Autorka metodiky: PaedDr. Mária Navrátilová Zpracovala: PaedDr. Ingrid Čierna , PaedDr. Františka Fecková Překlad: Mgr. Denisa Sochorová

ABC Music v.o.s. Práce s tabulkami

18/08/2014

Práce s tabulkami

2

Obsah 1 Charakteristika učební pomůcky............................................................................................... 3

2 Období OSBUA ......................................................................................................................... 4 - 5

3 1. stupeň syntézy...................................................................................................................... 5 - 8

4 2. stupeň syntézy ................................................................................................................... 8 - 11

5 3. stupeň syntézy ................................................................................................................ 12 - 14

Práce s tabulkami

3 CHARAKTERISTIKA UČEBNÍ POMŮCKY • využívá hmatu jako dalšího smyslového orgánu při učení čtení • vhodná pro děti s psychomotorickým neklidem • umožňuje dokonalou analýzu při záměně písmen • procvičuje seorientace v rovině, levopravá orientacedůležitá na přípravu psanív řádku,nácvik psaní celků a mezer • podporuje aktivaci tří prstů (důležité pro proces psaní) • je přípravou na psaní diktátu (je to diktát bez psaní) • využití soutěživého prvku v učení, mezipředmětových vztahů s matematikou • kontrola výsledků práce žáků je pružná a rychlá

Popis didaktické hry V sadějsou 4 tabulky. Dvě tabulky jsou manipulační, do nich si žáci uložíjiž vyvozená písmena. Další dvětabulky jsou pracovní, ty žáci používají na ukládání diktovaných písmen či písmenkových spojení podle pokynů učitele. Ze začátku má žák před sebou na lavici dvě tabulky.Přímo před sebou má prázdnou pracovní tabulku a nad ní manipulační tabulku. Podle pořadí vyvozených písmen sepostupněpřidávají vyvozená písmena na manipulační tabulku. Jako první se dá do prvního řádku vlevo písmeno „O“ (3ks), po vyvození „S“ se přidá písmeno také na tabulku do druhého řádku, a tak postupněpřibývajíostatní písmena podle metodiky (O,S,B,U,A,L v prvním sloupci a M,E,I,P,N,T v druhém sloupci). Když budou žáci číst spojenís písmenem „K“, začnou používat i druhou manipulační tabulku, na kterou postupněještě uloží písmena (K,V,D).Učitel diktuje úlohu a žáci z plné manipulační tabulky vybírajípísmenaa ukládajíjena prázdnou pracovní tabulkupřesně podle pokynů učitele. Uspořádánítřídy Lavice jsou postavené rovně,jsouspojené, uličky mezi řadami jsou širší, aby učitel mohl procházet mezi žáky a kontrolovatjejichpráci na tabulkách a čtení z nich. Uspořádánížáků Žáky posadímedo řad podle toho, jak zvládají učivo. V1. řadě jsoužáci, kteří absentují a vyžadují docvičení učiva (osobní vlak); 2. řada (rychlík); 3. řada (letadlo); 4. řada (raketa). S tabulkami začínáme pracovat již v 1.období OSBUA při expozici prvních pěti písmen, při vyvození hlásek a čtení písmen „O“; „S“;„B“;„U“;„A“.

Práce s tabulkami

4 Období OSBUA V tomto období zadáváme žákům, aby ukládali na tabulku samostatná písmenka.Jednotlivé hlásky učitel vyslovuje s dlouhouexpozicí. Žáky upozorňuje a usměrňuje tak, aby písmeno ukládali hned od okraje tabulky. Učitel: Na začátku prvního řádku chci mít/ bude písmeno „O“. Žáci vybírajíz plné tabulky písmeno „O“ a uloží ho na pracovní tabulku na začátek řádku. Když to udělají, zvednou tabulku nad hlavu a ukáží ji na kontrolu. Tím učitelzíská okamžitou zpětnou vazbu o zvládnutíúlohy. Při větším počtu žáků učitel kontroluje tak, že žáci zvedají tabulky po řadách. Využíváme při tom soutěživý prvek navozený otázkou: „Kdo bude první?“ Žáci v tom pořadí, v jakém zvedli tabulku volají: první, druhý/druhá, třetí,...přirozeným způsobem se tak učí řadové číslovky a gramatické rody. Kdyžučitel zkontroluje a opraví případné chyby, následuje dalšíúloha:

