ABSOLVENTSKÁ PRÁCEmedia0.huu.cz/files/media0:4d91dfa5eace9.pdf.upl/Nebojme... · 2011-03-29 ·...

Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Gustava Habrmana,

Česká Třebová, Habrmanova 1540

Vzdělávací program: 75-32-N/01 Sociální práce

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

„Nebojme se stáří, buďme šťastnými seniory“

Autor: Marek Mana

Vedoucí práce: Bc. Romana Smolová

2011

Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré

použité prameny a použitou literaturu.

V České Třebové dne……………….. Vlastnoruční podpis………………..

Poděkování za realizaci této absolventské práce věnuji paní učitelce

Bc. Romaně Smolové za poskytnutí cenných informací v průběžných konzultacích.

ANOTACE ABSOLVENTSKÉ PRÁCE

Název práce: „Nebojme se stáří, buďme šťastnými seniory“

Příjmení a jméno: Mana Marek

Vzdělávací program: Sociální práce

Vedoucí práce: Bc. Romana Smolová

Počet stran: 62

Počet příloh: 2

Rok obhajoby: 2011

Klíčová slova: Senior

Demografie stárnutí

Volnočasové aktivity

Penzijní reforma

Obsah:

Teoretická část absolventské práce ............................................................................... 7

Úvod ................................................................................................................................. 8

1 O stáří .............................................................................................................. 10

1.1 Postoj společnosti ke stáří ................................................................................. 11 1.1.1 Ageismus .......................................................................................................... 11

2 Nejčastějších onemocnění ve stáří ................................................................. 12

2.1 Léky a jejich uţívání ve starším věku .............................................................. 13 2.2 Členění věku ..................................................................................................... 13

2.3 Delirium u seniorů ............................................................................................ 13 2.3.1 Akutně vzniklý stav zmatenosti ........................................................................ 13 2.3.2 Klinická symptomatologie ................................................................................ 14 2.3.3 Výskyt ............................................................................................................... 14 2.3.4 Vyvolávající faktory ......................................................................................... 14

2.4 Syndrom demence u seniorů ............................................................................. 14 2.4.1 Podoby demence ............................................................................................... 15

2.4.1.1 Demenci rozlišujeme, dle výskytu prvních příznaků: ...................................... 15 2.5 Pohlavní ţivot starších lidí ............................................................................... 15

3 Jak ve stáří předcházet a mírnit nemoci ...................................................... 16

3.1 Je skutečně pohyb šancí? .................................................................................. 16

3.2 Výţiva ............................................................................................................... 16

4 Vhodná komunikace se seniorem .................................................................. 18

4.1 Doporučení pro komunikaci ............................................................................. 18

5 Demografie stárnutí ........................................................................................ 19

5.1 Demografie stárnutí v České Republice ........................................................... 19

5.2 Budoucí vývoj sloţení obyvatel podle hlavních věkových skupin, ČR, 2010-

2045 .................................................................................................................. 20 5.3 Budoucí vývoj sloţení obyvatel nad 65 let, dle vybraných věkových skupin,

ČR, 2010-2050 .................................................................................................. 21

5.4 Populační pyramidy .......................................................................................... 22 5.4.1 Typy věkových struktur .................................................................................... 22 5.4.1.1 Regresivní typ .................................................................................................. 22

5.4.1.2 Stacionární typ ................................................................................................. 22 5.4.1.3 Progresivní typ ................................................................................................. 22

5.4.2 Věkové sloţení obyvatelstva v ČR, rok 2009 ................................................... 23 5.4.3 Věkové sloţení obyvatelstva v ČR, rok 2050 ................................................... 23 5.5 Fakta v číslech .................................................................................................. 23

5.6 Průměrná délka ţivota ve světě ........................................................................ 24

6 Volnočasové aktivity ....................................................................................... 25

6.1 Duchovní aktivity ............................................................................................. 25 6.2 Zooterapie v sociálních sluţbách ...................................................................... 25

6.2.1 Canisterapie ...................................................................................................... 26 6.2.2 Caviaterapie ...................................................................................................... 26 6.3 Soutěţe .............................................................................................................. 26 6.4 Oslavy významných dnů a jiné činnosti ........................................................... 27 6.5 Podpora tvorby klientů ..................................................................................... 27

7 Péče o seniory a služby pro seniory ............................................................... 28

7.1 Domov pro seniory ........................................................................................... 28

7.2 Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) ......................................................... 28 7.3 Hospice ............................................................................................................. 29 7.4 Pečovatelská sluţba .......................................................................................... 29

7.5 Domácí péče ..................................................................................................... 29

8 Penzijní reforma v ČR ................................................................................... 30

8.1 Realizace důchodové reformy .......................................................................... 30 8.1.1 Kolik se má do fondů spořit ............................................................................. 30 8.1.2 Kolik bude reforma stát .................................................................................... 31

8.1.3 Kolik peněz dostaneme ..................................................................................... 31 8.1.4 Důchodový věk ................................................................................................. 31 8.1.5 Pojištění fondů .................................................................................................. 32 8.1.6 Krácení předčasného důchodu .......................................................................... 32 8.1.7 Doba pojištění ................................................................................................... 32

8.2 Výdaje na důchody podle druhu důchodu ........................................................ 34

9 Závěr ................................................................................................................ 35

Úvod praktická část ...................................................................................................... 37

1 Domov pro seniory Rožnov pod Radhoštěm ................................................ 38

1.1 Hlavním cílem domova pro seniory je: ............................................................ 38 1.2 Úhrady za pobyt a sluţby ................................................................................. 39

1.3 Organizační struktura ....................................................................................... 39 1.4 Role sociálního pracovníka .............................................................................. 39

1.4.1 Sociální agenda ................................................................................................. 40

2 Právní předpisy ............................................................................................... 40

2.1 Zákon č. 108/2006 sb. o sociálních sluţbách ................................................... 40

2.2 Vyhláška č. 505/2006 sb. .................................................................................. 41

3 Kvantitativní výzkum ..................................................................................... 42

3.1 Terminologie .................................................................................................... 42 3.2 Plán výzkumu ................................................................................................... 42

3.3 Stanovení hypotetických výroků ...................................................................... 42 3.4 Hypotetické výroky .......................................................................................... 43 3.5 Základní analýza výzkumu ............................................................................... 44

3.6 Detailní analýza výzkumu ................................................................................ 44

4 Závěr praktické části ...................................................................................... 56

5 Resümee ........................................................................................................... 57

6 Bibliografické zdroje ...................................................................................... 58

7 Přílohy .............................................................................................................. 59

Teoretická část absolventské práce

8

Úvod

O stáří bylo napsáno jiţ mnoho odborných publikací a článků. Stáří člověka se stalo

fenoménem globálního problému, který musí řešit všechny vlády světa. Právě

neschopnost politiků adaptovat se na nové demografické podmínky je základním

impulzem, který v budoucnu můţe vést ke ztrátě domova seniorů a zhoršování

podmínek k ţivotu lidí v senilním věku. Můţeme čekat častější agresi aţ nenávist

ze strany lidí mladší generace vůči seniorům protoţe se pro ně stanou velkou

ekonomickou zátěţí. Můţe docházet k častějšímu okrádání seniorů k naprosté degradaci

úcty vůči starým lidem, coţ by vedlo jen k tomu, ţe senioři přijdou o své sebevědomí

a chuť do ţivota. Jak uţ jsem napsal. Problematika senilního věku se musí začít řešit

a to intenzivně na poli mezinárodní scény. Zatím poslední světové shromážděním

o problematice stárnutí proběhlo v roce 2002 v Madridu. Zde byl přijat nový

mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, v rámci něhoţ se všechny členské

státy zavázaly zavádět konkrétní opatření ve prospěch stáří. O tomto plánu vás čtenáře

seznámím v příloze č. 1, kterou najdete na konci mé absolventské práce.

Nyní vysvětlím, proč jsem si vybral právě tuto oblast, o které budu psát. Na úvod chci

instruovat, ţe pevně věřím v to, ţe i stáří lidé mají v sobě velký potenciál a dokáţou

i přes svůj věk obohatit naši společnost. Seniorský věk není nic jiného neţ další etapa,

kdy slovo musím, nahradím slovem chci. Senior mnohdy chce a touţí, aby byl vyslyšen,

aby měl pocit, ţe je pro své okolí uţitečný. Pro mě je starý člověk symbolem úcty

a moudrosti. Kdyby se lidé dokázali vcítit do nitra seniora, byl by svět o něco lepší.

Slovo kdyby ovšem pro mou práci nemá ţádný význam. Sám za sebe se musím snaţit

své postoje a přesvědčení uplatňovat ve své profesi a minimálně ostatní lidi

přesvědčovat proč mít kladný vztah k seniorům. Vím, ţe naše společnost bude brzo

změněná jakoby mávnutím kouzelného proutku. Stále více lidí se bude doţívat déle.

Mnozí z nás budou ţít ve stejném světě se svými rodiči, prarodiči a praprarodiči.

Je reálné, ţe za několik desítek let bude počet starších lidí převyšovat počet narozených.

Diskriminace stárnoucích lidí bude celosvětově ekonomickým i spirituálním

problémem. Jen pro představu v roce 2050 bude jen v Číně ţít tolik lidí ve věku nad 65

let, kolik jich je dnes na celém světě.

Cílem této absolventské práce je přesvědčit čtenáře, ţe stáří člověka nemusí být

překáţkou k plnohodnotnému aktivnímu ţivotu a pouhou finanční zátěţí produktivní

generace lidí. Chci popsat stáří jako takové, zaměřit se na věkovou demografickou

9

strukturu stárnoucích obyvatel. Dále bych chtěl instruovat, jak je důleţité umět

se seniorem správně komunikovat a poskytnout seniorům v domovech pro seniory

kvalitní plejádu sluţeb a programů zaměřené na volnočasové aktivity. Pochopme

a ponořme se do nitra seniorů. Pouze toto pochopení nás můţe připravit na vlastní cestu

seniorského věku a tak nepodlehneme zbytečného pesimismu ze stáří. Napadá mě, jen

málo omezení, které by klientům v domovech seniorů mohlo stáří znepříjemnit.

Nedostatek financí, z kterých by byly všechny aktivity pro seniory financované

a nekvalitní, neprofesionální personál, který se o seniory stará.

Má lidské věk vůbec své hranice? Na tuto otázku vám milí čtenáři nemůţe s jistotou

odpovědět nikdo. Podle určitých hypotéz, které jsem si přečetl na internetu,

se v prehistorických dobách stáří nedoţíval nikdo, a aţ do sedmnáctého století

překročilo 65. rok ţivota jen jedno procento populace. „Nyní se vše mění. Hrozí nám

socioekonomický a generační kolaps. Stárnutí lidstva je problémem celosvětový.

Na významném nárůstu počtu stárnoucích osob se podílejí zejména vyspělé země

Evropy, Severní Ameriky a Japonska“1. Aby tento kolaps nenastal je nutné, aby všechny

vlády přistoupily k hlubokým strukturálním penzijním reformám a nastolily takovou

penzijní politiku, která by měla perspektivu do příštích desítek let. O připravované

penzijní reformě v ČR budu psát v mé absolventské práci.

1 MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. Brno : Muni Press, 2004. 198 s. ISBN 978-80-210-5029-7.

10

1 O stáří

„Nešťastné stáří, všichni po tobě touţíme.

