Microsoft Office 2007 Excel 2007 - lektornedoma.cz Excel krok za krokem.pdf · Microsoft Excel 2007...

Microsoft Office 2007

Excel 2007 Krok za krokem

Jaroslav Nedoma

2010

© Jaroslav Nedoma

2

O KURZU

Microsoft Excel 2007 – Krok za krokem

Publikace je věnovaná všem, kteří začínají s tabulkami v Excelu verze 2007 a hledají nějaký

šikovný materiál do začátku, který by je stručně provedl po jednotlivých úskalích Excelu. Pravidlo zní,

stručně, jasně a výstižně seznámit čtenáře s každou kapitolou. Úplné začátky jsou zde rozepsané

podrobněji, aby úplný začátečník dostal přehled o tom, že není tak složité jednoduchou tabulku

vytvořit a aby se naučil, jakým způsobem Excel přemýšlí například po stránce adresování a s ní

související tvorbě nejrůznějších vzorečků a funkcí.

O AUTOROVI

Jaroslav Nedoma

Autorem těchto skript je IT lektor Jaroslav Nedoma. Za svou praxi v oboru lektorské činnosti se

setkal s řadou dotazů a nejasností z řad účastníků nejrůznějších počítačových seminářů z oblasti

kancelářských aplikací. Právě hlavně z těchto dotazů a postřehů sepsal tato skripta o kalkulátoru

MS Excel.

Autor má za cíl provést čtenáře co možná nejjednodušší cestou přes úskalí tohoto programu.

Rád by zjednodušil práci těm, kteří se v tabulkách již nějakou dobu pohybují, ale také těm, kteří

nemají o této problematice zatím ani tušení.

Pravidlo zní, stručně, jasně a výstižně seznámit čtenáře s každou kapitolou. Úplné začátky jsou

zde rozepsané podrobněji, aby i úplný začátečník dostal přehled o tom, že není tak složité tabulku

vytvořit a aby se naučil, jakým způsobem se v aplikaci Excel orientovat.

Je nutné poznamenat, že se nejedná o zcela vyčerpávající materiál, ale pouze o doprovodná

skripta ke školení. Předpokládá se tedy, že po absolvování školení budete schopni tato skripta využít

na 100 % bez sebemenší překážky spolu s upřesňujícími poznámkami pořízenými na semináři.

Veškeré připomínky, dotazy, nápady k obsahu těchto skript směřujte přímo na autora přes

následující kontakty:

mob.: +420 724 782 336

e-mail: [email protected]

web: www.lektornedoma.cz

© Jaroslav Nedoma

3

OBSAH

O AUTOROVI ......................................................................................... Chyba! Záložka není definována.

ÚVOD DO MS EXCEL ................................................................................................................................ 6

První spuštění ...................................................................................................................................... 6

Práce s listy .......................................................................................................................................... 8

TVORBA JEDNODUCHÉ TABULKY ............................................................................................................ 9

Vyplnění tabulky .................................................................................................................................. 9

Změna údaje v buňce ........................................................................................................................ 11

Přesun buněk..................................................................................................................................... 11

Kopírování buněk .............................................................................................................................. 12

Práce s řádky a sloupci ...................................................................................................................... 12

Druh údaje v buňce ........................................................................................................................... 13

Zarovnání údajů v buňce ................................................................................................................... 15

Písmo ................................................................................................................................................. 17

Ohraničení tabulky ............................................................................................................................ 18

Výplň.................................................................................................................................................. 19

ČASTÉ DOPLŇKOVÉ OPERACE ............................................................................................................... 21

Mazání ............................................................................................................................................... 21

Automatické formátování ................................................................................................................. 21

Zpět ................................................................................................................................................... 21

Kopírování formátů ........................................................................................................................... 22

Nahrazení .......................................................................................................................................... 23

Vložit jinak ......................................................................................................................................... 24

SEZNAMY ............................................................................................................................................... 25

Použití seznamů ................................................................................................................................ 25

Vlastní seznamy ................................................................................................................................. 25

POSLOUPNOSTI ..................................................................................................................................... 27

Lineární posloupnost ......................................................................................................................... 27

Geometrická posloupnost ................................................................................................................. 28

Datumová posloupnost ..................................................................................................................... 29

CHYTRÉ TABULKY................................................................................................................................... 30

ADRESACE .............................................................................................................................................. 34

Relativní ............................................................................................................................................. 34

Absolutní ........................................................................................................................................... 34

Smíšená ............................................................................................................................................. 35

© Jaroslav Nedoma

4

KOMENTÁŘE .......................................................................................................................................... 38

SLEDOVÁNÍ ZÁVISLOSTÍ ......................................................................................................................... 39

GRAFY .................................................................................................................................................... 40

Tvorba výsečového grafu .................................................................................................................. 40

Úprava výsečového grafu .................................................................................................................. 41

Název grafu.................................................................................................................................... 41

Popisky dat .................................................................................................................................... 41

Barva .............................................................................................................................................. 42

Odtržení výseče ............................................................................................................................. 42

Změna typu grafu .............................................................................................................................. 42

Úprava sloupcového grafu ................................................................................................................ 43

Prostorové otáčení ............................................................................................................................ 44

HROMADNÉ ZÁZNAMY .......................................................................................................................... 45

Řazení dat .......................................................................................................................................... 45

Filtrování dat ..................................................................................................................................... 46

Automatický filtr ............................................................................................................................ 46

Rozšířený filtr ................................................................................................................................ 47

Ukotvení a uvolnění příček ................................................................................................................ 48

OCHRANA DAT ...................................................................................................................................... 49

Úroveň sešitu .................................................................................................................................... 49

Úroveň listu ....................................................................................................................................... 49

Úroveň buněk .................................................................................................................................... 50

MATICOVÉ VZORCE ............................................................................................................................... 52

Výpočet jednoho výsledku ................................................................................................................ 52

Výpočet více výsledků ....................................................................................................................... 52

Úprava maticového vzorce ................................................................................................................ 53

K-násobky oblasti .............................................................................................................................. 53

Součet dvou oblastí (vektorů) ........................................................................................................... 53

Součin dvou matic ............................................................................................................................. 54

DEFINOVÁNÍ NÁZVŮ .............................................................................................................................. 55

PODMÍNĚNÉ FORMÁTOVÁNÍ ................................................................................................................ 57

SPOLUPRÁCE S MS WORD ..................................................................................................................... 60

Vkládání pomocí schránky MS Office ................................................................................................ 60

Vložení tabulky jako objektu ............................................................................................................. 60

Vložení tabulky jako obrázek............................................................................................................. 61

© Jaroslav Nedoma

5

Vložit propojenou tabulku................................................................................................................. 61

IMPORT DAT .......................................................................................................................................... 62

Import dat z MS Access ..................................................................................................................... 62

Import dat z textového dokumentu (.txt) ......................................................................................... 63

POHLEDY ............................................................................................................................................... 64

SCÉNÁŘE ................................................................................................................................................ 65

SOUHRNY............................................................................................................................................... 66

PŘEHLEDY .............................................................................................................................................. 68

HLEDÁNÍ ŘEŠENÍ .................................................................................................................................... 69

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA ........................................................................................................................... 70

Citlivostní analýza pro jednu proměnnou ......................................................................................... 70

Citlivostní analýza pro dvě proměnné ............................................................................................... 70

OVĚŘENÍ DAT ......................................................................................................................................... 72

CHYBOVÁ HLÁŠENÍ ................................................................................................................................ 74

NASTAVENÍ PROSTŘEDÍ EXCELU ............................................................................................................ 75

Oblíbené ............................................................................................................................................ 75

Vzorce ................................................................................................................................................ 76

Uložit ................................................................................................................................................. 76

Přizpůsobit ......................................................................................................................................... 76

Zdroje informací ................................................................................................................................ 76

TISK TABULEK ........................................................................................................................................ 77

ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 78

SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................................ 79

© Jaroslav Nedoma

6

ÚVOD DO MS EXCEL

Excel je počítačový program spadající do rodiny tabulkových kalkulátorů. Patří do

tzv. kancelářského balíčku Office celosvětové společnosti Microsoft. Jedná se o jeden

z nejvyspělejších programů svého spektra dovedností. Na trh se tento, dnes již úspěšný program,

dostal v roce 1985, tenkrát ještě pro Mac. O dva roky déle, v roce 1987, již vyšel ve verzi pro

Windows.

Tento materiál, který právě držíte v rukou, se Vám pokusí nastínit problematiku MS Excel

v podání verze 2007. Má za úkol provést Vás úskalími tabulek, grafů, vzorců, funkcí a hromadou

jiných oblastí, které Excel nabízí.

Jestliže bude v této publikaci popisována nějaká cesta systémem počítače, budeme se bavit o

systému Windows XP. V případě, že sedíte u jiné verze operačního systému Windows, nelekejte se,

většinou jde jen o drobné nejasnosti, které snadno dohledáte. Takové systémové cesty se snažím

popisovat jednotně ve stylu kurzívy a následných šipek ukazujících směr dalšího kroku ().

PRVNÍ SPUŠTĚNÍ

Excel spouštíme nejčastěji pomocí zelené ikonky s naznačeným písmenem „X“, které

symbolizuje samotný tabulkový editor. Při klasické instalaci se spolehlivě nachází mezi všemi

programy v nabídce START (START Všechny programy Microsoft Office Microsoft Office

Excel 2007).

Po spuštění se ocitneme přímo na počátku naší cesty, v okně programu. Hlavní částí tohoto

okna je pracovní plocha s několika buňkami. Aktivní buňkou bude v samém počátku buňka s adresou

A1. O adresaci bude zmínka na následujících stránkách. Na spodním okraji okna programu máme

možnost přepínat mezi jednotlivými listy, které jsou v základním zobrazení tři. Každý takový list je

jakousi stránkou v jednom jediném sešitě, který potom jako celek ukládáme pod jeden název

dokumentu.

Každý list má sám o sobě přesně 1 048 576 řádků a 16 384 sloupců. Když si tato čísla

vynásobíte, dostanete se na astronomických 17 179 869 184 buněk. Opravdu je to neskutečně velké

číslo a mějme na vědomí, že se pořád nacházíme jen na jednom z několika možných listů. Prostor pro

Vaši tvorbu je tedy opravdu ohromný! Představme si situaci, kdy bychom začali vypisovat buňku po

buňce, rychlostí buňka za sekundu. I taková rychlost by Vám zabrala neuvěřitelných 500 let

nepřetržité práce. Vaším výsledkem by byl stoh 36 miliónů na sobě poskládaných listů papíru, který

by byl přibližně tak vysoký, jako 11 staveb Eiffelovy věže v Paříži nad sebou. Nyní ale zpět do reality.

Na obr. 1 vidíme okno spuštěného Excelu. Ten, kdo měl co dočinění se staršími vydáními

verze Excelu, se nyní setkává s úplně novým provedením rozložení všech nástrojů. Ze starších verzí

zmizely klasické nabídky a namísto nich se zde objevil pás karet, který tvoří strukturu jednotlivých

záložek (Domů, Vložení, Rozložení stránky, Vzorce, Data, …). Každé toto heslo otevře nové možnosti

nástrojů Excelu, které jsou seskupeny v jednotlivých rubrikách. Říkejme jim karty. Ty potom obsahují

právě ty ony příkazy, kterými se budeme prodírat.

Pokud zde budu uvádět cestu k nějakému příkazu právě přes pásmo karet, bude cesta tučně

zdůrazněna a systém „Záložka – Karta – Příkaz“ bude oddělen takto pomlčkou.

© Jaroslav Nedoma

7

Obr. 1 Okno programu Excel

Neměli bychom v popisu okna programu zapomenout ani na tlačítko Office (kulaté tlačítko

v levém horním roku aplikace), které zachovalo jako jediné vstup do nabídky. Nabídka je detailněji

vidět na obr. 2. Pod tlačítkem Office se skrývají takové ty nejčastější operace se sešitem jako je

tvorba nového sešitu, otevírání,

ukládání, tisk a jiné možnosti

samotné aplikace.

Na obr. 2 se zaměřuji

především na nabídku Uložit

jako. Když si ji projdete, zjistíte,

že máme několik možností, jako

co sešit uložit. Od verze Excelu 97

až po verzi 2003 se dokumenty

ukládaly s koncovkou .xls. Tato

koncovka je již pro „nový“ Excel

2007 minulostí. Využívá již novou

koncovku .xlsx, která není zpětně

kompatibilní tzn., že všechno to,

co bychom uložili v nové verzi

2007 a chtěli otevřít následně ve

verzi starší, by se nezdařilo. Proto

je zde volba uložit jako Sešit aplikace Excel 97-2003, která zachová zpětnou vazbu. Pokud bychom

Obr. 2 Nabídka Office – položka Uložit jako

© Jaroslav Nedoma

8

chtěli otevřít naopak starší dokument v této nové verzi, půjde to bez problémů, jen s původním

omezením 65 836 řádků a 256 sloupců. Pokud bychom ale i tento „starší“ dokument „přeuložili“ nově

pod koncovkou .xlsx, dostal by podobu listu verze 2007, takže bychom měli pro práci širší pole

působnosti.

Pokud se bavíme o možnostech ukládání, mohli bychom zmínit ještě nově možnost ukládání

ve formátu PDF. Tuto možnost musíme po zakoupení Excelu aktivovat, poté již však bude bez

problémů fungovat a oceníte ji určitě v případě, že se chystáte vytvořit dokument, který poputuje

dále z Vašich rukou, ale vy si nepřejete, aby byl dále upravitelný. Jinými slovy, chcete zachovat

veškerou podobu vašich tabulek bez jakékoliv změny druhou osobou.

Je třeba zmínit ještě rozdíl mezi položkami Uložit a Uložit jako. Pokud budete dokument

ukládat zcela poprvé, je jedno, kterou položku si vyberete. Obě Vás totiž odkážou do dialogového

okna, kde musíte zadat název Vašeho nového dokumentu, jeho umístění a typ. Jestliže již ale

pracujete na jednou uloženém dokumentu, je rozdíl značný. Položka Uložit by znamenala přeuložit

(nahradit) stávající dokument Vašimi nynějšími úpravami a Uložit jako má za úkol ponechat původní

dokument ve stavu, v jakém byl před jakýmikoliv úpravami a ten upravený uložit pod jiným názvem,

popř. na jiné umístění v počítači.

Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:

CTRL+N Nový sešit

CTRL+O Otevřít již existující sešit

CTRL+S Uložit aktuální sešit

PRÁCE S LISTY

Již jednou tu padla zmínka o listech v Excelu. Pokud by vám již tři základní listy nestačily, je

možnost přidat list další. Způsobů je několik a nabízí se využít asi ten nejjednodušší z nich. Klikneme

na poslední „útržek“ za posledním názvem listu v řadě. Ihned po kliknutí se vytváří nový list pod

dalším pořadovým číslem (př. List 4). Vše je názorně vidět na obr. 3. Druhým způsobem, jak vložit list,

je kliknutí na jeden z listů pravým tlačítkem myši a zvolit možnost „Vložit“ a následně potvrdit vložení

listu. Další možností je navštívit pás karet. Konkrétně

cestu Domů – Buňky – Vložit – List. Určitě vidíte, že první

možnost je tou nejrychlejší.

Všimněte si, že před prvním listem vlevo je systém čtyř typů šipek. Krajní dvě se svislou čarou Vás přesouvají systémem listů od úplného začátku na úplný konec a naopak. Mají smysl ve chvíli, kdy sešit obsahuje tolik listů, že je není možné zobrazit viditelně vedle sebe. Takové listy se poté skrývají a tyto dvě ikony jsou rychlou volbou ke skoku nakonec, popř. na začátek. Zbylé dvě „jednoduché“ šipky mají úlohu zobrazovat rovněž již neviditelné listy, tentokráte po jednom.

Každý list můžeme samozřejmě přejmenovat a nahradit tak standardní název. Lze tak udělat

například „dvojklikem“ na ouško listu, který chcete přejmenovat. Název se označí a vy již jen napíšete

jeho nový název. Druhou cestou je pravé tlačítko myši na list, který chcete přejmenovat a volit

položku „Přejmenovat“.

Název listu (ouško listu ve spodní části okna) může mít také grafické rozlišení pomocí několika

barev dle Vašeho výběru. Pokud chcete utéct od bílého „stereotypu“ zabarvení názvů, klikněte na

název listu, který má být barevně odlišen, pravým tlačítkem myši a volte položku „Barva karty“.

Obr. 3 Oblast listů

© Jaroslav Nedoma

9

TVORBA JEDNODUCHÉ TABULKY

Naší praktickou stránku Excelu započneme pěkně od začátku. Nejprve je potřeba naučit se

tvořit tabulky po grafické (vizuální) stránce. Jinými slovy tak, aby se Vám líbily. V této kapitole se tedy

naučíme pracovat s buňkami (formátovat je). Tabulky v Excelu rozdělujeme na tzv. jednoduché a

chytré. Jednoduchou tabulkou se myslí tabulka, která slouží ke zpřehlednění dat (taková, na které

nyní začneme pracovat). Chytré tabulky jsou naopak ty, které už nejenom hezky vypadají, ale již také

pracují s nejrůznějšími vztahy a vzorci.

Tvorba jednoduché tabulky spočívá v několika kategoriích formátu buněk a návrhu samotné

tabulky.

Návrh tabulky a základní úpravy v tabulce:

Vyplnění tabulky

Změna údaje v buňce

Přesun buněk (vyjmutí)

Kopírování buněk

Vkládání a mazání řádků a sloupců

Formátování buněk:

Druh údaje v buňce

Zarovnání údajů v buňce

Písmo

Ohraničení tabulky

Výplň

Zámek

Začneme tvorbou jednoduché tabulky, která bude ve finále představovat přepravu cestujících

městskou hromadnou dopravou v několika českých městech. Tabulka bude obsahovat údaje

zobrazující počet přepravených cestujících v každém dopravním prostředku v každém městě zvlášť a

hodnota bude znázorněna v tisících za den.

VYPLNĚNÍ TABULKY

Klikněte nyní do buňky A2 a začněte pod sebe vypisovat alespoň 4 dopravní prostředky MHD.

Buňka A1 zůstane prázdná. Všimněte si, že stačí kliknout do buňky A2, vypsat např. Metro a stisknout

Enter. Ten automaticky uloží Váš text do buňky a umístí kurzor do následující buňky, která se nachází

o jednu pozici směrem dolů, tj. A3. Postup vyplňování seshora dolů je asi nejefektivnější. Takto

postupujte alespoň do buňky A5.

Buňky B1 až D1 budou obsahovat názvy čtyř českých měst.

Prázdné buňky mezi jednotlivými záhlavími měst a dopravních prostředků budou vyplněny

číselnými údaji znázorňující přepravené cestující za den v tisících. Vyplňujte buňky náhodně

smyšlenými čísly tak, abyste střídali celá čísla s desetinnými. Za chvilku zjistíte, proč tento systém

vypisování.

© Jaroslav Nedoma

10

Všimněte si, že Excel rovná text v buňkách automaticky doleva, zatímco číselné hodnoty

doprava. Tento fakt si pečlivě zapamatujte. Je podstatný z hlediska druhu dat v buňkách.

Obr. 4 Vám ukáže základní návrh naší tabulky. V tabulce si všimněme dlouhého názvu města

České Budějovice. Je delší, než je

šířka sloupečku E. Přesto máme

veškerý text zapsán v buňce E1 a

buňka F1 je úplně prázdná přesto,

že se zdá, že obsahuje text konce

názvu. Pokud ale vyzkoušíte

libovolný zápis dat do této buňky

tak zjistíte, že se název města

v buňce E1 skryje. Celý obsah buňky vždy stoprocentně zjistíme tak, že klikneme do buňky a

podíváme se do řádku vzorců (řádek, který obsahuje černé fx a za ním prázdné místo – přesně zde se

celý obsah buňky zobrazí).

Pokud bychom chtěli nastavit šířku sloupečku E tak, aby se tam celý název města vešel, je

nutné ukázat myší na hranici mezi sloupečkem E a F (objeví se černá dvojitá šipka), kliknout a držet

levé tlačítko myši a táhnout na požadovanou šířku. Pak už jen pustit a je hotovo. Pokud by se Vám

nelíbilo, že máte každý sloupeček jinak široký a chtěli jste to napravit, musíte nejprve označit všechny

sloupečky s názvy měst (B až E) přímo v záhlaví, tj. přes samotná písmena B až E. Následně zatáhnout

např. mezi B a C nebo mezi C a D (zkrátka libovolně v našem výběru označení) na požadovanou šířku

a myš pustit. Výsledek je patrný na první pohled. Provedli jsme tzv. hromadné nastavení šířky

sloupečků. Podobná operace se řeší stejně i u výšky řádků.

Dále bychom chtěli provést jednoduché úpravy týkající se změny řezu písma. Názvy měst a

dopravní prostředky bychom chtěli označit tučně. Mohli byste označit všechna města a potom se

podívat na Domů – Písmo – B, ale tento postup byste museli opakovat i pro dopravní prostředky.

Pokud víte, že chcete provádět s více oblastmi stejnou operaci, proveďte nejprve označení těchto

oblastí. Jak?

1. Označit první oblast (např. názvy měst)

2. Stisknout a držet klávesu CTRL

3. Označit druhou oblast (např. dopravní prostředky)

4. Pustit klávesu CTRL

5. Domů – Písmo – B (tučné písmo)

Výsledek je hotov. Takto můžete najednou označit několik nesouvislých oblastí a provést akci

pouze jednou. Tímto jsme trochu zabrouzdali do oblasti formátování buněk, ale ještě z ní na chvilku

utečeme. Předtím ještě následuje zmínka o třech základních

symbolech pro úpravu řezu písma na kartě písmo – obr. 5.

Řez písma:

B – tučné písmo

I – kurzíva

U – podtržené písmo (po rozkliknutí šipky vedle U je možné využít dvojitého podtržení)

Obr. 4 Jednoduchá tabulka – vyplnění

Obr. 5 Písmo

© Jaroslav Nedoma

11

ZMĚNA ÚDAJE V BUŇCE

Pokud se při vyplňování údajů v buňce dopustíme chyby, je možná oprava tohoto údaje třemi

následujícími způsoby:

Kliknout do buňky, kterou chceme opravovat a podíváme se do řádku vzorců. Tady již stačí

kliknout (nechat blikat kurzor) a upravovat klasický text. Po potvrzení klávesou Enter se

změna provede.