Na začátek prvního řádku dáme písmeno „A“. Uprostřed prvního řádku bude písmeno „O“. Do posledního řádku vlevo dáme písmeno „S“. V prvním řádku na konci bude písmeno „U“. Mezi „A“ a „O“ dáme písmeno „B“ a jiné varianty.

Kromě poznávání písmen, procvičujeme na tabulkách orientaci v rovině (nahoře, dole, uprostřed), orientaci v řádku (začátek,konec), odhad středu, matematické pojmy (pod, nad, před, hned před, za, hned za, mezi), levopravou orientaci, pojmy (řádek, linka,mezera, celek), dále procvičujeme sluchovouanalýzu, hromadné čtení, individuální čtení. Hravý prvek: učitel může zadávathlásky tak, že pouze mimikou naznačí (bez zvuku): „O“ (úzce otevřená ústa, tvar velké švestky);„S“ (ústa do úsměvu); „B“ (zatlačené rty); „U“ (malý otvor úst, tvar ořechu); „A“ (doširoka otevřená ústa, tvar jablíčka) a žáci ukládají na tabulku.

Práce s tabulkami

5

(Pozn. Doporučujeme, aby si žáciodneslitabulku s napsanými písmeny domů a ukázalirodičům, co dělalive škole.) Tabulky si ukládají žáci do pytlíčků, které si mohou vyrobit v rámci pracovních činností spolu s rodiči. V pytlíčcích si přenášejí tabulky s písmeny ze školy domůa čtou z nich. Po splnění úloh na tabulce, následuje hromadné čtení. Každý žák čte sám za sebe, čte písmena/spojení/slova ze svépracovnítabulky. Učíme tak žáky soustředit se na vlastní čtení (pozn. nečteme UNISONO). Učitelprochází mezi žáky, kontroluje jejich hlasité čtení aukazování si prstem. Potom může následovat individuální čtení,učitel vyvolávápostupnějednotlivce, aby přečetli svou tabulku. Pozor! Respektujeme individuální čtecí tempo žáka. 1. stupeň syntézy V tomto období zadáváme žákům, aby ukládali na tabulku spojení dvou písmen. Učitel:

Chci, aby na začátku prvního řádku bylo„SO“.(Dáváme pozor na dlouhou expozici obou hlásek.) Žák opětjako v předcházejícím období vybírá z plné tabulky postupně písmena a ukládá jena prázdnou tabulku podle zadání učitele avytvoří spojení SO. Jakmile má hotovo, zvedne tabulku na kontrolu. Dbáme na to, aby žáci první písmeno ukládali hned naokraj tabulky a písmena jednotlivých spojení bylatěsně vedle sebe.Žák si tak uvědomuje, že tvoří jeden celek.

Práce s tabulkami

6

Při skládání na tabulkyučitel používá tři rychlostní stupně diktování: 1. Rychlost – SO (SSSSSSSOOO). Učitel:držíhlásku(S); Žák: k slyšenému zvukupřiřadí písmeno tak, že ho vezme z manipulační tabulky a uloží ho na pracovnítabulku; Žák: zvedne oči na učitele a čeká; následně ... Učitel: vysloví další hlásku(O). 2. Rychlost – SO (SSSSSOOOOO). Učitel: drží hlásku (S); Žák:k slyšenému zvuku přiřadí písmeno tak, že hovezme z manipulační tabulky a ukládá ho na pracovní tabulku; v tom okamžikureaguje... Učitel: vysloví další hlásku (O). 3. Rychlost – SO (SSSOOOOOOO). Učitel: drží hlásku (S); Žák: k slyšenému zvuku přiřazuje písmeno, když ho bere do ruky z manipulační tabulky,v tom momentě... Učitel: vysloví další hlásku (O). V okamžiku, kdy žák vybírá z tabulky druhé písmeno, neslyší již hlas učitele. Pracuje s pamětí, vybavováním si toho, co slyšel. Žáci postupují stejně i při psaní (na tabulky) dalších spojení LO, LU, LA, MO, MU, MA, potom SE, LE, ME, SI, LI, MI. Učitel:

Uprostřed prvního řádku chci mít „SU“.