A kdyţ přijdeš, tak na tebe naříkáme.“

Jan Kochanowski

Jedním z nejdůleţitějších úkolů stáří je prohlédnout tajemství ţivota a pochopit svůj

ţivot jako celek. Toto pochopení vede k poznání, ţe vše s čím se člověk za svůj ţivot

potkal, vytvořilo krásnou skladbu, kterou nazýváme „lidský ţivot“. Rozhodně nestačí

starým lidem jen léčebnými prostředky prodlouţit a ulehčit ţivot. Musíme nově objevit

hodnotu a smysl stáří. Hodně záleţí na tom, aby i sociální a kulturní kruhy správně

pochopily význam stáří pro celou společnost. Starý člověk musí vědět, ţe z jeho stáří

a moudrosti chce společnost čerpat. Starý člověk musí být spokojený se svým ţivotem,

Jen tak bude ze seniora vycházet chuť svobody, vyrovnanosti a radosti. Stáří provází

člověka v kaţdém věku. Stárnout začíná člověk od narození je to přirozený proces

probíhající podle biologických zákonitostí. Stáří je poslední etapou

ţivota je označována jako postvývojová, protoţe jiţ byly realizovány všechny latentní

schopnosti rozvoje. Jak jiţ bylo zmíněno výše, stáří přináší nadhled a moudrost, pocit

naplnění, ale také úbytek energie a nezbytnou proměnu osobnosti směřující k jejímu

konci. Třetí věk je obdobím ţivota, v němţ sice dochází k evidentním změnám daným

stárnutím, které ale nemusí být tak velké, aby staršímu člověku znemoţňovaly aktivní

a nezávislý ţivot. Ve stáří dochází ke změnám ve struktuře a funkci organismu. Znaky

stárnutí se projevují ve všech buňkách a jejich tkáních. Stárnutí můţe být urychlováno

a zhoršováno různými rizikovými faktory, které ovlivňují celý ţivot člověka

v negativním smyslu. Mezi tyto rizikové faktory patří věk, somatické abnormality, nebo

vrozené dispozice. Patří zde také styl našeho ţivota, který jsme mohli ovlivňovat. Tedy

pokud člověk kouřil, konzumoval nadměrné mnoţství alkoholu, měl nesprávné návyky

ve výţivě, nedostatek pohybu, časté stresy tak se známky stárnutí zcela jistě dostaví

mnohem dříve, neţ měly. Podle teorie psychosociálního vývoje E. H. Eriksona (2002)

je hlavním vývojovým úkolem stáří dosáhnout integrity v pojetí vlastního života.

Dosaţení integrity se projevuje přijetím svého ţivota, jeho pojetí jako celku, který měl

určitý smysl. Starý člověk potřebuje svůj ţivot hodnotit pozitivně, jako ukončené dílo,

aby mohl přijmout i jeho konec. Starší člověk by měl akceptovat svůj ţivot, takový jaký

byl, bez velké lítosti nad tím, co se neuskutečnilo nebo mohlo být jinak. Nezvládnutí

vývojového úkolu stáří se projevuje nespokojeností s vlastním ţivotem a zoufalstvím

nad strátou moţností proţít jej znovu, lepším způsobem.

(Vágnerová, 2007)

11

1.1 Postoj společnosti ke stáří

Podle Vágnerové (2007) je současný postoj ke starým lidem spíše negativní a odmítavý.

Stáří je chápáno jako postupné chátrání člověka bez moţného vyuţití potenciálu

seniora. Naše společnost si podle autorky stanovila všeobecnou normu, která klade

důraz na zachování kompetencí mládí (mladistvého vzhledu a výkonu). Tento

hodnotový systém seniory silně znevýhodňuje. Bohuţel tuto tentenci podporují i média,

která potvrzují důleţitost vnějšího vzhledu a svěţesti jako současnou normu.

To znamená, ţe cokoliv, co takové není, je povaţované za podřadné.

1.1.1 Ageismus

Z uvedeného hodnotového systému vychází ageismus. Z hlediska ageismu je stáří

období ztrát, celkového úpadku a zhoršené kvality ţivota. Společnost od starých lidí nic

pozitivního nečeká, mají nízký sociální status. Projevem ageismu je odmítání

aţ odporem ke starým lidem. V důsledku tohoto postoje dochází k diskriminaci starých

lidí. Ve společnosti je nutné o stáří hovořit a mladým lidem dát najevo jak je ţádoucí,

aby mladá generace přijala pozitivní přístup ke stáří a starším lidem. Duchovní,

kulturní, sociální a ekonomický přínos starší generace je pro společnost cenný a měl by

být takto chápán celou společností, tj. i mladou generací. Mladá generace by

se měla seznámit a připravit na pozdější ţivotní etapy, zahrnující všechny aspekty

tohoto procesu a podpora mladé generace v pozitivním, aktivním a orientovaném

přístupu ke stáří. Přítomnost starších lidí v rodině, v sousedství a ve všech formách

společenského ţivota je stále nenahraditelnou lekcí humanity. Ohled na starší členy

společnosti a péče o ně jsou jedny z mála stálých hodnot v lidské kultuře kdekoliv

na světě. Je potřebné, aby mladá generace přijala princip nediskriminace a solidarity

a uznala, ţe starší lidé přinášejí do ţivota společnosti nezastupitelné kvality, ţe starší

generace není ohroţením národního ţivotního standardu, ale naopak se na jeho tvorbě

můţe významně podílet.

(www.mpsv.cz, Národní program přípravy na stárnutí)

12

2 Nejčastějších onemocnění ve stáří

Tab. 1 onemocnění ve stáří

Onemocnění

srdce a cév

Metabolická

onemocnění

Onkologické

onemocnění

Onemocnění

ledvin

Onemocnění

nervová,

neuropsychická

Ateroskleróza

(kornatění

tepen)

Obezita Nádory Neuritidy

Ischemická

choroba

srdeční

Cukrovka Neuralgie

Vysoký

krevní tlak

Stavy

po mozkových příhodách

Funkční

poruchy

oběhového

systému

Psychické

choroby

Onemocnění

smyslů

Poruchy hybného

systému

Duševní

choroby

Neurózy

Zhoršení vidění

Nedoslýchavost

Zhoršení

orientace

v prostoru

a špatná

koordinace

Svalová

nerovnováha s tendencí

ke zkrácení a

ochabování svalstva

Kloubní blokády,

blokády hrudní a krční

páteře, ţeber

Artróza

Artritida

Řídnutí kostí

Zdroj: (Miloš Matouš, 2002)

Onemocnění uvedené v tabulce jsou nejčastějšími zdravotními problémy lidí, kteří

překročili pomyslnou hranici 55 let. Tyto nemoci mohou člověka potkat samozřejmě

dříve, nicméně výskyt vzrůstá spolu s rostoucím věkem člověka. Výskyt těchto nemocí

lze ovšem snadno mírnit, mnohdy jim předcházet. Ptáte se jak? Lékaři a terapeuti

se shodují, ţe nejdůleţitější prevencí a součástí léčby je přiměřená fyzická aktivita

a pozitivní ţivotní filosofie.

13

2.1 Léky a jejich užívání ve starším věku

Důleţitá je také zdravotní výchova seniorů. Starý člověk musí být dobře informovaný

o svém zdravotním stavu a také o lécích, které uţívá. Zdravotníci – lékaři, sestry,

lékárníci by měli při předepisování a vydávání léků věnovat velkou pozornost starým

lidem, důkladně je poučit o předepsaném léku, způsobu uţívání, moţných vedlejších

účincích a chybách, kterých by se mohli dopustit při jejich uţívání. Je třeba seniory

upozornit a varovat před svévolným uţíváním léků. Zlozvykem bývá, kdyţ si lidé sami

„ordinují“ léky, nebo kdyţ soused radí sousedovi jaký lék si má uţít. Starší lidé mají

tendenci jiţ při prvních známkách úlevy lék přestat uţívat. Lék se musí uţívat

i po zmizení příznaku choroby, tak jak ho předepsal lékař. Starší lidé nevěnují vţdy

pozornost správnému odkládání léků. Vzniká nebezpečí, ţe děti lék najdou a sní ho,

čímţ si mohou velmi ublíţit.

2.2 Členění věku

55 – 64 let – vyšší věk;

65 – 74 let – vysoký věk;

75 a dále – velmi vysoký věk

Proces stárnutí je kromě věku charakteristický především morfologickými změnami

a nemocemi s kterými se musí starý člověk naučit ţít. Pro představu zde uvedu tabulku

nejčastějších onemocnění, které se ve stáří vyskytují.

2.3 Delirium u seniorů

2.3.1 Akutně vzniklý stav zmatenosti

Jedná se o akutní a poměrně častý syndrom, který je charakterizovaný akutním

poklesem pozornosti a poznávání okolí, dezorganizací myšlení, nebo změnou úrovně

vědomí. Výskyt je častější u osob starších 65 let a v mnoha případech mu lze předejít.

14

2.3.2 Klinická symptomatologie

Akutní začátek, proměnlivost intenzity během 24 hodin.

Ztráta pozornosti a soustředěnosti, nejasné a nelogické myšlení.

Desorientace, výpadky paměti, zhoršené vyjadřování.

Poruchy vnímání – iluze, nebo halucinace.

Psychomotorické poruchy – hyperaktivní neklid, sníţení pohybu.

Poruchy spánku, denní ospalost, noční insomnie (jedinec nemůţe usnout).

Emoční poruchy – strach, paranoia, úzkost, deprese, apatie, hněv, euforie.

2.3.3 Výskyt

Velmi často se tento stav objevuje u hospitalizovaných pacientů a často se tento výskyt

povaţuje za jedno z kritérií kvality poskytované péče ve zdravotnickém zařízení.

Celková prevalence v populaci je 1 aţ 2% a stoupá věkem u 85 letých zdravých seniorů

stoupá výskyt na 14%.

2.3.4 Vyvolávající faktory

Léky – sedativa, narkotika.

Primární neurologické choroby (encefalitida, meningitida, nitrolební krvácení).

Infekce, horečka, šok, dehydratace, anemie.

Chirurgické výkony.

Dlouhodobá spánková deprivace.

Dlouhodobá hospitalizace v nemocnici.

(MUDr. Drábková, Sociální péče)

2.4 Syndrom demence u seniorů

O syndromu demence je nutné uvaţovat při kombinaci poruchy paměti, poznávání, řeči

a jazyka, emotivity a sociální adaptace. Demence je nemoc, především vyššího věku,

kdy dochází k výraznému poklesu paměti, intelektu a jiných poznávacích funkcí.

Podezření na syndrom demence budí jakákoliv porucha časoprostorové orientace,

neschopnost vybavit si po 5 minutách alespoň dva ze tří jmenovaných předmětů

a neschopnost určit správný výsledek alespoň dvou odečítání. Bývá postiţená

emotivita – afekty a nálady, mohou se vyskytnout depresivní stavy a agresivita. Mohou

15

se také objevit závaţné poruchy myšlení – bludy. Vţdy se objevují poruchy osobnosti.

S tím souvisí i postupný zánik péči o sebe sama, neschopnost provádět úkony denní

potřeby. Senior trpící demencí je odkázán na postupnou péči pod dohledem.

2.4.1 Podoby demence

2.4.1.1 Demenci rozlišujeme, dle výskytu prvních příznaků:

Stařecká, senilní (např. demence u Parkinsonovy nemoci).

Alzheimerova choroba.

Hutingtonova choroba.

Ischemmicko- vaskulární demence.

(Mühlpachr, 2009)

2.5 Pohlavní život starších lidí

Pohlavní ţivot má v ţivotě člověka důleţitou úlohu. Sexuální činnost

je jedna z nejdůleţitějších biologických potřeb člověka. Odborníci uvádějí, ţe u starších

muţů je výskyt sexuálních projevů sníţený stejně jako u ţen. Nicméně pohlavní ţivot a

vzrušní přetrvávají do vysokého věku. Sexuologové tvrdí, ţe sexuální aktivitu ovlivňují

choroby, opotřebování organismu i sociosexuální prostředí. K zachování účinné

sexuální aktivity přispívá pravidelnost aktivního sexuálního projevu. Ke ztrátě sexuální

reaktivity přispívá jednotvárnost sexuálního styku, přepracovanost, únava, návyk,

přejídání se, pití alkoholu, tělesné a duševní poruchy. Vyhasínání rozmnoţovací

schopnosti stárnutím není důvodem, aby se nemohlo pokračovat v předcházejícím

způsobu ţivota. Milostný ţivot závisí nejen na činnosti pohlavních ţláz, ale také

na činnosti nervů. Ani po úplném zastavení produkce pohlavních orgánů neztrácí

manţelství na ceně. Manţelské souţití je zdrojem dalších hodnot a tvořivosti.

Nemá cenu zbytečně přepínat organismus ani se zříkat pohlavního ţivota.

Je třeba nechat pohlavnímu ţivotu ve stáří volný průběh.

(Krásnik, 1990)

16

3 Jak ve stáří předcházet a mírnit nemoci

3.1 Je skutečně pohyb šancí?

Je a to v kaţdém věku. Pohyb má pozitivní vliv proti všem negativním vlivům působící

na člověka. Ovlivňuje fyzickou stránku zdraví a reguluje psychickou zátěţ. Pohyb

je nejpřirozenější prostředek k sebevýchově a ke zlepšení zdraví a kvality ţivota.

