JINDICHA CORNELIA AGRIPPYZ NETTESHEIMU,

ozbrojenho vojska ryte pasovanho, obojho prva i medicny doktora,Jeho Svat Milosti csask rady a archive

OKULTN FILOSOFIEKNIHA PRV

Podle prvnho latinskho vydn z roku 1534 peloil Jaroslav Novk; vydalo nakl. Trigon, Praha 1992

1Veledstojnmu otcipanu JANU TRITHEIMOVI,

opatu u sv. Jakuba v pedmst wrzburskmJINDICH KORNELIUS AGRIPPA

Z NETTESHEIMU

peje tst a zdrav.

Kdy jsem se nedvno, ctihodn ote, zdroval s Tebou del as ve Tvm kltee ve Wrzburku,mnoho jsme rozmlouvali o chemii, magii, kabale a jinch skrytch vdch a tzali jsme se tak, promagie, kter podle souhlasnch nzor vech starch filosof byla naukou pedn a mezi ostatnmivdami nejvy a jako takov byla neobyejn cenna starovkmi mudrci a knmi, po zaloenkatolick crkve byla tolik nenvidna a podezvna a nakonec teology zavrhovna, svatmi koncilyproklnna a zkonem dvna v klatbu. Po zral vaze se domnvm, e pina snad je v tom, ezhorenm as i lid vyskytli se mnoz liv filosofov a domnl magov, kte pijave z mnohakacskch sekt a bludnch nboenskch vr nejv zavriteln, povren a rouhav obady,zneuvali i nboenstv pravovrnho zlovoln a odporn ke zkze prody a lovka. Vydali spoustuvykiench knih, zneuive v nadpisu vzneenho jmna magie, a ponvad s tak vysokm titulemvylo mnoho knih hodnch zavren a arlatnskch, i magie sama kdysi vysoce cenn byla nyndobrmi a poctivmi lidmi nenvidna a bylo velkm zloinem, kdy se nkdo prohlsil magem a jislovem i perem, nebyla-li to snad njak blzniv venkovsk staena, chtjc mti povst adeptkytajnch vd, je namlouvala lidem, e me - jak prav Apuleius - nebe sthnouti dol, zemi povsiti,prameny ucpati, horstvo zniiti, pivolati duchy zemelch, oslabiti bohy, zhasiti hvzdy a dokonce ipodsvt osvtliti. Nebo Vergilius prav:

Quae se carminibus promittat solvere mentesquas velit, atque aliis duras immitere curas,sistere aquam fluviis, et vertere sidera retro,nocturnosque ciet manes, mugire videbissub pedibus terram, et descendere montibus ornos.1

Vci, kter vyprvj napklad Lucanus o theslsk arodjnici aneb Homeros o vemohoucnostiKirin, jsou povtin vylhanm, povrivm brakem, zhoubnm bsnickm vmyslem a pesto, enelze jich aditi k umnm dovolenm, nesou vzneen titul magie. Uvauje o tom, velmi jsem sepodivil a rozmrzel, e se dosud nikdo tak vzneen a posvtn vdy nezastal a nepodal ji lidstvu v jejprav a pvodn ryzosti, nebo vichni modern uitel magie pokud vm, jako Anglian Roger Bacoa Robert, Petr z Abana, Albertus Teutonicus, Arnold de Villanova, Anselm z Parmy, panl Picatrix,Florenan Cicchus Asculus a mnoz jin, ji mn znm autoi, slibuj sice magii vyuovati, alepodvaj toliko smylenky bez jakhokoliv rozumovho podkladu aneb povry poctivch badatelnedstojn.

Ptraje v tlm mld pozorn a nebojcn po vem zzranm a po tajuplnch obadech, napadlomne, e by nebylo prv nechvalitebn, znovu oiviti pravou magii, onu prastarou vdu mudrc,oistiti ji od nesvdomitch zkomolenin, peliv rozvinouti jej zsady a ochrniti ji takto ped utrhai.Akoliv jsem se onou mylenkou zabval del dobu, neodvil jsem se ji dve uskuteniti, a nyn,kdy mne nae rozmluvy o tchto vcech, Tvoje znamenit zkuenosti a uenost, jako i horlivpobdky ke zmuilosti dodaly nov odvahy. Tehdy jsem napsal na zkladu dl nejosvdenjchfilosof, nebrav zetele ke spism za magick myln vyhlaovanm, ti knihy, co mon strun anazval jsem je mn odpudiv Okultn filosofi!

Jeto Tvoje dstojnost v tomto smru m vdomosti obshl, pedkldm Ti svoje dlo k psnmuposouzen se dost, abys vude, kde jsem se proti prod, Bohu aneb nboenstv proheil, blud tenril zatratiti, na druh stran vak ochrnil pravdu, aby tak z dla ve, m zlomyslnost onu vdu 1 Ta slibuje zaklnnm libovoln ulevovati dum a jinm seslati krutou trze, zastaviti vodu ek, zvrtiti drhyhvzd, vyvolv non nny, uz, jak pod n stn zem, a z hor sestupovati stromy.

2znevaila, bylo vymceno. Vbec T prosm, abys s tmto dlem, jako se samotnou magi, naloil tak,aby prospn nebylo zatajeno a kodliv bylo vyloueno, aby tak dlo, je obstlo ped Tvouprohldkou a doshlo Tv pochvaly, mohlo pleitostn vystoupiti na veejnost a nemusilo se obvatiodsouzen naich potomk. ij blaze a ra bti k mmu odvnmu dlu shovvav!

3JAN TRITHEIM,opat u sv. Jakuba ve Wrzburku dve ve Sponheimu, posl svmu Jindichu Korneliu Agrippovi

z Nettesheimu ptelsk pozdrav!

Ani smrteln jazyk ani pero nemohou, nejvenj Agrippo, vypsati s jak velikou radost pijalijsme Tvoje dlo O okultn filosofii, k prohldnut nm pedloen. Obdivujeme nemlo Tvojineobyejnou uenost, ponvad vniknuv ji jako mladk do tak hlubokch tajemstv, mnohanejuenjm mum neznmch, dovedl Jsi podati je nejen pilhav a sprvn, ale i velmi krsnmslohem. Pedevm Ti dkujeme za Tvou dvru; jsme Ti vak i nadle dky zavzni. Tvoje dlo,kter by nedovedl sdostatek vynachvliti ani uenec nejvt, dobv si naeho uznn a my Tnapomnme a prosme co nejsnanji, abys na zapoat drze pokraoval a nenechal dmati takndhern sly duchovn, nbr abys je dle pstoval, zdokonaloval a i nevidoucm ukzal svtlo pravmoudrosti, jm T Bh tak vysoce osvtil. Nedej se ve svm pedsevzet zviklati nikm z onchniem, o nich plat pslov: Ln vl stoj pevn na jednom mst, nebo podle vrok mudrcneme bti nikdo opravdov uenm, kdo psahal na prvky jen jedin vdy. Bh T obdail hojnmia vysokmi dary duchovnmi, a proto nenapodobuj vola, ale ptky, a nezastavuj se u jedin vci, nbrodvn krej k obecnmu. Nebo kad bude pokldn za uence tm vtho, m rozshlej budoujeho vdomosti. Tvj duch je s to obshnouti ve dokonale, a proto je nutno, abys se zabval ne mlo anejnimi, ale mnoho a nejvymi vcmi. Radm Ti jenom jedno, abys toti povdl prost prostm,avak vci vy a tajemstv pouze mum vynikajcm a dvrnm ptelm. Volovi dej seno ajenom papoukovi cukr! Zkoumej due, abys se nedostal, jako tak mnoz, pod nohy volm. ijastn, pteli, a budeme-li Ti moci prokzati njakou slubu, rozka, a ihned Ti vyhovme. Aby sevak nae ptelstv denn stle vce utuovalo, pi nm astji a poli nm tak nco ze svchuench prac, o T snan prosme. Jet jednou: ij blaze!

V naem klteru ve Wrzburku, 8. dubna 1510.

4Nejdstojnjmu otci v Kristu a nejjasnjmu knetiHEMANU,

hrabti z Wiedu, z Bo milosti kolnskmu arcibiskupu, kurfitovi svat msk e, arcikancliitalskmu, vvodovi vestflskmu a engernskmu atd., urozenmu legtu velesvat msk crkve a

generlnmu viki in pontificialibus Jindich Kornelius Agrippa z Nettesheimu peje tst a zdrav.

Tak velikou jest slva Tv Vsosti, nejctihodnj a nejjasnj kne, tak velik je lesk Tvchctnost, Tv uenosti a lsky k nejpednjm vdm, spojen s moudrost, vmluvnost, psnounbonost a nejulechtilejm charakterem, e daleko ped obyejn smrtelnky, nemluv ji ani oTvm vysokm lechtickm pvodu, bohatstv, rozshlch statcch, duchovnch hodnostech a o Tvtlesn krse a sle. Nadeve vm si vak Tvch rekovnch a skvlch ctnost tak mocnpsobivch, e m je kdo uenj a vt ptel ctnosti, tm usilovnji se sna zskati si Tv pzn. Ij jsem si umnil uchzeti se o tak vysokou est, ale po zpsobu Parth, to jest, nikoliv bez dar.Takov zpsob pozdraven knete dochoval se nm z nejstarch dob a setkvme se s nm i dnes.

Ponvad jsem se pesvdil, e mnoho uenc obmyslilo Tvou knec Vsost krsnmi avelikmi dary sv uenosti, pokldal bych to za nedostatek Tob povinn hlubok cty, kdybych seodvil pibliti se k Tob s przdnma rukama. I pemlel jsem, co bych mohl darovati takznamenitmu kneti, a tu, ptraje ve sv knihovn, spoinulo oko moje na dle o okultn filosofiineboli magii, kter jsem napsal ji v tlm mld, ale jeho jsem nedokonil a na n jsem od mnohalet ji tm zcela zapomnl. Ihned jsem dlo ukonil, nebo jsem se domnval, e nemohu Tv knecVsosti uiniti pjemnj nabdky, ne novm dlem o nejstarm a nejtajnjm uen, plodem svhovdychtivho mld, o vd starovku, o jej zpracovn se dosud nikdo nepokusil.