Provést dvojklik na opravovanou buňku a započne blikat kurzor přímo v ní. Tady provedeme

změny a potvrzujeme opět klávesou Enter.

Kliknout na buňku a stisknout klávesu F2 z řady funkčních kláves na klávesnici. Opět začne

blikat kurzor přímo v buňce a my opravíme chybu. Potvrzujeme výsledek rovněž Enter.

PŘESUN BUNĚK

Pokud budeme pracovat s tabulkami, stane se nám několikrát, že bychom potřebovali

skupinu buněk, buňku jedinou nebo právě také celou tabulku, přesunout. Přesouvání (přemisťování)

se provádí několikerým způsobem.

První způsob počítá se znalostí práce s myší:

1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete přesouvat.

2. Myší se přesuňte na okraj vaší označené oblasti, jedná se o ztučněnou čáru kolem Vašeho

výběru. Klasický bílý kurzor Excelu se změní na černou šipku směřující do všech stran.

V tomto okamžiku klikneme a držíme levé tlačítko myši.

3. Táhnete kamkoliv (na Vaše nové umístění této skupiny buněk) a pouštíme tlačítko myši.

Druhý způsob provedeme opět pomocí myši:


2. Do označené oblasti klikněte pravým tlačítkem myši a z místní nabídky, která se následně

zobrazí, vyberte položku Vyjmout.

3. Následně stačí kliknout pravým tlačítkem do libovolné buňky vašeho výběru různě

v sešitě, která bude představovat budoucí levý horní roh přemístěné tabulky, a vybereme

položku Vložit.

Třetí způsob počítá se znalostí schránky Office (obr. 6):


2. Podíváme se na kartu Schránka (Domů – Schránka). Zde klikneme na

ikonu se symbolem nůžek, která sama o sobě znamená Vyjmout.

3. Následně stačí kliknout levým tlačítkem do libovolné buňky vašeho

výběru různě v sešitě, která bude představovat budoucí levý horní roh

přemístěné tabulky, a vybereme Domů – Schránka – Vložit.

Čtvrtý způsob pracuje se znalostí klávesových zkratek:


2. Stiskněte kombinaci kláves CTRL+X, která znamená Vyjmout.

3. Následně stačí kliknout levým tlačítkem do libovolné buňky vašeho výběru různě v sešitě,

která bude představovat budoucí levý horní roh přemístěné tabulky, a stisknout

kombinaci kláves CTRL+V, která znamená Vložit.

Stačí, když si vyberete jednu z těchto čtyř metod a tu budete používat.

Obr. 6 Schránka

© Jaroslav Nedoma

12

KOPÍROVÁNÍ BUNĚK

Určitě se Vám nejednou stane, že byste nejraději vytvořili kopii nějaké tabulky nebo třeba jen

její části k tomu, abyste si ušetřili práci při tvorbě podobné tabulky další. Přesně o tom naše kapitola

pojednává. Opět najdeme podobné čtyři způsoby tak, jako tomu bylo u přesouvání.

První způsob počítá se znalostí práce s myší:

1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete kopírovat.

2. Myší se přesuňte na okraj vaší označené oblasti, jedná se o ztučněnou čáru kolem Vašeho

výběru. Klasický bílý kurzor Excelu se změní na černou šipku směřující do všech stran.

V tomto okamžiku klikneme a držíme levé tlačítko myši a k tomu stiskneme na klávesnici

klávesu CTRL.

3. Táhnete kamkoliv (na Vaše další umístění stejné skupiny buněk), pouštíme klávesu CTRL

a pouštíme tlačítko myši.

Druhý způsob provedeme opět pomocí myši:


2. Do označené oblasti klikněte pravým tlačítkem myši a z místní nabídky, která se následně

zobrazí, vyberte položku Kopírovat.

3. Následně stačí kliknout pravým tlačítkem do libovolné buňky vašeho výběru různě

v sešitě, která bude představovat budoucí levý horní roh zkopírované tabulky, a

vybereme položku Vložit.

Třetí způsob počítá se znalostí schránky Office (obr. 6):


2. Podíváme se na kartu Schránka (Domů – Schránka). Zde klikneme na ikonu se symbolem

dvou listů papíru, která sama o sobě znamená Kopírovat.


která bude představovat budoucí levý horní roh zkopírované tabulky, a vybereme Domů

– Schránka – Vložit.

Čtvrtý způsob pracuje se znalostí klávesových zkratek:


2. Stiskněte kombinaci kláves CTRL+C, která znamená Kopírovat.


která bude představovat budoucí levý horní roh zkopírované tabulky, a stisknout

kombinaci kláves CTRL+V, která znamená Vložit.

Opět platí pravidlo, že stačí k úspěšnému kopírování znalost pouze jediné z těchto čtyřech možností.

Užitečné klávesové zkratky k posledním dvěma kapitolám:

CTRL+X Vyjmout

CTRL+C Kopírovat

CTRL+V Vložit

PRÁCE S ŘÁDKY A SLOUPCI

Vraťme se nyní k naší tabulce přepravy cestujících. Budeme s ní pokračovat v dalších

možných úpravách. Rádi bychom vložili jeden řádek ještě před ten nyní v pořadí první a jeden sloupec

před první v pořadí. Jakým způsobem to provést? Odpovědí je opět víc:

© Jaroslav Nedoma

13

Klikneme pravým tlačítkem myši na číslo řádku, nad který chceme vložit ještě řádek další.

V místní nabídce vybereme položku Vložit buňky. Výsledek je na světě!

Klikneme do jakékoliv buňky v prvním řádku a zavítáme na Domů – Buňky (obr. 7) – Vložit

(šipka pod Vložit) a vybíráme položku Vložit řádky listu. Výsledek je rovněž na světě.

Se sloupci to funguje naprosto shodným systémem. Opět ukázka postupů obou možností:

Klikneme pravým tlačítkem myši na písmeno sloupce, nad který

chceme vložit ještě řádek další. V místní nabídce vybereme

položku Vložit buňky. Výsledek je na světě!

Klikneme do jakékoliv buňky v prvním sloupci a zavítáme na

Domů – Buňky (obr. 7) – Vložit (šipka pod Vložit) a vybíráme

položku Vložit sloupce listu. Výsledek je rovněž na světě.

Tabulka bude po obou úpravách vypadat tak jako na obr. 8. Dále s tabulkou budeme pracovat

po různých odvětvích formátování.

Obr. 8 Tabulka s vloženým řádkem a sloupcem

DRUH ÚDAJE V BUŇCE

Nyní se dostáváme do další oblasti, kde se budeme věnovat tomu, jaký údaj představuje

hodnota vyplněná v každé buňce.

Vraťme se do chvíle, kdy jsme si říkali, že číselné hodnoty Excel automaticky zarovnává

doprava, zatímco text doleva. Každá buňka může mít formát, který Excel pozná po Vašem vložení

z klávesnice a pracuje s ním, ale můžete si formát také nadefinovat dle jiných potřeb.

Vše se odehrává v okně Formát buněk. Do formátu buněk se lze dostat několikerým

způsobem:

Kliknutí pravým tlačítkem na oblast nebo buňku, kterou chceme formátovat. Z místní nabídky

vybrat položku Formát buněk.

Cesta Domů – Buňky (obr. 7) – Formát – Formát buněk.

Na záložce Domů jsou karty Písmo, Zarovnání a Číslo. Tyto tři karty obsahují vpravo dole

skoro až neviditelnou šipku směřující vpravo dolů. Na tuto šipku stačí kliknout a dostáváme

se rovněž do okna Formát buněk.

Pokud se budeme v této publikaci někde bavit o formátu buněk, myslí se tím, že znáte jednu

z těchto cest.

Obr. 7 Buňky

© Jaroslav Nedoma

14

Dostaňme se tedy jakoukoliv cestou do Formátu buněk a podívejte se na záložku Číslo

(obr. 9), která je hned první v pořadí. Karta je rozdělena do dvou částí. Vlevo je seznam všech druhů

dat v buňce.

Obecný typ je takový, kdy Excel bere číslo jako číslo a text jako text.

Typ Číslo umožňuje na číselné hodnotě nastavit počet desetinných míst a navíc použít třeba i

tzv. oddělovač tisíců, kdy Excel mezi každou hranicí tisíců vloží mezeru pro lepší čitelnost výsledku.

Dále zde máme možnost nastavit, jakým systémem se budou zobrazovat záporná čísla. Můžeme je

automaticky nechat zbarvit do červena a to s mínusem nebo bez něj nebo nechat klasické černé

provedení.

Typ Měna navíc umožňuje

nastavit za každou číselnou hodnotu

automaticky symbol měny, který si

vybereme z nabídky. Vy poté vypisujete

do buňky pouze číselnou část a po Enteru

Excel automaticky přiřadí znak např. Kč.

Typ Účetnický neumožňuje

nastavit jiné zobrazení záporných čísel a

neumožňuje jakékoliv zarovnání hodnoty

v buňce. Je dané, že obsah bude vždy

zarovnaný v buňce napravo a tím je

docíleno toho, že symbol měny bude vždy

zarovnán pod sebou a rovněž bude pod

sebou i desetinná čárka. Na rozdíl od typu

Měna se liší ještě tím, že namísto

zobrazení hodnoty „0 Kč“ ukazuje „- Kč“.

Další typy si můžete projít a zjisti, jaké zobrazení dat je dále možné.

Poslední typ, který je ještě hodně zajímavý, je Vlastní. Zde máme tzv. volné pole působnosti

pro to, abychom si mohli nadefinovat vlastní formát buňky. Vžijme se do situace, kdy budeme chtít

napsat do jedné buňky „15 ks“. Pokud bychom chtěli ale s touto „patnáctkou“ počítat, setkali bychom

se s tím, že nám Excel odpoví s chybovou hláškou, které budeme probírat až daleko na dalších

stránkách. Proto, aby se dalo s buňkou „15 ks“ počítat, musíme Excelu říct, že symbol „ks“

představuje naší jednotku, se kterou nemá pracovat a má se věnovat jen číselné části.

Představme si následující tabulku, která nás uvede do jakýchsi zástupných značek pro každý

typ dat.

Symbol Znak pro Symbol Znak pro

0 Číslo mm Minutu

# Číslo ss Sekundu

d Den @ Textový řetězec

m Měsíc * Libovolný počet znaků

r Rok ? Jeden znak

h Hodinu

Obr. 9 Formát buněk - Číslo

© Jaroslav Nedoma

15

V tabulce si všimněte zástupného znaku pro číslo. Je jím jednak nula a jednak křížek. Pokud

bychom využívali nulu, znamená to, že bude v buňce 0 za předpokladu, že jsme do buňky nezadali

ještě žádnou hodnotu. Křížek ale znamená, že pokud v buňce nic nebude, nula se nezobrazí.

Přistoupíme opět k řešení našeho problému.

1. Označte buňku nebo oblast, kterou chcete přeformátovat.

2. Otevřete Formát buněk a klikněte na záložku Číslo.

3. Vyberte typ Vlastní.

4. Klikněte do řádku pod „Typ:“ a smažte nynější text tak, aby byla řádka prázdná.

5. Napište ##0“ ks“ – přesně tak, jak zde vidíte (včetně uvozovek).

6. Potvrďte OK. A je hotovo!

Objasníme si bod 5. Dva křížky říkají, že na pozici stovek a desítek se může objevit jakákoliv

číslice. To samé říká i nula (třetí v pořadí) s tím, že pokud v buňce nebude zadaná žádná hodnota,

bude se zobrazovat 0 ks. Kdyby na třetím místě byl namísto nuly křížek, nula by se v takovém případě

neukazovala a v buňce by bylo pouze ks. Dalším pravidlem je, že veškerý text, který má být v buňce

viditelný, píšeme do uvozovek. Protože je i mezera textovým znakem, napíšeme do uvozovek jak

mezeru, tak i symbol jednotky ks. Celý text je tedy uvozen z obou stran. Tím jsme Excelu jednoduše

řekli, že má počítat pouze s tím, co je před mezerou, čili číslem.

Celou práci formátování typu dat v buňkách si můžeme ulehčit a

tím způsobem, že se podíváme na Domů – Číslo (obr. 10) a zde věnujeme

pozornost rolovací nabídce, ze které si můžete vybrat jeden ze základních

typů formátů, aniž byste navštívili Formát buněk.

Karta Číslo obsahuje ještě tlačítko se znázorněním bankovky s mincemi pro rychlé vložení

účetnického formátu s nabídkou několika symbolů měn, dále je zde typ procento a oddělení tisíců

s desetinnými místy. Jako poslední jsou zde dvě ikonky pro přidávání a odebírání desetinných míst

opět bez nutnosti okna Formát buněk. Přesně tyto ikonky vyzkoušíme při práci s naší tabulkou v této

kapitole. Když se na tabulku podíváte, číselné hodnoty nejsou přehledné. Jednou jsou to celá číslo,

dále čísla na jedno desetinné místo nebo také na dvě. Chtěli bychom vše ucelit tak, abychom měli

jednotně všechna čísla na dvě desetinná místa. Označte v tabulce všechny číselné hodnoty a využijte

předposlední tlačítko pro přidávání desetinných míst na kartě Číslo (obr. 10). Uvidíte, že hromadně

automaticky srovnáváte počty desetinných míst na Váš požadavek. Výsledek vidíte na naší tabulce

(obr. 11).

Obr. 11 Tabulka s doplněnými desetinnými místy na dvě

ZAROVNÁNÍ ÚDAJŮ V BUŇCE

Kapitola zarovnání se bude věnovat další záložce ve Formátu buněk. Jmenuje se jak jinak, než

Zarovnání (obr. 12). Když se na ní podíváte, zjistíte, že je složená z několika bloků.

Obr. 10 Číslo

© Jaroslav Nedoma

16

Zarovnání textu

- Vodorovně – máme zde na výběr několik možností, jak text v buňce vodorovně zarovnat.

- Svisle – vžijme se do situace, kdy zvětšíme výšku řádku. Cokoliv nyní napíšete do buňky, bude

zapsáno při jejím dolním okraji. Pokud to chcete změnit, využíváte právě této možnosti

svislého zarovnání.

Nastavení textu

- Zalomit text – pokud text přesahuje šířku sloupečku, ale buňka je dostatečně vysoká, je

možné použít tuto volbu a text se začne automaticky zalamovat (řádkovat) v místě, kdy by už

začal přesahovat do vedlejší buňky.

- Přizpůsobit buňce – tato volba se používá, pokud se text do buňky o kousek nevejde. Pak

přizpůsobení znamená, že se text uvnitř buňky zmenší tak, aby se přesně do buňky vešel a

nepřesahoval do buněk

okolních.

- Sloučit buňky – velice

frekventovaná volba,

která zapříčiní fakt, že se

všechny označené buňky

sloučí (spojí) v buňku

jedinou.

Orientace

Určuje, o kolik stupňů

bude text v buňce pootočen.

Standardem je 0 stupňů, které

v případě potřeby upravujete.

Většiny z těchto možností

můžete docítit opět jinak než přes

Formát buněk. Podívejte se na

Domů – Zarovnání. Na této kartě (obr. 13) si všimněte stejných voleb. Šest ikon pro zarovnávání

textu v buňce. Tři v horní řadě pro vodorovné a

tři ve spodní řadě pro svislé zarovnání. Volba

s náznakem ab a šipkou pootočenou o 45°

umožňuje po rozkliknutí navolit možnost

nejpoužívanějších stylů orientace textu

v buňce. Dále tu vidíme možnost zalomení textu

a slučování a zarovnání v jednom tlačítku.

S naší tabulkou vyzkoušíme opět pár možností z této kapitoly věnované zarovnávání. Čtyři

buňky nad našimi českými městy (C1 až F1) bychom potřebovali sloučit do buňky jediné a zapsat sem

na střed stručný nadpis Město. Označíme tedy všechny čtyři buňky a nahoře vybíráme Domů –

Zarovnání – Sloučit a zarovnat na střed. Do buňky nyní napíšeme Město a je hotov první úkol.

Podobně tomu bude u řádků. Buňky před dopravními prostředky (A3 až A6) sloučíme

podobně také v buňku jedinou a napíšeme sem text Dopravní prostředek. Po Enteru zjistíte, že se

Obr. 12 Formát buněk - Zarovnání

Obr. 13 Zarovnání

© Jaroslav Nedoma

17

text do buňky nevejde a byla by potřeba rozšířit sloupeček. My to ale provedeme jiným způsobem.

Buňku s naším textem Dopravní prostředek označíme a klikneme na tři ikony na kartě Zarovnání

(obr. 13). První bude ab se šipkou, kde vybereme z rozevíracího seznamu položku Otočit text nahoru.

Další krok bude stisknout Zalamovat text, aby se nám text do buňky vešel, když je ta možnost (buňka

přímo umožňuje pracovat s více řádky). Třetím krokem bude stisknutí prostřední ikony v horním

řádku zarovnávacích ikon (zarovnat na střed svisle).

Poslední, co bychom chtěli v tabulce udělat, je sloučení čtyřech buněk v levém horním rohu,

které tam zůstaly doposud prázdné (netknuté). Všechny buňky počínaje A1 a konče B2 označíme a na

kartě Zarovnání (obr. 13) stiskneme Sloučit a zarovnat na střed. Sem vypíšeme text Městská

hromadná doprava. Po Enteru opět doladíme. Vycentrujeme na absolutní střed (svisle i vodorovně),

použijeme zalamování textu. Ještě se setkáme s problémem, pokud bychom chtěli využít jiné

zalomení než to, jaké nám udělal Excel. Na prvním řádku by bylo sousloví Městská hromadná a na

druhém řádku by pokračovalo slovo doprava. My bychom chtěli Městská samostatně a zbytek na

druhém řádku. V tomto případě se bavíme o tzv. násilném zalomení textu v buňce:

1. Nechme nechat blikat kurzor v místě, kde chceme zalamovat (za slovem

Městská).

2. Stiskněte kombinaci kláves Alt+Enter a výsledek je hotov!

Nyní máme veškeré „kosmetické“ úpravy za sebou a tabulka vypadá pořád lépe. Podle

potřeby můžeme jako na výsledku (obr. 14) použít pro tyto naše dílčí nadpisy tučné písmo (B).

Obr. 14 Tabulka po použití zarovnávacích úprav


ALT+Enter Násilné zalomení textu v buňce

PÍSMO

Protože Excel není přímo textovým editorem, nenabízí tolik možností úprav textu, jako je

tomu například v textovém editoru Word. Určitě nám ale nabízí nejčastější úpravy písma, které běžně

potřebujeme využít. O jedné takové jsme se již bavili, bylo jím Tučné písmo.

Všechny možnosti nám skrývá Formát buněk pod záložkou Písmo (obr. 15). Zde si můžete

v bloku Písmo, vybrat styl písma, které se bude používat. V Excelu je standardně ve výchozí podobě

nadefinovaný styl Calibri, který lze samozřejmě změnit. Máme tu i možnost volby Řezu písma (tučné,

kurzíva, tučná kurzíva). Velikost písma určují čísla v tzv. pixelech neboli bodech. Standardní velikostí

je v Excelu velikost 11. Dále si můžeme z roletky vybrat styl Podtržení. Dále je zde volba Barvy.

V Efektech máme možnost volby přeškrtnutého písma nebo tvorbu horního či dolního indexu.

© Jaroslav Nedoma

18

Většinu opět můžeme

měnit bez dialogového okna

Formát buněk. Vystačíme si

s cestou Domů – Písmo (obr. 16).

Jedná se o kartu, která vám nabízí

v roletkách opět styl písma, jeho

velikost a řez.

Obr. 16 Písmo

Tučné písmo zde zastupuje

písmenko B, kurzívu písmenko I a

podtržené písmenko U.

U podtrženého písma je možnost kliknout na šipku vedle U a vybrat dvojité podtržení. Každá z těchto

úprav vlastní i klávesovou zkratku, která je uvedena na konci této kapitoly.

Barvu písma zastupuje symbol „áčka“ podtrženého barevně. Po kliknutí přímo na motiv

„áčka“ obarvíte text takovou barvou, která je tam aktuálně zobrazená (př. červená). Pod šipkou vedle

„áčka“ je samozřejmě možnost volby jiné barvy z široké palety odstínů. Všimněte si tzv. dynamiky

prostředí Excelu 2007. Pokud budete měnit barvu textu v buňce a budete jen nad paletou barev

přejíždět myší a vybírat si, ihned na pozadí vidíte, jak by takový výsledek vypadal, aniž byste volbu

vybírali. To v předchozích verzích nešlo.

Vedle velikosti písma si všimněte velkého a malého „áčka“. Pokud budete mít kurzor

umístěný v buňce s hodnotou a budete klikat na velké „áčko“ docílíte tím většího písma po předem

nadefinovaných krocích velikosti. Odpadá Vám tedy povinnost vybírat si z roletky čísel, ale přímo

před očima sledovat po několika kliknutích aktuální velikost.

Zbylým ikonám z této karty se budeme věnovat dále.


CTRL+B Tučně

CTRL+I Kurzíva

CTRL+U Podtrženě

OHRANIČENÍ TABULKY

Dostali jsme se k oblasti, kde si vysvětlíme, že v Excelu pracujeme v tzv. pomocné mřížce. Je

tedy vidět pouze orientačně v prostředí Excel, ale při tisku by data „plavala“ v prostoru bez

ohraničení.

Proto, aby mřížka vidět byla, musíme udělat pár kroků. Nejprve se seznámíme se záložkou

Ohraničení (obr. 17) ve Formátu buněk. Zde vidíme možnost navolení stylu čáry (tečkovaná,

čerchovaná, tlustá, … Po tomto výběru přejdeme do pravé části okna, kde musíme navolit, do jaké

Obr. 15 Formát buněk - Písmo

© Jaroslav Nedoma

19

části se má vybraná čára použít.

Pravá část okna vystihuje vždy vzorek

úseku námi označené oblasti. Pokud

jsme označili pouze jednu buňku,

máme ji tu v podobě jednoho pole a

uprostřed nápis Text. Pokud

označíme skupinu buněk, uvidíme

čtyři pole v náhledu a čtyřikrát nápis

Text. My musíme kliknout buď přímo

do náhledu na místo, kde má námi

vybraná čára být nebo využít

předpřipravených ikonek okolo

náhledu pro rychlou tvorbu mřížky.