Pozitivní působení pohybu na organismus závisí na vhodném výběru pohybových

činností. Tento výběr musí být podřízen zdravotnímu stavu, věku, pohlaví a výkonností

organismu.

Pro seniory jsou nejvhodnějšími tyto aktivity:

turistika, chůze na lyţích,

jízda na kole, plavání,

golf,

domácí cvičení, skupinová cvičení,

rekondiční pobyty.

3.2 Výživa

Člověk po celý svůj ţivot potřebuje výţivné látky, mění se však jejich mnoţství a

vzájemný poměr v závislosti na věku, pohlaví, tělesné činnosti a zdravotního stavu.

Energetická potřeba se ve stáří postupně sniţuje coţ by se u seniora mělo projevit

poklesem látkové přeměny a ekonomičtějším pohybu při práci a sportu. Pokud se senior

nepřizpůsobí sníţené energetické potřebě, nedojde k pozitivní energetické bilanci

a dojde k ukládání nadměrného tuku v těle. Toto ukládání tuku má vliv na zvýšení

výskytu civilizačních chorob ve stáří. Pod zdravou životosprávou rozumíme také

uspořádání životních činností, které zabezpečují harmonický rozvoj organismu.

Je důleţitě, aby senior jedl denně menší porce jídla, zato zvýšil frekvenci stravování.

Denní režim stravování by měl být rozdělen do šesti částí:

Snídaně v 7:00 hod,

svačina v 10:00 hod,

oběd v 12:30 hod,

svačina v 15:00 hod,

večeře v 18:00 hod.

17

V hlavním jídle je třeba upřednostňovat kvalitní masa – kuřecí, rybí, hovězí, telecí.

Brambory a rýţi, dostatek zeleniny a ovoce a samozřejmě vařenou polévku.

Pro seniora je také velmi důleţité přijímat dostatečné mnoţství vápníku, kvůli poklesu

tohoto prvku v kostech. Vápník by měl být tělu dodáván v mléčných výrobcích a také

v doplňcích stravy.

Ve stáří se velmi projevuje nedostatek těchto důležitých vitamínů:

vitamín A, který je důleţitý pro zrak člověka a nachází se v rybím tuku, mrkvi

a špenátu,

vitamín C, jako důleţitý antioxidant a prevence srdečních chorob, nachází se v ovoci

a zelenině,

vitamín B, k posílení nervové soustavy a činnosti mozku,

vitamín D, na kvalitní kosti, pomáhá při vylučování inzulinu. Nachází se v rybím

tuku, játrech a vejcích. Vitamín D získáváme také ze slunečního záření,

z minerálních látek je důleţité konzumovat dostatečné mnoţství ţeleza a magnézia.

(Krásnik, 1990)

V moderních výzkumech bylo zjištěno, ţe zvláště staří lidé by měli preventivně uţívat

Koenzym Q10, který hraje klíčovou úlohu při produkci energie a v ochraně buněk před

poškozením toxickými volnými radikály. Ochraňuje tak buňky před poškozením, a před

předčasným stárnutím. Koenzym Q10 je přirozeně přítomný v potravě například

v hovězím mase, v srdci, játrech, ledvinách, sojovém oleji, sardinkách, makrele,

burských oříšcích.

18

4 Vhodná komunikace se seniorem

Starý člověk reaguje pomaleji, v komunikaci to znamená například komunikační

problémy s příslušníky mladší generace, kteří bývají netrpěliví a nedočkaví. Senioři

v důsledku problémů se sluchem, vkládají do komunikace velké úsilí, přes všechnu

jejich snahu se však můţe stát, ţe zprávě neporozumí a reagují nepřiměřeně dané

situaci. Velmi častá je tendence seniorů komunikovat s ostatními pomocí tělesných

potíţí, snaţí se tímto způsobem upoutat pozornost. Mluví často o svých nemocech

a potíţích. Velkým problémem je pro seniory komunikace ve větší skupině lidí,

senior musí vynakládat velké úsilí, případný hluk a šum komplikuje slyšení starého

člověka, který nemusí být schopen vnímat vše řečené, ale obává se opakovaně dotázat

a proto se raději stáhne do pasivity. Poruchy paměti ovlivňují komunikaci seniorů

v tom, ţe si člověk nemůţe rychle nebo vůbec vybavit některé situace, čísla, jména atd.

opakování jiţ sděleného je dalším typickým znakem komunikace seniorů, jakoby

se senior ubezpečoval, zda naslouchající pochopil, co mu chtěl sdělit, můţe se také

jednat o pocity nejistoty, sníţené koncentrace.

4.1 Doporučení pro komunikaci

„Pozorně naslouchejte, co senior říká.

Soustavně dávejte najevo svůj zájem o to, co říká a také o klienta jako takového.

Pomáhejte seniorovi formulovat, co by mohl chtít, ale do ničeho ho netlačte.

Přání klienta berte s plnou váţností a respektem, nedevalvujte je.

Vyjasněte si své pozice, role, moţnosti.

Nabízejte pomoc v tom, čeho chce klient dosáhnout.

Oceňujte změny a pozitiva.

Nelitujte času, který věnujete na komunikaci se seniorem, je to obohacující čas –

pro vás i pro něho“.2

2 (ŠPATENKOVÁ, PH.D., PhDr. Naděţda. Univerzita třetího věku [online]. 2010 [cit. 2010-10-05].

Komunikace se seniory. Dostupné z WWW: <http://www.u3v.upol.cz/pro-studenty.php>).

19

5 Demografie stárnutí

Je proces, při němţ se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým

způsobem, ţe se zvyšuje podíl osob starších 60 let a sniţuje se podíl osob mladších 15

let, tj. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji neţ populace jako celek.

Žijeme v době, kdy obyvatelé Evropy prožívají zvláštní paradox. Ţijeme déle

a máme málo dětí. Dynamika obyvatelstva se uţ nebude vyznačovat rozením, ale bude

převládat ukazatel naděje doţití a umírání. Populační růst bude zároveň znamenat

i obrovský půst, protoţe nás bude hodně a bez reforem sociálního a penzijního systému

se současně nastavená kritéria zhroutí jako domeček z karet. Demografičtí statistici

uţ nezaznamenávají rekordní porodnost, ale jen rekordy v dlouhověkosti a případy

úmrtí. Naděje dožití se stala klíčovým pojmem naší epochy. Nevyjadřuje pouze,

kolika let bychom se mohli doţít, ale také fakt, ţe většina dnes existujících dospělých

i dětí bude ţít mnohem déle neţ předchozí generace. Zcela reálně se kaţdá druhá

dívka doţije věku více neţ sta let a kaţdý druhý chlapec má vyhlídku doţití 95 let.

Naděje doţití u Evropanů a Američanů roste o 3 měsíce ročně. Nic nenaznačuje,

ţe vůbec existuje nějaká hranice délky ţivota. Reakce na tyto věkové změny

se projevují uţ nyní. Prodluţuje se délka pracovní doby a věk odchodu do penze,

omezují se důchody a klade se důraz na vlastní zodpovědnost lidí vůči svému stáří,

vylidňují se vesnice.

(Schirrmacher, 2005)

5.1 Demografie stárnutí v České Republice

Podle projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 vypracované Českým

statistickým úřadem bude počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, počet dětí

naopak ubývat. Podle střední varianty projekce dojde do roku 2050 k více než

zdvojnásobení počtu obyvatel ve věku nad 65 let, přičemţ u nejstarších osob, tj. nad

85 let, dojde dokonce k zpětinásobení jejich dosavadního počtu. U počtu dětí ve věku

0-14 let dojde k poklesu o více neţ jednu čtvrtinu.

Do roku 2050 začne počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, neboť se tohoto věku

začnou doţívat početně silnější generace narozených po roce 1940. Na intenzitě nabere

tento proces, který bude charakteristickým rysem populačního vývoje České republiky

v celé první polovině 21. století, v období 2011-2017, a to v důsledku přechodu silných

poválečných ročníků přes tuto věkovou hranici. Relativní zastoupení osob nad 65 let

v populaci poroste ale také díky poklesu počtu narozených.

(www.demografie.info, Stárnutí populace)

20

5.2 Budoucí vývoj složení obyvatel podle hlavních věkových

skupin, ČR, 2010-2045

Tab. 2 vývoj sloţení obyvatel

Roky 0-14 15-64 65+ 2010 1 400 028 7 286 202 1 596 812

2015 1 426 352 7 011 496 1 864 146

2020 1 408 644 6 786 952 2 088 333

2025 1 346 384 6 669 506 2 201 310

2030 1 274 155 6 520 205 2 308 073

2035 1 219 739 6 337 422 2 399 918

2040 1 197 000 5 964 564 2 633 554

2045 1 190 477 5 569 751 2 862 020

2050 1 173 004 5 309 251 2 956 079

Zdroj: http://www.demografie.inf

Obr. 1 Budoucí vývoj obyvatel

Podle střední varianty projekce Českého statistického úřadu bude počet dětí ve věku

0-14 let plynule klesat mezi lety 2010 a 2015 dojde k mírnému nárůstu, po roce 2015

se však opět počet těchto osob začne snižovat. Z 1 589 766 osob ve věku 0-14 let

v roce 2002 dojde do roku 2050 k poklesu na 1 173 004, tj. o 416 762. K opačnému

trendu bude docházet ve vývoji budoucího počtu osob starších 65 let, jeţ bude mezi lety

2010 a 2050 plynule narůstat, přičemţ dojde k více neţ zdvojnásobení tohoto počtu.

Z 1 596 812 osob v roce 2010 dojde k nárůstu na 2 956 079 osob v roce 2050, tj.

o 1 359 267 osob.

0

2000000

4000000

6000000

8000000

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Po

čet

ob

yvat

el v

mil

Budoucí vývoj složení obyvatel podle hlavních věkových skupin, ČR, 2010-2045

0-14

15-64

65+

21

5.3 Budoucí vývoj složení obyvatel nad 65 let, dle vybraných

věkových skupin, ČR, 2010-2050

Tab. 3 vývoj sloţení obyvatel

Roky 0-14 15-64 65+ 2010 924 610 527 687 144 515

2015 1 165 776 524 561 173 809

2020 1 273 549 627 483 187 301

2025 1 184 048 809 329 207 933

2030 1 137 066 895 394 275 613

2035 1 176 112 847 563 376 243

2040 1 354 671 837 199 441 684

2045 1 520 352 884 345 457 323

2050 1 415 382 1 043 570 497 127

Zdroj: http://www.demografie.info

Obr. 2 Budoucí vývoj obyvatel

Z obyvatelstva staršího 65 let nejvýrazněji poroste počet nejstarších osob, tj. osob

ve věku nad 85 let. Zatímco počet osob ve věku 0-14 let se podle výsledků projekce

zvýší mezi lety 2010 a 2050 zhruba (z 924 610 na 1 415 382 osob), počet osob ve věku

15-64 let se však zvýší uţ více neţ 2krát (z 527 687 na 1 043 570 osob) a počet osob

nad 65 let dokonce více neţ 4 krát (z 144 515 na 497 127 osob).

0-14

65+0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

1 400 000

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040

0-14

15-64

65+

22

5.4 Populační pyramidy

Věková pyramida představuje grafické znázornění věkové struktury

obyvatelstva daného regionu. Název je odvozen od trojúhelníkové podoby grafu,

ze kterého lze věkovou strukturu obyvatelstva vyčíst. Znázorňuje počet muţů a ţen

v daném věku, v daném okamţiku a na vymezeném území.

5.4.1 Typy věkových struktur

Obr. 3 Typy věkových struktur

5.4.1.1 Regresivní typ

Dětská sloţka nedosahuje hodnot postreprodukční sloţky. v současnosti mají tuto

strukturu ve všech vyspělých zemích

5.4.1.2 Stacionární typ

Dětská i reprodukční sloţka je v rovnováze. Tento typ je ideální a je charakteristický

pro ČR v letech 1970 – 1980.

5.4.1.3 Progresivní typ

Státy s vysokou plodností, ale značnou úmrtností. Tento typ je charakteristický pro

rozvojové země.

23

5.4.2 Věkové složení obyvatelstva v ČR, rok 2009

Obr. 4 věková pyramida

5.4.3 Věkové složení obyvatelstva v ČR, rok 2050

Obr. 5 věková pyramida

(www.wikipedia.org, www.census.gov)

5.5 Fakta v číslech

Roku 1850 nás byla miliarda.

