AF - CITYPLAN, s r.o. Jind ř ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA POLNÁ - …extranet.jihlava-city.cz › pup ›...

AF - CITYPLAN, s r.o. Jind řišská 17, 110 00 Praha 1

ÚZEMNÍ PLÁN

MĚSTA POLNÁ - NÁVRH

ČÁST II. - ODŮVODNĚNÍ Praha, duben 2013

AF - CITYPLAN s. r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz

Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost

Územní plán města Polná – Odůvodnění 1

A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

OBJEDNATEL

Město Polná

Zastoupený: Jindřich Skočdopole, starostou města

Ve věcech smlouvy je v záležitostech díla pověřen zastoupením:

Ing. Jaroslav Sobotka, místostarosta

Husovo náměstí 39

588 13, Polná

ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Zastupitelstvo města Polná

POŘIZOVATEL

Magistrát města Jihlavy – úřad územního plánování

Kontaktní osoby: Ing. Arch. Tomáš Lakomý, Pavlína Škodová

Masarykovo náměstí 97/1 58628 Jihlava 1

ZHOTOVITEL

Společnost AF - CityPlan, s.r.o.

zastoupená ve věcech smluvních i ve věcech technických Ing. Milanem Komínkem

Jindřišská 17, Praha 1, 110 00

IČ: 47307218




Autorský tým:

Vedoucí projektant:

Ing. Jiří Landa, autorizovaný inženýr ČKAIT 0000064, AF-CITYPLAN s.r.o.

Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o.

Urbanismus a architektura:

Ing. arch. Ladislav Komrska, autorizovaný architekt ČKA 02 748 – A

Ing. arch. Martin Wedell, AF-CITYPLAN s.r.o.

Doprava, technické vybavení území:

Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592 AF-CITYPLAN s.r.o.

Ing. Eva Göpfertová, AF-CITYPLAN s.r.o. (dopravní infrastruktura)

Ing. David Borovský, AF-CITYPLAN s.r.o. (energetika a technická infrastruktura)

Ing. Jana Caletková, Ph.D, AF-CITYPLAN s.r.o. (vodní hospodářství a technická infrastruktura)

Životní prost ředí, ÚSES, ochrana p ůdního fondu, civilní ochrana:

Ing. Hana Ali, AF-CITYPLAN s.r.o.

Bc. Jan Kvasnička, AF-CITYPLAN s.r.o.

Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES, SEA

Ing. Jana Gebhartová (civilní ochrana), AF-CITYPLAN s.r.o.

Spolupráce GIS:

Mgr. Pavel Kaňka, AF-CITYPLAN s.r.o.




Vymezení pojm ů:

ATS Automatická tlaková stanice

BH plochy bydlení - v bytových domech

BI plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské

BV plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské

BV Plochy smíšené obytné – venkovské

BX plochy bydlení - se specifickým využitím

CO civilní ochrana

ČOV Čistírna odpadních vod

ČS čerpací stanice

ČSPH čerpací stanice pohonných hmot

EIA posuzování vlivů na hodnocení životního prostředí

EO Ekvivalentní obyvatel

ET evakuační trasa

EU Evropská unie

EVL Evropsky významná lokalita

HR Hrbov

HZS hasičský záchranný systém

CHKO chráněná krajinná oblast

CHLÚ chráněná ložisková územní

IP integrační prvky

JA Janovice u Polné

k.ú. katastrální území

KHS Krajská hygienická stanice

LBC lokální biocentrum

LBK lokální biokoridor

m.č. místní část

MHD městská hromadná doprava

MK místní komunikace

MÚK mimoúrovňová křižovatka

NATURA 2000 soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 79/409/EHS

NBC nadregionální biocentrum

NBK nadregionální biokoridor

ND Nové Dvory

NG plochy těžby nerostů

NTL nízkotlaké




OK odlehčovací (oddělovací) komora

OM Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední

ORP obec s rozšířenou působností

OX Plochy občanského vybavení - se specifickým využitím

PHM pohonné hmoty

Po ptačí oblast

PO Polná

PP přírodní památka

PR přírodní rezervace

PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa

PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR

RBC regionální biocentrum

RD rodinné domy

RI Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci

SEA strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí

SK Skrýšov u Polné

TI Plochy technické infrastruktury

ÚAP Územně analytické podklady

ÚP územní plán

ÚSES územní systém ekologické stability

VN Vysoké napětí

VPK významný krajinný prvek

VPO veřejně prospěšné opatření

VPS veřejně prospěšná stavba

VS Plochy smíšené výrobní

ZCHÚ Zvláště chráněná území

ZO Plochy zeleně – ochranná a izolační

ZÚR Zásady územního rozvoje

ZV Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň

ZVN vedení el. energie se zvláště vysokým napětím




B) OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU

I. Územní plán m ěsta Polná – návrh

I.A. Textová část

I.B. Grafická část

1a Výkres základního členění území, varianta A 1 : 10 000

1a Výkres základního členění území, varianta B 1 : 10 000

1b1 Hlavní výkres, varianta A 1 : 10 000

1b1 Hlavní výkres, varianta B 1 : 10 000

1b2 Koncepce dopravní infrastruktury, varianta A 1 : 10 000

1b2 Koncepce dopravní infrastruktury, varianta B 1 : 10 000

1b3 Koncepce technické infrastruktury - energetika a spoje, varianta A 1 : 10 000

1b3 Koncepce technické infrastruktury - energetika a spoje, varianta B 1 : 10 000

1b4 Koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství, varianta A 1 : 10 000

1b4 Koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství, varianta B 1 : 10 000

1c Výkres veřejných staveb, opatření a asanací, varianta A 1 : 10 000

1c Výkres veřejných staveb, opatření a asanací, varianta B 1 : 10 000

II. Územního plánu m ěsta Polná - od ůvodn ění

II.A. Textová část

II.B. Grafická část

2a Koordinační výkres, varianta A 1 : 10 000

2a Koordinační výkres, varianta B 1 : 10 000

2b Výkres širších vztahů 1 : 25 000

2c Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, varianta A 1 : 10 000

2c Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, varianta B 1 : 10 000




I) ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA POLNÁ II.A. Textová část – Obsah

A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE........................................................................................................................ 1

B) OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................................................................... 5

I) ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA POLNÁ ......................................... ......... 6

1 Postup p ři po řízení územního plánu............................... ............................................. 8

2 Výsledek p řezkoumání územního plánu .......................... ........................................... 9

2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací

dokumentací vydanou krajem......................... ................................................................................. 9

2b Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu

architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu .......................... 25

2c Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho provád ěcích p ředpis ů .................. 27

2d Soulad s požadavky zvláštních právních p ředpis ů, pop řípadě s výsledkem

řešení rozpor ů ................................................................................................................................. 33

3 Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona ......................... 35

3a Výsledek p řezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4 ...... .............................. 35

3b Zpráva o vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území obsahující základní

informace o výsledcích tohoto vyhodnocení v četně vliv ů na životní prost ředí ......................... 35

3c Stanovisko krajského ú řadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona .......... ............. 41

3d Sdělení, jak bylo stanovisko krajského ú řadu podle § 50 odst. 5 stavebního

zákona zohledn ěno, s uvedením závažných d ůvodů, pokud n ěkteré požadavky nebo

podmínky zohledn ěny nebyly ......................................... ............................................................... 41

3e Komplexní zd ůvodn ění přijatého řešení včetně vyhodnocení ................................. 41

3f Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a vyhodnocení pot řeby

vymezení zastavitelných ploch ..................... ................................................................................. 84

4 Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d) ............ 86

4a Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska š irších vztah ů v území ....... 86

4b Vyhodnocení spln ění požadavk ů Zadání ........................................... ....................... 93

4c Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách

územního rozvoje .................................. ....................................................................................... 110

4d Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na

zemědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa .................................... .......... 110

5 Rozhodnutí o námitkách a jejich od ůvodn ění ........................................................ 138

6 Vyhodnocení p řipomínek .......................................... ............................................... 139




Seznam tabulek:

Tabulka 1 Veřejně prospěšná opatření pro ÚSES .................................................................................... 24

Tabulka 2 Evakuační místa v obci Polná .................................................................................................. 46

Tabulka 3 Umístění sirény ....................................................................................................................... 46

Tabulka 4 Objekty nakládající s nebezpečnými látkami............................................................................ 47

Tabulka 5 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách ................................................................... 67

Tabulka 6 Přehled distribučních trafostanic .............................................................................................. 70

Tabulka 7 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území ......................................................... 71

Tabulka 8 Registrované VKP ................................................................................................................... 76

Tabulka 9 ÚSES ...................................................................................................................................... 80

Tabulka 10 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka - varianta

A ..................................................................................................................................................... 110

Tabulka 11 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního

využití – varianta A.......................................................................................................................... 110

Tabulka 12 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF - varianta A ............................ 112


B ..................................................................................................................................................... 121

Tabulka 14 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního

využití – varianta B.......................................................................................................................... 121

Tabulka 15 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF - varianta B ............................ 122

Seznam obrázk ů:

Obrázek 1 PUR ČR .................................................................................................................................... 9

Obrázek 2 Intenzity vozidel - celostátní sčítání dopravy 2010 .................................................................. 50

Obrázek 3 Schéma autobusového nádraží - varianta 1 ............................................................................ 54




Obrázek 7 Schéma požadovaných ploch městem Polná .......................................................................... 84

Obrázek 8 Schéma řešeného území ........................................................................................................ 86

Obrázek 9 Silniční síť ............................................................................................................................... 87

Obrázek 10 Železniční mapa ................................................................................................................... 89

Obrázek 11 turistické trasy dle KČT ......................................................................................................... 90

Obrázek 12 Cyklistické trasy .................................................................................................................... 91




1 Postup p ři po řízení územního plánu

Zastupitelstvo města Polná rozhodlo pořídit nový územní plán na svém zasedání dne 6. 6. 2011.

Zadání územního plánu zpracoval pořizovatel – město Jihlava na podkladě analýzy potřeb města a

vyhodnocení žádostí majitelů pozemků, dalších fyzických a právnických osob a dotčených orgánů

na změnu využití území. Dalším podnětem byl fakt, že stávající územní plán se i po změnách 1 až

10 jeví s kapacitou všech rozvojových ploch jako nedostačující. Při využívání platného územního

plánu se došlo ke stavu, že část rozvojových ploch je pro investiční činnost nedostupná a i přes

výše uvedené schválení nemá město rozvojové plochy.

Stávající územní plán řeší pouze vlastní město Polná. V novém územním plánu je nutné řešit i

koncepci rozvoje celého správního území města, včetně jeho místních částí Hrbov, Janovice u

Polné, Nové Dvory u Kamenné a Skrýšov u Polné.

Zadání územního plánu bylo schváleno na základě projednání v únoru 2012.

Návrh územního plánu správního území města Polná byl zpracován v období 5. 2012 až 4. 2013.




2 Výsledek p řezkoumání územního plánu

2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvo je a územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem

Politika územního rozvoje České republiky 2008 jako nástroj územního plánování byla schválena usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2009.

Obrázek 1 PUR ČR

Priority PUR

PÚR 2008 stanoví v první řadě republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného

rozvoje území, které je třeba prosazovat a konkretizovat v navazující ÚPD (environmentální pilíř):

1. ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty území ,

včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zachovat ráz

jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny,

ochranu těchto hodnot a území provázat s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje

v souladu s principy udržitelného rozvoje, bránit upadání venkovské krajiny jako

důsledku nedostatku lidských zásahů,

2. při změnách nebo vytváření urbánního prostředí předcházet prostorov ě sociální

segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel,

3. v územním plánování upřednost ňovat komplexní řešení před jednostrannými

požadavky, při ochraně hodnot území zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality

života obyvatel a hospodářského rozvoje území,

4. vytvářet v území podmínky k odstra ňování d ůsledk ů náhlých hospodá řských zm ěn

lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí,




5. podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury , vytvářet předpoklady pro posílení

partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich

konkurenceschopnost,

6. vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv.

brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu), hospodárn ě

využívat zastav ěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit

ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování ve řejné

zeleně, včetně minimalizace její fragmentace,

7. rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co

nejméně konfliktních lokalit a podporovat případná kompenzační opatření, pokud možno

respektovat ochranu hodnot ve ve řejném zájmu (biologická rozmanitost, kvalita

životního prostředí), a to zejména důslednou ochranou zvláště chráněných území, lokalit

soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněných oblastí

přirozené akumulace vod (CHOPAV), nerostného bohatství, zemědělského a lesního

půdního fondu (ZPF, PUPFL), vytvářet územní podmínky pro vytváření a ochranu

územních systémů ekologické stability (ÚSES) a udržování či zvyšování ekologické

stability území obecn ě, tj. jak ve volné krajině, tak ochranu krajinných prvků přírodního

charakteru v zastavěném území, vytvá řet podmínky pro ochranu krajinného rázu

s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajin,

8. v rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezovat a chránit před zastavěním

pozemky nezbytné pro vytvo ření souvislých ploch ve řejně přístupné zelen ě (zelené

pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití (nenáročná krátkodobá

rekreace) a zachování či rozvoj lesních porostů v bezprostředním okolí velkých měst,

9. vytvářet podmínky pro rozvoj a využití potenciálu území pro r ůzné formy cestovního

ruchu při zachování a rozvoji hodnot území,

10. podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění

dopravní a technické infrastruktury, při umisťování dopravní a technické infrastruktury

zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny a za tím

účelem pokud možno umisťovat různé infrastrukturní záměry do společných koridorů,

11. zlepšovat dostupnost území , a to zejména v rozvojových oblastech a osách,

rozšiřováním a zkvalitňováním sítě veřejné hromadné dopravy šetrné k životnímu

prostředí a veřejnému zdraví, novou výstavbu posuzovat s ohledem na to, jaké vyvolá

nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy, vytvářet podmínky

pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a ochrany obyvatel před hlukem a

emisemi z dopravy,

12. vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva p řed potenciálními

riziky a p řírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), a to územní

ochranou ploch vhodných pro umístění staveb a opatření na ochranu před povodněmi,

ochranou území určených k řízeným rozlivům povodní a vytvářením podmínek pro




zvyšování přirozené retence krajiny, v zastavěných a zastavitelných plochách vytvářet

podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod,

13. vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou

infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech,

14. koordinovaným umis ťováním ve řejné infrastruktury a jejího rozvoje podporovat její

účelné využívání, vytvářet podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti měst, které jsou

přirozenými regionálními centry v území,

15. zohled ňovat nároky dalšího vývoje území, tj. navrhovat komplexní řešení

v dlouhodobých souvislostech, vč. nároků na veřejnou infrastrukturu,

16. zvláštní pozornost věnovat návaznosti r ůzných druh ů dopravy , vytvářet podmínky pro

rozvoj účinného a dostupného systému zabezpečujícího rovné možnosti mobility a

dosažitelnosti území,

17. úrove ň technické infrastruktury , zejm. dodávku vody a zpracování odpadních vod,

koncipovat s ohledem na zajištění kvality života v současnosti i v budoucnu,

18. vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby

energie z obnovitelných zdroj ů,

19. vymezovat plochy p řestavby ve znevýhodněných městských částech s malou kvalitou

bytového fondu

Priority PÚR v oblasti životního prostředí jsou respektovány a dále zohledněny i v nižším stupni

ÚPD, tj. ZÚR Kraje Vysočina. Koncepční ochrana přírodních hodnot území s provázáním na

ostatním pilíře udržitelného rozvoje jsou základním úkolem územního plánu, který toto respektuje a

zohledňuje – podrobný pohled na ovlivnění jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje je ve

Vyhodnocení vlivů ÚP Polná na udržitelný rozvoj území.

V ÚP je stabilizováno nezastavitelné – nezastavěné území, rozvoj se však nikdy nevyhne zásahům

do volné krajiny, snahou je však minimalizace její fragmentace a rozvojové plochy jsou tak

navrhovány zásadně v návaznosti na současnou kompaktní zástavbu. Obdobně je přistupováno

k přírodním hodnotám ve smyslu střetu s přírodními limity využití území, tj. ZCHÚ, lokality soustavy

Natura 2000, VKP, památné stromy aj., kde je do těchto hodnot zasahováno minimálně a pokud,

tak pouze v rámci preference urbanistické koncepce. Zachovány jsou i plochy veřejné zeleně,

která je silně podporována „zobytňováním“ a vytvářením prostoru pro tvorbu uličních profilů, a to

jak v současné, tak i v navrhované zástavbě.

Výraznější zásah – ovlivnění krajiny a její fragmentace představuje navržený dopravní koridor,

který má plnit funkci obchvatu města. V návrhu ÚP je navržen ve dvou variantách jako územní

rezerva, tedy nebude mít v této fázi negativní dopad, spíše pozitivní ve formě „konzervace“

současného stavu, kdy je možné nechat území volné krajiny v současném stavu, případně dalšímu

sukcesnímu vývoji. Dopravní stavby jako takové nejsou v ÚP řešeny do technického detailu, avšak

plošnými průměty se ponejvíce drží stávajících dopravních tras a vazeb, v případě rozvojových

ploch využívají i místní obslužné i účelové komunikace tak, aby nevytvářely nové liniové prvky a




malé segmenty území. V území není zásadní problém s hlučností způsobenou dopravou, jedná se

zde spíše o problematiku vlastních technických dopravních závad v území (prostorové uspořádání,

průjezdnost, obslužnost apod.), z hlediska ochrany veřejného zdraví před emisní zátěží

způsobovanou dopravou je rozšiřován uliční prostor, je dbáno na oddělování rozdílných funkcí

z hlediska produkce hluku a ochrany před hlukem (tj.funkce bydlení od výrobních apod.).

Prevence a ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, posilování retence –

řešené území je velmi charakteristické pro výskyt mnoha vodních prvků a toků, území samotné je

velmi vodnaté. ÚP nenavrhuje v aktivní zóně žádný rozvoj, v záplavovém území dovoluje pouze

plochy s nezastavitelnou funkcí – např. pokud je zde navrženo bydlení, na ploše záplavy musí být

pouze soukromá zeleň, dále je v rozdílném funkčním způsobu využití ploch i zákonný předpoklad

prioritního zasakování dešťových vod na pozemcích. V území jsou dále pro podporu retence

navrženy 2 vodní plochy.

Podrobně pro jednotlivé složky životního prostředí, jak pro krajinu, krajinný ráz, VKP, ÚSES, vodní

prostředí a další, je vyhodnocen vliv na každou jednotlivou plochu a v kumulaci pro rozvojové

oblasti v příslušné kapitole Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to ve Vyhodnocení

vlivů na životní prostředí (SEA) a dále odborné Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy

NATURA2000.

Město Polná je zařazeno do rozvojové oblasti OB 11 Jihlava (vymezeno hranicí ORP Jihlava, bez

obcí v jihozápadní části).

Důvody vymezení:

Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Jihlavy. Jedná se o relativně silnou

koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam.

Podporujícím faktorem rozvoje je poloha na dálnici D1.

Navržený rozvoj Polné odpovídá čl. 3.1 – východiska – při stanovení rozvojových oblastí:

„V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní

připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit

územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot“.

PUR stanovuje pro rozvoj území umístěného v rozvojové oblasti tato kritéria a podmínky pro

rozhodování o změnách v území (zejména):

a. rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném

zachování respektování hodnot území,

b. rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení

prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně,

c. nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch,




Návrh ÚP Polná respektuje uvedená kritéria a naplňuje úkoly pro územní plánování vyplývající

z PÚR 2008.

Veřejná zeleň je především v jádrech měst stabilizována a dále do ní není zasahováno, naopak

je v rámci rozvojových ploch navržena a dále se bude významně uplatňovat v nové koncepci pojetí

komunikační sítě města jakožto výhradních ploch veřejných prostranství – PV, kde je preferováno

větší zastoupení a zohlednění i veřejné zeleně, stromořadí, parkových a sadových úprav nežli u

ploch čistě dopravních – DS.

Rekreační potenciál krajiny je využíván v současných funkcích, dále je snaha zpřístupnit a

vytvořit tak novou liniovou pozitivní dominantu z vodního toku Šlapanky, který je navržen

k ozelenění a vytvoření tak zeleného prostupného pásu města.

a. řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou,

průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání

s odpady,

b. zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center,

c. ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny.

PUR 2008 stanovuje tyto úkoly pro územní plánování:

a. Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových

oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné

infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet

podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na

změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a

rozvojové osy.

b. Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do

územně plánovací dokumentace krajů a obcí.

c. Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a

rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů

vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os.




Zásady územního rozvoje kraje Vyso čina byly schváleny zastupitelstvem kraje Vyso čina dne 16. 9. 2008 (nabyly ú činnosti 22. 11. 2008).

Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vyso čina byla schválena zastupitelstvem kraje Vyso čina dne 18. 9. 2012 (nabyly ú činnosti 23. 10. 2012).

Vydáním aktualizace ZÚR po schválení Zadání územního plánu Polná jsou některé požadavky

uvedené v Zadání již překonány. Soulad návrhu územního plánu se ZÚR je tedy proveden na

aktualizovanou verzi ZÚR.

Požadavky vyplývající ze ZÚR – aktualizace 10. 2012

1. Stanovení priorit územního plánování kraje pro z ajišt ění udržitelného rozvoje území:

(relevantní požadavky vůči ÚP Polná, formulace některých požadavků je oproti ZÚR stručnější)




(01) Vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj území kraje (udržitelný rozvoj) a sledovat toto kritérium jako základní při zpracování ÚP obcí a rozhodování o změnách využití území,

(05) vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby:

b) významný center osídlení ke krajskému městu Jihlava

c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrům Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou

Řešeným územím města Polná prochází komunikační spojnice Jihlava – Přibyslav, a to po

stávajících silnicích II. tříd II/352, II/348 a II/351, které jsou v rámci ZÚR určeny pro homogenizaci

dopravního propojení a převedení do kategorie I. třídy. Do tohoto konceptu zapadá i navrhovaný

obchvat města Polná, neboť vedení silnice I. třídy přes Husovo náměstí je nemyslitelné.

(06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které

vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit

zejména na:

a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability;

b) minimalizaci záboru zem ědělského p ůdního fondu a negativních zásahů do pozemk ů

určených k pln ění funkcí lesa ;

c) ochranu pozitivních znaků utvářejících území a lokality s vysokou hodnotou krajinného rázu a území, v nichž se pozitivní působení znaku krajinného rázu vizuálně a funkčně uplatňuje;

d) ochranu kvality životního prostředí, včetně ochrany kvality podzemních a povrchových vod

e) snižování potenciálních rizik a přírodních katastrof v území a zvyšování přirozené retence srážkových vod

f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny.

Zachování kulturní krajiny i v rámci intravilánu místních částí je prioritou řešeného územního plánu.

V navrženém řešení územního plánu jsou omezeny zásahy do lokalit, které mají přírodní

charakter. Jako příklad je možno uvést řešení funkčních ploch v okolí rybníka Peklo v místní části

Polná a zachování jeho propojení s volnou krajinou.

V rámci návrhu územního plánu jsou v maximální možné míře omezeny zásahy do pozemků

s funkcí lesa v zájmu ochrany přírody. Zábor zemědělského půdního fondu vychází z ploch

přebíraných z platného územního plánu a ze schválených záměrů rozvoje. Zábor ZPF je navržen

pouze v návaznosti na stávajíc zastavěné území jako přirozené rozšíření sídel.

Krajinný ráz řešeného území je ochráněn před negativními vlivy rozvoje území.

Návrh územního plánu respektuje požadavky z hlediska ochrany kvality podzemních a

povrchových vod, jsou respektována záplavová území a je navrhována retence dešťových ploch

zejména v rozvojových územích




Rozvoj sídel odpovídá jejich stávajícímu charakteru zástavby, rozvojové plochy vyplňují stávající

proluky v území, nebo navazují přímo na zastavěné území. Rozvoj lokálních sídel ve volné krajině

není připuštěn.

(07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na:

a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a

architektonická řešení sídel, dostate čné zastoupení a vysoce kvalitní řešení ve řejných

prostranství a ploch ve řejné zelen ě, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a

zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny;

b) vyvážené a efektivní využívání zastav ěného území a zachování funkční a urbanistické

celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném

území a preferovat rekonstrukce a p řestavby nevyužívaných objekt ů a areálů v sídlech před

výstavbou ve volné krajině;

c) intenzivn ější rozvoj aktivit cestovního ruchu , turistiky a rekreace;

d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu,

strategických služeb (znalostní ekonomika );

e) podpora mimoproduk čních funkcí zem ědělské krajiny , doplnění krajinných prvků

zvyšujících její ekologickou stabilitu, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících riziko

erozí;

f) podpora mimoproduk čních funkcí les ů (intenzivnější rekreační a turistické využití území);

g) rozvoj systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti , likvidace odpadních vod a

soustav zásobování vodou a energiemi, vč. OZE.

Návrh ÚP sleduje posílení stability krajiny i její rozmanitosti především tím, že vymezuje ÚSES na

lokální úrovni, a to v podrobnosti na parcely a vč. interakčních prvků, v případě nefunkčních prvků

ÚSES vytváří předpoklady k nápravě tohoto stavu stanovením veřejně prospěšných opatření.

Dosavadní ÚPNSÚ řešil pouze k.ú. Polná, některé další prvky lokálního ÚSES byly vymezeny

v ÚAP, ale komplexní návrh lokálního ÚSES pro celé řešené území do této doby neexistoval, v

převážné části řešeného území jde tak o zcela nový prvek. Dalším způsobem podpory rozmanitosti

a stability krajiny je respektování a stabilizace stávajících ploch zeleně sídelní i krajinné (veřejná

prostranství, veřejná zeleň, zeleň zahrad a sadů, lesní plochy, přírodní zeleň, zeleň v rámci

nezastavěných ploch smíšených), vodních ploch, ale i přírodně cenných lokalit (registrované VKP,

lokality výskytu zvláště chráněných druhů, EVL Šlapanka a Zlatý potok). Do těchto lokalit nejsou

umisťovány rozvojové plochy.

Celé řešené území náleží k oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko, navíc v nivě Šlapanky je

vymezeno tzv. specifické místo krajinného rázu SMKr Polná – Peklo. Znaky významné pro

vymezení SMKr Polná – Peklo nebudou nijak dotčeny, v daném koridoru nejsou navrhovány nové




rozvojové plochy. Jinak je tomu v případě znaků utvářejících OKR Havlíčkobrodsko, které budou

jednoznačně negativně ovlivněny umístěním rozsáhlých ploch výroby v západní části Polné a

přestože se návrh ÚP v jednotlivých variantách liší rozsahem navržené zeleně veřejných

prostranství i rozsahem navržených ploch výroby, jsou obě varianty co do velikosti ovlivnění

charakteristik krajinného rázu oblasti srovnatelné. Strategie ochrany krajinného rázu kraje

Vysočina (2008) v této souvislosti uvádí jako obecný negativní prvek umisťování co do měřítka a

stavebních objektů nadměrných průmyslových zón na okrajích sídel. Tento koncepční materiál

dále uvádí město Polná jako jedno ze sídel, jehož obraz a silueta by měly být předmětem zvýšené

ochrany, přitom upozorňuje na současný trend, kdy je mnoho sídel v kraji narušeno právě necitlivě

umístěnou, oproti stávající zástavbě objemově a proporčně zcela odlišnou zástavbou

průmyslových zón.

Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že nezasahují do ploch lesa, resp. ochranného pásma lesa,

výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech. Složitější je situace

v případě záboru ZPF, kdy zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na

vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného

ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem

uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF,

když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú.

Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé

návaznosti na stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany

ZPF a PUPFL, vč. tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení

předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL.

Ke zvýšení fragmentace krajiny dojde návrhem rozvojových ploch výroby a souvisejících ploch

dopravní infrastruktury v západní části Polné (II/352 – nové propojení – III/3503), s možným

nárůstem intenzit dopravy na navazujících úsecích dojde ke zvýšení bariérového efektu silnice v

širším okolí, než představuje vlastní propojení. Zcela novou bariéru v krajině představuje severní

obchvat Polné, ten je v tuto chvíli navržen formou územní rezervy, která bude ještě prověřována,

míra fragmentace krajiny by měla být také předmětem prověřování. Každopádně ani jedna

z uvedených komunikací neprochází žádným tzv. migračně významným územím ani neprotíná

dálkový migrační koridor. Taková území (a ve větší podrobnosti koridory) jsou vymezena v místech

vhodných z hlediska prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců.

Požadavky v bodě (07) jsou zacíleny na rozvojové oblasti, tzn. oblasti s vyšším tlakem na rozvoj

hospodářských aktivit, ve kterých je z tohoto důvodu potřeba věnovat větší pozornost

zajištění ochrany hodnot území. Do rozvojové oblasti republikového významu OB 11 Jihlava

spadají z řešeného území k.ú. Polná a k.ú. Nové Dvory u Kamenné. Veřejná prostranství a plochy

veřejné zeleně jsou v obou sídlech (ale nejvíce v Polné) stabilizovány.

Shora uvedenými body je doloženo, že při zpracování návrhu ÚP byl sledován nejen ekonomický a

sociální, ale i environmentální rozměr rozvoje území (princip udržitelného rozvoje území).

Ovlivnění jednotlivých sledovaných jevů v každém z pilířů je podrobně popsána a vyhodnoceno ve

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.




2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os, v ymezených PÚR 2008 a vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a rozv ojových center krajského významu

(relevantní požadavky vůči ÚP Polná)

(10) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB 11Jihlava (dle PÚR 2008) na území Kraje Vysočina – do této oblasti jsou zahrnuty mimo jiné správní obvod ORP Jihlava: Polná (Nové Dvory u Kamenné, Polná).

(11) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území:

c) zlepšit propojení měst Jihlava a Polná přes MÚK Velký Beranov na D1;

e) rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové i železniční dopravy;

f) respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území;

g) chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability.

Napojení města Polná na dálnici D1 v MÚK Velký Beranov (exit 119) může tvořit alternativní

napojení po silnicích II. tříd k napojení na exit 112 – Jihlava. V řešeném území se nachází pouze

krátký úsek silnice II. třídy II/351, delší úsek je mimo řešené území.

Rozvoj bydlení zejména v místní části Polná je podpořen i dopravní obsluhou autobusové dopravy

s vazbou na města Jihlava a Havlíčkův Brod. Dopravní obsluha ostatních místních částí odpovídá

jejich potenciálu cestujících a je tedy méně kvalitní.

Plnění požadavku na respektování přírodních hodnot území, vč. otázky zásahu do krajinného rázu,

je stručně komentováno v předchozím textu, podrobnější komentář je obsažen v kap. 3e –

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení.

(12) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování:

a) ověřit možnosti homogenizace stávajícího tahu silnice II/352, II/348 a II/351 v úseku Jihlava – Polná – Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy

f) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny;

g) prověřit možnosti zlepšení silniční sítě v prostoru Štoky, Dobronín, Polná, Střítež ve vazbách na silniční síť nadmístního významu sledovanou v ZÚR;

h) respektovat požadavky na ochranu městské památkové rezervace Jihlava a městské památkové zóny Polná a Havlíčkův Brod;

V rámci návrhu územního plánu je prověřena homogenizace silničního tahu Jihlava – Polná –

Přibyslav s využitím nově navrhované dopravní infrastruktury v území.

Nové rozvojové lokality v území jsou napojeny na stávající technickou infrastrukturu v území o

dostatečné kapacitě. Rovněž jsou respektovány limity pro rozvoj území, a to zejména z hlediska

ochrany přírody.

Stávající dopravní infrastruktura v řešeném území je prověřena a doplněna s ohledem na záměr

zvýšení kapacity a bezpečnosti provozu.




V rámci návrhu územního plánu je plně respektována městská památková zóna v centru města

Polná. Rozvojové plochy pro zástavbu jsou navrhovány převážně mimo tuto památkovou zónu.

i) respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Zaječí skok Vílanecké rašeliniště, přírodních památek Vysoký kámen, Šlapanka, Sochorov a evropsky významných lokalit Vysoký kámen u Smrčné, Šlapanka a Zlatý potok, Zaječí skok, Lužný rybník, Břevnický potok, Kamenický rybník;

j) upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES - regionální biokoridory 418 Hradiště – Čerňák, 427 Chlístov – Pelestrov, 428 Pelestrov – Volský vrch, 431 Nová Ves – Chlístov, 432 Chlístov – Hamry, 433 Stříbrné Hory – Hamry, 435 RK 432 – Ronovecký les, 438 Čerňák – Orlík, 439 Chlístov – Hradiště, 440 Hradiště – Úsobský potok, 454 U Trojanů - K124, 455 Vysoký kámen - Dobronín a 456 Dobronín - Borky, R12 Pelestrov – Lučice, regionální biocentra 371 Vysoký kámen, 700 Za dvorem, 701 Dobronín, 702 Borky, 706 Hůlová, 707 Vlčí jámy,708 U Trojanů, 712 Čerňák, 713 Úsobský potok, 718 Orlík, 725 Hradiště, 724 Ronovecký les, 729 Hradiště, 1618 Hamry, 1619 Chlístov, 1981 Kamenitý vrch a 1982 Špitálský les, B05 Pelestrov a nadregionální biokoridory 78 K61 - K124, 124 Špičák - Rasůveň a 181 K124 – Mohelno a nadregionální biocentrum 55 Špičák.

Jsou respektovány přírodní rezervace, které se nachází v řešeném území. Rovněž jsou respektovány prvky ÚSES a je provedeno jejich upřesnění s ohledem na platnou metodiku návrhu.

2.2. Rozvojové osy republikového významu

Řešené území není součástí rozvojové osy republikového významu OS6.

2.3. Rozvojové oblasti krajského významu

Řešené území není součástí rozvojové oblasti krajského významu.

2.4. Rozvojové osy krajského významu

Řešené území není součástí rozvojové osy krajského významu.

2.5. Centra osídlení

Řešené území je definováno jako lokální centrum osídlení, ve kterém mají být zajištěny dostatečné

obslužné funkce na lokální úrovni s cílem stabilizace osídlení, mají být zlepšeny dopravní napojení

a obslužnost mezi centry a jejich spádovým územím a mají být chráněny a využity pro udržitelný

rozvoj cestovního ruchu kulturní a přírodní hodnoty území.

Ochrana přírodních hodnot území je zajištěna v co možná největší míře (viz komentář k zajištění

priorit ÚP dle ZÚR), zejména respektováním a zpřesněním vymezení ÚSES, vč. lokálního ÚSES,

stabilizací ploch registrovaných VKP, koordinací rozvoje s ochrannými podmínkami území

soustavy Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (viz závěry „naturového“ hodnocení),

stabilizací veřejné zeleně v zastavěném i nezastavěném území atd.

3. Vymezení specifické oblasti krajského významu

(relevantní požadavky vůči ÚP Polná, některé požadavky zestručněny)

Řešené území není zahnuto do specifické oblasti krajského významu

4. Zpřesnění vymezení ploch a koridor ů vymezených v PÚR a vymezení ploch a koridor ů nadmístního významu

(61) Jedním z cílů vymezování dopravních ploch a koridorů nadmístního významu je omezení

zátěže sídel dopravou.




(62), bod f) ZÚR stanovují pro oblast dopravní infrastruktury základní zásady pro usměrňování

rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, mezi které patří

povinnost respektovat přírodní a krajinné hodnoty, skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky

krajinného rázu, ochranná pásma a další limity rozvoje území.

Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř., dále

je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na severozápadní obchvat Polné.

Zlepšením parametrů silnic a zajištěním snazší průjezdnosti městem Polná (obchvat centra) lze

očekávat určité zlepšení z hlediska emisí a hluku z automobilové dopravy, nedojde-li ovšem na

druhé straně ke razantnímu zvýšení intenzit dopravy. Návrh ÚP pak vytváří předpoklady ke

snižování dopravní zátěže zejména tím, že výhledově navrhuje převedení dopravy na

severozápadní obchvat města. Návrhem dopravní infrastruktury v západní části Polné v souvislosti

s rozvojovými plochami výroby nedochází k zásahu do cenných přírodních hodnot (ÚSES, VKP,

Natura 2000, známé lokality zvláště chráněných druhů apod.), nicméně právě ve spojení

s rozvojovými plochami dochází k zásahu do hodnot krajiny, tj. některých znaků charakterizujících

oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. Vymezením těchto ploch a koridorů se také zvyšuje

míra fragmentace krajiny, toto je také jedno z hledisek, která je třeba prověřit v rámci územní

rezervy pro severozápadní obchvat Polné.

4.1.1. Automobilová doprava

(63) ZÚR vymezují na území kraje silniční síť nadmístního významu zahrnující:

c) celé tahy silnic II. a III. třídy číslo 112, 128, 129, 132, 150, 152, 344, 347, 348, 350, 351, 352, 353, 357, 360, 387, 388, 389, 408, 409, 410, 602, 639, 3507a 3853.

(63a) Cílem vymezení silniční sítě nadmístního významu je na území Kraje Vysočina zajistit následující dopravní vazby realizované automobilovou dopravou:

b) radiální dopravní propojení krajského města Jihlava se středními a nižšími centry osídlení Kraje Vysočina silnicemi I. třídy a vyššími;

c) dopravní propojení středních, nižších a lokálních center osídlení Kraje Vysočina mezi sebou navzájem.

(63b) ZÚR na území Kraje Vysočina stanovují pro územní plánování úkol odstraňovat dopravní závady na silniční síti nadmístního významu řešením obchvatu obcí a přeložek stávajících tahu silnic.

V rámci návrhu územního plánu je respektován požadavek na homogenizaci silnic II. tříd, které

územím prochází. Součástí této homogenizace, která zajistí kvalitnější dopravní propojení mezi

jednotlivými sídly v rámci kraje je i odstranění dopravních závad zejména v zastavěním území

města.

III. Ostatní silnice I. třídy

(69) ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území požadavek projednat přeložení silnice I/19 na silnici II/602 v úseku Pelhřimov – Jihlava a dále na silnici II/352 v úseku Jihlava – Polná, na silnici II/348 na území města Polná a silnici II/351 v úseku Polná – Přibyslav a tyto úseky silnic homogenizovat na technické parametry silnice I. třídy, minimálně na parametry S9,5/70.




Požadavek na homogenizaci v řešeném území je v návrhu územního plánu respektován. Za

problematické považujeme homogenizování silnic II/348 a II/351 v zastavěném území města

Polná, kde pro návrh požadované kategorijní šířky nejsou dostatečné prostorové podmínky.

Z tohoto důvodu považujeme za účelné uvažovat v návrhu s vymístěním silnice I., třídy mimo

zastavěné území – návrh koridoru pro obchvatovou komunikaci, kterou je možno bez větších

problémů využít pro uvažovanou kategorii silnice I. třídy. Součástí této komunikace je i úsek na

západě území Polná – Nové Dvory (propojení silnic II/348 a III/3503).