Další možností pro rychlou

tvorbu těch nejzákladnějších

možností ohraničení je využít cestu

Domů – Písmo (obr. 16). Jedná se o

obrázek z předchozí kapitoly Písmo. Ikona pro ohraničení je symbolizována tlačítkem s náznakem

mřížky. Vedle něj je šipka, která rozevírá několik základních možností (např. Všechna ohraničení nebo

Tlusté ohraničení okolo, …). Jsme ale u faktu, že pokročilejší čáry musíme udělat pouze přes Formát

buněk.

Naši tabulku upravíme pomocí těchto nástrojů tak, aby měla všude jednoduchou mřížku, a

celek bude tlustě ohraničený. Pro oko můžeme opticky oddělit tlustou čarou i záhlaví měst a

dopravních prostředků od číselných hodnot. To bychom provedli označením řádku s nadpisem Město

a jednotlivých měst a vybráním položky Tlusté ohraničení okolo. Obr. 18 ukazuje prozatímní

výsledek.

Obr. 18 Tabulka doplněná o ohraničení

VÝPLŇ

Dalším odvětvím ve formátování je výplň buněk. Nyní již umíme měnit barvu textu v buňkách.

Zbývá tedy otázka, jak změnit barvu podkladu buňky. Odpověď je zase dvojí. Nejprve se budeme

věnovat Formátu buněk. Barva podkladu se zde mění na záložce Výplň (obr. 19).

Obr. 17 Formát buněk - Ohraničení

© Jaroslav Nedoma

20

Na této záložce máte

možnost vybrat si jednu

z nabízených barev a popřípadě

upravit Vzhled výplně, kde

můžeme dodatečně navolit styly

stínování nebo kombinace dvou

barev do jediné buňky. Vše už je

potom jen a jen na Vás, jak

chcete mít tabulku vyzdobenou.

V pravé části okna máme

možnost vkládat různá šrafování

do buněk pomocí nástroje Styl

vzorku. Hned nad touto možností

máte položku Barva vzorku, kde

opět vybíráte barvu, která se

Vám nejvíce líbí.

Opět budete hledat odpověď na otázku, kde je tentokráte ono zjednodušení pro chvilky, kdy

nebudete chtít navštěvovat tento Formát buněk. Odpověď nalezneme opět jako v předchozí kapitole

na kartě Písmo (obr. 16) – cesta: Domů – Písmo. Výplň je tu znázorněna tlačítkem s motivem kyblíčku

s vylévající se barvou. Vybíráte jednu z nich a vidíte výsledek. Opět jde o to, že složitější formáty

z této oblasti musíme dohledávat jen a pouze ve Formátu buněk.

Vaši tabulku si tedy můžete ještě různě barevně doladit, ale to již nechám na Vás. Poslední

záložce Zámek ve Formátu buněk se budeme věnovat až dále v této publikaci. Naše tabulka je nyní u

konce a splnili jsme si první oblast a tou byla tvorba jednoduché tabulky.

Obr. 19 Formát buněk - Výplň

© Jaroslav Nedoma

21

ČASTÉ DOPLŇKOVÉ OPERACE

MAZÁNÍ

Nejednou se dostaneme do situace, kdy je potřeba smazat pár údajů v buňkách. Stejně tak

jako v textovém editoru zde platí pravidlo označit vše a stisknout klávesu DELETE. Obsah buňky

(buněk) se vymaže a začínáte

od začátku. Ale pozor, doslova

vymažeme jen obsah buňky.

Pokud tedy bude obsah Vaší

mazané buňky podobný jako

na obr. 21, kde je číslo 12

orámováno přes ohraničení

buňky, stane se přesně ta akce znázorněná napravo v prvním řádku tohoto obrázku. Smaže se jen

číslo 12, ale rámeček zůstává. V případě, že chcete smazat nejen obsah, ale i formát buňky, musíte

využít nástroj k tomu určený z cesty Domů – Úpravy (obr. 20). Na této kartě

najdete ikonku „gumy“, která rozevírá seznam s více možnostmi. Máte tu na

výběr vymazat obsah (to samé jako klávesa DELETE), vymazat formát (v

našem příkladě na obr. 21 se jedná o mřížku) nebo vymazat vše, kdy se

stane to, co vidíme na obr. 21 ve druhém řádku napravo. Máme tu ještě

možnost mazání komentářů, ale o tom až v kapitole věnované komentářům.

Někdy bude potřeba vymazat celý řádek, popř. sloupec. Stačí kliknout na číslo řádku nebo

písmeno sloupce pravým tlačítkem a z nabídky vybrat Vymazat buňky. Stejné řešení lze provést i přes

Domů – Buňky – Odstranit – Řádky / Sloupce.

AUTOMATICKÉ FORMÁTOVÁNÍ

Nyní se chvilku věnujme kartě Styly (obr. 22). Nalezneme ji na Domů – Styly. Představme si,

že potřebujeme nějak vhodně naformátovat pár buněk, ale nechceme podnikat několik kroků, které

k našemu úspěšnému cíli povedou. Lze si pomoci nástrojem Styly buňky. Zde si můžete vybrat, jakým

stylem budou označené buňky provedeny. Zjistíte, že pouhým

kliknutím máte formát hotov po několikeré stránce formátů a

mnohdy působí výsledek hezkým dojmem.

To samé platí pro automatický formát celé tabulky

najednou. Stačí pouze kliknout do tabulky, kterou chcete rychle

naformátovat. Pak kliknout na Domů – Styly – Formátovat jako tabulku a vybrat jeden ze stylů pro

tabulku. Opět je výsledek rychle na světě!

ZPĚT

Úkon, který bychom často ocenili, když provedeme něco, co jsme jednoduše řečeno provést

nechtěli. Mluvíme tady o možnosti kroku zpět. Provedete něco špatně a chcete to odvolat a vrátit do

původní podoby, pak klikáte na panelu nástrojů pro Rychlý přístup (obr. 24) na ikonku modré šipky

točící se směrem doleva.

Obr. 21 Mazání obsahu a formátů

Obr. 20 Úpravy

Obr. 22 Styly

© Jaroslav Nedoma

22

Panel pro Rychlý přístup (obr. 24) obsahuje v základním zobrazení pouze tři ikonky. Určitě

oceníte přidání těch, které Vám usnadní práci z Vašeho pohledu, tzn., urychlí operace, které

používáte nejčastěji (např. rychlý tisk, náhled, otevřít, …). Tyto

nové nástroje do panelu přidáte stiskem černé šipky směřující

směrem dolů na konci toho panelu. Otevře se Vám nabídka

nejzákladnějších možností a vy si jednoduše zaškrtáte ty, které

chcete nahoře v panelu zobrazit. Změny se provádějí ihned. Pokud Vám možnosti této nabídky

nestačí, tak vyberte pod čarou položku

Další příkazy… Ta Vás přesměruje do okna

Možností aplikace Excel (obr. 23), ke

kterému padne určitě více slov v budoucnu.

Nyní se zabývejme tím, čím máme.

Z levé části vybíráte z nabídky Zvolit příkazy

z oblast, odkud chcete přidávat ikony a pod

tímto výběrem se Vám poté ukazují

všechny nástroje Vámi zvolené oblasti. Vy

označíte tu, kterou chcete přidat na panel

nástrojů Rychlý přístup (obr. 24) a klikáte

na tlačítko Přidat ve střední části. Seznam,

který se zobrazuje po pravé straně, je

seznamem panelu nástrojů Rychlý přístup.

Po stisknutí OK máte hotovo a Váš výběr je zřetelný v panelu nástrojů – Vaše ikony jsou nyní

použitelné pouhým kliknutím na ně.


CTRL+Z Zpět

KOPÍROVÁNÍ FORMÁTŮ

Dalším praktickým příkladem je fakt, kdy vypracujete tabulku, vyplníte ji hodnotami a zjistíte,

že byste rádi tabulku používali ještě jinde ale s úplně jinými hodnotami. Jinými slovy potřebujete

zkopírovat pouze to, jak daná tabulka vypadá (veškeré formáty – barevnost, mřížka, …) nikoliv

hodnoty v ní.

Postup je následující:

1. Označíme tabulku, jejíž strukturu chceme kopírovat.

2. Domů – Schránka – Kopírovat formát (ikona štětečku).

3. Kliknout do buňky, která bude představovat nový levý horní roh budoucí tabulky.

Ukázka je vidět na obr. 25, kdy jsme potřebovali zkopírovat pouze strukturu tabulky, ale

nezajímala nás již dále zkopírovaná data.

Obr. 24 Panel nástrojů Rychlý přístup

Obr. 23 Vlastní příkazy do panelu nástrojů Rychlý přístup

© Jaroslav Nedoma

23

Obr. 25 Ukázka kopírování formátů tabulky

NAHRAZENÍ

Může se stát, že potřebujeme nahradit text, který se vyskytuje v celém listu nesčetněkrát

jiným textem z jakéhokoliv důvodu. Neznamená to, že byste museli hledat každou buňku a každou

zvlášť opravovat. Excel

obsahuje nástroj pro

hromadné

nahrazování dat. Stačí

zadat, co chcete

nahradit a čím to

chcete nahradit. O

všechno ostatní se

Excel postará sám.

Podívejme se

na Domů – Úpravy –

Najít a vybrat – Nahradit. Otevře se dialogové okno (obr. 26), které po nás chce již dříve zmíněné

parametry. Do políčka Najít zapíšete přesně tu položku, která má být nahrazena, a do políčka

Nahradit napíšete nový obsah. Kdybychom zapomněli např. ve velké databázi autobazaru na háček u

všech vozů značky Škoda a chtěli bychom to hromadně napravit, do políčka Najít bychom napsali

Skoda a do políčka Nahradit bychom psali Škoda. Potvrzovali bychom tlačítkem Nahradit vše.


CTRL+H Nahradit

Obr. 26 Najít a nahradit

© Jaroslav Nedoma

24

VLOŽIT JINAK

Máme napsaný jakýkoliv vzoreček v již hezky navržené tabulce (barevnost, mřížka, …). Určitě

jste zjistili, že pravý dolní roh při tažení nepřenáší jen kopii vzorečku, ale že kopíruje rovnou i formát

buňky se vším všudy. Dostáváme se tedy před problém, jak zkopírovat jen a pouze vzorec bez vlivu na

vzhled dalších buněk. Máte dvě možnosti, jak to udělat.

1. Použití okna Vložit jinak:

Kliknete na buňku, kde je Váš vytvořený vzoreček.

Necháte tuto buňku kopírovat (např. CTRL+C).

Označíme buňky, kam chceme tento náš vzoreček

zkopírovat.

Na Domů – Schránka – Vložit (šipka pod heslem

„Vložit“).

Vložit jinak (obr. 27).

Otevře se dialog stejný jako na obr. 29 a z něj vybereme

možnost Vzorce.

Je hotovo!

2. Pomocí pravého tlačítka myši:

Kliknete na buňku, kde je Váš vytvořený vzoreček.

Budete táhnout za pravý dolní roh, ale pravým tlačítkem

myši přes všechny buňky, do kterých chcete vzoreček

zkopírovat.

Pouštíme pravé tlačítko myši.

Z místní nabídky, která se zobrazí, vybíráme Vyplnit bez

formátování (obr. 28).

Obr. 29 Vložit jinak

Obr. 27 Vložit jinak - nabídka

Obr. 28 Vyplnit bez formátování

© Jaroslav Nedoma

25

SEZNAMY

POUŽITÍ SEZNAMŮ

Excel nabízí 4 předdefinované seznamy (obr. 30), které je možné využívat. Prvním seznamem

jsou dny v týdnu. Zkuste napsat do jakékoliv buňky Pondělí a potvrďte. Vraťte se nazpět do této

buňky a všimněte si, že označení buňky kolem dokola je jednotvárné až na pravý dolní roh, který je

v podobě černého bodu (čtverečku). Když na tento bod kliknete a budete držet levé tlačítko myši,

můžete táhnout směrem dolů. Táhněte takto o sedm

políček a tlačítko myši pusťte. Rázem vidíte vyplněné

buňky dny v týdnu. Jedná se o hezké zjednodušení

práce. Kdybyste přetáhli políček víc než sedm, setkali

byste se se začátkem dalšího týdne. Položky se tzv.

cyklicky opakují.

Druhým definovaným seznamem jsou opět

dny v týdnu, tentokráte zkratkovitě. Do libovolné

buňky zapište PO. Nyní opět zatáhněte směrem dolů

za pravý dolní roh a vidíte výsledek.

Třetí seznam zobrazuje měsíce v roce. Zkusme

napsat Leden a zatáhnout dolů.

Čtvrtý seznam znázorňuje opět měsíce v roce,

tentokrát pomocí římských čísel. Zapište do buňky I a zatáhněte za pravý dolní roh. Vidíte seznam 12

římských čísel.

Máme tu, dá se říct, velké pole působnosti. Nemusíme nikdy začínat první položkou, ale

klidně můžeme začít kdekoliv v prostředku seznamu. Další možností je tažení do všech čtyř stran.

Směrem dolů a doprava se položky přičítají o jednu a směrem nahoru a doleva se položky o jednu

odečítají. Všimněte si také, že pokud napíšete PONDĚLÍ velkými písmeny, že všechny další dny budou

opět velkými písmeny. Pokud napíšete Pondělí tímto stylem, další dny v týdnu budou opět tímto

stylem. Záleží tedy na Vás i tento prvek, tj. to, jak budou hodnoty vypadat.

VLASTNÍ SEZNAMY

Dostanete se do situace, kdy dokolečka vytváříte jeden a ten samý seznam v buňkách. Říkáte

si, že by bylo jednodušší, kdyby seznam existoval stejně tak jako třeba měsíce v roce nebo dny

v týdnu a potom by Vám stačilo udat jen jeho jednu položku a pohodlně si zatáhnout za pravý dolní

roh. I na tuto situaci vývojáři Excelu mysleli a dali nám následující řešení.

Podívejme se pod tlačítko Office, kulaté tlačítko vlevo nahoře, o kterém jsme se bavili

v samotném úvodu publikace. Z nabídky vyberte vpravo dole položku Možnosti aplikace Excel.

Nechme označenou kategorii Oblíbené a vpravo klikněme na tlačítko Upravit vlastní seznamy.

Otevře se okno Vlastní seznamy (obr. 32), kde vidíme v levé části ty ony 4 předdefinované seznamy.

Svůj vlastní si vytvoříme tím způsobem, že zde v levé části necháme označenou položku NOVÝ

SEZNAM a vpravo v poli Položky seznamu necháme blikat kurzor a začneme vypisovat položku za

položkou s tím, že každou oddělíte klávesou Enter, tzn. budou pod sebou. Až budete mít seznam

Obr. 30 Definované seznamy

© Jaroslav Nedoma

26

Vašich položek vytvořený, kliknete vpravo na tlačítko Přidat a vidíte, že se Váš seznam přidal vlevo

jako poslední a jeho položky jsou odděleny čárkami. Okno potvrzujete OK a můžete vyzkoušet Váš

seznam v praxi. Do kterékoliv buňky napište jednu z Vašich položek a táhněte za pravý dolní roh. Před

sebou máte výsledek!

Další možností

je vytvořit vlastní

seznam z již

naplněných buněk

v Excelu. Vžijte se do

situace, kdy máte

např. Váš jmenný

seznam, který

obsahuje tisíc

položek, vyťukaný do

jednotlivých buněk a

určitě by se Vám

nechtělo jej

přepisovat ještě do

položek seznamu. V tomto případě opět zavítáme do okna Vlastní seznamy stejnou cestou jako

v předchozím případě. Nyní ale nezačneme vypisovat položku za položkou, ale budeme věnovat

pozornost spodní části okna, kde je řádek Importovat seznam z buněk. Jedná se o aktivní pole, na

jehož konci naleznete tlačítko s červenou šipkou směřující vlevo nahoru. Když na toto tlačítko

klikneme, okno Vlastních seznamů se ztratí a nahradí ho ztenčené okno (obr. 31), které říká, ukaž mi,

kde jsou data pro tvorbu vlastního seznamu. Takže označíme všechny buňky, které chceme do

seznamu zahrnout. U nás můžeme označit třeba naše města v první tabulce (od Prahy po České

Budějovice). Po označení stisknete Enter nebo stisknete tlačítko na konci řádky s červenou šipkou

směřující směrem dolů.

Nyní se nám v kolonce

Importovat seznam z buněk

objeví oblast buněk a stiskneme

tlačítko Importovat po pravé

straně. Naše položky se zobrazí

v okně a po levé straně se

zobrazí již jako poslední Vlastní

seznam (obr. 33). Pokračujeme

tlačítkem OK. Nyní již můžete

v Excelu zapsat do jakékoliv

buňky jednu položku

z importovaného seznamu a zatáhnout

za pravý dolní roh. Výsledek vidíte na

první pohled. Takto lze jednoduše nadefinovat již existující seznam z pozadí.

Obr. 32 Vlastní seznamy

Obr. 31 Výběr dat do vlastního seznamu

Obr. 33 Importovaný vlastní seznam

© Jaroslav Nedoma

27

POSLOUPNOSTI

V předchozí kapitole jsme se věnovali automatickým seznamům. Nyní je čas na posloupnosti.

Opustíme tedy text a věnujme se číslům.

LINEÁRNÍ POSLOUPNOST

Posloupnost je v Excelu velice užitečná možnost, pokud chceme například očíslovat nějaké

položky lineárně s postupkou 1. Máme na výběr několik možností, jak tak provést:

Stačí, stejně jako na obr. 36 uvést např. do buňky A3 hodnotu 1 a do

buňky A4 hodnotu 2. Pak označit obě tyto buňky a nyní v označené

oblasti zatáhnout za pravý dolní roh dolů. Ihned vidíte, že při tažení se

vpravo od Vašeho kurzoru zobrazuje číslo (obr. 34), které říká, jakou

hodnotu by obsahovala buňka po puštění tlačítka myši. Když tlačítko

pustíte, máte před sebou lineární seznam jdoucí po jedničce a to bez

složitých postupů.

Druhým postupem pro docílení toho samého je zapsat do buňky A3

hodnotu 1 a již nyní zatáhnout za pravý dolní roh. K tomuto tažení ještě

navíc stiskneme a držíme klávesu CTRL. Táhneme směrem dolů a tlačítko

myši pouštíme, poté pouštíme i CTRL. Bez použití CTRL

byste viděli pouze samé jedničky, protože byste

zkopírovali pouze hodnotu v buňce A3 a tou je jednička.

Nyní ale vidíte, že jste docílili toho samého, jako

v předchozím bodě, stačí si jen zapamatovat klávesu

CTRL, která automaticky zajistí postupku o 1.

Třetí způsob si opět vystačí s vyplněním jedničky

pouze do buňky A3. Potom budeme táhnout za pravý

dolní roh, tentokráte ale pravým (nikoliv levým!)

tlačítkem myši. Po tažení a puštění tlačítka se buňky

nevyplní, ale zobrazí se místní nabídka (obr. 35), ze

které vyberete Vyplnit řady. Výsledek je opět na světě!

Obr. 34 Ukázka tvorby posloupnosti

Obr. 36 Ukázky posloupností v Excelu

Obr. 35 Místní nabídka – Vyplnit řady

© Jaroslav Nedoma

28

Čtvrtý způsob pracuje s tím předchozím. Tzn., provedete všechno, jak je popsáno ve třetím

způsobu až na poslední pokyn (stisknout Vyplnit řady) – ten provádět nebudete. Namísto něj

vyberete v té samé nabídce jako poslední Řady… Otevře se dialogové okno věnované

posloupnostem (obr. 37). Zde

ponecháme zaškrtnutý Lineární

typ a velikost kroku bude 1.

Potvrzujete OK a výsledek je opět

hotov!

Jako poslední způsob se

nabízí práce s pásmem karet. Do

buňky A3 napíšeme opět 1. Dále

nebudete tahat za pravý dolní roh,

ale klasicky prostředkem buňky

označíte tu, která obsahuje naší

jedničku (A3) a navíc spolu s ní

označíte ještě ty, do kterých

chcete vytvořit Vaší postupku lineární posloupnosti. Necháte buňky označené. Podíváte se na

Domů – Úpravy – Výplň (modrá šipka směřující směrem dolů) – Řady (obr. 38). Zde opět

vyplníme to samé okno, kterým jsme se zabývali již dříve a máme

hotovo!

Opět si vyberte jeden způsob tak, jako dříve a ten se naučte používat.

Každému vyhovuje jiná metoda provedení, proto tu jsou pro úplnost

všechny.

Pokud budete chtít např. vyplnit jen lichá čísla tak, jak je uvedeno ve

sloupečku B na obr. 38, stačí napsat do buňky B3 hodnotu 1 a do

buňky B4 hodnotu 3. Pak obě políčka označit a zatáhnout za pravý

dolní roh dolů. Opět by se zde dala aplikovat většina postupů, které

jsme si ukazovali (postup s držením CTRL ne!).

Stejně byste postupovali u sudých čísel a obdobně i u přičítání např. desítky. Opět stačí udat

krok 0 a 10 a můžete vytvářet libovolně dlouhou posloupnost.

GEOMETRICKÁ POSLOUPNOST

Další typ posloupnosti, uvedený na obr. 36 ve sloupečku C, slouží k výpisu geometrické řady.

Každá další buňka je násobkem, který je zadán.

Buňka C3 obsahuje hodnotu 2. Poté zatáhneme za pravý dolní roh pravým tlačítkem myši

přes několik buněk směrem dolů. Pouštíme tlačítko myši a z místní nabídky, která se objeví, vybíráme

položku Řady… Opět se dostáváme do známého okna (obr. 38). Tentokrát zde nastavíme typ

Geometrický a velikost kroku na 2. Kdybychom ponechali jedničku, všechny buňky by ve výsledku

obsahovali všude hodnotu 2, protože dvojka násobená jedničkou je pořád dvojka a tak by to šlo dál.

Pokud zadáme velikost kroku 2, docílíme toho, že se původní dvojka vynásobí další dvojkou, což je 4,

dále se opět násobí dvojkou a to je 8 a takto se bude každý výsledek dále geometricky násobit.

