kraacutetkodobeacute koncepčniacute dokumenty podmiňuje efektivniacute a sofistikovaneacute řiacutezeniacute v raacutemci zaacutesad udržitelneacute konkurenceschopnosti regionu Aplikaci principů strategickeacuteho řiacutezeniacute regionu vykonaacutevaacute v oblasti turismu destinačniacute management resp organizace destinačniacuteho managementu Organizace tak lze považovat za institucionaacutelniacute naacutestroj regionaacutelniacute politiky turismu kteryacute napomaacutehaacute efektivniacutemu rozvoji regionu založeneacutemu na turismu (Holešinskaacute 2012 s 41)

22 Zaacutekladniacute terminologie

Strategie je fundamentaacutelniacute a prioritniacute dokument a startovaciacute bod každeacuteho dobře postaveneacuteho strategickeacuteho zaacuteměru Nerozhoduje zda se jednaacute o začiacutenajiacuteciacute podnik nebo projekt nebo strategickou změnu (Šulaacutek amp Vaciacutek 2005 s 22)

Strategickyacute rozvojovyacute dokument je koncepčniacutem dokumentem kteryacute napomaacutehaacute systematicky řiacutedit a organizovat změny v uacutezemiacute Je dokumentem kteryacute vychaacuteziacute ze znalosti daneacuteho uacutezemiacute a jeho potenciaacutelu Dokument charakterizuje slabeacute a silneacute straacutenky daneacute oblasti vymezuje zaacutekladniacute priority rozvoje ktereacute budou podporovaacuteny ciacutele rozvoje jednotlivaacute opatřeniacute vedouciacute k jejich naplněniacute a doporučeniacute Strategickyacute rozvojovyacute dokument lze chaacutepat jako soubor postupnyacutech konkreacutetniacutech kroků ktereacute směřujiacute k udržitelneacutemu rozvoji řešeneacuteho uacutezemiacute (Labounkovaacute et al 2009 s 7)

Strategickyacute dokument je zaacutekladniacute dlouhodobyacute koncepčniacute dokument kteryacute se orientuje na rozvoj uacutezemiacute na naacuterodniacute regionaacutelniacute mikroregionaacutelniacute a miacutestniacute uacuterovni Provaacuteděciacute texty k naplňovaacuteniacute strategickeacuteho materiaacutelu jsou programoveacute dokumenty nebo kraacutetkodobyacute realizačniacute plaacuten (Bakoš et al 2012 s 30) Jeho formulace obsahuje podle autorů Šaška a Vaciacuteka (2011 s 16) poslaacuteniacute strategickeacuteho zaacuteměru určeniacute externiacutech přiacuteležitostiacute a hrozeb určeniacute interniacutech silnyacutech a slabyacutech straacutenek dlouhodobeacute ciacutele určeniacute alternativniacutech strategickyacutech postupů pro dosaženiacute ciacutelů a vyacuteběr nejefektivnějšiacute strategie

Programovyacute dokument ndash plaacuten nebo program je zcela konkreacutetniacutem naacutestrojem řiacutezeniacute jehož uacutekolem je odpovědět na otaacutezky co kdo kdy a kde maacute udělat aby ciacutele koncepce měly naději na to že budou dosaženy V přiacutepadě dlouhodobeacuteho časoveacuteho horizontu dochaacuteziacute ke splynutiacute koncepce a plaacutenu tj koncepce se staacutevaacute podrobnějšiacute a přebiacuteraacute na sebe i požadovaneacute vlastnosti plaacutenu zvlaacuteště při formulaci odpovědiacute na otaacutezky co kdo kdy a kde (Vystoupil et al 2007 s 8) V Zaacutekoně o podpoře regionaacutelniacuteho rozvoje se definuje program regionaacutelniacuteho rozvoje jako střednědobyacute dokument kteryacute stanoviacute zaměřeniacute podpory regionaacutelniacuteho rozvoje pro jeden nebo společně pro viacutece podporovanyacutech regionů Program regionaacutelniacuteho rozvoje zejmeacutena obsahuje vymezeniacute regionu ciacutel jehož maacute byacutet dosaženo stanoveniacute oblastiacute na něž je podpora zaměřena včetně navrhovanyacutech opatřeniacute podmiacutenky pro poskytovaacuteniacute finančniacute podpory formy a způsob jejiacuteho poskytovaacuteniacute a potřebneacute finančniacute prostředky na jednotlivaacute opatřeniacute včetně jejich rozděleniacute dotčenyacutem uacutestředniacutem spraacutevniacutem uacuteřadům a krajům a časoveacute obdobiacute jeho platnosti (Českaacute republika 2000)

Kraacutetkodobyacute realizačniacute plaacuten je kraacutetkodobyacute dokument vytvořenyacute na přiacuteslušneacute uacuterovni jako součaacutest strategickeacuteho dokumentu kteryacute vede k jeho postupneacutemu naplňovaacuteniacute Tento dokument se zpracovaacutevaacute z důvodu nedostatku časovyacutech možnostiacute pro zpracovaacuteniacute programoveacuteho dokumentu Projednaacutevaacute a schvaluje se jako součaacutest strategickeacuteho dokumentu včetně finančniacuteho raacutemce a odpovědnosti jednotlivyacutech akteacuterů zapojenyacutech do procesu realizace (Bakoš et al 2012 s 30)

Strategie regionaacutelniacuteho rozvoje je zaacutekladniacutem koncepčniacutem dokumentem v oblasti rozvoje Dle zaacutekona č 2482000 Sb o podpoře regionaacutelniacuteho rozvoje formuluje přiacutestup staacutetu k podpoře regionaacutelniacuteho rozvoje poskytuje potřebnaacute vyacutechodiska a stanovuje rozvojoveacute ciacutele a zaacutesady pro vypracovaacuteniacute regionaacutelniacutech programů rozvoje Je naacutestrojem realizace regionaacutelniacute politiky a koordinace působeniacute ostatniacutech veřejnyacutech politik na regionaacutelniacute rozvoj Strategie propojuje odvětvovaacute hlediska (teacutemata a priority) s uacutezemniacutemi aspekty (MMR 2013 s 4)

Strana 78

23 Strategickeacute dokumenty v turismu

Problematika tvorby strategickyacutech dokumentů v turismu maacute několik probleacutemovyacutech aspektů Prvniacutem z nich je že tvorba strategickyacutech dokumentů neniacute povinně daacutena legislativniacute normou Dalšiacutem probleacutemem je vymezeniacute regionu pro kteryacute maacute byacutet dokument zpracovaacuten S tiacutem souvisiacute i určeniacute subjektu kteryacute bude za tvorbu a implementaci dokumentu zodpovědnyacute V turistickeacutem regionu by měla byacutet za tvorbu strategie odpovědnaacute organizace destinačniacuteho managementu S problematickyacutem vymezeniacutem a neošetřeniacutem existence organizaciacute destinačniacuteho managementu v legislativě dochaacuteziacute často k přesunu těchto kompetenciacute na kraje resp jejich odbory řešiacuteciacute turismus Tyto odbory majiacute ve sveacute kompetenci i dalšiacute činnosti a tak často dochaacuteziacute k zobecňovaacuteniacute rozvoje a nepřesneacutemu ciacuteleniacute na turismus Obraacutezek 1 zobrazuje hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute strategickyacutech dokumentů a udaacutevaacute jejich tvůrce

Obr 1 Hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute strategickyacutech dokumentů Zdroj Štumpf 2011 s 118

Na nejvyššiacute pomyslneacute přiacutečce naacuterodniacutech strategickyacutech dokumentů turismu v Českeacute republice jsou vlaacutedou schvalovaneacute bdquoKoncepce staacutetniacute politiky cestovniacuteho ruchu v Českeacute republiceldquo Ta je představovaacutena jako střednědobyacute strategickyacute dokument kteryacute vychaacuteziacute předevšiacutem z rozvojovyacutech možnostiacute turismu Českeacute republiky a uacutečinnyacutemi naacutestroji podněcuje jeho dalšiacute rozvoj Zaacutekladniacutem atributem Koncepce je rozvoj odvětviacute turismu kteryacute vychaacuteziacute z mobilizace zejmeacutena privaacutetniacutech zdrojů zaměřenyacutech na turismus a daacutele takeacute rozvoj systeacutemoveacuteho a koncepčniacuteho přiacutestupu veřejneacute spraacutevy na všech uacuterovniacutech jako zdroje konkurenceschopnosti zaměstnanosti a hospodaacuteřskeacuteho růstu zejmeacutena v uacutezemiacutech s vhodnyacutem potenciaacutelem pro efektivniacute rozvoj tohoto odvětviacute (MMR

Strana 79

2009) Jak uvaacutediacute Tittelbachovaacute (2011 s 94) byly po roce 1990 zpracovaacuteny a vlaacutedou ČR vzaty na vědomiacute celkem čtyři Koncepce staacutetniacute politiky cestovniacuteho ruchu ČR a paacutetou Koncepciacute je současnaacute Koncepce staacutetniacute politiky cestovniacuteho ruchu ČR na obdobiacute 2014-2020 Koncepčniacute dokumenty indikujiacute několik chyb Jednotliveacute koncepčniacute materiaacutely nejsou vytvořeny podle stejneacute metodiky Ciacutele jednotlivyacutech dokumentů většinou nebyly naplněny a koncepce na sebe v některyacutech přiacutepadech nenavazujiacute Stěžejniacute jsou takeacute uacutedaje o hodnoceniacute předchoziacutech koncepciacute

3 CIacuteLE A METODIKA

Ciacutelem přiacutespěvku je zjištěniacute současneacuteho stavu chaacutepaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute strategickyacutech dokumentů v turismu a jejich možneacute problematickeacute aspekty Pro naplněniacute ciacutele bylo využito sekundaacuterniacutech informaciacute sebranyacutech metodou desk research V přiacutespěvku bylo využito metody follow up reseach kteraacute umožnuje naznačit vyacutevoj zkoumaneacuteho souboru dokumentů Pro uacutečely porovnaacuteniacute využitiacute strategickyacutech dokumentů bylo využito obsahoveacute analyacutezy jednotlivyacutech dokumentů za regiony Do analyzovaneacuteho souboru bylo zařazeno celkem 17 dokumentů s regionaacutelniacute působnostiacute z toho 13 dokumentů krajskyacutech a 4 dokumenty pro turistickeacute oblasti Ve zkoumaneacutem souboru nefiguruje region Praha kvůli sveacutemu specifickeacutemu charakteru v cestovniacutem ruchu a jeho potenciaacutelu rozvoje Podrobnyacute seznam dokumentů uvaacutediacute tabulka 1 Ze seznamu je patrneacute že dokumenty nepodleacutehajiacute stejneacute metodice zpracovaacuteniacute což je patrneacute z některyacutech chybějiacuteciacutech uacutedajů a takteacutež z rozdiacutelneacuteho časoveacuteho zpracovaacuteniacute i platnosti jednotlivyacutech dokumentů

Strana 80

Naacutezev Zadavatel Zpracovatel Zpracovaacuteno Časoveacuteobdobiacute

Aktualizace programu rozvoje cestovniacuteho ruchu Libereckeacuteho kraje

Libereckyacute kraj GaREP sro 2007 2007-2013

Cestovniacute ruch na Šumavě Rozvojovyacute koncept udržitelneacuteho cestovniacuteho ruchu Akčniacuteprogram

RRA Šumava 2007

Koncepce rozvoje cestovniacuteho ruchu v Plzni Odb prezentace amarketingu MMP

2013 2014-2018

Marketingovaacute strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v Moravskoslezskeacutem kraji

Moravskoslez-skyacute kraj

ARR OstravaBohumil Sulek

2008-2009 2009-2013-2015

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu a laacutezeň-stviacute v Karlovarskeacutem kraji

Karlovarskyacute kraj ZČU FEK 2007 2007-2013

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu Jihomo-ravskeacuteho kraje

Jihomoravskyacutekraj

DHV CR Euro-vision

2007 2007-2013

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu Kraacuteloveacute-hradeckeacuteho kraje

GaREP sro Re-gioPartner sro

2007 2007-2013

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu Olo- mouckeacuteho kraje

Olomouckyacute kraj RAR středniacute Moravy m-ARKMarketing a rekla-ma sro

2009 2011-2013-2016

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu ve Stře-dočeskeacutem kraji

Středočeskyacute kraj Enterprise plcsro

2007 2015

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu Zliacutenskeacute-ho kraje

Rada Zliacutenskeacuteho kraje

2007 2007-2013

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu pro ob-last Podkrkonošiacute

Podzvičinsko 2010 2011-2020

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu Uacutesteckeacute-ho kraje

Uacutesteckyacute kraj SPF Group vos 2009 2010-2015

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v Jiho- českeacutem kraji

Jihočeskyacute kraj Piskacek amp BenesConsulting sro

2009 2009-2013

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina

KUacute Vysočina KUacute Vysočina Vysočina TourismMU Brno Econ-sulting

2008 2008-2013

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v Pardu-bickeacutem kraji

DS VyacutechodniacuteČechy

RRA Pardubickeacute-ho kraje

2009 2010-2015

Strategie trvale udržitelneacuteho turismu prouacutezemiacute NP Šumava

Pracovniacute skupina bdquoCestovniacute ruch vldquoregionu NPŠ

2011

Střednědobyacute plaacuten Programu trvale udržitel- neacuteho rozvoje cestovniacuteho ruchu v Českeacutem raacuteji

Sdruženiacute Českyacuteraacutej

Labyrinth Prosro

2012 2012-2017

Tab 1 Hodnoceneacute strategickeacute dokumenty Zdroj Strategickeacute dokumenty jednotlivyacutech oblastiacute vlastniacute zpracovaacuteniacute

Z vyacuteše uvedeneacuteho seznamu je znatelnyacute různyacute přiacutestup k tvorbě strategickyacutech dokumentů a to předevšiacutem z časoveacuteho hlediska jejich sestaveniacute i jejich platnosti Vzhledem k době provaacuteděniacute analyacutezy bylo využito i dokumentů ktereacute již pozbyly sveacute platnosti nicmeacuteně noveacute či aktualizovaneacute verze dokumentů nejsou k dispozici Je takeacute nutno přihleacutednout k faktu že analyacuteza byla uskutečněna na začaacutetku roku 2014 tedy relativně brzo od uplynutiacute platnosti některyacutech dokumentů Pro analyacutezu struktury obsahu dokumentů bylo třeba sestavit soubor hodnotiacuteciacutech kriteacuteriiacute Pro tento uacutečel bylo využito metodiky dřiacutevějšiacute analyacutezy z roku 2007 Postup byl zvolen zaacuteměrně pro možnost dalšiacuteho porovnaacuteniacute vyacutevoje využiacutevaacuteniacute a tvorby strategickyacutech dokumentů Matice hodnoceniacute struktury a obsahu prvků strategickyacutech a rozvojovyacutech dokumentů cestovniacuteho ruchu

Strana 81

(Vystoupil et al 2007 s 24) se členiacute na dvě zaacutekladniacute skupiny kriteacuteriiacute ndash kriteacuteria pro analytickou čaacutest a kriteacuteria pro naacutevrhovou čaacutest Tyto čaacutesti byly daacutele členěny na jednotlivaacute kriteacuteria problematickyacutech oblastiacute strategickyacutech dokumentů Pro analytickou čaacutest byly hodnoceny

bull A ekonomickyacute vyacuteznam turismu

A1 přiacutejmy v turismu A2 podnikatelskaacute aktivita a zaměstnanost v turismu A3 meziregionaacutelniacute srovnaacuteniacute

bull B turistickaacute nabiacutedka

B1 přiacuterodniacute předpoklady B2 kulturně-historickeacute předpoklady B3 zaacutekladniacute a doplňkovaacute turistickaacute infrastruktura B4 sportovně-rekreačniacute turistickaacute infrastruktura B5 turistickaacute dopravniacute infrastruktura B6 naacutevštěvnost B7 hlavniacute atraktivity a ciacutele B8 hlavniacute druhy a formy turismu B9 nabiacutedka hlavniacutech turistickyacutech produktů B10 struktura a kvalita turistickyacutech informaciacute B11 organizace a řiacutezeniacute turismu

bull C turistickaacute poptaacutevka

C1 vnitřniacute a vnějšiacute konkurence C2 profil domaacuteciacute a zahraničniacute naacutevštěvnosti C3 hlavniacute trhy

bull D použiteacute analytickeacute naacutestroje

D1 SWOT analyacuteza D2 jineacute analytickeacute naacutestroje

bull Pro naacutevrhovou čaacutest byly sledovaacuteny

E1 stanoveniacute rozvojovyacutech viziacute a strategiiacute E2 stanoveniacute hlavniacutech a vedlejšiacutech rozvojovyacutech ciacutelů E3 stanoveniacute rozvojovyacutech priorit a jejich vah E4 stanoveniacute naacutestrojů pro podporu rozvoje turismu E5 určeniacute kriteacuteriiacute podpory E6 určeniacute finančniacutech raacutemců E7 hodnoceniacute metod implementace E8 stanoveniacute formulace a časoveacuteho horizontu

Jednotlivaacute kriteacuteria byla hodnocena třiacutestupňově což umožňovalo porovnat hodnoceneacute kriteacuterium pro všechny regiony i pro jeden region všechna kriteacuteria Hodnoceniacute bylo 1 = obsaženo využito 2 = čaacutestečně obsaženo využito 3 = nevyužito nezohledněno

4 VYacuteSLEDKY A DISKUZE

Podle uvedeneacute metodiky byly ohodnoceny všechny dokumenty pro jednotliveacute regiony V prvniacute čaacutesti budou uvedeny vyacutesledky ve zkoumaneacutem vzorku dokumentů Daacutele bude provedena komparace s vyacutesledky dřiacutevějšiacuteho vyacutezkumu na jehož zaacutekladě je možno nastiacutenit určityacute vyacutevoj praacutece se strategickyacutemi dokumenty v turismu

Strana 82

Pro posouzeniacute ktereacute oblasti jsou ve strategickyacutech dokumentech zohledněny a ktereacute jsou naopak opomiacutejeny bylo využito srovnaacuteniacute průměrnyacutech hodnot jednotlivyacutech kriteacuteriiacute u všech sledovanyacutech dokumentů Tabulka 2 ukazuje kriteacuteria seřazenaacute podle průměrnyacutech hodnot Je znatelneacute že každeacute z kriteacuteriiacute bylo ve zkoumaneacutem vzorku dokumentů využito či zohledněno alespoň v minimaacutelniacutem rozsahu V prvniacutech dvou sloupciacutech jsou kriteacuteria využiacutevanaacute ve strategickyacutech dokumentech nejčastěji Hodnoceniacute do průměru 15 tedy hodnot odpoviacutedajiacuteciacutech využiacutevaacuteniacute či zohledněniacute kriteacuteria bylo dosaženo u 445 z celkoveacuteho souboru hodnocenyacutech kriteacuteriiacute Pokud se zaměřiacuteme bliacuteže na kriteacuteria analytickeacute čaacutesti dokumentů pak jsou využiacutevaacutena či zohledněna z 368 zcela a 632 jen čaacutestečně Tento fakt může byacutet způsoben tiacutem že dokumenty navazujiacute na dřiacutevějšiacute verze či jsou jen aktualizacemi staršiacutech dokumentů a proto je v dokumentech analytickeacute čaacutesti často věnovaacutena menšiacute pozornost U kriteacuteriiacute naacutevrhoveacute čaacutesti je poměr teacuteměř zcela opačnyacute Využiacutevanaacute či zohledněnaacute kriteacuteria jsou z 625 a čaacutestečně využiacutevanaacute či zohledněnaacute jsou z 375 Lze konstatovat že největšiacute pozornosti je věnovaacutena stanoveniacute rozvojovyacutech viziacute a strategiiacute určeniacute profilu domaacuteciacute a zahraničniacute naacutevštěvnosti a využitiacute SWOT analyacutezy Kritickyacutech hodnot bylo dosaženo u využiacutevaacuteniacute dalšiacutech analytickyacutech naacutestrojů Tyto naacutestroje byly využity jen čaacutestečně ve třech přiacutepadech a to konkreacutetně formou benchmarkingu

Kriteacuterium Průměr Kriteacuterium PrůměrE1 106 E7 159C2 124 E8 165D1 124 B8 165E6 129 B5 165B6 129 B4 171B2 129 B7 212E4 135 A3 212E2 135 C3 218B1 135 C1 224E3 141 A1 224B11 141 A2 224B3 147 B9 235

B10 235E5 241D2 282

Tab 2 Průměrneacute hodnoty jednotlivyacutech kriteacuteriiacute Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Horizontaacutelniacute pohled na jednotliveacute dokumenty umožňuje posoudit na kterou čaacutest byl při vypracovaacuteniacute dokumentu kladen důraz Tabulka 3 srovnaacutevaacute zaměřeniacute na analytickou a naacutevrhovou čaacutest jednotlivyacutech dokumentů a v posledniacutem sloupci udaacutevaacute průměrneacute hodnoty využitiacute všech kriteacuteriiacute Lze vyvodit že stejneacute pozornosti se dostaacutevaacute analytickeacute i naacutevrhoveacute čaacutesti u 4 dokumentů tedy v 24 Dokumentů viacutece zaměřenyacutech na naacutevrhovou čaacutest bylo 12 což představuje 71 z celku a pouze v jednom přiacutepadě tedy v 5 bylo viacutece zaměřeno na analytickou čaacutest V celkoveacutem porovnaacuteniacute dosaacutehly nejlepšiacuteho využitiacute jednotlivyacutech kriteacuteriiacute dokumenty Středočeskeacuteho a Ostravskeacuteho kraje Nejhoršiacutech hodnot ve sledovaneacutem souboru bylo dosaženo u dokumentů regionů Podkrkonošiacute a Českyacute raacutej

Strana 83

Dokument Analytickaacute čaacutest Naacutevrhovaacutečaacutest Celkoveacute hodnoceniacute

Aktualizace programu rozvoje cestovniacuteho ruchu Libe- reckeacuteho kraje

22 14 20

Cestovniacute ruch na Šumavě Rozvojovyacute koncept udržitel-neacuteho cestovniacuteho ruchu Akčniacute program

19 19 19

Koncepce rozvoje cestovniacuteho ruchu v Plzni 23 19 21Marketingovaacute strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v Mo- ravskoslezskeacutem kraji

17 13 16

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu a laacutezeňstviacute v Karlo-varskeacutem kraji

18 13 16

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu Jihomoravskeacuteho kra-je

16 14 16

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu Kraacuteloveacutehradeckeacutehokraje

15 15 15

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu Olomouckeacuteho kraje 14 13 13

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu ve Středočeskeacutemkraji

13 13 13

Program rozvoje cestovniacuteho ruchu Zliacutenskeacuteho kraje 17 13 16

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu pro oblast Podkrko-nošiacute

26 19 24

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu Uacutesteckeacuteho kraje 16 16 16

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v Jihočeskeacutem kraji 15 14 14

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v kraji Vysočina 21 16 19

Strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v Pardubickeacutem kraji 14 16 15

Strategie trvale udržitelneacuteho turismu pro uacutezemiacute NP Šu-mava

20 16 19

Střednědobyacute plaacuten Programu trvale udržitelneacuteho rozvoje cestovniacuteho ruchu v Českeacutem raacuteji

27 18 24

Tab 3 Horizontaacutelniacute hodnoceniacute dokumentů Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Při porovnaacuteniacute vyacutesledků z předchoziacuteho vyacutezkumu z roku 2007 se současnyacutemi lze naznačit určiteacute vyacutevojoveacute tendence V tabulce 4 jsou zaznamenaacuteny hodnoty analytickyacutech kriteacuteriiacute pro oba vyacutezkumy Je zřejmeacute že v současnyacutech dokumentech klesaacute vyacuteznam analytickeacute čaacutesti Možneacute odůvodněniacute teacuteto skutečnosti plyne z čerpaacuteniacute informaciacute z analyacutez předchoziacutech či jejich doplněniacute nebo aktualizace Nicmeacuteně zaměřeniacute pouze na naacutevrhovou čaacutest bez řaacutedneacute aktualizace analytickeacute čaacutesti by mohlo zapřiacutečinit vzniku dokumentu kteryacute by byl v praxi řiacutezeniacute rozvoje cestovniacuteho ruchu nepoužitelnyacute

Kriteacuterium 2007 () 2013 () rozdiacutelpřiacuterodniacute předpoklady 100 71 29kulturně-historickeacute předpoklady 93 76 17zaacutekladniacute a doplňkovaacute infrastruktura 93 65 28sportovně-rekreačniacute infrastruktura 86 47 39turistickaacute dopravniacute infrastruktura 100 53 47naacutevštěvnost 100 82 18organizace a řiacutezeniacute turismu 93 65 28

Tab 4 Porovnaacuteniacute vyacutesledků kriteacuteriiacute 2007-2013 Zdroj Zpracovaacuteno na zaacutekladě Vystoupil et al 2007

Strana 84

5 ZAacuteVĚR

Zaacutevěrem lze konstatovat že ve sledovaneacutem vzorku dokumentů je znatelnyacute pokles zaměřeniacute na analytickou čaacutest dokumentů Po porovnaacuteniacute vyacutesledků z obou šetřeniacute lze hovořit o většiacutem zaměřeniacute na naacutevrhovou čaacutest dokumentů oproti minuleacutemu obdobiacute Je nutneacute přihleacutednout k faktu že vyacutezkum porovnaacuteval obsahovou formu obou čaacutestiacute dokumentů nikoliv jejich kvalitu a informačniacute spraacutevnost Je tedy nutneacute vziacutet v uacutevahu že relativniacute zvyacutešeniacute zaměřeniacute na naacutevrhovou čaacutest je daacuteno proporcionaacutelniacutem sniacuteženiacutem zaměřeniacute na analytickou čaacutest O sledovanyacutech dokumentech lze hovořit opět jako o metodicky nejednotnyacutech Různaacute metodika neumožňuje zcela objektivniacute srovnaacuteniacute a vyhodnocovaacuteniacute vyacuteznamu jednotlivyacutech dokumentů Jako velkyacute probleacutem lze hodnotit časovyacute harmonogram tvorby a implementace dokumentů Některeacute z dokumentů nebyly připravovaneacute předem a byly schvalovaacuteny až v roce jejich působnosti či deacutele Tento probleacutem by mohl byacutet odstraněn přeneseniacutem tvorby dokumentů na organizace destinačniacuteho managementu ktereacute region znajiacute a systematicky shromažďujiacute relevantniacute data Znalost regionu a subjektů a vlivů v něm působiacuteciacutech je zaacutekladniacutem nosnyacutem prvkem dobreacute strategie rozvoje cestovniacuteho ruchu v regionu Souhrnně lze konstatovat že strategickeacute dokumenty i přes jejich současnou popularitu nejsou staacutele v Českeacute republice v oblasti turismu spraacutevně využiacutevaacuteny Je znatelnyacute určityacute progres v jejich tvorbě a dalšiacute implementaci v řiacutezeniacute ale i přesto je jejich potenciaacutel využiacutevaacuten jen čaacutestečně

Strana 85

POUŽITAacute LITERATURA1 BAKOŠ Eduard et al Strategickeacute řiacutezeniacute krajskeacute samospraacutevy 1 vyd Brno Masarykova univerzita

Ekonomicko-spraacutevniacute fakulta ISBN 978-80-210-6013-52 Českaacute republika Zaacutekon o podpoře regionaacutelniacuteho rozvoje č 248 In2000 Sb 2000 Dostupneacute z lthttp

wwwzakonyprolidiczcs2000-248cast1gt3 HOLEŠINSKAacute Andrea Destinačniacute management jako naacutestroj regionaacutelniacute politiky cestovniacuteho ruchu

1 vyd Brno Masarykova univerzita 2012 ISBN 978-802-1058-4774 KADEŘAacuteBKOVAacute Jaroslava amp PEKOVAacute Jitka Uacutezemniacute samospraacuteva - udržitelnyacute rozvoj a finance

1 vyd Praha 2012 297 s ISBN 978-807-3579-1045 KUBAacuteTOVAacute Slaacuteva Vedeniacute lidiacute a strategie v nejistyacutech dobaacutech Praha Management Press 2012 214

s ISBN 978-80-7261-257-46 LABOUNKOVAacute Vladimiacutera et al Metodickaacute přiacuteručka pro zpracovaacuteniacute strategickyacutech rozvojovyacutech

dokumentů mikroregionů [online] Vyd 1 Brno Uacutestav uacutezemniacuteho rozvoje 2009 [cit 2014-02-14] ISBN 978-80-87318-02-7 Dostupneacute z lt httpwwwuurczdefaultaspID=1932gt

7 MMR Koncepce staacutetniacute politiky cestovniacuteho ruchu v ČR na obdobiacute 2007-2013[online] 2007 [cit 2014-02-14] Dostupneacute z lthttpwwwmmrczcsPodpora-regionu-a-cestovni-ruchCestovni-ruchKoncepce-StrategieKoncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-nagt

8 MMR Strategie regionaacutelniacuteho rozvoje ČR 2014-2020 [online] Praha 2013 [cit 2014-02-14] Dostupneacute z lthttpwwwmmrczcsPodpora-regionu-a-cestovni-ruchRegionalni-politikaKoncepce-StrategieStrategie-regionalniho-rozvoje-CR-2014-2020gt

9 ŠAŠEK Pavel amp VACIacuteK Emil Rozšiacuteřeniacute využitiacute metodiky Balanced ScoreCard v řiacutezeniacute vyacutekonnosti organizaciacute veřejneacute spraacutevy Vyd 1 V Plzni Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni 2011 ISBN 978-802-6100-782

10 ŠTUMPF Petr Systeacutem zpracovaacuteniacute regionaacutelniacutech strategickyacutech dokumentů cestovniacuteho ruchu v ČR a jeho institucionaacutelniacuteho zabezpečeniacute In 2 mezinaacuterodniacute kolokvium o cestovniacutem ruchu sborniacutek přiacutespěvků Pavlov 15-16 zaacuteřiacute 2011 Brno Muni Press 2011 ISBN 9788021057289 DOI 9788021057289

11 ŠULAacuteK Milan amp VACIacuteK Emil Strategickeacute řiacutezeniacute v podniciacutech a projektech Vyd 1 Praha Vysokaacute škola finančniacute a spraacutevniacute 233 s ISBN 80-867-5435-9

12 TITTELBACHOVAacute Šaacuterka Turismus a veřejnaacute spraacuteva průniky dysfunkce probleacutemy šance staacutetniacute politika turismu Českeacute republiky systeacutemovyacute přiacutestup k řešeniacute probleacutemů 1 vyd Praha Grada 2011 ISBN 978-80-247-3842-0

13 VACEK Jiřiacute Moderniacute management ve veřejneacute spraacutevě 1 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni 2006 209 s ISBN 80-704-3501-1

14 VEBER Jaromiacuter Management zaacuteklady moderniacute manažerskeacute přiacutestupy vyacutekonnost a prosperita Praha Management Press 2009 734 s ISBN 978-80-7261-200-0

Ing Petr Janeček Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni Fakulta ekonomickaacute Husova 11 306 14 PLZEŇ Tel +420 736 256 988 E-mail janecp00kmozcucz

Strana 86

PODPORA LEPŠIacute UPLATNITELNOSTI NA TRHU PRAacuteCE ABSOLVENTŮ BAKALAacuteŘSKEacuteHO STUDIA OBORU CESTOVNIacute RUCH

EXPLORING BETTER SUPPORT OPTIONS FOR TOURISM GRADUATES ON THE LABOR MARKET

Eva Janouškovaacute

Abstrakt

Od akademickeacuteho roku 20102011 nabiacuteziacute Vysokaacute škola polytechnickaacute Jihlava studentům bakalaacuteřskeacuteho oboru Cestovniacute ruch možnost absolvovat některou ze sedmi nově vytvořenyacutech specializaciacute V přiacutespěvku je zdůvodněno proč se katedra cestovniacuteho ruchu rozhodla specializace do vyacuteuky zaveacutest Prioritou je uacutesiliacute o zlepšeniacute uplatnitelnosti studentů na trhu praacutece Vzdělaacutevaacuteniacute musiacute reagovat na změny ktereacute přinaacutešiacute praxe Specializace byly připraveny tak aby bylo dosaženo určiteacute diferenciace v ziacuteskanyacutech kliacutečovyacutech kompetenciacutech absolventů Za čtyři akademickeacute roky jsou k dispozici zajiacutemaveacute čiacuteselneacute uacutedaje dokumentujiacuteciacute vyacutevoj počtu studentů kteřiacute si od zaacuteřiacute 2010 do uacutenora 2014 předměty specializaciacute zapsali

Kliacutečovaacute slova cestovniacute ruch specializace vzdělaacuteniacute uplatněniacute na trhu praacutece Vysokaacute škola polytechnickaacute Jihlava

Abstract

Since the academic year 20102011 the College of Polytechnics Jihlava offers students of a bachelor program Travel and Tourism a possibility to attend in one of seven new created specializations In the contribution is a reason why the Department of Travel and Tourism decided to introduce these specializations into teaching The priority is an effort to improve studentrsquos employability in a labour market Education must react on these changes which came with the practice Specializations were prepared for achieve some differentiation in acquired crucial competences of graduates There are interesting numbers during the four academic years in the contribution which document an increase number of students who registered the subjects of the specializations from September 2010 until February 2014

Keywords tourism specialization education labour market College of Polytechnics Jihlava

Strana 87

1 UacuteVOD

O obor Cestovniacute ruch je na VŠPJ trvale velkyacute zaacutejem a škola ve snaze uspokojit rostouciacute množstviacute uchazečů postupně od roku 2006 zvyšovala počet přijiacutemanyacutech studentů K 31 lednu 2014 zde obor Cestovniacute ruch studovalo 1248 studentů v prezenčniacute i kombinovaneacute formě studia VŠPJ plaacutenuje že v akademickeacutem roce 20142015 bude nově zapsaacuteno v prvniacutem semestru 250 studentů prezenčniacute formy studia a 180 studentů kombinovaneacute formy studia Jde o nejvyššiacute počty studentů tohoto oboru v celeacute Českeacute republice I když zdaleka ne všichni přijatiacute studenti sveacute studium uacutespěšně dokončiacute počty absolventů oboru Cestovniacute ruch každoročně dosahujiacute kolem 250 Řada pokračuje v naacutevazneacutem studiu v magisterskyacutech oborech ale většiacute čaacutest absolventů odchaacuteziacute do praxe To je v pořaacutedku protože bakalaacuteřskyacute obor Cestovniacute ruch je na VŠPJ profilovaacuten přednostně jako profesně orientovanyacute připravujiacuteciacute studenty praacutevě pro praxi Škola si velmi dobře uvědomuje že vzhledem k počtu vysokyacutech škol v ČR ktereacute nabiacutezejiacute obor Cestovniacute ruch nebo obory přiacutebuzneacute bude konkurence na trhu praacutece vysokaacute Proto usiluje o zlepšeniacute uplatnitelnosti studentů na trhu praacutece

Ciacutelem přiacutespěvku je představit zavedeniacute specializaciacute jako jeden ze způsobů kteryacutem se škola rozhodla studentům oboru Cestovniacute ruch nabiacutednout možnost konkurenčniacute vyacutehody Byla provedena analyacuteza uacutedajů o počtu absolventů předmětů specializaciacute Tyto uacutedaje jsou od roku 2010 k dispozici již za osm semestrů

2 SPECIALIZACE

Od akademickeacuteho roku 20102011 majiacute studenti oboru Cestovniacute ruch možnost absolvovat některou ze sedmi naacutesledujiacuteciacutech specializaciacute

bull Podnikaacuteniacute v cestovniacutem ruchubull Šetrneacute formy cestovniacuteho ruchubull Management volneacuteho časubull Laacutezeňstviacute a wellnessbull Veřejnaacute spraacuteva v cestovniacutem ruchubull Kulturniacute cestovniacute ruchbull Informačniacute systeacutemy v cestovniacutem ruchu

Vytvořeniacute specializaciacute bylo jednou z hlavniacutech aktivit projektu z Operačniacuteho programu Vzdělaacutevaacuteniacute pro konkurenceschopnost bdquoKomplexniacute inovace oboru Cestovniacute ruch na VŠPJldquo kteryacute byl VŠPJ schvaacutelen v roce 2009 Současně vznikly studijniacute opory pro noveacute volitelneacute předměty ktereacute specializace tvořiacute

Absolvovaacuteniacute specializace spočiacutevaacute ve volbě dvojice volitelnyacutech předmětů (v přiacutepadě specializace bdquoInformačniacute systeacutemy v cestovniacutem ruchuldquo jde o tři volitelneacute předměty) tak jak je uvedeno v Tabulce 1 Neniacute povinnostiacute studentů specializace absolvovat Je to možnost kterou mohou využiacutet ale takeacute nemusiacute

Student po absolvovaacuteniacute specializaciacute ziacuteskaacutevaacute certifikaacutet kteryacute vydaacute katedra cestovniacuteho ruchu VŠPJ Inspiraciacute byla v tomto přiacutepadě dobraacute zkušenost kdy již od roku 2009 katedra vydaacutevaacute osvědčeniacute těm absolventům kteřiacute uacutespěšně zvlaacutedli předmět Metodika průvodcovskeacute činnosti Potenciaacutelniacute zaměstnavateleacute (předevšiacutem cestovniacute kancelaacuteře) podobneacute osvědčeniacute po našich absolventech požadovali proto bylo rozhodnuto jejich automatickeacute vydaacutevaacuteniacute po uacutespěšneacutem ukončeniacute studia na VŠPJ

Strana 88

Specializace Vyučovaneacute předměty (volitelneacute)

Podnikaacuteniacute v cestovniacutem ruchu Selfmanagement a řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Strategickeacute řiacutezeniacute hotelu

Šetrneacute formy cestovniacuteho ruchu Projektovyacute management v cestovniacutem ruchu

Šetrneacute formy cestovniacuteho ruchu

Management volneacuteho času Uacutevod do rekreologie Sportovně-rekreačniacute aktivity v cestovniacutem ruchu

Laacutezeňstviacute a wellness Selfmanagement a řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů

Management laacutezeňstviacute a wel-lness

Veřejnaacute spraacuteva v cestovniacutem ruchu Projektovyacute management v cestov-niacutem ruchu

Komunaacutelniacute a regionaacutelniacute poli-tika

Kulturniacute cestovniacute ruch Projektovyacute management v cestov-niacutem ruchu Peacuteče o kulturniacute dědictviacute

Informačniacute systeacutemy v cestovniacutem ruchu

Multimediaacutelniacute tvorba

Geografickeacute a na-vigačniacute systeacutemy

Využitiacute internetu v cestovniacutem ruchu

Tabulka 1 Přehled specializaciacute oboru Cestovniacute ruch na VŠPJ Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Jak vyplyacutevaacute z Tabulky 1 některeacute předměty jsou společneacute pro viacutece specializaciacute Počet studentů jednotlivyacutech specializaciacute vychaacuteziacute předevšiacutem z jejich zaacutejmu ale z důvodu organizačniacutech se nelze vyhnout určityacutem omezeniacutem v nabiacutedce kapacity specializaciacute

21 Absolvovaacuteniacute specializaciacute

Do konce zimniacuteho semestru akademickeacuteho roku 20132014 uacutespěšně splnilo podmiacutenky k ziacuteskaacuteniacute certifikaacutetu a certifikaacutet v raacutemci oborovyacutech specializaciacute převzalo 170 studentů prezenčniacute i kombinovaneacute formy studia (podrobněji Tabulka 2)

Specializace LS1112 ZS1213 LS1213 ZS1314 Celkem

Podnikaacuteniacute v cestovniacutem ruchu 13 7 14 3 37

Šetrneacute formy cestovniacuteho ruchu 8 2 5 3 18

Management volneacuteho času 5 2 9 6 22

Laacutezeňstviacute a wellness 19 5 20 2 46

Veřejnaacute spraacuteva v cestovniacutem ruchu 10 5 9 0 24

Kulturniacute cestovniacute ruch 9 2 8 4 23

Informačniacute systeacutemy v CR 0 0 0 0 0

Celkem 64 23 65 18 170Tabulka 2 Specializace ndash počty vydanyacutech certifikaacutetů

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute podle uacutedajů z Informačniacuteho systeacutemu VŠPJ

I když certifikaacutety o absolvovaacuteniacute některeacute ze specializaciacute obdrželo za sledovaneacute obdobiacute 170 studentů zatiacutem žaacutednyacute student neziacuteskal certifikaacutet o absolvovaacuteniacute sedmeacute specializace Informačniacute systeacutemy v cestovniacutem ruchu (Tabulka 2) Předměty teacuteto specializace mělo již zapsaacuteno 135 studentů (Tabulka 3) žaacutednyacute z nich ovšem neabsolvoval všechny tři předměty specializace současně Jednou z přiacutečin byly personaacutelniacute možnosti katedry elektrotechniky a informatiky kteraacute uvedeneacute předměty garantuje Pro zvyacutešeniacute intenzity vypisovaacuteniacute předmětů specializace byla učiněna opatřeniacute Sylabus předmětu Geografickeacute a navigačniacute systeacutemy byl upraven tak aby

Strana 89

viacutece vyhovoval profilu absolventa oboru Cestovniacute ruch a od akademickeacuteho roku 20132014 je po reakreditaci oboru předmět zařazen v doporučeneacutem studijniacutem plaacutenu jako povinně volitelnyacute

Počty absolventů specializaciacute se v zimniacutech a letniacutech semestrech lišiacute Vyacuterazně nižšiacute počty absolventů specializaciacute v zimniacutech semestrech jsou daacuteny tiacutem že standartniacute deacutelka studia je 6 semestrů a tedy většina studentů ukončiacute svaacute studia v semestru letniacutem

22 Předměty specializaciacute

Předměty specializaciacute byacutevajiacute vždy po vypsaacuteniacute plně obsazeny Počet absolventů specializaciacute v Tabulce 2 odpoviacutedaacute tedy viacutece kapacitniacutem možnostem vypsanyacutech předmětů než zaacutejmu studentů kteryacute by byl jistě daleko vyššiacute V době dokončovaacuteniacute tohoto přiacutespěvku proběhla tvorba rozvrhu na letniacute semestr 20132014 Od zaacuteřiacute 2010 do uacutenora 2014 si alespoň jeden předmět specializaciacute zapsalo 2241 studentů oboru Cestovniacute ruch (Tabulka 3)

PředmětsemestrZS

1011

LS

1011

ZS

1112

LS

1112

ZS

1213

LS

1213

ZS

1314

LS

1314Celkem

Strategickeacute řiacutezeniacute hotelu 0 24 29 30 29 29 28 18 187

Selfmanagement a řiacuteze-niacute lids zdrojů 92 22 61 63 54 60 51 35 438

Projektovyacute managementv CR 70 0 92 13 10 28 19 21 253

Šetrneacute formycestovniacuteho ruchu 0 0 32 29 70 48 47 0 226

Uacutevod do rekreologie 114 0 31 0 34 0 23 27 229

Sportovně rekr aktivityv CR 0 40 0 39 0 40 0 18 137

Management laacutezeňstviacute awellness 0 24 40 24 79 30 56 32 285

Peacuteče o kulturniacute dědictviacute 0 50 0 25 64 62 48 17 266

Geografickeacute a navigačniacutesysteacutemy 0 0 0 19 0 8 0 20 47

Využitiacute internetu v CR 0 0 0 20 0 0 9 0 29

Multimediaacutelniacute tvorba 0 17 0 19 19 0 4 0 59

Komunaacutelniacute a regionaacutelniacutepolitika 0 48 0 23 0 0 0 14 85

Celkem 276 225 285 304 359 305 285 202 2241

Pozn CR=cestovniacute ruch

Tabulka 3 Počty studentů kteřiacute si zapsali předměty specializaciacute od akademickeacuteho roku 20102011 Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute podle uacutedajů z Informačniacuteho systeacutemu VŠPJ

Pokud se u předmětů v některyacutech přiacutepadech objevujiacute nuly (Tabulka 3) neniacute přiacutečina stejně jako u předmětů specializace Informačniacute systeacutemy v cestovniacutem ruchu v nezaacutejmu studentů V přiacutepadě specializace Management volneacuteho času jsou oba předměty většinou vypisovaacuteny tak aby byla dodržena jejich naacutevaznost (Uacutevod do rekreologie v zimniacutech semestrech a navazujiacuteciacute Sportovně rekreačniacute aktivity v cestovniacutem ruchu v letniacutech semestrech) V ostatniacutech předmětech jsou nuloveacute počty uvedeny proto že předmět nebyl v daneacutem semestru vypsaacuten z důvodu nedostatečneacute personaacutelniacute kapacity

Strana 90

23 Přiacutečiny poklesu počtu studentů kteřiacute si zapisujiacute předměty specializaciacute

Od zimniacuteho semestru akademickeacuteho roku 20122013 počty studentů kteřiacute si zapsali předměty specializaciacute klesajiacute Přiacutečinou je jev kteryacute je typickyacute pro celeacute vysokeacute školstviacute v Českeacute republice Na vysokeacute školy nyniacute přichaacutezejiacute populačně slabeacute ročniacuteky Školy přijiacutemajiacute i uchazeče kteřiacute nemajiacute dobreacute předpoklady studium zvlaacutednout a uacutespěšně dokončit Důsledkem je pokles počtu studentů kteryacutem se dařiacute postupovat do vyššiacutech semestrů Předměty specializaciacute stejně jako ostatniacute volitelneacute předměty jsou tedy vypisovaacuteny pro menšiacute počty studentů oboru

Přestože si Vysokaacute škola polytechnickaacute Jihlava staacutele může dovolit nepřijiacutemat všechny uchazeče o studium oboru Cestovniacute ruch a daacutevaacute šanci pouze těm kteryacutem se podařiacute uacutespěšně zvlaacutednout přijiacutemaciacute zkoušky i zde se projevuje pokles v počtu zaacutejemců V Tabulce 4 a v Tabulce 5 je zřejmyacute pokles zaacutejemců o studium v obdobiacute mezi akademickyacutemi roky 20102011 a 20132014 tj v obdobiacute ve ktereacutem škola nabiacuteziacute specializace Počet zapsanyacutech studentů se sice zvyacutešil ale v průběhu studia tento počet klesaacute daleko rychleji než tomu bylo v předchoziacutech letech

Forma studia prezenčniacutekolo počet přihlaacutešek dostavilo se přijato celkem nepřijato zapsaacuteno celkem

1 852 649 340 3093802 347 285 169 116

Forma studia kombinovanaacutekolo počet přihlaacutešek dostavilo se přijato celkem nepřijato zapsaacuteno celkem

1 245 208 116 921762 160 137 79 58

Tabulka 4 Statistiky přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute na VŠPJ pro akademickyacute rok 20102011 studijniacute program Ekonomika a management obor Cestovniacute ruch

Zdroj wwwvspjczzajemce-o-studiumcestovni-ruchvysledky-prijimaciho-rizeni

1 587 469 352 1174042 268 231 188 43

1 199 148 142 61982 131 109 105 4

Strana 91

3 ZAacuteVĚR

Během viacutece než osmi let existence oboru Cestovniacute ruch se VŠPJ podařilo zařadit mezi ty vysokeacute školy v Českeacute republice kde je o obor největšiacute zaacutejem Každoročně množstviacute uchazečů o studium převyšuje počet studentů ktereacute je možneacute přijmout do prvniacuteho ročniacuteku Nelze však jen spoleacutehat na atraktivitu oboru Dostat se do podvědomiacute veřejnosti a ziacuteskat určitou prestiž to je předevšiacutem vyacutesledek každodenniacuteho uacutesiliacute všech akademickyacutech pracovniacuteků kteřiacute se na vzdělaacutevaacuteniacute studentů podiacutelejiacute

Projekt bdquoKomplexniacute inovace oboru Cestovniacute ruch na VŠPJldquo byl připraven s ciacutelem zkvalitnit a inovovat vyacuteuku oboru Cestovniacute ruch na VŠPJ V neposledniacute řadě se takeacute rozšiacuteřila nabiacutedka vybranyacutech odbornyacutech předmětů vyučovanyacutech v anglickeacutem a německeacutem jazyce Že se jednaacute o spraacutevnou cestu o tom svědčiacute napřiacuteklad průběžně vysokaacute obsazenost skupin ve volitelnyacutech předmětech Po uacutespěšneacutem splněniacute všech volitelnyacutech předmětů v daneacute specializaci ziacuteskaacute student vedle bakalaacuteřskeacuteho diplomu takeacute certifikaacutet o absolvovaacuteniacute specializace Ten by měl byacutet pro absolventa vyacutehodou při hledaacuteniacute zaměstnaacuteniacute ale i při vlastniacutem uplatněniacute v praxi

Jsme přesvědčeni že v budoucnu absolventi oceniacute snahu pracovniacuteků katedry cestovniacuteho ruchu zkvalitnit bakalaacuteřskaacute studia oboru Cestovniacute ruch na Vysokeacute škole polytechnickeacute Jihlava Našiacutem ciacutelem musiacute byacutet v prvniacute řadě vyacutechova a vzdělaacutevaacuteniacute odborniacuteků kteřiacute přispějiacute k dalšiacutemu rozvoji tohoto vyacuteznamneacuteho odvětviacute českeacute ekonomiky Jen tak o naše absolventy bude zaacutejem na trhu praacutece nejen v Českeacute republice ale i v zahraničiacute

POUŽITAacute LITERATURA1 Janouškovaacute Eva Vaniacuteček Jiřiacute 2010 Inovace oboru cestovniacute ruch na Vysokeacute škole polytechnickeacute

Jihlava In Nosek J 2010 Hotelnictviacute turismus a vzdělaacutevaacuteniacute dnes a ziacutetra 1 vyd Praha Vysokaacute škola hotelovaacute Praha s 61-67 ISBN 9788087411063

2 Janouškovaacute Eva 2011 Katedra cestovniacuteho ruchu Vysokeacute školy polytechnickeacute Jihlava - přehled aktivit historie a současnost oboru Cestovniacute ruch Online časopis Studia Turistica ročniacutek 2 č 1 VŠP Jihlava s 71ndash77 ISSN 1804-252X

3 Janouškovaacute Eva 2013 Přiacutenos kliacutečovyacutech aktivit projektu bdquoKomplexniacute inovace oboru cestovniacute ruchldquo na Vysokeacute škole polytechnickeacute Jihlava Geografickeacute informaacutecie 17 UKF Nitra s 60-68 ISSN 1337-9453

4 Projektovaacute žaacutedost Komplexniacute inovace oboru cestovniacute ruch na Vysokeacute škole polytechnickeacute Jihlava 2009 registračniacute čiacuteslo projektu CZ1072200070341 OP Vzdělaacutevaacuteniacute pro konkurenceschopnost 22 Vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute

RNDr Eva Janouškovaacute PhD Katedra cestovniacuteho ruchu Vysokaacute škola polytechnickaacute Jihlava Tolsteacuteho 16 586 01 Jihlava Tel 739 447 538 E-mail evajanouskovavspjcz

Strana 92

ATRAKTIVITY CESTOVNIacuteHO RUCHU SEVEROZAacutePADU ČESKA JAKO PRVKY REGIONAacuteLNIacute IDENTITY ZDEJŠIacuteHO OBYVATELSTVA

TOURIST ATTRACTIONS OF NORTHWEST CZECHIA AS ELEMENTS OF REGIONAL IDENTITY OF THE LOCAL POPULATION

Milan Jeřaacutebek

Abstrakt

Severozaacutepad Česka se profiluje obecně jako oblast s vyacuteznamnyacutem průmyslem založenyacutem na těžbě surovin (zejmeacutena hnědeacuteho uhliacute) a jejich zpracovaacuteniacute (např spalovaacuteniacutem v tepelnyacutech elektraacuternaacutech) doprovaacutezenyacutem negativniacutemi dopady na životniacute prostřediacute (ovzdušiacute voda relieacutef atd) Toto uacutezemiacute v raacutemci vlastniacuteho vyacutezkumu a empirickeacuteho šetřeniacute rozšiacuteřeneacute (oproti klasifikaci NUTS II) o Libereckyacute kraj disponuje ovšem takeacute hodnotnyacutemi přiacuterodniacutemi atraktivitami (např NP Českeacute Švyacutecarsko) či z celostaacutetniacuteho pohledu vyacuteznačnyacutemi kulturně historickyacutemi pamětihodnostmi (Řiacutep Tereziacuten Karlovy Vary aj) Jak se projevujiacute resp uplatňujiacute ve vědomiacute zdejšiacute populace jak jsou vniacutemaacutena regionaacutelniacutelokaacutelniacute specifika podporujiacute uacutezemniacute identitu a působiacute pozitivně na image regionu jako celku To jsou některeacute z otaacutezek ktereacute byly zkoumaacuteny v raacutemci projektu GA ČR a tvořiacute naacuteplň tohoto přiacutespěvku

Kliacutečovaacute slova Severozaacutepad Česka cestovniacute ruch regionaacutelniacute identita přiacuteroda krajina kulturně historickeacute pamětihodnosti

Abstract

Northwest Czechia profiles are generally as an area with significant industry based on the extraction of raw materials (mainly coal) and processing (eg combustion in thermal power plants ) accompanied by negative impacts on the environment (air water relief etc) This area in the context of our own research and empirical investigation extended (compared to the classification of NUTS II) of the Liberec region but also has valuable natural site (eg NP Czech Switzerland) or from a national perspective outstanding cultural and historical sights (Řiacutep Tereziacuten Karlovy Vary also) As can be seen respectively apply in the consciousness of the population are perceived as regional local issues promote regional identity and a positive effect on the image of the region as a whole These are some of the questions that were investigated in the project GA CR and form filling this post

Keywords Northwest Czechia tourist attractions regional identity nature landscape cultural and historical sights

Strana 93

1 UacuteVOD

Severozaacutepadniacute Čechy se v raacutemci Česka profilujiacute předevšiacutem jako probleacutemovaacute oblast a to z hlediska ekonomickeacuteho zaměřeniacute (nezbytnaacute restrukturalizace) složeniacute populace (např niacutezkaacute vzdělanostniacute struktura) ekologickeacuteho zatiacuteženiacute (vlivem těžby hnědeacuteho uhliacute a navazujiacuteciacuteho průmysloveacuteho resp energetickeacuteho využitiacute) Na druhou stranu se zde nachaacuteziacute naacuteš nejmladšiacute Naacuterodniacute park Českeacute Švyacutecarsko (2000) dalšiacute velkoplošnaacute chraacuteněnaacute uacutezemiacute i lokaacutelniacute přiacuterodniacute pozoruhodnosti vč využiacutevanyacutech leacutečivyacutech pramenů jakož i vyacuteznamneacute kulturně historickeacute pamaacutetky nejrůznějšiacuteho charakteru (hrady zaacutemky klaacuteštery apod)

Již stručnyacute naacutestin zdejšiacute situace naznačuje že modelovaacute oblast ndash v tomto přiacutepadě zahrnujiacuteciacute tři kraje Karlovarskyacute Uacutesteckyacute a Libereckyacute ndash disponuje značnou uacutezemniacute diferenciaciacute Oblast předevšiacutem zvenčiacute se může jevit jako jednolitaacute s řadou společnyacutech prvků avšak při hlubšiacutem seznaacutemeniacute (poznaacuteniacute) odhaluje vysokou rozmanitost Přitom je nezbytneacute odlišit reaacutelnou situaci prokazatelnou např hodnotami přiacuteslušnyacutech statistickyacutech ukazatelů (např množstviacute emisiacuteimisiacute či naacutevštěvnost) a vniacutemaacuteniacute (image) oblasti a konkreacutetniacutech miacutest jak zdejšiacutem obyvatelstvem tak naacutevštěvniacuteky tuzemskyacutemi či zahraničniacutemi Zde panuje poměrně značnaacute setrvačnost a tak změny v pozitivniacutem i negativniacutem smyslu se do povědomiacute veřejnosti dostaacutevajiacute jen omezeně a pomalu

Osou Karlovarskeacuteho kraje je řeka Ohře proteacutekajiacuteciacute od jihozaacutepadu k severovyacutechodu sniacuteženinou podkrušnohorskeacuteho prolomu (Toušek a kol 2005) Podkušnohorskeacute paacutenve (Chebskaacute a Sokolovskaacute) jsou lemovaacuteny Krušnyacutemi horami Smrčinami Slavkovskyacutem lesem (CHKO) a Doupovskyacutemi horami Za vyacuteznamnyacute přiacuterodniacute prvek lze považovat vrcholovaacute rašeliniště vesměs pod ochranou staacutetu Naacutevštěvnost kraje (druhyacute nejnavštěvovanějšiacute po Praze) podmiňujiacute zejmeacutena laacutezně ndash bdquozaacutepadočeskyacute laacutezeňskyacute trojuacutehelniacutekldquo (s přesahem do Německa) založeneacute na využiacutevaacuteniacute zdejšiacutech mineraacutelniacutech pramenů Jsou zde i tři městskeacute pamaacutetkoveacute rezervace a to Františkovy Laacutezně Cheb a Loket

V Uacutesteckeacutem kraji se ndash z pohledu cestovniacuteho ruchu ndash setkaacutevaacuteme s vysokyacutem zastoupeniacutem chraacuteněnyacutech uacutezemiacute vedle již zmiacuteněneacuteho NP sem zasahujiacute čtyři chraacuteněneacute krajinneacute oblasti přičemž za unikaacutetniacute můžeme považovat sopečneacute Českeacute středohořiacute (Milešovka Řiacutep Porta Bohemica) Z kulturniacuteho dědictviacute zde najdeme jak historickaacute jaacutedra měst (např Litoměřice) tak pamaacutetky duchovniacute kultury (přesunutyacute gotickyacute kostel v Mostě) či bdquopohaacutedkoveacuteldquo zaacutemky Libochovice a Ploskovice

Jednoznačnyacutem symbolem Libereckeacuteho kraje je Ještěd (1012 m n m) jehož silueta byla zdůrazněna vyacutestavbou oceněneacuteho televizniacuteho vysiacutelače Podstatnou čaacutest plochy tvořiacute zalesněnaacute horskaacute paacutesma (Jizerskeacute hory Krkonoše) Uacutezemiacute se vyznačuje velkou pestrostiacute přiacuterodniacutech ekosysteacutemů vysokou koncentraciacute CHUacute (KRNAP a pět CHKO CHOPAV) a botanicky a zoologicky vyacuteznamnyacutech lokalit Kraj maacute rovněž bohatou kulturně historickou tradici ta společně s přiacuterodniacutemi zajiacutemavostmi (mimo již uvedeneacute např Maacutechovo jezero) podmiňujiacute vysokou naacutevštěvnost

Modeloveacute uacutezemiacute jako celek zaujiacutemaacute plochu 118 tis km2 na niacutež žije zhruba 14 mil osob Z hlediska administrativniacuteho se členiacute na 14 okresů 33 SO ORP a 701 obciacute (2012) Politikou uacutezemniacuteho rozvoje (UacuteUacuteR 2009) jsou definovaacuteny tři rozvojoveacute oblasti (v ČR vyacuteznamově 6 7 a 12) a tři rozvojoveacute osy (2 3 a 7) daacutele pak dvě tzv specifickeacute oblasti Mostecko a Krušneacute hory

Studie rozvoje česko-saskeacuteho pohraničiacute (UacuteUacuteR 2013 s 29) uvaacutediacute že bdquov řešeneacutem uacutezemiacute se nachaacuteziacute řada obliacutebenyacutech destinaciacute cestovniacuteho ruchu a cestovniacute ruch je takeacute důležitou součaacutestiacute ekonomickeacute struktury na obou stranaacutech česko-saskeacute hraniceldquo Jmenujme ndash vedle vyacuteše uvedeneacuteho ndash např bdquodvojnaacutesobneacuteldquo společneacute uacutesiliacute (Česko-saskeacute Švyacutecarsko Montanregion Krušnohořiacute) o zaacutepis do Seznamu světoveacuteho přiacuterodniacuteho a kulturniacuteho dědictviacute UNESCO lidovou architekturu (podstaacutevkoveacute domy) daacutelkoveacute cyklotrasy (Labskaacute Greenway) Ročně sem doraziacute o 400 tis viacutece hostů než je zdejšiacute populace teacuteměř polovina z nich (770 tis) navštiacuteviacute Karlovarskyacute kraj (okres Karlovy Vary a Cheb) o 100 tis meacuteně pak Libereckyacute kraj (celkově 3 miacutesto patřiacute okresu Semily)

Komplexniacute pohled na modeloveacute uacutezemiacute rozšiacuteřeneacute o saskeacute přiacutehraničiacute podaacutevaacute Tabulka 1 Prostřednictviacutem obliacutebeneacute metody lze identifikovat nejen aktuaacutelniacute situaci ale takeacute naznačit předpoklaacutedanyacute vyacutevoj

Strana 94

Silneacute straacutenky Slabeacute straacutenky- Dobreacute přiacuterodniacute a kulturně historickeacute potenciaacutely pro rozvoj turistickyacutech destinaciacute vč destinaciacute nadregionaacutelniacuteho (evropskeacuteho) vyacuteznamu

- Vysokaacute kvalita a dlouholetaacute tradice laacutezeňstviacute

- Rozvoj přeshraničniacute spolupraacutece rozšiřovaacuteniacute tvorby společnyacutech produktů CR

- Kraacutetkaacute průměrnaacute doba pobytu naacutevštěvniacuteků

- Nedostatečnaacute nabiacutedka zaacutežitkoveacute turistiky a aktivit při špatneacutem počasiacute

- Nedostatek vyacutejimečnyacutech produktů CR v regionu

Přiacuteležitosti Hrozby- Koordinovanyacute marketing a rozvoj turistickyacutech destinaciacute přes hranici

- Společnyacute marketing Montanregionu Krušnohořiacute a Česko-saskeacuteho Švyacutecarska

- Využiacutevaacuteniacute programů podpory rekreace a CR na českeacute straně

- Podceněniacute peacuteče o přiacuterodniacute bohatstviacute a krajinnyacute raacutez jako podmiacutenky atraktivity uacutezemiacute pro CR

- Omezovaacuteniacute dotaciacute pro zkvalitněniacute infrastruktury CR na českeacute straně

- Omezovaacuteniacute komplexniacute a přiacutespěvkoveacute laacutezeňskeacute leacutečby na českeacute straně

- Konkurenčniacute boj o klienta mezi laacutezeňskyacutemi zařiacutezeniacutemi a zařiacutezeniacutemi CR při klesajiacuteciacute poptaacutevce (niacutezkyacute počet klientů a staacuternouciacute obyvatelstvo)

Tabulka 1 SWOT analyacuteza cestovniacuteho ruchu česko-saskeacuteho pohraničiacute Zdroj UacuteUacuteR 2013

Region patřiacute bezesporu mezi nejfrekventovanějšiacute geografickeacute pojmy a to přestože ndash nebo praacutevě proto že ndash jeho jak vymezeniacute tak formovaacuteniacute představuje velmi složityacute uacutekol (např Hampl a kol 1978 až Hampl 2010) Přitom se regiony samy měniacute (vyviacutejejiacute) tak jako zdejšiacute společnost a krajina Hovořiacuteme jednak o individuaacutelniacutem jednak o institucionaacutelniacutem formovaacuteniacute regionů Paasi (1986 in Heřmanovaacute Chromyacute 2009 s 70) rozlišuje čtyři stadia procesu institucionalizace regionů spočiacutevajiacuteciacute v jejich uacutezemniacutem vymezeniacute utvaacuteřeniacute bdquotvaruldquo rozvoji instituciacute a bdquozakotveniacute regionu jako čaacutesti regionaacutelniacuteho systeacutemu a regionaacutelniacuteho povědomiacute společnosti (tamteacutež) Region se staacutevaacute bdquooniacutem nejvyacuteznamnějšiacutem miacutestem střetu společenskyacutech makrostrukturně se vyviacutejejiacuteciacutech změn a mikrostrukturně působiacuteciacuteho lidskeacuteho činiteleldquo (Vencaacutelek 1998 s 106)

Za přiacuteklad nechť sloužiacute naacuteslednaacute regionalizace Česka konstruovanaacute na zaacutekladě kulturniacutech znaků (jazyk naacuteřečiacute dialekt zvyky apod) vymezeniacute etnografickyacutech regionů (viacutece viz Heřmanovaacute Chromyacute 2009 s 65) Ve zvoleneacutem uacutezemiacute se ovšem v tomto smyslu můžeme setkat a to pouze okrajově s Karlovarskem a Podještědiacutem Spiacuteše se tedy setkaacuteme s (administrativniacutem) působeniacutem shora resp zvenčiacute což je zcela jistě podmiacuteněno historickyacutem politickyacutem a populačniacutem vyacutevojem nejprve vyacuteznamneacute zastoupeniacute německeacuteho obyvatelstva poteacute jeho odsun po 2 světoveacute vaacutelce a dosiacutedlovaacuteniacute směřujiacuteciacute k vytvořeniacute noveacute naacuterodnostně bdquojednotneacuteldquo společnosti

Na nejnižšiacute hierarchickeacute uacuterovni je praacutevě lokaacutelniacute společnost (společenstviacute) zaacutekladniacute součaacutestiacute resp předpokladem rozvoje (revitalizace) konkreacutetniacuteho uacutezemiacute (obce) O řaacuted vyacuteše pak lze hovořit o regionaacutelniacute pospolitosti působiacuteciacute ve funkčniacutech (fungujiacuteciacutech) oblastech Noveacute podmiacutenky po roce 1989 umožnily ndash vedle tradičniacute naacuterodniacute identity ndash daacutet i u naacutes prostor vzniku identity nadnaacuterodniacute (evropskeacute proces evropeizace) či přeshraničniacute (např euroregionaacutelniacute ndash to se může tyacutekat i modeloveacuteho uacutezemiacute)

V zaacutevislosti na jeho stabilitě resp kontinuitě (populace) se utvaacuteřiacute identita kterou lze daacutele specifikovat jako uacutezemniacute regionaacutelniacute či lokaacutelniacute Paasi (1986 in Heřmanovaacute Chromyacute 2009 s 70) přibližuje bdquostavebniacute kamenyldquo uacutezemniacute identity prostřednictviacutem svaacutezanosti s ohraničenyacutem uacutezemiacutem a zakotvenostiacute v určiteacutem čase Zich (2003 s 21) definuje regionaacutelniacute identitu jako bdquovztah mezi člověkem a miacutestem v němž žije nebo žilldquo Pluralitu identity tak bdquovztahuje nejen k jednotlivcům sociaacutelniacutem subjektům skupinaacutem hodnotaacutem vzorům kulturaacutem

Strana 95

ale takeacute k různyacutem udaacutelostem fyzickeacutemu prostřediacute a různyacutem hmotnyacutem objektůmldquo Ta se tak bdquorozpadaacuteldquo v diacutelčiacute vlastnosti (složky) ktereacute jsou různě silně ndash prostřednictviacutem individuaacutelniacute identity ndash zastoupeny Tak se jednaacute např o vlastniacute historii specifickou kulturu sociaacutelniacute skladbu obyvatelstva ekonomickou vyspělost dopravniacute dostupnost krajinnyacute typ estetickyacute vzhled politickou reprezentaci osobnosti

Vencaacutelek (1998 s 107) spatřuje identitu v kombinaci sociaacutelně kulturniacute provaacutezanosti a historickeacute kontinuitě prezentaci osobniacutech zaacutejmů a potřeb a kulturniacute solidaritě přičemž při formovaacuteniacute uacutezemniacute identity rozlišuje různeacute měřiacutetkoveacute uacuterovně (lokaacutelniacute až globaacutelniacute) Sveacute bdquoprotisměryldquo přibližuje prostřednictviacutem racionality a iracionality lidskeacute existence formovaneacute jak vnitřniacutem tak vnějšiacutem prostřediacutem Soustřeďuje se přitom na diferenciaci (rozmanitost pestrost) krajiny tvořeneacute samotnou přiacuterodou ale i lidmi s jejich demografickyacutemi projevy a sociaacutelněekonomickyacutemi činnostmi (tamteacutež s 8) bdquoRacionaacutelniacute (bdquoobjektivniacuteldquo ndash MJ) složky uacutezemiacute spolu se souborem vazeb a vztahů ktereacute se mezi nimi v pestreacute mozaice proměnlivosti uacutezemiacute a času vyskytujiacute tvořiacute čaacutest podstaty specifik daneacuteho uacutezemiacuteldquo (tamteacutež s 45) Iracionaacutelniacute straacutenku pak tvořiacute participace na ovlivňovaacuteniacute vyacutevoje vzaacutejemnaacute komunikace až interakce a spolupraacutece zahrnujiacuteciacute solidaritu (např obyvatel diacutelčiacutech čaacutestiacute a celku) což může veacutest k uacutezemniacute integraci vč vzniku noveacute uacutezemniacute identity Ta je v jeho pojetiacute bdquovaacutezaacutena na obydlenou a hospodaacuteřsky využiacutevanou krajinu jejiacutež neoddělitelnou součaacutestiacute jsou praacutevě sociaacutelně-ekonomickeacute a kulturniacute jevy procesy a udaacutelostildquo (tamteacutež s 86) V raacutemci vyacutevojoveacute kontinuity resp generačniacute prostupnosti identity se přitom střetaacutevajiacute tradice s inovacemi Čiacutem silnějšiacute je uacutezemniacute identita tiacutem širšiacute jsou možnosti uacutečasti lidiacute ve veřejneacutem životě což vede k naplňovaacuteniacute vize občanskeacute společnosti

Zaacuteklad člaacutenku tvořiacute vlastniacute empirickyacute materiaacutel vyjadřujiacuteciacute reflexi uacutezemiacute přiacutetomnyacutem obyvatelstvem Proto se hodiacute připomenout naacutezor Siwka (Siwek 2011 s 76) kteryacute percepci geografickeacuteho prostoru popisuje jako bdquoobraz okolniacuteho světa kteryacute si každyacute člověk vytvaacuteřiacute ve sveacutem vědomiacute svyacutem jedinečnyacutem způsobem a na zaacutekladě zkušenostiacute v podobě mentaacutelniacute mapyldquo Meining (1979 in Siwek 2011 s 77) akcentuje u krajiny celkem 10 prvků a to přiacuterodniacute vyacutetvor prostřediacute vyacutetvor člověka systeacutem probleacutem bohatstviacute ideologii historii miacutesto a estetickou hodnotu Působeniacute jednotlivyacutech prvků (impulzů) je přitom podmiacuteněno kulturniacutem kontextem Zpravidla se nejednaacute o pouheacute pasivniacute (fyzickeacute) vniacutemaacuteniacute naopak poznaacuteniacute a ovlaacutednutiacute uacutezemiacute můžeme považovat za staacutelou vlastnost člověka Praacutevě bdquozměna vztahu člověka z pozice hosta prochaacutezejiacuteciacuteho dočasně prostorem k pozici majitele kteryacute je z titulu vlastniacuteka opraacutevněn danyacute prostor využiacutevat byla jednou z hlavniacutech podmiacutenek vyacutevoje lidskeacute civilizaceldquo (Siwek 2011 s 81) Určityacutem syntetickyacutem vyacutestupem resp vyacutesledkem hodnoceniacute subjektivně vniacutemaneacuteho prostoru mohou byacutet mentaacutelniacute (kognitivniacute) mapy (např Drbohlav 1991) jim se však zde věnovat nebudeme

3 OBSAHOVEacute ZAMĚŘENIacute DATOVAacute ZAacuteKLADNA METODIKA

Přiacutespěvek vychaacuteziacute z řady vlastniacutech empirickyacutech vyacutezkumů realizovanyacutech v česko-saskeacutem pohraničiacute a to předevšiacutem v raacutemci tzv geograntu pohraničiacute (viacutece Jeřaacutebek Dokoupil Havliacuteček a kol 2004) kde jako tazateleacute působili převaacutežně studenti UJEP Uacutestiacute n L a TU Dresden Zdroj materiaacutelu ovšem tvořiacute nejnovějšiacute šetřeniacute při němž jsme k realizaci celostaacutetniacuteho šetřeniacute (CZ) i uacutezemně specifikovaneacuteho využili služeb profesionaacutelniacute agentury STEMMARK Obsahově se vyacutezkum resp zaměřeniacute tohoto přiacutespěvku koncentruje na zhodnoceniacute identity (image) SZ Čech resp KV UL a LB kraje a posouzeniacute miacutery regionaacutelniacute identity (vztahu sounaacuteležitosti) obyvatelstva Stranou zůstaly otaacutezky ciacuteleneacute na identifikaci s různyacutemi sociaacutelniacutemi skupinami s reprezentaciacute regionuoblasti vniacutemaacuteniacute image regionu ve vztahu k jinyacutem regionům či otaacutezka podpory resp řešeniacute aktuaacutelniacutech probleacutemů

Ciacutelovou skupinou dotazniacutekovyacutech šetřeniacute se stalo vesměs obyvatelstvo staršiacute 15 let prostřednictviacutem kvoacutetniacuteho vyacuteběru odpoviacutedajiacuteciacuteho zdejšiacute populaci (podle pohlaviacute věku ndash 4 kategorie vzdělaacuteniacute ndash 4 kategorie a miacutesta bydliště ndash populačniacute velikost resp město vs venkov geografickaacute poloha resp nadmořskaacute vyacuteška ndash 4 kategorie) Celkem se na vyacutezkumu provedeneacuteho podiacutelelo 1042 respondentů v proporčniacutem zastoupeniacute podle populačniacute velikosti tj KVk 210 ULk 541 LBk 291) Jeden dotazniacutek čiacutetajiacuteciacute 13 daacutele členěnyacutech (strukturovanyacutech) otaacutezek a 7 identifikačniacutech uacutedajů trval v průměru 17 minut Pro vlastniacute bdquotereacutenldquo nebyla použita klasickaacute metoda ndash např osobniacute rozhovory ale kombinace telefonickeacuteho dotazovaacuteniacute v domaacutecnostech respondentů (tzv CATI 60 vzorku) a on-line dotazovaacuteniacute respondentů (tzv CAWI 40 vzorku) Prvniacute z metod je SW vyvinuta přiacutemo

Strana 96

firmou STEMMARK přičemž jejiacute přednosti spočiacutevajiacute ve sledovaacuteniacute a kontrole dotazovaacuteniacute jejich nahraacuteniacute jakož i poskytnutiacute průběžnyacutech vyacutesledků v on-line statistikaacutech na webu Vyacutehodou druheacute metody je časovaacute volnost při vyplňovaacuteniacute elektronickou formou po předchoziacutem kontaktovaacuteniacute zvaciacutem e-mailem vč přiacutepadneacuteho využitiacute Helpline

4 VYBRANEacute POZNATKY Z VLASTNIacuteCH EMPIRICKYacuteCH VYacuteZKUMŮ

41 Vazba k miacutestu (bydliště)

Přirozenou vlastnostiacute (schopnostiacute) každeacuteho člověka je jeho spjatost s konkreacutetniacutem uacutezemiacutem (prostřediacutem) v němž se narodil žije pohybuje pracuje či realizuje volnočasoveacute aktivity (Individuaacutelniacute) miacutera identifikace je přitom nepochybně komplexně podmiacuteněna a vyviacutejiacute se v čase (s věkem) zaacuteroveň je předpokladem pro stabilitu konkreacutetniacute populace a naacutesledně zapojeniacute (angažovanost) ve veřejneacutem životě ndash mj v raacutemci regionaacutelniacuteho rozvoje

Nejnovějšiacute empirickeacute poznatky v zaacutesadě potvrzujiacute předchoziacute vyacutezkumy přičemž zde lze vazbu uacutezemně diferencovat podle krajů Severozaacutepadu Nejsilnějšiacute sepětiacute deklarujiacute respondenti prostřednictviacutem rodiny a bydleniacute průměrnou uacuteroveň (ve 4-stupňoveacute škaacutele) zastupuje krajina nejslabšiacute vazba patřiacute zaměstnaacuteniacute Vzhledem k teacutematu přiacutespěvku (konference) daacutele analyzujeme pouze krajinu a to jako bdquovnějšiacuteholdquo prostřediacute pro bdquorealizacildquo cestovniacuteho ruchu (Obraacutezek 1) Vyacutesledky doklaacutedajiacute jednak poměrně vyacuteznamneacute postaveniacute tohoto prvku jednak vyacuteraznou uacutezemniacute diferenciaci když průměrneacute hodnoty dosahujiacute hodnot KVk 195 ndash ULk 222 ndash LBk 166 a SZČ 201

Obraacutezek 1 Vazba k miacutestu prostřednictviacutem krajiny Zdroj vlastniacute šetřeniacute prostřednictviacutem STEMMARK 2013

Při detailnějšiacutem sledovaacuteniacute identifikace respondenta s dědictviacutempotenciaacutelem k formovaacuteniacute identit zjišťujeme že viacutece než tři čtvrtiny obyvatel Severozaacutepadu jsou hrdeacute na charakter krajiny a pamaacutetky ve sveacutem kraji Hrdost obyvatelů různyacutech krajů se obraciacute k různyacutem věcem Zatiacutemco v Libereckeacutem a Karlovarskeacutem kraji jsou lideacute hrdiacute takeacute na svoji přiacuterodu a životniacute prostřediacute v Uacutesteckeacutem kraji se za ně spiacuteše stydiacute Obecně majiacute lideacute v Uacutesteckeacutem

Strana 97

kraji meacuteně důvodů k hrdosti bdquoSveacuteldquo krajiny si považujiacute častěji staršiacute lideacute obyvateleacute malyacutech obciacute (do 3 tis obyvatel) a lideacute z vrchovin a hornatin Nejmeacuteně lidiacute se chlubiacute hospodaacuteřskyacutemi aktivitami Obecně obyvateleacute jednotlivyacutech krajů vniacutemajiacute svůj kraj ve všech atributech leacutepe než jak na něj pohliacutežejiacute lideacute z ostatniacutech krajů Severozaacutepadu Vyacutečet a zastoupeniacute sledovanyacutech prvků je patrneacute z Obraacutezku 2

Obraacutezek 2 Hrdost obyvatelrespondentů na svoji oblast (v ) Zdroj vlastniacute šetřeniacute prostřednictviacutem STEMMARK 2013

42 Hodnoceniacute oblasti (regionu)

Součaacutestiacute dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo rovněž (subjektivniacute) hodnoceniacute jednotlivyacutech krajů prostřednictviacutem protikladnyacutech dvojic adjektiv či vyacuteroků Použita byla 5-stupňovaacute škaacutela naacutesledně pak konstruovaacuten vaacuteženyacute průměr Detailniacute pohled podaacutevaacute Obraacutezek 3 přičemž bdquopozitivniacuteldquo vlastnost je zpravidla umiacutestěna vlevo jinyacutemi slovy čiacutem nižšiacute hodnota tiacutem lepšiacute situace

Pohled obyvatel na kraje z hlediska různyacutech atributů se lišiacute Karlovarskyacute kraj vniacutemajiacute jeho obyvateleacute jako zaostaacutevajiacuteciacute zatiacutemco lidem z ostatniacutech dvou krajů se zdaacute že se mu celkem dařiacute Karlovarskyacute kraj je nejviacutece vniacutemaacuten jako tradičniacute zatiacutemco nejviacutece přitažlivyacute moderniacute a rozmanityacute se zdaacute byacutet lidem žijiacuteciacutem v lokalitě Severozaacutepad Libereckyacute kraj

Zajiacutemaveacute je sledovat extreacutemniacute hodnoty (hodnoceniacute) v jednotlivyacutech krajiacutech

bull Karlovarskyacute kraj je vlastniacute obyvatele nejviacutece přitažlivyacute naopak Liberečtiacute jej vniacutemajiacute předevšiacutem jako tradičniacute

bull O Uacutesteckeacutem kraji se mluviacute vyjadřujiacute zejmeacutena zdejšiacute pro Libereckeacute je odpudivyacutebull Libereckyacute kraj je v očiacutech miacutestniacutech rozmanityacute Karlovarštiacute jej chaacutepou spiacuteše jako tradičniacute

Strana 98

Obraacutezek 3 Hodnoceniacute jednotlivyacutech krajů prostřednictviacutem protikladnyacutech dvojic adjektiv či vyacuteroků Zdroj vlastniacute šetřeniacute prostřednictviacutem STEMMARK 2013

Zeptali jsme se rovněž respondentů jak odpoviacute na otaacutezku bdquoOdkud jste z jakeacute oblastildquo Nejčastějšiacute odpovědiacute lidiacute žijiacuteciacutech na Severozaacutepadě bylo označeniacute podle krajskeacuteho města (45 ) Stejně početnaacute skupina se ve sveacute odpovědi inspirovala buď naacutezvem geografickeacute oblasti nebo přiacutemo naacutezvem bliacutezkeacuteho pohořiacute nebo hory Ilustrativniacute vyjaacutedřeniacute vyacutesledků teacuteto otaacutezky podaacutevaacute Obraacutezek 4

Obraacutezek 4 Označeniacute oblasti původu respondentů Libereckeacuteho kraje Přiacuteklad Jizerka Zdroj STEMMARK 2013

43 Prvky uacutezemniacute identity

Jako nediacutelnaacute součaacutest formovaacuteniacute (naplněniacute) uacutezemniacute identity se jeviacute propojeniacute určityacutech lokalit (regionů) s jejich symboly ve vědomiacute obyvatel Praacutevě ty do značneacute miacutery spoluvytvaacuteřejiacute vztah k uacutezemiacute na lokaacutelniacute a regionaacutelniacute uacuterovni na zaacutekladě znalosti přiacuteslušnyacutech danostiacute Formujiacute tak mj image (vniacutemaacuteniacute) přičemž lze rozlišovat mezi pohledem zvnějšku a zvnitřku Musiacuteme miacutet ovšem na paměti že se na jedneacute straně jednaacute o navyacutesost bdquoměkkyacuteldquo

Strana 99

subjektivniacute pohled na druheacute straně pak zde panuje mimořaacutednaacute setrvačnost a tak bdquoobjektivniacuteldquo realita se může viacutece či meacuteně od skutečneacute situace lišit

V našem přiacutepadě jsme nejdřiacuteve zvolili vybranaacute města kteraacute jsme nabiacutedli ve vyacutezkumu 331 respondentům se zaacuteměrem o sděleniacute jejich asociaciacute s možnostiacute viacutecenaacutesobneacute volby Jaacutedrovyacutem uacutezemiacutem byl okres Teplice zaacuteroveň jsme nabiacutedku rozšiacuteřili o sousedniacute českeacute okresy a přilehleacute německeacute (saskeacute) uacutezemiacute Tabulka 2 přinaacutešiacute zaacutekladniacute poznatky v textu jsou pak prvně jmenovaneacute danosti rozšiacuteřeny o dalšiacute možnosti

Město Prvek na 1 miacutestě (v ) Ostatniacute prvky (v ) Teplice laacutezně ndash 69 kultura - 11 Biacutelina doly+ELE ndash 27 laacutezně ndash 26 Kyselka ndash 16 město ndash 11 Krupka Komaacuteřiacute viacutežka lanovka ndash 48 siacutedliště ndash 14 hornictviacute ndash 13 klaacutešter ndash 13 Duchcov zaacutemek ndash 62 Casanova ndash 13 město ndash 9 sklo+porcelaacuten ndash 9 Dubiacute silnice E 55 ndash 48 prostituce ndash 27 laacutezně ndash 8 Osek klaacutešter ndash 92 sklo+porcelaacuten ndash 13

Tabulka 2 Asociace s městy okresu Teplice Zdroj vlastniacute šetřeniacute 1997

Město Teplice se profiluje jednoznačně jako laacutezeňskeacute miacutesto (podpořeneacute ještě zdejšiacute kulturou) byť svoji zlatou eacuteru již majiacute daacutevno za sebou a dnes musiacute o tuto funkci tvrdě bojovat jak s jinyacutemi laacutezněmi tak ekonomickyacutemi aktivitami Průmyslovaacute funkce se uplatňuje zejmeacutena bdquou sousedůldquo a to v podobě těžby uhliacute jeho zpracovaacuteniacute a chemii (ale takeacute v Dubiacute a Duchcově tradičniacute vyacuterobou skla a porcelaacutenu) Kulturně-historickeacute pamětihodnosti se prosazujiacute v podobě zaacutemku v Duchcově jejž proslavil G Casanova obnovenyacutem cisterciaacuteckyacutem klaacutešterem v Oseku ale takeacute laacutezněmi Kyselka v Biacutelině či klaacutešterem v Krupce-Bohosudově Dubiacute negativně (ve spojeniacute s prostituciacute) proslavila mezinaacuterodniacute silnice E55 po jejiacutem odklonu na daacutelnici D8A17 dochaacuteziacute postupně k naacutevratu (obnově) původniacuteho zaměřeniacute (mj vč laacutezeňskeacute funkce)

V Uacutestiacute n L se daacutele uplatňuje řeka Labe vč spojeniacute s hradem Střekovem ale takeacute zdejšiacute Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a siacutedlo kraje V Lounech se objevuje rovněž zemědělstviacute s typickyacutem produktem chmelem Litviacutenov je znaacutem veřejnosti takeacute jako město hokeje s dlouhodobou tradiciacute a relativně nedaacutevno špičkovou kvalitou Draacutežďany si spojujiacute obyvateleacute Teplic předevšiacutem s pamaacutetkami mezi nimiž vynikaacute zejmeacutena Zwinger Jinak ovšem převažujiacute naacutekupy potvrzujiacuteciacute ndash dnes již v podstatě oboustrannou ndash naacutekupniacute turistiku

Sledujeme-li vyacuteznamneacute prvky jednotlivyacutech krajů lideacute (respondenti) je vyjadřujiacute odlišneacute Zatiacutemco Karlovarskyacute kraj symbolizujiacute předevšiacutem laacutezně a symbolem Libereckeacuteho kraje je Ještěd a sport Uacutesteckyacute kraj je spojovaacuten spiacuteše se symboly negativniacutemi jako je průmysl těžba uhliacute a nezaměstnanost Konkreacutetniacute situaci mj zachycujiacuteciacute dominanci vs rozmanitost ukazuje Obraacutezek 5 pro Karlovarskyacute kraj

Strana 100

Obraacutezek 5 Symboly Karlovarskeacuteho kraje pohledem všech respondentů a miacutestniacutech (v ) Zdroj vlastniacute šetřeniacute prostřednictviacutem STEMMARK 2013

5 SHRNUTIacute A PERSPEKTIVA

Poznatky ziacuteskaneacute zejmeacutena z vlastniacutech (prostřednictviacutem profesionaacutelniacute agentury) vyacutezkumů zřetelně doklaacutedajiacute že Severozaacutepad Česka ndash vymezenyacute kraji Karlovarskyacutem Uacutesteckyacutem a Libereckyacutem ndash se vyznačuje mimořaacutednou uacutezemniacute rozmanitostiacute v nejrůznějšiacutech aspektech (přiacuterodniacute podmiacutenky charakter populace socioekonomickeacute poměry apod) Modelovyacute region přes v zaacutesadě společnou historii i nedaacutevnyacute vyacutevoj nemaacute prvky bdquohistorickeacuteholdquo kulturně jednotneacuteho regionu s přiacuteslušnyacutem bdquojednotnyacutemldquo společenstviacutem Sveacute nesporneacute postaveniacute zaujiacutemajiacute všechna krajskaacute centra s nimiž se zdejšiacute obyvatelstvo poměrně vyacuterazně ztotožňuje Při hodnoceniacute uacutezemniacute identity se prosazujiacute zejmeacutena přiacuterodniacute a kulturně historickeacute prvky zatiacutemco současneacute poměry jsou vniacutemaacuteny spiacuteše negativně Nezbytnyacutem předpokladem pro sepětiacute s miacutestemregionem je jeho znalost resp poznaacuteniacute ta však obecně neniacute na vysokeacute uacuterovni a nadaacutele klesaacute Vniacutemaacuteniacute vlastniacuteho miacutestaregionu je zpravidla přiacuteznivějšiacute než ostatniacutech oblastiacute bohužel tento naacutezor se často zaklaacutedaacute pouze na zprostředkovanyacutech informaciacutech

Pozice cestovniacuteho ruchu v regionaacutelniacutem rozvoji (Severozaacutepadu Česka) lze považovat doposud za nedostatečnou Potenciaacutel zdejšiacuteho uacutezemiacute je značnyacute miacutera jeho využitiacute je ovšem odvislaacute nejen od dostupnyacutech prostředků ale takeacute (předevšiacutem) podmiacuteněna sociaacutelniacutem (lidskyacutem) kapitaacutelem Existuje řada konkreacutetniacutech přiacutekladů ke zlepšeniacute resp zvyacuterazněniacute uacutelohy cestovniacuteho ruchu v žaacutedneacutem přiacutepadě se nemůže jednat o jakyacutesi všeleacutek na řešeniacute současneacute situace a budouciacuteho vyacutevoje Relevantniacute instituce poskytujiacute raacutemcoveacute podmiacutenky nicmeacuteně konkreacutetniacute projekty jsou vždy aktivitou určityacutech akteacuterů Perspektivu cestovniacuteho ruchu determinujiacute do určiteacute miacutery koncepčniacute dokumenty obecně či odvětvově zaměřeneacute Vzhledem k tomu že Koncepce staacutetniacute politiky cestovniacuteho ruchu ČR na obdobiacute 2014-2020 zcela abstrahuje od uacutezemniacuteho přiacutestupu vypomůžeme si dokumentem pro regionaacutelniacute byť přeshraničniacute uacuteroveň

Strana 101

Jako vodiacutetko nechť sloužiacute zaacutevěrečneacute pasaacuteže byť s vědomiacutem preference přeshraničniacuteho aspektu Do budoucna v souladu s rozvojovou strategiiacute (UacuteUacuteR 2013 s 52) lze očekaacutevat ze strany kompetentniacutech instituciacute mj podporu identifikace obyvatel se společnyacutem tradičniacutem česko-saskyacutem životniacutem a hospodaacuteřskyacutem prostorem Mezi speciaacutelniacutemi rozvojovyacutemi ciacuteli se jako jedna z tzv akčniacutech oblastiacute objevuje rozvoj a tržniacute uplatněniacute společnyacutech turistickyacutech lokalit Lze přitom navaacutezat na již realizovaneacute dobreacute přiacuteklady z praxe např oboustranneacute využitiacute koupaliště v Klingenthalu a podporu vyacutestavby bruslařskeacute haly v sousedniacutech Krasliciacutech či společnyacute skatepark BaumlrensteinVejprty