IV. Vybrané silnice II. a III. třídy

(78) ZÚR vymezují koridory vybraných úseků silnic II. třídy číslo 112, 128,129, 132, 150, 152, 344, 347, 348, 350, 351, 352, 357, 387, 389, 408, 409, 410, 639 celých tahů silnic II. třídy číslo 130, 45, 379, 399 a celého tahu silnice III. třídy číslo 3507 v šířce 80 m pro homogenizaci stávajících tahů.

Požadavek na vedení koridoru je respektován.

„(82a) ZÚR stanovují pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat umístění obchvatu města Polná v technických parametrech silnice I. třídy.“

Požadavek na vedení koridoru je respektován.

4.1.2. Železni ční doprava

(94) ZÚR dále vymezují jako územní rezervu koridor pro prověření budoucího umístění stavby vysokorychlostní trati v šířce 600 m popř. užším dle vymezení v územních plánech.

Trasa vysokorychlostní trati dle platné dokumentace je vedena jižně od řešeného území a

nezasahuje do něj. V návrhu územního plánu bude tedy uvedena pouze v širších vztazích území.

4.1.3 Kombinovaná doprava

Požadavek nemá vliv na řešené území

4.1.4. Dopravní vybavenost


4.2. Technická infrastruktura

96), bod e) ZÚR stanovují základní zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o

změnách v území a úkoly pro územní plánování, mezi které patří povinnost respektovat přírodní a

krajinné hodnoty, skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky krajinného rázu, ochranná

pásma a další limity rozvoje území.

V rámci návrhu linií a ploch TI nedochází k novému střetu s přírodními hodnotami území, liniové

trasy jsou umístěny do stávajících koridorů, menší plochy TI se nachází v blízkosti VKP nebo ve

volné krajině, nepředstavují však zásadní narušení přírodních hodnot.

4.2.1. Energetika

Návrh ÚPD přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka –

Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající linky.




4.2.1. Plynárenství

Řešeným územím prochází tranzitní plynovod plynárenské soustavy v trasování Malešovice –

Olešná. Zásobování zemním plynem je na území Polné realizováno prostřednictvím VTL

plynovodu vstupujícího do řešeného území na západě a 2 regulačních stanic VTL/STL.

4.2.3. Ropovody

Řešeným územím prochází tranzitní ropovod Družba. Severovýchodně od Polné je umístěno

zařízení katodové ochrany spolu s kabelem katodové ochrany potrubí.

4.2.4. Horkovody


4.2.5. Vodovody


4.3 Plochy a koridory pro biocentra a biokoridory n adregionálního a regionálního územního systému ekologické stability

Řešeným územím, přesněji jižní částí k.ú. Janovice u Polné, prochází NRBK125 124-Žákova hora.

Tento biokoridor je v rámci revize a návrhu ÚSES zpřesněn na parcely, vč. vložených lokálních

biocenter. NRBK je sice vymezen pouze jako překryvná přírodní hodnota v území, ale jde o

funkční prvek, který je vymezen na plochách s vyšší ekologickou stabilitou (plochy lesa - NL) a ze

zákona je limitem využití území, tím je tedy zabezpečena jeho funkčnost a ochrana. Žádný z prvků

ÚSES se nedostává do střetu s ložisky nebo jinými geologickými hodnotami území. Podrobněji viz

kap. 3e – Komplexní zdůvodnění přijatého řešení.

4.4. Plochy speciálních zájm ů

(110) ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území požadavek neměnit plochy územních rezerv způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil budoucí akumulaci povrchových vod, tedy zejména zde neumisťovat významné stavby dopravní a technické infrastruktury a nové rozvojové plochy nadmístního významu a neprovádět zde činnosti, které by znemožnily nebo ztížily budoucí využití ploch územních rezerv pro daný účel.

(111) ZÚR stanovuje pro územní plánování úkol v územních plánech obcí zabezpečit nezbytnou územní ochranu lokalit pro akumulaci povrchových vod.

Návrh územního plánu zejména návrh rozvojových lokalit a dopravní infrastruktury respektuje

požadavek na zajištění dostatečných kapacit pro akumulaci dešťových vod v území. Rozvojové

plochy jsou navrhovány mimo území, která jsou omezena rozlivem stávajících vodních toků tak,

aby bylo zabráněno škodám na majetku občanů a samosprávy.

5. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje p řírodních, kulturních a civiliza čních hodnot území Kraje Vyso čina


ÚP Polná respektuje veškeré přírodní hodnoty kraje (lokality NATURA2000, nevyhrazená

současně těžená ložiska atd.), kulturní hodnoty (památková zóna, historicky a architektonicky

cenné objekty) i krajinné – v řešeném území v obecné rovině ochrany krajinného rázu (není zde




stanovena krajinná památková zóna, přírodní park ani další). Pro kraj Vysočina byla zpracována

Strategie ochrany krajinného rázu, která je v ÚP zohledněna.

6. Vymezení cílových charakteristik krajiny na územ í Kraje Vyso čina


V rámci byly vymezeny základní typy krajiny, na území města Polné bez rozlišení. Dále jsou blíže

popsány podmínky a charakter jednotlivých oblastí a míst krajinného rázu ve Strategii ochrany

krajinného rázu, 2010.

7. Vymezení ve řejně prosp ěšných staveb, ve řejně prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státi a asana čních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit


(147) ZÚR vymezují pro účely řízení o vyvlastnění veřejně prospěšné stavby veřejně prospěšná opatření v oblasti dopravy, technické infrastruktury a územního systému ekologické stability.

(148) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a asananční území nadmístního významu nejsou vymezeny.

(149) Pro účely vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb se za součást stavby považují též zařízení a doprovodné stavby nezbytné k provedení stavby a k zajištění řádného užívání stavby, jako jsou zařízení staveniště, přípojky inženýrských sítí, přijezdové komunikace a napojení na komunikace nižšího řádu, doprovodná zařízení technické infrastruktury, doprovodné dopravní stavby ap., pokud nejsou samostatnou veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením.

7.1. Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy

DK15 silnice II/348, ORP Jihlava, dotčená obec Polná

DK17 silnice II/351, ORP Jihlava, dotčené obce Polná, Brzkov

DK18 silnice II/352, ORP Jihlava, dotčené obce Dobronín, Jihlava, Měšín, Polná, Rančířov, Ždírec

DK19 silnice II/353, ORP Jihlava, dotčené obce Arnolec, Dobroutov, Jamné, Kozlov, Polná, Stáj, Velký Beranov, Zhoř

(151) ZÚR stanovují tuto šířku koridorů pro umístění veřejně prospěšných staveb DK01 – DK35:

a) 150 m pro silnice I. třídy;

b) 80 m pro silnice II. třídy.

(152) Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy zahrnují:

a) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu;

b) koridory pro umístění nových staveb.

V grafické části ZÚR – změna č. 1 je ve výkrese I.4 „Výkres veřejně prospěšných staveb a

opatření“ zakreslena z dopravních staveb pouze DK17.

DK15 a DK19 nejsou zakresleny (DK 19 jako zrušená VPS, navíc zcela mimo řešené území).

DK18 je zakreslena mimo řešené území.

7.2. Veřejně prospěšné stavby v oblasti energetiky




E04 ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš

7.3. Veřejně prospěšné stavby v oblasti plynárenství

VPS v oblasti plynárenství řešeným územím neprochází.

7.4. Veřejně prospěšné stavby v oblasti ropovodů

VPS v oblasti ropovodů řešeným územím neprochází.

7.4a. Veřejně prospěšné stavby v oblasti horkovodů

VPS v oblasti zásobování teplem řešeným územím neprochází.

7.5. Veřejně prospěšná opatření územní systém ekologické stability

V ÚP je respektována a zpřesněna skladebná část ÚSES U018 (NRBK K125) a je vymezena

formou veřejně prospěšného opatření. Další veřejně prospěšná opatření za účelem ochrany a

rozvoje přírodního dědictví jsou navržena pro zajištění funkčnosti lokálního ÚSES.

Tabulka 1 Veřejně prospěšná opatření pro ÚSES

Číslo VPO Popis funkce

VOU 10 NRBK K125 K124-Žákova hora

VOU 5 LBC 05

VOU 7 LBC 06 Pod Dobroutovem

VOU 2 LBC 18 Kamenná

VOU 4 LBK 03 Peklo

VOU 6 LBK 06 Zhořský potok

VOU 9 LBK 07 Lipinský potok

VOU 8 LBK 08 Zhořský potok

VOU 3 LBK 09 Ochozský potok

VOU 1 LBK 24

8. Stanovení požadavk ů nadmístního významu na koordinaci územn ě plánovací činnosti obcí


(164) ZÚR stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Koordinace ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR budou probíhat v území dále uvedených ORP a obcí:

V řešeném území se jedná o:

Doprava: DK15, DK17, DK18, DK19

Technická infrastruktura: E02, E14

ÚSES: UO17, UO18

V rámci širších územních vztahů zajistí územní plán návaznost na územně plánovací dokumentaci

sousedních obcí, zejména u ploch s rozdílným způsobem využití, dopravního řešení, technické

infrastruktury a krajinných systémů.




Přesahy do sousedních území budou předmětem jednání mezi samosprávami případně za účasti

pořizovatele v rámci procesu projednání a stanovení konečné varianty řešení. Jedná se zejména o

návrhy technické infrastruktury a životního prostředí, které přesahují hranice řešeného území.

V rámci návrhu územního plánu jsou respektovány další rezortní podmínky a požadavky

vyplývající ze schválených Zásad územního rozvoje kraje Vysočina – aktualizace 2012, především

body 120 a 122 v souvislosti s ochranou a rozvojem krajinných hodnot území kraje.

9. Vymezení ploch a koridor ů, ve kterých je prov ěření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování


(168) ZÚR vymezují tyto koridory a plochy pro prověření budoucího umístění dopravních staveb územní studií:

b) homogenizace silnice II/602 v úseku Pelhřimov – Jihlava, silnice II/352 v úseku Jihlava – Polná, silnice II/348 na území města Polná a silnice II/351 v úseku Polná - Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy, minimálně na parametry S9,5/70.

Požadavek je dodržen vymezením koridoru a dále návrhem nové obchvatové komunikace.

2b Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejmén a s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu

Územní plán Polná je vytvářen v legislativním prostoru, vymezeným novelou stavebního zákona

z roku 2012.

Projektant a pořizovatel má k disposici tyto nástroje ochrany území:

- vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch (resp. plochy změn zastavěného

území)

- vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, tj. zpřesnění požadavků vymezených

vyhláškou č. 501/2006 Sb., pro řešené území Polná

- vymezení nezastavěného území včetně podmínek pro jeho využití

- aplikaci relevantních zákonů, vyhlášek a dalších právních předpisů,

- vymezení územního systému ekologické stability

- vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

Územní plán Polná naplňuje základní pilíře územního plánování a související požadavky,

vyplývající z § 18 stavebního zákona, vyhodnocení je uvedeno v následující kapitole 2c – Soulad

s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

Požadavky na ochranu architektonických a urbanistic kých hodnot v území

Územní plán je vytvářen na platformě platného územního plánu a reálného stavu v území. Nový

územní plán respektuje vnitřní uspořádání města (a ostatních místních částí) a nemění funkční,

prostorové, dopravní a technické vazby včetně aplikace prvků ochrany přírody a krajiny.




Prostor vnitřního města respektuje dominantní společenský a obchodní prostor Husova náměstí

včetně prostorových vazeb na rozhodující architektonicko – urbanistické soubory:

- kostel sv. Barbory s okolní původní zástavbou a hřbitovem,

- židovskou část města,

- podměstí s Dolní bránou v prodloužení k areálu zámku.

Vzájemné vazby těchto architektonicko – urbanistických souborů byly prověřeny z hlediska vedení

pěší a silniční dopravy, a to včetně variant možné úpravy silniční sítě včetně variantního využití

dvou nestabilizovaných prostorů:

- autobusového nádraží,

- pěší (cyklo) propojení prostoru zámku a židovské čtvrti podél levého břehu Ochozského

potoka.

Dalším rozhodujícím architektonicko – urbanistickým prostorem je soustava zámek – kostel sv.

Kateřiny, Peklo včetně kontaktu břehů s okolní zástavbou a včetně hráze – ul. Tyršovy. Tato

soustava není územním plánem dotčena.

Výše uvedeným urbanistickým vazbám pak odpovídají související stavební dominanty, které

nejsou možným rozvojem území dle návrhu ÚP Polná dotčeny a jejich prostorová soustažnost:

kostel sv. Kateřiny, kostel Nanebevzetí P. Marie a kostel sv. Barbory vytváření prostorovou osu

území. Zpracovatel ÚP Polná si je této prostorové vazby vědom a akceptuje ji.

Jedinečným architektonickým souborem je židovský hřbitov. Návrh ÚP Polná vymezuje jeho

připojení na sídelní strukturu s využitím přírodního potenciálu údolnice Šlapanky. Lokalitu doplňuje

stabilizované území Kalvárie na protilehlém svahu.

Jedním z výstupů územního plánu je zklidnění prostoru židovský hřbitov – Kalvárie – Dolní brána.

Tomuto výstupu (varianta řešení) pak odpovídá zklidnění dopravy a asanace nevyhovujících

(zaniklých) provozů areálu bývalé Škrobárny.

Výše uvedeným tezím pak odpovídá charakter zástavby – obytné a všeobecně obytné nízko –

středně podlažní území a dislokace prostorových novotvarů – objektů průmyslové výroby a

skladování – do západní části území, ve které není obvyklá výška zástavby – 12 ÷ 15 m

v kontrastu či konfrontaci s ostatní částí města s deklarovanými urbanistickými a stavebními

hodnotami.

Ostatní místní části jsou z hlediska urbanistických a architektonických hodnot akceptovány

v současném stavu jejich jádrových ploch, přičemž rozhodující je hledisko ochrany vnitřní

urbanistické struktury s absencí architektonických dominant.

Architektonické hodnoty pak vytváří zejména spontánní zástavba v tradičním venkovském

tvarosloví. Případný rozvoj těchto místních částí je pak zaměřen na plochy nízkopodlažního

bydlení navazující z vnější strany na zastavěné území.




Specifické vazby jsou zvoleny v m.č. Hrbov z hlediska rozsahu rozvoje sídla a využití prostoru

kamenolomu pro budoucí denní rekreaci obyvatel.

Územní plán má omezené nástroje ochrany území – vymezené členění území podle ploch

s rozdílným způsobem využití obsahuje požadavky na prostorovou regulaci: max. % zastavění (=

min. % zeleně) a výškovou hladinu.

Z tohoto hlediska je nezbytné, aby ochrana sídelní struktury na plochách smíšených obytných

v centrální zóně a na dalších plochách, které jsou v kontaktu s výše uvedenými urbanistickými a

architektonickými hodnotami, byly chráněny v následných územních a stavebních řízeních

z hlediska požadavků § 18 a 19 stavebního zákona. Jedná se zejména o uplatnění požadavku na

soulad nové zástavby resp. změn zástavby stávající s charakterem území – měřítko staveb,

charakter zastřešení, popř. volba charakteristického tvarosloví a původních materiálů.

Požadavky na ochranu nezastav ěného území

Nezastavěné území obce tvoří soustava zemědělských ploch, ploch lesa, vodních ploch a vodních

toků a ostatní spontánní smíšená krajinná zeleň. Zachování současného výrazu nezastavěného

území je předurčeno pravidly užívání odpovídajících funkčních ploch s rozdílným způsobem využití

(NZ.1, NZ.2, NS, NL, W). Výraz nezastavěného území odpovídá vymezeným krajinným typům dle

ZÚR a nevyžaduje zásadní krajinářské zásahy.

Správa a údržba krajiny je dána současnou stabilizovanou péčí o zemědělskou půdu.

Zachována a deklarována je ochrana územních systémů ekologické stability, a dále veškeré

přírodní hodnoty území.

Uspořádání území zachovává prostupnost krajiny. Pro denní relaxaci obyvatel jsou určeny

vymezené plochy veřejných prostranství (PV, PZ) v zastavitelném území i plochy pro sport (např.

rozšiřující současný sportovní areál), mimo ně pak zejména individuální rekreace uskutečňovaná

na dalších funkčních plochách v rámci přípustného využití, a to nejvíce – RI, RZ, BI. V rámci obou

variant je navržen zelený koridor podél Ochozského potoka skrze celé území, který by měl zajistit

jeho celou prostupnost, přístup k toku pro veřejnost, nejen pro údržbu.

Návrh územního plánu tak představuje čitelné a jednoznačné vymezení zastavěného území a

souvisejících aktivit od nezastavěného území, a tedy i jeho ochranu.

2c Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prov áděcích p ředpis ů

Územní plán je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a navazujícími vyhláškami.




Vyhodnocení z hlediska požadavk ů stavebního zákona:

Vyhodnocení k § 18 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Cíle územního plánování

Územní plán Polná vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj. Z hlediska řešení

územního plánu se jedná o jednoznačný úkol – jeho základem je stabilizace a ochrana stávajících

hodnot, které samy o sobě obsahují potřebné atributy udržitelného rozvoje. Základem vyváženého

vztahu je dále důsledná ochrana přírodního prostředí i v intravilánu obcí a respektování vývoje a

uspořádání jednotlivých sídel, tj. nejen města Polná, ale i ostatních místních částí. Zachovány jsou

přírodní zdroje - maximální schopnost využití zemědělského půdního fondu a lesa, vodoteče a

vodní plochy. Navržené změny využití nezakládají rizika znehodnocení území pro budoucí

generace.

Veřejný zájem je naplněn respektováním historických a přírodních hodnot území, zájmů dotčených

orgánů, vymezením veřejného prostoru a podmínek pro stabilizaci a rozvoj dopravní a technické

infrastruktury. Užívání nemovitostí a pozemků soukromých osob je zachováno, zásah do

soukromých zájmů je minimalizován zmíněnou stabilizací přírodních prvků, dopravní a technické

infrastruktury. Vymezení zastavitelných ploch, zajištění prostupnosti krajiny a přístupu zemědělské

půdy a lesy bylo v průběhu zpracování návrhu územního plánu konzultováno nejen s vlastníky, ale

zejména s pověřeným zastupitelem pro zpracování územního plánu.

Ve variantním návrhu územního plánu jsou uplatněny veškeré zjištěné veřejné zájmy a záměry

vyplývající ze zvláštních předpisů. Zjištěné soukromé záměry jsou uplatněny tak, aby vůči

veřejným zájmům a záměrům nebyly konfliktní.

Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví

byly převzaty z územně analytických podkladů. Návrh územního plánu zobrazuje nemovité kulturní

památky. Respektování všech zjištěných jevů je obsahem urbanistické koncepce.

Vymezené zastavěné území je plně využito bez významných proluk. Rozvoj území je tedy řešen

zastavitelnými plochami.

Potenciál rozvoje území z hlediska bydlení vyplývá z posice sídla v krajině a zachovalého životního

prostředí. Tím, že sídlem neprochází významná dopravní infrastruktura, ale zároveň je silnicemi II.

tříd zajištěna velmi dobrá dostupnosti od krajského města Jihlavy a páteřní silniční sítě – dálnice

D1, dává sídlu předpoklad k rozvoji poměrně kvalitního bydlení.

V řešeném území je dominantní rozvoj orientován do místní části Polná, kde se vyskytuje

občanská vybavenost v odpovídajícím množství a kvalitě a pracovní příležitosti. Rozvoj ostatních

místních částí je navržen v daleko menším rozsahu, neboť v těchto místních částech se většinou

nevyskytují základní prvky občanské vybavenosti. V místních částech převládá zemědělská

výroba, která sama o sobě ochranným pásmem zejména živočišné výroby tvoří územní omezení

pro rozvoj. Rozvoj v místních částech je rovněž eliminován ochranou přírody – především

zemědělského půdního fondu a technickou infrastrukturou.




Areály zemědělské prvovýroby jsou rozmístěny ve všech místních částech. Je to dáno historickým

vývojem silného vlivu zemědělství jako zdroje obživy a možnosti výdělku. V místní části Polná je

zemědělská výroba potlačena. Areály, které sloužily k zemědělské prvovýrobě a následnému

zpracování potravin ve stávajícím stavu nefungují – viz. areál u ulice Palackého na východním

okraji města a zpracovatelský areál Amylon. Účelu zemědělské výroby stále slouží mlékárna.

Zemědělské areály v místních částech jsou stále v provozu. Je zde provozována rostlinná i

živočišná výroba. To, že se jedná o prosperující obor lze odvodit i z obdělávaných polností, které

se v řešeném území nachází. Majitelé zemědělských areálů do materiálního vybavení investují,

což je zřejmé i z vizuální prohlídky.

Do nezastavěného území jsou umístěny výhradně nezbytné trasy dopravní infrastruktury

související se správou a údržbou zemědělského půdního fondu a krajiny. Umístění staveb,

zařízení a jiných opatření v nezastavěném území není konkrétně navrženo, případné umístění

staveb dle odst. 5 § 18 stavebního zákona je uvedeno ve výčtu podmínek pro využití ploch s

rozdílným způsobem využití.

Vyhodnocení k § 19 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Úkoly územního plánování

Úkoly územního plánování jsou do územního plánu Polná přeneseny schváleným Zadáním

územního plánu i strukturou a požadovaným obsahem Návrhu územního plánu.

Úkoly ad § 19, odst. 1a), 1b)

a) zajišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty

b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území

Oba úkoly jsou vyjádřeny základní urbanistickou koncepcí města.

Úkol ad § 19, odst. 1c)

c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání

Úkol je vyjádřen základní urbanistickou koncepcí města. Dále tento úkol vyplývá z obsahu

územního plánu dle prováděcí vyhlášky, jednotlivé úkoly jsou naplněny, přičemž v průběhu Zadání

ani zpracování Návrhu územního plánu nebyla zjištěna zásadní rizika s ohledem na veřejné zdraví,

životní prostředí, geologickou stavbu území. Z průběhu zpracování územního plánu nejsou známé

informace o případných rizicích, která by mohla vznikat existencí nalezišť uranu v severozápadním

okraji města Polná.

Další rozvoj území, resp. rizika související zejména s ochranou veřejného zdraví jsou zevrubně

řešena v závěrech posouzení vlivů na životní prostředí. Z hlediska ochrany obyvatelstva jsou

přijata koncepční řešení zajišťující průběžnou kontrolu exposice území před hlukem, vibracemi,

prašností a znehodnocením vodohospodářské soustavy. Relevantní požadavky jsou zapracovány

do návrhu územního plánu, ostatní pak přeneseny do podmínek pro další územní přípravu

konkrétních lokalit či staveb.




Úkol ad § 19, odst. 1d)

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb

Úkol lze splnit přiměřeně v rozsahu příslušném metodice územního plánování. Na úrovni

územního plánu je stabilizovány posice sídle v krajině, hierarchie a uspořádání vnitřního prostoru

zastavěného území z hlediska druhu zástavby, vymezeného veřejného prostoru. Uspořádání a

řešení staveb je metodikou územního plánování omezeno v odůvodněných případech na

stanovení koeficient míry využití území a výškovou hladinu zástavby, jak je uvedeno ve vymezení

ploch s rozdílným způsobem využitím území.

Další úkoly, vyplývající zejména z vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA jsou pak přeneseny

jako úkoly pro uzemní a stavební řízení jednotlivých staveb či jejich souborů.

Úkol ad § 19, odst. 1e)

e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na charakter a hodnoty území

Úkol je řešen naplněním příslušné stati textové části Návrhu územního plánu a jeho grafického

znázornění. Konkrétní rozsah a posice zastavitelných ploch a jejich určení respektuje zjištěné

hodnoty v území – především celistvost urbanizovaného území jednotlivých místních částí.

Úkol ad § 19, odst. 1f)

f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci)

Úkol etapizace je ve variantách návrhu rozvoje řešen – zejména na území města Polná. Rozvojové

plochy vzhledem k jejich množství jsou navrženy tak, aby jejich postupné naplnění bylo podmíněno

naplněním určité lokality a následným rozvojem ploch dalších. Rozvoj místních částí mimo Polnou

není podmíněn etapizací, neboť zohledňuje zejména požadavky místních obyvatel, kteří mají

zájem pozemky zhodnotit. Rozvoje místních částí mimo Polné navíc není navržen v takové míře,

aby nebylo nutné zavést etapizaci výstavby.

Úkol ad § 19, odst. 1g a 1hf)

g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečných ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to v přírodě blízkým způsobem

h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn

Úkol není v návrhu územního plánu řešen. V řešeném území nejsou lokality, které jsou z hlediska

přírodních katastrof nestabilní a není třeba navrhovat opatření s územním nárokem. Na území

města Polná a omezeně i v dalších místních částech bude ještě nutno dokončit transformaci

území, která již neslouží svému původnímu účelu, a kde je možné zjistit ekologickou zátěž.

Nefunkční areály jsou navrženy jako přestavbová území, kde budoucí investor musí počítat se

sanačními pracemi.

Území je exponováno rizikem záplav v údolnici Šlapanky a Ochozského potoka (vyhlášeno

záplavové území Q 100), v záplavovém území nejsou nové stavby zřizovány. Skrýšovský potok




protékající místními částmi má malé povodí a v jeho údolnici nejsou zřizovány nové zastavitelné

plochy.

Úkol ad § 19, odst. 1i)

i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení

Úkol je naplněn v koncepční i konkrétní úrovni, je tedy splněn požadavek na obnovu sídelní

struktury dle Zadání územního plánu. Kvalitní bydlení v řešeném území je součtem vlivu přírodního

prostředí, pracovním příležitostem, umístění obce v regionu – jeho polohou vůči krajskému městu,

Havlíčkovu Brodu a ostatním sídlům. Zastavitelné plochy jsou umístěny tak, aby byl eliminován

negativní vliv dopravy na zdraví obyvatelstva, posílen je veřejný prostor s vymezením ploch pro

denní rekreaci obyvatel – umístěn je mimo potenciální hlukovou zátěž území.

Úkol ad § 19, odst. 1j)

j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území

Úkol je naplněn přiměřeným rozvojem území vůči stavu dopravní a technické infrastruktury.

Zásadní investicí v území je dle ZUR navržená homogenizace silničního tahu Jihlava – Přibyslav

(silnice II. třídy) a jeho převedení do silnic I. třídy. Součástí této změny v pojetí silniční sítě může

být i navržený obchvat města Polná v jeho severozápadní části. Tato stavba, která vyplývá ze

ZÚR Kraje Vysočina a nemá vliv na rozvoj území Polné ani místních částí - rozvojové plochy

nejsou na tuto stavbu existenčně vázány.

Úkol ad § 19, odst. k)

k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany

Úkol je řešen v příslušné stati textové části územního plánu Polná.

Úkol ad § 19, odst. l)

l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území

Úkol je naplněn zejména na území města Polná, kde jsou stávající plochy původně určené pro

zemědělskou výrobu a následné zpracování zemědělských produktů, které již neslouží svému

původnímu účelu. Jedná se tedy o klasické plochy brownfields, které možno využít jiným

způsobem – odlišné funkční využití.

Úkol ad § 19, odst. m)

m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

Úkol je naplněn zapracováním jevů, podmínek a požadavků dotčených orgánů a naplněním

požadavků na kompenzační opatření z hlediska vyhodnocení vlivů na životní prostředí – viz

samostatná kapitola Odůvodnění.

Úkol ad § 19, odst. n)

n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů




Úkol není v územním plánu Polné řešen. Průzkumné práce a těžba uranové rudy byla ukončena

bez nároku na další územní ochranu.

Úkol ad § 19, odst. o)

o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče

Úkol je naplněn relativním názorem zpracovatele. Pochopení vnitřního prostoru sídel je profesní

povinností zpracovatele. Návrh územního plánu pak obsahuje současné standardy ekologického

chování v území. Památková péče je uplatněna zákresem městské památkové zóny a jejího

ochranného pásma a dále zákresem nemovitých kulturních staveb a ochranou jádrových ploch v

území – tedy jejich okolí – prostřednictvím vymezených podmínek využití území.

Úkoly ad odst. 2 § 19 SZ:

(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je taky vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

Úkoly jsou splněny v rozsahu požadavků a stanovisek dotčených orgánů k návrhu Zadání při

převzetí resp. zapracování opatření vyplývajících z PČR 2008, ZÚR Kraje Vysočina, SEA a

vyhodnocení udržitelného rozvoje v příslušných částech územního plánu Planá.

Posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu bylo dotčeným orgánem požadováno a je tedy

provedeno – Natura 2000 (Šlapanka a Zlatý potok). Posouzení vlivu na ptačí oblast nebylo v rámci

Zadání požadováno.

Vyhodnocení z hlediska požadavk ů vyhlášky 458/2012 Sb., kterou se m ění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti

Územní plán Polná byl upraven ve smyslu novely vyhlášky č. 500/2006 Sb. Obsah textové části

územního plánu ve výrokové části i v odůvodnění byl vytvořen složením původních požadavků a

přílohy č. 7 novelizované vyhlášky.

Vyhodnocení z hlediska požadavk ů vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecn ě technických požadavcích na využívání území

Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č.

501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území. Podrobnější vymezení nad

rámec citované vyhlášky je uplatněno v případě:

- plochy občanského vybavení viz § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura, komerční zařízení

OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

OH občanské vybavení – hřbitovy

- plochy veřejných prostranství viz § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.




PV veřejná prostranství

PZ parky, veřejná zeleň

- plochy smíšené obytné viz § 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

SC smíšené obytné – v centrech

SM smíšené obytné - venkovské

- plochy dopravní infrastruktury viz § 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

DS dopravní infrastruktura – silniční

DZ dopravní infrastruktura – drážní

- plochy výroby a skladování viz § 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

VL výroba a skladování – lehký průmysl

VD výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba

VZ výroba a skladování – zemědělská výroba

- plochy zemědělské viz § 14 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

ZS zeleň soukromá a vyhrazená

NZ.1 orná půda

NZ.2 trvalý travní porost

- plochy zeleně viz § 17 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

ZP plochy zeleně - přírodního charakteru

Důvodem zpřesnění je potřeba přesného vyjádření podmínek přípustného a nepřípustného využití

území a podmínek prostorového uspořádání území pro jednotlivé typy zástavby s ohledem na

charakter zastavěného území, charakter krajiny, urbanistickou koncepci a cílový stav území

z hlediska návrhu územního plánu.

2d Soulad s požadavky zvláštních právních p ředpis ů, pop řípadě s výsledkem řešení rozpor ů

Z hlediska zjišťovacího řízení ve smyslu zákona č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001

Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, je součástí územního plánu vyhodnocení vlivů na

životní prostředí SEA. Závěry a zapracování podmínek dotčeného orgánu jsou v příslušné kapitole

Odůvodnění. Rámcový obsah Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je stanoven přílohou

stavebního zákona.

Vymezení zastavitelných ploch je přirozeným střetem se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně

zemědělského půdního fondu, kdy je rozvoj obce navržen v odůvodněných případech do půd

s nejvyšším – I. a II. stupněm ochrany. Podrobné zdůvodnění je v části 3f) a 4d) tohoto

odůvodnění.

Návrh územního plánu zohledňuje požadavky vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v platném

znění a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví – vymezuje podmínky pro umístění




staveb v prostoru exponovaném hlukem z dopravy a ukládá systém monitorování a následné

vyhodnocování hluku z dopravy ve vztahu k možnosti dalšího rozvoje území.

Návrh územního plánu obsahuje zákres ochranných pásem technické infrastruktury, vyplývající ze

zvláštních předpisů.

Návrh územního plánu respektuje požadavky, vyplývající ze zákona č. 114/1994 Sb., o ochraně

přírody a krajiny v platném znění, vymezuje v souladu s § 4 zákona plochy zeleně přírodního

charakteru jako nezastavitelné.

Návrh územního plánu obsahuje jevy vyplývající ze zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití

nerostného bohatství v platném znění – CHLÚ, dobývací prostor, potenciální sesuv, poddolované

území a rozvíjí území v souladu s tímto zákonem.

Územní plán je rovněž vyhotoven v souladu s požadavky dalších nejmenovaných relevantních

zvláštních právních předpisů.




3 Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f ) stavebního zákona

3a Výsledek p řezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4

Bude následovat v další fázi zpracování ÚP Polná.

3b Zpráva o vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vliv ů na životní prost ředí

Na základě ÚAP a průzkumů a rozborů stavu a vývoje území byla vyhodnocena vyváženost

územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství

obyvatel území, a to jak v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, tak i v porovnání mezi

nimi.

Priority a zásady celkové koncepce rozvoje území města ÚP Polná jsou v Návrhu ÚP stanoveny

ve snaze k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro soudržnost společenství

obyvatel území, pro hospodářský rozvoj a pro příznivé životní prostředí následovně:

Příznivé životní prost ředí

Z rozboru udržitelného rozvoje vypracovaného v ÚAP ORP Jihlava vyplývá, že území Polné patří

do oblasti s méně příznivým životním prostředím (ve výsledném hodnocení všech tří pilířů

udržitelného rozvoje je tento jediný hodnocen jako „nevyhovující“). Podle hodnoty koeficientu

ekologické stability (KES), který je poměrem ekologicky stabilních (zejm. lesy, rybníky, mokřady,

louky) k nestabilním plochám (zejm. orná půda, urbanizované plochy) - zde dosahuje hodnoty

0,54, se jedná o intenzivně využívanou krajinu (zejména pro zemědělskou velkovýrobu), ve které

jsou oslabeny autoregulační pochody v agroekosystémech a je značně ekologicky labilní. V

řešeném území skutečně převažují zemědělské pozemky, většinou orná půda, lesní porosty

zabírají pouze pětinu území, přitom jde prakticky výhradně o lesy hospodářské. Obraz krajiny

vhodně doplňuje doprovodná zeleň podél komunikací a vodních toků a většinou drobné rybníky.

Přírodní hodnota území leží převážně na ose vymezené tokem Šlapanky, rybníkem Peklo a

přilehlými, vesměs nivními plochami - z krajinářského hlediska je toto území vymezeno jako tzv.

specifické území krajinného rázu SMKr Polná – Peklo, pod Polnou se nacházejí vhodné biotopy

vydry říční (Lutra lutra), která je chráněna v rámci EVL Šlapanka a Zlatý potok, ještě níže na toku

Šlapanky leží Borský rybník a rybník Kukle významné z hlediska výskytu chráněných druhů ptáků,

nad Polnou v ose Šlapanky je evidována lokalita výskytu ohroženého rostlinného druhu vemeník

dvoulistý (Platanthera bifolia). V centrální části Polné a centrech ostatních sídel se nacházejí

plochy veřejné zeleně a sídelní zeleň dotváří zeleň zahrad a sadů. Území není významně zatíženo

dopady průmyslu, plochy průmyslu jsou v současnosti rozprostřeny rovnoměrně v rámci Polné

(areál Sapeli, areál Amylonu, průmyslové provozy v Z části Polné) a není ani významně nebo

velkoplošně dotčeno těžbou (v současnosti jeden lom stavebního kamene u Hrbova).




Návrh ÚP zachovává tyto nejcennější přírodní hodnoty území; přímo do těchto lokalit nejsou

navrhovány žádné rozvojové plochy.

Výjimkou je výhledový návrh severního obchvatu Polné, který je navržen pro převedení dopravy

z centra Polné a který překonává tok a nivu Šlapanky v místě vyhlášené EVL Šlapanka a Zlatý

potok. Koridor obchvatu je nyní navržen ve formě územní rezervy a toto je jedno z kritérií, která

budou před případným převodem koridoru do návrhu prověřována. V území nejsou evidovány

výjimečné problémy nebo závady životního prostředí, na které by mělo být zaměřeno řešení v ÚP.

Jako nejvýznamnější se jeví emisní a hlukové zatížení z dopravy procházející centrem Polné,

Návrh ÚP nabízí řešení jednak tím, že vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění

plynulejšího průchodu v centru Polné, především ale výhledově navrhuje již zmíněný severní

obchvat. Návrh ÚP reaguje na požadavky týkající se hospodářského a sociálního pilíře mj.

vymezením rozsáhlých rozvojových ploch výroby, příp. smíšených obytných, v západní části

Polné. Tímto krokem dochází k ovlivnění některých složek environmentálního pilíře, což je

zejména zábor zemědělské půdy (vč. bonitně nejcennějších půd I. a II. tř. ochrany ZPF) a ovlivnění

znaků utvářejících oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. Návrh ÚP zde nabízí dvě varianty

rozvoje. Návrh ÚP respektuje obecné zásady ochrany ZPF, když využívá stávajících neadekvátně

využívaných ploch pro plochy přestavby v zastavěném území a přednostně vymezuje nové

rozvojové plochy v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na něj.

ariantní zpracování Návrhu ÚP se liší zejména rozsahem rozvojových ploch bydlení v Polné a

ostatních sídlech (ve var. B větší rozsah), rozsahem a organizací rozvojových ploch výroby, příp.

smíšených obytných v Z části Polné a dílčí odlišnosti jsou i v trasování S obchvatu Polné, kdy trasa

V-B vede ve větším odstupu od Polné, čímž zajišťuje menší ovlivnění nejbližších obytných

souborů, na straně druhé vytvoří větší fragmenty v krajině.

Krajinné hodnoty a půda jsou nejvíce ovlivněné hodnoty návrhem územního plánu, ostatní

přírodní a krajinné hodnoty se spíše výjimečně dostávají do kontaktu s nově navrženým rozvojem.

Bližší rozbor ovlivnění environmentálního pilíře je obsažen ve Vyhodnocení SEA a NATURA2000.

Hospodá řský pilí ř

V rámci ekonomického pilíře lze konstatovat, že město Polná má vcelku dobré územní podmínky

pro ekonomický rozvoj. Nicméně se v současné době vypořádává s následky krize, především na

trhu práce, kde vládne nepříznivá situace, především v počtu uchazečů o jedno pracovní místo a

míře nezaměstnanosti. Dominantní roli hraje sektor lehké výroby a zemědělství. Význam

památkové a památkové krajinné zóny poté generuje rekreační a volnočasovou funkci města.

Z ekonomického hlediska je důležitá také geografická poloha řešeného území. Blízkost krajského

města Jihlavy a důležitého silničního tahu – dálnice D1 vytváří podmínky, které mohou být pro

město ekonomickým přínosem.