Obr. 38 Řady – karta Úpravy

Obr. 37 Řady – úpravy posloupností

© Jaroslav Nedoma

29

DATUMOVÁ POSLOUPNOST

Datumová, neboli kalendářní posloupnost je určena pro práci s datem. Úplně nejjednodušší

použití je vidět na obr. 36 ve sloupečku D. Do buňky D3 je vepsán datum 1. 1. 2010 a poté jsme

zatáhli dolů za pravý dolní roh. Zobrazí se seznam po sobě

jdoucích dat. Toto zobrazení pracuje s tzv. systémovým časem,

takže se nemusíte bát, že Excel posloupnost splete. Přesně ví,

kolik má jaký měsíc dní a navíc umí zjistit, který rok je

přestupný a který nepřestupný a na základě toho opravuje

délku měsíce února, která se mění.

Ve sloupečku E vidíte výpis pouze pracovních dní bez

sobot a nedělí. Jak to Excel dělá? Stačí vypsat jeden náhodný

pracovní den (př. 4. 10. 2010) a zatáhnout dolů za pravý dolní

roh ne levým, ale pravým tlačítkem myši. Po puštění se zobrazí

opět místní nabídka a z té vybíráme Vyplnit pracovní dny

(obr. 39). Vyplní se tedy pouze dny bez sobot a nedělí. Svátky

se bohužel nepřeskakují a vyplňují se jako běžný pracovní den.

Excel je mezinárodní program a státní svátky jsou v každé zemi jiné. Microsoft tedy ještě nezvládl

nadefinovat odlišnosti v tomto odvětví pro každou lokalizaci.

Sloupeček F vypisuje data všech sobot po sobě jdoucích. Opět se jedná jen o udání kroku 7.

Napíšeme do buňky F3 datum nějaké soboty. V tabulce je uveden příklad 30. 10. 2010. Do další buňky

vyplníme sobotu následující (6. 11. 2010). Nyní označíme obě data a táhneme klasicky levým

tlačítkem myši za pravý dolní roh. Pouštíme v libovolné buňce a vidíme odpovídající počet

následujících dat sobot.

Zbývá sloupeček G, kde je znázorněna textově-číselná posloupnost. Používá se v případě, kdy

se textová část v buňkách opakuje, ale číselná část je navyšována například o jedničku. V tomto

případě je v buňce G3 uvedena hodnota položka 1. Poté zatáhneme za pravý dolní roh a vidíme

požadovaný výsledek. Text položka se nemění a číslo narůstá s dalšími buňkami o jedna navíc.

Obr. 39 Místní nabídka – Vyplnit pracovní dny

© Jaroslav Nedoma

30

CHYTRÉ TABULKY

Ze začátku jsme se zabývali tvorbou jednoduché tabulky. Zajímalo nás, jak tabulka vypadá, jak

zapůsobí na každého, když si k Excelu sedne. Nyní se odpoutáme od otázky vzhledu a budeme se

věnovat otázce funkčnosti. Excel je založený na maximálním usnadnění práce. My nyní nakoukneme

do jednoho takového odvětví a tím je počítání s daty v naší tabulce městské dopravy.

Nejprve bych Vás

poprosil, abyste si naší

tabulku doplnili o součtový

řádek, který je vidět např.

na obr. 40. Nyní chceme

vytvořit součet položek za

město Prahu do buňky C7.

Ukážeme si vše opět od

samého začátku. Aniž byste znali jiné postupy, vystačíte si se znalostí základní jednoduché aritmetiky

(sčítání, odčítání, násobení a dělení). Pokud Vám tyto čtyři matematické operace něco říkají, jste na

správné cestě.

1. Klikněte do buňky, kde chcete vidět výsledek (C7).

2. Každý vzorec v Excelu začíná znaménkem „=“ (rovná se). Toho se budeme držet v celé této

publikaci. Napíšete tedy „=“.

3. Za rovnítko pokračujeme informací, co chceme sčítat. Máme dvě možnosti. Buď kliknout do

buňky C3, kde se nachází hodnota 1000,00 a Excel Vám za rovnítko automaticky doplní

adresu buňky C3 a nebo místo klikání adresu buňky C3 vypíšete ručně na klávesnici.

4. Za C3 napíšeme operátor „+“ (plus).

5. Klikáme do buňky C4, dále vkládáme opět plus atd.

6. Celkový vzorec vypadá takto: =C3+C4+C5+C6

7. Stiskneme klávesu Enter a vidíme výsledek!

Klikněte nyní do našeho výsledku (buňka C7) a podívejte se do řádku vzorců (obr. 41). Ačkoliv

v buňce C7 vidíte výsledek 1916,76, v řádku vzorců je vzorec, pomocí kterého jste k výsledku došli.

Kdybyste klikli např. do buňky C3, kde je hodnota 1000,00, v řádku vzorců bude jen 1000, protože se

jedná o hodnotu a ne o vzorec.

Obr. 40 Součtový řádek v tabulce

Obr. 41 Výpočet součtu pomocí jednoduché aritmetiky

© Jaroslav Nedoma

31

Nyní jste dokázali udělat tabulku, která si pohlídá jakoukoliv změnu ve sloupečku Praha. Co to

znamená? Zkuste změnit hodnotu u jakéhokoliv dopravního prostředku ve sloupečku Praha a po

Enteru uvidíte ihned nový výsledek. To jsou principy vzorečků v Excelu, které se přepočítávají

okamžitě s každou změnou ve zdrojové části dat.

Teď byste rádi udělali asi to samé i pod Brnem, Libercem a Českými Budějovicemi. Určitě by

nebylo špatně zopakovat tento postup ještě třikrát, ale mám pro Vás jednodušší řešení. Klikněte do

buňky C7, kde je náš první výsledek a zatáhněte za pravý dolní roh směrem doprava pod všechny

sloupečky a tlačítko myši pusťte. Vidíte to, co by Vám trvalo o dost déle, tři další výsledky, které jsou

správně pro každé město zvlášť. Jsme u toho, že v Excelu funguje kopírování vzorečků ve výchozím

stavu tzv. relativně, tzn., že pokud budeme táhnout směrem doprava, Excel začne automaticky měnit

všechna písmenka sloupců v původním vzorci o jedno dál v abecedě. Tím je zaručena správnost

našich výsledků. Když se podíváte do buňky D7, která obsahuje součet za Brno, zjistíte, že řádek

vzorců opravdu neobsahuje původní „céčka“, ale byla nahrazena za správná „déčka“, která se tohoto

sloupce týkají. Ke způsobu adresace se vrátíme v kapitole k tomu určené.

Nyní si ukážeme další způsob k vytvoření součtu, protože jste si určitě kladli otázku, jak

dlouho by trvalo udělat součet např. ze sta buněk pod sebou. Znamenalo by to „vyklikat“ 100 adres

buněk a 99 „plusek“. Řešení je jednodušší. Opět si ho ukážeme na naší tabulce.

1. Klikněte do buňky C7, kde chceme vidět součet za město Praha.

2. Podívejte se na: Domů – Úpravy (obr. 20) – Automatické shrnutí (ikonka černé sumy

- ∑).

3. Klikněte přímo na ∑ a Excel za Vás do buňky C7 napíše vzorec funkce SUMA a zároveň

orámuje oblast, kterou by chtěl do součtu použít (obr. 42). V našem případě Excel

vybral správnou oblast od C3 do C6. Pokud by tento přerušovaný rámeček

neodpovídal Vaším představám, není nic jednoduššího, než označit jinou oblast a

Excel vzoreček upraví.

4. Potvrdíme Enter.

Projdeme si ještě jednou vzorec, který nám nyní do buňky C7 Excel vytvořil. Říkali jsme si, že

každý vzorec začíná znaménkem „=“. V tomto případě dále není použita aritmetika, ale funkce Excelu.

Pro součet je definovaná funkce SUMA. Je to jakési klíčové slovo, které říká Excelu, co má dělat za

operaci. Následuje otevírající závorka, ve které je oblast součtu. Je definovaná jako počáteční buňka

ku buňce koncové. Dvojtečka v Excelu tedy znamená takové to české AŽ. Kdybychom tento předpis

dvojtečky nahradili středníkem, udělali bychom ze vzorce úplně jinou funkci, která by sčítala pouze

buňku C3 a C7. Všimněte si tedy, že středník by zde znamenal české A. Na to si dejme pozor! Tuto

skutečnost budeme využívat dále. Nyní platí pravidlo, že můžeme opět vzít za pravý dolní roh v buňce

výsledku C7 a zatáhnout pod všechna města a pustit. Vidíme 4 výsledky součtu!

Obr. 42 Funkce AutoSum

© Jaroslav Nedoma

32

Třetí způsob provedení součtu, avšak za pomocí stejné ikony na Domů – Úpravy –

Automatické shrnutí (∑), je následující:

1. Označte čtyři položky za Prahu, které mají být sčítané a

navíc k nim ještě označte prázdnou buňku C7, do které

má přijít součet za tyto čtyři položky. Budete mít tedy

označených 5 buněk (obr. 43).

2. Podívejte se na: Domů – Úpravy (obr. 20) –

Automatické shrnutí (ikonka černé sumy - ∑).

3. Klikněte přímo na ∑ a Excel za Vás do buňky C7 vypočítá

ihned součet, protože jsme mu již dopředu ukázali, co

chceme sčítat.

Čtvrtý způsob je využít záložku Vzorce a podívat se na kartu Knihovna funkcí (obr. 44). Zde

najdeme položku Automatické shrnutí. Opět stačí provést jedno označení z předchozích dvou

způsobů a stisknout tlačítko Automatické

shrnutí. Chová se úplně stejně jako to,

které jsme používali z Domů – Úpravy –

Automatické shrnutí.

Pátý způsob je znalost definic funkcí Excelu a napsat funkci úplně sami. K tomu způsobu se

seznámíme s několika zásadami:

1. Vzorec musí vždy začínat rovnítkem.

2. Za rovnítkem je klíčové slovo funkce (př. SUMA), které může být, ale nemusí,

napsáno velkými písmeny. Excel je tzv. case insensitive (nerozlišující malá a velká

písmena, takže zde na velikosti písmen nezáleží). Zápisy SUMA, suma a SuMa jsou

naprosto shodné.

3. Za klíčovým slovem musí být otevírací závorka.

4. V závorce jsou argumenty funkce (v případě funkce SUMA jsou jimi sčítané buňky).

5. Koncová závorka se může, ale nemusí psát. Excel ji v případě nedoplnění dopisuje

automaticky.

Nyní si v tabulce vytvoříme ještě sloupec součtů. Nebude nás zajímat pouze součet pod

každým městem, ale i součet za každý dopravní prostředek, neboli za každý řádek zvlášť (obr. 45).

Opět se tento sloupec může jmenovat Součet.

Obr. 43 Označení buněk pro součet

Obr. 44 Knihovna funkcí

Obr. 45 Součtový sloupec v tabulce

© Jaroslav Nedoma

33

Do buňky G3 proveďte součet za položky C3 až F3. Využijte tedy jednu z předešlých metod.

K ostatním součtům pro další řádky si uvedeme přeci jen něco navíc. Pokud totiž chcete zkopírovat

vzorec z G3 do buněk G4 až G6, nemusíte tahat za pravý dolní roh, ale stačí na něj udělat dvojklik.

V takové chvíli vidíte přesně tolik součtů, kolik je vlevo vyplněných buněk. Je to tedy opět o dost

rychlejší možnost kopírování ve chvíli, kdy nebudeme chtít vytvořit součtů pět, ale stovku. V té chvíli

dvojklik na pravý dolní roh určitě oceníte. Bohužel nefunguje vodorovně!

Při dvojkliku Vám Excel vyplnil i buňku vpravo dole, která představuje celkový součet celé

tabulky. Jinak ho lze provést trojím způsobem:

1. Sečíst dílčí součty pod městy (buňky C7 až F7).

2. Sečíst dílčí součty za každý dopravní prostředek (buňky G3 až G6).

3. Sečíst všechny hodnoty ve zdrojové tabulce (buňky C3 až F6).

Nyní si všimněte, že stačí změnit jakoukoliv položku ve zdrojové tabulce (na místě

kteréhokoliv města a prostředku) a ihned vidíte tři nové výsledky. Jeden v řádku daného prostředku,

druhý ve sloupci daného města a třetím je celkový výsledek, který se rovněž ovlivní.

Celá tabulka je vidět na následujícím obr. 46.

Obr. 46 Doplněná tabulka o součty

© Jaroslav Nedoma

34

ADRESACE

Excel využívá v buňkách v základním režimu relativní adresy buněk, o kterých padla řeč již

v kapitole chytrých tabulek, když jsme sčítali. Dále zde jsou ale další dvě možnosti, těmi jsou adresace

absolutní a smíšená.

Adresace se tedy rozděluje následovně:

Relativní

Absolutní

Smíšená

RELATIVNÍ

Relativní adresace je běžný zápis vzorečku tak, jak jsme na něj zvyklí. Jako jeden příklad

(obr. 47) za všechny může posloužit využití jednoduché aritmetiky. Naším úkolem je sečíst dvě

sousedící buňky A1 a B1. Výsledek budeme chtít zapsat do buňky C1 a zápis bude následující:

=A1+B1. Na dalším řádku budeme chtít obdobně

posčítat buňky A2 a B2 a výsledek bude patřit do

buňky C3. Nyní víme, že nám stačí technika pravého

dolního rohu, za který stačí zatáhnout a výsledek je

na světě! Vidíme tedy, že se automaticky změnila

čísla řádků u buněk ve sloupci A i B.

ABSOLUTNÍ

Absolutní adresace se využívá v tabulkách, jejichž hodnoty jsou například závislé na změně

jediné buňky. Jako jednoduchý příklad (obr. 48) postačí pár čísel sepsaných pod sebou ve sloupečku A

a další jedno číslo napsané v buňce B1 (to bude naše zásadní buňka, na které všechno závisí). Chtěli

bychom, abychom viděli ve sloupečku C pod sebou tolik výsledků, kolik máme zadaných čísel ve

sloupečku A. Výsledky by měly zobrazovat vždy jednotlivé číslo ze sloupečku A vynásobené číslem v

buňce B1 tak, aby jediná změna čísla v buňce B1 vyvolala přepočet všech výsledků ve sloupečku C.

To není možné v případě, kdy bychom použili zápis ve stylu: =A1*B1. V tomto případě by se

totiž jednalo o klasický relativní zápis adresy a došlo by k tomu, že by byl správně pouze jeden (první)

výsledek, a to v buňce C1. Kdybychom začali s tažením za pravý dolní roh v buňce C1, kde je výsledek,

zjistíme, že další výsledky budou nesprávné. V reálu se děje to, že každý řádek má jinou souřadnici

čísla ve sloupečku A (např. A2), ale zároveň i jinou

souřadnici čísla ve sloupečku B (např. B2). První

posun z A1 na A2 chceme, ale z B1 na B2 nikoliv.

Proto existuje něco, čemu se říká absolutní

adresování. Představme si ho tak, že při psaní

prvního vzorečku do buňky C1 chceme zapsat

skutečnost, že adresa buňky B1 má být při tažení za

pravý dolní roh tzv. zafixovaná (neměnná). Toho

docílíme tak, že po zapsání vzorce: =A1*B1

klikneme v zápisu vzorce na tu adresu buňky (před

Obr. 47 Relativní adresace

Obr. 48 Absolutní adresace

© Jaroslav Nedoma

35

písmeno sloupce nebo číslo řádku nebo za číslo řádku - není rozdíl), která má být zafixovaná (př. B1)

a stiskneme na klávesnici funkční klávesu F4. Automaticky dojde ke změně relativní adresace na

absolutní (objeví se znak dolaru '$' před písmenem sloupce i číslem řádku) a vše je hotovo. Dále

proběhne klasické potvrzení vzorce enterem a můžeme tahat za pravý dolní roh směrem dolů.

Výsledek je na světě! Nyní dochází k tomu, že při tažení zůstává adresa buňky B1 neměnná ve všech

dalších vzorečkách. Docílili jsme toho, že stačí změnit údaj v buňce B1 a změní se všechny přepočty ve

sloupečku C.

SMÍŠENÁ

Smíšená adresace spočívá v tom, že znak dolaru neumístíme zároveň před písmeno sloupce a

číslo řádku, ale jen před jeden z těchto parametrů. Znak dolaru můžeme napsat buď ručně

(CTRL+ALT+ů) nebo budeme funkční klávesu F4 mačkat tak dlouho, dokud se nezobrazí naše

požadovaná adresace. Využití najdeme v rozsáhlejších tabulkách, kdy chceme zamezit tomu, aby se

například při zkopírování vzorečku do strany zamezilo přepsání písmene sloupečku, ale už nechceme,

aby se vzoreček zároveň zablokoval ve smyslu řádků. Jinými slovy chceme, aby nebyl ve svislém

směru zablokovaný a v tom vodorovném ano.

Taková buňka by po zápisu mohla ve vzorečku vystupovat například takto: $A1 (fixovaný

pouze sloupeček – ve smyslu kopírování buňky směrem doprava bude ve vzorci pořád souřadnice

sloupečku A, ale při kopírování směrem dolů nebude fixovaný řádek 1, ale bude se měnit). Proto

adresace smíšená.

Jako jeden příklad za všechny poslouží platová tabulka na obr. 49. Je zde pouze kousek

takové tabulky, ale přesto bude pochopitelné, co který vzoreček znamená a proč se používá právě

smíšená adresace buněk. Vždy se jedná o zjednodušení práce a tady to platí opět.

Obr. 49 Smíšená adresace

Tabulka představuje týdenní platy zaměstnanců podle následujících tří kriterií:

1. Každý týden má jiný počet pracovních dní.

2. Každý zaměstnanec má jinou hodinovou mzdu.

3. Všichni mají fixně stanovenou pracovní dobu 8 hodin denně.

© Jaroslav Nedoma

36

Přesně toto je hezký příklad použití smíšené adresace. Začneme v buňce E4, kde bychom

v samém závěru měli také skončit, protože jediný vzoreček zapsaný sem by měl vyřešit všechny

položky platů každého ve všech týdnech. A tady se právě ukáže technika smíšené adresace.

Začneme jednoduchou úvahou. Vzorec v buňce E4 bude vycházet z buňky C4, kde je hodinová

mzda paní Bártové, z buňky D4, která říká, kolik pracovních dní má první týden a nakonec z konstanty

8 označující povinnost odpracování zadaného počtu hodin denně. Celá toto úvaha bude obsažena

v následujícím vzorci: =C4*D4*8. Tento vzorec sice po Enteru vrátí správný výsledek, ale pouze za

první týden pro paní Bártovou. Kdybyste nyní zkusili vzorec zkopírovat za pravý dolní roh, zjistili

byste, že každá další buňka prvního týdne obsahuje nulu.

Je potřeba náš první vzoreček v buňce E4 nějak upravit. Když se podíváte na buňku D4

označující počet pracovních dní, jedná se o buňku sloučenou a tudíž adresa celé této velké

obdélníkové buňky je pořád D4, nikoliv níž D5, D6, … Tuto skutečnost uvedeme ve vzorci zafixováním

této pozice naší známou klávesou F4. Vzorec bude nyní následující: =C4*$D$4*8. Pokud nyní

stáhnete za pravý dolní roh dolů, zjistíte, že už vidíte namísto nul platy všech ostatních.

Problém ale nastává, pokud budete chtít celý tento první týden platů zkopírovat do druhého

týdne. Říkali jsme, že si ve finále přejeme, aby tomu takhle jednoduše bylo a vzoreček přesto

fungoval. Nyní se ale pořád našemu efektu ještě moc neblížíme. Protože jsme zkopírovali náš

sloupeček prvního týdne a celé 2 sloupečky doprava, všechny adresy buněk (konkrétně písmena

sloupců) v našem vzorečku se také změnily, a to o celá 2 pořadí dál v abecedě. Z našich hodinových

platů se na místo buňky C4 Excel odkazuje do buňky E4 (o dvě posunuté pozice), což nechceme.

S pozicí $D$4 se nic neděje, protože je absolutně adresovaná. Ale ani to nechceme, protože by to

znamenalo, že se bude plat skládat vždy z počtu pracovních dní v prvním týdnu.

Vraťme se tedy na úplný začátek do buňky E4. Zde si vzorec upravíme na plně fungující.

Buňka D4 nebude celá absolutně adresovaná, jak jsme zjistili před chvilkou. Chceme, aby se při

kopírování měnila pozice sloupečku z D na F, dále na H atd., protože každý týden má pochopitelně

jiný počet pracovních dní. Nejde nám již ale o to, aby se současně měnilo číslo řádku, při tažení

směrem dolů a proto uděláme kompromis: použijeme adresování smíšené, kdy necháme náš dolar

naznačující fixaci pouze před číslem řádku a to je u nás 4. Ve finále bude buňka ve vzorci vypadat

následovně: D$4. Této podoby docílíte buď ruční úpravou, nebo zkusíte metodu, kdy stisknete

klávesu F4 víckrát, má totiž čtyři podoby (relativní, absolutní, smíšené v řádku, smíšené ve sloupci).

Buňka s hodinovou mzdou C4 bude také smíšeně adresovaná, akorát že opačným způsobem.

Tady totiž víme, že ať budeme počítat týden jakýkoliv, vždy má Excel kouknout do hodinové mzdy,

která je ve sloupci C. Pokud budeme ale tahat směrem dolů, má Excel procházet všechny řádky, ne

zůstat stát hned na tom prvním u paní Bártové, protože každý zaměstnanec má jiný plat. Opět

vidíme, že chceme fixovat jen sloupec, kdežto řádky nechat volně průchozí. Ve vzorci bude tedy tento

fakt zapsán takto: $C4.

Celý vzorec v základní buňce E4 má nyní tuto finální podobu: =$C4*D$4*8. Nyní stačí

zatáhnout za pravý dolní roh a máme vyplněný pravdivě celý první týden. Nyní ale můžeme celý tento

první týden zkopírovat a vložit ho do druhého týdne. Zjistíte, že jsou platy vypočítány naprosto

správně. Takto můžete rozkopírovat třeba sto sloupečků vzorců bez jakékoliv úpravy. V tom spočítá

výhoda smíšeného adresování, ale na samém počátku se zkrátka musí přemýšlet!