V zaacutejmu posiacuteleniacute konkurenceschopnosti se pozornost soustřediacute na společneacute destinace jako Česko-saskeacute Švyacutecarsko Vogtland Karlovarsko Krušneacute hory či Českolipsko Jizerskeacute hory Krkonoše resp Horniacute Lužici a Dolniacute Slezsko vč marketingu a vyacutevoje produktů Jako konkreacutetniacute přiacuteklady lze uveacutest přeshraničniacute hřebenovku Krušneacute hory ndash Vogtland euroregionaacutelniacute přiacuteměstskou dopravu EgroNet (Egrensis) a LibNet+ Euro-Neisse-Ticket aktivaci pracovniacuteho sdruženiacute Laacutezně v srdci Evropy (zahrnujiacuteciacute 12 miacutest) zviditelněniacute Střiacutebrneacute stezky (Silberstrasse) na českeacute straně podporu iniciativy Krajina podstaacutevkovyacutech domů (Umgebindeland) v regionu Trojzemiacute (Česko Německo Polsko)

Strana 102

POUŽITAacute LITERATURA1 DRBOHLAV Dušan 1991 Mentaacutelniacute mapa ČSFR Definice aplikace podmiacuteněnost Geografie 96

č 3 s 163-1762 HAMPL Martin 2010 Regionaacutelniacute diferenciace společnosti obecneacute typy vyacutevojovyacutech procesů

Geografie 115 1 s 1-203 HAMPL Martin JEŽEK Jan KUumlHNL Karel 1978 Sociaacutelně geografickaacute regionalizace ČSR

Praha VUacuteSEI 304 s 4 HEŘMANOVAacute Eva CHROMYacute Pavel 2009 Kulturniacute regiony a geografie kultury 1 vydaacuteniacute

Praha ASPI a s 348 s ISBN 978-80-7357-339-35 JEŘAacuteBEK Milan DOKOUPIL Jaroslav HAVLIacuteČEK Tomaacuteš a kol 2004 Českeacute pohraničiacute ndash barieacutera

nebo prostor zprostředkovaacuteniacute Praha Academia 296 s ISBN 80-200-1051-36 MEINIG D W 1979 The Beholding Eye The Versions of the Same Scene In Meinig D W

Brickerhoff J (eds) Interpretation of Ordinary Landscapes Geographical Essays Oxford Univesrsity Press Oxford s 32-48

7 PAASI A 1986 The institutionalization of regions the theoretical Framework for understanding the emergence of regions and the constitution of regional identity Fennia 164 č 1 s 105-146

8 PAASI A 2001 Europe as a social process and discourse considerations of place boundaries and identity European Urban and Regional Studies 8 1 s 7-28

9 ROCH ISOLDE PETRIacuteKOVAacute DAGMAR EDS 2005 Border-Free River Basins Flusslandschaften ohne Grenzen Bratislava ROAD 376 s ISBN 80-88999-28-6

10 SIWEK Tadeusz 2011 Percepce geografickeacuteho prostoru 1 vydaacuteniacute Praha Českaacute geografickaacute společnost edice Geographica sv 7 164 s ISBN 978-80-904521-7-6

11 STEMMARK 2013 Identita Severozaacutepadu Praha STEMMARK 51 s12 TOUŠEK Vaacuteclav SMOLOVAacute Irena FŇUKAL Miloš JUREK Martin KLAPKA Pavel 2005

Českaacute republika ndash portreacutety krajů 1 Vydaacuteniacute Praha Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj ČR 136 s ISBN 80-239-6305-8

13 UacuteUacuteR 2009 Politika uacutezemniacuteho rozvoje Českeacute republiky 2008 1 vydaacuteniacute Brno Uacutestav uacutezemniacuteho rozvoje 90 s ISBN 978-80-87318-04-1

14 UacuteUacuteR 2013 Studie rozvoje česko-saskeacuteho přiacutehraničiacute 1 vydaacuteniacute Praha Brno Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj ČR Uacutestav uacutezemniacuteho rozvoje 105 s ISBN 978-80-87318-24-9

15 VENCAacuteLEK Jaroslav 1998 Protisměry uacutezemniacute identity 1 vydaacuteniacute Českyacute Těšiacuten Olza 207 s ISBN 80-86082-10-5

16 ZICH František 2013 Regionaacutelniacute identita obyvatel českeacute čaacutesti Euroregionu Nisa In Zich F (ed) Regionaacutelniacute identita obyvatel pohraničiacute Praha Sociologickyacute uacutestav AV ČR s 17-57 ISBN 80-7330-039-7

Doc RNDr Milan Jeřaacutebek PhD Geografickyacute uacutestav Přiacuterodovědeckaacute fakulta Masarykova univerzita Kotlaacuteřskaacute 2 611 37 Brno Telefon 549 49 5183 E-mail jerabekscimunicz

Přiacutespěvek vznikl v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu GA ČR Formovaacuteniacute uacutezemniacutech identit v intenzivně přeměněnyacutech krajinaacutech severozaacutepadniacutech Čech řešeneacutem na Katedře geografie Přiacuterodovědeckeacute fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Uacutestiacute nad Labem

Autor děkuje tiacutemto za podporu

Strana 103

PREHĽAD PRIacuteSTUPOV K REGIONALIZAacuteCIIacute (RAJONIZAacuteCIIacute) REGIOacuteNOV CESTOVNEacuteHO RUCHU NA SLOVENSKU

OVERVIEW OF APPROACHES TO REGIONALIZATION (DIVIDING) OF TOURISM REGIONS IN SLOVAKIA

Anton Kasagranda

Abstrakt

Regionalizaacutecia ako určityacute proces (priacutepadne stav) taxonoacutemie v cestovnom ruchu a kvantifikaacutecie jeho potenciaacutelu maacute na Slovensku (resp Československu) relatiacutevne dlhuacute tradiacuteciu V priacutespevku si predstaviacuteme jednotliveacute priacutestupy k regionalizaacuteciiacute (resp rajonizaacuteciiacute) regioacutenov cestovneacuteho ruchu a stručne si opiacutešeme ich metodologickyacute a historickyacute vyacutevoj od 60tych rokov 20 storočia až po suacutečasnosť Spolu so samotnyacutemi deleniami charakterizujeme aj naacutezory vybranyacutech odborniacutekov (geografov priacutep ekonoacutemov) na ne Hlavneacutemu cieľu priacutespevku predchaacutedza stručneacute vysvetlenie pojmov ako regioacuten regionalizaacutecia cestovnyacute ruch a regioacuten cestovneacuteho ruchu

Kľuacutečoveacute slovaacute cestovnyacute ruch regioacuteny členenie regionalizaacutecia

Abstract

Regionalization as a process of dividing a territory into individual tourism regions and quantification of their potential in Slovakia (or Czechoslovakia) has a relatively long tradition In the paper there will be introduced different approaches to regionalization of tourism regions as well as brief description of their methodological and historical development from 60s of the 20th century to the present days Moreover views of selected experts (geographers economists etc) to the regionalization will be mentioned Explanation of used terms (such as region regionalization tourism and tourist region) is a part of the paper too

Keywords tourism regions regionalization

Strana 104

UacuteVOD

Regionalizaacutecia je vo všeobecnosti etablovanyacute a často použiacutevanyacute naacutestroj použiacutevanyacute pre tvorbu akejsi prehľadnej a hierarchicky členenej a usporiadanej štruktuacutery Pre potreby spoločnosti je však pri regionalizaacuteciiacute (všetkyacutech hospodaacuterskych odvetviacute) nesmierne docircležiteacute dodržiavanie určityacutech pravidiel Zdanlivo jednoduchyacute proces sa tak staacuteva nesmierne komplikovanyacute a veľmi často diskutovanyacute Jeho vyacutesledkom byacuteva v konečnom docircsledku regionalizaacutecia vytvorenaacute za nejakyacutem uacutečelom rozčlenenaacute na zaacuteklade vybranyacutech vlastnostiacute a znakov Pre cestovnyacute ruch (ďalej bdquoCRldquo) ako interdisciplinaacuterny jav (proces) je vytvorenie regionalizaacutecie o to komplikovanejšie

V priacutespevku si v chronologickom slede predstaviacuteme spocircsoby a metoacutedy regionalizaacutecie (rajonizaacutecie) cestovneacuteho ruchu ktoreacute boli vytvoreneacute pre uacutezemie Slovenskej republiky (ďalej bdquoSRldquo) priacutep Československej republiky (ďalej bdquoČSRldquo) V jeho uacutevode si stručne predstaviacuteme literatuacuteru s ktorou budeme pracovať a definujeme zaacutekladnyacute pojmovyacute aparaacutet

PREHĽAD LITERATUacuteRY

Pracovať budeme s literatuacuterou v zmysle Kotrbu (1968) Vystoupila (1981) Vystupila a kol (2007) Vystoupila Šauera a kol (2011) Mariota (1973 1983 2001) Weissa a kol (2005) Čuku (2012 2011) Plesniacuteka (2008) a i Vo svojich priacutespevkoch sa hodnoteniu naacutevštevnosti na uacuterovni regioacutenov vytvorenyacutech na zaacuteklade Regionalizaacutecie cestovneacuteho ruchu v Slovenskej republike venuje aj množstvo ďalšiacutech geografov priacutepadne ekonoacutemov ako Kasagranda (2013) Novackaacute (2008) Guacutečik (2012 2004) Guacutečik Peacuteč (2011) Michaacutelkovaacute (2013 2011) a i

DEFINIacuteCIA ZAacuteKLADNYacuteCH POJMOV

Pojem regioacuten vychaacutedza z latinskeacuteho slova regio = kraacuteľovstvo resp vo všeobecnosti krajina v zmysle politickeacuteho uacutezemia (Matlovič 2010) Podľa Lauka (1990) je to zložityacute dynamickyacute priestorovyacute systeacutem ktoryacute vznikol na zemskom povrchu na zaacuteklade interakcie priacuterodnyacutech a socioekonomickyacutech javov Bezaacutek (2000) ho definuje ako bdquopriestorovo suacutevisleacute uacutezemie (časť zemskeacuteho povrchu) s presne určenyacutemi hranicami ktoreacute je vzhľadom na určityacute suacutebor kriteacuteriiacute vnuacutetorne konzistentneacute a navonok odlišneacute od inyacutech uacutezemiacuteldquo Podľa definiacuteciiacute regionaacutelnych geografov je teda regioacuten určityacutem hranicou ohraničenyacutem uacutezemiacutem ktoreacute sa od svojho okolia odlišuje určitou kvalitatiacutevnou vlastnosťou (priacutepadne vlastnosťami)

Je zrejmeacute že toto uacutezemie bolo vymedzeneacute určityacutem procesom regionalizaacutecie Taacute je podľa Matloviča (2010) mnohovyacuteznamovyacutem pojmom ktoryacute chaacutepeme v dvoch zaacutekladnyacutech vyacuteznamovyacutech rovinaacutech ndash ako proces vyčleňovania regioacutenov priacutepadne ako určityacute stav ndash vyacutesledok procesu vyčleňovania regioacutenov Podľa Rykiela (2001) mocircžeme proces regionalizaacutecie vniacutemať v ontologickom alebo epistemologickom kontexte V ontologickyacutech kategoacuteriaacutech je toto štuacutedium (ako proces) spaumlteacute s analyacutezou tvorenia regioacutenov (priacutep regioacutenu) či procesu plaacutenoviteacuteho projektovania regionaacutelneho usporiadania V epistemologickyacutech kategoacuteriaacutech je štuacutedium regionalizaacutecie (ako procesu) spaumlteacute s analyacutezou regionalizačnej proceduacutery Guacutečik (2010) hovoriacute o regionalizaacuteciiacute ako o procese taxonomizaacutecie pri ktorom identifikuje taxoacuteny Tie majuacute vyhovovať kriteacuteriu špecifickosti daneacuteho taxoacutenu a kriteacuteriu celistvosti identifikovanyacutech prvkov Regionalizaacuteciu teda vniacutemame v dvoch rovinaacutech Uvažujeme o nej ako o určitom jave (procese) pri ktorom regioacuteny vyčleňujeme (zohľadňujeme pritom určityacute spoločnyacute znak priacutepadne znaky) Rovnako ju vniacutemame ako určityacute stav ndash teda vyacutesledok predošleacuteho procesu vyčleňovania Definiacutecia pojmu rajonizaacutecia je zložitejšia a nejednotnejšia Podľa Guacutečika (2010) je pojem rajonizaacutecia menej priezračnyacute a nie je exaktne definovanyacute ako proces taxonoacutemie Slovniacutek cudziacutech slov SR definuje termiacuten rajonizaacutecia ako bdquorozdelenie niečoho na oblasti uacuteseky do rajoacutenovldquo Pre potreby geografickeacuteho vyacuteskumu však budeme viac pracovať s termiacutenom regionalizaacutecia

Vystoupil (1981) Mariot (1983) aj Čuka (2011) sa pri definiacuteciiacute termiacutenu cestovneacuteho ruchu (ďalej bdquoCRldquo) zhodujuacute v jeho zložitosti a hovoria o ťažkosti presnej definiacutecie tohto pojmu bdquopretože jeho symbolika je viacvyacuteznamovaacute viacznačnaacute a pomenuacuteva nie jav či jednoduchyacute proces ale globaacutelny fenomeacutenldquo Čuka (2011) Podľa Mariota (1983) rozumieme CR ako spoločenskuacute aktivitu ktoraacute podmieňuje premiestňovanie obyvateľstva do častiacute

Strana 105

krajinnej sfeacutery Taacuteto aktivita je charakterizovanaacute interakciami krajinnyacutech prvkov ktoreacute suacute schopneacute vyvolať dočasnuacute zmenu miesta pobytu Podľa autora jestvovanie takto vzaacutejomne pospaacutejanyacutech podnetov pre mimoriadny rozvoj cestovneacuteho ruchu sťažuje možnosti vytvorenia všeobecnej a všestranne vyčerpaacutevajuacutecej definiacutecie Vystoupil (1981) hovoriacute o cestovnom ruchu ako o vyacuteznamnom spoločensko-ekonomickom fenomeacutene so značnou intenzitou a priestorovyacutem rozhľadom s rovnocennyacutem postaveniacutem s takyacutemi prvkami ľudskej činnosti ako je praacuteca byacutevanie a z nich vyplyacutevajuacuteci pohyb obyvateľstva Čuka (2011) definuje CR ako bdquodočasnyacute pobyt mimo miesta trvaleacuteho bydliska za uacutečelom obnovy duševnyacutech a fyzickyacutech zdrojov človeka alebo za uacutečelom napĺňania jeho duševnyacutech a telesnyacutech potrieb s podmienkou že pobyt nie je spojenyacute so ziacuteskavaniacutem finančnyacutech prostriedkov a je v suacutelade s moraacutelnymi a etickyacutemi hodnotamildquo CR je teda určityacutem interdisciplinaacuternym odvetviacutem ktoreacute sa ťažko presne definuje Docircležiteacute je pri ňom že sa odohraacuteva v geografickom priestore ktoryacute je odlišnyacute od miesta trvaleacuteho bydliska prichaacutedza v ňom k interakciaacutem krajinnyacutech prvkov a vykonaacutevame ho kvocircli potrebe obnovy fyzickyacutech a psychickyacutech siacutel V suacutečasnosti sa z neho staacuteva činnosť s rovnocennyacutem postaveniacutem s takyacutemi aktivitami ako je praacuteca či byacutevanie

Pre potreby regionalizaacutecie cestovneacuteho ruchu musiacuteme definovať aj samotnyacute pojem regioacuten cestovneacuteho ruchu Inskeep (in Kučerovaacute 1999) charakterizuje regioacuteny cestovneacuteho ruchu ako logickeacute geografickeacute a plaacutenovacie jednotky ktoreacute sa vyberajuacute na zaacuteklade vyacuteznamnyacutech atraktiviacutet cestovneacuteho ruchu a tomu zodpovedajuacutecich aktiviacutet cestovneacuteho ruchu existujuacutecej dobrej dopravnej dostupnosti alebo na zaacuteklade vhodneacuteho potenciaacutelu na rozvoj dopravnej infraštruktuacutery integrovaneacuteho vnuacutetorneacuteho dopravneacuteho systeacutemu a na zaacuteklade vhodnyacutech uacutezemiacute na rozvoj zariadeniacute cestovneacuteho ruchu Podľa Smitha (in Kučerovaacute 1999) je regioacuten cestovneacuteho ruchu bdquouceleneacute uacutezemie na zemskom povrchu ktoreacute bolo explicitne vymedzeneacute vyacuteskumniacutekom plaacutenovačom alebo štaacutetnou spraacutevou vzhľadom na to akyacute vzťah maacute toto uacutezemie k niektoryacutem aspektom plaacutenovania rozvoja a analyacutezy cestovneacuteho ruchuldquo Regioacuteny cestovneacuteho ruchu teda vymedzujeme na zaacuteklade politickeacuteho rozhodnutia vlaacutedy (pre potreby plnenia ekonomickyacutech a sociaacutelnych cieľov) zohľadneniacutem geografickyacutech princiacutepov (fyzickogeografickeacute a humaacutennogeografickeacute vzťahy) a tvorbou funkčnyacutech regioacutenov (zohľadňujuacute najčastejšie vnuacutetorneacute vaumlzby regioacutenov)

1 CHRONOLOGICKYacute VYacuteVOJ RAJONIZAacuteCIE CR V SR

Členenie uacutezemia ČSR na menšie celky (oblasti regioacuteny) z hľadiska hodnotenia potenciaacutelu cestovneacuteho ruchu maacute u naacutes pomerne veľkuacute tradiacuteciu (Vystoupil a kol 2007) Počiatky systematickej regionalizaacutecie cestovneacuteho ruchu na Slovensku suacute spojeneacute s obdobiacutem plaacutenovanej centraacutelne riadenej ekonomiky (Čuka 2011) V nasledujuacutecich podkapitolaacutech si predstaviacuteme jednotliveacute členenia a bližšie si charakterizujeme princiacutepy ich tvorby

11 Rajonizaacutecia CR ČSR z roku 1962

Už koncom 50 rokov 20 storočia sa zrodila myšlienka vypracovať regionalizaacuteciu cestovneacuteho ruchu (Guacutečik 2004) Podnetom pre rozpracovanie zaacutesad regionalizaacutecie a typizaacutecie oblastiacute cestovneacuteho ruchu ČSSR bola potreba plaacutenovaciacutech a riadiacich orgaacutenov vyčleniť ťažiskoveacute oblasti a strediskaacute cestovneacuteho ruchu v Československu ako uacutezemia a miesta na ktoreacute treba koncentrovať zaacuteujem riadiacich orgaacutenov zodpovednyacutech za rozvoj cestovneacuteho ruchu (Mariot 1983) Tieto zaacuteujmy vyvrcholili do vytvorenia strategickeacuteho dokumentu s naacutezvom Rajonizaacutecia cestovneacuteho ruchu v ČSSR

Metodika spracovania rajonizaacutecie vychaacutedzala zo zaacutemeru ziacuteskať prehľad o podmienkach rozvoja cestovneacuteho ruchu v Československu pričom najvaumlčšiacute docircraz bol kladenyacute na priacuterodneacute a antropogeacutenne podmienky Vyhodnotenie uvedenyacutech podmienok ovplyvnilo rozdelenie celeacuteho štaacutetu na uacutezemia vhodneacute a nevhodneacute pre cestovnyacute ruch a rekreaacuteciu (Vystoupil a kol 2007)

Strana 106

Mapa 1 Rajonizaacutecia regioacutenov cestovneacuteho ruchu z roku 1962 Zdroj Mariot 1983

Na uacutezemiach ČSSR (mapa 1) bolo vyčlenenyacutech 67 oblastiacute cestovneacuteho ruchu (47 v Českej republike a 20 na Slovensku) Spolu s vytvoreniacutem oblastiacute cestovneacuteho ruchu boli podľa Mariota (1983) bdquohodnoteneacute vzťahy 379 miest (z toho 63 na Slovensku) k cestovneacutemu ruchu pričom sa rozlišovali tri funkčneacute typy miest (Vyacutechodiskoveacute centraacute vyacutechodiskaacute a strediskaacute alebo cieľoveacute body) a paumlť kategoacuteriiacute ich vyacuteznamu pre cestovnyacute ruch (mimoriadne vyacuteznamneacute vyacuteznamneacute s veľkou vybavenosťou vyacuteznamneacute s menšou vybavenosťou ciele obyvateľov s veľkyacutech siacutediel a mestaacute s oblastnyacutem vyacuteznamom) Spolu 58 kuacutepeľnyacutech miest ČSSR (z toho 20 ma Slovensku) sa kategorizovalo podľa vyacuteznamu do troch kategoacuteriiacute (s medzinaacuterodnyacutem celoštaacutetnym a oblastnyacutem vyacuteznamom)ldquo K takto vytvorenyacutem oblastiam boli naacutesledne na zaacuteklade štuacutedia jednotlivyacutech vzťahov priradeneacute hlavneacute a ostatneacute funkcie (pobytovaacute rekreaacutecia dlhodobaacutekraacutetkodobaacute turistika športy poľovniacutectvorybaacuterstvo liečenie a tradiacutecie) Osobitne bola sledovanaacute i sezoacutennosť v jednotlivyacutech oblastiach a na jej zaacuteklade bola oblastiam opaumltovne priradenaacute jej charakteristickaacute črta (celoročnaacute celoročnaacute s dominantnou zimouletnou časťou sezoacutenna letnaacutezimnaacute a pod)

Na zaacuteklade takejto charakteristiky oblastiacute cestovneacuteho ruchu boli vytvoreneacute štyri kategoacuterie vyacuteznamovosti ktoreacute podľa Kotrbu (1968) bdquovyjadrujuacute relatiacutevne vzťahy oblastiacute podľa ich kvaliacutet podmienok vyacuteznamu sezoacutennosti rozsahu a počtu funkciiacuteldquo Realizaacutecia rocirczne veľkyacutech investičnyacutech zaacutemerov však postupne vytvorila na uacutezemiacute republiky novuacute situaacuteciu ktoraacute sa pri tvorbe rajonizaacutecie cestovneacuteho ruchu nemohla akceptovať (Mariot 1983) Dobudovanie infraštruktuacutery jednotlivyacutech oblastiacute bolo definovaneacute kategoacuteriou ktoruacute oblasť dostala a tak vznikali vyacuteznamneacute disproporcie medzi vyhlaacuteseniacutem vlaacutedy o financovaniacute rozvoja infraštruktuacutery a reaacutelne požadovanyacutem stavom pre potreby cestovneacuteho ruchu

12 Rajonizaacutecia CR SR z roku 1973 a 1981

Tieto probleacutemy vyuacutestili do akejsi aktualizaacutecie Rajonizaacutecie CR na uacutezemiacute Slovenska O určituacute formu aktualizaacutecie rajonizaacutecie sa vo svojom priacutespevku Geografickeacute črty cestovneacuteho ruchu na Slovensku pokuacutesil Mariot (1973) V diele sa snažiacute o geografickuacute regionalizaacuteciu cestovneacuteho ruchu na Slovensku V relatiacutevne komplexnom diele ktoreacute bolo podľa Mariota (1983) bdquopozitiacutevne prijateacute aj v zahraničiacuteldquo formuluje a charakterizuje priestoroveacute usporiadanie siete naacutevštevnyacutech miest na Slovensku Snažiacute sa poukaacutezať na charakteristickeacute črty cestovneacuteho ruchu na Slovensku Dielo obsahuje kartografickeacute priacutelohy kapaciacutet a štruktuacutery ubytovaciacutech zariadeniacute počtov

Strana 107

locircžkodniacute a vyžitia ubytovaciacutech zariadeniacute priemernyacutech dĺžok pobytov hostiacute v navštiacutevenyacutech miestach kapacitu a štruktuacuteru vybranyacutech stravovaciacutech a zaacutebavnyacutech zariadeniacute počty zamestnanyacutech v zariadeniach cestovneacuteho ruchu a priacutejmy v zariadeniach cestovneacuteho ruchu Autor si v diele so špecifickyacutem zreteľov všiacutema oblasť Tatier Niacutezkych Tatier Malej Fatry a Bratislavy Naacutesledne charakterizuje typy naacutevštevnyacutech miest na Slovensku na zaacuteklade kriteacuteria priacutejmov z CR

Mapa 2 Aktualizaacutecia rajonizaacutecie CR na uacutezemiacute SSR z roku 1981 Zdroj Mariot 1983

Dielo je akyacutemsi zaacutekladom pre vytvorenie aktualizaacutecie Rajonizaacutecie cestovneacuteho ruchu na uacutezemiacute SSR ktoraacute bola vydanaacute v roku 1981 Na uacutezemiacute Slovenska tak bolo vytvorenyacutech 24 regioacutenov CR (mapa 2) ktoryacutem bol pridelenyacute určityacute stupeň atraktivity Rajonizaacutecia vychaacutedza z pocircvodneacuteho členenia uacutezemia ČSSR Aktualizaacutecia obsahuje uacutepravy uacutezemia a uacutepravu kategorizaacutecie oblastiacute vybranyacutech miest a kuacutepeľov Podľa Mariota (1983) bdquooblasti CR vymedzeneacute rajonizaacuteciou cestovneacuteho ruchu rozdeľujuacute uacutezemie ČSSR s prevahou plocircch vhodnyacutech pre rekreaacuteciu z hľadiska priacuterodnyacutech predpokladov korigovanyacutech ostatnyacutemi predpokladmi vytvorenyacutemi spoločnosťouldquo Potenciaacutel je opaumltovne primaacuterne definovanyacute existenciou lokalizačnyacutech ndash najmauml priacuterodnyacutech predpokladov ktoryacute dopĺňajuacute kultuacuterno-spraacutevne predpoklady a materiaacutelno-technickaacute zaacutekladňa

13 Rajonizaacutecia CR ČSR z rokov 1987 a 1992

S odstupom takmer dvoch desaťročiacute bola vytvorenaacute aktualizaacutecia a prehodnotenie rajonizaacutecie cestovneacuteho ruchu Aktualizaacutecia bola vyvolanaacute predovšetkyacutem intenziacutevnym procesom koncentraacutecie obyvateľstva do mestskyacutech siacutediel čiacutem vznikli vaumlčšie centraacute dopytu po cestovnom ruchu Rovnako začala raacutesť životnaacute uacuteroveň obyvateľstva ktoraacute vyvolaacutevala staacutele silnejšiacute zaacuteujem o možnosti traacutevenia voľneacuteho času ale aj rast dopytu po rekreaacuteciiacute v Československu zo strany zahraničia V januaacuteri 1982 bola vlaacutednym vyacuteborom pre cestovnyacute ruch ČSR schvaacutelenaacute Smernica pre rajonizaacuteciu CR ČSR (Vystoupil 2007)

Chronologicky ďalšiacutemi v poradiacute boli dve mapoveacute diela z rokov 1987 a 1992 Jednalo sa o mapoveacute diela bdquoCestovnyacute ruch a rekreaacutecialdquo ktoreacute boli publikovaneacute v Atlase obyvateľstva ČSSR (1987) a v Atlase životneacuteho prostredia a zdravia obyvateľstva ČSFR (1992)

Strana 108

14 Regionalizaacutecia CR SR z Atlasu obyvateľstva 2001

V Atlase obyvateľstva SR z roku 2002 v raacutemci kategoacuterie bdquo66 Cestovnyacute ruch a vybraneacute službyldquo nachaacutedzame relatiacutevne kompletnyacute kartografickyacute vyacutestup z oblasti cestovneacuteho ruchu Slovenska Hlavnyacutemi autormi mapovyacutech kompoziacuteciiacute suacute Mariot Otrubovaacute Mišuacutenovaacute-Šulaviacutekovaacute Bučekovaacute Buček Slaviacutek priacutep Kulla Mapoveacute kompoziacutecie poukazujuacute na priestoroveacute rozloženie materiaacutelno-technickej zaacutekladne lokalizačnyacutech predpokladov rozčlenenyacutech na priacuterodneacute a kultuacuterno-historickeacute atraktivity lyžiarskeacute strediskaacute a lokality stravovacie zariadenia a i Geografickeacute členenie regioacutenov a centier cestovneacuteho ruchu použiteacute v diele Atlas obyvateľstva SR (2001) je aktualizovanyacutem a upravenyacutem mapovyacutem vyacutestupom z aktualizaacutecie Rajonizaacutecie cestovneacuteho ruchu na uacutezemiacute SSR

Mapa 3 Regioacuteny a centraacute cestovneacuteho ruchu z roku 2001 Zdroj Atlas obyvateľstva SR 2001

Autorom upravenej verzie je Mariot Ten pracuje s deleniacutem podľa ktoreacuteho je na uacutezemiacute Slovenska 26 regioacutenov cestovneacuteho ruchu (mapa 3) Jednotlivyacutem regioacutenom naacutesledne pridaacuteva medzinaacuterodnyacute celoštaacutetny priacutepadne užšiacute vyacuteznam (veľkuacute časť Podunajskej a vyacutechodoslovenskej niacutežiny pre potreby CR vocircbec nehodnotiacute) Postupom času podľa Vystoupila (2007) bdquodochaacutedzalo k ďalšiacutem vyacuteznamnyacutem zmenaacutem vo využiacutevaniacute krajiny vzraacutestol vyacuteznam služieb a sprievodnyacutech aktiviacutet zmenil sa i vyacuteznam rekreaacutecie a voľnočasovyacutech aktiviacutet vyacuteznamnyacutem spocircsobom sa zmenila mobilita uacutečastniacutekov cestovneacuteho ruchuldquo Tieto zmeny vniacutemajuacute aj predstavitelia cestovneacuteho ruchu na Slovensku

15 Regionalizaacutecia CR SR z roku 2005

Potreba komplexneacuteho analytickeacuteho resp strategickeacuteho dokumentu tyacutekajuacuteceho sa samotnej rajonizaacutecie v oblasti cestovneacuteho ruchu na Slovensku vyuacutestila do vydania Regionalizaacutecie cestovneacuteho ruchu v Slovenskej republike Dielo bolo publikovaneacute v roku 2005 pod zaacuteštitou Ministerstva hospodaacuterstva SR odboru cestovneacuteho ruchu Spracoval ho uacutestav turizmu v spolupraacuteci s firmou Aurex sro Hlavnyacutemi riešiteľmi projektu boli Ing Peter Weiss CSc Ing Arch Dušan Kostovskyacute CSc a i

Je napiacutesaneacute v štyroch hlavnyacutech kapitolaacutech v ktoryacutech autorskyacute kolektiacutev postupne vymedzuje regioacuteny cestovneacuteho ruchu oceňuje ich potenciaacutel definuje vyacuteznam a rozvojoveacute priority regioacutenov a formuluje možnosti využitia dokumentu Suacutečasťou je aj tabuľkovaacute časť s priacutelohami kde naacutejdeme tabuľky a mapy

Strana 109

Mapa 4 Regioacuteny cestovneacuteho ruchu z roku 2005 Zdroj Weiss a kol 2005

Toto dielo definuje spolu 21 regioacutenov CR (mapa 4) V raacutemci nich vymedzuje subregioacuteny (ktoreacute nezriedka presahujuacute hranice vymedzenyacutech regioacutenov) hovoriacute o ich vyacutezname (od lokaacutelneho až po medzinaacuterodnyacute) v stredno a dlhodobom horizonte Rovnako špecifikuje formy CR ktoreacute v jednotlivyacutech regioacutenoch prevlaacutedajuacute Dielo vymedzuje regioacuteny na zaacuteklade nasledujuacutecich kriteacuteriiacute

bull podobnosť podmienok (priacuterodnyacutech vytvorenyacutech) pre turizmusbull geograficko-priacuterodneacute hranicebull spoločnyacute vyacutevoj ndash historickeacute vymedzenie uacutezemiabull analogickeacute funkcie uacutezemia pre turizmus (i v zmysle potenciaacutelu)bull určitaacute minimaacutelna veľkosť uacutezemiabull vnuacutetorneacute vaumlzby v raacutemci regioacutenu ktoreacute suacute silnejšie ako vaumlzby smerom mimo uacutezemia regioacutenubull predpoklad stotožnenia sa miestnych akteacuterov s takto vymedzenyacutem uacutezemiacutembull spoločnyacute priacutestup a infraštruktuacuterabull spoločnaacute turistickaacute ponuka

Hranice regioacutenov boli stanoveneacute tak aby zahŕňali celeacute katastre obciacute Snahou bolo aj vymedzenie regioacutenov spocircsobom ktoryacute by v zaacutesade rešpektoval hranice VUacuteC Až na maleacute vyacutenimky taacuteto zaacutesada bola dodržanaacute Pri ich vymedzeniacute sa prihliadalo aj ku skuacutesenostiam z Rajonizaacutecie cestovneacuteho ruchu SR a jej aktualizaacutecie z roku 1981 do uacutevahy sa vzalo suacutečasneacute administratiacutevno-spraacutevne členenie ale aj spontaacutenna tvorba regioacutenov a fungujuacuteca spolupraacuteca v jednotlivyacutech častiach uacutezemia (Weiss a kol 2005)

Dokument je v suacutečasnosti najkomplexnejšie spracovanyacutem (publikovanyacutem) dielom riešiacim problematiku regionalizaacutecie (priacutepadne rajonizaacutecie) CR na Slovensku Čuka (2011) (in Zaacuteklady teoacuterie metodoloacutegie a regionalizaacutecie cestovneacuteho ruchu) a rovnako tak Plesniacutek (2008) (in Vymedzenie a ocenenie regioacutenov cestovneacuteho ruchu) sa dotyacutekajuacute a hodnotia regionalizaacuteciu CR na Slovensku Čuka (2011) podaacuteva upravenyacute naacutevrh regionalizaacutecie no nevenuje sa tejto problematike podrobnejšie Čiastočne kritizuje celonaacuterodnyacute rozsah diela a hovoriacute že bdquoz empirickyacutech skuacutesenostiacute vieme že celeacute Slovensko nemožno považovať za uacutezemie s predpokladmi pre rozvoj turizmuldquo Navrhuje novuacute regionalizaacuteciu ktoraacute by sa mala opierať o publikovaneacute štuacutedie od Szeacutekelyho Kollaacutera (1994) Jeho upravenaacute verzia maacute 24 regioacutenov Ako člen autorskeacuteho kolektiacutevu (in Geography of tourism of central and eastern Europe countries) Čuka (2012) pracuje s regioacutenmi CR definovanyacutemi v Regionalizaacuteciiacute cestovneacuteho ruchu SR Plesniacutek (2008) podaacuteva a čiastočne valorizuje informaacutecie o potenciaacutely jednotlivyacutech regioacutenov CR

Strana 110

DISKUSIA

Pri zmenaacutech a aktualizaacuteciaacutech jednotlivyacutech regionalizaacuteciiacute (resp rajonizaacuteciiacute) CR SR jednoznačne badať vplyv meniacich sa endogeacutennych a exogeacutennych procesov ktoreacute rozloženie CR vyacuteznamnyacutem spocircsobom ovplyvňujuacute (politickeacute zmeny zmeny rozmiestnenia obyvateľstva ndash rast miest dobudovanie technickej infraštruktuacutery naacuterast bdquomnožstva voľneacuteho časuldquo štrukturaacutelne zmeny v hospodaacuterstve ndash industralizaacutecia noveacute formy CR otvorenie hraniacutec a priacutestup zahraničnyacutech turistov vaumlčšia mobilita domaacutecich turistov a pod)

Slovensko prešlo v obdobiacute poslednyacutech desiatich rokov mnohyacutemi vyacuteraznyacutemi kvalitatiacutevnymi i kvantitatiacutevnymi zmenami (vstup do NATO EUacute SHENGENU prijatie EURA zmeny v štruktuacutere hospodaacuterstva a pod) Všetky tieto udalosti (priamym či nepriamym) ovplyvňujuacute aj samotnyacute CR Tieto ekonomickeacute sociaacutelne politickeacute a čiastočne i kultuacuterne zmeny vytvaacuterajuacute opaumltovne tlak na potrebu aktualizaacutecie (priacutepadne doplnenia) suacutečasnej regionalizaacutecie CR v SR

Aktualizaacutecia mocircže byť vytvorenaacute viaceryacutemi spocircsobmi Veľmi vhodnuacute metoacutedu v Česku využili Vystoupil a kol (2007) Autori v nej suacutečasne definovali aj jednotliveacute destinaacutecie CR (vraacutetane identifikaacutecie kľuacutečovyacutech foriem CR pre ne) Aj pre uacutezemie SR je nesmierne docircležiteacute definovanie kľuacutečovyacutech lokaliacutet CR vraacutetane charakteristiky ich vnuacutetornej štruktuacutery Tieto lokality totiž hrajuacute kľuacutečovuacute uacutelohu (najmauml z hľadiska počtu naacutevštevniacutekov zahraničneacuteho aktiacutevneho turizmu a pod) pre samotnyacute CR Slovenska

Naacutesledne by mali byť charakterizovaneacute i z pohľadu vnuacutetorneacuteho manažmentu ndash tzv destinačneacuteho manažmentu (vnuacutetornaacute diferenciaacutecia destinaacuteciiacute vzťahy medzi suacutekromnyacutem a verejnyacutem sektorom a pod) Celyacute tento proces bude uacutelohou pre geografov ekonoacutemov a manažeacuterov (priacutep socioloacutegov a i) zaoberajuacutecich sa CR Ako bude tento proces (naacutesledne jeho vyacuteslednyacute stav) vykonanyacute a kto sa na jeho tvorbe a naacuteslednej implementaacuteciiacute bude podieľať ukaacuteže pravdepodobne najbližšia buduacutecnosť

ZAacuteVER

V priacutespevku sme ponuacutekli stručnyacute prehľad regionalizaacutecie CR na uacutezemiacute SR (resp ČSR) Hlavneacutemu cieľu priacutespevku predchaacutedza stručnyacute prehľad literatuacutery a definiacutecia zaacutekladnyacutech pojmov V jednotlivyacutech vyacutevojovyacutech faacutezach samotnej regionalizaacutecie badať vyacuteznamnyacute vzťah potenciaacutel ndash vyššie zaacuteujmy priacutepadne potenciaacutel ndash obyvateľstvo Všetky aktualizaacutecia sa snažia reflektovať zmeny štruktuacutery CR priacutepadne zmeny potrieb Naacutesledneacute bdquoreklasifikaacutecieldquo regioacutenov sa snažia zohľadňovať aktuaacutelne potreby trendy priacutepadne faacutezy vyacutevoja CR v uacutezemiacute Treba však povedať že nie všetky kategorizaacutecie a ich dopad boli šťastne nastaveneacute Niektoreacute spocircsobili v konkreacutetnych regioacutenoch dokonca spomalenie rozvoja CR

Doposiaľ najkomplexnejšiacutem dielom ktoreacute bolo v tomto smere vytvoreneacute je publikaacutecia Regionalizaacutecia cestovneacuteho ruchu Slovenskej republiky Od publikaacutecie diela uplynulo približne desať rokov a keďže je CR veľmi dynamickyacutem odvetviacutem meniacim sa a reflektujuacutecim na spoločenskeacute a hospodaacuterske zmeny každoročne vznikaacute veľkaacute potreba jeho doplnenia priacutepadne aktualizaacutecie

Priacutespevok bol spracovanyacute v raacutemci riešenia projektu VEGA 1114312 Regioacuteny vyacutevoj transformaacutecia a regionaacutelna diferenciaacutecia

Strana 111

POUŽITAacute LITERATUacuteRA1 BAŠOVSKYacute O - LAUKO V(1990) Uacutevod do regionaacutelnej geografie Bratislava SPN 1990 119 s

ISBN 978-80-08002-78-32 BEZAacuteK A (2000) Funkčneacute mestskeacute regioacuteny na Slovensku Bratislava SAV 2000 in Geographia

Slovaca 15 89 s 2000 ISSN 1210-35193 ČUKA P (2011) Zaacuteklady teoacuterie metodoloacutegie a regionalizaacutecie cestovneacuteho ruchu Prešovskaacute univerzita

v Prešove Vydavateľstvo Prešovskej univerzity s 93 ISBN 978-80-555-0471-14 ČUKA P (2012) Geography of tourism of Central and Eastern Europe countries 1 vyd 2012

ISBN 978-83-62673-22-35 GUacuteČIK M (2012) Manažment cieľoveacuteho miesta cestovneacuteho ruchu Knižnica CR 21 Banskaacute

Bystrica Slovak-Swiss Tourism 2012 217 s ISBN 978-80-8141-025-36 GUacuteČIK M (2010) Cestovnyacute ruch ndash Uacutevod do štuacutedia Banskaacute Bystrica Slovak-Swiss Tourism 2010

307 s ISBN 978-80-89090-80-07 GUacuteČIK M (2004) Regionalizaacutecia ndash naacutestroj riadenia cestovneacuteho ruchu v uacutezemiacute in Ekonomickaacute revue

CR UMB BB 42004 s 195 ndash 204 ISSN 0139-86608 GUacuteČIK M ndash PEacuteČ J (2011) Klasifikaacutecia strediacutesk cestovneacuteho ruchu na Slovensku In Ekonomickaacute

revue CR UMB BB 12011 s 47-52 ISSN 01339-86609 KASAGRANDA A (2013) Regioacuten NUTS II ndash Zaacutepadneacute Slovensko ako turistickaacute destinaacutecia in

Geografickeacute informaacutecie 12013 ISSN 1337-945310 KOTRBA M (1968) Rajonizaacutecia cestovneacuteho ruchu ČSSR 1 vyd Praha MERKUR 1968 241 s 11 KUČEROVAacute J (1999) Trvalo udržateľnyacute rozvoj cestovneacuteho ruchu Banskaacute Bystrica Univerzita

Mateja Bela 1999 83 s ISBN 80-805-5307-612 MATLOVIČ R (2010) Teoacuteria regioacutenov a regionalizaacutecie In MICHAELI E MATLOVIČ R a kol

(2010) Regionaacutelny rozvoj pre geografov Prešov PU v Prešove 2010 717 s ISBN 978-80-555-0065-2

13 MARIOT P (1973) Geografickeacute črty cestovneacuteho ruchu na Slovensku 1vyd Bratislava Slovenskaacute akadeacutemia vied 1973 100 s 71-053-83

14 MARIOT P (1983) Geografia cestovneacuteho ruchu 1vyd Bratislava Slovenskaacute akadeacutemia vied 1983 252 s 71-053-83

15 MARIOT P (2001) Priacutespevok k typizaacutecii strediacutesk cestovneacuteho ruchu Bratislava SAV in Geografickyacute časopis s 307 ndash 319 ISSN 1335-1257

16 MICHAacuteLKOVAacute A (2013) Regionaacutelny cestovnyacute ruch Bratislava EU BA 2013 108 s ISBN 978-80-225-3604-2

17 MICHAacuteLKOVAacute A (2011) Aktivizovanie rozvoja cestovneacuteho ruchu v regioacutene z poziacutecie regionaacutelnej samospraacutevy In Ekonomika cestovneacuteho ruchu a podnikanie OBF EU BA 2011 ISSN 1337-9313 2011 roč 3 č 9-12 s 56-60

18 NOVACKAacute Ľ (2008) Destinačnyacute manažment cestovneacuteho ruchu v regioacutene In Verejnaacute spraacuteva a regionaacutelny rozvoj VŠ EaM VS BA 2008 roč 4 č 2 s 108-117 ISSN 1337-2955

19 PLESNIacuteK P (2008) Vymedzenie a ocenenie regioacutenov cestovneacuteho ruchu Ekonomickaacute univerzita v Bratislave EKONOacuteM 81 s 2008 ISBN 970-80-225-2476-6

20 RYKIEL Z (2001) Hlavneacute filozofickeacute teologickeacute a metodologickeacute pruacutedy sociaacutelno-ekonomickej teoacuterie In Teoretickeacute koncepty a vyacuteskumneacute metoacutedy sociaacutelno-ekonomickej geografie a ekonomika priestoru Bogucki Naacuteukoveacute vydavateľstvo Poznaň 49 ndash 60 s

21 VYSTOUPIL J (1981) Geografickeacute probleacutemy (kraacutetkodobeacute) rekreaacutecie v ČSR Dizertačnaacute praacuteca Geografickyacute uacutestav ČSAV Brno 146 s 1981

22 VYSTOUPIL J ndash ŠAUER M a kol (2011) Geografia cestovneacuteho ruchu Českeacute republiky Vydavateľstvo ALEŠ Plzeň 315 s 2011 ISBN 978-80-7380-340-7

23 VYSTOUPIL J (2010) Vyacutevoj cestovniacuteho ruchu v ČR a jeho prostoroveacute organizace v letech 1990 - 2009 Urbanismus a uacutezemniacute rozvoj Brno Uacutestav uacutezemniacuteho rozvoje ISSN 1212-0855 2010 vol 13 no 5 s 93-100

24 VYSTOUPIL J a kol (2007) Naacutevrh noveacute rajonizace cestovniacuteho ruchu ČR vyd 1 Brno ESF MU 2007 107 s ISBN 978-80-210-4263-6

25 WEISS P a kol (2005) Regionalizaacutecia cestovneacuteho ruchu v Slovenskej republike vyd Bratislava MH SR (odbor Cestovneacuteho ruchu) 2005 90 s

Strana 112

KONTAKTNEacute UacuteDAJE

RNDr Anton Kasagranda Katedra regionaacutelnej geografie ochrany a plaacutenovania krajiny Priacuterodovedeckaacute fakulta Univerzita Komenskeacuteho Mlynskaacute dolina B-1 842 15 Bratislava Slovensko E-mail kasagrandafnsunibask

Strana 113

QUO VADIS CESTOVNYacute RUCH V MESTE NITRA

QUO VADIS TOURISM IN NITRA CITY

Alfred Krogmann Magdaleacutena Nemčiacutekovaacute

Abstrakt

Predpoklady cestovneacuteho ruchu vyacuteraznyacutem spocircsobom ovplyvnili jednak histoacuteria mesta ako aj suacutečasneacute architektonickeacute zaacutesahy v centraacutelnej časti mesta Preto sme v meste ako relevantneacute formy cestovneacuteho ruchu identifikovali vyacuteletnyacute tranzitnyacute cestovnyacute ruch ktoryacute dopĺňa veľtržnyacute s kongresovyacutem turizmom Rozvoju cestovneacuteho ruchu vyacuterazne prospieva pocircsobenie Nitrianskej organizaacutecie cestovneacuteho ruchu Pre ďalšiacute rozvoj turizmu v meste maacute mimoriadny vyacuteznam vybudovanie imidžu ktoryacute by reflektoval osobitosti mesta Vedľa existujuacuteceho veľtržniacutectva suacute vhodnou alternatiacutevou historickeacute a religioacutezne udalosti tyacutekajuacutece sa mesta predovšetkyacutem spaumlteacute s kristianizaacutetormi Euroacutepy

Kľuacutečoveacute slovaacute cestovnyacute ruch predpoklady cestovneacuteho ruchu histoacuteria formy turizmu imidž

Abstract

History of the city as well as contemporary architectonic incidence in the centre of the city has big influence on preconditions of tourism Therefore we identified trip tourism and transit tourism as relevant forms of tourism which is completing fair and congress tourism in the city Development of tourism is positively influenced by presence of special organization of tourism in Nitra Establishment of image that would reflect the specialty of the city has extraordinary importance (Besides the existing fair tourism) Historical and religion events mainly linked with christanizators of Europe are convenient alternative

Keywords tourism preconditions of tourism history forms of tourism image

Strana 114

1 UacuteVOD

Cestovnyacute ruch popri svojej prvotnej funkcii - zabezpečiť obnovu fyzickyacutech a psychickyacutech siacutel človeka spĺňa aj ďalšie vyacuteznamneacute uacutelohy Mocircže sa stať napr docircležityacutem faktorom pri saturaacutecii časti voľnej pracovnej sily a uplatniť sa ako komplementaacuterne odvetvie pri reštrukturalizaacutecii hospodaacuterstva v jednotlivyacutech regioacutenoch a to aj pri relatiacutevne nižšiacutech vstupnyacutech investiacuteciaacutech Cieľom priacutespevku je na zaacuteklade analyzovanyacutech predpokladov cestovneacuteho ruchu zhodnotiť realizovanie cestovneacuteho ruchu v meste a poukaacutezať na možnosti rozvoja turizmu v meste Nitra

2 PREDPOKLADY PRE ROZVOJ CESTOVNEacuteHO RUCHU V MESTE NITRA

Hodnoteniu lokalizačnyacutech predpokladov cestovneacuteho ruchu sa v sledovanej oblasti podrobne venovali praacutece Dubcovej s Kramaacuterekovou (1994) a Krogmanna (1999a 1999b) V raacutemci nich sa suacutestrediacuteme na vyacuteznamovo relevantneacute ktoreacute ovplyvnili formy cestovneacuteho ruchu realizovaneacute v meste

bull atraktiacutevna poloha na rozhraniacute vyacuteznamnyacutech stredoeuroacutepskych krajinnyacutech typov (Drgoňa a i 1998) vytvaacutera podmienky pre viacereacute formy cestovneacuteho ruchu napr vyacuteletnyacute turizmus

bull bohateacute dejiny mesta suacute zaacutekladom pre realizovanie vyacuteletneacuteho cestovneacuteho ruchubull veľmi dobraacute dopravnaacute poloha je fundamentaacutelnym predpokladom budovania tradiacutecie veľtržneacuteho

a kongresoveacuteho centra a tranzitneacuteho turizmubull histoacuteria mesta resp exponovanaacute geopolitickaacute poloha znamenala striedanie faacutez rozvoja mesta s faacutezami jeho uacutepadku (napr v obdobiacute susedstva tureckeacuteho panstva po bitke pri Mohaacuteči 1526) čo spocircsobilo deštrukciu historickyacutech pamiatok staršej proveniencie resp ich nepriacutestupnosť a maluacute transparentnosť zachovalyacutech pamiatok Horneacute mesto ako jedinyacute ucelenyacute komplex historickyacutech budov je využiacutevaneacute pre cirkevneacute uacutečely a naacutevštevniacutekovi suacute interieacutery budov minimaacutelne priacutestupneacute Vyacutenimkou je katedraacutela a priľahleacute dieceacutezne muacutezeum

bull Obmedzenyacute priacutestup k pamiatkam Horneacuteho mesta s Hradnyacutem vrchom vedie k niacutezkemu stupňu atraktivity mesta čomu zodpovedaacute aj priemernaacute dĺžka pobytu ndash 24 dňa (Kapacity a vyacutekony ubytovaciacutech zariadeniacute cestovneacuteho ruchu podľa okresov SR ŠUacute SR elektronickaacute verzia 2012) typickaacute pre kraacutetkodobeacute pobyty

V kontexte využitia technickyacutech pamiatok mesta považujeme za chybu asanaacuteciu objektov mlynov v centre mesta pre uacutečely vyacutestavby moderneacuteho obchodno-relaxačneacuteho centra Tento krok je v rozpore s euroacutepskymi trendmi v raacutemci ktoryacutech sa technickeacute pamiatky nebuacuterajuacute ale sa využiacutevajuacute na rocirczne ineacute uacutečely často suacutevisiace s cestovnyacutem ruchom (obr 1 2)

Obr č 1 - Asanaacutecia mlynov v Nitre (2006)

(Zdroj A Krogmann archiacutev)

Obr č 2- Využitie staryacutech dokov v Liverpoole pre MTZ cestovneacuteho Ruchu

Asanaacutecia mlynov spocircsobila stratu vyacuteznamnej časti histoacuterie mesta Stavby tohto druhu vzhľadom na špecifikaacute vyacuteroby boli lokalizovaneacute na okraji mesta a mohli dokumentovať stavebnyacute vyacutevoj mesta Vyacutestavba noveacuteho obchodneacuteho centra navyše spocircsobila bdquovymretieldquo nitrianskej pešej zoacuteny

Strana 115

Selektiacutevne predpoklady poukazujuacute na osoby uacutečastniacutekov cestovneacuteho ruchu a frekvenciu ich uacutečasti (Mariot 1983) Na ich dokumentaacuteciu použijeme jednu z anketovyacutech otaacutezok dotazniacuteka zameraneacuteho na percepciu cestovneacuteho ruchu mesta Nitra obyvateľmi s trvalyacutem pobytom mimo hraniacutec okresu

Ankety sa zuacutečastnilo 1 423 naacutehodne vybranyacutech respondentov ktoriacute pochaacutedzali zo 63 okresov SR Otaacutezka bola smerovanaacute na zistenie docircvodu naacutevštevy Nitry Uacutečastniacuteci ankety mali možnosť voľby z piatich alternatiacutev (vyacutestavy kultuacuterne a športoveacute podujatia tranzit naacutevšteva historickyacutech pamiatok a ineacute docircvody)

Vyacutesledky potvrdzujuacute dominantneacute postavenie vyacutestav v raacutemci cestovneacuteho ruchu mesta Pre 38 respondentov suacute hlavnyacutem docircvodom naacutevštevy mesta vyacutestavy najmauml Agrokomplex a Autosaloacuten Takto formulovaneacute odpovede suacute majoritneacute u respondentov bez ohľadu na vzdialenosť miesta ich trvaleacuteho pobytu

V meste organizovaneacute kultuacuterne a športoveacute podujatia suacute motiacutevom naacutevštevy 188 opyacutetanyacutech

Bezpečnostneacute zastaacutevky počas tranzitnyacutech ciest si ako docircvod naacutevštevy mesta zvolilo 10 respondentov Suacute podmieneneacute najmauml vyššie uvedenou vyacutebornou dopravnou polohou mesta na cestnyacutech komunikaacuteciaacutech vyacutechodozaacutepadneacuteho a severojužneacuteho smeru

Naacutevšteva historickyacutech pamiatok podnietila k naacutevšteve mesta len pre 9 respondentov čo v suacutevislosti s priacutevlastkom Nitry ako matky slovenskyacutech miest je veľmi niacutezky podiel Suacutevisiacute to s nedostatkom zachovalyacutech architektonickyacutech pamiatok čo je docircsledkom už spomenutej exponovanej pohraničnej polohy mesta v minulosti resp nepriacutestupnosťou alebo obmedzenou priacutestupnosťou existujuacutecich architektonickyacutech pamiatok (napr komplex Nitrianskeho hradu s Katedraacutelnym pokladom budova Veľkeacuteho seminaacutera)

Ineacute alternatiacutevy (štuacutedium podnikateľskeacute aktivity naacutevšteva znaacutemych) suacute z hľadiska cestovneacuteho ruchu ekonomicky neatraktiacutevne resp v zmysle definiacuteciiacute cestovneacuteho ruchu irelevantneacute Pre uvedeneacute alternatiacutevy sa rozhodlo 242 respondentov

Realizačneacute predpoklady suacute v meste zastuacutepeneacute ubytovaciacutemi zariadeniami v primeranej kvalitatiacutevnej štruktuacutere Ich celkovaacute kapacita dosiahla podľa wwwstatisticssk v roku 2012 34 zariadeniacute s celkovou kapacitou 2284 locircžok Na tomto mieste je treba upozorniť na ich pomerne niacutezku využiteľnosť (246 ) čo reflektuje turistickuacute atraktivitu mesta

Na zaacuteklade vyššie uvedenyacutech predpokladov sme zostrojili model cestovneacuteho ruchu kteryacute zodpoviacutedaacute podmienkam typickyacutem pre Nitru Ide o extrateritoriaacutelny model ktoryacute vyjadruje realizaacuteciu cestovneacuteho ruchu v širšiacutech priestorovyacutech suacutevislostiach

Mesto Nitra je podľa predloženeacuteho modelu reprezentovaneacute plochou ktoruacute vymedzuje trojuholniacutek s vrcholmi v bodoch V T a K (scheacutema č 1)Je evidentneacute že v priacutepade Nitry suacute relevantneacute predovšetkyacutem tri formy cestovneacuteho ruchu - vyacuteletnyacute cestovnyacute ruch (V) kongresovyacute a veľtržnyacute (K) a poslednou formou je tranzitnyacute cestovnyacute ruch (T)

V priacutepade vyacuteletneacuteho cestovneacuteho ruchu dominujuacute kultuacuternospraacutevne predpoklady (najmauml historickeacute pamiatky) Suacutečasťou vyacuteletneacuteho turizmu je aj naacutevšteva rocircznych organizovanyacutech podujatiacute ako je napr Prehliadka divadelnyacutech suacuteborov Divadelnaacute Nitra ale aj pravidelneacute predstavenia Divadla Andreja Bagara Vyacuteznam uvedenej formy cestovneacuteho ruchu je na uacuterovni regionaacutelnej až celoštaacutetnej Predstavuje ju vrchol V zmieneneacuteho uacutetvaru

Strana 116

Druhyacute vrchol - K v predloženom modeli zodpovedaacute kongresoveacutemu a veľtržneacutemu turizmu Dominujuacutece suacute umelovytvoreneacute - organizovaneacute akcie (vyacutestavy veľtrhy s ktoryacutemi suacutevisiacute konanie konferenciiacute) v kombinaacutecii s vyacutebornou dopravnou polohou mesta Ich vyacuteznam je medzinaacuterodneacuteho charakteru a perspektiacutevne buduacute mať rastuacutecu tendenciu Tranzitnyacute cestovnyacute ruch vyjadruje tretiacute vrchol (T) trojuholniacuteka VTK Jeho vyacuteznam sa nesporne zvyacutešil po politickyacutech zmenaacutech v roku 1989 kedy popri ekonomickyacutech zmenaacutech došlo aj k zaacutevažnyacutem geopolitickyacutem zmenaacutem Otvorenie hraniacutec ponuacuteklo širšie využitie vyacutehodnej geografickej polohy čiacutem sa zdocircraznila aj tranzitnaacute poloha mesta Pre zahraničnyacutech podobne ako aj pre domaacutecich rekreantov je aj v tomto zmysle vyacuteznamnaacute dobraacute dopravnaacute poloha mesta ktoreacute sa nachaacutedzalo a aj dnes ležiacute na jednej z docircležityacutech komunikaacuteciiacute spaacutejajuacutecej hlavneacute mesto Bratislava s vyacutechodnyacutem Slovenskom resp strediskami cestovneacuteho ruchu medzinaacuterodneacuteho vyacuteznamu (v Niacutezkych a Vysokyacutech Tatraacutech)

Scheacutema č 1 ndash Model cestovneacuteho ruchu v meste Nitra

3 INŠTITUCIONAacuteLNTOVNEacuteHO RUCHU V MESTE

Zakladanie destinačnyacutech manažeacuterskych organizaacuteciiacute bolo pre dnes vyspeleacute destinaacutecie typickeacute v 90 rokoch 20 storočia Na Slovensku na ich potrebu reaguje až zaacutekon č 912010 Z z o podpore cestovneacuteho ruchu na zaacuteklade ktoreacuteho vznikajuacute oblastneacute a miestne organizaacutecie cestovneacuteho ruchu (Fuacuterovaacute 2013) Takto vznikla v roku 2012 aj Nitrianska organizaacutecia cestovneacuteho ruchu Tvoriacute ju paumlť členov - Mesto Nitra prevaacutedzkovateľ hromadnej autobusovej dopravy ARRIVA spoločnosť Agrokomplex-Vyacutestavniacutectvo šp Nitra Riacutemskokatoliacutecka cirkev Biskupstvo Nitra a nitriansky hotel Mikado

Počas svojej kraacutetkej existencia Nitrianska organizaacutecia cestovneacuteho predstavila pestruacute ponuku produktov cestovneacuteho ruchu ktoryacutemi sa snažila zvyacutešiť atraktivitu mesta Sloganom podujatiacute ktoreacute organizaacutecia ponuacuteka sa stalo Objav miesto zaži priacutebeh

Veľmi uacutespešnou sa stal Nitriansky viacutenny festival organizaacutecia ponuacuteka program na baacuteze ďalšiacutech gastroproduktov typickyacutech pre Nitru a okolie vo forme produktov Jahodovaacute Nitra Gaštanovaacute Nitra

Ďalšie baliacutečky veľmi vhodne reagujuacute aj na suacutečasnyacute celosvetovyacute trend starnutia obyvateľstva (a tyacutem aj klientov cestovneacuteho ruchu) v podobe Striebornej turistiky pre seniorov resp religioacutezny turizmus Ten je však ponuacutekanyacute aj mimo mesto resp sfeacuteru pocircsobenia organizaacutecie (Hronskyacute Beňadik)

Organizaacutecii sa podarilo oživiť aj priestor hradu a podhradia kde boli prostredniacutectvom Zaacutežitkov z podhradia prezentovaneacute remeslaacute vystupovali divadelneacute suacutebory atď

Bohateacute dejiny transformuje v podobe ponuacutekanyacutech baliacutečkov ako suacute napr Po stopaacutech nitrianskych legiend

Na druhej strane by bolo potrebnaacute ešte vyacuteraznejšia prezentaacutecia produktami pripomiacutenajuacutecimi priacutetomnosť vierozvestcov sv Cyrila a sv Metoda (patroacutenov Euroacutepy) v Nitre odkiaľ sa kresťanstvo šiacuterilo ďalej na sever

Strana 117

resp vyacutechod Euroacutepy Divadelneacute predstavenia ktoreacute ich pripomiacutenajuacute resp Cyrilometodskeacute slaacutevnosti by bolo možneacute rozšiacuteriť aspoň počas celej letnej sezoacuteny Praacuteve priacutetomnosť vierozvestcov v meste faktorom odlišnosti od inyacutech porovnateľnyacutech turistickyacutech destinaacuteciiacute a preto by mala byť prezentovanaacute s Nitrou častejšie

4 ZAacuteVER

Zaacutekladnyacutem predpokladom pre ďalšiacute rozvoj cestovneacuteho ruchu v meste je docircsledneacute využiacutevanie kultuacuternohistorickeacuteho potenciaacutelu v meste Doteraz nevyužityacute je potenciaacutel Dieceacuteznej knižnice ktoraacute je svojim knižničnyacutem fondom a interieacutermi euroacutepskeho vyacuteznamu

Aktivity Nitrianskej organizaacutecie cestovneacuteho ruchu postupne zvyšujuacute atraktivitu mesta tu by bolo ale treba sledovať aj podiel skutočnyacutech turistov voči rezidentom Je však nevyhnutneacute vyprofilovanie cieľoveacuteho imidžu mesta a identifikaacutecia USP (Unique Selling Proposition ndash Jedinečneacuteho predajneacuteho argumentu) Nitry Pre Nitru to znamenaacute opustiť imidž poľnohospodaacuterskej metropoly a a popri veľtržniacutectva sa suacutestrediť na budovanie imidžu mesta histoacuterie (aj s aktiacutevnou prezentaacuteciou prostredniacutectvom inscenovanyacutech predstaveniacute z dejiacuten resp mesto eventov Cestou k dosiahnutiu tohto cieľa je stavať na existujuacutecich historickyacutech pamiatkach pracovať s histoacuteriou a religiozitou

Strana 118

POUŽITAacute LITERATUacuteRA1 BENTHIEN Bruno 1997 Geographie der Erholung und des Tourismus 1 vyd Gotha Justus

Perthes Verlag s 191 ISBN 3-623-00845-12 DRGOŇA Vladimiacuter a i 1998 Nitra Podrobnyacute vlastivednyacute atlas 1 vyd Bratislava MAPA

Slovakia 100 s ISBN 80ndash88716-40-3 3 DUBCOVAacute Alena KRAMAacuteREKOVAacute Hilda 1994 Regionaacutelna analyacuteza mesta Nitry z hľadiska

cestovneacuteho ruchu In Sborniacutek PdF MU Brno Katedra geografie PdF MU s 38-494 FUacuteROVAacute Tereacutezia 2013 Destinačneacute manažeacuterske organizaacutecie a ich počiatočneacute pocircsobenie na

Slovensku In Cestovnyacute ruch v regionaacutelnom rozvoji Nitra FF UKF s 40-53 ISBN 978-80-558-0483-5

5 KROGMANN Alfred 1999(a) Congressional and fair tourism in Nitra In Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae Geographica Supp No 2II s 317-323 ISBN 80-223-1503-6

6 KROGMANN Alfred 1999 (b) Vybraneacute probleacutemy cestovneacuteho ruchu okresu Nitra In Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae Universitatis Prešoviensis Folia Geographica 3 Hochmuth Z a i red Prešov FhaPV PU s 261-269 ISBN 80-88722-64-0

7 MARIOT Peter 1983 Geografia cestovneacuteho ruchu 1 vyd Bratislava Veda 249 s8 wwwstatisticssk9 httpwwwvisitnitraeu

Doc RNDr Alfred Krogmann PhD RNDr Magdaleacutena Nemčiacutekovaacute PhD Katedra geografie a regionaacutelneho rozvoja FPV UKF Tr A Hlinku 1 949 74 Nitra Slovenskaacute republika E-mail akrogmannukfsk E-mail mnemcikovaukfsk

Strana 119

VĚRNOSTNIacute PROGRAM JAKO NAacuteSTROJ ZVYŠOVAacuteNIacute KONKURENCESCHOPNOSTI HOTELU

LOYALTY PROGRAM AS A TOOL OF COMPETETIVNESS INCREASE IN A HOTEL

Lukaacuteš Kučera

Abstrakt

Tento přiacutespěvek se zabyacutevaacute věrnostniacutemi programy nezaacutevislyacutech regionaacutelně působiacuteciacutech hotelů Věrnostniacute program sloužiacute jako naacutestroj vytvořeniacute a udržovaacuteniacute dlouhodobě prospěšnyacutech vztahů se zaacutekazniacuteky Ciacutelem tohoto přiacutespěvku je analyzovat atraktivitu jednotlivyacutech benefitů ktereacute by mohly byacutet součaacutestiacute věrnostniacutech programů praacutevě nezaacutevislyacutech regionaacutelniacutech hotelů Propracovaneacute a spraacutevně sestaveneacute portfolio benefitů v raacutemci věrnostniacuteho programu může pomoci nezaacutevisleacutemu hotelu zvyacutešit jeho konkurenceschopnost vůči velkyacutem mezinaacuterodně působiacuteciacutem hotelovyacutem řetězcům

Kliacutečovaacute slova Konkurenceschopnost nezaacutevislyacute hotel trh ubytovaciacutech služeb věrnostniacute program

Abstract

This paper deals with the loyalty programmes of independent regional hotels Loyalty program is a tool of creating and maintaining long-termed beneficial relationships with the customers The aim of this paper is to analyse the attractiveness of the elements that could be a part of the loyalty programmes in independent regional hotels Sophisticated and highly developed portfolio of elements (benefits) in a loyalty program can help the independent regional hotel to increase its competitiveness against large internationally active hotel chains

Keywords Competitiveness hospitality market independent regional hotel loyalty program

Strana 120

UacuteVOD

V současneacute ekonomickou kriziacute poznamenaneacute době působiacute na trhu ubytovaciacutech služeb velkeacute množstviacute různyacutech subjektů ktereacute majiacute hlavniacute ciacutel a to dosaženiacute zisku Je zřejmeacute že praacutevě poptaacutevka po ubytovaciacutech službaacutech je velmi citlivaacute na vyacutevoj reaacutelnyacutech přiacutejmů domaacutecnostiacute ktereacute se v posledniacutech letech snižujiacute Subjekty působiacuteciacute na trhu ubytovaciacutech služeb lze v podstatě rozčlenit na dvě zaacutekladniacute skupiny Prvniacute z nich je tvořena velkyacutemi mezinaacuterodně působiacuteciacutemi hotelovyacutemi řetězci (Best Western IHG Marriott Hilton Choice Wyndham atd) Druhaacute skupina je tvořena nezaacutevislyacutemi předevšiacutem regionaacutelně působiacuteciacutemi hotely Je jasneacute že mezinaacuterodně působiacuteciacute hoteloveacute řetězce majiacute kvalitně propracovaneacute věrnostniacute programy často propojeneacute se službami dalšiacutech subjektů daneacute destinace (leteckeacute společnosti restaurace divadla kina atd) Uacutekolem nezaacutevislyacutech regionaacutelniacutech hotelů je vytvořit a implementovat takoveacute věrnostniacute programy ktereacute budou atraktivniacute pro jejich zaacutekazniacuteky a přispějiacute ke zvyacutešeniacute jejich konkurenceschopnosti zejmeacutena vůči hotelovyacutem řetězcům

1 CIacuteL A METODIKA ZKOUMAacuteNIacute

Ciacutelem tohoto přiacutespěvku je analyzovat atraktivitu jednotlivyacutech benefitů ktereacute by mohly byacutet součaacutestiacute věrnostniacutech programů praacutevě nezaacutevislyacutech regionaacutelniacutech hotelů

Pro zjištěniacute preferenciacute zaacutekazniacuteků v oblasti věrnostniacuteho programu hotel bylo využito dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Průzkum byl proveden na vzorku 200 respondentů převaacutežně z Jihočeskeacuteho kraje Dotazniacutekoveacute šetřeniacute bylo provedeno v obdobiacute srpen ndash prosinec roku 2013 Pro vyacuteběr respondentů byla využita metoda naacutehodneacuteho vyacuteběru Respondenti měli možnost vyplnit dotazniacutek on-line prostřednictviacutem domeacuteny wwwmojeanketacz Před samotnyacutem zahaacutejeniacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute byl proveden předvyacutezkum jehož ciacutelem bylo zjištěniacute ktereacute benefity majiacute byacutet zařazeny do samotneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zdrojem benefitů pro vyacuteše zmiacuteněnyacute předvyacutezkum byly benefity ktereacute jsou součaacutestiacute věrnostniacutech programů předniacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech hotelovyacutech řetězců a ktereacute by zaacuteroveň mohly byacutet aplikovaacuteny v nezaacutevisleacutem hotelu Pro vyhodnoceniacute dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute byly vyžity zaacutekladniacute matematickeacute a statistickeacute operace

2 MATERIAacuteL

Palatkovaacute a kol (2013) definuje věrnostniacute program jako naacutestroj kteryacute odměňuje staacutevajiacuteciacute zaacutekazniacuteky a zajišťuje jejich věrnost (loajalitu) Keller (2007) uvaacutediacute že věrnostniacute programy jsou velmi populaacuterniacutem prostředkem jiacutemž je možneacute vytvaacuteřet silneacute vztahy se zaacutekazniacuteky Uacutečelem věrnostniacuteho programu je identifikovat udržovat a zvyšovat zisky od nejlepšiacutech zaacutekazniacuteků prostřednictviacutem dlouhodobyacutech vztahů s přidanou hodnotou Kotler s Kellerem (2007) dodaacutevajiacute že věrnostniacute programy jsou určeny zejmeacutena pro zaacutekazniacuteky kteřiacute nakupujiacute často a v podstatnyacutech množstviacutech Autoři zde vychaacuteziacute z faktu že 20 zaacutekazniacuteků přinaacutešiacute 80 obratu Mulačovaacute Mulač a kol (2013) spatřujiacute hlavniacute ciacutel věrnostniacutech programů v tvorbě a neustaacuteleacutem rozšiřovaacuteniacute portfolia věrnyacutech zaacutekazniacuteků Rozlišujiacute tři zaacutekladniacute typy věrnostniacutech programů

a) Bodoveacute věrnostniacute programy jejichž podstatou je přidělovaacuteniacute bodů za určityacute peněžniacute objem naacutekupů a naacuteslednaacute možnost čerpat slevy či jineacute vyacutehody

b) Cenoveacute věrnostniacute programy ktereacute majiacute formu cenovyacutech zvyacutehodněniacute (slev) na zvoleneacute produkty c) Kombinovaneacute a partnerskeacute věrnostniacute programy V raacutemci těchto věrnostniacutech programů dochaacuteziacute ke sběru

bodů a naacutesledneacute odměně při jejich určiteacute vyacuteši Vyacutehodou je možnost sběru bodů u skupiny firem ktereacute jsou součaacutestiacute programu

Dle Butschera (2002) je hlavniacutem ciacutelem každeacuteho věrnostniacuteho programu zvyacutešeniacute zisku přiacutejmů a tržniacute podiacutelu organizace a tiacutem paacutedem podpořit stabilitu celeacute organizace Těchto dlouhodobyacutech poměrně obecně definovanyacutech ciacutelů nelze dosaacutehnout nebudou-li splněny naacutesledujiacuteciacute diacutelčiacute ciacutele

bull zlepšeniacute povědomiacute o produktu značce či celeacute organizaci skrze pozitivniacute efekty plynouciacute z implementace věrnostniacuteho programu

Strana 121

bull zvyacutešeniacute naacutevštěvnosti prodejniacuteho miacutesta speciaacutelniacutemi promotion akcemi či jinyacutemi naacutestroji marketingoveacute komunikace

bull zvyacutešeniacute frekvence naacutekupů bull podpora PR aktivit diacuteky zpraacutevaacutem o implementaci věrnostniacuteho programu v meacutediiacutech bull podpora distribučniacutech siacutetiacute (v přiacutepadě že je věrnostniacute program spolufinancovaacuten ze strany vyacuterobce)

Odehnalovaacute (2011) uvaacutediacute deset zaacutekladniacutech pravidel kteraacute musiacute byacutet splněna aby věrnostniacute program mohl byacutet uacutespěšnyacute

1) Srozumitelnost (rychlaacute orientace zaacutekazniacuteka v pravidlech věrnostniacuteho programu) 2) Jednoduchost (systeacutem věrnostniacuteho programu nesmiacute byacutet složityacute protože v opačneacutem přiacutepadě by hrozila ztraacuteta zaacutekazniacuteka) 3) Transparentnost (nutnost jasně definovat jakeacute podmiacutenky musiacute zaacutekazniacutek splnit a jakaacute odměna mu za toto splněniacute patřiacute) 4) Dosažitelnost (zaacutekazniacutek musiacute ještě před svyacutem zapojeniacutem do věrnostniacuteho programu vědět že odměny jsou pro něj dosažitelneacute) 5) Motivace (zaacutekazniacutek musiacute miacutet důvod se do věrnostniacuteho programu zapojit věrnostniacute program musiacute obsahovat atraktivniacute benefity) 6) Kreativita (v dnešniacute době je pro zaacutekazniacuteka zajiacutemavějšiacute obdržet kreativniacute daacuterek nežli pouze jednoduchou slevovou poukaacutezku) 7) Logistickaacute zvlaacutednutelnost (z logistickeacuteho hlediska se jako vyacutehodneacute jeviacute daacuterkoveacute či slevoveacute poukazy protože zasiacutelaacuteniacute objemnějšiacutech daacuterků může neacutest zvyacutešeneacute logistickeacute naacuteklady před samotnou implementaciacute věrnostniacuteho systeacutemu je nutneacute s těmito naacuteklady kalkulovat) 8) Interaktivita (velmi uacutečinnyacutem a atraktivniacutem způsobem jak zatraktivnit věrnostniacute program je umožnit zaacutekazniacutekovi spolupracovat na něm) 9) Přesneacute stanoveniacute podmiacutenek (je nutneacute řaacutedneacute nastaveniacute všeobecnyacutech podmiacutenek věrnostniacuteho programu) 10) Ušitiacute věrnostniacuteho programu na miacuteru (bude-li věrnostniacute program nespraacutevně nastaven či bude-li obsahovat nespraacutevně zvoleneacute benefity nemaacute šanci u zaacutekazniacuteka uspět a prostředky ktereacute byly na jeho implementaci vynaloženy podnik ztratiacute)

V praxi se věrnostniacute programy dle Mulačoveacute Mulače a kol (2013) členiacute na frekvenčniacute a kluboveacute Konkreacutetně lze hovořit o naacutesledujiacuteciacutech typech

a) daacuterkoveacute věrnostniacute programyb) slevoveacute věrnostniacute programyc) rabatoveacute věrnostniacute programy d) kombinovaneacute věrnostniacute programy

Podstatou daacuterkovyacutech věrnostniacutech programů je sběr bodů za nakoupeneacute produkty a při určiteacute vyacuteši bodů ziacuteskaacute zaacutekazniacutek daacuterek či vzorek zbožiacute Jednaacute se o velmi uacutečinnou formu komunikace značky protože daacuterek či vzorek obvykle obsahuje logo firmy

Slevoveacute věrnostniacute programy jsou založeny na kluboveacutem principu tj zaacutekazniacuteci po registraci sbiacuterajiacute body ktereacute jsou jim připisovaacuteny na konto a po dosaženiacute určiteacute hranice mohou začiacutet čerpat různeacute vyacutehody (slevy preacutemie zvyacutehodněnaacute baleniacute atd)

Uacutečelem rabatovyacutech věrnostniacutech programů je poskytnout zaacutekazniacutekovi slevy za odběr určiteacuteho předem přesně stanoveneacuteho množstviacute zbožiacute

Nejrozšiacuteřenějšiacutemi jsou kombinovaneacute věrnostniacute programy Zaacutekazniacutek sbiacuteraacute body na sveacute konto a po nasbiacuteraacuteniacute určiteacuteho počtu bodů obdržiacute daacuterek slevu či naacutekupniacute poukazy vouchery atd

Strana 122

V současneacute době lze trh ubytovaciacutech služeb rozdělit na trh hotelovyacutech řetězců a trh malyacutech a středniacutech nezaacutevislyacutech hotelovyacutech jednotek Hoteloveacute řetězce majiacute propracovaneacute věrnostniacute systeacutemy obvykle propojeneacute s věrnostniacutem systeacutemem leteckyacutech společnostiacute a dalšiacutech subjektů cestovniacuteho ruchu (restaurace laacutezně atd) Pro maleacute a středniacute nezaacutevisleacute hotely ktereacute mnohdy nemohou hotelovyacutem řetězcům konkurovat cenou je nutneacute poskytovat zaacutekazniacutekovi celou řadu doplňkovyacutech služeb Dle Kosmaacuteka (2011) lze za nezaacutevislyacute považovat hotel nebo hotely ktereacute jsou provozovaacuteny nezaacutevisle na jineacutem hoteloveacutem subjektu Tento stav ovlivňuje know-how marketing a rezervace ktereacute obvykle nejsou zajišťovaacuteny žaacutednyacutem globaacutelniacutem distribučniacutem systeacutemem Tvorba a implementace atraktivniacuteho věrnostniacuteho programu může byacutet jedna z cest jak lze zvyacutešit konkurenceschopnost nezaacutevislyacutech hotelů zvyacutešit V naacutesledujiacuteciacute čaacutesti přiacutespěvku jsou analyzovaacuteny preference respondentů tyacutekajiacuteciacute se skladby věrnostniacuteho programu Naacutesledujiacuteciacute tabulka nejprve shrnuje zaacutekladniacute demografickeacute charakteristiky respondentů

Pohlaviacute 82 mužů (41 ) 119 žen (59 )

Věk

61 respondentů ve věku 18 ndash 30 let (30 ) 82 respondentů ve věku 31 ndash 45 let (41 ) 47 respondentů ve věku 46 ndash 60 let (24 ) 10 respondentů ve věku nad 60 let (5 )

Profese

24 respondentů z vyššiacutech manažerskyacutech pozic (12 ) 45 respondentů ze středniacutech a nižšiacutech manažerskyacutech pozic (22 ) 84 respondentů z provozniacutech pozic (42 ) 40 respondentů ndash podnikatelů (20 ) 7 respondentů ndash jineacute (4 )

Vyacuteše měsiacutečniacutech přiacutejmů

12 respondentů s přiacutejmem do 10 000- Kč (6 ) 61 respondentů s přiacutejmem mezi 11 ndash 20 000- Kč (30 ) 70 respondentů s přiacutejmem mezi 21 ndash 30 000- Kč (35 ) 28 respondentů s přiacutejmem mezi 31 ndash 40 000- Kč (14 ) 29 respondentů s přiacutejmem vyššiacutem než 40 000- Kč (14 )

Tabulka 1 Demografickeacute charakteristiky respondentů Zdroj vlastniacute šetřeniacute 2013

Do dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute byly zařazeny naacutesledujiacuteciacute benefity (zjištěneacute na zaacutekladě provedeneacuteho předvyacutezkumu) ktereacute mohou byacutet implementovaacuteny do věrnostniacuteho programu hotelu

bull bezplatneacute parkovaacuteniacute v hoteloveacute garaacutežibull slevy na ubytovaacuteniacute bull slevy na stravovaacuteniacute v hotelovyacutech restauraciacutech bull pozornost při přiacutejezdu bull poukazy na doplňkoveacute služby v hotelu (kadeřnictviacute kosmetika posilovna atd)bull poukazy na wellness službybull dřiacutevějšiacute check-inbull pozdějšiacute check-out bull internet na pokoji zdarma bull coffee amp tea facility bull denniacute tisk na pokoji zdarma

Strana 123

Z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute je patrneacute že 92 respondentů (184) již někdy bydlelo v některeacutem z ubytovaciacutech zařiacutezeniacute v Českeacute republice s nejčastějšiacute deacutelkou pobytu 3 ndash 4 noci Nejviacutece navštěvovanyacutemi hotely dle klasifikace jsou hotely ve třiacutedě Standard Jako hlavniacute uacutečely naacutevštěvy hotelů byly respondenty označeny naacutesledujiacuteciacute

bull pracovniacute cesty bull straacuteveniacute dovoleneacute bull naacutevštěva členů rodinybull dalšiacute (přenocovaacuteniacute při cestě na zahraničniacute dovolenou atd)

68 respondentů bylo spokojeno s kvalitou tuzemskyacutem hotelů zatiacutemco nepokojenyacutech bylo pouze 32 respondentů Toto procento je poměrně vysokeacute Mezi hlavniacute důvody ktereacute nespokojeniacute respondenti uvaacuteděli lze zařadit neochotnyacute personaacutel nekvalitniacute stravu nedostatečneacute vybaveniacute hotelu doplňkovyacutemi službami ceně neodpoviacutedajiacuteciacute kvalitu služeb či vysokou cenu doplňkovyacutech služeb aj

Z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute takeacute vyplyacutevaacute skutečnost že 104 spokojenyacutech respondentů (76 ) by uviacutetalo kdyby měl hotel implementovaacuten kvalitně propracovanyacute věrnostniacute program 49 respondentů se domniacutevaacute že by věrnostniacute program byl důvodem proč by hotel opakovaně navštiacutevili Naacutesledujiacuteciacute graf shrnuje pomociacute Likertovy škaacutely atraktivitu jednotlivyacutech benefitů ktereacute mohou byacutet nezaacutevislyacutemi hotely nabiacutezeny (0 = niacutezkaacute atraktivita benefitů 5 = vysokaacute atraktivita benefitů)

Pro tuzemskeacute zaacutekazniacuteky jsou velmi důležiteacute naacutesledujiacuteciacute benefity

bull možnost bezplatneacuteho parkovaacuteniacute v hoteloveacute garaacuteži bull slevy na stravovaacuteniacute v hoteloveacute restauraci bull pozornost při přiacutejezdu bull internet na pokoji zdarma Poukazy na doplňkoveacute služby v hotelu poukazy na wellness služby či coffee amp tea facility patřiacute mezi benefity ktereacute přiacuteliš nejsou respondenty preferovaacuteny Mezi ty benefity ktereacute nejsou ve vyacuteše uvedeneacutem grafu uvedeny ale respondenti je uvaacuteděli jako atraktivniacute lze zařadit poukazy na služby provozovaneacute mimo hotel (kina divadla sportovniacute vyžitiacute) či poskytovaacuteniacute doplňkovyacutech služeb zdarma (donaacutešky stravy na pokoj konzumace z minibarů zdarma atd) Je jasneacute že nezaacutevisleacute hotely na rozdiacutel od velkyacutech mezinaacuterodniacutech hotelovyacutech řetězců nemajiacute možnost spolupracovat napřiacuteklad s leteckyacutemi společnostmi ale je jasneacute že mohou spolupracovat s ostatniacutemi subjekty

poskytujiacuteciacutemi služby v daneacute destinaci ndash v současneacute době je naprosto nezbytnaacute spolupraacutece mezi jednotlivyacutemi subjekty cestovniacuteho ruchu s ciacutelem vytvořeniacute komplexniacute nabiacutedky kteraacute plně uspokojiacute zaacutekazniacutekovy přaacuteniacute a potřeby

Zamysliacuteme-li se nad aplikovatelnostiacute vyacuteše zmiacuteněnyacutech benefitů v raacutemci možneacuteho věrnostniacuteho programu regionaacutelniacuteho nezaacutevisleacuteho hotelu je nutneacute řiacuteci že jako nejvhodnějšiacute je jeviacute princip bodoveacuteho věrnostniacuteho

Graf č 1 Atraktivita benefitů Zdroj vlastniacute šetřeniacute 2013

Strana 124

programu v raacutemci ktereacuteho zaacutekazniacuteci sbiacuterajiacute body za určityacute peněžniacute objem naacutekupů služeb Při dosaženiacute určiteacuteho počtu bodů je zaacutekazniacutekovi daacutena možnost čerpaacuteniacute benefitů Věrnostniacute program kteryacute by byl složen z vyacuteše zmiacuteněnyacutech benefitů je aplikovatelnyacute spiacuteše pro obchodniacute cestujiacuteciacute či pro firmy ktereacute do hotelu pravidelně vysiacutelajiacute sveacute zaměstnance (obvykle hotely Standard Komfort přiacutep First Class) Meacuteně uacutespěšnaacute by byla implementace věrnostniacuteho programu pro segment hostů kteřiacute přijiacuteždiacute do hotelu straacutevit dovolenou (nepravidelnost naacutevštěv neopakovatelnost naacutevštěvy stejneacuteho hotelu) Vyacuteše uvedeneacute podporuje teacutež analyacuteza staacutevajiacuteciacutech věrnostniacutech programů hotelů a hotelovyacutech řetězců na českeacutem trhu Většina hotelu (75 ) majiacute věrnostniacute program postaven na principu sbiacuteraacuteniacute bodů ktereacute hosteacute ziacuteskaacutevajiacute za určitou vyacuteši utraceneacute čaacutestky Nezaacutevisleacute hotely majiacute jednoducheacute věrnostniacute programy založeneacute na poskytovaacuteniacute slev na gastronomii ubytovaacuteniacute atd Řetězcoveacute hotely majiacute věrnostniacute programy velmi dobře propracovaneacute a poskytujiacute širokou škaacutelu benefitů (od slev na ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute přes různeacute poukazy letenky jiacutezdenky až po viacutekendoveacute pobyty ve městech ve kteryacutech maacute danyacute řetězec ubytovaciacute zařiacutezeniacute)

ZAacuteVĚR

Na trhu ubytovaciacutech služeb působiacute v současneacute době dvě poměrně odlišneacute skupiny subjektů Prvniacute z nich je tvořena mezinaacuterodniacutemi hotelovyacutemi řetězci (Best Western IHG Marriott Hilton Choice Wyndham atd) Tyto subjekty majiacute velmi často velmi dobře propracovaneacute věrnostniacute programy často navaacutezaneacute na služby leteckyacutech společnostiacute ostatniacutech dopravců restauraciacute či jinyacutech podniků Majiacute poměrně velkou vyjednaacutevaciacute schopnost vůči těmto subjektům Druhaacute skupina je tvořena nezaacutevislyacutemi převaacutežně malyacutemi či středniacutemi regionaacutelniacutemi hotely ktereacute majiacute jednoducheacute věrnostniacute programy či dokonce žaacutedneacute věrnostniacute programy nevyužiacutevajiacute Ciacutelem tohoto člaacutenku bylo analyzovat benefity ktereacute jsou atraktivniacute pro tuzemskeacute zaacutekazniacuteky a pomoci tedy nezaacutevislyacutem hotelům s vyacuteběrem portfolia benefitů ktereacute budou pro jejich zaacutekazniacuteky atraktivniacute Věrnostniacute program je dnes jednou z možnostiacute jak zvyacutešit svou konkurenceschopnost zejmeacutena ve vztahu k mezinaacuterodniacutem hotelovyacutem řetězcům Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute jasně vyplyacutevaacute že tuzemštiacute zaacutekazniacuteci by v raacutemci věrnostniacuteho programu uviacutetali předevšiacutem tyto benefity možnost bezplatneacuteho parkovaacuteniacute v hoteloveacute garaacuteži slevy na stravovaacuteniacute v hoteloveacute restauraci pozornost při přiacutejezdu internet na pokoji zdarma poukazy na služby provozovaneacute mimo hotel (kina divadla sportovniacute vyžitiacute) či poskytovaacuteniacute bezplatnyacutech doplňkovyacutech služeb hotelu

Strana 125

POUŽITAacute LITERATURA1 BUTSCHER Stephan 2002 Customer Loyalty Programmes and Clubs 1 vyd Gower Publishing

Ltd 206 s ISBN 978-05-660-8951-02 KELLER Kevin Lane 2007 Strategickeacute řiacutezeniacute značky 1 vyd Praha Grada

ISBN 978-80-247-1481-33 KOSMAacuteK Petr Aktuaacutelniacute stav hoteloveacuteho podnikaacuteniacute [online] 2011 [cit 2014-06-05] Dostupneacute z

httpwwwcestovni-ruchczhotelierikosmakaktualniphp4 KOTLER Philip a Kevin Lane KELLER 2007 Marketing management 1 vyd Praha Grada

ISBN 978-80-247-1359-55 MULAČOVAacute Věra Petr MULAČ a kol 2013 Obchodniacute podnikaacuteniacute ve 21 stoletiacute 1 vyd Praha

Grada 520 s ISBN 978-80-247-4780-46 ODEHNALOVAacute Dana Kouzlo věrnostniacuteho programu aneb 10 rad jak si udržet zaacutekazniacuteka [online]