Doprava je v území tvořena především silnicemi III. třídy. V rámci Návrhu ÚP dochází

k rekonstrukcím a úpravám silnic II. a III. tříd a také místních komunikací. Železnice je v řešeném

území mimo provoz. Výrazná koncentrace výrobních ploch (lehké průmyslová výroba, drobná




výroba, zemědělská výroba) je alokována především do katastrálního území Polná, a to do jeho

západní části, kde se koncentruje tato výrobní činnost. Poté jsou plochy umístěny v Nových

Dvorech u Kamenné a v Janovicích u Polné. Zde je to však v podstatně nižší míře, jde o konkrétní

plochy. Zatímco v Polné je to soubor návrhových ploch.

Návrh ÚP s variantním řešením rozvoj ekonomického pilíře posiluje. Varianta B představuje více

ploch pro bydlení a smíšené městské funkce. Varianta A poté alokuje dopravní řešení do ulice

Tyršova směrem k autobusovému nádraží. Návrh ÚP stabilizuje a posiluje roli dopravní a

technické infrastruktury a celkový rozvoj v oblasti bydlení, smíšených městských ploch a dalších

jako je občanské vybavení, atd.

Návrh ÚP se snaží vytvořit kompaktní prostor, který kvalitně propojí všechny funkční zóny v rámci

města (bydlení – výrobní plochy – občanská vybavenost – rekreace – sportovní a komerční plochy

- služby) a stejně tak i za hranice města, tzn. v širších vztazích.

Návrh ÚP podporuje možnosti a příležitosti ekonomického rozvoje a hodnoty území a vytváří

územní podmínky pro řešení stávajících závad, nepříznivých podmínek a ohrožení různých oblastí

ekonomického rozvoje, např.:

− koncentrace hlavních ekonomických aktivit ve vymezených rozvojových zónách zajistí

ochranu a podmínky nerušeného vývoje přírodních a obytných částí území před negativními

vlivy (ochranná pásma, dopravní zátěže aj.); nutno však podotknout, že v rámci města se

nevyskytuje natolik silná průmyslová funkce, která by musela být zcela oddělena.

− rozvoj hospodářského potenciálu města, tradičního sídla v rámci ORP Jihlava s kvalitně

vybudovanou infrastrukturou a kvalitní propojeností na vyšší regionální celek, se bude

nadále opírat od typického zaměření oblasti, to vše v přímých vazbách na silniční síť a

důležité krajinné, přírodní a urbánní charakteristiky území;

− navržené úpravy a rekonstrukce městské dopravní sítě zajistí dobré dopravní napojení

jednotlivých funkčních zón (komerčních, výrobních) - jejich snadnou dostupnost;

− dosažený stupeň vybavenosti města technickou infrastrukturou umožní další rozvoj

městského útvaru se všemi jeho částmi;

− a řada dalších.

Sociální pilí ř

V rámci sociálního pilíře a zajištění soudržnosti společenství obyvatel území lze konstatovat, že

město Polná má řadu velmi dobrých a příznivých územních podmínek pro sociální rozvoj, na druhé

straně však vykazuje několik nepříznivých trendů (index stáří – rychlé stárnutí obyvatelstva a stav

situace na trhu práce). Komplexně se však sociální pilíř jeví jako poměrně vyvážený a

bezproblémový vzhledem k charakteru, velikosti a vlastnostem území.

− Návrh ÚP Polná navrhuje stabilizaci vyhovující urbanistické struktury města a zajištění

dalšího urbanistického rozvoje v souladu s požadavky na dostatečnou kvalitu života,

stabilizace podmínek pro trvalé bydlení apod.;




− Dá se předpokládat, že Návrh ÚP posiluje sociální pilíř, a to dobrou dostupností výrobních

zón, které představují část pracovní funkce ve městě, současně s tím nenarušuji vnitřně

důležitou strukturu města;

− Vytváří předpoklady k civilní ochraně obyvatelstva;

− Jako konkrétní příklady, jak Návrh ÚP přispívá k vyváženosti sociálního pilíře, podporuje

posílení jeho hodnoty a silné stránky a řeší nepříznivé podmínky a odstraňuje hrozby, je

možno uvést např.:

− úpravy formy silniční infrastruktury zajistí kvalitní dostupnost ve smyslu zlepšení dostupnosti

a charakteru samotného města a také vyšších regionálních jednotek;

− návrh ploch bydlení, který stabilizuje počet obyvatel města a není ve střetu s urbánními

hodnotami města a je v souladu s infrastrukturou jak technickou, která efektivně poskytuje

důležité komodity, tak s infrastrukturou dopravní, která zajistí mobilitu a propojenost služeb

a jednotlivých funkčních ploch města;

− stávající stabilizované funkce občanské vybavenosti jsou doplněny novými – zejména

sportovního a komerčního charakteru, současně jsou uvažovány záměry na přestavbu

nevyhovujících a neefektivně využívaných ploch;

− návrh ploch občanské vybavenosti pro její rozvoj v odpovídající struktuře (kvalita, struktura,

dostupnost) a zajištění stability v kontextu nároků, vyplývajících ze stupně hospodářského a

sociálního rozvoje pro obyvatelstvo města;

− návrh postupné změny funkčního využití neperspektivních ploch pro potřeby bydlení

smíšené městské funkce;

− vhodná lokalizace složek základní vybavenosti zajistí její dostupnost v upřednostnění

potřeby trvale bydlícího obyvatelstva; současně také sleduje demografické trendy

obyvatelstva a snaží se v rámci své působnosti nabízet místně relevantní OV;

− zajištění podmínek/možnosti pro vymezení pěších (v rámci veřejných prostranství) a

cyklistických tras;

− zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných

prostranství slučitelných s účelem veřejných prostranství k zajištění podmínek pro jejich

užívání v souladu s jejich významem a účelem;

− snaha o zlepšení životního prostředí města s pozitivním vlivem na veřejné zdraví a pohodu

obyvatel, a to jak návštěvníků, tak i rezidentů území;

− a další.

Rozvoj ekonomického i sociálního pilíře se snaží respektovat limity environmentálního pilíře, a také

především historicky a urbánně cenné plochy uvnitř městského centra. V některých případech se

ho snaží i rozvíjet a podporovat cílenou podporou adekvátních rozvojových aktivit. Ekonomický

rozvoj sleduje potřeby společnosti i jejího očekávaného rozvoje v zajištění zaměstnání pro místní

obyvatelstvo. Sociální pilíř přispívá k regionálnímu rozvoji stabilizací vzdělávacích a zdravotnických

institucí, návrhem ploch bydlení i veřejné infrastruktury a veřejných prostor se snaží podpořit

uspokojení občanských potřeb všech specifických a majoritních skupin. Zároveň se snaží

systematicky udržovat kvalitní krajinné, rekreační a volnočasové prvky, tím dále podporovat celý

veřejný prostor, jeho historickou složku představovanou především silnými urbánními a

architektonickými prvky památkové zóny, společně s blízkostí okolního krajinného prostředí.




. Shrnutí p řínosu územního plánu k vytvá ření podmínek pro p ředcházení

• zjišt ěným rizik ům ovliv ňujícím pot řeby života sou časné generace obyvatel řešeného

území

Návrh ÚP města Polná v dostatečné míře eliminuje zjištěné slabé stránky a hrozby a rizika,

ovlivňující potřeby života současné generace, zejména v následujících oblastech a ohledech:

− navržená urbanistická koncepce rozvoje města omezuje riziko znehodnocení chráněného

území (městské památkové zóny) s ohledem na respektování limitů a hodnot území;

− navrhuje řešení k eliminaci střetů a závad v oblasti dopravní infrastruktury, v oblasti

nepřiměřených zásahů do cenných území nebo s rizikem znehodnocení kulturních

i civilizačních hodnot a kvality technické infrastruktury území;

− vytváří územní i jiné předpoklady pro rozvoj individuálního i hromadného bydlení, pro rozvoj

výrobní sféry – znovuvyužití nefunkčních areálů a služeb i pro rozvoj zejména návrhové

sportovní a komerční občanské i technické vybavenosti, čímž vytváří předpoklady pro

stabilizaci obyvatelstva; snaží se stabilizovat funkční sektory a navíc posílit a stabilizovat

funkci rekreace, krajinnou a environmentální funkci a ekonomickou stabilitu pro dostatečnou

nabídku pracovních příležitostí a pro kvalitní životní podmínky a pro zvyšování životní

úrovně obyvatelstva;

− navrhuje dostatečné plochy veřejných prostranství a smíšených městských oblastí

− řeší využití nedostatečně využívaných prostor uvnitř města, které mohou představovat

hrozbu v sociální a urbánní oblasti, ty by jinak v budoucnu mohly ohrozit dobré a zdravé

životní, krajinné a urbánní prostředí;

− zajišťuje podmínky pro omezení nadměrné hlukové zátěže území navrženým dopravním

řešením, které zefektivňuje základní komunikační skelet města (silnice III. tříd), navrhuje

realizaci úpravy silnic II. a III. tříd a místních a účelových komunikací, stabilizuje dopravní

napojení na důležitou dopravní komunikaci (dálnici D1) a dopravu v klidu, alternativně

navrhuje S obchvat města pro zmenšení stávající zátěže;

− a další.

• předpokládaným ohrožením podmínek života generací bud oucích

Návrh ÚP Polná v dostatečné míře eliminuje předpokládaná rizika a ohrožení života budoucích

generací zejména v následujících oblastech a ohledech:

- vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel, jejich příznivou strukturu (především

vzdělanostní struktura) a sociální soudržnost;

- snaží se vytvářet podmínky pro udržitelný ekonomický, sociální i environmentální rozvoj,

pro dlouhodobou prosperitu území města;

- eliminuje možné zhoršení nebo ohrožení životního prostředí a životních podmínek

v dlouhodobém horizontu, respektuje environmentální limity, prvky historie (památkové

zóna, nemovité kulturní památky) a urbanisticko-architektonické hodnoty;

- zajišťuje územní podmínky pro dlouhodobý vyvážený udržitelný rozvoj území, jeho

trvalých obyvatel a návštěvníků území;




- vytváří podmínky pro eliminaci ohrožení obyvatel (bezpečná dopravní a technická

infrastruktura, ochrana krajinných a památkových hodnot, civilní ochrana);

- zajišťuje udržitelné a efektivní využívání přírodních zdrojů a hodnot z pohledu jejich

zachování i pro budoucí generace.

Vyhodnocení vyváženosti pilí řů

Udržitelný rozvoj území v současné době vykazuje výkyvy ekonomického pilíře, což je

způsobeno společensko-ekonomickou situací, oblast vykazuje negativní trendy na trhu práce a

poměrně vysokou míru nezaměstnanosti. Tento výkyv na trhu práce (ke konci roku 2011 se

ucházelo o 1 pracovní místo až 40 obyvatel) může mít vliv na pilíř sociální. Návrh ÚP však jen

těžko může ovlivnit tato fakta, která jsou výsledkem nadmístních konsekvencí. V rámci Návrhu ÚP

je snaha stabilizovat výrobní prvky plochami lehké a drobné výroby a dát tak i prostor

konkurenceschopnosti daného území a lokálním měřítku.

V dalších ohledech již nedochází k zásadním místním tlakům, které by mohly jako výsledek

generovat negativní městské jevy a tím vyhrotit sociální situaci či způsobit výrazné environmentální

ztráty. Sociální a environmentální pilíř nedeformuje městské procesy tak, že by mohly přestavovat

jistou hrozbu a výrazné omezení rozvoje. Technická infrastruktura je zabezpečena, což vytváří

předpoklad k bezproblémovému zabezpečování dodávek důležitých komodit, stejně tak obslužnost

města dopravní infrastrukturou. Důležitým prvkem pro sociální oblast je poté přítomnost

památkové zóny s typickými urbánními hodnotami a strukturami, které hrají důležitou roli (centrální

část města přitažlivá v oblasti turismu, podnikání, rekreace, volnočasových aktivit, atd.). Je také

řešena intenzita dopravy v centru Polné, zejména v dopravních špičkách a při mimořádných

stavech – tuto situaci řeší návrh trasy silnice, která bude vedena mimo zastavěné území. Co se

týče pilíře environmentálního, který je dle ÚAP v území slaběji zastoupen, Návrh ÚP jej

v některých aspektech rozvíjí (zejm. otázka hluku a emisí z dopravy, stabilizace nejcennějších

přírodních ploch, rozvoj ÚSES), v jiných má poměrně značné rezervy (zejm. zábory ZPF a zčásti i

ochrana krajinného rázu). Otázkou zůstává rozsah zásahů do krajinných hodnot versus navržený

rozvoj výroby města, která by měla být zodpovězena v dlouhodobé vizi města, zda je možné

plochy výroby stabilizovat a rozvíjet v dalších částech nebo v menším rozsahu tak, aby byly

zachovány veškeré pohledové horizonty a výhledy území. Toto je řešeno a navržena jsou opatření

ve Vyhodnocení SEA, které ponejvíce doporučuje redukci ploch, jejich etapizaci a v případě

realizace podmínku procesu EIA a především pak na dotčené hodnoty území, tj. charakteristiky

krajinného rázu.

Variantami není ohrožena udržitelnost města, naopak městské centrum – památková zóna, tj.

silný sociální prvek oblasti, bude posilovat funkci památkové a historické oblasti. Zklidnění centra

města a efektivní rozložení návrhových ploch oddělí jednotlivé urbánní funkce. Tím se upevní

sociální a ekonomický prvek této oblasti, která tím posílí své turistické, volnočasové a potřebné

doprovodné funkce a služby, které poté mohou mít vliv i například na rozvoj některých druhů

podnikání.




Z výše uvedeného vyplývá, že až na problémy na trhu práce a riziko narušení krajinných

charakteristik, nedochází k výrazným výkyvům jednoho ze tří pilířů udržitelného rozvoje. Výrazný

rozvoj je situován především do hlavního katastrálního území – do Polné. Ostatní části jsou

rozvíjeny méně, hlavní městské funkce různorodého charakteru nabízí k.ú. Polná..

3c Stanovisko krajského ú řadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona


3d Sdělení, jak bylo stanovisko krajského ú řadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledn ěno, s uvedením závažných d ůvodů, pokud n ěkteré požadavky nebo podmínky zohledn ěny nebyly


3e Komplexní zd ůvodn ění přijatého řešení včetně vyhodnocení

3.e.1 Urbanistická koncepce

Územní plán je vytvořen nad touto vstupní analýzou:

a) rozvoj území musí odpovídat realitě hospodářského potenciálu a stavu společnosti

k datu zpracování, tj. 2012 ÷ 2013,

b) rozvoj musí reflektovat platný územní plán, resp. rozsah jeho urbanizovaného území

(=součet zastavěného území, zastavitelných ploch, a to včetně zobrazení změn

v zastavěném území),

c) rozvoj území se vymezuje na časový úsek cca 12 ÷ 16 roků.

Komentář:

Ad a) Zpomalení tempa rozvoje společnosti se zobrazuje v hospodářském potenciálu státu,

kraje, obce, fyzických a právnických osob i občanské společnosti (rodin). Nelze tedy očekávat

soukromé ani státní zdroje, které by přivedly do řešeného území investice, mající jakýkoliv zásadní

vliv na rozvoj města. Jedinou institucí, mající vliv a potenciál pro jakýkoliv rozvoj je město. Územní

plán tedy jednoznačně preferuje zájmy města z hlediska využití jeho pozemků či získání pozemků

nástroji územního plánování.

Ad b) S ohledem na výše uvedené nelze novým územní plánem přivodit stav, kdy by město

mělo být nositelem výplaty náhrad za vyloučení pozemků ve smyslu ustanovení § 102 stavebního

zákona. S odstupem platnosti stávajícího územního plánu se jeví některé rozvojové plochy jako

naddimenzované, návrh územního plánu pak reguluje rozsah zástavby etapizací.

Ad c) Časový faktor je logickým orámováním urbanistické koncepce. Zapracování výše

uvedených podmínek naplňuje rozvojové plochy nad rámec rozumného rozvoje. Vychází – li návrh

územního plánu dále vstříc některým požadavkům fyzických a právnických osob (oprávněně,

majitelé pozemků mají právo se změny pozemků dožadovat), dostává se zpracovatel územního

plánu do pouhého administrátora předem stanovených požadavků.




Posice zpracovatele přesto není nijak oslabena. Zpracování územního plánu za těchto podmínek

je výzvou a prověrkou jeho odborné erudice.

Pro tvorbu nového územního plánu byly zvoleny tyto zásady:

- ochrana veřejných zájmů, tzn. při vyhodnocení záměrů platí tato posloupnost:

přednostně jsou zapracovány záměry města, kraje (ZÚR) a záměry s nadregionálním

nebo dokonce republikovým významem (PÚR), jako záměry, které jsou obvykle

prosazovány ve veřejném zájmu, u ostatních subjektivních záměrů jsou v případě střetu

upřednostněny jiné veřejné zájmy (např. ochrana přírodních hodnot).

- ideální dosažitelný cíl v případě ostatních místních částí je stabilizace jejich jádrových

ploch, tzn vhodná dostavba původní urbanistické struktury, stabilizace veřejného

prostoru.

Zájmy fyzických a právnických osob jsou akceptovány. Většina místních částí má potenciál rozvoje

prostřednictvím převzatých rozvojových ploch, rovněž jsou zachovány areály zemědělské

prvovýroby pro zemědělskou i jinou podnikatelskou činnost.

Přidanou hodnotnou nového územního plánu je:

- posílení ochrany kulturního a architektonického dědictví.

- podpora a zajištění ochrany přírodních hodnot v zastavěném území i mimo něj a

posílení ekologické stability území revizí současného stavu a doplněním prvků

ekologické stability krajiny, jehož kostrou je ÚSES.

Konzultace s dot čenými orgány v pr ůběhu zpracování konceptu územního plánu

Návrh územního plánu města byl v průběhu prací konzultován s objednatelem – zástupci města

Polná. Dále byl konzultován s pořizovatele ORP Jihlava – paní Škodová. Konzultace zejména na

téma doprava a životní prostředí proběhly na kraji Vysočina.

Polná

Územní plán akceptuje urbanistickou strukturu města jako regionálního centra s plnou občanskou

vybaveností s vědomím historického vývoje.

Stabilizovanou část města představují jeho jádrové plochy – jednoznačně vymezené městské

centrum. Tato část města je dotčena územním plánem z těchto hledisek:

- variantní vedení silniční dopravy,

- variantní využití prostoru autobusového nádraží

- pěší propojení prostoru zámek – židovská čtvrť podél údolnice Ochozského potoka,

- funkční regulativ umožňující maximální možné využití (regeneraci) domů v centru,

zejména na Husově náměstí

Variantním způsobem je navrženo využití dolní části města pod hrází Pekla, resp. území,

počínajícího Dolní branou. Zde je navrženo odstranění zaniklých provozů s nevyhovujícím




stavebně technickým stavem nadzemních objektů a související transformace na plnohodnotnou

městskou strukturu = plnohodnotné propojení centra města s židovským hřbitovem a Kalvárií.

Podpořena je regenerace levého břehu Ochozského potoka s cílem vytvoření soustavy veřejných

prostranství, které budou separované od silniční dopravy. Jedná se o zpřístupnění břehové čáry se

zapojením charismatických prostorů: sportovní a rekreační prostor U Studánky, původní zástavba

v ul. U Studánky a pěší propojení přes Ochozský potok do ul. Komenského.

Stabilizován je prostor zámku včetně možnosti dostavby problematického prostoru letního kina.

Zachována je břehová čára rozhodujícího přírodního útvaru – vodní plochy Peklo, charakter hráze

a navazující zástavby.

Akceptována je posice současných výrobních ploch v městské části: TKZ Polná v sousedství

městského stadionu, areál SAPELLI na horní části Ochozského potoka. V obou případech se

jedná o funkční areály zajišťující pracovní příležitosti. V případě zániku výrobních činností je

vhodné prostřednictvím změny územního plánu resp. stavební uzávěry usilovat o změnu využití

tohoto území.

K asanaci je navržena plocha zemědělského areálu ve východní části území při ul. Palackého.

Asanované území je ideálním prostorem pro umístění deficitních ploch sídliště Palackého

(parkování, veřejná prostranství, popřípadě středněpodlažní zástavba). Tato část města

představuje těžiště obyvatel (bydlení v panelových domech) včetně základní školy, domu dětí a

mateřské školy.

Návrh územního plánu podporuje rozvoj východní části mezi ul. Palackého a údolnicí (ul. U Jatek –

Varhankův rybník – Zimův rybník). Jedná se o transformační území obsahující zásadní objekty

veřejného vybavení – zdravotní středisko, dům s pečovatelskou službou – a novou nízkopodlažní

zástavbu. Dostavba tohoto území je invariantním řešením územního plánu.

Severní část města je řešena variantním návrhem obytných ploch rozvíjející budoucí prostor SV od

hřbitova či lokalitu Na Kalvárii.

V případě pokračování rozvoje města nad hřbitovem je vymezen jeho další rozvoj a současně

uplatněno doplnění veřejných ploch – parkoviště, veřejná zeleň s cílem pietního propojení vnitřních

a vnějších přírodních prvků.

V případě obytného souboru Nad Kalvárií je navrženo bezpečné připojení lokality na silniční síť a

vymezeny požadavky na vnitřní uspořádání lokality územní studií. Tato zpřesní rozsah veřejných

prostranství (dle novely vyhl. 501/2006 Sb.), vnitřní stavbu území, ochranu SZ hrany zástavby před

klimatickými vlivy a pietní vztah ke Kalvárii.

Uspořádání SZ části města v údolnici Šlapanky předchází nové využití ploch bývalé škrobárny pro

bydlení a dále smíšená zástavba, nahrazující nevhodné objekty zaniklé výroby




Západní předměstí při ulici Tyršově představuje kompaktní obytnou zástavbu, která přechází do

smíšeného městského území a ukončeno je kompaktním pásem stávajících a navržených ploch

výroby a skladování. Přirozenou hranicí zástavby je silnice II/351.

Tato silnice pokračuje SZ směrem a vytváří část silničního obchvatu Polné. Dopravní koridor

generuje další významné plochy výroby a skladování a vytváří spolu s ulicemi Resslovou a

Tyršovou budoucí urbanizovaný prostor (trojúhelník). Navržené řešení tohoto prostoru současně

vytváří ochranu stávající zástavby před balastními (povrchovými) vodami prostřednictvím

přírodních retenčních ploch.

Hrbov:

Významné sídlo v řešeném území má variantně vymezený územní rozvoj. Varianty nabízejí

obyvatelům rozvoj SZ části obce a současně potřebnou stabilizaci veřejných prostranství mimo

dopravně exponovanou údolnici obce.

Variantně je umožněn rozvoj výrobních ploch v návaznosti na stávající zemědělský areál.

Ostatní místní části:

Ve všech případech je navržen přiměřený rozvoj ostatních místních částí. Rozvoj zobrazuje

deklarovanou ochranu jejich vnitřní urbanistické struktury se zaměřením na bydlení venkovského

typu s dílčím doplněním stávajících výrobních ( zemědělských ) ploch.

3.e.2 požadavk ů civilní ochrany

Civilní ochrana v úseku územního plánování je zajišťována dle zákona 239/2000 Sb., o

integrovaném záchranném systému a jeho prováděcí vyhlášky 380/2002 Sb., k přípravě a

provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se

uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů

v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace.

Požadavky civilní ochrany jsou zpracovány v souladu s ustanovením § 20 Vyhl. č. 380/2002 Sb.,

v rozsahu:

- Ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní,

- Zón havarijního plánování,

- Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události,

- Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,

- Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,

- Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce,

- Záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,

- Ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,




- Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

Ochrana území p řed průchodem pr ůlomové vlny vzniklé zvláštní povodní

Řešené území není ohroženo zvláštní povodní.

Zóny havarijního plánování

Zóny havarijního plánování se stanovují s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit případné

následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek

v objektech a zařízeních a v jejich okolích.

V současnosti na území obce není vymezena zóna havarijního plánování podle zákona č. 59/2006

Sb., o prevenci závažných havárií, a podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné

energie a ionizujícího zařízení.

Návrh míst sloužících improvizovanému ukrytí obyvat elstva

Improvizované úkryty se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv vhodné budově

či objektu. Pro výběr vyhovujících prostor k improvizovanému ukrytí obyvatelstva lze využít části

bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, škol, nemocnic. Nejvhodnější jsou stavby

železobetonové nebo ocelové, vhodné jsou i masivní cihelné nebo kamenné stavby s velkou

únosností stropních konstrukcí v suterénech.

Proti samotnému úniku nebezpečných látek jsou nejvhodnější prostory ve vyšších patrech budov,

nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky.

Ochranný prostor se volí v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas

dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m. Při výběru improvizovaného úkrytu

je nutné dodržet stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a skladů.

Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak,

aby vyhovovaly podmínkách kladeným na improvizované úkryty. Organizační ani technické

zabezpečení budování improvizovaných úkrytů není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány

obce v jejich dokumentaci.

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

Evakuace se provádí dle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů. Přípravu a realizaci

nouzového ubytování zajišťují orgány obce ve spolupráci s HZS kraje. Způsob provádění

evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky č. 380/2000 Sb.

Pro účely nouzového ubytování osob lze využít mimořádnou událostí nezasažené obytné domy,

školská zařízení, kulturní domy, objekty hromadné rekreace a jiné využitelné prostory.

Pro evakuované osoby je možné zabezpečit nouzové ubytování a stravování v následujících

objektech:




Tabulka 2 Evakuační místa v obci Polná

Název objektu Kapacita ubytování/ stravování

Ubytování:

Kulturní středisko Polná 70

Ubytovna Domova dětí a mládeže 50

Městská tělocvična Kateřinov 80

Stravování:

Zámecká restaurace 1000

Restaurace U Slovanu 220

Jídelna ZŠ Polná 450

Jídelna MŠ Polná 250

Vývařovna ZD Janovice 250

Pokrytí řešeného území varovným signálem

Tabulka 3 Umístění sirény

Umíst ění sirény Ohrožení

Polná – hasičská zbrojnice C – Mlékárna – čpavek

D - ropovod

Polná – městské kulturní středisko C – Mlékárna – čpavek

D – ropovod

Polná – budova TKZ Polná C – Mlékárna – čpavek

D – ropovod

Polná – Nové Dvory – prodejna Jednoty D – varování obyvatel

Polná – Hrbov – bývalý obecní úřad, čp. 61 D – plynovod, ropovod

Polná – Janovice – bývalý obecní úřad D – plynovod, ropovod

Legenda:

A ohrožení přirozenými a zvláštními povodněmi

B umístění v zóně havarijního plánování

C ohrožení únikem nebezpečných látek

D jiná rizika a ohrožení (ADR, plynovod, sesuv, varování)

S svolání jednotek SDH

Plochy ke skladování materiálu civilní ochrany a k poskytnutí humanitární pomoci

V případě mimořádné události nebo krizové situace je možné jako sklad CO a humanitární pomoci

využít prostory některého z objektů občanské vybavenosti – školská zařízení, prostory Městského

úřadu, objekty kluboven sportovních zařízení a spolků, objektů požární ochrany, apod.




Ohrožení obyvatelstva z hlediska možné technologick é havárie s únikem nebezpe čných látek

Závažné havarijní dopady na životy a zdraví lidí představuje požár, výbuch, únik toxických látek a

následné šíření oblaku toxických plynů a par. Obyvatelstvo v řešeném území je ohroženo možnou

technologickou havárií a následným únikem nebezpečných látek z následujících objektů:

Tabulka 4 Objekty nakládající s nebezpečnými látkami

Objekt Nebezpečná látka

Mlékárna Polná s.r.o. čpavek, louh sodný

Čerpací stanice Mivokor benzín, nafta

Čerpací stanice Calibra plus benzín nafta

Sapeli, s.r.o. lepidla, ředidla, barvy, laky, nafta

TKZ Polná, s.r.o. ropné produkty, plyny

Varex Czech, s.r.o. ředidla, laky

Při výstavbě výrobních objektů je vždy nutno zohlednit případné vzniklé, užívané nebo skladované

chemické či jinak nebezpečné látky a vždy provést řešení, která povedou k ochraně před jejich

vlivy.

Plochy pro pot řeby záchranných, likvida čních a obnovovacích prací pro odstran ění nebo snížení škodlivých ú činků kontaminace, vzniklých p ři mimo řádné události

Záchranné, likvidační a obnovovací práce řídí orgány Integrovaného záchranného systému

v součinnosti s orgány obce. Obec vede přehled vytipovaných právnických a podnikajících

fyzických osob, které mohou být během havarijních situací využity při vytváření koordinované a

funkční základny podpůrné techniky a specializovaného personálu, a které mohou poskytnout

účinnou pomoc při řešení havarijní situace v zájmovém území.

Všeobecně vhodnými místy pro dekontaminaci osob jsou bazény, umývárny, sprchy a jiné. Pro

dekontaminaci věcných prostředků jsou vhodné zpevněné (nejlépe betonové) plochy napojené na

kanalizaci a vodovod s improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a

z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. Takovými místy jsou zejména velké garáže, myčky

vozidel, trolejbusové a vlakové vozovny, apod.

Plochy vymezené k zajišt ění provozu požární technicky a odb ěrných míst pro zásobování vodou k hašení požár ů

Požární bezpečnost v obci Polná komplexně řeší HZS kraje Vysočina, územní odbor Jihlava.

Požární voda je v řešeném území zajištěna vysazenými hydranty na vodovodní síti a z přírodních

zdrojů.

Jako přirozené zdroje požární vody jsou stanoveny následující:

- Rybník Peklo – Polná, z ulice Tyršova




- Rybník Zimův – Polná, z ulice Palackého

- Rybník Špačkův – Polná, z ulice Karla Čapka

- Rybník Žrout – Janovice, z místní komunikace

Umělé zdroje vody v řešeném území:

- Hydrantová síť vnějších požárních hydrantů města Polná

- Požární nádrž Nové Dvory

- Požární nádrž Hrbov

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Za krizové situace bude město zásobeno pitnou vodou z cisteren plněných ze zdroje Rytířsko a

užitkovou vodou veřejným vodovodem pro nouzovou potřebu.

Závěr

V případě hrozby nebo vzniku mimořádné události / krizové situace bude postupováno podle

schváleného Krizového, resp. Havarijního plánu Kraje Vysočina.

Improvizované úkryty – jsou vhodně upravené podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách

určených k ukrytí obyvatelstva.

Integrovaný záchranný systém - koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné

události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Evakuace obyvatelstva – organizované přemístění osob z míst ohrožených mimořádnou událostí

do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování.

- Evakuace krátkodobá (doba trvání mimořádné události nebo jejich následků - 24 hodin)

- Evakuace dlouhodobá (nad 24 hodin)

Evakuační zóna – území, ze kterého je nutné provést evakuaci.

Evakuační st ředisko – místo nebo zařízení mimo evakuační zónu, kde jsou shromažďovány

evakuované osoby. EVA středisko je výchozím bodem přemístění pro evakuované osoby bez

domova a bez možnosti vlastního ubytování.

Evakuační zavazadlo – je osobní zavazadlo evakuované osoby. Doporučená váha zavazadla by

neměla překročit 25 kg (u dětí 10 kg), při evakuaci vlastním dopravním prostředkem není váha

zavazadla omezena.

Mimo řádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a

také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení

záchranných a likvidačních prací.

Místo nouzového ubytování – zařízení, či objekt v cílovém místě přemístění, smluvně zajištěné

nebo určené k přechodnému pobytu evakuovaných osob. Místem nouzového ubytování jsou také

dobrovolně nabídnuté domácnosti občanů.




Varovný signál „Všeobecná výstraha“ – charakterizován kolísavým tónem v délce 140 sekund.

Varovný signál je možno opakovat až třikrát v intervalech asi tři minuty.

Zvláštní povode ň – povodeň způsobená poruchou či havárií (protržením) vodního díla

vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle

vyvolávající vznik krizové situace na území pod vodním dílem.

3.e.3 Doprava

Doprava v řešeném území

Dopravní infrastruktura v řešeném území byla budována v návaznosti na rozvoji obce, která se

rozvíjela s ohledem na potřeby bydlení a průmyslových objektů. Nezastupitelným vlivem na rozvoj

komunikační sítě měla v minulosti i existence železnice v Polné. Místní komunikace v jednotlivých

sídlech se rozvíjely v závislosti na rozvoji zastavěných území. Současný stav zastavěnosti území a

nárůst intenzit dopravy prokazuje, že průjezd centrem Polné je zejména v dopravních špičkách a

při mimořádných stavech značným dopravním problémem a je nutné ho řešit – návrh trasy silnice,

která bude vedena mimo zastavěné území Polné. Dopravní obslužnost území je zajišťována

autobusovou hromadnou dopravou, a to s vazbou zejména na krajské město Jihlava a Havlíčkův

Brod.

Komunika ční síť

V rámci návrhu územního plánu Polné jsou navrženy nové silnice a komunikace, které odstraňují

dopravní závady a zároveň zpřístupňují nové rozvojové plochy. Rozvoj komunikační sítě je

navržen variantně, neboť pro navržený rozvoj města existuje více variant možností. Rovněž

vypracování návrhu musí být v souladu se Zadáním, byť některé návrhy z hlediska dopravní

infrastruktury nejsou jednoznačné. V rámci územního plánu nejsou navrženy z hlediska dopravní

infrastruktury žádné nadregionální stavby, které by měly zásadní vliv na dopravní obslužnost

území.

Změnu v dopravní zátěži a dostupnosti území může přinést v ZUR Kraje Vysočina navrhovaná

homogenizace tahu Jihlava – Polná – Přibyslav, která bude využívat stávající trasu silnic II. tříd a

po jejich rekonstrukci na kategorii S9,5/70 bude převedena do kategorie I. třídy. Do této

homogenizace jsou v řešeném území zahrnuty silnice II/352 v úseku hranice řešeného území směr

Jihlava– křižovatka s II/348, dále úsek silnice II/348 v úseku mezi křižovatkami se silnicemi II/352 a

II/351 (peážní úsek II/352). Tento úsek je v celé délce veden v zastavěném území města (ulice

Tyršova, Třebízského a Husovo náměstí). Případná úprava trasy je tedy s výjimkou rekonstrukce

ve stávajících parametrech v podstatě nemožná. Dále považujeme za nevhodné nové zavedení

silnice I. třídy do stísněného uličního prostoru, a veřejného prostoru centra města, který je

primárně určen pro zcela jinou funkci. Dále je případná homogenizace navržena po silnici II/351

z Husova náměstí, na hranice města a dále až na hranici řešeného území směr Přibyslav. Ve

městě Polná by se jednalo o ulici Havlíčkova. Navržená homogenizace a následné převedení do

kategorie I. třídy nezasahuje do zastavěného území dalších místních částí v řešeném území.

Jelikož záměr Kraje Vysočina dle našeho názoru negativně zasahuje do vnitřní struktury města




Polná, je v rámci návrhu územního plánu navrženo alternativní řešení v několika variantách –

obchvat města, či nový průtah.

Nejasná je otázka, jak navrhovaná homogenizace silnic II. třídy a převedení na silnici I. třídy změní

intenzity dopravy v řešeném území. Navržená úprava není dle dostupných informací ověřena

modelovým výpočtem intenzit dopravy, což by zcela jasně prokázalo vliv na zastavěné území.

Z dostupných údajů je možno zjistit pouze stávající dopravní zatížení, které vychází z údajů

nasčítaných v roce 2010 v rámci Celostátního sčítání dopravy, výřez z celkové mapy je uveden

v následujícím obrázku. Intenzity vozidel jsou uvedeny v Ročním průměru denních intenzit, a to ve

tvaru „všechna vozidla /24 hodin v obou směrech“.

Obrázek 2 Intenzity vozidel - celostátní sčítání dopravy 2010

Dle tohoto schématu je silnice II/352 od Jihlavy zatížena intenzitou 1 463 všech vozidel/24 hod.,

silnice II/351 směr Brzkov 990 všech vozidel/24 hod. nejvyšší dopravní zatížení je na ulici Tyršova

– silnice II/348, kde bylo zjištěno 4 156 všech vozidel/24 hod. Po plánovaném zkvalitnění silniční

sítě v řešeném území lze očekávat nárůst intenzit, nicméně bez podpory matematických výpočtu

není relevantní uvádět nepodložená čísla.

V rámci řešení zjištění dopravních závad na řešeném území považujeme za jednu

z nejvýznamnějších průjezd z Husova náměstí do ulice Třebízského, který je omezen zástavbou a

jeho šířka umožňuje současný průjezd pouze jednoho vozidla. Snížená kapacita tohoto úseku

komunikace se projevuje zejména při dopravních špičkách, či mimořádných stavech na dálnici D1.

V rámci prací na návrhu územního plánu je vymyšleno řešení, které nemá podstatné územní

nároky a řeší nevyhovující situaci. Navrhujeme, aby průjezd mezi objekty byl pouze jednosměrný,

a to ve směru Husovo náměstí → Třebízského. Směr Třebízského → Husovo náměstí bude veden

ulicemi Varhánkova, prostorem autobusového nádraží a Havlíčkova zpět na Husovo náměstí.

Tomuto řešení musí být přizpůsobeno řešení autobusového nádraží a zejména navazující

křižovatky na ulice Varhánkova a Havlíčkova. V rámci návrhu prostoru autobusového nádraží,




které je v návrhu územního plánu uvedeno jako specifická plocha (veřejné prostranství s převahou

zpevněných ploch), bude nutné navrhnout komunikační propojení mimo prostor zastávek

autobusu.

Jsou navrženy následující silnice, komunikace jejich úpravy:

1. Rekonstrukce křižovatky II/348 x II/352 na křižovatku okružní – obě varianty Rekonstrukce stávající stykové křižovatky vyplývá ze stávajícího stavu, kdy jako hlavní je v této křižovatce vedena silnice II/352, která není v přímém směru. To způsobuje kolizní stavy v prostoru křižovatky. Návrh okružní křižovatky je dále podpořen návrhem čtvrtého křižovatkového ramene, které propojí tuto křižovatku se silnicí III. třídy směr Nové Dvory. Návrh okružní křižovatky je umožněn i z důvodu dostatečných prostorových možností – křižovatka není omezena zástavbou. Přestavbu na okružní křižovatku doporučujeme i v případě, že křižovatka bude vybudována jako tříramenná a ze čtvrtého ramene bude vybudován pouze zárodek.

2. Propojení křižovatek II/348 x II/352 ↔ III/3503 x III/34817 – obě varianty Nově navržená komunikace po západním okraji města je navržena jako logické propojení dvou městských tangent. Ve stávajícím stavu jsou řidiči nuceni zajíždět do zastavěného území města Polná, pokud chtějí ze směru Nové Dvory či Věžnice pokračovat dále na Jihlavu a obráceně. Navrhujeme, aby nově navržená komunikace byla součástí homogenizace tahu Jihlava – Polná – Přibyslav a byla následně zařazena do silnic I. třídy. Další dopravní funkcí této komunikace bude i obsluha přilehlého území navrženého jako rozvojové plochy. Počet dopravních napojení na tuto komunikaci bude ovšem značně omezen – zařazení do kategorie I. třídy. V křižovatce silnic II/348 x II/352 bude nová komunikace napojena na navrhovanou okružní křižovatku, jako čtvrté rameno. Napojení na stávající křižovatku silnic III/3503 x III/34817 je navrženo rovněž okružní křižovatkou. Návrh tvaru okružní křižovatky závisí na dalším pokračování obchvatu (varianta A, nebo B). Délka navržené komunikace je 0,94 km.