V současnosti se odhaduje, ţe na světě ţije 6,5 miliard lidí.

Podle odhadů OSN jen v Německu do roku 2050 zestárne dvanáct milionů lidí.

Pro představu to je více, neţ padlých v 1. světové válce, nebo také je to počet

obyvatel ţijících v ČR.

V USA překročí kaţdých 7,5 vteřin jeden člověk z generace babyboomu hranici 50

let.

24

Podle očekávaného vývoje naděje doţití bude do roku 2050 v ČR růst věk

potencionálního doţití u muţů ze součastných 73,1 let na 78,9 let a u ţen ze 79,4

na 84,5 let. Znamená to, ţe dojde k nárůstu věku skoro o 7, resp. 6 let.

Osoby starší 65 let tvoří v současnosti v ČR přibliţně jednu sedminu všech obyvatel,

do roku 2050 by se podle střední varianty jejich podíl přiblíţil aţ k jedné třetině,

která by znamenala jejich absolutní počet skoro 3 mil., oproti dnešním 1,5 mil.

5.6 Průměrná délka života ve světě

Na obrázku můţeme vidět současnou průměrnou délku ţivota lidí. Ve vyspělých

průmyslových zemích jako severní Amerika, západní Evropa se průměrně lidé doţívají

80 let a i tento věk pomalu stoupá. Naopak v méně rozvinutých státech světa jako je

Afrika, střední Amerika se lidé doţívají v průměru 50 a méně let. Z obrázku vyplývá, ţe

pro vysoký průměrný věk lidí je důleţitá celková vyspělost státu, tedy vysoká úroveň

zdravotní péče a ekonomická vyspělost.

Obr. 6 Průměrná délka ţivota ve světě

25

6 Volnočasové aktivity

Ukazatelem vyspělosti společnosti je také to, jak se dokáţe o starší lidi postarat.

Důleţité je zajištění smysluplného trávení volného času, které významně zlepšuje

kvalitu ţivota. Skupinové hry by měly být zaměřeny na trénink paměti a myšlení,

na zlepšení nálady, komunikace a orientace. Kaţdý nápad jak vytvořit volný čas se cení.

Jednoduché arteterapeutické náměty po cvičení a metody relaxace. Důleţité je, aby

se volnočasovým aktivitám věnovali vyškolení pracovníci a lidé se srdcem na dlani.

6.1 Duchovní aktivity

Spirituální ţivot můţe být během ţivota člověka neustále rozvíjen a můţe se měnit.

Víra můţe být pro starého člověka oporou a návodem jak zvládat různé těţkosti, které

stáří přináší. I kdyţ člověk během svého ţivota v boha nevěřil, ve stáří se lidé často

k víře obrací a spirituální význam narůstá. Senioři rádi navštěvují bohosluţby a jiné

aktivity v rámci církve. Tyto aktivity nabízí starému člověku smysluplnou náplň jeho

ţivota. Církevní sdruţování plní také velmi důleţitou roli sociální identity a sociální

role. Účast na bohosluţbě, nebo soukromá motlitba poskytuje člověku uvolnění,

nalezení vnitřního klidu a odpoutání se z nadměrné závislosti na rodině a osamělosti.

Věřící starý člověk přijímá svou smrt jako projev boţí vůle. Má naději, ţe smrtí ztratí

pouze jednu formu své existence, ale jeho duše bude existovat dál.

(Vágnerová, 2007)

6.2 Zooterapie v sociálních službách

Zooterapie se prolíná do mnoha dalších vědních oborů, hlavně do pedagogiky,

psychologie, sociologie, gerontologie, psychiatrie, veterinární i humánní medicíny.

Je to alternativní forma terapie. K léčebným účelům se vyuţívá různých druhů zvířat

od psů, koček aţ po hospodářská či terarijní zvířata. Podle toho rozlišujeme tuto terapii

do několika podskupin, které nesou jméno podle zvířete, kterého se k terapii vyuţívá:

Canisterapie (terapii prostřednictvím psa),

delfinoterapie (terapii prostřednictvím delfína),

lamaterapie (terapii prostřednictvím lamy),

ornitoterapie (terapii prostřednictvím ptáků),

terapie malých hospodářských zvířat (akvarijní rybky, drobni savci, plazi,

obojţivelníci),

26

hiporehabilitace (terapii prostřednictvím koně),

terapie pomoci exotických zvířat,

felinoterapie (terapii prostřednictvím kočky),

terapie hospodářských zvířat (kozy, ovce, prasata),

farmingterapie (terapii na farmách).

Zooterapie propojuje fyzickou, psychickou, rekonvalescenci klienta.

(Galajdová, 1999)

6.2.1 Canisterapie

Canisterapie je velmi prospěšnou metodou terapie, kdy se klientům dopřeje kontakt

se psem a tímto pomoc klientovi navodit psychickou, fyzickou a sociální pohodu.

Samotná realizace canisterapie, klade nároky na člověka i psa. Pes musí splňovat

povahové rysy, a veterinární kontrolu. Při canisterapii dochází k rozvoji a udrţení

samoobsluhy, procvičování paměti a mentální čilosti, rozvoj a udrţení pohybové

koordinace a rozvoj sociální oblasti, tedy emocionálnímu vyladění a odreagování.

(Sociální péče, 3/2009)

6.2.2 Caviaterapie

Terapie pomocí morčete. Terapeut chodí do pokoje imobilních klientů a povídá jim

o těchto zvířatech. Samozřejmou součástí této terapie je, aby se klient dostal

do kontaktu s morčátkem a mohl se jim potěšit.

6.3 Soutěže

Soutěţe jsou pro seniory velmi oblíbenou činností. U soutěţí se dokáţou senioři

pobavit, uvolnit se a vytvořit přátelskou soutěţivou atmosféru. Tato činnost

je v domovech pro seniory velmi důleţitá a náročná na přípravu ze strany personálu.

Zaměstnanec, který má na starosti volnočasové aktivity musí mít jasnou představu

o programu a musí vytvořit patřičný obsah. Je velmi vhodné, aby senioři věděli,

ţe soutěţí o nějakou cenu. Senior se proto musí snaţit, aby byl lepší, neţ ostatní a jeho

snaha byla patřičně oceněna. V domově pro seniory kde jsem na praxi se tvoří během

roku velmi mnoho zajímavých her. Například soutěţ o nejkrásnějšího pejska, kdy pejsci

jsou prezentování na fotografiích zaměstnanců, nebo příbuzných klientů.

Tato prezentace můţe být doplněna také četbou ţivotopisu pejsků a následně senioři

o kaţdém pejskovi hlasují. Fotografie pejsků se mohou zarámovat a vystavit na zdi

27

domova pro seniory a tímto zpříjemnit prostředí, ve kterém senioři ţijí. Dalšími hrami,

se kterými jsem se na praxi setkal byly šachové turnaje, hraní kuţelek, člověče nezlob

se, zpívání, hrátky s pamětí, atd.

6.4 Oslavy významných dnů a jiné činnosti

Senioři milují všechny druhy oslav i prostých sezení ve skupině. Během své praxe jsem

se několikrát zúčastnil různých oslav a sám jsem se podílel na jejich přípravě. V mém

domově pro seniory se udrţuje tradice stavění májky. Vţdy na konci dubna postaví

zaměstnanci v zahradě domova májku a senioři ji patřičně ozdobili. Tato akce

pro seniory pokračuje na konci května. Na konci května se totiţ májka kácí a to je

záminka, aby se pro klienty uspořádal další zajímavý program. O kvalitní program se

dále mohou postarat dobrovolníci hudebníci, kteří prezentují hru na harmoniku a další

hudební nástroje. v domově pro seniory se také slaví svátek matek a otců, radost

seniorům mohou udělat i děti ze školek, které s paní učitelkou připraví hudební

program. V domovech se také mohu realizovat různé besedy s odborníky. Například

beseda o Africe, kdy mohou být prezentovány fotografie, videa a ţivot v afrických

vesnicích. Beseda s policií ČR, kdy policie představuje nebezpečné situace, které

v ţivotě seniorů mohou nastat například moţnosti různých forem násilí a týrání vůči

seniorovi, nebo nebezpečí, které na seniora číhá v dopravním provozu. Senioři jsou

vděční za kaţdou návštěvu, která se v domově ukáţe, návštěvy z řad odborného

personálu, praktikantů, nebo významných osobností. Musím také napsat, ţe i mě

se podařilo pro seniory zrealizovat hudební program, kdy seniorům přišla zahrát

a zazpívat studentka vysoké školy.

6.5 Podpora tvorby klientů

Pokud je klient šikovný a vyniká něčím, s čím by se chtěl prezentovat na veřejnosti

je důleţité dát seniorovi k tomuto prostor. Senioři se mohou v domovech podílet

na tvorbě svých vlastních měsíčních zpravodajů, ve kterých mohou prezentovat své

dovednosti. Například výroba různých výrobků, tvorba básní a kreseb, příprava

kolektivních programů a pozvánek pro veřejnost. Je důleţité, aby zaměstnanci, kteří

jsou určeni na volnočasové aktivity měli i dobré manaţerské schopnosti. Aby dovedli

oslovit veřejnost a organizace při zajišťování peněz na tyto volnočasové aktivit.

Bohuţel jen peníze jsou a budou překáţkou pro rozvoj kvality volného času

v domovech pro seniory.

28

7 Péče o seniory a služby pro seniory

7.1 Domov pro seniory

„Posláním domova pro seniory je zajistit klientům důstojný ţivot hlavní snahou

je zachovat co nejvíce příjemný ţivot v bezpečném prostředí domova. Sluţba pomáhá

uţivatelům zachovávat lidskou důstojnost. Pomoc vychází z individuálně určených

potřeb, působí aktivně, podporuje rozvoj samostatnosti. Sociální sluţby jsou

poskytovány v náleţité kvalitě a takovými způsoby, aby bylo vţdy zajištěno dodrţování

lidských práv a svobod uţivatelů a vedlo k jejich spokojenosti.

Domovy pro seniory poskytují tyto služby:

Poskytnutí ubytování,

poskytnutí stravy,

pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu,

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

sociálně terapeutické činnosti,

aktivizační činnosti,

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních

záleţitostí“.3

7.2 Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN)

„Na lůţko LDN je umístěn pacient, jehoţ péče vyţaduje více jak tři hodiny poskytované

péče erudovanou zdravotní sestrou denně a lékařem. Lékař dochází za pacientem

dle potřeby a v případě kdy pacienti mají zaţádáno o umístění do domova pro seniory

a čekají na umístění v něm, nebo jejich rodinní příslušníci, kteří se běţně

o pacienta starají, nejsou po dobu umístění pacienta schopni se nadále o něj starat,

protoţe jsou sami hospitalizování z důvodů akutních či plánovaných operací, nebo

absolvují lázeňskou léčbu“.4

3 Domov pro seniory Roţnov pod Radhoštěm [online]. 2010 [cit. 2010-10-11]. Sociální sluţby vsetín .

Dostupné z WWW: <http://www.socialnisluzbyvsetin.cz/roznov.html>. 4 PÁVKOVÁ, Mgr. Renata. oddělení LDN [online]. 2010, 8.10.2010 [cit. 2010-10-11]. Deník.cz.

Dostupné z WWW: <http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/oddeleni-lecebny-dlouhodobe-

nem20101008.html>.

29

7.3 Hospice

Hospic je specializované zařízení, poskytující tzv. paliativní péči, tedy péči zaměřenou

na úlevu od bolesti, kterou postupující nemoc přináší. V principu to znamená, ţe před

tím, neţ se těţce nemocný člověk dostane do hospiců, byly vyčerpány všechny ostatní

moţnosti léčby. Hospic neslibuje uzdravení, ale také nebere naději. V hospicích

je zdůrazňován duchovní rozměr péče, který obyčejně v nemocnicích chybí. Proto jsou

standardně jako součást profesionálních týmů v hospicích navíc přítomní sociální

pracovník, psycholog, teolog.

7.4 Pečovatelská služba

Umoţňuje seniorům ţít v soukromí ve svém vlastním bytu. Pečovatelé tvoří denní reţim

pro seniora a poskytují starým lidem psychickou podporu. Pečovatelská

sluţba je určena osobám nacházejícím se v nepříznivé ţivotní situaci, tedy oslabení

či ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu atd.