2011 [cit 2014-02-02] Dostupneacute z httpcfoworldczostatnikouzlo-vernostniho-programu-aneb-10-rad-jak-si-udrzet-zakaznika-990

7 PALATKOVAacute Monika 2010 Management cestovniacutech kancelaacuteřiacute a agentur 1 vyd Praha Grada ISBN 978-80-247-3751-5

Ing Lukaacuteš Kučera Katedra ekonomiky a managementu Vysokaacute škola technickaacute a ekonomickaacute v Českyacutech Budějoviciacutech Okružniacute 51710 370 01 Českeacute Budějovice +420 387 842 184 E-mail kuceramailvstecbcz

Strana 126

SOCIAacuteLNĚ-ETICKAacute DIMENZE ROZVOJE BEZBARIEacuteROVYacuteCH SLUŽEB CESTOVNIacuteHO RUCHU VE VZTAHU

K OSOBAacuteM SE ZDRAVOTNIacuteM POSTIŽENIacuteM

SOCIAL AND ETHICAL DIMENSIONS OF THE DEVELOPMENT OF ACCESSIBLE TOURISM SERVICES IN RELATION TO PERSONS WITH DISABILITIES

Marie Kulichovaacute

AbstraktAutorka si klade za ciacutel v naacutevaznosti na dosavadniacute odborneacute diskuse a na zaacutekladě analyacutezy vybranyacutech dokumentů přispět k definici společenskyacutech přiacutenosů rozvoje bezbarieacuterovyacutech služeb a podpory cestovaacuteniacute osob se zdravotniacutem postiženiacutem Uvaacutediacute do popřediacute dalšiacute přiacutenosneacute a žaacutedouciacute dimenze než ryze ekonomickeacute Jimi často do pozadiacute vytlačovanaacute dimenze sociaacutelně-etickaacute zohledňuje nejen vyacuteznam pro podnikatelskou sfeacuteru ale i prostředkujiacuteciacute roli tyacutekajiacuteciacute se hodnot všech akteacuterů cestovniacuteho ruchu včetně potenciaacutelniacutech zaacutejemců z řad osob se zdravotniacutem postiženiacutem Jednaacute se zejmeacutena o pozitivniacute vliv na jejich často diskutovanou kvalitu života a o podporu skutečneacuteho zaacutejmu o tuto skupinu občanů v podobě snahy o naplňovaacuteniacute jejich potřeb a praacutev v oblasti cestovniacuteho ruchu

Kliacutečovaacute slova osoby se zdravotniacutem postiženiacutem ndash bezbarieacuteroveacute služby v cestovniacutem ruchu ndash etika ndash sociaacutelniacute cestovniacute ruch ndash sociaacutelniacute vyloučeniacute

AbstractThe authoracutes primary aim is to contribute to defining social benefits arising from both accessible tourism services development and travel support to persons with disabilities Her views are based on up-to-now professional discussions and on the analysis of selected documents She highlights as well other beneficial and desired dimensions than strictly economic ones The referred social and ethical dimensions take into consideration not only the importance for entrepreneurs but as well their mediating role related to values of all tourism participants potential clients with disabilities included This refers in particular to the positive impact on their life quality which has been widely discussed and the promotion of real concern about that particular group of citizens shown in an attempt to meet their needs and rights in tourism

Keywords persons with disabilities ndash accessible tourism services ndash ethics ndash social tourism - social exclusion

Strana 127

UacuteVOD

Cestovniacute ruch vyacuteznamnyacute fenomeacuten moderniacute doby se progresivně rozviacutejiacute v posledniacutech zhruba 60 letech Zůstaneme-li v Evropě pak lze exponenciaacutelniacute naacuterůst turistů spatřovat předevšiacutem ve stoupajiacuteciacute ekonomickeacute uacuterovni lidiacute kteřiacute si staacutele častěji mohou dovolit bdquodovolenou za hranicemi snůldquo1 a takeacute ve změně životniacuteho stylu v důsledku rozšiřovaacuteniacute fondu volneacuteho času V souvislosti s rozděleniacutem času na pracovniacute a mimopracovniacute2 převažuje v povědomiacute širšiacute společnosti naacutezor že cestovaacuteniacute za odpočinkem poznaacuteniacutem i zaacutežitkem (ať už je ciacutelem zahraničiacute nebo tuzemsko) je předpoklaacutedanou a zaslouženou odměnou za pracovniacute vyacutekon Ne všichni si plně uvědomujiacute že možnost cestovat je i přiacuteležitostiacute pro vytvořeniacute či obnovu vztahů a že přispiacutevaacute nejen k osobniacutemu rozvoji ale i k širšiacute sociaacutelniacute integraci

Miacutera uacutečasti na cestovniacutem ruchu i jeho konkreacutetniacute podoba jsou podmiacuteněny často bez ohledu na potřeby a touhy i sociaacutelniacute a zdravotniacute situaciacute přiacutepadneacuteho zaacutejemce Osoby se zdravotniacutem postiženiacutem (daacutele jen OZP) patřiacute mezi sociaacutelniacute skupiny pro ktereacute může byacutet přiacutestup k cestovaacuteniacute z nejrůznějšiacutech přiacutečin komplikovanyacute natolik že na něj musiacute rezignovat3 Většina z nich tak nedosaacutehne na něco co je pro majoritniacute společnost běžneacute Ačkoli možnost cestovat představuje u OZP pouze jeden z okrajovyacutech člaacutenků tvořiacuteciacutech řetězec sociaacutelniacuteho a kulturniacuteho kapitaacutelu absence teacuteto přiacuteležitosti může přispiacutevat k jejich ohroženiacute sociaacutelniacutem vyloučeniacutem4 Cestovniacute ruch maacute diacuteky povaze většiny svyacutech aktivit značnyacute potenciaacutel preventivně působit u OZP proti nebezpečiacute sociaacutelniacuteho vyloučeniacute nebo přinejmenšiacutem zmiacuterňovat naacutesledky života v problematickeacute životniacute situaci Možnost zapojeniacute alespoň do některyacutech jeho podob může přineacutest i motivaci k vykročeniacute ze stereotypu kteryacute je obzvlaacutešť pro osoby žijiacuteciacute v jakeacutemkoli druhu izolace mnohdy obtiacutežně překonatelnyacute bdquoNa životniacute situaci OZP dopadaacute souhra viacutece negativniacutech faktorů Nejde jen o barieacutery fyzickeacute majiacuteciacute za naacutesledek i barieacutery sociaacutelniacute Zaacutesadniacute je i tiacuteživaacute ekonomickaacute situace ve ktereacute se většina z nich nachaacuteziacuteldquo (Wilken 2006 s 15)

CIacuteLE A METODIKA

Ciacutelem přiacutespěvku je na zaacutekladě tematickeacute a komparačniacute analyacutezy vybranyacutech převaacutežně zahraničniacutech dokumentů přispět k rozšiacuteřeniacute definice společenskyacutech přiacutenosů rozvoje bezbarieacuterovyacutech služeb cestovniacuteho ruchu o etickeacute aspekty a upozornit tak na rizika spojenaacute s jednostrannyacutem zdůrazňovaacuteniacutem ekonomickyacutech přiacutenosů Zahrnutiacute sociaacutelně-etickeacute dimenze do argumentace na podporu rozvoje bezbarieacuterovyacutech služeb zohledňuje nejen vyacuteznam pro podnikatelskou sfeacuteru v oblasti zkvalitňovaacuteniacute a širšiacuteho zpřiacutestupňovaacuteniacute služeb ale poukazuje i na vyacuteznam prostředkujiacuteciacute role poskytovatelů služeb v oblasti kulturně-společenskyacutech hodnot

PROBLEMATIKA NAPLŇOVAacuteNIacute OBECNEacuteHO PRAacuteVA NA UacuteČAST V CESTOVNIacuteM RUCHU U OSOB SE ZDRAVOTNIacuteM POSTIŽENIacuteM

Na začaacutetku uacutevah o potřebaacutech a naacuterociacutech OZP ve vztahu k cestovaacuteniacute stojiacute zaacutekladniacute otaacutezka zda člověk kteryacute se ve sveacutem životě potyacutekaacute s nějakyacutem druhem a stupněm zdravotniacuteho postiženiacute řadiacute cestovaacuteniacute mezi sveacute životniacute priority a v jakeacute miacuteře a podobě maacute o něj zaacutejem Nejednaacute se v tomto přiacutepadě pouze o užšiacute pojetiacute cestovaacuteniacute ve smyslu přesunu z miacutesta na miacutesto ale o možnost využiacutevaacuteniacute nabiacutedky turistickeacuteho řetězce služeb zvoleneacute destinace v celeacute jeho rozmanitosti51 Tak zněl slogan byacutevaleacuteho socialistickeacuteho Čedoku2 Pojetiacute zaslouženeacuteho cestovaacuteniacute bdquona dovolenouldquo je v odborneacutem diskursu prezentovaacuteno jako důsledek protestantskeacute etiky souvisejiacuteciacute s rozvojem kapitalismu ale neniacute to pojetiacute zdaleka jedineacute Jineacute souvisiacute se sociaacutelniacute problematikou a hnutiacutem za lepšiacute pracovniacute podmiacutenky mezi dělniacuteky v době industrializace v 19 stoletiacute Viacutece k teacutematu volneacuteho času a přiacutestupu k němu Kaplaacutenek M (2011) Nauka o volneacutem čase Studijniacute texty pro pedagogy volneacuteho času Českeacute Budějovice Jihočeskaacute univerzita ndash Teologickaacute fakulta ndash Katedry pedagogiky 2011 Dostupneacute z httpwwwtfjcuczgetfile5e7b64ea47c571e2 3 Kromě většiny OZP sem patřiacute např i některeacute rodiny s viacutece dětmi nebo děti z neuacuteplnyacutech či jinak znevyacutehodněnyacutech rodin určitaacute skupina seniorů a dalšiacute4 Vyacuteznam uacutečasti na cestovniacutem ruchu resp hodnota cestovaacuteniacute v raacutemci ostatniacutech životniacutech hodnot u osob s postiženiacutem je jedniacutem z předmětů empirickeacuteho vyacutezkumu v raacutemci autorčiny disertačniacute praacutece5 Viacutece k pojmu turistickyacute řetězec služeb v destinaci např RYGLOVAacute Kateřina BURIAN Michal VAJČNEROVAacute Ida 2011 Cestovniacute ruch ndash podnikatelskeacute principy a přiacuteležitosti v praxi Praha Grada Publishing s 160

Strana 128

Navzdory jistyacutem nedostatkům ve vyacutezkumu na straně poptaacutevky je zřejmeacute a některeacute zahraničniacute vyacutezkumy to dokazujiacute že v posledniacutech zhruba 20 letech se postoj OZP vůči cestovaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute služeb cestovniacuteho ruchu pozvolna proměňuje a jejich zaacutejem o zapojeniacute do těchto aktivit narůstaacute S tiacutemto vyacutevojem koresponduje i zvyacutešeniacute zaacutejmu o zodpovědneacute uchopeniacute probleacutemu zpřiacutestupňovaacuteniacute služeb cestovniacuteho ruchu OZP Jeho systematickou podobu lze v zaacutepadniacute Evropě registrovat s jistyacutemi naacuterodniacutemi odchylkami od konce 80 let 20 stoletiacute6 Teoretickaacute vyacutechodiska jsou rozpracovaacutena v celeacute řadě dokumentů Ty majiacute většinou podobu deklaraciacute rezoluciacute a směrnic evropskeacuteho7 i globaacutelniacuteho dosahu Požadavek na uacutečast všech v cestovniacutem ruchu se v nich opiacuteraacute o široce založenyacute koncept lidskyacutech praacutev Neochota vytvaacuteřet bezbarieacuteroveacute produkty resp odstraňovat barieacutery braacuteniacuteciacute OZP v uacutečasti na běžnyacutech aktivitaacutech cestovniacuteho ruchu pak může byacutet ve vztahu k těmto vyacutezvaacutem vniacutemaacutena jako odepiacuteraacuteniacute občanskeacuteho praacuteva a označena jako diskriminace Zaacuteležiacute však na celkoveacutem nastaveniacute teacute ktereacute společnosti vůči občanskyacutem zaacutevazkům v jakeacute podobě jsou jiacute považovaacuteny za normativniacute a hodnotneacute Prof Jan Sokol k problematice vymahatelnosti obdobně deklarovanyacutech praacutev uvaacutediacute bdquoPro skutečneacute pevneacute založeniacute myšlenky lidskyacutech praacutev je třeba uznat že to ve skutečnosti nejsou primaacuterně individuaacutelniacute a subjektivniacute praacuteva (hellip) nyacutebrž zaacutevazky a omezeniacute vůči druhyacutem lidem (hellip) praacuteva mi nedaacutevaacute žaacutednaacute bdquo přiacuterodaldquo nyacutebrž druziacute lideacute moji spoluobčaneacute Jen oni mi je mohou zaručit a doslova bdquodaacutetldquo ndash pokud to ovšem poklaacutedajiacute za svou povinnostldquo(2002)

Na straně subjektů činnyacutech v cestovniacutem ruchu je v tomto ohledu za vyacutechoziacute dokument považovaacuten Globaacutelniacute etickyacute kodex cestovniacuteho ruchu (Global Code of Ethics for Tourism) rezoluce přijataacute Světovou organizaciacute cestovniacuteho ruchu (UNTWO) v roce 2001 kde je obecneacute bdquoPraacutevo na turistikuldquo zakotveno v člaacutenku 7 a explicitniacute vyjaacutedřeniacute ve vztahu k OZP je obsaženo v jeho 4 odstavci bdquoMěla by byacutet podporovaacutena a umožňovaacutena rodinnaacute turistika turistika pro studenty a seniory a turistika pro zdravotně postiženeacute osoby8ldquo Odstavec 2 člaacutenku 2 teacutehož dokumentu pak klade důraz na podporu lidskyacutech praacutev u nejzranitelnějšiacutech skupin ve společnosti mezi nimi i u OZP prostřednictviacutem aktivit cestovniacuteho ruchu

Dalšiacutem dokumentem globaacutelniacuteho vyacuteznamu a důkazem postupneacute emancipace OZP je Uacutemluva o praacutevech osob se zdravotniacutem postiženiacutem (Convention on the Rights of Persons with Disabilities) kteraacute byla přijata organizaciacute OSN 13 prosince 2006 O rok později se k jejiacute ratifikaci připojila Českaacute republika a v platnost u naacutes vstoupila dne 28 řiacutejna 2009 Praacutevo na uacutečast v cestovniacutem ruchu je zahrnuto zejmeacutena v člaacutenku 30 s naacutezvem bdquoUacutečast na kulturniacutem životě rekreace volnyacute čas a sportldquo daacutele v člaacutenku 9 kteryacute pojednaacutevaacute o bdquoPřiacutestupnostildquo stejně tak v člaacutenku 19 kde je definovaacuten zaacutevazek umožněniacute bdquoNezaacutevisleacuteho způsobu života a zapojeniacute do společnostildquo a podobně člaacutenek 20 o osobniacute mobilitě Teacutež v obecnyacutech zaacutesadaacutech a zaacutevazciacutech tj v člaacutenciacutech 3 a 4 se smluvniacute staacutety zavazujiacute k zohledněniacute ochrany a podpory lidskyacutech praacutev OZP ve všech politikaacutech a programech

Za zavazujiacuteciacute pro podnikaacuteniacute v cestovniacutem ruchu lze považovat i nedaacutevnou reflexi zmiacuteněneacute konvence o praacutevech OZP organizaciacute UNTWO v podobě nejnovějšiacute aktualizace metodickyacutech doporučeniacute pro rozvoj konkreacutetniacutech oblastiacute bezbarieacuteroveacuteho cestovniacuteho ruchu ze srpna 2013 Update of the 2005 General Assembly Recommendations on bdquoAccessible Tourism for Allldquo taking into consideration the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities of 2007 V uacutevodniacutem citaacutetu je patrneacute propojeniacute sociaacutelně-etickeacute a ekonomickeacute dimenze bdquoPřiacutestupnost je centraacutelniacutem elementem každeacute zodpovědneacute a udržitelneacute politiky cestovniacuteho ruchu Je nejen imperativem z hlediska lidskyacutech praacutev ale i vyacutejimečnou podnikatelskou přiacuteležitostiacute hellipldquo uvaacutediacute Taleb Rifai generaacutelniacute sekretaacuteř UNTWO

Aktuaacutelniacute Koncepce staacutetniacute politiky cestovniacuteho ruchu (2014-2020) se adresně k podpoře OZP nevyjadřuje Z jejiacuteho slovniacuteku důležiteacute terminologie vypadl i pojem sociaacutelniacute cestovniacute ruch Jejiacute analyacuteza ve vztahu k vyacuteše uvedenyacutem dokumentům by staacutela za samostatnyacute přiacutespěvek Specifickou vyacutejimkou je Naacuterodniacute program podpory

6 Iniciativy v Českeacute republice u subjektů činnyacutech v cestovniacutem ruchu i ve veřejneacute spraacutevě jsou hodny zřetele až po roce 2000 a to zejmeacutena ve spojitosti s projekty podněcovanyacutemi a dotovanyacutemi Evropskou uniiacute 7 Jde zejmeacutena o Stanovisko Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho a sociaacutelniacuteho vyacutebor k teacutematu Sociaacutelniacute cestovniacute ruch v Evropě (2006C31812) daacutele materiaacutely organizace ISTO (International Social Tourism Organisation) a dokumentaci organizace ENAT (Europaen Network for Accessible Tourism)8 Oficiaacutelniacute českaacute verze je dostupnaacute z httpwwwunwtoorgethicsfull_textenpdfCzechpdf

Strana 129

cestovniacuteho ruchu (2010 ndash 2015) v raacutemci ktereacuteho pokračuje dotačniacute podprogram Cestovaacuteniacute dostupneacute všem9

EKONOMICKEacute PŘIacuteNOSY JAKO DOMINUJIacuteCIacute ARGUMENT PRO PODPORU UacuteČASTI OSOB SE ZDRAVOTNIacuteM POSTIŽENIacuteM NA CESTOVNIacuteM RUCHU

bdquoMenschen mit Behinderung auf Reisen Ein Milliardengeschaumlftldquo(Lideacute s postiženiacutem na cestaacutech miliardovyacute obchod)10

Na zaacutekladě analyacutezy vybranyacutech zahraničniacutech dokumentů ktereacute si kladou za ciacutel (na evropskeacute i lokaacutelniacute uacuterovni) instruovat dalšiacute rozvoj bezbarieacuteroveacuteho cestovniacuteho ruchu a obhajovat jeho opraacutevněnost lze dospět k zaacutevěru že dominujiacuteciacutem argumentem kteryacute v nich zazniacutevaacute je přiacuteslib navyacutešeniacute počtu potencionaacutelniacutech zaacutejemců o cestovniacute ruch a důležitost jeho zachyceniacute pro udržitelnyacute rozvoj podnikaacuteniacute

Nedaacutevneacute šveacutedskeacute vyacutezkumy ukaacutezaly jak informuje nejvyacuteznamnějšiacute studie o světovyacutech trendech v cestovniacutem ruchu ITB World Travel Report (December 2012)11 že v samotneacute Evropě jde o 80 milionů osob s postiženiacutem Experti tohoto šetřeniacute došli k zaacutevěru že pokud do počtu zahrneme i cestujiacuteciacute doprovod tak se potenciaacutel zmiňovaneacute ciacuteloveacute skupiny zvyacutešiacute zhruba na 133 milionů osob S poukazem na demografickeacute trendy resp na staacuternouciacute populaci v mnoha zemiacutech je zde zdůrazněna skutečnost že se od jisteacute věkoveacute hranice (65+) staacutevajiacute dlouhodobeacute zdravotniacute probleacutemy a znevyacutehodněniacute součaacutestiacute života až 40 žen a 30 mužů Celosvětovyacute odhad osob s postiženiacutem je v tomto dokumentu odhadovaacuten na 600 ndash 900 milionů z celkoveacute populace kteraacute je demonstrovaacutena čiacuteslem 7 miliard12

Před obdobnou jednostrannostiacute kteraacute v konečneacutem důsledku může veacutest ke znehodnoceniacute nejhlubšiacute podstaty lidskeacute hodnoty resp důstojnosti varuje uznaacutevanyacute rakouskyacute filozof a literaacuterniacute vědec Konrad Paul Liessmann Kritizuje jejiacute vniacutemaacuteniacute pokřiveneacute kalkulacemi a potažmo zneužiacutevaacuteniacute současnou většinovou společnostiacute V jedneacute ze svyacutech nedaacutevnyacutech esejistickyacutech praciacute o proměnaacutech evropskyacutech hodnot se vyjadřuje naacutesledovně13 bdquoV teacute miacuteře v niacutež je člověk předmětem potřeb žaacutedostiacute nebo přaacuteniacute jinyacutech lidiacute maacute takeacute hodnotu Tuto hodnotu maacute však jen tiacutem a proto že je praacutevě předmětem prostředkem k nějakyacutem uacutečelůmldquo (Liessmann 2010 s 67)

Než reacutetoricky operovat pouze s odkazy na ekonomickyacute potenciaacutel rostouciacuteho segmentu OZP je z etickeacuteho pohledu spraacutevnějšiacute usilovat o paralelniacute zdůrazňovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute sociaacutelně-etickyacutech principů ktereacute musiacute byacutet v teacuteto oblasti podnikaacuteniacute dodrženy a ktereacute v konečneacutem důsledku povedou jak ke spokojenosti zaacutekazniacuteků se zdravotniacutem postiženiacutem i bez postiženiacute tak ke spokojenosti těch kdo služby poskytujiacute

Jednaacute se zejmeacutena o potřebu komplexnějšiacuteho přiacutestupu k realizaci služeb v tom smyslu jak je popsaacuten v uacutevodu německeacute kolektivniacute monografie bdquoGastfreundschaft und Gastlichkeit im Toursimusldquo (bdquoPohostinnost a pohostinstviacute v cestovniacutem ruchuldquo vlastniacute překlad) Autoři textu nepovažujiacute za ciacutel podnikaacuteniacute v cestovniacutem ruchu ani tak vyacutelučně maximalizaci zisku jako daleko viacutece jeho optimalizaci Ta podle nich vede k podpoře zdraveacuteho sebevědomiacute všech zuacutečastněnyacutech a naviacutec odraacutežiacute sociaacutelně-kulturniacute identitu hostitele V tomto pojetiacute nejde o potřeby jedneacute či druheacute strany ale o blaho všech zuacutečastněnyacutech tj hostů i hostitelů (Pechlaner Reich 2007 s 5)

9 Českaacute republika se tak v r 2010 připojila k celoevropskeacute iniciativě projektu CALYPSO na podporu sociaacutelniacuteho cestovniacuteho ruchu Bližšiacute informace o fungovaacuteniacute dotačniacuteho programu a jeho bilanci za obdobiacute 2010-2013 jsou dostupneacute z httpwwwmmrczgetmedia53d818b3-64b6-4e81-9d56-c0284bfd19ddPrezentace-seminar-8-1-2014_NPPCR-2014-Cestovani-dostupne-vsempdf 10 Tak zniacute podtitulek jednoho z člaacutenků zveřejněneacuteho na německeacutem internetoveacutem foacuteru pro osoby se zdravotniacutem postiženiacutem wwwmyhandicapdetourismus-reise-behinderung-barreirefreihtml11 Studie ITB World Travel Trends Report z prosince 2012 předjiacutemala hlavniacute teacutemata loňskeacuteho berliacutenskeacuteho kongresu ITB (Internationale Tourismus Boumlrse) nejvyacuteznamnějšiacute odborneacute diskusniacute platformy v celosvětoveacutem měřiacutetku Teacutematu bezbarieacuteroveacuteho cestovaacuteniacute je zde i letos vyhrazeno pevneacute miacutesto v programu 12 Aktuaacutelnějšiacute uacutedaje v dokumentech UNWTO z leacuteta 2013 již uvaacutedějiacute 1 miliardu13 Liessmann zde vychaacuteziacute z diacutela Leviathan Thomase Hobbese a miacuteřiacute ke Kantovi a jeho pojetiacute hodnoty člověka v Metafyzice mravů U Kanta zdůrazňuje že mu jde meacuteně o to aby zakotvil důstojnost člověka jakožto nějakyacute praacutevniacute naacuterok ale viacutece o to aby lidem připomněl jejich povinnosti ktereacute vychaacutezejiacute z teacuteto důstojnosti (2010 s 68)

Strana 130

Analyacutezou pohostinnosti jako ctnosti se zabyacutevaacute i Guido Perathoner Zdůrazňuje nutnost bdquorevitalizace eacutethosuldquo u poskytovatelů služeb cestovniacuteho ruchu a v postupneacutem mizeniacute tradic pohostinnosti spatřuje jeden ze symptomů krize společnosti Za potřebou mobility kteraacute tolik charakterizuje současnou společnost a jejiacutež přiacutečinou neniacute vždy jen potřeba odpočinku14 se podle něj skryacutevaacute i prostaacute touha po lidech kteryacutemi bude člověk na cestaacutech přijat Sveacute uacutevahy opiacuteraacute o analyacutezu pohostinnosti v průběhu staletiacute zejmeacutena o jejiacute pojetiacute resp podoby v biblickyacutech textech Vyzyacutevaacute k noveacutemu přehodnoceniacute současneacuteho poněkud vypraacutezdněneacuteho vyacuteznamu pohostinnosti a vyzyacutevaacute k vzaacutejemneacutemu respektovaacuteniacute praacutev a povinnostiacute jak na straně hostitelů tak na straně hostů (2000 s 11 ndash 12 vlastniacute překlad)

Pokud se však vraacutetiacuteme k dnešniacute podobě podnikatelskeacuteho ducha ovlivněneacuteho liberaacutelniacute koncepciacute ekonomickeacuteho růstu tak jak se projevuje vůči klientovi pak nezbyacutevaacute než daacutet za pravdu Liessmannovi kteryacute uvaacutediacute bdquoPředstava že hodnota člověka spočiacutevaacute v jeho lidskosti a v ničem jineacutem se staacutevaacute v dobaacutech uacutedajně napjatyacutech rozpočtů a vyhrocenyacutech konkurenčniacutech podmiacutenek staacutele iluzornějšiacute ne-li zastaralouldquo (2010 s 64-65)Nejde zde při tom v žaacutedneacutem přiacutepadě o zpochybněniacute legitimity zisku I dle naacutezoru Hanse Kuumlnga vyacuteznamneacuteho i kontroverzniacuteho švyacutecarskeacuteho teologa a zastaacutence prosazovaacuteniacute eacutethosu v hospodaacuteřstviacute je snaha o zisk eticky opraacutevněnaacute ovšem za předpokladu že vyššiacute hodnoty zůstanou nedotčeny Jak saacutem uvaacutediacute bdquoOdpovědneacute hospodaacuteřstviacute v postmoderniacute době spočiacutevaacute v přesvědčiveacutem propojeniacute hospodaacuteřskyacutech strategiiacute a etickeacuteho soudu Při veškereacute legitimitě zisku zkoumaacute zda se hospodaacuteřskeacute jednaacuteniacute neproviňuje proti vyššiacutem hodnotaacutem a statkům zda se slučuje se sociaacutelniacutem ekologickyacutem a budoucnostniacutem zřetelemldquo (2000 s 285)

SOCIAacuteLNĚ-ETICKYacute ASPEKT JAKO NEDIacuteLNAacute SOUČAacuteST ROZVOJE BEZBARIEacuteROVEacuteHO CESTOVNIacuteHO RUCHU

Sociaacutelně-etickyacute aspekt nebyl a neniacute v českeacutem polistopadoveacutem podnikatelskeacutem prostřediacute přiacuteliš populaacuterniacute Diacuteky tradici a našim předkům jsme sice okrajovou součaacutestiacute skupiny tzv sociaacutelniacutech staacutetů což je označeniacute kteryacutem se přiacuteležitostně řadiacuteme k vyspělejšiacutem zaacutepadoevropskyacutem staacutetům Ovšem diacuteky často uacutezce zaměřeneacutemu charakteru vzdělanosti mezi podnikateli ve smyslu jednostranneacute orientace na fungovaacuteniacute principů tržniacuteho hospodaacuteřstviacute a často rezignujiacuteciacute na znalosti historickyacutech a společenskyacutech faktů zaacutekonitostiacute a hlubšiacutech souvislostiacute neniacute mnoho těch kdo jsou ochotni chaacutepat v čem spočiacutevaacute vyacuteznam a dobreacute fungovaacuteniacute sociaacutelniacuteho staacutetu a jakeacute zaacutevazky z toho pro oblast podnikaacuteniacute plynou Zaacuteměrem tohoto přiacutespěvku však neniacute analyzovat přiacutečiny tohoto stavu a autorka se k tomu ani neciacutetiacute byacutet povolanou osobou Současnaacute krize evropskeacuteho modelu sociaacutelniacuteho staacutetu15 je všeobecně znaacutemyacutem faktem a jejiacutemi dopady se hlouběji zaobiacuteraacute řada sociologů ekonomů a politologů16 Nezbytneacute je ale na tomto miacutestě připomenout zaacuteklad sociaacutelně-etickeacuteho aspektu v podnikaacuteniacute jakeacutehokoli druhu tedy i v cestovniacutem ruchu Je jiacutem solidarita V praxi však byacutevaacute často redukovaacutena na toleranci kteraacute leacutepe vystihuje současneacute individualistickeacute nastaveniacute společnosti Dnes obecně platiacute že ochota ke vzaacutejemnosti je malaacute a tyacutekaacute se to i oblasti volnočasovyacutech aktivit bdquoČiacutem mladšiacute generace tiacutem je zaacutejem o druheacuteho a jeho potřeby menšiacuteldquo zde se U Wilken (2006 s 13 vlastniacute překlad) autor ojediněleacuteho pokusu o didaktiku volneacuteho času pro osoby s postiženiacutem odvolaacutevaacute na prognostika H W Opaschowskeacuteho17 Daacutele se zabyacutevaacute probleacutemem ambivalence postojů ostatniacutech uacutečastniacuteků cestovniacuteho ruchu (bez postiženiacute) vůči OZP Upozorňuje i na obecnyacute fakt že způsoby chovaacuteniacute na dovoleneacute nejsou vždy ve stylu harmonie a pohody ale že s lidmi často vycestuje i všedniacute ego ktereacute (podpořeneacute reklamou) chce dosaacutehnout sveacute pohody Na tom se daacute podle Wilkena těžko něco změnit Obraciacute se ale k poskytovatelům služeb od kteryacutech očekaacutevaacute bdquože budou v raacutemci možnostiacute dbaacutet na to aby jejich služba zajistila takoveacute podmiacutenky že se postoj k hostům se zdravotniacutem postiženiacutem nebude z důvodů neznalosti a z toho plynouciacute nejistoty zhoršovatldquo (2006 s 13 vlastniacute překlad)14 Ale např i uacutenik před pronaacutesledovaacuteniacutem ve vlastniacute zemi15 Krize postupně postihuje všechny jeho evropskeacute varianty 16 Mezi nejznaacutemějšiacute českeacute odborniacuteky a obhaacutejce veřejneacute sociaacutelniacute politiky patřiacute např prof Martin Potůček nebo znaacutemyacute skeptickyacute prognostik a prof sociologie Jan Keller17 Horst W Opaschowski německyacute odborniacutek přes vyacutezkum budoucnosti se zabyacutevaacute aspektem individualismu v oblasti volneacuteho času a dalšiacutemi společenskyacutemi trendy Z jeho průzkumů (2001) mezi mlaacutedežiacute vyplyacutevaacute že 77 z nich označuje zaacutejem o druheacute a ochotu si pomaacutehat jako bdquokein Spa3ldquo (bdquonezaacutebavnyacuteldquo vlastniacute překlad) Viacutece na httpwwwstiftungfuerzukunftsfragendeuploadsmedia160_Spassgesellschaftpdf

Strana 131

VYacuteSLEDKY A DISKUSE

Přestože přiacutekladneacute fungovaacuteniacute některyacutech doposud vybudovanyacutech bezbarieacuterovyacutech služeb v oblasti cestovniacuteho ruchu nasvědčuje všestranneacute smysluplnosti těchto počinů všeobecnaacute vůle k podpoře cestovaacuteniacute osob se zvlaacuteštniacutemi potřebami a zejmeacutena osob se zdravotniacutem postiženiacutem zůstaacutevaacute v některyacutech zemiacutech a mezi ně patřiacute i naše republika viacutece zaacuteležitostiacute roztřiacuteštěnyacutech iniciativ a diacutelčiacutech (časově i finančně omezenyacutech) projektů nežli teacutematem hodnyacutem pevneacute pozice ve staacutetniacute koncepci cestovniacuteho ruchu Otaacutezkou zůstaacutevaacute čeho je tento stav důsledkem a zda je vůbec mezi českyacutemi poskytovateli služeb cestovniacuteho ruchu vniacutemaacuten jako neuspokojivyacute To je potřeba zmapovat v kvalitativniacutem šetřeniacute stejně jako postoje a potřeby OZP Na zaacutekladě studia literatury i dokumentů lze za přiacuteklad možnyacutech probleacutemovyacutech oblasti v našich podmiacutenkaacutech předběžně označit

bull postupujiacuteciacute krizi sociaacutelniacuteho staacutetu rostouciacute přiacutejmoveacute nerovnosti a z nich plynouciacute zvyšovaacuteniacute sociaacutelniacuteho napětiacute ve společnosti

bull primaacuterniacute zdůrazňovaacuteniacute konkurenceschopnosti a ekonomickeacuteho růstubull individualistickeacute nastaveniacute společnosti v neprospěch smyslu pro vzaacutejemnostbull vysokeacute riziko sociaacutelniacuteho vyloučeniacute u OZP zejmeacutena jako důsledek omezeneacute možnosti či nemožnosti

pracovatbull odlišneacute raacutemcoveacute podmiacutenky v oblasti legislativy i v oblasti tradice a řiacutezeniacute cestovniacuteho ruchu (oproti

zaacutepadniacutem vzorům jakyacutemi mohou byacutet např Německo Rakousko Švyacutecarsko Nizozemiacute Velkaacute Britaacutenie aj)18

bull nedostatečnou pozitivniacute zkušenost vzaacutejemneacute komunikace a niacutezkou informovanost mezi jednotlivyacutemi subjekty v raacutemci destinace

bull přetrvaacutevajiacuteciacute ambivalentniacute postoj vůči osobaacutem se zdravotniacutem postiženiacutem ndash jak ze strany neproškoleneacuteho personaacutelu tak ze strany ostatniacutech uacutečastniacuteků cestovniacuteho ruchu

bull absenci systematickeacuteho vyacutezkumu reaacutelneacute poptaacutevky a naacutesledneacute analyacutezy jednotlivyacutech aspektů (a z toho plynouciacute chybneacute a neuacuteplneacute představy o zaacutekazniacutekovi se zdravotniacutem postiženiacutem nebo přiacutepadneacute pochybnosti o přiměřenosti naacuteroků OZP)

bull neexistujiacuteciacute jednotnou metodiku a koncepci postupu v teacuteto oblasti nedostatky při prostředkovaacuteniacute relevantniacutech a pravdivyacutech informaciacute o staacutevajiacuteciacutech možnostech bezbarieacuterovyacutech služeb OZP

bull absence teacutematu v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute

ZAacuteVĚR

Důkazem životaschopnosti myšlenky podpory a rozvoje bezbarieacuteroveacuteho cestovniacuteho ruchu je nejen kontinuita zaacutejmu o toto teacutema v raacutemci diskusniacutech panelů na odbornyacutech setkaacuteniacutech evropskeacuteho i světoveacuteho vyacuteznamu ale zejmeacutena důkazy o tom že počet aktivniacutech uacutečastniacuteků cestovniacuteho ruchu z řad OZP v posledniacutech letech narůstaacute O rostouciacutem vyacuteznamu bezbarieacuteroveacuteho resp přiacutestupneacuteho cestovniacuteho ruchu svědčiacute teacutež zvyacutešeniacute vyacutezkumnyacutech aktivit v teacuteto oblasti v Evropě i v zaacutemořiacute a nejviacutece pak řada přiacutekladů konkreacutetniacuteho způsobu realizace teacuteto snahy19 V Českeacute republice se zatiacutem o systematickeacute a komplexně organizovaneacute podpoře rozvoje bezbarieacuteroveacuteho cestovniacuteho ruchu nedaacute přiacuteliš mluvit Instituce činneacute v organizaci a řiacutezeniacute cestovniacuteho ruchu probleacutem sice okrajově reflektujiacute ale chybiacute zde jak koncepčniacute podpora tak obecnaacute vůle Ta je diacuteky raacutemcovyacutem okolnostem viacutece nastavena na stupňovaacuteniacute zisku v kraacutetkodobeacutem horizontu Neniacute to v souladu s vyacutezvami evropskeacute sociaacutelniacute politiky ani s vyacutezvami o udržitelneacutem podnikaacuteniacute a je to i velmi vzdaacuteleneacute požadavku obecneacuteho praacuteva na uacutečast v cestovniacutem ruchu tak jak je deklarovaacuteno ve vyacuteše zmiňovanyacutech dokumentech K postupneacutemu překonaacuteniacute naznačenyacutech rozporů by mohlo přispět zahrnutiacute teacuteto problematiky do procesu vzdělaacutevaacuteniacute bdquoJako kulturniacute či společenskeacute vyacutetvory zůstaacutevajiacute lidskaacute praacuteva plně zaacutevislaacute na miacuteněniacute společnostiacute jež si je udělujiacute Jsou tedy vyacutesledkem lidskeacute solidarity a vzaacutejemnosti bez nichž se nedajiacute založit hellipnezbytnou podmiacutenkou udrženiacute konceptu lidskyacutech praacutev je soustavnaacute a promyšlenaacute vyacutechova hellip a ta by neměla slibovat jak daacutele uvaacutediacute Jan Sokol že se dodržovaacuteniacute těchto praacutev každeacutemu ihned bdquovyplaacuteciacuteldquoldquo(2002)18 Zohlednit je třeba jednotlivaacute naacuterodniacute specifika19 Přiacutekladem systematickeacute podpory cestovaacuteniacute OZP je mj např nedaacutevnyacute německyacute uacutespěch v podobě vytvořeniacute jednotneacuteho značeniacute bezbarieacuterovyacutech služeb napřiacuteč všemi spolkovyacutemi zeměmi Poprveacute byl jeho princip představen na kongresu ITB 2013 Jde o vyacutesledek dlouholeteacute spolupraacutece celeacute řady iniciativ a instituciacute soukromeacutehoi veřejneacuteho sektoru

Strana 132

SEZNAM POUŽITEacute LITERATURY1 Globaacutelniacute etickyacute kodex cestovniacuteho ruchu Rezoluce přijataacute Valnyacutem shromaacutežděniacutem Světoveacute organizace

cestovniacuteho ruchu UNTWO 21 prosince 2001 [on-line] Českaacute verze dostupnaacute z httpwwwunwtoorgethicsfull_textenpdfCzechpdf [cit 11 2 2014]

2 ITB World Travel Trends Report December 2012 ITB Berlin amp IPK International Messe Berlin GmbH s 25-26 [on-line] Dostupneacute z httpwwwitb-berlindemediaitbkitbk_mediaitbk_pdfWTTR_Report_2013_webpdf [cit 11 2 2014]

3 Koncepce staacutetniacute politiky cestovniacuteho ruchu v Českeacute republice na obdobiacute 2014 ndash 2020 MMR duben 2013 [on-line] Dostupneacute z httpwwwmmrczgetmediadac4627c-c5d4-4344-8d38-f8de43cec24dKoncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-2014-2020pdf [cit 6 2 2014]

4 KUumlNG Hans 2000 Světovyacute eacutetos pro politiku a hospodaacuteřstviacute Praha Vyšehrad 368 s ISBN 80 7021 327 2

5 LIESSMANN Paul Konrad 2010 Hodnota člověka Filosoficko-politickeacute eseje Praha Nadace Dagmar a Vaacuteclava Havlovyacutech VIZE 97 Sv 12 141 s ISBN 978 80 903759 7 0

6 PECHLANER Harald RAICH Frieda (Hrsg) 2007 Gastfreundschaft und Gastlichkeit im Tourismus Kundenzufriedentheit und -bindung mit Hospitality Management Berlin Erich Schmidt Verlag Gmbh 133 s ISBN 978 3 50310031 6

7 PERATHONER Guido 2000 Gastfreundschaft im Tourismus eine Tugendethik aus der Sicht des Gastgebers Studien der Moraltheologie Bd 16 Muumlnster Lit Verlag 408 s ISBN 3 8258 5044 7

8 Přiacutestupnyacute cestovniacute ruch v kostce 2010 Athena na cestaacutech [on-line] Dostupneacute z httpwwwczp-mskczpdfuzitecneATHENA_PRIRUCKA_KOMPLETpdf [cit 12 2 2014]

9 SOKOL Jan 2002 Jsou lidskaacute praacuteva přirozenaacute Naacutezory a texty ndash o důležityacutech věcech [on-line] Dostupneacute z httpwwwjansokolczcsn-v-pravaphp [cit 6 2 2014]

10 Uacutemluva o praacutevech osob se zdravotniacutem postiženiacutem In Sbiacuterka mezinaacuterodniacutech smluv ČR č102010 [on-line] Dostupneacute z httpwwwvladaczassetsppovvvzpodokumentyUmluva-ve-sbircepdf [cit 12 2 2014]

11 Update of the 2005 General Assembly Recommendations on bdquoAccessible Tourism for Allldquo taking into consideration the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities of 2007 [on-line] Dostupneacute z httpdtxtq4w60xqpwcloudfrontnetsitesallfilesdocpdfupdateofthe2005unwtogeneralassemblyrecommendationsonaccessibletourismforallpdf [cit 12 2 2014]

12 WILKEN Udo (Hrsg) 2006 Freizeit ndash Ethik und Behinderung Bedingungen und Moumlglichkeiten freizeitkultureller Teilhabe fuumlr Alle Halbjahresschrift Freizeitwissenschaft Spektrum Freizeit Forum fuumlr Wissenschaft Politik amp Praxis Janus Presse Bielefeld II [on-line] Dostupneacute z httpwwwpedocsdevolltexte20125248pdfSpektrumFreizeit_2006_2_Wilken_Freizeitbildung_und_Behinderung_D_Apdf [cit 6 2 2014]

13 WILKEN Udo (Hrsg) 2002 Tourismus und Behinderung ein sozial-didaktisches Kursbuch zu Reisen von Menschen mit Handicaps Neuwied Berlin Luchterhand ISBN 3 472 05108 6 273 s [on-line] Dostupneacute z httpwwwpedocsdevolltexte20114581pdfWilken_2002_Tourismus_und_Behinderung_D_Apdf [cit 6 2 2014]

Mgr Marie Kulichovaacutedoktorandka FHS UK - Prahaodbornaacute asistentka katedry jazykůVysokaacute škola hotelovaacute v Praze 8 spol s roSviacutednickaacute 506 182 00 Praha Tel +420 283 101 128E-mail kulichovavshcz

Strana 133

DEMOGRAPHIC TRENDS AND TOURISM DEVELOPMENT IN THE LOWER SILESIA REGION (POLAND)

Małgorzata Leśniak-Johann

Abstract

Demographic conditions are very important in the development of the regional tourist offer The objective of the study is to identify the major past and future population trends in Lower Silesian Region and identify the feature of tourism demand concerning demographic and answer the question what kind of tourism product should be developed in the Lower Silesia Region to follow the demographic trends The phenomenon was analyzed from the regional point of view In the study were examined the demographic issues especially the change in population size population structure by age and gender processes associate with natural increase and migrations of people It was presented also population projections for 2020 As a result of the analysis there were identified examples of tourist segmentation in Lower Silesia taking into account the demographic characteristics of the issuing tourism markets in the region Presented analyses were based on statistical data of Central Statistical Office of Poland In order to determine the long-term demographic trends statistical data for the period 1995-2009 and population projections for 2020 were used

Keywords demographic trends tourism Lower Silesia Region (Poland)

Strana 134

1 DEMOGRAPHIC FACTORS AS PART OF TOURISM DEMAND - THEORETICAL FRAMEWORK

In a broad sense tourist demand is defined as bdquodemand for goods and services that occur not only due to tourism activities but also in association with the demand of residents in a place of tourist receptionrdquo (Niezgoda Zmyślony 2003 p41)

The proper definition of the tourism demand determinants is very important for correct segmentation of the market which facilitates addressing any promotional activities for specific groups and indirectly also affects better understanding and meeting the needs of customers

There are many determinants of tourism demand in the region among them the most emphasized factors shaping tourism demand are mentioned economic demographic geographic legal political and social and psychological factors (Middelton 1996 p 38) In the study particular attention was paid to demographic factors

Demographic factors are a group of objective variables underlying the segmentation of the tourism market in the region dividing consumers into groups showing a similar demand for a given good The obtained data make it possible to adapt products to consumers needs and direct promotional activities addressed to specific target groups (Niezgoda Zmyślony 2003 p 42)

Among the demographic determinants of tourism demand can be distinguished changes in population size population structure by age and gender processes associate with natural increase and migrations of people structure of the population by economic age groups family size It should be emphasized that the demographic factors are highly correlated with the economic factors (Ciok Dołzbłasz Leśniak Raczyk 2008 p 94)

There are several regularities between the demographic situation in the region and its significance in the development of tourism demand in countries and regions with high level of economic growth and development like

bull population growth in the regions provides opportunity for increasing interest in tourist activitybull changes in the population structure by age (growing importance of post-working age population and an increase in the life length) gives people more free time

bull Due to global trends the number of more experienced elderly tourists will grow faster than the overall demand for the tourism services This tendency can slow in the long term perspective in view of the gradual reduction of pensions and the trend to increase the retirement age (Lewandowska 2006 p 97)

bull drop in natural increase and the average number of people to a household are the consequences of decrease in the number of children in the family higher disposable income and potentially greater tourism activity

bull predominance of women in the population structure is related to among others the structure of the regional economy It could generate demand for health tourism spa wellness cognitive and active tourism

2 THE AIM SCOPE METHOD OF THE STUDY

The objective of the study is to identify the major past and future population trends in Lower Silesian Region and identify the feature of tourism demand concerning demographic and answer the question what kind of tourism product should be developed in the Lower Silesia Region to follow the demographic trends

The Lower Silesia Region is one of the most competitive regions in Poland it concentrates 8 of the population in the country In the context of meeting the tourism needs of regional residents the attention should be paid to factors that may vary geographically their tourism demand

Strana 135

In 2012 in Lower Silesia arrived about 2 million tourists of which nearly 79 were domestic tourists mainly from Lower Silesia Great Poland Silesia Lesser Poland and Western Pomerania It is therefore a significant market to be taken into account

The number of foreign tourists was dominated by Germans Russians British French Spanish Czech Tourism demand from international tourists was not objective of this paper which undoubtedly deserves a separate analysis

The study provides the demographic analysis especially the changes in population size population structure by age and gender processes associate with natural increase and migrations of people The phenomenon was analyzed from the regional point of view

As a result of the analysis there were identified examples of tourist segmentation in Lower Silesia taking into account the demographic characteristics of the issuing tourism markets in the region There were presented proposals of tourism products for designated demographic segments

Another objective of the analysis is to indicate importance of the demographic factors reflected in the regional policy in the context of tourism development like the Regional Development Strategy 2020 for the Lower Silesia Region

Presented analyses were based on statistical data of Central Statistical Office of Poland In order to determine the long-term demographic trends statistical data for the period 1995-2009 and population projections for 2020 were used

3 DEMOGRAPHIC TRENDS IN THE LOWER SILESIA REGION

Based on the analysis of statistical data for the period 1995-2009 in Lower Silesia Region several regularity can be identified

31 Decrease in the regionrsquos population and the broad intraregional diversity There was a slight decrease in population (4 compared with 1995) which gives out a total of 2 988 thousand residents in the Lower Silesia Region The spatial polarization of the population is associated with economic polarization in the region In the examined period changes in the population are indirect indicator for the success of local governments measured by better living conditions higher incomes more favorable situation on the labor market (Leśniak-Johann 2012 p 60)

In the area of Lower Silesia three coherent regions characterized by growth of population in 2009 compared to 1995 can be identified (Fig1)

bull Wroclaw metropolitan area extended to the Wroclaw surrounding villages in the north-east direction bull municipalities bordering with Polish-German boundary - this is area that benefits from the communication accessibility (A4 motorway) and economic activity (Special Economic Zone) (Dołzbłasz Raczyk Leśniak-Johann 2012 p 188)

bull LGOM (Legnica- Głogoacutew Copper Mining District) Area

Strana 136

Fig 1 Changes in population in the municipalities of Lower Silesia Region in 2009 compared to 1995 (1995=100)

Source Own calculation based on Central Statistical Office of Poland database

By 2020 it is expected to continue to decline in population of the region by 27 ie by 77 thousand of people which will particularly affect Lower Silesian towns In the rural areas suburban and rural district of Polkowice Jelenia Goacutera Trzebnica and Milicz population is expected to increase (Prognoza 2011)

32 Decline in the birth rates and fertility rates

Significant decline in the birth rate from 06 per million inhabitants to -04 per million inhabitants was shown between 1995 and 2009 years in the region (Fig 2)

Fig 2 Rate of natural increase in the municipalities of the Lower Silesia Region in the year of 1995 (A) and 2009 (B)

The unfavorable demographic situation is deepen by the fact that more and more municipalities logs negative natural increase within -7 per million which is more than 3 times smaller than the median for the region These are mainly shaped depopulation region of the Sudetenland but also municipalities in the central part of the region (eg Sroda Slaska) where more and more intense are visible signs of the population ageing (Fig2)The most favorable situation in this aspect is observed in municipalities near Wrocław and LGOM areaIn the Lower Silesia province fertility rate averaged 132 in 2009 By 2020 it is expected to further declines in natural increase by 14 in the years 2010-2020

33 Increase in attractiveness of the Lower Silesia Region for migrants

Since 2000 more and more intensive migrations have shaped the demographic processes in municipalities of the region In the Lower Silesia the net migration rate increased from -06 per million inhabitants in 1995 to

BA

-75 do -35-35 do -19-19 do 00 do 2323 do 4646 do 104

11000

Strana 137

032 per million inhabitants in 2009 Lower Silesia is becoming more and more attractive for migrants from all over Poland One of results of the processes is becoming more intense polarization of the regional social and economic space (Fig3) What attract migrants to settle in the Lower Silesian municipalities is economic attractiveness and proximity to the cities Therefore the most dynamic growth was indicated in the surrounding of Wroclaw LGOM area agricultural communes of Sudeten Foreland and Sudeten Valleys (Leśniak-Johann Wałęga 2012 p 74)

The change in migration trend was significant Before the year of 2000 migrations from villages to towns or cities was dominating while after that time the trend has turned That phenomenon refers in particular to the metropolitan area of Wroclaw and surrounding other towns in the region

Fig 3 Net migration rate in the municipalities of the Lower Silesia Region in the year of 1995 (A) and 2009 (B) Source Own calculation based on Central Statistical Office of Poland database

According to the population projection for Lower Silesia to 2020 it is very likely that the net migration will start decreasing by 280-260 million of people every year It will concern mainly the cities in the countryside migration balance will be positive all the time but also will be subject to a downward the trend

34 An increase in the number of women in the population structure

Changes in the structure by gender are related to many factors ia the structure of births by sex (male predominance) differences in life expectancy between men and women (women live longer)1 and changes in the economic structure of the region ie the growing importance of the services sector in the regional economy

1 In the Legnica - Głogowski sub- region women live an average of 8 years longer than men (women 796 years men 716 years) it is a few months more than the average in the region

Strana 138

Fig4 The number of women per 100 men in the municipalities of the Lower Silesia Region in the year of 1995 (A) and 2009 (B)

In the Lower Silesian communes changes in the structure by gender with an indication of an increase in the number of women are visible

There was a slight growth in the number of women from 1067 in 1995 to 1088 in 2009

Particularly large increases were noted in the areas with the highest degree of urbanization such as in Wroclaw and Jelenia Gora (114 women per 100 men) and in municipalities with a majority of service activities (including tourism services) as Kudowa Zdroj and Kodzko

There also have increased the number of municipalities which have a number of female superiority over the number of men compared to 1995

35 Increase in intensity of ageing population process

Major changes in the age structure of the population could be identified in Lower Silesia between 1995 and 2009 The significance of working age population (up from 14 in 1995 to 17 in 2009) is increasing while decreasing importance in the structure a group of people in the working age (down from 26 in 1995 to 18 in 2009) In 2009 the population of Lower Silesia was subject to ageing process more significantly than average for Poland (Goacuterecka P Bezdeń P Tomczak 2010 p 155) The situation resulted from the unfavorable changes that occurred in the region in the last fourteen years including increase in the economic dependency ratio (the number of people of post- working age per 100 persons of working age) In 1995 the average rate for the region was 228 in 2009 already 253 A large spatial differentiation is visible in this issue The situation has changed in favor of the municipalities surrounding Wroclaw where the economic dependency ratio has recorded declines of up to 5 and in rural communities On the other hand there are municipalities that has recorded significant increase in the importance of working age population like Jelenia Gora Kodzko municipalities wałbrzyskie Jelenia Goacutera county

According to demographic projections for the region the current trends will maintain up to 2020 (Prognoza 2011) If the predictions of natural increase and the migration are fulfilled until 2020 far-reaching changes in the structure by age will occur particularly significant in relation to the population in post-working age It is

Strana 139

projected by 2020 to reach an increase in number of people in post-working age by more than 37 comparing to 2009 (from 479 thousand to 657 thousand people) giving 235 of the total population This process is likely to run intensively in the cities (25 of the population) Forecasts assume further population ageing of Lower Silesia and strengthening the regressive model of society

4 TOURISM IN THE REGIONAL DEVELOPMENT STRATEGY FOR THE LOWER SILESIA 2020 AND DEMOGRAPHIC TRENDS

Regional Development Strategy 2020 for the Lower Silesia Region is the overarching strategic document for the region The strategic goal by 2020 for the region has been formulated as a development of modern economy and quality of life in an attractive environment (Strategia 2013 p 24)

Achievement of the strategic objective will be possible by focusing regional activities in the eight key groups aimed at strengthening the economic development of Lower Silesia and channeling rational selection of projects Tourism is one of eight key development group This group includes actions which imply the use of cultural and environmental Lower Silesian landscape to ensure social and economic development of the region by strengthening the tourism industry in particular based on the Silesian spa

Many development priorities in the field of tourism have been identified (Strategia 2013 p 48)

bull strengthening the image of the region both within the country and Europe as an attractive bull vacation destination open to the world with an unheard natural beauty cultural and health resortsbull making cultural heritage and natural heritage more accessible for touristbull development of tourism products and development of regional tourist infrastructure for stimulating

demand for tourism and recreationbull intra-regional tourism promotion on the basis of the education systembull These priorities will be able to be achieved through among others implementation of key projects such as (Strategia 2013 p 48)

bull promotion of the region as an attractive place for tourism including the promotion of tourism products and regional products like UNESCO heritage sites Cistercian Trail St James Way the Sudetenland with Karkonosze Valley of Palaces and Gardens Barycz Valley with Milickie Ponds Trzebnickie Hills spa products and other forms listed in the priorities for tourism in Lower Silesia

bull updating of sub-regional tourism development strategy taking changing development conditions into account

bull support of local initiatives for the tourism development and the implementation of measures to develop of tourist infrastructure specified in the sub- regional strategies for tourism development

bull rebuilding and renovation of spa architecture including pump room parks revitalization and adaptation to spa facilities with high growth potential

bull preparation and implementation of the project Sudeten Zdroj using thermal water and minerale for tourism development

bull extension of the regional tourist information system in order to be more friendly for people with disabilities

bull redevelopment of existing trails including a particularly attractive railways and the creation of new tourist routes based on the landscape attractiveness

bull conducting of regular qualitative and quantitative research on the tourism traffic bull the use of tourism as a tool for education on all levels of educationbull implementation of regional education programs in schools based on organized trips (green schools) to the main historical and natural tourist attractions of the region

Regional Development Strategy is the basis for the formulation of the Regional Operational Programme which will provide the financial basis from European funds (European Social Fund and European Regional Development Fund) Currently the Regional Operational Programme for the Lower Silesia Region 2013-2020 is negotiating with the European Commission to about the beginning of April is going to be adopted and the first competitions are likely to be announced by the Marshalrsquos Office at the end of 2014

Strana 140

In the new financial perspective the greatest emphasis will be put on networking projects integrating activities common to many different types of actors (local government company university) In the same document will not be distinguished a priority under the name of bdquotourismrdquo Projects on tourism activities will be implemented with a number of priority axes as business and innovation the environment and the resources (development of entrepreneurship development of products and services for small and medium-sized enterprises the internationalization of enterprises) labor market indirectly ICT transport and education (Projekt 2013 p 14)

Many references are made to demographic trends in the documents emphasizing the declining number of inhabitants of Lower Silesia and the growing importance of population ageing There is a threat that the negative demographic trends can transform to a barrier to economic growth and development Respond to demographic trends in the Lower Silesia region is the emphasis put on the development of rural tourism infrastructural facilities for the elderly people the development of weekend tourism offers extend the tourism offer for families with children

Special emphasis will be put on the adaptation of infrastructure to meet the needs of the elderly and the disabled people to support tourism and to build tourist products and their commercialization In particular a lot of attention will be paid to those areas of tourism development that have been identified as key urban tourism cultural tourism (industrial and Cistercian) specialist active tourism weekend tourism (for inhabitants of the region) spa tourism business tourism and tourism in rural areas A lot of attention is going to be devoted to health tourism and creating and supporting commercial offer of spas

5TOURISM PRODUCTS ndash DEMOGRAPHIC SEGMENTATION CONCLUSIONS

The Lower Silesia Region is following the demographic trends which are typical for all Polish regions however the intensity of the demographic processes is more intensive (Goacuterecka Bezdeń Tomczak 2010 p 119) This is the region where the ageing of the population is very sophisticated but also varies spatially In terms of tourism development in the Lower Silesia Region the domestic tourists especially Lower Silesians are the most important tourist segment As a result of the analysis there were identified examples of tourist segmentation in Lower Silesia taking into account the demographic characteristics of the issuing tourism markets in the region There were presented proposals of tourism products for designated demographic segments

There were distinguished regions with different course and intensity of the analyzed demographic processes (issuing tourism market) and were pointed out the characteristics of the demand for individual segments and examples of the expected tourist interest (Table 1) The summary shows the extent of diversity of tourist segments in Lower Silesia in terms of demographic characteristics giving a wide range of targeted offers and tourist products

Strana 141

Demographic feature of issuing tourism market

issuing tourism market - examples

The dominant segment

Features of tourism demand

Expected interest in travel-examples(tourism products)

areas with population growth positive natural increase with a predominance of women in the structure of population young society (with low demographic dependency ratios)

Wroclaw metropolitan areas municipalities of Milicz county rural areas surrounding towns

School and university students working singles families with children women

- The need to offer for families with children -Increased demand for convenient transportation- An increase in demand for luxury and ldquosmall pleasuresrdquo - Development of weekend tourism offer -increase in demand for products for people traveling alone -Increase in demand for quality comfort and safety

- weekend tourism - holidays tourism (campings agrotourism recreation on the water in the forest)- sightseeing -adventure tourism -Spa amp wellness

areas with population growth positive natural increase with a predominance of males in the structure of population young society (with low demographic dependency ratios)

LGOM wałbrzyski area the north-eastern part of the region

school and university students working singles families with children men working people

- weekend tourism - holidays tourism (campings agrotourism recreation on the water in the forest) - sightseeing -adventure tourism - angling golf

areas of population decline with advanced depopulation process (the outflow of the population) high rates of demographic dependency ratios)

Sudeten municipalities rural communities of the West Sudetes

Working people pensioners single people families with children

- Greater tourism demand in the months before and after the season - Emphasis on the development of tourism in rural areas - The introduction of infrastructure facilities for the elderly people - Increase in demand for quieter entertainment facilities - In marketing should be less stress age and more comfort

-health tourism religious tourism sentimental angling hiking sightseeing stay in the woods on the water in the mountains social tourism

areas of population decline low rates of growth positive net migration high rates of demographic dependency ratios

rural municipalities in the Sudeten Mountains

Table 1 Demographic determinants implication for tourist demand in Lower Silesia Source Own elaboration

The table shows that the main issuing tourism markets are areas of large cities and their surroundings (Wroclaw Jelenia Gora Wałbrzych) LGOM north-east part of the region This is a young society of with favorable demographic feature (Table 1) The vast segments that can be distinguished in the area are families with children working singles youth Tourist products for these target groups should be tailored to the needs utilizing the tourism potential of Lower Silesia There were proposed the development of tourism offers such as weekend tourism holidays tourism (campings agrotourism recreation on the water in the forest

Strana 142

sightseeing adventure tourism Spa amp wellness In the coming years the primary segment as can be seen shrinking is a group of the population aged 19-24 years Due to its low disposable income is not the most economically attractive segment The most promising segment by demographic characteristics seems to be a segment of families with children as well as single people Due to the consolidation of the family model 2 +1 the burden of household budgets potentially decrease so the surplus can be used for tourist activity

Another important issuing tourism market are areas with low demographic potential ageing society and areas with a low level of wealth such as rural communities small towns municipalities in the Sudety Mounatins The key segment are working people pensioners single people families with children but with low disposable income (Table 1) Following demographic trends for Lower Silesia it should be expected to increase in the post-working population and further more intensive ageing process of the population

It should be emphasized that despite the increase in the share of the population in post-working age it will not translate into an increase in pensions received so in the nearest future tourist activity of retirees in Lower Silesia will not change dramatically This can have a negative impact on revenue of the tourism industry in the context of an ageing population trends The exception may be a health tourism and social tourism which are governed by different laws

When creating tourism products for this segment of tourism it is important to take into account greater tourism demand in the months before and after the season emphasis on the development of tourism in rural areas the introduction of infrastructure facilities for the elderly people increase in demand for quieter entertainment facilities in marketing should be less stress age and more comfort (Table 1)

In the context of the account of demographic trends in Lower Silesia in the planning of tourism it is recommended to

bull support the diversification of tourist offer in the Lower Silesia Region for all demographic segments distinguished in the analysis (Table 1) by the use of tourism potential A lot of attention should be paid to those areas of tourism development that have been identified as key urban tourism cultural tourism (industrial and Cistercian) spa amp wellness specialist active tourism weekend tourism

bull empahsize the adaptation of infrastructure to meet the needs of the elderly and the disabled people to support tourism and to build tourist products and their commercialization Especially if we assume that from the infrastructure for people with disabilities may also benefit families with young children (with carts) and the elderly

bull support the growing importance of spa tourism as a product that can integrate the various segments like the elderly young working people families with children or children (within the school)

bull take into account the factor of disposable income the various segments in shaping the tourism product prices Polish society is still indigent society this applies not only to retirees but also families with children or young people People with high incomes usually do not use the tourist offer of the region in favor for international tourism

Competitive prices can support greater tourist activity of various demographic groups and thous can affect the economic success of the tourist entities In the Lower Silesia there is currently a pattern of price and quality tourism products so that everyone can benefit according to their financial capabilities Currently the practice is such that prices are often prohibitive not congruent to the quality offered and strongly differentiating Silesian society for those who can afford to or not Tourism in this context should be a kind of bdquo social movement bdquo in which they can participate those who have the desire

Strana 143

REFERENCES1 1 CIOK Stanisław DOŁZBŁASZ Sylwia LEŚNIAK Małgorzata Raczyk Andrzej 2008

Polska-Niemcy Wspoacutełpraca i konkurencja na pograniczu Acta Universitatis Wratislaviensis Studia Geograficzne vol 85 Wroclaw University Wroclaw 214 pp ISBN 978-83-229-2928-5

2 2 DOŁZBŁASZ Sylwia RACZYK Andrzej LEŚNIAK-JOHANN Małgorzata 2012 Relacje wspoacutełpracy i konkurencji na obszarze pogranicza polsko-niemieckiego Wrocław Gaskom ss 375 IBN 978-83-933431-7-1

3 3 GOacuteRECKA Stanisława BEZDEŃ Paweł TOMCZAK Przemysław 2010 Analiza rozwoju społecznego w świetle programowania rozwoju gospodarczego na podstawie prognoz zmian demograficznych i społecznych na rozwoacutej gospodarczy Dolnego Śląska Wrocław UMWD (Marshall Office of the Lower Silesia Region) 109-235 pp ISBN 978ndash83ndash62607ndash03ndash7

4 4 LEŚNIAK-JOHANN Małgorzata 2012 Demograficzne uwarunkowania popytu turystycznego mieszkańcoacutew wojewoacutedztwa dolnośląskiego (in) Popyt turystyczny Uwarunkowania Zeszyty Naukowe Uniwersytetu Szczecińskiego No 698 Ekonomiczne problemy usług No 83 Szczecin 57-72 pp ISSN 1640-6818 ISSN 1896-382X

5 5 LEŚNIAK-JOHANN Małgorzata WAŁĘGA Agnieszka 2012 Przemiany demograficzne i urbanistyczne w gminie Polkowice Polkowice Wydawnictwo Wyższej Szkoły Przedsiębiorczości i Techniki w Polkowicach pp 251 ISBN 978-83-61234-14-2

6 6 LEWANDOWSKA Agnieszka 2006 Popyt na rynku turystyki uzdrowiskowej Zagadnienia teoretyczne (in) Mayer Beata (edt) Zeszyty Naukowe Uniwersytetu Szczecińskiego No 439 Ekonomiczne Problemy Turystyki No 6 87-107 pp ISSN 1640-6818 ISSN 1644-0501

7 7 Strategia Rozwoju Wojewoacutedztwa Dolnośląskiego do roku 2020 2013 Wroclaw UMWD (Marshall Office of the Lower Silesia Region) 63 pp

8 8 MIDDELTON Victor TC 1996 Marketing w turystyce Warszawa Polska Agencja Promocji w Turystyce (Polish Acency for Tourism Promotion) 414 pp ISBN 83-86800-25-9

9 9 NIEZGODA Agnieszka ZMYŚLONY Piotr 2003 Popyt turystyczny Uwarunkowania i perspektywy rozwoju Akademia Ekonomiczna w Poznaniu Poznań 211 pp ISBN 83-8922-06-2

10 10 Prognoza ludności do 2020 roku Bank Danych Lokalnych Głoacutewnego Urzędu Statystycznego (Central Statistical Office of Poland database) wwwstatgovpl access 5112011

11 11 Projekt Regionalnego Programu Operacyjnego Wojewoacutedztwa Dolnośląskiego 2014-2020 2013 Wroclaw UMWD (Marshall Office of the Lower Silesia Region) 243 pp

CONTACTS

Małgorzata Leśniak-Johann (PhD) Chair of Tourism and RecreationUniversity of Business in Wrocław PolandOstrowskiegostr 22 53-238 WroclawE-mail malgorzatalesniakhandlowaeu Tel +48 71 333 11 28

Strana 144

PARAHOTELOVEacute UBYTOVACIE ZARIADENIA A ICH VYUŽITIE V SOCIAacuteLNOM CESTOVNOM RUCHU

NON-HOTEL ACCOMMODATION FACILITIES AND THEIR USE IN SOCIAL TOURISM DEVELOPMENT

Ivica Linderovaacute Eva Zachovaacute Leona Michaacutel kovaacute

Abstrakt

Cieľom priacutespevku je analyzovať možnosti využitia parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute v sociaacutelnom cestovnom ruchu v Českej republike Priacutespevok vymedzuje parahoteloveacute ubytovacie zariadenia a zaoberaacute sa možnosťou ich lepšieho využiacutevania v sociaacutelnom cestovnom ruchu s ohľadom na špecifickeacute požiadavky vybranyacutech cieľovyacutech skupiacuten (rodiny s deťmi seniori zdravotne postihnuteacute osoby)

Kľuacutečoveacute slovaacute Ekonomickeacute priacutenosy Parahoteloveacute ubytovacie zariadenia Sociaacutelny cestovnyacute ruch

Abstract

The aim of article is to analyse possibilities of non-hotel accommodation facilities use in social tourism in Czech Republic It defines non-hotel accommodation facilities and focuses on possibilities of their better use in social tourism development It considers also requirements of social tourism target groups (families with children seniors disabled people)

Keywords Economical benefits Non-hotel accommodation facilities Tourism for all

Strana 145

UacuteVOD

Sociaacutelny cestovnyacute ruch predstavuje cestovanie tzv sociaacutelne slabšiacutech skupiacuten obyvateľstva Euroacutepska uacutenia ho označuje aj cestovnyacute ruch pre všetkyacutech Zahŕňa cestovanie zdravotne postihnutyacutech osocircb seniorov mlaacutedeže a rodiacuten s niacutezkym priacutejmom Podľa Globaacutelneho etickeacuteho koacutedexu cestovneacuteho ruchu je potrebneacute rozvoju sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu venovať pozornosť a rešpektovať praacutevo uacutečasti na cestovnom ruchu pre všetkyacutech bez ohľadu na ich vek zdravotneacute znevyacutehodnenie sociaacutelny status apod

Orientaacutecia destinaacutecie na sociaacutelny cestovnyacute ruch prinaacuteša niekoľko pozitiacutevnych efektov a to nielen v oblasti ekonomickej ale tiež sociokultuacuternej

V suacutevislosti s podporou rozvoja sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu je zaujiacutemaveacute využiacutevanie objektov parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute ako suacute kempy chatoveacute osady turistickeacute ubytovne či byacutevaleacute objekty ROH (Revolučneacute odboroveacute hnutie) Ich využiacutevanie predstavuje priacutenos pre destinaacuteciu umožňuje rozloženie turistickyacutech pruacutedov apod

Sociaacutelny cestovnyacute ruch zaacuteroveň prispieva k integraacutecii osocircb trpiacich určityacutem znevyacutehodneniacutem do spoločnosti

1 ORIENTAacuteCIA NA SOCIAacuteLNY CESTOVNYacute RUCH NA TRHU UBYTOVACIacuteCH SLUŽIEB

Pojem parahotelierstvo sa využiacuteva približne od 60 rokov 20 stor Označuje suacutehrn všetkyacutech foriem ubytovania s vyacutenimkou ubytovania hoteloveacuteho typu Patria k nim turistickaacute ubytovňa chatovaacute osada kemp a objekty individuaacutelnej rekreaacutecie (Paacuteskovaacute Zelenka 2002)

11 Parahoteloveacute ubytovacie zariadenia

Svetovaacute organizaacutecia cestovneacuteho ruchu (UNWTO World Tourism Organization) vo svojom doporučeniacute rozdeľuje ubytovacie zariadenia na individuaacutelne a hromadneacute K hromadnyacutem ubytovaciacutem zariadeniam patria hotely a ubytovacie zariadenia hoteloveacuteho typu napr botel penzioacuten a ineacute hromadneacute ubytovacie zariadenia napr kemp chatovaacute osada apod Odporuacutečania UNWTO sa využiacutevajuacute na klasifikaacuteciu a kategorizaacuteciu ubytovaciacutech zariadeniacute v mnohyacutech krajinaacutech vraacutetane Euroacutepskej uacutenie Ich vyacuteznam spočiacuteva v stanoveniacute zaacutesad označovania a zaraďovania ubytovaciacutech zariadeniacute podľa druhu do kategoacuteriiacute a podľa vybavenia do tried Dodržovanie požiadaviek zaraďovania do kategoacuteriiacute a tried maacute garantovať minimaacutelnu kvalitu rozsah a uacuteroveň poskytovanyacutech služieb v konkreacutetnej kategoacuterii a triede ubytovacieho zariadenia (Orieška 2010)

Podľa Guacutečika (2004) predstavuje ubytovacie zariadenie budovu priestor alebo plochu kde sa verejnosti za uacutehradu poskytuje prechodneacute ubytovanie a s niacutem spojeneacute služby Podľa druhu členiacuteme ubytovacie zariadenia do kategoacuteriiacute a to hotel motel botel penzioacuten turistickaacute ubytovňa chatovaacute osada kemp Podľa kvality a rozsahu poskytovanyacutech služieb kategoacuterie zaraďujeme do tried V podmienkach Českej a Slovenskej republiky je zaradenie do tried vyjadreneacute počtom hviezdičiek Trieda zaacuteroveň vyjadruje minimaacutelne požiadavky na vybavenosť ubytovacieho zariadenia

Paacuteskovaacute a Zelenka (2002) podobne ako Guacutečik (2004) rozumejuacute ubytovaciacutem zariadeniacutem objekt priestor alebo plochu kde je verejnosti poskytovaneacute ubytovanie za uacutehradu Pritom ubytovanie byacuteva spojeneacute so stravovaciacutemi službami v plnom alebo obmedzenom rozsahu a priacutepadne i s poskytovaniacutem ďalšiacutech služieb Ubytovacie zariadenia sa členia na ubytovacie zariadenia hoteloveacuteho typu napr hotel botel penzioacuten a ubytovacie zariadenia parahoteloveacuteho typu

Podľa Oficiaacutelnej jednotnej klasifikaacutecie ubytovaciacutech zariadeniacute Českej republiky sa ubytovaciacutem zariadeniacutem rozumie stavba alebo jej časť ak je v raacutemci nej poskytovaneacute ubytovanie a služby s tyacutem spojeneacute Stavbou ubytovacieho zariadenia pritom nie je bytovyacute ani rodinnyacute dom alebo stavba určenaacute k rodinnej rekreaacutecii (Oficiaacutelna jednotnaacute klasifikaacutecia) Ubytovacie zariadenia suacute zaradeneacute do kategoacuteriiacute hotel motel penzioacuten

Strana 146

a ostatneacute ubytovacie zariadenia Pritom k ostatnyacutem ubytovaciacutem zariadeniam patria ubytovne internaacutety slobodaacuterne kempy chatoveacute osady alebo bungalovy vybaveneacute pre poskytovanie prechodneacuteho ubytovania Oficiaacutelna jednotnaacute klasifikaacutecia ubytovaciacutech zariadeniacute Českej republiky je pritom dobrovoľnaacute a maacute odporuacutečaciacute charakter

Na trhu ubytovaciacutech služieb teda pocircsobia tzv hoteloveacute a parahoteloveacute ubytovacie zariadenia K hotelovyacutem ubytovaciacutem zariadeniam patriacute hotel a jeho jednotliveacute modifikaacutecie napr garni hotel horskyacute hotel wellness hotel boutique hotel motel botel penzioacuten apod K parahotelovyacutem ubytovaciacutem zariadenia zaraďujeme ostatneacute typy turistickeacuteho ubytovania a to turistickuacute ubytovňu chatovuacute osadu kemp taacuteborisko a ubytovanie v suacutekromiacute

a) Charakteristika jednotlivyacutech typov parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute Podľa kategorizaacutecie vyhlaacutešky Ministerstva hospodaacuterstva Slovenskej republiky č 2772008 Zb je turistickaacute ubytovňa jednoducheacute ubytovacie zariadenie s vaumlčšiacutem počtom locircžok v izbaacutech Hygienickeacute zariadenia suacute pritom spoločneacute

Chatovaacute osada naproti tomu umožňuje prechodneacute ubytovanie hostiacute v ubytovaciacutech objektoch prevaacutedzkovateľa v dvoj- až štvorlocircžkovyacutech izbaacutech Chatovaacute osada mocircže byť vybudovanaacute ako samostatnyacute areaacutel ako suacutečasť kempu alebo ako dependance ubytovacieho zariadenia

Kemp je ubytovacie zariadenie ktoreacute vo svojom areaacuteli umožňuje hosťom ubytovať sa vo vlastnyacutech mobilnyacutech ubytovaciacutech zariadeniach akyacutemi suacute stan obytnyacute priacuteves obytnyacute automobil alebo v mobilnyacutech a pevnyacutech ubytovaciacutech objektoch prevaacutedzkovateľa akyacutemi suacute mobilnyacute dom bungalov chata alebo zrub Hosťom poskytuje okrem zaacutekladnej hygienickej vybavenosti aj možnosť stravovania rekreačno-športovuacute kultuacuterno-spoločenskuacute a obchodnuacute vybavenosť Areaacutel kempu je oplotenyacute alebo inak priacuterodne ohraničenyacute a priacutejazd k nemu je verejnosti umožnenyacute cestou

b) Parahoteloveacute ubytovacie zariadenia vo vybranyacutech krajinaacutech Euroacutepskej uacutenie V podmienkach Euroacutepskej uacutenie sa podpore sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu venuje staacutele vaumlčšia pozornosť Jednou z krajiacuten kde fungujuacute ubytovacie zariadenia zameraneacute osobitne na sociaacutelny cestovnyacute ruch je Francuacutezsko Na využiacutevanie v sociaacutelnom cestovnom ruchu je určenaacute viac ako jedna paumltina ubytovaciacutech zariadeniacute (Cazes 2000) Podľa Naacuterodnej uacutenie združeniacute cestovneacuteho ruchu (UNAT Union Nationale des Associations de Tourisme) sa jednaacute o cca 500 tisiacutec locircžok Pritom takmer polovica locircžok (429 ) je umiestnenaacute v praacutezdninovyacutech a rodinnyacutech domoch 164 v praacutezdninovyacutech centraacutech pre deti 16 v mlaacutedežniacuteckych ubytovniach 99 v chatovyacutech osadaacutech 7 v športovyacutech centraacutech a 78 v kempingoch hotelovyacutech rezidenciaacutech a pod [13] Využiacutevaneacute suacute najmauml rodinneacute hotely hostely turistickeacute ubytovne a kempy (tabuľka 1)

Strana 147

Typ ubytova-nia

Krajina Charakteristika

praacutezdninovaacutededina

F areaacutel poskytujuacuteci ubytovanie v štuacutediaacutech apartmaacutenoch bungalovoch a vidieckych usadlostiach s plne vybavenou kuchyňoua širokou doplnkovou vybavenosťou

mlaacutedežniacuteckaubytovňa

F obdoba turistickej ubytovne

kemp F E CZSK

ubytovanie v priacutevesoch karavanoch stanoch s možnosťoustravovania a spoločnyacutem sociaacutelnym zariadeniacutem

chatovaacute osada F CZ SK hostal E rodinnyacute penzioacuten poskytujuacuteci ubytovanie a stravovanie (reštau-

raacutecia kaviareň) typickyacute v Španielsku a Latinskej Amerikehostel E ubytovanie v izbaacutech priacutepadne apartmaacutenoch zdieľaneacute s ďalšiacute-

mi cestujuacutecimi obvykle s možnosťou raňajok a spoločnoukuacutepeľňou

share-accom-modation

GB zdieľaneacute ubytovanie v prenajatom byte či dome

BampB (bed amp(breakfast

GB ubytovanie v suacutekromiacute s raňajkami

bedsithall ofresidence

GB izba v komplexe (byt dom) so spoločnou kuchyňoua kuacutepeľňou

praacutezdninoveacuteparky

GB areaacutel poskytujuacuteci ubytovanie v mobilnyacutech domoch bungalovoch karavanoch obvykle v bliacutezkosti plaacutežiacute širokaacute doplnkovaacute vybavenosť ndash športoviskaacute bazeacuteny herne tanečneacute saacutely animačnyacute program apod

CZ ndash Českaacute republika E ndash Španielsko F ndash Francuacutezsko GB ndash Spojeneacute kraacuteľovstvo Veľkej Britaacutenie a Severneacuteho Iacuterska SK - Slovensko

Tabuľka 1 Alternatiacutevne typy ubytovania Prameň Vlastneacute spracovanie 2014

V Španielsku suacute v sociaacutelnom cestovnom ruchu využiacutevaneacute kempy mlaacutedežniacutecke ubytovne hostely a penzioacuteny (Linderovaacute 2011)V krajine existuje sieť ubytovaciacutech zariadeniacute určenyacutech vyacutehradne pre mlaacutedež Maximaacutelny počet prenocovaniacute je vo vaumlčšine z nich stanovenyacute na tri noci Hostely patria pod organizaacuteciu REAJ (Red Espantildeola de Albergues Juveniles Španielska sieť mlaacutedežniacuteckych ubytovniacute) ktoraacute je členom IYHF (International Youth Hostel Federation Medzinaacuterodnaacute federaacutecia mlaacutedežniacuteckych hostelov) Vaumlčšina hostelov je situovanaacute v historickyacutech budovaacutech K ďalšiacutem typom priacutestupneacuteho ubytovania patria napr hostiteľskeacute domy hostince hospice hostaly penzioacuteny Vyššiacute štandard služieb ponuacutekajuacute hotely a kuacutepeľneacute domy ktoryacutech cieľovou skupinou suacute najmauml seniori [14]

Spojeneacute kraacuteľovstvo Veľkej Britaacutenie a Severneacuteho Iacuterska maacute prepracovanyacute systeacutem podpory cestovania zdravotne postihnutyacutech občanov a rodiacuten s niacutezkym priacutejmom Rodiny s niacutezkym priacutejmom majuacute možnosť požiadať o priacutespevok na dovolenku v raacutemci tzv Rodinneacuteho fondu Uacutečasť na sociaacutelnom cestovnom ruchu je možnaacute dvoma spocircsobmi a to prostredniacutectvom dotovanyacutech praacutezdnin pre rodiny s deťmi alebo uacutečasťou na zaacutejazdoch organizovanyacutech pre priacuteslušnuacute vekovuacute skupinu (Durkin Minnaert 2007) Okrem Rodinneacuteho fondu existujuacute v krajine ďalšie fondy a granty ktoreacute mocircžu sociaacutelne znevyacutehodneneacute osoby využiť napr The Margaret Champaney Rest and Holiday Fund The Sand Rose Project Pearsonacutes Holiday Fund Chronicle Cinderella Home Fund a ďalšie Ku grantovyacutem organizaacuteciaacutem v Spojenom kraacuteľovstve patria aj Family Holiday Association a The Childrenacutes Foundation V sociaacutelnom cestovnom ruchu suacute využiacutevaneacute najmauml BampB penzioacuteny a praacutezdninoveacute parky Najmauml na južnom pobrežiacute krajiny sa nachaacutedza niekoľko desiatok praacutezdninovyacutech parkov K najvyacuteznamnejšiacutem spoločnostiam patria Park Resorts (39 parkov) Bourne Leisure (38) Park Holiday UK (25) a Haulfryn Group (20 Thurgoood Ross)

Strana 148

12 Priacutenosy využitia parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute v sociaacutelnom cestovnom ruchu

Sociaacutelny cestovnyacute ruch a orientaacutecia naň predstavujuacute značneacute priacutenosy nielen pre jeho uacutečastniacutekov ale tiež pre destinaacuteciu a spoločnosť

Programy sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu ponuacutekajuacute uacutečastniacutekom možnosť lepšieho poznania destinaacutecie a prinaacutešajuacute ekonomickeacute a sociokultuacuterne vyacutehody

a) Priacutenosy pre destinaacuteciu V ekonomickej oblasti prinaacuteša podpora sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu priacutejmy z využiacutevania dopravnyacutech ubytovaciacutech a stravovaciacutech služieb z predaja spomienkovyacutech predmetov a spotreby doplnkovyacutech služieb Predstavuje tiež potenciaacutel pre nadviazanie spolupraacutece medzi existujuacutecimi podnikmi či vznik novyacutech podnikov cestovneacuteho ruchu

Zaacuteroveň generuje priacutejmy v oblasti ubytovaciacutech služieb plynuacutece z rekreačnyacutech a kuacutepeľnyacutech poplatkov a v oblasti dopravnyacutech služieb Tu suacute generovaneacute priacutejmy z využiacutevania verejnej hromadnej dopravy v destinaacutecii z prenaacutejmu automobilov z platby myacutetneho apod Napriacuteklad vo Francuacutezsku sa sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu každoročne zuacutečastniacute viac ako 15 mil rodiacuten detiacute a mladyacutech ľudiacute [15] Podľa odhadov sociaacutelny cestovnyacute ruch vygeneruje 1576 mil eur na daniach a poplatkoch pritom naacuteklady na podporu tohto typu cestovneacuteho ruchu predstavujuacute cca 231 mil eur [9] Okrem toho ročne generuje 12 tis priamych pracovnyacutech miest a dovolenky v praacutezdninovyacutech dedinaacutech vytvaacuterajuacute priacutejem od 90 eur do 130 eur na osobu a tyacuteždeň [16]

Rozvoj sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu vytvaacutera v destinaacutecii tlak na tvorbu pracovnyacutech miest v cestovnom ruchu ale aj v nadvaumlznyacutech (zaacutežitkovaacute doprava) a zabezpečujuacutecich odvetviach (pekaacuterne) a umožňuje tak zmierniť sezoacutennosť v poskytovaniacute služieb

Programy sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu suacute s ohľadom na vyacutehodnejšie ceny produktov orientovaneacute na mimosezoacutenne obdobie čim umožňujuacute lepšie prerozdelenie turistickyacutech pruacutedov a propagaacuteciu destinaacutecie v obdobiacute nižšej obsadenosti a slabšieho využiacutevania kapaciacutet

Na sociokultuacuternej uacuterovni prinaacuteša sociaacutelny cestovnyacute ruch vaumlčšiu dynamizaacuteciu kultuacuternych zdrojov a prispieva tak ku kultuacuternej vyacutemene Umožňuje tiež interakciu medzi uacutečastniacutekmi

Rekonštrukcia modernizaacutecia a orientaacutecia parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute na sociaacutelne slabšie skupiny potenciaacutelnych naacutevštevniacutekov umožniacute zvyacutešiť naacutevštevnosť destinaacutecie v mimosezoacutene generuje priacutejmy pre samotneacute parahoteloveacute ubytovacie zariadenia znižuje počet sezoacutennych pracovnyacutech miest a zvyšuje počet staacutelych pracovnyacutech miest čiacutem zvyšuje zamestnanosť v destinaacutecii

b) Priacutenosy pre uacutečastniacutekov sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu Podpora sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu realizovanaacute aj formou priacutestupneacuteho ubytovania v prahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniach ponuacuteka potenciaacutelnym uacutečastniacutekom možnosť cestovať doma i v zahraničiacute ziacuteskať noveacute skuacutesenosti a zaacutežitky Umožňuje poznaacutevanie inyacutech kultuacuter a prispieva k sociaacutelnej interakcii Interakcia prebieha nielen medzi samotnyacutemi uacutečastniacutekmi sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu ale vstupujuacute do nej aj dodaacutevatelia služieb napr animaacutetori a miestne obyvateľstvo

Podpora sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu okrem ekonomickyacutech efektov prinaacuteša debarierizaacuteciu prostredia (verejneacute budovy ndash pošta banka chodniacuteky mestskaacute doprava) čo je prospešneacute aj pre miestnych seniorov či rodiny s malyacutemi deťmi (kočiacuteky) Okrem ineacuteho podpora sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu minimalizuje predsudky spoločnosti najmauml voči zdravotne postihnutyacutem osobaacutem

Strana 149

2 CIEĽ MATERIAacuteL A METODIKA SKUacuteMANIA

Cieľom priacutespevku je analyzovať možnosti využitia prahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute v sociaacutelnom cestovnom ruchu v Českej republike V nadvaumlznosti na cieľ sme stanovili dve vyacuteskumneacute otaacutezky

bull Akeacute suacute možnosti využiacutevania parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute v sociaacutelnom cestovnom ruchubull Akyacutem vybaveniacutem by mali disponovať parahoteloveacute ubytovacie zariadenia aby boli využiteľneacute pre vybraneacute cieľoveacute skupiny v sociaacutelnom cestovnom ruchu

Pri spracovaniacute priacutespevku sme využili primaacuterne i sekundaacuterne zdroje daacutet Sekundaacuternymi zdrojmi daacutet bola predovšetkyacutem odbornaacute knižnaacute a časopiseckaacute literatuacutera a odborneacute priacutespevky publikovaneacute online Primaacuterne daacuteta sme ziacuteskali metoacutedou opytovania technikou riadeneacuteho rozhovoru a dotazniacuteka distribuovaneacuteho prostredniacutectvom internetu Dotazniacutekovyacute prieskum sme uskutočnili v priebehu novembra a decembra 2013

Konštatujeme že v Českej republike sa nachaacutedza niekoľko stoviek parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute Ich presnaacute štatistika však neexistuje Podľa uacutedajov Českeacuteho štatistickeacuteho uacuteradu pocircsobiacute v krajine 487 kempov a chatovyacutech osaacuted a 918 turistickyacutech ubytovniacute (uacutedaj k roku 2011) Tieto počty je možneacute považovať za zaacutekladnyacute suacutebor Vyacuteberovyacute suacutebor naacutešho skuacutemania tvorili ubytovacie zariadenia webovyacutech portaacutelov (17) babywebcz borovicecz ubytovanikamsicz ceskemsnamicz a kempy-chatycz Ďalej ubytovacie zariadenia materskyacutech centier (5) a špecializovanyacutech organizaacuteciiacute (6) Oslovili sme špecializovaneacute organizaacutecie Svaz tělesně postiženyacutech Život bez barieacuter Společnost pro sociaacutelniacute rehabilitaci osob se zdravotniacutem postiženiacutem Dětskaacute agentura Domino a Fond ohroženyacutech dětiacute

Pri hľadaniacute odpovediacute na vyacuteskumneacute otaacutezky sme využili metoacutedy vedeckej praacutece a to metoacutedu analyacutezy a synteacutezy metoacutedu generalizaacutecie indukcie a dedukcie