3. Propojení křižovatky III/3503 x III/34817 se silnicí II/351 ↔ II/352 ↔ II/348 Vedení obchvatové komunikace je navrženo ve dvou variantách, které se liší vedením trasy a místem napojení na stávající silnice. Varianta B je vedena ve větší vzdálenosti od zastavěného území, než varianta A. V návrhu územního plánu jsou obě trasy vedeny jako koridor pro další možné zpřesnění. Obě varianty mají shodný začátek trasy, a to v nově navrhované okružní křižovatce III/3503 x III/34817. Ve variantě A je navržena pětiramenná okružní křižovatka, do které jsou kromě dvou ramen obchvatové komunikace zapojeny tři stávající ramena silnic III. tříd. Z této křižovatky je trasa vedena východním směrem, překonává mostním objektem Šlapanku a pomocí navazujících protisměrných směrových oblouků se dostává na severní okraj zástavby. Okružní křižovatka se silnicí II/351 je navržena těsně za koncem zástavby ulice Havlíčkova. Dále trasa obchvatu pokračuje jihovýchodním směrem v dostatečné vzdálenosti od rozvojových ploch až do další okružní křižovatky se silnicí II/352. Z této křižovatky pokračuje trasa stále na jihovýchod a za Zímovým rybníkem se stáčí více na jih, tak aby trasa komunikace nekřížila stávající potrubní vedení plynovodu a produktovodu. Ukončení na silnici II/348 je navrženo stykovou křižovatkou se stávající silnicí. Je zde navržena i částečná přeložka stávající silnice II/348. Délka komunikace je cca 3,6 km. Ve variantě B je na začátku úseku v křižovatce III/3503 x III/34817 navržena čtyřramenná okružní křižovatka, do které není zapojeno stávající rameno silnice III/3503. Z této okružní křižovatky je trasa obchvatu vedena částečně ve stávající trase silnice III/3503 a po cca 0,2 km se směrovým obloukem stáčí k východu. Ve směrovém oblouku je navržena styková křižovatka s částečnou přeložkou silnice III/3503. Dále komunikace mostním objektem překonává Šlapanku a je vedena do stávajícího napojení polní cesty na silnici II/351. V místě křížení je navržena plocha pro okružní křižovatku. Dále je trasa vedena ve směrové přímé až do nové okružní křižovatky se silnicí II/352. V místě křížení je opět navržena plocha pro řešení křižovatky okružní. V dalším úseku trasa komunikace kříží produktovody uložené v zemi. Za křížením s těmito páteřními inženýrskými sítěmi je




komunikace vedena v souběhu s těmito sítěmi až do prostoru křižovatky na II/348. Je navržena styková, která vyžaduje částečnou přeložku stávající trasy komunikace. Vzhledem k poloze produktovodů je nutné trasu obchvatové komunikace ukončit až na sousedním katastrálním území. Délka komunikace je navržena cca 4,2 km. Trasu obchvatu jak ve variantě A, tak ve variantě B navrhujeme v úseku okružní křižovatka III/3503 x III/34817 až do křižovatky se silnicí II/351 zahrnout do připravovaného záměru propojení Jihlava – Polná – Přibyslav. Tato plně extravilánová trasa splní daleko lépe účel převedení tranzitní dopravy pro město Polná, než vedení po II/348 přes Husovo náměstí. Rovněž je zde možné v celém úseku dodržet požadované parametry dle ZUR, a to kategorii S9,5/70. Celková vzdálenost komunikace vhodné pro propojení silnic II/348 ↔ II/351 je tedy ve variantě A 2,9 km, ve variantě B 3,3 km.

4. Propojení silnic Tyršova (II/348, II/352) ↔ Havlíčkova (II/351, II/352) – varianta A Jedná se o komunikaci, která je převzata ze stávajícího územního plánu a je uvedena v Zadání územního plánu. Jejím hlavním cílem bylo převedení dopravy mimo historické centrum města, a to zejména odstranění nevyhovujícího průjezdu Husova náměstí (propojení do ulice Palackého). Nově navržená komunikace začíná na hrázi rybníka Peklo, kde je směrována mimo hráz novou stopou do ulice Boženy Němcové. Touto komunikací je dále vedena východním směrem do ulice Karla Čapka, kříží ulici Havlíčkova a je ukončena v ulici Varhánkova napojením na stávající stav. Situování nové komunikace šířky cca 12 m (včetně oboustranného chodníku) na stávající komunikace, které mají uliční prostor místy šířky okolo 5 m, se nám z hlediska zachování celistvosti a neporušenosti území zdá poněkud nevhodný. Jeho realizace by vyžadovala demolice stávajících objektů, zásah do vodního toku a zásah do rybníka Špaček. Nově navržená komunikace je navržena i přes prostor autobusového nádraží, které je řešeno jako samostatná návrhová plocha. Navržená komunikace může být ukončena již na ulici Havlíčkova (silnice II/351, II/352) a do plochy autobusového nádraží nebude vůbec zasahovat. Tento úsek nové komunikace nedoporučujeme zahrnout do plánované homogenizace Jihlava – Polná – Přibyslav, neboť její vedení v těsné blízkosti obytné zástavby, krátké vzdálenosti mezi křižovatkami s místními komunikacemi, vjezdy z pozemků do komunikace a předpokládaný pohyb nemotoristických účastníků dopravy není vhodný pro zavedení další dopravy do této části města Polná.

5. Koridor silnice II/352 v úseku hranice řešeného území směr Jihlava ↔ křižovatka s II/348 – obě varianty V rámci homogenizace silničního propojení Jihlava – Polná – Přibyslav je v ZUR jako jeden z úkolů pro územní plány obcí navrhnout koridor pro případné směrové výškové úpravy trasy silnice II/352 od Heroltic až do Polné. Koridor je požadován šířky 80 m, což je v návrhu zakresleno. Koridor začíná na hranici řešeného území a je ukončen v prostoru křižovatky s II/348. Na vstupu do zastavěného území je koridor omezen stávající zástavbou. Dle našeho názoru v tomto úseku je trasa silnice II/352 stabilizována ve vyhovujících parametrech a koridor zde může být zúžen.

6. Koridor silnice II/351 v úseku Husovo náměstí ↔ hranice řešeného území směr Přibyslav – obě varianty Rovněž pro silnici II/351 je v ZUR Kraje Vysočina předepsán koridor pro homogenizaci silnice. Navrhovaný silniční tah se na silnici II/351 napojuje v křižovatce na Husově náměstí v centru Polné. V úseku Husovo náměstí – ulice Havlíčkova křižovatka s II/352 u hřbitova je silnice oboustranně zastavěna a není možné zde navrhnout koridor požadované šířky. Od této křižovatky směrem na Brzkov je koridor v poloviční šířce navržen pouze po pravé straně silnice, kde není stávající zástavba. Koridor v plné šířce je navržen od konce stávající zástavby až na hranici řešeného území směrem na Brzkov.

7. Propojení II/352 ↔ MK Nádražní – obě varianty V rámci rozvoje území je zakreslena propojovací komunikace, jejíž hlavní dopravní funkcí v území je dopravní obsluha rozvojových ploch na jihozápadě území a zkrácení vzdálenosti mezi silnicí II/352 a průmyslovými areály v prostoru nádraží (nákladní vozidla by nemusela jezdit po II/348 přes zastavěné území).




Nová komunikace je napojena na silnici II/352 v blízkosti stávajícího železničního přejezdu. Dále je vedena podél tělesa železniční trati až do prostoru, kde začíná zhlaví nádraží. Zde je navržen úrovňový přejezd a nová komunikace se napojuje do ulice Nádražní. Zde je proveden návrh úpravy stávající křižovatky, včetně vjezdu do prostoru východně od železnice. Z propojovací komunikace je v prostoru rozvojové plochy navržena propojka do ulice Za nádražím, která je v současném stavu ukončena u příjezdu do areálu.

8. Propojení MK Resslova ↔ MK Nerudova – obě varianty Propojení obou komunikací je logickým doplňkem stávající komunikační sítě. Propojení ve stávajícím stavu již v podstatě existuje, ale je umožněno pouze pro nemotoristickou dopravu – úzký můstek. Navrhujme v prodloužení odbočného ramene ulice Resslova dále pokračovat komunikací s mostním objektem přes Šlapanku až na ulici Nerudova, kde bude navržena nová styková křižovatka. Toto propojení považujeme za poměrně dopravně významné, neboť v případě havárie na hrázi rybníka Peklo (Tyršova ulice) v podstatě neexistuje na území města objízdná trasa pro tento úsek. Je zřejmé, že nové propojení bude za běžného stavu provozu využíváno pouze místními obyvateli, neboť navazující dopravní infrastruktura, zejména ulice Boženy Němcové a Nerudova – vjezd na Sezimovo náměstí, nejsou kapacitní komunikace. Nové komunikační propojení bude mít pozitivní vliv na dopravní obsluhu přestavbového území bývalého průmyslového objektu Amylon. V případě realizace navrhovaného komunikačního propojení bude část vozidel využívat i novou komunikaci a nezatíží stávající nevyhovující komunikace.

9. Rozšíření uličního prostoru silnice III/3503 u křižovatky Resslova x K.L. Klusáčka – varianta B Jedná se o lokální úpravu, jejímž cílem je zlepšení stávajícího nevhodného šířkového uspořádání křižovatky, která je směrově neuspořádaná – zejména směr po silnici III/3503. Tato rekonstrukce nemá zásadní vliv na dopravní situaci v řešeném území, jedná se o lokální úpravu.

10. Prostor autobusového nádraží – obě varianty Plocha autobusového nádraží je specifický prostor, který je ohraničen ze severu zástavbou s obslužnou komunikací, ze západu ulicí Havlíčkova, z jihu zástavbou a zatrubněným korytem potoka a z východu ulicí Varhánkova. Řešení prostoru autobusového nádraží je vhodnou lokalitou na podrobnější studie, než je územní plán. Je nutné zde zohlednit redukovanou plochu pro autobusovou dopravu, průjezdnou dopravu (viz. zjednosměrnění vjezdu na Husovo náměstí), dopravní obsluhu přilehlých objektů, dopravu v klidu a zároveň vytvořit prostor pro cestující. V rámci prací na územním plánu jsou vypracována schémata řešení, která respektují požadavky na dotčený prostor. Schémata jsou v následujících obrázcích:




Obrázek 3 Schéma autobusového nádraží - varianta 1







11. Úprava zpevněných ploch v křižovatce Tyršova x Resslova – obě varianty

Tato úprava je navržena pro zlepšení šířkových parametrů zejména vjezdu ulice Resslova. Navržené rozšíření souvisí s propojením Resslova ↔ Nerudova, což bude mít vliv na intenzitu dopravy v části ulice Resslova. Jak velký nárůst intenzit bude, není v současném stavu poznání stanovit. Nicméně rozšíření vjezdu ulice Resslova je přínosné i z hlediska zlepšení šířkového uspořádání křižovatky i bez dalšího rozvoje komunikační sítě ve městě.

12. Parkoviště u hřbitova – obě varianty Jedná se vytvoření dostatečné parkovací kapacity v oblasti hřbitova, která v současném stavu je reprezentována několika parkovacími místy v ulici U Hřbitova. Parkoviště by mohlo být využíváno i jako záchytné při pořádání kulturních akcí ve městě. Parkoviště je v akceptovatelné docházkové vzdálenosti do centra města.




13. Nemotoristická komunikace podél Pekla – varianta B Komunikace je převzata ze stávajícího územního plánu a umožňuje pro nemotoristickou dopravu využívat stávající cesty okolo rybníka Peklo.

14. Místní komunikace - prodloužení ulice U Jatek – obě varianty Návrh komunikace zpřístupňuje rozvojové plochy, které jsou určeny k zastavění. Komunikace navazuje na přístupové cesty do území a je navržena v souběhu s návrhovými plochami.

15. Rozšíření uličního prostoru u vjezdu silnice II/348 do zastavěného území Polná – varianta B Rozšíření uličního prostoru je navrženo v souvislosti s rozvojem zástavby, aby byl zachován dostatečný uliční prostor, do které ho je možné umístit např. nemotoristické komunikace.

16. Rozšíření uličního prostoru u vjezdu silnice II/352 do zastavěného území Polná – obě varianty Na vjezdu od Hrbova je v souvislosti s rozvojovým území navrženo rozšíření uličního prostoru, které je navrženo převážně z důvodu možnosti umístění nemotoristické dopravy do uličního prostoru. Plocha veřejného prostoru se liščí podle rozsahu ploch ve variantách A a B.

17. Nové Dvory – návrh nových místních komunikací v jihozápadním sektoru místní části – varianta A, B Navržený komunikační systém dopravní obsluhy rozvojových ploch je navržen ve variantách, které se liší rozsahem komunikací. V obou variantách je uvažováno s úpravou stávající křižovatky na západním okraji zastavěného území, která má nedostatečné parametry z hlediska šířky komunikací a rozhledových poměrů. Ve variantě A jsou rozvojové plochy navrženy pouze podél stávající komunikace a nové komunikace představují pouze krátké úseky směrem do nezastavěného území. Ve variantě B je rozvojové území rozšířeno tak, že vyžaduje dopravní obsluhu i z jižní strany. Obě komunikace z varianty A jsou prodlouženy a vzájemně propojeny po jižní straně zastavitelného území. Dopravní význam těchto komunikací je lokální pro obsluhu rozvojových ploch.

18. Hrbov – návrh nových místních komunikací ve východním sektoru místní části – varianta A, B V souvislosti s rozvojem zastavěného území je navržena rekonstrukce stávajících komunikací v normových parametrech. Rozsah nových komunikací vychází z rozsahu rozvojových ploch, které jsou řešeny variantě A, B. Nové komunikace jsou dopravně napojeny na stávající příjezdy k zemědělskému areálu z jihu a z centra obce a severním příjezdem z obce. Ve variantě A se jedná o nepropojené úseky, ve variantě B jsou oba úseky komunikací vzájemně propojeny.

19. Hrbov – návrh nových místních komunikací v západním sektoru místní části – varianta A, B Rozsah nových komunikací vychází z předpokládaného rozvoje území. Ve variantě A je navrženo méně nových komunikací. Je navržena částečná rekonstrukce stávající místní komunikace (propojení na II/351) a rekonstrukce stávající polní cesty po severozápadním okraji zastavěného území. Ve variantě B je rozsah komunikací na severozápadním okraji obce rozšířen a je doplněn i o dopravní plochu pro případné parkoviště. Jižně od stávající MK (propojení na II/351) je v návaznosti na rozvojové plochy navržena nová komunikace, která je propojena až na silnici II/352 s částečným využitím polní cesty – nutný zábor stávajících zahrad.

20. Janovice – rozšíření uličního prostoru III/34822 na západě zastavěného území – obě varianty Rozšíření veřejné ho prostranství a tedy i silnice je navrženo z důvodu návrhu rozvojových ploch navazujících na silnici.

21. Janovice – návrh nové místní komunikace na východě místní části – varianta B




Nová místní komunikace je navržena v souvislosti s předpokládaným rozvojem území, které je navrženo pouze ve variantě B návrhu. Komunikace bude ukončena v rozvojovém území, nebude dále propojena na silnici III. třídy.

Varianty dopravního řešení

Ve variantním návrhu územního plánu Polná je řešen rozdílně komunikační systém města.

Variantní řešení vychází zejména z požadavku nadřazené dokumentace ZUR řešit homogenizaci

silničního tahu Jihlava – Polná – Přibyslav.

Variantní řešení průtahu městem Polná s využitím stopy místních komunikací Boženy Němcové a

Karla Čapka (varianta A) je převzato ze stávajícího územního plánu. Výhodou tohoto propojení je

zajištění alternativního příjezdu do centra města (možnost objezdu části hráze rybníka Peklo).

Nicméně v tomto návrhu vidíme mnohé komplikace (zajištění dopravní obsluhy objektů, zábory,

demolice), které zcela jistě případný investiční záměr natolik zkomplikují, že bude v podstatě

neprůchodný. Navíc pokud by tato komunikace měla být jednou součástí výše uvedeného

dopravního propojení a zařazena do kategorie silnic I. třídy, lze očekávat nárůst dopravy v části

města, která na to není přizpůsobena. Z tohoto důvodu tuto dopravní stavbu nedoporučujeme.

Dále jsou variantě navrženy dvě trasy obchvatu – propojení II/348 x II/352 ↔ II/351 ↔ II/352 ↔

II/348. Tato nová komunikace vedená plně v extravilánu města je dle našeho názoru výhodnější

pro připravovanou homogenizaci (pouze úsek II/348 x II/352 ↔ II/351). Z tohoto pohledu jsou obě

varianty vhodné. Výhodnější je dle našeho názoru trasa ve variantě A, která je kratší a je vedena

blíže zastavěnému území. Toto vedení trasy dle zkušeností z jiných měst pozitivní vliv na

využitelnost trasy – bude využívána i obyvateli Polné – zkrácení jízdní doby.

Variantní řešení napojení rozvojových ploch v místních částech Nové Dvory, Hrbov a Janovice je

závislé na předpokládaném rozvoji a není nutné doporučovat variantu – bude závislá na přijaté

variantě urbanistického rozvoje.

Napojení rozvojových zón

Rozvojové zóny (plochy přestavby a plochy změn) navržené v rámci územního plánu jsou v

dopravním řešení napojeny jedním nebo více body na stávající komunikační síť. Navržená místa

napojení (modré šipky) nespecifikují přesnou polohu nové komunikace či vjezdu na pozemky, ale

určují princip napojení rozvojových ploch. Volba místa napojení je provedena s ohledem na

parametry stávajících komunikací – umístění křižovatek, směrové poměry a dále s ohledem na

stávající zástavbu a sklonové poměry v území. Počet napojovacích bodů je odvozen z velikosti

jednotlivých zón a možností napojení na stávající komunikace. Napojovací body jsou řešeny ze

stávajících či navržených komunikací, přičemž stávající komunikace nemusí být v odpovídajícím

stavebně-technickém stavu pro zvýšení dopravních zátěží – komunikace bude rekonstruována bez

nároku na zábory okolních pozemků. Předpokládá se posouzení úprav stávajících komunikací v

rámci investičního záměru. Může se jednat např. o nevhodný terén pro návrh komunikace.

V rámci dopravního výkresu není řešen tvar křižovatek, který bude prověřen až v podrobnějších

územních studiích na základě dopravně inženýrského posouzení. V rozvojových plochách také




není řešen základní komunikační skelet, který bude rovněž předmětem dopravně urbanistických

studií jednotlivých ploch. Zakreslení konkrétních návrhů komunikačního systému do této

dokumentace by bylo při navazujících podrobnějších studiích zavádějící a omezující.

Obecně lze říci, že se bude jednat převážně o obslužné místní komunikace, a to obousměrné či

jednosměrné, navrhované na 30 km/h. Dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací

se bude jednat o komunikace funkční skupiny „C“, případně „D1“. Návrh komunikace v kategorii D1

vyžaduje vybavení a prostorové uspořádání dle požadavků TP 103 Navrhování obytných a pěších

zón. Při návrhu uličního prostoru musí být dodrženy základní požadavky na šířkové uspořádání,

které vychází z požadavku vyhlášky 501/2006 Sb. „Vyhláška o obecných požadavcích na

využívání území“, zejména § 22 – Pozemky veřejných prostranství.

Městská hromadná doprava

Systém hromadné dopravy osob bude dále zajišťován autobusy, které mají zastávky v podstatě

stabilizovány. Dopravní obsluha hromadnou dopravou je současném stavu zajištěna ve všech

místních částech a v rámci návrhu územního plánu není navržena změna systému dopravní

obsluhy. V území nejsou navrženy plochy určené převážně pro hromadnou dopravu.

Specifickým problémem je autobusové nádraží v Polné, které v současném stavu je plošně

předimenzované a území musí být schopno přijmout další funkce se zachováním autobusového

nádraží. Jeho vymístění mimo tuto lokalitu je nemyslitelné, neboť jiná vhodná lokalita se v blízkosti

centra nevyskytuje. Popis řešení autobusového nádraží byl popsán jako samostatný bod

v předchozí kapitole v rámci návrhu dopravní infrastruktury.

V rámci návrhu územního plánu není navržena změna systému dopravní obsluhy – trasování linek.

Není tedy navržena obsluha autobusovou dopravou v nových rozvojových plochách, neboť jejich

rozloha a funkce plochy nesplňuje požadavky na dopravní obsluhu hromadnou dopravou (malý

počet potencionálních cestujících).

Železni ční doprava

Železniční doprava je v řešeném území v podstatě nefunkční, neboť koncová stanice Polná není

využívána osobní ani nákladní dopravou. Odbočka ze železniční trati Jihlava – Havlíčkův Brod č.

240 je provozována nákladní dopravou mimo řešené území. V řešeném území se nachází funkční

zastávka železniční dopravy, a to na trati č. 240 u obce Kamenná. Tato zastávka je ovšem od

centra Polné vzdálena cca 6 km, což není pro obyvatele Polné atraktivní. V řešeném území je

železniční trať ve stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci

územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro

případné další využití. Návrh územního plánu nenavrhuje ani variantě případné rozšíření železnice

mimo stávající plochy. Na druhou stranu uzná-li investor průmyslové zóny na západním okraji

Polné železniční dopravu jako výhodnou, bude možné ze stávající stanice provést zavlečkování a

trať zprovoznit.

Využití pro osobní dopravu bude zřejmě problematické z důvodu konkurence autobusové dopravy,

která dopraví cestující do hlavních cílů (Jihlava, Havlíčkův Brod) rychleji než vlak. Navíc poloha




nádraží v Polné je mimo oblasti s převažující funkcí bydlení. Zvýšení atraktivity železniční zastávky

Kamenná nelze předpokládat – rozvojové plochy v řešeném území nejsou navrženy v dostupové

vzdálenosti od této zastávky.

Doprava v klidu

Doprava v klidu je problematická zejména v centrální části města Polná a na sídlišti u ulice

Palackého. Problémy tedy nejsou v území venkovského typu, zástavbě rodinných domů a u

průmyslových a komerčních objektů. Problémy s dopravou v klidu nejsou rovněž v místních

částech mimo město Polná.

Centrální část města – Husová náměstí je z hlediska dopravy v klidu převážně saturována

kapacitou parkoviště na tomto náměstí. Jelikož se ovšem jedná o jedinečný prostor města, tak

parkování je zde částečně nechtěné a nežádoucí. Na druhou stranu za tuto parkovací kapacitu

není v centru města alternativní řešení. Vzhledem k tomu, že centrum města je častým cílem cest

(služby, městský úřad), bylo by úplné zrušení parkoviště na náměstí chybou. Další parkovací

kapacity jsou v dostupné vzdálenosti od centra města. Jedná se o parkoviště u zámku, které je

neorganizované a zároveň dostatečně kapacitní. Případné omezení parkování na Husově náměstí

musí mít adekvátní náhradu. Část parkovacích míst je součástí návrhu úpravy autobusového

nádraží, nicméně to nepokryje stávající kapacitu Husová náměstí. Přesun kapacity parkování do

okolních ulic je nemožný, neboť tyto ulice jsou nedostatečně široké a jejich kapacita je minimální.

Problémy s parkováním jsou v okolí sportovního areálu v ulici Zahradní, kde není parkoviště pro

sportovní akce. Vozidla jsou odstavena v okolních ulicích. Jedná se o časově omezené stavy,

které nejsou zadavatelem kvalifikovány jako dopravní závada a v rámci návrhu územního plánu

není toto téma řešeno.

Deficit parkování je v prostoru hřbitova, kde je navrženo nové parkoviště, které může sloužit i jako

záchytné parkoviště pro centru města, neboť je v jeho docházkové vzdálenosti.

Pro sídliště okolo ulice Palackého nejsou navrženy konkrétní návrhy parkovacích ploch, neboť

navržená funkční plocha umožňuje umístění parkoviště do jakékoliv polohy, která bude vyhovující

dle prostorových možností. Takovéto úpravy jsou součástí navazujících dokumentací, jako jsou

revitalizace sídlišť.

Řešení dopravy v klidu v rozvojových zónách bude řešeno v rámci podrobnějších studií na

jednotlivé plochy. Obecně je možno konstatovat, že počet parkovacích míst bude odpovídat

příslušnému normovému výpočtu. U případných nových bytových domů bude preferováno

umístění parkovacích míst na pozemek investora, případně do podzemních garáží pod objekty. U

individuální výstavby je předpokládáno parkování na vlastním pozemku. Parkování na obslužných

komunikacích bude tedy maximálně omezeno. I přesto šířky komunikací budou umožňovat

parkování při jednom okraji vozovky.




Pěší doprava

V řešeném území nejsou navrhovány nové samostatné trasy pro pěší a cyklisty. V platném

územním plánu jsou navrženy pěší propojky ve stabilizovaném území, které jsou z části již

realizované. Návrhy, které do dnešní doby nejsou realizovány nejsou do návrhu územního plánu

zapracovány, neboť jejich návrh je součástí funkčních ploch, které tyto komunikační trasy umožní

umístit do území.

Stávající pěší komunikace jsou převážně dostatečné a jejich síť ve stabilizovaném území bude

rozšiřována dle potřeby města. V nových rozvojových plochách bude vhodné ponechat průchody

pro pěší a případně cyklistickou dopravu, které maximálně možně zkrátí cestu k nejbližší zastávce

hromadné dopravy či občanské vybavenosti místní části. Tyto trasy nejsou do návrhu územního

plánu zakresleny, budou předmětem navazujících projektových dokumentací.

Nejsou navrženy pěší propojení jednotlivých sídel mimo stávající silnice, neboť vzdálenosti těchto

místních částí jsou od sebe příliš vzdáleny pro pěší docházku.

V rámci turistického ruchu je do územního plánu zakreslen záměr obce Naučná stezka Josefa

Klementa. Začíná a končí v Polné na Husově náměstí, dlouhá je 6 km. Značena je místním

zeleným značením. Skládá se ze zastavení u Husova náměstí, u domu Josefa Klimenta, u Zámku,

u Kostelu sv. Kateřiny, u lesu Březina, u rybníka Peklo, u Kláštera a u Židovského hřbitova. Na

trase jsou 4 informační tabule s historickým výkladem.

Dále pak Pojmannova naučná stezka, která začíná a končí v Polné na Husově náměstí, dlouhá je

6 km. Vede po žluté turistické značce kolem děkanského chrámu k Borskému mlýnu, dále po

břehu rybníka Kukle a úbočím Svatoňova kopce zpět do Polné. Na stezce je 5 zastavení s panely

o místní fauně a flóře.

Stávající cyklotrasy jsou v řešeném území zachovány a jejich poloha a směrování se nemění. Na

vedení cyklotras nemá vliv rozvoj dopravní infrastruktury. V rámci návrhu územního plánu nejsou

navrženy nové cyklostezky, neboť intenzita dopravy na silnicích a místních komunikacích

umožňuje poměrně bezpečný provoz cyklistů.

Pokud bude realizován záměr homogenizace silničního tahu Jihlava – Polná – Přibyslav, bude na

zvážení, zda do koridoru komunikace nezapracovat i cyklotrasu, která by mimo zastavěné území

města vedla cyklisty mimo jízdní pruhy pro vozidla.

Letecká doprava

Přestože se na řešeném území nenachází letiště, je území leteckou dopravou ovlivněno, neboť do

něj zasahují ochranná pásma leteckého přibližovacího koridoru Jihlava - Henčov Ochranné pásmo

je převzato z ÚAP. Existence tohoto ochranného pásma má vliv na umisťování výškových staveb

v území, jako jsou např. větrné elektrárny. Letiště Jihlava Henčov nemá na řešeném území žádné

pozemní zařízení pro letecký provoz.




a 1) Technické vybavení území

a1.1) Vodohospodá řská koncepce

Zásobování pitnou vodou

Územní plán navrhuje zásobování vodou výhradně v zájmovém území obce Polná. Tyto návrhy,

které jsou plně v souladu s PRVK včetně zohlednění návaznosti na zásobovací řad v obci Záborná

a dále plochy rezervy pro vedení vodovodu Růžená – přípojka TJ Sokol, která lemuje východní

hranici obce Polná. Jedná se o návrhy vodovodních sítí a ATS, které řeší stávající i výhledové

požadavky týkající se kvality a objemu potřeby vod v souvislosti s rozvojem území a napojením

rozvojových ploch a současně zohledňují i problematiku tlakových pásem v území. V rámci

územního plánu byla navržena výstavba zásobovacích řadů včetně vodojemu v místní části Hrbov

a napojení místní části Nové Dvory na SV Polná. Územní plán počítá s postupnou rekonstrukcí

vodovodní sítě. V rámci územního plánu se neuvažuje s rozšiřováním o nové zdroje vody.

Kanalizace

V rámci územního plánu byla navržena dostavba a výstavba splaškové kanalizace, která umožňuje

napojení nových rozvojových ploch. Současně územní plán navrhuje odkanalizování doposud

neodkanalizovaných místních částí a jejich napojení na stávající kanalizační systém gravitačně i

pomocí tlakové kanalizace a ČS a odvedení tak odpadních vod na stávající ČOV Polná, jejíž

kapacita bude navýšena na 5500EO.Územní plán navrhuje vybudování lokální čistírny odpadních

vod v místní části Nové Dvory. Územní plán je v souladu s PRVK Vysočina.

Územní plán současně zohledňuje nezbytné rekonstrukce a požadavky dostavby splaškové

kanalizace s ohledem na dosažené cílů environmentální kvality. Územní plán napojuje veškeré

rozvojové plochy na stokovou síť a navrhuje tak zrušení jímek a septiků, které byly doposud

významnými producenty znečištění. V případě místní části Hrbov budou stávající septiky

nahrazeny bezodtokými jímkami, které budou pravidelně vyváženy na ČOV Polná.

V případě dešťových vod je maximálně upřednostňována varianta vsakování tj. podpory

znovuobnovení funkce malého vodního oběhu a revitalizace krajiny.

Vodní režim v území

Obec Polná je z vodohospodářského hlediska velmi bohatě protkána významnými i drobnými

vodními toky, z nichž některé jsou bezejmenné. Vodní toky nadále napájejí široké množství

rybníků a vodních nádrží. Na územní města se nacházejí dva významné vodní toky zařazené mezi

významné: Šlapanka a Zlatý potok.

Vodní toky a plochy

Šlapanka

Šlapanka je malá řeka protékající na území okresů Jihlava a Havlíčkův Brod. Je to levostranný

přítok řeky Sázavy, do které se vlévá v Havlíčkově Brodě. Délka toku činí 39 km a její povodí má

rozlohu 265,2 km. Šlapanka pramení v severní části Brtnické vrchoviny, východně od osady

Věžnice v nadmořské výšce 597 m. Odtud její tok směřuje převážně severním až severozápadním




směrem. Na horním toku je označována též jako Jamenský potok podle obce Jamné, kolem které

protéká. Po přibližně 7 km severním směrem od této obce protéká Šlapanka městem Polná, nad

kterým přibírá zprava Zhořský potok a poté přímo v Polné Ochozský potok. Níže po proudu mezi

obcemi Věžnice a Šlapanov na říčním kilometru 15,1 přijímá zleva svůj největší přítok Zlatý potok,

který výrazně posiluje její tok. Několik metrů před ústím do Sázavy v Havlíčkově Brodě se

rozděluje na dvě ramena. Průměrný průtok u ústí činí 1,6 m3/s. Šlapanka je v této části povodí

významným vodním tokem (hydrologické pořadí 1-09-01-044).

Kvalita vody v této řece je kladně ovlivněna centrální čistírnou odpadní vod a soustavou

kanalizačních sběračů v městě Polná (Program rozvoje města Polná).

Ochozský potok

Ochozský potok je pravostranným přítokem říčky Šlapanky. Délka jeho toku činí 10,5 km, plocha

povodí měří 19,1 km2. Potok pramení v Arnoleckých horách na západním úbočí Sádku, nedaleko

silnice spojující obce Stáj a Rudolec, v nadmořské výšce okolo 680 m. Kromě horního toku, kde

teče západním směrem, směřuje tok potoka převážně na severozápad. Jeho hladinu vzdouvá řada

rybníků, které se nazývají Boháčův rybník, Horní Ochoz, Dolní Ochoz, Čihadlo, Panák, Podleský

rybník a Podhorský rybník. Většími přítoky Ochozského potoka jsou zleva Stájský potok (říční km

6,5), a zprava Záborenský potok (říční km 2,9). Na dolním toku potok protéká Polnou, kde se

zprava vlévá do říčky Šlapanky na jejím 22,5 km.

Skrýšovský potok

Potok protéká místní částí Skrýšov a Janovice, vlévá se do rybníku Kukle. Přítokem Skrýšovského

potoka je bezejmenný potok, jenž protéká místní částí Hrbov. Na Skrýšovském potoce se nachází

kaskáda rybníků, z nichž největšími jsou Hasavrk a Grošník. Dalšími rybníky jsou Dolní rybník a

Libčík.

Zhořský potok

Zhořský potok je pravostranný přítok říčky Šlapanky. Délka jeho toku činí 9,1 km, plocha povodí

měří 19 km2. Potok pramení na severním úbočí vrchu Skalek (626 m), severozápadně od

Nadějova, v nadmořské výšce okolo 610 m. Po celé své délce teče převážně severozápadním

směrem. U obce Zhoř přijímá zprava Chmelský potok, v jehož povodí se nachází řada menších

rybníků. Po dalších asi 3 km od soutoku s Chmelským potokem protéká Zhořský potok obcí

Dobroutov, nad níž vzdouvá jeho hladinu vodní nádrž Dobroutov, jejímž účelem je protipovodňová

ochrana obce. Přibližně kilometr pod Dobroutovem posiluje jeho tok zleva Lipinský potok. Po

dalších dvou kilometrech se potok na okraji Polné vlévá do rybníka Peklo, který napájí spolu

s říčkou Šlapankou.

Zlatý potok

Levostranný přítok toku Šlapanka. Tok pramení pod vrchem Vysoký Kámen u Stříbrného Dvora

v nadmořské výšce 600 m.n.m a ústí do Šlapanky u Dolní Věžnice v ř.km 14,05. Celková délka

toku je 19,1 km, plocha povodí je 98,4 km2, průměrný průtok u ústí toku je 0,67 m3/s. tok protéká

obcemi Zborná, Pávov, Střítež, Dobronín, Kamenná. Jedná se o vodohospodářsky významný

vodní tok. Tok je ve správě Povodí Vltavy, s.p.




Koupací vody

K rekreačním účelům ve smyslu koupacích vod místní obyvatelé využívají zejména rybník Peklo,

který je napájen vodním tokem Šlapanka. V rámci znečištění vodního toku, který je ovlivněn

zejména splachy ze zemědělských ploch a dalšího antropogenního znečištění, a současně i jako

samotný přímý recipient je koupací sezóna nádrže velmi krátká. V důsledku silné eutrofizace vody

je hygienickou stanicí vyhlášen zákaz koupání po většinu letního období.

Územní plán navrhuje dvě vodní plochy: na bezejmenné vodoteči a Zhořském potoce, obé přítoky

Šlapanky, které by mohly napomoci v případě pravidelného odvozu sedimentu a relevantní

provozní činnosti ke, zlepšení kvality vody jak ve Šlapance tak následně v samotném rybníce.

Významné z hlediska zlepšení kvality vody v toce resp. rybníce je taktéž návrh odkanalizování

doposud neodkanalizovaných oblastí a současně zrušení septiků územním plánem.

Jako další opatření z hlediska zamezení vnosu znečišťujících a dalších organických látek

způsobujících eutrofizaci, které mohou významně ovlivnit kvalitu vody v toce a následně nádrži je

změna způsobu obdělávání zemědělských půd v okolí, volba pěstovaných plodin, časování a

intenzita hnojení. Současně je vhodné zohlednit v rámci navrhovaných nádrží i systém jejich

provozování, popřípadě stav rybí osádky.

Územní plán doporučuje vzhledem k problematickému řešení zpracování odborné studie, která

zváží veškerá přesně analyzuje stávající příčiny a navrhne možná řešení a adekvátní opatření a

postupy ke zlepšení situace..

Vodní díla (objekty na tocích)

V řešeném území se nachází poměrně velké množství menších rybníků. Největším vodní plochou

je výše zmíněný rybník Peklo.

Rybník Peklo

Největší rybník na Polensku se nachází v jižní části města Polná, nedaleko zámku. Nádrž byla

vybudována v letech 1479 – 1482, má rozlohu 16 ha a je dlouhý skoro 1 km. Rybník Peklo sloužil

v minulosti pro chov ryb, k užitku obyvatel, ale i jako obrana města, neboť ze dvou stran

obklopoval hrad a městské hradby. Po jeho hrázi vedla tzv. Uherská obchodní cesta.

V současnosti se používá jako součást rekreačního a sportovního areálu. Z důvodu velkoplošného

zemědělství z období socializace byly masivní erozí zaneseny všechny vodoteče na Polensku a

zejména největší rybník Peklo. V letech 2005 a 2006 byl nákladně odbahněn, podél obydleného

severozápadního břehu byla vybudována kanalizace.

Nádrž je silně průtočná s dostatečným přísunem fosforu (živiny pro fytoplankton). Důsledkem toho

je voda v nádrži silně eutrofní s neustále se opakujícím vysokým obsahem biomasy, včetně

nadlimitního obsahu sinic. Možné řešení a návrh opatření byly popsány výše.

V městské části Polná jsou situovány dále rybníky Bor, Varhánkův rybník, Zimův rybník (Zimák),

Kukle, Podhorský rybník, Podleský rybník, Špačkův rybník (Špaček).




V místní části Skrýšov se nachází Obecní rybník a 500 m jihovýchodně rybník Křováč. Největšími

rybníky v místní části Janovice jsou Hasavrk a Grošník, dále se zde nachází Dolní rybník, Libčík a

rybník Žrout.

V jižním okraji místní části Hrbov je situován rybník Baba.

Jako požární nádrže slouží následující rybníky:

- Peklo - Zimův rybník - Špačkův rybník - rybník Žrout

Podzemní vody

Z hydrogeologického hlediska lze území zařadit do hydrologického rajónu 6520 – Krystalinikum

v povodí Sázavy, který je plošně nejrozsáhlejší rajon v oblasti povodí Dolní Vltavy (2723 km2).