Prci tuto vnuji Ti nikoli snad proto, jako by hodnou byla Tebe, nbr aby mn klestila cestu kuTv pzni. Tvoje Vsost laskav omluv moji prosbu, aby tyto studie mho mld smly btiuveejnny za Tvch auspici. Navzdory svm zvistnkm nechtl bych, aby se na moje dlozapomnlo, nebo obsahuje mnoh, eho znalost uznal jsem i ve zralm vku za prospnou a nutnou.Tvoje Vsost neobdr toliko dla mho mld, nbr i dlo plodnjho mho vku, nebo jsem mnohchyby opravil, leccos novho na mnoha mstech zaadil a pipojil mnoho kapitol, co lze poznatiz nestejnosti slohu. Ujiuje, e po cel svj ivot budu hotov k slubm Tv knec Vsosti,poroum se nejastnjmu kneti astnho Kolna.

V Mechelnu, v lednu 1531.

5Jindich Kornelius Agrippa z Nettesheimu:VEM TOUCM POZDRAV!

Nepochybuji, e ji samotn nzev m knihy o okultn filosofii neboli magii, pivb svounezvyklost mnoho ten. Nkte vak z nich s nedvrou pistoup k mmu dlu, jednakz pedsudk, jednak ze zlomyslnosti; jin, nerozumjce vci, nepochop jmno magie a jakmile spattitul, ponou kieti, e um zapovzenm umnm, e rozsvm kacsk sm, e cel tato vc urzbon ui a vzbud nelibost mezi vzdlanci, e jsem arodjem, e holduji povrm a spojuji ses blem, e jsem magem. K tmto nmitkm odpovdm, e slovo mag neznamen u vzdlanch lidarodje, ani povrivho lovka, ani spojence blova, nbr mudrce, knze a proroka. VdySibylly, kter tak pesn pedpovdly narozen Kristovo, byly magiky; magov, podle podivuhodnchznamen nebeskch zvdve o narozen Kristov, prvn pili, aby se mu klanli. Tak sta filosofova theologov velmi si vili magie a ani v evangeliu samm nen magie vc neznmou. Myslm vak,e tito poetilci a tupitel spe zapou Sibylly, svat magy, ano i samo Evangelium, ne by se smilis magi.

A tak je jisto, e ped jejich zlobou by mne neuchrnil ani Apollo, ani vechny Musy, ani andls nebe. Proto jim radm, aby m spisy neetli, ani se nesnaili je pochopiti, nbr, aby se snaili na nzapomenouti: vdy jsou kodliv a otravn, tato kniha pak je branou Acherontu, kameny v n mluv,stezte se tud, aby vm nevytsla mozek.

Tm vak, kte pistoup k etb se srdcem otevenm a s takovou pozornost, jako maj vely pisbrn medu, tm pak pravm: tte pozorn! Myslm, e naleznete mnoho uitenho a prospnho.Nebude-li se vm nco lbiti, peskote to a neuvejte toho. Vdy nic nedoporuuji, pouze vypravuji.Nepohrdejte tm vak, vdy kad, kdo nahldne do lkaskch knih uvid, e neobsahuj jen pojednno livech a protijedech, nbr tak o jedech samch. Pipoutm, e magie u mnohm zbytenmvcem. U vak tak mnohm skvlm zzrakm.

Tyto vak opomite jako marnost, tm vce si vmajce jejich pin. Kdo by nepokldal za uitena potebn to, co jest ku prospchu lidstva, co odvrac zlo, co ni kouzla, l nemoce, zahnpzraky, zachovv ivot, est, ryzost tstny, ani by se dopoutlo urky Boha neb nboenstv?Ji jsem podotkl, e spe chci vykldati ne tvrditi, jak metoda jest nutn. Pouil jsem uenplatonik i jinch starch filosof vude tam, kde nutnost kzala. Uinil-li jsem nkde chybu, ekl-lijsem nco volnji, nech ten odpust m mladosti. Psal jsem toto dlo v mld, take se mohuomluviti a ci: Pokud jsem byl chlapcem, mluvil jsem jako chlapec, i rozum jsem ml jako chlapec,avak dospv, napravil jsem chyby sv. V dle O lichosti a nejistot vd popel jsem vt st ttosv knihy. Nyn vak se mi me vytknouti: Hle, jako mladk jsi sepsal, jako staec jsi popel; pro jsitedy toto dlo vbec vydal? Pravda, piznvm, e jsem pistoupil k sepsn tchto knih jako velmimlad lovk, avak s tm myslem, e je jednou opravm a obsahov rozm.

Proto jsem je tak poslal k oprav Janu Trithemiovi, opatu Neapolitanskmu, dveSponheimskmu, mui nadmru znalmu v tajemnch vdch. Mezi tm vak nedokonen dlo, dvene jsem je mohl upraviti, obhalo v nesprvnch a chybnch opisech v Itlii, Francii i Nmecku.Dokonce nkte, nevm zda netrpliv i nestydat, lid chtli toto neupraven dlo vydati tiskem.

Proto jsem se rozhodl vydati je tiskem sm, domnvaje se, e bude mn nebezpen, vyjdou-liknihy opraven moj rukou, ne aby neupraven zlomky prochzely rukama jinch. Krom toho jsemse domnval, e nen zloinem, nedm-li zaniknouti dlu svho mld.

Pidal jsem nkolik kapitol, leccos jsem doplnil, o em jsem soudil, e je nezbytn. Peliv ten topozn z rznosti slohov. Nechtl jsem dlo pepracovati cel a tak (jak se k) cel p znovuzabodnouti, nbr toliko nco opraviti a msty dti dlu jinou podobu.

Proto jet nyn t jednou prosm, laskav teni, abys neposuzoval tchto knih dle doby vydn,nbr jestlie najde nco, s m nebude souhlasiti, abys prominul dychtivmu mld.

6Kapitola 1.Ti knihy tohoto dla vysvtluj, jak magov erpaj sv sly z trojho svta.

Ponvad svt je troj: hmotn, nebesk a duchovn, a vechno ni podlh vymu, jsouc jehosilami zeno, - take sm Archetyp a Nejvy Stvoitel prostednictvm andl, nebe, hvzd, prvk,ivoich, bylin, kov a kamen vylv sly Svoj Vemohoucnosti na ns, k jich slubm vechnoupravil a stvoil, - proto velmi dmysln domnvaj se magov, e mme postupovati po tchstupnch jednotlivch svt k jednomu a tmu Archetypu svta, Utvoiteli veho a prvn pin, odn vechno jest a od kter se ve vyvj, a e jest mono uvati netoliko tchto sil, kter ji jsouobsaeny ve vcech prodnch, nbr mimo to, e je mono pouti sil vych. Takovmto zpsobemhledaj se jednoduch sly svtov v rozmanitch smeninch a lcch rostlinnch v prodn filosofii;k nim pak se pidvaj sly nebesk, pomoc paprsk nebeskho svta a jeho vlivu podle pravidelastrologickch a matematickch; konen toto ve silami rozlinch inteligenc se zesl a upevnpomoc posvtnch nboenskch obad. Poad a postup tchto vc pokusm se vysvtliti v tchtotech knihch: prvn bude jednati o magii prodn, druh o magii nebesk, tet o magii obadn.Nevm vak, zda pln jsem hoden omluvy, e j, lovk malho vzdln a setlosti pistoupil jsemk tak nesnadnmu a sloitmu dlu, zvlt kdy jsem tak mld. Proto tak nechci, aby s tm, co jsemekl a co jet eknu dle, souhlasil kad, prv tak jako j nesouhlasm s nim, le s tm, coschvlila crkev katolick a obec vcch.

Kapitola 2.

Magie, jej sti a vlastnosti magovy.Magie vldnouc mnoha silami a tajc v sob nejvy tajemstv, obsahuje v sob vci nejskrytj,

podstatu, moc, jakost, hmotu a slu veker prody, pouuje ns jak se mezi sebou vci li a v em seshoduj. Odtud m svoje podivuhodn vsledky, e sluujc sly vc, srovnv je mezi sebou, spojujea snoub je vespolek, aby je ovlivnila silami vymi. Jest nejdokonalej a nejvy vdou, posvtnjne filosofie, ba dokonce jest vyvrcholenm nejulechtilej moudrosti. Vdy jako kad jin filosofiedl se na fyziku, matematiku a teologii. Fyzika vysvtluje povahu toho, co je ve svt hmotnm,piny, nsledky, as, msta, zpsoby, vsledky celku i jeho st, jak patrno z ver:

Quot sunt, quae rerum species elementa vocantur,quid calor efficiat, quid terra, quid humidus aer,quid generent, unde et magni primordia coeli,unde maris fluxus, variis que coloribus Iris,reddere quid faciat clamosa tonitrua nubes:unde vel aetherea fulmen iaculetur ab aula:quae secreta faces noctu, quae causa cometasproferat, et tumidas quae caeca potentia terrascincutiat: quae sunt auri, quae semina ferri,totaque naturae vis ingeniosa latentis.2

O tomto vem pojednv fysika studujc produ a jak pje Vergilius:Unde hominum genus et pecudum simul imber et ignes,unde tremor terris, qua vi maria alta tumescant.Obicibus ruptis rursusque in seipsa residant.Herbarum vires, animos irasque ferarum,omne genus fruticum, lapidum quoque reptiliumque.3

2 Kolik a jak jsou prvky, co teplo, zem a vlhk vzduch psob, co rod a z eho vznik velik nebe, z ehopboj mosk a duha s rozmanitmi barvami, co psob, e mraky vydvaj burcejc hrom a odkud blesk jevrhn tmavm aetherem: jak pina nese noc tajemn pochodn, jak povstvaj komety, kter otsaj bzlivouzem, jak jsou semena zlata a jak eleza a vbec cel nesmrn sla v prod skryt.

7Matematika ns vak u poznvati produ rozdlenou do t rozmr a vnmati pohyb tlesnebeskch.

Aurea quo celeri rapiantur sidera motu,quid caligantem modo cogat hebescere lunam,defectusque pati demisso lumine solem.4

A jak prav Vergilius:

Quocirca certis demensum partibus orbemper duodena regat mundi sol aureus astra:ostendit coelique vias, et sidera monstrat,defectus solis varios, lunaeque labores,Arcturum, Pleiadesque, Hyadas, Geminosque, Triones.Quid cantum oceano properent se tingere soleshyberni, vel que tardis mora noctibus obstet.5

To vechno odhaluje nm matematika.