Na konec prvního řádku dáme „LA“.

Na začátku druhého řádku bude „LE“.

Chci, aby pod „LA“ bylo MI“.

Práce s tabulkami

7

Kdyžmají žáci vyvozené všechny samohlásky a zvládnou ukládáníspojenídvou písmen SI, LI, MI,následuje práce se záměnou písmen. Nejprve se nacvičuje záměna samohláskya až potomzáměna souhlásky.

Záměna samohlásky

Učitel: Nechci, aby tam bylo „SO“, alechci tam mít„SU.“ SO → SU Další záměny: SU→ SA LO → LE MA → MI a ostatní varianty. Záměna souhlásky

Učitel: Co musím udělat, abych tam neměla „SO“, ale„LO“? SO → LO Další záměny: LU→ MU MO → SO a ostatní varianty. Absurdita Učitel: Nechci tam mít „ ME“, ale chci tam mít „ME.“ ME → ME

Když učitel zopakuje tuto absurditu aspoň 3 krát, žák si vytvářínávyk na kontrolu,zda zvuk, který přijal od učitele, odpovídá písmenu, které uložil na tabulku. (Pozn. Reakce žáků: „Paní učitelko, kdy to už změníte?;Učitel: “Kdo si počká, ten se dočká!“).

Práce s tabulkami

8

Žáky vedeme k tomu, aby vědomě sledovali, zda bude změna prvního písmene či druhého písmene nebo nebude žádná změna písmen. (Pozn. Žák poslouchá diktování učitele, očekává změnu, konfrontuje, která změna nastane: „Zůstává první písmeno nebo nezůstáváprvní písmeno?“

„Změní paní učitelka druhé písmeno nebo ho nezmění?“

„Bude změna písmenkového spojenínebo nebude?“).

Abychom upokojili organizmus žáků (ihyperaktivní děti), musíme je naučit sledovat a přijímat při diktování písmenkových spojení všechny varianty změn, které mohou nastat:

• záměnu samohlásky, když první písmeno zůstává a mění se jen to druhé • záměnu souhlásky, když se mění první písmeno a druhé zůstává • písmenkové spojení se nemění, zůstává.

V této fázise nepracuje s výbuchovýmihláskami.

2. stupeň syntézy V tomto období pracujeme na tabulkách se spojením tří písmen.Tato spojenírealizujeme bez toho, abychomna to žáky upozorňovali, protožežáci ovládají dokonalou analýzu a syntézu dvou písmen. Formou problémového vyučování je přivedeme do situace, že budou psát třípísmenková spojení: Učitel: „Na začátek prvního řádku dáme„SOS.“ (Pozn. Učitel drží„SO“ a třetí hlásku „S“ exponuje tak dlouho, aby ji žáci zachytili na konci tohoto spojení.) (Pozn. Reakce žáků: „Jé, paní učitelko, vy jste tam dalaještě jedno „S“, ale na konci!“). Další práce s tabulkami představuje ukládání písmenkových spojení podle toho, jak je čteme.