3 VYUŽITIE PARAHOTELOVYacuteCH UBYTOVACIacuteCH ZARIADENIacute V SOCIAacuteLNOM CESTOVNOM RUCHU V ČESKEJ REPUBLIKE

V Českej republike sa z parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute nachaacutedzajuacute najmauml kempy a turistickeacute ubytovne V suacutečasnosti sa vo vaumlčšej miere rozviacuteja aj ubytovanie v hosteloch avšak tento typ ubytovacieho zariadenia je relatiacutevne novyacute Hostelov sa v krajine nachaacutedza len cca 25 z toho vaumlčšina v Prahe Juhočeskom Juhomoravskom a Uacutesteckom kraji Oficiaacutelna jednotnaacute klasifikaacutecia ubytovaciacutech zariadeniacute Českej republiky tuacuteto kategoacuteriu neuvaacutedza a čiastočne ju nahraacutedzajuacute turistickeacute ubytovne ktoryacutech počet sa odhaduje na cca 920 Kempov sa v Českej republike nachaacutedza takmer 500 pritom niektoreacute z nich majuacute charakter taacuteboriacutesk Najvyacuteznamnejšie z nich suacute situovaneacute v Karlovarskom Juhočeskom Stredočeskom Juhomoravskom a Libereckom kraji [4]

31 Komerčneacute parahoteloveacute ubytovacie zariadenia

Ubytovanie v parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniach ponuacuteka niekoľko webovyacutech portaacutelov ale aj cestovneacute kancelaacuterie či materskeacute centraacute

a) Ubytovacie zariadenia webovyacutech portaacutelov K webovyacutem portaacutelom ktoreacute ponuacutekajuacute možnosť ubytovanie pre cieľoveacute skupiny sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu patria babywebcz borovicecz ubytovanikamsicz ceskemsnamicz a kempy-chatycz (tabuľka 2)

Strana 150

PortaacutelUbytovacie zariadenieNaacutezov Cieľovaacute

skupinaLokalita Locircžkovaacute

kapacita

babywebcz

Centrum volneacuteho času R Kašperskeacute hory Šumava 23

Dětskyacute taacutebor v Hostyacutenskyacutech Vršiacutech M R S Rajnochovice okrKroměřiacutež

neuvedeneacute

boro-viceczrekreačnyacute areaacutel Poslův Mlyacuten M R ZPO Doksy 800chatovaacute osada Pohaacutedka M R ZPO Bělaacute p Bezděsem 130horskaacute chata Radost M R S Deštnaacute 67

ubytovanikamsicz

Ubytovňa Pražskaacute M Chomutov Krušneacute Hory 31Ubytovňa ndash Sportovniacute Hala M ZPO Českyacute Krumlov 47Areaacutel Jednota Slavoj Vel Pavlovice M S Velkeacute Pavlovice 61Turistickaacute ubytovňa Stonožka M R Novaacute Paka 30Areaacutel Jednota Sokol Dobřiacutev M R okolie Plzne 72

ceskems namicz

rodinnyacute dom U Švyacutecarů M Českyacute Raacutej 11rodinnyacute dom U Malyacutech M R S Strachotiacuten 7

kempy- chatycz

taacuteborisko U Jezu Račice M Račice stanov 60autokemp Jidřiš M Jindřichův Hradec neuvedeneacuteautokemp Veacutemyslice M Veacutemyslice stanov 60rekreačneacute stredisko a kemp Motyacutelek M R Borušov 84chatovaacute osada Zrůbek M R Slapy 39M ndash mlaacutedež S ndash seniori ZPO - zdravotne postihnuteacute osoby R ndash rodiny s deťmi

Tabuľka 2 Parahoteloveacute ubytovacie zariadenia vybranyacutech portaacutelov Prameň Vlastneacute spracovanie 2013

Portaacutel babywebcz odkazuje na produkty pre rodiny s deťmi Jednaacute sa o rekreačneacute pobyty pre matky s deťmi produkty spojeneacute s animačnyacutem programom pre deti a detskeacute taacutebory Pobyty suacute realizovaneacute v tzv bed amp breakfast izbaacutech ktoreacute majuacute charakter turistickyacutech ubytovniacute V raacutemci letnyacutech taacuteborov sa využiacuteva ubytovanie v stanoch s podsadou a v zruboch

Ubytovanie pre rodiny s deťmi v kempoch turistickyacutech ubytovniach a rekreačnyacutech areaacuteloch umožňuje aj portaacutel borovicecz Jednyacutem z ponuacutekanyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute je rekreačnyacute areaacutel Poslův Mlyacuten (Libereckyacute kraj) ktoryacute je vhodnyacute pre školy v priacuterode detskeacute taacutebory a adaptačneacute kurzy K ďalšiacutem ubytovaciacutem zariadeniam portaacutelu patriacute napr chatovaacute osada Pohaacutedka (Stredočeskyacute kraj) vhodnaacute pre detskeacute taacutebory a vaumlčšie skupiny alebo horskaacute chata Radost (Kraacutelovohradeckyacute kraj)

Ponukou parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute disponuje aj portaacutel ubytovanikamsicz Ponuacuteka ubytovanie v turistickej ubytovni Pražskaacute v Krušnyacutech horaacutech v turistickej ubytovni Stonožka v Novej Pake v areaacuteli Jednota Slavoj Velkeacute Pavlovice a Jednota Sokol Dobřiacutev a v niekoľkyacutech objektoch v suacutekromiacute

Portaacutel kempy-chatycz prezentuje možnosti ubytovania predovšetkyacutem v kempoch a taacuteboriskaacutech v raacutemci celej Českej republiky Priacutekladom je taacuteborisko U Jezu Račice (Stredočeskyacute kraj) kde je ubytovanie možneacute v stanoch a karavanoch K obľuacutebenyacutem kempom patria autokemp Jindřiš (Juhočeskyacute kraj) umožňujuacuteci ubytovanie v chatkaacutech a stanoch autokemp Veacutemyslice (Juhomoravskyacute kraj) s možnosťou ubytovania v karavane maringotke alebo stane rekreačnyacute areaacutel a kemp Motyacutelek (Pardubickyacute kraj) disponujuacuteci chatkami

Vaumlčšina ubytovaciacutech zariadeniacute zameranyacutech na seniorov a zdravotne postihnuteacute osoby je bezbarieacuterovaacute alebo čiastočne bezbarieacuterovaacute a disponuje spoločenskou miestnosťou Pokiaľ ide o ubytovacie zariadenia zameraneacute na mlaacutedež takmer všetky disponujuacute ihriskom rekreačnyacute areaacutel a kemp Motyacutelek aj bazeacutenom a areaacutel Jednota

Strana 151

Slavoj Velkeacute Pavlovice tenisovyacutemi kurtmi Parahoteloveacute ubytovacie zariadenia pre rodiny s deťmi poskytujuacute detskyacute kuacutetik a ihrisko pulty na prebaľovanie nočniacuteky detskeacute postieľky a ďalšiu nevyhnutnuacute vybavenosť

b) Nezaacutevisleacute parahoteloveacute ubytovacie zariadenia S ohľadom na rozvoj sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu je zaujiacutemavaacute iniciatiacuteva materskyacutech centier ktoreacute poskytujuacute ubytovanie v sieti vlastnyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute Jednyacutem z tyacutechto materskyacutech centier je rodinneacute centrum Draacutečik Ponuacuteka vyacutehodneacute ubytovanie pre rodičov s deťmi v priestoroch materskyacutech škocircl Jednaacute sa o jednoducheacute ubytovanie K dispoziacutecii je kuchyňa sociaacutelne zariadenie a priestor na spanie Objekty však vaumlčšinou nedisponujuacute posteľami

K parahotelovyacutem ubytovaciacutem zariadenia patria aj ubytovacie zariadenia sluacutežiace k organizaacuteciiacute detskyacutech taacuteborov či škocircl v priacuterode V Českej republike pocircsobiacute špecializovanaacute cestovnaacute kancelaacuteria Topinka ktoraacute ponuacuteka uacutečasť na detskyacutech taacuteboroch a školaacutech v priacuterode v rocircznych rekreačnyacutech strediskaacutech K takyacutem patriacute rekreačneacute stredisko Růženaacute v bliacutezkosti obce Chyška (okres Piacutesek) K podobnyacutem areaacutelom v okoliacute patria rekreačneacute strediskaacute Varvažov a Ostrovec

Ubytovanie pre škocirclky zaacutekladneacute a stredneacute školy ponuacuteka tiež ubytovňa na zaacutemku v obci Straacutežovice Suacutečasťou ubytovne je spoločenskaacute miestnosť ktoraacute plniacute funkciu školskej triedy pieskovisko a kolkaacutereň

Mocircžeme konštatovať že vybraneacute weboveacute portaacutely prezentujuacute ponuku pre všetky cieľoveacute skupiny sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu Nezaacutevisleacute ubytovacie zariadenia a špecializovanaacute cestovnaacute kancelaacuteria Topinka sa zameriavajuacute najmauml na mlaacutedež a rodiny s deťmi (tabuľka 3)

Objekt poskytujuacuteci ubytova-nie

Cieľovaacute sku-pina Prevažujuacutece možnosti využitia voľneacuteho času

babywebcz M R S herňa ihrisko klubovňa spoločenskaacute miestnosť taacuteboroveacute hry

borovicecz M R S ZPO herňa ihrisko klubovňa spoločenskaacute miestnosť učebne vonkajšie ohnisko

ubytovanikamsicz M R gril spoločenskaacute miestnosťceskemsnamicz M R S ihrisko bazeacuten ohnisko športoveacute vybaveniekempy-chatycz M R detskeacute hry animaacuteciematerskeacute centraacute R ihrisko plaacutež učebne športoveacute vybaveniecestovnaacute kancelaacuteria Topinka M ihrisko pieskovisko spoločenskaacute miestnosť vonkajšie

ohniskoM ndash mlaacutedež S ndash seniori ZPO - zdravotne postihnuteacute osoby R ndash rodiny s deťmi

Tabuľka 3 Možnosti ubytovania v parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadenia Prameň Vlastneacute spracovanie 2013

32 Parahoteloveacute ubytovacie zariadenia špecializovanyacutech organizaacuteciiacute

V Českej republike pocircsobiacute niekoľko špecializovanyacutech organizaacuteciiacute ktoreacute venujuacute pozornosť zdravotne postihnutyacutem osobaacutem rodinaacutem s deťmi seniorom a mlaacutedeži Vaumlčšinou ide o neziskoveacute organizaacutecie ktoreacute nedisponujuacute dostatočnyacutemi finančnyacutemi prostriedkami na prevaacutedzku vlastneacuteho ubytovacieho zariadenia

Jednou z vyacutenimiek je turistickaacute ubytovňa Karliacuten Svazu tělesně postiženyacutech (tabuľka 4) Ubytovanie poskytuje členom jednotlivyacutech partnerskyacutech zvaumlzov po predloženiacute členskeacuteho preukazu Jednaacute sa o Svaz postiženyacutech civilizačniacutemi chorobami v Českeacute republice Svaz tělesně postiženyacutech v Českeacute republice Svaz neslyšiacuteciacutech a nedoslyacutechavyacutech v Českeacute republice Společnost pro podporu osob mentaacutelně postiženyacutech Českeacute republiky a Asociaci rodičů a přaacutetel zdravotně postiženyacutech dětiacute v Českeacute republice Maximaacutelna dĺžka pobytu v ubytovni je 7 dniacute

Strana 152

Organizaacutecia Ubytovacie zariadenie Cieľovaacuteskupina

Prevažujuacutece možnosti využitiavoľneacuteho času

Svaz tělesně postiženyacutech turistickaacute ubytovňa Karliacuten ZPO

Život bez barieacuter objekt Centrum bez barieacuter NovaacutePaka

S ZPO posilňovacie a masaacutežne stroje ping-pong keramickaacute a textilnaacutedielňa trampoliacutena

Společnost pro sociaacutelniacute rehabilitaci osob se zdravotniacutem postiženiacutem

rekreačneacute stredisko Liacutechovy S ZPO rehabilitačneacute priacutestroje masaacuteževonkajšiacute bazeacuten perličkoveacute kuacutepele

Dětskaacute agenturachata Maya Jeseniacuteky M R spoločenskaacute miestnosť klubchata Doubrava Ondřejovice M R spoločenskaacute miestnosť

Dominochatovaacute osada Ratiboř M R ihrisko bazeacutenhorskaacute chata Horniacute Bečva M R ihrisko

Fond ohroženyacutech dětiacuteChabajda Praha R ihriskochatovaacute osada Oaacuteza R

M ndash mlaacutedež S ndash seniori ZPO - zdravotne postihnuteacute osoby R ndash rodiny s deťmi

Tabuľka 4 Ubytovacie zariadenia špecializovanyacutech organizaacuteciiacute Prameň Vlastneacute spracovanie 2013

Občianske združenie Život bez barieacuter umožňuje ubytovanie v zrekonštruovanom bezbarieacuterovom objekte Centra bez barieacuter v Novej Pake Ide o ubytovanie v byacutevalom klaacuteštornom areaacuteli ktoreacute je určeneacute najmauml zdravotne postihnutyacutem osobaacutem

Společnost pro sociaacutelniacute rehabilitaci osob se zdravotniacutem postiženiacutem prevaacutedzkuje rekreačneacute stredisko Liacutechovy Stredisko disponuje rehabilitačnyacutemi priacutestrojmi perličkovyacutemi kuacutepeľmi a vonkajšiacutem bazeacutenom Je určeneacute zdravotne postihnutyacutem osobaacutem a seniorom

Vlastnyacutem ubytovaciacutem zariadeniacutem disponuje aj Dětskaacute Agentura akreditovanaacute Ministerstvom školstva mlaacutedeže a telovyacutechovy Českej republiky Zaoberaacute sa organizovaniacutem letnyacutech taacuteborov a škocircl v priacuterode Agentuacutera disponuje chatami Maya (Jeseniacuteky) a Doubrava (Ondřejovice)

Zliacutenska krajskaacute neziskovaacute organizaacutecia Domino sa orientuje na pobyty pre rodiny s deťmi a mlaacutedež pričom uprednostňuje deti z detskyacutech domovov rodiny s deťmi v naacutehradnej starostlivosti sociaacutelne slabeacute a ohrozeneacute rodiny s deťmi Disponuje dvomi ubytovaciacutemi zariadeniami a to chatovyacutem taacuteborom Ratiboř a horskou chatou Horniacute Bečva

Fond ohroženyacutech dětiacute sprostredkuacuteva pobyty v školiacom a terapeutickom zariadeniacute Chabajda Ubytovacie zariadenie disponuje konferenčnou miestnosťou a vonkajšiacutem ihriskom

Strana 153

ZAacuteVER

Ponuku parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute sme skuacutemali na vyacuteberovom suacutebore 28 zariadeniacute Vyacuteberovyacute suacutebor tvorili komerčneacute ubytovacie zariadenia a ubytovacie zariadenia špecializovanyacutech organizaacuteciiacute

Analyzovali sme paumlť webovyacutech portaacutelov s ponukou ubytovania v parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniach a to babywebcz borovicecz ubytovanikamsicz ceskemsnamicz a kempy-chatycz Portaacutely prezentujuacute niekoľko parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute Jednaacute sa najmauml o chatoveacute osady kempy rekreačneacute areaacutely a ubytovanie v suacutekromiacute

Špecializovaneacute prevažne neziskoveacute organizaacutecie a občianske združenie ktoreacute boli ochotneacute na vyacuteskume spolupracovať disponujuacute niekoľkyacutemi vlastnyacutemi parahotelovyacutemi ubytovaciacutemi zariadeniami Konštatujeme však že tento stav nie je pre vaumlčšinu neziskovyacutech organizaacuteciiacute bežnyacute

Skuacutemaneacute komerčneacute parahoteloveacute ubytovacie zariadenia sa vaumlčšinou zameriavali na cieľoveacute skupiny mlaacutedež a rodiny s deťmi Pritom zameranie jednotlivyacutech webovyacutech portaacutelov bolo čiastočne odlišneacute

Naopak parahoteloveacute ubytovacie zariadenie špecializovanyacutech organizaacuteciiacute boli orientovaneacute prevažne na osoby so zdravotnyacutem postihnutiacutem čo vyplyacuteva zo zameranie činnosti tyacutechto organizaacuteciiacute Vyacuteznamnaacute časť z nich venovala pozornosť sociaacutelne slabyacutem rodinaacutem s deťmi deťom v naacutehradnej starostlivosti alebo detskyacutech domovoch

Na zaacuteklade realizovaneacute primaacuterneho a sekundaacuterneho prieskumu mocircžeme odpovedať na stanoveneacute vyacuteskumneacute otaacutezky

Konštatujeme že možnosti využiacutevania parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute v sociaacutelnom cestovnom ruchu v Českej republike nie suacute priacuteliš rozvinuteacute Ubytovanie v takyacutechto zariadeniach je ponuacutekaneacute najmauml zdravotne postihnutyacutem osobaacutem a rodinaacutem s deťmi Avšak v krajine existuje potenciaacutel pre vaumlčšie využiacutevanie parahotelovyacutech ubytovaciacutech zariadeniacute v sociaacutelnom cestovnom ruchu najmauml v mimosezoacutennom obdobiacute Domnievame sa že suacutečasnaacute situaacutecia je spocircsobenaacute nedostatočnyacutem uvedomeniacutem si ekonomickeacuteho priacutenosu orientaacutecie na sociaacutelne slabšie skupiny zo strany ubytovaciacutech zariadeniacute absentujuacutecou spolupraacutecou medzi špecializovanyacutemi organizaacuteciami sociaacutelne slabšiacutech skupiacuten obyvateľstva a ubytovaciacutemi zariadeniami či organizaacuteciami destinačneacuteho manažmentu

Jednotliveacute parahoteloveacute ubytovacie zariadenia by mali disponovať vybaveniacutem vhodnyacutem pre cieľoveacute skupiny na ktoreacute sa zameriavajuacute Cieľovaacute skupina rodiacuten s deťmi vyžaduje vonkajšie a vnuacutetorneacute priestory na hranie (herňa detskyacute kuacutetik ihrisko pieskovisko) možnosť priacutepravy stravy pre dieťa detskeacute postieľky a stoličky pulty na prebaľovanie priacutepadne ďalšie vybavenie ako suacute nočniacuteky a priestory na odloženie detskyacutech kočiacutekov Mlaacutedež vyžaduje najmauml dostatok možnostiacute traacutevenia voľneacuteho času teda možnosť vykonaacutevať rocirczne voľnočasoveacute aktivity (ihriskaacute bazeacuten ping-pong) Seniori a zdravotne postihnuteacute osoby požadujuacute predovšetkyacutem bezbarieacuterovyacute priacutestup do budovy parahoteloveacuteho ubytovacieho zariadenia izieb reštauraacutecie a k doplnkovyacutem službaacutem Je potrebneacute si uvedomiť že skupina zdravotne postihnutyacutech osocircb nie je homogeacutenna a mladšiacute naacutevštevniacuteci buduacute požadovať možnosť aktiacutevneho traacutevenia voľneacuteho času

Na zaacuteklade teoretickyacutech poznatkov vyplyacutevajuacutecich z priacutespevku mocircžeme konštatovať že orientaacutecia na sociaacutelny cestovnyacute ruch prinaacuteša pozitiacutevne uacutečinky pre destinaacuteciu a to z hľadiska priacutejmov tvorby pracovnyacutech miest a preklenovania sezoacutennych vyacutekyvov ako aj zvyacutešenia kvality života miestneho obyvateľstva

Strana 154

POUŽITAacute LITERATUacuteRA1 b a Babyweb [online] [cit 03 11 2013] Dostupneacute z httpwwwbabywebcz 2 b a Borovice Dětskaacute rekreace a taacutebory [online] [cit 04 11 2013] Dostupneacute z

httpwwwborovicecz3 b a CK Topinka [online] [cit 26 10 2013] Dostupneacute z httpwwwtaborycz4 b a 2012 Českaacute republika v čiacuteslech 2012 Cestovniacute ruch [online] Českyacute statistickyacute uacuteřad

[cit 26 11 2013] Dostupneacute z httpwwwczsocz5 b a Českem s naacutemi [online] [cit 2013-11-05] Dostupneacute z httpwwwceskemsnamicz 6 b a Dětskaacute Agentura [online] [cit 28 10 2013] Dostupneacute z httpwwwdetska-agenturacz 7 b a Domino [online] [cit 28 10 2013] Dostupneacute z httpwwwdomino-zlincz8 b a Kempy Autokempy chaty a pensiony ndash ubytovaacuteniacute v ČR a SR [online] [cit 05 11 2013]

Dostupneacute z httpwwwkempy-chatycz9 b a 2006 Le tourisme associatif une reacutealiteacute eacuteconomique et sociale [online] [cit 08 08 2010]

Dostupneacute na internete httpwwwunatassofr 10 b a 2013 Oficiaacutelniacute jednotnaacute klasifikace ubytovaciacutech zařiacutezeniacute Českeacute republiky 2013 - 2015 [online]

[cit 05 02 2014] Dostupneacute z wwwhotelstarscz11 b a Rodinneacute centrum Draacuteček [online] [cit 26 10 2013] Dostupneacute z httpwwwrcdracekcz 12 b a Společnost pro sociaacutelniacute rehabilitaci osob se zdravotniacutem postiženiacutem Pobytoveacute a rekreačniacute

středisko Liacutechovy [online] [cit 28 10 2013] Dostupneacute z httpwwwparentprojectcz 13 b a Tourisme associatif [online] [cit 06 01 2010] Dostupneacute z httpwwwtourismegouvfr14 b a Turismo Nuevas tendencias sociales [online] [cit 13 04 2010] Dostupneacute z httppdf

rincondelvagocom15 b a 2007 Tourisme social et familial [online] [cit 01 05 2010] Dostupneacute na internete

httpwwwuniformationfr 16 b a 2006 Un tourism associatif ambitieux [online] [cit 08 08 2010] Dostupneacute na internete

httpwwwunatassofr17 b a Život bez barieacuter [online] [cit 28 10 2013] Dostupneacute z httpwwwzbbcz 18 CAZES G 2000 Social tourism In JAFARI J 2000 Encyclopedia of tourism London Routledge

Taylor amp Francis Group s 542 ISBN 0-415-15405-719 DURKIN CH ndash MINNAERT L 2007 Social tourism [online] [21 06 2010] Dostupneacute z

httpwwwchildrenwebmagcom20 GUacuteČIK M 2004 Kraacutetky slovniacutek cestovneacuteho ruchu Banskaacute Bystrica Slovensko-švajčiarske

združenie pre rozvoj cestovneacuteho ruchu 2004 ISBN 80-88945-7321 LINDEROVAacute I 2011 Štaacutetna politika sociaacutelneho cestovneacuteho ruchu vo vybranyacutech krajinaacutech Euroacutepskej

uacutenie In Ekonomickaacute revue cestovneacuteho ruchu roč 44 2011 č 2 ISSN 0139-866022 ORIEŠKA J 2010 Služby v cestovniacutem ruchu Praha Idea Servis 2010 ISBN 978-80-85970-68-523 PAacuteSKOVAacute M - ZELENKA J 2002 Cestovniacute ruch - vyacutekladovyacute slovniacutek 1 vyd Brno Ministerstvo

pro miacutestniacute rozvoj 2002 448 s ISBN 80-239-0152-424 THURGOOD D ndash ROSS L Residential and holiday parks ndash key considerations for lenders [online]

[cit 23 02 2014] Dostupneacute na internete http grant-thorntoncouk25 Vyhlaacuteška Ministerstva hospodaacuterstva Slovenskej republiky č 2772008 Sb ktorou sa ustanovujuacute

klasifikačneacute znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaniacute do tried

Ing Ivica Linderovaacute PhD Vysokaacute škola polytechnickaacute Jihlava Katedra cestovniacuteho ruchu Tolsteacuteho 16 586 01 Jihlava E-mail ivicalinderovavspjcz

Strana 155

TVORBA CEN NA HOTELOVEacuteM TRHU V PRAZE V KONTEXTU TVORBY STRATEGIIacute

PRICING AT HOTEL MARKET IN PRAGUE IN THE CONTEXT OF MAKING STRATEGIES

Jan Maacuteče

Abstrakt

Přiacutespěvek se zabyacutevaacute problematikou mechanizmu tvorby cen na hoteloveacutem trhu v Praze ve spojitosti s riziky tvorby strategiiacute hotelovyacutech společnostiacute Zabyacutevaacute se analyacutezou konkurenčniacuteho prostřediacute a segmentaciacute poptaacutevky po hotelovyacutech službaacutech a jejiacute vliv na tvorbu cen Jedniacutem ze zaacutekladniacutech probleacutemů tvorby cen je způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute o situaci na trhu zejmeacutena o konkurenčniacutech cenaacutech V přiacutespěvku jsou daacutele analyzovaacuteny reakce pražskyacutech hotelů na změny poptaacutevky v letech 2009-2012 a jejich dopad na konkurenčniacute prostřediacute Kliacutečovaacute slova hoteloveacute služby konkurence segmentace trhu tvorba cen

Abstract

The paper deals with the mechanism of price formation on the hotel market in Prague in connection with the risk of a strategy by the hotel It deals with the analysis of the competitive environment and segmentation of demand for hotel services and its impact on pricing One of the fundamental problems of pricing is a method of obtaining information about the market situation especially on competitive prices The paper also analyzed the reactions of selected hotels in Prague to changes in demand in 2009-2012 and their impact on the competitive environment

Keywords competition hotel services market segmentation pricing

Strana 156

1 UacuteVOD

Hlavniacute město Praha představuje nejvyacuteznamnějšiacute destinaci cestovniacuteho ruchu v Českeacute republice Trh hotelovyacutech služeb v Praze proto do značneacute miacutery určuje takeacute celkovou situaci v hotelnictviacute v raacutemci celeacuteho staacutetu Nabiacutedka i poptaacutevka v oblasti hotelovyacutech služeb přitom v minuleacutem desetiletiacute prodělala zajiacutemavyacute vyacutevoj kteryacute se nutně projevil takeacute na tržniacutem chovaacuteniacute subjektů pohybujiacuteciacutech se na tomto trhu

Problematika tržniacuteho chovaacuteniacute subjektů se dostala do popřediacute v souvislosti s přechodnyacutem poklesem zaacutejmu zaacutekazniacuteků o hoteloveacute služby na konci minuleacuteho desetiletiacute Reakce cen služeb jednotlivyacutech hotelů na tuto situaci vyacuteraznyacutem způsobem poznamenala vyacutevoj celeacuteho odvětviacute

Tento přiacutespěvek se na zaacutekladě statistickyacutech uacutedajů o počtu a kapacitě pražskyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute a jejich obsazenosti v letech 2000 až 2012 a uacutedajů o způsobu tvorby cen pokusiacute popsat reakce hotelů na změny poptaacutevky a jejich dopad na celkovou situaci na trhu

2 TRH HOTELOVYacuteCH SLUŽEB V PRAZE

Z hlediska poptaacutevky je rozhodujiacuteciacute počet ubytovaciacutech zařiacutezeniacute jejich celkovaacute kapacita a struktura V minulyacutech letech došlo k prudkeacutemu navyacutešeniacute počtu ubytovaciacutech zařiacutezeniacute i celkoveacuteho počtu hotelovyacutech pokojů

Zatiacutemco v roce 2000 bylo v Praze 502 ubytovaciacutech zařiacutezeniacute s 68 379 lůžky v 30 986 pokojiacutech v roce 2012 již bylo evidovaacuteno 621 zařiacutezeniacute s 80 925 lůžky v 37 996 pokojiacutech (ČSUacute online 2013) To představuje celkovyacute naacuterůst 237 počtu ubytovaciacutech zařiacutezeniacute 184 v počtu nabiacutezenyacutech lůžek a 226 naacuterůstu počtu hotelovyacutech pokojů

V posledniacutech letech je přitom možneacute pozorovat miacuterneacute sniacuteženiacute počtu ubytovaciacutech zařiacutezeniacute i jejich kapacity Maximaacutelniacuteho počtu lůžek bylo dosaženo již v roce 2008 kdy v Praze bylo 654 ubytovaciacutech zařiacutezeniacute s 82 809 lůžky v 38 013 pokoji V roce 2010 se v Praze naleacutezalo 82 559 lůžek v 630 ubytovaciacutech zařiacutezeniacute (ČSUacute online 2013)

Naacuterůst kapacity pražskyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute přitom nebyl rovnoměrnyacute Zatiacutemco počet ubytovaciacutech zařiacutezeniacute rostl nejrychleji na počaacutetku minuleacuteho desetiletiacute (mezi lety 2000 a 2004 o 96 zařiacutezeniacute tj o 191) kapacita lůžek narostla nejrychleji ve druheacute polovině dekaacutedy Přitom nejvyacuteraznějšiacute růst byl zaznamenaacuten mezi lety 2007 a 2008 kdy se počet lůžek zvyacutešil o 8207 tj o 11 Podrobnějšiacute uacutedaje o vyacutevoji ubytovaciacutech kapacit v Praze uvaacutediacute tabulka 1

Rok Počet zařiacutezeniacute Počet pokojů Počet lůžek2000 502 30 986 68 3792001 527 31 717 68 8542002 566 32 910 71 1602003 594 32 592 70 8242004 598 31 387 68 9132005 597 30 355 66 3512006 619 32 122 69 6502007 654 34 371 74 6022008 656 38 013 82 8092009 653 38 646 83 1322010 630 38 726 82 5592011 622 36 969 77 9722012 621 37 996 80 925

Tabulka 1 vyacutevoj počtu ubytovaciacutech zařiacutezeniacute a jejich kapacity v letech 2000 až 2012 Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensficru_cr [222014]

Strana 157

Z uvedeneacuteho přehledu vyplyacutevaacute že zatiacutemco v prvniacute polovině desetiletiacute rostl počet ubytovaciacutech zařiacutezeniacute rychleji než počet nabiacutezenyacutech lůžek ve druheacute polovině obdobiacute rychle narůstal počet lůžek při stagnujiacuteciacutem počtu ubytovaciacutech zařiacutezeniacute Tento jev je způsoben otevřeniacutem novyacutech velkyacutech hotelů vyššiacutech kategoriiacute Jednoznačně nejdynamičtěji rostl počet hotelů čtyřhvězdičkoveacute kategorie což lze spojit s celkově optimistickyacutem očekaacutevaacuteniacutem vyacutevoje trhu Vyacutevoj počtu ubytovaciacutech zařiacutezeniacute v jednotlivyacutech kategoriiacutech v Praze uvaacutediacute tabulka 2 a graf 1

Rok Ubytovaciacute zařiacutezeniacute

Hotely

Hotely Ostatniacute

2000 502 10 43 132 27 11 2792001 527 12 54 133 30 8 2902002 566 15 69 146 22 4 3102003 594 17 77 149 22 5 3242004 598 24 90 157 19 3 3052005 597 26 89 147 17 2 3162006 619 27 101 153 16 2 3202007 654 31 127 180 15 2 2992008 656 33 142 193 13 2 2732009 653 37 163 193 12 2 2462010 630 37 168 184 10 2 2292011 622 39 174 186 9 2 2122012 621 42 178 184 10 1 206

Tabulka 2 vyacutevoj počtu ubytovaciacutech zařiacutezeniacute v jednotlivyacutech kategoriiacutech letech 2000 až 2012 Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensficru_cr [222014]

Graf 1 vyacutevoj počtu ubytovaciacutech zařiacutezeniacute v jednotlivyacutech kategoriiacutech letech 2000 až 2012 Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensficru_cr [222014]

0100200300400500600700

20002002

20042006

20082010

2012

celkem Hotely Hotely Hotely Hotely Hotely Ostatniacute

Strana 158

Nejvyacuteznamnějšiacutem jevem je zde prudkyacute naacuterůst počtu hotelů čtyř a pěti hvězdičkoveacute kategorie v celeacutem sledovaneacutem obdobiacute Tento naacuterůst tvořiacute plnyacutech 415 přičemž od roku 2009 hotely nejvyššiacutech kategoriiacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu v raacutemci pražskyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute Pražskeacute hotely přitom v roce 2012 tvořily nejvyacuteznamnějšiacute čaacutest celkoveacuteho počtu ubytovaciacutech zařiacutezeniacute těchto kategoriiacute v raacutemci celeacute Českeacute republiky ndash celkem 403 (v roce 2000 to bylo 349 ) Celkovaacute kapacita čtyř a pětihvězdičkovyacutech hotelů dosaacutehla počtu 51 000 lůžek což představovalo teacuteměř 63 procent celkoveacute kapacity pražskyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute

Zajiacutemavyacute vyacutevoj zaznamenala takeacute poptaacutevka po pražskyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacutech Zaacutejem hostů o přenocovaacuteniacute v Praze ve sledovaneacutem obdobiacute silně koliacutesal avšak obecně se daacute konstatovat že po celeacute obdobiacute stoupal Mezi lety 2000 a 2012 vzrostl počet hostů pražskyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute o 206 (ČSUacute online 2013) Na tuto situaci neměla podstatnějšiacute vliv ani ekonomickaacute krize na konci desetiletiacute Jedinyacutemi roky kdy v počtu hostů došlo k poklesu byly leta 2002 (pravděpodobně hlavně dopad povodniacute) a 2009 Mezi lety 2008 a 2009 poklesl počet hostů pražskyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute o 240 644 osob což představuje 52

Poměr domaacuteciacutech (rezidenti) a zahraničniacutech (nerezidenti) hostů pražskyacutech hotelů bylo ve sledovaneacutem obdobiacute poměrně stabilniacute Zahraničniacute hosteacute tvořili teacuteměř 90 zaacutekazniacuteků pražskyacutech hotelů (89 v roce 2000 86 v roce 2012) U zahraničniacutech hostů tvořil propad mezi lety 2008 a 2009 celkem 58 Ve stejneacutem obdobiacute poklesl počet veškeryacutech zahraničniacutech turistů přijiacuteždějiacuteciacutech do Českeacute republiky o 85 (ČSUacute online 2013)

Vyacuteraznyacute byl takeacute vyacutevoj počtu přenocovaacuteniacute v Praze Mezi lety 2000 a 2012 se počet přenocovaacuteniacute zvyacutešil o 855 Takeacute v počtu přenocovaacuteniacute existoval shodnyacute podiacutel zahraničniacutech a domaacuteciacutech hostů kteryacute se bliacutežil 90 (v roce 2000 to bylo 87 v roce 2012 již 90 ) Pokles přenocovaacuteniacute mezi lety 2008 a 2009 dosaacutehl 8 Celkovyacute vyacutevoj počtu hostů ubytovaciacutech zařiacutezeniacute a počtu přenocovaacuteniacute uvaacutediacute tabulka 3

Rok Počet hostů nerezidenti rezidenti Počet

přenocovaacuteniacute nerezidenti rezidentiPočet

přenocovaacuteniacute na osobu

2000 2 619 395 2 319 272 300 123 7 333 182 6 377 035 956 147 2792001 3 008 277 2 670 798 337 479 8 323 494 7 588 436 735 058 2772002 2 534 126 2 231 683 302 443 7 024 756 6 291 405 733 351 2772003 3 024 575 2 648 896 375 679 8 424 332 7 547 401 876 931 2782004 3 863 894 3 470 211 393 683 10 666 404 9 796 565 869 839 2762005 4 108 565 3 725 180 383 385 11 204 950 10 368 571 836 379 2722006 4 142 538 3 702 116 440 422 11 277 671 10 319 827 957 844 2722007 4 485 372 4 009 463 475 909 12 200 291 11 206 954 993 337 2722008 4 587 483 4 051 137 536 346 12 174 591 11 070 652 1 103 939 2652009 4 346 839 3 808 959 537 880 11 218 200 10 154 505 1 063 695 2582010 4 743 373 4 116 867 626 506 12 121 133 10 947 878 1 173 255 2562011 5 050 923 4 360 390 690 533 12 948 091 11 677 323 1 270 768 2562012 5 394 283 4 680 746 713 537 13 601 964 12 282 810 1 319 154 252

Tabulka 3 vyacutevoj počtu hostů ubytovaciacutech zařiacutezeniacute a počtu přenocovaacuteniacute letech 2000 až 2012 Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensficru_cr [222014]

Z porovnaacuteniacute tempa růstu počtu hostů pražskyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute a počtu přenocovaacuteniacute lze odvodit že ve sledovaneacutem obdobiacute klesal průměrnyacute počet přenocovaacuteniacute na jednoho hosta V roce 2000 na jednoho hosta připadlo celkem 28 přenocovaacuteniacute V roce 2012 to bylo již pouze 25 přenocovaacuteniacute U zahraničniacutech hostů se počet přenocovaacuteniacute změnil z 24 v roce 2000 na 23 v roce 2012

Strana 159

3 SEGMENTACE TRHU

Charakteristickyacutem rysem trhu hotelovyacutech služeb je jeho značnaacute segmentace jak na straně nabiacutedky tak i na straně poptaacutevky Segmentace nabiacutedky je snad nejleacutepe vyjaacutedřena kategorizaciacute ubytovaciacutech zařiacutezeniacute do jednotlivyacutech skupin I když tato kategorizace nemusiacute miacutet vždy zaacutesadniacute vliv na cenu nabiacutedky jednaacute se o jasně definovaneacute kriteacuterium

Podstatně komplikovanějšiacute situace panuje na straně poptaacutevky Zde žaacutedneacute formaacutelniacute kategorie poptaacutevajiacuteciacutech (hostů) neexistujiacute s vyacutejimkou statistickeacuteho rozlišeniacute domaacuteciacutech a zahraničniacutech hostů (viz vyacuteše) Hoteloveacute společnosti přesto identifikujiacute několik zaacutekladniacutech skupin hostů U jednotlivyacutech hotelů se vyskytuje viacutecemeacuteně stejneacute rozděleniacute poptaacutevajiacuteciacutech i když může byacutet použiacutevaacuteno miacuterně odlišneacute označeniacute Pro naacutesledujiacuteciacute popis je použito označeniacute užiacutevaneacute mezinaacuterodniacute hotelovou společnostiacute IHG (Intercontinental Praha Bussiness plan) Zaacutekladniacute děleniacute poptaacutevajiacuteciacutech je tak členěno na dva sektory

Prvniacutem je tzv bdquoIndividualldquo tj jednotlivci a maleacute skupiny (pod 10 osob) Tito hosteacute si ubytovaacuteniacute zajišťujiacute sami v současnosti předevšiacutem pomociacute internetu nebo přiacutemyacutem kontaktem s rezervačniacutem odděleniacutem V pražskyacutech hotelech (zejmeacutena čtyř a pětihvězdičkoveacute kategorie) tvořiacute tento sektor největšiacute objem tržeb i největšiacute počet nociacute straacutevenyacutech v hotelech

Segment bdquoIndividualldquo je daacutele dělen na diacutelčiacute segmenty Jedniacutem z nich je segment bdquoCorporateldquo tj firemniacute hosteacute Pro tento segment majiacute hotely vyčleněny vlastniacute obchodniacute zaacutestupce kteřiacute reagujiacute na poptaacutevku tzv bdquoKey Accountsldquo (kliacutečovyacutech zaacutekazniacuteků) Tito hosteacute přinaacutešejiacute hotelům největšiacute objem odbydlenyacutech nociacute S jednotlivyacutemi firmami ktereacute majiacute zaacutejem o hoteloveacute služby uzaviacuterajiacute hotely smlouvy (většinu na dobu jednoho roku) na zaacutekladě kteryacutech se potom realizujiacute jednotliveacute zakaacutezky na ubytovaacuteniacute Segment bdquoCorporateldquo je opět členěn na řadu diacutelčiacutech segmentů (Corporate Preferred Corporate Local Negotiate Bussines Products and Promotions či Goverment)

Dalšiacutem segmentem sektoru bdquoIndividualldquo je tzv bdquoWholesaleldquo Ten zahrnuje klienty kteřiacute využiacutevajiacute služeb velkoobchodniacuteků Ti vyjednaacutevajiacute s hotelem a zprostředkujiacute pro sveacuteho klienta ubytovaacuteniacute za provizi od hotelu

Vyacuteznamnyacutem segmentem v sektoru individuaacutelniacutech hostů je segment bdquoPackageldquo Ten zahrnuje jednotliveacute hosty kteřiacute si objednaacutevajiacute sami ubytovaacuteniacute v podobě zvyacutehodněnyacutech sezoacutenniacutech viacutekendovyacutech či různyacutech tematickyacutech baliacutečků Takeacute u toho segmentu hotely rozeznaacutevajiacute diacutelčiacute segmenty dle podoby nabiacutezeneacuteho baliacutečku (Leisure Package Weekend Leisure Package Seasonal či Other)

V přiacutepadě nadnaacuterodniacutech hotelovyacutech řetězců je možneacute identifikovat v raacutemci sektoru bdquoIndividualldquo takeacute segment bdquoDiscount and Airline Delayldquo kteryacute zahrnuje cestujiacuteciacute zaměstnance společnosti a jejich rodinneacute přiacuteslušniacuteky Tito interniacute zaacutekazniacuteci majiacute naacuterok na speciaacutelniacute zvyacutehodněneacute ceny

Druhyacutem zaacutekladniacutem sektorem jsou hosteacute ubytovaniacute na zaacutekladě skupinoveacute rezervace Tento sektor je označovaacuten bdquoGroupldquo Jejich ubytovaacuteniacute je rezervovaacuteno pomociacute cestovniacute kancelaacuteře nebo event managerem u kongresoveacuteho cestovniacuteho ruchu

Takeacute sektor bdquoGroupldquo je hotely daacutele členěn do jednotlivyacutech segmentů Zřejmě nejdůležitějšiacute je segment bdquoMeeting Groupldquo (tzv MICE) kteryacute zahrnuje uacutečastniacuteky miacutetinků a konferenciacute Ubytovaacuteniacute hostů z tohoto segmentu mohou zprostředkovaacutevat jak jednotliveacute specializovaneacute agentury tak mohou hoteloveacute služby poptaacutevat individuaacutelně Sektor bdquoMeeting Groupldquo je možneacute daacutele rozčlenit na řadu diacutelčiacutech segmentů (Corporate Meeting Incentive Association Meeting Trade FairExhiboition Goverment)

Dalšiacutem segmentem sektoru bdquoGroupldquo jsou zaacutekazniacuteci označovaniacute jako bdquoLeisure Groupldquo Jednaacute se o hosty kteřiacute poptaacutevajiacute ubytovaacuteniacute zejmeacutena za uacutečelem odpočinku a poznaacuteniacute Ubytovaacuteniacute těchto skupin poptaacutevajiacute vyacutehradně cestovniacute kancelaacuteře a agentury Poptaacutevka v segmentu bdquoLeisure Groupldquo vyacuterazně podleacutehaacute sezoacutenniacutem vlivům Děliacute se na diacutelčiacute segmenty bdquoTour Seriesldquo (pravidelně se opakujiacuteciacute skupiny) a bdquoLeisure Groupldquo (naacutehodneacute či nepravidelneacute skupiny)

Takto detailniacute segmentace poptaacutevky umožňuje ubytovaciacutem zařiacutezeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem způsobem reagovat při tvorbě ceny hotelovyacutech služeb

Strana 160

4 CENOTVORBA NA TRHU HOTELOVYacuteCH SLUŽEB

Trh hotelovyacutech služeb se vyznačuje značnou homogenitou produktu V kategorii čtyř a pětihvězdičkovyacutech hotelů je v současneacute době patrnaacute vysokaacute standardizace služeb takže s vyacutejimkou lokality hotelu host teacuteměř neniacute schopen rozlišit nabiacutezenyacute produkt V teacuteto situaci hraje pro tržniacute rozhodovaacuteniacute hosta zaacutesadniacute roli cena Hoteloveacute společnosti proto poměrně detailně segmentujiacute i ceny nabiacutezenyacutech služeb čiacutemž se snažiacute reagovat na segmentovanou poptaacutevku na tomto trhu V praxi je proto možneacute u jednotlivyacutech společnostiacute identifikovat několik typů cen

Zaacutekladniacute cena (tzv bdquoBest Flexible Rateldquo někdy označovanaacute takeacute jako bdquoRack Rateldquo) je uplatňovaacutena u zaacutekazniacuteků bez předchoziacute rezervace a jakeacutekoliv slevy Tato cena je značně flexibilniacute a zohledňuje okamžitou situaci hotelu (obsazeniacute pokojů sezoacutena viacutekend) a hostovi umožňuje ubytovaacuteniacute bez předchoziacute platby Tato cena zohledňuje naacuteklady na ubytovaacuteniacute a obecně je podstatně vyššiacute než jineacute ceny hotelovyacutech služeb určeneacute zejmeacutena korporaacutetniacutem hostům

Cenou nejviacutece zohledňujiacuteciacute konkurenčniacute situaci na trhu je bdquo14 Day Advance Purchasedldquo kteraacute vyžaduje rezervaci ubytovaacuteniacute nejmeacuteně čtrnaacutect dnů před přiacutejezdem Tuto cenu je nutneacute zaplatit celou předem a neumožňuje změny či zrušeniacute rezervace ani vraacuteceniacute platby Tato cena je nejčastěji využiacutevaacutena skupinovyacutemi organizovanyacutemi zaacutejezdy (Leisure Group)

Pro skupinoveacute ubytovaacuteniacute je určena takeacute smluvniacute ceny bdquoGroup Ratesldquo Využiacutevajiacute ji jak hosteacute ze sektoru bdquoLeisure Groupldquo tak i bdquoMeeting Groupldquo

Pro korporaacutetniacute klientelu je často určena cena bdquoLocal Negotiated Rateldquo kteraacute byacutevaacute stanovena na obdobiacute jednoho roku na zaacutekladě uzavřenyacutech smluv

Dalšiacutem produktem kteryacute je hotely nabiacutezen je tzv konferenčniacute baliacuteček zahrnujiacuteciacute pronaacutejem saacutelu a techniky občerstveniacute naacutepoje a oběd K tomuto produktu se vztahuje tzv bdquoDay Delegate Rateldquo

Při stanovovaacuteniacute konkreacutetniacutech cen v raacutemci jednotlivyacutech segmentů hraje vyacuteznamnou roli sezoacutena Rok je v raacutemci firemniacuteho Revenue Managementu rozčleněn na čtyři zaacutekladniacute paacutesma ndash bdquoHigh Seasonldquo (obsazenost hotelu 95 ) bdquoMedium Seasonldquo (obsazenost do 85 ) bdquoLow Seasonldquo (obsazenost do 70 ) a bdquoDistress Seasonldquo (do 50 ) Pro každeacute sezonniacute paacutesmo je potom stanovena minimaacutelniacute cena v jednotlivyacutech typech cen Rozdiacutel cen mezi paacutesmem bdquoHigh Seasonldquo a bdquoDistress Seasonldquo přitom u jednotlivyacutech kategoriiacute cen u pražskyacutech čtyř a pětihvězdičkovyacutech hotelů v roce 2011 koliacutesal mezi 32 a 55 Největšiacute rozdiacutel byl přitom zaznamenaacuten u bdquoGroup Ratesldquo kde koliacutesal mezi 45 až 55 (Čiacutežkovaacute 2012 s 42-44)

Segmentace cen na trhu hotelovyacutech služeb i vliv sezoacuteny však samy o sobě nevypoviacutedajiacute nic o samotneacutem mechanizmu stanoveniacute ceny hotelovyacutech služeb jednotlivyacutemi společnostmi V teacuteto oblasti se zřetelně projevuje jak vyacutevoj tržniacute situace v tomto odvětviacute (viz kapitola 1) tak homogenniacute charakter nabiacutezeneacuteho produktu v jednotlivyacutech segmentech nabiacutedky Vyacutesledkem je jednoznačnaacute orientace na cenu stanovenou konkurenciacute v jednotlivyacutech segmentech trhu

Konkurenčniacute situace pražskyacutech čtyř a pětihvězdičkovyacutech hotelů přitom neniacute jednoznačně určena Všechny subjekty teacuteto kategorie se zaměřujiacute na stejneacute segmenty zaacutekazniacuteků (hostů) ndash zejmeacutena na obchodniacuteky v raacutemci kongresoveacute turistiky a na rodiny s dětmi na dovoleneacute Vzhledem k podstatně vyššiacutem cenaacutem v segmentu bdquoCorporateldquo či MICE se konkurenčniacute boj pražskyacutech hotelů dlouhodobě soustřeďuje na tuto skupinu

I když jednotliveacute hotely disponujiacute rozdiacutelnou kapacitou a naleacutezajiacute se v odlišnyacutech lokalitaacutech Prahy vyacuteslednaacute cena nabiacutezenaacute hostovi je v jednotlivyacutech kategoriiacutech velmi podobnaacute Obecně platiacute že se hotely snažiacute s cenou nejiacutet pod minimaacutelniacute uacuteroveň stanovenou pro daneacute sezoacutenniacute paacutesmo Při samotneacute konstrukci ceny pak obvykle vychaacuteziacute z cen nabiacutezenyacutech konkurenciacute Tyto ceny však jsou veřejně dostupneacute pouze z čaacutesti (zejmeacutena bdquoBest Flexible Rateldquo) zatiacutemco cenoveacute nabiacutedky pro rozhodujiacuteciacute segmenty poptaacutevky (bdquoCorporateldquo MICE) nejsou veřejně dostupneacute V praxi tak dochaacuteziacute k průzkumu konkurenčniacutech cenovyacutech nabiacutedek pomociacute tzv bdquoCompetition Checksldquo (testovaacuteniacute konkurenčniacutech nabiacutedek pomociacute přenocovaacuteniacute a využitiacute hotelovyacutech služeb) a různyacutech forem Mystery Shoppingu

Strana 161

Zajiacutemavaacute byla reakce cen pražskyacutech hotelů na přechodnyacute pokles poptaacutevky v roce 2009 Vzhledem k tomu že praacutevě v tomto obdobiacute vyvrcholil naacuterůst počtu pražskyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute i jejich kapacity (viz tabulky 1 a 2) vyacutesledkem bylo rychleacute snižovaacuteniacute cen u většiny pražskyacutech čtyř a pětihvězdičkovyacutech hotelů Vzhledem k jednoznačneacute orientaci na cenu konkurence se tento trend značně prohloubil Jednotliveacute subjekty se ve snaze o zachovaacuteniacute obsazenosti uchyacutelily k prudkeacutemu snižovaacuteniacute cen (pod předpoklaacutedaneacute sniacuteženiacute ceny u konkurence) Prudkyacute pokles cen byl v tomto obdobiacute patrnyacute zejmeacutena u hotelu Hilton Prague kteryacute se snažil zajistit alespoň minimaacutelniacute rentabilniacute obsazenost sveacute enormniacute kapacity (788 pokojů společně s Hilton Old Town 1091 pokojů) Jistou vyacutejimku ve sledovanyacutech kategoriiacutech pražskyacutech hotelů představovala cenovaacute strategie hotelu Intercontinental I když přistoupil k diacutelčiacutemu sniacuteženiacute ceny propad u něj nebyl tak velikyacute jako u ostatniacutech konkurenčniacutech hotelů (Čiacutežkovaacute 2012 s 49) Důsledkem však bylo sniacuteženiacute obsazenosti hotelu Vyacutesledkem užityacutech cenovyacutech strategiiacute však byl ve všech přiacutepadech pokles hrubeacuteho provozniacuteho zisku (Gross Operating Profit)

Důsledkem poklesu cen a naacutesledně hrubeacuteho provozniacuteho zisku byla přirozenaacute snaha hotelů o uacutespory na straně naacutekladů Kromě diacutelčiacutech uacutespornyacutech opatřeniacute (uacutespory energiiacute efektivnějšiacute technologie recyklace surovin) byly uacutespory realizovaacuteny zejmeacutena v personaacutelniacute oblasti Hotely tak propustily množstviacute zaměstnanců Vzhledem k tomu že ve většině přiacutepadů nebyl pokles zisku způsoben vyacuteraznyacutem sniacuteženiacutem obsazenosti hotelů ale poklesem ceny vlivem konkurenčniacuteho boje sniacuteženiacute počtu zaměstnanců nutně vedlo ke zvyacutešeniacute intenzity praacutece zbylyacutech pracovniacuteků (vyacuteraznyacute naacuterůst přesčasoveacute praacutece apod) Důsledkem pak v mnoha přiacutepadech bylo zhoršeniacute služeb poskytovanyacutech hostům Tento přiacutestup však u většiny pražskyacutech hotelů přetrval i po překonaacuteniacute přechodneacuteho poklesu poptaacutevky v letech 2012 a 2013

5 ZAacuteVĚR

Vyacutevoj konkurenčniacuteho prostřediacute pražskyacutech hotelů prokazuje vliv struktury nabiacutedky i poptaacutevky na tvorbu cen i tržniacute chovaacuteniacute jednotlivyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute Značnyacute naacuterůst ubytovaciacute kapacity v kategorii čtyř a pětihvězdičkovyacutech hotelů v minuleacutem desetiletiacute vedl k celkoveacutemu navyacutešeniacute kapacity pražskyacutech hotelů Současně tiacutem došlo i k homogenizaci produktu teacuteto čaacutesti nabiacutedky Nejvyacuteznamnějšiacutem konkurenčniacutem faktorem se tak stala cena kteraacute je vytvaacuteřenaacute zejmeacutena na zaacutekladě ceny konkurenčniacutech subjektů Vzhledem ke značneacute segmentaci poptaacutevky na trhu hotelovyacutech služeb dochaacuteziacute takeacute k segmentaci cen Avšak v situaci rychleacuteho a do značneacute miacutery nečekaneacuteho poklesu poptaacutevky vede tato situace k cenoveacutemu soupeřeniacute hotelů Ve snaze o zachovaacuteniacute obsazenosti hotely snižovaly ceny pod předpoklaacutedaneacute sniacuteženiacute cen konkurence Vyacutesledkem byl pokles cen až na uacuteroveň nižšiacutech kategoriiacute hotelů Současně probiacutehala i vyacuteraznaacute uacutespornaacute opatřeniacute ve snaze kompenzovat pokles provozniacuteho zisku sniacuteženiacutem naacutekladů Uacutespornaacute opatřeniacute se nejviacutece projevila v personaacutelniacute oblasti Vzhledem k tomu že pokles poptaacutevky byl pouze přechodnyacute a od roku 2011 počet přenocovaacuteniacute převyšuje stav před kriziacute v roce 2009 uacutespornaacute opatřeniacute v mnoha přiacutepadech ovlivňujiacute kvalitu poskytovanyacutech služeb Strategie tvorby cen i reakce na přechodnyacute pokles poptaacutevky je tak možneacute hodnotit jako do značneacute miacutery nepřiměřeneacute a ve svyacutech důsledciacutech deformujiacuteciacute trh

Strana 162

POUŽITAacute LITERATURA1 Českyacute statistickyacute uacuteřad Kapacita hromadnyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute v krajiacutech (NUTS III)

[cit 2014-02-02] dostupneacute na httpwwwczsoczcsuredakcensficru_cr 2 Českyacute statistickyacute uacuteřad Počet hromadnyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute podle kategorie ubytovaciacuteho zařiacutezeniacute v

turistickyacutech regionech [cit 2014-02-02] dostupneacute na httpwwwczsoczcsuredakcensficru_cr3 Českyacute statistickyacute uacuteřad Naacutevštěvnost v hromadnyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacutech podle kategorie ubytovaciacuteho

zařiacutezeniacute v ČR [cit 2014-02-02] dostupneacute na httpwwwczsoczcsuredakcensficru_cr4 Českyacute statistickyacute uacuteřad Kapacita hromadnyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute cestovniacuteho ruchu v Hlavniacutem městě

Praze [cit 2014-02-02] dostupneacute na httpmczsoczcsu2013edicniplannsfkrajkapitola101011-13-r_2013-16

5 Čiacutežkovaacute Ivana Analyacuteza konkurenčniacuteho prostřediacute pražskyacutech hotelů v době krize Vysokaacute škola hotelovaacute Praha 2012

6 Intercontinental Praha Bussines plan interniacute materiaacutel společnosti IHG 2011 Praha 2011

PhDr Jan Maacuteče PhD Vysokaacute škola hotelovaacute v Praze Sviacutednickaacute 506 181 00 Praha 8 Českaacute republika E-mail macevshcz Web httpwwwvshcz

Strana 163

PODPORA INOVAacuteCIIacute V CESTOVNOM RUCHU REGIOacuteNOV SR Z VEREJNYacuteCH ZDROJOV

PUBLIC INNOVATION SUPPORT IN TOURISM REGIONS OF SLOVAK REPUBLIC

Andrej Malachovskyacute Simona Muriacutenovaacute

Abstrakt

Verejnaacute podpora inovaacuteciiacute v cestovnom ruchu je docircležityacutem stimulaacutetorom pre podnikateľskeacute subjekty cestovneacuteho ruchu v jednotlivyacutech regioacutenoch SR Priacutespevok sa zaoberaacute vybranyacutemi programi podpory a hodnotiacute rozloženie finančnyacutech prostriedkov podľa krajov Zaacuteroveň zisťuje vzaacutejomnuacute zaacutevislosť medzi finančnyacutemi prostriedkami smerovanyacutemi do jednotlivyacutech regioacutenov a vybranyacutemi ukazovateľmi rozvoja cestovneacuteho ruchu v rokoch 2011 a 2012

Kľuacutečoveacute slovaacute Inovaacutecie v cestovnom ruchu Programy podpory Regioacuteny Slovenskaacute republika

Abstract

Public support of tourism innovation is a significant stimulator for business subjects in regions of Slovak republic The paper deals with direct support programs of tourism innovation and evaluates their regional distribution in Slovak Republic considering especially three programs In the paper we examine the correlation between financial support in the regions and the chosen indicators of tourism development from the years 2011 and 2012

Keywords Tourism innovation Public support Regions Slovak Republic

Strana 164

1 UacuteVOD

Inovaacuteciaacutem sa v suacutečasnosti prisudzuje docircležitaacute uacuteloha v teoacuteriach regionaacutelneho rozvoja a ekonomickeacuteho rastu (Asheim 2006 in Petrakos Skanyannis Papadoulis Anastasiou 2011 Kubičkovaacute Benešovaacute 2007 Pechlaner Fischer Hamman 2009) Slovenskiacute autori venujuacuteci sa inovaacuteciaacutem ako Vyparina (2000) Kovaacuteč (2003) Kiseľaacutekovaacute (2006) Zauškovaacute a Loučanovaacute (2008) Sabadka (2009) alebo Čapkovaacute a kol (2011) považujuacute za hlavneacuteho nositeľa zmien v podobe inovaacuteciiacute podnikateľskyacute subjekt Podnikateľskeacute subjekty ktoreacute inovujuacute sa podieľajuacute na regionaacutelnom rozvoji pričom suacutehrn individuaacutelnych inovaacuteciiacute jednotlivyacutech podnikateľskyacutech subjektov v regioacutene predstavuje inovatiacutevnosť daneacuteho regioacutenu

Verejnuacute podporu inovaacuteciiacute mocircžeme považovať za vyacuteznamnyacute faktor inovovania v cestovnom ruchu Verejnaacute podpora inovaacuteciiacute mocircže byť priama a nepriama Priama forma podpory inovaacuteciiacute zahŕňa podporu z prostriedkov štaacutetneho rozpočtu komunitaacuternych fondov a fondov Euroacutepskej uacutenie Jednotliveacute programy podpory inovaacuteciiacute sa odlišujuacute svojiacutem zameraniacutem sa na druhy inovaacuteciiacute ktoreacute podľa Hjalagerovej (2010) členiacuteme na produktoveacute procesneacute organizačneacute marketingoveacute a inštitucionaacutelne inovaacutecie a to aj vzhľadom na ich regionaacutelne rozloženie

2 CIEĽ MATERIAacuteL A METODIKA

Cieľom state je zhodnotiť verejneacute programy podpory inovaacuteciiacute ich smerovanie a regionaacutelne rozloženie verejnej podpory na Slovensku ako aj zistenie zaacutevislosti medzi finančnou podporou a ukazovateľmi rozvoja cestovneacuteho ruchu ako suacute tržby ubytovaciacutech zariadeniacute a počet prenocovaniacute v jednotlivyacutech krajoch

Materiaacutel tvoria sekundaacuterne uacutedaje ziacuteskaneacute z vyacuteročnyacutech spraacutev a dokumentaacutecie tyacutekajuacutecej sa programov podpory inovaacuteciiacute cestovneacuteho ruchu na Slovensku a uacutedaje zo Štatistickeacuteho uacuteradu SR o počte prenocovaniacute a tržbaacutech podnikateľskyacutech subjektov poskytujuacutecich ubytovacie služby za roky 2011 a 2012

Pre naplnenie cieľa využiacutevame matematicko-štatistickeacute metoacutedy ako podieloveacute vyjadrenie uacutedajov p-hodnota a Pearsonov korelačnyacute koeficient P-hodnotou ktorej hodnota sa pohybuje v intervale lt01gt určiacuteme existenciu zaacutevislosti medzi skuacutemanyacutemi premennyacutemi V priacutepade ak je p-hodnota menšia ako stanovenaacute hladina alfa 005 potvrdiacuteme zaacutevislosť Pearsonovyacutem korelačnyacutem koeficientom ktoreacuteho hodnota sa pohybuje v intervale lt-11gt určiacuteme silu zaacutevislosti Pri spracovaniacute uacutedajov využiacutevame štatistickyacute program SPSS a MS Excel

Vyacuteberovyacute suacutebor tvoria programy podpory inovaacuteciiacute cestovneacuteho ruchu (tabuľka 1)

Granty a priacutespevky z fondov EUacute

Operačnyacute program konkurencieschopnosť a hospodaacutersky rast (OP KaHR)

Regionaacutelny operačnyacute program (ROP)

Program rozvoja vidieka SR 2007 ndash 2013

Štaacutetny rozpočet Zaacutekon o podpore cestovneacuteho ruchu č 912010 Zz

Tabuľka 1 Priama finančnaacute podpora inovaacuteciiacute v cestovnom ruchu v SRZdroj Vlastneacute spracovanie 2013

Zameriavame sa najmauml na priamu verejnuacute podporu inovaacuteciiacute cestovneacuteho ruchu z programov Konkurencieschopnosť a hospodaacutersky rast a Regionaacutelny operačnyacute program ako aj dotaacutecie podľa zaacutekona č 912010 Z z o podpore cestovneacuteho ruchu v zneniacute neskoršiacutech predpisov ktoreacute sledujuacute uacutedaje finančnej podpory inovaacuteciiacute cestovneacuteho ruchu aj za kraje

Strana 165

3 VYacuteSLEDKY

Podpora inovaacuteciiacute cestovneacuteho ruchu z verejnyacutech zdrojov sa na Slovensku uskutočňuje najmauml z operačnyacutech programov štrukturaacutelnych fondov a štaacutetneho rozpočtu Regionaacutelne rozloženie finančnej podpory jednotlivyacutech programov poskytuje informaacutecie o jej smerovaniacute do regioacutenov

31 Dotaacutecie podľa zaacutekona o podpore cestovneacuteho ruchu

Zaacutekon o podpore cestovneacuteho ruchu je v suacutečasnosti najvaumlčšiacutem zdrojom podpory inovaacuteciiacute zo štaacutetneho rozpočtu na Slovensku Finančnaacute podpora poskytovanaacute organizaacuteciaacutem cestovneacuteho ruchu podľa tohto zaacutekona smeruje do regioacutenov keďže jej prijiacutemateľmi suacute organizaacutecie združujuacutece viacereacute subjekty spojeneacute s cestovnyacutem ruchom a zvyčajne zahrňujuacutece katastraacutelne uacutezemie aspoň piatich obciacute

Podľa tohto zaacutekona mocircžu oblastneacute organizaacutecie cestovneacuteho ruchu (OOCR) a krajskeacute organizaacutecie cestovneacuteho ruchu (KOCR) registrovaneacute na Ministerstve dopravy vyacutestavby a regionaacutelneho rozvoja SR ziacuteskať dotaacuteciu na svoju hlavnuacute činnosť Dotaacutecia sa poskytuje na zaacuteklade predloženeacuteho projektu V roku 2012 sa dotaacutecie poskytli 29 z 31 registrovanyacutech OOCR v suacutehrnnej hodnote 2 962 06064 euro a dvom zo štyroch KOCR v suacutehrnnej hodnote 319 24200 euro

Vzhľadom na regionaacutelne rozloženie finančnej podpory (tabuľka 2) najvaumlčšia suma dotaacuteciiacute smerovala do Žilinskeacuteho (306 ) Prešovskeacuteho (257 ) a Bratislavskeacuteho kraja (212 ) Zaacuteroveň mocircžeme konštatovať že uvedeneacute kraje dosiahli v roku 2012 aj najvaumlčšiacute podiel tržieb za ubytovacie služby a počtu prenocovaniacute v porovnaniacute s ostatnyacutemi krajmi Predpokladali sme preto že medzi uvedenyacutemi premennyacutemi existuje vzaacutejomnaacute zaacutevislosť V priacutepade dotaacuteciiacute podľa zaacutekona o podpore cestovneacuteho ruchu zohľadňujeme iba uacutedaje za rok 2012 keďže uacutečinnosť tohto zaacutekona sa uplatňuje až od spomiacutenaneacuteho roka

Kraj Dotaacutecie 2012 Tržby za ubytovacie služby 2012

Počet prenocovaniacute 2012

abs v v v Bratislavskyacute

Trnavskyacute

Trenčiansky

Nitriansky

Žilinskyacute

Banskobystrickyacute

Prešovskyacute

Košickyacute

694 83720

163 67912

28 00366

93 04560

1 002 40990

280 86655

843 60570

174 85491

212

50

09

28

306

85

257

53

342

44

43

36

200

97

159

79

180

99

88

53

208

123

194

55Spolu 3 281 30264 1000 100 100

Tabuľka 2 Dotaacutecie tržby a počet prenocovaniacute podľa krajov 2012 Zdroj Spracovaneacute podľa wwwtelecomgovsk portalstatisticssk 2013

Pri vyacutepočte zaacutevislosti (tabuľka 3) využiacutevame uacutedaje o tržbaacutech za ubytovacie služby a počet prenocovaniacute za rok 2012

Strana 166

Premenneacute Tržby Počet prenocovaniacute

Hodnota korelaacutecie P-hodnota Hodnota korelaacutecie

P-hodnota

Uacutedaje 2012 0905 0002 0881 0004

Tabuľka 3 Korelaacutecia pre zaacutekon o podpore cestovneacuteho ruchu Zdroj Vlastneacute spracovanie 2013

Vypočtom p-hodnoty (0002) medzi regionaacutelnym rozloženiacutem dotaacuteciiacute a tržbami za ubytovacie služby sme potvrdili existenciu zaacutevislosti medzi skuacutemanyacutemi premennyacutemi Pearsonovyacutem testom korelaacutecie (0905) sa zaacuteroveň potvrdila priama silnaacute lineaacuterna zaacutevislosť medzi regionaacutelnym rozloženiacutem dotaacuteciiacute a tržbami za ubytovacie služby Priama silnaacute lineaacuterna zaacutevislosť (0881) sa potvrdila aj v priacutepade regionaacutelneho rozloženia dotaacuteciiacute a počtu prenocovaniacute Na zaacuteklade vypočiacutetanyacutech hodnocirct konštatujeme obojstrannuacute zaacutevislosť medzi premennyacutemi Znamenaacute to že zvyšovaniacutem dotaacuteciiacute v kraji sa bude zvyšovať aj počet prenocovaniacute a suma tržieb za ubytovacie služby a naopak

32 Operačnyacute program Konkurencieschopnosť a hospodaacutersky rast

Pre cestovnyacute ruch sa v obdobiacute 2007 až 2013 vyhlasili vyacutezvy v raacutemci opatrenia 31 Podpora podnikateľskyacutech aktiviacutet v cestovnom ruchu a 32 Rozvoj informačnyacutech služieb cestovneacuteho ruchu prezentaacutecie regioacutenov a Slovenska Cieľom vyacuteziev v raacutemci opatrenia 31 Podpora podnikateľskyacutech aktiviacutet v cestovnom ruchu bolo podporiť inovovanie ponuky služieb resp produktu cestovneacuteho ruchu v stredisku cestovneacuteho ruchu V opatreniacute 32 bola vyhlaacutesenaacute iba jedna vyacutezva ktorej prijiacutemateľom je SACR

Vzhľadom na regionaacutelne rozloženie zmluvne viazanyacutech finančnyacutech prostriedkov v uacutezemiach NUTS III patriacute k finančne najviac podporovanyacutem Banskobystrickyacute kraj do ktoreacuteho smeruje 381 nasleduje Prešovskyacute (256 ) a Žilinskyacute kraj (163 )

Pri porovnaniacute regionaacutelneho rozloženia podpory a tržieb podnikateľskyacutech subjektov poskytujuacutecich ubytovacie a stravovacie služby (tabuľka 4) sledujeme že kraje ktoreacute ziacuteskali najvaumlčšie finančneacute prostriedky do roku 2011 a to Banskobystrickyacute Prešovskyacute a Žilinskyacute kraj mali zaacuteroveň aj najvaumlčšiacute podiel tržieb To isteacute platiacute aj pre prenocovania Rovnakyacute vyacutevoj sledujeme aj za rok 2012

Kraj Zmluvne viazaneacute finančneacute prostriedky

Tržby za ubytovacie služby 2011

abs v v v Trnavskyacute

Trenčiansky

Nitriansky

Žilinskyacute

Prešovskyacute

Košickyacute

336 21247

6 673 42694

5 960 82728

14 905 13067

34 894 49124

23 497 72272

5 423 51040

04

73

65

162

381

256

59

66

63

49

330

141

225

126

112

106

72

254

155

231

70Spolu 91 691 32172 1000 1000 1000

Tabuľka 4 Uacutedaje pre OP KaHR Zdroj Spracovaneacute podľa wwwmhsrsk portalstatisticssk 2013

Strana 167

Pri vyacutepočte zaacutevislosti medzi regionaacutelnym rozloženiacutem prostriedkov tržieb za ubytovacie služby a počtom prenocovaniacute sme zohľadnili regionaacutelne rozloženie finančnej podpory iba v siedmich krajoch do ktoryacutech smerovali finančneacute prostriedky Vyacutepočtom p-hodnoty a korelačneacuteho koeficienta (tabuľka 5) ktoreacuteho vyacuteška pre vzťah podielu zmluvneacuteho viazania finančnyacutech prostriedkov a tržieb v siedmich relevantnyacutech krajoch predstavuje 1 rovnako v roku 2011 ako aj v roku 2012 mocircžeme pri p-hodnote 0 potvrdiť priamu silnuacute lineaacuternu zaacutevislosť

Hodnota korelaacutecie

P-hodnota Hodnota korelaacutecie

P-hodnota

Uacutedaje 2011 1000 0000 0904 0005

Uacutedaje 2012 1000 0000 1000 0007

Tabuľka 5 Korelaacutecia finančnyacutech prostriedkov pre OP KaHRZdroj Vlastneacute spracovanie 2013

Pri podiele počtu prenocovaniacute sme na zaacuteklade korelačneacuteho koeficienta 0904 a 1 dospeli k rovnakeacutemu zaacuteveru Ak by sme však mali hodnotiť zaacutevislosť medzi relevantnyacutemi premennyacutemi aj so zahrnutiacutem Bratislavskeacuteho kraja nemocircžeme tuacuteto zaacutevislosť potvrdiť Uacutedaje za Bratislavskyacute kraj považujeme za extreacutemne hodnoty ktoreacute skresľujuacute vyacutesledok korelaacutecie preto ich neberieme do uacutevahy Poukazujuacute však na to že vyacuteška finančnyacutech prostriedkov z OP KaHR nie je jedinyacutem faktorom ovplyvňujuacutecim regionaacutelne rozloženie tržieb za ubytovacie služby a počet prenocovaniacute

Na zaacuteklade vypočiacutetanyacutech hodnocirct p-hodnoty a korelačneacuteho koeficienta konštatujeme rovnako ako aj pri dotaacuteciaacutech podľa zaacutekona o podpore cestovneacuteho ruchu obojstrannuacute priamu zaacutevislosť medzi regionaacutelnym rozloženiacutem finančnyacutech prostriedkov tržbami a počtom prenocovaniacute v siedmich skuacutemanyacutech krajoch

33 Regionaacutelny operačnyacute program

Na podporu inovaacuteciiacute a rozvoja cestovneacuteho ruchu je zameraneacute opatrenie 31 Posilnenie kultuacuterneho potenciaacutelu regioacutenov a 32 Podpora a rozvoj infraštruktuacutery cestovneacuteho ruchu Uvedeneacute opatrenia patria pod prioritnuacute os 3 Posilnenie kultuacuterneho potenciaacutelu regioacutenov a infraštruktuacutera cestovneacuteho ruchu

Pri hodnoteniacute regionaacutelneho rozloženia finančnej podpory ROP berieme do uacutevahy iba uacutedaje za opatrenia 32b ktoreacute mocircžeme sledovať podľa jednotlivyacutech krajov Medzi kraje ktoreacute ziacuteskali najvaumlčšiacute objem finančnyacutech prostriedkov (tabuľka 6) patriacute podobne ako aj v priacutepade OP KaHR Prešovskyacute (20 ) Banskobystrickyacute (19 ) a Žilinskyacute kraj (17 ) Za ostatnyacutemi krajmi vyacuterazne zaostaacuteva Trenčiansky kraj (4 )

Strana 168

abs v v v

Trnavskyacute

Trenčiansky

Nitriansky

Žilinskyacute

Prešovskyacute

Košickyacute

829 69892

331 87960

1 161 57848

1 410 48816

1 576 42794

1 659 39783

1 327 51827

100

40

140

170

190

200

160

66

63 49

330

141

225

126

112

106

72

254

155

231

70

Spolu 8 296 98917 1000 1000 1000

Tabuľka 6 Uacutedaje pre ROP 32b Zdroj Spracovaneacute podľa wwwropkask portalstatisticssk 2013

Vyacutepočtom p-hodnoty pri korelaacutecii medzi regionaacutelnym rozloženiacutem finančnej podpory ROP a tržbami a počtom prenocovaniacute (tabuľka 7) sme zistili že zaacutevislosť existuje iba medzi ROP a tržbami za ubytovacie služby v roku 2012 a to priama silnaacute

P-hodnota P-hodnota

Uacutedaje 2011 0613 0143 0510 0242

Uacutedaje 2012 0768 0036 - 0148

Tabuľka 7 Korelaacutecia finančnyacutech prostriedkov pre ROP 32bZdroj Vlastneacute spracovanie 2013

Mysliacuteme si že korelaacutecia by bola opodstatnenaacute ak by sme mali k dispoziacutecii uacutedaje o regionaacutelnom rozloženiacute finančnej podpory pre celyacute ROP Ak však berieme do uacutevahy iba podiel finančnyacutech prostriedkov pre jednotlivyacutech sedem krajov konštatujeme že kraje s najvaumlčšiacutemi tržbami za ubytovacie služby a počet prenocovaniacute ziacuteskali aj najvaumlčšiacute podiel finančnej podpory z ROP 32b

Strana 169

4 ZAacuteVER

Verejnaacute podpora inovaacuteciiacute vo svojej priamej forme prostredniacutectvom šiestich programov podpory sa suacutestreďuje najmauml na podporu produktovyacutech procesnyacutech a marketingovyacutech inovaacuteciiacute Na zaacuteklade uacutedajov o regionaacutelnych podieloch finančnej podpory podľa zaacutekona č 912010 Z z o podpore cestovneacuteho ruchu operačneacuteho programu Konkurencieschopnosť a hospodaacutersky rast a Regionaacutelneho operačneacuteho programu konštatujeme že do krajov s najvaumlčšiacutem podielom tržieb za ubytovacie služby a počtom prenocovaniacute v rokoch 2011 a 2012 smerovala aj najvaumlčšia finančnaacute podpora z čoho sme predpokladali existenciu zaacutevislosti medzi regionaacutelnym rozloženiacutem priamej verejnej podpory tržbami za ubytovacie služby a počtom prenocovaniacute

V priacutepade finančnyacutech podpocircr poskytovanyacutech podľa zaacutekona o podpore cestovneacuteho ruchu a operačneacuteho programu Konkurencieschopnosť a hospodaacutersky rast sme mohli potvrdiť obojstrannuacute priamu lineaacuternu zaacutevislosť vo vzťahu k tržbaacutem za ubytovacie služby a počtu prenocovaniacute v jednotlivyacutech krajoch Znamenaacute to že so zvyšovaniacutem tržieb za ubytovacie služby a počtom prenocovaniacute v krajoch sa spaacuteja aj zvyšovanie finančnej podpory smerujuacutecej do daneacuteho kraja a naopak

Mysliacuteme si že pri smerovaniacute verejnej podpory inovaacuteciiacute cestovneacuteho ruchu do regioacutenov Slovenska mocircžeme sledovať vyacuteraznejšiu podporu inovaacuteciiacute cestovneacuteho ruchu v regioacutenoch s rozvinutejšiacutem cestovnyacutem ruchom ktoryacutech subjekty zainteresovaneacute na jeho rozvoji suacute uacutespešnejšie a aktiacutevnejšie pri ziacuteskavaniacute dotaacuteciiacute a priacutespevkov z verejnyacutech zdrojov

Strana 170

POUŽITAacute LITERATUacuteRA1 ČAPKOVAacute S a kolektiacutev 2011 Regionaacutelny rozvoj a inovaacutecie Banskaacute Bystrica Ekonomickaacute fakulta

Univerzita Mateja Bela 2011 139 s ISBN 978-80-557-0130-1 2 HJALAGER A 2010 A review of innovation research in tourism In Tourism management roč 31

2010 č 1 s 1-12 ISSN 0261-51773 KISEĽAacuteKOVAacute D 2006 Inovačnaacute strateacutegia SR a inovačnyacute potenciaacutel podnikov v podmienkach

znalostnej ekonomiky In Podmiacutenky podnikatelskeacute uacutespěšnosti inovace sborniacutek z medzinaacuterodniacute vědeckeacute konference Praha Soukromnaacute vysokaacute škola ekonomickyacutech studiiacute 2006 s 1-8 ISBN 978-80-86744-57-5

4 KOVAacuteČ M 2003 Inovaacutecie a technickaacute tvorivosť Prešov Vaško TU Košice 2003 Elektronickaacute publikaacutecia

5 KUBIČKOVAacute V BENEŠOVAacute D 2007 Inovaacutecie v službaacutech Bratislava Ekonoacutem 2007 278 s ISBN 978-80-225-2365-3

6 OP KaHR Ministerstvo hospodaacuterstva SR [cit 2013-01-08] Dostupneacute na internete ltwwwmhsrskgt7 Operačneacute programy štrukturaacutelne fondy [cit 2012-05-08] Dostupneacute na internete ltwwweuractivskgt8 PECHLANER H FISCHER E HAMMAN E 2009 Innovationen in Standorten ndash Perspektiven fuumlr

den Tourismus In Strategische Produktentwicklung im Standortmanagement Berlin Erich Schmidt Verlag 2009 s 9-30 ISBN 978 3 503 11256 2

9 PETRAKOS G SKANYANNIS P PAPADOULIS A ANASTASIOU G 2011 Entrepreneurship innovation and regional development a southern european perspective In Drivers of innovation entrepreneurship and regional dynamics Heidelberg Springer 2011 s 81-103 ISBN 978-3-642-17939-6

10 SABADKA D 2009 Inovačneacute systeacutemy a ich podpora In Transfer informaacuteciiacute roč 2009 č 13 s 32-34 ISSN 1337-7094

11 Tržby za ubytovacie služby a počet prenocovaniacute 2011 Štatistickyacute uacuterad SR [cit 2013-01-08] Dostupneacute na internete ltportalstatisticsskgt

12 VYPARINA S 2000 Inovaacutecie pre podnikateľov Bratislava Epos 2000 448 s ISBN 9788080572198

13 Vyacuteročneacute spraacutevy OP KaHR SACR [cit 2013-01-08] Dostupneacute na internete ltwwwsacrskgt14 Vyacuteročneacute spraacutevy PRV 2007-2013 Ministerstvo pocircdohospodaacuterstva [cit 2013-01-08]

Dostupneacute na internete ltwwwapaskgt15 Vyacuteročneacute spraacutevy ROP MDaRV SR [cit 2013-01-08] Dostupneacute na internete ltwwwropkaskgt16 Zaacutekon č 912010 Zz o podpore cestovneacuteho ruchu dotaacutecie Ministerstvo dopravy vyacutestavby

a regionaacutelneho rozvoja SR [cit 2013-01-08] Dostupneacute na internete ltwwwtelecomgovskgt17 ZAUŠKOVAacute A LOUČANOVAacute E 2008 Inovačnyacute manažment Zvolen Technickaacute univerzita

2008 91 s ISBN 978-80-228-1953-4

KONTAKTNEacute INFORMAacuteCIE

Doc Ing Andrej Malachovskyacute PhD Ing Simona Muriacutenovaacute Ekonomickaacute fakulta Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici Tajovskeacuteho 10 97590 Banskaacute Bystrica Slovenskaacute republika Tel +421 48 446 2211 E-mail andrejmalachovskyumbsk E-mail simonamurinovaumbsk

Strana 171

VLIV SVĚTOVEacute HOSPODAacuteŘSKEacute KRIZE NA VYacuteVOJ CESTOVNIacuteHO RUCHU V ČR

THE IMPACT OF THE GLOBAL ECONOMIC CRISIS ON THE DEVELOPMENT OF TOURISM IN THE CZECH REPUBLIC

Libuše Měrtlovaacute Veronika Smith

Abstrakt

Ciacutelem přiacutespěvku je analyzovat změny ve spotřebě cestovniacuteho ruchu v ČR v letech 2007 až 2011 na zaacutekladě dat za satelitniacuteho uacutečtu cestovniacuteho ruchu v obdobiacute vzniku hospodaacuteřskeacute krize a pokračujiacuteciacute recese Tyto změny se promiacutetly i do ukazatelů naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute v oblasti cestovniacuteho ruchu (daacutele CR) Bude zkoumaacuten vyacutevoj spotřeby podle jednotlivyacutech produktů cestovniacuteho ruchu s ohledem na chovaacuteniacute zaacutekazniacuteků kteřiacute musiacute reagovat na podmiacutenky zhoršovaacuteniacute socioekonomickyacutech podmiacutenek ve společnosti a upravit svou spotřebu podle reaacutelnyacutech možnostiacute svyacutech důchodů Porovnaacuteniacute bude provedeno i v oblasti produkce CR hrubeacute přidaneacute hodnoty (HPH) tvorby hrubeacuteho fixniacuteho kapitaacutelu (THFK) a zaměstnanosti v odvětviacute

Kliacutečovaacute slova satelitniacute uacutečet cestovniacute ruch produkty cestovniacuteho ruchu hospodaacuteřskaacute krize recese hospodaacuteřstviacute

Abstract

The aim of this paper is to analyze the changes in the consumption of tourism in the Czech Republic in the years 2007 to 2011 based on data for the Tourism Satellite Account in the period of economic crisis and ongoing recession These changes are reflected in the indicators of the national economy in terms of tourism It examines growth in consumption by individual tourism products with regard to the behavior of customers who must respond to conditions of worsening socio-economic conditions in the society and adjust their consumption according to the real possibilities of their income The comparison will be carried out in the spheres of production of tourism GVA gross fixed capital formation and employment in the sector

Key words satellite bill tourism tourism products economic crisis recession economy

Strana 172

1 UacuteVOD

Cestovniacute ruch neniacute pro naacuterodniacute hospodaacuteřstviacute Českeacute republiky nejvyacuteznamnějšiacutem odvětviacutem K tvorbě hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu přispiacutevaacute zhruba 3 To však neznamenaacute že by jeho vyacuteznam pro hospodaacuteřstviacute země byl malyacute Cestovniacute ruch je provaacutezen efekty ktereacute jeho vaacutehu mezi ostatniacutemi sektory zvyšujiacute nad raacutemec danyacute podiacutelem na tvorbě hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu (HDP) Cestovniacute ruch poskytuje zaměstnaacuteniacute nebo spoluvytvaacuteřiacute pracovniacute miacutesta Daacutele je vyacuteznamnou složkou zahraničniacuteho obchodu jelikož poskytovaacuteniacute služeb cizincům je v podstatě export těchto služeb Z toho vyplyacutevaacute jeho vyacuteznam pro platebniacute bilanci Daacutele takeacute cestovniacute ruch uskutečňovanyacute domaacuteciacutem obyvatelstvem uvnitř staacutetu představuje jednu ze složek spotřeby domaacutecnostiacute

Satelitniacute uacutečet cestovniacuteho ruchu (daacutele TSA) vznikl jako snaha o poznaacuteniacute toho co cestovniacute ruch přinaacutešiacute pro ekonomiku i rozvoj každeacute společnosti V 80 letech minuleacuteho stoletiacute byly zahaacutejeny vyacutezkumneacute praacutece na zavedeniacute mezinaacuterodně srovnatelneacuteho standardu pro měřeniacute ekonomickyacutech přiacutenosů cestovniacuteho ruchu Na zaacutekladě iniciativ těchto organizaciacute ndash Organizace pro hospodaacuteřskou spolupraacuteci a rozvoj (OECD) World Tourism Organization (UNWTO) a World Travel amp Tourism Council (WTTC) byly vytvořeny zaacuteklady pro měřeniacute jednotnyacutech a kompatibilniacutech statistickyacutech informaciacute jednotlivyacutemi staacutety ve svyacutech statistickyacutech systeacutemech - satelitniacute uacutečet cestovniacuteho ruchu Naacutevrhy byly potvrzeny na mezinaacuterodniacute konferenci o CR v Ottawě v červnu 1991 Satelitniacute uacutečet definuje řadu globaacutelniacutech standardů ktereacute měřiacute skutečnyacute přiacutenos CR naacuterodniacutemu hospodaacuteřstviacute Satelitniacute uacutečet cestovniacuteho ruchu poskytuje informace a data o ekonomickeacutem postaveniacute odvětviacute cestovniacuteho ruchu Kromě nejžaacutedanějšiacute informace o podiacutelu cestovniacuteho ruchu na hrubeacutem domaacuteciacutem produktu obsahuje daacutele i řadu dalšiacutech podrobnyacutech informaciacute ze kteryacutech je možneacute vyčiacutest kteraacute odvětviacute majiacute k cestovniacutemu ruchu nejbliacuteže a v kontextu s daty za jednotliveacute roky je tak možneacute sledovat kteraacute odvětviacute se vyviacutejejiacute dynamičtěji než ostatniacute Navrženeacute metody spočiacutevajiacute zejmeacutena v identifikaci domaacuteciacute nabiacutedky a spotřeby turistickyacutech produktů (komodit) tvorby přidaneacute hodnoty průmyslem cestovniacuteho ruchu hrubeacute tvorby zaacutekladniacuteho kapitaacutelu (investic) a zaměstnanosti generovaneacute cestovniacutem ruchem Soustava satelitniacuteho uacutečtu cestovniacuteho ruchu tak umožniacute určit vliv zaacutekladniacutech činnostiacute cestovniacuteho ruchu na ostatniacute odvětviacute ekonomiky umožniacute zvyacuteraznit jeho multiplikačniacute efekt a vyjaacutedřit hodnotově jeho přiacutenosy pro tvorbu hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu pro přiacutejmy staacutetu staacutetniacutech i miacutestniacutech rozpočtů i pro rozvoj zaměstnanosti (ČSUacute 2013) V ČR byly prvniacute uacutedaje TSA zveřejněny za obdobiacute 2003 až 2005 kdy poprveacute bylo možneacute ziacuteskat data o počtech naacutevštěvniacuteků turistů uacutedaje o přiacutejezdoveacutem vyacutejezdoveacutem a domaacuteciacutem cestovniacutem ruchu stejně jako o spotřebě produktů CR a přiacutenosech pro ekonomiku a zaměstnanost

Světovaacute hospodaacuteřskaacute krize ovlivnila jak Spojeneacute staacutety tak naacutesledně i Evropu a celyacute svět Původniacute finančniacute krize se změnila na světovou hospodaacuteřskou krizi kteraacute přerostla v dlouhodobou recesi ze ktereacute se ekonomiky jednotlivyacutech zemiacute jen pomalu zotavujiacute Podle Musiacutelka (2008 s6-20) hlavniacute přiacutečinou Světoveacute finančniacute krize v roce 2008 byla Hypoteacutečniacute krize v roce 2007 Investoři už neměli důvěru v akcie a niacutezkeacute uacuterokoveacute sazby pro ně nebyly zajiacutemaveacute a tak nakupovali komodity Tyto spekulativniacute obchody mimo jineacute způsobily naacuterůst cen ropy což vedlo k poklesu reaacutelneacuteho HDP a zvyacutešeniacute spotřebitelskyacutech cen Daacutele takeacute pokračoval masivniacute pokles cen rezidenčniacutech nemovitostiacute Krizi pociacutetili i občaneacute ČR když v uacutenoru 2008 vzrostl index spotřebitelskyacutech cen meziročně o 75 procenta Centraacutelniacute banky USA Eurozoacuteny Velkeacute Britaacutenie Kanady a Švyacutecarska podpořily finančniacute systeacutem mimořaacutednyacutem přiacutesunem novyacutech peněz a kurz dolaru a akcioveacute trhy na tuto pomoc zareagovaly růstem Pololaacuteniacutek (2008 s12) vymezuje ve sveacutem člaacutenku přesnaacute data Světoveacute finančniacute krize Dne 16 3 2008 padaacute americkaacute investičniacute banka Bear Stearns kterou do uacutepadku přiměla krize na uacutevěrovyacutech trziacutech S jejiacutem prodejem pomohla americkaacute vlaacuteda kdy JP Morgan Chase amp Co ziacuteskal uacutevěr pomociacute ktereacuteho mohl byacutet obchod realizovaacuten Staacutet se tiacutemto krokem snažil o stabilizaci situace před riziky že by takoveacute společnosti padly kvůli ztraacutetě důvěry na trhu Dne 15 9 2008 nechala americkaacute vlaacuteda ve snaze ušetřit peniacuteze daňovyacutech poplatniacuteků padnout americkou investičniacute banku Lehman Brothers Vlaacuteda se rozhodla pomoci jen velmi důležityacutem společnostem jako byly napřiacuteklad Bear Stearns a AIG Na Lehman Brothers měly devastujiacuteciacute uacutečinky ztraacutetoveacute hypoteacutečniacute cenneacute papiacutery ktereacute po hypoteacutečniacute krizi prakticky ztratily hodnotu Paacuted banky narušil důvěru ve stabilitu dalšiacutech finančniacutech instituciacute a způsobil paacuted akciovyacutech trhů po celeacutem světě Naacutesledujiacuteciacute den - 16 9 2008 pomohl FED pojišťovně AIG když jiacute kraacutetkodobě půjčil 85 miliard dolarů AIG utrpěla ztraacutety v důsledku krize na hypoteacutečniacutem a uacutevěroveacutem trhu kde pojišťovala rizikoveacute operace finančniacutech instituciacute nejen v USA ale i v zahraničiacute Finančniacute krize vyvrcholila na podzim roku 2007 ale americkaacute krize byla oficiaacutelně oznaacutemena až začaacutetkem prosince roku 2008