7.5 Domácí péče

Spočívá ve společném bydlení seniora v jeho biologické rodině. Starý člověk, by ovšem

raději dával přednost bydlení samostatnému, nejraději blízko příbuzných. Oddělené

bydlení však zhoršuje širší rodině péči o své staré členy rodiny. Ukazuje se, ţe rodiny

dospělých dětí zajišťují péči o 82 % starých lidí. Bylo zjištěno, ţe intenzivní péče

o starého člověka v rodině se nezvyšuje s počtem dětí. O rodiče pečuje obvykle nejblíţe

bydlící dcera, ostatní děti se účastní péče spíše sporadicky. V dnešní době však není

moţné, aby děti zajišťovaly svými silami péči rodičům 24 hodin denně. Děti mají

mnohdy časově náročná povolání, nebo nebydlí spolu s rodiči. Právě proto je třeba, aby

péči zajišťovala privátně výše uvedená pečovatelská sluţba, která k seniorovi dochází

do jeho přirozeného prostředí. Domácí péče pomocí pečovatelské sluţby je formou

sluţby, která má do budoucna velkou perspektivu a bude ji vyuţívat mnoho seniorů.

30

8 Penzijní reforma v ČR

Struktura mé práce mě nutí, abych se zaměřil v této poslední kapitole na nejdůleţitější

část tedy na připravovanou reformu důchodového systému. Reforma reprezentuje

změnu, přetvoření něčeho s cílem zlepšení podmínek, nebo situace. O reformu

penzijního systému se pokusilo hned několik vlád. Reforma penzijního systému byla

zahájena po roce 1989 vyznačující se např. zvyšováním důchodového věku, změny

konstrukce výpočtu důchodů, zavedení důchodového připojištění. Vývoj ukázal,

ţe reformní kroky nebyly dostačující. Nedostatečnost v těchto krocích se projevila

zejména v politické neschopnosti prosadit nepopulární změny, nárůst věku pro odchod

do důchodu, změna demografického vývoje a další zásadní změny.

8.1 Realizace důchodové reformy

Od roku 2013 by lidé mohli část povinných odvodů na důchodové pojištění nově

směřovat do soukromých penzijních fondů na svůj vlastní důchodový účet. Podle

současných představ politiků by tato moţnost nebyla povinnost si posílat peníze

do soukromých fondů. Dosud jsou důchody financovány průběžným systémem –

lidé odvádějí pojistné do státního systému, ale peníze nejdou na jejich účet

(budoucí důchod), nýbrž rovnou současným důchodcům. Takzvaný státní pilíř sice

i nadále zůstane dominantní, jeho role však má klesnout. V současné době připadá

na jednoho důchodce 1,8 plátců pojistného na sociální pojištění a tento poměr se nadále

zhoršuje – v roce 2050 bude tento ukazatel cca 1,2, nedojde-li ke změnám parametrů

systému. Změny penzijní reformy pocítí lidé, kterým bude méně neţ 35 let v době

vstupu platnosti zákona.

8.1.1 Kolik se má do fondů spořit

Reforma umoţní dobrovolné vyvedení peněz ze státního průběţného systému. Bude

se jednat o 3% sociálního pojištění, které půjde na individuální účet u penzijních

společností. Podmínkou však budou další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši

2% ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Kdo do systému dobrovolně

vstoupí, uţ z něj nebude moci vystoupit.

31

8.1.2 Kolik bude reforma stát

Hlavním ziskem peněz pro penzijní reformu bude zavedení 17,5 % DPH od roku 2013,

díky němuţ má stát získat zhruba 30 nebo 31 miliard ročně, které se pouţijí na řešení

deficitu důchodového účtu. Aby zdraţení nebylo tak markantní změní se sazba

z přidané hodnoty od roku 2011 z 10 % na 14 % DPH, přičemţ druhá 20 % sazba

zůstane nezměněna. Díky sjednocení na 17,5 % DPH dojde ke zdraţení většiny

potravin, nealkoholické nápoje, hromadná doprava, léky, ubytovací sluţby, knihy,

vstupné na kulturní akce, dětské pleny, dětské autosedačky. Mírně klesne cena za

benzín, cigarety, oblečení, telefony, spotřební zboţí, elektřina, plyn, restaurace, internet.

Celoplošné zdraţení nemusí být tak rozsáhlé, vše bude záleţet na ochotě obchodníků,

zda si alespoň dočasně sníţí obchodní marţe. Vláda slibuje sociální kompenzace pro

rodiny s dětmi a seniory.

.

8.1.3 Kolik peněz dostaneme

Bliţší výpočty zatím neexistují, předpokládá se, ţe plným minimem má být devět

procent průměrné mzdy. Naspořené peníze začnou fondy vyplácet po dosaţení 65 let

věku. Půjde o doţivotní rentu, jednorázová výplata nebude moţná. Tak jako

v dosavadním státním systému tedy „prodělá“ člověk, který se doţije nízkého věku.

Individuální úspory nicméně budou předmětem dědického řízení. Avšak zřejmě jen

během spořicí fáze, tedy před dosaţením důchodového věku. Lidé si budou moci zvolit

k doţivotní penzi výplatu penze pozůstalostní pro svého manţela či manţelku,

maximálně však po dobu tří let, případně rentu na dobu určitou.

8.1.4 Důchodový věk

Pravidla pro důchodový věk se zatím nijak zásadně nezmění. Důchodový věk je počet

roků a měsíců, od kdy máme nárok na starobní důchod. Je to jeden ze dvou ukazatelů

našeho nároku na důchod (druhý je doba pojištění). Jistotu, ţe mladí lidé půjdou

do důchodu "uţ" v 65 letech, ale nedostanou. Kromě státního rozpočtu záleţí třeba také

na vědeckém pokroku a zdravotnictví (zpomalení stárnutí).

32

8.1.5 Pojištění fondů

Stát nebude garantovat úspory v soukromých penzijních fondech. Určitou výjimkou

můţe být veřejnoprávní fond, který by investoval do českých státních dluhopisů.

Prostředky na individuálních penzijních účtech budou spravovat stávající penzijní

fondy, jeţ projdou transformací a dostanou novou licenci. Penzijní společnosti povinně

nabídnou čtyři investiční profily včetně fondu investujícího výhradně do českých

státních dluhopisů pro občany preferující jistotu státní garance.

8.1.6 Krácení předčasného důchodu

Pravidlo, ţe předčasný odchod do důchodu znamená niţší penzi, samozřejmě zůstane.

Nyní platí, ţe člověku, který odejde do důchodu o maximálně dva roky dříve, se penze

sníţí o 0,9 % za kaţdé započaté tři měsíce, o které jde do důchodu dříve. Tomu, kdo

odejde ještě dříve, klesne o 1,5 procenta za kaţdé započaté tři měsíce.

8.1.7 Doba pojištění

Doba pojištění je celková doba naší zaměstnanosti, doba, po kterou jsme účastni

v systému důchodového pojištění. Je to doba potřebná pro vznik nároku na starobní

důchod (druhý ukazatel pro nárok na starobní důchod je důchodový věk).

Abychom v roce 2011 měli nárok na starobní důchod, musíme mít dobu pojištění aspoň

27 let. Doba pojištění potřebná pro vznik nároku na důchod se během následujících let

postupně prodlouţí aţ na 35 roků (počítáno včetně náhradních dob pojištění) nebo na 30

roků (počítáno bez náhradních dob pojištění). „Pojištěnec má nárok na starobní

důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku

potřebného pro vznik nároku na starobní důchod („důchodový věk“ před rokem

2010).

Obr. 7 Doba pojištění

0

20

40

Doba pojištění

Doba pojištění

33

Zákon č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, zavedl

s účinností od 1. ledna 2010 postupné prodluţování doby pojištění potřebné pro vznik

nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků (resp. z 15 roků na 20 roků v případě

kratší doby pojištění); tempo prodluţování – jeden rok za kaţdý rok účinnosti zákona“.5

vývoj počtu vyplácených důchodů podle druhu důchodu

Obr. 8 vývoj počtu vyplácených důchodů podle druhu důchodu

Vývoj počtu všech vyplácených důchodů se od roku 1985 – 2009 dramaticky zvyšuje.

Během 24 let se počet vyplácených starobních důchodů zvýšil z 1 646 000 na 2 147

000. Celkový objem všech vyplácených důchodů se zvýšil z 2 801 400 na 3 477 926

miliony. Vývojový trend jasně ukazuje rostoucí objem vyplacených důchodů, které

dramaticky zatěţují státní rozpočet.

5 Ministerstvo práce sociálních věcí [online]. 7.1.2010. Praha : 2010 [cit. 2010-11-07]. Starobní důchody.

Dostupné z WWW: <www.mpsv.cz>.

0

500000

1000000

1500000

2000000

2500000

3000000

3500000

1985 1991 1995 1996 2000 2001 2005 2006 2009

Vývoj počtu vyplácených důchodů

Starobní důchod Plný invalidní Částečný invalidní Vdovský důchod

Vdovecký důchod Sirotčí Celkem

34

8.2 Výdaje na důchody podle druhu důchodu

Důchod

Rok starobní plný

invalidní

částečný

invalidní vdovský vdovecký sirotčí Celkem

1993 50 178,20 11 504,76 1 941,87 8 467,16 47,67 634,13 73 638

1996 83 794,58 19 887,05 3 967,05 11 681,36 329,67 1 431,86 122 365

2000 130 932,09 26 412,14 7 012,41 14 534,22 1 055,39 1 975,02 181 921

2001 140 656,51 27 970,17 7 677,02 15 937,62 1 199,82 2 372,57 195 814

2005 175 668,78 35 027,50 10 575,07 18 041,54 1 651,36 2 683,65 243 648

2006 188 948,64 37 239,16 11 801,83 18 923,88 1 809,96 2 740,41 261 464

2009 243 636,37 44 379,73 16 608,82 21 576,41 2 249,23 3 254,13 331 705

Obr. 9 Výdaje na důchody podle druhu důchodu (civilní sektor) v mil. Kč.

0,00

50 000,00

100 000,00

150 000,00

200 000,00

250 000,00

300 000,00

350 000,00

1993 1996 2000 2001 2005 2006 2009

Výdaje na důchody podle druhu důchodů v mil. Kč

starobní

plný invalidní

částečný invalidní

vdovský

vdovecký

sirotčí

Celkem

35

9 Závěr

Teoretická část absolventské práce je souhrn poznatků z odborných publikací a také

mých myšlenek, které jsem převzal z knih a znalostí, které jsem získal během

absolvování vzdělávacího programu Sociální práce. Celý dokument je napsaný tak,

aby se čtenář mohl jednoduše orientovat v jednotlivých kapitolách, díky přehlednému

obsahu. Troufám si tvrdit ţe, informace týkající se seniorské populace jsem písemně

interpretoval tak, aby se v textu dobře orientoval laik i odborník z praxe.

Tato absolventská práce obsahuje souhrnné informace o lidech, kteří překročili

pomyslnou linii věku stáří. Do závěrečné práce jsem se snaţil zakomponovat mé osobní

morální postoje k seniorům, které vychází z mé zásadovosti a velmi kladnému vztahu

ke starým lidem. Jen lidé uvědomující si hodnotu lidského ţivota si dokáţou připustit

nutnost zajímat se o seniory, kvalitu jejich ţivota doma a ústavní péči. Šťastného

seniora můţeme udělat pouze my. Generace lidí, která se nebojí vlastního stáří a která

mu jde hrdě vstříc. Generace lidí, která bojuje s ageismem, předsudky a stereotypy,

které naši společnost ovládají. Uvědomění, ţe za pár desítek let budeme i my cítit

fyzickou a mentální slabost nás posune k určité míře tolerance a zájmu o tuto cílovou

skupinu. Mým názorem je, ţe jiţ mladá generace lidí by měla být vychovávána

v kontaktu se seniory. Seniorům v ústavní péči by velmi prospělo větší zainteresovanost

objektů sociální politiky a rozvoj dobrovolnických programů, které by podporovaly

samy instituce sociálních sluţeb. Dovedu si představit, jakou radost by seniorům

v ústavní péči udělal dobrovolník, který by seniora vzal na procházku do parku.

K tomuto je třeba změnit celospolečenské klima a chování lidí.