© Jaroslav Nedoma

37


F4 Absolutní adresace

CTRL+ALT+ů Znak $ (dolar)

Postupem času při práci s Excelem zjistíte, že právě adresace je to, s čím budete pracovat

nejčastěji, pokud se rozhodnete tvořit tabulky, které mají být provázané a jejich tvorba má být co

nejjednodušší, čímž se rozumí fakt, že za pomoci jednoduchého kopírování zvládnete tolik práce, jako

při novém pracném tvoření dalších podobných vzorečků.

© Jaroslav Nedoma

38

KOMENTÁŘE

Nastává situace, kdy si potřebujete k nějaké buňce poznačit nějakou poznámku neboli

komentář. Takovou poznámku nechcete ovšem psát někam do sousední buňky, kde se ke všemu

ještě navíc může nacházet úplně jiný obsah, který nemůžete pouze kvůli nějaké poznámce přepsat.

V těchto případech si vystačíme s touto cestou: Revize – Komentář (obr. 50).

Obr. 50 Komentář

Postup při vkládání komentáře:

1. Kliknout do buňky, ke které chceme přiřadit komentář.

2. Revize – Komentář – Nový komentář

3. Vyplnit „políčko“ komentáře (obr. 51).

Po kliknutí do jakékoliv jiné buňky komentář zmizí a zanechá po sobě památku pravého

horního červeného růžku v buňce. Pokud nad takovou buňku najedete kurzorem myši, automaticky

se zobrazí. Nyní již ale nemůžeme do takového komentáře kliknout a provádět úpravy. Je nutné zvolit

jednu z následujících cest:

1. Revize – Komentář

Kliknout na buňku s komentářem.

Revize – Komentář – Upravit komentář

Provést změny.

2. Místní nabídka

Kliknout na buňku s komentářem pravým tlačítkem myši.

Z místní nabídky vybrat Upravit komentář.

Provést změny.

Mazání komentáře je možné opět provést oběma způsoby. Druhý bod v předchozích

postupech se vždy změní na Odstranit komentář.

Pokud byste chtěli komentář ukotvit k tabulce (nechat pořád zobrazený), je možné zvolit

Zobrazit či skrýt komentář nebo Zobrazit všechny komentáře, pokud by se tak mělo dít u všech. Obě

tyto volby najdete na kartě Komentář

(obr. 50), na záložce Revize.

Obr. 51 Vkládání komentáře

© Jaroslav Nedoma

39

SLEDOVÁNÍ ZÁVISLOSTÍ

Sledování závislostí je informativní nástroj Excelu, který Vám zjednoduší hledání vztahů mezi

jednotlivými buňkami. Výsledek je možné opět ukázat na naší známé tabulce městské hromadné

dopravy. Zajímalo by nás například, z jaké

oblasti vychází vzorec pro celkový součet.

Takovémuto stavu se říká, že chceme zjistit tzv.

Předchůdce buňky C7. Cesta k tomuto

zobrazení je následující:

1. Kliknout na buňku C7, jejíž původ

chceme zjišťovat.

2. Vzorce – Závislosti vzorců (obr. 52) – Předchůdci

Výsledek vidíme ihned (obr. 53). Excel nám graficky ohraničil oblast C3 až C6 a z ní vyvedl

šipku k naší buňce C7, která právě z této oblasti vychází. Vidíte tedy, že má tato kapitola za úkol

jednoduše zobrazit závislé buňky. Můžeme se

ptát ovšem i opačným způsobem. Například

k jakým výpočtům je nepostradatelná buňka

D4 (dopravní prostředek autobus v Brně).

V tomto případě neklikáme na Předchůdci, ale

na Následníci (obr. 52). Excel Vám v takové

situaci vyvede z Vámi označené buňky tolik

šipek, pro kolik buněk je ta Vaše označená

podstatná. Jinými slovy, naše buňka D4 je

podstatná pro výpočet součtu za město Brno

v buňce D7 a dále pro součet řádku dopravní

prostředek autobus v buňce G4. Vidíme tedy dvě šipky směřující právě do těchto dvou součtových

buněk (obr. 54).

Pokud nastane chvíle, kdy nechcete již nadále šipky vidět, kouknete se opět na kartu Závisloti

vzorců (obr. 52) a klinete na Odebrat šipky. Pod doplňkovou šipkou u tohoto nástroje máte z nabídky

na výběr, zda

chcete smazat

všechny šipky, jen

šipky předchůdců

nebo pouze jen

následníků.

Obr. 52 Závislosti vzorců

Obr. 53 Předchůdci

Obr. 54 Následníci

© Jaroslav Nedoma

40

GRAFY

Dostáváme se do další oblasti Excelu, která je hojně využívána pro znázornění dat z tabulky

do grafické podoby. Většinou první pohled na graf řekne více než pohled na složitou tabulku dat.

Excel 2007 nabízí rozšířené možnosti oproti starším verzím. Práce s grafem se tedy nyní stává

jednodušší.

TVORBA VÝSEČOVÉHO GRAFU

Ke tvorbě grafu nám poslouží opět naše stejná tabulka dopravy. Pokusíme se o tvorbu dvou

základních typů grafů (výsečového a sloupcového). Zjistíte, že tvorba dalších není o nic složitější.

Výsečový graf bych zařadil z pohledu obtížnosti k tomu nejjednoduššímu. Neobsahuje žádné

osy, takže i práce a úprava nebude nijak složitá.

Při tvorbě grafu postupujeme následujícím

způsobem:

1. Označíme oblast dat (tabulku), ze které

chceme tvořit graf. V našem případě

(obr. 55) označíme názvy všech dopravních

prostředků a zároveň sloupeček dat za první

město (Praha).

2. Podíváme se na záložku Vložení – Grafy

(obr. 57) – Výsečový – Prostorový výsečový (první ze dvou – obr. 56).

Po tomto postupu byste před

sebou měli vidět graf v základním

zobrazení (obr. 58). Tento graf je ale

opravdu jen základní a zjistíte, že

v něm pár informací, které byste rádi

viděli, chybí. Doplnili bychom

například jeho název, popisky ke každé výseči ve formě procent, ale také by se nám zrovna nemusely

líbit barvy, které nám Excel automaticky vygeneroval. S tím vším se budeme potýkat v následující

kapitole věnované úpravám grafu.

Obr. 55 Označení tabulky

Obr. 57 Grafy

Obr. 56 Typy výsečového grafu Obr. 58 Výsečový graf

© Jaroslav Nedoma

41

ÚPRAVA VÝSEČOVÉHO GRAFU

Pokud se nesmíříte s továrním zobrazením grafu, je na

čase ukázat si, jakým způsobem dále můžeme graf vylepšovat.

Možná jste si všimli, že ihned po vytvoření grafu přibyly na

pásu karet další tři záložky (Návrh, Rozložení a Formát).

Všechny tři spadají do kategorie Nástroje grafu (obr. 59)

Název grafu

Každý graf lze pojmenovat. Jak? Na druhé, nově vzniklé, záložce Rozložení (obr. 59) je na

kartě Popisky (obr. 60) nástroj Název grafu. Po kliknutí sem se otevře nabídka, kde je možné název

nezobrazovat, umístit název nad graf nebo ho zobrazit

jako překryvný. Vyberme například možnost Nad grafem.

Ihned se v našem objektu grafu zobrazí název, nyní není

potřeba kamkoliv klikat a ihned začít název grafu psát, po

stisknutí klávesy Enter se Váš napsaný název zobrazí nad

grafem. Na stejné kartě je možná změna zobrazení

Legendy. To, zda má být zobrazena dole, vpravo, vlevo

atd. určujete vy sami výběrem té které položky z nabídky Legenda.

Popisky dat

Další, co bychom chtěli v našem výsečovém grafu vidět, jsou popisky dat. K nim se dostaneme

následující cestou: Nástroje grafu – Rozložení – Popisky – Popisky dat. Zde je opět několik možností,

vyberme například variantu Na střed. Ihned uvidíte v každé výseči hodnotu, která představuje

konkrétní hodnotu ze zdrojové tabulky, z níž jsme graf tvořili. Pokud chcete namísto těchto hodnot

vidět hodnoty procentuální, je potřeba udělat následující:

1. Kliknout pravým tlačítkem na jeden ze

zobrazených popisků dat v grafu.

2. Z místní nabídky vybrat Formát popisků

dat.

3. V následujícím okně (obr. 61) vyberete

namísto Hodnota možnost Procento.

4. Zavřít okno.

Pokud byste chtěli zobrazit na výseči jak

hodnotu, tak i procento současně, v kroku 3

necháte zaškrtnuté Procento i Hodnota. Dále se

podíváte do dolní části okna, kde je Oddělovač.

Ten říká, jakým způsobem budou tato data od

sebe oddělována. Z estetického důvodu a pro

lepší čitelnost se často setkáváme s variantou

(nový řádek), která je dostatečně přehledná právě

pro více zobrazených údajů.

Obr. 59 Nástroje grafu

Obr. 60 Popisky

Obr. 61 Formát popisků dat

© Jaroslav Nedoma

42

Barva

Vše, co se týká v grafu jakékoliv barevnosti, hledejme na záložce Formát (třetí nově vzniklá

při tvorbě grafu). Jak měnit barvu například jen nějaké výseče? Stačí kliknout přímo na výseč, jejíž

barvu chceme měnit. Nyní se ale podívejme na to, co se stalo, zobrazilo se v objektu tolik bodů, kolik

tam máme výsečí plus jedna ještě na samotném středu. Tím Vám dává Excel najevo, že jste označili

celý graf a pokud byste nyní změnili barvu, změnili byste barvu celého koláče. Vy proto nyní kliknete

ještě jednou na Vámi vybranou výseč. Nyní se již označí pouze ona. Zbylé body zmizí. Poté se

podíváte na: Formát – Styly tvaru – Výplň tvaru (obr. 62). Zde si vyberete z velké škály barev a

odstínů, kterou

Vám zde Excel

připravil.

Na stejné

kartě (Styly

tvaru) můžete

měnit i různé efekty. Stačí se podívat a vyzkoušet. Zajímavé je například zkosení hran v grafu místo

hran ostrých, které jsou používány vždy na samém počátku. Stačí kliknout na koláč grafu, navštívit

Formát – Styly tvaru – Efekty tvarů – Zkosení a vybrat si zde jednu variantu. Ihned vidíte výsledek.

Odtržení výseče

Pro lepší znázornění či zdůraznění nějakého faktu chceme z grafu doslova „odtrhnout“

určitou část, abychom demonstrovali její zvláštnost či jedinečnost.

Chceme-li

například odtrhnout

výseč metra od všech

ostatních, stačí tuto

výseč označit (jen výseč,

ne celý koláč) a poté

držet levé tlačítko myši a

jakoby ji odtahovat od

zbytku grafu. Ihned

uvidíte výsledek a až se

Vám bude zdát, že je

odtržení v ideální

vzdálenosti, levé tlačítko

myši pouštíte (obr. 63).

ZMĚNA TYPU GRAFU

Představme si situaci, kdy graf vytvoříte a zjistíte, že by bylo

vhodnější, kdyby vypadal úplně jinak. Například místo výsečového chcete

vidět graf sloupcový. Na takový graf stačí kliknout, poté navštívit Návrh –

Typ (obr. 64) – Změnit typ grafu a vybrat si jeden z následující palety

možností. Výsledek je na světě (obr. 65).

Obr. 62 Styly tvaru

Obr. 63 Odtržení výseče

Obr. 64 Typ

© Jaroslav Nedoma

43

V tomto případě se

nám ale například nemusí

líbit hodnoty u každého

zobrazeného sloupce. Chtěli

bychom je dát pryč a

namísto nich ponechat

pouze popsané osy. Stačí

tedy kliknout na jeden

z popisků (např. 290,23) a

stisknout klávesu DELETE.

Dále můžeme chtít,

aby byla svislá osa popsaná

celými čísly bez nutnosti dvou nul za desetinnou čárkou. Pak stačí na jakékoliv takové hodnotě

stisknout pravé tlačítko myši, z místní nabídky vybrat Formát osy a vlevo vybrat kategorii Číslo. V

pravé části máme poté možnost nahradit v rubrice desetinná místa dvojku nulou.

ÚPRAVA SLOUPCOVÉHO GRAFU

Vše, co se týká názvu grafu, barevné úpravy a popisků dat je stejné, jako u grafu výsečového.

U sloupcového grafu se ale nabízí např. možnost popisu os. Chtěli bychom pro lepší orientaci popsat

svislou číselnou osu určitým pojmenováním, aby každý věděl, co čísla v grafu vyjadřují.

Stačí se podívat na Rozložení – Popisky – Název os – Název svislé osy – Otočený název (př.) a

vepsat např. Počet cestujících v tis./den.

Dále bychom mohli chtít přidat do tohoto grafu další řadu, která by představovala např. další

město Brno. Jak přidat řadu do již existujícího grafu?

1. Kliknout do grafu.

2. Návrh – Data – Vybrat data (obr. 66)

3. Klikáme na Přidat (obr. 68)

4. Okno Upravit řady (obr. 67) chce vědět, jaký bude název budoucí

řady. Stačí

tedy stisknout tlačítko s červenou

šipkou a ze sešitu na pozadí vybrat

buňku D2, která obsahuje text Brno a

potvrdit enterem. V řádku hodnoty

řad opět klikáme na červené tlačítko

Obr. 65 Změna typu grafu

Obr. 66 Data

Obr. 68 Vybrat zdroj dat Obr. 67 Upravit řady

© Jaroslav Nedoma

44

výběru a ukazujeme Excelu buňky D3 až D6, kde jsou hodnoty k městu Brno. Potvrdíme

enterem a okénko Upravit řady potvrdíme OK.

5. Nyní vidíte v levé části Položky legendy (řady) názvy Řady1 a Brno. Řady1 představuje město

Prahu. Abychom vše viděli jednotně, klikneme na Řady1 a nahoře volíme tlačítko Upravit.

Jako název řady tedy zvolíme odkaz na buňku C2 nám již známým způsobem.

Nově vzniklé červené sloupečky můžeme opět upravit do podoby zkosení jako u řady Prahy,

aby bylo vše jednotné. Navíc můžeme zobrazit legendu (Rozložení – Popisky – Legenda) pro rozlišení

dvou barevných řad. Graf je hotový.

Cesta Návrh – Data (obr. 66) nabízí ještě možnost Přepnout řádek za sloupec. Pokud

vyzkoušíte tuto možnost,

zjistíte, že se položky

z vodorovné osy stanou

legendou a položky legendy

se stanou popisky dat.

Takovýmto způsobem

můžete prohazovat

zobrazení dat.

Výsledek bez

poslední změny (Přepnout

řádek za sloupec) je

viditelný na obr. 69.

PROSTOROVÉ OTÁČENÍ

Pokud se Vám klasický graf bez perspektivy přestává líbit, můžete s tím začít něco dělat přes

nástroj Prostorové otočení. Stačí kliknout pravým tlačítkem do oblasti grafu a vybrat možnost

Prostorové otočení… Otevře se nastavovací dialog (obr. 71), kde můžete odškrtnout ve spodní části

okna volbu Bez perspektivy a otáčet graf nejen

kolem osy X nebo Y, ale i perspektivně. Můžete

vyzkoušet, jak se poté graf chová (obr. 70) a

přizpůsobit ho k obrazu svému.

Obr. 69 Výsledek převedeného grafu doplněného o další řadu

Obr. 71 Otočení v prostoru

Obr. 70 Graf pootočený v prostoru a perspektivně

© Jaroslav Nedoma

45

HROMADNÉ ZÁZNAMY

Často se stává, že prostředí Excelu

využíváme ke tvorbě nejrůznějších databází a

potřebujeme vyřešit dvě důležité odvětví,

abecední řazení a filtrování dat. Jako příklad

nám postačí menší tabulka (obr. 72) z prostředí

autobazaru. Zde se vede záznam o každém

voze.

ŘAZENÍ DAT

Prvním naším úkolem je seřadit

abecedně první sloupeček (tj. Značka). Postup

k vyřešení tohoto úkolu není složitý:

1. Kliknout do sloupečku, který chceme

abecedně řadit.

2. Podívat na Data – Seřadit a filtrovat –

Seřadit od A do Z (AZ se šipkou dolů). Na tuto ikonu kliknout.

Druhým úkolem ale je seřadit vozy tak, aby byla zachována posloupnost od A do Z ve sloupci

Značka, ale zároveň by v každé takové skupině značek měly být vozy seřazeny od nejlevnějšího

k nejdražšímu (ne rozházený pořádek). Jsou dva způsoby, jak se s tímto problémem „poprat“.

Data – Seřadit a filtrovat – Seřadit od A do Z

1. Kliknout do sloupečku Cena a kliknout na stejnou ikonu jako v prvním úkolu řazení

podle značky. Auto se seřadí od nejlevnějšího po nejdražší, ale opět se rozhází podle

značky.

2. Kliknout do sloupečku Značka a opět kliknout na stejnou ikonu řazení od A do Z.

Nyní jsou již auta seřazena dle značek abecedně a v každé skupině každé značky jsou vozy

řazeny od nejlevnějšího po nejdražší. POZOR! Obrácený postup nevede ke stejnému

řešení. Nutno postupovat tzv. metodou od konce po začátek.

Data – Seřadit a filtrovat – Seřadit

1. Kliknout do sloupečku Značka.

2. Kliknout na Data – Seřadit a filtrovat – Seřadit.

3. V dialogovém okně (obr. 73) vidíme, že dochází k řazení podle Značky od A do Z. My

klikneme na Přidat

úroveň a nastavíme zde

Cena a ponecháme

nastavení od

nejmenšího po největší.

4. Potvrzujeme OK.

Obr. 72 Vstupní tabulka databáze

Obr. 73 Seřadit

© Jaroslav Nedoma

46

FILTROVÁNÍ DAT

Ponecháme si pořád stejnou databázi vozů (obr. 72). Nyní ale stojíme před problémem, kdy

za námi přijde zákazník a zajímá ho, jaké máme vozy značky Alfa Romeo s cenou do 280 000 Kč.

Protože je naše databáze rozsáhlá, odpadá zde možnost procházet řádek po řádku a zjišťovat, které

auto odpovídá výběru zákazníka. V těchto situacích přichází na řadu filtr. Na tomto příkladu si

ukážeme využití filtru automatického i rozšířeného.

Automatický filtr

Předchozí příklad vyřešíme následujícím řešením přes

automatický filtr:

1. Klikneme kamkoliv do naší tabulky.

2. Aktivujeme filtr: Data – Seřadit a filtrovat (obr. 74) –

Filtr.

3. V záhlaví naší tabulky se zobrazily šipky.

4. Klikneme na šipku v záhlaví Značka a odškrtneme položku

vybrat vše, namísto toho zatrhneme pouze hledaný vůz Alfa

Romeo (obr. 75).

5. Klikneme na šipku v záhlaví Cena a vybereme položku Filtry

čísel a následně Menší než nebo rovno… (obr. 76).

6. Do následujícího okna Vlastního automatického filtru

zadáváme naši požadovanou hodnotu 280 000 Kč a

potvrzujeme OK.

Obr. 74 Seřadit a filtrovat

Obr. 75 Výběr vozu

Obr. 77 Filtr čísel – výběr ceny

Obr. 76 Vlastní automatický filtr

© Jaroslav Nedoma

47

Jakým způsobem odfiltrovat? Asi jste si všimli, že jsou ty sloupečky, které jste filtrovali,

označeny nejen šipkou, ale navíc malým trychtýřkem. Na tyto šipky stačí kliknout a zvolit položku

Vymazat filtr Značka (př.). Toto bychom museli opakovat všude ve filtrovaných sloupcích. Tento

způsob by byl tedy v rozsáhlých tabulkách nešikovný.

Můžeme tedy volit možnost druhou, kdy stiskneme Data – Seřadit a filtrovat – Filtr. Tímto

deaktivováním ikony filtru ihned odfiltrujeme a vidíme původní tabulku. Ztratí se ale i šipky pro další

výběr a proto je nutné filtr znovu aktivovat.

Pokud víme, že chceme celou tabulku odfiltrovat a zároveň ihned filtrovat nový výběr, je

nejlepší volba Data – Seřadit a filtrovat – Vymazat, čímž smažeme pouze původní filtr a ponecháme

šipky pro možnost další filtrace dat.

Rozšířený filtr

Ten stejný úkol vyřešíme ještě jiným způsobem. Nyní to nebude automatický, ale rozšířený

filtr. Nejprve je nutné nakopírovat naše záhlaví tabulky (Značka, Model, …) dolů někam pod tabulku

se záznamy. Při kopírování vynechejte mezi tabulkou dat a naším novým záhlavím alespoň jeden

volný řádek, kterým přerušíte původní

tabulku (obr. 78).

Nyní započnete s vypisováním

kritérií pro filtr pod Vámi zkopírované

nové záhlaví. Pod políčko Značka

vypíšeme Alfa Romeo a pod políčko Cena vypíšeme <=280000. Poté pokračujeme následovně.

1. Klikneme do zdrojové tabulky.

2. Data – Seřadit a filtrovat – Upřesnit

3. V zobrazeném dialogu (obr. 79) vidíme, že Excel automaticky načetl Oblast seznamu. Nyní

vidíte, jak bylo podstatné učinit náš první krok, při velkých tabulkách Excel ušetří tímto

způsobem práci s označováním.

4. Do Oblast kritérií označíme naše nové záhlaví spolu s našimi vypsanými kritérii.

5. Nahoře v tabulce zaškrtneme Kopírovat jinam, abychom zachovali nezměněnou původní

tabulku, a naší zfiltrovanou zobrazíme jinde. Tím se nám uvolní poslední kolonka Kopírovat

do, kam označíme levou horní buňku (např. A25) pro vložení budoucí tabulky s filtrovanými

položkami. Kdybychom nechali volbu Přímo v seznamu filtr by se projevil stejně jako u

automatického přímo v tabulce.

6. Klikneme na OK a je hotovo. Naše tabulka je

nyní pod tabulkou kritérií.