Práce s tabulkami

9

1. fáze: diktovánítřípísmenkových spojení bez výbuchových hlásek: syntéza ZVUK - TÓN-ZVUK SOS SUS SAS SES SIS syntéza TÓN - TÓN- ZVUK LOS LUS LAS LES LIS MOS MUS MAS MES MIS syntéza ZVUK - TÓN- TÓN SOL SUL SAL SEL SIL SOM SUM SAM SEM SIM syntéza TÓN - TÓN- TÓN LOL LUL LAL LEL LIL MOL MUL MAL MEL MIL LOM LUM LAM LEM LIM MOM MUM MAM MEM MIM

ZÁMĚNY : práce se záměnami písmen. Záměna prvního písmene SOS→ LOS → MOS SOL → LOL → MOL SOM → LOM → MOM a ostatní varianty. Učitel: Na začátek prvního řádku dáme„LOS“. Pozor změna! Nechci tam mít„LOS“, ale chci tam mít„SOS.“

Práce s tabulkami

10

LOS→ SOS

Záměna třetíhopísmene SOS→SOM →SOL LOS → LOM → LOL MOS → MOM → MOL a ostatní varianty. Učitel: Na konec prvního řádku dáme„LOL“. Pozor změna! Nechci tam mít„LOL“, ale chci tam mít„LOM.“

LOL→ LOM

Záměna druhého písmene SOL → SUL → SAL → SEL → SIL MOL → MUL → MAL → MEL → MIL LOL → LUL → LAL → LEL → LIL a ostatnívarianty. Učitel: Do posledního řádku vlevo dáme„MES“. Pozor změna! Nechci tam mít„MES“,ale chci tam mít„MUS“.

MES → MUS

Práce s tabulkami

11

2. fáze: diktování třípísmenkových spojení s výbuchovými hláskami na začátku, přičemž: ‐ na konci je zvuk (S) POS → BOS → TOS

‐ na konci je tón (L, M, N) POL → BOL → TOL BOM → TOM → POM BON → TON → PON a ostatní varianty. I v této fázi pracujeme se záměnami stejně. Nejprve zaměňujeme první, potom třetí, potomprostřední. (Pozn.V této fázi není vhodné zařazovat na konec spojení výbuchové hlásky, aby nedocházelo ke spodobě. Rovněž v této fázi nedoporučujeme ukládat na tabulku třípísmenkováslovase samohláskou na začátku (ani jenečteme), je to pro žákyještě náročnéna akcent při výslovnosti. Pozor! Tato třípísmenkováslovanapř.: ELA, OLA, EMA a jiná, zařazujeme až v následujícím metodickém kroku.)

Práce s tabulkami

12

3. stupeň syntézy V tomto období pracujeme na tabulkách se spojením čtyř písmen. Vzhledem k tomu, že učiteljižvyvodil výbuchovouhlásku „K“,diktuje nejdřívtřípísmenkováspojení s tímto písmenem, které žáci začínají číst.Potom teprve s nímmohou pracovat na tabulce večtyřpísmenkových spojeních. Metodicky postupujeme tak, že nejdříve zadáváme spojení 4 písmen s krátkými samohláskami a následněislova s dlouhými samohláskami.Důležité je dávatakcent na začátek slova a vést k tomui žáky při čtení z tabulky. 1. fáze: Nejdřívdiktujeme třípísmenková spojení s písmenem „K“: ‐ třípísmenková spojení, na začátku je výbuchové (K) KOS KOL KOM KON ‐ třípísmenková spojení, na konci je výbuchové (K) SOK LOK MOK NOK BOK TOK POK KOK 2. fáze: diktování spojení a slov bez dlouhých samohlásek ‐ čtyřpísmenková spojení, na začátku je tón (L,M, N), zvuk (S) SENO SUMA SAMA SILA LUNA SAMO LAMA LOLA LANO LENA MAMI MASO MELA MOLO MELE NULA NELA LASO

‐ čtyřpísmenková spojení, na začátku je výbuchová hláska (B, T, P, K) TOME PILA POLE PUSA PUMA BOSA BASA BELA PASE TUNA KOSA KOLO KUNA KASA KINO KILO TELE PASE

Práce s tabulkami

13

‐ tyřpísmenková spojení,uprostřed je výbuchová hláska (B, T, P, K) MAPA LUPA NOTA LOTO SAKO METE ‐ čtyřpísmenková spojení, na začátku iuprostřed je výbuchová hláska(B, T, P, K) KUPA KOPE KAPE BOTA PATA TUBA ‐ třípísmenková spojení, slova sesamohláskou na začátku (O, U, A, E, I) OLA OLO ALA ULA ELA ELO INA 3. fáze: diktování slov s dlouhými samohláskamidoporučujeme v tomto pořadí: 1. krok SOLÍ LOMÍ MUSÍ MILÁ MALÉ NOSÍ (pozn.: dlouhá hláska je na konci, aby poslední hlásku mohli držet co nejdéle, jsou to slova bez výbuchových hlásek); 2. krok