Strana 173

2 MATERIAacuteL A METODIKA

Ciacutelem přiacutespěvku je analyzovat změny ve spotřebě cestovniacuteho ruchu v ČR v letech 2007 až 2011 na zaacutekladě dat ze satelitniacuteho uacutečtu cestovniacuteho ruchu v obdobiacute vzniku hospodaacuteřskeacute krize a pokračujiacuteciacute recese Analyacuteza bude vychaacutezet z uacutedajů TSA v jednotlivyacutech zkoumanyacutech oblastech za roky 2007 ndash 2011 Pro analyacutezu situace v CR v obdobiacute krize a naacutesledujiacuteciacute recese byla zkoumaacutena spotřeba přiacutejezdoveacuteho domaacuteciacuteho a vyacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu podle produktů daacutele je provedeno vyhodnoceniacute THFK ve zkoumaneacutem obdobiacute v CR a ukazatelů naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute se zaměřeniacutem na CR a zaměstnanosti v CR Vyacutesledky jsou zřejmeacute z naacutesledujiacuteciacutech tabulek a grafů

Přiacutejezdovyacute cestovniacute ruch (takeacute aktivniacute) zahrnuje naacutevštěvu a pobyt nerezidentů na ekonomickeacutem uacutezemiacute sledovaneacute země Spotřeba přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu je chaacutepana jako celkovyacute objem prostředků vydanyacutech na cestovniacute ruch nerezidenty a plynouciacutech do navštiacuteveneacute země To znamenaacute že započiacutetaacutevaacutena je i ta čaacutest vyacutedajů ktereacute jsou zaplaceny mimo ekonomickeacute uacutezemiacute (ve vlastniacute zemi nerezidenta) ale směřujiacuteciacute formou různyacutech plateb do sledovaneacute země (např čaacutest vyacutedajů za zaacutejezd) Přiacutejezdovyacute cestovniacute ruch tvořiacute 52 ndash 53 cestovniacuteho ruchu v ČR počet hostů v hromadnyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacutech v roce 2012 překročil 13 646 tisiacutec z toho počet nerezidentů je přes 7 164 tisiacutec s největšiacutem podiacutelem Němců Rusů Slovaacuteků Polaacuteků Američanů a Britů

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Jednodenniacute naacutevštěvniacuteci 27907 27289 23783 16280 17505

Turisteacute 100662 90783 83789 81094 80614

Tranzitujiacuteciacute 17551 18452 17479 16106 16563

Naacutevštěvniacuteci celkem 146120 136524 125051 113479 114683

v tom podle produktu

Služby CKCA 415 396 400 462 485

Ubytovaacuteniacute 26622 23874 20908 23076 21464

Stravovaacuteniacute 26707 24351 23020 19739 20704

Doprava 26870 25377 24192 24953 25773

Zbožiacute 55073 53036 47545 34620 35536

Ostatniacute 10435 9491 8986 10629 10720Tabulka 1 Spotřeba přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu v ČR v letech 2007-2011 (v mil Kč CZK mil)

Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_t1_spotreba_prijezdoveho_cestovniho_ruchu_v_cr

Podle uacutedajů TSA o spotřebě přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu je zřejmeacute že od roku 2007 tato spotřeba nepřetržitě klesaacute s velice miacuternyacutem oživeniacutem v roce 2011 V roce 2011 je na uacuterovni 857 roku 2007 u specifickyacutech produktů a na uacuterovni 785 u celkovyacutech vyacutestupů kdy je započiacutetaacutena i spotřeba souvisejiacuteciacutech produktů Od roku 2008 dochaacuteziacute každoročně k poklesu o 10 a viacutece milionů Kč ve spotřebě v naacutevštěvniacuteků kdy nejviacutece je postižena spotřeba jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků kteraacute klesla na 627 spotřeby roku 2007 a spotřeba turistů kteraacute klesla na 80 spotřeby v roce 2007 Spotřeba tranzitujiacuteciacutech je na 944 Spotřeba naacutevštěvniacuteků celkem je v roce 2011 na 785 spotřeby roku 2007 Podle spotřeby jednotlivyacutech produktů v těchto letech došlo ke zvyacutešeniacute spotřeby za služby cestovniacutech kancelaacuteřiacute na 1167 a spotřeby ostatniacutech služeb na 1027 Je pravděpodobneacute že se změnilo složeniacute přijiacuteždějiacuteciacutech uacutečastniacuteků kteřiacute požadujiacute vyššiacute standard a zabezpečeniacute poskytovanyacutech služeb a dovoliacute si i vyššiacute spotřebu ostatniacutech doplňkovyacutech služeb Naopak k nejvyššiacutemu poklesu došlo u spotřeby zbožiacute ( 645 ) stravovaacuteniacute (775 ) a ubytovaacuteniacute (806 ) Spotřeba služeb dopravy je na 959 spotřeby roku 2007 Viz tabulka 1 a 2 graf 1

Strana 174

Graf 1 Spotřeba přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu v ČR v letech 2007-2011

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

A1 Charakteristickeacute produkty 84126 76953 71467 71567 72075

1 ndash Ubytovaciacute služby 26622 23874 20908 23076 21464

2 ndash Stravovaciacute služby 26707 24351 23020 19739 20704

3 ndash Služby osobniacute dopravy 26870 25377 24192 24953 25773

4 ndash Služby cestovniacute kancelaacuteřeagentury a průvodce 415 396 400 462 485

5 ndash Kulturniacute služby 2604 2225 2177 2486 2706

6 ndash Rekreačniacute a ostatniacute zaacutebavniacute služby 909 730 771 850 942

7 ndash Různeacute služby cestovniacuteho ruchu 0 0 0 0 0

A2 Souvisejiacuteciacute produkty 61994 59572 53584 41912 42607

Vyacutestup celkem 146120 136524 125051 113479 114683Tabulka 2 Spotřeba přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu podle produktů v ČR v letech 2007-2011

(v mil Kč CZK mil) Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_t1_spotreba_prijezdoveho_cestovniho_ruchu_v_cr

Spotřeba charakteristickyacutech produktů cestovniacuteho ruchu poklesla za pět let o 1205 mil Kč nejviacutece byly postihnuty služby stravovaciacute ubytovaciacute nejmeacuteně potom doprava služby cestovniacutech kancelaacuteřiacute kulturniacute a rekreačniacute služby majiacute naopak naacuterůst i přes celkově nepřiacutezniveacute trendy vyacutevoje Charakterizuje to vyššiacute naacuteročnost klientů na prožiacutevaacuteniacute straacuteveneacuteho volneacuteho času s dostatkem nabiacutedky různyacutech zaacutebavnyacutech společenskyacutech přiacuteležitostiacute stejně jako se službami laacutezeňstviacute a welnes

Strana 175

Graf 2 Spotřeba přiacutejezdoveacuteho CR podle produktů v ČR v letech 2007-2011 v mil Kč

32 Domaacuteciacute cestovniacute ruch Domaacuteciacute CR ndash je CR rezidentů na uacutezemiacute ČR Zahrnuje spotřebu rezidentskyacutech naacutevštěvniacuteků na tuzemskyacutech cestaacutech ale i čaacutest spotřeby spojeneacute s cestami do zahraničiacute pokud byla realizovaacutena v ČR např marže cestovniacutech kancelaacuteřiacute či agentur zajišťujiacuteciacutech zahraničniacute zaacutejezd

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Turisteacute 63232 66276 64439 63060 61368

Služebniacute cesty 12745 11126 10862 10441 9360Naacutevštěvniacuteci celkem 104821 107825 104116 100536 94002v tom podle produktu

Služby CKCA 6704 7354 6396 6092 5134Ubytovaacuteniacute 15658 15595 16013 15841 15802Stravovaacuteniacute 20754 20987 20805 19874 19123Doprava 17344 18084 16768 17091 15042Zbožiacute 30056 31043 29716 28245 25824Ostatniacute 14305 14762 14419 13392 13076

Tabulka 3 Spotřeba domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu v mil Kč Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_t2_spotreba_domaciho_cestovniho_ruchu_v_cr

Spotřeba domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu se v porovnaacuteniacute roku 2007 a 2011 sniacutežila celkem o 1082 mil Kč což představuje sniacuteženiacute na 90 největšiacute propad je u spotřeby na služebniacute cesty kdy spotřeba postupně setrvale klesaacute ndash pokles na 73 stavu roku 2007 a u jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků - pokles spotřeby na 81 Spotřeba

Strana 176

turistů a jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků v letech 2008 a 2009 roste od roku 2009 dochaacuteziacute k jejiacutemu pozvolneacutemu snižovaacuteniacute Spotřeba turistů vykazuje nejmenšiacute pokles je na uacuterovni 97 roku 2007 Viz tabulka 3 a 4 a graf 3

Graf 3 Spotřeba domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu v mil Kč

Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_t2_spotreba_domaciho_cestovniho_ruchu_v_cr

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

B NESPECIFICKEacute PRODUKTY 0 0 0 0 0

Vyacutestup celkem 104821 107825 104116 100536 94002

Tabulka 4 Spotřeba domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu podle produktů v ČR v letech 2007-2011 Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_t2_spotreba_domaciho_cestovniho_ruchu_v_cr

33 Vyacutejezdovyacute (pasivniacute) CR Zahrnuje naacutevštěvu a pobyt rezidentů mimo ekonomickeacute uacutezemiacute ČR Nezahrnuje vyacuterobky zakoupeneacute na cestu nebo po cestě ve vlastniacute zemi ty patřiacute do spotřeby domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu Pokud se zaměřiacuteme na vyhodnoceniacute ukazatelů z TSA zjistiacuteme že spotřeba celkem v porovnaacuteniacute roků 2007 a 2011 poklesla o 196 mil Kč z toho spotřeba turistů poklesla o 135 mil Kč a spotřeba na služebniacute cesty o 6 mil Kč V tom podle produktů je největšiacute pokles u stravovaacuteniacute (47 milKč)

Strana 177

ubytovaacuteniacute (44 milKč) a dopravy (4 milKč) V procentickeacutem vyjaacutedřeniacute se spotřeba roku 2011 pohybuje v rozmeziacute 75 ndash 78 Nejmenšiacute pokles je u služeb cestovniacutech kancelaacuteřiacute a cestovniacutech agentur (7 ) Viz tabulka a graf 4

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Turisteacute 55844 61526 53739 44984 42292

Služebniacute cesty 21922 21877 19578 18979 15894

Služby CKCA 2123 2289 2052 2226 1978

Doprava 16117 17268 15192 13128 12094

Zbožiacute 11780 12902 11355 9477 9179

Ostatniacute 13180 13930 12284 9757 9484Tabulka 5 Spotřeba vyacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu v ČR v letech 2007-2011 (v milKč)

Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_t3_spotreba_vyjezdoveho_cestovniho_ruchu_v_cr

Graf 4 Spotřeba vyacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu v ČR v letech 2007-2011 (v mil Kč CZK mil) Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_t3_spotreba_vyjezdoveho_cestovniho_ruchu_v_cr

34 Tvorba hrubeacuteho fixniacuteho kapitaacuteluHrubyacute fixniacute kapitaacutel zahrnuje investice do odvětviacute a představuje zaacutekladniacute podmiacutenku pro rozvoj a rozšiacuteřenou reprodukci Zejmeacutena z pohledu cestovniacuteho ruchu je zaacutekladniacutem předpokladem pro vytvaacuteřeniacute atraktivniacute nabiacutedky pro klienty kteřiacute se snažiacute optimalizovat poměr ceny pobytu k uspokojeniacute svyacutech požadavků Vzhledem

Strana 178

k vysokeacute konkurenci v odvětviacute je rozhodujiacuteciacute vytvaacuteřet předpoklady pro moderniacute formy traacuteveniacute volneacuteho času spojeneacute s možnostmi sportovniacuteho kulturniacuteho a společenskeacuteho vyžitiacute v regionu Zde je potřeba vzpomenout i nutnost spolupraacutece veřejneacuteho a soukromeacuteho sektoru při realizaci společnyacutech investičniacutech akciacute ktereacute pomohou realizovat podporu cestovniacuteho ruchu a zvyacutešit atraktivitu prostřediacute na zaacutekladě zlepšeniacute využitiacute existujiacuteciacutech možnostiacute a vytvaacuteřeniacute dalšiacutech aktivit

Ukazatel 2007 2008 2009 2010

A VYRAacuteBĚNAacute NEFINANČNIacute AKTIVA 37903 41744 40565 34317

A1 Hmotnaacute fixniacute aktiva 37419 41049 39881 33631

1 Ubytovaciacute zařiacutezeniacute 6075 5660 6265 5354

2 Ostatniacute budovy a stavby 20384 23408 25243 21106

3 Dopravniacute prostředky (osobniacute) 8638 9225 6255 5420

4 Ostatniacute stroje a zařiacutezeniacute 2321 2755 2112 1746

5 Pěstovanaacute aktiva 1 2 5 5

A2 Nehmotnaacute fixniacute aktiva 484 695 683 686

B NEVYRAacuteBĚNAacute NEFINANČNIacute AKTIVA 16 8 7 7

Celkem THFK v cestovniacutem ruchu (bc) 37918 41752 40572 34324

Celkem THFK v naacuterodniacutem hospodaacuteřstviacute 890251 883176 814039 782942

Podiacutel CR na celkoveacute THFK (v ) 43 47 50 44

Tabulka 6 THFK v cestovniacutem ruchu v ČR v letech 2007-2010 (v mil Kč ) Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_t8_tvorba_hrubeho_fixniho_kapitalu_v_cestovnim_ruchu_v_cr

U hmotnyacutech finančniacutech aktiv dochaacuteziacute v letech 2008 a 2009 k jejich zvyšovaacuteniacute v důsledku dokončovaacuteniacute rozestavěnyacutech akciacute od roku 2010 naacutesleduje viacutece než 15 pokles Data roku 2011 a 2012 dosud nejsou publikovaacutena Z hmotnyacutech aktiv majiacute největšiacute podiacutel investice do ostatniacutech budov a staveb (628 ) naacutesledujiacute investice do dopravniacutech prostředků osobniacutech (161 ) a do ubytovaciacutech zařiacutezeniacute (159 ) Nehmotnaacute finančniacute aktiva vykazujiacute naacuterůst o 417 což je skutečnost kteraacute vypoviacutedaacute o modernizaci technologiiacute použiacutevanyacutech v organizaciacutech cestovniacuteho ruchu přiacutepadně o naacutekupu finančniacutech investic formou podiacutelů na většiacutech společnostech Viz tabulka 5

Graf 5 Tvorba hrubeacuteho fixniacuteho kapitaacutelu v cestovniacutem ruchu v ČR v letech 2007-2010 (v mil Kč ) Zdroj httpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_t8_tvorba_hrubeho_fixniho_kapitalu_v_cestovnim_ruchu_v_cr

Strana 179

35 Vyacuteznam CR z pohledu naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacutePři hodnoceniacute vyacuteznamu CR na naacuterodniacutem hospodaacuteřstviacute je nutneacute posoudit vytvaacuteřenou hrubou přidanou hodnotu strukturovat ji podle specifickyacutech a nespecifickyacutech odvětviacute a daacutele posoudit procento kteryacutem se odvětviacute CR podiacuteliacute na HPH HDP a zaměstnanosti

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Hrubaacute přidanaacute hodnota celkem (zc) 3181484 3324998 3261598 3408298 3466084

Podiacutel CR na hrubeacute přidaneacute hodnotě (v ) 27 26 27 26 26

Hrubaacute přidanaacute hodnota cestovniacuteho ruchu 86234 86427 88442 87362 88735

HPH CR - Charakteristickaacute odvětviacute 61086 61117 63940 63425 65297

HPH CR - Souvisejiacuteciacute odvětviacute 21844 22257 21395 21062 20634

HPH CR - Nespecifickaacute odvětviacute 3304 3054 3107 2875 2805HPH CR - Charakteristickaacute odvětviacute

(v )708 707 723 726 736

HPH CR - Souvisejiacuteciacute odvětviacute (v ) 253 258 242 241 233

HPH CR - Nespecifickaacute odvětviacute () 38 35 35 33 32

Daně CR 16845 17024 15851 12891 13539

HDP CR 103079 103451 104293 100253 102275

Podiacutel CR na HDP (v ) 29 28 29 27 27

Počet zaměstnanyacutech osob v CR v tis 236024 241236 239499 235569 231266

Podiacutel CR na celkoveacute zaměstnanosti Zaměstnaneacute osoby (v ) 452 456 458 466 456

Podiacutel CR na celkoveacute zaměstnanosti Pracovniacute miacutesta (v ) 450 448 456 462 452

Tabulka 7 Hlavniacute ukazatele naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute a CR v ČR v letech 2007-2011 (v mil Kč) Zdrojhttpwwwczsoczcsuredakcensfitsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr

V tabulce 7 je vidět že podiacutel CR na HPH je dlouhodobě mezi 26 až 27 HPH v CR maacute rostouciacute tendenci s naacuterůstem v charakteristickyacutech odvětviacutech a poklesem v souvisejiacuteciacutech a nespecifickyacutech odvětviacutech Za roky 2007 až 2011 došlo ke zvyacutešeniacute HPH o 2 501 mil Kč což představuje zvyacutešeniacute o 29 Na HDP se odvětviacute CR podiacuteliacute 29 v letech 2007 a 2009 v letech 2010 a 2011 se podiacutel snižuje na 27 což pravděpodobně odraacutežiacute vliv dlouhodobeacute recese a uacutesporneacute chovaacuteniacute klientů CR Odvětviacute CR se podiacuteliacute na celkoveacute zaměstnanosti přibližně 45 a to jak v ukazateli zaměstnaneacute osoby tak i v počtu pracovniacutech miacutest

Strana 180

4 ZAacuteVĚR

Sektor cestovniacuteho ruchu se stal jedniacutem z nejdřiacuteve a nejintenzivněji kriziacute postiženyacutech uacuteseků ekonomik ve světě i v tuzemsku Kriziacute vyvolanaacute nezbytnaacute regulace ekonomickyacutech procesů a uacutesporneacute chovaacuteniacute instituciacute domaacutecnostiacute vedlo od prvopočaacutetku k omezeniacute v teacuteto oblasti spotřeby a vynaklaacutedanyacutech prostředků na cestovaacuteniacute zahraničniacute pobyty ale i k omezeniacute v domaacuteciacute spotřebě cestovniacuteho ruchu (MMR Getmedia 2013) Změnily se spotřebniacute zvyklosti u přiacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu došlo ke sniacuteženiacute spotřeby zejmeacutena u jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků a turistů Došlo k menšiacute spotřebě u produktů zbožiacute ubytovaacuteniacute a stravovaacuteniacute naopak u služeb cestovniacutech kancelaacuteřiacute a kulturniacutech došlo k naacuterůstu Lideacute v době ekonomickeacute krize měniacute svoje spotřebniacute chovaacuteniacute co se tyacutekaacute dovoleneacute Napřiacuteklad voliacute jinyacute typ ubytovaacuteniacute zkracujiacute deacutelku pobytu nebo miacutesto dovoleneacute v zahraničiacute zvoliacute dovolenou v tuzemskuU přiacutejezdoveacuteho CR došlo ke sniacuteženiacute spotřeby zejmeacutena u jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků na 627 roku 2007 spotřeba turistů klesla na 80 Pokles se projevil zejmeacutena u spotřeby zbožiacute stravovaacuteniacute a ubytovaacuteniacute Spotřeba domaacuteciacuteho cestovniacuteho ruchu se v porovnaacuteniacute sledovanyacutech roků sniacutežila o 10 mil Kč a v roce 2011 představuje 90 hodnoty roku 2007 největšiacute propad je u kategorie služebniacute cesty a jednodenniacutech naacutevštěvniacuteků To se projevilo u hotelů a penzionů kdy až 83 hotelů a penzionů zaznamenalo sniacuteženiacute naacutevštěvnosti sveacuteho ubytovaciacuteho zařiacutezeniacute Spotřeba vyacutejezdoveacuteho cestovniacuteho ruchu poklesla o 2414 největšiacute podiacutel na tom maacute stravovaacuteniacute ubytovaacuteniacute a doprava Nejmenšiacute pokles je u spotřeby cestovniacutech kancelaacuteřiacute a agentur U ukazatele THFK došlo k poklesu zejmeacutena v roce 2010 kdy pokles byl 15 V roce 2008 a 2009 ještě přetrvaacuteval kladnyacute trend vyacutevoje patrně spojenyacute s dostavbou rozestavěnyacutech akciacute Data od roku 2010 dosud nebyla zveřejněna Největšiacute podiacutel hmotnyacutech investic směřuje do ostatniacutech budov a staveb a dopravniacutech prostředků Největšiacute naacuterůst majiacute investice do nehmotneacuteho kapitaacutelu ndash o 417 Podiacutel cestovniacuteho ruchu na HPH a HDP je dlouhodobě okolo 27 podiacutel na zaměstnanost 45

Strana 181

POUŽITAacute LITERATURA1 BERAacuteNEK Jaromiacuter 2001 Satelitniacute uacutečet cestovniacuteho ruchu In BERAacuteNEK Jaromiacuter COT

Business [online] 2001 [cit 2013-10-27] Dostupneacute z httpwwwcotczdatacesky00_1212_stat_1htm

2 ČESKYacute STATISTICKYacute UacuteŘAD Metodika satelitniacuteho uacutečtu ČR copy Českyacute statistickyacute uacuteřad [online] [cit 2013-10-27] Dostupneacute z httpwwwczsoczcsuredakcensfimetodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu$Filemetod_tsapdf

3 MINISTERSTVO PRO MIacuteSTNIacute ROZVOJ ČR Cestovniacute ruch GETMEDIA [online] 2013 [cit 2013-10-28] Dostupneacute z httpwwwmmrczgetmedia5d82db09-b1df-4142-a4e1-0b8b80f335c5Zpravodaj-o-vyvoji-a-predikcich-cestovniho-ruchu-Cpdf

4 MUSIacuteLEK Petr 2008 Přiacutečiny globaacutelniacute finančniacute krize a selhaacuteniacute regulace Českyacute finančniacute a uacutečetniacute časopis 2008 roč 3 č 4 s 6-20 Dostupneacute z wwwvseczpolekdownloadphpjnl=cfucamppdf=285pdf

5 POLOLAacuteNIacuteK Lukaacuteš 2008 Světovaacute finančniacute krize Finančniacute krize - jak to začalo In Finance media as [online] 14102008 [cit 2013-11-02] Dostupneacute z httpwwwfinanceczzpravyfinance195113-financni-krize-jak-to-zacalo

Ing Libuše Měrtlovaacute PhD KES VŠPJ Jihlava E-mail mertlovavspjcz

Veronika Smith e-mail smithstudentvspjcz

Strana 182

VENKOVSKAacute TURISTIKA ZAMĚŘENAacute NA VYUŽITIacute KONIacute - CHARAKTERISTIKA KLIENTELY

RURAL TOURISM AIMED ON UTILIZATION OF HORSES ndash CHARACTERIZATION OF CLIENTELE

Vladimiacuter Mikule Libor Slaacutedek Ondřej Švarc

Abstrakt

V raacutemci vyacutezkumu probiacutehajiacuteciacuteho v roce 2009 kteryacute zahrnoval provozy venkovskeacute turistiky zaměřeneacute na využitiacute koniacute (celkem 43 respondentů ndash majitelů provozů) byla pomociacute dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute zjišťovaacutena charakteristika jejich klientely Nejčastěji byla klientela tvořena rodinami s dětmi (63) daacutele jednotlivci (51) a skupinami jednotlivců (44) 54 provozů je využiacutevaacuteno předevšiacutem tuzemskou klientelou 44 tuzemskou i zahraničniacute Dle ziacuteskanyacutech poznatků se ze 77 jeviacute klientela jako staacutelaacute pravidelně využiacutevajiacuteciacute dosavadniacutech služeb 70 zaacutejemců využiacutevaacute jednodenniacutech služeb 51 služeb v deacutelce 2-5 dniacute 30 procent klientely se vždy zapojuje do přiacutepravy koně na ježděniacute

Kliacutečovaacute slova venkovskaacute turistika kůň klientela

Abstract

In a research which covered farms aimed on utilization of horses in rural tourism (together 43 subjects) a characterization of their clientele was studied via questionnaire survey in 2009 The most frequent clientele was created by families with children (63) followed by individuals (51) and groups of individuals (44) 54 of subjects are exploited mainly by domestic clientele 44 by domestic and foreign clientele 77 are regular customers 70 of customers are interested in one day services 51 are using services for 2-5 days 30 of clientele are interested in a preparation of a horse for riding

Keywords rural tourism horse clientele

Strana 183

UacuteVOD

Při současneacutem uacutetlumu intenzivniacute zemědělskeacute vyacuteroby se řada zemědělců poohliacutežiacute po vedlejšiacutem zdroji přiacutejmů Jednou z možnostiacute je provozovaacuteniacute agroturistiky tedy formy venkovskeacuteho cestovniacuteho ruchu kteraacute je vedle bezprostředniacuteho využiacutevaacuteniacute přiacuterody a krajiny venkova charakteristickaacute přiacutemyacutem vztahem k zemědělskyacutem praciacutem nebo usedlostem se zemědělskou funkciacute Představuje ji souhrn služeb (ubytovaciacutech stravovaciacutech a ostatniacutech) činnosti na farmě i v okolniacutem prostřediacute ale i možnosti zaacutežitků ktereacute zemědělskyacute subjekt poskytuje (prodaacutevaacute) naacutevštěvniacutekům za uacutečelem rekreace a odpočinku (Pourovaacute 2002) Kromě agroturistiky a jejiacute specifickeacute formy ekoagroturistiky (agroturistiky na ekologickyacutech farmaacutech) zahrnuje venkovskyacute cestovniacute ruch (venkovskaacute turistika) i tzv vesnickou turistiku tradičniacute (pobyt na letniacutem bytě s aktivitami s tiacutem spojenyacutemi) dovolenou v přiacuterodě a ubytovaacuteniacute a pobyty v malokapacitniacutech hotelech (Janotka 1999) K rozvoji agroturistiky a venkovskeacuteho cestovniacuteho ruchu všeobecně došlo v Českeacute republice během transformace našeho zemědělstviacute počaacutetkem devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute

Se zemědělstviacutem je nerozlučně spjat chov hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat Nelehkaacute situace našeho intenzivniacuteho zemědělstviacute se odraacutežiacute v poklesu stavů hlavniacutech druhů jako jsou prasata - stav k 142013 činil 159 milionu kusů a skotu- 135 milionu ks (Mze) Naopak přiacuteznivaacute situace je u zviacuteřat kteraacute jsou nejčastěji spojena s agroturistikou Miacuterně vzrůstajiacuteciacute tendence vykazujiacute v posledniacutem obdobiacute stavy ovciacute a koz což nepochybně souvisiacute s jejich využitiacutem v agroturistickyacutech provozech v ekologickeacutem zemědělstviacute a při uacutedržbě a tvorbě krajiny při vypaacutesaacuteniacute maloplošnyacutech chraacuteněnyacutech uacutezemiacute Pokles stavu ovciacute se zastavil v roce 2000 na 84 108 ks v roce 2013 již dosaacutehl 220 521 ks Stav koz dosaacutehl minima v roce 2004 ndash 11 912 ks v roce 2013 se zvyacutešil na 24 042 ks Nejvyacuteznamnějšiacutem zviacuteřetem z agroturistickeacuteho hlediska je pro zemědělce kůň

Stavy koniacute začaly na uacutezemiacute Českeacute republiky po roce 1989 klesat ČSUacute udaacutevaacute v roce 1990 stav 26 924 k roku 1995 již jen 18 039 Obrat v tomto trendu nastal v roce 1996 ndash 19 175 koniacute a daacutele se zvyšoval ndash prosinec 2003 ndash 43 725 prosinec 2005 ndash 54 956 červen 2008 ndash 64 126 V roce 2013 už je v uacutestředniacute evidenci v ČR registrovaacuteno přes 80 tisiacutec koniacute Za vzrůstajiacuteciacutemi počty stojiacute rostouciacute obliba koniacute jako společniacuteka pro volnyacute čas a takeacute se zde odraacutežiacute zlepšeniacute ekonomickeacute situace v ČR od druheacute poloviny devadesaacutetyacutech let Služby poskytovaneacute farmaacuteřem spojeneacute s chovem koniacute zahrnujiacute klasickou vyacuteuku jiacutezdy na koni možnosti vyjiacutežděk do okoliacute farmy provozovaacuteniacute hiporehabilitace ekonomicky vyacutehodneacute je ustaacutejeniacute koniacute V posledniacutech letech se objevil novyacute fenomeacuten kombinujiacuteciacute rekreaci a jiacutezdu na koni ndash hipoturistika Jednaacute se o poznaacutevaacuteniacute venkovskeacute krajiny z koňskeacuteho sedla Může se jednat o vychaacutezky na koni kdy jezdci překonaacutevajiacute vzdaacutelenost 7-30 km a v tereacutenu straacuteviacute 1 ndash 4 hodiny o celodenniacute vyacutelety a tuacutery kdy se uraziacute vzdaacutelenost do 70 km a o několikadenniacute putovaacuteniacute na koni ktereacute již vyžaduje zaacutezemiacute a služby na trase (Hollyacute 2003)

V roce 2009 proběhlo v raacutemci vyacutezkumu na Mendlově univerzitě v Brně dotazniacutekoveacute šetřeniacute jehož ciacutelem byl monitoring možnostiacute podnikaacuteniacute ve venkovskeacute turistice se zaměřeniacutem na využitiacute koniacute Dotazniacutek byl sestaven do 5 celků zahrnujiacuteciacutech uacutevod do problematiky otaacutezky věnovaneacute nabiacutezenyacutem službaacutem otaacutezky ke klientele k využiacutevanyacutem koniacutem a přiacutenosu jezdeckeacute turistiky Na čaacutest věnovanou charakteristice klientely je zaměřen tento člaacutenek

METODIKA

V raacutemci vyacutezkumu probiacutehajiacuteciacuteho v roce 2009 kteryacute zahrnoval provozy venkovskeacute turistiky zaměřeneacute na využitiacute koniacute (celkem 43 respondentů ndash majitelů provozů) byla pomociacute dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute zjišťovaacutena takeacute charakteristika jejich klientely Ke konečneacutemu zpracovaacuteniacute ziacuteskanyacutech dat od respondentů bylo použito souhrnnyacutech čiacuteselnyacutech charakteristik jako je průměr aritmetickyacute průměr atd Programu Microsoft Excel 2003 bylo použito pro statistickeacute zpracovaacuteniacute ziacuteskanyacutech dat Ziacuteskaneacute hodnoty jsou uvedeneacute v absolutniacutem i relativniacutem vyjaacutedřeniacute (v procentech) U otaacutezek kde bylo možno volit viacutece odpovědiacute (viz sloupcoveacute grafy) si mohli respondenti zvolit viacutece odpovědiacute proto součet procent u jednotlivyacutech odpovědiacute nemusiacute daacutet dohromady 100

Strana 184

Dotazy ke klientele

1) Jakaacute ciacutelovaacute skupina turistů k Vaacutem jezdiacute nejčastěji

a) jednotlivci

b) skupiny jednotlivců

c) rodiny s dětmi

d) jinaacute (uveďte prosiacutem)

2) Jakou skupinu turistů upřednostňujete

a) převaacutežně tuzemskou

b) zejmeacutena zahraničniacute

c) obojiacute

3) Klientelahellip

a) je staacutelaacute pravidelně využiacutevaacute Vašich služeb

b) spatřujete naacuterůst noveacute klientely

c) spatřujete uacutebytek zaacutejemců o tyto služby

4) V jakeacutem časoveacutem rozmeziacute klienti využiacutevajiacute Vašich služeb

a) jeden den

b) 2-5 dniacute

c) tyacuteden

d) viacutece (uveďte prosiacutem)

5) Zapojujiacute se turisteacute do přiacutepravy ježděniacute na koni (hřebelcovaacuteniacute sedlaacuteniacute čištěniacute staacutejiacute apod)

a) ano vždy

b) ne nikdy

c) jen někdy

Strana 185

VYacuteSLEDKY

Otaacutezka č 1

Zde je řešena otaacutezka ciacuteloveacute skupiny turistů za uacutečelem monitoringu poptaacutevky a potřeb klientů Dle zjištěnyacutech faktů nejčastějšiacute ciacutelovou skupinu tvořiacute rodiny s dětmi 63 Nemalou skupinu tvořiacute jednotlivci (51 ) jako i skupiny jednotlivců s 44

Zaacutejem o služby (kontakt s koňmi) jeviacute zejmeacutena rodiny s dětmi z čehož lze usuzovat že tyto nabiacutezeneacute služby plniacute i funkci edukativniacute

Graf 1 Zdroj Dotazniacutekoveacute šetřeniacute autorů

Otaacutezka č 2

V souvislosti se zajištěniacutem tlumo-čnickyacutech služeb a k tomu potřebnyacutech informaciacute byla formulovaacutena otaacutezka č 2 Z naacutesledujiacuteciacuteho vyplyacutevaacute že neniacute až tak velkyacutech rozdiacutelů zda se jednaacute o klientelu tuzemskou či zahraničniacute Kubešovaacute (2010) se zabyacutevala okruhem klientely na jezdeckyacutech staniciacutech v ČR Nejvyššiacute poptaacutevku po službaacutech zaznamenala ze stran tuzemskyacutech naacutevštěvniacuteků ndash 473 351 obsazenosti stanic tvořili přiacutebuzniacute a znaacutemiacute majitelů a 176 naacutevštěvniacuteci ze zahraničiacute

Strana 186

Otaacutezka č 3

Informace z otaacutezky č 3 majiacute spiacuteše statistickyacute charakter Tyto uacutedaje by měly veacutest k vyacutesledneacutemu zhodnoceniacute dosavadniacute činnosti poskytovanyacutech služeb za uacutečelem jejich dalšiacuteho kvalitniacuteho zdokonalovaacuteniacute Dle ziacuteskanyacutech poznatků v 77 se jeviacute klientela jako staacutelaacute pravidelně využiacutevajiacuteciacute dosavadniacutech služeb 35 taacutezanyacutech se vyslovilo a přik-lonilo k naacuterůstu noveacute klientely Pouhyacutech 5 zaregistrovalo uacutebytek zaacutejemců o poskytovaneacute služby

Střelcovaacute (2009) zjišťovala zda hosteacute agroturistickyacutech provozů navštěvujiacute některaacute zařiacutezeniacute opakovaně 40 respondentů odpovědělo že ano tedy že se do vybraneacuteho zařiacutezeniacute raacutedi vracejiacute 53 respondentů nejezdiacute opakovaně do stejneacuteho provozu a 7 zvolilo možnost bdquoneviacutemldquo pravděpodobně proto že za agroturistikou vyjeli zatiacutem pouze jednou

Janotka (1999) poukazuje na to že na zaacutekaznickeacutem hodnoceniacute zaacutevisejiacute opakovaneacute naacutevraty hostů Vytvořeniacute přiacutezniveacuteho obrazu poskytovanyacutech služeb a dobraacute pověst (image zařiacutezeniacute) jsou nejdůležitějšiacute a nejuacutečinnějšiacute formou propagace a reklamy kteraacute přivede noveacute zaacutekazniacuteky a udržiacute si ty staacutevajiacuteciacute

Otaacutezka č 4

Na tuto otaacutezku lze pohliacutežet z dvojiacuteho hlediska Z pohledu poskytovatele je třeba zajistit bezprobleacutemoveacute a předem plaacutenovaneacute zabezpečeniacute přiacuteslušnyacutech služeb a jejich zdaacuternou realizaci Z pohledu zaacutejemce o službu (klienta) můžeme usoudit časovou dostupnost (volnyacute čas klienta) spokojenost a opětovnyacute požadavek po nabiacutezenyacutech službaacutech

Vzhledem k využiacutevaacuteniacute služeb v raacutemci 1 ndash 5 dniacute (70 + 51 ) je možneacute přihleacutednout k časoveacute tiacutesni zaacutejemců o tyto služby nemožnost ubytovaciacutech a stravovaciacutech služeb poskytovatele jakož i (nejpravděpodobněji) poskytovaacuteniacute pouze jednodenniacutech služeb

Střelcovaacute (2009) zjišťovala průměrnou dobu pobytu naacutevštěvniacuteků v agroturistickyacutech zařiacutezeniacutech Největšiacute skupinu ndash 45 - zaujiacutemal pobyt o deacutelce 3 ndash 5 nociacute 23 naacutevštěvniacuteků voliacute pobyt v rozmeziacute 1 ndash 2 nociacute 22 v rozmeziacute 6 ndash 7 nociacute a 10 viacutece než 7 nociacute

Strana 187

Otaacutezka č 5

Tato otaacutezka mapovala zaacutejem a ochotu klientů zapojit se do přiacutepravneacute a ošetřovatelskeacute činnosti 70 respon-dentů se vyjaacutedřilo ve smyslu ochoty klientů spolupodiacutelet se na přiacutepravě koniacute jen někdy zatiacutemco 30 dotazovanyacutech uvaacutediacute ano vždy Je na zvaacuteženiacute zda neniacute na škodu že většina klientů o přiacutepravneacute praacutece (hřebelcovaacuteniacute sedlaacuteniacute čištěniacute staacutejiacute apod) nejeviacute zaacutejem Ochuzujiacute se tak o osobniacute kontakt s koněm

ZAacuteVĚR

V raacutemci vyacutezkumu zaměřeneacuteho na provozy venkovskeacute turistiky využiacutevajiacuteciacutech při svyacutech službaacutech pro naacutevštěvniacuteky chovu koniacute byla klientela nejčastěji tvořena rodinami s dětmi (63) převažovala tuzemskaacute klientela (54) kteraacute byla staacutelaacute (77) a nejčastěji využiacutevala jednodenniacutech služeb (70) Většina naacutevštěvniacuteků těchto zařiacutezeniacute maacute zaacutejem nejčastěji o kraacutetkodobeacute jednodenniacute vyjiacutežďky a zůstaacutevaacute věrnaacute vybraneacutemu provozu Převažujiacuteciacute trend v agroturistickyacutech provozech v ČR kdy naacutevštěvniacuteci nemajiacute zaacutejem o pomocneacute praacutece v zemědělstviacute ošetřovaacuteniacute zviacuteřat apod (na rozdiacutel od zkušenostiacute ze zahraničiacute) je patrnyacute i v těchto zařiacutezeniacutech kdy pouze 30 procent klientely se vždy zapojuje do přiacutepravy koně na ježděniacute

Vyacutezkum byl realizovaacuten v raacutemci projektu IGA TP 52014 AF MENDELU

Strana 188

LITERATURA

1 ČESKYacute STATISTICKYacute UacuteŘAD dostupneacute na httpwwwczsocz 2 HOLLYacute K 2003 Jezdeckaacute turistika Montanexas Ostrava 109 s ISBN 80-7225-104-X3 JANOTKA K 1999 Venkovskaacute turistika a agroturistika Specifickeacute segmenty cestovniacuteho ruchu

Pardubice SOŠ cestovniacuteho ruchu 108 s4 KUBEŠOVAacute L 2010 Analyacuteza současneacuteho rozvoje koňskyacutech stezek v Českeacute republice

Diplomovaacute praacutece Mendelova univerzita v Brně Brno 92 s5 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVIacute ČR dostupneacute na httpwwwmzecz 6 POUROVAacute M 2002 AgroturistikaČZU Praha ISBN 80-213-0965-27 STŘELCOVAacute I 2009 Využiacutevaacuteniacute agroturistickyacutech služeb u různyacutech skupin obyvatel

Diplomovaacute praacutece Mendelova zemědělskaacute a lesnickaacute univerzita v Brně Brno 80 s8 ŠVARC O 2009 Rozvoj venkovskeacute turistiky v mikroregionu Drahanskaacute vrchovina se zaměřeniacutem na

využitiacute koniacute Diplomovaacute praacutece Mendelova zemědělskaacute a lesnickaacute univerzita v Brně Brno 93 s

KONTAKTNIacute ADRESA

Ing Vladimiacuter Mikule PhD Ing Libor Slaacutedek PhD Ing Ondřej ŠvarcMendelova univerzita v BrněAgronomickaacute fakultaUacutestav chovu a šlechtěniacute zviacuteřat Odděleniacute chovu koniacute a agroturistikyZemědělskaacute 1 613 00 BrnoE-mail mikulemendelucz sladekmendelucz

Strana 189

KLASTER AKO IMPULZ ROZVOJA CESTOVNEacuteHO RUCHU

CLUSTER AS STIMULATOR DEVELOPMENT OF THE TOURISM

Bibiaacutena Miščiacutekovaacute

Abstrakt

Klaster vo všeobecnosti predstavuje zhluky firiem podobneacuteho zamerania pocircsobiacich v spoločnom regioacutene pričom zhlukovanie im prinaacuteša znižovanie dopravnyacutech naacutekladov eliminaacuteciu barieacuter celkoveacute externeacute uacutespory a kolektiacutevnu efektiacutevnosť s cieľom čo najefektiacutevnejšieho rozvoja daneacuteho regioacutenu A praacuteve z tyacutechto docircvodov mocircže klaster plniť funkciu impulzu rozvoja cestovneacuteho ruchu v danom regioacutene Cieľom predkladaneacuteho priacutespevku je oboznaacutemenie sa so špecifikami klastrov cestovneacuteho ruchu ich vznikom fungovaniacutem a ďalšiacutem smerovaniacutem v Slovenskej republike Na priacuteklade fungovania jednotlivyacutech klastrov cestovneacuteho ruchu na Slovensku sa priacutespevok pokuacutesi popiacutesať zmeny ktoreacute nastali v danom regioacutene po vzniku klastra

Kľuacutečoveacute slovaacute klaster CR cestovnyacute ruch regionaacutelny rozvoj

Abstract

In general the cluster represents the group of companies in a particular field acting in a general region whereby clustering brings them the reduction of transport costs elimination of barriers total external economies and collective effectiveness with the aim of the most efficient development of the region This is the reason why can cluster fulfill the function of tourism development impulse in a particular region The aim of the paper is to become familiar with the specifics of tourism clusters their creation operation and further direction in the Slovak Republic On the example of operation of individual tourism clusters in Slovakia we will try to describe the changes which have occurred in region after the formation of cluster

Keywords Tourism cluster tourism regional development

Strana 190

UacuteVOD

Od tej doby čo sa o zavedenie klastrov do ekonomiky a regionaacutelneho rozvoja zasluacutežil Michael Porter ktoryacute ich presadzoval ako zaacutekladnyacute naacutestroj priemyselnej a regionaacutelnej politiky a ako jeden z naacutestrojov dosahovania konkurencieschopnosti regioacutenov a štaacutetov ubehlo takmer 30 rokov Kyacutem v roku 2003 The Cluster Initiative Greenbook identifikovalo 500 klastrovyacutech iniciatiacutev vo svete a to najmauml v Severnej Amerike Euroacutepe Austraacutelii a na Novom Zeacutelande v roku 2005 The Global Cluster Initiative Survey identifikovalo už 1500 klastrovyacutech iniciatiacutev na celom svete (SIEA 2010) Podobne i na Slovensku postupne narastaacute počet klastrovyacutech iniciatiacutev i keď poniektoriacute autori uvaacutedzajuacute že tento počet je v porovnaniacute s inyacutemi krajinami staacutele niacutezky Za poslednyacutech 6 rokov evidujeme na Slovensku 9 klastrov cestovneacuteho ruchu pričom ďalšie 4 klastre suacute vo faacuteze priacuteprav Cieľom priacutespevku je pribliacuteženie vzniku financovania fungovania a ďalšiacutech viacuteziiacute klastrov cestovneacuteho ruchu na Slovensku Klastre vo všeobecnosti by mali byť prospešneacute pre rozvoj svojho regioacutenu a z toho docircvodu pokladaacuteme za docircležiteacute i vysvetlenie poziacutecie klastra cestovneacuteho ruchu v regionaacutelnom rozvoji v Slovenskej republiky

TEORETICKEacute VYacuteCHODISKAacute

Už na začiatku 90 rokov minuleacuteho storočia Uacuterad pre priemyselnyacute rozvoj OSN Organizaacutecia pre hospodaacutersku spolupraacutecu a rozvoj Euroacutepska komisia a rocirczne medzinaacuterodneacute agentuacutery odporučili ako prioritu pre všetky uacuterovne riadenia podporu maleacuteho a stredneacuteho podnikania formou klastroveacuteho priacutestupu Napriek tyacutemto odporuacutečaniam Slovensko tento spocircsob podpory v spomiacutenanom obdobiacute nevyužiacutevalo Zlom nastal po roku 2007 kedy bola prijataacute Inovačnaacute strateacutegia Slovenskej republiky na roky 2007 až 2013 Suacutečasťou inovačnej strateacutegie SR pre roky 2007-2013 v raacutemci opatrenia bdquoZlepšenie inovatiacutevneho prostredialdquo bol i rozvoj klastrov prostredniacutectvom ktoryacutech sa vytvoria podmienky pre spolupraacutecu podnikateľskeacuteho sektora s univerzitami podnikateľskyacutemi a inovačnyacutemi centrami v určityacutech odvetviach priemyslu a službaacutech v nadvaumlznosti na rozvojovyacute potenciaacutel v regioacutenoch Zaacuteroveň boli pre jednotliveacute regioacuteny samospraacutevne kraje na Slovensku určeneacute inovačneacute poacutely rastu ndash oblasti inovačneacuteho rozvoja (Šmiacuted 2008)

O zavedenie klastrov do ekonomiky a regionaacutelneho rozvoja sa v 90 rokoch 20storočia zasluacutežil Michael Porter ktoryacute ich začal presadzovať ako zaacutekladnyacute naacutestroj priemyselnej a regionaacutelnej politiky a ako jeden z naacutestrojov dosahovania konkurencieschopnosti regioacutenov a štaacutetov Klastre suacute priamo prepojeneacute s problematikou inovaacuteciiacute no aj napriek tomu ich nemožno chaacutepať ako prostriedok pre riešenie všetkyacutech probleacutemov ekonomiky a regionaacutelneho rozvoja a praacuteve z toho docircvodu ich mocircžeme považovať za akeacutesi impulzy rozvoja regioacutenu Porter (1990 s 174 ) klastre vo všeobecnosti charakterizuje ako bdquogeografickeacute suacutestredenia vzaacutejomne previazanyacutech odvetviacute špecializovanyacutech dodaacutevateľov poskytovateľov služieb firiem v priacutebuznyacutech odboroch a pridruženyacutech inštituacuteciiacute napriacuteklad univerziacutet agentuacuter obchodnyacutech asociaacuteciiacute a pod ktoreacute spolu suacuteťažia ale tiež spolupracujuacute majuacute spoločneacute znaky ale tiež sa doplňujuacuteldquo

Autori S Nechviacutelovaacute M Holyacute A J Kraacutetky (2006) považujuacute za najefektiacutevnejšiu formu spolupraacutece v cestovnom ruchu praacuteve klaster Rovnako i Zdon ndash Korzeniowska (2009 s 54) pokladaacute klastre cestovneacuteho ruchu za vyacuteznamnyacute impulz rozvoja a definuje ich ako bdquovzaacutejomnuacute cielenuacute spolupraacutecu akteacuterov tvorby produktov cestovneacuteho ruchu a akteacuterov regionaacutelneho rozvoja prostredniacutectvom turizmu ktoraacute suacutečasne uspokojuje potreby uacutečastniacutekov cestovneacuteho ruchu a zaacuteroveň podporuje podnikateľskeacute prostredie cestovneacuteho ruchu v suacutelade s moraacutelnym a environmentaacutelnym predpisom dotknuteacuteho regioacutenurdquo

Hlavnyacutem cieľom klastrov v cestovnom ruchu maacute byť podpora spolupraacutece rocircznych akteacuterov cestovneacuteho ruchu za uacutečelom zvyacutešenia konkurencieschospnosti regioacutenov cestovneacuteho ruchu No a praacuteve tu sa ich podobnosť s priemyslovyacutemi klastrami končiacute pretože cestovnyacute ruch maacute odlišneacute imputy outputy a špecificky štrukturovaneacute funkčneacute prostredie Rozdielnosť medzi priemyslelnyacutemi klastrami a klastrami cestovneacuteho ruchu vidiacute Čuka Neacutemethyovaacute Miščiacutekovaacute (2012 s 35) najmauml v tyacutechto činiteľoch

bull cestovnyacute ruch je sezoacutennybull cestovnyacute ruch maacute ineacute lokalizačneacute faktory (priacuterodneacute atraktivity humaacutenno ndash geografickeacute atraktivity infra a supraštruktuacutera cestovneacuteho ruchu a pod)

Strana 191

bull cestovnyacute ruch sa mocircže dobre rozviacutejať aj v perifeacuternych regioacutenoch bull pracovniacuteci v cestovnom ruchu majuacute odlišnuacute štruktuacuteru kvalifikovanostibull produkty cestovneacuteho ruchu mocircžu mať aj nemateriaacutelnu povahu (zaacutežitok vzdelanie kultuacutera a pod)

CIEĽ A METODIKA

Hlavnyacutem cieľom predkladaneacuteho priacutespevku je podať ucelenyacute obraz o klastroch cestovneacuteho ruchu na Slovensku a ich vplyve na rozvoj daneacuteho regioacutenu Hlavnyacute cieľ sme rozdelili na niekoľko parciaacutelnych cieľov v ktoryacutech sme sa zamerali na vznik klastrov ich fungovanie financovanie a viacutezie do buduacutecnosti Tento individuaacutelny obraz klastrov cestovneacuteho ruchu by mal vyuacutestiť do konkreacutetneho obrazu vplyvu klastra cestovneacuteho ruchu na regionaacutelny rozvoj v danom regioacutene

Pri vyacuteskume sme použili rešerše zdrojov a dostupnej literatuacutery ale tiež historickeacute analyacutezy vzniku a vyacutevoja jednotlivyacutech klastrov cestovneacuteho ruchu na Slovensku a kraacutetky prieskum Vlastnyacute prieskum zahŕňa kvantifikaacuteciu suacutečasnyacutech klastrov cestovneacuteho ruchu osobityacute docircraz sme klaacutedli na prieskum (emailova komunikaacutecia) v ktorom sme sa snažili zistiť spocircsob fungovania financovania a ďalšieho smerovania klastrov cestovneacuteho ruchu na Slovensku a z toho vyvodiť ich vplyv na regionaacutelny rozvoj

1 CHARAKTERISTOKA KLASTROV CESTOVNEacuteHORUCHU NA SLOVENSKU ICH VZNIK FINANCOVANIE A VIacuteZIE DO BUDUacuteCNOSTI

Klaster Liptov je zaacuteujmoveacute združenie praacutevnickyacutech osocircb založeneacute začiatkom augusta roku 2008 K zakladajuacutecim členom klastra patria mestaacute Liptovskyacute Mikulaacuteš Liptovskyacute Hraacutedok Ružomberok a štyri subjekty suacutekromneacuteho sektora ku ktoryacutem na Liptove patria Thermal Park Bešeňovaacute Aquapark Tatralandia Jasnaacute Niacutezke Tatry a Skipark Ružomberok V juacuteli 2009 sa do klastra začlenili tri ďalšie vyacuteznamneacute subjekty ku ktoryacutem patria cestovneacute kancelaacuterie Liptour Aquatravel 3W a neskocircr 19 obciacute Liptova Členovia si za siacutedlo zvolili mesto Liptovskyacute Mikulaacuteš Všetky zakladajuacutece subjekty sa dohodli na financovaniacute združenia na zaacuteklade poplatku za naacutevštevniacuteka V raacutemci subjektov suacutekromneacuteho sektora je to poplatok za vstup do strediska cestovneacuteho ruchu a v raacutemci miest je to poplatok za prenocovaneacuteho naacutevštevniacuteka Subjekty suacutekromneacuteho sektora sa na celkovyacutech členskyacutech poplatkoch v roku 2008 podieľali 63 Klaster Liptov vystupuje ako Organizaacutecia destinačneacuteho manažmentu s viacuteziou vybudovať z Liptova euroacutepsky rozpoznateľnuacute destinaacuteciu cestovneacuteho ruchu so strategickyacutem cieľom zvyacutešenia naacutevštevnosti regioacutenu Liptov do roku 2013 na dvojnaacutesobok roku 2007

Zaacuteujmoveacute združenie praacutevnickyacutech osocircb klaster CR Zaacutepadneacute Slovensko vzniklo začiatkom decembra roku 2008 Jeho zakladajuacutecimi členmi suacute Trnavskyacute samospraacutevny kraj spolu s mestom Galanta Pridruženyacutemi členmi suacute mesto Sereď a obce Dolnaacute Streda a Šoporňa Siacutedlo klastra CR Zaacutepadneacute Slovensko sa nachaacutedza v meste Trnava V suacutečasnosti maacute klaster 5 členov pričom v buduacutecnosti chce tuacuteto členskuacute zaacutekladňu rozšiacuteriť o ďalšiacutech členov nie len samospraacutev ale aj z radov podnikateľskyacutech subjektov Klaster cestovneacuteho ruchu Zaacutepadneacute Slovensko je momentaacutelne financovanyacute len z členskyacutech priacutespevkov jednotlivyacutech členov klastra Klaster je partnerom prebiehajuacuteceho projektu bdquoTrnavskyacute kraj - regioacuten pre všetkyacutechldquo Aktivitami projektu je vytvorenie analyticko-strategickeacuteho dokumentu ktoreacuteho časť bude venovanaacute riešeniu uacutezemia Vodneacuteho diela Kraacuteľovaacute s cieľom využitia hraacutedze vodneacuteho diela k vybudovaniu cyklotrasy Klaster cestovneacuteho ruchu Zaacutepadneacute Slovensko je partnerom projektu bez finančnej uacutečasti Projekt bdquoTrnavskyacute kraj-regioacuten pre všetkyacutechldquo je zameranyacute na vytvorenie komplexnyacutech podmienok rozvoja cestovneacuteho ruchu podporu budovania novyacutech a posilnenie existujuacutecich partnerstiev v cestovnom ruchu zabezpečenie efektiacutevnej propagaacutecie a vytvorenie novyacutech produktov za uacutečelom rozvoja cestovneacuteho ruchu na uacutezemiacute Trnavskeacuteho samospraacutevneho kraja

Klaster Orava zaacuteujmoveacute združenie praacutevnickyacutech osocircb vzniklo začiatkom augusta roku 2008 V spomiacutenanom roku ho založilo 9 subjektov pričom v suacutečasnosti maacute klaster 14 členov no a v buduacutecnosti sa nebraacuteni spolupraacuteci aj s inyacutemi samospraacutevami a podnikateľskyacutemi subjektmi Klaster Orava je v suacutečasnosti financovanyacute len z členskyacutech priacutespevkov Buduacutece smerovanie klastra sa uberaacute cestou vytvaacuterania pozitiacutevneho imidžu regioacutenu nie len pre naacutevštevniacutekov ale aj pre možnyacutech investorov a občanov regioacutenu prostredniacutectvom ponuky kvalitnyacutech

Strana 192

produktov cestovneacuteho ruchu Hlavnyacutem cieľom klastra je prezentovať Oravu pod jednotnou značkou nie len na Slovensku ale aj v zahraničiacute a do roku 2015 sa umiestniť na treťom mieste v uacuterovni naacutevštevnosti regioacutenov Slovenska

Začiatkom juacutela 2009 vznikol Klaster Turiec ktoryacute je zaacuteujmovyacutem združeniacutem praacutevnickyacutech osocircb K jeho zakladajuacutecim členom patrili mestaacute Martin a Vruacutetky spolu s lyžiarskymi strediskami Snowland Jasenskaacute dolina Winterpark Martinky a cestovnaacute agentuacutera Fatra Ski Siacutedlom klasta je mesto Martin Členskeacute priacutespevky členov Klastra Turiec sluacutežia na jeho financovanie Viacuteziou klastra je ponuacuteknuť Turiec ako turisticky atraktiacutevny regioacuten kde sa vďaka aktiacutevnemu odpočinku v priacuterode vďaka rozmanitosti mineraacutelnych a termaacutelnych prameňov a poznania kultuacuternych a historickyacutech pamiatok Turca buduacute vracať ale i prichaacutedzať domaacuteci i zahraničniacute turisti V suacutečasnosti Klaster Turiec pozostaacuteval len z 5 členov pretože mesto Vruacutetky v roku 2011 z klastra vystuacutepilo

Začiatkom maacuteja roku 2011 vznikol Klaster Horehronie Zaacuteujmoveacute združenie praacutevnickyacutech osocircb tvoriacute v suacutečasnosti 10 členov Patria k nim mesto Brezno ktoreacute je siacutedlom klastra a obce Bystraacute Čierny Balog Hornaacute Lehota Draacutebsko Hronec Lom nad Rimavicou Osrblie Sihla a Myacuteto pod Ďumbierom Cieľom klastra je zavaacutedzanie inovatiacutevnych riešeniacute ako aj rozširovanie ponuky služieb aby Horehonie vstuacutepilo na euroacutepsky trh cestovneacuteho ruchu ako modernaacute destinaacutecia K lepšej propagaacutecii mu napomaacuteha vlastnyacute webovyacute portaacutel logo so sloganom a regionaacutelna zľavovaacute karta

Kuacutepeľnyacute klaster cestovneacuteho ruchu Balnea Cluster Dudince je občianske združenie ktoreacute vzniklo začiatkom juacutena roku 2008 Tento kalster je prvyacutem a v suacutečasnosti aj jedinyacutem kuacutepeľnyacutem klastrom na uacutezemiacute Slovenska Suacutečasnyacutech 9 členov si za siacutedlo Balnea Cluster Dudince zvolilo mesto Dudince Čo sa tyacuteka financovania klastra financovanie ostaacuteva len na jeho členoch Viacuteziami rozvoja združenia je expanzia klastra s cieľom vytvaacuterania podmienok pre ďalšiacute rozvoj členov združenia ale aj pre prijiacutemanie novyacutech členov Hlavnyacutem cieľom klastra je poskytovať kompletnyacute informačnyacute servis v oblasti cestovneacuteho ruchu a organizaacutecia rocircznych kultuacuterno-spoločenskyacutech akciiacute a podujatiacute Podľa naacutezoru M Cmarka buduacutece smerovanie tohto klastra vedie k jeho postupneacutemu zaacuteniku

Vidiecky klaster cestovneacuteho ruchu Smolenice vznikol koncom marca roku 2010 a je prvyacutem vidieckym klastrom na Slovensku Klaster maacute v suacutečasnosti 25 členov pričom motivaacuteciou pre založenie klastra boli v zahraničiacute organizaacutecie destinačneacuteho manažmentu v Rakuacutesku na Morave a na Slovensku bol vzorom Klaster Liptov Viacuteziou do buduacutecnosti je združiť drobnyacutech podnikateľov v obci v oblasti stravovaciacutech a ubytovaciacutech služieb ale aj farmaacuterov včelaacuterov vinaacuterov a všetkyacutech ktoriacute chcuacute prispieť k rozvoju agroturistiky v obci skvalitniť praacutecu v informačnej kancelaacuteriiacute vnuacutetorneacute skvalitňovanie spolupraacutece lepšiacute transfer informaacuteciiacute cielenaacute propagaacutecia a spolupraacuteca s VUacuteC Trnava vytvorenie novyacutech maacutep cyklomaacutep zvyacutešiť počet prenocovaniacute v obci pretože momentaacutelne je najviac turistov klastra jednodňovyacutech

V marci roku 2009 v raacutemci vyacutezvy Systeacutemu podpory euroregionaacutelnych aktiviacutet ktoraacute bola vyhlaacutesenaacute Ministerstvom vyacutestavby a regionaacutelneho rozvoja SR bol uacutespešnyacute projekt Novohradskeacuteho klastra ndash vytvorenie vidieckeho klastra v oblasti cestovneacuteho ruchu na uacutezemiacute Euroregioacutenu Neogradiensi Projekt sa realizoval od 01 05 2009 do 31 12 2009 tj 8 mesiacov Cieľom projektu je podpora hospodaacuterskeho a sociaacutelneho rozvoja vidieka prihraničneacuteho regioacutenu Euroregioacutenu Neogradiensis prostredniacutectvom vytvorenia klastra v oblasti rozvoja vidieckeho cestovneacuteho ruchu ako hlavnej hybnej sily ekonomiky regioacutenu za predpokladu využitia miestnych zdrojov a podpory celoročneacuteho využitia regioacutenu

V juacuteny roku 2010 vznikol prvyacute mestskyacute Klaster Košice ktoryacute maacute za uacutelohu rozviacutejať cestovnyacute ruch v meste Košice V suacutečasnosti ho tvoriacute 28 členov ktoryacutech hlavnou myšlienkou je využiť naacutevštevnosť mesta v suacutevislosti s MS v ľadovom hokeji 2011 a projektom Euroacutepskeho hlavneacuteho mesta kultuacutery 2013

Okrem už existujuacutecich klastrov cestovneacuteho ruchu je docircležite spomenuacuteť i viacutezie možnyacutech buduacutecich klastrov cestovneacuteho ruchu na Slovensku

Klaster Tatry - Najvaumlčšiacute poskytovatelia služieb v oblasti cestovneacuteho ruchu vo Vysokyacutech Tatraacutech - 1 Tatranskaacute Tatranskeacute lanoveacute draacutehy a Aquacity Poprad mestaacute Vysokeacute Tatry Poprad Svit a obec Štrba sa dohodli na založeniacute klastra Tatry Predpokladanyacute termiacuten založenia klastra bol marec 2010 doposiaľ však neboli vykonaneacute žiadne aktivity suacutevisiace s jeho reaacutelnym vznikom Klaster mal byť financovanyacute prostredniacutectvom čerpania eurofondov

Strana 193

a členskyacutech poplatkoch Mestaacute mali platiť desať centov za každuacute prenocovanuacute osobu Prevaacutedzkovatelia služieb mali platiť paumlť centov za každyacute predanyacute liacutestok Podľa odhadov mal mať Klaster Tatry rozpočet vo vyacuteške približne 300 tisiacutec eur ak by parlamentom prešiel zaacutekon o turizme a na činnosť klastra by bol prispieval aj štaacutet rovnakou sumou akuacute by vybrali členovia Okrem kvalitnejšej propagaacutecie mali peniaze sluacutežiť aj na priacutepravu rozvojovyacutech projektov v regioacutene Tatranskeacute lanoveacute draacutehy by mali podľa naacutevrhu členskeacuteho platiť približne desaťkraacutet viac ako by platili na činnosť Združenia cestovneacuteho ruchu

Hradneacute muacutezeum vo Fiľakove chce v spolupraacuteci s maďarskyacutem Združeniacutem hradov horneacuteho Uhorska založiť v raacutemci euroacutepskeho Programu cezhraničnej spolupraacutece Maďarskej a Slovenskej republiky klaster pohraničnyacutech hradov južneacuteho Slovenska Klaster by mal podľa riaditeľa Hradneacuteho muacutezea vo Fiľakove Attilu Agoacutecsa zastupovať spoločneacute zaacuteujmy spraacutevcov juhoslovenskyacutech hradov koordinovať ich odbornuacute spolupraacutecu tvoriť spoločneacute programy zosuacutelaďovať a tematizovať ich ponuku Organizaacutecia združujuacuteca spraacutevcov hradov severneacuteho Maďarska maacute v suacutečasnosti 24 členov medzi nimi aj zaacutestupcov takyacutech znaacutemych pevnostiacute ako Eger Saacuterospatak Dioacutesgyőr Noacutegraacuted a Holloacutekő Cieľom Hradneacuteho muacutezea vo Fiľakove je spojiť členov relevantnej cieľovej skupiny na našej strane hraniacutec predovšetkyacutem zo slovenskej časti byacutevalej Novohradskej Gemersko-malohontskej Abovsko-turnianskej a Zempliacutenskej župy teda majiteľov a spraacutevcov hradov od Modreacuteho Kameňa po Kraacuteľovskyacute Chlmec Pre buduacuteci klaster je maďarskaacute organizaacutecia vzorom a zaacuteroveň partnerom na plaacutenovaneacute vytvorenie kultuacuternej cesty pohraničnyacutech hradov Cieľom projektovyacutech partnerov na oboch stranaacutech hranice je zaregistrovanie spoločnej euroacutepskej kultuacuternej cesty uznanej aj Radou Euroacutepy Niekdajšiacute puacutetnici by mohli chodiť po reťazi zaacutežitkov spaacutejajuacutecej hrady na oboch stranaacutech hraniacutec zastaacutevkami ktorej by boli docircležiteacute miesta spoločnej histoacuterie

Projekt klastra cestovneacuteho ruchu Slovenskyacute raj a TIC Dobšinskaacute ľadovaacute Jaskyňa vznikol za uacutečelom zjednotenia Slovenskeacuteho raja založenia už menovanej Oblastnej organizaacutecie a vytvorenia jej siacutedla v Dobšinskej ľadovej Jaskyni Centrom klastra by mala byť obec Stratenaacute pričom hlavnou viacuteziou projektu je dosiahnuť dlhodobuacute udržateľnosť rozvoja cestovneacuteho ruchu v tomto regioacutene V počiatočnyacutech faacutezach bude klaster financovanyacute prevažne z prostriedkov Švajčiarskeho finančneacuteho mechanizmu

Myšlienka vytvorenia klastra a ucelenej produktovej destinaacutecie CR na uacutezemiacute Muraacutenska planina ndash Čierny Hron je takmer 10 rokov staraacute no kvocircli nedostatku finančnyacutech prostriedkov a zdĺhavej a finančne naacuteročnej oprave technickeacuteho vybavenia najmauml ozubnicovej železnice bol tento projek na čas pozastavenyacute V suacutečasnosti sa opaumlť hovoriacute o ďalšiacutemi možnostiach využitiach historickyacutech tradiacuteciiacute ako je napriacuteklad ťažba a spracovanie ruacuted ovčiarstvo alebo polodivokyacute chov koniacute a chov Budovanie klastra sa plaacutenuje realizovať v rokoch 2012 - 2015 ako suacutečasť projektu bdquoHuculskaacute magistraacutelaldquo - klaster cestovneacuteho ruchu na uacutezemiacute Muraacutenska planina - Čierny Hron podporeneacuteho v raacutemci Regionaacutelneho operačneacuteho programu

2 KLASTRE CESTOVNEacuteHO RUCHU A ICH VPLYV NA REGIONAacuteLNY ROZVOJ

Skocircr ako pristuacutepime k suacutehrnej analyacuteze vplyvu klastra cestovneacuteho ruchu na regionaacutelny rozvoj je potrebneacute bribliacuteženie si suacutečasneacuteho stavu klastrovej politiky Čo sa tyacuteka klastrovej politiky na Slovensku ako takaacute zatiaľ staacutele chyacuteba Neexistuje legislatiacuteva ktoraacute by usmerňovala činnosť klastra definovala formy spolupraacutece so samospraacutevou a štaacutetnou spraacutevou či financovanie Je samozrejmosťou že jednotliveacute inštituacutecie pracujuacute oddelene a nekoordinovane Činnosť klastrov je v suacutečasnosti financovanaacute len z členskyacutech priacutespevkov a z eurofondov Na podporu klastrov cestovneacuteho ruchu bol prijatyacute Zaacutekon o podpore cestovneacuteho ruchu s uacutečinnosťou od 1 1 2011 Tento zaacutekon maacute za docircležiteacute vytvoriť raacutemec pre financovanie aktiviacutet v cestovnom ruchu

Zaacutestupcovia technologickyacutech klastrov a klastrov cestovneacuteho ruchu na Slovensku sa v snahe propagaacutecie zjednotenia a presadzovania spoločnyacutech cieľov rozhodli založiť spoločnuacute uacuteniu ndash Uacuteniu klastrov Slovenska Ide o zaacuteujmoveacute združenie praacutevnickyacutech osocircb ktoreacute existuje od 2782010 so siacutedlom v Nitre Uacutenia maacute ambiacuteciu stať sa partnerom pre komunikaacuteciu nie len na naacuterodnej ale aj medzinaacuterodnej uacuterovni Pokryacuteva celeacute uacutezemie Slovenskej republiky V suacutečasnosti združuje všetky existujuacutece slovenskeacute klastre Hlavnou uacutelohou uacutenie je spolupraca na priacuteprave strategickyacutech materiaacutelov v oblasti klastrovej politiky na Slovensku

Čo sa tyacuteka posuacutedenia vplyvu klastra cestovneacuteho ruchu na rozvoj regioacutenu je veľmi naacuteročneacute presne ho

Strana 194

identifikovať Suacutevisiacute to s tyacutem že uacutespech podniku cestovneacuteho ruchu ako suacutečasti klastra je podmienenyacute viaceryacutemi faktormi Ide o vnuacutetorneacute a vonkajšie prvky ktoreacute pocircsobia na mikro mezo a makrouacuterovni Trh každeacuteho štaacutetu je charakterizovanyacute inyacutemi vlastnosťami vplyacutevajuacutecimi na naacuterodnyacute charakter klastra Klastre cestovneacuteho ruchu tvoria novyacute komplexnyacute produkt a suacute schopneacute ponuacuteknuť klientom baliacuteky služieb ktoreacute sa doteraz neponuacutekali

Ciele klastrov cestovneacuteho ruchu sa liacutešia v zaacutevislosti od rozhodnutia členov jednotlivyacutech zhlukov Hlavnyacutem cieľom je však vaumlčšinou tvorba ideaacutelnych podmienok pre rozvoj aktiviacutet v cestovnom ruchu Medzi ďalšie ciele patria napriacuteklad zvyacutešenie počtu zaacutekazniacutekov (resp turistov) spoločnaacute marketingovaacute politika tvorba inštitucionalizovaneacuteho a personaacutelneho zaacutezemia ktoreacute by umožnilo efektiacutevnejšiu priacutepravu a realizaacuteciu rozvojovyacutech aktiviacutet cestovneacuteho ruchu tvorba a realizaacutecia spoločneacuteho baliacuteka služieb spoločneacute vyjednaacutevanie so subjektmi štaacutetnej spraacutevy a samospraacutevy s odbormi dodaacutevateľmi a distribuacutetormi odbornyacutemi a profesijnyacutemi združeniami

Z tyacutechto docircvodou pristupujeme k analyacuteze klastrov cestovneacutehoruchu a ich vplyvu na rozvoj regioacutenu veľmi opatrne pričom sme dospeli k nasledujuacutecim zisteniam Všetky slovenskeacute klastre CR suacute iniciovaneacute a organizovaneacute zvonku Hovoriacuteme o skonštruovanyacutech klastroch ktoreacute vznikli zhora nadol pričom ich hlavnyacutemi iniciaacutetormi a zakladateľmi boli prevažne suacutekromneacute spoločnosti samospraacutevne kraje a mestaacute V porovnaniacute s ostatnyacutemi krajinami sveta a Euroacutepy Slovensko vyacuterazne zaostaacuteva v počte klastrovyacutech iniciatiacutev a najmauml v efektiacutevnom fungovaniacute už existujuacutecich klastrov Klastre tvoriacute menšiacute počet členov než je typickeacute vo vyspelyacutech Euroacutepskych krajinaacutech Konkreacutetne sa toto rozpaumltie pohybuje od 5 do 29 členov Prepojenie združeniacute s univerzitami vyacuteskumnyacutemi spoločnosťami a strednyacutemi školami toho to druhu je veľmi slabeacute resp žiadne Vychaacutedzajuacutec z klasifikaacutecie podľa odvetvovej štruktuacutery vaumlčšina klastrov cestovneacuteho ruchu na Slovensku je horizontaacutelnych tvorenyacutech vyacuterobcami a poskytovateľmi služieb ktoriacute nepokryacutevajuacute celyacute hodnotovyacute reťazec Podľa stupňa rozvoja maacute 7 klastrov rastuacutecu tendenciu to znamenaacute že u nich dochaacutedza k cieleneacutemu a spontaacutennemu rozvoju investiacuteciaacutem do marketingu a rozvoja a naacuteslednej expanzii klastra 2 klastre cestovneacuteho ruchu mocircžeme považovať za embryonickeacute tj boli založeneacute len nedaacutevno a ich aktiacutevna spolupraacuteca sa v suacutečasnosti len iniciuje 4 klastre suacute v suacutečasnosti len vo faacuteze plaacutevovania Takmer všetky rastuacutece klastre majuacute vytvorenuacute vlastnuacute webovuacute straacutenku z ktorej možno identifikovať ich aktivity strateacutegie a naacutevrhy Z hľadiska geografickeacuteho rozsahu resp veľkosti suacute všetky klastre regionaacutelne teda ich členovia suacute situovaniacute v jednom regioacutene čo je pre oblasť cestovneacuteho ruchu prirodzeneacute Sila konkurenčnej poziacutecie klastrov je naacuterodnaacute no možeme povedať že klaster Liptov sa svojimi marketingovyacutemi a propagačnyacutemi aktivitami posuacuteva vyacuterazne na celonaacuterodnuacute až medzinaacuterodnuacute uacuteroveň

ZAacuteVER

Na zaacutever na zaacuteklade predchaacutedzajuacutecich tvrdeniacute mocircžeme povedať že prevažnaacute časť klastrov cestovneacuteho ruchu je na Slovensku ešte v počiatočnej faacuteze vyacutevoja Aj z toho docircvodu sa nedaacute presne určiť do akej miery sa klaster podieľa na rozvoji regioacutenu V prvom rade si musiacuteme uvedomiť že prveacute klastre vznikli v roku 2008 a z tak kraacutetkeho fungovania nemožno vytvaacuterať komplexneacute hodnotenia Napriacuteklad viacutezie Liptova zdvojnaacutesobiť počet naacutevštevniacutekov oproti roku 2007 sa podľa štatistickyacutech uacutedajov nenaplnili no poziacutecia regioacutenu Liptov nie len doma ale aj v zahraničiacute vyacuterazne posilnila Praacuteve trvalyacute udržateľnyacute cestovnyacute ruch je zaacutekladom rozvoja regioacutenu a preto sa domievame že Slovensko ide spraacutevnym smerom a praacuteve z toho docircvodu suacute klastre cestovneacuteho ruchu tyacutem spraacutevnym prostriedkom k dosiahnutiu požadovaneacuteho cieľa

Strana 195

POUŽITAacute LITERATUacuteRA1 ČUKA Peter NEacuteMETHYOVAacute Barbora MIŠČIacuteKOVAacute Bibiaacutena 2012 Short profile of the specific

functioning of tourism clusters in Slovakia Current issues of tourism research 32-39 s ISSN 2048-7878

2 NECHVIacuteLOVAacute Stanislava HOLYacute Michal KRAacuteTKYacute Jiacuteřiacute 2006 Partnerstviacute pro cestovniacute ruch Pardubice Prvniacute regionaacutelniacute rozvojovaacute as 2006 s 100 ISBN 80-903866-1-X

3 PAVELKOVAacute Drahomiacutera 2009 Klastry a jejich vliv na vyacutekonnost firem Praha Grada Publishing 268 s ISBN 978-80-247-2689-2

4 PORTER Michael 1993 Konkurenčniacute vyacutehoda Praha Victoria Publishing 626 s ISBN 80-85605-12-0

5 SKOKAN Karel 2004 Konkurenceschopnost inovace a klastry v regionaacutelniacutem rozvoji Ostrava Repronis 159 s ISBN 80-7329-059-6

6 ŠMIacuteD Jaroslav 2008 Suacutečasnaacute situaacutecia a skuacutesenosti so zakladaniacutem klastrov na Slovensku dostupneacute onlinehttpwwwnanosvetskpapersucasnasituacia a skusenosti so zakladanim klastrov na slovenskupdf

7 ZDON ndash KORZENIOWSKA Małgorzata 2009 Jak kształtować regionalne produkty turystyczne Teoria i praktika Krakoacutew Wydawnictwo Universytetu Jagiellońskiego 216 s ISBN 978-83-233-2711-0

8 Klaster Liptov ndash zaacutekladneacute informaacutecie [1812014] lt httpwwwklasterliptovskgt 9 Klaster Slovenskyacute raj - zaacutekladneacute informaacutecie [1412014] httpwwwdobsinaskprojekty

phtmlid3=40815 navštiacuteveneacute10 Klaster juhoslovenskyacutech hradov ndash zaacutekladneacute informaacutecie [1412014] httpmestoskprispevky_velke

filakovohradnemuzeumchcez1261483260phtml 11 Klaster Horehronie ndash zaacutekladneacute informaacutecie [1012014] httphorehronienet12 Klaster Smolenice ndash zaacutekladneacute informaacutecie [1012014] httpwwwklastersmolenicecom13 Klaster Turiec ndash zaacutekladneacute informaacutecie [1012014] httpwwwturieccom14 Košickyacute mestskyacute klaster ndash zaacutekladneacute informaacutecie [1012014] httpwwwkosiceskarticleaspid=756715 Novohradskyacute klaster ndash zaacutekladneacute informaacutecie [1012014] httpwwwrra-lcskp=42916 Oravskyacute klaster ndash zaacutekladneacute informaacutecie [1012014]

httprelaxetrendskrelax-cestovaniedalsi-klasterhtml 17 SEIA - zaacutekladneacute informaacutecie [1812014] httpwwwsieask18 Uacutenia klastrov - zaacutekladneacute informaacutecie [1212014]

httpwwwukskskindexphp78-unia-klastrov24-joomla

Mgr Bibiaacutena Miščiacutekovaacute Katedra geografie a regionaacutelneho rozvoja Fakulta humanitnyacutech a priacuterodnyacutech vied Prešovskaacute univerzita v Prešove 17 novembra č 15 080 01 Prešov Slovenskaacute republika E-mail bibianamiscikovasmailuniposk

Strana 196

SOCIOLOGICKEacute ASPEKTY TURIZMU A ICH ODRAZ V MODELOVEJ KONCEPCII EKOMUacuteZEA

bdquoPODDUKLIANSKY REGIOacuteN V SYMBOLIKE KRIacuteŽAldquo

SOCIOLOGICAL ASPECTS OF TOURISM AND THEIR REFLECTION IN A MODEL CONCEPTION OF THE ECOMUSEUM

bdquoPODDUKLIANSKY REGION IN THE SIGN OF CROSSldquo

Bibiaacutena Miščiacutekovaacute Štefaacutenia Novaacutekovaacute Silvia Slivkovaacute

Abstrakt

Prvoradyacutem cieľom priacutespevku je prezentaacutecia modelovej koncepcie ekomuacutezea na uacutezemiacute prihraničnyacutech obciacute Podduklianskeho regioacutenu okresu Svidniacutek v reflexii sociologickyacutech rozmerov turizmu a motiacutevov cestovania suacutečasnej modernej spoločnosti Model ekomuacutezea integruje z historicko ndash geografickeacuteho hľadiska dva nosneacute regionaacutelne produkty cestovneacuteho ruchu a to militaacuterne objekty prvej a druhej svetovej vojny areaacutelu Duklianskeho bojiska a suacutebor sakraacutelnych objektov Karpatskej drevenej cesty v zaacutezemiacute alternatiacutevnej formy turizmu ndash dark turizmu a puacutetnickeacuteho cestovneacuteho ruchu Ideovaacute konštrukcia ekomuacutezea je postavenaacute na princiacutepe zachovania a udržiavania regionaacutelnej identity integraacutecie a kooperaacutecie regionaacutelnych aktiviacutet prostredniacutectvom koncepcie klastra cestovneacuteho ruchu zohľadňujuacuteceho požiadavky a potreby suacutečasnej modernej spoločnosti

Kľuacutečoveacute slovaacute ekomuacutezeum socioloacutegia turizmu regionaacutelna identita regionaacutelna integrita klaster cestovneacuteho ruchu

Abstract

The primary aim of this paper is to present the model conception of ecomuseum in the area of boundary municipalities of the Poddukliansky region in Svidniacutek district in reflection of sociological dimension of tourism and travelling impulse of the contemporary modern society From the historical-geographical point of view the model of ecomuseum integrates two supporting regional products of tourism namely military objects of the First and Second World War situated in the complex of Dukla battlefield and collection of sacral objects of Carpathian Wooden Churches detected in the hinterland of the alternative form of tourism - dark tourism and pilgrimage tourism Ideological framework of the ecomuseum is based on the principle of the regional identity preservation and maintenance integration and cooperation of regional activities through the concept of tourism cluster taking into account the requirements and needs of our modern society

Keywords ecomuseum tourism sociology regional ientity regional integrity claster of tourism

Strana 197

UacuteVOD

V intenciaacutech suacutečasnyacutech trendov cestovania a influencie motivačnyacutech faktorov k uacutečasti na tyacutechto aktivitaacutech pozorujeme vzostupneacute tendencie sociologickyacutech aspektov turizmu predovšetkyacutem v smere zabezpečenia autenticity zaacutežitkovosti a odklonu od masovyacutech foriem cestovneacuteho ruchu Dnešnyacute turista ako synonymum spoločenskej modernity je v otaacutezke cestovateľskyacutech naacutevykov pragmatickejšiacute skuacutesenejšiacute a suacutečasne naacuteročnejšiacute pri vyacutebere ponukoveacuteho štandardu Nezriedka saacutem participuje na tvorbe produktu cestovneacuteho ruchu udaacutevaniacute trendov v oblasti cestovneacuteho ruchu a turizmu čo odzrkadľuje modelovaacute koncepcia ekomuacutezea a klastra cestovneacuteho ruchu

Zaacuteklady ekomuzeoloacutegie siahajuacute do začiatku 70 rokov minuleacuteho storočia kedy sa postupne vyprofilovalo niekoľko pojmov s prefixom bdquoekoldquo Ekomuzeoloacutegia suacutečasť novej muzeoloacutegie vznikla ako reakcia spoločnosti na zastaraluacute platformu muacutezejniacutectva ktoraacute nedostatočne prezentovala dynamickeacute zmeny politickeacuteho kultuacuterneho a sociaacutelneho vyacutevoja vtedajšej spoločnosti (Dolaacutek 2004 s 11) Autorom slova ekomuacutezeum z francuacutezskeho bdquoecomuseacuteeldquo je muzeoloacuteg Hugues de Varine ktoryacute tento pojem skoncipoval v roku 1971 pre francuacutezske Ministerstvo životneacuteho prostredia (Klamaacuter 2012 s 113) Ekomuacutezeaacute nevznikali z ekologickej či environmentaacutelnej vyacutechovy ale zo snahy posilniť vedomie kultuacuternej identity komuniacutet (Dolaacutek 2004 s 13) Integrujuacute v sebe nielen priacuterodneacute a kultuacuterne prostredie danej komunity ale snažia sa aktiacutevne zapojiť občanov do procesu zachovania a udržiavania priacuterodneacuteho a kultuacuterneho dedičstva

1 KLASTER

Tak ako sme naznačili v uacutevode cieľom priacutespevku je nastolenie modelovej koncepcie ekomuacutezea na uacutezemiacute obciacute Podduklianskeacuteho regioacutenu Pri koncepcii sme predovšetkyacutem vychaacutedzali zo strategickeacuteho dokumentu pod naacutezvom Strateacutegia rozvoja cestovneacuteho ruchu do roku 2020 Ministerstva dopravy vyacutestavby a regionaacutelneho rozvoja Slovenskej republiky Spomiacutenanyacute dokument stanovuje tri čiastkoveacute ciele ktoreacute by mali viesť k zefektiacutevneniu cestovneacuteho ruchu na Slovensku a to tyacutemto spocircsobom

1 suacutestrediť pozornosť na inovaacutecie existujuacutecich produktov na zaacuteklade trendov po dopyte v cestovnom ruchu - katastraacutelne uacutezemia obciacute v raacutemci ktoryacutech vystupujuacute regionaacutelne produkty Karpatskaacute drevenaacute cesta a Duklianske bojisko predstavujuacute potenciaacutelne cieľoveacute miesta pre alternatiacutevnu formu turizmu akou je dark turizmus priacutepadne puacutetnickyacute cestovnyacute ruch

2 lepšie využiacutevať priacuterodnyacute a kultuacuternohistorickyacute potenciaacutel Slovenska podporou cieľovyacutech miest kde už existuje stabilizovanyacute dopyt kľuacutečovyacutech trhov (nepodporovať noveacute cieľoveacute miesta s nestabilnyacutemi segmentmi trhu ktoreacute neprinesuacute dostatočnyacute synergickyacute efekt) - dopyt v tomto regioacutene možno zvyacutešiť vhodnou marketingovou strateacutegiou vytvoreniacutem konceptu ekomuacutezea sa doposiaľ dva rozdielne produkty spoja v jeden produkt ktoryacute bude priacuteznačnyacute pre tento regioacuten na princiacutepe zohľadnenia regionaacutelnej identity respektiacuteve prostredniacutectvom koncepcie ekomuacutezea možno identifikovať ďalšie potenciaacutelne produkty cestovneacuteho ruchu

3 podporovať cieľoveacute miesta s dostatočnyacutem priacuterodnyacutem a kultuacuternohistorickyacutem potenciaacutelom v zaostaacutevajuacutecich regioacutenoch s vysokou mierou nezamestnanosti a tak vytvaacuterať noveacute pracovneacute priacuteležitosti - priamo uacutemerne sa so zvyšovaniacutem zaacuteujmu o tento regioacuten bude zvyšovať zamestnanosť v cestovnou ruchu a podobne i kvalita ponuacutekanyacutech služieb

Myšlienka vytvorenia tak zložiteacuteho heterogeacutenneho celku akyacutem je ekomuacutezeum si vyžaduje zložituacute priacutepravu inštitucionaacutelnej zaacutekladne Praacuteve tieto vaumlzby medzi jednotlivyacutemi inštituacuteciami mocircže podľa naacutešho naacutezoru zastrešiť klaster O jeho zavedenie do ekonomiky a regionaacutelneho rozvoja sa zasluacutežil v 90 rokoch 20 storočia M Porter ktoryacute ho začal presadzovať ako zaacutekladnyacute naacutestroj priemyselnej a regionaacutelnej politiky a ako jeden z naacutestrojov dosahovania konkurencieschopnosti regioacutenov a štaacutetov Klastre suacute priamo prepojeneacute s problematikou inovaacuteciiacute resp suacute naacutestrojom inovačnej politiky Aj napriek tomu že ich nemožno chaacutepať ako laquovšeliekraquo pre riešenie všetkyacutech probleacutemov ekonomiky a regionaacutelneho rozvoja suacute hnacou silou ekonomickeacuteho rastu a konkurencieschopnosti Klastre cestovneacuteho ruchu predstavujuacute kooperaacutecie na uacuterovni regioacutenov ktoreacute pomaacutehajuacute zachovať priacuterodneacute a kultuacuterne dedičstvo regioacutenu a napomaacutehajuacute koordinovaneacutemu trvalo udržateľneacutemu rozvoju regioacutenu Zdon ndash Korzeniowska (2009 s 54) definuje klastre ako bdquovzaacutejomnuacute cielenuacute spolupraacutecu

Strana 198

akteacuterov tvorby produktov cestovneacuteho ruchu a akteacuterov regionaacutelneho rozvoja prostredniacutectvom turizmu ktoraacute suacutečasne uspokojuje potreby uacutečastniacutekov cestovneacuteho ruchu a zaacuteroveň podporuje podnikateľskeacute prostredie cestovneacuteho ruchu v suacutelade s moraacutelnym a environmentaacutelnym predpisom dotknuteacuteho regioacutenurdquo

Nami navrhovanyacute klaster by mal predstavovať združenie cestovneacuteho ruchu ktoreacute bude združovať praacutevnickeacute osoby s hlavnou viacuteziou vytvoriť z Poduklianskeho regioacutenu rozpoznateľnuacute destinaacuteciu cestovneacuteho ruchu založenuacute na modeli ekomuacutezea do ktoreacuteho sa buduacute spaacutejať dva nosneacute regionaacutelne produkty cestovneacuteho ruchu a to militaacuterne objekty prvej a druhej svetovej vojny a suacutebor sakraacutelnych objektov v okrese Svidniacutek Hlavnyacutem cieľom klastra bude v prvom rade propagaacutecia navrhovaneacuteho modelu produktu cestovneacuteho ruchu a naacutesledne s tyacutem spojenyacute zvyacutešenyacute zaacuteujem o tento regioacuten s ktoryacutem bude priamo uacutemernyacute i naacuterast turistov a tyacutem i zvyacutešenie tržieb z cestovneacuteho ruchu

Proces tvorby klastra je veľmi zložityacute a pozostaacuteva z niekoľkyacutech dielčiacutech krokov (identifikaacutecia klastra a jeho členov analyacuteza klastra vznik riadiacej skupiny priacuteprava spoločnej viacutezie strateacutegie a cieľov definovanie aktiviacutet finančne zdroje priacuteprava spoločnyacutech aktiviacutet a projektov riešenia probleacutemov klastra hodnotenie uacutespešnosti) (Pavelkovaacute 2009 s 84) Na zaacuteklade tyacutechto krokov sme sa pokuacutesili o vytvorenie klastra cestovneacuteho ruchu pričom sme sa zamerali na možneacute pomenovanie klastra cestovneacuteho ruchu identifikovanie potencionaacutelnych členov klastrovej iniciatiacutevy naacutevrh možneacuteho financovania klastra a naacutevrh možnyacutech viacuteziiacute strateacutegiiacute a cieľov