ALTGr + , (čárka) Znak < (menší než)

ALTGr + . (tečka) Znak > (větší než)

Obr. 78 Tabulka kritérií

Obr. 79 Rozšířený filtr

© Jaroslav Nedoma

48

UKOTVENÍ A UVOLNĚNÍ PŘÍČEK

V rozsáhlých tabulkách bychom často uvítali možnost neskrývání prvního řádku, který

představuje záhlaví tabulky. Jakmile se podíváme např. na padesátý řádek, automaticky se první

schová, protože se již na obrazovku nevejde.

Následující cesta pásem karet Zobrazení – Okno (obr. 80) – Ukotvit příčky nabízí tři možnosti.

Volba ukotvit první řádek Vám umožní zobrazovat první řádek vždy, ať se nacházíte na kterémkoliv

řádku tabulky. Budete-li na řádku tisíc, pořád bude první řádek viditelný.

Podobně je tomu u možnosti ukotvit první sloupec. Tentokráte se při posouvání v tabulce

směrem doprava nebude skrývat první sloupeček. Bude stále viditelný.

Třetí možnost nese pouze označení Ukotvit příčky. Představme si naši tabulku s dopravou.

Zde bychom chtěli například ukotvit první dva řádky a zároveň první dva sloupce. Postupovali bychom

následovně:

1. Buňkový kurzor musíme umístit tak, že jeho horní a levá strana bude ukazovat přesně tu

hranici, kde má dojít k ukotvení příček (v našem případě C3).

2. Zvolíme Zobrazení – Okno – Ukotvit příčky – Ukotvit příčky.

Pokud budeme chtít ukotvené příčky uvolnit ať už z jakéhokoliv důvodu, zvolíme následující

cestu, která platí pro všechny tři typy ukotvení: Zobrazení – Okno – Ukotvit příčky – Uvolnit příčky.

Obr. 80 Okno

© Jaroslav Nedoma

49

OCHRANA DAT

Otevíráme kapitolu, která nám má odpovědět na otázky, jakým způsobem můžeme chránit

data v prostředí Excel proti přepisu nevyžádanou osobou.

V Excelu data můžeme chránit ve třech úrovních a to na úrovni:

1. Sešitu - zamknout celý sešit

2. Listu - zamknout pouze určitý list

3. Buněk - zamknout pouze určité buňky nebo povolit k přepisu pouze určité buňky

ÚROVEŇ SEŠITU

Pokud chcete znemožnit jakémukoliv uživateli bez

znalosti hesla přístup do Vašeho sešitu, postupujte

následovně:

1. Klikněte na tlačítko Office.

2. Zvolte položku Uložit jako.

3. V dialogu ukládání zvolte mimo názvu dokumentu

a jeho umístění také tlačítko Nástroje (obr. 81).

Z nabídky zvolte možnost Obecné možnosti.

4. Okno Obecné možnosti (obr. 82) nyní vyplňte

heslem pro otevření, popř. heslem pro

úpravy. Po potvrzení OK Vás Excel vyzve

ještě jednou k opakovanému zadání toho

stejného hesla pro kontrolu překlepů.

5. Nezapomeňte potvrdit dialog uložit jako

tlačítkem uložit, aby se změny uložily spolu

se sešitem.

6. Při dalším otevření toho sešitu již budete

vyzváni k zadání hesla.

ÚROVEŇ LISTU

Vytvoříte si nějakou tabulku a máte zájem o to, aby ji nikdo nemohl nějak upravit

např. v případě, že se ji rozhodnete někomu zaslat. V takovém případě můžeme uzamknout list, na

kterém tabulka je, proti přepisu. Jak tak učinit? Postup je následující:

1. Nechte otevřený list, který se chystáte zamykat.

2. Revize – Změny (obr. 83) – Zamknout list

3. Dále pokračujeme vypsáním hesla do dialogu Uzamknout list (obr. 84).

4. Pod heslem je možné zaškrtnout,

jaké akce mají být povoleny, i přes

uzamčení, všem uživatelům.

5. Potvrzujeme OK a zopakujeme

vypsání hesla.

Obr. 81 Nástroje

Obr. 82 Obecné možnosti

Obr. 83 Změny

© Jaroslav Nedoma

50

Nyní je náš list uzamčený a nemůžeme v něm cokoliv

měnit do té doby, dokud nenavštívíme Revize – Změny –

Odemknout list. Nemusím zdůrazňovat, že k této akci je

zapotřebí znalost našeho hesla.

ÚROVEŇ BUNĚK

Pokud se podíváte na formát jakékoliv buňky a

zavítáte na záložku Zámek (obr. 87), zjistíte, že jsou

v základním stavu všechny buňky uzamčené. Znamená to, že

pokud uzamknete list, všechny tyto buňky se s ním uzamknou

a nebude možné je přepisovat. Ostatně to jsme si ukázali při

zamykání listu.

Kdybyste ale označili určitou skupinu buněk a na

záložce Zámek odškrtli volbu Uzamčeno, budou ve výchozím

stavu buňky odemčené a to znamená, že pokud byste nyní

uzamkli list, zamknou se všechny buňky až na ty, kde jste

volbu odškrtli. To je první možnost, jak povolit přepis pouze do vybraných buněk zatímco ostatní

buňky budou proti přepisu zamčeny (chráněny).

Druhou možností je následující postup zamykající naší tabulku dopravy pouze v buňkách

obsahujících vzorečky součtů (takové buňky

nechceme, aby byly určené volně k přepisu).

1. Revize – Změny – Povolit

uživatelům úpravy oblastí…

2. Klikneme na tlačítko Nový...

(obr. 85).

3. Vyplníme název naší povolované

oblasti (obr. 86) a do odkazovaných

buněk Excelu označíme (přes

červené tlačítko na konci řádku)

oblast buněk, kterou chceme

povolit k přepisu (v naší tabulce A1

až F6 – tj. vše kromě součtových polí).

4. Pokud budeme chtít tyto buňky pouze povolit a ostatní uzamknout, nemusíme vyplňovat

heslo oblasti a potvrdíme OK.

5. Klikáme na tlačítko

Uzamknout list… (obr. 85).

6. Vyplníme stejný dialog jako

při zamykání listu (obr. 84). Veškeré změny

se totiž projeví až po uzamčení listu.

Teď již můžeme vepsat cokoliv do zdrojové

tabulky, ale výsledky v řádku a sloupečku

součet již přepsat nemůžeme.

Obr. 84 Uzamknout list

Obr. 85 Povolit uživatelům úpravy oblastí

Obr. 86 Nová oblast k povolení

© Jaroslav Nedoma

51

Nyní se vrátíme ale přeci jen ještě k bodu 4. Je totiž možné vytvořit několik povolovaných

oblastí v rámci jednoho listu a každou oblast sice nechat povolenou k přepisu ale pouze pro toho, kdo

zná určité heslo, které do dialogu (obr. 86) napíšeme. Takhle může mít přístup k tomu samému listu

třeba deset uživatelů, ale každý bude mít různá oprávnění pro změnu jiných oblastí buněk. My jsme

ale heslo nevyplňovali, to znamená, že může kdokoliv naši tabulku upravovat vyjma součtových

hodnot.

Obr. 87 Formát buněk – Zámek

© Jaroslav Nedoma

52

MATICOVÉ VZORCE

Maticový vzorec tvoříme tehdy, jestliže chceme provést několik výpočtů bez použití mnoha

mezikroků. Tento typ vzorců tvoříme stejně jako jiné typy vzorců s tím rozdílem, že potvrzení vzorce

neukončujeme klasicky klávesou ENTER, ale kombinací tří kláves CTRL+SHIFT+ENTER.

Při tvorbě maticového vzorce musíme vědět, zda očekáváme jeden nebo více výsledků.

VÝPOČET JEDNOHO VÝSLEDKU

Na následujícím příkladu si ukážeme první variantu – výpočet jednoho výsledku. V tabulce na

obr. 88 vidíme, jakou sazbou na hodinu je

ohodnocen každý zaměstnanec a kolik hodin

ve firmě odpracoval.

Úkolem zaměstnavatele (náš úkol) je

vypočítat celkovou částku, která bude

potřeba k pokrytí měsíčních platů všech

zaměstnanců.

Maticový vzorec nám zde poslouží

k tomu, abychom si ulehčili práci a nemuseli počítat nejprve u každého zaměstnance jeho plat zvlášť

a poté všechny platy sečíst. Představte si, že bychom nejprve museli např. do buňky D2 vepsat vzorec

=B2*C2, což by odpovídalo platu pana Novotného a pak tento vzorec kopírovat na další zaměstnance.

Poté bychom teprve provedli (např. do buňky B6 jako na obr. 88) součet všech těchto dílčích platů

pomocí funkce součtu: =SUMA(D2:D4). Veškerý tento postup jde vyřešit právě maticovým vzorcem.

Namísto výpočtu dílčích platů u každého zaměstnance se přesuneme již nyní přímo do buňky

B6. Do ní zapíšeme vzorec: =SUMA(B2:B4*C2:C4), ale nepotvrzujeme klávesou ENTER, ale již výše

zmiňovanou trojkombinací CTRL+SHIFT+ENTER. Nyní Vám Excel spočetl výši celkových měsíčních

nákladů na platy všech zaměstnanců, a když teď kliknete do buňky B6 a podíváte se do řádků vzorců,

zobrazí se Váš zadaný vzorec navíc ve složených závorkách: {=SUMA(B2:B4*C2:C4)}. Tyto závorky

nám říkají, že se jedná o maticový vzorec.

VÝPOČET VÍCE VÝSLEDKŮ

Následující příklad (na obr. 89) počítá s tím, že chceme právě spočítat jen dílčí platy

jednotlivých zaměstnanců. Od maticového vzorce se tedy očekává více výsledků. Když se podíváme

na obr. 89 a víme, že

chceme zjistit plat

každého zaměstnance

zvlášť, je jasné, že chceme

násobit hodinovou mzdu

s počtem odpracovaných

hodin. Mohli bychom

tedy např. do buňky D2

psát vzorec pro součin

=B2*C2 a dále ho

Obr. 88 Výpočet jednoho výsledku - maticově

Obr. 89 Výpočet více výsledků - maticově

© Jaroslav Nedoma

53

zkopírovat pro ostatní položky. To samé se dá ale vytvořit i pomocí jednoho vzorce (maticového) bez

následného kopírování.

Jak postupovat nyní? Nejprve označíme oblast, ve které naše výsledky očekáváme (klikneme

levým tlačítkem myši do buňky D2, levé tlačítko myši držíme a myší táhneme přes oblast buněk, ve

které chceme zobrazit naše dílčí výsledky, tlačítko myši pustíme a započneme psát vzorec:

=B2:B4*C2:C4 a potvrdíme trojkombinací CTRL+SHIFT+ENTER. Nyní uvidíme všechny naše potřebné

výsledky vypočtené, a když se podíváme do některého z nich, uvidíme v řádku vzorců maticový vzorec

opět ve složených závorkách: {=B2:B4*C2:C4}.

ÚPRAVA MATICOVÉHO VZORCE

Často se nám stane, že jsme náš vzorec nenapsali přesně podle našich představ anebo ho

chceme jednoduše z jiných důvodů opravit.

Postup při úpravě maticového vzorce je následující:

1. Klikneme na jednu buňku, ve které se nachází maticový vzorec.

2. Přesuneme se do řádku vzorců, ve kterém se nám maticový vzorec zobrazí (klikneme do

tohoto řádku – po kliknutí nám zde zmizí složené závorky).

3. Upravíme vzorec dle našich potřeb.

4. Potvrdíme trojkombinací kláves: CTRL+SHIFT+ENTER.

K-NÁSOBKY OBLASTI

Maticové vzorce využijeme také v případě, kdy se chystáme provádět nějakou matematickou

operaci, ve které pracuje vzájemně nějaká oblast buněk s konstantou.

Na obr. 90 je vidět, že jsou konstantou k násobené hodnoty z oblasti vektoru. Abychom

nemuseli využívat absolutní adresování nebo

vypisovat každý vzorec zvlášť, můžeme použít

maticový vzorec.

Nejprve si opět označíme oblast, ve které

očekáváme výsledky (na obr. 90 se jedná o

oblast C2 až C4).

Poté začneme psát vzorec. V případě

násobení (viz obr. 90) je to následující: =B2:B4*A2 a nesmíme zapomenout potvrdit jako maticový

vzorec, tj. nám známým stiskem tří kláves.

SOUČET DVOU OBLASTÍ (VEKTORŮ)

Na obr. 91 v následujícím příkladu je vidět, že

chceme sečíst vektor A a vektor B neboli dvě oblasti do

dalšího sloupce.

Opět tedy začneme označením oblasti, do které

chceme vložit výsledek a začneme psát vzorec: =A2:A4+B2:B4, který potvrdíme CTRL+SHIFT+ENTER.

Obr. 90 K-násobek oblasti

Obr. 91 Součet dvou vektorů

© Jaroslav Nedoma

54

Výsledná oblast bude tedy součtem předchozích dvou. Stejným způsobem můžeme oblasti i

odečítat.

SOUČIN DVOU MATIC

Proto, abychom mohli sčítat dvě matice (souvislé pravoúhlé oblasti), musíme znát základní

definici součinu matic. Ta nám říká, že počet sloupců v první matici musí být roven počtu řádků

v druhé matici. Jinak nelze matice vzájemně násobit.

Funkce pro tento výpočet se jmenuje SOUČIN.MATIC. Jako své argumenty očekává jednotlivé

matice. Nelze zde napsat prosté násobení, protože to není součin matic.

Vše si ukážeme na následujícím příkladu, který je vyobrazen na obr. 92.

Obr. 92 Součin dvou matic

Na obr. 92 vidíme dvě matice, které splňují naše předchozí pravidlo. Počet sloupců první

matice A (3 sloupce) odpovídá počtu řádků druhé matice B (3 řádky). Výsledkem nám tedy bude

součin těchto dvou matic ve dvou sloupcích a 5 řádcích (viz obr. 92).

Nejprve začneme označením oblasti výsledku. V tomto případě se jedná o oblast H2 až I6. Po

označení této oblasti začneme psát vzorec: =SOUČIN.MATIC(A2:C6;E2:F4) a potvrdíme trojkombinací

kláves. Ze zadávání vzorce je patrné, že každou oblast (matici) musíme oddělit středníkem.

Tato kapitola byla jakýmsi odbočením do oblasti funkcí, kterým se věnuje jiná publikace, ale

byla zde zmíněna z důvodu, že do oblasti matic patří.


CTRL+SHIFT+ENTER Potvrzení maticového vzorce

© Jaroslav Nedoma

55

DEFINOVÁNÍ NÁZVŮ

Vítejte v kapitole, kde si prozradíme, jakým způsobem si můžeme při adresaci ušetřit práci

v definování vzorečků. Vraťme se na úplný začátek a vzpomeňme si, jak jsme museli v případě součtů

označovat a definovat adresy buněk či oblastí. Takový součet hodnot

za sloupeček Praha jsme museli definovat jako: =SUMA(C3:C6). Pokud

bychom chtěli takovýto součet provést kdekoliv v listě, museli bychom

si stále pamatovat odkazy na tyto buňky, které oblast vymezují. Naším

úkolem je, ukázat si, jak pojmenovat takovouto skupinu buněk

nějakým názvem a ten pak vesele používat.

Ukážeme si následující cestu, jak tak učinit:

1. Označte naši oblast C3 až C6 (oblast

hodnot za Prahu).

2. Vzorce – Definované názvy (obr. 93) –

Definovat název

3. V dialogu Nový název (obr. 94) vidíme

již předvyplněný název Praha, který

Excel převzal z názvu sloupečku.

4. Odkaz na je také vyplněný a to přesně

tak, jak jsme označili. Ušetřili jsme si

tedy práci s pozdějším označováním.

5. Klikneme na OK.

V dialogu Nový název (obr. 94) jste si

určitě všimli položky Obor. Každý definovaný název je totiž nějakého určitého oboru. Ten určujeme

takový, v jakém rozsahu se rozhodneme s naším názvem pracovat. Pokud ho chcete využívat pro celý

sešit, necháte volbu Sešit. Pokud chcete nechat používat název pouze pro konkrétní list, volíte tuto

volbu. Pak je možné definovat více stejných názvů, ale pro každý list by takový název znamenal

nějakou jinou oblast.

Nyní jste si nadefinovali název Praha. Ukážeme si tedy, jak takový název používat. Z buňky C7

vymažte původní vzorec a zapište sem: =SUMA(Praha) tak jako na obr. 95. Po ENTER uvidíte opět

stejný výsledek s tím rozdílem, že teď už si

nemusíte pamatovat, jakáže oblast buněk je pro

Prahu. Stačí si třeba na pětistém řádku

vzpomenout, že chcete vidět součet za Prahu, tak

napíšete tento vzorec. Může také nastat situace,

kdy zapomenete, kde oblast pojmenovaná Praha

přesně byla. Jinými slovy, z jakých buněk vychází.

Pak stačí kliknout v řádku vzorců na černou šipku

vedle znázornění adresy buňky (obr. 96) a vybrat

požadovaný název oblasti (Praha). Excel Vám

ihned označí tu oblast, která se takto jmenuje.

Všechny definované názvy najdete ve Správci názvů (Vzorce – Definované názvy – Správce názvů),

kde můžete dosud vytvořené názvy upravovat či mazat.

Obr. 93 Definované názvy

Obr. 94 Nový název

Obr. 95 Použití definovaného názvu ve vzorci

© Jaroslav Nedoma

56

Jistě si řeknete, že by bylo nyní nepraktické

pojmenovávat každé město takto zvlášť. Bylo by to jednak

neefektivní a zabralo by to zbytečně moc času. Tato situace lze

vyřešit následovně:

1. Označíte do jedné skupiny všechna další

města i hodnoty k nim (obr. 97).

2. Vzorce – Definované názvy – Vytvořit

z výběru

3. V dialogu Vytvořit názvy z výběru zadáme

horní řádek. Ve většině nabídek Excel sám

nejlépe zjistí, kde mohou být popisky,

takže i v našem případě není potřeba

horní řádek zaškrtávat, protože by již zaškrtnutý měl být.

4. Potvrzujeme OK.

Když se nyní podíváte do Správce názvů, uvidíte všechna tři další nadefinovaná města. České

Budějovice budou pojmenované jako České_Budějovice, protože v definici názvu nesmí být mezera.

Dále si ukážeme, že jméno nemusí mít pouze nějaká buňka či oblast, ale že tím může být i

konstanta. Pro jednoduchou ukázku si nadefinujeme nový název (Vzorce – Definované názvy –

Definovat název). Ten se bude jmenovat euro a do políčka odkaz na (obr. 94) zadáme konstantu 25

místo celého původního zobrazení v tomto políčku. Tím jsme nadefinovali, že pokud se někde v sešitu

zmíníme o pojmu euro, znamená to, jako bychom se

zmínili o hodnotě 25.

Nyní se podívejme na obr. 98. Zde je tabulka

znázorňující částky v Kč. Vedlejší sloupeček slouží pro

přepočet Kč na €. Sem nyní stačí napsat za rovnítko

jen adresu buňky s částkou v Kč (př. D16) napsat

lomítko pro dělení a za něj heslo euro, pod kterým

jsme nadefinovali onu konstantní hodnotu 25.

Obr. 96 Názvy oblastí - výběr

Obr. 97 Označení buněk pro pojmenování

Obr. 98 Definice názvu konstanty

© Jaroslav Nedoma

57

PODMÍNĚNÉ FORMÁTOVÁNÍ

Dostáváme se do oblasti, která nám má tendenci

pomáhat po grafické stránce. Opět si vystačíme s naší

nestárnoucí tabulkou dopravy. Rádi bychom například na

první pohled viděli, v jakých dopravních prostředcích v Praze

se počet cestujících vyhoupnul nad hranici 300 tis.

cestujících. Excel nám umí tyto buňky barevně odlišit od

jiných. Jak?

1. Označte všechny hodnoty za město Praha

(buňky C3 až C6).

2. Domů – Styly (obr. 99) – Podmíněné

formátování (obr. 100) – Zvýraznit pravidla buněk –

Větší než…

3. Nyní se zobrazí dialogové okno Větší než

(obr. 101), kde do prvního políčka navolíme číselně 300,

což byla naše smyšlená hranice. Druhé políčko říká, jak

se tyto údaje odliší od ostatních. Můžete využít jednu

možnost z předdefinovaných nebo vybrat možnost

Vlastní formát… a navolit si vlastní barevné pozadí,

ohraničení nebo třeba barvu písma.

4. Potvrzujeme OK.

Obr. 101 Větší než

Nyní vidíte červeně zvýrazněné jen hodnoty na řádku Metro a Tramvaj, protože jen zde číslo

přesáhlo hranici 300. Podmíněné formátování ale pracuje v čase, tzn., že je možné hodnoty měnit a

závisle na tom bude červená barva mizet nebo se naopak zobrazovat. Vše závisí na Vás, můžete

vyzkoušet.

Dalším úkolem pro nás je fakt, že bychom chtěli zeleně odlišit součty v řádku pod

jednotlivými městy pouze v tom případě, že se jedná o nadprůměrné hodnoty. Pokud budou pod

průměrem vůči ostatním, tak se s těmito buňkami nic nestane.

1. Označíme řádek součtu pod našimi městy (oblast buněk C7 až F7).

2. Podíváme se do Podmíněného formátování (obr. 99 a 100) a zvolíme možnost

Nejpoužívanější či nejméně používaná pravidla a z podnabídky poté vybereme Nad

průměrem.

3. Zvolíme, jak se mají data projevit (zelená vyplň) a potvrdíme OK.

Obr. 99 Styly

Obr. 100 Podmíněné formátování

© Jaroslav Nedoma

58

Ve výsledku je zelená hodnota pouze pod sloupečkem Praha, protože pouze ona je nad

průměrem. Pokud toto zkusíte i ve sloupečku součtů za tabulkou (oblast buněk G3 až G6), zeleně již

budou označeny dvě buňky (dopravní prostředek Metro a Vlak).

Vraťme se ještě k tabulce s naším autobazarem, kde jsme se pokoušeli vytvářet filtry

(obr. 72). Zde bychom chtěli pomocí tzv. datových řad (nový nástroj Excelu od verze 2007) graficky

zpřehlednit sloupeček, který vyjadřuje počty najetých kilometrů.