Horniny krystalinika mají sníženou puklinovou propustnost a pro dané území jsou charakteristické

mělčí zvodně vázané na zónu kvartérních uloženin, případně na zónu přípovrchového rozpojení

hornin. Z hlediska regionů mělkých podzemních vod se celé území kraje nachází v regionu se

sezónním doplňováním zásob.

CHOPAV

Zájmová oblast se nenachází v chráněné oblasti přírodní akumulace vod.

Záplavová území, ochrana p řed povodn ěmi

V rámci protipovodňových opatření byly v rámci zájmového území stanoveny záplavová zóny na

tocích Šlapanka (AZZU, Q5, Q20 a Q100) a Zlatém potoce (AZZU, Q5, Q20 a Q100), který lemuje

západní část obce Polná. S ohledem na protipovodňová opatření a zachování přirozených vazeb

byly plně respektovány nivy veškerých vodotečí jako nezastavitelné včetně vymezených ploch

aktivní záplavové zóny a vymezených ploch k rozlivu stoleté vody.

Jako zcela zásadní se v rámci protipovodňových opatření jeví v rámci všech vodotečí zachování

volného manipulačního pásma v prostoru 6-8 m od břehové čáry stávajících vodotečí. Součástí je

odstranění všech staveb či příčně položených plotů a jiných překážek, které by mohly zamezit

jednak správě vodního toku a jednak vzdutí vodní hladiny v případě zvýšených průtoků.

Součástí ochrany před povodněmi jsou kromě technických opatření i tzv. proaktivní opatření, které

vycházejí ze zmírnění vlivů způsobených člověkem. Mezi tato opatření prováděná přímo v krajině

můžeme zařadit ekotechnická opatření, změna v zemědělském obhospodařování krajiny a

v lesích, podpora přirozených rozlivů a stability svahů. Mezi technická opatření ke zmírnění vlivů

povodní můžeme zařadit vybudování vodních nádrží s retenčním účinkem, malých vodních nádrží,

protipovodňových opatření a technických opatření na vodních tocích. Zohlednění těchto postupů

vedlo mimo jiné i k návrhu dvou vodních ploch situovaných na bezejmenné vodoteči, přítoku

Šlapanky a dále na Zhořském potoce, taktéž přítoku Šlapanky a následně vodní nádrži Peklo.

Uvedené vodní plochy plní nejen funkci v rámci protipovodňových opatření ve smyslu zvýšení

retenční kapacity území a zlepšení tak vodohospodářských srážko-odtokových vztahů.




Kromě uvedených opatření bude realizována celá řada drobnějších zásahů jako opatření ke

snížení odtoku a zvýšení retence vody z povodí, úprava koryt vodních toků přírodě blízkým

způsobem, ochrana proti erozi a omezování negativních důsledků povrchových odtoků vody,

protipovodňová opatření realizovaná v rámci pozemkových úprav, provádění protipovodňových

preventivních opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření na

lesních půdách, sanace nádrží, erozních rýh a hrazení, stabilizace strží na pozemcích určených k

plnění funkce lesa a další. Důraz je kladen také na preventivní opatření, včetně respektování

stanovených záplavových území vodních toků jako územních limitů.

Povod ňový plán

Stěžejním prvkem ochrany před povodněmi je tzv. Povodňový plán. Tento dokument zásadním

způsobem pomáhá řešit vlastní povodňovou situaci a pomoci nastavit pravidla pro ochranu

majetku a životů při povodni, tj. způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji

povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací;

dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné

a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní

narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů

povodňové aktivity.

Obsah povodňových plánů se dělí na věcnou, organizační a grafickou část. Obsah jednotlivých

částí je specifikován vodním zákonem a příslušnou TNV 752931. Ze zákona je zpracovatelem

povodňového plánu orgán obce, tento se pak stává součástí nadřazeného povodňového plánu

Obce s rozšířenou působností a následně Povodňového plánu Kraje.

Povodňový plán obce je zpracován a zahrnut jako součást povodňového plánu ORP Jihlava.

V rámci povodňového plánu pro zájmové území obce Polná byly identifikovány ohrožené místa a

objekty ohrožené Ochozským potokem. Ohroženo je celkem 40 osob v rámci zástavby obytných

budov.


Město Polná disponuje veřejným vodovodem, který je součástí skupinového vodovodu (dále jen

SV) Polná – Dobronín. Výstavba se datuje již od roku 1906. Vlastníkem skupinového vodovodu je

Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, provozovatelem VAS a.s.Brno, divize Jihlava.

Místní část Polná je napojena na vodovodní síť v profilech DN 50-150. Veřejný vodovod je

součástí skupinového vodovodu Polná – Dobronín. Skupinový vodovod je zásoben pitnou vodou

z úpravny vody Polná s max. kapacitou 40 l/s. Zdrojem surové vody pro úpravnu je Jamenský

potok s vydatností 16 l/s, která však v období sucha klesá na 10 l /s. Z jímacího území je voda

gravitačně přiváděna do čerpací stanice (výkon 35 l/s) odtud je výtlačným řadem čerpána do ÚV

Polná (výkon 40 l/s). V úpravně s dvoustupňovou chemickou úpravou je voda upravena a čerpána

samostatným výtlakem do vodojemu Polná – Nový 2x 900 m3 (525,0/521,0 m.n.m.). Dalším

zdrojem surové vody je Ochozský potok (10 l/s) a rybník Panák, který však v letních měsících

vykazuje zvýšený obsah dusičnanů. Proto je zdroj používán jako provizorní. Voda z rybníku je




přiváděna do ČS a dále výtlakem čerpána na ÚV. Vzhledem k tomu, že kapacita zdroje je

nedostačující, byl vybudován do vodojemu Polná přivaděč DN 200 (PVC) z VDJ Lesnov 2x 400 m3

(557,2/553,05 m.n.m.) Vybudováním tohoto přivaděče došlo k integraci systému do skupinového

vodovodu Jihlava. Skupinový vodovod Polná – Dobronín může být zásoben i z ÚV Hosov s max.

kapacitou 240 l/s. Pitná voda na úpravně Hosov je vyráběna z vodárenské nádrže Hubenov.

Mstní části Hrbov, Nové Dvory a Skrýšov nedisponují v současné době veřejným vodovodem.

Obyvatelé jsou zásobeni vodou ze soukromých studní. V místní části Nové Dvory je pouze

vodovod pro zemědělské družstvo se zdrojem vody o vydatnosti 0,7 l/s.

V místní části Janovice existuje veřejný vodovod, jeho rozvody včetně hlavního řadu byly v roce

2007 rekonstruovány a rozšířeny, v roce 2011 byly dokončeny v II. etapě rozšíření vodovodního

řadu.

Územní plán plně potvrzuje vedení stávajících řadů a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje

zásobování rozvojových ploch napojením na místní stávající a navržené zásobovací řady vedené

převážně ve stávajících či navržených uličních profilech a dále navrhuje napojení rozvojových

ploch v katastrálním území Janovice a Polná na stávající a nově navržené vodovodní řady, včetně

realizace nezbytných rekonstrukcí vodovodních řadů v ulici Havlíčkova a pokračující III. etapy

výstavby vodovodu obytného souboru Palackého – sever. Zásobování rozvojových ploch místní

části Nové Dvory bude realizováno pomocí napojení přívodního řadu a čerpací stanice, na VDJ

Polná. Stejně tak bude zásobována místní část Hrbov, jejíž nově navržená rozvodná síť bude

napojena na stávající síť v obci Polná. V obce je navržen vodojem. Rozvojové plochy m.č. Skrýšov

budou zásobeny napojením na konec rozvodné sítě obce m.č. Záborná a dále Polná.

Veškeré vyvolané investiční záměry budou z kapacitních důvodů resp. nároků posouzeny a

ověřeny v rámci stávající sítě provozovatelem.

Územní plán požaduje vymístění (přeložení) všech prvků vodohospodářské infrastruktury určených

k účelům zásobování pitnou vodou mimo zastavěný prostor, a nadále zohlednění vedení

vodohospodářské infrastruktury v rámci územních studií do prostor veřejně přístupných, nebo

prostor dopravní infrastruktury.

Stávající i navrhovaná vodovodní síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze.

Navrhované vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady

budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava

vedení technického vybavení a budou pokud možno zokruhovány.

Navržená vodovodní síť bude řešena dle příslušných oborových norem a s přihlédnutím k ČSN

730873 (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů v obytném území budou s

výjimkou samostatných koncových úseků navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude

osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je

150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100

do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v




nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou) v objemu vydatnosti

6-9 l/s.

Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v následující tabulce vychází z údajů

použitých v rámci Generelu zásobování pitnou vodou, 2012:

- specifická potřeba pitné vody: 110 l . os-1 . den-1 - koeficient denní nerovnoměrnosti kd: 1,46 - pro individuální zástavbu bylo uvažováno 30 ob/ha - pro hromadné bydlení: 100 os/ha - pro smíšené bydlení: 50 os/ha - koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh : 1,80 (BI, BV, RI, SM –V, SM-R)

v ostatních případech (BM, SM-M, SM-K) kh : 2,1

Tabulka 5 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách

KATASTR INDEX_NP Počet obyvatel

Průměrná denní pot řeba (m3/den)

Max. denní pot řeba (m3/den)

Max. hodinová

pot řeba (l/s)

Hrbov Z3-SV-hr 14 1,54 2,25 0,05

Hrbov Z4-BI-hr 54 5,94 8,67 0,18

Hrbov 68,00 7,48 10,92 0,23

Janovice u Polné Z1-BI-ja 7 0,77 1,12 0,02




Janovice u Polné 38,00 4,18 6,10 0,13

Nové Dvory u Kamenné Z5-BI-nd 24 2,64 3,85 0,08


Nové Dvory u Kamenné Z3-SV-nd 17 1,87 2,73 0,06


Nové Dvory u Kamenné 72,00 7,92 11,56 0,24

Polná Z25-BI-po 147 16,17 23,61 0,49

Polná Z1-BI-po 3 0,33 0,48 0,01

Polná P1-BI-po 23 2,53 3,69 0,08

Polná Z5-BI-po 68 7,48 10,92 0,23

Polná Z6-BI-po 50 5,50 8,03 0,17

Polná Z8-BI-po 1 0,11 0,16 0,00

Polná Z9-BI-po 4 0,44 0,64 0,01

Polná P2-BH-po 41 4,51 6,58 0,14

Polná Z13-BI-po 33 3,63 5,30 0,11

Polná P3-SM-po 182 20,02 29,23 0,71







Max. hodinová

pot řeba (l/s)

Polná P4-SM-po 22 2,42 3,53 0,09

Polná P5-SM-po 145 15,95 23,29 0,57

Polná 719,00 79,09 115,47 2,60

Varianta A

Hrbov Z9-SV-hr 5 0,55 0,80 0,02

Hrbov Z10-BI-hr 22 2,42 3,53 0,07

Hrbov Z11-BI-hr 20 2,20 3,21 0,07

Hrbov Z12-BI-hr 30 3,30 4,82 0,10

Hrbov Z14-BI-hr 23 2,53 3,69 0,08

Hrbov 100,00 11,00 16,06 0,33




Polná Z26-BI-po 24 2,64 3,85 0,08

Polná Z28-SM-po 86 9,46 13,81 0,34

Polná Z32-SM-po 32 3,52 5,14 0,12

Polná Z18-BI-po 115 12,65 18,47 0,38

Polná Z37-BI-po 19 2,09 3,05 0,06

Polná 276,00 30,36 44,33 0,99

Varianta B

Hrbov Z17-BI-hr 37 4,07 5,94 0,12

Hrbov Z18-BI-hr 37 4,07 5,94 0,12

Hrbov Z19-BI-hr 9 0,99 1,45 0,03

Hrbov Z22-BI-hr 16 1,76 2,57 0,05

Hrbov Z24-BI-hr 30 3,30 4,82 0,10

Hrbov Z25-BI-hr 17 1,87 2,73 0,06

Hrbov 146,00 16,06 23,45 0,49





Polná Z39-SM-po 172 18,92 27,62 0,67

Polná Z41-SM-po 34 3,74 5,46 0,13







Max. hodinová

pot řeba (l/s)

Polná Z43-BI-po 80 8,80 12,85 0,27

Polná P12-SM-po 68 7,48 10,92 0,27

Polná Z48-SM-po 54 5,94 8,67 0,21

Polná Z49-BI-po 35 3,85 5,62 0,12

Polná Z53-SM-po 53 5,83 8,51 0,21

Polná P10-SM-po 23 2,53 3,69 0,09

Polná P13-SM-po 17 1,87 2,73 0,07

Polná Z45-BI-po 94 10,34 15,10 0,31

Polná Z47-BI-po 66 7,26 10,60 0,22

Polná P16-SM-po 204 22,44 32,76 0,80

Polná P17-SM-po 39 4,29 6,26 0,15

Polná P18-SM-po 27 2,97 4,34 0,11

Polná 966,00 106,26 155,14 3,62

Skrýšov u Polné Z1-BI-sk 8 0,88 1,28 0,03

Skrýšov u Polné Z2-BI-sk 16 1,76 2,57 0,05

Skrýšov u Polné 24,00 2,64 3,85 0,08

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajištěno z cisteren plněných ze zdroje Rytířsko. Užitkovou vodou bude město zásobeno veřejným vodovodem pro nouzovou potřebu.

Kanalizace

Odvedení odpadních vod v obci Polná zajišťuje převážně jednotná kanalizační síť budovaná již na

počátku minulého století. Posléze byla tato doplněna i splaškovou stokou. Majitelem je stejně jako

v případě vodovodů, Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko a provozovatelem soustavy VAS

a.s.Brno, divize Jihlava.

Místní část Polná, která jako jediná disponuje kanalizační sítí je téměř ze 100 % odkanalizována,

z větší části soustavou kanalizační sítě v profilech DN 150-1200 vyústěnou v centrální čistírně

odpadních vod Polná (5089 EO). Současný technický stav některých původních úseků kanalizační

sítě je však nevyhovující, územní plán proto počítá s jejich rekonstrukcí.

Ostatní místní části Hrbov, Nové Dvory, Janovice a Skrýšov zachycují odpadní vody v jímkách,

nebo septicích

Územní plán potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje

odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky

vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech. Územní plán navrhuje




odkanalizování rozvojových ploch v katastrálním území Polná gravitačně a výtlakem s využitím

čerpacích stanic a současně navrhuje intenzifikaci stávající kapacity ČOV Polná na 5500 EO, která

umožní napojení a odkanalizování místní části Hrbov, Janovic a současně i svoz odpadních vod

z bezodtokých jímek místní části Skrýšova. V rámci katastrálního území Nové Dvory je navrženo

odkanalizování rozvojových ploch pomocí navržených stok splaškové kanalizace, která bude

zakončena na nově navržené ČOV Nové Dvory (200 EO)

Veškeré vyvolané investiční záměry budou z kapacitních důvodů resp. nároků posouzeny a

ověřeny v rámci stávající sítě provozovatelem.

Územní plán neřeší likvidace dešťových vod. Tyto budou předmětem konkrétních návrhů výstavby

na jednotlivých plochách. Předpokládána je přednostní likvidace dešťových vod přímo na

pozemcích jejich spadu, vsakováním (trend nakládání s dešťovými vodami). V případech

nevhodných podmínek pro zasakování je nezbytné retenování a regulované odvádění dešťových

vod do vodoteče.

Stávající i navrhovaná kanalizační síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze.

Navrhované kanalizační řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové

řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová

úprava vedení technického vybavení.

Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvažována v relaci k

maximální hodinové spotřeby vody, v souladu s ČSN 756101.

a1.2) Energetická koncepce

Zásobování zemním plynem

V řešeném území je plynofikována pouze oblast Polné. Zásobování zemním plynem je realizováno

z VTL plynovodu prostřednictvím 2 regulačních stanic VTL. Nízkotlaké plynovody jsou následně

zásobovány z 9 středotlakých regulačních stanic.

1. Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány zemním plynem ze stávajících středotlakých

plynovodů, nebo rozšířením nízkotlaké plynovodní sítě.

Plynofikace dalších urbanizovaných částí řešeného území se nenavrhuje.

Návrh územního plánu potvrzuje rozmístění stávajících plynovodů a návazného zařízení

souvisejícího s provozem plynárenské soustavy a distribuční soustavy zemního plynu.

Zásobování elektrickou energií

Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie je E.ON Distribuce, a.s. Hlavním uzlovým

bodem přenosové soustavy pro oblast Kraje Vysočina je rozvodna Mírovka. V řešeném území je

29 distribučních trafostanic VN/NN. Zastavěná území jsou zásobovány prostřednictvím

stabilizované distribuční soustavy VN 22 kV.

Tabulka 6 Přehled distribučních trafostanic




Ozn. Konstrukce Provozovatel

TS01 Stožárová trafostanice E.ON Distribuce, a.s.












TS13 Kompaktní, zděná trafostanice E.ON Distribuce, a.s.

















Tabulka 7 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území

č.j. Držitel licence Elektrický výkon

[MWe] Typ zdroje

1 Michal Šimek 0,013 Sluneční

2 Milan Jozl 0,010 Sluneční

3 Pavel Zvolánek 0,010 Sluneční




č.j. Držitel licence Elektrický výkon

[MWe] Typ zdroje

4 Lucie Žítková 0,005 Sluneční

5 Petr Vítek 0,005 Sluneční

6 Pavel Šimek 0,004 Sluneční

1. Návrh ÚPD přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka

– Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající

linky.

2. Návrh ÚPD přebírá z doposud platného územního plánu koridor pro vedení VVN 110 kV

s navazující rozvodnou Polná (koridor E14).

3. Rozvojové plochy v Nových Dvorech budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících

vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních

prostorech.

4. Rozvojové plochy v Hrbově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN

samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech.

5. Rozvojové plochy v Janovicích budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN


Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu bude připojena na stávající rozvody

uvnitř výrobního komplexu.

6. Rozvojové plochy ve Skrýšově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajícího vedení VN


7. Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN


Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu (Z19-VL-po) bude připojena na

stávající rozvody uvnitř výrobního komplexu. V rámci ploch přestavby se předpokládá využití

stávajících rozvodů elektrické energie.

Návrh ÚPD potvrzuje rozmístění stávajících vedení a návazného zařízení souvisejícího

s provozem přenosové a distribuční soustavy elektrické energie.

Zásobování teplem

V oblasti zásobování teplem nejsou vymezeny žádné nové plochy či koridory.

Telekomunikace a radiokomunikace

Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících koridorů a zařízení telekomunikací a

radiokomunikací.

Produktovody




Návrh ÚPD potvrzuje rozmístění stávajících produktovodů a návazného zařízení.

a 2) Přírodní hodnoty území, územní systém ekologické stab ility

V následujícím textu je uvedeno komplexní zdůvodnění návrhu ÚP z pohledu ochrany životního

prostředí, vč. přírodních hodnot území. Uváděny jsou zde zejména skutečnosti relevantní pro

řešené území, které budou dotčeny přijetím územního plánu nebo které naopak ovlivňují podobu

územního plánu. Ostatní popisné informace, které mají vazbu na návrh ÚP spíše nepřímou nebo

vzdálenou, jsou zmíněny pouze ve stručnosti s tím, že podrobnější rozbor je součástí Vyhodnocení

SEA.

a2.1) Klimatická charakteristika území

Celé zájmové území leží dle Quitta E. (1971) v mírně teplém regionu MT3. Podrobnou

charakteristiku klimatického regionu uvádí Vyhodnocení SEA. Jedná se o popisnou informaci bez

přímého vztahu k návrhu ÚP.

a2.2) Charakteristika území – geomorfologie, geofak tory

Geomorfologické pom ěry

Řešené území leží na pomezí geomorfologických celků Hornosázavská pahorkatina a Křižanovská

vrchovina, podrobnější členění a charakteristika území z hlediska geomorfologie uvádí

Vyhodnocení SEA. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP.

Geologické pom ěry

Širší řešené území má poměrně pestrou geologickou stavbu. Významně jsou zde zastoupeny

pararuly a amfibolity, doplněné sprašovými hlínami, granodioritem a porfyrickým amfibolem. Při

vodních tocích jsou zastoupeny fluviální, převážně písčitohlinité sedimenty. Jedná se o popisnou

informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP, skutečnosti vyplývající z geologické stavby území a

související s obsahem radonu v podloží a těžbou nerostných surovin jsou uváděny v následujícím

textu této kapitoly.

Radonové riziko

Převážná část řešeného území je hodnocena jako území se středním radonovým indexem, pouze

místně se předpokládá vysoký radonový index (výběžek území od Dobroutova), stejně tak území s

nízkým radonovým indexem jsou v řešeném území málo a jen lokálně zastoupena. Územní plán

výskyt tohoto jevu v území nijak nezohledňuje (např. omezením rozvojových ploch), věc je běžně

řešena technickými opatřeními ve fázi využití rozvojových ploch.

Nerostné suroviny

V současnosti je v k.ú. Hrbov těžené ložisko nevyhrazeného nerostu (stavební kámen), které je ve

var. A návrhu ÚP navrženo k rozšíření. Rozšíření není oproti stávajícímu rozsahu ložiska plošně

velké (0,39 ha), je však navrženo ve směru k Hrbovu a k navržené rozvojové ploše smíšené

obytné a ploše individuálního bydlení. Navrženo je proto buďto odclonění těchto ploch




s neslučitelným využitím pásem zeleně nebo radikálnější opatření spočívající ve vymezení pouze

plochy těžby anebo pouze ploch smíšené a obytné. Podrobný komentář je obsažen ve

Vyhodnocení SEA.

Chráněná ložisková území

V řešeném území se nenachází ložiska vyhrazených nerostných surovin, nejsou zde tedy

vyhlášena chráněná ložisková území ani dobývací prostory.

Poddolovaná a sesuvná území

V řešeném území se nachází několik poddolovaných území, a to v k.ú. Nové Dvory u Kamenné

(Nové Dvory u Kamenné – bývalá těžba polymetalických rud) a v k.ú. Polná (Polná 1 a 2 – bývalá

těžba radioaktivních surovin). Všechna uvedená poddolovaná území se nacházejí zcela mimo

hranice zastavěného i zastavitelného území sídel a mohou být dotčena pouze vymezením

některých koridorů – v případě poddolovaného území Nové Dvory u Kamenné jde o koridor vedení

a ochranného pásma elektrovodu VVN 110 kV, přes poddolované území Polná 2 je navrženo

vedení koridoru územní rezervy pro S obchvat Polné, případné pozdější vymezení koridoru

v návrhu tedy musí být podmíněno také prověřením této skutečnosti.

a2.3) Biogeografie, fytogeogragie

Biogeografie

Z hlediska biografického členění ČR (M. Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází na rozhraní

dvou bioregionů – Velkomeziříčského a Havlíčkobrodského, oba bioregiony náleží do Hercynské

podprovincie. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP, resp. z hlediska

návrhu ÚP je podstatné vymezení ÚSES, které vychází mj. z podrobnějšího biogeografického

vymezení biochor v území, návrh ÚSES je však řešen v samostatné kapitole.

Fauna a flóra území

V uvedených bioregionech se vyskytuje běžná flóra i fauna, některé významné druhy živočichů i

rostlin jsou uvedeny v popisné části Vyhodnocení SEA. Známé výskyty zvláště chráněných druhů

živočichů a rostlin jsou uvedeny v kapitole věnované zvláště chráněným částem přírody. Kromě

informace o místech výskytu zvláště chráněných druhů jde o popisnou informaci bez přímého

vztahu k návrhu ÚP.

a2.4) Obecná ochrana p řírody a krajiny

Krajina a krajinný ráz – typologie krajiny

Dle typologie krajiny v České republice (2005) je posuzované území rozděleno do 2 typů krajin, a

to 3M2 – vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica, lesozemědělské, vrchoviny, a 5M2 –

pozdně středověké sídelní krajiny Hercynica, lesozemědělské, vrchoviny. Jedná se o čistě

popisnou informaci, zdůvodnění navrženého řešení z hlediska ochrany krajinného rázu je

obsaženo v následující kapitole a ve Vyhodnocení SEA.




Krajina a krajinný ráz – p řírodní parky

Přírodní park může zřídit orgán ochrany přírody za účelem ochrany krajinného rázu s významnými

soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. V řešeném území není žádný přírodní park

vymezen, nicméně krajinný ráz a hodnoty, které jej utvářejí, jsou ze zákona obecně chráněny. K

zajištění diferencované ochrany krajinného rázu na území kraje Vysočina byla pořízena Strategie

ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (2008), podle které spadá řešené území do oblasti

krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko (zemědělská intenzivně obdělávaná krajina zarovnaných

povrchů s výraznou osou řeky Sázavy s drobnými údolími, malebnými prostory a s mnoha

venkovskými sídly s dochovanou původní urbanistickou strukturou). Nejcennější část území Polné

v nivě Šlapanky navíc byla vymezena jako tzv. specifické místo krajinného rázu SMKr Polná –

Peklo (ochrana historicky nezměněného údolního prostoru pod bývalou tvrzí v Polné s rybníky,

meandrujícím tokem Šlapanky, četnými podmáčenými loukami, dochovanou zástavbou

historického jádra Polné, židovského hřibitova a s výraznou dominantou děkanského chrámu

Nanebevzetí Panny Marie).

Návrh ÚP na jedné straně podporuje prvky, které obecně působí v krajině pozitivně a jsou také

považovány za pozitivní v OKR Havlíčkobrodsko, zejména přírodě blízké prostory v okolí rybníků,

zeleň v sídlech a na jejich okrajích, přírodní partie údolí, stromořadí podél komunikací, tyto plochy

jsou návrhem ÚP vesměs stabilizovány jako plochy stavové (v zastavěném území většinou

vymezením ploch veřejných prostranství – PV, veřejné zeleně – PZ a ploch soukromých zahrad -

ZN, v nezastavěném území nejvíce jako plochy vodní – W, plochy přírodní – NP nebo plochy lesní

– NL). Tyto ekologicky stabilnější prvky jsou také podpořeny vymezením lokálního ÚSES, jakožto

překryvné funkce daných ploch a limitu využití území. Na druhé straně je však součástí návrhu ÚP

vymezení rozsáhlých ploch výroby (VL, VD) v západní části k.ú. Polná, což není v souladu

opatřeními Strategie na ochranu pozitivních hodnot krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko (zejm.

zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cenno

lidovou architekturou, zachování struktury kulturní krajiny) a umocňují se tím zásahy způsobující

narušení krajinného rázu (zejm. halové objekty v pohledově exponovaných místech bránící

průhledu do krajiny nebo pohledu na typický obraz). Podrobnější vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na

krajinný ráz je obsaženo ve Vyhodnocení SEA.

Významné krajinné prvky

Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části

krajiny, jež utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Mezi VKP jsou ze

zákona řazeny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části krajiny (zejm.

mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin,

umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, cenné plochy porostů sídelních útvarů jako

historických zahrad a parků) může jako VKP zaregistrovat příslušný orgány ochrany přírody.

V řešeném území jsou přítomné biotopy, které jsou VKP ze zákona, zejména vodní toky, rybníky,

údolní nivy a lesy, ale nacházejí se zde také dva registrované VKP (VKP Nad Březinou a VKP

Kalvárie).




Tabulka 8 Registrované VKP

Název Popis Plocha (ha) Umíst ění

VKP Nad Březinou Stráň nad rybníkem s výskytem zvláště

chráněného druhu vemeník dvoulistý

(Platanthera bifolia)

0,96 k.ú. Polná

VKP Kalvárie Listnatý porost s letitými stromy podél

křížové cesty na okraji Polné

1,82 k.ú. Polná

Návrh ÚP nezasahuje do registrovaných VKP, naopak tyto plochy jsou stabilizovány vymezením

ploch přírodního charakteru (NP – pro VKP Nad Březinou, v rámci kterého je chráněn biotop s

výskyte zvláště chráněného druhu rostliny – vemeníku dvoulistého) nebo ploch přírodních

lesoparků v zastavěném a zastavitelném území (PZ.2 – pro VKP Kalvárie, které je vymezeno pro

ochranu porostů letitých stromů s křížovou cestou v intravilánu Polné), a to jako stav v území.

Některé rozvojové plochy však zasahují do VKP ze zákona. Z hlediska přímého zásahu do vodních

toků, rybníků a údolních niv jde zejména o novou vodní plochu na Zhořském potoce nad Polnou,

rozvojovou plochu rodinné rekreace při Ochozském potoce u Podhorského rybníka (plocha RI ve

var. A) a dále o plochy dopravní infrastruktury v nivě Šlapanky a Ochozského potoka (zejm. ve var.

A). Nepřímý dopad na uvedená VKP může mít zástavba v jejich blízkosti, ale i v širším území, což

je případ zejména zástavby v dosahu rybníka Peklo (plochy BI ve var. A i B) a plochy bydlení

individuálního v sousedství rybníka Grošník v Janovicích. Tyto nepřímé dopady jsou však snadno

řešitelné technickými opatřeními v rámci projektové přípravy (zejm. zabezpečení likvidace

odpadních a splaškových vod). Z hlediska ochrany biotopů vodních toků, rybníků a údolních niv

coby VKP ze zákona je podstatný také fakt, že tyto biotopy jsou v řešeném území většinou

zahrnuty také do sítě lokálního ÚSES, požívají tedy silnější ochranu. Do VKP les prakticky

rozvojové plochy nezasahují, což souvisí s tím, že plochy lesa nejsou až na malé segmenty vůbec

v kontaktu se zastavěným/zastavitelným územím sídel.

Podrobné vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na VKP je obsaženo ve Vyhodnocení SEA.

Památné stromy

Jako památné stromy lze podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění

pozdějších předpisů, vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Pokud

současně příslušný orgán ochrany přírody nevyhlásí ochranné pásmo památného stromu, vzniká

automaticky ze zákona. V řešeném území se nacházejí dva památné stromy, a to dub v Hrbově a

borovice v Polné. Ochrana jednotlivých památných stromů jde nad rámec toho, co je schopen řešit

ÚP, nicméně v tomto případě lze s jistotou říci, že žádná rozvojová plocha nezasahuje do lokalit s

památnými stromy.

a2.5) Zvláštní ochrana p řírody a krajiny a Natura 2000




V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území podle zákona č. 114/1992 Sb., o

ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to velkoplošná (NP, CHKO), ani

maloplošné (NPR, NPP, PR, PP).

V území je evidováno několik míst výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin:

- vemeník dvoulistý v rámci VKP Nad Březinou,

- dřípatka horská ve Špitálském lese,

- vydra říční v nivě Šlapanky,

- ohrožené druhy ptáků na rybnících protékaných Šlapankou.

Přímo do těchto lokalit nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Ochrana těchto území je

zajištěna dále tím, že se nacházejí v rámci obecně nebo zvláště chráněných území, tj. VKP,

ÚSES, EVL.

Tok Šlapanky s přilehlou nivou pod rybníkem Peklo jsou součástí lokality zařazené do soustavy

Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (předmětem ochrany v rámci lokality je vydra říční –

Lutra lutra, resp. biotopy vhodné pro tento druh). Přímo do území EVL nejsou navrhovány žádné

rozvojové plochy, pouze v sousedství EVL jsou vymezeny plochy bydlení individuálního, příp.

plochy smíšené a zejména nad EVL proti toku Šlapanky, resp. Ochozského potoka jsou navrženy

plochy dopravní infrastruktury (úprava místní komunikace a úprava vedení a převedení silnice II. tř.

na silnici I. tř.). Vzhledem k tomu, že doprava je v současné době jedním z hlavních důvodů

ohrožení populace vydry říční, je třeba při projektové přípravě těchto dopravních staveb dbát na

jejich bezkonfliktní řešení (mimoúrovňové křížení s trasami migrací, tj. trasami vodních toků,

zachování terestrické části v rámci propustků). Podrobný popis EVL Šlapanka a Zlatý potok,

uvedeného předmětu ochrany a zejména vyhodnocení možných vlivů návrhu ÚP je předmětem

„naturového“ hodnocení v části B Vyhodnocení udržitelného rozvoje území.

a2.6) Ostatní území významná z hlediska ochrany p řírody

Migračně významná území a dálkové migra ční koridory

Z hlediska zajištění prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců byla za spolupráce fy.

EVERNIA s.r.o., Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. a

Agentury ochrany přírody a krajiny ČR navržena soustava hierarchicky uspořádaných typů území,

jejichž vymezení je podkladem pro územní plánování (jev č. 119 v rámci ÚAP). Nejvyšší jednotkou

v této soustavě jsou migračně významná území, podrobnější je vymezení dálkových migračních

koridorů a v konkrétních případech mohou být vymezovány migrační trasy.

Vrstva migračně významných území (MVÚ) byla vytvořena z dat o výskytech a migracích losa

evropského, rysa ostrovida, vlka obecného, jelena lesního a medvěda hnědého (jejichž nároky

pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena na území ČR) a se zohledněním

struktury krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. Smyslem těchto

koridorů je celková ochrana částí krajiny, zejm. lesních biotopů, které jsou významné z hlediska

výskytu nebo (potenciální) migrace velkých savců, přitom většinou nejde o ostře ohraničené

koridory a nelze je takto vnímat (základní měřítko je 1:100 000). Migračně významná území se




obecně značně překrývají s územími, která požívají zákonnou ochranu (VKP, ÚSES, ZCHÚ,

Natura 2000).

Dálkové migrační koridory (DMK) jsou opět navrženy pro modelovou skupinu velkých savců a

představují liniové krajinné struktury o délce desítek kilometrů a průměrné šířce 500m (vymezena

je však pouze osa koridoru) pro zajištění minimální průchodnosti krajiny pro tuto skupinu živočichů,

resp. s velkou pravděpodobností využití těmito druhy při migraci. Přitom tam, kde jsou vedeny

v rámci široce vymezeného migračně významného území, představuje trasa DMK prakticky pouze

příklad možného vedení DMK a v dalším řešení lze navrhnout i jiné trasování (opačně je tomu

v případě stísněných MVÚ). Smyslem vymezení DMK není vytvořit novou vrstvu chráněného

území, ale poukázat na to, kde je třeba zajistit (zachovat) prostupnost krajiny existujícími

prostředky ochrany přírody. DMK byly vymezeny nad mapami v měřítku 1:50 000. Přibližně z 90 %

jsou DMK vedeny územími, která jsou současně chráněna ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Řešeným územím jsou vedeny jak dálkové migrační koridory, tak jsou zde vymezena migračně

významná území, obojí se však týká okrajových území, kde nejsou navrhovány žádné rozvojové

plochy.

a2.7) Půdní a lesní fond, eroze

Bilance p ůdy

Z hlediska půdní bilance převládá v Polné orné půda. Zemědělská půda zaujímá celkem přes 70%

území a z toho cca 81% připadá na ornou půdu. Lesní půda zaujímá cca 20% řešeného území.

Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP, z hlediska návrhu ÚP jsou

podstatné zábory ZPF a PUPFL, ty jsou řešeny v samostatných kapitolách níže.

Zemědělský p ůdní fond – ZPF

Zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, mezi něž patří orná

půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, zahrady a trvalé travní porosty, a pozemky dočasně

neobdělávané. Dále do zemědělského půdního fondu patří rybníky s chovem ryb nebo vodní

drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (např. polní cesty,

pozemky se zařízením pro zavlažování, závlahové vodní nádrže, apod.). Z hlediska územního

plánování a případných záborů zemědělské půdy má zásadní význam rozdělení půd do tříd

ochrany ZPF, které vychází z kódu BPEJ, přitom nejdennější (nejproduktivnější) půdy jsou řazeny

do I. a II. třídy ochrany.

Zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a

II. tř. ochrany ZPF, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto

nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za

změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném

území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové

rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na

stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF, vč.




tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných

důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL.

Eroze a erozní ohroženost území

Erozní ohroženost území je posuzována ze dvou hlavních hledisek – vodní a větrné ohroženosti

území erozí, obojí záleží na reliéfu, klimatu, typu půd a jejich vegetačním krytu (způsobu využití

půd). V řešeném území se neprojevuje větrná eroze, vodní erozí je mírně ohrožena část území

Hrbova. Řešením v úrovni územního plánu je podpora rozptýlené krajinné zeleně (např. v rámci

interakčních prvků ÚSES a doprovodné zeleně toků a cest).

Lesy – pozemky ur čené k pln ění funkce lesa (PUPFL)

Lesní pozemky, které jsou součástí pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL), se v

řešeném území nacházejí prakticky pouze v okrajových částech dotčených k.ú., jde výhradně o

plochy hospodářských lesů. Návrh ÚP vymezuje rozvojové plochy do ploch lesa nebo jeho

ochranného pásma jen ve dvou výjimečných případech a navíc pouze okrajově (Nové Dvory,

Polná).

a2.8) Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody

a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů,

resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které jsou zdroji

biodiverzity a udržují přírodní stabilitu.

Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je přispívat k zajištění

přírodního bohatství a příznivě působit na okolní, méně stabilní části krajiny. V rámci

nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra propojená

biokoridory v krajině, na lokální úrovni se připojují ještě interakční prvky. V kulturní krajině

představuje ÚSES kostru ekologické stability. Jde o vymezení sítě přírodě blízkých ploch v

minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a

biologické rozmanitosti území. Přitom vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí

této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, existence

takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě.

Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné

ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány

vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.

Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících

jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i

stát.

ÚSES má v územním plánu pouze překryvnou funkci, nicméně je závazným limitem využití území

a jeho vhodným vymezením s ohledem na stav území lze zajistit jeho funkčnost.




V řešeném území jsou vymezeny následující skladebné části nadregionálního a lokálního ÚSES.