Naacutezov klastra cestovneacuteho ruchu by mal byť smerodajnyacute a mal by vyjadrovať genius loci daneacuteho miesta Keďže symbol kriacuteža je pre toto uacutezemie priacuteznačnyacute navrhujeme nasledovneacute naacutezvy klastra cestovneacuteho ruchu

bull Kraj pod Duklou v tieni kriacutežabull Dukla - regioacuten v znameniacute kriacutežabull Poddukliansky regioacutenRegioacuten pod Dukloubull Kraj pod Duklou v znameniacute kriacuteža

Ďalšiacutem docircležityacutem krokom pri tvorbe klastra je identifikaacutecia jeho členov Čo sa tyacuteka možnej buduacutecej členskej zaacutekladne vychaacutedzame z predpokladu spolupraacutece medzi suacutekromnyacutem sektorom samospraacutevami a vedeckyacutemi inštituacuteciami V sledovanom uacutezemiacute k dnešneacutemu dňu v cestovnom ruch pocircsobiacute spolu 41 subjektov ( hotely penzioacuteny motely turistickeacute ubytovne reštauračneacute zariadenia) ďalej do tohto konceptu by bolo vhodneacute zapojenie samospraacutev obciacute v ktoryacutech sa nachaacutedzajuacute skuacutemaneacute sakraacutelne a militaacuterne objekty pričom nevylučujeme spolupraacutecu obciacute v ktoryacutech sa objekty nenachaacutedzajuacute no chcuacute sa podieľať na zviditeľňovaniacute regioacutenu pod Duklou V spaacutedovom uacutezemiacute regioacutenu pocircsobia 3 stredneacute školy ktoreacute svojim konceptom vzdelaacutevania a ponukou študijnyacutech programov zapadajuacute do našej koncepcie Spoluuacutečasť vysokyacutech škocircl na participaacutecii na tomto projekte nie je vyluacutečenaacute Čo sa tyacuteka siacutedla možneacuteho klastra navrhujeme mesto Svidniacutek z docircvodu jeho strategickej polohy a ako regionaacutelneho centra okresu Najvhodnejšou možnou formou financovania klastra by mohli byť projekty a ďalej by to mohli byť členskeacute priacutespevky Za zaacutekladneacute aktivity na ktoryacutech by mal nami vytvorenyacute klaster participovať pokladaacuteme

bull združiť subjekty cestovneacuteho ruchu so zaacuteujmom o aktiacutevny rozvoj cestovneacuteho ruchu v Podduklianskom regioacutene

bull vybudovať spoločnyacute marketing cestovneacuteho ruchu v regioacutene pod Dukloubull ponuacuteknuť jednotnyacute produkt cestovneacuteho ruchu typickyacute pre Poddukliansky regioacuten bull aktiacutevna uacutečasť na domaacutecich a zahraničnyacutech vyacutestavaacutech a veľtrhoch cestovneacuteho ruchubull budovať pozitiacutevnu mienku o cestovnom ruchubull aktiacutevne zabezpečovať prenos skuacutesenostiacute inovaacuteciiacute a know-how v cestovnom ruchu z krajiacuten Euroacutepy a nadvaumlzovať spolupraacutecu

bull spracovaacutevať a realizovať koncepčnyacute program rozvoja cestovneacuteho ruchu Podduklianskeho regioacutenubull koordinovať rozvojoveacute zaacutemery v cestovnom ruchu a investiacutecie do rozvoja produktov cestovneacuteho ruchu a atrakciiacute na uacutezemiacute regioacutenu pod Duklou

bull spracovaacutevať a realizovať koncepčnyacute program rozvoja cestovneacuteho ruchu Podduklianskeho regioacutenubull zabezpečovať odborneacute analyacutezy a štuacutediebull sledovať trhoveacute štatistiky a vyhodnocovať trendybull koordinovať spoločnyacute postup v legislatiacutevnych uacutepravaacutech v oblasti cestovneacuteho ruchu bull realizovať spoločneacute investičneacute a neinvestičneacute projekty a podporovať uacutečasť na cezhraničnyacutech projektoch (Poľsko)

Strana 199

bull zvyšovať kvalitu ľudskyacutech zdrojov v cestovnom ruchu prostredniacutectvom koordinaacutecie vzdelaacutevacieho systeacutemu

bull podporovať a organizovať kultuacuterne a spoločenskeacute podujatia s cieľom zvyšovania naacutevštevnosti regioacutenu

Suacutečasťou predkladaneacuteho priacutespevku je metodickeacute spracovanie koncepcie klastra cestovneacuteho ruchu ktoryacute vychaacutedza z procesu vedomeacuteho rozvoja klastra podľa Pavelkovej (2009 s 84) a nadvaumlzuje na stanoveneacute body zo Strateacutegie rozvoja cestovneacuteho ruchu na Slovensku do roku 2020

identifikaacutecia klastra a jeho členov

Vytv

aacuteran

ie v

aumlzie

b

darr----˂--- analyacuteza klastra ˃----------

Vytv

aacuteran

ie o

rgan

i-za

čnej

štru

ktuacuter

y

darr˃------- priacuteprava spoločnej viacutezie strateacutegie a cieľov ---------˂

darr˃------- definovanie aktiviacutet ---------˂

darrfinančneacute zdroje

Scheacutema č 1 Proces budovania klastra cestovneacuteho ruchu (zdroj vlastneacute spracovanie podľa Pavelkovaacute 2009 s 84)

2 IDEOVAacute KONCEPCIA EKOMUacuteZEA

Ideovaacute koncepcia ekomuacutezea bdquoPoddukliansky regioacuten v symbolike kriacutežaldquo je postavenaacute na troch zaacutekladnyacutech pilieroch ktoreacute reflektujuacute suacutečasneacute sociologickeacute trendy v oblasti turizmu autenticita ndash identita ndash integrita Ekomuacutezeum je jednoducho povedaneacute bdquomuacutezeum bez muacuterovldquo (Klamaacuter 2012 s 113) Našiacutem prvoradyacutem zaacutemerom je presadiť v suacutečasnej muzeaacutelnej praxi model muacutezea ktoryacute bude reprezentovať priacuterodneacute kultuacuterne danosti uacutezemia a spocircsob života regionaacutelnej komunity čo najdocircveryhodnejšie (autenticita) a to v mieste ich pocircvodnej lokalizaacutecie ndash in situ Regionaacutelna identita či genius loci (duch miesta) je ľudskyacutem konštruktom zaacutekladom existencie človeka javu objektu alebo čohokoľvek ineacuteho ktoryacutem sa odlišuje jej nositeľ od inyacutech (httpspectra-perseusorg dostupneacute online 32 2014) Identickyacutem resp signifikantnyacutem znakom pre materiaacutelne a duchovneacute vyjadrenie života tunajšieho obyvateľstva označovaneacuteho ako Rusiacuteni alebo Lemkovia je kriacutež V zaacutekladnej interpretaacutecii slovo kriacutež symbolizuje naacuteboženstvo a vieru Rusiacutenov v hmotnom (sakraacutelne objekty Karpatskej drevenej cesty sakraacutelna a ľudovaacute - prevažne insitnaacute umeleckaacute tvorba) a duchovnom odkaze (ľudovaacute slovesnosť a zvykoslovie) ale aj bdquokriacuteženie saldquo vojenskyacutech ideologickyacutech politickyacutech naacuteboženskyacutech kultuacuternych ciest a uacutetrap života Rusiacutenov v slovensko ndash poľskom pohraničiacute (udalosti a objekty I a II svetovej vojny pamaumlte a spomienky a ich odraz v regionaacutelnej literaacuternej tvorbe a umeniacute predvojnovyacute a povojnovyacute spoločenskyacute zaacutepas Rusiacutenov)

3 UacuteZEMNAacute KONCEPCIA EKOMUacuteZEA

Uacutezemnyacute presnejšie grafickyacute model ekomuacutezea bdquoPoddukliansky regioacuten v symbolike kriacutežaldquo (obraacutezok č 1) je situovanyacute do severnej časti okresu Svidniacutek v grafickom znaacutezorneniacute objektov cestovneacuteho ruchu na uacutezemiacute obciacute dvoch mikroregioacutenov Katastraacutelne uacutezemia obciacute oboch mikroregioacutenov suacute suacutečasťou naacuterodnej kultuacuternej pamiatky ndash Duklianske bojisko (Rodaacutek 2006 s 4) ale do modelovej scheacutemy suacute zaradeneacute aj obce v zaacutezemiacute mikroregioacutenov s objektmi zaradenyacutemi do zoznamu UNESCO

Strana 200

Obraacutezok č 1 Grafickyacute model ekomuacutezea bdquoPoddukliansky regioacuten v symbolike kriacutežaldquozdroj Graficky spracovala S Slivkovaacute podľa

httpudoliesmrtiskwp-contentuploadspublikmikroregudoliesmrti

Mikroregioacuten bdquoUacutedolie smrtildquo Kapišovaacute ndash Kružlovaacute ndash Vaacutepeniacutek ndash Svidnička ndash Dlhoňa ndash Havranec ndash Dobroslava ndash Vyšnaacute Pisanaacute ndash Nižnaacute Pisanaacute

Mikroregioacuten bdquoPod Duklouldquo Hunkovce ndash Medvedie ndash Šarbov ndash Korejovce ndash Krajnaacute Poruacutebka ndash Krajnaacute Bystraacute ndash Krajnaacute Poľana ndash Krajneacute Čierno ndash Vyšnyacute Komaacuternik ndash Nižnyacute Komaacuternik

Konštrukcia ekomuacutezea je graficky koncipovanaacute do podoby naacutehrdelniacuteka (Davis 2011 s 90) ktoryacutem sledujeme tretiacute z pilierov ndash regionaacutelnu integritu resp mechanizmus fungovania ekomuacutezea na princiacutepe zachovania integrity a komplementarity rocircznych elementov vystupujuacutecich v zaacuteujmovom uacutezemiacute (krajina priacuteroda spomienky tradiacutecie architektuacutera dedičstvo komunita apod) a zahŕňa ich ako špecifickeacute charakteristiky miesta (Klamaacuter 2012 s 114) Mesto Svidniacutek vystupuje v poziacutecii bdquovstupnej braacutenyldquo do uacutezemia ekomuacutezea resp bdquopriacuteveskuldquo naacutehrdelniacuteka Inštitucionaacutelne zaacutezemie ekomuacutezea tvoria v meste Muzejneacute oddelenie vojenskeacuteho historickeacuteho muacutezea a Muacutezeum ukrajinskej kultuacutery Muzejneacute oddelenie vojenskeacuteho historickeacuteho muacutezea dokumentuje vojenskeacute dejiny na vyacutechodnom Slovensku v rokoch 1914 ndash 1945 a to prostredniacutectvom internej expoziacutecie ale aj externyacutech expoziacuteciiacute pamaumltnyacutech miest cintoriacutenov monumentov rekonštrukciiacute bojov inštalaacuteciiacute militaacuternych objektov a bojovej techniky z obdobia I a II svetovej vojny lokalizovanyacutech v otvorenom priestranstve v raacutemci naacuterodnej kultuacuternej pamiatky ndash Duklianske bojisko Muacutezeum ukrajinskej kultuacutery je naacuterodopisnou inštituacuteciou ktoraacute svojou špecializaacuteciou predstavuje raritu na Slovensku Dokumentuje život naacuterodnostnyacutech minoriacutet a to Rusiacutenov a Ukrajincov od najstaršiacutech čias po suacutečasnosť Expoziacutecie suacute zriadeneacute chronologicky a zahŕňajuacute unikaacutetne archeologickeacute naacutelezy pamiatky hmotnej i duchovnej hodnoty Od roku 1975 spriacutestupnilo muacutezeum komplexnuacute naacuterodopisnuacute expoziacuteciu v priacuterode Externaacute expoziacutecia približuje svojim naacutevštevniacutekom ľudoveacute tradiacutecie rusiacutensko ndash ukrajinskej dediny V 50 objektoch suacute zastuacutepeneacute technickeacute hospodaacuterske stavby

Strana 201

a obytneacute domy napriacuteklad vodnyacute a veternyacute mlyn s piacutelou kovaacutečska dielňa požiarna zbrojnica škola a ďalšie Dominantou expoziacutecie je drevenyacute chraacutem sv Paraskievy pocircvodne premiestnenyacute z obce Novaacute Polianka Prehliadkovyacute komplex dopĺňa zoo a agro expoziacutecia Počas folkloacuterneho podujatia ndash Slaacutevnosti kultuacutery Rusiacutenov a Ukrajincov Slovenska sa v priestore skanzenu konaacute každoročne jeden z programov podujatia pod naacutezvom bdquoPoklady ľuduldquo Ide o prehliadku tradičnyacutech remesiel regioacutenu a širšieho okolia Na tuacuteto ideu nadvaumlzuje ďalšie podujatie bdquoDeň remesiel a ľudovyacutech tradiacuteciiacuteldquo ktoreacute sa taktiež uskutočňuje v areaacuteli expoziacutecie V regioacutene rozlišujeme dve vyacuteznamnejšie cyklistickeacute trasy s prehliadkou turistickyacutech dominaacutent kraja ndash drevenyacutech chraacutemov a militaacuternych objektov

A) K rozhľadni Stavok

Svidniacutek ndash Kapišovaacute ndash Nižnaacute Pisanaacute ndash vrch Stavok ndash Šarbov ndash Medvedie ndash Hunkovce ndash Ladomirovaacute ndash Svidniacutek

B) Dreveneacute cerkvi vyacutechodneacuteho Slovenska

Svidniacutek ndash Potoky ndash Stropkov ndash Bukovce ndash Staškovce ndash Miroľa ndash Bodružal ndash Krajnaacute Poľana ndash Nižnyacute Komaacuternik ndash Dukliansky priesmyk ndash Hunkovce ndash Ladomirovaacute ndash Svidniacutek

4 KARPATSKAacute DREVENAacute CESTA

Drevo ako veľmi kvalitnyacute stavebnyacute materiaacutel surovina sa využiacutevalo nie len na stavbu priacutebytkov ale aj sakraacutelnych stavieb s charakteristickou konštrukciou podľa domaacutecich tradiacuteciiacute Vo vyacutechodnej časti Slovenska vznikali ojedineleacute dreveneacute stavby ndash cerkvi ktoreacute suacute špecifickyacutem priacutekladom sakraacutelnych objektov vyacutechodokresťanskeacuteho sakraacutelneho obradu (Dudaacuteš 2007 s 5) Vaumlčšinou sa cerkvi stavali na vyššie položenom mieste mimo intravilaacutenu obce a v ich okoliacute sa nachaacutedzal cintoriacuten Charakterizovali ich strmeacute sedloveacute strechy vchod pod dominantnou vežou na zaacutepadnej strane babinec v priestoroch podvežia a najmauml cibuľovityacute tvar vežičiek Samotneacute chraacutemy boli často postaveneacute bez použitia klincov pretože tie symbolizovali ukrižovanie Interieacuter cerkviacute je tvorenyacute bohatou vyacutezdobou Najviac vynikaacute ikonostas drevenaacute stena oddeľujuacuteca oltaacuter od ostatnej časti chraacutemu (Sopoliga 1996 s97) ktoryacute je ich neodmysliteľnou suacutečasťou Rovnako sa v interieacuteri nachaacutedzajuacute aj ikony znaacutezorňujuacutece život svaumltcov poprepaacutejaneacute so spocircsobom a vyacutejavmi zo života prosteacuteho ľudu

Na severovyacutechodnom Slovensku sa dodnes na pocircvodnom mieste alebo v muacutezeaacutech v priacuterode zachovalo približne 40 drevenyacutech cerkviacute (Dudaacuteš 2007 s 6) Vďaka svojej originaacutelnosti a technicko-umeleckeacutemu stvaacuterneniu patria medzi spoločensky najcennejšie skvosty Slovenskej kultuacutery Dňa 27 novembra 1958 Predsedniacutectvo Slovenskej naacuterodnej rady vyhlaacutesilo 27 drevenyacutech chraacutemov z toho 11 na uacutezemiacute okresu Svidniacutek za naacuterodnuacute kultuacuternu pamiatku Zachovanie a chod cerkviacute v malyacutech dedinkaacutech na severovyacutechode bol ohrozenyacute na zaacuteklade čoho sa vo Svidniacuteku a jeho okoliacute v roku 1998 zjednotilo 11 starostov a 5 greacuteckokatoliacuteckych duchovnyacutech za uacutečelom vytvorenia neziskovej organizaacutecie pod naacutezvom Zaacutechrana a obnova NKP ndash Dreveneacute chraacutemy pod Duklou Jej prioritou bolo a je zrekonštruovať a spropagovať dedičstvo našich predkov Počas 15 ročnej existencie sa organizaacutecii podarilo zaviesť projekt ktitorstva Suacute to dvaja patroacuteni zvaumlčša populaacuterna osobnosť (Magda Vaacutešaryovaacute Michal Kovaacuteč Regina Ovesny ndash Straka Zuzana Martinaacutekovaacute Jaacuten Fiacutegeľ a i) alebo inštituacutecia (Nadaacutecia SPP) pomocou ktoryacutech ziacuteskava organizaacutecia finančneacute prostriedky na renovaacuteciu a propagaacuteciu vo zverenom chraacuteme

Hlavnyacutem cieľom neziskovej organizaacutecie je zaacutechrana drevenyacutech chraacutemov v okoliacute mesta Svidniacutek ich registraacutecia v Zozname svetoveacuteho kultuacuterneho dedičstva UNESCO a presadiť sa propagačno - prezentačnyacutemi aktivitami v smere rozvoja cestovneacuteho ruchu a skvalitnenia infraštruktuacutery Čiastočne sa tieto ciele kuacutesok po kuacutesku naplnili 7 juacutela 2008 keď Vyacutebor Organizaacutecie OSN pre vyacutechovu vedu a kultuacuteru (UNESCO) na zasadnutiacute v kanadskom Quebecu zaradil dreveneacute cerkvy v obciach Bodružal a Ladomirova do svojho zoznamu Svetoveacuteho kultuacuterneho a priacuterodneacuteho dedičstva

Jednyacutem z nosnyacutech projektov tejto neziskovej organizaacutecie je od roku 2003 propagovanie projektu Karpatskej drevenej cesty (KDC) Na poľskej strane je vypracovanyacute produkt Szlak architektury drewnianej v ktorom suacute popiacutesaneacute a označeneacute jednotliveacute okruhy Na Slovensku je len navrhnutaacute trasa ktoraacute spolu s poľskyacutemi trasami

Strana 202

v prihraničnom regioacutene tvoriacute Karpatskuacute drevenuacute cestu (Mikita 2003 s10) Spoločne by mala poľsko-slovenskaacute KDC tvoriť viac ako 300 km koridor spaacutejajuacuteci dreveneacute chraacutemy na Slovensku od Tatier až po hranice s Ukrajinou V okoliacute Svidniacuteka sa nachaacutedza 13 drevenyacutech chraacutemov z čoho 11 (Cerkva sv Mikulaacuteša Bodružal r 1658 Cerkva sv Paraskievy Dobroslava r 1705 Cerkva sv Bazila Veľkeacuteho Krajneacute Čierno r 1730 Cerkva sv archanjela Michala Ladomirovaacute r 1742 Cerkva sv archanjela Michala Šemetkovce r 1752 Cerkva Ochrany Presvaumltej Bohorodičky Korejovce r 1764 Cerkva sv Paraskievy Novaacute Polianka r 1766 (premiestnenaacute do muacutezea v priacuterode ndash skanzenu Svidniacutek) Cerkva Ochrany Presvaumltej Bohorodičky Miroľa r 1770 Cerkva sv archanjela Michala Priacutekra r 1777 Cerkva Zosnutia Presvaumltej Bohorodičky Hunkovce koniec 18 st Cerkva Ochrany Presvaumltej Bohorodičky Nižnyacute Komaacuternik r 1938) je suacutečasťou KDC Za hlavnyacute cieľ projektu si organizaacutecia stanovila viacuteziu propagaacutecie severovyacutechodneacuteho uacutezemia Slovenska na zaacuteklade vybudovania kvalitnej informačnej a komunikačnej osi V konfrontaacutecii s cieľom stanovenyacutem organizaacuteciou Zaacutechrana a obnova NKP ndash Dreveneacute chraacutemy pod Duklou si kladieme v tomto priacutespevku za hlavnuacute prioritu vytvoriť koncepciu ekomuacutezea PDR v symbolike kriacutežardquo na princiacutepe uacutezemnej integrity v podobe bdquonaacutehrdelnikardquo Za čiastkoveacute ciele si organizaacutecia stanovila spracovanie technickej štuacutedie KDC a osadenie smerovyacutech a informačnyacutech tabuacuteľ zriadenie profesionaacutelneho informačneacuteho centra KDC zriadenie internetovej webovej straacutenky vydanie propagačneacuteho materiaacutelu a sprievodcu KDC prezentačneacute aktivity KDC Tieto ciele sa jej podarili naplniť v priebehu rokov 2004-2007 a to vďaka finančnyacutem priacutespevkov ktitorov

ZAacuteVER

Strategicky vyacuteznamnaacute geografickaacute poloha okresu Svidniacutek v zaacutezemiacute Duklianskeho priesmyku determinovala toto uacutezemie do poziacutecie dejiska vyacuteznamnyacutech politickyacutech vojenskyacutech naacuteboženskyacutech a kultuacuternych udalostiacute v širšom i užšom chronologickom kontexte Tieto skutočnosti suacute spodobeneacute v symbolike kriacuteža priacutetomneacuteho vo viaceryacutech aspektoch života tunajšieho rusiacutenskeho obyvateľstva Koncepcia ekomuacutezea predstavuje odraz novodobyacutech sociologickyacutech trendov v oblasti turizmu a sleduje spotrebiteľskeacute naacutevyky suacutečasnej modernej spoločnosti Ekomuacutezeum bdquoPoddukliansky regioacuten v symbolike kriacutežaldquo sluacuteži ako modelovaacute predloha pre vytvorenie klastra cestovneacuteho ruchu na princiacutepe zabezpečenia vhodnyacutech podmienok pre funkčneacute integraacutecie podnikateľskyacutech jednotiek v raacutemci sieťoveacuteho podnikania v regioacutene Cieľom tyacutechto aktiviacutet je spoločnaacute participaacutecia v zaacuteujmovom uacutezemiacute na tvorbe regionaacutelneho produktu resp vytvorenie vlastnej konkurenčnej platformy založenej na jedinečnosti priacuterodneacuteho a kultuacuterneho prostredia ako aj života miestnej komunity

Strana 203

POUŽITAacute LITERATUacuteRA1 BUCHER Slavomiacuter 2010 Kultuacuterny cestovnyacute ruch ako predpoklad trvalo udržateľneacuteho rozvoja

regioacutenu Košice Technickaacute univerzita v Košiciach Fakulta BERG 227-234 s ISBN 978-80-553-0383-3

2 CIacuteGER Dušan 2012 Analyacuteza investičnyacutech možnostiacute vybraneacuteho regioacutenu v oblasti cestovneacuteho ruchu Diplomovaacute praacuteca Prešov Prešovskaacute univerzita v Prešove 107 s

3 DAVIS Peter 2011 Ecomuseums - A sense of place 2nd edition London Continuum International Publishing Group 298 s ISBN 978 ndash 1847 ndash 06257 ndash 4

4 DOLAacuteK Jan 2004 Novaacute muzeologie a ekomuzeologie Věstniacutek Asociace muzeiacute a galeriiacute Českeacute republiky Praha Asociace muzeiacute a galeriiacute Českeacute republiky 11-16 s ISSN 1213 ndash 2152

5 DUDAacuteŠ Miloš GOJDIČ Ivan ŠUKAJLOVAacute Margita 2007 Dreveneacute kostoly 1 vydanie Bratislava Svornosť as 128 s ISBN 80-89226-14-0

6 KLAMAacuteR Radoslav 2012 Ekomuacutezeaacute ako novyacute fenomeacuten v rozvoji regioacutenu na priacuteklade ekomuacutezea bdquoPodoby ohňaldquo Prešov Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae Universitatis Prešoviensis Priacuterodneacute vedy FOLIA GEOGRAPHICA 20 ročniacutek LIV 202 s ISSN 1336 ndash 6149 ISSN 1336 ndash 6157

7 MIKITA Miron a kol 2003 Cestovnyacute ruch v slovensko-poľskom pohraničiacute Prešovskyacute kraj Svidniacutek Regionaacutelna rozvojovaacute agentuacutera Svidniacutek 33 s ISBN 80-967898-7-2

10 RODAacuteK Jozef 2006 Priacuterodneacute dukelskeacute bojisko Kapišovaacute Adin sro ISBN 80 ndash 89244 ndash 12 ndash 2 11 SOPOLIGA Miroslav 1996 Perly ľudovej architektuacutery 1 vydanie Prešov DINO 127 s

ISBN 80-85575-15-912 ZDON ndash KORZENIOWSKA Małgorzata 2009 Jak kształtować regionalne produkty turystyczne

Teoria i praktika Krakoacutew Wydawnictwo Universytetu Jagiellońskiego 216 s ISBN 978-83-233-2711-0

13 Karpatskaacute drevenaacute cesta [922014] lt httpkdcskgt 14 Klaster Liptov ndash zaacutekladneacute informaacutecie [1812014] lt httpwwwklasterliptovskgt 15 Strateacutegia rozvoja cestovneacuteho ruchu do roku 2020 [2812014] lthttpswwwgoogle

skhq=NC3A1vrh+stratC3A9gie+rozvoja+cestovnC3A9ho+ruchu+do+roku+2020ampoq=NC3A1vrh+stratC3A9gie+rozvoja+cestovnC3A9ho+ruchu+do+roku+20-20ampaqs=chrome69i571344j0j8ampsourceid=chromeampespv=210ampes_sm=93ampie=UTF-8gt

16 Regionaacutelna identita a jej priemet v strategickom plaacutenovaniacute [32 2014] lthttpspectra-perseusorgcontentdownload372523706fileReg_identita_position_paper gt

17 Publikaacutecia mikroregioacuten Uacutedolie smrti [32 2014] lthttpudoliesmrtiskwp-contentuploadspublikmikroregudoliesmrtigt

Ing Mgr Silvia Slivkovaacute Katedra geografie a regionaacutelneho rozvoja Fakulta humanitnyacutech a priacuterodnyacutech vied Prešovskaacute univerzita v Prešove 17 novembra č 15 080 01 Prešov Slovenskaacute republika E-mail silviaslivkovasmailuniposk

Mgr Štefaacutenia Novaacutekovaacute Katedra geografie a regionaacutelneho rozvoja Fakulta humanitnyacutech a priacuterodnyacutech vied Prešovskaacute univerzita v Prešove 17 novembra č 15 080 01 Prešov Slovenskaacute republika E-mail stefanianovakovasmailuniposk

Strana 204

NOVYacute OBČANSKYacute ZAacuteKONIacuteK A JEHO DOPADY NA SPOLEČNOST A CESTOVNIacute RUCH

THE NEW CIVIL CODE AND ITS IMPACT ON SOCIETY AND TOURISMReneacute Petraacuteš

Abstrakt

Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek kteryacute je uacutečinnyacute od 1 ledna 2014 přinaacutešiacute řadu zaacutesadniacutech změn praacuteva Ve společnosti jsou možneacute dopady spiacuteše podceňovaacuteny ale je dobreacute si uvědomit že třeba Francie (vzorovyacute staacutet pro praacutevniacute kulturu většiny světa včetně ČR) maacute staacutele občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1804 kteryacute navazuje ještě na řiacutemskeacute praacutevo Samotnaacute praacutevniacute uacuteprava cestovniacuteho ruchu v ČR neniacute změnami tak zaacutesadně zasažena protože velkou roli zde hraje evropskeacute praacutevo jenže to se teacutež maacute transformovat Podrobně viz kniha Petraacuteš Praacutevo a cestovniacute ruch Praha 2013 Ciacutelem je podaacuteniacute raacutemcoveacuteho přehledu změn ktereacute přinaacutešiacute novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek v teacuteto otaacutezce a analyacuteza možnyacutech dopadů na společnost Metodicky jde o běžnou praacutevniacute studii a to spiacuteše obecně pojatou Vyacutesledkem je naacutestin tradic občanskeacuteho praacuteva a aktuaacutelniacutech změn poteacute předpoklaacutedanyacutech dopadů na společnost naacutesleduje pohled na danyacute obor a dopad noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku na něj

Kliacutečovaacute slova praacutevniacute uacuteprava cestovniacuteho ruchu novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek reformy a tradice praacuteva

Abstract

The new Civil Code which is effective from the 1st January 2014 brings a number of fundamental changes in law Public underestimates the possible impacts It is good to remember that for example France (a model for the legal culture of most of the world including the Czech Republic) still has the Civil Code of 1804 which follows even to Roman law The legal regulation of tourism in the Czech Republic is not fundamentally affected by the changes because of the major role played by European law For details see the book Petraacuteš Praacutevo a cestovniacute ruch (Law and Tourism) Praha 2013 The aim of the study is to elaborate a framework overview of the changes introduced by the new Civil Code and analysis of potential impacts on society Methodically it is legal study The result is an outline of the civil law tradition and current changes then the expected impacts on society followed by a view of tourism

Keywords tourism legislation the new Civil Code legal reform and tradition

Strana 205

1 UacuteVOD

Českaacute republika v současneacute době prochaacuteziacute zaacutesadniacute transformaciacute praacutevniacuteho systeacutemu I když ve druheacute polovině roku 2013 a v roce 2014 se objevuje v tisku poměrně dost člaacutenků o noveacutem občanskeacutem zaacutekoniacuteku přesto je informovanost veřejnosti staacutele obecně nedostatečnaacute Zejmeacutena neniacute chaacutepaacuten mimořaacutednyacute vyacuteznam teacuteto zaacutesadniacute změny praacutevniacuteho řaacutedu Českaacute veřejnost si po roce 1989 bohužel zvykla na časteacute a nedomyšleneacute změny praacutevniacuteho řaacutedu což vede k obecneacutemu podceňovaacuteniacute noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku

Od 1 ledna 2014 je v Českeacute republice uacutečinnyacute zejmeacutena novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek č 892012 Sb a takeacute novyacute zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech č 902012 Sb Ty nahrazujiacute předevšiacutem občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1964 (č 401964 Sb) kteryacute byl ovšem zaacutesadně novelizovaacuten po roce 1989 a to hlavně roku 1991 ale takeacute obchodniacute zaacutekoniacutek z roku 1991 (č 5131991 Sb) Jde tedy o zaacutesadniacute rekodifikaci (od slova kodex neboli zaacutekoniacutek) soukromeacuteho praacuteva Pokračuje tiacutem kliacutečovyacute proces zahaacutejenyacute již před deseti lety kteryacutem je snaha postupně nahradit problematickeacute a leckdy doslova katastrofaacutelniacute zaacutekoniacuteky ze 60 let Jako prvniacute byl vydaacuten v roce 2004 spraacutevniacute řaacuted (č 5002004 Sb) daacutele naacutesledoval zaacutekoniacutek praacutece (č 2622006 Sb) a po něm trestniacute zaacutekoniacutek (č 402009 Sb) Nyniacute je tedy nahrazen občanskyacute zaacutekoniacutek a současně se Českaacute republika přiřadila ke staacutetům ktereacute nemajiacute samostatnyacute obchodniacute zaacutekoniacutek Zbyacutevaacute tedy ještě vydat noveacute zaacutekoniacuteky soudniacuteho procesu ktereacute nahradiacute občanskyacute soudniacute řaacuted (č 991963 Sb) a trestniacute řaacuted (č 1411961 Sb) Ministryně spravedlnosti noveacute českeacute vlaacutedy přitom označuje nahrazeniacute těchto procesniacutech řaacutedů za jednu ze svyacutech priorit Tiacutem budou nahrazeny všechny zaacutekoniacuteky českeacuteho praacuteva a tak odstraněny problematickeacute experimenty zejmeacutena z prvniacute poloviny 60 let (podrobně viz Petraacuteš 2013 s 21-30)

Novyacute českyacute občanskyacute zaacutekoniacutek kteryacute nově obsahuje i nemalou čaacutest obchodniacuteho praacuteva tedy představuje důležitou součaacutest postupneacute transformace českeacuteho praacuteva Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (spolu se zaacutekonem o obchodniacutech korporaciacutech) byl sice přijat již na počaacutetku roku 2012 a to způsobem mnohdy kurioacutezniacutem avšak uacutečinnyacute je až od 1 ledna 2014 Zde třeba podotknout že tento termiacuten vyvolaacuteval až do posledniacute chviacutele rozsaacutehleacute diskuze a dlouho se považovalo za pravděpodobneacute ne-li dokonce jisteacute že dojde k posunu minimaacutelně o rok Tato nejasnaacute situace vyacuterazně přispěla k řadě probleacutemů se kteryacutemi se nyniacute Českaacute republika musiacute vyrovnaacutevat Přesto by se mohlo zdaacutet že novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek je logickou a nezpochybnitelnou součaacutestiacute postupneacute transformace českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu Jenže otaacutezka je mnohem složitějšiacute a vyžaduje alespoň raacutemcoveacute nastiacuteněniacute vyacuteznamu občanskyacutech zaacutekoniacuteků ve světě a jejich tradice

Občanskyacute zaacutekoniacutek představuje souhrnnou praacutevniacute uacutepravu neboli kodifikaci zejmeacutena majetkoveacuteho praacuteva a znamenaacute zřejmě nejvyacuteznamnějšiacute praacutevniacute předpis vůbec Zde je třeba upozornit že ve světě najdeme dvě zaacutekladniacute praacutevniacute kultury a to angloamerickou a kontinentaacutelniacute kam patřiacute i Českaacute republika Angloamerickaacute praacutevniacute kultura se vyskytuje v Anglii a jejich byacutevalyacutech koloniiacutech tedy zhruba ve čtvrtině staacutetů světa Zde občanskeacute zaacutekoniacuteky vůbec neexistujiacute Naopak většina staacutetů patřiacute ke kontinentaacutelniacute praacutevniacute kultuře kde obvykle představuje občanskyacute zaacutekoniacutek zaacuteklad praacutevniacuteho řaacutedu Občanskeacute zaacutekoniacuteky se přitom měniacute poměrně maacutelo a ve většině zemiacute kontinentaacutelniacute praacutevniacute kultury měli v celyacutech dějinaacutech obvykle jen jeden či dva Takže napřiacuteklad ve Francii dodnes platiacute občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1804 kteryacute přitom navazuje ještě na řiacutemskeacute praacutevo tedy na systeacutem staryacute dvě tisiacuteciletiacute Přijiacutemaacuteniacute zcela noveacuteho a koncepčně velmi odlišneacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku jak je tomu v současneacute Českeacute republice je tedy věciacute mimořaacutedně neobvyklou

Praacutevo je obecně poměrně tradicionalistickeacute a univerzalistickeacute což v Českeacute republice vzhledem k častyacutem změnaacutem praacutevniacuteho řaacutedu nebyacutevaacute chaacutepaacuteno Kvalitniacute praacutevniacute řaacutedy se měniacute spiacuteše v detailech jako je třeba praacutevniacute uacuteprava daniacute ale obecnějšiacute pravidla zůstaacutevajiacute zachovaacutena po staletiacute či dokonce tisiacuteciletiacute Praacutevě takoveacuteto tradičniacute a do značneacute miacutery i univerzaacutelniacute normy jsou obsaženy v podstatneacute čaacutesti občanskyacutech zaacutekoniacuteků Zjednodušeně se daacute řiacuteci že takovaacuteto pravidla tyacutekajiacuteciacute se majetkovyacutech vztahů byla propracovaacutena v řiacutemskeacutem impeacuteriu Vrchol tehdejšiacute praacutevniacute vědy byl ve druheacutem stoletiacute a mnoheacute poznatky jsou přejiacutemaacuteny do teacuteměř všech občanskyacutech zaacutekoniacuteků světa včetně noveacuteho českeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Řiacutemskeacute praacutevo ovlivňovalo praacutevniacute řaacutedy a praacutevniacute myšleniacute i po zaacuteniku řiacutemskeacute řiacuteše Zde možno dodat že řiacutemskeacute praacutevo je jedniacutem z kliacutečovyacutech předmětů studia na praacutevnickyacutech fakultaacutech a to až do současnosti V době vzniku moderniacuteho praacuteva na přelomu 18 a 19 stoletiacute kdy vznikajiacute moderniacute zaacutekoniacuteky obsahujiacuteciacute systematickou a přehlednou praacutevniacute uacutepravu jednotlivyacutech praacutevniacutech odvětviacute se objevujiacute i prvniacute občanskeacute zaacutekoniacuteky a to francouzskyacute (běžnaacute zkratka CC z roku 1804) a rakouskyacute (ABGB 1811) (viz např Knapp 1996 s 114-118)

Strana 206

Tento vyacuteklad může působit jenom jako pouhaacute teorie a pradaacutevnaacute historie jenže maacute zaacutesadniacute vyacuteznam i pro novyacute českyacute občanskyacute zaacutekoniacutek Jde totiž o to že občanskeacute zaacutekoniacuteky nejenom obvykle navazujiacute na řiacutemskeacute praacutevo ale takeacute vychaacutezejiacute převaacutežně z některeacuteho staršiacuteho vzoru Tyto vzoroveacute občanskeacute zaacutekoniacuteky ktereacute přitom všechny dodnes platiacute jsou ve světě pouze čtyři a to vedle zmiacuteněneacuteho francouzskeacuteho CC z roku 1804 a rakouskeacuteho ABGB 1811 jde rovněž o německyacute BGB 1896 a švyacutecarskyacute ZGB v zaacutesadě z roku 1907 V českyacutech zemiacutech až do roku 1950 platil rakouskyacute ABGB z roku 1811 kteryacute byl v roce 1950 nahrazen jeho fakticky zjednodušenyacutem naacutestupcem a ten pak naprosto absurdně již v roce 1964 dalšiacutem občanskyacutem zaacutekoniacutekem kteryacute byl bohužel mimořaacutedně experimentaacutelniacute

Českaacute republika se tedy nyniacute vraciacute k tradičniacutemu vzoru protože novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek na rakouskyacute ABGB z roku 1811 vyacuterazně navazuje Vedle toho struktura noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku vychaacuteziacute z německeacuteho BGB a vztah k obchodniacutemu praacutevu do jisteacute miacutery ze švyacutecarskeacuteho ZGB což jsou v současnosti uznaacutevaneacute a vcelku běžneacute inspiračniacute zdroje Jeden z kliacutečovyacutech probleacutemů noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku je jeho ne zcela vhodnaacute koncepce Ta je zjevnaacute již z jeho rozsahu protože občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1964 patřil k nejmeacuteně rozsaacutehlyacutem v dějinaacutech zatiacutemco novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek naopak k rozsahově nadstandartniacutem Jde tedy o originaacutelniacute ukaacutezku metod ktereacute jsou v Českeacute republice časteacute a to nejenom v přiacutepadě reforem praacutevniacuteho řaacutedu Miacutesto obezřetnyacutech menšiacutech změn často nedomyšleneacute skoky z jednoho extreacutemu do opačneacuteho extreacutemu

Problematickyacutech aspektů noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku a zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech lze naleacutezt celou řadu Uveacutest je nutneacute alespoň zaacutesadniacute probleacutem s navazujiacuteciacutemi zaacutekony V souvislosti s novyacutem občanskyacutem zaacutekoniacutekem totiž bylo třeba novelizovat anebo zcela nahradit řadu dalšiacutech praacutevniacutech norem A to se bohužel v mnoha přiacutepadech nestihlo před jeho uacutečinnostiacute Souviselo to s již zmiacuteněnou skutečnostiacute že se dlouho předpoklaacutedalo odsunutiacute uacutečinnosti noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku k čemuž nakonec nedošlo Na to spoleacutehali i mnoziacute odpovědniacute uacuteředniacuteci ktereacute pak naviacutec zaskočila politickaacute krize v roce 2013 jež zabraacutenila přijetiacute řady připravenyacutech novel V každeacutem přiacutepadě je vhodnyacutem postupem při takovyacutechto vyacuteraznyacutech změnaacutech praacutevniacuteho řaacutedu přijiacutemat navazujiacuteciacute zaacutekony nebo jejich novelizace pokud možno současně se samotnyacutem zaacutekoniacutekem k čemuž v tomto přiacutepadě nedošlo

Samotnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech tedy majiacute řadu nedostatků kdy asi nejvyacuteraznějšiacutem je často jen minimaacutelniacute naacutevaznost na dřiacuteve fungujiacuteciacute praacutevniacute instituty Dalšiacutem vyacuteraznyacutem nedostatkem aktuaacutelniacutech změn jsou chybějiacuteciacute provaacuteděciacute zaacutekony nebo jejich novelizace Jenže i kdyby tyto probleacutemy neexistovaly tak samotneacute přijetiacute noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku by znamenalo v každeacutem staacutetě nemalyacute skok kteryacute maacute svaacute rizika V Českeacute republice přitom zdaleka nejde o změnu jedinou ale jenom o diacutelčiacute prvek postupneacute transformace praacutevniacuteho řaacutedu po roce 1989 Hodnoceniacute možnyacutech dopadů noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku je tedy velice obtiacutežneacute protože takoveacuteto razantniacute změny praacuteva jsou něčiacutem velmi neobvyklyacutem což měl naznačit tento text

2 DOPADY NOVEacuteHO OBČANSKEacuteHO ZAacuteKONIacuteKU NA SPOLEČNOST

V současneacute době kdy je občanskyacute zaacutekoniacutek uacutečinnyacute teprve několik tyacutednů je obtiacutežneacute odhadovat jeho dopady na společnost Přesto lze stanovit alespoň určiteacute předpoklady Prosazovaacuteniacute noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku v praxi s sebou přineslo a bude i daacutele přinaacutešet řadu obtiacutežiacute Uskutečňujiacute se napřiacuteklad často naacutekladnaacute školeniacute kteraacute majiacute pracovniacutekům různyacutech odvětviacute umožnit jeho praktickou aplikaci Měnily se mnoheacute vzory či formulaacuteře což bylo leckdy draheacute a takeacute pracneacute Běžniacute obyvateleacute se tedy zatiacutem střetaacutevali spiacuteše s probleacutemy nebo s finančniacutemi naacuteklady ktereacute pro ně přitom nepřinaacutešejiacute užitek

Takovaacuteto situace však bohužel neniacute v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu i ve fungovaacuteniacute veřejneacute spraacutevy po roce 1989 nijak neobvyklaacute Zejmeacutena praacutevniacute uacuteprava daniacute nebo insolvenčniacuteho praacuteva prochaacuteziacute mimořaacutedně častyacutemi a leckdy nedomyšlenyacutemi změnami V nich se přitom ztraacutecejiacute i specialisteacute o běžnyacutech obyvateliacutech ani nemluvě Pro praacutevniacute řaacuted by měla byacutet charakteristickaacute stabilita a předviacutedatelnost což bohužel v Českeacute republice nefunguje Ohromneacute množstviacute často nepřehlednyacutech novelizaciacute je dokonce posměšně označovaacuteno za legislativniacute zmršťldquo Vede to k obecneacute nedůvěře k praacutevniacutemu řaacutedu a takeacute k častyacutem omylům a chybaacutem způsobenyacutem neznalostiacute I v zahraničiacute je tento stav vniacutemaacuten kriticky a problematickyacute praacutevniacute řaacuted zhoršuje hodnoceniacute Českeacute republiky z hlediska potenciaacutelniacutech investorů

Strana 207

Kliacutečovou otaacutezkou je co v tomto nestabilniacutem prostřediacute vyvolaacute občanskyacute zaacutekoniacutek přičemž je vhodneacute rozlišovat naacutesledky kraacutetkodobeacute a dlouhodobeacute Z hlediska nejbližšiacutech měsiacuteců a let bude vliv noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (a zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech) pravděpodobně negativniacute Již tak dost komplikovanaacute situace v praacutevniacutem řaacutedu se ještě vyacuterazně zhoršiacute Obyvateleacute kteřiacute se v praacutevniacutem systeacutemu obvykle neorientujiacute budou miacutet pravděpodobně dojem prohlubujiacuteciacuteho se zmatku Jen maacutelokteřiacute si zřejmě uvědomiacute že přijetiacute teacuteto razantniacute změny může z dlouhodobějšiacuteho hlediska praacutevniacute řaacuted stabilizovat přičemž současneacute probleacutemy jsou nepřiacutejemnyacutem ale do značneacute miacutery nevyhnutelnyacutem prostředkem ke zkvalitněniacute praacutevniacuteho řaacutedu Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek maacute přitom i přes svůj nadstandartniacute rozsah koncepci kteraacute předpoklaacutedaacute poměrně značnou volnost v rozhodovaciacute činnosti soudů Takže občanskyacute zaacutekoniacutek tedy jeho vyacuteklad bude vlastně dotvořen až rozhodovaciacute činnostiacute soudů neboli judikaturou což je uacutekol na řadu let Teprve konkreacutetniacute soudniacute řiacutezeniacute často ukaacutežiacute mnoheacute slabiny noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Takoveacuteto praktickeacute probleacutemy pak zřejmě daacutele prohloubiacute nedůvěru obyvatelstva k praacutevniacutemu řaacutedu

Velkyacutem rizikem noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku jsou jeho přiacutepadneacute novelizace Některeacute nedomyšleneacute prvky zřejmě bude potřebneacute změnit a i ministryně spravedlnosti noveacute vlaacutedy hovořiacute o přiacutepravě velkeacute novely což je ovšem v zaacutesadě přirozenyacute proces Nebezpečnyacute by byl tlak různyacutech zaacutejmovyacutech skupin na diacutelčiacute novelizace kteryacute by nejspiacuteše vedl k chronickeacute nestabilitě řady prvků v občanskeacutem zaacutekoniacuteku

Z dlouhodobeacuteho hlediska bude dopad noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku zaacutevislyacute na jeho kvalitě ale i na celkoveacute stabilizaci českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu Zřejmě hlavniacutem probleacutemem po roce 1989 jsou totiž časteacute diacutelčiacute novely ktereacute přitom byacutevajiacute běžně nedomyšleneacute a je třeba je opět rychle nahrazovat Staršiacute praacutevniacute předpisy ktereacute často pochaacutezejiacute ještě z komunistickeacute eacutery tak miacutevajiacute mj velmi narušenou strukturu To byl ostatně i přiacutepad dosavadniacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 jehož systematizace se po zaacutesadniacutech novelizaciacutech v roce 1991 v podstatě rozbila Za hlavniacute leacutek na tyto časteacute nepromyšleneacute diacutelčiacute novelizace a celkovou nestabilitu praacutevniacuteho řaacutedu jsou považovaacuteny praacutevě noveacute rozsaacutehleacute a přehledneacute zaacutekony a zaacutekoniacuteky U nich se již předpoklaacutedaacute že po překonaacuteniacute přirozenyacutech obtiacutežiacute s novou praacutevniacute uacutepravou postupně přinesou nezbytnou stabilitu Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek kteryacute nahradil i zaacutekoniacutek obchodniacute je přitom v tomto pojetiacute krokem kliacutečovyacutem

Šance na postupnou stabilizaci praacutevniacuteho řaacutedu je tedy vaacutezaacutena v mnoheacutem na kvalitu novyacutech zaacutekonů a to předevšiacutem kliacutečovyacutech zaacutekoniacuteků ktereacute byly vyjmenovaacuteny již na začaacutetku člaacutenku Dosavadniacute noveacute zaacutekoniacuteky přijiacutemaneacute od roku 2004 sice trpiacute řadou nedostatků ty se však již vcelku podařilo překonat Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech však vyvolaacutevajiacute podstatně většiacute obavy Zaacutekoniacutek maacute novou a v našich poměrech neobvyklou koncepci a rozsah diacutelčiacute ustanoveniacute jsou pak takeacute často kritizovaacutena Skutečnou kvalitu noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ukaacuteže až několikaletaacute praxe avšak mezi odborniacuteky převlaacutedaacute spiacuteše skepse

Vcelku je možno shrnout že jednotlivaacute diacutelčiacute ustanoveniacute zaacutekoniacuteku nebyacutevajiacute až na vyacutejimky většiacutem probleacutemem To samozřejmě souvisiacute s tiacutem že podstatnaacute čaacutest navazuje na univerzaacutelniacute tradice praacuteva tedy předevšiacutem tradice řiacutemskopraacutevniacute a to hlavně rakouskyacute typ občanskyacutech zaacutekoniacuteků Nemalou roli v přiacutepadě cestovniacuteho ruchu dokonce zaacutesadniacute hraje takeacute vliv evropskeacuteho praacuteva To samozřejmě působilo nejenom na současnou ale i minulou praacutevniacute uacutepravu (po novelizaciacutech souvisejiacuteciacutech se vstupem do EU) takže změn je u otaacutezek řešenyacutech evropskyacutem praacutevem maacutelo Jenže přes praacutevniacute tradice či třeba vliv evropskeacuteho praacuteva je přece jen novinek skutečně mnoho a to najednou

3 NOVYacute OBČANSKYacute ZAacuteKONIacuteK A PRAacuteVNIacute UacutePRAVA CESTOVNIacuteHO RUCHU

Cestovniacute ruch zasahuje do mnoha oblastiacute života a takeacute praacutevniacute uacuteprava je až pozoruhodně roztřiacuteštěnaacute Rozhodně tedy nejde o uceleneacute praacutevniacute odvětviacute jako byacutevaacute trestniacute praacutevo obsaženeacute teacuteměř vyacutehradně pouze v zaacutekoniacuteku hmotneacuteho praacuteva (trestniacute zaacutekoniacutek č 402009 Sb) a v zaacutekoniacuteku procesniacuteho praacuteva (trestniacute řaacuted č 1411961 Sb) nebo v českyacutech poměrech takeacute praacutevo pracovniacute kodifikovaneacute v zaacutekoniacuteku praacutece (č 2622006 Sb) Praacutevniacute uacuteprava cestovniacuteho ruchu zabiacutehaacute do řady velmi specifickyacutech otaacutezek jejichž praacutevniacute uacuteprava je leckdy sama o sobě složitaacute a nepřehlednaacute jako je tomu u pamaacutetkoveacute peacuteče ochrany životniacuteho prostřediacute dopravy apod Přesto za jaacutedro praacutevniacute uacutepravy cestovniacuteho ruchu můžeme považovat praacutevniacute instituty ktereacute byly obvykle vyacuterazně zasaženy novyacutem občanskyacutem zaacutekoniacutekem a zaacutekonem o obchodniacutech korporaciacutech (podrobně viz Petraacuteš 2012)

Speciaacutelniacute zaacutekon č 1591999 Sb o některyacutech podmiacutenkaacutech podnikaacuteniacute a o vyacutekonu některyacutech činnostiacute v oblasti

Strana 208

cestovniacuteho ruchu sice zůstal zachovaacuten avšak v souvislosti s rekodifikaciacute soukromeacuteho praacuteva již byl novelizovaacuten přičemž by to neměla byacutet změna posledniacute Novelizace zaacutekona je z legislativniacuteho hlediska poněkud kurioacutezniacute protože došlo ke zrušeniacute druheacute čaacutesti zaacutekona Jenže tato dosti rozsaacutehlaacute čaacutest označovanaacute jako sect12 obsahovala jen rozsaacutehlou novelizaci staršiacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku kteryacute byl praacutevě nahrazen Zejmeacutena tedy vytvaacuteřela novyacute smluvniacute typ tedy cestovniacute smlouvu kteraacute byla začleněna do občanskeacuteho zaacutekoniacuteku až zaacutekonem č 1591999 Sb Ustanoveniacute teacuteto druheacute čaacutesti tedy představovala pouze novelizaci jineacuteho praacutevniacuteho předpisu a to stareacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku č 401964 Sb Fakticky tedy nebylo nutneacute tato ustanoveniacute v zaacutekoně č 1591999 Sb rušit když byl zrušen samotnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (viz Petraacuteš 2013 s 110)

Dalšiacutemi kliacutečovyacutemi prvky praacutevniacute uacutepravy cestovniacuteho ruchu jsou ustanoveniacute v občanskeacutem zaacutekoniacuteku a to předevšiacutem cestovniacute smlouva kteraacute je v noveacutem občanskeacutem zaacutekoniacuteku označena jako Zaacutejezd (sect2521-sect2549) tedy smlouva o zaacutejezdu (viz např Prudiacutekovaacute 2014) Takeacute jde o poměrně komplikovanaacute ustanoveniacute upravujiacuteciacute timeshare kteraacute jsou v noveacutem občanskeacutem zaacutekoniacuteku nazvaacutena Dočasneacute užiacutevaacuteniacute ubytovaciacuteho zařiacutezeniacute a jineacute rekreačniacute služby (sect1852-sect1867) Praacutevniacute uacuteprava těchto otaacutezek se zdaacutenlivě vyacuterazně pozměnila protože cestovniacute smlouva byla nahrazena smlouvou o zaacutejezdu a ustanoveniacute tyacutekajiacuteciacute se timeshare byla přesunuta do jineacute čaacutesti občanskeacuteho zaacutekoniacuteku což přitom neniacute jen formaacutelniacute změna vyplyacutevajiacuteciacute z noveacute struktury občanskeacuteho zaacutekoniacuteku

Jenže v přiacutepadě cestovniacute smlouvy nově smlouvy o zaacutejezdu a timeshare je otaacutezka podstatně složitějšiacute Oba dva tyto praacutevniacute instituty totiž vychaacutezejiacute z evropskeacuteho praacuteva V přiacutepadě zaacutejezdů jde o směrnici č 90314EHS kteraacute ovšem tyto souborneacute služby pro cesty pobyty a zaacutejezdyldquo jak zniacute definice obsaženaacute i v naacutezvu teacuteto směrnice z roku 1990 upravuje alespoň zatiacutem jen poměrně volně Připouštiacute tedy alespoň zatiacutem nemaleacute odchylky ve vnitrostaacutetniacute praacutevniacute uacutepravě členskyacutech staacutetů EU (tzv čaacutestečnaacute harmonizace) Tento přiacutestup takeacute vedl k tomu že mezi praacutevniacute uacutepravou z let 1999 až 2013 (cestovniacute smlouva sect852a - sect852k občanskeacuteho zaacutekoniacuteku č 401964 Sb) a současnostiacute (smlouva o zaacutejezdu) existujiacute určiteacute odchylky Dlužno dodat že tyto odchylky jsou způsobeny i dosavadniacutem ne vždy vhodnyacutem začleněniacutem neboli implementaciacute teacuteto evropskeacute směrnice do českeacuteho praacuteva Složityacutem probleacutemem a to nejenom v ČR ale i jinde v EU je tzv ztraacuteta radosti z dovoleneacute (viz Compensation 2003) Na rozbor detailů zde neniacute prostor (podrobně viz Petraacuteš 2013 s 115-141)

V přiacutepadě timeshare je situace jinaacute Tento v mnoha ohledech sveacuteraacuteznyacute prvek cestovniacuteho ruchu kteryacute maacute velice kurioacutezniacute praacutevniacute uacutepravu prošel v posledniacutech letech v ČR řadou změn Vytvaacuteřeniacute praacutevniacute uacutepravy timeshare v evropskeacutem praacutevu bylo značně zdlouhaveacute a teprve v řiacutejnu 1994 se podařilo přijmout směrnici č 9447ES (podrobně viz Kelp 2005 s 30-33) Ta připouštěla značneacute odchylky ve vnitrostaacutetniacute praacutevniacute uacutepravě členskyacutech staacutetů EU Do českeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku byl timeshare zařazen až roku 2002 Jenže se v Evropě ukaacutezalo že koncepce původniacute směrnice maacute mnoheacute nedostatky ktereacute napřiacuteklad nereagujiacute na složityacute vyacutevoj tohoto institutu v praxi Proto byla původniacute směrnice z roku 1994 nahrazena druhou směrniciacute o timeshare v lednu 2009 pod čiacuteslem 2008122ES Uacutečinnou od 23 uacutenora 2011 Ta již vyžaduje uacuteplnou harmonizaci vnitrostaacutetniacutech praacutevniacutech řaacutedů v teacuteto otaacutezce Českaacute republika tedy musela poněkud kurioacutezně v době přiacutepravy noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku novelizovat ještě ten staryacute zaacutekonem č 282011 Sb a implementovat tak tuto novou směrnici Vzhledem k tomu že tato novaacute směrnice k timeshare představuje uacuteplnou harmonizaci otaacutezky tak novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek se teacuteměř v ničem neodlišuje od stareacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku po novele č 282011 Sb Vcelku lze řiacuteci že timeshare nevyvolaacutevaacute v Českeacute republice přiacutelišnou důvěru k čemuž zřejmě přispěl i složityacute praacutevniacute vyacutevoj teacuteto komplikovaneacute otaacutezky (podrobně viz Petraacuteš 2013 s 141-158)

Kromě zmiacuteněneacute smlouvy o zaacutejezdu a timeshare jsou samozřejmě v občanskeacutem zaacutekoniacuteku i jinaacute ustanoveniacute tyacutekajiacuteciacute se cestovniacuteho ruchu Zmiacutenit je třeba zejmeacutena smlouvu o ubytovaacuteniacute smlouvu o přepravě osob a cestovniacute šek kteryacute byl ovšem obsažen ve zrušeneacutem obchodniacutem zaacutekoniacuteku Smlouva o ubytovaacuteniacute v zaacutesadě navazuje na praacutevniacute uacutepravu ve staršiacutem občanskeacutem zaacutekoniacuteku rozsah ustanoveniacute je ostatně tradičně poměrně minimaacutelniacute což ovšem odpoviacutedaacute běžneacute praxi Podmiacutenky konkreacutetniacutech smluv totiž samozřejmě vychaacutezejiacute z ubytovaciacutech řaacutedů Takeacute smlouva o přepravě osob vyacuterazně navazuje na dosavadniacute praacutevniacute uacutepravu I u tohoto smluvniacuteho typu byacutevajiacute podmiacutenky převaacutežně předem stanoveny a to dopravcem v přepravniacutech řaacutedech

Pokud jde o jednotliveacute smluvniacute typy tak je třeba uveacutest takeacute cestovniacute šek Praktickyacute vyacuteznam tohoto institutu byl v českyacutech poměrech minimaacutelniacute Za komunistickeacute eacutery se nevyužiacuteval a i když byl zařazen jako jeden ze smluvniacutech typů do obchodniacuteho zaacutekoniacuteku obnoveneacuteho v roce 1991 tak se již v praxi přiacuteliš neprosadil zejmeacutena vzhledem k celosvětoveacutemu rozvoji bezhotovostniacuteho platebniacuteho styku Do noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku již

Strana 209

neniacute začleněn takže jeho přiacutepadneacute vydaacutevaacuteniacute v praxi v budoucnu může vyvolaacutevat určiteacute praacutevniacute nejasnosti (podrobně viz Petraacuteš 2013 s 118-119)

V teacuteto souvislosti je třeba zmiacutenit vlastně kliacutečovyacute prvek rekodifikace soukromeacuteho praacuteva a to sjednoceniacute smluvniacuteho praacuteva Zatiacutemco od roku 1991 byly některeacute smlouvy v občanskeacutem zaacutekoniacuteku (napřiacuteklad smlouva o ubytovaacuteniacute nebo cestovniacute smlouva od roku 1999) jineacute v obchodniacutem zaacutekoniacuteku (napřiacuteklad cestovniacute šek) a některeacute v obou (napřiacuteklad kupniacute smlouva) tak nyniacute dochaacuteziacute ke sjednoceniacute smluvniacuteho praacuteva Samostatnyacute obchodniacute zaacutekoniacutek již nadaacutele neexistuje a zatiacutemco obchodniacute společnosti jsou nově začleněny do speciaacutelniacuteho zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech tak smluvniacute praacutevo se propojuje a je obsaženo v občanskeacutem zaacutekoniacuteku

Zatiacutem byla uvedena pouze speciaacutelniacute ustanoveniacute tyacutekajiacuteciacute se cestovniacuteho ruchu avšak samozřejmě kliacutečovyacute vyacuteznam maacute pro cestovniacute ruch i rekodifikace soukromeacuteho praacuteva jako celek tedy zejmeacutena občanskyacute zaacutekoniacutek a zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Fungovaacuteniacute subjektů v cestovniacutem ruchu je praacutevně upraveno předevšiacutem zaacutekoně o obchodniacutech korporaciacutech kde najdeme zejmeacutena společnost s ručeniacutem omezenyacutem a akciovou společnost Žaacutednaacute speciaacutelniacute ustanoveniacute kteraacute by se tyacutekala cestovniacuteho ruchu zde samozřejmě nejsou Je tedy upravena společnost s ručeniacutem omezenyacutem a nějakyacute subtyp jako třeba sro pro cestovniacute ruch neexistuje Množstviacute změn v těchto obecnyacutech ustanoveniacutech soukromeacuteho praacuteva kteraacute se samozřejmě vztahujiacute na cestovniacute ruch je ohromneacute takže je zde nelze rozebiacuterat Mnoheacute praacutevniacute otaacutezky a jejich fungovaacuteniacute v praxi jsou ostatně dosud nejasneacute Zmiacutenit lze třeba koncepčniacute změny ktereacute se tyacutekajiacute nejčastějšiacuteho typu praacutevnickeacute osoby tedy společnosti s ručeniacutem omezenyacutem Často je zmiňovaacuten probleacutem faktickeacute formalizace kapitaacutelu společnosti protože minimaacutelniacute vyacuteše vkladu již nebude 200 000 Kč ale pouhaacute 1 Kč jenže to neniacute zdaleka změna jedinaacute U akcioveacute společnosti je naštěstiacute změn jen maacutelo což vyplyacutevaacute zejmeacutena ze skutečnosti že vedle univerzaacutelniacutech prvků uznaacutevanyacutech v podstatneacute čaacutesti světa zde čiacutem daacutel většiacute roli hraje i praacutevo evropskeacute Dlužno dodat že i přes mnoheacute slabiny evropskeacuteho praacuteva se praacutevě v současneacute rekodifikaci projevil jeho mimořaacutedně pozitivniacute vliv kdy omezuje (a to mj praacutevě v cestovniacutem ruchu) často nedomyšleneacute experimenty českyacutech zaacutekonodaacuterců

4 DOPADY OBČANSKEacuteHO ZAacuteKONIacuteKU NA CESTOVNIacute RUCH

Byly zde nastiacuteněny změny ktereacute novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek přinaacutešiacute pro cestovniacute ruch Mohlo by se zdaacutet že jich neniacute přiacuteliš mnoho a to i kvůli vlivu evropskeacuteho praacuteva jenže ve skutečnosti je otaacutezka mnohem složitějšiacute Je zde hned několik zaacutesadniacutech aspektů ktereacute velice komplikujiacute dopad noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku na tento obor

Nejdřiacuteve je třeba zdůraznit že cestovniacuteho ruchu se zdaleka netyacutekaacute jen smlouva o zaacutejezdu smlouva o ubytovaacuteniacute nebo timeshare ale občanskeacute a obchodniacute praacutevo jako celek Takže zatiacutemco speciaacutelniacute normy tyacutekajiacuteciacute se cestovniacuteho ruchu se měniacute zatiacutem jen omezeně tak soukromeacute praacutevo jako celek naopak velmi zaacutesadně V řadě prvků ještě mnohem viacutece než si společnost ale i odborniacuteci s vyacutejimkou nemnoha praacutevniacutech specialistů vůbec uvědomujiacute Často přitom tyto obecneacute koncepčniacute otaacutezky mohou nemaacutelo zasaacutehnout i samotnyacute cestovniacute ruch

Jde napřiacuteklad o pozměněneacute pojetiacute podnikatele a podnikaacuteniacute Zjednodušeně řečeno bylo zatiacutem až přiacuteliš vaacutezaacuteno na uacuteředniacute formality kdy za podnikatele byacuteval považovaacuten jen ten kdo k tomu měl přiacuteslušnyacute uacuteředniacute dokument nejčastěji podle živnostenskeacuteho zaacutekona Noveacute pojetiacute ktereacute je obvykleacute ve světě podstatně viacutece přihliacutežiacute ke skutečnyacutem podnikatelskyacutem aktivitaacutem Neniacute napřiacuteklad žaacutednou naacutehodou že novaacute smlouva o zaacutejezdu již nemluviacute jednoznačně o cestovniacute kancelaacuteři jako smlouva cestovniacute ale o pořadateli zaacutejezdu kteryacute by tedy měl miacutet analogickeacute povinnosti jako dosud jen cestovniacute kancelaacuteř Jak si však s tiacutemto vymezeniacutem poradiacute uacuteřady je dosud spiacuteše zaacutehadou

I cestovniacuteho ruchu se nepochybně negativně dotkne obecnyacute probleacutem noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku kteryacute již byl rozebiacuteraacuten v kapitole věnovaneacute dopadům občanskeacutemu zaacutekoniacuteku na společnost Českyacute praacutevniacute řaacuted je totiž obecně velmi nestabilniacute a probleacutemy s novyacutem občanskyacutem zaacutekoniacutekem ktereacute se často dosud vůbec neprojevily ještě viacutece zkomplikujiacute praacutevniacute řaacuted Důvěra veřejnosti ale i osob pracujiacuteciacutech v cestovniacutem ruchu či uacuteředniacuteků staacutetu a samospraacutevy v praacutevniacute řaacuted zřejmě alespoň přechodně poklesne Přitom již dnes je postoj k praacutevu často problematickyacute kdy mnoziacute praacutevo neznajiacute ale často i čiacutem daacutel viacutece přehliacutežejiacute nebo dokonce naprosto ignorujiacute Zmiacutenit možno že i novaacute staacutetniacute koncepce cestovniacuteho ruchu na leacuteta 2014 a 2020 varuje před podceňovaacuteniacutem legislativniacute uacutepravy což označuje za jednu z největšiacutech hrozeb rozvoje turistiky v ČR

Strana 210

Situace v praacutevniacute uacutepravě cestovniacuteho ruchu je přitom bohužel ještě horšiacute než je tomu ve většině nijak kvalitniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu Měniacute se nyniacute praacutevniacute uacuteprava obsaženaacute v občanskeacutem zaacutekoniacuteku a dřiacuteve obchodniacutem zaacutekoniacuteku novelizuje se zaacutekon č 1591999 Sb ale takeacute se připravuje již řadu let zcela novyacute zaacutekon o podpoře rozvoje cestovniacuteho ruchu dřiacuteve byl naacutevrh označovaacuten jako zaacutekon o podpoře a řiacutezeniacute cestovniacuteho ruchu Diskutuje se i o poplatciacutech tyacutekajiacuteciacutech se cestovniacuteho ruchu Nestabilniacute a často problematickaacute je i praacutevniacute uacuteprava institutů navazujiacuteciacutech na jaacutedro praacutevniacute uacutepravy cestovniacuteho ruchu jako je typicky pamaacutetkovaacute peacuteče Kliacutečovyacute zaacutekon č 201987 Sb o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči je již zoufale zastaralyacute je častyacutem terčem kritiky a dokonce byla již několikraacutet neuacutespěšně připravena jeho naacutehrada Jenže ve skutečnosti je probleacutem složitějšiacute protože rozsaacutehleacute diskuse vyvolaacutevaacute i samotnaacute zaacutekladniacute koncepce pamaacutetkoveacute peacuteče kteraacute vlastně odděluje odbornou činnost od praktickeacuteho fungovaacuteniacute ochrany v raacutemci veřejneacute spraacutevy (podrobně viz Petraacuteš 2013 s 172-179) Důležiteacute je přitom upozornit že přiacuteprava zaacutekona o podpoře rozvoje cestovniacuteho ruchu pamaacutetkovaacute peacuteče ale i mnoheacute dalšiacute prvky jsou vyacuterazně podvaacutezaacuteny katastrofaacutelniacutem stavem českeacute veřejneacute spraacutevy kteryacute je spjat i s mnoha nedomyšlenyacutemi reformami veřejneacute spraacutevy (viz např Bandžak 2011) Situaci komplikujiacute i noveacute jinak v zaacutesadě pozitivniacute aktivity tyacutekajiacuteciacute se i turistiky jako jsou euroregiony (viz např Novotnyacute 2013)

Jak již bylo mnohokraacutet uvedeno tak praacutevniacute uacuteprava cestovniacuteho ruchu je zaacutesadně ovlivněnaacute praacutevem evropskyacutem Vliv evropskeacuteho praacuteva je obecně až pozoruhodně přehliacutežen veřejnostiacute ale i osobami působiacuteciacute v cestovniacutem ruchu Nepochybně k tomu přispiacutevaacute komplikovanyacute charakter evropskeacuteho praacuteva kteryacute se dost lišiacute od praacutevniacutech řaacutedů tzv kontinentaacutelniacute praacutevniacute kultury kam patřiacute ČR i všechny staacutety v okoliacute Pro ilustraci zde napřiacuteklad mimořaacutednou roli hraje rozhodovaciacute činnost Evropskeacuteho soudniacuteho dvora v Lucemburku kteraacute vlastně bdquodotvořilaldquo přiacuteslušnaacute ustanoveniacute směrnice č 90314EHS tyacutekajiacuteciacute se spornyacutech otaacutezek tzv ztraacutety radosti z dovoleneacute (přiacutepad Leitner z roku 2002) nebo pojištěniacute zaacutejezdů (Rechberger 1999 Bloumldel-Pawlik 2012) Vysvětlit zaacutesadniacute vliv rozhodovaciacute činnosti Evropskeacuteho soudniacuteho dvora a to i odborniacutekům v cestovniacutem ruchu je často v praxi teacuteměř nemožneacute jak autor několikraacutet zažil

Jenže bohužel evropskeacute praacutevo praacutevě v otaacutezce cestovniacuteho ruchu ukazuje některeacute sveacute slabiny Obecně je zde vyacuteraznaacute snaha chraacutenit spotřebitele což je nepochybně chvaacutelyhodneacute Do jisteacute miacutery i z hlediska profesionaacutelů v cestovniacutem ruchu protože to daacutevaacute zaacutekazniacutekům určiteacute jistoty což jistě přispiacutevaacute k dalšiacutemu rozvoji turistiky Jenže tato v zaacutesadě spraacutevnaacute koncepce maacute svaacute rizika protože vede k vytvaacuteřeniacute novyacutech a často nedomyšlenyacutech institutů To je dobře patrneacute praacutevě u zaacutejezdů dle směrnice č 90314 EHS ale i u timeshare Zde již totiž neplatiacute tradičniacute smluvniacute volnost ale subjekty působiacuteciacute v cestovniacutem ruchu majiacute nyniacute řadu povinnostiacute ktereacute by měly chraacutenit klienty Jenže praacutevniacute koncepce i praktickeacute fungovaacuteniacute takovyacutechto novyacutech institutů maacute svaacute rizika Tyto nejasnosti vedly napřiacuteklad k nutnosti nahradit původniacute směrnici k timeshare směrniciacute novou

Je dobreacute vždy chaacutepat že většina zaacutekladniacutech smluv a to včetně podstatneacute čaacutesti jejich diacutelčiacutech ustanoveniacute maacute tradici sahajiacuteciacute až do doby stareacuteho Řiacutema Konkreacutetniacute ustanoveniacute jsou tedy praxiacute již mimořaacutedně prověřenaacute V cestovniacutem ruchu je tomu jinak a zaacutejezd nebo timeshare jsou novyacutemi a často se takeacute dynamicky vyviacutejeciacutemi fenomeacuteny Napřiacuteklad směrnice č 90314 EHS navazuje na cestovniacute smlouvu (Reisevertrag) zařazenou až v roce 1979 do německeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku BGB z roku 1896 V samotneacutem Německu přitom tato ustanoveniacute původně vyvolaacutevala až překvapivě silneacute podraacutežděniacute praacutevniacuteků (viz např Buumlrgerliches 2000 s 9)

Ještě většiacutem probleacutemem je skutečnost že směrnice č 90314 EHS byla od sameacuteho počaacutetku označovaacutena za provizorium Evropskeacute orgaacuteny takeacute byacutevaly často až pozoruhodně tolerantniacute k nemalyacutem odchylkaacutem při začleňovaacuteniacute neboli implementaci teacuteto směrnice do vnitrostaacutetniacutech praacutevniacutech řaacutedů V posledniacutech letech je přitom slibovaacutena novaacute směrnice ale zatiacutem staacutele panuje mnoho nejasnostiacute Sice se zdaacute že text noveacute směrnice bude dosti podobnyacute současneacutemu stavu jenže nejsou vyloučena mnohaacute překvapeniacute

Strana 211

5 ZAacuteVĚR

Českaacute praacutevniacute věda věnuje dopadům současnyacutech změn praacuteva na společnost dosud až překvapivě malyacute zaacutejem Jenže vzhledem k mimořaacutedně zaacutesadniacutem současnyacutem změnaacutem lze možneacute naacutesledky stejně spiacuteše jen odhadovat Zaacutejem českeacute praacutevniacute vědy o cestovniacute ruch je pak dlouhodobě zcela minimaacutelniacute s vyacutejimkou některyacutech diacutelčiacutech probleacutemů jako je timeshare Ani v zahraničiacute nepatřiacute cestovniacute ruch k probleacutemům ktereacute by vyvolaacutevaly intenzivniacute zaacutejem praacutevniacutech badatelů (viz např Compensation 2003)

Nestabilniacute praacutevniacute řaacuted kteryacute je v ČR přes dvě desetiletiacute nepřispiacutevaacute k dobreacutemu fungovaacuteniacute staacutetu ani ekonomiky včetně cestovniacuteho ruchu Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek uacutečinnyacute od 1 ledna představuje zaacutesadniacute krok kteryacute bohužel kraacutetkodobě situaci zřejmě ještě zhoršiacute Vyrovnaacutevaacuteniacute se s novou praacutevniacute uacutepravou přinese i v cestovniacutem ruchu zmatky a nemaleacute naacuteklady Přitom novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek neniacute zdaleka jedinaacute aktuaacutelniacute změna v praacutevniacute uacutepravě cestovniacuteho ruchu Z dlouhodobeacuteho hlediska by však mohla novaacute systematickaacute a přehlednaacute uacuteprava přineacutest stabilnějšiacute praacutevniacute poměry i proto že viacutece odpoviacutedaacute tradičniacutem praacutevniacutem koncepciacutem

POUŽITAacute LITERATURA1 BANDŽAK Josef 2011 Spraacutevniacute praacutevo Obecnaacute čaacutest Praha Univerzita Jana Amose Komenskeacuteho

288 s ISBN 978-80-7452-021-12 Buumlrgerliches Gesetzbuch mit Einfuumlhrungsgesetz und Nebengesetzen Kohlhammer Kommentar Band

42 Stuttgart ndash Berlin ndash Koumlln 20003 Compensation for Non-Material Damage under the Directive on Package Travel European Review of

Private Law 1-2003 s 91-102 (databaacuteze Kluwer Law International)4 KELP Ulla Time ndash Sharing ndash Vertraumlge Baden-Baden Nomos 2005 387 s ISBN 978-3-8329-0881-25 KNAPP Viktor Velkeacute praacutevniacute systeacutemy Uacutevod do srovnaacutevaciacute praacutevniacute vědy Praha CHBeck 1996 248 s

ISBN 80-7179-089-36 NOVOTNYacute Lukaacuteš 2013 Přiacutehraničniacute cestovniacute ruch na přiacutekladě česko-saskeacuteho pohraničiacute In Jiřiacute Šiacutep

(ed) Aktuaacutelniacute probleacutemy cestovniacuteho ruchu Cestovniacute ruch ndash destinace ndash regionaacutelniacute rozvoj Jihlava Vysokaacute škola polytechnickaacute 2013 s 184-192 ISBN 978-80-87035-70-2

7 PETRAacuteŠ Reneacute 2012 Probleacutemy praacutevniacute uacutepravy cestovniacuteho ruchu Studia turistica (online časopis wwwvspjcztvurci-cinnostcasopisy-vspjstudia-turistica) červenec 2012 s 54-61

8 PETRAacuteŠ Reneacute 2013 Praacutevo a cestovniacute ruch Praha Univerzita Jana Amose Komenskeacuteho 224 s ISBN 978-80-7452-032-7

9 PRUDIacuteKOVAacute Dana 2014 Jak se měniacute smlouva o zaacutejezdu dle noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Travel Trade Gazette 2912014 (online časopis httpwwwttgczjak-se-meni-smlouva-o-zajezdu-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku)

JUDr PhDr Reneacute Petraacuteš PhD Univerzita Jana Amose Komenskeacuteho Praha Praha 3 Žižkov Rohaacutečova 114863 Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute Fakulta Praha 1 naacutem Curieovyacutech 7 Tel 221005536 E-mail petrasprfcunicz

Strana 212

BENEFITS OF TOURISM DEVELOPMENT FOR PEOPLE WITH DISABILITIES AT LOCAL AND REGIONAL LEVELS

Marcin Popiel

Abstract

People with disabilities have the right and will to undertake the act of travelling just like the rest of the society that is why tourism for disabled people is a phenomenon that is strongly growing However despite its development still ndash to some extent ndash is rare This is mainly due to the lack of knowledge on the market of tourist with special needs the lack of dialogue coordination and exchange of information between different levels of government businesses tourism industry etc This paper presents examples of innovative and competitive projects for developing accessible tourism which bring a lot of benefits for people with disabilities and allow them for equal participation in tourism which become more available Breaking the barriers is the main point of various countries all over the world and mostly European strategy for disability that is why presented in the article projects will be first of all from Europe

Keywords tourism disability accessibility tourism development ldquotourism for allrdquo

Strana 213

1 INTRODUCTION

During each trip visitors encounter a lot of tourist barriers however it was noted that these barriers disproportionately affect tourists with special needs such as people with disabilities (Kaganek 2009) The experience of travel by persons with disabilities is often limited by the availability of physical barriers such as transport accommodation adapted spots tourist attractions and also general lack of information about the needs of people with disabilities and the direct customer service of these special clients This is often due to poorly trained personnel According to the above clients whom the availability requirements of the service increases along with their type and degree of disability often notice a declining level of service and the quantity of the tourist market of customized services Lack of information is considered to be one of the main causes which prevents people with disabilities from travelling (Buhalis Darcy 2012) ldquoDeveloped European Union countries in the 70s of the 20th century saw the need of taking the issues of people with disabilities and their place in society The positive effects of this kind of attitude are perfectly visible today for example in the results of studies carried out in 2006 in the framework of the DIADA project These studies were carried out among the representatives of the different levels of tourism industry and showed significant differences in the frequency of use tourist facilities by disabled people in different countriesrdquo (Grabowski 2008 p 55) The society of the European Union has launched a number of programmes to support equality and equal opportunities of full travel pleasure experience by persons with disabilities These ideas were met with great approval of the European Union and to this day they are continued

The purpose of the article is an attempt to present the development of tourism through the formation of various project of both training product service or other nature targeted at people with disabilities on the tourist market so developed is the idea of ldquotourism for allrdquo Spatial range of this article encompasses the countries of the European Union

2 BACKGROUND OF ACCESSIBLE TOURISM IN EUROPE

Accessible tourism is becoming increasingly important in many different areas and activities of the tourism sector due to both an inherent sensitivity to the issue of human rights as well as the contribution to the economy Although there is still no consensus on the clear definition of accessible tourism due to the fact that it constantly evolves and has a dynamic nature Most of the definition focuses on the functional elements of tourism accessible to all S Darcy and T Dickson (2009) consider that this definition extends and now not rely only on impairments This approach is related to the universal concept of tourism for all where access is not featured in the context of disability but by a broader perspective of all life aspects barriers and constraints It is therefore a comprehensive accessibility to tourism hence the big advantage is the fact that tourism can connect people in different ages with all categories of disability In tourism can attend both blind deaf or mental disabilities (Prokopiuk 2005) Therefore currently most reasonable definition in authorrsquos opinion is this used by D Buhalis and S Darcy (2011 p10-11) where ldquoaccessible tourism is a form of tourism which includes the process of cooperation between the parties concerned so that it can help people with accessibility requirements ndash including mobility vision hearing and cognitive dimension ndash in independent fair and dignified operation by providing universally designed products services and the environmentrdquo

Accessible tourism is not just about wheelchair users who represent around 1 of the overall population of Europe (Newdisability 2008) It is about all disabled people who are believed to make up 15 to 20 of the worldrsquos population (UN 2007) All people with limited mobility can benefit as well as other ldquocollateralrdquo beneficiaries That is why the target group of accessible tourism brings together such disabilities as wheelchair user walking difficulties visual impairment hearing impairment asthma allergies diet restrictions people that do not understands the language with learning difficulties very small people very large people other requirements and multiple disabilities

Nowadays more and more projects services facilities or tourism products are adapted to the needs of people with disabilities Relatively best situation of accessible tourism might be found in the most developed economically and socially European countries like Sweden Germany or Italy However returning a little bit back in time the prototype of all projects for tourism accessibility for people with disabilities was the

Strana 214

concept of ldquotourism for allrdquo launched in the UK in 1989 The premise of this initiative was to facilitate travel Everyone no matter what type of disability ndash should be able to travel around their country and go to another country and see different places tourist attractions or take part in the event According to Grabowski (2008 p 56) ldquothe main objectives of the projects for the development of tourism for people with disabilities are

bull the popularization of the idea of a ldquotourism for allrdquobull actions for reducing the barriers which prevent people with disabilities from traveling in particular the elimination of architectural barriers and the improvement of access to informationrdquo

Many non-governmental organizations (associations foundations) government organizations and local government as well as research centers undertake activities for improvement the situation of still marginalized social group which are people with disabilities These activities have different assumptions and character however all are based on knowledge and wisdom In addition to individual local adaptation of tourist services a series of projects were undertaken worldwide

ENAT (European Network for Accessible Tourism) was formed in January 2006 as a project based on initiatives of 9 sponsoring organizations from 6 European Union countries The primary aim of the organization is to make European tourist destinations products and services more available to all passengers and secondary to promote tourism worldwide ENAT seeks to do this through the Internet platform which is a place of exchange of opinions and experiences so that both visitors with disabilities as well as companies or organizations supporting tourism can exchange experiences and collaborate ENAT promotes a wide awareness and understanding of the need for access by people with special needs to all tourist services with the greatest emphasis on Europe through increasing the quality standard of ldquotourism for allrdquo Despite the many projects undertaken by the Organization such as training international congresses conferences the largest is the website wwwaccessibletourismorg It provides a source of information about the project tourism for people with disabilities as well as knowledge of the accessible objects and services enjoyed by tourists and entrepreneurs

OSSATE (One-Stop-Shop for Accessible Tourism ndash comprehensive support of tourism in Europe) This is another project Was founded in 2005 and was aimed to create a multilingual platform that provides information regarding customized tourist destinations sights accommodation to encourage people with disabilities to travel Project was co-financed by the European Commission within the framework of the programme ldquoeContentrdquo which implies the promotion of production distribution and use of digital information services Tourist organizations and individual suppliers can directly enter data into the system so that visitors with disabilities can receive information via the website or via mobile phones The service is addressed mainly ndash but not only ndash for disabled European citizens because among the institution implementing the project originally consisted of governmental non-governmental organizations and research centers in Belgium Denmark Greece Norway Sweden and the United Kingdom Particular emphasis was put on the creation of brand design and promotion services so as to provide them with a broad recognition and acceptance as a reliable and useful source of knowledge for the tourism sector and users throughout Europe

An essential part of the portal is a search engine of available facilities for people with disabilities so that there is an option to search range of services based on various criteria In addition tourists can evaluate the objects by using the available questionnaires so that it is possible to use their knowledge based on their own experience by other visitors

EUFORME (Tourist training for wider target) The project currently has been already completed however it deserves a special mention due to its nature of education It was aimed to create a training system on issues related to the adaptation of services on the basis of identification of needs and requirements of people with disabilities (Grabowski 2008) Training was addressed to schools of different levels and the wider tourism sector

Gastfreundschaft fuumlr Alle (Hospitality for all) is a project of the German Association of hotels and restaurants (DEHOGA) and the National Coordinating Committee of ldquotourism for allrdquo Emphasis in this project has been put on a practical transfer of knowledge about a group of disabled employees in the hospitality industry Training include creating placing on the market of products and services tailored to the needs of people with

Strana 215

us and most importantly how to direct support for a disabled traveler

The above projects focus mainly on the supply of information or the introduction of innovation with a view to its distribution (eg web portals trainings) Therefore they correspond to only one but so important element of the tourist market contributing to the tourist activity of the persons with disabilities (Grabowski 2008) On the other hand there is little projects focusing on tangible elements of reality This decrease in the importance of material resources for the benefit of the intangible results primarily from the financial and organizational reasons Permanent projects material artifacts are much more cost-absorptive hence deserve to even greater recognition

3 RESEARCH MATERIALS AND METHODS

In this article a mixed methodology ndash both quantitative and qualitative ndash was used The methods undertaken literature review case studies interviews and also questionnaire survey

To inform about the current state of accessible tourism development and provide the wider overview of the matter under study a review of relevant existing academic research as well as statistics legislation and reports was undertaken

In order to collect data on the travel opinions about the benefits of tourism development at local and regional levels a questionnaire survey was released The survey was carried out on a group of 76 people with disabilities in Krakow in Poland The survey was about getting knowledge about their opinions benefits and the eventual degree of satisfaction with the project which was established in Krakow and was dedicated especially to disabled travelers This research also intends to observe the growing accessible tourism niche market In addition with the other statistical and graphic methods the research objective is to present and understand the impacts and benefits of various projects ndash which may result in ldquohardrdquo and ldquosoftrdquo products ndash on disabled persons The results show in this article is pilot part of the authorrsquos bigger research project regarding the trends attitudes and behaviours of disabled tourists during the trip

According to the typology of surveys questionnaire which was used to gather the material for writing this article was anonymous Questionnaire ndash in which the most important step in creating is to define the purpose and questions on which we would like to get an answer ndash included both closed as well as open questions and at the end demographic questions All data from the survey are presented using graphical methods Bar graphs show the number of answers given by the respondents

The questionnaire consists of

bull brief introduction of the questionnaire and the present researchbull pre-coded questionsbull gender bull agebull educationbull nationalitybull open questionsbull type of disabilitybull benefits from the projectbull opportunity to addclarify something

Strana 216

4 RESULTS

41 Disabled visitors in tourism

Participation in the tourism has a positive effect on people with disabilities and its impact in general terms can be described by

bull physical ndash improving the body improving physical fitness improving fitness relaxation rejuvenationbull psychic ndash opportunity for self-realization experiencing the joy of overcoming difficulties anxiety intellectual development

bull social ndash integration with other to acquire skills to establish and maintain contacts social ties developing appropriate social behavior patterns (Halemba Hermaciński 2009)

However the most frequent motivation for taking up a tourist activity by persons with disabilities is the desire to experience positive emotions associated with the movement which is a key element of psychotherapy (Halemba Hermaciński 2009) By travelling these people overcome their own weaknesses shall designate a high and ambitious targets Apart from psychological and physical improvement the task of tourism for people with disabilities is to extract them from social isolation tearing the monotony of everyday life the provision of mental experience and stimulation of the desire to live (Prokopiuk 2005) However despite these lofty objectives of tourism for people with disabilities disabled persons are facing a number of barriers which are one of the essential causes of the stagnation in the number of people with disability taking up a tourist activity The flow of new people who want to cultivate tourism is negligible (Preisler 2011) When analyzing literature we see that in the most grueling way the barriers are describe by A Dłużewska (2011) which after RW Smith is highlighting the three main categories of barriers

bull internal ndash those that are ldquostuckrdquo in the person with a disability related to mental state They result directly from disability but it may also be the result of health condition This category includes restrictions on access to knowledge and awareness the difficulties associated with the state of health and people-to-people contacts as well as mental and physical dependence on others

bull environmental ndash imposed disabilities by external environmental conditions in which people live It is all about the attitude of the society and the ambivalence of their behavior M Preisler (2011) adds that a disabled person is among the public multiple sensations from negative to extreme sympathetic which often affects depressingly and causes escalation of this barrier In addition this category includes architectural barriers ecological and legal arrangements

bull interactive ndash the interaction between the environment and disability within the meaning of the physical and social There are communication barriers associated with the lack of relevant skills needed to take the tourist activity and barriers with communication

42 Best practices in Poland ndash case study of Krakow Customize of objects entrances corridors and other actions connected to accessibility or training of personnel who works in the customer service is the basis for the development of ldquotourism for allrdquo These are projects that require big amount of time work and cost However the greatest challenge is to provide visitors with different disabilities the access to all types of attractions Disabled tourists with visual impairments or even a blind person cannot see the faccedilade of the building they wonrsquot be able to admire architectural details note the difference in building art style etc Fortunately city of Krakow in Poland has found a solution for the disabled thanks to which people in wheelchairs the blind and the people with any other disability can get to know the attractions of the city The project value was 1185989 PLN of which 889492 PLN was funded by the European Union (wwwuekrakowpl data of access 12022014) Twelve places in the city center contain touchable mock-ups - models of various sights found in these places These models are the new tourist attraction of the city called ldquoThe Royal Tract for the Disabled Touristrdquo (Droga Kroacutelewska dla Niepełnosprawnego Turysty) It was created as a result of a project of the local government who wanted

Strana 217

to create an attractive tourist route for people with sight impairments and movement disabilities It is the first undertaking of this kind in Poland It came to being thanks to the EU funding within the Lesser Poland Regional Operations Programme