1. Všechny hodnoty ve sloupci Najeto KM označíme.

2. Domů – Styly – Podmíněné formátování – Datové řady (vybereme jednu z barev)

Výsledek vidíte ihned před sebou. Excel v každé číselné buňce ukázal takovou část datové

řady, jaká této buňce z celku přísluší. Zkrátka největší číslo má vyplněnou celou buňku a nejmenší má

v buňce pouze náznak. Výsledek je vidět na obr. 102.

Dalším využitím Podmíněného

formátování může být oblast Sady ikon.

Ve stejné bazarové tabulce chceme nyní

porovnávat jednotlivé ceny vozů mezi

sebou. Excel nám umí pomocí Sady ikon

například symbolizovat, které vozy jsou

nad průměrem, které jsou na průměru a

které zabírají spodní hranice pod

průměrem.

Takovéto znázornění je vidět na

obr. 103. Je zde použit systém tří ikon

barevně i směrově odlišených.

Postup je následující:

1. Označit všechny položky ve

sloupci Cena.

2. Domů – Styly – Podmíněné

formátování – Sady ikon (tři

šipky).

Dále bychom měli zmínit, kde

najdeme hranici těchto tří symbolů.

Kolik procent z celku je věnovaných

na každý stupeň. Odpověď je

následující. Musíme se podívat do

Správce pravidel. Ten najdeme pod

následující cestou Domů – Styly –

Podmíněné formátování – Správce

Obr. 102 Datové řady

Obr. 103 Sady ikon

© Jaroslav Nedoma

59

pravidel… Po stisknutí se objeví okno správce (obr. 104), v jehož horní části máme na výběr, která

pravidla formátování chceme zobrazit. Z roletky vyberte Tento list a ve spodní části uvidíte obě Vaše

nadefinovaná

pravidla. Stačí

kliknout na pravidlo

Sada ikon a poté

stisknout tlačítko

Upravit pravidlo…

Otevře se další okno

(obr. 105), kde je

možné vlastní

pravidlo formátování

měnit.

Zde například vidíte, že zelená šipka

bude v buňce jen za předpokladu, že se jedná

o hodnotu větší než 67 % z celkového výběru.

Každá úroveň má své rozpětí.

Přes Správce pravidel (obr. 104) je

možné provést odebrání pravidla. Stačí ve

spodní části označit konkrétní pravidlo a

stisknout tlačítko Odstranit pravidlo.

Přes tlačítko Nové pravidlo… můžete

vytvořit nové pravidlo přímo z tohoto

prostředí. Neznamená to, že bychom ho

museli řešit vždy pouze výběrem

Podmíněného formátování na záložce Domů.

Obr. 104 Správce pravidel

Obr. 105 Upravení pravidla formátování

© Jaroslav Nedoma

60

SPOLUPRÁCE S MS WORD

MS Word patří také do balíčku Office společnosti Microsoft. Za úkol má vytvářet textové

dokumenty a součástí takových dokumentů mohou být i „excelovské“ tabulky. Účelem této kapitoly

je seznámit Vás s možnostmi vkládání a propojování tabulek z Excelu do Wordu.

VKLÁDÁNÍ POMOCÍ SCHRÁNKY MS OFFICE

První způsob spočívá ve znalosti kopírování (CTRL+C) a vkládání (CTRL+V).

1. Označte celou tabulku v Excelu, kterou chcete kopírovat.

2. Necháme ji kopírovat – CTRL+C.

3. Otevřeme MS Word.

4. Vložíme tabulku CTRL+V.

Nyní jsme vložili tabulku, která bude volně upravitelná jak po grafické stránce, tak i ze stránky

hodnot. Všimněme si ale, že pokud změníme jakékoliv údaje u dopravních prostředků libovolného

města, součet se nezaktualizuje. Je to tedy tabulka, kterou už si musíte přepočítávat. Pozor na to!

Nejste v Excelu, ale už jen v prostém Wordu.

VLOŽENÍ TABULKY JAKO OBJEKTU

Druhý způsob Vám umožní vyřešit předchozí problém. Tabulka bude počítat i ve Wordu.




4. Domů – Schránka – Vložit (šipka pod heslem „Vložit“)

5. Vložit jinak (obr. 106).

6. V dialogu (obr. 107) zvolíme vložit jako typ List aplikace

Microsoft Office Excel – objekt.

Oproti předchozímu

příkladu se vložila

tabulka ve formě

objektu a to

znamená, že není

klasicky upravitelná.

Pokud do ní

budeme chtít začít

psát, je nutné na ní

dvakrát kliknout

(dvojklik). Pokud tak

učiníte, dostanete

se do prostředí

Excelu, kde

provedete změny,

které potřebujete

Obr. 106 Word – Vložit jinak

Obr. 107 Vložit jinak

© Jaroslav Nedoma

61

a kliknete někam do prázdného prostoru aplikace Word. Tabulka bude upravená, ale pozor, nyní už i

správně přepočítaná, protože to objekt Excelu udělal za Vás.

VLOŽENÍ TABULKY JAKO OBRÁZEK

Třetí způsob využije ten, kdo se chystá do textového dokumentu umístit tabulku, se kterou se

již v prostředí Wordu nemá nic dělat (bude tak jak je – ve finální podobě).






6. V dialogu (obr. 107) zvolíme vložit jako typ Obrázek (formát WMF).

Takto vložená tabulka již nepůjde upravovat, opravdu se bude chovat jako obrázek. Můžeme

ji tedy vylepšovat po stránce kontrastu, jasu, ale nemůžeme v ní změnit hodnoty.

VLOŽIT PROPOJENOU TABULKU

Čtvrtý způsob nám umožní mít tabulku ve Wordu neustále aktuální (propojenou se zdrojovou

z prostředí Excelu).






6. V dialogu (obr. 107) zvolíme nejprve v levé části místo klasického Vložit položku Vložit

propojení a v pravé části ponecháme typ Formát HTML.

Tato tabulka je nyní propojena se zdrojovou tabulkou z Excelu. Pokud do této tabulky (ve

Wordu) kliknete, políčka zešednou. Právě to je náznak propojení.

Nyní zkuste změnit v tabulce jakákoliv data přímo v prostředí Excelu. Poté se podívejte do

Wordu na Vaši propojenou tabulku a ihned byste měli vidět změnu, kterou jste v Excelu provedli i

tady.

Za týden, měsíc či rok nemusíte vědět, s jakýmže „excelovským“ dokumentem jste tabulku ve

Wordu propojili. Stačí kliknout kamkoliv do Wordu a stisknout kombinaci kláves ALT+F9 a všechny

propojené tabulky přejdou z grafického režimu zobrazení na pouhý odkaz, který Vám ukáže s čím je

daná tabulka spojená (provázaná). Opětovné ALT+F9 převede odkaz na grafickou podobu tabulky.

Možností máte na vkládání několik, my jsme si ukázali ty nejčastější z nich.


ALT+F9 Zobrazení zdroje propojení ve Wordu

© Jaroslav Nedoma

62

IMPORT DAT

Přijde nám e-mailem v příloze tabulka, která je

vytvořená v programu MS Access pro tvorbu databází a my

s „Accessem“ neumíme pracovat. Víme ale, že ovládáme

Excel. O čem je řeč? O převedení tabulky z jiného zdroje

než je Excel do Excelu, neboli o importu dat. Nemusí se

vždy jednat o tabulky z prostředí MS Access, může to být

například jednoduchý textový dokument, z nějž chceme dostat data do Excelu ve formě tabulky.

IMPORT DAT Z MS ACCESS

1. Data – Načíst externí data (obr. 108) –

Z aplikace Access

2. Otevře se dialogové okno, ze kterého vyberete

umístění dokumentu Accessu (symbolizuje se fialovou

ikonkou s náznakem klíče).

3. Vybereme tabulku Accessu, kterou chceme

importovat (obr. 111). Stejně, jako má Excel listy,

Access využívá soustavu tabulek.

4. Vybereme způsob zobrazení a umístění dat

(obr. 109) a potvrdíme OK.

Tabulka se ihned

zobrazí v listu Excelu (obr. 110)

a okamžitě se Vám na ní nemusí

něco líbit. Číselné hodnoty totiž

Excel nenaimportoval jako

číselné buňky, ale zůstávají

textem (jsou zarovnané

automaticky vlevo). Kdybyste

chtěli například k platům

přiřadit symbol Kč, určitě Vás

bude rozčilovat, že něco

takového není možné. To

všechno právě proto, že si Excel

myslí, že je to text. Jak

jednoduchým způsobem udělat

z takovýchto textových buněk

buňky číselné? Pouhou změnou

formátu by to nešlo. Je potřeba

zvolit následující postup řešení:

Obr. 108 Načíst externí data

Obr. 109 Importovat data

Obr. 111 Vybírání tabulky z Accessu

Obr. 110 Naimportovaná tabulka

© Jaroslav Nedoma

63

1. Kliknout v Excelu do jakékoliv prázdné buňky a nechat ji kopírovat (CTRL+C).

2. Označit náš sloupeček hodnot Základní mzda v importované tabulce.


4. Vložit jinak

5. V rubrice Operace zvolit možnost Přičíst.

6. Potvrdit OK.

Ptáte se, co jsme provedli? Ke všem označeným buňkám v tabulce jsme jednoduše přičetli

nulu a Excel zjistil, že se jedná o čísla (výsledky zformátoval do podoby číslo).

IMPORT DAT Z TEXTOVÉHO DOKUMENTU (.TXT)

I z prostého textového dokumentu můžete nechat importovat data do Excelu ve formátu

běžné tabulky. Jak na to?

1. Data – Načíst externí data (obr. 108) – Z textu

2. Otevře se dialogové okno, ze kterého vyberete umístění textového dokumentu.

3. Spustí se průvodce importem textu, který sestává ze tří částí. V první části (obr. 113)

vybíráme Typ zdrojových dat. Pokud jsou data v textovém dokumentu pod sebou zarovnána

do sloupců a jsou oddělena čárkou, používá se typ Pevná šířka. Pokud je tomu jinak a jsou

oddělena např. tabulátorem, používá se Oddělovač. Ten nyní pro svou tabulku použiji.

4. Klikneme na Další a ve druhé části průvodce navolíme, jakým způsobem jsou data od sebe

oddělena (např. tabulátor).

5. Další a následuje třetí část průvodce, kde

můžeme navolit formát dat v jednotlivých

sloupcích.

6. Stiskneme Dokončit.

7. Objeví se okno (obr. 112) ptající se na fakt,

kam chceme importovanou tabulku umístit.

Opět stačí kliknout jen na buňku představující

pravý horní roh budoucí tabulky.

8. Potvrzujeme OK.

Obr. 113 Průvodce importem textu

Obr. 112 Umístění importovaných dat

© Jaroslav Nedoma

64

POHLEDY

Pohled Vám umožní zaznamenat několik situací v tabulce, ke kterým se vracíte často a musíte

pro jejich zobrazení dělat dokolečka zbytečně mnoho kroků. My si nyní ukážeme, jak si vytvořit

takový pohled například na zfiltrovanou tabulku.

V naší tabulce autobazaru,

kterou jsme používali při práci

s filtrem, bychom chtěli zobrazit

pouze vozy značky Škoda.

Použijeme tedy automatický filtr,

který již známe a zfiltrujeme tento

výběr. Výsledek je viditelný na

obr. 114. Z celé databáze nám

zůstaly čtyři vozy, které odpovídají našemu výběru a nyní nám jde o to, uložit tento pohled na

tabulku. Postup je následující:

1. Zobrazit – Zobrazení sešitu (obr. 115) – Vlastní zobrazení

2. V následujícím dialogu (obr. 117)

klikneme na tlačítko Přidat.

3. Do kolonky Název (obr. 116)

můžeme vypsat např. Škoda.

4. Potvrdíme stiskem OK.

Nyní již můžeme náš pohled

používat. Zkuste si nejprve odfiltrovat

tabulku do původního stavu a kliknout

třeba na úplně jiný list.

Nyní se podívejte na Zobrazení –

Zobrazení sešitu – Vlastní zobrazení. Zde

by mělo být viditelné heslo Škoda, to stačí

označit a vpravé části kliknout na tlačítko

Zobrazit. To samé lze provést dvojklikem

přímo na heslo Škoda.

Po obou akcích se stane jedno

jediné. Jste na listě s autobazarem a ihned

vidíte zfiltrované řádky Škoda.

Takto pracují Pohledy. Můžete si

jich udělat více, třeba i na jedné a té samé

tabulce a kdykoliv si pak tento pohled

vyvolat.

Obr. 114 Výsledek filtru Škoda

Obr. 115 Zobrazení sešitu

Obr. 116 Přidat zobrazení

Obr. 117 Vlastní zobrazení

© Jaroslav Nedoma

65

SCÉNÁŘE

Vraťme se do naší tabulky znázorňující přepravené cestující. Řešíme různé scénáře toho, jak

může tabulka vypadat, kdyby…

Můžeme si říct, že počet cestujících v Praze v metru by mohl být jen 900 a v Brně v autobuse

100. Nás potom zajímají nové součty s tím, že o ty nynější nechceme přijít. Chceme si pouze vytvořit

jakýsi scénář události.

Postup pro vytvoření scénáře je následující:

1. Data – Datové nástroje (obr. 118) –

Analýza hypotéz – Správce scénářů…

2. V dialogu klikneme na tlačítko Přidat.

3. Vyplníme Název Scénáře a Měněné

buňky (u nás jimi budou C3 a D2) a potvrdíme OK.

4. V následujícím okně Hodnoty scénáře (obr. 120) musíme zadat nové hodnoty každé

měněné buňky. Buňku C3 představující změnu cestujících v pražském metru nastavíme

např. na 900 a buňku D4 představující změnu v brněnských autobusech na 100.

5. Potvrdíme OK. Pokud bychom chtěli přidávat další scénář k těmto měněným buňkám,

stiskneme Přidat.

6. Nyní je v našem Správci scénářů (obr. 119) viditelný náš nový scénář (př. Změna

cestujících). Stačí tento název označit a ve spodní části stisknout tlačítko Zobrazit.

7. Scénář je vidět na pozadí v tabulce včetně přepočtených součtů.

Pokud si jich vytvoříme více, není

problém potom mezi jednotlivými scénáři

přepínat právě prostřednictvím okna

Správce scénářů (obr. 119) .

Pokud se chcete nyní dostat do

původního zobrazení hodnot, lze tak učinit

pouze šipkou zpět. Proto, aby se dalo mezi

jednotlivými variantami přepínat je potřeba

vytvořit několik scénářů. Takže i naše původní

zobrazení u pražského metra 1000 a

brněnského autobusu 120 by muselo být

součástí nějakého scénáře. Poté by jsme se na

něj mohli dostat výběrem z nabídky Správce

scénářů (obr. 119).

Obr. 118 Datové nástroje

Obr. 119 Správce scénářů

Obr. 120 Hodnoty scénáře

© Jaroslav Nedoma

66

SOUHRNY

A jsme opět u tabulky z prostředí autobazaru. Velké tabulky se dají seskupit pomocí

tzv. souhrnů a ty dále zajišťují různé výpočty v každé sjednocené skupině. Nejprve bychom měli

seřadit naši tabulku abecedně podle značky. To již

umíme. Poté budeme postupovat následovně:

1. Klikneme do tabulky, v níž chceme dělat

souhrny.

2. Data – Osnova (obr. 121) – Souhrn

3. Zobrazí se dialog Souhrnů (obr. 122).

4. My zadáme, že u každé změny ve sloupci

Značka chceme použít funkci Počet a tento

souhrn použijeme do sloupce Barva.

Necháme zaškrtnutou variantu Celkový

souhrn pod daty.

5. Potvrdíme OK.

Ve výsledku (obr. 123) je vidět vytvořený

souhrn. Každá značka má ve sloupečku barva

informaci o tom, kolik vozů této značky v našem

autobazaru máme. Další zajímavá věc, která se

současně stala, je systém skupin v levé části od čísel

řádků. Každý systém skupin je ve sloupečku pod čísly

(v našem případě 1, 2 a 3). Pokud

bychom klikli na číslo 1, uvidíme

pouze celkový počet vozů. Číslo 2

ukáže počet vozů v každé skupině

a číslo 3 ukáže celou tabulku tak,

jako na obr. 123.

Všimněte si, že každá

soustava takovéto skupiny je

doplněna o znaménko „-“ (minus),

které značí rozbalenou skupinu.

Pokud na minus klikneme, skupina

se sbalí a namísto minus bude „+“

(plus) symbolizující sbalenou

skupinu.

Tímto ale souhrny zdaleka

Obr. 121 Osnova

Obr. 122 Souhrny

Obr. 123 Tabulka s vytvořeným souhrnem

© Jaroslav Nedoma

67

nekončí. Existuje ještě možnost vytvářet další souhrn v již vytvořeném souhrnu. Jak?

1. Klikneme do tabulky, v níž chceme dělat další souhrn.

2. Data – Osnova – Souhrn

3. Zobrazí se opět dialog Souhrnů.

4. My nyní zadáme, že u každé změny ve sloupci Značka chceme použít funkci Součet a tento

souhrn použijeme do sloupce Cena. Necháme zaškrtnutou variantu Celkový souhrn pod

daty a odškrtneme variantu Nahradit aktuální souhrny, protože by jinak došlo k odstranění

našeho předchozího souhrnu.

5. Potvrdíme OK.

Nyní vidíte jak počty aut, tak i součty jejich cen za každou skupinu zvlášť.

Ještě stojíme před otázkou, jak souhrny smazat, pokud se nám nebudou líbit. Je potřeba se

opět dostat do dialogového okna Souhrny (obr. 122) a kliknout ve spodní části vlevo na tlačítko

Odebrat vše. A je hotovo!

© Jaroslav Nedoma

68

PŘEHLEDY

Potřebujete-li ve velké tabulce seskupit nějaká data do skupinky, kterou můžete rozbalovat a

balit tak, jak se Vám bude jen líbit, je nutné, abyste poznali přehledy. Jedná se o příbuznou oblast

k souhrnům. Souhrny vytvářely také skupiny, které se daly sbalovat a rozbalovat, ale navíc vytvářely

ještě počítané údaje.

1. Označíme tolik řádků / popř. sloupců, kolik jich chceme

seskupit.

2. Data – Osnova – Seskupit

3. Zvolíme, zda chceme seskupovat označené řádky nebo

sloupce (obr. 124).

4. Potvrdíme OK.

Pokud spojíme několik řádků do jedné skupiny a poté ještě

dva sloupce do skupiny další, může celkový přehled vypadat například tak, jako na obr. 125.

Odstranění přehledů se provádí tak, že označíme řádky (sloupce), ve kterých chceme přehled

vymazat a postupujeme následovně: Data – Osnova – Oddělit.

Pokud chceme odstranit veškeré přehledy, volíme jednodušší cestu: Data – Osnova – Oddělit

(šipka pod heslem „Oddělit“).

Obr. 124 Seskupit

Obr. 125 Výsledek tvorby přehledů

© Jaroslav Nedoma

69

HLEDÁNÍ ŘEŠENÍ

Účelem hledání řešení je nalezení hodnoty jedné proměnné ve vzorci. K praktické ukázce si

vytvoříme jednoduchou tabulku (obr. 126), která má za úkol výpočet splátky.

Tabulka obsahuje v buňce B1 výši

půjčky, v buňce B2 počet měsíců, kolik se bude

splácet, buňka B3 zobrazuje roční úrokovou

sazbu a do buňky B4 vypíšeme vzorec, který

nám z předešlých třech údajů vypočte výši

splátky.

Vzorec použitý v buňce B4 využívá funkci

PLATBA a jeho zápis je následující: =PLATBA(B3/12;B2;-B1). Funkce PLATBA očekává jako první

argument měsíční úrokovou sazbu, naše tabulka ale obsahuje úrokovou sazbu roční, proto je potřeba

první argument vydělit dvanácti. Druhým argumentem je počet měsíců splácení a třetím je výše

půjčky. Protože půjčené peníze nejsou naše (teprve je splácíme), je velikost půjčky zapsána se

záporným znaménkem.

Vžijme se do situace, kdy se chceme zeptat na fakt, na kolik by se zkrátila doba splácení,

kdybychom spláceli 10 000 Kč měsíčně namísto nynějších vypočtených 7 653,82 Kč. Pokud bychom

ale přepsali stávající splátku, nic bychom tímto nevyřešili, jen bychom si přepsali vzoreček, který jsme

pracně tvořili. Při takovýchto situacích určitě oceníme nástroj Hledání řešení, který nám umožní

nastavit námi požadovaný výsledek a upravit na úkor tohoto výsledku libovolnou buňku ve vzorci,

kterou si sami vybereme.

1. Klikneme do buňky B4.

2. Data – Datové nástroje – Analýza hypotéz – Hledání řešení

3. Následující okno (obr. 127) potřebuje znát Nastavenou buňku (ta, na kterou jsme klikli), její

Cílovou hodnotu (př. 10000) a adresu Měněné buňky, která se na úkor změny přenastaví (př.

B2 – buňka obsahující počet splátek).

4. Potvrdíme OK.

Excel nalezne řešení:

Pro měsíční výši splátky 10 000 Kč se počet

splátek upraví z původních 50 splátek na necelých 36.

Takovýmto způsobem můžeme hledat řešení i u jiných

příkladů, jde jen o to pochopit, jak a při jakých situacích

tento nástroj využívat.

Obr. 126 Pomocná tabulka - splátky

Obr. 127 Hledání řešení

© Jaroslav Nedoma

70

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA

Citlivostní analýza je nástroj, jenž umožní ukázat náhled do několika výsledků pomocí tabulky

kritérií při propojení na určitý vzoreček a jeden či dva údaje. Podle toho rozeznáváme citlivostní

analýzu jedné proměnné a dvou proměnných.

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA PRO JEDNU PROMĚNNOU

Naši předchozí tabulku (obr. 126) si doplníme tak,

aby vypadala jako na obr. 128. Do buňky B6 v naší nové

tabulce přibude vzorec. Bude to ale tentýž vzorec, jako je

nyní v buňce B4. Pro jednoduchost stačí do buňky B6

zapsat následující: =B4, čímž odkážeme na vzorec v buňce

B4.