• SÓLO SÍLA LÁME MÁLO MÁME • SÍLÍ SÁLÁ LÍSÁ (pozn.: dlouhá je druhá hláska, poslední hláska se učí na výdechu, aby nenastal druhý akcent;pak jsou dvě dlouhé hlásky, jsou to slova bez výbuchových hlásek); 3. krok LEPÍ LAPÁ SUPÍ MOTÁ (pozn.: výbuchová hláska je uvnitř slova a dlouhá hláska je na konci); 4. krok • SÁPE LÍPA MÁTE LÉTO LÍTO • LÍBÍ LÍBÁ (pozn.: po první hlásce následuje dlouhá hláska, výbuchová hláska je uvnitř slova; pak jsou obě dvě dlouhé hlásky); 5. krok

• PÍLE BÁLA BÍLO TÁLO • BOLÍ BALÍ BOSÁ TASÍ TULÍ (pozn.: výbuchová hláska je na začátku a dlouhá následuje za ní, pak výbuchová hláska je na začátku a dlouhá je na konci);

Práce s tabulkami

14

6. krok BÍLÁ PÁLÍ (pozn.: jsou to slova s výbuchovou hláskou na začátku a dvěma dlouhými hláskami uvnitř); 7. krok • TÁPE TÁTA PAPÁ TUPÁ TOPÍ • PÍPÁ PÁTÁ (pozn.: dvě výbuchové hlásky, nejdřív jedna dlouhá hláska, pak obě dlouhé); 8. krok (pozn.: pracujeme s písmeny v pořadí „K“, „V“, „D“ podle stejného metodického postupu jako v krocích 1 až 7). Učitel žákům diktuje spojení či slova s pokynem, kam je na tabulce ukládat (do řádků, vedle sebe, pod sebe,…) podle toho, co chce s žáky procvičit.Při diktování postupuje stejně, jako u 2. stupně syntézy. Nezapomínáme kontrolovat tabulku každému žákovi. V období čtení ze slabikáře, kdy žáci čtou jednoduchévěty a textymůže učitel diktovat žákům na tabulky v následující metodické posloupnosti: ‐ slova (SILON, SOKOL, VÁNEK, BANÁN, BUBEN, SAKO, IVANA, SILÁK, BALET, BALÍK,) a jiná, ‐ slovní spojení (MALÁ EMA, SILÁK OTO, NOVÉ SAKO, DÁME BUBEN, MÁME MASO) a jiná, ‐ jednoduché věty (MAMA MÁ MÍSU. TAM MÁME LUPU. TOM NESE MAPU.) a jiné, ‐ slova se souhláskovými skupinami, tzn. (těžká slova) dvě konsonanty vedle sebe (STAN, SPADLA, SLÁVA, VLAK, BALETKA, PALMA, ALBUM, ATLAS) a jiná. Po skončení práce s tabulkami, žáci uklízejí použitá písmena z pracovní tabulky zpět na manipulační tabulku. Při této činnosti můžeme rozvíjetslovní zásobu žáků tak, že vymýšlejíslova, kterázačínají na písmenači spojení, která žáci právě uklízejí. Později, při manipulaci s plnovýznamovými slovy na tabulce, můžeme aktivizovat žáky během ukládání písmen z tabulky i tvořením vět z těchto slov. Pozornostžáků navodíme otázkami typu: „Kolik písmen/spojení/slov nám zůstalo? Co zůstalo v prvním řádku?“ a pod.

Práce s tabulkami se využívá v každé fázi nácviku čtení v metodice Sfumato jako jedinečná možnost procvičit dokonalou analýzu a syntézu písmenkových spojení.