The ldquoRoyal Tract for the Disabled Touristrdquo consists of twelve mock-ups nine of which are placed on pedestals and the remaining three are hanging on the walls The standing mock-ups consist of the model of the attraction a description in Braille a description in flat print the pedestal and its foot Due to the way the pedestal is made it is possible to approach it in a wheel chair and read the text and examine the model (Fig1) The hanging models also include two types of description they are placed on a suitable height and have the forms of low-reliefs The models present the following attractions

bull Barbican with fragments of the city walls bull the area of the Old Town with the Royal Road and the most important monumentsbull Bas-relief of Jan Matejkorsquos face located at his home bull the Basilica of St Mary lsquosbull Town Hall tower bull Cloth Hallbull a Franciscan monastery bull stained glass ldquoGod-Father-Becomerdquobull the churches of St Andrew and St Peter and Paulbull the Romanesque window bull Palace of the Erazm Bishopbull Wawel Hill

Figure 1 Selected mock-up (from the top from left to right the area of the Old Town Bas-relief of Jan Matejkorsquos face the Basilica of St Mary lsquos Wawel Hill) Source wwwuekrakowpl (date of access 12022014)

Strana 218

Within the framework of the project there is also a specific description of the Royal Road presented in the audio version intended mainly for blind people The recording is available in two language versions Polish and English In addition there are available for tourists ndash with mobile phones with satellite GPS or Bluetooth ndash audio messages It is possible to download them free of charge from the website of the municipality of the city This project has been highlighted in the 2011 in the competition of the Foundation Institute of Regional Development in category ldquothe equal opportunities councilrdquo as it is the first innovative project in Poland and even in Europe based on knowledge for the development of tourism for people with disabilities

5 BENEFITS FOR DISABLED TOURISTS ndash QUESTIONNAIRE ANALYSIS

This section analyses resulting data of the questionnaire and the case study There were 76 respondents in different age The largest group was people aged 55 to 64 years (32 people - 42) Another large group was aged 45 to 54 (20 respondents - 26) In the study group there were only 3 people over the age of 65 years There were also 20 persons between 45 and 54 years old and 15 persons in age 35-44 years old Among respondents there were 42 women and 34 men In the group outweigh Polish people (70 people) The group also included 6 Germans (Fig 2)

Figure 2 Demographic questions and answers of respondents [n=76] Source own study

In the study group there were 53 persons with physical disability (70 of all respondents) 12 persons with nonvisible disability (16) 9 persons with hearing imparment (12) and 2 people with vision impairment (3) (Fig3)

Strana 219

Figure 3 Type of disability [n=76] Source own study

When asked about the benefits of the project ndash in the opinion of tourists with disabilities ndash respondents answered (there were option of more than one answer) the possibility of knowing the greatest tourist attractions of Krakow without having to overcome architectural barriers (66 respondents ndash 87) the ability to see the objects far from the position of a person passing through the street or a person in a wheelchair for example view from the top (58 persons ndash 76 of all respondents) promotion of the cultural heritage of the city of Krakow and thus increase the attractiveness of the city (21 persons ndash 28) the opinion that it is a great product for blind people because they can literately ldquotouchrdquo the history and learn more about the attractions by reading inscriptions written in Braille (20 respondents ndash 26) These are the direct benefits from the project However by creating a tourist road dedicated disabled persons much more benefits has been developed First of all the social activation of people with disabilities through a dedicated them project (17 persons ndash 22) Disabled people knowing that they can participate in tourism on a par with healthy persons are more likely to take the tourist activity which will have a positive impact into improving their health and well-being

6 CONCLUSION

Nowadays societies are becoming increasingly aware of the needs of those who experience mobility limitations exploring places and pleasures which travelling brings (Burnett Bender-Baker 2001) The process leading to the availability of tourism is very important since it is an integral part of the economy and society Given the current situation in terms of supply and demand to travel it is important to make tourism available for a large number of potential tourists such as people with disabilities It might be done by ensuring the availability of services for all types of customer requirements depending on the type and degree of disability The important requirement is to provide relevant information which may be transformed in efficient way into innovative solutions addressed to people with disabilities (Hjalager 2010) The spectrum of actions in favor of tourism development of people with disabilities is quite broad Even more that above descriptions of selected projects does not exhaust the subject especially with regard to the projects and activities of smaller and local character Mentioned in the article best practices for the development of tourism for people with disabilities in the European Union are good impulses for further actions which will allow making tourism available for all They generate and enhance cooperation between various stakeholders of the economy resulting in improved situation of disabled people on the market at the same time giving them chance for full social mobilization of this niche group

Strana 220

REFERENCES1 BUHALIS Dimitrios DARCY Simon (ed all) 2012 Best practice in accessible tourism Inclusion

Disability Ageing Population and Tourism New York Channel View Publications2 BURNETT J John Bender-Baker Heather 2001 Accessing the travelndashrelated behaviors of the

mobilityndashdisabled consumer Journal of Travel Research 40(1) 4-113 DARCY Simon DICKSON Tracey 2009 A Whole-of-Life Approach to Tourism The Case for

Accessible Tourism Experiences Journal of Hospitality and Tourism Management 16(1) 32-444 DŁUŻEWSKA Anna (ed all) 2011 Nowe wyzwania edukacji turystycznej turystyka w obszarach odmiennych

kulturowo i przyrodniczo cennych turystyka osoacuteb niepełnosprawnych Warszawa Wydział Turystyki i Rekreacji Szkoła Wyższa Przymierza Rodzin

5 GRABOWSKI Jakub 2008 Projekty na rzecz rozwoju turystyki osoacuteb niepełnosprawnych [In] Rola krajoznawstwa i turystyki w życiu osoacuteb niepełnosprawnych Warszawa Wydawnictwo PTTK ldquoKrajrdquo

6 HALEMBA Piotr HERMACIŃSKI Ryszard 2009 Sport i turystyka osoacuteb niepełnosprawnych Kielce Wyższa Szkoła Umiejętności im Stanisława Staszica

7 HJALAGER Anne-Mette 2010 A review of innovation research in tourism Tourism Management 31 1-12

8 KAGANEK Krzysztof 2009 Turystyka osoacuteb niepełnosprawnych w aspekcie wybranych uwarunkowań Krakoacutew European Association for Security

9 NEWDISABILITYCOM 2008 Wheelchair Statistics How Many Wheelchair Users Are There Available at httpwwwnewdisabilitycomwheelchairstatisticshtml (date of access 9052014)

10 PREISLER Michał 201 Turystyka osoacuteb niepełnosprawnych [In] Studia Periegetica Zeszyty Naukowe Wielkopolskiej Wyższej Szkoły Turystyki i Zarządzania w Poznaniu 6(1) 27-36

11 PROKOPIUK Marek 2005 Udział osoacuteb niepełnosprawnych zamieszkałych na terenie Południowego Podlasia w turystyce aktywnej [In] F Midura J Żbikowski (ed all) Krajoznawstwo i turystyka osoacuteb niepełnosprawnych Biała Podlaska Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im Papieża Jana Pawła II w Białej Podlaskiej 143-150

12 UN 2007 UN Nations Convention on Rights of Persons with Disabilities Available at httpwwwunorgdisabilitiesdefaultaspid=1515 (date of access 9052014)

INTERNET SOURCESbull wwwaccessibletourismorg (date of access 12022014)bull wwweuformenet (date of access 12022014)bull wwwgastfreundschaft-fuer-allede (date of access 12022014)bull wwwossateorg (date of access 12022014)bull wwwuekrakowpl (date of access 12022014)

CONTACT INFORMATION

mgr Marcin Popiel Department of Tourism and Health Resort Management Institute of Geography and Spatial Management Jagiellonian University Gronostajowa Street 7 30-387 Krakoacutew POLAND E-mail marcinpopielujedupl

Strana 221

AKTUAacuteLNIacute STAV ČESKEacuteHO LEacuteČEBNEacuteHO LAacuteZEŇSTVIacute A JEHO DOPAD NA SOUČASNOU SPOLEČNOST

THE CURRENT STATE OF THE CZECH BALNEOLOGY AND ITS IMPACT ON THE CONTEMPORARY SOCIETY

Eliška Smotlachovaacute Skupinovaacute Sylva

Abstrakt

Přiacutespěvek upozorňuje na aktuaacutelniacute stav českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute a řešiacute jeho dopad na současnou společnost Laacutezeňstviacute jako komplex ekonomickyacutech činnostiacute různyacutech oborů a odvětviacute zasahuje do všech sfeacuter ekonomickeacuteho a sociaacutelniacuteho života celeacute společnosti Reaacutelnou situaci českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute charakterizuje neutěšenyacute stav laacutezniacute pokles počtu leacutečenyacutech pojištěnců a finančniacute propad laacutezniacute Snahou přiacutespěvku je objasnit skutečneacute přiacutečiny současneacuteho stavu českeacuteho laacutezeňstviacute v naacutevaznosti na přijataacute reformniacute opatřeniacute

Kliacutečovaacute slova českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute financovaacuteniacute indikačniacute seznam laacutezeňskaacute peacuteče společnost

Abstract

This contribution points out the current state of the Czech balneology and it solves its impact on the contemporary society Balneology as a complex of economical activities of various branches and fields intervenes in all scopes of economical and social life of whole society The factual situation of the Czech balneology is characterized by disconsolate state of spas decrease of number of treated insurees and financial fall of spas The effort of this contribution is to clarify the cause in fact of the current state of the Czech balneology in consecution to the reformative measures taken

Keywords Czech balneology financing indicating list balneal care society

Strana 222

UacuteVOD

Ciacutelem člaacutenku je nastiacutenit aktuaacutelniacute situaci českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute v dopadu na společnost a objasnit skutečneacute přiacutečiny současneacuteho neutěšeneacuteho stavu českeacuteho laacutezeňstviacute v naacutevaznosti na zavedenaacute reformniacute opatřeniacute Unikaacutetniacute českeacute laacutezeňstviacute je v krizi Za zaacutekladniacute přiacutečinu uacutepadku českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute považuje veřejnost přijetiacute vyhlaacutešky č 2672012 Sb o stanoveniacute Indikačniacuteho seznamu pro laacutezeňskou leacutečebně rehabilitačniacute peacuteči o dospěleacute děti a dorost kteraacute nabyla uacutečinnosti od 1 řiacutejna 2012 Spatřovat přiacutečinu současneacuteho stavu v laacutezeňstviacute pouze jenom v zavedeniacute noveacuteho indikačniacuteho systeacutemu je zavaacutedějiacuteciacute a nevystihujiacuteciacute reaacutelnou situaci Proč naše leacutečebneacute laacutezeňstviacute s mnohaletou tradiciacute nevzkveacutetaacute Přiacutečina jistě neniacute jenom jedna

Laacutezeňstviacute vzhledem k tomu že je komplexem ekonomickyacutech činnostiacute různyacutech oborů a odvětviacute zasahuje do všech sfeacuter ekonomickeacuteho a sociaacutelniacuteho života celeacute našiacute současneacute společnosti Českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute se podiacuteliacute na tvorbě hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu přispiacutevaacute do přiacutejmů staacutetniacuteho rozpočtu i do platebniacute bilance ovlivňuje vyacuteši přiacutejmů rozpočtů regionů a vytvaacuteřiacute podmiacutenky pro investičniacute aktivitu Toto odvětviacute je součaacutestiacute sektoru služeb ktereacute neniacute naacuteročneacute na materiaacutelniacute zdroje protože pro laacutezeňstviacute maacute Českaacute republika velmi dobreacute podmiacutenky Laacutezeňstviacute vytvaacuteřiacute pracovniacute přiacuteležitosti v průmyslově meacuteně rozvinutyacutech oblastech a jako odvětviacute se tak vyacuterazně podiacuteliacute na zaměstnanosti Českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute je staacutele i přes nepřiacuteliš pozitivniacute perspektivu velmi vzaacutecnyacutem a ojedinělyacutem kulturniacutem dědictviacutem s vysokou profesionalitou a kvalitou poskytovaneacute leacutekařskeacute peacuteče [1]

Zavedenaacute restriktivniacute opatřeniacute omezujiacute činnost teacuteměř všech laacutezniacute Českeacute republiky Českeacute laacutezeňstviacute s mnohaletou tradiciacute zaznamenaacutevaacute uacutebytek klientů K uacutebytku klientů došlo vlivem ekonomickeacute krize a takeacute v důsledku sniacuteženiacute počtu nemociacute ktereacute jsou hrazeny zdravotniacutemi pojišťovnami Odliv klientů způsobilo teacutež zkraacuteceniacute hrazenyacutech pobytů u dospělyacutech pacientů z původniacutech čtyř tyacutednů na současneacute tři tyacutedny Indikačniacute seznam vyacuterazně zužuje možnost využitiacute komplexniacute peacuteče kteraacute je nediacutelnou součaacutestiacute naacutesledneacute peacuteče zdravotniacute Pacienti tak přichaacuteziacute o potřebnou laacutezeňskou peacuteči Uacutespornaacute opatřeniacute přispiacutevajiacute k navyacutešeniacute nezaměstnanosti ve městech a regionech kde je laacutezeňstviacute největšiacutem zaměstnavatelem V dominoveacutem efektu zaniknou dalšiacute pracovniacute miacutesta u dodavatelů navazujiacuteciacutech služeb a zbožiacute a u drobnyacutech živnostniacuteků V laacutezeňstviacute jedno pracovniacute miacutesto vaacuteže na sebe dalšiacute dvě až čtyři pracovniacute miacutesta v navazujiacuteciacutech službaacutech v podobě ubytovaciacutech zařiacutezeniacute restauraciacute v kultuře ve sportu a v obchodě Současně dochaacuteziacute k nevratneacute destrukci celostaacutetniacute leacutekařskeacute peacuteče kteraacute byla budovaacutena po celaacute staletiacute s využitiacutem miacutestniacutech leacutečebnyacutech zdrojů [2] Českaacute republika přichaacuteziacute takeacute o jedinečneacute kulturniacute bohatstviacute v podobě kraacutesneacute laacutezeňskeacute architektury Zavřeneacute laacutezeňskeacute objekty bez uacutedržby začnou brzy chaacutetrat v důsledku zastaveniacute laacutezeňskeacute leacutečby a vzaacutecneacute kulturniacute bohatstviacute bude nenaacutevratně zničeno Českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute je prioritně založeneacute na využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech leacutečebnyacutech zdrojů ve spojeniacute s leacutečebnyacutem procesem a jako takoveacute předpoklaacutedaacute vysoce specializovaneacute mediciacutenskeacute zaacutezemiacute Českaacute republika v tomto oboru vždy vynikala ale zrušeniacutem vyacutezkumnyacutech balneologickyacutech uacutestavů a v důsledku uacutespornyacutech opatřeniacute vlaacutedy dochaacuteziacute k poškozeniacute značky kterou si dlouhodobě budovala Leacutečebneacute laacutezeňstviacute bylo vždy chloubou Českeacute republiky Omezeniacute leacutečebneacute laacutezeňskeacute peacuteče negativně dopadaacute i do sociaacutelniacute a ekonomickeacute oblasti současneacute společnosti Zrušeniacute naacuteroku na leacutečebnou laacutezeňskou peacuteči zkraacuteceniacute laacutezeňskeacuteho pobytu a nemožnost opakovaneacute leacutečby vyvolaacute oslabeniacute zdravotniacuteho stavu u osob a dětiacute se zdravotniacutem postiženiacutem Budou odkaacutezaacuteni na pomoc jineacute osoby a dojde tak ke zhoršeniacute kvality jejich života Současnyacute stav českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute rozpoutal intenzivniacute boj za zaacutechranu leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute s ciacutelem zachovat laacutezeňstviacute jako součaacutest stabilniacute zdravotniacute peacuteče

METODY A MATERIAacuteL

Přiacutespěvek vychaacuteziacute z analyacutezy situace českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute na zaacutekladě studiiacute a materiaacutelů vztahujiacuteciacutech se k vybraneacute problematice Vyacutechodiskem jsou zde data o vyacutevoji počtu klientů kteřiacute byli leacutečeni v českyacutech laacutezniacutech a data o vyacutevoji počtu ošetřovaciacutech dnů Synteacuteza byla využita při sledovaacuteniacute vzaacutejemnyacutech podstatnyacutech souvislostiacute vyacutevoje leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute v Českeacute republice a při formulaci vyacutesledků Použiteacute zdroje jsou uvedeny v odkazech a souhrnu literatury

Změny v indikačniacutem seznamu jsou veřejnostiacute označovaacuteny jako hlavniacute přiacutečiny ohrožujiacuteciacute českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute Novyacute indikačniacute seznam vyacuterazně omezil naacuteroky tuzemskyacutech pacientů na laacutezeňskou leacutečbu hrazenou

Strana 223

z veřejneacuteho zdravotniacuteho pojištěniacute současně zkraacutetil dobu pobytu v laacutezeňskyacutech zařiacutezeniacutech a rozlišil zaacutekladniacute a opakovanyacute pobyt Leacutečebnaacute laacutezeňskaacute peacuteče je hrazena z prostředků všeobecneacuteho zdravotniacuteho pojištěniacute Všeobecnaacute zdravotniacute pojišťovna Českeacute republiky rozeznaacutevaacute tyto formy uacutehrad laacutezeňskeacute peacuteče

Prvniacute formou uacutehrad laacutezeňskeacute peacuteče je komplexniacute laacutezeňskaacute leacutečebně rehabilitačniacute peacuteče (KLP) Tato peacuteče je plně hrazena zdravotniacute pojišťovnou a tvořiacute zhruba 86 z celkoveacuteho počtu leacutečenyacutech pojištěnců Zdravotniacute pojišťovna hradiacute zaacutekladniacute i opakovaneacute pobyty u všech zaacutevažnyacutech onemocněniacute Při komplexniacute laacutezeňskeacute leacutečebně rehabilitačniacute peacuteči jsou uhrazeny naacuteklady na leacutečeniacute ubytovaacuteniacute a stravovaacuteniacute ve standardniacute uacuterovni smluvně upraveneacute s poskytovateli laacutezeňskeacute peacuteče Při teacuteto formě uacutehrady laacutezeňskeacute peacuteče je pacient v režimu pracovniacute neschopnosti a vyžaduje souhlas revizniacuteho leacutekaře pojišťovny

Druhou formou uacutehrad laacutezeňskeacute peacuteče je přiacutespěvkovaacute laacutezeňskaacute leacutečebně rehabilitačniacute peacuteče (PLP) kteraacute vyžaduje spoluuacutečast pacienta a dosahuje přibližně 14 z celkoveacuteho počtu leacutečenyacutech pojištěnců Zdravotniacute pojišťovna hradiacute vyšetřeniacute a standardniacute leacutečeniacute pacienta u meacuteně zaacutevažnyacutech zejmeacutena chronickyacutech onemocněniacute a zpravidla u opakovaneacuteho pobytu Ostatniacute vyacutedaje spojeneacute s laacutezeňskyacutech pobytem si pacient hradiacute saacutem I přiacutespěvkovaacute forma uacutehrady laacutezeňskeacuteho leacutečeniacute vyžaduje schvaacuteleniacute revizniacuteho leacutekaře [4]

Je nutneacute dodat že ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi staacutety v Evropě neniacute takovyacute systeacutem uacutehrad z prostředků všeobecneacuteho zdravotniacuteho pojištěniacute samozřejmostiacute Napřiacuteklad Slovensko v systeacutemu uacutehrad uplatňuje nyniacute vždy spoluuacutečast pacienta na uacutehradě laacutezeňskeacute leacutečebně rehabilitačniacute peacuteči [3]

Samoplaacutetci představujiacute třetiacute formu uacutehrad laacutezeňskeacute peacuteče Tato peacuteče ze zdravotniacuteho pojištěniacute neniacute hrazenaacute a veškereacute vyacutedaje spojeneacute s laacutezeňskyacutem pobytem si zaplatiacute samoplaacutetce saacutem a laacutezeňskaacute peacuteče nevyžaduje souhlas revizniacuteho leacutekaře [4]

Zaacutekladniacute změny v indikačniacutem seznamu spočiacutevajiacute ve zkraacuteceniacute zaacutekladniacute deacutelky pobytů dospělyacutech na 21 dniacute (z průměrnyacutech 26 dnů) u dětiacute a dorostu na 28 dniacute (z průměrnyacutech 36 dnů) Prodlouženiacute pobytů je zaacutevisleacute na schvaacuteleniacute revizniacuteho leacutekaře pojišťovny Došlo ke sniacuteženiacute počtu diagnoacutez ndash indikaciacute pro komplexniacute laacutezeňskou leacutečebně rehabilitačniacute peacuteči o 28 Vyacuterazně se omezila možnost opakovat pobyt v laacutezniacutech formou komplexniacute laacutezeňskeacute rehabilitačniacute peacuteče Opakovanyacute leacutečebnyacute pobyt bude možnyacute formou přiacutespěvkoveacute laacutezeňskeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute peacuteče v deacutelce 3 alternativně 2 tyacutednů Na druheacute straně dochaacuteziacute k rozšiacuteřeniacute možnostiacute leacutečit řadu diagnoacutez ve většiacutem počtu laacutezniacute což v důsledku většiacute konkurence na trhu pomůže zvyacutešit uacuteroveň a kvalitu poskytovanyacutech laacutezeňskyacutech služeb a vytvaacuteřet reaacutelneacute ceny těchto služeb [3]

Graf 1 Vyacutevoj počtu klientů v českyacutech laacutezniacutech ndash počet klientů za obdobiacute 2005 - 2013 Zdroj BLAacuteHA Eduard Českeacute laacutezně v čase změn Svaz leacutečebnyacutech laacutezniacute Českeacute republiky 2013 [3]

Strana 224

Graf 2 Vyacutevoj počtu ošetřovaciacutech dnů ndash počet přenocovaacuteniacute za obdobiacute 2004 - 2013

Zdroj BLAacuteHA Eduard Českeacute laacutezně v čase změn Svaz leacutečebnyacutech laacutezniacute Českeacute republiky 2013 [3]

VYacuteSLEDKY

Zastaralyacute původniacute indikačniacute seznam (vyhlaacuteška č 581997 Sb) neodpoviacutedal současnyacutem mediciacutenskyacutem poznatkům a postupům Novyacute indikačniacute seznam by měl byacutet určityacutem kompromisem mezi poznatky současneacute mediciacuteny a možnostmi financovaacuteniacute zdravotniacutech služeb [3] Dopad změn noveacuteho indikačniacuteho seznamu tlaku zdravotniacute pojišťovny a poplatků se projevil v poklesu přenocovaacuteniacute komplexniacute laacutezeňskeacute leacutečebneacute peacuteče v roce 2013 až o polovinu proti roku 2009 (15 mld Kč) Do přiacutespěvkoveacute laacutezeňskeacute leacutečebneacute peacuteče se přesune pouze 30 ze zrušeneacute komplexniacute laacutezeňskeacute leacutečebneacute peacuteče což činiacute pokles o 35 Dalšiacute pokles komplexniacute laacutezeňskeacute leacutečebneacute peacuteče o 5 vznikne diacuteky růstu regulačniacuteho a miacutestniacuteho poplatku což se projeviacute hlavně u dětiacute Doje k vyacutepadku přiacutejmů z regulačniacutech poplatků a vedlejšiacutech tržeb Poklesnou vyacutenosy z laacutezeňskeacute leacutečby o 20-40 v důsledku různeacuteho poměru pojištěnců a různeacuteho dopadu indikačniacuteho seznamu u různyacutech indikaciacute Při dosavadniacute ziskovosti 6 a vysokyacutem fixniacutem naacutekladům to znamenaacute propad do ztraacutet na několik let pro českeacute laacutezně i řadu jejich dodavatelů Očekaacutevaacute se propuštěniacute 2-4 tisiacutec zaměstnanců v pohraničniacutech regionech[3]

V Českeacute republice je přibližně 90 poskytovatelů laacutezeňskeacute leacutečebně rehabilitačniacute peacuteče z toho 7 je zřiacutezenyacutech staacutetem a dohromady to představuje cca 27 000 laacutezeňskyacutech lůžek v cca 38 laacutezeňskyacutech miacutestech [3] Aktuaacutelniacute situace českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute spočiacutevaacute v upadajiacuteciacutem stavu laacutezniacute v poklesu počtu leacutečenyacutech pojištěnců a ve finančniacutem propadu v laacutezniacutech Přiacutečinu teacuteto situace však nelze spatřovat pouze v dopadu noveacuteho indikačniacuteho seznamu Existujiacute i ostatniacute faktory ktereacute zapřiacutečinily současnyacute neutěšenyacute stav českeacuteho laacutezeňstviacute

Z vnějšiacutech faktorů se jednaacute o špatnou finančniacute situaci občanů ndash pojištěnců v důsledku hospodaacuteřskeacute krize Pacienti zvažujiacute naacuteklady na pobyt v laacutezniacutech uacutehradu regulačniacuteho poplatku a přiacutespěvkovou peacuteči Pojištěnci se obaacutevajiacute o ztraacutetu zaměstnaacuteniacute K poklesu počtu pobytů v laacutezniacutech došlo takeacute v důsledku změny v přiacutestupu k taktice a k postupu v leacutečbě ndash zkraacuteceniacute doby leacutečby změna spektra požadovaneacute laacutezeňskeacute leacutečebneacute peacuteče Snižuje se počet dětiacute v populaci dochaacuteziacute k prevenci nemociacute a zvyšuje se vzaacutejemnaacute fixace rodičů a dětiacute Velkyacutem nedostatkem je značnaacute neinformovanost a zaujatost leacutekařů o možnostech laacutezeňskeacute leacutečby a jejich nevstřiacutecnyacute přiacutestup k indikaciacutem laacutezeňskeacute leacutečebně rehabilitačniacute leacutečby Na současneacutem stavu českeacuteho laacutezeňstviacute se negativně podepsalo zrušeniacute unikaacutetniacuteho balneologickeacuteho vyacutezkumneacuteho uacutestavu v Mariaacutenskyacutech Laacutezniacutech K odlivu klientů dochaacuteziacute takeacute z hlediska širokyacutech možnostiacute rekreace a relaxace a takeacute pobytů v zahraničiacute [3]

Vnitřniacute faktory spočiacutevajiacute ve vaacutehaveacutem přizpůsobovaacuteniacute se změnaacutem a to zejmeacutena v naacuteležiteacutem personaacutelniacutem vybaveniacute Pokulhaacutevaacute propagace a informovanost leacutekařů odesiacutelajiacuteciacutech sveacute nemocneacute pacienty do laacutezniacute V očekaacutevaacuteniacute trvaleacuteho přiacutelivu zahraničniacute klientely se značně opomiacutejiacute domaacuteciacute klientela Dochaacuteziacute k nedostatečneacutemu zaacutejmu o rozvoj doplňkoveacute ambulantniacute rehabilitačniacute peacuteče v laacutezniacutech [3]

Strana 225

Zaacutevisiacute na zvaacuteženiacute provozovatelů laacutezeňskyacutech zařiacutezeniacute zda chtějiacute provozovat skutečnaacute zdravotnickaacute zařiacutezeniacute kteraacute jsou vaacutezanaacute na prostředky z veřejneacuteho zdravotniacuteho pojištěniacute Tato odbornaacute laacutezeňskaacute zdravotnickaacute zařiacutezeniacute musiacute splňovat naacuteročnaacute odbornaacute kriteacuteria včetně naacuteležiteacuteho personaacutelniacuteho vybaveniacute musiacute byacutet připravenaacute k přijiacutemaacuteniacute nemocnyacutech kraacutetce po hospitalizaci a mnohdy i po velmi naacuteročnyacutech operaciacutech Provozovateleacute se mohou rozhodnout že laacutezeňskaacute zařiacutezeniacute zaměřiacute jen na pobyty samoplaacutetců a komerčniacute relaxačniacute pobyty typu wellness nebo jenom prosteacute rekreace s podstatně jinyacutemi naacuteroky V neposledniacute řadě mohou provozovateleacute uacutespěšně kombinovat obě zmiacuteněneacute aktivity [3]

Existence českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute ktereacute je součaacutestiacute stabilniacute zdravotniacute peacuteče je zaacutevislaacute na udrženiacute a zajištěniacute pevneacuteho miacutesta v systeacutemu uacutehrad z veřejneacuteho zdravotniacuteho pojištěniacute Boj za zaacutechranu českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute spočiacutevaacute v zastaveniacute omezovaacuteniacute financovaacuteniacute leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute systeacutemem veřejneacute zdravotniacute peacuteče a ve snižovaacuteniacute rozsahu indikačniacuteho seznamu Podle ředitelky odboru dohledu nad zdravotniacutem pojištěniacutem Ing Heleny Roumlgneroveacute se v uacutehradoveacute vyhlaacutešce MZ pro rok 2014 neuvažuje s restrikcemi ve financovaacuteniacute leacutečebnyacutech laacutezniacute Pro rok 2014 zůstaacutevaacute však podle paniacute ředitelky otevřenou otaacutezkou dopad zrušeniacute regulačniacuteho poplatku za den hospitalizace na oblast laacutezeňstviacute protože pro laacutezně je regulačniacute poplatek poměrně vyacuteznamnou čaacutestiacute přiacutejmu [3]

DISKUZE

Českeacute laacutezeňstviacute bylo vždy zaměřeno na mediciacutenskeacute vyacutesledky svoji dobrou pověst si budovalo po celaacute staletiacute a řadilo se počtem uacutespěšně absolvovanyacutech certifikaciacute mediciacutenskeacute kvality Evropskeacuteho svazu laacutezniacute na vrchol zemiacute Evropskeacute unie Ministerstvo zdravotnictviacute v raacutemci uacutespor snižuje vyacutedaje na laacutezeňskou peacuteči ale značneacute prostředky vynaklaacutedaacute za draheacute operace a kloubniacute naacutehrady Omezeniacutem leacutečebneacute laacutezeňskeacute peacuteče bude dochaacutezet k neefektivniacutemu naacuterůstu vyacutedajů spojenyacutech s akutniacute peacutečiacute a zvyacutešiacute se vyacutedaje na leacuteky což opět podpořiacute zaacutejmy světoveacuteho farmaceutickeacuteho průmyslu Na konferenci kteraacute se konala v Senaacutetu 4 června 2013 upozornila doktorka J Zaacutelešaacutekovaacute že bdquoČeskaacute republika vydaacutevaacute o 5 viacutece prostředků na leacuteky než je evropskyacute průměr a farmaceutickeacute firmy jsou pochopitelně praacutevě těmi kdo z postupně upadajiacuteciacute leacutečebneacute laacutezeňskeacute peacuteče profitujiacute nejviacuteceldquo Kvalitniacute laacutezeňskaacute peacuteče vede k uacutespoře medikamentů je levnějšiacute a současně i šetrnějšiacute k pacientovi Zkraacutecenaacute deacutelka leacutečebneacuteho pobytu v laacutezniacutech kvalitu laacutezeňskeacute leacutečby znehodnocuje Pro některeacute pacienty s tiacuteživou finančniacute situaciacute bude vyloučeniacute laacutezeňskeacute leacutečby a jejiacute omezeniacute z uacutehrad zdravotniacuteho pojištěniacute znamenat že se nebudou schopni podiacutelet na uacutehradě laacutezeňskyacutech služeb a tento způsob leacutečby pro ně bude nedostupnyacute Dopad teacuteto situace spočiacutevaacute v diferenciaci společnosti i v oblasti peacuteče o zdraviacute protože laacutezeňskaacute peacuteče se stane dostupnou pouze pro ty kteřiacute si ji mohou dovolit zaplatit Pokud bude meacuteně pacientů s hrazenyacutem pobytem od pojišťovny budou nuceni provozovateleacute českyacutech laacutezniacute změnit zaměřeniacute od leacutečebnyacutech programů k relaxačniacutem a budou se komerčně zaměřovat na samoplaacutetce Tito klienti na rozdiacutel od pacientů s leacutečebnyacutem pobytem zůstaacutevajiacute však v laacutezniacutech pouze několik dnů Přestože hospodaacuteřskaacute krize zabezpečila českyacutem laacutezniacutem většiacute množstviacute turistů kteřiacute traacuteviacute svoji dovolenou v levnějšiacutech tuzemskyacutech laacutezniacutech neměly by českeacute laacutezně opouštět svoji tradici kteraacute spočiacutevaacute v laacutezeňskeacutem leacutečebneacutem pobytu Současnaacute tiacuteživaacute ekonomickaacute situace vytvaacuteřiacute hrozbu pro českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute v tom že obchodniacute hledisko přetvořiacute unikaacutetniacute českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute na wellness centra Dopad ekonomickeacute situace provozovatelů laacutezniacute lze spatřovat ve změně struktury nabiacutedky většiny laacutezniacute ktereacute buď kombinujiacute leacutečebneacute programy s relaxačniacutemi nebo rozšiřujiacute služby zavaacuteděniacutem rehabilitačniacutech a doplňkovyacutech programů Pro rozvoj českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute je důležitaacute osvěta a propagace Prostor lze spatřovat v podpoře vzdělaacutevaacuteniacute v oboru balneologie a ve vyacutechově odborneacuteho personaacutelu pro leacutečebnou laacutezeňskou peacuteči Tomuto oboru schaacuteziacute vyacutezkum zabyacutevajiacuteciacute se problematikou uacutečinků laacutezeňskeacute leacutečby v porovnaacuteniacute s mediciacutenskyacutem a farmaceutickyacutem pokrokem Probleacutem spočiacutevaacute takeacute v neochotě ošetřujiacuteciacutech leacutekařů kteřiacute jsou zatěžovaacuteni vystavovaacuteniacutem komplikovanyacutech naacutevrhů pro posouzeniacute revizniacuteho leacutekaře pacienta do leacutečebnyacutech laacutezniacute vyslat Českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute plniacute takeacute funkci zdroje udržitelneacuteho rozvoje regionů Laacutezeňstviacute pečuje o zdraviacute je spraacutevcem přiacuterodniacutech leacutečebnyacutech zdrojů staacutevaacute se důležityacutem zaměstnavatelem přispiacutevaacute do veřejnyacutech rozpočtů udržuje staacutevajiacuteciacute nemovitosti a infrastrukturu vytvaacuteřiacute noveacute investice chraacuteniacute kulturniacute a historickeacute dědictviacute staacutetu podporuje kulturniacute život je zdrojem devizovyacutech přiacutejmů staacutetu a buduje pozitivniacute image staacutetu a měst [3]

Strana 226

ZAacuteVĚR

Unikaacutetniacute českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute prochaacuteziacute složityacutem obdobiacutem a jeho budoucnost je ohrožena Leacutečebneacute laacutezeňstviacute jako sektor zdravotniacute peacuteče v Českeacute republice plniacute takeacute funkci tradičniacuteho spojovatele mezi oblastmi zdravotnictviacute a cestovniacuteho ruchu Cestovniacute ruch v miacutestech poskytovaacuteniacute leacutečebneacute laacutezeňskeacute peacuteče představuje velmi bohatyacute a vyacuteznamnyacute prvek Laacutezeňskaacute miacutesta se vyznačujiacute kvalitou čistoty ovzdušiacute přiacuterodniacutem prostřediacutem bohatyacutem sportovniacutem a kulturniacutem zaacutezemiacutem Ciacutelem přiacutespěvku je upozornit na současnyacute stav českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute a nastiacutenit jeho dopad na současnou společnost Snahou přiacutespěvku je takeacute nastiacuteněniacute zaacutekladniacutech faktorů ktereacute zapřiacutečinily současnyacute neutěšenyacute stav českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute Omezeniacute leacutečebneacute laacutezeňskeacute peacuteče ve svyacutech dopadech zvyšuje nezaměstnanost představuje uacutebytek podnikatelskyacutech možnostiacute snižuje poptaacutevku a životniacute uacuteroveň obyvatel v postiženyacutech regionech a zmenšuje přiacutejmy do obecniacutech rozpočtů Českeacute leacutečebneacute laacutezeňstviacute ktereacute je založeneacute na tradici patřilo vždy svyacutemi leacutečebnyacutemi uacutečinky v raacutemci evropskeacuteho prostoru mezi absolutniacute špičku Perspektiva českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute spočiacutevaacute v zabezpečeniacute staacuteleacuteho miacutesta v systeacutemu veřejneacute zdravotniacute peacuteče

LITERATURA[1] SMOTLACHOVAacute Eliška SKUPINOVAacute Sylva 2013 Perspektivy českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute

Sborniacutek recenzovanyacutech přiacutespěvků mezinaacuterodniacute vědeckeacute konference Hotelnictviacute turismus a vzdělaacutevaacuteniacute 1 vydaacuteniacute Brno Tribun EU s r o Str 286 ndash 296 ISBN 978-80-87411-53-7

[2] DENIacuteK REFERENDUM Podle odboraacuteřů začala likvidace českeacuteho laacutezeňstviacute [cit 2013-08-25] Dostupnyacute on-line na URLlthttpdenikreferendumczclanek15546-podle-odboraru-zacala-likvidace-ceskeho-lazenstvigt

[3] SENAacuteT PČR Přiacutespěvky ze seminaacuteře VZSP bdquoAktuaacutelniacute situace v laacutezeňstviacute v ČRldquo [cit 2013-10-24] Dostupnyacute on-line na URL httpwwwsenatczxqwxervletpssenatfinddocTYP=seminarampORG=VZSP)

[4] VZP-ČR Jakeacute jsou typy uacutehrad laacutezeňskeacute peacuteče [cit 2013-08-27] Dostupnyacute on-line na URL lthttpwwwvzpczklientiinformace-a-zivotni-situacelazenska-pecejake-jsou-typy-uhrad-lazenske-pece gt

KONTAKT NA AUTORA

Ing Eliška Smotlachovaacute Katedra ekonomie a ekonomiky Vysokaacute škola hotelovaacute v Praze 8 spol s r o Sviacutednickaacute 506 181 00 Praha 8 Českaacute republika Tel (+420) 283 101 140 E-mail smotlachovavshcz

Dr Ing Sylva Skupinovaacute Katedra ekonomie a ekonomiky Vysokaacute škola hotelovaacute v Praze Sviacutednickaacute 506 181 00 Praha 8 Tel (+420) 283101140 E-mail skupinovavshcz

Strana 227

PROBLEMATIKA MIacuteSTNIacuteCH POPLATKŮ VE VZTAHU K CESTOVNIacuteMU RUCHU

THE ISSUE OF LOCAL FEES IN RELATION TO TOURISM

Petr Studnička Veronika Tinkovaacute

Abstrakt

V Českeacute republice existuje dle zaacutekona č 5651990 Sb o miacutestniacutech poplatciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů devět různyacutech typů miacutestniacutech poplatků Ve vztahu k cestovniacutemu ruchu majiacute největšiacute vyacuteznam tři miacutestniacute poplatky Jednaacute se o miacutestniacute poplatek za laacutezeňskyacute nebo rekreačniacute pobyt kteryacute platiacute ubytovanyacute miacutestniacute poplatek z ubytovaciacute kapacity kteryacute hradiacute ubytovatel a miacutestniacute poplatek za zaacutebor veřejneacuteho prostranstviacute kteryacute hradiacute provozovatel konkreacutetniacuteho zařiacutezeniacute Přiacutespěvek se zabyacutevaacute vyacuteznamem miacutestniacutech poplatků pro rozpočty obciacute Lipno nad Vltavou Loučovice a Vyššiacute Brod a daacutele vlivem plaacutenovaneacuteho zvyacutešeniacute sazeb miacutestniacutech poplatků ktereacute bylo zamiacutetnuto Senaacutetem Parlamentu Českeacute republiky v srpnu 2013

Kliacutečovaacute slova cestovniacute ruch destinace miacutestniacute poplatek zaacutekon

Abstract

In the Czech Republic under Act No 5651990 Coll on local fees as amended there are nine different types of local fees Three local fees have the greatest significance in relation to tourism These are the local fee for a spa or leisure stay which applies to those using accommodation the local fee for accommodation which is paid by the accommodation provider and the local fee for occupation of public spaces which is paid by the operator the particular facility This paper discusses the importance of local fees for the budgets of three municipalities ndash Lipno nad Vltavou Loučovice and Vyššiacute Brod ndash and the influence of the planned rate increase for local fees which was rejected by the Senate of the Parliament of the Czech Republic in August 2013

Keywords Act destination local fee tourism

Strana 228

UacuteVOD

Cestovniacute ruch podporuje regionaacutelniacute rozvoj a často se rozviacutejiacute v uacutezemiacutech ve kteryacutech převlaacutedaacute extenzivniacute zemědělstviacute a je velmi omezenaacute průmyslovaacute vyacuteroba Tu zde lze z různyacutech důvodů jen obtiacutežně rozviacutejet a tudiacutež vykazujiacute tyto regiony a municipality omezenou nabiacutedku pracovniacutech miacutest V těchto uacutezemiacutech nejsou vytvořeny zaacutekladniacute předpoklady pro vyacuterobniacute činnost a existujiacute v nich omezeniacute braacuteniacuteciacute vytvořeniacute potřebneacute vybavenosti Naproti tomu nabiacuteziacute region nebo obec vhodneacute přiacuterodniacute prostřediacute a neexistence průmyslovyacutech aktivit je konkurenčniacute vyacutehodou pro rozvoj cestovniacuteho ruchu a tvorbu produktů cestovniacuteho ruchu zpravidla založenyacutech na zhodnocovaacuteniacute přiacuterodniacuteho prostřediacute

Odbornaacute literatura rozděluje přiacutenosy cestovniacuteho ruchu na ekonomickeacute a neekonomickeacute (Charvaacutet 1945 Eisenstein 1995 Attl Nejdl 2004 Freyer 2009 Guacutečik 2011) Mezi ekonomickyacutemi přiacutenosy jsou nejčastěji zmiňovaacuteny uacutečast na tvorbě hodnot vztah ke staacutetniacutemu rozpočtu vztah k platebniacute bilanci vytvaacuteřeniacute podnikatelskyacutech a pracovniacutech přiacuteležitostiacute a vliv na rozvoj uacutezemniacutech celků (rozpočet obce uacutezemniacute plaacuten vyacuteše miacutestniacutech poplatků hodnota majetku apod) Jednou z imanentniacutech vlastnostiacute cestovniacuteho ruchu je miacutestniacute vaacutezanost což znamenaacute že se cestovniacute ruch realizuje vždy v konkreacutetniacutem uacutezemiacute (destinaci cestovniacuteho ruchu) a jeho realizace bez uacutezemniacutech celků neniacute možnaacute

Cestovniacute ruch se staacutevaacute vyacuteznamnyacutem tvůrcem pracovniacutech přiacuteležitostiacute generuje potřebneacute a chybějiacuteciacute finančniacute zdroje a zhodnocuje materiaacutelniacute podmiacutenky Tiacutem přispiacutevaacute k posiacuteleniacute ekonomiky uacutezemiacute osobnostniacutemu rozvoji miacutestniacute populace a zvelebeniacute regionu či miacutesta a napomaacutehaacute k vyrovnaacutevaacuteniacute meziregionaacutelniacutech disparit v raacutemci jednoho staacutetu bdquoJak silnyacute je vliv cestovniacuteho ruchu na hospodaacuteřstviacute se ukazuje v zemiacutech a krajiacutech v nichž zaujiacutemaacute kliacutečoveacute postaveniacute a kteraacute jsou tedy na něm zaacutevislaacuteldquo (Charvaacutet 1945 s 10) V současneacute terminologii je možneacute konstatovat že cestovniacute ruch představuje variantu tzv poacutelu rozvoje v řadě miacutest a regionů jejichž pozitivniacute ekonomickyacute rozvoj signalizuje vznik novyacutech pracovniacutech přiacuteležitostiacute resp většiacute počet osob samostatně vyacutedělečnyacutech činnyacutech

Ekonomickeacute přiacutenosy cestovniacuteho ruchu lze zjistit i z daňovyacutech přiacutejmů avšak jejich odvozovaacuteniacute pro zemi region či obec je velmi obtiacutežneacute U nepřiacutemyacutech daniacute lze zjistit vyacuteši daně z přidaneacute hodnoty u přiacutemyacutech daniacute se jednaacute předevšiacutem o různeacute druhy poplatků (např odletoveacute taxy letištniacute poplatky miacutestniacute poplatky apod) a daně z přiacutejmů fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob podnikajiacuteciacutech v cestovniacutem ruchu V přiacutepadě přiacutemyacutech daniacute je vyacutepočet jednoduššiacute protože stačiacute miacutet k dispozici celkovyacute počet turistů resp přenocovaacuteniacute zaacuteroveň je nutneacute znaacutet siacutedlo těchto podnikatelskyacutech subjektů

Rozvoj cestovniacuteho ruchu v destinaciacutech může generovat přiacutejmy do rozpočtu obce mimo jineacute prostřednictviacutem miacutestniacutech poplatků Vyacuteběr miacutestniacutech poplatků je vyacutelučnou pravomociacute zaacutekladniacutech uacutezemniacutech samospraacutevnyacutech celků kteryacutemi jsou v Českeacute republice obce Posuzovaacuteniacute efektivity cestovniacuteho ruchu na vnějšiacute prostřediacute a jeho vliv na zmiacuterňovaacuteniacute společensko-ekonomickyacutech disparit vyacuteznamně znehodnocuje vedle obtiacutežneacuteho vyčiacutesleniacute přiacutenosů na lokaacutelniacute uacuterovni i existujiacuteciacute duaacutelniacute ekonomickaacute struktura kteraacute je tvořena oficiaacutelniacutem a neoficiaacutelniacutem sektorem (stiacutenovaacute ekonomika)

1 MIacuteSTNIacute POPLATKY A JEJICH SPECIFIKA

Jedniacutem z vyacuteznamnyacutech daňovyacutech přiacutejmů na lokaacutelniacute uacuterovni jsou miacutestniacute poplatky ktereacute v Českeacute republice upravuje zaacutekon č 5651990 Sb ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Obce mohou vybiacuterat devět druhů miacutestniacutech poplatků ndash poplatek ze psů poplatek za laacutezeňskyacute nebo rekreačniacute pobyt poplatek za užiacutevaacuteniacute veřejneacuteho prostranstviacute poplatek ze vstupneacuteho poplatek z ubytovaciacute kapacity poplatek za povoleniacute k vjezdu s motorovyacutem vozidlem do vybranyacutech miacutest a čaacutestiacute měst poplatek za provozovanyacute vyacuteherniacute hraciacute přiacutestroj nebo jineacute technickeacute herniacute zařiacutezeniacute povoleneacute Ministerstvem financiacute podle jineacuteho praacutevniacuteho předpisu poplatek za provoz systeacutemu shromažďovaacuteniacute sběru přepravy třiacuteděniacute využiacutevaacuteniacute a odstraňovaacuteniacute komunaacutelniacutech odpadů a poplatek za zhodnoceniacute stavebniacuteho pozemku možnostiacute jeho připojeniacute na stavbu vodovodu nebo kanalizace

Strana 229

Ve vztahu k cestovniacutemu ruchu majiacute zaacutesadniacute vyacuteznam dva z vyacuteše uvedenyacutech miacutestniacutech poplatků Konkreacutetně jde o miacutestniacute poplatek za laacutezeňskyacute nebo rekreačniacute pobyt a o miacutestniacute poplatek z ubytovaciacute kapacity Pro posuzovaacuteniacute vyacutekonů cestovniacuteho ruchu v obciacutech je důležityacutem ukazatelem počet přenocovaacuteniacute realizovanyacute v průběhu jednoho roku Probleacutemem jsou poddimenzovanost a nespolehlivost dat ktereacute jsou způsobeny několika faktory

Od plateb miacutestniacutech poplatků jsou osvobozeny různeacute ale z hlediska vyacutekonů individuaacutelniacutech a hromadnyacutech ubytovaciacutech zařiacutezeniacute vyacuteznamneacute skupiny (např děti senioři organizovaneacute skupiny v raacutemci služebniacutech cest) a o vyacuteběru těchto miacutestniacutech poplatků rozhodujiacute jednotliveacute obce vydaacuteniacutem obecně zaacutevaznyacutech vyhlaacutešek ktereacute schvalujiacute zastupitelstva obciacute v raacutemci sveacute samostatneacute působnosti Zaacutekon naviacutec stanovuje maximaacutelniacute sazbu těchto miacutestniacutech poplatků a je na obciacutech zda vůbec a pokud ano pak v jakeacute vyacuteši je na sveacutem uacutezemiacute stanoviacute Proto neniacute možnaacute uacuteplnaacute srovnatelnost těchto praacutevniacutech norem Velkyacutem probleacutemem je rovněž neochota provozovatelů ubytovaciacutech zařiacutezeniacute přiznaacutevat reaacutelneacute počty hostů kteřiacute realizujiacute přenocovaacuteniacute z důvodu daňovyacutech uacutespor a sniacuteženiacute odvodoveacute zaacutetěže např v podobě miacutestniacutech poplatků čiacutemž se tyto aktivity dostaacutevajiacute do sfeacutery stiacutenoveacute ekonomiky

2 CIacuteL MATERIAacuteL A METODIKA

Ciacutelem přiacutespěvku je zhodnotit vliv miacutestniacutech poplatků ve třech obciacutech jejichž postaveniacute je z hlediska intenzity cestovniacuteho ruchu rozdiacutelneacute na přiacutejmy do rozpočtu obce Jde o obce Lipno nad Vltavou Loučovice a Vyššiacute Brod ktereacute jsou členy Svazku Lipenskyacutech obciacute Při zpracovaacuteniacute přiacutespěvku byly využity obecně zaacutevazneacute vyhlaacutešky upravujiacuteciacute vyacuteběr miacutestniacutech poplatků ve vyjmenovanyacutech obciacutech a rozpočty jednotlivyacutech obciacute v letech 2010-2013 Daacutele byly vedeny řiacutezeneacute rozhovory se starosty obciacute při zpracovaacuteniacute projektů smluvniacuteho vyacutezkumu Měřeniacute efektů cestovniacuteho ruchu v obci Lipno nad Vltavou (2012-2013) a Možnosti vodaacuteckeacuteho využitiacute řeky Vltavy v obci Loučovice a jejiacutem okoliacute ndash Čertovy proudy Loučovice (2013) Vyhodnoceniacute zjištěnyacutech vyacutesledků bylo provedeno pomociacute zaacutekladniacutech matematicko-statistickyacutech metod Daacutele byla provedena analyacuteza obecně zaacutevaznyacutech praacutevniacutech předpisů

V současneacute době stanovuje zaacutekon maximaacutelniacute sazbu miacutestniacuteho poplatku za laacutezeňskyacute nebo rekreačniacute pobyt ve vyacuteši 15 Kčosobaden a sazbu miacutestniacuteho poplatku z ubytovaciacute kapacity ve vyacuteši 6 Kčdenvyužiteacute lůžko V obci Lipno nad Vltavou jsou miacutestniacute poplatky vybiacuteraacuteny v hodnotě 15 Kč resp 4 Kčden V obci Loučovice jsou vybiacuteraacuteny polovičniacute sazby a město Vyššiacute Brod maacute stanoveny sazby těchto miacutestniacutech poplatků dokonce na třetinoveacute uacuterovni (Plzaacutekovaacute Studnička 2014 s 438-439) Objem vybranyacutech miacutestniacutech poplatků ve sledovanyacutech obciacutech v uplynulyacutech čtyřech letech je uveden v Tabulce 1

Přiacutejem Obec 2010 2011 2012 2013Miacutestniacute poplatek z ubytovaciacute kapacity

Lipno nad Vltavou 1400 1400 1500 1500Loučovice 15 15 15 25Vyššiacute Brod 50 55 55 70

Miacutestniacute poplatek za laacutezeňskyacute nebo rekreačniacute pobyt

Tabulka 1 Vyacutevoj objemu miacutestniacutech poplatků ve třech obciacutech v letech 2010-2013 v tis Kč Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute s využitiacutem rozpočtů obciacute 2014

Z uacutedajů Sčiacutetaacuteniacute lidu domů a bytů (ČSUacute 2011) vyplyacutevaacute že Loučovice majiacute 1627 obyvatel v Lipně nad Vltavou žije 679 obyvatel a ve Vyššiacutem Brodě je 2447 obyvatel s obvyklyacutem pobytem Z uvedeneacuteho je zřejmeacute jak vysokaacute je intenzita cestovniacuteho ruchu a jeho vliv na přiacutejmy do rozpočtu obce v Lipně nad Vltavou S ohledem na mimořaacutedně vysokeacute hodnoty miacutestniacutech poplatků v obci Lipno nad Vltavou jsou v Tabulce 2 uvedeny čiacuteselneacute

Strana 230

hodnoty v časoveacute řadě za obdobiacute let 1994-2012

Ve Vyššiacutem Brodě byl zaznamenaacuten v roce 2013 vyššiacute objem miacutestniacutech poplatků s ohledem na pořaacutedaacuteniacute Zemskeacute vyacutestavy bdquoDaacutevneacute stopy noveacute cestyldquo v raacutemci ktereacute byl vystaven i unikaacutetniacute Zaacutevišův křiacutež jedna z deseti nejvyacuteznamnějšiacutech religiiacute na světě U obce Loučovice byly nejvyššiacute objemy miacutestniacutech poplatků zaznamenaacuteny v roce 2012 kdy se zde konalo Mistrovstviacute Evropy v raftingu Přesto jsou objemy vybranyacutech miacutestniacutech poplatků v Loučoviciacutech a ve Vyššiacutem Brodě nesrovnatelneacute s Lipnem nad Vltavou

Rok Počet lůžek Počet

přenocovaacuteniacuteVytiacuteženost ka-

pacit v

Miacutestniacute poplatekz ubytovaciacute kapacity

Miacutestniacute poplatek zalaacutezeňskyacute nebo rekre-

ačniacute pobyt

1994 460 49000 29 391002 6846801995 475 52000 30 207986 7940131996 430 43000 27 114156 6121151997 400 31000 21 94685 4079161998 430 36000 23 112696 4649521999 450 41000 25 120000 5200002000 500 47100 26 127017 5873902001 650 71000 30 201139 8646402002 700 76000 30 217559 9556102003 1300 148000 31 320578 18531602004 1600 180000 31 705844 24564302005 2000 223236 31 819560 25538402006 2100 234127 31 921655 27178232007 2200 243428 30 910864 26846812008 2700 299421 30 1123852 32754942009 3000 313105 29 1231856 34581762010 3800 378268 27 1449018 39977392011 3800 375106 25 1447832 37363502012 4200 403255 26 1489782 3855314

Tabulka 2 Zaacutekladniacute ukazatele hotelnictviacute a hodnoty vybranyacutech miacutestniacutech poplatků v obci Lipno nad Vltavou v letech 1994-2012

Zdroj Obec Lipno nad Vltavou 2013

Vyacutevoj počtu přenocovaacuteniacute přiacutemo kopiacuteruje vyacutevoj počtu lůžek v obci Ubytovatel je povinen veacutest evidenčniacute knihu ubytovanyacutech kterou uchovaacutevaacute po dobu šesti let od provedeniacute posledniacuteho zaacutepisu bdquoZ kvalifikovanyacutech odhadů samospraacutev obciacute vyplyacutevaacute že od plateb miacutestniacuteho poplatku za laacutezeňskyacute nebo rekreačniacute pobyt je osvobozeno 30 všech turistů kteřiacute realizujiacute v obciacutech pobyt (osoby mladšiacute 18 a staršiacute 70 let osoby nevidomeacute bezmocneacute a s těžkyacutem zdravotniacutem postiženiacutem uacutečastniacuteci služebniacutech cest a teambuildingovyacutech akciacute)ldquo (Studnička Kalabisovaacute Plzaacutekovaacute Tinkovaacute 2013 s 55-65)

Miacutestniacute poplatek z ubytovaciacute kapacity se vybiacuteraacute z ubytovaciacute kapacity v zařiacutezeniacutech určenyacutech k přechodneacutemu ubytovaacuteniacute za uacuteplatu Poplatku nepodleacutehaacute ubytovaciacute kapacita sloužiacuteciacute pro přechodneacute ubytovaacuteniacute žaacuteků a studentů ubytovaciacute kapacita ve zdravotnickyacutech zařiacutezeniacutech a v zařiacutezeniacutech sloužiacuteciacutech sociaacutelniacutem a charitativniacutem uacutečelům Poplatek platiacute ubytovatel kteryacutem je fyzickaacute nebo praacutevnickaacute osoba kteraacute přechodneacute ubytovaacuteniacute poskytla

V roce 2013 zpracovalo Ministerstvo financiacute novelu zaacutekona č 5651990 Sb o miacutestniacutech poplatciacutech kteraacute byla schvaacutelena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Českeacute republiky a jejiacute součaacutestiacute byl předpoklad zvyacutešeniacute miacutestniacuteho poplatku za laacutezeňskyacute nebo rekreačniacute pobyt o 100 na 30 Kč Po diskusi v Hospodaacuteřskeacutem vyacuteboru Senaacutet Českeacute republiky dne 21 8 2013 novelu zamiacutetl a protože v teacute době byla již rozpuštěna Poslaneckaacute

Strana 231

sněmovna nebyla tato novela v předloženeacutem zněniacute přijata a vyacuteše miacutestniacuteho poplatku i pro rok 2014 zůstala zachovaacutena v maximaacutelniacute vyacuteši 15 Kčosobaden Oba miacutestniacute poplatky odvaacutediacute ubytovaciacute zařiacutezeniacute Asociace hotelů a restauraciacute navrhuje aby bylo obnoveno jednaacuteniacute s Ministerstvem financiacute ve věci zavedeniacute pouze jednoho poplatku kteryacute by ubytovatel odevzdaacuteval za každeacuteho ubytovaneacuteho hosta bez rozdiacutelu uacutečelu pobytu Takto nastavenyacute systeacutem funguje napřiacuteklad na Slovensku v podobě daně z ubytovaacuteniacute či v Německu kde je tento poplatek označovaacuten jako Ortstaxe resp Kurtaxe

ZAacuteVĚR

V destinaciacutech s intenzivniacutem cestovniacutem ruchem jsou miacutestniacute poplatky jedniacutem z vyacuteznamnyacutech přiacutejmů do rozpočtu obciacute Pro snadnějšiacute možnost srovnaacuteniacute vyacuteznamu miacutestniacutech poplatků pro hospodařeniacute obciacute stojiacute za uacutevahu alespoň sjednoceniacute podmiacutenek k vyacuteběru těchto miacutestniacutech poplatků v obecně zaacutevaznyacutech vyhlaacuteškaacutech napřiacuteklad na uacuterovni mikroregionů (např Svazek Lipenskyacutech obciacute) V Českeacute republice je průběžně novelizovaacuten zaacutekon o miacutestniacutech poplatciacutech nedaacutevno došlo ke zvyacutešeniacute maximaacutelniacute sazby miacutestniacuteho poplatku z ubytovaciacute kapacity ze 4 na 6 Kč a dlouhodobě usilujiacute vybraneacute destinace o zvyacutešeniacute maximaacutelniacute sazby miacutestniacuteho poplatku za laacutezeňskyacute nebo rekreačniacute pobyt z 15 na 30 Kč Proti tomuto zvyacutešeniacute vystupuje napřiacuteklad Asociace hotelů a restauraciacute Českeacute republiky či Sdruženiacute laacutezeňskyacutech miacutest Českeacute republiky

Za uacutevahu stojiacute sjednoceniacute dvou miacutestniacutech poplatků do jednoho jak je běžneacute i v jinyacutech zemiacutech Tiacutem by došlo ke zjednodušeniacute celeacute administrativniacute agendy a nebyli by trestaacuteni poctiviacute poskytovateleacute ubytovaciacutech služeb kteřiacute všechny hosty přihlašujiacute na miacutestně přiacuteslušneacutem obecniacutem uacuteřadu protože jsou plaacutetcem u obou poplatků zatiacutemco poplatniacutekem jsou sami hosteacute Zajiacutemaveacute je porovnaacuteniacute vyacuteše miacutestniacuteho poplatku z ubytovaciacute kapacity se Slovenskem Napřiacuteklad na uacutezemiacute Města Vysokeacute Tatry je vybiacuteraacutena miacutestniacute daň za ubytovaacuteniacute (ekvivalent miacutestniacutech poplatků v Českeacute republice) ve vyacuteši 1 euro (cca 27 Kč) Hodnota teacuteto miacutestniacute daně je daacutena i uacutečinnostiacute zaacutekona o podpoře cestovniacuteho ruchu kteryacute dle počtu přenocovaacuteniacute přerozděluje dotace oblastniacutem organizaciacutem cestovniacuteho ruchu na podporu jejich činnosti

Strana 232

POUŽITAacute LITERATURA1 ATTL P NEJDL K 2004 Turismus I Praha VŠH 178 s ISBN 80-86578-3722 Českyacute statistickyacute uacuteřad 2011 Sčiacutetaacuteniacute lidu domů a bytů 2011 [online] [cit 2014-02-02] Dostupneacute z

lthttpvdbczsoczsldbvostranka=podle-tematuamptu=0ampth=ampv=ampvo=nullampvseuzemi=nullampvoid=gt

3 EISENSTEIN B 1995 Wirtschaftliche Effekte des Fremdenverkehrs Trier Geograph 362 s Bez ISBN

4 FREYER W 2009 Tourismus ndash Einfuumlhrung in die Fremdenverkehrsoumlkonomie Muumlnchen Oldenbourg Wissenschaftsverlag 578 s ISBN 978-3-486-58927-6

5 GUacuteČIK M 2011 Cestovnyacute ruch ndash politika a ekonoacutemia Banskaacute Bystrica Slovak-Swiss Tourism 186 s ISBN 978-80-89090-98-3

6 CHARVAacuteT J 1945 Politika cestovniacuteho ruchu Praha Uacutestředniacute svaz pro cizineckyacute ruch 92 s Bez ISBN

7 Ministerstvo financiacute Českeacute republiky 2014 Zaacutekon 5651990 Sb o miacutestniacutech poplatciacutech [online] [cit 2014-02-02] Dostupneacute z lthttpwwwmfcrczcpsrdexbcrmfcrZAKON_1990-565_Z_O_MISTNICH_POPLATCICH_-_Aktualni_znenipdfgt

8 PLZAacuteKOVAacute L STUDNIČKA P 2014 Snižovaacuteniacute regionaacutelniacutech disparit v oblasti nezaměstnanosti rozvojem cestovniacuteho ruchu na lokaacutelniacute uacuterovni In Hradeckeacute ekonomickeacute dny 2014 ndash Sborniacutek recenzovanyacutech přiacutespěvků diacutel II Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus ISBN 978-80-7435-367-3 s 432-444

9 STUDNIČKA P KALABISOVAacute J PLZAacuteKOVAacute L TINKOVAacute V 2013 Efekty cestovniacuteho ruchu na lokaacutelniacute uacuterovni ndash přiacutepadovaacute studie Lipno nad Vltavou Praha Press21125 s ISBN 978-80-905181-4-8

PROJEKTOVAacute PODPORA

Přiacutespěvek Problematika miacutestniacutech poplatků ve vztahu k cestovniacutemu ruchu je vyacutestupem projektů OLNV-MECR1VŠH-2012 Měřeniacute efektů cestovniacuteho ruchu v obci Lipno nad Vltavou OLOU-DIVOLO1VŠH-2013 Možnosti vodaacuteckeacuteho využitiacute řeky Vltavy v obci Loučovice a jejiacutem okoliacute ndash Čertovy proudy Loučovice CzT-14o5101236 Analyacuteza vyacuteběru miacutestniacutech poplatků ve vztahu ke kapacitaacutem a vyacutekonnosti ubytovaciacutech a laacutezeňskyacutech zařiacutezeniacute v Českeacute republice a je součaacutestiacute Plaacutenu na uplatněniacute vyacutesledků projektu WD-37-07-2 Vyacutezkum domaacuteciacuteho a přiacutejezdoveacuteho zahraničniacuteho cestovniacuteho ruchu ve vztahu k zmiacuterněniacute společensko-ekonomickyacutech disparit

Ing Petr Studnička katedra cestovniacuteho ruchu Vysokaacute škola hotelovaacute v Praze Sviacutednickaacute 506 181 00 Praha 8 Tel (+420) 283 101 138 E-mail studnickavshcz

Bc Veronika Tinkovaacute odděleniacute vyacutezkumu Vysokaacute škola hotelovaacute v Praze Sviacutednickaacute 506 181 00 Praha 8 Tel (+420) 283 101 138 E-mail tinkovavshcz

Strana 233

NĚKTEREacute POZNATKY Z ANALYacuteZY PŘEDPOKLADŮ ROZVOJE NOVEacute TURISTICKEacute OBLASTI NA PŘIacuteKLADU DESTINACE TOULAVA

IDENTIFICATION OF DESTINATION DEVELOPMENT POSSIBILITES FOR NEW TOURIST DESTINATIONS BASED ON THE ANALYSIS OF AREA TOULAVA

Jiřiacute Šiacutep František Smrčka

Abstrakt

Člaacutenek se zabyacutevaacute vybranyacutemi poznatky z prosto-roveacute analyacutezy nově vznikajiacuteciacute turistickeacute oblasti Toulava kteraacute ležiacute na pomeziacute Jihočeskeacuteho a Středočeskeacuteho kraje Autoři se zabyacutevajiacute studiem historie socioekonomickeacuteho rozvoje uacutezemiacute vazbami sekundaacuterniacuteho potenciaacutelu na přiacuterodniacute a společenskou atraktivitu turistickeacute oblasti a jejiacute prostorovou disparitu

Kliacutečovaacute slova turistickaacute destinace rozvoj uacutezemiacute sekundaacuterniacute potenciaacutel destinace prostoroveacute disparity

Abstract

This article is based on identification of potentials for space development of the new tourist destination Toulava that is situated between South Bohemian and Central Bohemian provinces Authors have based their research on historical socio-economic development of the destination while analysing secondary potentials of the destination - mainly based on natural and cultural attractions of the chosen tourist destination and exploring its spacial disparities

Keywords tourism destination space development secondary potentials of the destination spacial disparities

Strana 234

UacuteVOD

Naacutevrh věcneacuteho zaacuteměru zaacutekona o podpoře a rozvoji cestovniacuteho ruchu klade velkyacute důraz na vytvořeniacute optimaacutelniacute organizace cestovniacuteho ruchu Naacutevrh zaacutekona se zabyacutevaacute horizontaacutelniacute i vertikaacutelniacute organizaciacute řiacutezeniacute Našiacute pozornostiacute je zaacutekladniacute jednotka třiacutestupňoveacuteho vertikaacutelniacute -ho uspořaacutedaacuteniacute řiacutezeniacute organizace cestovniacuteho ruchu v Česku turistickaacute oblast vznikajiacuteciacute na zaacutekladě partnerstviacute obciacute podnikatelskyacutech subjektů a společenskyacutech organizaciacute Pro systeacutem dotaciacute naacutevrh zaacutekona vymezuje parametry pro vytvaacuteřeniacute turistickeacute oblasti podle počtu obyvatel nad 100 000 obyvatel a vybavenosti uacutezemiacute viacutece než 2000 lůžky 300 000 přenocovaacuteniacute a 3 TIC Uvedeneacute požadavky na počet obyvatel a lůžek postupně propojily většiacute uacutezemiacute s městy Soběslav Bechyně Sezimovo Uacutestiacute Planaacute nad Lužniciacute Taacutebor Sedlčany

METODIKA

Metodiku analyacutezy jsme v uacutevodu zaměřili na faktory ktereacute ovlivnily procesy vymezovaacuteniacute uacutezemiacute Toulavy a jejiacute mikroregionaacutelniacute rajonizaci Na zaacutekladě sběru primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech dat jsme provedli analyacutezu primaacuterniacuteho potenciaacutelu atraktivity přiacuterodniacutech předpokladů a atraktivity společenskyacutech předpokladů Po zaacutekladniacute identifikaci atraktivit jsme je vytřiacutedili podle vyacuteznamu jejich aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute participace na CR Toulavy Analyacutezu sekundaacuterniacuteho potenciaacutelu jsme založili na vytvořeniacute databaacuteze lůžkovyacutech kapacit a dalšiacutech doprovodnyacutech služeb Lůžkoveacute kapacity byly použity jako relativně nejspolehlivějšiacute indikaacutetor reaacutelneacuteho využiacutevaacuteniacute primaacuterniacuteho potenciaacutelu Toulavy Lůžkoveacute kapacity jsme vytřiacutedili podle kvantity druhoveacute kvality a jejich přiacuteslušnosti k obciacutem Vytřiacuteděneacute informace byly za pomoci programu GIS Arc View transformovaacuteny do prostorovyacutech souvislostiacute a vyjaacutedřeny v kartogramech kartodiagramech tabulkaacutech a grafech Posoudili jsme polohu dopravniacute infrastrukturu a atraktivitu sousedniacutech regionů na zaacutekladě srovnaacuteniacute naacutevštěvnosti vybranyacutech atraktivit

FAKTORY KTEREacute OVLIVNILY PROCESY VYMEZOVAacuteNIacute UacuteZEMIacute TOULAVY A JEJIacute MIKROREGIONAacuteLNIacute RAJONIZACI

Vymezeneacute uacutezemiacute maacute rozlohu 22432 km2 se 141 806 obyvateli nachaacuteziacute se na uacutezemiacute Jihočeskeacuteho a Středočeskeacuteho kraje a zasahuje do okresů Přiacutebram Benešov Taacutebor Piacutesek (viz Obraacutezek č1) Faktory ktereacute ovlivnily procesy vymezovaacuteniacute turistickeacute oblasti Toulava lze rozdělit do několika skupin

Obraacutezek č 1 Vymezeniacute uacutezemiacute destinace Toulava podle mikroregionů MAS

Strana 235

1 Naacutevrh věcneacuteho zaacuteměru zaacutekona o podpoře a rozvoji cestovniacuteho ruchu stanoviacute zaacutekladniacute parametry 100 000 obyvatel 2 000 lůžek 300 000 přenocovaacuteniacute a 3 TIC

2 Průměrnaacute hustota zalidněniacute je 63 obyvatel na km2 Oproti českeacutemu průměru 133 obyvatel na km2 je vyacuterazně podprůměrnaacute Uvnitř Toulavy jsou patrneacute velkeacute disproporce v hustotě zalidněniacute Napřiacuteklad nejvyššiacute hodnotu dosahuje mikroregion Taacuteborsko s průměrnou hustotou zalidněniacute 253 obyvatel na km2 zatiacutemco mikroregiony Pod Horou dosahujiacute pouze 30 obyvatel na km2 a Krajina Srdce 32 obyvatel na km2 Niacutezkaacute hustota zalidněniacute některyacutech uacutezemiacute multiplikovala poměrně rozsaacutehleacute uacutezemiacute k naplněniacute zaacutekladniacutech požadovanyacutech parametrů (viz kartogram č1)

Kartogram č 1 Hustota zalidněniacute Toulavy

3 Partnership -Toulava je uacutezemiacute ktereacute se vymezuje vznikajiacuteciacutem destinačniacutem managementem a utvaacuteřiacute se na zaacutekladě společneacuteho zaacutejmu zainteresovanyacutech aktivovat potenciaacutel cestovniacuteho ruchu Toulavy tak aby destinace obstaacutela na trhu cestovniacuteho ruchu Vyacuteraznou konkurenčniacute vyacutehodou je iniciativa založenaacute na partnerstviacute obciacute podnikatelskeacute sfeacutery a společenskyacutech organizaciacute ktereacute bylo evokovaneacute podnikateli Uacutespěšnost Toulavy na trhu cestovniacuteho ruchu je zaacutevislaacute na optimaacutelniacute aktivaci primaacuterniacuteho a sekundaacuterniacuteho potenciaacutelu destinace Dlouhodobyacute optimaacutelniacute rozvoj prostřediacute na zaacutekladě dalšiacute aktivace ještě nevyužiacutevanyacutech potenciaacutelů ktereacute bude odolneacute politickyacutem i osobniacutem intervenciacutem může zajistit pouze dobře sestavenyacute a vyvaacuteženyacute destinačniacute management

4 Na zaacutekladě postupně se stabilizujiacuteciacutech uacutečelovyacutech mikroregionaacutelniacutech seskupeniacute obciacute a podnikatelů (zejmeacutena na principu MAS a prostorovyacutech geografickyacutech souvislostiacute) jsme rozdělili obce (viz Obraacutezek č 1) do mikroregionů s pracovniacutem označeniacutem Sedlčansko Krajina Srdce Taacuteborsko Středniacute Povltaviacute Lužnice Soběslavsko a Pod Horou Tento přiacutestup je založen na přirozeneacutem dlouhodobeacutem procesu turistickeacute rajonizace probiacutehajiacuteciacuteho uacutečelově zezdola Tento postup naacutem umožniacute sledovat a porovnaacutevat rozloženiacute primaacuterniacuteho (přiacuterodniacute a společenskeacute atraktivity) a sekundaacuterniacuteho potenciaacutelu ( služby) jejich zonalitu intenzitu a rozvojoveacute osy Rajonizace se stane důležityacutem vyacutestupem pro syntetickou čaacutest strategie

PŘEDPOKLADY DALŠIacuteHO ROZVOJE CESTOVNIacuteHO RUCHU TOULAVY

Zaacutekladniacute konstrukce předpokladů dalšiacuteho rozvoje cestovniacuteho ruchu Toulavy je založenaacute na vazbě sekundaacuterniacuteho potenciaacutelu služeb na primaacuterniacute potenciaacutel přiacuterodniacutech a společenskyacutech atraktivit Tisiacuteciletyacute kontinuaacutelniacute socioekonomickyacute vyacutevoj uacutezemiacute nevyprofiloval společenskou atraktivitu Toulavy do vyacuterazneacuteho spektra naacuterodniacuteho a mezinaacuterodniacuteho potenciaacutelu předpokladů pro rozvoj cestovniacuteho ruchu destinace tak aby technickeacute pamaacutetky světskeacute a ciacuterkevniacute stavby i nehmotneacute kulturniacute dědictviacute byly hlavniacutem stimulaacutetorem

Strana 236

cestovniacuteho ruchu ve sledovaneacutem uacutezemiacute Obdobiacute průmyslovyacutech revoluciacute ponechaacutevaacute okrajovaacute uacutezemiacute Toulavy mimo hlavniacute rozvojoveacute osy a multiplikuje vylidňovaacuteniacute uacutezemiacute Tyto demografickeacute procesy kteryacutem převaacutežně dominujiacute procesy urbanizačniacute vytvaacuteřiacute ze sledovaneacuteho uacutezemiacute bdquo vnitřniacute periferiildquo kteraacute se staacutevaacute na počaacutetku 60 let 20 stoletiacute vhodnou pro postupnou restrukturalizaci uacutezemiacute na rekreačniacute zaacutezemiacute okolniacutech měst (OIR) a součastně i turistickou destinaci V tomto obdobiacute budovaacuteniacute československeacuteho socializmu dominuje nabiacutedka i poptaacutevka po vaacutezaneacute i volneacute letniacute rekreaci u vodniacutech toků a vodniacutech ploch (Lužnice Vltava Orliacutek piacuteskovny a rybniacuteky)

Obraacutezek č 2 Lůžka k roku 2013

Počaacutetkem 21 stoletiacute dozraacutely ekonomickeacute a technologickeacute předpoklady potenciaacutelu vhodnyacutech klimatickyacutech podmiacutenek Středočeskeacute pahorkatiny (viz kartogram č 3 ) a Českomoravskeacute vrchoviny k aktivaci potenciaacutelu zimniacute rekreace se zaměřeniacutem na lyžovaacuteniacute Vznikajiacute lyžařskaacute centra areaacutely a souvisleacute běžeckeacute trasy (napřiacuteklad Moninec Radvaacutenov atd viz wwwmonineccz) a v naacutevaznosti na vznik dostatečnyacutech ubytovaciacutech i stravovaciacutech kapacit v klidneacutem venkovskeacutem prostřediacute zdejšiacute přiacuterody se sezona prodlužuje na celoročniacute využitiacute

Kartogram č 3 Průměrnyacute počet dnů se sněženiacutem ( podle HMUacute) Toulava vymezenaacute červeně

Strana 237

Grafickeacute přiacutelohy vyacutestižně vyjadřuji kvantitativniacute prostorovou distribuci lůžkovyacutech kapacit kde je patrnaacute silnaacute vazba na přiacuterodniacute potenciaacutel vodniacutech toků vodniacutech ploch a vhodneacute svahy se sněhovou pokryacutevkou Nejvyacuteznamnějšiacute vazby na společenskou atraktivitu se projevujiacute u nadřazenyacutech nodaacutelniacutech center aglomerace Taacutebor Sezimovo Uacutestiacute Planaacute nad Lužniciacute laacutezeňskeacuteho centra Bechyně v Soběslavi a Sedlčanech

Kvalitativniacute prostorovaacute distribuce vyjaacutedřenaacute grafickyacutemi přiacutelohami je rovněž ovlivněna vazbou na povahu atraktivity primaacuterniacuteho potenciaacutelu daneacuteho miacutesta

Graf č1

ZAacuteVĚR

Rozklad historickeacuteho vyacutevoje kořenů cestovniacuteho ruchu v geografickyacutech souvislostech hodnoceneacuteho uacutezemiacute Toulavy prokaacutezal že uacutezemiacute nedisponuje velkyacutem množstviacutem vyacuteraznyacutech společenskyacutech atraktivit naacuterodniacuteho a mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu a jeho šanci lze spatřovat v logice systematickeacuteho propojovaacuteniacute přiacuterodniacutech a společenskyacutech předpokladů Toulavy v naacutevaznosti i na atraktivity vyššiacutech řaacutedů v okoliacute mimo uacutezemiacute Toulavy (Konopiště Orliacutek Zviacutekov Hlubokaacute n Vltavou Třeboň Piacutesek atd)

Vazba sekundaacuterniacuteho potenciaacutelu lůžkovyacutech kapacit a jejich doprovodnyacutech služeb na hydrogeografickeacute a klimatologickeacute předpoklady jsou zaacutekladniacutem stavebniacutem kamenem budouciacute strategie rozvoje turistickeacute destinace

Strana 238

POUŽITAacute LITERATURA1 Gardavskyacute V (1971) K problematice vymezovaacuteniacute rekreačniacutech zaacutezemiacute měst ndash In Probleacutemy

geografickeacuteho vyacutezkumu VSAV Bratislava s 24 ndash 322 Gardavskyacute V (1977) Rekreačniacute naacuteroky městskyacutech obyvatel ndash In Acta Universitatis Carolinae

Geographica No 2 s 25-383 Štěpaacutenek V Kopačka L Šiacutep J(2001) Geografie cestovniacuteho ruchu Karolinum Praha 228 str 4 Šiacutep J Vystoupil J 2005 Metodika analyacutezy hodnoty uacutezemiacute venkovskeacuteho prostoru v intenciacutech trvale

udržitelneacuteho rozvoje cestovniacuteho ruchu jako zaacutekladniacuteho naacutestroj noveacute rajonizace CR In Heskovaacute M Šittler E Dvořaacutek V (eds) Sborniacutek referaacutetů z 10 mezinaacuterodniacute konference bdquoCestovniacute ruch regionaacutelniacute rozvoj a školstviacuterdquo Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech Taacutebor 6 s

5 Šiacutep J Klufovaacute R 2005 Komplementarita doprovodnyacutech služeb cestovniacuteho ruchu ve vazbě na ubytovaciacute kapacity Třeboňskeacute paacutenve v kontextu sousedniacutech regionů Acta Facultatis Rerum Naturiaacutelum Universitatis Comenianae Geographica (supplementum) 3 581-588

6 Šiacutep J 2006 Teacutematickaacute strategie bdquooptimaacutelniacuteho užitiacute miacutestniacutech venkovskyacutech přiacuterodniacutech a kulturniacutech potenciaacutelů cestovniacuteho ruchurdquo jako zaacutekladniacute marketingovyacute naacutestroj při tvorbě produktů cestovniacuteho ruchu in Sborniacutek z kolokvia bdquoStrategie rozvoje MSP v marginaacutelniacutech přiacutehraničniacutech oblastechrdquo str 106-111 1 vydaacuteniacute Karvinaacute OPF SU 2006 ISBN 80-7248-396-X

KONTAKTY NA AUTORY

RNDr Jiřiacute Šiacutep PhD Katedra cestovniacuteho ruchu VŠP Jihlava E-mail sipjvspjcz PaedDr František Smrčka PhD Katedra informatiky VŠP Jihlava E-mail smrckavspjcz

Strana 239

CESTOVNYacute RUCH A MALOOBCHODNAacute SIEŤ

TOURISM AND RETAIL NETWORK

Peter Tremboš Miroslava Trembošovaacute

Abstrakt

Cestovnyacute ruch a maloobchod patria medzi vyacuteznamneacute fenomeacuteny formujuacutece suacutečasnuacute ľudskuacute spoločnosť Často veľmi uacutezko navzaacutejom suacutevisia a vzaacutejomne sa podporujuacute V našom priacutespevku sme sa podujali na priacuteklade dvoch slovenskyacutech miest Nitry a Piešťan prezentovať vybraneacute ukazovatele cestovneacuteho ruchu a maloobchodnej siete a dokumentovať ich vzaacutejomneacute vaumlzby Mesto Nitra je vyacuteznamnyacutem regionaacutelnym centrom s docircležitou administratiacutevnou ekonomickou a kultuacuternou funkciou Piešťany aj keď nemajuacute takeacute vyacuteznamneacute postavenie v siacutedelnej štruktuacutere Slovenska a ani zďaleka takyacute počet obyvateľov ako Nitra patria medzi vyacuteznamneacute centraacute cestovneacuteho ruchu

Kľuacutečoveacute slovaacute cestovnyacute ruch maloobchodnaacute sieť

Abstract

Tourism and retail belong to the major phenomena forming part of human society They are often closely interrelated and mutually support each other In our paper we present on the example of two Slovak towns of Nitra and Piešťany selected indicators of tourism and retail network and document their mutual relations The Nitra City is a major regional center with an important administrative economic and cultural function The town of Piešťany is among the important centers of tourism even if does not have such a prominent position in the residential structure of Slovakia and not nearly as many inhabitants as the Nitra City

Keywords tourism retail network

Strana 240

UacuteVOD

Cestovnyacute ruch je v suacutečasnosti jednyacutem z dominantnyacutech globaacutelne pocircsobiacich spoločenskyacutech faktorov Priamo alebo sprostredkovane pocircsobiacute na všetky spoločenskeacute aktivity Našim zaacutemerom je poukaacutezať na vzťah medzi cestovnyacutem ruchom a formovaniacutem maloobchodnej siete Tieto dva pre rozvinutuacute spoločnosť tak charakteristickeacute javy medzi sebou uacutezko suacutevisia a vzaacutejomne sa podporujuacute Naacutekupnyacute cestovnyacute ruch sa dokonca stal jednyacutem z jeho špecifickyacutech foriem

V prvej časti priacutespevku sme sa zamerali na analyacutezu odbornej literatuacutery ktoraacute sa zaoberaacute problematikou cestovneacuteho ruchu a zvlaacutešť jeho vzťahu k maloobchodu V druhej časti sme spracovali porovnanie vybranyacutech ukazovateľov charakterizujuacutecich cestovnyacute ruch a maloobchodnuacute sieť v Nitre a v Piešťanoch V tretej časti sme sa pokuacutesili na priacuteklade tyacutechto dvoch miest vyhodnotiť vplyv cestovneacuteho ruchu na charakter maloobchodnej siete Našiacutem cieľom bolo zistiť do akej miery je cestovnyacute ruch schopnyacute kompenzovať nižšiacute počet obyvateľov danej destinaacutecie a ako sa odzrkadľuje jeho vplyv pri formovaniacute štruktuacutery maloobchodnej siete

METODICKEacute VYacuteCHODISKAacute

Teacutema cestovneacuteho ruchu a rekreaacutecie rezonuje v odbornej literatuacutere už desaťročia Vaumlčšinou ide o ekonomicky alebo geograficky zameraneacute štuacutedie Z vyacuteznamnyacutech slovenskyacutech geografov zaoberajuacutecich sa touto teacutemou možno spomenuacuteť Mariota (1969 1973 1983) Mišuacutenovuacute (1977 1988 1994) Otrubovuacute (1978 1983 1990 1998) z mladšiacutech je to napriacuteklad Bučekovaacute (1999 2007) Dubcovaacute a Kramaacuterekovaacute (1992) Krogmann (2005) Kulla (2007) a iniacute

Špecifickou formou cestovneacuteho ruchu je naacutekupnyacute cestovnyacute ruch Vystoupil a Šauer (2006) ho definujuacute ako formu zaacutežitkoveacuteho cestovneacuteho ruchu ktoryacute je realizovanyacute na zaacuteklade motivaacutecie zaacutežitku a uacutežitku z nakupovania (špecifickyacutech) predmetov v danej destinaacutecii Timothy (2005) odporuacuteča v raacutemci naacutekupneacuteho cestovneacuteho ruchu rozlišovať naacutekupnyacute turizmus kde je hlavnyacutem motiacutevom cesty nakupovanie a takzvaneacute turistickeacute nakupovanie kde je nakupovanie len sekundaacuternou činnosťou Podľa Kureka (2007) motiacutevom mocircže byť aj špecifickaacute forma zaacutežitku spojenaacute s pobytom v obchodno-zaacutebavnom centre na tržnici či jarmoku Naacutekupnyacute motiacutev sa podľa neho neobmedzuje len na sfeacuteru maloobchodu ale zahŕňa aj využiacutevanie rozmanityacutech služieb v krajinaacutech kde suacute lacnejšie Tejto teacuteme sa venovali napriacuteklad Civaacuteň a Krogman (2012) ktoriacute sledovali naacutekupnyacute turizmus medzi Slovenskom a Rakuacuteskom a Gumpinger (2010) ktoryacute sledoval vplyv naacutekupneacuteho turizmu na rozvoj rakuacuteskej obce Parndorf

Tematike cestovneacuteho ruchu špeciaacutelne porovnaniu ubytovaciacutech kapaciacutet a maloobchodneacuteho sektoru sa venovala dvojica autorov Alexander a Lockwood (1996) V poslednom obdobiacute v suacutevislosti s rozvojom naacutekupnyacutech centier možno sledovať špecifickeacute spaacutejanie cestovneacuteho ruchu rekreaacutecie traacutevenia voľneacuteho času a nakupovania Tejto teacuteme sa venovala napriacuteklad praacuteca Mitriacutekovej a Menyheacutertovej (2008) a Mitriacutekovej Tomčiacutekovej a Lukaacutečovej (2012)

Napriek vyššie uvedenyacutem praacutecam možno konštatovať že v slovenskej odbornej literatuacutere sa podrobnejšej analyacuteze vzťahu medzi cestovnyacutem ruchom a formovaniacutem maloobchodnej siete zatiaľ nik špeciaacutelne nevenoval Preto sme sa rozhodli aspoň čiastočne zaplniť tuacuteto medzeru

Za modeloveacute uacutezemia sme zvolili mestaacute Nitra a Piešťany Nitra s počtom obyvateľov viac ako 80 000 je vyacuteznamnyacutem regionaacutelnym centrom s docircležitou administratiacutevnou ekonomickou a kultuacuternou funkciou Piešťany (cca 30 000 obyvateľov) aj keď nemajuacute takeacute vyacuteznamneacute postavenie v siacutedelnej štruktuacutere Slovenska a ani zďaleka takyacute počet obyvateľov ako Nitra patria medzi vyacuteznamneacute centraacute cestovneacuteho ruchu Uvedomujeme si že ideaacutelnymi testovaciacutemi uacutezemnospraacutevnymi jednotkami pre vzaacutejomneacute porovnanie a určenie vplyvu cestovneacuteho ruchu na maloobchodnuacute sieť by boli mestaacute rovnakeacuteho rangu Mali by sa navzaacutejom liacutešiť len v jednom podstatnom znaku a tyacutem by v tomto priacutepade bol stupeň rozvoja cestovneacuteho ruchu V našom priacutepade sme sa rozhodli pre pragmatickeacute riešenie využiť informaacutecie ktoreacute sme mali k dispoziacutecii Aj keď použityacute postup maacute

Strana 241

vyššie uvedenyacute metodickyacute nedostatok sme presvedčeniacute že dosiahnuteacute vyacutesledky majuacute dostatočnuacute vyacutepovednuacute hodnotu aby sme na ich zaacuteklade mohli dokumentovať vyacuteznam cestovneacuteho ruchu pre rozvoj spoločnosti ako aj niektoreacute vzťahy medzi cestovnyacutem ruchom a formovaniacutem maloobchodnej siete a zaacutekonitosti ktoryacutech poznanie by bolo možneacute využiť pri ďalšom skuacutemaniacute tohto fenomeacutenu

Ako zaacutekladnyacute metodickyacute naacutestroj sme zvolili metoacutedu vzaacutejomneacuteho porovnaacutevania vybranyacutech ukazovateľov cestovneacuteho ruchu a maloobchodnej siete Pri cestovnom ruchu sme porovnaacutevali počet ubytovaciacutech zariadeniacute staacutelych locircžok naacutevštevniacutekov počet prenocovaniacute a využitie ubytovaciacutech kapaciacutet v rokoch 2007 až 2012 Uacutedaje ziacuteskaneacute zo Štatistickeacuteho uacuteradu SR boli ďalej spriemerovaneacute a prepočiacutetaneacute na 1000 obyvateľov Z ukazovateľov charakterizujuacutecich maloobchodnuacute sieť sme použili informaacutecie o počte predajniacute a predajnej ploche ziacuteskaneacute podrobnyacutem tereacutennym vyacuteskumom v roku 2010