Hinc tempestates dubio praediscere coelopossumus, hine messisque, diem, tempusque serendi,et quando infidum remis impellere marmorconveniat, quando armatas deducere classes,aut tempestivam in sylvis evertere pinum.6

Teologie sama vak u, co jest Bh, mysl, co inteligence, co andl, konen i co je bel, due,nboenstv, posvtn ustanoven, obady, tajemstv a svat mysteria. Pouuje ns tak o ve,zzracch, sle slov a znamen, o tajemnch obadech, a jak prav Apuleius, u ns dn znti zkonyobad, d svtost a pedpisy nboensk. Nechci vak zabhati daleko. Magie sama zaujm tyto tinejmocnj obory, spojuje je, pod; po zsluze tedy byla pokldna od starch za nejvy anejsvtj vdu. Ji vysvtlovali nejdleitj autoi a nejslavnj spisovatel. Mezi nimi zvltZamolxis a Zoroaster tak vynikli, e od mnohch byli pokldni za vynlezce tto vdy. V jejichstopch pokraovali Skyth Abaris, Charmondas, Damigeron, Eudoxus, Hermippus a etn jin geniovjako Hermes Trismegistos, Porfyrios, Jamblichos, Plotinos, Proklos, Dardanus, Orfeus z Thrakie, ekGog, Babyloan Germa, Apollonius z Tyany a Osthanes, kter byl vynikajcm spisovatelem v tomtooboru. Knihy tohoto z hrobu vykopan Demokritos z Abdery vysvtlil svmi poznmkami. Mimo to,aby se nauili tomuto umn, podnikali Pythagoras, Empedokles, Demokritos, Plato a etn jinvynikajc filosofov dalek zmosk cesty: vrtive se, slynuli nejvy svatost, kter nabyli v tchtotajemstvch. Mme zjitno, e Pythagoras a Plato, aby se nauili magii, vyhledali knze z Memfidy aprocestovali tm celou Syrii, Egypt, Palestinu a koly chaldejsk, aby nezstaly jim skrytynejsvtj pamtky a magie, a aby se vzdlali ve vcech boskch. Kdo tedy nyn tou tento oborstudovati, nebude-li zbhl ve fysice, ve kter se vysvtluj vlastnosti vc a v n nalezneme skrytvlastnosti kad bytosti, nebude-li rozumti matematice, nebude-li znti aspekty a konstelace hvzd,na nich zvis sla i vlastnost kad vci a nebude-li zbhl v teologii, kde vysvtluj se podstatynehmotn, kter podaj a d ve, neme pochopiti podstatu a zkony magie. Nebo nenmagickho dla, kter by neobsahovalo tchto t obor.

3 Kde pvod je lid a zvat, de a ohn, odkud zemtesen, jakou silou hlubok moe se dmou, hrzeprotrhnuve, a vrac se opt na sv msto. Odkud je moc bylin, odvaha a zuivost elem, cel rod rostlin, kameni plaz.4 Jak rychlm pohybem enou se zlat hvzdy, co nut pohybujc se lunu, e bledne a co slunce, e zatmnmpozbv jasu.5 Kam zlat slunce d pesn vymezen svt po dvancti souhvzdch: co ukazuje nebesk cesty i hvzdy,rozmanit poruchy slunce a luny, Arctura, Plejady, Hyady a oba Vozy, pro v zim slunce tak brzy spchzapadnouti do ocenu, anebo kter prodlen pek zdlouhavm nocem.6 Odtud mono nerozhodnmu nebi uriti boue, den n a as setby a kdy je vhodno tepati vesly zrdn moe,kdy vyplouti s vlenm lostvem neb vykceti v lese boulivou borovici.

8Kapitola 3.O tyech ivlech, jejich vlastnostech a smeninch.

Jsou tyi prvky, podstaty vech hmotnch vc: ohe, zem, voda a vzduch. Z nich jsou sloenyveker vci, kter vznikaj ne snad jejich seskupenm, nbr jejich pemnou a spojenm. Jestlie vcrozrume, opt se rozpad v prvky. dn vak z prvk ve uvedench nenachzme ist. Vcemn jsou smeny s jinm a daj se pemniti. Kupkladu rozedn blto poskytuje vodu a vysuendv zemi; teplem vak zahto mn se ve vzduch a tento peht v ohe, kter jsa uhaen vrac sev podobu vzduchu, avak pechlazen dv zemi, kmen i sru, jak vidme pi blesku. Plato vak sedomnv, e zem vbec je nepemniteln, ostatn pak prvky e se daj pemniti v zemi i vzjemnmezi sebou. Zem je tedy sloena z st, kter ji tvo a poznovu ji vdy slo. Kad prvek m svdv hlavn vlastnosti. Prvn, specificky svoji, podruje a druhou, kter jest jeho jakmsiprostednkem, souvis s prvkem nsledujcm. Ohe jest hork a such, zem such i mokr, vodamokr a studen vzduch studen a tepl. Tmto zpsobem prvky dvma opanmi vlastnostmi jsouopan povahy. Ku pkladu ohe je protivou vody, zem pak vzduchu.

Tak jinm zpsobem prvky se od sebe li. Nkter toti jsou tk, jako zem a voda, jin lehk,jako vzduch a ohe. Stoikov nazvali prvn druh prvk pasivnm, druh pak aktivnm. Plato rozliujeprvky jinm zpsobem a pikld kadmu ti vlastnosti: ohni jas, jemnost a pohyb, zemi temnost,hustotu a klid. Na zklad toho jsou protivami ohe a zem, ostatn pak prvky mn sv vlastnosti dlenich, take vzduch pejm dv od ohn, toti jemnost a pohyb a jednu od zem, toti temnost. Naprotitomu voda m dv vlastnosti zem, toti temnost a hustotu a jednu vlastnost ohn, toti pohyb. Ohejest dvakrt jemnj, tikrt pohyblivj, tyikrt jasnj ne vzduch. Vzduch jest dvakrt jasnj,tikrt jemnj a tyikrt pohyblivj ne voda. Konen voda jest dvakrt pronikavj zem, tikrtjemnj a tyikrt pohyblivj. Stejn takov je pomr ohn ke vzduchu, jako vzduchu k vod avody k zemi a naopak, jako se m zem k vod, tak m se voda ke vzduchu a tento k ohni. Toto jesttedy koenem a zkladem vech vc, jejich povah, sil a podivuhodnch vlastnost a vsledk. Kdopak tyto vlastnosti prvk a jejich smeniny poznal, snadno doke dla podivuhodn a asn a stanese dokonalm mistrem prodn magie.

Kapitola 4.vaha o trojm poad prvk.

Jak ji bylo eeno, existuj tyi ivly, bez jejich dkladn znalosti nen mono dosci spchuv magii. Kad z ivl m troj povahu, take vechny tyi se dopluj na dvanctku. K nejvyjednot, destce dojdeme sedmikou, od n zvis vechny sly i podivuhodn psoben. V prvn adjsou tedy prvky ist, kter nelze skldati, mniti, smsiti; jsou neporuiteln a veker sly prodn serozmhaj nikoliv od nich, nbr jimi. Slu jejich, kterou ve vem ve zmohou, nikdo nedovedevyloiti.

Kdo tyto zsady nezn, ten neukon konu vsledkem podivuhodnm.Prvky druh tdy jsou sloeny z mnoha jinch. Rozmanit a neist daj se pevsti na svoji

pvodn istotu a jednoduchost. Dovedeme-li je svsti na jejich jednoduchost, pak dodvaj sly adokonalosti vem operacm prodnm i okultnm.

Jsou tedy zkladem cel prodn magie.Prvky tet tdy vlastn ani prvky nejsou. Jsou to rozloeniny, sloueniny a navzjem se zamuj.

Jsou nezbytnm stedem, a proto nazvaj se tak stedem prody a du stedn prody. Jen nkolikmlo jest tch, kte chpou jejich hlubok tajemstv. V nich je dovren kadho dla podle uritchsel, stup a poad v kad innosti prodn, nebesk a duchovn. Jsou podivuhodn a plnytajemstv, kter zpsobuj v magii jak prodn tak i bosk. Od nich zvis spojen i rozlouen,pemna vech vc, poznn a pedvdn budoucna, vymtn zlch duch a pivolvn duchdobrch. Nech nikdo se nedomnv, e bez tchto t zklad a jejich znalosti jest mono doshnoutispchu v tajnch vdch magie a prody. Kdokoliv vak dovede pemniti jeden prvek v druh,neist v ist, sloit v jednoduch a kdo um rozliovati jejich povahu, slu a moc podle potu.stup a du bez dlen podstaty, ten snadno doshne dokonal znalosti a zrunosti ve vech vcechprodnch i v tajnch vcech nebeskch.

9Kapitola 5.O podivuhodnch vlastnostech ohn a zem.

Hermes prav, e k vykonn vech div postauj dva prvky, ohe a zem. Tato jest trpn, onenpak inn. Dle slov Dionsiovch ohe se projevuje i miz ve vem a vm, ve vech vcech z, jsav nich zrove skryt a nepoznn. Sm o sob - nepijde-li ve styk s njakou ltkou, na kter mevykonati svj vliv - je neohranien a neviditeln. Pokud se te psoben je mocn, pohybliv, ve,co se mu pibl, zachvacuje a obnovuje, je strcem prody, je svtlem. Je jasn, tajemn, plpolav,ostr, nesnese pohany ani potupy, vdy je pohybliv, nesnese nieho jinho, vyrst sm ze sebe,ukazuje svou velikost na ltkch, kter zachvacuje. Je inn, mocn, neviditeln je ptomn vude anestrp, aby byl zanedbn. Nen mono jej spoutati a ohraniiti, vdy ukazuje svoji podstatu pi vechobmnch.

Nesmrn velik jest podl ohn v cel prod, jak prav Plinius, a jest pochybn, zda je vceniivm i tvoivm. Ohe jest jedn podstaty a pronik veker vci, jak prav Pythagorejci: Nebemse prostr a z, v pekle pak jest poutn, zatemuje a mu, kdeto uprosted obou sfr projevuje seobojmi vlastnostmi. Ohe svoj podstatou je jedin; ve vcech, kter zachvacuje, se projevuje rzn,rozdlen jsa nestejn v rznch vcech, jak prav Kleantes dle svdectv Ciceronova. Ohe, jehopouvme, musme vyhledati: jest v kamenech, rozncuje se ocel, jest v zemi, ze kter se kou, jestve vodch, kde otepluje prameny, jest v hlubokosti moe, kter jest vtrem oteplovno, jest vevzduchu, jeho palivost ctme. Veker ivoistvo a rostlinstvo jest iveno teplem, a co ije, ije jenteplem v nm skrytm.