Tabulka 9 ÚSES

Kód Název Označení jevu Stav/návrh (funk čnost)

K 125 K124 - Žákova hora nadregionální biokoridor stav (funkční)

LBC 01 Kukle lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 02 Bor lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 03 Pod Dolním Městem lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 04 V Americe lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 05 lokální biocentrum návrh (část. funkční/nefunkční)

LBC 06 Pod Dobroutovem lokální biocentrum návrh (část. funkční/nefunkční)

LBC 07 Podhorský rybník lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 08 Pod Vápenkou lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 09 Baba lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 10 V Končinách lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 11 Prameniště Bystřice lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 12 Za Skrýšovem lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 13 Křováč lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 14 Spáleniny lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 15 Špitál lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 16 U Kalicha lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 17 Prameniště Poděšínského

potoka

lokální biocentrum stav (funkční)

LBC 18 Kamenná lokální biocentrum návrh (část. funkční/nefunkční)

LBK 01 Šlapanka lokální biokoridor stav (funkční)

LBK 02 Šlapanka lokální biokoridor stav (funkční)

LBK 03 Peklo lokální biokoridor návrh (část. funkční/nefunkční)

LBK 04 Jamenský potok lokální biokoridor stav (funkční)

LBK 06 Zhořský potok lokální biokoridor návrh (část. funkční/nefunkční)

LBK 07 Lipinský potok lokální biokoridor návrh (část. funkční/nefunkční)

LBK 08 Zhořský potok lokální biokoridor návrh (část. funkční/nefunkční)

LBK 09 Ochozský potok lokální biokoridor stav (funkční)




Kód Název Označení jevu Stav/návrh (funk čnost)

LBK 09 Ochozský potok lokální biokoridor návrh (část. funkční/nefunkční)

LBK 10 Ochozský potok lokální biokoridor stav (funkční)

LBK 11 Skrýšovský potok lokální biokoridor stav (funkční)

LBK 12 Skrýšovský potok lokální biokoridor stav (funkční)

LBK 13 Záborná lokální biokoridor stav (funkční)

LBK 14 lokální biokoridor stav (funkční)



LBK 17 Záborná lokální biokoridor stav (funkční)

LBK 18 Pasíčka lokální biokoridor stav (funkční)






LBK 24 lokální biokoridor návrh (část. funkční/nefunkční)


LBK 25 Poděšínský potok lokální biokoridor stav (funkční)

Při vymezování byly podkladem ÚPNSÚ (řeší pouze k.ú. Polná), ÚAP ORP Jihlava (zčásti řeší

východní část území) a ZÚR. Nadregionální úroveň ÚSES je v území zastoupena osou NRBK

K125 K124-Žákova hora, jedná se o mezofilní bučinnou osu (viz obr.). Skladebné části lokálního

ÚSES jsou vymezeny nad katastrální mapou, v k.ú. Polná a na hranici s k.ú. Poděšín bylo

převzato existující vymezení, ostatní prvky byly vymezeny nově. V rámci toho byla prověřena

návaznost ÚSES na vymezení ve správních obvodech sousedních obcí. Prvky ÚSES jsou

v řešeném území vymezeny především na plochách zeleně přírodního charakteru v zastavěném i

nezastavěném území, vodních plochách, případně na plochách nezastavitelných smíšených a

v případě (částečně) funkčních prvků tam, kde nebylo možné jiné řešení, také na plochách

zemědělských.

S ohledem na zákonem deklarovaný veřejný zájem na vytváření a ochraně ÚSES jsou nefunkční

skladebné části vedeny jako veřejně prospěšná opatření, tj. opatření za účelem ochrany a rozvoje

přírodního dědictví (zajištění funkčnosti lokálního ÚSES).




a2.9) Hygienické podmínky

Kvalita ovzduší

Na základě hodnocení kvality ovzduší na území ČR jsou Ministerstvem životního prostředí

každoročně vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti se vymezují

jako území, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více

znečišťujících látek. Řešené území do OZKO nepatří. V okolí města Polná nejsou evidovány ani

žádné zdroje znečišťování ovzduší.

Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II/352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř., dále

je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na S obchvat Polné. Zlepšením

parametrů silnic a zajištěním snazší průjezdnosti centra lze očekávat určité zlepšení z hlediska

emisí a hluku z automobilové dopravy, nedojde-li ovšem na druhé straně ke zvýšení intenzit

dopravy. Návrh ÚP pak vytváří předpoklady ke snižování dopravní zátěže zejména tím, že

výhledově navrhuje převedení dopravy na S obchvat města.

Odpady

Ve správním obvodu města Polná se nenachází žádná skládka odpadů (OO, NO) ani jiné zařízení

ke zneškodňování odpadů, v Polné je umístěn pouze sběrný dvůr, návrh ÚP na tomto stavu nic

nemění.

Staré ekologické zátěže (SEZ) a kontaminované plochy

V řešeném území se nachází jedna lokalita evidovaná jako kontaminovaná plocha, a to bývalá

skládka komunálního odpadu v k.ú. Polná. V této lokalitě návrh ÚP nevymezuje žádné rozvojové

plochy. Skládka je podle dostupných informací rekultivována. Popisná část Vyhodnocení SEA dále

uvádí seznam lokalit SEZ, z nichž většina jsou černé skládky, nebo hnojiště.

Hluk

Město Polná není zatíženo hlukem z velkých průmyslových závodů, částečně je zatíženo hlukem

způsobeným dopravou jdoucí skrze střed města. Město se nachází mimo dosah zpracovaných

strategických hlukových map. Problém s hlukem z dopravy by částečně řešila navrhovaná tzv.

homogenizace silnic II/352, II/348 a II/351 a jejich převedení na silnici I. tř., návrh ÚP také

výhledově nabízí řešení formou S obchvatu města (územní rezerva).

a2.10) Zdůvodn ění přijatého řešení v oblasti p řírodních hodnot

Sídelní zele ň

Veřejná zeleň je především v jádrech měst stabilizována a návrh ÚP do ní nezasahuje, naopak je

v rámci rozvojových ploch navržena a dále se bude významně uplatňovat v nové koncepci pojetí

komunikační sítě města jakožto výhradních ploch veřejných prostranství (PV), kde je preferováno

větší zastoupení a zohlednění i veřejné zeleně, stromořadí, parkových a sadových úprav nežli u

ploch čistě dopravních (DS).




Zvláštní a obecná ochrana p řírody a krajiny

V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území, ale je zde evidováno několik lokalit

výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Návrh ÚP do těchto lokalit nezasahuje a

jejich ochrana je zajištěna tím, že se nacházejí v rámci obecně nebo zvláště chráněných území

(VKP, ÚSES, EVL), které jsou limity využití území.

Tok Šlapanky s přilehlou nivou pod rybníkem Peklo jsou součástí lokality zařazené do soustavy

Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (předmětem ochrany v rámci lokality je vydra říční –

Lutra lutra, resp. biotopy vhodné pro tento druh). Přímo do území EVL nejsou navrhovány žádné

rozvojové plochy.

Územní systém ekologické stability

V řešeném území jsou vymezeny skladebné části nadregionálního a lokálního ÚSES. Skladebné

části lokálního ÚSES jsou vymezeny nad katastrální mapou. V k.ú. Polná a na hranici s k.ú.

Poděšín bylo převzato existující vymezení, ostatní prvky byly vymezeny nově. Při vymezení ÚSES

byla prověřena také návaznost na vymezení ve správních obvodech sousedních obcí.

Geologické jevy

S geologickou stavbou území úzce souvisí obsahem radonu v podloží, kdy převážná část území je

hodnocena jako území se středním radonovým indexem. Územní plán výskyt tohoto jevu v území

nijak nezohledňuje (jediným řešením v úrovni ÚP by bylo omezení rozvojových ploch), věc bývá

běžně řešena technickými opatřeními ve fázi využití rozvojových ploch. Dalším geologickým jevem

je výskyt ložiska nevyhrazeného nerostu (stavební kámen) v k.ú. Hrbov, to je ve var. A návrhu ÚP

navrženo k rozšíření. Rozšíření není oproti stávajícímu rozsahu ložiska plošně velké (0,39 ha), je

však navrženo ve směru k Hrbovu a k navržené rozvojové ploše smíšené obytné a ploše

individuálního bydlení. Navrženo je proto buďto odclonění těchto ploch s neslučitelným využitím

pásem zeleně nebo radikálnější opatření spočívající ve vymezení pouze plochy těžby anebo pouze

ploch smíšené a obytné. V řešeném území se dále nachází několik poddolovaných území (k.ú.

Nové Dvory u Kamenné a k.ú. Polná). Poddolovaná území se nacházejí zcela mimo hranice

zastavěného i zastavitelného území sídel a mohou být dotčena pouze vymezením koridorů

dopravní infrastruktury (územní rezerva pro S obchvat Polné) nebo technické infrastruktury (koridor

vedení a ochranného pásma elektrovodu VVN 110 kV). Z důvodu průchodu poddolovaným

územím je navrženo prověření územní rezervy S obchvatu Polné.

Hygiena životního prost ředí

Řešené území nespadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), v okolí města Polná

nejsou evidovány ani žádné zdroje znečišťování ovzduší. Jediným významnějším zdrojem

znečištění je tak doprava. Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II/352, II/348 a II/351 na

kategorii silnice I. tř. (tzv. homogenizace), dále je alternativně navrženo převedení dopravy

procházející městem na S obchvat Polné.




Ve správním obvodu města Polná se nenachází žádná skládka odpadů ani jiné zařízení ke

zneškodňování odpadů, v Polné je umístěn pouze sběrný dvůr, návrh ÚP na tomto stavu nic

nemění.

V řešeném území se nachází jedna lokalita evidovaná jako kontaminovaná plocha, a to bývalá

skládka komunálního odpadu v k.ú. Polná. V této lokalitě návrh ÚP nevymezuje žádné rozvojové

plochy. Skládka je podle dostupných informací rekultivována. Popisná část Vyhodnocení SEA dále

uvádí seznam lokalit SEZ, z nichž většina jsou černé skládky, nebo hnojiště.

Město Polná není zatíženo hlukem z velkých průmyslových závodů, částečně je zatíženo hlukem

způsobeným dopravou jdoucí skrze střed města. Problém s hlukem z dopravy by částečně řešily

výše uvedené úpravy na silniční síti.

Zdůvodn ění řešení zastavitelných ploch a ploch p řestavby

Návrh územního plánu převzal zastavitelné plochy dle ÚP Polná ve smyslu provedených změn. 1 –

9, kdy takto definované zastavitelné plochy byly aktualizovány podle postupné realizace rozvoje

území obce.

Obrázek 7 Schéma požadovaných ploch městem Polná

Přijaté řešení – viz. Hlavní výkres 1b1

Číslování (značení) zastavitelných ploch zachovává členění před společným jednání dle § 50 SZ,

vypuštěné plochy tedy ve výčtu zastavitelných ploch chybí.

3f Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a vyhodnocení pot řeby vymezení zastavitelných ploch

Návrh územního plánu nahrazuje na stávající územní plán města Polná včetně změn č. 1 – 9.




Urbanistická koncepce je vymezena současným ÚP a formát Zadání nezakládá možnosti ani

příčiny na provedení základních změn v území.

Rozvoj Polné dle návrhu územního plánu je optimální. Odpovídá však také posici města vůči

regionu a hlavnímu městu. Mimo jiné náleží Polná dle politiky územního rozvoje ČR do rozvojové

oblasti OB11 – rozvojová oblast Jihlava.

Podle statistických údajů ČSÚ došlo v letech 1991-2011 k nárůstu obyvatel Polné o cca 500hlav.

Předkládané řešení přináší při naplnění varianty A přírůstek cca 1200obyvatel, ve variantě B cca

2000obyvatel. Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat naplnění všech rozvojových ploch během

příštích 20ti let, můžeme při zachování trendu růstu populace považovat cílové řešení, které počítá

s prostorem pro 1000 nových obyvatel při zachování konkurence v samoregulaci trhu

s nemovitostmi za přijatelný.

Nárůst obyvatel představovaný variantou B je dán povahou tohoto řešení, které v sobě má větší

plošné zábory i náročnější zásahy do stávající podoby, zastavěného území města. V této variantě

lze hledat náměty (P16-SM-po a P17-SM-po) na investičně náročnější řešení uvnitř zastavěného

území, které by však mohlo nést výhody kompaktnějšího města.

Nové zastavitelné plochy pro bydlení navazují bezprostředně na zastavěné území obce. K jejich

zařazení se přistupuje s cílem vyhovět společenské poptávce, která je zastoupena jako výčtem

jednotlivých žádostí majitelů pozemků, tak zkušeností obce s dynamikou současné výstavby

rodinných domů. Stávající rozvojové plochy jsou neodpovídají předpokládané poptávce.

Bydlení v Polné je atraktivní z důvodu ideálního napojení na D1. Obec má rovněž k disposici

úplnou občanskou vybavenost, a vybudovanou technickou infrastrukturu, která může další nárůst

absorbovat současným technickým vybavením obce.

Významný rozvoj průmyslu vyplývá z posice obce na silniční síti a rychlou dostupností na D1 a do

krajského města Jihlavy

Rozvoj m.č. Hrbov je z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu je značný –

odpovídá poptávce po stavebních parcelách, zjištěné zhotovitelem při jednání s místními občany.

Rozvoj m.č. Janovice u Polné je z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu

přiměřený a odpovídá přijaté územní studii z 1999.

Rozvoj m.č. Skrýšov u Polné je z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu

minimální, ve variante B jsme vymezili 2 plochy.

Rozvoj m.č. Nové Dvory u Kamenné z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu

navazuje na požadavky místního sdružení.




4 Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d)

4a Vyhodnocení koordinace využívání území z hledisk a širších vztah ů v území

Řešené území se nachází ve střední části kraje Vysočina. Katastrální výměra území – 37,77 km2

je členěna na 5 katastrálních území.

Počet obyvatel 5125, tj. 137,7 obyvatele na 1 km2.

Řešené území se nachází v hornosázavské pahorkatině krajině v nadmořské výšce cca 490 m. n.

m.

Obrázek 8 Schéma řešeného území

Postavení obce v systému osídlení:

Polná je historické město na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km

severovýchodně od Jihlavy, 17 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 20 km jihozápadně od

Žďáru nad Sázavou a 35 km severozápadně od Třebíče. Žije zde 5142 obyvatel.

Mezi nejvyšší okolní body patří vrch Na Homoli v lese Březina s 569 m n. m. jižně, Celenský kopec

s 553 m n. m. jihovýchodně a Svatoňův kopec (541 m n. m. 1 km severním směrem. Městem se

vine Ochozský potok, do největšího rybníka, Peklo (15 ha), se vlévají Zhořský potok a Šlapanka.




Severní částí území protéká Skrýšovský potok, jenž se vlévá do rybníku Kukle. V okolí se

rozkládají další rybníky, Zimák (na starých mapách uváděn jako „Zimův“), Varhánkův, Březina,

Podhorský, Ovčín a Špačkův rybník (lidově zvaný „Špačák“).

Polná vznikla jako trhová ves na jedné z větví Haberské stezky pravděpodobně již v polovině

12. století jako odpočinkové místo v polovině cesty pohraničním hvozdem, ale první zmínka

pochází až z roku 1242, v majetkové listině Jana I. z Polné, ve které potvrdil český král Václav I.

věnování kostela a dvou sousedních vsí (Jankova a Skrýšova) řádu německých rytířů. Jan z Polné

byl první známý majitel. Nacházel se zde kostel (na místě dnešního děkanského chrámu) a

pravděpodobně též hrad. Polná těžila ze své polohy uprostřed Českomoravské vrchoviny a stala

se nejen opěrným bodem, ale také obchodní křižovatkou.

Širší dopravní vztahy

Silni ční síť

Město Polná leží v Hornosázavské pahorkatině na křižovatce devíti silnic, jež propojují jednotlivé

místní částí a dále spojují Jihlavu, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a Třebíč. Jedná se o silnice

II. třídy č. II/348, II/351 a II/352 a silnice III. třídy, která doplňuje siliční síť o dopravní obsluhu

menších obcí.

Nadřazeným dopravním prvkem řešeného území města Polné je tangenciální vedení dálnice D1

(mimo řešené území). Řešené území je na dálnici D1 napojeno MÚK Velký Beranov (exit 119) a

MÚK Jihlava (exit 112).Lze tedy konstatovat, že dopravní napojení území na nadřazenou silniční

síť je dostatečné, byť po silnicích II. a III. tříd.

Obrázek 9 Silniční síť




Dominantou dopravního řešení města Polná je průběh silnice II. tříd sever - jih, východ - západ.

Dopravní spojení města Polná směrem severním a jižním zajišťuje silnice II/351. Směrem jižním

od Polné na tuto komunikaci navazuje silnice II/602 směrem na Velký Beranov či Velké Meziříčí,

směrem severním na ni navazuje silnice I/19 na Přibyslav či Žďár nad Sázavou. V zastavěném

území prochází komunikace ulicemi Jungmannova, Indusova, Třebízského a Havlíčkova.

Dopravní spojení města Polná směrem západním a východním zajišťuje silnice II/348. Směrem

východním od Polné na tuto komunikaci navazuje ve obci Stáj silnice II/353 směrem na Velký

Beranovu či Žďár nad Sázavou, směrem západním na ni navazuje silnice I/38 na Pávov, Jihlavu či

na Havlíčkův Brod. V zastavěném území prochází komunikace ulicemi Palackého, Třebízského a

Tyršova.

Dopravní spojení města Polná směrem jihozápadním a severovýchodním zajišťuje silnice II/352.

Směrem jihozápadním od Polné na tuto komunikaci navazuje silnice II/38 směrem Jihlavu,

směrem severovýchodním na ni navazuje silnice I/19 na Žďár nad Sázavou. V zastavěném území

prochází komunikace ulicemi Tyršova, Třebízského a Havlíčkova.

Vedení silnic II. třídy je z hlediska širších vztahů k řešenému území v podstatě stabilizované. Jak

již bylo uvedeno v kapitole 2a, je z hlediska širších vztahů požadována homogenizace propojení

Jihlava – Polná – Přibyslav. Jedná se částečnou rekonstrukci silnic II/352, II/348 a II/351, kde

budou dle záměru Kraje Vysočina odstraněny dopravní závady a trasa silnic bude přizpůsobena

požadované kategorii S9,5/70, což bude vyžadovat úpravy směrového i výškového řešení. Návrh

jak bude tento záměr na řešeném území zajištěn je popsáno v kapitole 3.e.

Železni ční síť

Na západ od katastrálního území se nachází železniční trať č.240 Jihlava - Havlíčkův Brod, kde

nejbližší zastávky jsou Kamenná (na západním okraji řešeného území) a Dobronín. Z této trati je

vybudována do Polné odbočka Dobronín - Polná, která v je v současnosti mimo provoz. Jedná se

o bývalou železniční trať, která byla vyřazena ze sítě Českých drah a byl zde zrušen osobní provoz

– není tedy uvedena na následujícím obrázku. Nákladní provoz na trati je provozován v úseku

Dobronín – Cihelna, úsek Cihelna – Polná je bez veškerého provozu. V rámci návrhu územního

plánu je v obou variantách těleso železniční trati, včetně prostoru nádraží zachováno a

doporučujeme udržet ji provozuschopnou.




Obrázek 10 Železniční mapa

Hromadná doprava

V širších vztazích řešeného území je hromadná doprava zajištěna především autobusovou

dopravou, která spojuje město Polná a jeho místní části převážně s krajským městem Jihlavou a

v menší míře dále okolními sídly. Městem neprojíždí spoje vedoucí za hranice Kraje Vysočina –

výjimkou je spoj Olomouc – Jihlava.

Pěší doprava

Pěší doprava je v řešeném území poměrně důležitou součástí dopravy vzhledem k velikosti

jednotlivých obcí. Nejčastější pěší trasy jsou ve vztahu bydlení – k pracovním příležitostem,

občanské vybavenosti atd. Pro obyvatele dojíždějící za zaměstnáním mimo Polnou jsou to cesty

na zastávky veřejné hromadné dopravy (to se týká především samotného města Polné). Bohužel i

ve městě Polné chybí na řadě míst chodníky či přechody pro chodce včetně bezbariérových úprav.

Samostatné pěší komunikace nejsou v řešeném území realizovány (vyjma účelových lesních

a polních cest).

Turistické trasy




Obrázek 11 turistické trasy dle KČT

Turistické trasy nejsou v řešeném území nijak četně zastoupeny. Za zmínku stojí především:

Naučná stezka Josefa Klementa vznikla v roce 2006, je modře značena, převážně prochází kolem

rybníku Peklo a lesem Březina.

Pojmannova naučná stezka měří přibližně 6 km, původně byla vybudována v letech 1911–1913,

obnovili jí v letech 1999–2002, má žluté značení. startuje na Husově náměstí, dále vede kolem

židovského hřbitova, Obecním lesem, podél rybníků Bor, Kukle až do Borského mlýna a poté se

vrací zpět do centra města

Zelená turistická značka vedoucí z Přibyslavy do Polné. Do řešeného území vstupuje u obce

Věznice.

Modrá turistická značka vedoucí ze Žďáru nad Sázavou, přes obec Stáj do Polné a dále pak přes

obec Veznička, Velký Beranov do Jihlavy. Do řešeného území vstupuje u Podlezského mlýna a

vystupuje u obce Věznička.

Doprava v klidu

Všeobecně došlo v posledních letech k výraznému nárůstu vozidel individuální automobilové

dopravy. V předcházejících obdobích se s tak velkým nárůstem nepočítalo, a proto se také včas

s probíhající výstavbou nezajistily dostatečné kapacity pro parkování a odstavování vozidel. Toto

je problém většinou lokalit s bytovou panelovou zástavbou, kde je značný počet bytů a omezený

počet parkovacích míst.




V Polné je několik veřejných parkovacích míst na Husově náměstí a obchodem JMB, jako

odstavná plocha funguje prostor před Zámkem Polná a Městským muzeem. Odstavování vozidel

se i ve městě Polná odehrává převážně v individuálních či řadových garážích a na vlastních

pozemcích, případně v prostoru komunikace. Obecně lze říci, že s parkováním není v řešeném

území problém, a proto se ani do budoucna nepočítá s výstavbou dalších odstavných ploch či

garáží.

Cyklostezky, cykloturistické trasy

Obrázek 12 Cyklistické trasy

Řešeným územím prochází cyklotrasy, které propojují Polnou s okolní krajinou a zároveň jsou

z nich dostupné místní zajímavosti. Stávající cyklotrasy jsou na správním území Polné vedeny po

méně významných komunikacích a silnicích.

Jedná se o následující cyklotrasy:

Cyklotrasa č. 16 Slavonice – Telč – Třešť – Jihlava – Polná – Hlinsko . Trasa je součástí tzv.

Českomoravské trasy, která se táhne z Jeseníku přes Hlinsko v Čechách, Přibyslav, Jihlavu,

Třešť, Telč a Třeboň do Českých Budějovic a je nejdelší trasou v destinaci - 365 km. Do řešeného

území vstupuje u Hrbova a vystupuje před obcí Věznička.

Cyklotrasa č. 4336. Nížkov – Dobroním. Do řešeného území vstupuje za Zbornou a vystupuje

před obcí Dobronínem.

Cyklotrasa č. 4157. Rušínov - Polná. Do řešeného území vstupuje za Věznicí a končí v Polné.

Letecká doprava




V řešeném území se žádné letiště nenachází. Do řešeného území zasahuje však ochranné pásmo

letiště Henčov

Nejbližší mezinárodní letiště jsou Praha – Ruzyně, dále letiště Brno - Tuřany. Všechna tato letiště

jsou z řešeného území dostupná po dálnicích, rychlostních komunikacích či silnicích I. tříd.

Lodní doprava

V řešeném území se nenachází žádná lodní doprava.

Širší vztahy technické infrastruktury

Energetické trasy

Zásobování elektrickou energií

Řešeným územím prochází vedení přenosové soustavy ZVN 400 KV č. 422 Mírovka – Čebín.

Zásobování zemním plynem

Řešeným územím prochází tranzitní plynovod plynárenské soustavy v trasování Malešovice –

Olešná.

Produktovody

Řešeným územím prochází tranzitní ropovod Družba. Severovýchodně od Polné je umístěno

zařízení katodové ochrany spolu s kabelem katodové ochrany potrubí.

Širší vztahy ÚSES a dalších p řírodních systém ů

V území se nenachází území se zvláštním statutem ochrany přesahující hranice obce, nenachází

se zde CHKO, ani jiné maloplošná nebo velkoplošná chráněná území.

Jediným zástupcem je lokalita soustavy NATURA2000, která zasahuje dle toku i do sousedních

katastrů. Tyto plochy jsou návrhem ÚP respektovány, popis a zhodnocení jejich možného ovlivnění

návrhem ÚP je podrobně popsán ve Vyhodnocení vlivů na lokality soustava NATURA2000.

Nadregionální a regionální systém ekologické stabil ity

Průběh nadregionálních a regionálních prvků systému ekologické stability je převzat ze ZÚR kraje

a obsahuje pouze nadregionální úroveň ve formě dvou vzájemně křížených os, a to:

- nadregionální biokoridor č 125 Špičák – Rasůveň a č.124 125-Žákova hora.

Oba prvky jsou upřesněny na měřítko hranice katastrální mapy.

Koordinace navrženého lokálního systému ekologické stability se sousedními urbanistickými

jednotkami je mírně problematické vzhledem k původnímu závaznému systému pouze na území

města Polná.

Koordinace navrženého lokálního systému ekologické stability se sousedními urbanistickými jednotkami:




Lokální úroveň ÚSES představuje navrhovaný mezofilní biokoridor spojující údolnici Loděnice a

údolnici Zámeckého potoka. Biokoridor je ukončen v břehovém porostu Zámeckého potoka,

pokračování do sousední územní jednotky Lány není vůči účelu biokoridoru podmínečné.

Ochrana horninového prost ředí

V území se nenachází žádné výhradní ložisko nerostných surovin, pouze nevýhradního stavebního

kamene v Hrbově, jehož využití je v rámci funkce stabilizováno a respektováno.

Vodní hospodá řství


Navržené řady zásobování pitnou vodou jsou součástí SV Polná – Dobronín a přímo tak navazuje

na zásobovací řad obce Záborná.

Kanalizace

Stejně jako v případě zásobování pitnou vodou soustava kanalizačních stok v obci Polná přímo

navazuje na kanalizační systém obce Záborná.

Vodní režim v území

Celá zájmová oblast je územím zranitelné oblasti stanovená dle zákona 254/2001 Sb., o vodách

(vodní zákon), území, kde se vyskytují:

- povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné

vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této

hodnoty dosáhnout nebo

- povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze

zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Vláda nařízením stanovuje zranitelné oblasti a v nich upravuje používání a skladování hnojiv a

statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.

4b Vyhodnocení spln ění požadavk ů Zadání

Zadání územního plánu města Polná bylo schváleno Usnesením zastupitelstva únoru 2012.

Jednotlivé body Zadání byly splněny takto:

Ad a) Požadavky vyplývající z politiky územního roz voje, územn ě plánovací dokumentace vydané krajem, pop řípadě z dalších širších územních vztah ů byly respektovány

Zásady PUR 2008 včetně úkolů pro územní plánování jsou v souladu s návrhem územního plánu

Polné, v příslušných kapitolách Odůvodnění = ( PUR 2008, komplexní zdůvodnění přijatého

řešení).

Add b) Požadavky na řešení vyplývající z územn ě analytických podklad ů

Návrh územního plánu převzal databázi ÚAP 2008, poskytnutou pořizovatelem (ORP Jihlava).

Databáze je akceptována a zapracována. Prvky nadregionálního a regionálního územního




systému ekologické stability jsou převzaty ze ZÚR Kraje Vysočina se zpřesněním v rámci

územního plánu Polné do hranic pozemkových parcel resp. přírodních a terénních hran. Rozvoj

řešeného území reaguje na blízkosti dálnice D1 a krajského města Jihlava zejména při řešení

rozvoje dopravní infrastruktury.

Byla řešena vodohospodářskou problematiku rozvoje města včetně jeho místních částí.

Územní plán v rámci vodohospodářského řešení zohlednila veškeré výstupy zpracovaných studií:

- rekonstrukce a rozšíření vodovodu v Polné,

- rekonstrukce a rozšíření kanalizace a intenzifikace ČOV v Polné,

- v místních částech napojení na vodovodní systémy Polné a Záborné,

- v místních částech nová splašková kanalizace a napojení na ČOV Polné,

- v místní části Skrýšov individuální jímání a čištění odpadních vod.

Současně bylo dle požadavků daných zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon, plně respektována

nezastavitelnost stanovených aktivních záplavových zón Šlapanky a Zlatého potoka. Stejně tak

byla ponechána nezastavěna zóny vymezená rozlivu Q100 v případě obou vodotečí. Nezastavěny

byly ponechány i nivy ostatních vodních toků.

Z hlediska oblasti životního prostředí je požadováno v návrhu respektovat následující limity využití

území:

- poddolovaná území – jsou plně respektována, včetně ložiska nevýhradního nerostu

- oblasti s půdami I. a II. tř. ochrany ZPF – ve volné krajině jsou respektovány, variantně

je však urbanistická koncepce navrhována i do těchto bonitních půd a to z důvodu přímé

návaznosti na kompaktní zástavbu obce; blíže jsou návrhy zdůvodněny v příslušných

kapitolách a rozsah záborů je vyčíslen v kapitole vyhodnocení záborů PUPFL a ZPF

- krajinářská problematika – za další limit – omezení využití území je považováno

vymezení oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko a SMKr Polná – Peklo dle

Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina, podmínky vyplývající z této koncepce

jsou obecně respektovány, v několik oblastech je však možno konstatovat, že i variantně

jsou některé podmínky narušeny, a to na úkor rozvoje v jiné oblasti udržitelného rozvoje;

bližší vyhodnocení je obsaženo ve Vyhodnocení URÚ a SEA, včetně doporučení –

opatření pro minimalizaci nebo úplnou eliminaci vlivů.

Návrh územního plánu dále zohledňuje koncepční materiály širšího území, který jsou vydány

krajem Vysočina. Jedná se o tyto dokumenty:

- Program rozvoje kraje Vysočina

- Vysočina v dopravě

- Páteřní síť kraje Vysočina

- Memorandum o spolupráci v železniční dopravě v rámci územního obvodu kraje

Vysočina

- Koncepce bezpečnosti silničního provozu v kraji Vysočina




- Zdravotní plán kraje Vysočina

- Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok 2008 – 2009

- Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013

- Koncepce hospodaření s odpady kraje Vysočina

- Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina

- Územní energetická koncepce kraje Vysočina

- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

- Povodňový plán pro území kraje Vysočina

- Plánování v oblasti vod

- Aktualizace Programu ke zkvalitňování kvality ovzduší kraje Vysočina

Add c) Požadavky na rozvoj území obce

Návrhem územního plánu byl posílen význam města jako spádového centra mikroregionu s

odpovídající nabídkou služeb a vybavenosti. Návrh zohlednil potřeby trvale bydlících obyvatel

města i na populaci dojíždějící do města za prací nebo vzděláním. Byla respektována základní

koncepce území plošné památkové ochrany a nemovité kulturní památky včetně jejich nejbližšího

okolí a další architektonicky cenné soubory staveb. Při návrhu rozvojových lokalit byla

respektována stávající urbanistická struktura sídla a dodržena návaznost na současně zastavěné

území.

Do návrhu územního plánu jsou dále zohledněny strategické rozvojové dokumenty města:

- skutečný stav vodovodu a kanalizace v Polné, zpracovala VAS, a. s. v roce 2008

- rekonstrukce a rozšíření vodovodu v Janovicích, výkresová dokumentace nových

rozvodů

- provozní řád vodovodu v Polné včetně dodatku pro vodovod v Janovicích, zpracovala

VAS, a. s. v 11/2011

- ČOV Nové Dvory, projekt pro stavební povolení, zpracoval Drupos Havlíčkův Brod v

roce 2008

- Urbanistické studie záměru rozvoje místních částí Nové Dvory, Janovice a Hrbov,

zpracoval Atelier Penta Jihlava v roce 1999

Územní plán byl vytvořen v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje města, což je potvrzeno

dokumentací, která je součástí návrhu územního plánu. V rámci návrhu rozvojových ploch je v

územním plánu navržen přiměřený rozvoj území na návrhové období. Návrh územního plánu

převzal vymezené zastavitelné plochy dle stávajícího ÚPNSÚ ve smyslu změny č. 1-10. Dále jsou

zapracovány požadavky, jak jsou uvedeny ve výčtu této kapitoly.

Mezi hlavní požadavky města Polná patří:

- Řešit autobusové nádraží

- Vymístit výrobu v ulici Palackého – P2-Bh-po

- Dodržovat stávající přestavbové plochy stávajícího platného územního plánu. – Amylon,

Farma A




Územní plán je koncipován s ohledem na principy udržitelného rozvoje, blíže je hodnotí

v samostatném dokumentu Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území.

1. Plochy bydlení

Byly zapracovány nové návrhové plochy pro bydlení typu bydlení v rodinných domech. Plocha pro

bydlení v bytových domech je vymezena v území jednou na ploše výrobního areálu v návaznosti

na Palackého sídliště. Bytové domy lze umísťovat v území v rámci ploch smíšené obytné funkce.

Plochy bydlení byly převzaty. Byly vyhodnoceny jako reálné. Jako vhodný spatřujeme rozvoj kolem

staré vodárny. Přejímáme i rozvoj v oblasti Kateřinov, který však vzhledem k podmiňujícím

investicím považujeme za nevhodný.

Byl navržen přiměřený rozvoj města včetně jeho místních částí, při vědomí nutnosti etapizace a

v další fázi zpracování dokumentace pravděpodobnosti převedení některých ploch do rezerv.

Sídliště Palackého bylo ponecháno jako území, kde je funkce bydlení stabilizována. Sousední

návrhové plochy smíšené obytné funkce a sportovní vybavenosti umožňují doplnění chybějících

funkcí.

2. Plochy výroby a skladování

Převzaté plochy výroby a skladování jsou v segmentu mezi železnicí a silnicí II/348. Nově

navrhované plochy výroby jsou severněji, v segmentu mezi silnicemi II/348 a Resslova. Jedná se o

plochy výroby, které jsou podmíněny realizací dopravního propojení, které představuje návrhová

plocha Z21-DS-po. Součástí těchto ploch je také a rozšíření stávajícího areálu „Farmy B“ na

Resslově ulici. Naplnění této plochy není vázáno etapizací.

Plochy se nacházejí na bonitních půdách a jsou vymezeny přesto, že Polná má plochy výroby,

které jsou neobsazené. Vymezení těchto nových ploch je snaha zabránit monopolu na trhu a

zabránit vysokým cenám, které nemohou zaujmout investory. Na tomto názoru byla v průběhu

jednání s veřejností a v dalších jednáních na radnici shoda a proto ponecháváme tyto plochy

podobně v obou variantách. Některé převzaté plochy (Z17-VL-po a Z12-VL-po) jsou blokovány

nevhodným vodním režimem, který brání využití a jsou odsunuty v etapizaci.

Tímto bylo vyhověno zadání, kde se se uvádí požadavek na: „ dostatek nových ploch s cílem

vytvoření dostatečné nabídky pracovních příležitostí na území města pro jeho obyvatele,

dojíždějící do města a žádoucí imigranty.“

Plochy jsou navrženy na západním okraji města mezi dráhou železnice a komunikací, která

směřuje již mimo zastavěné území Polné k dálnici a hlavním tranzitním směrem k dálnici a

k Jihlavě.

Rozšíření průmyslové zóny je realizováno severním směrem ve vazbě na dopravní řešení.

Požadavek zadání na prověření možnosti rozvoje průmyslové zóny na západ tím považujeme

zodpovězený.




Bylo prověřeno aktuální využití stabilních ploch pro zemědělskou výrobu (areály zemědělských

družstev) a nevyužívaným plochám bylo přiřazeno nové funkční využití.

V místních částech byla navržena ve shodě s urbanistickou koncepcí dle požadavků místa pro

rozšíření stávajících využívaných areálů.

Adekvátně s požadavkem je výroba posunuta do okrajových část města, čímž dojde ke zmenšení

emisní zátěže v centru měst a obytných/rekreačních částech.

3. Rekreace a sport

Plochy pro sport byly vymezeny na podkladě platného územního plánu. Návrhová plocha

v průmyslovém areálu v Zápeklí byla zrušena. Plochy pro sport jsou nově navrženy ve variantním

řešení Hrbova. Jako oblast pro krátkodobou rekreaci a sport je vymezena oblast kolem

Ochozského potoka. Je zde navržena přestavbová plocha veřejných prostranství s vazbou na

potok, zeleň stávající sportovní areál včetně možnosti jeho rozšíření a propojení průchodnosti

prostoru stávajícím areálem až do ulice Jungmannova. Plochy veřejných prostranství návsí jsou

definované jako veřejný prostor. Do těchto ploch, které slouží také setkávání a rekreaci lze

umísťovat dětská hřiště a další prvky drobné architektury, které svým měřítkem nebo charakterem

nenaruší urbanistickou strukturu a prostorové vztahy v ploše návsi.

Lokalita zahrádkářské kolonie mezi ulicí Žejdlicova a Ochozským potokem byla vybrána jako

přestavbová plocha s možnou výstavbou rodinných domů.

Část plochy zahrádkářské kolonie nad Varhánkem, dnes nevyužitá, je ve variantě B určena

k zastavění.

Byly prověřeny vymezení stávajících plochy rekreaci individuální zahrádkářské rekreace. Kolonie

Nad varhánkem byla zařazena do územního plánu. Plochy kolonie Pod Kalvárií a kolonie nad

Sapeli zůstávají novým územním plánem nedotčené.

4. Smíšené plochy a komer ční aktivity

V území se uplatňují návrhové plochy smíšené obytné funkce. Smíšená obytná venkovského typu

se projevuje v Nových Dvorech a v Hrbově. Smíšené plochy v Hrbově se nacházejí na styku

s plochami Zemědělské výroby nebo jsou to plochy orientované směrem na kamenolom.

Plochy smíšené obytné městského typu jsou v Polné. Jedná se o nové využití farmy A, bývalého

Amylonu, přestavbových ploch u ulice Resslova a další. Do těchto ploch lze umístit širší mix

vzájemně nerušících funkcí od bydlení přes středně velké komerční zařízení a středně velké

zařízení občanské vybavenosti až k administrativě nebo drobné nerušící výrobě.

Byly navrženy 2 plochy pro komerční aktivity, plochy pro komerční centra s prodejní plochou nad

500m2. Jedná se o rozšíření plochy ze změn č.7 v blízkosti stávající prodejny JMB a plocha u

křižovatky cest od Polné a Nových Dvorů na západě území Polné.




Byla zachována přiměřená dostupnost služeb a prodejen základního sortimentu v obytných

souborech.

Varianta B řeší chybějící občanskou a komerční vybavenost Zápeklí možností doplnění v rámci

přestavbových ploch s funkčním označením SM.

5. Občanská vybavenost

Stávající občanské vybavení bylo respektováno.

I přes nárůst obyvatel za posledních 20 let o 500 obyvatel zůstává počet dětí stejný. Ani z pozice

města není podnět na další vymezování nových kapacit pro školní a předškolní zařízení. Případné

plochy pro školství lze vymezit v plochách SM.

V Polné je funkční dům s pečovatelskou službou s dostatečnou kapacitou. O novém zařízení se

neuvažuje.

Kapacity stávajících zdravotnických zařízení jsou dostatečné.

Plocha Autobusové nádraží a okolí byla pro budoucí úpravy označeno jako specifická plocha PV.s.

Zřízení nákupního centra v této ploše je nepřípustné, viz regulativy výroková část.