CESTOVNYacute RUCH V NITRE A V PIEŠŤANOCH

Podľa uacutedajov Štatistickeacuteho uacuteradu SR (httpportalstatisticssk) bol v roku 2012 počet ubytovaciacutech zariadeniacute v Nitre a v Piešťanoch približne rovnakyacute v Nitre 35 a v Piešťanoch 38 Poslednyacutech šesť rokov mal však odlišnyacute vyacutevoj Zatiaľ čo v Nitre stuacutepol z 28 na 35 v Piešťanoch naopak poklesol zo 49 na 38 Podobne sa vyviacutejal aj počet locircžok V Nitre ich v roku 2012 bolo 2721 a v Piešťanoch až 4303 Naacutevštevniacutekov bolo v tomto roku evidovanyacutech v Nitre 64083 a v Piešťanoch 86828 Ešte vyacuteraznejšiacute rozdiel je v počte prenocovaniacute V Nitre to bolo v roku 2012 155133 nociacute a v Piešťanoch až 559089 Vyacuteznamnyacute je aj rozdiel vo využitiacute ubytovaciacutech kapaciacutet V Nitre je to priemerne 25 v Piešťanoch až 38 Je to samozrejme daneacute najmauml odlišnyacutem charakterom prevažujuacuteceho cestovneacuteho ruchu V Piešťanoch majuacute vyacuteznamneacute zastuacutepenie kuacutepeľniacute hostia ktoryacutech liečebneacute pobyty suacute zvyčajne dlhšie ako jeden tyacuteždeň Priemernaacute dĺžka pobytu pripadajuacuteceho na jedneacuteho naacutevštevniacuteka je v Nitre iba 24 noci v Piešťanoch až 64 Vyacutevoj vyššie uvedenyacutech ukazovateľov je znaacutezornenyacute v nasledujuacutecich grafoch (Graf 1 2 3 4 a 5)

Zdroj Štatistickyacute uacuterad SR 2014

Strana 242

Strana 243

Rozdiel medzi mestami je ešte vyacuteraznejšiacute ak zohľadniacuteme aj počet ich obyvateľov V Nitre v priemere pripadalo na 1000 obyvateľov iba 04 ubytovaciacutech zariadeniacute a 26 locircžok V Piešťanoch 14 zariadeniacute a 173 locircžok Na 1000 obyvateľov pripadaacute v Nitre 839 naacutevštevniacutekov a 2168 prenocovaniacute v Piešťanoch 3265 naacutevštevniacutekov a 20535 prenocovaniacute

Z uvedenyacutech hodnocirct jasne vyplyacuteva rozdiel medzi tyacutemito dvomi mestami Napriacuteklad pri počte prenocovaniacute diferencia dosahuje až 947 Takto počiacutetanyacute vyacuteznam Piešťan ako nadregionaacutelneho centra cestovneacuteho ruchu je skoro 10-naacutesobne vyššiacute ako je vyacuteznam Nitry

Ako si ukaacutežeme ďalej praacuteve takeacuteto prepočiacutetavanie (tj na 1000 obyvateľov) umožňuje efektiacutevne porovnanie a vyhodnotenie vplyvu cestovneacuteho ruchu na maloobchodnuacute sieť

MALOOBCHODNAacute SIEŤ V NITRE A V PIEŠŤANOCH

Problematike maloobchodnej siete v Nitre sme sa venovali vo viaceryacutech praacutecach (napriacuteklad Trembošovaacute Tremboš 2009a 2009b Trembošovaacute 2010 2012) Piešťany boli z tohto hľadiska spracovaneacute v raacutemci zaacuteverečnej praacutece našej diplomantky (Gaacutelisovaacute 2012) a naacutesledne overeneacute a doplneneacute podobne ako v Nitre podrobnyacutem tereacutennym vyacuteskumom V ďalšom texte uvaacutedzame vyacutesledky ziacuteskaneacute tereacutennym vyacuteskumom z roku 2010

V meste Nitra bolo celkovo identifikovanyacutech 848 maloobchodnyacutech predajniacute s celkovou predajnou plochou 175932 m2 Priemernaacute predajňa teda disponuje 207 m2 predajnej plochy V Piešťanoch bolo v hodnotenom roku zistenyacutech 511 predajniacute s celkovou predajnou plochou 110487 m2 Priemernaacute veľkosť predajnej plochy pripadajuacutecej na 1 predajňu je 216 m2 To je asi jedinaacute hodnotenaacute vlastnosť maloobchodnej siete ktoraacute je približne rovnakaacute v Nitre i v Piešťanoch V počte obyvateľov na jednu predajňu (tzv obslužnyacute parameter) dosahuje Nitra hodnotu až 96 Piešťany iba 57 Nitra maacute z tohto aspektu asi o 68 horšiu poziacuteciu Podobne je tomu aj pri veľkosti predajnej plochy na 1000 obyvateľov (tzv plošnyacute parameter) V Nitre je to 2162 m2 a v Piešťanoch 3799 m2 Poziacutecia Nitry je v tomto priacutepade napriek jej podstatne vyacuteznamnejšiemu postaveniu v siacutedelnej štruktuacutere horšia až o 76 Takeacuteto rozdiely možno uspokojivo vysvetliť praacuteve rozdielnou poziacuteciou oboch miest v cestovnom ruchu

Samozrejme v raacutemci oboch miest existujuacute značneacute vnuacutetorneacute rozdiely ktoreacute suacute vo veľkej miere podmieneneacute polohou dopravnou dostupnosťou i štruktuacuterou sortimentu

Strana 244

VPLYV CESTOVNEacuteHO RUCHU NA MALOOBCHODNUacute SIEŤ

Veľkyacute vyacuteznam intenziacutevneho cestovneacuteho ruchu pre ekonomickyacute rozvoj uacutezemia je možneacute dokumentovať praacuteve na rozdieloch v charaktere maloobchodnej siete v Piešťanoch a v Nitre Z vyššie uvedenyacutech uacutedajov jednoznačne vyplyacuteva že cestovnyacute ruch dokaacuteže veľmi dobre kompenzovať nižšiacute počet obyvateľov siacutediel ich nižšiu celkovuacute kuacutepnu silu Taacute je v priacutepade centier cestovneacuteho ruchu navyacutešenaacute o kuacutepnu silu ich naacutevštevniacutekov

Mesto Piešťany maacute približne 35 kraacutet vyššiacute priemernyacute počet prenocovaniacute ako Nitra Tomu zodpovedajuacute aj hodnoty kľuacutečovyacutech parametrov maloobchodnej siete Plošnyacute parameter je v Piešťanoch približne o 75 a obslužnyacute parameter asi o 60 lepšiacute ako v priacutepade mesta Nitra To znamenaacute že na jedneacuteho obyvateľa mesta Piešťany pripadaacute podstatne viac predajnej plochy a na jednu predajňu vyacuterazne menej obyvateľov

Rozvinutyacute cestovnyacute ruch sa v Piešťanoch veľmi vyacuteznamne prejavil aj v priestorovej diferenciaacutecii maloobchodnej siete V priacutepade mesta Piešťany sa jednoznačne potvrdilo že v oblastiach so zvyacutešenou naacutevštevnosťou uacutečastniacutekmi cestovneacuteho ruchu sa koncentruje vysokyacute počet predajniacute Ide najmauml o maloplošneacute predajne ktoreacute suacute takeacute typickeacute pre maloobchodnuacute sieť formujuacutecu sa pod dominantnyacutem vplyvom cestovneacuteho ruchu

Pre zdokumentovanie tohto javu sme v Nitre aj v Piešťanoch vybrali dva areaacutely v ktoryacutech možno sledovať zvyacutešenuacute koncentraacuteciu uacutečastniacutekov cestovneacuteho ruchu V Nitre je to Stareacute Mesto a Chrenovaacute v Piešťanoch centraacutelna mestskaacute zoacutena (CMZ) a Kuacutepeľnyacute areaacutel Zisteneacute hodnoty vztiahnuteacute k evidovaneacutemu počtu obyvateľov tyacutechto areaacutelov sme porovnaacutevali s celomestskyacutem priemerom (viď Graf 6 7 a 8)

Zdroj Vlastnyacute tereacutenny vyacuteskum

Na grafe 6 vidno markantnyacute rozdiel medzi Nitrou a Piešťanmi V priacutepade Nitry sa hodnoty priemernej veľkosti predajne v centre mesta (Stareacute Mesto) len maacutelo liacutešia od celomestskeacuteho priemeru a v priacutepade lokality Chrenovaacute suacute dokonca podstatne vyššie (až o 62 nad priemer) Vyacuterazneacute zastuacutepenie tam majuacute veľkoplošneacute predajne ktoreacute nie suacute typickeacute pre lokality s vysokou koncentraacuteciou cestovneacuteho ruchu Pri Piešťanoch suacute hodnoty zisteneacute v centre mesta (CMZ) podstatne nižšie ako celomestskyacute priemer Dosahujuacute len 56 priemeru Ešte vyacuteraznejšie to je pri Kuacutepeľnom areaacutely kde je hodnota tohto ukazovateľa len 34 m2 čo predstavuje 17 celomestskeacuteho priemeru

Strana 245

Podobne ako pri predchaacutedzajuacutecom ukazovateli aj pri obslužnom parametri (Graf 7) je vidno vyacuteraznyacute rozdiel medzi oboma mestami Aj keď centraacutelna časť Nitry dosahuje podobne ako centrum Piešťan asi tretinu celomestskeacuteho priemeru je veľkyacute rozdiel v absoluacutetnych hodnotaacutech Na jednu predajňu v Starom Meste pripadaacute 31 jeho obyvateľov (v Chrenovej dokonca 86) v centre Piešťan je to iba 20 obyvateľov a v priacutepade Kuacutepeľneacuteho areaacutelu len 8

Relatiacutevnu podobnosť vykazujuacute obe mestaacute len z hľadiska veľkosti predajnej plochy na 1000 obyvateľov (tzv plošnyacute parameter) Je to podmieneneacute lokalizaacuteciou veľkoplošnyacutech predajniacute v centre Nitry čiacutem sa do značnej miery kompenzuje niacutezky počet predajniacute

Vplyv cestovneacuteho ruchu na maloobchodnuacute sieť je veľmi dobre možneacute sledovať aj na rozdieloch prejavujuacutecich sa v sortimentnej štruktuacutere Pre naacutevštevniacutekov suacute zvlaacutešť atraktiacutevne predajne špecializujuacutece sa na miestne vyacuterobky kulinaacuterske špeciality (v priacutepade kuacutepeľnyacutech centier suacute to napriacuteklad kuacutepeľneacute oplaacutetky) vyacuterobky miestnych remeselniacutekov umeleckeacute predmety klenoty a zlatniacutecke vyacuterobky V meste Piešťany bolo v sledovanom obdobiacute identifikovanyacutech celkovo 27 klenotniacutectiev zlatniacutectiev a hodinaacuterstiev (1 predajňa asi na 1100 obyvateľov) a v Nitre iba 25 (1 predajňa približne na 3300 obyvateľov) Priacuteťažliveacute suacute aj maleacute obchodiacuteky s moacutednymi

Strana 246

odevmi obuvou a rocircznymi doplnkami Špecifickuacute kategoacuteriu predstavujuacute obchody so suveniacutermi V Piešťanoch sme identifikovali 22 predajniacute suveniacuterov (1 predajňa asi na 1300 obyvateľov) z toho priamo v kuacutepeľnom areaacutely 10 a v centre mesta (CMZ) zvyšnyacutech 12 Naopak v celej Nitre to bolo iba 15 predajniacute (1 predajňa približne na 5400 obyvateľov) Vybavenosť mesta Piešťany takyacutemto typom predajniacute je teda trojnaacutesobne až štvornaacutesobne lepšia ako v meste Nitra Priacutečinou takeacutehoto stavu je jednoznačne praacuteve intenziacutevny cestovnyacute ruch ktoryacute aj takyacutemto spocircsobom podporuje ekonomickyacute rozvoj priacuteslušnyacutech destinaacuteciiacute

ZAacuteVER

Podobne ako na cestovnyacute ruch aj na lokalizaacuteciu predajniacute a charakter maloobchodnej siete vplyacuteva viacero objektiacutevnych i subjektiacutevnych faktorov V spoločnosti formovanej pod vplyvom slobodneacuteho trhoveacuteho hospodaacuterstva je jednoznačne najvyacuteznamnejšiacutem faktorom veľkosť dopytu Možno opraacutevnene predpokladať že vo vyacuteznamnyacutech centraacutech cestovneacuteho ruchu tento tvoriacute dominantnuacute zložku dopytu To sa zaacutekonite musiacute prejaviť aj na charaktere maloobchodnej siete Vzhľadom na relatiacutevne dlhuacute histoacuteriu rozvoja cestovneacuteho ruchu v Piešťanoch nie je prekvapujuacutece že aj maloobchodnaacute sieť sa v tomto meste prispocircsobila takto modifikovaneacutemu dopytu Veriacuteme že vyacutesledky naacutešho vyacuteskumu naacutezorne dokumentujuacute vyacuteznam cestovneacuteho ruchu pre rozvoj miestnej ekonomiky a demonštrujuacute jeho vplyv nielen na charakter maloobchodnej siete ale sprostredkovane aj na ineacute straacutenky života spoločnosti

Autori ďakujuacute dvom anonymnyacutem recenzentom tohto člaacutenku za cenneacute pripomienky a naacutevrhy ktoreacute pomohli zvyacutešiť jeho kvalitu Člaacutenok je suacutečasťou riešenia grantoveacuteho projektu VEGA č 1079914 bdquoGeografickeacute aspekty maloobchodnej siete veľkyacutech miest v novyacutech trhovyacutech podmienkachldquo

Strana 247

POUŽITAacute LITERATUacuteRA1 ALEXANDER Nicholas LOCKWOOD Andrew 1996 International comparison of the Hotel and

Retail Sectors Service Industries Journal 16 (4) s 458-4732 BUČEKOVAacute Ingrid 1999 Tendencia vyacutevoja a priestorovaacute diferencovanosť ubytovaciacutech zariadeniacute

v Bratislave Geografickyacute časopis roč 51 č 2 s 205-218 ISSN 1337-67483 BUČEKOVAacute Ingrid 2007 Vyacutevoj priestorovej štruktuacutery siete hotelov na uacutezemiacute Bratislavy

Geografickyacute časopis roč 59 č 1 s 65-81 ISSN 1337-6748 4 CIVAacuteŇ Marek KROGMANN Alfred 2012 Naacutekupnyacute turizmus medzi Slovenskom a Rakuacuteskom

Geografickeacute informaacutecie roč 16 č 1 Nitra s 42-50 ISSN 1337-94535 DUBCOVAacute Alena KRAMAacuteREKOVAacute Hilda 1992 Predpoklady rozvoja cestovneacuteho ruchu

a rekreaacutecie v okrese Prievidza Geografickeacute štuacutedie 1 Nitra s 69-97 ISBN 80-85183-96 GAacuteLISOVAacute Ivana 2012 Vybraneacute geografickeacute aspekty maloobchodnej siete mesta Piešťany

Diplomovaacute praacuteca školiteľka M Trembošovaacute Nitra UKF 80 s7 GUMPINGER Georg 2010 Die wirtschaftliche Bedeutung und Potentiale des Fahrrades fuer den

Einzelhandel in Oesterreich Studie Radfahren und Einkaufen Wien 34 s ISSN 013703808 httpportalstatisticsskshowdocdodocid=41428 (Kapacita a vyacutekony ubytovaciacutech zariadeniacute vo

vybranyacutech mestaacutech v roku 2010)9 KROGMANN Alfred 2005 Aktuaacutelne možnosti rozvoja cestovneacuteho ruchu v meste Nitra Acta

Facultatis Rerum Naturalium Universitas Comenianae Geographica Supplementum No 3 Roč 28 Bratislava s 281-286 ISSN 0231-715X

10 KULLA Mariaacuten 2007 Charakteristika vybranyacutech foriem cestovneacuteho ruchu v meste Košice a v jeho zaacutezemiacute Geographia Cassoviensis I 2007 s 107-112 ISSN 1337-6748

11 KUREK Wlodzimierz 2007 Turystyka 1 vydanie Warszawa Wydawnictwo Naukowe PWN 542 s ISBN 978-83-01-15294-9

12 MARIOT Peter 1969 Priacutespevok k metoacutede vyacuteskumu potenciaacutelu krajiny z hľadiska cestovneacuteho ruchu Geografickyacute časopis roč 21 č 1 s 57-72

13 MARIOT Peter 1973 Metodickeacute aspekty funkčno-chronologickeacuteho hodnotenia lokalizačnyacutech predpokladov cestovneacuteho ruchu Geografickyacute časopis roč 25 č 1 s 27-46

14 MARIOT Peter 1983 Geografia cestovneacuteho ruchu 1 Vyd Bratislava Veda 248 s 15 MIŠUacuteNOVAacute Ema 1977 Všeobecneacute zaacutesady hodnotenia atraktiacutevnosti kultuacuternohistorickyacutech objektov

z aspektu cestovneacuteho ruchu Geografickyacute časopis roč 29 č 2 s 154-16916 MIŠUacuteNOVAacute Ema 1988 Hodnotenie priacuterodnyacutech predpokladov dynamickeacuteho cestovneacuteho ruchu

v Slovenskej Socialistickej republike Geografickyacute časopis roč 40 č 4 s 364-37417 MIŠUacuteNOVAacute Ema 1994 Priestorovyacute model zaacutejazdoveacuteho cestovneacuteho ruchu Geografickyacute časopis roč

46 č 3 s 333-34818 MITRIacuteKOVAacute Jana MENYHEacuteRTOVAacute Ivana 2008 Wochenedfremdenverkehr der Einwohner der

Stadt Košice in Betracht der neuen Art der Freizeitverbringung in den Vergnuumlgungseinkaufszentren Revija za geografijo vol 6 no 2-3 s 75-86 ISSN 1854-665X

19 MITRIacuteKOVAacute Jana TOMČIacuteKOVAacute Ivana LUKAacuteČOVAacute Alena 2012 Traacutevenie voľneacuteho času obyvateľmi Košiacutec v naacutekupnyacutech centraacutech ako novyacute druh viacutekendoveacuteho cestovneacuteho ruchu In Vyacuteznam ľudskeacuteho potenciaacutelu v regionaacutelnom rozvoji Košice Vyacutechodoeuroacutepska agentuacutera pre rozvoj 2012 s 69-90

20 OTRUBOVAacute Erika 1978 Model vyacuteskumu naacutevštevnosti cestovneacuteho ruchu mestskeacuteho regioacutenu Bratislavy Geographica Slovenica 7 Maribor Pedagoška akademija s 101-111

21 OTRUBOVAacute Erika 1983 Cestovnyacute ruch vo Vysokyacutech Tatraacutech s osobitnyacutem zameraniacutem na Staryacute Smokovec Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae Geographica č 22 s 245-264

22 OTRUBOVAacute Erika 1990 Analyacuteza vybranyacutech predpokladov cestovneacuteho ruchu Horehronia Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae Geographica č 28 s 171-191 ISBN 80-08-00112-7

23 OTRUBOVAacute Erika 1998 Lyžiarske strediskaacute na Slovensku Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae Geographica č 41 s 165-173 ISBN 80-223-1372-6

24 TIMOTHY Dallen J 2005 Shopping Tourism Retail and Leisure 2 Vyd Bristol Multilingual Matters s 222 ISBN 1-873150-59-8

25 TREMBOŠOVAacute Miroslava TREMBOŠ Peter 2009a Etapy vyacutevoja maloobchodnej siete mesta Nitra v obdobiacute rokov 1992-2008 Acta Geographica Universitatis Comenianae No 53 UK Bratislava s 123-138 ISBN 978-80-223-2773-2 ISSN 0231-715X

Strana 248

26 TREMBOŠOVAacute Miroslava TREMBOŠ Peter 2009b Quo vadis nitriansky maloobchod In probleacutemy ochrany a využiacutevania krajiny ndash teoacuterie metoacutedy a aplikaacutecie zborniacutek vedeckyacutech praacutec Nitra Združenie BIOSFEacuteRA s 349-353 ISBN 978-80-968030-9-5

27 TREMBOŠOVAacute Miroslava 2010 Vybraneacute aspekty transformaacutecie maloobchodu v meste Nitra v rokoch 1992-2008 Geografickyacute časopis 62 Geografickyacute uacutestav SAV Bratislava 2010 s 49-73 ISSN 0016-7193

28 TREMBOŠOVAacute Miroslava 2012 Geografickeacute aspekty maloobchodnej siete Ed Priacuterodovedec Nitra UKF 157 s ISBN 978-80-558-0105-6

29 VYSTOUPIL Jiřiacute ŠAUER Martin 2006 Zaacuteklady cestovniacuteho ruchu 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova univerzita 163 s ISBN 80-210-4205-2

KONTAKTY NA AUTORY

RNDr Peter Tremboš PhD GEOINFO Piešťany Diacutečova 61 921 01 Piešťany E-mail petertrembosgmailcom

RND Miroslava Trembošovaacute PhD Katedra geografie a regionaacutelneho rozvoja FPV UKF v Nitre Tr A Hlinku 1 949 74 Nitra E-mail mtrembosovaukfsk

Strana 249

UacuteLOHA VEŘEJNEacuteHO A SOUKROMEacuteHO SEKTORU V PLAacuteNOVAacuteNIacute A ŘIacuteZENIacute CESTOVNIacuteHO RUCHU V DESTINACI TOULAVA

THE ROLE OF PUBLIC AND PRIVATE SECTOR IN THE PLANNING AND MANAGEMENT OF TOURISM IN THE DESTINATION TOULAVA

Jiřiacute Vaniacuteček

Abstrakt

Přiacutespěvek uvaacutediacute zkušenosti autora se vznikem nově se tvořiacuteciacute turistickeacute destinace Toulava ktereacute zahrnuje jižniacute čaacutest Středočeskeacuteho kraje a severniacute čaacutest Jihočeskeacuteho kraje V raacutemci přiacutepravy strategie destinace byl provaacuteděn průzkum mezi podnikateli a zaacutestupci samospraacutevy Přiacutespěvek uvaacutediacute některeacute poznatky z tohoto průzkumu

Kliacutečovaacute slova turistickaacute destinace destinačniacute management strategie destinace podnikateleacute samospraacuteva

Abstract

The paper presents the authorrsquos experiences with newly forming tourist destination Toulava which includes the southern part of the Central Bohemia Region and the northern part of the South Bohemia Region In preparation strategies destination was conducted research between business and local government representatives The paper presents some findings from this survey

Keywords tourist destination destination management destination strategy entrepreneurs government

Strana 250

1 VYacuteZNAM SPOLUPRAacuteCE SOUKROMEacuteHO A VEŘEJNEacuteHO SEKTORU V DESTINACI

Při řiacutezeniacute destinace jsou důležiteacute dva prvky rozšiacuteřeneacuteho marketingoveacuteho mixu lideacute (people) a spolupraacutece (partnership) Tyto dva prvky marketingoveacuteho mixu vstupujiacute do rozličnyacutech interakciacute ktereacute většinou od zuacutečastněnyacutech subjektů vyžadujiacute určitou miacuteru spolupraacutece Můžeme identifikovat naacutesledujiacuteciacute skupiny lidiacute přičemž každou z nich spojujiacute odlišneacute zaacutejmy Prvniacute skupinou jsou naacutevštěvniacuteci destinace daacutele pak poskytovateleacute služeb představiteleacute veřejneacute spraacutevy a konečně miacutestniacute obyvatelstvo Uacutespěšnost destinace na trhu zaacutevisiacute na miacuteře kooperace mezi poskytovateli služeb navzaacutejem a představiteli veřejneacuteho sektoru Na tvorbě produktu se podiacuteliacute mnoho soukromyacutech provozovatelů ani veřejnyacute sektor nelze vynechat Každyacute však primaacuterně sleduje sveacute vlastniacute zaacutejmy Střet veřejneacuteho a soukromeacuteho sektoru vytvaacuteřiacute živnou půdu pro vznik konfliktů

Cestovniacute ruch je součaacutestiacute určiteacuteho systeacutemu kteryacute se sklaacutedaacute z charakteristickyacutech prvků jež jsou navzaacutejem propojeny jistyacutemi vazbami mezi potenciaacutelniacutemi partnery lze zařadit

bull organizace CR mezi ktereacute patřiacute veřejnyacute sektor bull zaacutejmovaacute sdruženiacute asociace a neziskovyacute sektor bull podniky CR tedy jednotliveacute soukromeacute subjekty podnikajiacuteciacute v oblasti CR

Veřejnyacute sektor je nejčastějšiacutem iniciaacutetorem spolupraacutece v oblasti cestovniacuteho ruchu Neměl by však zůstat jedinyacutem Mezi hlavniacute činnosti instituciacute veřejneacuteho sektoru v oblasti cestovniacuteho ruchu je poskytovaacuteniacute služeb miacutestniacutem obyvatelům a naplňovaacuteniacute veřejneacuteho zaacutejmu V raacutemci řiacutezeniacute uacutezemiacute se jednaacute o procesy plaacutenovaacuteniacute rozhodovaacuteniacute a kontroly (monitoringu) Nezastupitelnaacute role veřejneacuteho sektoru je v budovaacuteniacute a uacutedržbě nezbytneacute infrastruktury cestovniacuteho ruchu

Soukromyacute sektor v cestovniacutem ruchu je tvořen převaacutežně malyacutemi a středniacutemi podnikatelskyacutemi subjekty ktereacute naplňujiacute kategorii průmysl cestovniacuteho ruchu Jednaacute se o subjekty ktereacute zajišťujiacute služby zaacutekladniacute turistickeacute infrastruktury jinak takeacute nazyacutevaneacute materiaacutelně-technickeacute zaacutekladny Konkreacutetně se jednaacute o hotelieacutery a provozovatele pohostinskyacutech zařiacutezeniacute cestovniacute kancelaacuteře (agentury) tour operaacutetory dopravce drobneacute poskytovatele služeb CR apod

Neziskovyacute sektor jsou zaacutejmovaacute sdruženiacute ktereacute mohou svojiacute praacutevniacute formou patřit jak mezi veřejnopraacutevniacute tak soukromopraacutevniacute instituce V mnoha regionech jsou důležitou složkou neziskoveacuteho sektoru miacutestniacute akčniacute skupiny (MAS)

Ziacuteskaacuteniacute partnera v jakeacutekoli oblasti lidskeacute činnosti je dlouhodobyacute proces Kliacutečoveacute pouto takoveacuteho partnerstviacute vychaacuteziacute ze vzaacutejemneacute důvěry kteraacute se buduje několik let Nemeacuteně podstatnaacute je i oboustrannaacute komunikace mezi partnery V prvniacute faacutezi navaacutezaacuteniacute partnerstviacute je třeba oslovit všechny vyacuteznamneacute akteacutery CR v destinaci (stakeholders) tak aby byla zastoupena jak soukromaacute tak veřejnaacute sfeacutera Kliacutečovyacutem krokem je vzaacutejemnaacute diskuze zaacutejmů v oblasti CR V teacuteto faacutezi je důležitaacute osvěta tyacutekajiacuteciacute se pozitivniacutech i negativniacutech vlivů CR Rozhodně se nesmiacute jednat o přesvědčovaciacute či naacutetlakovou akci Ve faacutezi budovaacuteniacute partnerstviacute je třeba si uvědomit že partnerstviacute je založeno na dobrovolnosti tj nenuceneacutem vstupu do partnerstviacute a na vzaacutejemneacute toleranci Jednotliveacute subjekty by měly byacutet schopny vzaacutejemneacute konfrontace svyacutech zaacutejmů a společně dojiacutet ke konsensu Takeacute by měla byacutet jasnaacute reaacutelnaacute dosažitelnost ciacutelů na kteryacutech se jednotliviacute partneři shodli a role každeacuteho z nich a to včetně jeho odpovědnosti Faacuteze realizace partnerstviacute je naplněna předevšiacutem intenzivniacute komunikaciacute a koordinaciacute aktivit cestovniacuteho ruchu mezi jednotlivyacutemi spolupracujiacuteciacutemi akteacutery v destinaci1234

2 TOULAVA ndash NOVĚ SE TVOŘIacuteCIacute DESTINACE CESTOVNIacuteHO RUCHU

Turistickyacute region Toulava (viz obr 1) je destinace s dosud nedostatečně využityacutem potenciaacutelem pro cestovniacute ruch Maacute na jedneacute straně vyacutehodnou geografickou polohu vzhledem ke zdrojovyacutem trhům ale na druheacute straně je ze všech stran obklopen regiony s podstatně většiacute atraktivitou předevšiacutem pro zahraničniacute naacutevštěvniacuteky Poloha maacute však takeacute nevyacutehodu protože pro většinou potenciaacutelniacutech naacutevštěvniacuteků je vniacutemaacutena jako transitniacute

Strana 251

a nikoli ciacutelovaacute destinace Je to předevšiacutem ve vztahu k regionu jižniacute Čechy kteryacute je obyvateli Česka vniacutemaacuten jako tradičniacute oblast pro traacuteveniacute tuzemskeacute dovoleneacute předevšiacutem v leacutetě

V raacutemci destinace Toulava je jen jedno centrum nadregionaacutelniacuteho vyacuteznamu a to je Taacutebor předevšiacutem z pohledu historie pamaacutetek a spraacutevniacuteho centra severniacute čaacutesti Jihočeskeacuteho kraje Z určiteacuteho pohledu maacute i Bechyně nadregionaacutelniacute charakter diacuteky laacutezniacutem Dalšiacutemi centry regionaacutelniacuteho vyacuteznamu jsou Soběslav Milevsko a Sedlčansko s dominantou Moniacutence jako centra předevšiacutem zimniacute rekreace ale dnes i traacuteveniacute letniacute dovoleneacute

Mezi silneacute straacutenky teacuteto destinace patřiacute

bull pestraacute nabiacutedka turistickyacutech ciacutelů a turistickyacutech atraktivit na celeacutem uacutezemiacute regionu Toulava ucelenyacute a pro turistu plošně uchopitelnyacute prostor

bull velkeacute množstviacute přiacuterodniacutech a kulturniacutech pamaacutetek a chraacuteněnyacutech přiacuterodniacutech uacutezemiacute řada naučnyacutech stezek poměrně velkeacute množstviacute eventů v průběhu celeacuteho roku

bull vhodneacute podmiacutenky pro traacuteveniacute letniacute i zimniacute dovoleneacute i pro pobyt mimo hlavniacute turistickou sezonu dobreacute podmiacutenky pro zimniacute sporty vodniacute sporty vodniacute turistiku cykloturistiku hypoturistiku a agroturistiku velkeacuteho množstviacute majitelů objektů individuaacutelniacute rekreace

bull silnaacute vazba regionu Toulava na dalšiacute čaacutesti jižniacutech Čech ale i některyacutech čaacutestiacute středniacutech a zaacutepadniacutech Čech což by umožnilo vhodneacute rozšiacuteřeniacute nabiacutedky dalšiacutech turistickyacutech ciacutelů v raacutemci pobytu

Velkou vyacutehodou vzniku noveacute turistickeacute destinace je skutečnost že nově se tvořiacuteciacute destinace a vytvaacuteřeniacute destinačniacuteho managementu vzniklo bdquoze zdolaldquo tedy z iniciativy sdruženiacute obciacute a podnikatelů vybudovaneacute siacutetě mikroregionaacutelniacutech sdruženiacute (MAS) ktereacute vyacuterazně podporujiacute rozvoj cestovniacuteho ruchu ve sveacutem mikroregionu

3 SOCIOLOGICKYacute VYacuteZKUM MEZI PODNIKATELI A ZAacuteSTUPCI SAMOSPRAacuteVY

31 Metodika zpracovaacuteniacute vyacutezkumu

Po zvaacuteženiacute všech variant jsme se rozhodli realizovat toto šetřeniacute prostřednictviacutem internetu Z různyacutech databaacuteziacute byl zpracovaacuten seznam obciacute NGO a podnikatelů v cestovniacutem ruchu předevšiacutem však jejich emailoveacute adresy Byly sestaveny dva komplementaacuterniacute dotazniacuteky ktereacute se vzaacutejemně doplňujiacute Jeden pro podnikatele a druhyacute pro obce (+NGO) Pro maximaacutelniacute uacutesporu času respondenti mohli vyplnit dotazniacutek přiacutemo na počiacutetači Respondent měl takeacute možnost vyplnit klasickyacute dotazniacutek pokud mu elektronickaacute verze nevyhovovala

Obr 1 Orientačniacute mapa turistickeacute destinace Toulava

Strana 252

32 Vyacutesledky vyacutezkumu mezi podnikateli

Ze 40 podnikatelskyacutech subjektů mělo 28 respondentů provoz celoročniacute a 12 sezoacutenniacute Celkem 14 subjektů poskytuje ubytovaacuteniacute i stravovaacuteniacute 20 subjektů jen ubytovaacuteniacute a 6 jinyacute druh služeb pro turisty Jineacute služby jsou napřiacuteklad půjčovny kol wellness bazeacuten golfoveacute hřiště lanovka tenis apod Charakteristiky ubytovaciacutech a stravovaciacutech zařiacutezeniacute kteraacute se zuacutečastnila dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute (tab 1)

lůžek pokojů posteliacutepokoj stolů židliacute židliacutestůl

Průměr 31 11 3 13 57 4Maximum 200 70 45 60 220 64Minimum 3 1 2 1 4 33

Tab 1 Charakteristika ubytovaciacutech zařiacutezeniacute

Co se tyacutekaacute kategorie a typu zařiacutezeniacute pak jsou zastoupeny hotely převaacutežně třiacutehvězdičkoveacute apartmaacuteny penziony kempy daacutele restaurace kavaacuterny a dalšiacute

Charakteristika jinyacutech typů atraktivit cestovniacuteho ruchu bazeacuten půjčovna kol zaacutemek rybařeniacute muzeum a galerie golf tenis dětskeacute hřiště lanovka viacuteřivka lanovyacute park koloběžky lyže bik park lukostřelba pension je v zaacutemku půjčovna kol stylovaacute tvrz historickyacute interieacuter ping pong venkovniacute hřiště pro děti lyžovaacuteniacute sjezd běžky kuželky venkovniacute jeziacuterko agroturistika finskaacute sauna jezdeckyacute areaacutel dětskeacute hřiště s lanovkou nafukovaciacute trampoliacuteny turistika vyacuteroba perniacuteku ubytovaacuteniacute v historickeacutem objektu přiacuteroda vodniacute zahrada bliacutezkost hradů a zaacutemků rodnyacute dům vyacuteuka vařeniacute Francoisova turbiacutena katr pořaacutedaacuteniacute společenskyacutech akciacute atd

Na otaacutezku zda majiacute oficiaacutelniacute certifikaci sveacuteho ubytovaciacuteho nebo stravovaciacuteho zařiacutezeniacute uvedlo 8 respondentů že ano a 28 ne Pouze dva uvedli že to mělo pozitivniacute vliv na vytiacuteženiacute kapacity ostatniacute uvaacuteděli že žaacutednyacute vliv certifikace na naacutevštěvnost nepozorovali

V tabulce 2 je uvedena vytiacuteženost ubytovaciacutech zařiacutezeniacute kteraacute se zuacutečastnila vyacutezkumu a kteraacute vyplnila požadovaneacute uacutedaje Počet subjektů ktereacute uvedly tyto uacutedaje se v každeacutem ročniacutem obdobiacute lišiacute Pravděpodobně platiacute že pro ta zařiacutezeniacute kteraacute uvedla jen některeacute ročniacute obdobiacute by v dalšiacutech vykazovala nuloveacute vytiacuteženiacute Pak by se samozřejmě průměr pro 32 zařiacutezeniacute lišil Tyto hodnoty jsou uvedeny v posledniacutem řaacutedku (přepočiacutetanyacute průměr) Z tabulky je patrnyacute vyacuteraznyacute sezonniacute charakter vytiacuteženiacute lůžkovyacutech kapacit v regionu

zima jaro leacuteto podzim

Počet 18 24 32 28Průměr () 29 31 68 30Maximum 80 70 100 70Minimum 5 5 10 3Přepočiacutetanyacute průměr () 16 23 68 26

Tab 2 Vytiacuteženiacute ubytovaciacutech zařiacutezeniacute

bdquoJakyacute je vyacutevoj vytiacuteženosti vašeho zařiacutezeniacute v posledniacutech 5 letechldquo zněla dalšiacute otaacutezka Odpovědi jsou v tabulce 3 Viacutece než polovina konstatuje miacuternyacute růst vytiacuteženiacute zařiacutezeniacute tedy v souladu s celostaacutetniacutemi trendy traacuteviacute dovolenou staacutele viacutece lidiacute v tuzemsku Pokles zaznamenala jen pětina zařiacutezeniacute

Strana 253

vyacuteraznyacute pokles miacuternyacute pokles stagnace miacuternyacute růst vyacuteraznyacute růst

Počet 2 5 9 20 1

Podiacutel 5 14 24 54 3Tab 3 Trend ve vytiacuteženiacute ubytovaciacutech zařiacutezeniacute

Dalšiacute otaacutezkou se zjišťovalo zda preferujiacute ubytovateleacute některeacute typy klientů Z jejich odpovědiacute byly vytvořeny obecnějšiacute kategorie s tiacutem že někteřiacute ubytovateleacute se specializujiacute na většiacute počet typů zaacutekazniacuteků Nejviacutece ubytovatelů využiacutevaacute svaacute zařiacutezeniacute na pobyt rodin s dětmi a pro pěšiacute a cykloturisty naacutesleduje firemniacute klientela a pracovniacute cesty Třinaacutect procent daacutevaacute přednost ubytovaacuteniacute skupin a stejnyacute podiacutel tvořiacute ubytovateleacute kteřiacute nepreferujiacute žaacutednou věkovou nebo zaacutejmovou skupinu Nejmeacuteně zařiacutezeniacute se specializuje na zahraničniacute turisty Jinaacute otaacutezka se tyacutekala investic za posledniacutech pět let Ze 40 respondentů uvedlo konkreacutetniacute čaacutestku pouze 20 Hodnoty se vyacuterazně lišiacute a v zaacutejmu anonymity vyacutezkumu uvedeme jen průměr a odhad celkovyacutech investic Celkem bylo investovaacuteno asi 340 mil Kč S ohledem na to že v jednom přiacutepadě jde o vysoce nadprůměrnou čaacutestku byl učiněn odhad že podnikateleacute v oblasti cestovniacuteho ruchu investovali v regionu Toulava zhruba čaacutestku 1 miliarda Kč tedy ročně asi 200 mil Kč

Dopad těchto investic posoudilo 23 respondentů Z toho 7 uvaacutediacute že investice měly dopad na růst počtu naacutevštěvniacuteků dalšiacutech 6 uvaacutediacute zvyacutešeniacute komfortu a udrženiacute staacutevajiacuteciacutech zaacutekazniacuteků či kladnaacute odezva zaacutekazniacuteků Pouze jeden respondent uvedl že investice neměla žaacutednyacute vliv Dva respondenti označili investici za běžnou a nutnou uacutedržbu zařiacutezeniacute

Naacutezor podnikatelů na současnyacute stav koordinace cestovniacuteho ruchu v destinaci Toulava je uveden v tabulce 4 Teacuteměř polovina nemaacute na tuto otaacutezku naacutezor U ostatniacutech převlaacutedaacute naacutezor že cestovniacute ruch v regionu Toulava je spiacuteše nekoordinovanyacute až živelnyacute

koordinovanyacute spiacuteše koordinovanyacute spiacuteše nekoordinovanyacute živelnyacute nedokaacutežu posoudit

5 16 26 11 42

Tab 4 Koordinace cestovniacuteho ruchu v raacutemci destinace Toulava Postoje obyvatel k cestovniacutemu ruchu podle naacutezorů podnikatelů jsou uvedeny v tabulce 5 Z tabulky je patrneacute že podnikateleacute se převaacutežně domniacutevajiacute že obyvateleacute destinace Toulava vniacutemajiacute cestovniacute ruch pozitivně a jen 8 si mysliacute že postoje obyvatel jsou zaacuteporneacute

jednoznačně kladneacute spiacuteše kladneacute neutraacutelniacute spiacuteše zaacuteporneacute nedokaacutežu posoudit

5 48 33 8 8

Tab 5 Naacutezory podnikatelů na postoje obyvatel k cestovniacutemu ruchu

Dalšiacute dvě otaacutezky zjišťovaly uacuteroveň spolupraacutece podnikatelů s obciacute nebo mikroregionem a vzaacutejemneacute spolupraacutece mezi podnikateli Jak plyne z tabulky 6 pravidelně spolupracuje s obciacute jen 13 podnikatelů a vzaacutejemně jen 10 Vůbec nespolupracuje s obciacute třetina a s dalšiacutemi podnikateli čtvrtina respondentů

Strana 254

pravidelně občas přiacuteležitostně vůbec

Spolupracujete při rozvoji CR s vedeniacutem Vašiacute obce nebo mikroregionu 13 18 38 31

Spolupracujete při rozvoji CR s ostatniacutemi podnikateli vyviacutejejiacuteciacutemi aktivity v oblasti cestovniacuteho ruchu 10 23 44 23

Tab 6 Naacutezory podnikatelů na spolupraacuteci podnikatelů a obciacute Zajiacutemaly naacutes takeacute naacutezory podnikatelů na otaacutezku role destinačniacuteho managementu při řiacutezeniacute destinace Struktura odpovědiacute je v tabulce 7

Velmisilnaacute

Spiacuteše silnaacute

Spiacuteše slabaacute

Velmi slabaacute

Nezasahovat vůbec

Řiacutezeniacute a koordinace rozvojovyacutech aktivit 46 41 8 0 5

Regulace CR v uacutezemiacute 23 26 34 0 17

Tvorba produktů CR 33 45 18 0 3

Poskytovaacuteniacute ubytovaciacutech služeb 26 35 15 9 15

Provoz informačniacutech a rezervačniacutech systeacutemů 62 29 9 0 0

Propagace uacutezemiacute 95 3 3 0 0

Rozvoj lidskyacutech zdrojů pro CR 35 39 19 3 3

Tab 7 Naacutezory podnikatelů na roli destinačniacuteho managementu

Pro přehlednost byly odpovědi shrnuty tak že pro odpověď velmi silnaacute a spiacuteše silnaacute byla vytvořena kategorie bdquosilnaacute roleldquo a pro dalšiacute bdquoslabaacute roleldquo Vyacutesledky jsou shrnuty na obraacutezku 2 kde jednotliveacute kategorie jsou seřazeny podle toho jak silnou roli by v daneacute oblasti měl hraacutet management destinace Vyacutesledky odpoviacutedajiacute předpoklaacutedanyacutem funkciacutem destinačniacuteho managementu Překvapeniacutem je pouze převažujiacuteciacute naacutezor že by destinačniacute management měl hraacutet důležitou roli i v ubytovaciacutech službaacutech Domniacutevaacuteme se že to by měla byacutet jednoznačně uacuteloha podnikatelskeacuteho sektoru Destinačniacute management by se měl angažovat pouze v nabiacutedce ubytovaacuteniacute ale ne v poskytovaacuteniacute ubytovaciacutech služeb

Obr 2 Jakou roli by měl hraacutet management destinace Toulava

Strana 255

V posledniacute otaacutezce jsme se ptali podnikatelů co maacute negativniacute vliv na jejich podnikaacuteniacute v oblasti cestovniacuteho ruchu Každyacute mohl označit maximaacutelně 3 odpovědi tak aby vybral skutečně ty nejdůležitějšiacute Na obraacutezku 3 jsou seřazeny odpovědi podle četnosti Ukazuje se že podnikatele nejviacutece traacutepiacute sezoacutennost při podnikaacuteniacute v teacuteto oblasti daacutele slabaacute propagace s většiacutem odstupem pak dostupnost finančniacutech zdrojů a osobniacute naacuteklady Mezi jinyacutemi byly napřiacuteklad vysokeacute DPH na stravovaciacute služby maacutelo turistickyacutech zajiacutemavostiacute prostě maacutelo turistů malaacute koordinace akciacute v regionu

Obr 3 Co maacute nejvyacuteznamnějšiacute negativniacute vliv na Vaše podnikaacuteniacute

33 Vyacutesledky vyacutezkumu samospraacuteva a NGO

Naacutezor samospraacutevy na současnyacute stav koordinace cestovniacuteho ruchu v destinaci Toulava je uveden v tabulce 8 Teacuteměř třetina nemaacute na tuto otaacutezku naacutezor U ostatniacutech převlaacutedaacute naacutezor že cestovniacute ruch je spiacuteše nekoordinovanyacute až živelnyacute v regionu Toulava

10 23 35 1 31

Tab 8 Naacutezory samospraacutevy na koordinaci cestovniacuteho ruchu v destinaci Toulava

Jakeacute jsou postoje obyvatel k cestovniacutemu ruchu podle naacutezorů starostů jsou uvedeny v tabulce 9 Z tabulky je patrneacute že starostoveacute se převaacutežně domniacutevajiacute že obyvateleacute destinace Toulava vniacutemajiacute cestovniacute ruch pozitivně a jen 2 si mysliacute že postoje obyvatel jsou zaacuteporneacute

4 44 33 2 17

Tab 9 Naacutezory samospraacutevy na postoje obyvatel k cestovniacutemu ruchu

bdquoJsou tyto naacutezory sledovaacuteny a vyhodnocovaacutenyldquo ptali jsme se daacutele starostů Jen v 6 jsou naacutezory obyvatel sledovaacuteny pravidelně v polovině obciacute občas a 42 obciacute tyto naacutezory nezjišťuje (tab 10)

Strana 256

ano občas ne

6 52 42

Tab 10 Jsou naacutezory obyvatel vyhodnocovaacuteny

Dalšiacute dvě otaacutezky se tyacutekaly spolupraacutece obciacute s podnikateli a vzaacutejemneacute spolupraacutece mezi obcemi Jak plyne z tabulky 11 pravidelně spolupracujiacute obce mezi sebou v 27 a vůbec nespolupracuje 18 obciacute a s podnikateli pravidelně jen 10 a vůbec nespolupracuje s podnikateli 38 obciacute

Spolupracujete při rozvoji CR s ostatniacutemi obcemi 27 16 39 18

Spolupracujete při rozvoji CR s podnikateli v CR 10 8 44 38

Tab 11 Spolupraacutece obciacute vzaacutejemně a s podnikateli v cestovniacutem ruchu

Pokud obce spolupracujiacute pak uvaacutediacute že je to v těchto oblastech

bull aktivniacute činnostiacute mikroregionu bull cykloturistika a zimniacute turistika (běžeckeacute tratě)bull informace v raacutemci mikroregionubull propagace ndash nejčastějšiacute forma spolupraacutecebull organizace daacutelkovyacutech pochodů kulturniacutech a společenskyacutech akciacute bull podpora investic do infrastruktury regionubull přiacuteprava a realizace projektů bull spolupraacutece v raacutemci sdruženiacute obciacutebull společneacute projekty typu Zastav se a odpočiňbull prezentace regionu na vyacutestavaacutech - Země Živitelka Regiontour Jihočeskyacute Kompasbull turistickeacute informačniacute letaacutekybull prodej turistickyacutech a upomiacutenkovyacutech předmětůbull vyacuteměna propagačniacutech materiaacutelů zkušenostiacute

Zjišťovali jsme takeacute naacutezor starostů na otaacutezku role destinačniacuteho managementu při řiacutezeniacute destinace Struktura odpovědiacute je v tabulce 12

Velmisilnaacute

Velmi slabaacute

Nezasahovat vůbec

Tab 12 Naacutezory samospraacutevy na činnost destinačniacuteho managementu

Strana 257

Obr 4 Jakou roli by měl hraacutet management destinace

34 Porovnaacuteniacute některyacutech odpovědiacute podnikatelů a starostů

Při sestavovaacuteniacute dotazniacuteků pro podnikatele a obce byly voleny některeacute otaacutezky zaacuteměrně shodně nebo podobně abychom mohli porovnat naacutezory obou bdquoakteacuterůldquo v oblasti cestovniacuteho ruchu

Porovnaacuteniacute naacutezorů podnikatelů a samospraacutevy na současnyacute stav koordinace cestovniacuteho ruchu v destinaci Toulava je uveden v tabulce 13 Porovnaacuteniacute je leacutepe patrneacute z obraacutezku 5 když byly sečteny odpovědi koordinovanyacute + spiacuteše koordinovanyacute a spiacuteše nekoordinovanyacute + živelnyacute a vynechaacuteny odpovědi nedokaacutežu posoudit Starostoveacute majiacute častěji naacutezor že cestovniacute ruch je viacutece koordinovanyacute i když podnikateleacute častěji nedokaacutezali na tuto otaacutezku odpovědět

Koordi-novanyacute

spiacuteše koordinovanyacute

spiacuteše nekoordinovanyacute živelnyacute nedokaacutežu

posoudit

Podnikateleacute 5 16 26 11 42

Starostoveacute 10 23 35 1 31

Tab 13 Srovnaacuteniacute naacutezorů podnikatelů a samospraacutevy na koordinaci CR

Strana 258

Obr 5 Srovnaacuteniacute naacutezoru podnikatelů a starostů na současneacutem stavu koordinace CR

Jakeacute jsou postoje obyvatel k cestovniacutemu ruchu podle naacutezorů podnikatelů i starostů jsou uvedeny v tabulce 14 Z tabulky je patrneacute že naacutezory podnikatelů a starostů jsou velmi podobneacute Podiacutel odpovědiacute že postoje obyvatel jsou kladneacute k poměru těch kteřiacute se k teacuteto otaacutezce vyjaacutedřili je v obou přiacutepadech 58 když dalšiacute třetina si mysliacute že jsou tyto postoje neutraacutelniacute

jednoznačně kladneacute spiacuteše kladneacute neutraacutelniacute spiacuteše zaacuteporneacute nedokaacutežu

posoudit

Starostoveacute 4 44 33 2 17Tab 14 Srovnaacuteniacute naacutezorů samospraacutevy a podnikatelů na postoje obyvatel k CR

Dalšiacute dvě otaacutezky se tyacutekaly spolupraacutece podnikatelů s obciacute a vzaacutejemneacute spolupraacutece mezi podnikateli a vzaacutejemneacute spolupraacutece obciacute Pokusili jsme se uacuteroveň spolupraacutece bdquokvantifikovatldquo když jsme každeacutemu typu odpovědi dali určiteacute body

Jak spolupracujete pravidelně občas přiacuteležitostně vůbec

Počet bodů 5 3 1 0

Průměrnaacute znaacutemka uacuterovně spolupraacutece je uvedena v tabulce 15 Nejčastěji spolupracujiacute obce vzaacutejemně pak podnikateleacute vzaacutejemně Nejmeacuteně často probiacutehaacute spolupraacutece podnikatelů s obciacute a naopak

Spolupraacutece mezi obcemi a podnikateli Uacuteroveň spolupraacutece

Obce s dalšiacutemi obcemi 222

Podnikateleacute s dalšiacutemi podnikateli 163

Podnikateleacute s obciacute 157

Obce s podnikateli 118

Tab 15 Srovnaacuteniacute naacutezorů podnikatelů a samospraacutevy na vzaacutejemnou spolupraacuteci

Zjišťovali jsme takeacute naacutezor podnikatelů a starostů na otaacutezku role destinačniacuteho managementu při řiacutezeniacute destinace Porovnaacuteniacute naacutezorů podnikatelů a obciacute je v tabulce 16 Naacutezory obciacute a podnikatelů se lišily minimaacutelně V tabulce 16 jsou jednotliveacute aktivity seřazeny podle podiacutelu odpovědi respondentů že by destinačniacute management měl

Strana 259

v teacuteto oblasti hraacutet silnou roli Předevšiacutem by se měl zabyacutevat propagaciacute uacutezemiacute daacutele provozem informačniacutech a rezervačniacutech systeacutemů a řiacutezeniacutem a koordinaciacute rozvojovyacutech aktivit Na tomto pořadiacute prvniacutech třech aktivit se shodly obě skupiny respondentů

Silnaacute role destinačniacuteho managementu Podnikateleacute Obce Průměr

Propagace uacutezemiacute 96 97 96

Provoz informačniacutech a rezervačniacutech systeacutemů 89 91 90

Řiacutezeniacute a koordinace rozvojovyacutech aktivit 83 86 84

Rozvoj lidskyacutech zdrojů pro CR 83 79 81

Tvorba produktů CR 82 79 81

Poskytovaacuteniacute ubytovaciacutech služeb 58 62 60

Regulace CR v uacutezemiacute 66 49 57

Tab 16 Porovnaacuteniacute naacutezorů podnikatelů a obciacute na roli destinačniacuteho managementu

4 SOUHRN A ZAacuteVĚRYbull Intenzita poskytovanyacutech ubytovaciacutech stravovaciacutech i jinyacutech služeb maacute silně sezoacutenniacute charakter provozovateleacute musiacute spoleacutehat předevšiacutem na domaacuteciacute klientelu

bull Nejčastěji zde traacuteviacute dovolenou rodiny s dětmi a naacutevštěvniacuteci kteřiacute při dovoleneacute provozujiacute pěšiacute a cykloturistiku

bull Podnikateleacute se shodujiacute na miacuterneacutem optimismu s tiacutem že obsazenost a využitiacute atraktivit miacuterně rostebull Viacutece než polovina starostů a hlavně podnikatelů se domniacutevaacute že cestovniacute ruch v raacutemci destinace je nedostatečně koordinovanyacute

bull Shodně 58 respondentů z obou skupin si mysliacute že obyvateleacute regionu jsou přiacuteznivě nakloněniacute dalšiacutemu rozvoji cestovniacuteho ruchu a dalšiacute třetina se domniacutevaacute že postoje obyvatel k teacuteto otaacutezce jsou alespoň neutraacutelniacute

bull Nejčastěji probiacutehaacute v oblasti cestovniacuteho ruchu spolupraacutece mezi obcemi nejmeacuteně často spolupracujiacute obce s podnikateli

bull Podle shodneacuteho naacutezoru podnikatelů i starostů by se destinačniacute management měl zabyacutevat předevšiacutem těmito aktivitami propagaciacute uacutezemiacute provozem informačniacutech a rezervačniacutech systeacutemů a řiacutezeniacutem a koordinaciacute rozvojovyacutech aktivit

Strana 260

SEZNAM LITERATURY1 Palatkovaacute Monika (2006) Marketingovaacute strategie destinace cestovniacuteho ruchu 1st ed

ISBN 80-247-1014-52 Vaniacuteček Jiřiacute (2006) Destinačniacute marketing a management spolupraacutece soukromeacuteho a veřejneacuteho

sektoru Vysokaacute škola polytechnickaacute Jihlava 3 Vaniacuteček Jiřiacute(2010) Marketing destinace - specifickaacute forma marketingu služeb Marketing amp

komunikace 2010 2 s 9-10 ISSN 121156224 Vaniacuteček Jiřiacute (2010) Perspektivy mezinaacuterodniacuteho rozvoje destinaciacute - od kompetenciacute k nabiacutedce COT

business 12 s 22-23 ISSN 12124281

doc RNDr Jiřiacute Vaniacuteček CSc Slezskaacute univerzita v Opavě Filozoficko-přiacuterodovědeckaacute fakulta v Opavě Uacutestavu laacutezeňstviacute gastronomie a turismu Bezručovo naacutem 13 746 01 Opava E-mail vanicekjiseznamcz

Obsah
Vyacuteznam geoparků pro vzdělaacutevaacuteniacute
Educational tourism - example of incoming erasmus students to Wroclaw Poland
Měřeniacute dopadů cestovniacuteho ruchu v městskeacutem prostoru
Vliv světoveacute recese a ekonomickeacute krize na subjekty cestovniacuteho ruchu
Přiacutestup ke kvalitě v ubytovaciacutech službaacutech na Vysočině
Možneacute naacuteměty pro filosoficky založeneacute reflexe fenomeacutenů cesty a cestovaacuteniacute v současneacute společnosti
Specifika cestovniacuteho ruchu a ekonomickaacute situace
Užitiacute shlukoveacute analyacutezy k hodnoceniacute potenciaacutelu uacutezemiacute z hlediska cestovniacuteho ruchu
Postaveniacute cestovniacuteho ruchu ve strategickyacutech dokumentech
Podpora lepšiacute uplatnitelnosti na trhu praacutece absolventů bakalaacuteřskeacuteho studia oboru Cestovniacute ruch
Prehľad priacutestupov k regionalizaacuteciiacute (rajonizaacuteciiacute) regioacutenov cestovneacuteho ruchu na Slovensku
Quo vadis cestovnyacute ruch v meste Nitra
Věrnostniacute program jako naacutestroj zvyšovaacuteniacute konkurenceschopnosti hotelu
Sociaacutelně-etickaacute dimenze rozvoje bezbarieacuterovyacutech služeb cestovniacuteho ruchu ve vztahu k osobaacutem se zdravot
Demographic trends and tourism development in the lower Silesia region (Poland)
Parahoteloveacute ubytovacie zariadenia a ich využitie v sociaacutelnom cestovnom ruchu
Tvorba cen na hoteloveacutem trhu v praze v kontextu tvorby strategiiacute
Podpora inovaacuteciiacute v cestovnom ruchu regioacutenov sr z verejnyacutech zdrojov
Vliv světoveacute hospodaacuteřskeacute krize na vyacutevoj cestovniacuteho ruchu v ČR
Venkovskaacute turistika zaměřenaacute na využitiacute koniacute - charakteristika klientely
Klaster ako impulz rozvoja cestovneacuteho ruchu
Sociologickeacute aspekty turizmu a ich odraz v modelovej koncepcii ekomuacutezea bdquoPoddukliansky regioacuten v symb
Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a jeho dopady na společnost a cestovniacute ruch
Benefits of tourism development for people with disabilities at local and regional levels
Aktuaacutelniacute stav českeacuteho leacutečebneacuteho laacutezeňstviacute a jeho dopad na současnou společnost
Problematika miacutestniacutech poplatků ve vztahu k cestovniacutemu ruchu
Některeacute poznatky z analyacutezy předpokladů rozvoje noveacute turistickeacute oblasti na přiacutekladu destinace Toulava
Cestovnyacute ruch a maloobchodnaacute sieť
Uacuteloha veřejneacuteho a soukromeacuteho sektoru v plaacutenovaacuteniacute a řiacutezeniacute cestovniacuteho ruchu v destinaci Toulava

Page 2: 9. mezinárodní konference // 9th International Conference ...

Strana 2

Aktuaacutelniacute probleacutemy cestovniacuteho ruchu

Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Jihlava 26 - 27 uacutenora 2014

Strana 3

ISBN 978-80-87035-87-0

Strana 5

Obsah | COntents

8

61

75

24

42

14

32

54

67

92

86

Strana 6

Obsah | COntents

103

133

155

171

189

119

113

144

163

182

126

196

Strana 7

Obsah | COntents

204

221

212

227

239

233

249

Strana 8

Abstrakt

Abstract

Strana 9

1 UacuteVOD

Strana 10

41 Interpretace

Zdroj autor

Strana 11

44 Tagglisty

Strana 12

46 Geoprůvodci

Strana 13

LITERATURA

Strana 14

Abstract

Strana 15

1 INTRODUCTION

Strana 16

3 AIM AND METHODS

Strana 17

4 RESULTS

Strana 18

Strana 19

Strana 20

Strana 21

Strana 22

5 CONCLUSIONS

Strana 23

CONTACTS

Strana 24

Abstrakt

Abstract

Strana 25

1 UacuteVOD

Strana 26

Strana 27

2TDR =

5TL =

Strana 28

Strana 29

Strana 30

Strana 31

Strana 32

Abstrakt

Abstract

Strana 33

UacuteVOD

Strana 34

(mil) (∆ ) (mil) (∆ ) (mil) (∆ )2005 8070 - 4489 - 9404 -2006 8530 570 4684 434 9539 144 2007 9010 563 4854 363 10162 653 2008 9170 178 4852 -004 10119 -042 2009 8830 -371 4617 -484 8848 -1256 2010 9490 747 4856 517 8629 -248 2011 9950 485 5164 636 9019 452 2012 1 0350 402 5342 344 8908 -123

Strana 35

Strana 36

Rok Celkem

Hotely

2000 7 469 3 960 11 141 1 716 2 092 471 1 093 1 9452001 7 703 4 112 13 158 1 732 2 209 480 1 112 1 9992002 7 869 4 335 18 199 1 674 2 444 481 1 086 1 9672003 7 926 4 377 21 219 1 639 2 498 475 1 069 2 0052004 7 640 4 311 28 241 1 601 2 441 476 984 1 8692005 7 605 4 278 34 252 1 596 2 396 499 968 1 8602006 7 616 4 314 35 274 1 631 2 374 512 946 1 8442007 7 845 4 559 39 321 1 659 2 540 516 959 1 8112008 7 705 4 482 41 360 1 622 2 459 509 941 1 7732009 7 557 4 469 46 425 1 627 2 371 485 892 1 7112010 7 235 4 300 47 442 1 579 2 232 480 843 1 6122011 7 657 4 612 50 467 1 618 2 477 487 918 1 6402012 7 631 4 672 56 490 1 682 2 444 487 889 1 583

Strana 37

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013Kčeuro 3081 3184 3190 2978 2834 2776 2494 2644 2529 2460 2514 2743

Strana 38

Strana 39

Destinace

Cho

rvat

sko

Slovensko

Itaacutelie

Řecko

Rak

ousk

o

Egyp

t

Ture

cko

Španělsko

Fran

cie

Bulharsko

Maďarsko

Něm

ecko

Tuni

sko

osta

tniacute

ZAacuteVĚR

Strana 40

Strana 41

Strana 42

Abstrakt

Abstract

Strana 43

1 UacuteVOD

2 VYacuteCHODISKA

Strana 44

Strana 45

Strana 46

Strana 47

Strana 48

Strana 49

Strana 50

Strana 51

Strana 52

ZAacuteVĚR

Strana 53

Strana 54

Emanuel Hurych

Abstrakt

Abstract

Strana 55

1 UacuteVOD

Strana 56

Strana 57

Strana 58

4 AUTENTICITA CESTY

Strana 59

ZAacuteVĚR

Strana 60

Strana 61

Abstrakt

Abstract

Strana 62

1 UacuteVOD

Strana 63

Strana 64

Strana 65

5 ZAacuteVĚR

Strana 66

Strana 67

Abstrakt

Abstract

Strana 68

1 UacuteVOD

( )2

p

jhjhij

hn

i

k

hxxstEG

( )( )T

hhi

hn

ihhi

k

== 11

( ) ( )sum=

minus=p

iacutejiijiiE xxxxD

1

2acuteacute

( ) ( )sum=

minus=p

iacutejiijiiE xxxxD

1

2acuteacute

2

Strana 69

( ) ( ) ( )2

1acuteacute

acute

1

2

p

jjhijh

h

i

p

jhjhij

h

i

p

jgjgij

g

ixxxxxxG

( )2

1acute

acute

acute sum minus+

=∆=

p

jjhhj

hh

hh xxnn

nnG

acuteacute

acute

1hhgghghhggh

ghh

gg DnDnnDnnnnn

D minus+++++

=

Potentia =

Strana 70

Strana 71

35 Ukaacutezky

Strana 72

Jihlava

Třebiacuteč

Pelhřimov

Telč

Pacov

Humpolec

Naacuteměšťnad

Oslavou

Chotěboř

Strana 73

ZAacuteVĚR

Strana 74

Strana 75

Petr Janeček

Abstrakt

Strana 76

1 UacuteVOD

Strana 77

Strana 78

Strana 79

Strana 80

RRA Šumava 2007

2013 2014-2018

2008-2009 2009-2013-2015

DHV CR Euro-vision

2007 2007-2013

2009 2011-2013-2016

2007 2015

2007 2007-2013

2009 2009-2013

2008 2008-2013

2009 2010-2015

2011

Labyrinth Prosro

2012 2012-2017

Strana 81

Strana 82

B10 235E5 241D2 282

Strana 83

22 14 20

19 19 19

17 13 16

18 13 16

16 14 16

15 15 15

13 13 13

26 19 24

20 16 19

27 18 24

Strana 84

5 ZAacuteVĚR

Strana 85

Strana 86

Abstrakt

Abstract

Strana 87

1 UacuteVOD

2 SPECIALIZACE

Strana 88

Strana 89

PředmětsemestrZS

1011

LS

1011

ZS

1112

LS

1112

ZS

1213

LS

1213

ZS

1314

LS

1314Celkem

Celkem 276 225 285 304 359 305 285 202 2241

Strana 90

1 852 649 340 3093802 347 285 169 116

1 245 208 116 921762 160 137 79 58

1 587 469 352 1174042 268 231 188 43

1 199 148 142 61982 131 109 105 4

Strana 91

3 ZAacuteVĚR

Strana 92

Milan Jeřaacutebek

Abstrakt

Abstract

Strana 93

1 UacuteVOD

Strana 94

Strana 95

Strana 96

Strana 97

Strana 98

Strana 99

Strana 100

Strana 101

Strana 102

Strana 103

Anton Kasagranda

Abstrakt

Abstract

Strana 104

UacuteVOD

Strana 105

Strana 106

Strana 107

Strana 108

Strana 109

Strana 110

DISKUSIA

ZAacuteVER

Strana 111

Strana 112

Strana 113

Abstrakt

Abstract

Strana 114

1 UacuteVOD

Strana 115

Strana 116

Strana 117

4 ZAacuteVER

Strana 118

Strana 119

Lukaacuteš Kučera

Abstrakt

Abstract

Strana 120

UacuteVOD

2 MATERIAacuteL

Strana 121

Strana 122

Věk

Profese

Strana 123

Strana 124

ZAacuteVĚR

Strana 125

Strana 126

Strana 127

UacuteVOD

Strana 128

Strana 129

Strana 130

Strana 131

ZAacuteVĚR

Strana 132

Strana 133

Abstract

Strana 134

Strana 135

Strana 136

BA

-75 do -35-35 do -19-19 do 00 do 2323 do 4646 do 104

11000

Strana 137

Strana 138

Strana 139

Strana 140

Strana 141

Strana 142

Strana 143

CONTACTS

Strana 144

Abstrakt

Abstract

Strana 145

UacuteVOD

Strana 146

Strana 147

Typ ubytova-nia

kemp F E CZSK

Strana 148

Strana 149

Strana 150

kapacita

babywebcz

neuvedeneacute

ubytovanikamsicz

ceskems namicz

kempy- chatycz

Strana 151

Strana 152

Strana 153

ZAacuteVER

Strana 154

Strana 155

Jan Maacuteče

Abstrakt

Abstract

Strana 156

1 UacuteVOD

Strana 157

Hotely

Hotely Ostatniacute

2000 502 10 43 132 27 11 2792001 527 12 54 133 30 8 2902002 566 15 69 146 22 4 3102003 594 17 77 149 22 5 3242004 598 24 90 157 19 3 3052005 597 26 89 147 17 2 3162006 619 27 101 153 16 2 3202007 654 31 127 180 15 2 2992008 656 33 142 193 13 2 2732009 653 37 163 193 12 2 2462010 630 37 168 184 10 2 2292011 622 39 174 186 9 2 2122012 621 42 178 184 10 1 206

0100200300400500600700

20002002

20042006

20082010

2012

Strana 158

2000 2 619 395 2 319 272 300 123 7 333 182 6 377 035 956 147 2792001 3 008 277 2 670 798 337 479 8 323 494 7 588 436 735 058 2772002 2 534 126 2 231 683 302 443 7 024 756 6 291 405 733 351 2772003 3 024 575 2 648 896 375 679 8 424 332 7 547 401 876 931 2782004 3 863 894 3 470 211 393 683 10 666 404 9 796 565 869 839 2762005 4 108 565 3 725 180 383 385 11 204 950 10 368 571 836 379 2722006 4 142 538 3 702 116 440 422 11 277 671 10 319 827 957 844 2722007 4 485 372 4 009 463 475 909 12 200 291 11 206 954 993 337 2722008 4 587 483 4 051 137 536 346 12 174 591 11 070 652 1 103 939 2652009 4 346 839 3 808 959 537 880 11 218 200 10 154 505 1 063 695 2582010 4 743 373 4 116 867 626 506 12 121 133 10 947 878 1 173 255 2562011 5 050 923 4 360 390 690 533 12 948 091 11 677 323 1 270 768 2562012 5 394 283 4 680 746 713 537 13 601 964 12 282 810 1 319 154 252

Strana 159

3 SEGMENTACE TRHU

Strana 160

Strana 161

5 ZAacuteVĚR

Strana 162

Strana 163

Abstrakt

Abstract

Strana 164

1 UacuteVOD

Strana 165

3 VYacuteSLEDKY

Trnavskyacute

Trenčiansky

Nitriansky

Žilinskyacute

Prešovskyacute

Košickyacute

694 83720

163 67912

28 00366

93 04560

1 002 40990

280 86655

843 60570

174 85491

212

50

09

28

306

85

257

53

342

44

43

36

200

97

159

79

180

99

88

53

208

123

194

55Spolu 3 281 30264 1000 100 100

Strana 166

P-hodnota

Uacutedaje 2012 0905 0002 0881 0004

Trenčiansky

Nitriansky

Žilinskyacute

Prešovskyacute

Košickyacute

336 21247

6 673 42694

5 960 82728

14 905 13067

34 894 49124

23 497 72272

5 423 51040

04

73

65

162

381

256

59

66

63

49

330

141

225

126

112

106

72

254

155

231

70Spolu 91 691 32172 1000 1000 1000

Strana 167

P-hodnota

Uacutedaje 2011 1000 0000 0904 0005

Uacutedaje 2012 1000 0000 1000 0007

Strana 168

abs v v v

Trnavskyacute

Trenčiansky

Nitriansky

Žilinskyacute

Prešovskyacute

Košickyacute

829 69892

331 87960

1 161 57848

1 410 48816

1 576 42794

1 659 39783

1 327 51827

100

40

140

170

190

200

160

66

63 49

330

141

225

126

112

106

72

254

155

231

70

Spolu 8 296 98917 1000 1000 1000

P-hodnota P-hodnota

Uacutedaje 2011 0613 0143 0510 0242

Uacutedaje 2012 0768 0036 - 0148

Strana 169

4 ZAacuteVER

Strana 170

2008 91 s ISBN 978-80-228-1953-4

Strana 171

Abstrakt

Abstract

Strana 172

1 UacuteVOD

Strana 173

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Turisteacute 100662 90783 83789 81094 80614

Služby CKCA 415 396 400 462 485

Doprava 26870 25377 24192 24953 25773

Zbožiacute 55073 53036 47545 34620 35536

Strana 174

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Strana 175

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Turisteacute 63232 66276 64439 63060 61368

Strana 176

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Strana 177

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Turisteacute 55844 61526 53739 44984 42292

Služby CKCA 2123 2289 2052 2226 1978

Doprava 16117 17268 15192 13128 12094

Zbožiacute 11780 12902 11355 9477 9179

Strana 178

Ukazatel 2007 2008 2009 2010

Strana 179

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

(v )708 707 723 726 736

Daně CR 16845 17024 15851 12891 13539

HDP CR 103079 103451 104293 100253 102275

Strana 180

4 ZAacuteVĚR

Strana 181

Strana 182

Abstrakt

Abstract

Strana 183

UacuteVOD

METODIKA

Strana 184

Dotazy ke klientele

a) jednotlivci

c) rodiny s dětmi

c) obojiacute

3) Klientelahellip

a) jeden den

b) 2-5 dniacute

c) tyacuteden

a) ano vždy

b) ne nikdy

c) jen někdy

Strana 185

VYacuteSLEDKY

Otaacutezka č 1

Otaacutezka č 2

Strana 186

Otaacutezka č 3

Otaacutezka č 4

Strana 187

Otaacutezka č 5

ZAacuteVĚR

Strana 188

LITERATURA

Strana 189

Abstrakt

Abstract

Strana 190

UacuteVOD

Strana 191

CIEĽ A METODIKA

Strana 192

Strana 193

Strana 194

ZAacuteVER

Strana 195

Strana 196

Abstrakt

Abstract

Strana 197

UacuteVOD

1 KLASTER

Strana 198

Strana 199

Vytv

aacuteran

ie v

aumlzie

b

Vytv

aacuteran

ie o

rgan

i-za

čnej

štru

ktuacuter

y

Strana 200

Strana 201

Strana 202

ZAacuteVER

Strana 203

Strana 204

Abstrakt

Abstract

Strana 205

1 UacuteVOD

Strana 206

Strana 207

Strana 208

Strana 209

Strana 210

Strana 211

5 ZAacuteVĚR

Strana 212

Marcin Popiel

Abstract

Strana 213

1 INTRODUCTION

Strana 214

Strana 215

Strana 216

4 RESULTS

Strana 217

Strana 218

Strana 219

6 CONCLUSION

Strana 220

CONTACT INFORMATION

Strana 221

Abstrakt

Abstract

Strana 222

UacuteVOD

Strana 223

Strana 224

VYacuteSLEDKY

Strana 225

DISKUZE

Strana 226

ZAacuteVĚR

KONTAKT NA AUTORA

Strana 227

Abstrakt

Abstract

Strana 228

UacuteVOD

Strana 229

Strana 230

pacit v

ačniacute pobyt

1994 460 49000 29 391002 6846801995 475 52000 30 207986 7940131996 430 43000 27 114156 6121151997 400 31000 21 94685 4079161998 430 36000 23 112696 4649521999 450 41000 25 120000 5200002000 500 47100 26 127017 5873902001 650 71000 30 201139 8646402002 700 76000 30 217559 9556102003 1300 148000 31 320578 18531602004 1600 180000 31 705844 24564302005 2000 223236 31 819560 25538402006 2100 234127 31 921655 27178232007 2200 243428 30 910864 26846812008 2700 299421 30 1123852 32754942009 3000 313105 29 1231856 34581762010 3800 378268 27 1449018 39977392011 3800 375106 25 1447832 37363502012 4200 403255 26 1489782 3855314

Strana 231

ZAacuteVĚR

Strana 232

Strana 233

Abstrakt

Abstract

Strana 234

UacuteVOD

METODIKA

Strana 235

Strana 236

Strana 237

Graf č1

ZAacuteVĚR

Strana 238

KONTAKTY NA AUTORY

Strana 239

Abstrakt

Abstract

Strana 240

UacuteVOD

Strana 241

Strana 242

Strana 243

Strana 244

Strana 245

Strana 246

ZAacuteVER

Strana 247

Strana 248

KONTAKTY NA AUTORY

Strana 249

Abstrakt

Abstract

Strana 250

Strana 251

Strana 252

Strana 253

Počet 2 5 9 20 1

5 16 26 11 42

5 48 33 8 8

Strana 254

Velmisilnaacute

Velmi slabaacute

Nezasahovat vůbec

Strana 255

10 23 35 1 31

4 44 33 2 17

Strana 256

ano občas ne

6 52 42

Velmisilnaacute

Velmi slabaacute

Nezasahovat vůbec

Strana 257

Koordi-novanyacute

posoudit

Strana 258

posoudit

Strana 259

Strana 260

business 12 s 22-23 ISSN 12124281

Obsah

Page 3: 9. mezinárodní konference // 9th International Conference ...

Strana 3

ISBN 978-80-87035-87-0

Strana 5

Obsah | COntents

8

61

75

24

42

14

32

54

67

92

86

Strana 6

Obsah | COntents

103

133

155

171

189

119

113

144

163

182

126

196

Strana 7

Obsah | COntents

204

221

212

227

239

233

249

Strana 8

Abstrakt

Abstract

Strana 9

1 UacuteVOD

Strana 10

41 Interpretace

Zdroj autor

Strana 11

44 Tagglisty

Strana 12

46 Geoprůvodci

Strana 13

LITERATURA

Strana 14

Abstract

Strana 15

1 INTRODUCTION

Strana 16

3 AIM AND METHODS

Strana 17

4 RESULTS

Strana 18

Strana 19

Strana 20

Strana 21

Strana 22

5 CONCLUSIONS

Strana 23

CONTACTS

Strana 24

Abstrakt

Abstract

Strana 25

1 UacuteVOD

Strana 26

Strana 27

2TDR =

5TL =

Strana 28

Strana 29

Strana 30

Strana 31

Strana 32

Abstrakt

Abstract

Strana 33

UacuteVOD

Strana 34

(mil) (∆ ) (mil) (∆ ) (mil) (∆ )2005 8070 - 4489 - 9404 -2006 8530 570 4684 434 9539 144 2007 9010 563 4854 363 10162 653 2008 9170 178 4852 -004 10119 -042 2009 8830 -371 4617 -484 8848 -1256 2010 9490 747 4856 517 8629 -248 2011 9950 485 5164 636 9019 452 2012 1 0350 402 5342 344 8908 -123

Strana 35

Strana 36

Rok Celkem

Hotely

2000 7 469 3 960 11 141 1 716 2 092 471 1 093 1 9452001 7 703 4 112 13 158 1 732 2 209 480 1 112 1 9992002 7 869 4 335 18 199 1 674 2 444 481 1 086 1 9672003 7 926 4 377 21 219 1 639 2 498 475 1 069 2 0052004 7 640 4 311 28 241 1 601 2 441 476 984 1 8692005 7 605 4 278 34 252 1 596 2 396 499 968 1 8602006 7 616 4 314 35 274 1 631 2 374 512 946 1 8442007 7 845 4 559 39 321 1 659 2 540 516 959 1 8112008 7 705 4 482 41 360 1 622 2 459 509 941 1 7732009 7 557 4 469 46 425 1 627 2 371 485 892 1 7112010 7 235 4 300 47 442 1 579 2 232 480 843 1 6122011 7 657 4 612 50 467 1 618 2 477 487 918 1 6402012 7 631 4 672 56 490 1 682 2 444 487 889 1 583

Strana 37

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013Kčeuro 3081 3184 3190 2978 2834 2776 2494 2644 2529 2460 2514 2743

Strana 38

Strana 39

Destinace

Cho

rvat

sko

Slovensko

Itaacutelie

Řecko

Rak

ousk

o

Egyp

t

Ture

cko

Španělsko

Fran

cie

Bulharsko

Maďarsko

Něm

ecko

Tuni

sko

osta

tniacute

ZAacuteVĚR

Strana 40

Strana 41

Strana 42

Abstrakt

Abstract

Strana 43

1 UacuteVOD

2 VYacuteCHODISKA

Strana 44

Strana 45

Strana 46

Strana 47

Strana 48

Strana 49

Strana 50

Strana 51

Strana 52

ZAacuteVĚR

Strana 53

Strana 54

Emanuel Hurych

Abstrakt

Abstract

Strana 55

1 UacuteVOD

Strana 56

Strana 57

Strana 58

4 AUTENTICITA CESTY

Strana 59

ZAacuteVĚR

Strana 60

Strana 61

Abstrakt

Abstract

Strana 62

1 UacuteVOD

Strana 63

Strana 64

Strana 65

5 ZAacuteVĚR

Strana 66

Strana 67

Abstrakt

Abstract

Strana 68

1 UacuteVOD

( )2

p

jhjhij

hn

i

k

hxxstEG

( )( )T

hhi

hn

ihhi

k

== 11

( ) ( )sum=

minus=p

iacutejiijiiE xxxxD

1

2acuteacute

( ) ( )sum=

minus=p

iacutejiijiiE xxxxD

1

2acuteacute

2

Strana 69

( ) ( ) ( )2

1acuteacute

acute

1

2

p

jjhijh

h

i

p

jhjhij

h

i

p

jgjgij

g

ixxxxxxG

( )2

1acute

acute

acute sum minus+

=∆=

p

jjhhj

hh

hh xxnn

nnG

acuteacute

acute

1hhgghghhggh

ghh

gg DnDnnDnnnnn

D minus+++++

=

Potentia =

Strana 70

Strana 71

35 Ukaacutezky

Strana 72

Jihlava

Třebiacuteč

Pelhřimov

Telč

Pacov

Humpolec

Naacuteměšťnad

Oslavou

Chotěboř

Strana 73

ZAacuteVĚR

Strana 74

Strana 75

Petr Janeček

Abstrakt

Strana 76

1 UacuteVOD

Strana 77

Strana 78

Strana 79

Strana 80

RRA Šumava 2007

2013 2014-2018

2008-2009 2009-2013-2015

DHV CR Euro-vision

2007 2007-2013

2009 2011-2013-2016

2007 2015

2007 2007-2013

2009 2009-2013

2008 2008-2013

2009 2010-2015

2011

Labyrinth Prosro

2012 2012-2017

Strana 81

Strana 82

B10 235E5 241D2 282

Strana 83

22 14 20

19 19 19

17 13 16

18 13 16

16 14 16

15 15 15

13 13 13

26 19 24

20 16 19

27 18 24

Strana 84

5 ZAacuteVĚR

Strana 85

Strana 86

Abstrakt

Abstract

Strana 87

1 UacuteVOD

2 SPECIALIZACE

Strana 88

Strana 89

PředmětsemestrZS

1011

LS

1011

ZS

1112

LS

1112

ZS

1213

LS

1213

ZS

1314

LS

1314Celkem

Celkem 276 225 285 304 359 305 285 202 2241

Strana 90

1 852 649 340 3093802 347 285 169 116

1 245 208 116 921762 160 137 79 58

1 587 469 352 1174042 268 231 188 43

1 199 148 142 61982 131 109 105 4

Strana 91

3 ZAacuteVĚR

Strana 92

Milan Jeřaacutebek

Abstrakt

Abstract

Strana 93

1 UacuteVOD

Strana 94

Strana 95

Strana 96

Strana 97

Strana 98

Strana 99

Strana 100

Strana 101

Strana 102

Strana 103

Anton Kasagranda

Abstrakt

Abstract

Strana 104

UacuteVOD

Strana 105

Strana 106

Strana 107

Strana 108

Strana 109

Strana 110

DISKUSIA

ZAacuteVER

Strana 111

Strana 112

Strana 113

Abstrakt

Abstract

Strana 114

1 UacuteVOD

Strana 115

Strana 116

Strana 117

4 ZAacuteVER

Strana 118

Strana 119

Lukaacuteš Kučera

Abstrakt

Abstract

Strana 120

UacuteVOD

2 MATERIAacuteL

Strana 121

Strana 122

Věk

Profese

Strana 123

Strana 124

ZAacuteVĚR

Strana 125

Strana 126

Strana 127

UacuteVOD

Strana 128

Strana 129

Strana 130

Strana 131

ZAacuteVĚR

Strana 132

Strana 133

Abstract

Strana 134

Strana 135

Strana 136

BA

-75 do -35-35 do -19-19 do 00 do 2323 do 4646 do 104

11000

Strana 137

Strana 138

Strana 139

Strana 140

Strana 141

Strana 142

Strana 143

CONTACTS

Strana 144

Abstrakt

Abstract

Strana 145

UacuteVOD

Strana 146

Strana 147

Typ ubytova-nia

kemp F E CZSK

Strana 148

Strana 149

Strana 150

kapacita

babywebcz

neuvedeneacute

ubytovanikamsicz

ceskems namicz

kempy- chatycz

Strana 151

Strana 152

Strana 153

ZAacuteVER

Strana 154

Strana 155

Jan Maacuteče

Abstrakt

Abstract

Strana 156

1 UacuteVOD

Strana 157

Hotely

Hotely Ostatniacute

2000 502 10 43 132 27 11 2792001 527 12 54 133 30 8 2902002 566 15 69 146 22 4 3102003 594 17 77 149 22 5 3242004 598 24 90 157 19 3 3052005 597 26 89 147 17 2 3162006 619 27 101 153 16 2 3202007 654 31 127 180 15 2 2992008 656 33 142 193 13 2 2732009 653 37 163 193 12 2 2462010 630 37 168 184 10 2 2292011 622 39 174 186 9 2 2122012 621 42 178 184 10 1 206

0100200300400500600700

20002002

20042006

20082010

2012

Strana 158

2000 2 619 395 2 319 272 300 123 7 333 182 6 377 035 956 147 2792001 3 008 277 2 670 798 337 479 8 323 494 7 588 436 735 058 2772002 2 534 126 2 231 683 302 443 7 024 756 6 291 405 733 351 2772003 3 024 575 2 648 896 375 679 8 424 332 7 547 401 876 931 2782004 3 863 894 3 470 211 393 683 10 666 404 9 796 565 869 839 2762005 4 108 565 3 725 180 383 385 11 204 950 10 368 571 836 379 2722006 4 142 538 3 702 116 440 422 11 277 671 10 319 827 957 844 2722007 4 485 372 4 009 463 475 909 12 200 291 11 206 954 993 337 2722008 4 587 483 4 051 137 536 346 12 174 591 11 070 652 1 103 939 2652009 4 346 839 3 808 959 537 880 11 218 200 10 154 505 1 063 695 2582010 4 743 373 4 116 867 626 506 12 121 133 10 947 878 1 173 255 2562011 5 050 923 4 360 390 690 533 12 948 091 11 677 323 1 270 768 2562012 5 394 283 4 680 746 713 537 13 601 964 12 282 810 1 319 154 252

Strana 159

3 SEGMENTACE TRHU

Strana 160

Strana 161

5 ZAacuteVĚR

Strana 162

Strana 163

Abstrakt

Abstract

Strana 164

1 UacuteVOD

Strana 165

3 VYacuteSLEDKY

Trnavskyacute

Trenčiansky

Nitriansky

Žilinskyacute

Prešovskyacute

Košickyacute

694 83720

163 67912

28 00366

93 04560

1 002 40990

280 86655

843 60570

174 85491

212

50

09

28

306

85

257

53

342

44

43

36

200

97

159

79

180

99

88

53

208

123

194

55Spolu 3 281 30264 1000 100 100

Strana 166

P-hodnota

Uacutedaje 2012 0905 0002 0881 0004

Trenčiansky

Nitriansky

Žilinskyacute

Prešovskyacute

Košickyacute

336 21247

6 673 42694

5 960 82728

14 905 13067

34 894 49124

23 497 72272

5 423 51040

04

73

65

162

381

256

59

66

63

49

330

141

225

126

112

106

72

254

155

231

70Spolu 91 691 32172 1000 1000 1000

Strana 167

P-hodnota

Uacutedaje 2011 1000 0000 0904 0005

Uacutedaje 2012 1000 0000 1000 0007

Strana 168

abs v v v

Trnavskyacute

Trenčiansky

Nitriansky

Žilinskyacute

Prešovskyacute

Košickyacute

829 69892

331 87960

1 161 57848

1 410 48816

1 576 42794

1 659 39783

1 327 51827

100

40

140

170

190

200

160

66

63 49

330

141

225

126

112

106

72

254

155

231

70

Spolu 8 296 98917 1000 1000 1000

P-hodnota P-hodnota

Uacutedaje 2011 0613 0143 0510 0242

Uacutedaje 2012 0768 0036 - 0148

Strana 169

4 ZAacuteVER

Strana 170

2008 91 s ISBN 978-80-228-1953-4

Strana 171

Abstrakt

Abstract

Strana 172

1 UacuteVOD

Strana 173

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Turisteacute 100662 90783 83789 81094 80614

Služby CKCA 415 396 400 462 485

Doprava 26870 25377 24192 24953 25773

Zbožiacute 55073 53036 47545 34620 35536

Strana 174

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Strana 175

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Turisteacute 63232 66276 64439 63060 61368

Strana 176

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Strana 177

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

Turisteacute 55844 61526 53739 44984 42292

Služby CKCA 2123 2289 2052 2226 1978

Doprava 16117 17268 15192 13128 12094

Zbožiacute 11780 12902 11355 9477 9179

Strana 178

Ukazatel 2007 2008 2009 2010

Strana 179

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011

(v )708 707 723 726 736

Daně CR 16845 17024 15851 12891 13539

HDP CR 103079 103451 104293 100253 102275

Strana 180

4 ZAacuteVĚR

Strana 181

Strana 182

Abstrakt

Abstract

Strana 183

UacuteVOD

METODIKA

Strana 184

Dotazy ke klientele

a) jednotlivci

c) rodiny s dětmi

c) obojiacute

3) Klientelahellip

a) jeden den

b) 2-5 dniacute

c) tyacuteden

a) ano vždy

b) ne nikdy

c) jen někdy

Strana 185

VYacuteSLEDKY

Otaacutezka č 1

Otaacutezka č 2

Strana 186

Otaacutezka č 3

Otaacutezka č 4

Strana 187

Otaacutezka č 5

ZAacuteVĚR

Strana 188

LITERATURA

Strana 189

Abstrakt

Abstract

Strana 190

UacuteVOD

Strana 191

CIEĽ A METODIKA

Strana 192

Strana 193

Strana 194

ZAacuteVER

Strana 195

Strana 196

Abstrakt

Abstract

Strana 197

UacuteVOD

1 KLASTER

Strana 198

Strana 199

Vytv

aacuteran

ie v

aumlzie

b

Vytv

aacuteran

ie o

rgan

i-za

čnej

štru

ktuacuter

y

Strana 200

Strana 201

Strana 202

ZAacuteVER

Strana 203

Strana 204

Abstrakt

Abstract

Strana 205

1 UacuteVOD

Strana 206

Strana 207

Strana 208

Strana 209

Strana 210

Strana 211

5 ZAacuteVĚR

Strana 212

Marcin Popiel

Abstract

Strana 213

1 INTRODUCTION

Strana 214

Strana 215

Strana 216

4 RESULTS

Strana 217

Strana 218

Strana 219

6 CONCLUSION

Strana 220

CONTACT INFORMATION

Strana 221

Abstrakt

Abstract

Strana 222

UacuteVOD

Strana 223

Strana 224

VYacuteSLEDKY

Strana 225

DISKUZE

Strana 226

ZAacuteVĚR

KONTAKT NA AUTORA

Strana 227

Abstrakt

Abstract

Strana 228

UacuteVOD

Strana 229

Strana 230

pacit v

ačniacute pobyt

1994 460 49000 29 391002 6846801995 475 52000 30 207986 7940131996 430 43000 27 114156 6121151997 400 31000 21 94685 4079161998 430 36000 23 112696 4649521999 450 41000 25 120000 5200002000 500 47100 26 127017 5873902001 650 71000 30 201139 8646402002 700 76000 30 217559 9556102003 1300 148000 31 320578 18531602004 1600 180000 31 705844 24564302005 2000 223236 31 819560 25538402006 2100 234127 31 921655 27178232007 2200 243428 30 910864 26846812008 2700 299421 30 1123852 32754942009 3000 313105 29 1231856 34581762010 3800 378268 27 1449018 39977392011 3800 375106 25 1447832 37363502012 4200 403255 26 1489782 3855314

Strana 231

ZAacuteVĚR

Strana 232