Nebesk ohe svm teplem ve zroduje a svtlem vemu udluje ivot. Pekeln ohe svmrem vechno pohlcuje a jeho temnota ve napluje neplodnost. Nebesk a ziv ohe zahndmony temnot; tut moc m i n ohe, dobyt ze deva, pokud zobrazuje onen nebesk a jest jehonositelem. Ano, jest dokonce i symbolem toho, kter prav: J jsem svtlo svta, kterto pravohe jest Otcem svtel, od kterho pichz ve dobr a kter vysl svj lesk nejdve slunci aostatnm nebeskm tlesm a skrze n ovlivuje i onen ohe n. Proto tak dmoni temnot maj svojimoc v temnotch, zatmco dob duchov, kte jsou andly svtla, nabvaj sv moci ze svtla, a tonejenom z boskho, slunenho a nebeskho, ale tak i z ohn nmi zancenho. Proto tak prvnvelemoud zakladatel nboenstv a obad nadili, aby se modlitby, almy a veker jin svatobady konaly pi rozatch svtlech. Proto tak Pythagoras prav: Nemluv o Bohu bez svtla, Protojest tak nazeno rozsvcovati svtla u mrtvol, aby byli zahnni dmonov; nesm se odstraniti, pokudpo vykonn svatch obad nebyla mrtvola skryta v zemi. Sm Vemohouc ve Starm Zkonpoadoval, aby se mu obtovalo jen ohnm, a aby na oltch vdy pll, kter tak u man posvtnknky (Vestlky) stle udrovaly a stehly.

Zkladem pak vech prvk jest zem. Ona jest pedmtem a pijmaem vech nebeskch paprska vliv; obsahuje v sob zrodky a ivouc sly vech vc. Proto ji tak rozdlujeme na ivoinou,rostlinnou a nerostnou. Plod ve sama ze sebe, jsouc zrodnna ostatnmi prvky a nebesy. Pijm dosebe vechny plodiv sly, jest zrove prvn rodikou, stedem, zkladem a matkou veho. Vezmi hrstzem a ukryj ji, promvej, oiuje ji sebevce. Jestlie ji zanech njak as pod irm nebem, brzozrodnna nebeskmi silami sama ze sebe vyd rostliny, zplod ervky a zvata, vytvo kamnky azc ly kovu. V n jsou utajena nejvt tajemstv, jestlie ji oistme umle ohnm a promytmuvedeme v pvodn stav. Ona jest prvn ltkou naeho stvoen a nejlepm lkem k pozdraven audren naeho ivota.

Kapitola 6.

O podivuhodn podstat vody, vzduchu a vtr.Nemn mocny jsou i ostatn prvky, voda a vzduch. Ani v nich nepestv proda psobiti

zzraky. Voda jest takovou nezbytnost, e bez n neme ti dn ivoich. dn rostlina bynemohla rsti bez oplozen vodou. V n tkv zroden sla vech vc, v prvn ad zvat - jichsemeno, jak vme, jest vodnat - avak tak zroden sla strom a rostlin, tebae jejich semena jsouzemit a mus bti zavlaena vodou, aby vydala plody, a se to ji dje stm zemsk vlhkosti, rosouneb detm i umlm zalvnm. Dle Moje jest pipisovna zemi a vod moc tvoiti ivoicha.Pipisuje vod dvoj plodivost: plozen tvor ijcch ve vod a ltajcch ve vzduchu nad zem; e

10

vak i zplozen zemskch bytost dluno pipsati vod, vysvt z Psma, kde se prav, e po stvoennerostly hned stromy a byliny, dokud Bh neseslal d na zemi. Takov jest moc tohoto ivlu, e aniduchovn znovuzrozen se neobejde bez vody, jak pravil sm Kristus v rozmluv s Nikodemem.Velik jest sla tohoto ivlu i v nboenstv pi svcen a oiovn, nemen ohn. Uitenost vodyjest nesmrn a pouit rozmanit, nebo z jej moci existuj veker vci, kter maj slu ploditi, ivitia rozmnoovati. Proto tak Thales Miltsk a Hesiod vidli ve vod pvod vekerch vc a nazvali jize vech ivl nejstarm a nejmocnjm, jeliko vldne nad ostatnmi, nebo jak prav Plinius vodypohlcuj zemi, zabjej plameny, v podob mrak rozprostraj se na nebi a odtud padajce jsoupinou veho, co se rod ze zem. Peetn jsou divy vod popsan Pliniem, Solinem a mnohmidjepisci, o jejich podivuhodnch vlastnostech zmiuje se Ovidius v tchto verch:

Medio tua corniger Hammonunde die gelida est, ortuque obituque calescit.Admotis Athamantis aquis accendere lignumnarratur minimos cum luna reccesit in orbes.Flumen habent Cicones, quod potum saxea redditviscera, quod tactis inducit marmora rebus.Crathis et hinc Sybaris vestris conterminus oris.Electro similes faciunt auroque capillos.Quodque magis mirum, sunt qui non corpora tantum,verum animos etiam valeant mutare liquores.Cui non audita est obscena Salmacis unda?Aethiopesque tacus? quos si quis faucibus hausit,aut furit, aut patitur mirum gravitate soporem.Clitorio quicunque, sitim de fonte levavit,vina fugit gaudetque meris abstemius undis.Hinc fluit effectu dispar Lyncestius amnis.Quem quicunque parum moderato gutture traxit.Haud aliter titubat, quam si mera vina bibisset,est lacus Arcadiae, Pheneum dixere priores,ambiguis suspectus aquis, quas nocte timeto,nocte nocent potae, sine noxa luce bibuntur.7

Mimo to vyprv Josef o podivuhodn vlastnosti jaksi eky mezi Arceou a Rafaneou, msty tov Syrii; v den sabatu tekla plnm eitm, brzy vak ubvalo j vody vyschajcmi prameny, take poest dn bylo mono pejti po suchu jej eit, a pak opt sedmho dne, vlivem neznmchprodnch sil, opt se vrtil nadbytek vod. Proto ji nazvali tamnj obyvatel, dle sedmho dne,idm posvtnho, ekou Sabbatem. Evangelium nm vypravuje o jednom rybnku, jeho vodamipohyboval andl; kdo prvn potom do nho vstoupil, byl vylen z jakkoliv choroby. Tat sla a mocbyla pitna prameni ionskch nymf, kter bval na poli Eliorskm u vsi Herakleje, vedle ekyKytheronu, do kterho kdy se nemocn ponoil celm tlem, vystoupil z nho zdrav a neporuen,zbaven veker nemoci tla. Pausanius vypravuje, e na Arkadsk hoe Lykeu byl pramen, kter senazval Agria, ku ktermu putoval knz lykaiskho Jupitera, kdykoliv kraji hrozilo sucho a neroda, apo obti, modlitbch a posvtnch prosbch, drel v ruce dubovou vtvku, kterou vpustil doposvtnho pramene; tu pak z rozvlnnch vod poaly vystupovati pry k nebesm, kter zathlymrany, z nich pak zakrtko povstal d, jen cel kraj oberstvil. Mnoho pravdivho o podivnch

7 V poledne jest tvj pramen, Ammone, rohy nesouc, studen, rno a veer se otepluje. U Athamant vodazapaluje devo do n vhozen, kdy luny ubv. Ciconov maj eku, jej voda mn troby v balvany a v nsmoen vci pokrv mramorem. Crathis a Sybaris sousedc vaim behm in vlasy podobn jantaru a zlatu.Co vak je jet divnj, jsou proudy, kter maj moc zmniti nejen tla, ale i ducha. Kdo neslyel o zkenvod Salmaky a ethiopskch jezerech? Komu projde jejich voda hrdlem, ten zel neb upadne do neobyejntkho opilstv. Kdo hasil ze z pramene Clitorskho, stehl se vna a radoval se jen z ist vody. Jinakpsobila eka Lyncestius; kdokoliv propustil hrdlem douek jej vody, potcel se, jakoby vypil dbny vna. Jestjezero v Arkadii, sta jej nazvali Feneum, jeho voda m dvoj vlastnost, kter se v noci strachuj: v noci kod,je-li vak pita ve dne nen kodlivou.

11

vlastnostech vod mimo jin autory napsal lka Ruffus z Efezu, co se, pokud vm, u jinch autornevyskytuje.

Zbv promluviti jet o vzduchu, jen jest oivujcm duchem, kter proud vemi bytostmi,propjuje jim ivot a trvn, ve spojuje, vm pohybuje a ve napluje. Z toho dvodu uitelidovt nead jej k prvkm, pokldajce jej za prostednka, kter ve spojuje v jednotu a tm zaducha, kter posiluje stroj svta. Nebo pojm do sebe vliv vekerch nebes, kter pedv ostatnmivlm i jejich smeninm. Jako bosk zrcadlo v sebe pojm a uschovv tvar vech vc,pirozench i umlch, i jakchkoliv e. To ve nese v sob a vnikaje do pr tl lidskch iivoinch. a sp i bd, vtiskuje jim tyto obrazy. Tm poskytuje podnt rozmanitch podivuhodnchsn, vteb a pedtuch. Proto se tak stv, jak se prav, e ten, kdo pechz msto, kde byl zabitlovk neb kde je pochovna erstv mrtvola, jest stien bzn a. strachem: ponvad vzduch natakovm mst jest naplnn stralivmi obrazy vrady a mysl lovka, kter jej vdechuje, podobnmiobrazy napluje a suuje, take je stien strachem. Nebo ve, co se pihz nhle, od pirozenosti jedsiv.

Proto mnoz filosofov se domnvali, e vzduch jest pina sn a mnohch jinch duevnchdojm tm, e pohltiv obrazy a tvary pedmt a slov, kter se v nm rozmnoily, pin je smyslm,odkud je pijm fantasie a due, kter se jimi me pouiti, oekv-li tyto obrazy klidna a vnminezmtna. Pes to, e tyto zobrazeniny vc psob na smysly lovka i zvat svou vlastn podstatou,pece jenom pokud mekaj v povt, mohou se zmniti a obdreti jin tvar psobenm nebe, takedochzej ku smyslm jednoho lovka jinak ne druhho, nebo jsou odvisl od vhodnch disposicpijmatelovch. Tak jest mon zcela pirozen bez velik povry a prostednictv duch, abylovk lovku na jakoukoliv, sebedel a teba neznmou vzdlenost mohl zvstovati svoje mylenky.I kdy nememe pesn uriti as, ve kterm se toto dje, pece jest nutna doba asi 24 hodin. Vm, jakse takov vci dlaj a sm jsem je astji vykonal. Tak je znal a konal kdysi i opat Trithemius:Plotinus vyzkouel a uil, e urit obrazy nejen duchovn ale i hmotn, vyzauj z vc, jako jaksiodlesk tles, ve vzduchu pak zesl a pak svtlem a pohybem zjevuj se zraku neb i jinm smyslm, atak se nm jev a ukazuj, psobce na ns asto podivuhodn. asto vidme, jak za jinho vtru tvose ve vzduchu jemn oblky, ve kterch jako v zrcadlech se podrej vzdlen obrazy tbor, hor,kon, lid i jinch vc, kter opt miz, jakmile mrky se rozplynou. Aristoteles prav ve sv knize ometeorech, e tvoen se duhy v zatmlm vzduchu podob se zrcadlen a Albert Velik prav:

Obrazy tl mohou se snadno a pirozen ve vlhkm vzduchu odreti tak, jak obrazy vc jsouobsaeny ve vcech.