36

Praktická část absolventské práce

37

Úvod praktická část

Praktická část této absolventské práce se zaměřuje na popis instituce Domova

pro seniory v Roţnově pod Radhoštěm. Důleţitou oblastí bude popsání struktury

a fungování Sociálních sluţeb města Vsetín pod, které domov pro seniory spadá a také

popis role a náplň práce sociálního pracovníka v organizaci. Mým cílem dotazníkového

výzkumu bude ověření, nebo vyvrácení stanovených hypotéz, které vymezím před

provedením sběru dat. Ve svém sociologickém výzkumu se budu snaţit vysvětlit

a popsat sociální ţivot jedinců v domově pro seniory a také se budu snaţit zjistit

specifické názorové prvky a postoje seniorské populace. Tento výzkum je systematické,

empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných souvislostech.

Pro zjištění dat jsem pouţil metodu kvantitativního výzkumu. Tuto metodu jsem pouţil

proto, ţe se ve svém dotazníku zaměřuji na rozmanité otázky z různých oblastí,

zkoumám omezený okruh informací od velkého mnoţství respondentů.

Výsledky zpracovaných dat budou interpretovány pomocí vhodných statistických

metod.

38

1 Domov pro seniory Rožnov pod Radhoštěm

Domov pro seniory ve městě Roţnov pod Radhoštěm je příspěvková organizace, která

spadá pod jednotnou organizaci Sociálních sluţeb Vsetín. Zřizovatelem Sociálních

sluţeb Vsetín je Zlínský kraj. V domově pro seniory se poskytují pobytové sluţby

osobám, které mají sníţenou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichţ situace

vyţaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domov pro seniory neposkytuje sluţby

osobám, které jsou závislé na alkoholu nebo jiných toxických látkách, trpící poruchou

osobnosti, která narušuje klidné souţití s ostatními klienty, trpící infekčním

onemocněním. Uţivatelé jsou ubytování ve 186 jednolůţkových pokojích

a 9 dvojlůţkových pokojích. Bytová buňka má společné sociální zařízení. v roce 2010

proběhla v domově pro seniory rozsáhlá rekonstrukce 45 bytových jader, díky které

mohou klienti ţít v prostředí, které odpovídá evropskému standartu. Přestavba stála 17,5

milionu korun a patří k prioritám zlepšení bytových podmínek všech sociálních zařízení

na území Zlínského kraje. Úhrady za služby od klientů jsou akceptovány v hotovostní

formě, převodem z bankovního účtu, nebo nejvyužívanějšího převodu peněz je tzv.

hromadný seznam klientů kdy se hromadně posílají peníze od klientů na účet

instituce. Vedou se zde depozitní účty, které se nejvíce využívají k proplácení

zdravotních poplatků.

1.1 Hlavním cílem domova pro seniory je:

Pomáhat klientům zajistit lidskou důstojnost,

poskytnutí ubytování a stravy,

zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu,

pomoc při osobní hygieně,

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti,

pomoc při uplatňování práv a obstarávání osobních záleţitostí.

39

1.2 Úhrady za pobyt a služby

Typ pokoje Ubytování

(Kč/den)

Strava

(Kč/den)

Celkem

(Kč/měsíc)

Jednolůžkový

A

176,- 130,- 9180,-

Jednolůžkový

B

,- 130,- 9030,-

Dvojlůžkový 141,- 130,- 8130,-

1.3 Organizační struktura

1.4 Role sociálního pracovníka

Sociální pracovník v Domově pro seniory pracuje s klienty, s jejich rodinami, snaţí se poskytnout odborné sociální poradenství a zprostředkovává a spravuje sociální agentu vyplývající z jeho povinností. Sociální pracovník plní funkci důvěrníka a řeší případné námitky a stíţnosti z řad klientů a jejich příbuzných.

40

1.4.1 Sociální agenda

Důleţitým obsahem práce sociálního pracovníka je administrativní činnost a činnost

terénní.

Mezi pracovní náplň patří:

Poskytnutí smluv, objasnění práv a povinností pramenící z vyuţívání sociálních

sluţeb, dosaţení vzájemné písemné dohody,

vedení spisové dokumentace klienta jejíţ obsahem je smlouva o pobytu, osobní

údaje, kopie občanského průkazu, potvrzení o výši přiznaného důchodu, zdravotní

stav, atd.,

vedení pořadníků zájemců o umístění,

realizace dotazníkových šetření a její následná prezentace,

příjímání nového klienta a seznámení ho s domovem,

spolupráce na aktivizačních činnostech,

roznáška novin a časopisů,

sociální šetření v místě klientova bydliště.

2 Právní předpisy

Sociální pracovníci se ve výkonu svého povolání řídí zákonem č. 108/2006 sb.

o sociálních sluţbách a vyhláškou č. 505/2006 sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona o sociálních sluţbách a občanským zákoníkem.

2.1 Zákon č. 108/2006 sb. o sociálních službách

„Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních sluţeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních sluţeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních sluţeb, inspekci poskytování sociálních sluţeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních sluţbách. Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních sluţbách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních“

6.

6 Sagit [online]. 2006 : Sagit, 2006 [cit. 2011-02-18]. Sbírka zákonů. Dostupné z WWW:

<http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?typ=r&zdroj=sb06108&cd=76>.

41

2.2 Vyhláška č. 505/2006 sb.

„Vyhláška podrobněji rozvádí ustanovení zákona o sociálních sluţbách v těchto

oblastech:

Způsob hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti pro účely

stanovení stupně závislosti,

rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů

sociálních sluţeb a maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních

sluţeb (např. sociální poradenství, osobní asistence, pečovatelská sluţba, tísňová

péče, stacionáře, domovy pro seniory a osoby se zdravotním postiţením, domy na

půl cesty),

zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních sluţeb,

kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních sluţbách,

hodnocení plnění standardů kvality sociálních sluţeb,

zvláštní oprávnění zaměstnance obce“.7

7 Sagit [online]. 2006 [cit. 2011-02-18]. Sbírka zákonů. Dostupné z WWW:

<http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=167&typ=r&zdroj=../_anotace/sb06505a>.

42

3 Kvantitativní výzkum

3.1 Terminologie

Tento výzkum je plánovaná akce a postupuji podle tohoto základního schématu.

a) přípravná fáze – tato fáze začala v době, kdy jsem začal psát teoretickou část

absolventské práce, a vyvíjela se během psaní všech kapitol. Do přípravné fáze řadím

i realizaci osnovy dotazníku, jehoţ otázky se dotýkají hlavních kapitol této práce.

Osnova dotazníku byla součástí takzvaného průzkumu, ve kterém jsem se soustřeďoval

na terénní sběr dat, jejich analýzu a konzultací s vedoucím praxe o vhodnosti pouţitých

otázek v dotazníku. Na základě všech těchto technických procedur jsem mohl přistoupit

ke stanovení hypotetických výroků, které budu ve fázi realizace a zpracování ověřovat.

b) realizační fáze – v této fázi jsem získal potřebný empirický materiál. Tohoto jsem

dosáhl rozdáním dotazníku, nebo osobního vyplnění dotazníku s klientem.

c) vyhodnocovací fáze – v této fázi budu zpracovávat nashromáţděné data a jejich

analýza pro potřebu ověření stanovených hypotéz.

Předmětem tohoto výzkumu je výzkum veřejného mínění klientů Domova pro seniory

ve městě Roţnov pod Radhoštěm.

3.2 Plán výzkumu

Do tohoto plánu jsem zahrnul:

Prameny základní literatury,

formulace hlavních cílů,

rozsah základního souboru,

způsob zpracování empirických dat (Exel),

finanční rozpočet výzkumu,

časový harmonogram.

3.3 Stanovení hypotetických výroků

Hypotetické výroky existují proto, abych mohl ověřit, nebo vyvrátit teze, které předpokládám. Pro objektivitu a nezaujatost výzkumníka je nutné stanovit hypotetické výroky před provedením empirického výzkumu. Pokud by nebylo provedeno ověřování hypotéz pak z hlediska vědeckého zkoumání je empirické šetření bezcenné. Pro stanovení hypotéz je nutné mít vytvořen dotazník.

43

3.4 Hypotetické výroky

Otázka č. 3

Předpokládám, ţe jsou klienti v domově pro seniory spokojeni.

Otázka č. 4

Předpokládám, ţe se zaměstnanci chovají ke klientům s úctou a respektem.

Otázka č. 5

Domnívám se, ţe většina klientů oznámkují ošetřovatelskou péči výborně, aktivizační

činnosti velmi dobře, všeobecnou informovanost dobře, stravu výborně a ubytování

výborně.

Otázka č. 6

Mám za to, ţe klienti nejvíce v domově postrádají více rehabilitace a kultury.

Otázka č. 9

Předpokládám, ţe výše úhrady za pobyt a sluţby se klientům bude zdát vysoká.

Otázka č. 10

Domnívám se, ţe si senioři myslí, ţe je důleţité, aby si mladí lidé na stáří spořili.

44

3.5 Základní analýza výzkumu

Výsledky jsou prezentovány v tabulkách, kde jsou uváděny jak absolutní mnoţství

odpovědí, tak i jejich procentuální vyjádření.

Z celkového počtu 204 klientů:

Tab. 1 Základní analýza

Absolutní četnost

(X)

Relativní četnost

(%)

Vzorek výzkumu 80

Celkem

odpovědělo

80 100 %

Z toho bylo 15 muţů

65 ţen

19 %

81 %

Obr. 1 Respondenti dle pohlaví

3.6 Detailní analýza výzkumu

V této části se budu věnovat vyhodnocení jednotlivých otázek, které jsem si stanovil

v dotazníku a také vyhodnocení stanovených hypotetických výroků.

19%

81%

Respondenti dle pohlaví

Muži

Ženy

45

Otázka č. 2 Kolik let žijete v domově pro seniory?

Tab. 2 Doba pobytu klientů v domově pro seniory

Doba Absolutní četnost

(X)

Relativní četnost

(%)

1 – 4 let 32

40 %

4 – 8 let 20 25 %

Více než 8 let 28 35 %

Obr č. 2 Kolik let ţijete v domově pro seniory

Ze zkoumaného vzorku 80 klientů, ţije nejvíce seniorů v domově více neţ 8 let, jedná

se o 40 % dotázaných klientů. Převáţná část klientů ţijících v domově více neţ 8 let

se zde nastěhovala do bývalého penzionu. 40 % Klientů, zde ţije 1 – 4 roky a nejméně

početnou skupinu tvoří klienti, kteří zde ţijí 4 – 8 let, tento vzorek představuje 25 %

seniorů.

0

10

20

30

40

1 - 4 let

4 - 8 let

více než 8 let

Kolik let žijete v domově pro seniory?

Kolik let žijete v domově pro seniory?

46

Otázka č. 3 Cítíte se v domově celkově spokojen (a)?

Tab. 3 Spokojenost klientů

Absolutní četnost

(X)

Relativní četnost

(%)

Ano 68

85 %

Ne 12 15 %

Obr. 3 Celková spokojenost klientů

V této otázce si ověřuji stanovenou hypotetickou otázku, zda jsou klienti v domově

spokojeni. 85 % klientů odpovědělo kladně a 15 % záporně. Správně jsem předpokládal,

ţe spokojenost klientů převládá. Tato otázka měla moţnost, aby se klienti vyjádřili,

s čím jsou konkrétně spokojeni a s čím nejsou. Většina klientů je nejvíce spokojena

s nabídkou sluţeb - lékař, s hodnými sestřičkami a soukromím. Někteří klienti

odpovídali, ţe si v domově pro seniory nemůţou zvyknout, postrádají soukromí,

nebo naopak společnost, někomu chybí větší svoboda.

85%

15%

Celková spokojenost

Ano Ne

47

Otázka č. 4 Chovají se k vám zaměstnanci s úctou a respektem?

Tab. 4 Chování zaměstnanců

Absolutní četnost

(X)

Relativní četnost

(%)

Ano 80

100 %

Ne 0 0 %

Obr. 4 Jak se ke klientům chovají zaměstnanci

Další hypotetická otázka mi potvrdila správnost mého úsudku, ţe se zaměstnanci

chovají ke klientům s úctou a respektem. Všichni dotazovaní odpověděli ano, tedy

relativní četnost představuje 100 %.

100%

0% 0% 0%

Chovají se k Vám zaměstnanci s úctou a respektem?

Ano Ne

48

Otázka č. 5 Kdybyste měl (a) oznámkovat poskytované služby v domově pro

seniory od 1 – 4 přidělil (a) byste jakou známku? 1 – maximálně spokojen, 4 –

nespokojen.