6. Veřejná prostranství

Plochy veřejného prostranství byly vymezeny jako nezastavitelné území.

7. Nezastavitelné území

Byly navrženy plochy sídelní a krajinné zeleně. Bylo respektováno a dále rozvíjeno přírodní

prostředí bezprostředně navazující na historické centrum města - Šlapanky a Ochozského potoka,

toto území bylo propojeno zeleným koridorem s výstupy do okolní krajiny v souladu se stávajícími

turistickými trasami.

– tento požadavek byl prověřen a v rámci něj navržen koridor podél Ochozského potoka jako

prostupný koridor městem, zvyšující možnost pěšího propojení, i zdravotně rekreačních aktivit

V ÚP jsou stabilizovány funkce zajišťující ochranu a nezastavitelnost ploch sídelní a krajinné

zeleně, další jsou navrhovány pro ochranu současně hodnotné zeleně města nebo jako zcela nové

v rozvojových plochách.

Zeleň byla navržena ve všech plochách jako přípustné využití.

U všech zastavitelných ploch byla stanovena maximální míra zastavění. Zbývající díl plochy je bez

členění ponechán pro zeleň a zpevněné plochy.

Byly posouzeny všechny požadavky na změnu územního plánu města. Požadavky, které byly v

souladu s koncepcí rozvoje města, byly do územního plánu zapracovány.

Add d) Požadavky na plošné a prostorové uspo řádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspo řádání krajiny)




Návrh územního plánu obsahuje základní členění území na zastavěné území, zastavitelné území a

územní rezervu. Členění území odpovídá vyhlášce 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na

využívání území.

Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny vychází z platného územního plánu města.

Byly vytvořeny podmínky pro přeměnu nevyužívaných a zanedbaných areálů (brownfields) a jejich

zapojení do struktury města.( Amylon a bývalý státní statek farmy „A“.)

Byly vytvořeny podmínky pro umístění zón podnikatelských aktivit v dostatečném rozsahu v

okrajových částech města s napojením na kapacitně vyhovující dopravní a technickou

infrastrukturu.

Funkční plochy se vzájemným negativním dopadem byly od sebe vzájemně izolovány. Například

plochou veřejných prostranství mezi výrobou firmy Dafe-plast a návrhovou plochou na bydlení,

plochami smíšených obytných zón mezi čistě obytnou zónou a prostorem navrhované komunikace,

nebo plochou smíšené funkce obytné vesnického typu mezi areály zemědělské výroby a čistým

bydlením v Hrbově.

Byly navrženy prvky k ochraně urbanistických a krajinných hodnot, které je třeba před výstavbou

chránit. Vyplývají z regulativů funkčního využití a specifických ploch uvedených ve výrokové části.

Krajinné horizonty byly ochráněny výškovým regulativem. Přírodní dominanty byly respektovány.

Byl vyznačen stávající pěší okruh kolem rybníka Pekla (Klementova stezka). Nově je navrženo

pěší propojení, prostor pro krátkodobou rekreaci kolem Ochozského potoka. Zachována a

doplněna prostorem veřejného prostranství je Kalvárie (Pojmonova cesta)

Byly navrženy územní rezervy v podobě koridorů dopravní infrastruktury. Územní rezervy ostatních

funkčních ploch nebyly navrženy.

Byly prověřeny možnosti zařazení některých ploch do návrhu územnímu plánu.

- Nezařazujeme lokalitu Malá cihelna do ploch výroby a skladování, do průmyslové zóny

města. Považujeme navrhované plochy výroby za dostatečné.

- Část plochy pod Kalvárií považujeme v případě rozvojové varianty B za vhodnou

k zastavění.

- Lokalita Nad Háječkem byla zahrnuta do ploch rozvoje bydlení individuálního.

- Lokalita U vodárny byla zahrnuta do ploch rozvoje bydlení individuálního.

Koncepce uspořádání krajiny vychází prioritně z platného územního plánu města a ze současného

stavu a charakteru území, jež se snaží zachovat, včetně všech přírodních a krajinných hodnot.

V ÚP je koncepčně snaha, především u nových rozvojových ploch a přestavbových zdůraznit

izolování nesourodých funkcí k zamezení vzájemného negativního ovlivňování, a to buď

vymezením pásu zeleně, přechodných smíšených funkcí, rozšířením uličního prostoru apod.




Prvky k ochraně urbanistických a krajinných hodnot nebyly jmenovitě vymezeny, v rámci ochrany

urbanistických hodnot je vzata v úvahu městská památková zóna včetně jejího ochranného pásma,

v rámci krajiny byly zohledňovány horizonty, ale i jednotlivé cenné funkční segmenty krajiny.

V případě rizika jejich narušení jsou doporučena v rámci Vyhodnocení SEA adekvátní opatření. Na

některé menší, v měřítku ÚP nezobrazované prvky, je v SEA rovněž upozorněno a realizace

funkce je podmíněna jejich ochranou a zachováním – nejčastěji malé sakrální stavby křížků podél

cestní sítě doplněné o několik kusů cenných solitérních dřevin, stromořadí, aj.. Obdobně nebyly

navrženy, ale byly v SEA posouzeny a zohledněny i přírodní dominanty, krajinotvorné významná

návrší a horizonty, vyhlídky a pohledově exponovaná místa.

Add e) Požadavky na řešení ve řejné infrastruktury

V návaznosti na rozvojové lokality byly řešeny požadavky z hlediska napojení na stávající

inženýrské sítě a stávající dopravní infrastrukturu. V případě, že nebylo možné rozvojové lokality

napojit na stávající technickou infrastrukturu, jsou navrženy mimo rozvojové plochy trasy

inženýrských sítí a dopravní napojení. V rámci rozvojových ploch bude koncepce technické a

dopravní infrastruktury předmětem dalších podrobnějších studií. V rámci návrhu územního plánu

jsou pro jednotlivé rozvojové plochy navrženy pouze přibližně umístěné vstupy (směry napojení)

technické infrastruktury do území.

1. Dopravní infrastruktura

V dokumentaci jsou zakreslena ochranná pásma silnic II. a III třídy. Ochranné pásmo dálnice do

řešeného území nezasahuje. Rozvojové plochy byly napojeny na stávající silniční síť napojovacími

body, které určují směr a přibližné místo napojení. Upřesnění dopravního napojení bude součástí

podrobnějších dokumentací pro jednotlivé rozvojové plochy – upřesnění místa napojení na

stávající dopravní infrastrukturu a návrh nové komunikační sítě v řešených plochách.

Doprava automobilová

Do návrhu je převzata a upřesněna trasa silnice II/348, která je ve stávajícím územním plánu

zakreslena, jako obchvat historického centra města. Trasa se řešena pouze v jedné variantě,

neboť dle našeho názoru se nejedná o vhodné řešení dopravní situace v Polné. Navrhovaná trasa

vyžaduje značné zásahy do stabilizovaného území.

V návrhu je zapracováno propojení křižovatky silnic II/348 od Dobronína a II/352 od Jihlavy na

silnici III/3503 na Nové Dvory. Tuto komunikaci současně s dalším pokračováním obchvatu až do

křížení se silnicí II/351 směr Brzkov navrhujeme zahrnout do homogenizace silničního tahu Jihlava

– Polná – Přibyslav. Navržená komunikace je součástí obou variant návrhu územního plánu.

V rámci výše uvedeného komunikačního propojení je navržena územní rezerva pro okružní

křižovatku na stávající stykové křižovatce silnic II/348 x II/352. Tato křižovatka může být

vybudována i nezávisle na propojení na silnici III/3503 (vytvoření zárodku na budoucí propojení).

Návrh okružní křižovatky je zapracován do obou variant návrhu územního plánu.

V každé z variant návrhu územního plánu je navržena jiná trasa územní rezervy pro velký severní

obchvat města, který začíná na křižovatce III/3503 x III/34817 (navazuje na propojení z křižovatky




II/348 x II/352) a je ukončena napojením na II/348 na východě řešeného území. V úseku mezi

křižovatkami II/348 x II/352 a obchvat x II/351 navrhujeme trasu zahrnout do propojení Jihlava –

Polná – Přibyslav (připravované pro převedení silnice I. třídy) a odstranit tak průjezd zastavěným

územím města Polná, který je zcela nevyhovující pro převedení do kategorie silnice I. třídy.

Železniční doprava

Stávající byť neprovozovaná trať, včetně plochy nádraží je v obou variantách návrhu zachována

pro další případné využití. Rovněž jsou zachována stávající ochranná pásma železniční trati a

vleček.

Veřejná hromadná doprava

V rámci návrhu územního plánu není navržen rozvoj ani restrikce hromadné dopravy. Jsou pouze

vytvořeny podmínky, v rámci technické infrastruktury, které umožní hromadné dopravě lépe a

spolehlivě fungovat. Počet autobusových spojů a jejich směrování je věcí poptávky po přepravě od

občanů a nabídky dopravců.

V rámci návrhu územního plánu je provedena podrobnější studie prostoru stávajícího

autobusového nádraží, kde je dle našeho názoru nevyužitá zpevněná i nezpevněná plocha, které

je nevhodným zakončením historického centra města. Cílem těchto ideových návrhů je využití této

plochy a její částečná úprava. Nedílnou součástí úpravy plochy je autobusové nádraží

v redukované, ale stále dostačující velikosti.

Zastávky hromadné dopravy nejsou v nových lokalitách navrženy, neboť nemají územní průmět –

budou součástí dopravních ploch, nebo veřejného prostranství. Umístění zastávek v nových

plochách u páteřních komunikací, kde je vedena hromadná doprava bude prověřeno v rámci

urbanistických studií, které zohlední další vazby v rozvojovém území.

Doprava v klidu (parkování a odstavování vozidel)

V rámci návrhu územního plánu je popsán stav dopravy v klidu na celém řešeném území. Řešení

parkování v zastavitelném území je řešeno podle platných vyhlášek a norem ČSN.

Pěší a cyklistická doprava

V rámci návrhu územního plánu je navrženo ponechání stávající prostupnosti území pro

nemotoristickou dopravu, a to včetně cest s vyloučenou automobilovou dopravou. Doplnění nových

propojení pro nemotoristickou dopravu je umožněno v rámci navržených funkčních ploch území a

tyto komunikace nejsou zakresleny. V systému cyklistických tras byly zakresleny trasy stávající,

které propojují řešené území se širším okolím. Nové trasy nejsou zakresleny. Jejich návrh bude

možný například v rámci homogenizace silničního propojení Jihlava – Polná – Přibyslav, kde je

navržen dostatečný koridor i pro návrh souběžné nemotoristické komunikace.

Je navržen relaxační tzv. zelený okruh pro pěší. Trasa okruhu je vedena dle zadání kolem rybníka

Peklo a naváže na stezku okolo Ochozského potoka, Pojmonovu a Klementovu stezku. Na okruh




navazují vstupy a výstupy do území (vazba na centrum města a volnou krajinu) a další vhodné

aktivity vedoucí k oživení a zatraktivnění území.

2. Technická infrastruktura

Rozvoj jednotlivých druhů technické infrastruktury byl navržen v souladu s rozvojem nových

urbanistických struktur a v souladu s funkčním využitím území. Návrh plně respektuje současný

stav sítí (jejich kvalitu a kapacitu) ve vztahu k současným potřebám obce. Plochy pro technickou

vybavenost jsou vymezeny tak, aby jejich umístění bylo optimální, nerušilo základní funkce v

území a nepůsobilo rušivě v krajině. Ochranná pásma jsou zakreslena do výkresu technické

infrastruktury. Při výběru rozvojových lokalit byl plně zohledněn zřetel na ekonomickou náročnost

nezbytných podmíněných investic, maximální využití již vložených finančních prostředků a

optimální územní řešení.

Návrh územního plánu plně respektuje ochranná pásma vodních zdrojů (ochranné pásmo I.

Stupně vodního zdroje Jamenský potok (Šlapanka) a vyhlášená záplavová území (Šlapanka, Zlatý

potok). Současně byly respektovány požadavky schváleného PRVK kraje Vysočina.

Nové rozvojové plochy jsou napojeny na stávající vodovodní síť a jsou řádně odkanalizovány

včetně nezávadné likvidace odpadních vod v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Kanalizace je

řešena jako oddílná. Technologie pro ČOV Nové Dvory, musí nadále zohlednit požadavek imisní

standardy pro Kaprové vody (Zlatý potok). Odvádění dešťových vod musí být řešeno s ohledem na

minimální změnu odtokových poměrů (§ 27 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), proto musí být

zachován stávající odtokový součinitel z navržených ploch výstavby a vymezeny prostory pro

realizaci potřebných technických opatření k zachycení navýšeného povrchového odtoku

(zasakování nebo zadržování vody na přilehlých pozemcích před svedením do kanalizace a dále

do vodního toku). Kapacita ČOV Polná byla navýšena na 5500 EO vzhledem k rozsahu nových

zastavitelných území. Do územního plánu byl dle zpracované dokumentace zanesen objekt

čistírny odpadních vod v místní části Nové Dvory.

Návrh nakládání s odpady zůstává nezměněn a je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového

hospodářství kraje Vysočina.

3. Občanská vybavenost

Byla ochráněna stávajících zařízení občanského vybavení. Další rozvoj obytných území byl

podmíněn dostupností občanské vybavenosti.

Byly navrženy plochy pro sportovní vyžití. Byly navrženy plochy komerční vybavenosti. Byla

vymezena plocha pro rozvoj hřbitova, obklopená veřejným prostranstvím s převahou zeleně.

Navazující prostory tvoří pobytové prostory zahrad rodinných domů. Takto pojednaná funkční

kombinace zajistí důstojný a pietní charakter místa.

4. Veřejná prostranství

Byla zajištěna ochrana a rozvoj stávajících veřejných prostranství (náměstí, návsi místních částí,

ulice, parky).




Veřejné plochy s převahou zpevněných ploch slouží jako prostory ulic náměstí částí návsi

s možností vedení komunikací, parkovišť drobných vodních ploch, liniové zeleně, plochy ro pěší,

vedení cyklostezky a podobně. Specifická plocha PV.s je vymezena pro prostor stávajícího

autobusového nádraží bývalého rybníka. Prostor je určen k přestavbě s novým vedením dopravy,

novou podobou nádraží s možností menší budovy zázemí, s parkovacími i parkovými plochami.

Více je uvedeno v regulativech ve výrokové části.

Veřejná prostranství s převahou zeleně. Veřejně přístupné plochy, které propojují části města.

Plocha P15-PZ-po podél Ochozského potoka rozšiřuje plochy zeleně v jádru města. Plochy návsí

kde tato funkce stabilizuje jejich přírodní charakter.

Add f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

Návrhem jsou ochráněny tradiční urbanistické a architektonické hodnoty v území.

Respektujeme prostorové uspořádání krajiny a sídel, jejich historický půdorys, charakter a měřítko

zástavby a zachování stávajících panoramatických pohledů. Důsledně je chráněna historická

cestní síť a je zajištěna průchodnost zastavěným i nezastavěným územím města.

Byly respektovány přírodní i stavební dominanty jako identifikační prvky a orientační body území.

Ochrana p řírodních hodnot

ÚP stabilizuje nezastavěné plochy zeleně uvnitř sídla i ve volné krajině, přírodně cenné segmenty

krajiny jsou chráněny i způsobem využití ZP, plochy přírodní s jednoznačným způsobem

přípustného využití. V návrhu jsou zohledněny a respektovány veškeré přírodní hodnoty území, tj.

významně krajinné prvky, evropsky významná lokalita CZ0613332 – Šlapanka a Zlatý potok, i

lokality s evidovaným výskytem zvláště chráněných druhů:

Další lokality ochrany přírody:

- Borský rybník – rybník s litorály a navazující mokřad s ohroženou avifaunou

- Špitálský les – zčásti odvodněné přípotoční olšiny s dřípatkou horskou

- Kukle - rybník s litorály a navazující mokřad s ohroženou avifaunou

- Samotín – vlhké rašelinné louky v okolí samoty s ohroženými druhy rostlin

- Registrované významné krajinné prvky

- Nad Březinou – travnatá stráň s bohatou populací vemeníku dvoulistého

- Kalvárie – cenný porost dřevin s křížovou cestou

Nová cenná území s významným přírodním a krajinným potenciálem nebyl přímo vymezována, ale

návrhem byly zohledněny všechny typické charakteristiky místní krajiny.

Do územního plánu, koordinačního výkresu, byla doplněna trasa migračně významného koridoru

pro velké savce v jihovýchodní části řešeného území.

Územní systém ekologické stability (ÚSES)




ÚSES byl částečně převzat, částečně navržen jako nový. Nové prvky byly navrženy v malých

sídlech, tj. krom Polné, kde nebyl schválen současným územním plánem. Vymezení jednotlivých

prvků ÚSES prioritně vychází z platného územního plánu, dále ze ZÚR kraje Vysočina. Dále jsou

prvky upraveny dle současného stavu využití území s preferencí ekologicky stabilních segmentů

krajiny, a to i s ohledem na vlastnické vztahy v řešeném území. ÚSES byl revidován k tomu

autorizovanou osobou dle soudobých metodik a vžité praxe. Veškeré prvky ÚSES jsou překryvnou

funkcí nad nezastavitelným využitím území.

Ochrana ZPF a PUPFL

Navrhovaná rozvojová území si vyžádají zásah – zábory půdního fondu. Koncepčně jsou dodrženy

zásady ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb. a v příslušné kapitole jsou zdůvodněny variantní

návrhy rozvoje. Urbanistickou koncepcí je upřednostněno využití nezastavěných pozemků a dále i

proluky navazující nebo přímo v rámci zastavěného území obce.

Složitější je situace v případě záboru ZPF, kdy zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových

ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je

přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím

rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle

obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové

plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci

zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu.


výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech.

Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF a PUPFL, vč. tabelárního

přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků

navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL.

Add g) Požadavky na ve řejně prosp ěšné stavby, ve řejně prosp ěšná opat ření a asanace

Ve stabilizovaném území města nebyly nenavrhovány plošné asanace území. Požadavky na

revitalizaci a rehabilitaci méně vhodných lokalit byly řešeny vytvořením podmínek v regulativech.

Byly navrženy plochy přestavby.

Byly vymezeny veřejně prospěšné stavby a koridory, veřejně prospěšná opatření.

V územním plánu byl vymezen konkrétní pozemek pro výstavbu ČOV v místní části Nové Dvory

a ČOV byl zařazena jako veřejně prospěšná stavba VST17.

Formou VPO jsou vymezena opatření sloužící k ochraně a rozvoji přírodního dědictví, tj. některé

skladebné části lokálního ÚSES, jenž je ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve

znění pozdějších předpisů, vytvářen ve veřejném zájmu. Jako VPO jsou přitom vymezeny

nefunkční skladebné části ÚSES.




Add h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních pr ávních p ředpis ů (např. požadavky na ochranu ve řejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpe čnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochran y před povodn ěmi a jinými rizikovými přírodními jevy)

Požadavky na obranu státu

Do malé části řešeného území (k. ú. Polná) zasahuje ochranné pásmo letiště Henčov. Dále se

řešené území nachází v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení. Jedná se o

zájmová území ČR – Ministerstva obrany.

V uvedeném zájmovém území označeném výškou 100 (viz atributy jevu ÚAP) lze vydat územní

rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 50 m n. t. jen na základě závazného

stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. V zájmovém území

označeném výškou 150 (viz atribut jevu z ÚAP) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou

nadzemní výstavbu přesahující 100 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva

obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. V zájmovém území označeném výškou 200 (viz atributy

jevu ÚAP) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 150

m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS

Pardubice. Veškeré podrobnější informace byly předány formou digitálních podkladů v rámci ÚAP.

Požadavky ochrany obyvatelstva

V případě hrozby nebo vzniku mimořádné (případně krizové) situace se bude postupovat podle

schváleného Krizového, respektive Havarijního plánu Kraje Vysočina. Dále je nutno v souladu

ustanovením § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

zapracovat do územního plánu návrh ploch pro požadované potřeby uvedené především pod

písmeny a), c), d), g), h) a i).

Z hlediska požární ochrany je třeba v zastavitelných územích (např. plochy pro bydlení, občanskou

vybavenost, komerční využití, průmyslové a výrobní zóny apod.) respektovat požadavky vyplývající

z právních předpisů na úseku požární ochrany a souvisejících předpisů (zejména požadavky

týkající se zařízení pro protipožární zásah – přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární

účely, dále zásobování požární vodou a požadavky na odstupové vzdálenosti).

Ochrana ložisek nerostných surovin a jejich t ěžby

V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, chráněné ložiskové území ani ložisko

vyhrazeného nerostu. Na území se však nachází plocha současné těžby nevýhradního nerostu.

Tato plocha je Návrhem ÚP respektována a ve variantě A je navrženo jeho mírné rozšíření na

základě požadavku vlastníka.

V dotčeném prostoru jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb, která jsou Návrhem

ÚP rovněž respektována:

- Polná 2 – ev. č. 4884 – po těžbě radioaktivní rudy po roce 1945 – dotčená plocha činí

64 404 m2.




- Polná 2 – ev. č. 3110 – po těžbě radioaktivní rudy po roce 1945 – dotčená plocha poddolovaného území – ojedinělá pravděpodobnost.

Protipovod ňová ochrana

Napojení rozvojových lokalit na místní kanalizační systém a zabezpečení nezávadné likvidace

odpadních vod byl proveden v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Na základě tohoto

zákona byly také plně respektovány manipulační a ochranná pásma podél toků. Jako rozvojové

lokality byly vybírány oblasti s vhodnými podmínkami pro zásak srážkových vod a je plně

vyžadována primární možnost zásaku na místě vzniku.

V územním plánu byly plně respektovány podmínky rozhodnutí vyhlášených záplavových území

vodních toků Šlapanka a Zlatý potok. V záplavovém území nebyly umístěny žádné stavby trvalého

charakteru. Dokumentace obsahuje názvy vodních toků včetně jejich správců.

Pozemkové úpravy

Žádné zpracované pozemkové úpravy nebyly v době zpracování Návrhu zpracovateli známy.

Ochrana ve řejného zdraví

Vyhledat plochy, jejichž současné využití má negativní dopad na okolí, a navrhnout vhodné

opatření. Při navrhování rozvojových ploch zohlednit ochranu veřejného zdraví. Rozvojové plochy

pro výstavu rodinných domů i případnou občanskou vybavenost limitovat izofonou v souladu

s nařízením vlády č. 148/2006 Sb.

V případě vzájemného ovlivňování ploch či dopravních staveb z hlediska hluku či emisí, které

může způsobit negativní ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva, budou tyto plochy zařazeny

mezi plochy s podmíněně přípustným využitím. V rámci následujícího řízení dle stavebního zákona

bude u těchto ploch dokladováno, že jejich využití nebude mít negativní vliv ne lidské zdraví

a pro objekty chráněné (ve smyslu odst. 3 § 30 zákona 258/2000) nebudou překračovány

hygienické limity hluku.

V čistopisu územního plánu bude definován pojem rušící a nerušící výroba.

V souladu s požadavkem KHS KV k aktualizaci Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR KV)

k akci „Homogenizace silnice II/352 v úseku Jihlava – Polná, silnice II/348 na území města Polná

a silnice II/351 v úseku Polná – Přibyslav na parametry silnice I. třídy“ bude dokladován soulad

s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví, a to nepřekračování limitních hodnot hluku dle

platné legislativy a bude posouzen vliv na lidské zdraví z hlediska zdravotních rizik. Na základě

tohoto hodnocení, pokynů pořizovatele ZÚR KV a stanoviska ministerstva dopravy bude trasa

komunikace zanesena do územního plánu.

Pro dané území nejsou k dispozici izofony dokladující intenzitu šíření emisního zatížení

z automobilové dopravy, tedy není možné doložit splnění limitů hluku v kompetenci a měřítku

územního plánu. Toto doložení se doporučuje v dalších správních řízení při realizaci jednotlivých

záměrů generujících významné dopravní intenzity, nebo klíčové nové dopravní trasy a vazby

v území. Jako preventivní opatření zajištující minimalizaci vzniku nadměrného hlukového zatížení




jsou navrhovány pásy zeleně izolující rozdílná funkční využití, dále i samotná urbanistická a

dopravní koncepce, jejímž účelem a snahou je odvést dopravu z obytných částí města a jeho

centra, samozřejmě, pokud nejsou jejich cílovou destinací.

Energetika

UP respektuje požadavky vyplývající ze zpracované územně energetické koncepce.

UP respektuje ochranná a bezpečnostní pásma, která jsou nezbytná pro zajištění spolehlivého

provozu energetických zařízení a bezpečnostní pásma vedoucí k zamezení nebo zmírnění účinků

případných havárií.

Add i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních st řetů zájmů a problém ů v území

Byla prověřena aktuálnost navrhovaných ploch platným územním plánem.

Respektujeme vydaná platná územní rozhodnutí a stavební povolení.

Variantní Návrh si vyžádá zábory ZPF, které jsou podrobně vyhodnoceny v v kap. 4d –

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Koncepčně jsou

dodrženy zásady ochrany ZPF; je upřednostněno využití nezastavěných pozemků a dále i proluky

navazující nebo přímo v rámci zastavěného území obce. I přes toto koncepční řešení je

v některých lokalitách navrhován rozvoj na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně

část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ.


výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech.

V souvislosti s vymezením ploch s rozdílným způsobem využití prověřit zejména:

- podmínky využití problematicky využívaných areálů umístěných v sousedství městského

centra a ploch bydlení s cílem omezit negativní dopadu provozu areálů (např. Nerudova

ulice).

- podmínky využití problematicky využívaných areálů tzv. brownfields. Jedná se např. o

plochy zemědělské farmy A, výrobního areálu firmy Amylon a firmu Kövak pod Palackého

sídlištěm.

V souvislosti s návrhem nového funkčního využití území je nutné zohlednit trasy a ochranná

pásma stávající technické infrastruktury a vyhlášená pásma hygienické ochrany a řešit omezení,

která z nich vyplývají.

Vyhlášená pásma hygienické ochrany zemědělských areálů byly dostupné z výchozích podkladů

ÚAP byly zohledněny a rizika dopadu včetně návrhu opatření pro jejich minimalizaci jsou navržena

ve Vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro každou jednotlivou dotčenou plochu.

V souvislosti s řešením ploch pro bydlení nebyly zapracovány izofon s výhledem na 30 let u

stávajících i výhledových liniových staveb dopravní infrastruktury, a to z důvodu nedostupnosti

těchto podkladů (ÚAP, ZÚR, Strategické hlukové mapy.




Problém prostorové regulace a zásad ochrany veřejných prostranství zabránění tlaku na vysokou

intenzitu využití území a zvyšování dopravní zátěže území byl vyřešen stanovením funkčních a

prostorových regulativů

Nové prvky ÚSES budou přednostně umisťovány na pozemcích ve vlastnictví města, kraje a

České republiky.

Správním územím protéká významný vodní tok Šlapanka (stanoveno záplavové území včetně

aktivní zóny čj. KUJI 63662/2008 ze dne 2.9.2008), významný vodní tok Zlatý potok (stanoveno

záplavové území včetně aktivní zóny čj. KUJI 58424/2006 ze dne 9.8.2006) a drobné vodní toky

Skrýšovský potok, Ochozský potok a Zhořský potok. V hlavním a koordinačním výkrese je

zakreslena aktuální hranice záplavového území včetně aktivní zóny. V územním plánu jsou

stanovená záplavová území plně respektována. Kromě nezbytných staveb dopravní a technické

infrastruktury nejsou do záplavového území umisťována nová zastavitelná území. Podél drobných

vodních toků jsou vyžadovány nezastavitelné pásy v šíři min. 6,0 m pro údržbu a výkon správy

vodních toků, podél významných vodních toků bude ponechán volný pás v šíři 8.0 m.

Řešeným územím prochází železniční trať Dobronín – Polná, její ochranné pásmo bylo

respektováno. Obytná výstavba i u ploch se smíšeným funkčním využitím, byla umístěna

v odsazení od tělesa dráhy, které zajistí nepřekročení hodnot hygienických limitů ze stávající i

výhledové železniční dopravy.

Středem řešeného území prochází katodově chráněná trasa produktovou ČEPRO, a. s. s jejím

ochranným pásmem. Dále je v katastrálním území Polná umístěna stanice katodové ochrany

(SKAO) s NN přípojkou, elektrickým vedením SKAO, anodovým uzemněním a s jeho ochranným.

Z důvodu zajištění bezpečnosti osob a ochrany majetku je třeba, aby všechny stavby a činnosti

situované do ochranného pásma zařízení v majetku ČEPRO, a. s. respektovaly vzdálenosti

stanovené platnými právními předpisy a ČSN 65 0204. Textová část odůvodnění územního plánu

proto bude obsahovat informace o existenci produktovou, jeho ochranném pásmu a konkrétních

omezeních a opatřeních pro umísťování jednotlivých staveb, které vyplývají z nařízení vlády č.

29/1959 Sb. a ČSN 65 0204. Tyto limity využití území budou promítnuty do regulativů funkčního a

prostorového využití území. Koordinační výkres bude obsahovat zákres a popis trasy produktovou

i jeho ochranná pásma v šíři 300 m na každou stranu od osy potrubí včetně ochranného pásma

anodového území v šířce 100 m na každou jeho stranu.

Add j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch p řestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v r ozvojové oblasti nebo rozvojové ose

Zastavěné území města bylo vymezeno v souladu s § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006

Sb.) k 1.4.2013.

Všechny navrhované plochy byly vymezeny jako plochy zastavitelného území dle regulativů.

Zastavitelné plochy navazují na vymezené zastavěné území města.

Hodnotné části krajiny jsou vymezeny jako nezastavitelné území, často i jako prvek ÚSES.




Add k) Požadavky na vymezení ploch a koridor ů, ve kterých bude uloženo prov ěření změn jejich využití územní studií

Byla označeny plochy a koridory, u kterých podmínky prostorové regulace, vzhledem k jejich

rozsahu nebo charakteru, není možné stanovit přímo územním plánem, proto je vhodné jejich

využití před započetím výstavby prověřit územní studií.

Add l) Požadavky na vymezení ploch a koridor ů, pro které budou podmínky pro rozhodování o zm ěnách jejich využití stanoveny regula čním plánem

V ÚP Polná nebude pořizován regulační plán.

Add m) Požadavky na vyhodnocení vliv ů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dot čený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatn il požadavek a zpracování vyhodnocení z hlediska vliv ů na životní prost ředí nebo pokud nevylou čil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast

Předkládaný variantní Návrh územního plánu města Polná byl podroben Vyhodnocení vlivů na

udržitelný rozvoj území, jehož součástí je i Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a

Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA2000.

Vyhodnocení SEA je provedeno dle platných standardů a metodik a ve struktuře dané přílohou

stavebního zákona. Vyhodnocení se zabývá každou jednotlivou plochou, u které je provedeno

posouzení na stanovené složky životního prostředí, obyvatelstvo, veřejné zdraví, i hmotné a

kulturní statky. Dále je provedeno zhodnocení a porovnání variant navrženého rozvoje, a to podle

jednotlivých oblastí – skupin funkčního využití, kde je tímto i zohledněna lokální kumulace vlivů na

současný stav životního prostředí. V návaznosti na identifikované možné negativní vlivy jsou

navržena preventivní, minimalizující nebo kompenzační opatření pro možnou akceptovatelnost

rozvoje v dané oblasti (např. změna funkce, redukce nebo až vyjmutí plochy z návrhu ÚP).

Vyhodnocení SEA i NATURA2000 je garantováno k tomu autorizovanou osobou dle současně

platné legislativy.

Add n) P řípadný požadavek na zpracování konceptu, v četně požadavk ů na zpracování variant

Variantním návrhem bylo prověřeno umístění hlavních rozvojových směrů. Prověřeny byly lokality

pro průmysl a bydlení.

Dále bylo variantně prověřeno funkční využití lokality Varhánkova (dnešní autobusové nádraží).

Území bylo řešeno ve 4 variantách.

Trasa komunikace (severní obchvat města) byla vedena ve 2 variantách.

Add o) Požadavky na uspo řádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspo řádání obsahu jejich od ůvodn ění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkres ů a počtu vyhotovení

Návrh územního plánu byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., (stavební zákon) v

platném znění a jeho prováděcími vyhláškami a dalšími platnými právními předpisy, které se

vztahují k této problematice.




Obsah návrhu územního plánu i jeho odůvodnění byl vyhotoven v souladu s §13 vyhlášky č.

500/2006 Sb.

Byl použit souřadnicově orientovaný mapový podklad (S-JTSK).

4c Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje

Z oblasti životního prostředí nevyplývají s územního plánu žádné podněty nadmístního významu

nad rámec ZÚR kraje.

4d Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zemědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa

4.d 1) Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu p ůdy náležející do zemědělského p ůdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultu ře) dot čené půdy, údaje o zařazení zemědělské p ůdy do bonitovaných p ůdně ekologických jednotek a do stup ňů přednosti v ochran ě.

Návrh rozvoje území obce vychází z platného územního plánu Polné včetně změn č. 1 – 9.

Převádí rozvojové plochy ÚP do návrhové části nového územního plánu. Dále jsou vymezeny

nové rozvojové plochy na podkladě vyhodnocení požadavků Zadání nového územního plánu,

doplněny a upřesněny jsou v průběhu zpracování návrhu územního plánu podle pokynů určeného

zastupitele obce.

Zábory ZPF jsou vyhodnoceny dle variant:

VARIANTA A:

Celkový zábor ZPF bude v důsledku plánovaného rozvoje varianta A představovat 84 ha plochy.