Aristoteles vypravuje, jak jednomu lovku, majcmu slab zrak, byl vzduch zrcadlem, kterodrelo zrakov paprsky tak, e nemohly proniknouti zpt do jeho o, tak e se domnval, e vidped sebou vlastn svj obraz s obliejem k sob obrcenm. Existuje t uml druh zrcadel, ktermilze i na velikou dlku vykouzliti ve vzduchu libovoln obrazy, kter nezkuen lid pokldaj za stnyduch aneb dui zemelch, zatm co to jsou pouh neivotn obrazy. Znmo jest, e kdy nkdov temn mstnosti, zbaven veho svtla, vpust jedin paprsek co nejmenm otvorem a podlo pednj bl papr neb ploch zrcadlo uz ve, co se dje venku. Jest jet podivuhodnj kaz, evystavme-li za jasn noci pi plnm lesku Luny, jejm paprskm uritm zpsobem namalovanobrazy neb namalovan psmena, rozmno se tvary tchto obraz ve vzduchu, jsou vytreny vzhru aodrej se s paprsky msce takovm zpsobem, e ten, kdo tto vci rozum, me je sti a poznatina velikou vzdlenost, bu v samotn desce neb kruhu msnm. Toto umn jest velmi uitenjmenovit tehdy, m-li se zvstovati tajn zprva obleenm hradm a mstm. Provdl je kdysiPythagoras a dnes je znaj mimo mne jen nemnoz. Toto ve a jet mnoho jinch vych aznamenitjch kaz je zapiinno podstatou vzduchu a mono je vysvtliti matematikou a optikou.Jako tyto obrazy postehuje oko, tak me vnmati slyen i ucho, jak nm dokazuje ozvna. Jsou vakkazy jet tajemnj, nap. kdy nkdo na velikou vzdlenost me slyeti a rozumti, co kdo tajnmluv neb ept. Z ivlu vzdunho pochzej i vtry, kter nejsou nim jinm, ne pohybujcm avzpnajcm se vzduchem. Hlavn jsou ony tyi, kter vanou od ty svtovch stran: Notus od jihu,Boreas od severu, Zefyrus od zpadu, Apeleotes neb Eurus z vchodu, jak je shrnul Pontanus v tchtodvou verch:

A summo Boreas, Notus imo spirat Olympo,

12

occasum insedit Zephyrus, venit Eurus ab ortu.8

Notus jest vtr jin, mlhotvorn a vlhk, hork a choroboplodn. Hieronymus jej nazv nkemde, Ovidius jej popisuje takto:

... madidis Notus evolat alisterribilem picea tectus caligine vultum,barba gravis nymbis, canis fluit unda capillis,fronte sedent nebulae, rorant pennaeque sinusque.9

Boreas jest opakem Notu, jest vtrem severnm, prudkm a skucm, rozhn mraky, zjasujevzduch a pout vodu ledem. Ovidius jej nechv takto mluviti:

Apta mihi vis est, qua tristia nubila pello,et freta concutio, nodosaque robora verto,induro nubes, et terras grandine pulso:Idem ego, quum fratres coelo sum nactus aperto,(nam mihi campus is est) tanto molimine luctor,ut medius nostris concussibus insonet aether,exiliantque cavis elisi nubibus ignes.

Idem ego, cum subii convexa foramina terrae,supposuique ferox imis mea terga cavernis,sollicito manes, totumque tremoribus orbem concutio...10

Zefyrus, zvan tak Favonius, jest pak vtrem, velmi jemnm, vanoucm od zpadu. Vane mrn,jest chladn a vlhk. Rozvazuje pouta zimy a probouz poupata a kvty. Opakem jeho jest Eurus,zvan t Subsolanus nebo Apeleotes, vanouc z vchodu, kter jest vodnat, mrakotvorn a prudkboulivosti. O tchto vtrech pje Ovidius:

Eurus ad auroram, Nabatheaque regna recessit,Persidaque et radiis juga subdita matutinis,vesper et occiduo quae littora sole tepescuntproxima sunt Zephyro: Scythiam Septemque triones,Horrifer invasit Boreas: contraria tellusnubius assidius, pluvioque madescit ab Austro.11

Kapitola 7.O druzch sloenin a jejich vztahu k ivlm a pomru tchto ivl k dui, smyslm a mravm.

Po tyech jednoduchch ivlech nejble nsleduj z nich sloen tlesa druh dokonalch bytost:kameny, kovy, rostliny a zvata. I kdy veker ivly pichzej v vahu pi skladb jednotlivchtchto druh, pece v kad jednotlivosti pouze jedin ivel pevld a dv mu svj charakter. Takvechny kameny jsou zemit, jsouce svou podstatou tk, k zemi padajc a tvo suchou hmotu, e senemohou taviti. Kovy pak jsou vodnat a mono je taviti, povstaly - jak fyzikov pipoutj a jakalchymist tvrd ze zkuenosti - z vln vody neb z vodnat rtuti. Rostliny jsou tak spojeny sevzduchem, e rozkvtaj a rostou jedin pod irm nebem a o zvatech vech plat ver:

8 Boreas od nejvyho, Notus od nejniho vane Olympu, na zpad sl Zefyr, od vchodu pichz Eurus.9 ... na mokrch Notus le kdlech, ern smla pokrv jeho stralivou tv, vous je tk a mran, povodetee z jeho vlas, na ele sed mu mraky, mokv peru i kln.10 Jest mi vlastn sla, kterou rozhnm smutn mraky, biuji vlny, obracm sukovit duby, zatvrzuji mraky azemi biuji kroupami, jsem to j, kter na volnm nebi stien bratry (nebo jest mm polem) biuji takovousilou, e nai srkou zaznv ter ve svm stedu a ze vzedmutch mrak leh ohe. Sjedu-li do vyklenutchotvor zem, rozlcen tlam se do nejhlubch jeskyn, dsm mny a dunnm otsm celm svtem.11 Eurus k Auror (Jitence) do e Nabathejsk uprchl k Persii a k pohom vysokm za paprsk rna, Vesper(Zpad) a behy oteplovan zapadajcm sluncem nejbli jsou Zefyrovi. Do Skythie a k severu vrh se stralivBoreas, zatmco protj zem vlhne mrany naplnnmi detm od Austra.

13

Igneus est illis vigor et coelestis origo,12

nebo ohe jest jim tak vrozen, e je-li vyhlazen, opout je vechen ivot. Kad z tchto druhdl se opt na odrdy, a to podle pevahy toho kterho ivlu. Z kamen v prvn ad jsou zemit ty,je jsou tk a neprhledn. Vodnat pak jsou ty, kter jsou prhledn a ty, kter vznikly z vody jakokil, beryl a perly v lasturch; vzdun kameny jsou ty, kter plovou ve vod a ty, kter jsouhoubovit jako pemza a tuf, ohniv pak ty, z nich lze vydobti ohe, kter se v ohe rozkldaj, iz nho vznikly jako meteorit, kmen kesac a azbest.

Podobn jest tomu i u kov. Zemit kovy jsou olovo a stbro, vodnat rtu, vzdun m a cn,ohniv zlato a elezo. U rostlin pak odpovd zemi koen svoj hutnost, vod pak listy svoj vou,kvty pro svoji jemnost vzduchu a semena pro svoji plodivost ohni.

Mimo to nkter rostliny nazvaj se horkmi, nkter studenmi, nkter suchmi a jinstudenmi, majce sv jmna od ivl, kterm se podobaj svmi vlastnostmi.

Tak i mezi zvaty nkter odpovdaj zemi, sdlce v jejch trobch, jako ervi, krtci, aly, amnoho plaz. Jin jsou vodnat jako ryby, jin vzdun, je nemohou ti mimo vzduch. Jsou i ohniv,obvajc ohe, jako salamandi a jeden druh cvrk, zvan ohnivm, dle ta, kter dmou se ohnivmteplem jako holubi, ptrosi, lvi, a ta zvata, kter dle Sapiense vydechuj ohnivou pru. Mimo to vezvatech zemi odpovdaj kosti, maso vzduchu, ivotn sla ohni a vy pak vod. Rovn vy jsourozdleny mezi ivly. erven lu odpovd ohni, krev vzduchu, hleny vod a ern lu zemi. Pokudse due tk, o tom nm podv svdectv svat Augustin: ohni odpovd intelekt, rozum vzduchu,pedstavivost vod a zemi pak smysl. Ze smysl pak odpovd ivlm: zrak ohni, nebo nemevnmati nieho bez ohn a svtla, sluch vzduchu, nebo chvnm vzduchu vznik zvuk, ich a chuvod, nebo bez jej vlhkosti nevznik ani chu ani vn a konen hmat cel jest povahy zemit,nebo se vztahuje k hmotnm tlesm.

Tak chovn a innost lidsk je podzena ivlm: pomal a tkopdn pohyb jest povahy zemit,strach, neinnost a ospalost nle vod, bystr a jemn mravy odpovdaj vzduchu, prudkost ahnvivost pak ohni. ivly tedy jsou zkladem veho, z nich vechno jest sloeno a dle nich se d;nalzme je ve vem a ve pronikaj svmi silami.

Kapitola 8.Jak se projevuj ivly na nebi, ve hvzdch, v dmonech, v andlch a konen i v samm Bohu.