Tab. 5 Známkování poskytovaných sluţeb

1 2 3 4

Ošetřovatelská

péče

66 (83%)

7 (9%) 2 (3%)

Aktivizační

činnosti

50 (63%) 1 (1%) 3 (4%)

Sociální

poradenství a

všeobecná

informovanost

29 (36%) 8 (10%) 9 (11%) 8 (10%)

Strava 29 (36%) 12 (15%) 15 (19%) 11 (14%)

Ubytování 68 (85%) 4 (5%) 2 (3%)

Obr. 5 Grafické znázornění známkování poskytovaných sluţeb

1

2

3

4

0

10

20

30

40

50

60

70

1

2

3

4

49

Další hypotetická otázka měla ověřit můj názor, ţe ošetřovatelská péče je v domově pro

seniory na vysoké úrovni. Senioři tuto péči označili nejvíce známkou 1 tedy 83 %,

známku 2 přidělilo 9 % seniorů a známku 3 přidělilo 3 % klientů. Celková

spokojenost s ošetřovatelskou péčí se potvrdila a moje hypotéza byla správná. Podobné

výsledky jsou i u aktivizačních činností známku 1 přidělilo 63 % seniorů, známku 2

dalo dohromady 1 % a známka 3 představovala 4 % klientů. Moje domněnka ţe

klienti nejvíce přidělí aktivizačním činnostem známku 2 se nepotvrdila. U otázky,

kde jsem zjišťoval všeobecnou informovanost klientů se mi hypotéza také nepotvrdila.

Domníval jsem se, ţe nejvíce klientů přidělí známku 3, která představovala 11%,

podobný počet procent tedy 10 - 11 % představuje známka 2 a 4. 36 % seniorů

oznámkovalo všeobecnou informovanost a sociální poradenství známkou 1.

Další oblastí zkoumání bylo spokojenost seniorů se stravou v domově pro seniory.

Známku 1 přidělilo 36 % dotazovaných seniorů, známku 2 přidělilo 15 % seniorů,

známka 3 reprezentuje 19 % seniorů a známku 4 přidělilo 14 % seniorů.

Hypotetický výrok, kterým jsem předpokládal, ţe stravě bude přiděleno nejvíce známek

1 se mi potvrdil. Nicméně se stravou je nespokojeno v domově mnoho uţivatelů, jak

vyplývá z vyhodnoceného výzkumu. Senioři argumentují tím, ţe nejsou zvyklí

na moderní kuchyň a nové recepty, které pro ně připravuje dietní sestra. Poslední oblastí

této otázky bylo hodnocení ubytování. 85 % seniorů oznámkovalo ubytování

známkou 1, 5 % klientů přidělilo známku 2 a 3 % známku 3. Mnou předpokládaná

hypotéza, ţe nejvíce klientů oznámkuje ubytování známkou 1 se potvrdila. Ubytování

je v domově pro seniory na vysoké úrovni. v současnosti proběhla a dále bude probíhat

celková rekonstrukce bytových jader, technického a vizuálního prostředí v instituci.

v rámci rekonstrukce jsou klientům opraveny pokoje, přidělen nový nábytek, postaveny

nové bezbariérové koupelny. Revitalizace objektů poskytovatelů sociálních sluţeb patří

k prioritám Zlínského kraje.

50

Otázka č. 6 Co dalšího v domově pro seniory postrádáte?

Tab. 6 vyhodnocení otázky

Absolutní

četnost (X),

Relativní četnost

(%)

Více

společenských

akcí a kultury

10 (13%)

Větší prostor

pro koníčky

a zájmy

2 (3%)

Klid a soukromí 9 (11%)

Více

rehabilitace

a cvičení

20 (25%)

Nic 39 (49%)

obr 6. Grafické vyhodnocení otázky

V této hypotetické otázce jsem předpokládal, ţe klienti v domově nejvíce postrádají

více rehabilitace a více společenských akcí a kultury. 25 % seniorů postrádá více

rehabilitace a cvičení a 13 % seniorům chybí více společenských akcí a kultury.

Zdaleka jsem nepředpokládal, ţe 49 % seniorům nebude chybět nic. 9 % seniorům

chybí více soukromí a 3 % seniorů by chtělo větší prostor pro koníčky a zájmy.

Většině klientů, kterým nechybí nic je většina proto, ţe jim neumoţňuje jejich zdravotní

stav, aby se mohli více angaţovat ve volnočasových aktivitách. Myslím si, ţe celkový

zájem o kulturní akce a volnočasové aktivity by byla zvýšená větší rozmanitější

nabídkou těchto činností a zvýšením počtu zaměstnanců, kteří by tyto činnosti

organizovali. Totéţ platí o deficitu a potřebě klientů po více rehabilitaci.

Bylo by zapotřebí, aby v domově pracovalo více rehabilitačních pracovníků, kteří by se

mohli věnovat i klientům upoutaných na lůţko. Stanovená hypotéza se neotvrdila.

0 10 20 30 40

Více společenských akcí akultury

Větší prostor pro koníčky azájmy

Klid a soukromí

Více rehabilitace a cvičení

Nic

Co dalšího v domově postrádáte?

Co dalšího v domově postrádáte?

51

Otázka č. 7 Je pro vás dostačující zbylý zůstatek z důchodu, s kterým disponujete

po zaplacení ubytování a stravy?

Obr 7. Je pro vás dostačující zůstatek z důchodu?

Otázka č. 8 S jakou výší důchodu byste byl (a) spokojen (a)?

Obr 8. Grafické znázornění výše penze, s kterou by byli klienti spokojeni

52% 48%

0%

Je pro Vás zůstatek z důchodu dostačující?

Ano Ne Nevím

Výše důchodu

0

10

20

30

40

50

60

10 000 Kč

10 000 - 15 000 Kčnad 15 000 Kč

Náz

ev

osy

Název osy

S jakou výší důchodu byste byl (a) spokojen (a)?

52

Otázka č. 9 výše úhrady za pobyt a služby se vám zdá?

Tab. 7 vyhodnocení

Absolutní četnost

(X)

Relativní četnost

(%)

Příliš nízká, rád (a)

si připlatím za

rozsáhlejší sluţby

Přiměřená 46 57 %

Příliš vysoká,

přivítal (a) bych

sníţení, i kdyby to

znamenalo omezení

sluţeb

34 43 %

Obr. 9 Grafické vyhodnocení výše úhrady za pobyt

V této hypotetické otázce jsem správně předpokládal, ţe výše úhrady za pobyt

a služby se nejvíce klientům zdá vysoká, jednalo se o 57 % dotazovaných klientů.

Druhá početná skupina 43 % seniorů se naopak domnívá, že hrazená výše

je přiměřená. Názory klientů mohou být ovlivněny také výší důchodů, které senior

měsíčně pobírá.

0%

57%

43%

Výše úhrady za pobyt a služby se Vám zdá?

Příliš nízká, rád (a) si připlatímza rozsáhlejší služby

Přiměřená

Příliš vysoká, přivítal (a) bychsnížení, i kdyby to znamenaloomezení služeb

53

Otázka č. 10 Myslíte si, že je důležité, aby si mladí lidé na své stáří spořili?

Obr. 10 Grafické vyhodnocení

V této otázce jsem stanovil hypotetický předpoklad, ve kterém předpokládám, ţe jsou

senioři přesvědčeni o tom, aby si mladí lidé na svou penzi z části naspořili. Hypotéza

se zcela potvrdila. 92 % klientů odpovědělo, že je důležité si na stáří spořit a 4 %

seniorů shodně odpovědělo buď, že to není důležité, nebo že neví. Senioři se k této

otázce velmi aktivně vyjadřovali. Jejich názor zněl, ţe je otázka, zda budou mít mladí

lidé na spoření dostatečně velké příjmy. Některá část seniorů se obává určitého rizika

svěření peněţních prostředků do soukromých fondů a rizika ztráty peněz.

Otázka č. 11 Jste spokojen (a) s možnostmi a nabídkou volnočasových aktivit?

Obr. 11 Grafické vyhodnocení se spokojeností volnočasových aktivit

S nabídkou volnočasových aktivit je spokojeno 100 % seniorů.

92%

4% 4%

Je důležité, aby si mladí lidé na stáří spořili?

Ano Ne Nevím

100%

0%

Jste spokojen (a) s možnostmi a nabídkou

volnočasových aktivit?

Ano

Ne

54

0 20 40

Výlety

Možnost zapojitse do tvorby…

Více kolektivníchher

Více ručních prací

Nic

V čem by rozsah volnočasových aktivit

mohl být lepší, co Vám chybí?

V čem by rozsah

volnočasových

aktivit mohl být

lepší, co Vám

chybí?

Otázka č. 12 v čem by rozsah volnočasových aktivit mohl být lepší, co vám chybí?

Tab. 8 vyhodnocení

Obr. 12 Grafické vyhodnocení

Senioři v domově pro seniory jsou relativně spokojení. K této otázce se senioři mohli

sami vyjádřit, co jim chybí. Seniorům nejvíce chybí větší společenský kontakt s lidmi,

více komunikace a humoru.

Otázka č. 13 Jak jste dříve trávil (a) svůj volný čas, jaké byly vaše zájmy

V této otázce jsem se snaţil udělat malý rozhovor s kaţdým klientem. Otázka slouţila

k tomu, aby mi kaţdý klient mohl vyprávět svůj ţivotní příběh, a mohu říct, ţe téměř

kaţdý senior o svém mládí rád vyprávěl. Při rozhovoru se nejvíce seniorů zaměřilo

vyprávěním o své práci. Ţivot v minulém století musel být těţší, neţ je dnes. Mnoho

seniorů začalo pracovat v době, kdy jejich věk měl příponu „náct“. Tehdejší hlavní

profese byla převáţně dělnická, mnoho seniorů pracovalo v zemědělství a velká většina

ţen hospodařila doma, protoţe měly velký statek. Bylo samozřejmostí, ţe sňatky

se uzavíraly ve velmi mladých letech, po kterých brzo následovaly děti. S toho vyplývá,

ţe kromě práce bylo další významnou funkcí péče o rodinu a výchova dětí. v minulém

století se moc necestovalo. Lidé tehdy spíše cestovali po naší republice, nebo do zemí

východního bloku. Co se týká koníčků nejvíce senioři vyprávěli, ţe se rádi starali

Absolutní

četnost

(X),

Relativní

četnost

(%)

Výlety 12 (15%)

Moţnost zapojit se

do tvorby

volnočasových

aktivit

10 (13%)

Více kolektivních

her

6 (8%)

Více ručních prací 2 (3%)

Nic 35 (44%)

55

o zahrádku, rádi sportovali, chodili do lesa na borůvky a houby, v oblibě byly ruční

práce (pletení, vyšívání), tanec, kultura. Nikdo mi neodpověděl, ţe se v mládí věnoval

studiu, takţe předpokládám, ţe potřebu mít vysokoškolské vzdělání nebyla na tehdejší

dobu tak markantní jako dnes. Zkrátka věřím a z vyprávění seniorů usuzuji, ţe senioři

ve své době ţili pěkný a obyčejný ţivot, který ţijeme i my nyní.

56

4 Závěr praktické části

Smyslem tvorby praktické části absolventské práce bylo přesvědčit se o celkové kvalitě

ţivota seniorů v institucionální péči. Před psaním této práce jsem přečetl několik knih,

které se věnují jak seniorům, ale tak i jiným cílovým skupinám vyuţívající pobytové

sluţby sociálních zařízení, např. (Matoušek, Sociální práce v praxi). Zcela otevřeně

mohu říct, ţe tak jak píší autoři v knihách, jak by měly pobytové instituce vypadat, jaké

sluţby by měly klientům poskytovat a jak by měli jednotliví odborníci s klientem

komunikovat je teprve na bázi raného vývoje. Všechny sluţby poskytované v domově

pro seniory v Roţnově pod Radhoštěm jsou na velmi velké úrovni, podotýkám

„poskytované“. V domově pro seniory chybí více metod a přístupů, které by seniorům

zpříjemnily pobyt a vytvořily příjemné klima domova. Chybí zde pohled postrádající

snahu najít pozitivní hodnoty stáří a smysluplného vytvoření programů a prací, které by

vyplňovaly volný čas. Domov pro seniory v Roţnově pod Radhoštěm je zaměřen jako

velká většina domovů pouze na institucionální stránku, tj. poskytnutí maximální úrovně

zdravotní péče, zajistit čisté a moderní bytové prostředí, stravu, právní poradenství atd.