Dále můžeme začít s citlivostní analýzou.

Podívejme se nyní na tabulku. V buňce B6 je nyní výše

splátky, při 12% úrokové sazbě a nás zajímá, jaká by byla

výše splátky při různých výších úrokové sazby (A7 až

A13). V tom případě nás zajímá citlivostní analýza jedné

proměnné (úrokové sazby).

1. Označíme celou tabulku (A6 až B13).

2. Data – Datové nástroje – Analýza hypotéz –

Tabulka dat…

3. Zobrazí se tabulka dat (obr. 129), a protože

řešíme pouze jednu proměnnou, tak budeme

vypisovat pouze jednu kolonku (v našem případě

Vstupní buňku sloupce – ve sloupci se totiž

nacházejí další úrokové sazby, jejichž výši splátky

chceme zjišťovat).

4. Do vstupní buňky sloupce tedy označíme buňku B3, díky níž je splátka ve výši 7 653,82 Kč.

5. Potvrdíme OK.

Nyní vidíme doplněnou tabulku o ostatní možné výše splátek při různých úrokových sazbách.

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA PRO DVĚ PROMĚNNÉ

Tabulku z obr. 126 doplníme tak, aby vypadala jako na obr. 130. Buňka A7 bude obsahovat

opět odkaz na buňku B4 se splátkou (=B4).

Nyní nás zajímají již dva změněné údaje najednou. Ptáme se totiž, jaká by byla výše splátky,

pokud by se měnila délka splácení v měsících a zároveň i úroková sazba.

1. Označíme celou tabulku (A7 až F14).

2. Data – Datové nástroje – Analýza hypotéz – Tabulka dat…

3. Vstupní buňkou sloupce bude opět odkaz na buňku B3, protože je to opět ona, která říká,

jaké typy dat se nacházejí v naší tabulce ve sloupci. Vstupní buňka řádku bude buňka B2,

Obr. 128 Tabulka pro CA 1 proměnné

Obr. 129 Tabulka dat

© Jaroslav Nedoma

71

která obsahuje údaj o délce splácení. Přesně tento typ údaje je v naší označené tabulce

v řádku.

4. Potvrdíme OK.

Obr. 130 Tabulka pro CA 2 proměnných

Tabulka se vyplní všemi kombinacemi možných splátek podle různé délky splácení v měsících

a různé úrokové sazby.

© Jaroslav Nedoma

72

OVĚŘENÍ DAT

Nástroj ověření dat použijeme, pokud chceme uživateli omezit obor hodnot, kterým může

vstupovat do zvolených buněk.

Jako jednoduchý příklad může posloužit následující ukázka omezení intervalu čísel pro vstup

do buňky B2. Nechceme, aby buňka B2 obsahovala jiné číslo než hodnoty z intervalu 0 až 100. Postup

je následující:

1. Klikneme do buňky B2.

2. Data – Datové nástroje – Ověření dat (obr. 131)

3. V políčku Povolit neponecháme možnost Jakoukoli hodnotu, ale

vybereme možnost Celé číslo (obr. 132).

4. Jako Minimum nastavíme číslo 0 a maximum bude 100.

5. Potvrzujeme OK.

Nyní již není možné do buňky

B2 vepsat jiný údaj než číslo

v rozmezí 0 až 100.

Pokud bychom měli zájem

vypsat uživateli vlastní chybovou

hlášku v případě, že zadá špatné

číslo, postupujeme následovně.

Opět otevřeme okno Ověření

dat (obr. 132). V horní části okna

klikneme na záložku Chybové

hlášení. Jako Nadpis můžeme

vypsat „Špatně zadané číslo“ a

Chybové hlášení bude vystihovat

naši chybovou hlášku „Zadej číslo

0 až 100“. Potvrdíme OK a

vyzkoušíme funkčnost. Pokud se

nyní bude dotyčný snažit do

buňky B2 vypsat jiné číslo než v rozsahu 0 až 100, zobrazí se následující chybová hláška (obr. 133).

Zkusme se ještě chvilku zabývat

ověřováním dat. Dejme tomu, že bychom

chtěli v buňce D2 omezit vstup jen na

možné odpovědi ANO a NE. V takovém

případě se opět dostaňme do okna

Ověření dat (obr. 132). V rubrice Povolit

zvolme možnost Seznam a do políčka

Zdroj zadáme obě možné odpovědi

oddělené středníkem (ANO;NE). Vše je vidět na obr. 134.

Obr. 131 Ověření dat

Obr. 132 Ověření dat – dialogové okno

Obr. 133 Chybové hlášení

© Jaroslav Nedoma

73

Po kliknutí na tlačítko OK vidíme, že buňka D2 má u sebe, po kliknutí na ni, šipku. Pokud na

šipku klikneme, zobrazí se nabídka seznamu (obr. 135), ze které si můžeme vybrat jedno nebo druhé

(ANO nebo NE). Stačí kliknout a hodnota se ihned zapíše do buňky.

Pokud by chtěl uživatel náhodou zadat i přes rozbalovací seznam jinou hodnotu, než tu, která

je zde vypsaná, Excel mu opět odpoví chybovou hláškou, že určitý uživatel omezil obor hodnot.

Obr. 134 Ověření dat - seznam

Obr. 135 Seznam v buňce

© Jaroslav Nedoma

74

CHYBOVÁ HLÁŠENÍ

Při řešení vzorečků a funkcí se Vám může stát, že uvidíte místo výsledku chybovou hlášku.

Úkolem této kapitoly je seznámit Vás se všemi chybovými hláškami a prozradit, co která znamená.

Vše je pro přehlednost vypracováno do následující tabulky.

A B Chyba Vzorec Popis

10 0 #DIV/0! =A/B Nelze dělit nulou nebo prázdnou buňkou

10 ahoj #HODNOTA! =A+B Nelze počítat s textovou hodnotou

10 0 #NÁZEV? =MINIMUM(A;B) Chybný název funkce nebo argumentu

-1 #NUM! =LN(A) Nedefinovaná operace v matematice nebo příliš velké či malé číslo

20 10 #N/A =POZVYHLEDAT(1;A:B;0) Nenalezení dat při vyhledávání nebo vynechání povinného argumentu funkce

10 20 #REF! =SVYHLEDAT(20;A;2;0) Hledaný výsledek je mimo oblast nebo jsme špatně zkopírovali vzoreček rovněž s odkazem mimo oblast

#NULL! Př. =A2:A4 B2:B4 Prázdná množina (průnik, který neexistuje)

1000 2000 ####### =A*B Výsledek je delší, než je šířka sloupce

© Jaroslav Nedoma

75

NASTAVENÍ PROSTŘEDÍ EXCELU

Jedna z posledních kapitol by měla patřit nastavení prostředí. To, v čem celou dobu

pracujeme, si můžeme přizpůsobit sami sobě. Kde takové možnosti nastavovat? Odpověď zní,

podívat se pod tlačítko Office a vybrat tlačítko ze spodní části nabídky – Možnosti aplikace Excel

(obr. 136).

Obr. 136 Možnosti aplikace Excel

Okno možností je po levé straně vybaveno jednotlivými kategoriemi, kterými budeme

procházet a poukážeme vždy na ty nejpodstatnější nebo nejzajímavější položky nastavení.

OBLÍBENÉ

Při výběru používat miniaturní panel nástrojů – jedná se o „plovoucí“ pomocný panel základních

nástrojů, který se ukáže u kurzoru myši vždy, když pracujeme s označenou oblastí dat. Najdeme zde

nejpoužívanější nástroje, jako je například tučné písmo a jiné.

Povolit dynamický náhled – pokud chceme např. zvolit jinou barvu podkladu buněk a máme buňky

označené, pak stačí jen přejíždět myší přes paletu nabízených barev a na pozadí vidíme výsledek, aniž

bychom ještě nějakou barvu potvrdili.

© Jaroslav Nedoma

76

Zobrazit na pásu kartu Vývojář – na pásu zobrazí kartu Vývojář potřebnou např. pro tvorbu maker a

jejich úpravu.

Barevné schéma – určí, jaký barevný nádech bude Excel mít.

Při vytváření nových sešitů – oblast, ve které nastavujeme počáteční nastavení druhu písma, jeho

velikosti a volíme zde, kolik listů chceme ve standardním zobrazení při zapnutí Excelu v sešitu vidět.

VZORCE

Styl odkazu R1C1 – změní styl odkazů. Např. z klasického A1 bude v tomto zobrazení R1C1 (řádek vs.

sloupec).

ULOŽIT

Uložit soubory v tomto formátu – nastaví výchozí formát pro ukládání nově vytvořených dokumentů.

Standardním formátem v nové verzi je soubor s příponou .xlsx. Uživatelé používající i starší verzi

uvítají možnost nastavení staršího formátu .xls jako výchozího.

PŘIZPŮSOBIT

Tato kategorie umožní přidat Vaše nejčastěji používané příkazy na panel nástrojů rychlý přístup.

V tomto okně jsme již jednou hned na počátku naší publikace byli a nastavovali zde vlastní příkazy.

ZDROJE INFORMACÍ

Získat aktualizace – pomocí této volby aktualizujeme balíček Microsoft Office 2007 do nejnovější

podoby.

Spustit diagnostické nástroje sady Microsoft Office – tato možnost spustí procesy umožňující

odhalení a odstranění problémů s aplikacemi balíčku Microsoft Office.

Přejít ke službě Microsoft Office Online – umožní přejít k online nápovědě balíčku Microsoft Office.

© Jaroslav Nedoma

77

TISK TABULEK

Tabulky z Excelu se tisknou po stránkách, jako je tomu v jakémkoliv textovém editoru.

Problémem v Excelu je, že má tabulku nejen

co do výšky, ale i do šířky. Proto je potřeba

sjednotit nějaký systém tisku.

Před tiskem se vždy doporučuje

zobrazit náhled. Ikona je dostupná na panelu

nástrojů pro rychlý přístup. Můžete si ji

nastavit a nechat zde zobrazovat.

Veškeré nastavení před tiskem můžeme projít zde: Rozložení stránky – Vzhled stránky

(obr. 137). Na této kartě musíme kliknout na pravý dolní roh (šipka viditelná vpravo dole na obr. 137).

Po stisknutí toho tlačítka se zobrazí dialog Vzhled stránky (obr. 138). Na záložce stránka je možné

nastavit orientaci stránek (na výšku, na šířku). Záložka List (obr. 138) nabízí možnost nastavení oblasti

tisku, čímž vymezíme přesný prostor, který se má tisknout. Je zde možnost určit, které řádky se mají

nahoře opakovat. Sem stačí označit například záhlaví tabulky, které chcete vidět na všech vytištěných

listech. To samé platí pro

sloupec, který by se měl

vlevo opakovat.

Dále zde máme

možnost tisknout

pomocnou mřížku nebo i

komentáře (v základním

stavu jsou netisknutelné – žádné). Pořadí tisku stránek je v základu

směrem dolů a teprve poté příčně. Je zde možno pořadí otočit, tisknout

nejprve příčně a poté dolů. Klasický dialog tisku vyvoláme přes tlačítko

Office – Tisk (obr. 139).

Obr. 137 Vzhled stránky

Obr. 138 Dialogové okno Vzhled stránky

Obr. 139 Tisk

© Jaroslav Nedoma

78

ZÁVĚR

Dostali jsme se až na samotný závěr publikace. Doufám, že jsme se spolu dostali bez

sebemenších problémů až sem, na samotný konec. Naučili jsme se pracovat s nejpoužívanějšími

nástroji Excelu, ale přece jen jsme na nějaké oblasti zapomněli. Zapomněli spíše jen v uvozovkách. Na

tuto publikaci volně navazují publikace o kontingenčních tabulkách, makrech a o funkcích

používaných při práci s Excelem. Přeji hodně úspěchů v samostatném používání Excelu a využívání ho

při řešení každodenních praktických příkladů.

© Jaroslav Nedoma

79

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 Okno programu Excel ................................................................................................................................... 7

Obr. 2 Nabídka Office – položka Uložit jako ............................................................................................................ 7

Obr. 3 Oblast listů .................................................................................................................................................... 8

Obr. 4 Jednoduchá tabulka – vyplnění .................................................................................................................. 10

Obr. 5 Písmo .......................................................................................................................................................... 10

Obr. 6 Schránka ..................................................................................................................................................... 11

Obr. 8 Tabulka s vloženým řádkem a sloupcem .................................................................................................... 13

Obr. 7 Buňky .......................................................................................................................................................... 13

Obr. 9 Formát buněk - Číslo ................................................................................................................................... 14

Obr. 11 Tabulka s doplněnými desetinnými místy na dvě ..................................................................................... 15

Obr. 10 Číslo .......................................................................................................................................................... 15

Obr. 12 Formát buněk - Zarovnání ........................................................................................................................ 16

Obr. 13 Zarovnání .................................................................................................................................................. 16

Obr. 14 Tabulka po použití zarovnávacích úprav .................................................................................................. 17

Obr. 16 Písmo ........................................................................................................................................................ 18

Obr. 15 Formát buněk - Písmo .............................................................................................................................. 18

Obr. 17 Formát buněk - Ohraničení ....................................................................................................................... 19

Obr. 18 Tabulka doplněná o ohraničení ................................................................................................................ 19

Obr. 19 Formát buněk - Výplň ............................................................................................................................... 20

Obr. 20 Úpravy ...................................................................................................................................................... 21

Obr. 21 Mazání obsahu a formátů......................................................................................................................... 21

Obr. 22 Styly .......................................................................................................................................................... 21

Obr. 23 Vlastní příkazy do panelu nástrojů Rychlý přístup .................................................................................... 22

Obr. 24 Panel nástrojů Rychlý přístup ................................................................................................................... 22

Obr. 25 Ukázka kopírování formátů tabulky ......................................................................................................... 23

Obr. 26 Najít a nahradit ......................................................................................................................................... 23

Obr. 29 Vložit jinak ................................................................................................................................................ 24

Obr. 27 Vložit jinak - nabídka ................................................................................................................................ 24

Obr. 28 Vyplnit bez formátování ........................................................................................................................... 24

Obr. 30 Definované seznamy ................................................................................................................................ 25

Obr. 31 Výběr dat do vlastního seznamu .............................................................................................................. 26

Obr. 32 Vlastní seznamy ........................................................................................................................................ 26

Obr. 33 Importovaný vlastní seznam ..................................................................................................................... 26

Obr. 34 Ukázka tvorby posloupnosti ..................................................................................................................... 27

Obr. 35 Místní nabídka – Vyplnit řady ................................................................................................................... 27

Obr. 36 Ukázky posloupností v Excelu ................................................................................................................... 27

Obr. 37 Řady – úpravy posloupností ..................................................................................................................... 28

Obr. 38 Řady – karta Úpravy ................................................................................................................................. 28

Obr. 39 Místní nabídka – Vyplnit pracovní dny ..................................................................................................... 29

Obr. 40 Součtový řádek v tabulce .......................................................................................................................... 30

Obr. 41 Výpočet součtu pomocí jednoduché aritmetiky ....................................................................................... 30

Obr. 42 Funkce AutoSum ....................................................................................................................................... 31

Obr. 43 Označení buněk pro součet ...................................................................................................................... 32

Obr. 44 Knihovna funkcí ........................................................................................................................................ 32

Obr. 45 Součtový sloupec v tabulce ...................................................................................................................... 32

Obr. 46 Doplněná tabulka o součty ....................................................................................................................... 33

Obr. 47 Relativní adresace..................................................................................................................................... 34

Obr. 48 Absolutní adresace ................................................................................................................................... 34

© Jaroslav Nedoma

80

Obr. 49 Smíšená adresace ..................................................................................................................................... 35

Obr. 50 Komentář .................................................................................................................................................. 38

Obr. 51 Vkládání komentáře ................................................................................................................................. 38

Obr. 52 Závislosti vzorců........................................................................................................................................ 39

Obr. 53 Předchůdci ................................................................................................................................................ 39

Obr. 54 Následníci ................................................................................................................................................. 39

Obr. 55 Označení tabulky ...................................................................................................................................... 40

Obr. 56 Typy výsečového grafu ............................................................................................................................. 40

Obr. 57 Grafy ......................................................................................................................................................... 40

Obr. 58 Výsečový graf ............................................................................................................................................ 40

Obr. 59 Nástroje grafu ........................................................................................................................................... 41

Obr. 60 Popisky ...................................................................................................................................................... 41

Obr. 61 Formát popisků dat .................................................................................................................................. 41

Obr. 62 Styly tvaru ................................................................................................................................................. 42

Obr. 63 Odtržení výseče ........................................................................................................................................ 42

Obr. 64 Typ ............................................................................................................................................................ 42

Obr. 65 Změna typu grafu ..................................................................................................................................... 43

Obr. 66 Data .......................................................................................................................................................... 43

Obr. 67 Upravit řady .............................................................................................................................................. 43

Obr. 68 Vybrat zdroj dat ........................................................................................................................................ 43

Obr. 69 Výsledek převedeného grafu doplněného o další řadu ............................................................................ 44

Obr. 70 Graf pootočený v prostoru a perspektivně .............................................................................................. 44

Obr. 71 Otočení v prostoru .................................................................................................................................... 44

Obr. 72 Vstupní tabulka databáze ......................................................................................................................... 45

Obr. 73 Seřadit ...................................................................................................................................................... 45

Obr. 74 Seřadit a filtrovat ...................................................................................................................................... 46

Obr. 75 Výběr vozu ................................................................................................................................................ 46

Obr. 76 Vlastní automatický filtr ........................................................................................................................... 46

Obr. 77 Filtr čísel – výběr ceny .............................................................................................................................. 46

Obr. 78 Tabulka kritérií .......................................................................................................................................... 47

Obr. 79 Rozšířený filtr ............................................................................................................................................ 47

Obr. 80 Okno ......................................................................................................................................................... 48

Obr. 81 Nástroje .................................................................................................................................................... 49

Obr. 82 Obecné možnosti ...................................................................................................................................... 49

Obr. 83 Změny ....................................................................................................................................................... 49

Obr. 84 Uzamknout list .......................................................................................................................................... 50

Obr. 85 Povolit uživatelům úpravy oblastí ............................................................................................................ 50

Obr. 86 Nová oblast k povolení ............................................................................................................................. 50

Obr. 87 Formát buněk – Zámek ............................................................................................................................. 51

Obr. 88 Výpočet jednoho výsledku - maticově ...................................................................................................... 52

Obr. 89 Výpočet více výsledků - maticově ............................................................................................................. 52

Obr. 90 K-násobek oblasti ..................................................................................................................................... 53

Obr. 91 Součet dvou vektorů ................................................................................................................................. 53

Obr. 92 Součin dvou matic .................................................................................................................................... 54

Obr. 93 Definované názvy ..................................................................................................................................... 55

Obr. 94 Nový název ............................................................................................................................................... 55

Obr. 95 Použití definovaného názvu ve vzorci ...................................................................................................... 55

Obr. 96 Názvy oblastí - výběr................................................................................................................................. 56

Obr. 97 Označení buněk pro pojmenování ............................................................................................................ 56

Obr. 98 Definice názvu konstanty ......................................................................................................................... 56

Obr. 101 Větší než ................................................................................................................................................. 57

Obr. 99 Styly .......................................................................................................................................................... 57

© Jaroslav Nedoma

81

Obr. 100 Podmíněné formátování ......................................................................................................................... 57

Obr. 102 Datové řady ............................................................................................................................................ 58

Obr. 103 Sady ikon ................................................................................................................................................ 58

Obr. 104 Správce pravidel ..................................................................................................................................... 59

Obr. 105 Upravení pravidla formátování............................................................................................................... 59

Obr. 106 Word – Vložit jinak ................................................................................................................................. 60

Obr. 107 Vložit jinak .............................................................................................................................................. 60

Obr. 108 Načíst externí data.................................................................................................................................. 62

Obr. 109 Importovat data...................................................................................................................................... 62

Obr. 110 Naimportovaná tabulka .......................................................................................................................... 62

Obr. 111 Vybírání tabulky z Accessu...................................................................................................................... 62

Obr. 112 Umístění importovaných dat .................................................................................................................. 63

Obr. 113 Průvodce importem textu ...................................................................................................................... 63

Obr. 114 Výsledek filtru Škoda .............................................................................................................................. 64

Obr. 115 Zobrazení sešitu ...................................................................................................................................... 64

Obr. 116 Přidat zobrazení ...................................................................................................................................... 64

Obr. 117 Vlastní zobrazení .................................................................................................................................... 64

Obr. 118 Datové nástroje ...................................................................................................................................... 65

Obr. 119 Správce scénářů ...................................................................................................................................... 65

Obr. 120 Hodnoty scénáře .................................................................................................................................... 65

Obr. 121 Osnova .................................................................................................................................................... 66

Obr. 122 Souhrny .................................................................................................................................................. 66

Obr. 123 Tabulka s vytvořeným souhrnem ........................................................................................................... 66

Obr. 124 Seskupit .................................................................................................................................................. 68

Obr. 125 Výsledek tvorby přehledů ....................................................................................................................... 68

Obr. 126 Pomocná tabulka - splátky ..................................................................................................................... 69

Obr. 127 Hledání řešení ......................................................................................................................................... 69

Obr. 128 Tabulka pro CA 1 proměnné ................................................................................................................... 70

Obr. 129 Tabulka dat ............................................................................................................................................. 70

Obr. 130 Tabulka pro CA 2 proměnných ............................................................................................................... 71

Obr. 131 Ověření dat ............................................................................................................................................. 72

Obr. 132 Ověření dat – dialogové okno................................................................................................................. 72

Obr. 133 Chybové hlášení ...................................................................................................................................... 72

Obr. 134 Ověření dat - seznam .............................................................................................................................. 73

Obr. 135 Seznam v buňce ...................................................................................................................................... 73

Obr. 136 Možnosti aplikace Excel .......................................................................................................................... 75

Obr. 137 Vzhled stránky ........................................................................................................................................ 77

Obr. 138 Dialogové okno Vzhled stránky .............................................................................................................. 77

Obr. 139 Tisk .......................................................................................................................................................... 77

Date post:	10-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	26 times
Download:	0 times

Microsoft Office 2007 Excel 2007 - lektornedoma.cz Excel krok za krokem.pdf · Microsoft Excel 2007...

Documents