Vichni platonikov jednomysln uznvaj, e stejn tak jako ve svt Pravzoru, ve jest obsaenove vem, tak tak v tomto svt hmotnm ve ve vem jest obsaeno, ovem v rozmanitch zpsobech,dle povahy vnmajcho. Tak ivly neexistuj jen v tomto svt dolnm, ale tak v nebi, ve hvzdch,v dmonech, v andlch a konen i v Stvoiteli a Prapvodci vech vc. V tomto svt dolnm ivlyjsou hrubho tvaru, pekypuj hmotou a hmotnmi prvky, v nebesch pak jsou ivly utvoeny dle jejichpirozenosti a sil; kadm zpsobem jsou jemnj a znamenitj ne ty pod sfrou msn. Nebeskzem jest jemnj na a nem jej hrubosti, proudn vody a vzduchu nem divokosti, teplo ohnnespaluje, ale svt a ve svm teplem oivuje. Z hvzd jsou ohniv povahy: Mars a Slunce, vzdunJupiter a Venue, vodnat Saturn a Merkur, zemit obyvatel osmho nebe a Luna (pes to, e senkte domnvaj, e jest povahy vodnat, ponvad stejn jako zem pitahuje nebesk vody a tytopro svoje sousedstv k nm sesl a nimi se s nmi spojuje). Tak nkter znamen jsou ohniv, nkterzemit, jin vodn a nkter vzdun, nebo ivly vldnou v nebesch a propjuj jim ony tyi trojice,to jest potek, sted a konec kadho ivlu. Tak pon ohe ve Skopci, pokrauje ve Lvu a kon veStelci. Zem pon v Bku, pokrauje v Pann a kon v Kozoroci. Vzduch pon v Blencch,pokrauje ve Vahch a kon ve Vodni. Voda pon v Raku, pokrauje ve tru a kon v Rybch.Spojenm planet a znamen se ivly vznikaj vechna tla. Stejnm zpsobem i dmonov jsou od seberozdleni. Rozliujeme je na ohniv, zemit, vzdun a vodnat. Stejn tak existuje i v podsvt tveroek, ohniv Flegeton, vzdun Kokytos, vodnat Styx a zemit Acheron. Tak v evangelich teme oohni Gehenny a o vnm ohni, do kterho vreni budou zloeen, v Apokalypse se te o ohnivmmole. Izai prav o zatracencch, e je zni Pn zkaenm vzduchem a u Joba odeberou se dodsnho ru z ledovch vod. U tho dovdme se o temn, stny zemelch obvan zemi, o zemi 12 Ohnivou jest jejich ivotn sla a nebesk pvod.

14

bdy a temnot. Stejn tak jsou kladeny tyto ivly do nadzemskch sfr: nachzme je u andl ablaench inteligenc; u nich jest nepromnnost podstaty, na kter spovaj trny Bo, povahyzemit; jejich mrnost a zbonost je oistnou silou vody. Proto jsou nazvni almistou vodami tam,kde prav o nebi:

Ty, kter vldne a bytuje nad vodami.Jest v nich obsaen vzduch jemnm duchem i ohnm zc lskou; proto jsou nazvni Svatmi

Psmy kdly vtru. Jinde o nich pje almista:Ty, jen tvo z andl sv duchy a sluebnkem svm planouc ohe.Ze stup andlskch odpovdaj ohni Serafov, Sly a Mocnosti, zemi Cherubnov, vod Trnov

a Archandl, vzduchu Panstva a Knata. Dokonce i o Archetypu a Stvoiteli vech vc tamtteme:

Zem se otevr a vydv Spasitele;dle se nazv oisujcm a oivujcm pramenem vody iv, dechem ivota a konen dle

Moje a sv. Pavla jest Bh ve stravujcm ohnm. Neme tud nikdo popti, e by ivlyneexistovaly vude a ve vem svm zpsobem, na na zemi ve stavu hrubm a hutnm, ve svtnebeskm ist a zivj a ve svt duchovnm ve stavu nejvce ivoucm a vemi stmi blaenm.Jsou tedy ivly v Archetypu ideami stvoenho, v inteligencch rozdlenmi mocnostmi, v nebeschsilami a v naem dolnm svt hrubmi tvary.

Kapitola 9.

O silch od ivl prodnch nejble zvislch.Urit sly prodn jsou elementrn; jako oteplen, ochlazen, zvlhen a vysuen, a zvou se dji

neboli vlastnostmi prvotnmi dle svho inku. Tyto vlastnosti samy sebou promuj vekeroupodstatu, co nein dn z ostatnch vlastnost. Jin pak jsou vlastnostmi vc ze ivlu sloench.Tyto nsleduj za vlastnostmi prvotnmi a jsou to: zrn, zavn, rozpoutn, zmkovn, tvrdnut,stahovn, itn, leptn, otevrn, vypaovn, posilovn, utiovn, zhuovn, ucpvn,vyhnn, zahnn, pitahovn, opoovn, omamovn, roziovn a mnoh jin. Mnoh nsledkytoti vyvolv elementrn vlastnost ve smenin, kter neprt pmo z jej vlastn podstaty. Tytoinky nazvaj se vlastnostmi druhotnmi, ponvad jsou zeny podstatou a stupnm smenprvotnch sil, o em velmi obrn jest pojednno v lkaskch knihch. Tak zrn jest zpsobenoinnost pirozenho tepla, obsaenho dle uritho stupn v podstat hmoty, tvrdnut jest vsledkeminnosti chladna, stejn tak mrznut a jin kazy tomuto podobn: tyto inky se nkdy projevujv uritm du, tvoce bu mo, mlko, nebo menstruan krev a nazvaj se vlastnostmi tetho druhua ad se za vlastnosti druhotn. Tmito vlastnostmi mono vyliti i pivoditi mnoho nemoc. Lze jimipivoditi mnoho umlch kaz, kterm se lid velmi div, ku p. ohe hoc ve vod, nazvanohnm eckm, jej u Aristoteles v pojednn o tomto pedmtu pipravovati etnmi zpsoby.Existuje i ohe, kter jest mono uhasiti olejem a zapliti studenou vodou, dle ohe, kter me btizaplen detm, vtrem nebo Sluncem; dle existuje ohe nazvan hoc vodou, jeho zhotoven jestvelmi znm a kter nestravuje nieho, mimo sebe. Existuj neuhasiteln ohn, nespaliteln oleje avn lampy, kterch nelze zhasiti ani vtrem, ani vodou, ani jinm zpsobem; to by se zdlo tmneuviteln, kdyby takov lampa nesvtila v chrmu Venuin; ve kter hoel azbest a kter jednouzaplen, nikdy neuhasnal. Naproti tomu mono pipraviti devo, kter na dn zpsob nelze split aktermu neme ohe ukoditi; jest mono docliti, e holma rukama meme nsti rozplen elezonebo ponoiti ruku do roztopenho kovu, nebo celm tlem vejti do ohn beze v kody. Jest druhltky, kterou Plinius nazv azbestem, ekov pak asbeson, kterou ohe nestravuje a o kterAnaxilaos prav, e obveme-li j strom, mono jej neslyiteln poraziti.

Kapitola 10.

O skrytch silch vc.Mimo uveden sly existuj jet jin, kter nejsou povahy toho kterho ivlu, jako sla nic jed,

zahnjc mor, pitahujc elezo a j.: takov sla plyne z druhu neb formy t kter vci. Proto taknepatrn kvantita me mti nemalou psobnost, eho nebv u vlastnosti ivlu. Tyto sly vce

15

tvarov velmi mnoho dok s nepatrnou dvkou hmoty: iveln vak sla, ponvad jest hmotn,potebuje mnostv hmoty, aby vyvolala silnj inek. Proto tak nazvaj se okultnmi silami ty,kter jsou pinami svmi skryty tak, e lidsk rozum neme jejich vlastn podstatu prozkoumati.Proto tak filosofov nejvt st tchto sil poznali vce z dlouh zkuenosti neli rozumem. Kupkladu pokrm se zav v aludku teplem nm znmm, avak promuje se psobenm njak nmskryt sly, kterou neznme: nen promovn v aludku nm znmm teplem, nebo pak by sepokrmy pemnily dve v roztopench kamnech, ne v aludku. Jsou tedy ve vcech obsaeny mimoiveln vlastnosti nm znm jet vlastnosti jin prodou jim vrozen, kter obdivujeme a nadktermi asneme jako nad neznmmi a jich zdka aneb nikdy nepochopme, jak teme u Ovidia,kter prav o fnixu, kter se sm sebou obnovuje:

Una est quae reparat, sese ipsa reseminat ales Assyrii phoenica vocant.13

A jinde:

Convenit Aegyptus tanti ad miracula visus,et raram volucrem turba salutat ovans.14

Velk obdiv vzbudil kdysi u ek a man jist Matreas, kter tvrdil, e pedvede zve, jepoze sama sebe. Jet dnes mnoz ptraj jak to asi bylo zve. Kdo by neobdivoval ze zemvykopanch zkamenlch ryb, o nich se zmiuj Aristoteles, Theofrastus a historik Polybius? Coprav Pausanias o zpvajcch kamenech, to ve jsou inky skrytch sil. Tak ptk ptros strvnejtvrd studen elezo, a promn je ve vivnou ltku pro sv tlo: aludku jeho pr neukod anihav elezo. Stejn tak ona rybka ttono krot burcen vtr a zuivost vln, by by sebevce bouezuila a vtr nadouval plachty, pouhm dotykem zastavuje lod, e se nemohou hnouti z msta; stejntak salamandi a jaksi zvtka ijc v ohni; i kdy je vidme hoeti, neukod jim to. Stejnouvlastnost m i jist zemn pryskyice, kterou pr mly Amazonky poteny sv zbran a ktermneukodilo ani elezo ani ohe. Vypravuje se, e Alexandr Velik dal touto pryskyic potti kovovbrny kaspick a j pr tak byla vymazna Noemova archa, kter dodnes spov na armnskchhorch po tolika tisci letech.

Takovchto podivuhodnch vc jest velmi mnoho, take bychom jim nemohli viti, kdyby nebylypotvrzeny zkuenost. Mezi n pat i Satyrov, o kterch starovk vyprv, e to byli ivoichovpodobn zpola lovku a zpola zveti, nadni rozumem a e: jeden pr z nich kdysi mluvil se svatmAntonnem Poustevnkem, odsuzoval pohansk blud uctvn zvat a prosil, aby se za nho pomodlilk pravmu Bohu. Sm svat Jeronym vypravuje, e jednoho ivho Satyra v jeho dobch veejnukazovali a pak jej vnovali csai Konstantinu.

Kapitola 11.Kterak skryt sly proud od idej do tvar vc pomoc svtov due a paprsk hvzd a kter vcioplvaj nejvce takovmi silami.