Je zde nedostatečná profesionální tvorba volného času, která zahrnuje pouze programy

typu manuálních činností a cvičení. Pod volným časem je třeba si představit vytvoření

vztahu a důvěry s kaţdým klientem individuálně. Protoţe ne všichni senioři jsou

ochotni se zúčastňovat hromadně společenských akcí je třeba, aby za nimi pravidelně

sociální pracovník chodil a komunikoval. Pod vyplňováním volného času je třeba

si představit chuť pracovníka zajistit a zkusit nové a osvědčené přístupy.

Např. (reminiscenční terapie, pravidelná zooterapie, logoterapie). Domnívám se, ţe by

se v domovech pro seniory uplatnil i videotrénink interakcí, coţ je metoda dobře

vyuţitelná při zlepšování péče a sociální práce se starými lidmi. K tomuto je ovšem

třeba ochota a chuť lidí něco změnit, která mnohdy závisí na osobnostech lidí, kteří mají

tu moţnost a pravomoc něco změnit. Z pozice studenta a nestranného pozorovatele

se domnívám, ţe všechny činnosti, které by vedly ke zlepšení ţivota seniorů

v institucionální péči jsou závislé na dostatečném přísunu finančních prostředků

a skutečných osobnostech lidí ve vedoucích pozicích, kteří vystudovali humanitní obor

se zaměřením na Sociální práci. Pouze lidé, kteří jsou odpovědní za chod zařízení mají

pravomoc něco změnit – zde vidím skutečný potenciál, tedy v lidech.

5 Resümee

Meine Absolventenarbeit befasst sich mit den Senioren. Der theoretische Teil

der Absolventenarbeit wird in acht Kapitel eingeteilt. Im ersten Kapitel wird das Alter

allgemein sowie die Haltung der Gesellschaft gegenüber dem Altern beschrieben.

Das zweite Kapitel wird auf die häufigsten Krankheiten im Alter abgezielt.

Ein umfangreicher Teil dieses Kapitels befasst sich mit dem Demenzsyndrom

und seinen Formen. Das anknüpfende Kapitel trägt den Titel ´Vorbeugung

vor Krankheiten im Alter und ihre Verminderung. Hier orientiere ich mich auf

die Prophylaxe. Das Kapitel Nummer vier befasst sich mit der geeigneten

Kommunikation mit den Senioren und mit verschiedenen Empfehlungen, die man

beachten sollte, um unnötige Missverständnisse zu verhindern. Ein weiteres großes

Kapitel beschäftigt sich mit der Demographie des Alters, hier wird der Anstieg

der Seniorenpopulation in der Gesellschaft detailliert beschrieben.

Den Freizeitaktivitäten widme ich mich im nachfolgenden Kapitel. Es handelt sich um

eine Zusammenfassung von Aktivitäten, mit denen sich die Senioren

in den Altersheimen beschäftigen, sowie um viele weitere Ideen. Im siebten Kapitel

widme ich mich der Fürsorge für die Senioren und geeigneten Alternativen,

die die Fürsorge zu Hause ersetzen. Das letzte und wichtigste Kapitel ist auf

die vorbereitete Rentenreform orientiert. Ich schreibe hier über die möglichen

Alternativen der Reform und es sind hier auch Diagramme zu finden, die die

Rentenausgaben zeigen. Im praktischen Teil der Absolventenarbeit beschreibe ich

das Altersheim in Roţnov pod Radhoštěm, die Rolle des Sozialhelfers in der Institution,

die Struktur der Einrichtung. Einen wichtigen Teil bilden die Auswertung der Umfrage

sowie die Zusammenfassung des gesamten praktischen Teils.

6 Bibliografické zdroje

RHEINWALDOVÁ , Eva . Novodobá péče o seniory . 1. Praha : Grada, 1999. 86 s.

ISBN 80-7169-828-8.

PIEHAND, Clément ; THAREAUOVÁ, Isabelle . Souţití se staršími lidmi. 1. Praha :

Portál, 1998. 160 s. ISBN 80-7178-184-3.

MATOUŠ, Miloš; MATOUŠOVÁ, Miluše ; KALVACH, Zdeněk. Pohyb ve stáří je

šancí. 1. Praha : Grada, 1998. 112 s. ISBN 80-247-0331-9.

SCHIRRMACHER, Frank. Spiknutí metuzalémů - Stáří má zelenou. 1. Praha : Kniţní

klub, 2005. 208 s. ISBN 80-242-1496-2.

ZICH, František. Úvod do sociologického výzkumu. 1. Praha : Press, 2007. 208 s. ISBN

80-86754-19-7.

MATOUŠEK, oldřich ; KOLÁČKOVÁ, Jana; KODYMOVÁ, Pavla. Sociální práce

v praxi. 1. Praha : Portál, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7367-818-0.

MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 203

s. ISBN 978-80-210-5029-7.

Další použité zdroje:

www.mpsv.cz

www.sagit.cz

Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních sluţbách

Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních

sluţbách.

7 Přílohy

Madridský mezinárodní akční plán

Stárnutí světové populace jako jednomu z určujících rysů 21. století je poslední dobou

věnována pozornost nejen ze strany jednotlivých států, ale i z celosvětového pohledu.

Touto problematikou se zabývalo i 2. světové shromáţdění o stárnutí, které

se uskutečnilo ve dnech 8. -12. dubna 2002 v Madridu. Zúčastnilo se ho přibliţně 1500

delegátů z více neţ 160 zemí světa a dále na 600 zástupců národních i mezinárodních

nevládních organizací a expertů na problematiku stárnutí. 2. světové shromáţdění

o stárnutí mělo zhodnotit novou demografickou situaci ve světě, stanovit priority

v oblasti globálního stárnutí populace a přijmout nový programový dokument, nový

mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, který by odráţel novou realitu

i budoucí očekávané problémy, jimţ budou muset čelit vyspělé, rozvojové

i transformující se ekonomiky. Z prognóz demografického vývoje vyplývá, ţe věková

skladba populace v rozvojových zemích na tom bude v budoucnu hůře neţ v zemích

rozvinutých. Zatímco v některých průmyslových zemích se starší populace

zdvojnásobila v průběhu celého dvacátého století, v rozvojových zemích bude tento

proces trvat pouze čtvrt století, snad i méně, a za padesát let by se v nich měla starší

populace dokonce zečtyřnásobit. Takovéto prudké demografické změny spolu

se znepokojivým růstem a rozsahem chudoby a tenčícími se finančními zdroji

v rozvojových zemích vyţadují vypracování strategií zahrnujících přístupy zaměřené

na větší aktivitu a zapojení starších lidí do společnosti i přehodnocení politických

postojů k vyuţívání přínosu starších občanů pro společnost. Nový akční plán

pro problematiku stárnutí musí odpovídat realitě 21. století. Cílem je vytvořit společnost

pro všechny věkové kategorie. Na seniory nesmí být pohlíženo jako na zvláštní

skupinu, protože stáří je nedílnou součástí lidského života. Starší lidé jsou a budou

pro společnost potřební a užiteční, je však třeba změnit pohled společnosti na stáří,

zejména ustálené, často až negativistické nahlížení na seniory, a podporovat

aktivní stárnutí přijetím politik zahrnujících opatření v různých oblastech, např.

V oblasti preventivní medicíny, celoživotního vzdělávání, flexibilních forem

zaměstnávání. Hlavním úkolem 2. světového shromáţdění o stárnutí bylo přijmout

nový dokument celosvětové platnosti, který by nejen reagoval na aktuální problémy

spojené s globálním stárnutím, ale s ohledem na očekávaný demografický vývoj

předjímal i úkoly, které bude nutno řešit v blízkém i časově vzdálenějším horizontu.

Obsahuje 117 konkrétních doporučení rozčleněných do tří prioritních směrů:

senioři a rozvoj, uchování zdraví, tělesné a duševní pohody až do stáří, zajištění

příznivého a podpůrného prostředí. Dokument se týká zejména těchto otázek:

v oblasti aktivní účasti seniorů na ţivotě společnosti a na rozvoji: práce a stárnoucí

pracovní síla, rozvoj v zemědělských oblastech, migrace a urbanizace, přístup

ke znalostem, vzdělání a výcviku, mezigenerační solidarita, vymýcení chudoby,

zajištění příjmu, sociální ochrana či sociální pojištění a předcházení chudobě,

situace ohroţující seniory;

v oblasti uchování zdraví a tělesné a duševní pohody do stáří: podpora zdraví

a tělesné a duševní pohody během ţivota, univerzální a rovný přístup ke zdravotním

sluţbám, senioři a HIV/AIDS, výcvik poskytovatelů péče a zdravotnického

personálu, potřeby seniorů v oblasti duševního zdraví, senioři a zdravotní postiţení;

v oblasti zajištění příznivého a podpůrného prostředí: bydlení a okolní prostředí,

péče a podpora poskytovatelů péče, přehlíţení, zneuţívání a násilí, představy

o stárnutí.

Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí včetně Politické deklarace byl přijat

konsensem na závěrečném 10. plenárním zasedání dne 12.4 2002 a byl nazván

"Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002. Principy obsaţené

v tomto dokumentu byly uţ zapracovány do Národního programu přípravy na stárnutí

populace, který přijala v květnu 2002 r. vláda ČR.

Vzor dotazníku

Průvodní dopis

Vážení respondenti.

Obracím se na vás s prosbou o spolupráci a o vyplnění níţe uvedeného dotazníku.

Váţím si vašeho času a proto je dotazník formulovaný tak, aby jeho vyplnění netrvalo

déle neţ 3 minuty. Organizátor dotazníku je student vyšší odborné školy Marek Mana.

Tento dotazník je zaměřen na zjištění spokojenosti a potřeb vás klientů domova

pro seniory v Rožnově pod Radhoštěm. Ujišťuji Vás, že dotazník je zcela

anonymní.

Dotazníkové šetření

1) Jste Muţ □ Ţena □

2) Kolik let žijete v domově pro seniory?

1 – 4 let □ 4 - 8 let □ více neţ 8 let □

3) Cítíte se v domově celkově spokojen (a)?

Ano □ Ne □

Ano, co s čím jste nejvíce spokojen (a)?

Ne, s čím nejste spokojen (a)?

4) Chovají se k vám zaměstnanci s úctou a respektem?

Ano □ Ne □

Ne, z jakého důvodu?

5) Kdybyste měl (a) oznámkovat poskytované služby v domově pro seniory od 1 – 4

přidělil (a) byste jakou známku? 1 – maximálně spokojen, 4 – nespokojen

□ ošetřovatelská péče

□ aktivizační činnosti

□ sociální poradenství a všeobecná informovanost

□ strava

□ ubytování

6) Co dalšího v domově pro seniory postrádáte?

Více společenských akcí a kultury □

Větší prostor pro koníčky a zájmy □

Klid, soukromí □

Více rehabilitace a cvičení □ Nic □

7) Je pro vás dostačující zbylý zůstatek z důchodu, s kterou disponujete po zaplacení

ubytování a stravy?

Ano □ Ne □ Nevím □

8) S jakou výší důchodu byste byl (a) spokojen (a)?

10 000 Kč □ 10 000 – 15 000 Kč □ nad 15 000 Kč □

9) Výše úhrady za pobyt a služby se vám zdá?

Příliš nízká, rád (a) si připlatím za rozsáhlejší sluţby □

Přiměřená □

Příliš vysoká, přivítal (a) bych sníţení, i kdyby to znamenalo omezení sluţeb □

10) Myslíte si, že je důležité, aby si mladí lidé na své stáří spořili?

Ano □ Ne □ Nevím □

11) Jste spokojen (a) s možnostmi a nabídkou volnočasových aktivit?

Ano □ Ne □

12) V čem by rozsah nabídky volnočasových aktivit mohl být lepší, co vám chybí?

Výlety □

Moţnost zapojit se do tvorby volnočasových aktivit □

Více kolektivních her □

Více druhů ručních prací □

Jiné náměty? ………………………………...................................................................

13) Jak jste dříve trávil (a) svůj volný čas, jaké byly vaše zájmy?

……………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………….

Děkuji vám za vyplnění dotazníku

Date post:	23-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

ABSOLVENTSKÁ PRÁCEmedia0.huu.cz/files/media0:4d91dfa5eace9.pdf.upl/Nebojme... · 2011-03-29 ·...

Documents