Tabulka 10 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka -

varianta A

Kultura zem ědělské půdy

Výměra celkem

Z toho t řída ochrany č. podle BPEJ v ha

I. II. III. IV. V.

Orná 54,156 6,515 28,957 13,423 0 5,262 Trvalé travní porosty 22,876 4,883 6,848 7,064 0 4,082 Chmelnice 0 0 0 0 0 0 Vinice 0 0 0 0 0 0 Ovocné sady 0 0 0 0 0 0 Zahrady 6,947 0,514 0,139 5,620 0 0,675 Ostatní 0 0 0 0 0 0

celkem 83,979 11,911 35,944 26,106 0 10,018

Tabulka 11 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního využití – varianta A

Funkční využití I. II. III. V. Celkový sou čet

BI 5,745 2,902 9,107 5,636 23,391

DS 1,011 1,052 0,027 2,091




Funkční využití I. II. III. V. Celkový sou čet

NG.s 0,375 0,375

OH 0,487 0,487

OK 0,496 0,697 1,193

OS 0,927 0,071 0,132 1,131

PV 0,360 3,002 2,493 0,252 6,108

PZ 0,191 8,534 0,511 1,711 10,947

PZ.1 0,006 1,692 1,698

RI 0,166 0,559 0,725

SM 0,233 1,740 0,687 0,154 2,814

SV 0,953 0,676 0,287 1,915

TI 0,041 0,034 0,177 0,252

VD 0,253 1,115 1,368

VL 0,703 14,712 5,017 0,702 21,134

VZ 2,955 0,677 3,632

W 0,131 2,009 2,140

ZN 2,096 0,479 0,005 2,579

ZP 0,000 0,000

Celkový sou čet 11,911 35,944 26,106 10,018 83,979




Tabulka 12 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF - varianta A Lokalita číslo

Navrhované využití

Výměra celkem [ha]

Z toho p ůda náležející do ZPF v ha Druh ZPF podle katastru nemovitostí

BPEJ Třída ochrany

Výměra zemědělské půdy podle BPEJ [ha]

Nezemědělská půda [ha]

Katastrální území Meliorace V sou časně zastavěném území obce [ha]

Mimo sou časně zastavěné území obce [ha]

Celkem [ha]

Z1-BI-ja BI 0,235 0,000 0,235 0,235 orná půda 74700 III. 0,002 0,000 Janovice u Polné NE orná půda 75001 III. 0,234 0,000 Janovice u Polné NE

Z1-BI-po BI 0,127 0,000 0,066 0,066 zahrada 73745 V. 0,066 0,061 Polná NE

Z10-BI-hr BI 0,740 0,649 0,000 0,649 trvalý travní

porost 72911 I. 0,378 0,092 Hrbov NE zahrada 72911 I. 0,271 0,000 Hrbov NE

Z11-BI-hr BI 0,672 0,000 0,672 0,672 orná půda 72911 I. 0,021 0,000 Hrbov NE orná půda 72944 V. 0,172 0,000 Hrbov NE orná půda 73715 V. 0,478 0,000 Hrbov NE orná půda 76811 V. 0,001 0,000 Hrbov NE

Z12-BI-hr BI 1,019 0,000 0,980 0,980 orná půda 72911 I. 0,151 0,039 Hrbov NE trvalý travní

porost 72911 I. 0,829 0,000 Hrbov NE Z13-BI-po BI 1,112 0,001 1,111 1,112 orná půda 72911 I. 1,109 0,000 Polná NE

orná půda 72914 III. 0,003 0,000 Polná NE Z14-BI-hr BI 0,782 0,000 0,768 0,768 orná půda 72911 I. 0,291 0,014 Hrbov NE

orná půda 72914 III. 0,478 0,000 Hrbov NE zahrada 72914 III. 0,000 0,000 Hrbov NE

Z18-BI-po BI 3,863 0,011 3,768 3,779 zahrada 72914 III. 3,779 0,084 Polná NE Z25-BI-po BI 4,925 0,003 4,603 4,605 orná půda 71510 II. 0,642 0,320 Polná NE

trvalý travní porost 71510 II. 0,010 0,000 Polná NE

orná půda 73715 V. 2,575 0,000 Polná NE trvalý travní

porost 73715 V. 1,315 0,000 Polná NE orná půda 77201 V. 0,063 0,000 Polná NE

Z26-BI-po BI 0,817 0,014 0,803 0,817 orná půda 72914 III. 0,569 0,000 Polná NE trvalý travní

porost 72914 III. 0,055 0,000 Polná NE orná půda 72944 V. 0,147 0,000 Polná NE

trvalý travní porost 72944 V. 0,029 0,000 Polná NE





Lokalita číslo









Celkem [ha]

Z37-BI-po BI 0,650 0,001 0,649 0,650 orná půda 72914 III. 0,650 0,000 Polná NE Z4-BI-hr BI 1,825 0,000 1,825 1,825 orná půda 72911 I. 0,771 0,000 Hrbov NE

trvalý travní porost 72911 I. 0,474 0,000 Hrbov ANO

orná půda 73715 V. 0,581 0,000 Hrbov NE Z5-BI-ja BI 0,100 0,099 0,001 0,100 zahrada 74700 III. 0,100 0,000 Janovice u Polné NE

Z5-BI-nd BI 0,832 0,002 0,830 0,832 orná půda 74700 III. 0,019 0,000 Nové Dvory u

Kamenné NE trvalý travní

porost 74700 III. 0,813 0,000 Nové Dvory u

Kamenné NE Z5-BI-po BI 2,267 0,224 2,025 2,250 orná půda 71500 II. 2,149 0,018 Polná NE


zahrada 71500 II. 0,063 0,000 Polná NE

Z6-BI-ja BI 0,427 0,000 0,416 0,416 trvalý travní

porost 72901 I. 0,193 0,011 Janovice u Polné NE trvalý travní

porost 72911 I. 0,223 0,000 Janovice u Polné NE

Z6-BI-nd BI 0,715 0,000 0,715 0,715 orná půda 72911 I. 0,002 0,000 Nové Dvory u

Kamenné NE

zahrada 72911 I. 0,003 0,000 Nové Dvory u

Kamenné NE

orná půda 74700 III. 0,002 0,000 Nové Dvory u



Kamenné ANO

zahrada 74700 III. 0,100 0,000 Nové Dvory u

Kamenné ANO

Z6-BI-po BI 1,680 1,574 0,000 1,574 trvalý travní

porost 72914 III. 0,033 0,106 Polná ANO zahrada 72914 III. 1,541 0,000 Polná ANO

Z7-BI-ja BI 0,575 0,000 0,321 0,321 orná půda 72911 I. 0,055 0,254 Janovice u Polné NE trvalý travní

porost 72911 I. 0,094 0,000 Janovice u Polné NE orná půda 76701 V. 0,120 0,000 Janovice u Polné NE

trvalý travní porost 76701 V. 0,050 0,000 Janovice u Polné NE




Lokalita číslo









Celkem [ha]

Z7-BI-nd BI 0,345 0,327 0,000 0,327 trvalý travní

porost 72911 I. 0,325 0,018 Nové Dvory u

Kamenné NE


Kamenné NE Z8-BI-po BI 0,016 0,000 0,016 0,016 zahrada 72914 III. 0,008 0,000 Polná NE

zahrada 73745 V. 0,007 0,000 Polná NE zahrada 76901 V. 0,001 0,000 Polná NE



Kamenné NE


porost 72914 III. 0,114 0,031 Polná NE trvalý travní

porost 76901 V. 0,014 0,000 Polná NE

P9-DS-po DS 0,515 0,040 0,000 0,040 trvalý travní

porost 72914 III. 0,001 0,475 Polná NE zahrada 72914 III. 0,012 0,000 Polná NE


zahrada 76701 V. 0,010 0,000 Polná NE

Z15-DS-po DS 0,020 0,000 0,020 0,020 trvalý travní


Kamenné NE Z21-DS-po DS 1,371 0,000 1,352 1,352 orná půda 71500 II. 0,347 0,019 Polná ANO

trvalý travní porost 71500 II. 0,030 0,000 Polná ANO

orná půda 74600 II. 0,412 0,000 Polná ANO orná půda 75001 III. 0,564 0,000 Polná ANO


porost 71500 II. 0,095 0,088 Polná NE Z36-DS-po DS 0,128 0,000 0,128 0,128 orná půda 71500 II. 0,128 0,000 Polná NE Z52-DS-po DS 0,456 0,456 0,000 0,456 orná půda 72914 III. 0,456 0,000 Polná NE K2-NG.s-

hr NG.s 0,388 0,000 0,375 0,375 orná půda 73715 V. 0,375 0,012 Hrbov NE Z23-OH-

po OH 0,487 0,000 0,486 0,487 orná půda 72914 III. 0,487 0,000 Polná NE Z27-OK-po OK 0,697 0,000 0,697 0,697 orná půda 71500 II. 0,024 0,000 Polná NE

orná půda 71510 II. 0,673 0,000 Polná NE Z4-OK-po OK 0,499 0,003 0,493 0,496 trvalý travní 72901 I. 0,496 0,003 Polná NE




Lokalita číslo









Celkem [ha]

porost

Z13-OS-hr OS 0,473 0,218 0,116 0,334 trvalý travní

porost 72911 I. 0,116 0,139 Hrbov NE zahrada 72911 I. 0,218 0,000 Hrbov NE

Z14-OS-po OS 0,204 0,204 0,000 0,204 trvalý travní

porost 72914 III. 0,002 0,000 Polná ANO zahrada 72914 III. 0,069 0,000 Polná ANO


zahrada 76701 V. 0,131 0,000 Polná NE Z15-OS-po OS 0,594 0,001 0,592 0,594 orná půda 72901 I. 0,274 0,000 Polná NE

orná půda 72911 I. 0,320 0,000 Polná NE P8-PV-po PV 0,033 0,008 0,000 0,008 zahrada 71500 II. 0,006 0,026 Polná NE

zahrada 76701 V. 0,001 0,000 Polná NE Z10-PV-po PV 0,551 0,003 0,467 0,470 orná půda 71500 II. 0,337 0,080 Polná ANO

orná půda 76401 III. 0,133 0,000 Polná ANO Z11-PV-po PV 0,167 0,000 0,125 0,125 orná půda 71500 II. 0,000 0,042 Polná NE

orná půda 71510 II. 0,125 0,000 Polná NE Z15-PV-hr PV 0,067 0,000 0,016 0,016 orná půda 72914 III. 0,002 0,051 Hrbov NE

zahrada 72914 III. 0,007 0,000 Hrbov NE zahrada 74068 V. 0,007 0,000 Hrbov NE

Z16-PV-hr PV 0,280 0,000 0,213 0,213 orná půda 72911 I. 0,059 0,067 Hrbov NE orná půda 72914 III. 0,154 0,000 Hrbov NE

Z16-PV-po PV 0,170 0,000 0,167 0,167 trvalý travní

porost 73715 V. 0,164 0,003 Polná NE trvalý travní

porost 77201 V. 0,004 0,000 Polná NE

Z2-PV-nd PV 0,403 0,000 0,150 0,150 orná půda 74700 III. 0,007 0,253 Nové Dvory u



Kamenné NE Z20-PV-po PV 2,325 0,000 2,028 2,028 orná půda 71500 II. 0,604 0,297 Polná NE

orná půda 71510 II. 0,170 0,000 Polná ANO orná půda 75001 III. 0,935 0,000 Polná ANO

trvalý travní porost 75001 III. 0,004 0,000 Polná NE

orná půda 76401 III. 0,314 0,000 Polná ANO




Lokalita číslo









Celkem [ha]

trvalý travní porost 76401 III. 0,001 0,000 Polná NE

Z35-PV-po PV 2,030 0,000 1,823 1,823 orná půda 71500 II. 0,531 0,207 Polná ANO trvalý travní

porost 71500 II. 0,303 0,000 Polná ANO orná půda 74600 II. 0,317 0,000 Polná ANO orná půda 75001 III. 0,619 0,000 Polná ANO

trvalý travní porost 75001 III. 0,053 0,000 Polná ANO

Z42 -PV-po PV 0,608 0,000 0,608 0,608 orná půda 71500 II. 0,008 0,000 Polná NE

orná půda 71510 II. 0,581 0,000 Polná NE trvalý travní

porost 71510 II. 0,020 0,000 Polná NE Z5-PV-hr PV 0,398 0,011 0,127 0,139 orná půda 72911 I. 0,037 0,260 Hrbov NE

trvalý travní porost 72911 I. 0,081 0,000 Hrbov NE

orná půda 73715 V. 0,012 0,000 Hrbov NE trvalý travní

porost 73715 V. 0,009 0,000 Hrbov NE

Z6-PV-hr PV 0,260 0,037 0,000 0,037 trvalý travní

porost 72914 III. 0,037 0,222 Hrbov NE Z7-PV-hr PV 0,088 0,000 0,028 0,028 orná půda 73715 V. 0,028 0,060 Hrbov NE Z7-PV-po PV 0,259 0,000 0,084 0,084 orná půda 72914 III. 0,084 0,175 Polná NE Z8-PV-hr PV 0,252 0,050 0,030 0,081 orná půda 72911 I. 0,013 0,171 Hrbov NE

trvalý travní porost 72911 I. 0,040 0,000 Hrbov NE

orná půda 73715 V. 0,017 0,000 Hrbov NE trvalý travní

porost 73715 V. 0,011 0,000 Hrbov NE

Z8-PV-nd PV 0,370 0,030 0,100 0,130 orná půda 72911 I. 0,000 0,240 Nové Dvory u



Kamenné NE


Kamenné NE K1-PZ-po PZ 0,548 0,037 0,489 0,526 orná půda 71500 II. 0,499 0,021 Polná NE




Lokalita číslo









Celkem [ha]



K18-PZ-po PZ 0,164 0,000 0,164 0,164 trvalý travní

porost 71510 II. 0,008 0,000 Polná NE trvalý travní

porost 73715 V. 0,105 0,000 Polná NE trvalý travní

porost 77201 V. 0,052 0,000 Polná NE K19-PZ-po PZ 0,309 0,000 0,171 0,171 zahrada 71510 II. 0,053 0,138 Polná NE

zahrada 73715 V. 0,118 0,000 Polná NE K4-PZ-hr PZ 0,274 0,000 0,274 0,274 orná půda 72911 I. 0,050 0,000 Hrbov NE

trvalý travní porost 72911 I. 0,141 0,000 Hrbov ANO

orná půda 73715 V. 0,083 0,000 Hrbov NE K6-PZ-po PZ 9,653 0,003 8,890 8,893 orná půda 71500 II. 0,761 0,760 Polná ANO


orná půda 71510 II. 4,873 0,000 Polná ANO trvalý travní

porost 71510 II. 2,305 0,000 Polná ANO orná půda 76701 V. 0,212 0,000 Polná ANO


K7-PZ-po PZ 0,195 0,000 0,189 0,189 orná půda 72914 III. 0,187 0,006 Polná NE trvalý travní

porost 72914 III. 0,002 0,000 Polná NE K8-PZ-po PZ 0,057 0,000 0,057 0,057 orná půda 72914 III. 0,057 0,000 Polná NE K9-PZ-po PZ 0,255 0,000 0,254 0,255 orná půda 72914 III. 0,255 0,000 Polná NE

P15-PZ-po PZ 0,680 0,418 0,000 0,418 trvalý travní

porost 72914 III. 0,007 0,262 Polná NE zahrada 72914 III. 0,004 0,000 Polná NE


zahrada 76701 V. 0,176 0,000 Polná NE K17-PZ.1-

po PZ.1 1,604 0,000 1,604 1,604 orná půda 71500 II. 0,006 0,000 Polná ANO




Lokalita číslo









Celkem [ha]

orná půda 75001 III. 1,428 0,000 Polná ANO orná půda 76401 III. 0,170 0,000 Polná ANO

K4-PZ.1-po PZ.1 0,094 0,094 0,000 0,094 orná půda 72914 III. 0,094 0,000 Polná NE

Z33-RI-po RI 0,731 0,000 0,725 0,725 trvalý travní

porost 72911 I. 0,166 0,007 Polná ANO trvalý travní

porost 76701 V. 0,037 0,000 Polná ANO trvalý travní

porost 76901 V. 0,522 0,000 Polná ANO P3-SM-po SM 3,641 0,233 0,000 0,233 orná půda 72901 I. 0,233 3,408 Polná NE P5-SM-po SM 2,769 0,216 0,000 0,216 orná půda 72914 III. 0,061 2,554 Polná NE


zahrada 76701 V. 0,149 0,000 Polná NE Z28-SM-

po SM 1,740 0,001 1,740 1,740 orná půda 71500 II. 1,740 0,000 Polná NE Z32-SM-

po SM 0,651 0,001 0,624 0,625 orná půda 72914 III. 0,586 0,026 Polná NE trvalý travní

porost 72914 III. 0,039 0,000 Polná NE

Z10-SV-nd SV 0,322 0,000 0,321 0,321 trvalý travní


Kamenné NE Z3-SV-hr SV 0,729 0,003 0,673 0,676 orná půda 72914 III. 0,277 0,053 Hrbov NE

trvalý travní porost 72914 III. 0,398 0,000 Hrbov NE

Z3-SV-nd SV 0,856 0,033 0,606 0,639 orná půda 72911 I. 0,468 0,217 Nové Dvory u



Kamenné NE


Kamenné NE

zahrada 76811 V. 0,008 0,000 Nové Dvory u

Kamenné NE Z9-SV-hr SV 0,279 0,000 0,279 0,279 orná půda 73715 V. 0,279 0,000 Hrbov NE Z1-TI-hr TI 0,153 0,000 0,153 0,153 orná půda 72914 III. 0,034 0,000 Hrbov NE

orná půda 73715 V. 0,120 0,000 Hrbov NE




Lokalita číslo









Celkem [ha]

Z2-TI-hr TI 0,041 0,000 0,041 0,041 trvalý travní

porost 72911 I. 0,041 0,000 Hrbov ANO

Z4-TI-nd TI 0,061 0,000 0,057 0,057 trvalý travní

porost 72944 V. 0,012 0,003 Nové Dvory u

Kamenné ANO trvalý travní


Kamenné ANO Z31-VD-po VD 1,378 0,000 1,368 1,368 orná půda 71500 II. 0,253 0,010 Polná NE


Z1-VL-nd VL 0,703 0,004 0,699 0,703 orná půda 72901 I. 0,703 0,000 Nové Dvory u

Kamenné NE

Z12-VL-po VL 0,728 0,001 0,715 0,715 trvalý travní


porost 76701 V. 0,685 0,000 Polná ANO



porost 76401 III. 1,584 0,000 Polná ANO trvalý travní

porost 76701 V. 0,017 0,000 Polná NE Z19-VL-po VL 0,983 0,003 0,865 0,867 orná půda 71500 II. 0,801 0,115 Polná NE

orná půda 71510 II. 0,067 0,000 Polná NE Z24-VL-po VL 9,746 0,000 9,461 9,461 orná půda 71500 II. 6,808 0,286 Polná ANO


orná půda 71510 II. 0,050 0,000 Polná ANO trvalý travní

porost 71510 II. 0,013 0,000 Polná ANO orná půda 74600 II. 0,084 0,000 Polná ANO


orná půda 75001 III. 0,859 0,000 Polná ANO orná půda 76401 III. 0,003 0,000 Polná NE


Z29-VL-po VL 1,702 0,002 1,698 1,700 orná půda 71500 II. 1,700 0,002 Polná NE Z30-VL-po VL 4,842 0,005 4,837 4,842 orná půda 71500 II. 4,237 0,000 Polná ANO




Lokalita číslo









Celkem [ha]

orná půda 75001 III. 0,597 0,000 Polná ANO orná půda 76401 III. 0,008 0,000 Polná ANO

Z4-VL-ja VL 1,226 0,001 1,226 1,226 orná půda 74700 III. 1,226 0,000 Janovice u Polné ANO Z22-VZ-po VZ 3,692 0,002 3,631 3,632 orná půda 71500 II. 0,031 0,060 Polná NE



orná půda 75001 III. 0,489 0,000 Polná ANO trvalý travní

porost 75001 III. 0,188 0,000 Polná ANO K3-W-po W 2,165 0,000 1,997 1,997 orná půda 72914 III. 0,000 0,167 Polná ANO



K5-W-po W 0,719 0,000 0,142 0,142 trvalý travní

porost 71510 II. 0,131 0,577 Polná ANO trvalý travní

porost 76401 III. 0,011 0,000 Polná ANO K1-ZN-hr ZN 0,513 0,000 0,478 0,479 orná půda 72914 III. 0,265 0,035 Hrbov NE

trvalý travní porost 72914 III. 0,213 0,000 Hrbov NE

K2-ZN-po ZN 1,966 0,003 1,955 1,958 orná půda 72911 I. 1,958 0,008 Polná NE

K3-ZN-hr ZN 0,142 0,000 0,142 0,142 trvalý travní

porost 72911 I. 0,138 0,000 Hrbov NE trvalý travní

porost 73715 V. 0,005 0,000 Hrbov NE

P6-ZP-po ZP 0,153 0,000 0,000 0,000 trvalý travní

porost 71500 II. 0,000 0,153 Polná NE

Zdroj: data ÚAP, Návrh ÚP, upraveno AF-CityPlan




VARIANTA B:

Celkový zábor ZPF bude v důsledku plánovaného rozvoje varianta B představovat 94 ha plochy.


B

Kultura zem ědělské půdy

Výměra celkem

Z toho t řída ochrany č. podle BPEJ v ha

I. II. III. IV. V.

Orná 64,222 9,879 25,379 22,575 0 6,388

Trvalé travní porosty 22,692 4,789 5,473 8,084 0 4,347

Chmelnice 0 0 0 0 0 0

Vinice 0 0 0 0 0 0

Ovocné sady 0 0 0 0 0 0

Zahrady 7,671 0,299 0,523 6,049 0,045 0,755

Ostatní 0 0 0 0 0 0

celkem 94,585 14,966 31,375 36,707 0,045 11,491

Tabulka 14 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního využití – varianta B

Funkční využití I. II. III. IV. V. Celkový sou čet

BI 8,385 4,067 11,847 7,437 31,736

DS 0,910 1,039 1,949

OH 0,487 0,487

OK 0,836 0,836

OS 0,594 0,071 0,132 0,797

PV 0,747 4,632 3,622 0,045 0,445 9,491

PZ 0,268 2,209 1,441 2,411 6,329

PZ.1 0,094 0,094

RZ 3,779 3,779

SM 0,233 4,857 2,209 0,000 0,172 7,471

SV 1,065 1,156 0,008 2,229

TI 0,041 0,034 0,177 0,252

VD 0,459 1,200 1,659

VL 0,703 11,132 5,930 0,702 18,467

VZ 2,955 0,677 3,632

W 0,131 2,009 2,140

ZN 2,096 1,113 0,005 3,214

ZP 0,022 0,001 0,023

Celkový sou čet 14,966 31,375 36,707 0,045 11,491 94,585




Tabulka 15 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF - varianta B Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]

Z toho p ůda náležející do ZPF v ha

Druh ZPF podle katastru

nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y

Výměra zemědělsk

é půdy podle BPEJ

[ha]


Katastrální území Meliorace

V sou časně zastavěném území obce [ha]

Mimo sou časně zastavěné

území obce [ha]

Celkem [ha]

Z1-BI-ja BI 0,235 0,000 0,235 0,235 orná půda 74700 III. 0,002 0,000 Janovice u Polné NE

orná půda 75001 III. 0,234 0,000 Janovice u Polné NE

Z1-BI-po BI 0,127 0,000 0,066 0,066 zahrada 73745 V. 0,066 0,061 Polná NE

Z1-BI-sk BI 0,289 0,000 0,268 0,268 orná půda 72944 V. 0,250 0,021 Skrýšov u Polné NE

trvalý travní

porost 72944 V. 0,018 0,000 Skrýšov u Polné NE


Kamenné NE

trvalý travní


Kamenné NE


Kamenné NE

Z13-BI-po BI 1,112 0,001 1,111 1,112 orná půda 72911 I. 1,109 0,000 Polná NE

orná půda 72914 III. 0,003 0,000 Polná NE

Z17-BI-hr BI 1,257 0,000 1,088 1,088 orná půda 72914 III. 0,399 0,168 Hrbov NE

trvalý travní

porost 72914 III. 0,526 0,000 Hrbov NE

zahrada 72914 III. 0,139 0,000 Hrbov NE

zahrada 74068 V. 0,025 0,000 Hrbov NE

Z18-BI-hr BI 1,249 0,003 1,096 1,099 orná půda 72911 I. 0,151 0,150 Hrbov NE

trvalý travní

porost 72911 I. 0,944 0,000 Hrbov NE

zahrada 72911 I. 0,003 0,000 Hrbov NE

Z19-BI-hr BI 0,308 0,000 0,308 0,308 orná půda 72914 III. 0,308 0,000 Hrbov NE

Z2-BI-sk BI 0,559 0,000 0,534 0,534 orná půda 72901 I. 0,534 0,025 Skrýšov u Polné NE

Z22-BI-hr BI 0,551 0,490 0,000 0,490 trvalý travní

porost 72911 I. 0,220 0,060 Hrbov NE






Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]


trvalý travní

porost 72944 V. 0,074 0,000 Hrbov NE



trvalý travní

porost 76811 V. 0,000 0,000 Hrbov NE

Z25-BI-hr BI 0,596 0,000 0,596 0,596 orná půda 72944 V. 0,588 0,000 Hrbov NE



Z25-BI-po BI 4,925 0,003 4,603 4,605 orná půda 71510 II. 0,642 0,320 Polná NE

trvalý travní


orná půda 73715 V. 2,575 0,000 Polná NE

trvalý travní

porost 73715 V. 1,315 0,000 Polná NE



trvalý travní



Z43-BI-po BI 2,679 0,005 2,673 2,679 orná půda 72914 III. 2,679 0,000 Polná NE

Z45-BI-po BI 3,145 0,456 2,457 2,913 orná půda 72911 I. 1,660 0,232 Polná NE

trvalý travní

porost 72911 I. 0,006 0,000 Polná NE


trvalý travní



trvalý travní

porost 72944 V. 0,088 0,000 Polná NE




Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]


trvalý travní

porost 76701 V. 0,111 0,000 Polná NE


Z47-BI-po BI 2,205 0,000 2,205 2,205 orná půda 72914 III. 2,175 0,000 Polná ANO

orná půda 76701 V. 0,030 0,000 Polná ANO


Z5-BI-ja BI 0,100 0,099 0,001 0,100 zahrada 74700 III. 0,100 0,000 Janovice u Polné NE

Z5-BI-nd BI 0,832 0,002 0,830 0,832 orná půda 74700 III. 0,019 0,000 Nové Dvory u

Kamenné NE

trvalý travní


Kamenné NE


trvalý travní



Z6-BI-ja BI 0,427 0,000 0,416 0,416 trvalý travní


trvalý travní



Kamenné NE


Kamenné NE


Kamenné NE

trvalý travní


Kamenné ANO

zahrada 74700 III. 0,100 0,000 Nové Dvory u

Kamenné ANO


porost 72914 III. 0,033 0,106 Polná ANO

zahrada 72914 III. 1,541 0,000 Polná ANO




Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]

Z7-BI-ja BI 0,575 0,000 0,321 0,321 orná půda 72911 I. 0,055 0,254 Janovice u Polné NE

trvalý travní


orná půda 76701 V. 0,120 0,000 Janovice u Polné NE

trvalý travní

porost 76701 V. 0,050 0,000 Janovice u Polné NE



Kamenné NE


Kamenné NE

Z8-BI-po BI 0,016 0,000 0,016 0,016 zahrada 72914 III. 0,008 0,000 Polná NE



Z9-BI-ja BI 1,511 0,000 1,511 1,511 orná půda 74700 III. 0,724 0,000 Janovice u Polné NE

orná půda 75001 III. 0,787 0,000 Janovice u Polné ANO



trvalý travní

porost 76901 V. 0,014 0,000 Polná NE



Kamenné NE

Z2-DS-po DS 0,037 0,000 0,019 0,019 orná půda 71500 II. 0,019 0,018 Polná NE

Z21-DS-po DS 1,371 0,000 1,352 1,352 orná půda 71500 II. 0,347 0,019 Polná ANO

trvalý travní

porost 71500 II. 0,030 0,000 Polná ANO

orná půda 74600 II. 0,412 0,000 Polná ANO


Z3-DS-po DS 0,023 0,000 0,008 0,008 orná půda 71500 II. 0,008 0,016 Polná NE



Z52-DS-po DS 0,456 0,456 0,000 0,456 orná půda 72914 III. 0,456 0,000 Polná NE

Z23-OH-po OH 0,487 0,000 0,486 0,487 orná půda 72914 III. 0,487 0,000 Polná NE




Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]

Z55-OK-po OK 0,890 0,003 0,833 0,836 orná půda 72901 I. 0,340 0,055 Polná NE

trvalý travní

porost 72901 I. 0,495 0,000 Polná NE

Z14-OS-po OS 0,204 0,204 0,000 0,204 trvalý travní


zahrada 72914 III. 0,069 0,000 Polná ANO

trvalý travní

porost 76701 V. 0,001 0,000 Polná NE


Z15-OS-po OS 0,594 0,001 0,592 0,594 orná půda 72901 I. 0,274 0,000 Polná NE

orná půda 72911 I. 0,320 0,000 Polná NE

P14-PV-po PV 0,081 0,045 0,000 0,045 zahrada 72941 IV. 0,045 0,036 Polná NE

P8-PV-po PV 0,033 0,008 0,000 0,008 zahrada 71500 II. 0,006 0,026 Polná NE


Z10-PV-po PV 0,551 0,003 0,467 0,470 orná půda 71500 II. 0,337 0,080 Polná ANO


Z11-PV-nd PV 0,497 0,030 0,105 0,135 trvalý travní


Kamenné NE


Kamenné NE


Kamenné NE

Z11-PV-po PV 0,167 0,000 0,125 0,125 orná půda 71500 II. 0,000 0,042 Polná NE

orná půda 71510 II. 0,125 0,000 Polná NE

Z14-PV-nd PV 0,544 0,006 0,511 0,517 orná půda 72911 I. 0,241 0,027 Nové Dvory u

Kamenné NE


Kamenné NE


Kamenné NE


porost 73715 V. 0,164 0,003 Polná NE




Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]

trvalý travní

porost 77201 V. 0,004 0,000 Polná NE

Z2-PV-nd PV 0,403 0,000 0,150 0,150 orná půda 74700 III. 0,007 0,253 Nové Dvory u

Kamenné NE

trvalý travní


Kamenné NE

Z20-PV-hr PV 0,439 0,000 0,059 0,059 orná půda 72914 III. 0,044 0,380 Hrbov NE






trvalý travní



trvalý travní


Z21-PV-hr PV 0,252 0,050 0,030 0,081 orná půda 72911 I. 0,013 0,171 Hrbov NE

trvalý travní

porost 72911 I. 0,040 0,000 Hrbov NE


trvalý travní

porost 73715 V. 0,011 0,000 Hrbov NE


porost 72911 I. 0,157 0,033 Hrbov NE










Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]


Z42 -PV-po PV 0,608 0,000 0,608 0,608 orná půda 71500 II. 0,008 0,000 Polná NE


trvalý travní


Z44-PV-po PV 4,057 0,000 3,857 3,858 orná půda 71500 II. 2,011 0,199 Polná ANO

trvalý travní




trvalý travní



orná půda 72901 I. 0,046 0,000 Polná NE

trvalý travní

porost 72901 I. 0,001 0,000 Polná NE


trvalý travní

porost 72911 I. 0,081 0,000 Hrbov NE


trvalý travní

porost 73715 V. 0,009 0,000 Hrbov NE


Z54-PV-po PV 0,206 0,000 0,085 0,085 orná půda 72914 III. 0,085 0,121 Polná ANO






Z7-PV-po PV 0,259 0,000 0,084 0,084 orná půda 72914 III. 0,084 0,175 Polná NE

Z8-PV-ja PV 0,356 0,123 0,202 0,325 orná půda 74700 III. 0,089 0,031 Janovice u Polné NE




Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]

zahrada 74700 III. 0,124 0,000 Janovice u Polné NE

orná půda 75001 III. 0,112 0,000 Janovice u Polné ANO

K1-PZ-po PZ 0,548 0,037 0,489 0,526 orná půda 71500 II. 0,499 0,021 Polná NE

trvalý travní



K1-PZ-sk PZ 0,058 0,001 0,058 0,058 orná půda 72901 I. 0,058 0,000 Skrýšov u Polné NE

K10-PZ-po PZ 3,349 0,052 2,825 2,877 orná půda 71500 II. 0,076 0,473 Polná ANO

trvalý travní



trvalý travní



orná půda 76701 V. 0,317 0,000 Polná ANO

trvalý travní

porost 76701 V. 1,006 0,000 Polná NE

K11-PZ-po PZ 0,351 0,000 0,345 0,345 orná půda 72914 III. 0,343 0,006 Polná NE

trvalý travní




trvalý travní



trvalý travní

porost 73715 V. 0,002 0,000 Polná NE




K16-PZ-po PZ 0,357 0,000 0,345 0,345 orná půda 72911 I. 0,009 0,012 Polná NE




Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]

trvalý travní

porost 72911 I. 0,010 0,000 Polná NE

trvalý travní



trvalý travní




trvalý travní

porost 73715 V. 0,105 0,000 Polná NE

trvalý travní

porost 77201 V. 0,052 0,000 Polná NE

K19-PZ-po PZ 0,309 0,000 0,171 0,171 zahrada 71510 II. 0,053 0,138 Polná NE


K4-PZ-hr PZ 0,274 0,000 0,274 0,274 orná půda 72911 I. 0,050 0,000 Hrbov NE

trvalý travní



P15-PZ-po PZ 0,680 0,418 0,000 0,418 trvalý travní


zahrada 72914 III. 0,004 0,000 Polná NE

trvalý travní

porost 76701 V. 0,232 0,000 Polná NE


K4-PZ.1-po PZ.1 0,094 0,094 0,000 0,094 orná půda 72914 III. 0,094 0,000 Polná NE

Z56-RZ-po RZ 3,863 0,011 3,768 3,779 zahrada 72914 III. 3,779 0,084 Polná NE

P10-SM-po SM 0,464 0,064 0,000 0,064 trvalý travní



P12-SM-po SM 1,370 0,634 0,000 0,634 trvalý travní





Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]



trvalý travní



trvalý travní

porost 76701 V. 0,008 0,000 Polná NE


P13-SM-po SM 0,356 0,000 0,000 0,000 zahrada 72941 IV. 0,000 0,356 Polná NE

P16-SM-po SM 4,093 0,039 0,000 0,039 orná půda 71500 II. 0,018 4,054 Polná NE

trvalý travní


P3-SM-po SM 3,641 0,233 0,000 0,233 orná půda 72901 I. 0,233 3,408 Polná NE

P5-SM-po SM 2,769 0,216 0,000 0,216 orná půda 72914 III. 0,061 2,554 Polná NE

trvalý travní

porost 76701 V. 0,005 0,000 Polná NE


Z39-SM-po SM 3,442 0,003 3,438 3,440 orná půda 71500 II. 3,440 0,002 Polná NE

Z41-SM-po SM 0,697 0,000 0,697 0,697 orná půda 71500 II. 0,024 0,000 Polná NE


Z48-SM-po SM 1,098 0,001 1,069 1,070 orná půda 72914 III. 1,031 0,028 Polná NE

trvalý travní


Z53-SM-po SM 1,078 0,001 1,077 1,078 orná půda 72914 III. 1,078 0,000 Polná ANO


Kamenné NE

trvalý travní


Kamenné NE


Kamenné NE

trvalý travní


Kamenné NE




Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]

Z3-SV-hr SV 0,729 0,003 0,673 0,676 orná půda 72914 III. 0,277 0,053 Hrbov NE

trvalý travní



Kamenné NE

trvalý travní


Kamenné NE


Kamenné NE

zahrada 76811 V. 0,008 0,000 Nové Dvory u

Kamenné NE

Z1-TI-hr TI 0,153 0,000 0,153 0,153 orná půda 72914 III. 0,034 0,000 Hrbov NE


Z2-TI-hr TI 0,041 0,000 0,041 0,041 trvalý travní


Z4-TI-nd TI 0,061 0,000 0,057 0,057 trvalý travní


Kamenné ANO

trvalý travní


Kamenné ANO

Z40-VD-po VD 1,675 0,000 1,659 1,659 orná půda 71500 II. 0,459 0,015 Polná NE


Z1-VL-nd VL 0,703 0,004 0,699 0,703 orná půda 72901 I. 0,703 0,000 Nové Dvory u

Kamenné NE



trvalý travní




trvalý travní


trvalý travní

porost 76701 V. 0,017 0,000 Polná NE

Z19-VL-po VL 0,983 0,003 0,865 0,867 orná půda 71500 II. 0,801 0,115 Polná NE




Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]


Z38-VL-po VL 6,446 0,005 6,441 6,446 orná půda 71500 II. 4,243 0,000 Polná ANO



Z4-VL-ja VL 1,226 0,001 1,226 1,226 orná půda 74700 III. 1,226 0,000 Janovice u Polné ANO

Z50-VL-po VL 7,161 0,000 6,889 6,889 orná půda 71500 II. 5,257 0,272 Polná ANO

trvalý travní



trvalý travní



trvalý travní




trvalý travní


Z22-VZ-po VZ 3,692 0,002 3,631 3,632 orná půda 71500 II. 0,031 0,060 Polná NE

trvalý travní


trvalý travní



trvalý travní


K3-W-po W 2,165 0,000 1,997 1,997 orná půda 72914 III. 0,000 0,167 Polná ANO

trvalý travní


trvalý travní


K5-W-po W 0,719 0,000 0,142 0,142 trvalý travní 71510 II. 0,131 0,577 Polná ANO




Lokalita číslo


Výměra

celkem [ha]



nemovitostí

BPEJ Třída ochran

y


é půdy podle BPEJ

[ha]





území obce [ha]

Celkem [ha]

porost

trvalý travní


K1-ZN-hr ZN 0,513 0,000 0,478 0,479 orná půda 72914 III. 0,265 0,035 Hrbov NE

trvalý travní


K2-ZN-po ZN 1,966 0,003 1,955 1,958 orná půda 72911 I. 1,958 0,008 Polná NE


porost 72911 I. 0,138 0,000 Hrbov NE

trvalý travní

porost 73715 V. 0,005 0,000 Hrbov NE




P11-ZP-po ZP 0,128 0,023 0,000 0,023 zahrada 71500 II. 0,022 0,105 Polná NE


P6-ZP-po ZP 0,153 0,000 0,000 0,000 trvalý travní


Zdroj: data ÚAP, Návrh ÚP, upraveno AF-CityPlan




Rozvoj města byl v návrhovém navrhován s ohledem na ochranu ZPF, tj. nebyla navrhována nová

samostatná sídla, byl ponechán a prověřován přístup na zemědělské pozemky, prioritně byly

využívány plochy v zastavěném území a vhodně pro přestavbu, revitalizaci stávajících

nevyhovujících funkcí, rozvoj byl prioritně navrhován v území navazujícím na stávající sídla. Dále

byl rozvoj směrován do míst dopravně a technicky dostupných jak dle stávajícího stavu využití

území, tak dle navrženého rozvoje města, tj. nové dopravní koncepce.

Odůvodn ění rozsahu závoru ZPF

Návrh územního plánu je vyjádřením analýzy vstupních informací, požadavků na výstupní řešení

v kombinaci s vyhodnocením současného území, převzetí záměrů současného územního plánu

s promítnutím všeho do právního prostředí.

Vstupním argumentem řešení je požadavek pořizovatele na úplné převzetí zastavitelných ploch

podle platného územního plánu. Důvodem je oprávněná obava z rizika možných náhrad, které při

vyřazení rozvojových ploch mohou ve smyslu § 108 stavebního zákona majitelé dotčených

pozemků uplatnit. S ohledem na rozsah probíhajícího rozvoje a omezené možnosti vedení

rozhodujících tras dopravní infrastruktury neměl projektant s převzetím těchto zastavitelných ploch

zásadní profesní problém.

Dalším argumentem je naplnění kompaktního rozvoje města – přednostní využití volných ploch a

proluk zastavěného území, využití znehodnocených ploch. Důsledné využití prostoru vnitřního

města je dále doplněno kompaktní městskou strukturou.

Třetím argumentem je minimalizace rozvoje solitérních místních částí, zde jsou de facto převzaty

zastavitelné plochy dle platného územního plánu a další rozvoj z hlediska žádostí fyzických a

právnických osob se omezuje výhradně na jednotlivé žádosti, do proluk zastavěného území a

výhradně po potřeby bydlení. Rozvoj dalších ploch individuální rekreace ve stávajících lokalitách i

vznik novotvarů je vyloučen.

4.d 2) Údaje o uskute čněných investicích do p ůdy za účelem zlepšení p ůdní úrodnosti (meliora ční a závlahová za řízení apod.) a o jejich p ředpokládaném porušení:

Zábory ZPF dle návrhu územního plánu nezasahují do ploch s uskutečněnými investicemi do půdy

za účelem zlepšení půdní úrodnosti.

4.d 3) Údaje o areálech a objektech staveb zem ědělské prvovýroby a zem ědělských usedlostech a o jejich p ředpokládaném porušení:

Areály zemědělské prvovýroby jsou zachovány, s ohledem na hospodaření vlastníka resp.

nájemce zemědělské půdy – Janovice, Skrýšov, Nové Dvory. Stávající zemědělské areály

v Janovicích a Nových Dvorech jsou užívány pro jiný způsob podnikání. Zemědělský areál Farma

A je navržen k likvidaci. Stávající zemědělský areál Farma B je navržen k rozvoji a částečně jako

plocha přestavby.




4.d 4) Údaje o uspo řádání zem ědělského p ůdního fondu v území, opat řeních k zajišt ění ekologické stability krajiny a významných skute čnostech vyplývajících ze schválených návrh ů pozemkových úprav a o jejich p ředpokládaném porušení:

Navrhované zastavitelné plochy jsou umístěny mimo prvky ochrany přírody, citované v příslušné

stati textové části návrhu územního plánu.

Zpětná vazba mezi navrhovanými zastavitelnými plochami a ochranou vodních toků a území před

znehodnocením vlivem změny vodohospodářského uspořádání není v řešeném území aktuální.

Zástavba se nachází mimo údolnice vodních toků, Sklon rostlého terénu na zastavitelných

plochách nezakládá možnost eroze zemědělské půdy.

Navržené úpravy nevyvolají jiné porušení zemědělského půdního fondu např. zamokřením.

4.d 5) Znázorn ění průběhu hranic územních obvod ů obcí a hranic katastrálních území

Řešené území města Polná tvoří 5 katastrálních území: Polná, Hrbov, Janovice u Polné, Nové

Dvory u Kamenné, Skrýšov u Polné.

4.d 6) Zdůvodn ění, pro č je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením

nejvýhodn ější z hlediska ochrany zem ědělského p ůdního fondu a ostatních zákonem

chrán ěných obecných zájm ů.

Ponecháním současného stavu podle schválené dokumentace je společensky únosné do naplnění

ploch. Nové plochy jsou vymezeny nad rámec platného rozměru územního plánu, jsou však

logickým pokrčování obce ve vytýčeném urbánním směru rozvoje s optimálním napojením na její

urbanistickou strukturu, veřejnou, dopravní a technickou vybavenost.




4.d 7) Údaje o záboru lesního p ůdního fondu

UP Polná nezabírá žádné pozemky lesního půdního fondu




5 Rozhodnutí o námitkách a jejich od ůvodn ění

Bude následovat v dalším stupni UP Polná.




6 Vyhodnocení p řipomínek

Bude následovat v dalším stupni UP Polná.

Date post:	05-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

AF - CITYPLAN, s r.o. Jind ř ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA POLNÁ - …extranet.jihlava-city.cz › pup ›...

Documents