Platonikov prav, e veker vci pozemsk jsou tvoeny vymi ideami; ideu pak definuj, e jesttvarem nadtlesnm, nadduevnm, nadpomyslnm, jinm, jednoduchm, istm, nepromnnm,nedlitelnm, netlesnm a vnm; vechny ideje jsou takovto podstaty. Vkldaj pak ideje nejdvedo dobra samho, to jest v Boha, dle piny jako v nco jedinenho, avak jako nco rznorodhopokud se te uritch vztah mezi sebou, aby ve, co jest ve svt, nebylo jednotn a beze vrozmanitosti. Ideje vak jsou pes to v podstat shodn nebo jinak by byl Bh podstatoumnohotvrnou. Dle vkldaj ideje do svta duchovnho, to jest do svtov due; tyto ideje maj vlastnformu a jsou rozdln mezi sebou dokonalmi tvary, take v Bohu jsou vechny jedn formy, kdetove svtov dui maj mnoho tvar, pejmajce na sebe mnoh, pomoc vtlench i odtlench duch,postupn uritou spojitost stle vce a vce rozlinch forem. Ideje v prod pokldaj za nejni, zajaksi tvarov zrodky z idej plynouc a konen ve hmot za stny. Z toho plyne, e ve svtov duijest stejn zrodench pomr vc, kolik jest idej v Bosk mysli, za jejich vliv vytvoila si nanebi mimo hvzdy tak obrazy a vtiskla jim vlastnosti kad vci zvltn. Od tchto hvzd, obraz a 13 Existuje ptk, kter se sm se sebe obnovuje a zrozuje, Asyan nazvaj jej fnixem.14 Sbh se cel Egypt, aby vidl takov zzrak, a jsajc lid pozdravuje vzcnho ptka.

16

vlastnost jsou odvisl veker sly a vlastnosti nich prodnch vc, take kterkoliv druh m nanebi sob odpovdajc tvar, z nho plyne vechna jeho podivuhodn inn sla, kterou jej obdailajeho vlastn idea pomoc zrodench pomr ve svtov dui. Nejsou tedy ideje jenom pinamibytost jednoho druhu, ale jsou tak i pinami kad vlastnosti jeho. Proto u mnoz filosofov, euritmi silami, pevn tkvcmi a nikoliv nhodnmi, nbr psobivmi, mocnmi, neomylnmi anutnmi, uvedou se v innost a do pohybu prodn sly vc, je jsou inky idej a jsou neklamn,nejsou-li ovem neist a nestejn pokud se te hmoty; proto zd se nm, e vci jednoho a thodruhu jsou vce nebo mn psobiv podle istoty neb nesprvnho smen hmoty. Vechny vlivymohou bti brzdny msenm a nevhodnost hmoty. Platonikov uvali proto pslov:

Nebesk sly vlvaj se do hmoty dle jej hodnoty.

eho jest si vdom Virgil, kdy zpv:Igneus est illis vigor et coelestis origoseminibus, quantum non noxia corpora tardant.15

Proto ony vci, do nich idea hmoty se mn pohrouila, to jest takov, kter pijmaj vce podobuvc netlesnch, maj mocnj sly ve sv innosti a jejich moc jest toton s psobenm idejnetlesnch. Z tto vci poznvme, e postaven a podoba nebeskch tles jest pinou kad hybnsly, kter jest obsaena v pozemskch druzch vc.

Kapitola 12.Kterak do rozlinch jedinc, ale tho druhu, proud rozlin sly.

Ve vtin jednotlivin jsou obsaeny zvltn dary stejn podivuhodn jako v druzch, zvisl nanebesk ideji a postaven hvzd. Kad jedinec, rodc se pod horoskopem jej ovlivujcm a za uritnebesk konstelace, obdr mimo byt i mohutnost psobiti a trpti, kterouto mohutnost udluj munebesk tlesa a tak poddajnost, kterou se hmota stvoench vc podizuje svtov dui a kter jeststejn jako poslunost naeho tla na due. Ctme v sob to, co vnmme jakmkoli tvarem. Na naetlo psob pocity pjemn, dsiv i prchav; stejn tak jest tomu u nebeskch du, kter rozmanitvnmaj; hmota pod tmto vlivem jest stejn posluna. Tmto zpsobem v prod projevuj se astozzran dje, vznikl vymi pohyby; tak tak vznikaj rozmanit sly nejen prodn, ale i umlevyvolan, zvlt tehdy, kdy je podporuje due operatra. Proto prav Avicenna:

Cokoliv se dje dole, muselo ji naped existovati v pohybech hvzd a svt.Tak projevuje se ve vech vcech rozlin inek, sklon a rz zapiinn nejen rznost hmoty,

jak se mnoz domnvaj, ale rozmanitm vlivem a rznm tvarem. Bh, prvn pina veho, rozdlujestupn takovch vlastnost. Bh, kter jest nezmniteln, kadmu je udluje dle sv vle, zaspoluprce druhch pin, andlskch a nebeskch, kter uschopuj tlesnou hmotu a j podzenvci. Prostednictvm svtov due plynou z Boha veker sly zvltnm psobenm nebeskch idej atvar, jimi vldnoucch inteligenc a harmonickou souinnost hvzdnch aspekt a soubnchpaprsk.

Kapitola 13.Odkud plynou skryt sly vc.

Kadmu jest znmo, e v magnetu jest obsaena sla, kter pitahuje elezo, a e diamant svouptomnost tuto slu ru. Teme-li jantar a baladius a oteplme-li je, pitahuj slmu; zaplme-liazbest nikdy anebo zdka uhasne, karbunkul svt v temnotch, orli kmen poloen na bichozadruje a dospodu poloen urychluje porod, jaspis zastavuje krev, ttono zastavuje lodi, revezahn choleru a loutenku, splen jtra chameleona vyvolvaj boui a d, heliotrop osluje oi anositele in neviditelnm, kmen ostrovid uzdravuje oarovan oi, dm z dvrky pivolvveker zvata, sinochid vyvolv stny zemelch, anachid vyvolv vidn, spme-li na nm. 15 Tato semena maj ohnivou slu a nebesk pvod, pokud jim nebrn kodliv tlesa.

17

Existuje ethiopsk bylina, o kter se prav, e vysuuje moly a kterou lze vechno uzavenotevti; o perskch krlch vme, e dvali svm vyslancm latax, aby vude ili v blahobytu. Existujespartsk aneb skytsk rostlina, kterou kdy okusme neb jenom v stech drme, meme vydretidvanct dn o hladu a zni. Apuleus prav, e byl bostvem pouen o mnohch druzch rostlin akamen, ktermi lid mohou si zskati vn ivot, ale e nen dovoleno, aby lid znali tyto vci,ponvad napchaj dosti zla i za krtkho ivota, a e kdyby sob mohli prodlouiti ivot, nettili byse teprve dnho zloinu a neuetili by ani samch boh. Ani Hermes, Bochus, ron, Orfeus,Theofrastus, Thebit, Zenothemis, Zoroaster, Evax, Dioskorides, id Isk, Zachari babylonsk,Albert, Arnold, kte vichni o tchto vcech psali obshl dla, nenaznaili odkud tyto sly pochzej.Pece vak vichni souhlas, jak pe Zachari Mitridatovi, e v silch kamen a rostlin je obsaenaobrovsk sla a lidsk osudy. Odkud tyto sly pochzej nutno hloubji studovati. AlexanderPeripatetik, kter usuzuje z vlastnost smysly poznatelnch se domnv, e pochzej z ivl a jejichvlastnost; to by mohlo bti sprvn, kdyby tyto vlastnosti tho druhu neshodovaly se s inkyrznch kamen, a to jak z hlediska veobecnho, tak i zvltnho. Proto akademikov se svmPlatonem pipisuj tyto sly tvrm idem vc. Avicena odvozuje takov inky z inteligenc,Hermes z hvzd a Albert ze zvltnch tvar vc. I kdy se zd, e tito autoi si mezi sebou odporuj,dn z nich, je-li jim sprvn rozumno, neodchyluje se od pravdy, ponvad vechny jejich vrokyo tchto silch se vtinou shoduj. Bh, jen jest konec a potek vech vc, nejdve odevzdvpee idej inteligencm jemu sloucm, kter jako vrn vykonavatel oznauj vci jim svenidelnou mohutnost, zatmco nebe a hvzdy jako nstroje uschopuj hmotu ku pijet onch tvar,kter, jak prav Platon v Timaiu, spovaj v boskm majesttu a jsou vyslny hvzdami. Drce tvarurozdluje je sluebnm inteligencm, kter ustanovil editeli a strci svho dla a jim t jest svenaona moc ve vcech, jim samm podzench, take veker sla kamen, rostlin, kov a veho jinhojest udlovna tmito dcmi inteligencemi. Tvar a sla prt nejdve z idej, v druh ad z vdcha dcch inteligenc, poslze z nebeskch aspekt a konen z ivl odpovdajcch danm vlivm,ktermi jsou uschopovny. V naem svt projevuj se tyto inky vraznmi tvary, na nebipipravenmi silami, v inteligencch sprostedkujcm zazenm, v archetypu vzornmi ideami aformami, co ve mus souhlasiti mezi sebou, aby byl vyvoln projev urit sly. Sla a zzranpsobivost jsou tedy obsaeny v kad bylin a kameni, mocnji vak ve hvzd, jet vce ve vdchinteligencch a nejmocnji ovem v Nejvy Pin, ve kter ve vzjemn se sebou souhlas avrchol, oslavuje zrove svm souzvukem a harmonickm souladem stle onoho NejvyhoTvoitele nazpsob hymny, kterou kdysi v chaldejsk peci zpvali oni svat mldenci:

Blahoete Pnu vechna stvoen na zemi a vechna, pohybujc se ve vodch, veker ptactvonebes, zvata i synov lidt.

Pina nutnch ink spov ve spojitosti vech vc, v Prvn Pin a ve vztazch k onmbom pravzorm a vnm idem; kad vc zaujm v archetypu urit msto, kde vznikla a ije;veker mohutnost rostlin, kamen, kov, zvat, slov, modliteb a ve co jest, m potek v Bohu. Bhpsob na ni svty prostednictvm inteligenc a nebes; nkdy vak upout od tchto prostednk ajejich slueb a psob bezprostedn sm. Takovto psoben se nazvaj zzraky, nebo i kdyprvotn piny psob na zklad pkaz a podku, druhotn - kter Platon a jin nazvajsluebnmi - pak na zklad nutnosti vyvolvaj sv psoben, pece je nkdy Bh dle sv vle tohozprouje a ru ve svm rozkazu a du jejich prostednictv. A to jsou nejvy zzraky Bo. Tmi sestalo, e ohe nesplil mldence v peci chaldejsk, proto se zastavilo slunce na jeden den, dle rozkazuJozuy, proto na dost Ezechielovu ustoupilo o deset ar neboli hodin, proto nastalo za plku zatmnslunce, kdy Kristus trpl. Piny tchto innost nelze vysvtlit ani rozumem, ani magi, anisebehlubmi vdami, nbr pouze samotnm projevenm Bom.

Kapitola 14.O duchu svta a spojitosti skrytch sil.

Demokritos, Orfeus, a mnoz pythagorejci, kte co nejpelivji zkoumali nebesk sly a pirozenostpozemskch vc, pravili, e ve je plno boh. Toto tvrzen nebylo nijak nerozumn, nebo dn vcnem tolik sly, aby bez pomoci bo sama o sob mohla existovati. Nazvali bohy bosk sly vevcech ukryt; Zoroaster nazv je boskmi vbiteli, Synesius symbolickmi pvaby, jin ivotem

18

aneb tak duemi. Dle tchto zvis na nich mohutnost vc, ponvad jak se domnvaj, jenom dueme roziovati okruh sv psobnosti z hmoty jedn na druhou, jako lovk roziuje rozum vcmirozumovmi a imaginaci obrazotvornmi. Tak dluno vykldati jejich tvrzen, e due jedn bytostime z n vystoupiti a vstoupiti do bytosti druh, ji oarovati a peketi jej innosti tak, jako dmantzabrauje magnetu pitahovati elezo. Protoe je due prvnm hybatelem a jak kaj svobodn a samasebou pohybliv, kdeto tlo, neboli hmota, samo sebou je nepohybliv a od due naprosto rozdln,proto prav, e je tu zapoteb lepho prostednka, kter by nebyl ani tlem ani du, ale podstatypodobn tlu i dui, kterm by byla due s tlem spojena. Domnvaj se, e takovm prostednkemjest svtov duch, kterho tak oznaujeme ptou podstatou neboli kvintesenc, ponvad nen sloenze ty ivl, nbr jakoto pt je mimo n a nad nimi. Takov duch, jako prostednk jest nezbytn,maj-li nebesk due sdliti v hrubch tlech a propjovati jim svoje podivuhodn dary. Tvar tohotoducha ve svtovm tlesu jest stejn jako v lidskm tle, nebo jako sly na due prostednictvmducha sdluj se dm, tak proud sly due svta prostednictvm pt podstaty vekerenstvem.V celm Vesmru nenalezneme vci, kter by nemla jiskru jeho sly, nejvce j vak je obsaenov onch vcech, kter oplvaj tmto duchem, eho lze doshnouti prostednictvm hvzdnchpaprsk, pokud jsou vci uschopnny ony paprsky pijmati. Duchem tm jsou vlvny vechny skrytvlastnosti do rostlin, kamen, kov a ivoich prostednictvm slunce, luny, planet a hvzd; hvzdyjsou mocnj ne planety. Tento duch me nm jet vce prospti, jestlie jej dovedeme vylouitidokonale z ivl, aneb dovedeme-li pouti aspo onch vc, kter jm oplvaj. Hmoty, ve kterchnen tento duch pli hluboce pohrouen a upoutn, psob mocnji, dokonaleji a tak rychleji, neboobsahuje v sob vekerou slu rodivou a plodivou. Proto alchymist pokoueli se vylouiti jej ze zlataa stbra. Sprvn vylouen a vytaen a pozdji spojen s jakmkoli druhem hmoty, to jests jakmkoli kovem, vytvo ihned zlato nebo stbro. J sm znm tuto vc a. nkolikrte jsem ji vidl;nemohli jsme vak vyrobiti vce zlata, neli kolik bylo zlata, ze kterho jsme ducha vylouili. I kdyjest tento duch formou vnj a nikoliv vnitn, neme mimo svou slu nedokonal tleso zmnitiv dokonal; pes to vak nepochybuji, e lze toho docliti jinm postupem.

Kapitola 15.

Jakm zpsobem dluno hledati a zkoumati sly vc cestou podobnosti?Jest jasno, e vlastnosti nepochzejc z iveln prody, ale z nebe, jsou naim smyslm skryt a

rozumu skoro neznm. Rozlvaj se z ivouc svtov due prostednictvm hvzdnch paprsk a mynememe jich pozorovati jinak, ne na zklad zkuenost a domnnky. Kdo chce nco vykonativ tomto oboru, mus pamatovati, e kad vc vekerou svoji pirozenost, jak co do zvltnosti neboliskryt sly, tak i svm sloenm neboli silou ivelnou, obrac se vdy k vci sob podobn a jipitahuje. Tak nkdy se piklon i podstatn, jak vidme pi soli: kdy nco dlouho le se sol, stvse sol. Pone-li nkter initel psobiti, nepikln se k vci ni, jak by se snad mohlo zdti, nbrk nemu sob rovnmu a shodnmu, co zeteln vidme u zvat, jejich vyivovac slanepromuje pokrmy v rostliny, nbr v maso. Tkv-li ve vcech njak vlastnost nebo jej nadbytek,jako teplo, zima, odvnost, strach, smutek, hnv, lska, nenvist neb jin ve i ctnost, a ji jejejich pvod pirozen, uml neb nhodn, ku p. drzost nevstky, thnou siln k podobnmu sloena sle a vyvolvaj je. Tak thne ohe k ohni, voda k vod, odvn k odvnmu. Lkam je znmo,e mozek l mozek a e plce uzdravuj plce: tak nemocn oi se vyl, povsme-li na krkv neblm pltn zait ab oi a sice prav oko ab pod prav a lev oko ab pod lev. Tot seprav o och rach. Noha elv l podagru, a sice noha nohu a ruka ruku, prav pravou, lev levou,pipevnme-li ji k du. Tak se prav, e neplodn zve vyvolv neplodnost, upotebme-li zvltvarlat, dlohy anebo moe. ena pr neothotn, poije-li kad msc nco moe z mezka neb nehov moi t namoenho. Chceme-li tud psobiti uritou vlastnost aneb silou, musme vdy vybratitakov zve neb pedmt, kter maj on vlastnosti neb sly nadbytek a pouijeme z nich on sti,kter touto vlastnost neb silou oplv. Chceme-li njak vzbuditi lsku, vyhledme zve, kter nejvcemiluje; tohoto druhu jsou holubice, vrabci, hrdliky, vlatovky a konipsek. Z nich pouijeme du nebsti, ve kterch nejvce pevld Venuin pud, jako jsou srdce, varlata, dloha, pohlavn d, sperma,menstruan krev. To se mus stti v ase, kdy tato zvata jsou nejvce zachvcena svoj vn aspojuj se. Tehdy probouzej a vlvaj lsku nejzpsobileji. Stejn tak k probuzen udatnosti mono

19

pouti srdce, o neb eln kosti lva neb kohouta. Tak musme chpati, prav-li platonik Psellos, epsi, havrani a kohouti pispvaj k ostraitosti. Stejn tak slavk, netopr a sova, z tchto opt nejvcehlava, srdce a oi. Tm se stv, e kdy nkdo nos pi sob srdce havrana neb netopra, nemeusnouti, dokud jich neodlo. Podobn psob i hlava netopra, teba ji vysuen, pipevn-li sebdcmu na prav rm: uin-li se tak spcmu, nelze pr ho probuditi, dokud se ona vc neodstran.Stejnm zpsobem ba a ropucha in lovka vastavm a z nich zvlt jazyk a srdce. Polome-lijazyk by vodn na hlavu, zpsobme mluven ze sna; srdce ropuchy poloen na lev prs spc enyzpsob, e prozrad veker sv tajemstv. Stejn psob srdce sovy a zaje sdlo vloen spcmu naprsa. Tme zpsobem pispvaj dlouho ijc zvata k prodlouen ivota. Ta, kter maj mnohoivotn sly, mohou pivoditi zotaven a omldnut naeho tla, co lkai velmi dobe vd, jak ukzalikolikrte. Takovou slu maj zmije a hadi. Je znmo, e jeleni omlazuj se pornm had, tak Fnixregeneruje se hranic, kterou si sm upravil. Stejnou slu m i pelikn; zakope-li se jeho prav noha doteplho hnoje, vznikne z n ve tech mscch pelikn. Proto tak nkte lkai pipravovali npojz emeice, zmij a masa podobnch zvat, kterm slibuj navrtiti mld a mnohdy se jim to takpodailo, jak uinila Medea starci Peliovi. Mnoz v, e vyssaj-li sty nco medvd krve z erstvrny, doshnou mohutn sly tlesn, j se vyznauj medvdi: ponvad toto zve pat mezinejsilnj.

Kapitola 16.Kterak inky rozlinch sil se penej z jedn vci na druhou a jak se mezi sebou spojuj.

Dluno vdti, e moc prodnch vc jest tak znan, e veker vci ukazuj svoji slu nejen navcech sob pbuznch, nbr vlvaj do nich stejnou moc, kterou tyto mohou psobiti na hmoty jin,jak jest tomu u magnetu, kter nejen e pitahuje elezn piliny, nbr udl jim i svoji slu, takemohou psobiti podobn. Augustin i Albert dle svch vrok takovou vc vidli. Stejnm zpsobemse m zato, e veejn nevstka vznan drzosti a nestydatosti, me tmito vlastnostmi nakazitivechny, kte se s n stkaj a tito opt osoby druh. Proto se prav, e kdy nkdo oblkne at nebkoili nevstky, nebo nos-li sebou zrcadlo, ve kterm se ona denn shl, stane se drzm,nebojcnm, nestydatm a nemravnm. Stejnm zpsobem se prav o rubi, kterho bylo uito pipohbu, e m vlastnost psobiti smutek saturnsk; t provaz z obence taj v sob jist podivuhodnvlastnosti. Plinius vyprv vci tomu podobn: Jestlie kdo uzave oslepenou jetrku se zem nebo jiuzave v sklenn ndob pevnmi eleznmi neb zlatmi krouky, nabude opt zraku; jetrkudluno pak ze sklenice vypustiti a krouk pouti proti krvavm om. Stejnm zpsobem jest tomuu lasiky a u prsten z n pouitch; i kdy ji zbavme zraku, opt se j navrt. Podobn vkldaj seprsteny na uritou dobu do vlatovch neb vrabch hnzd a pak jich pouvme ku zskn lsky nebopzn.

Kapitola 17.Jakm zpsobem nutno zkoumati a zkoueti sly dle jejich neptelstv a ptelstv.

Zbv nyn, abychom si uvdomili, e mezi vemi vcmi existuje vzjemn ptelstv aneptelstv. Kad vc obsahuje nco stralivho a dsnho, neptelskho a niivho, avak zrovei nco oblaujcho, utenho a posilujcho. Tak je tomu u ivl: ohe odporuje vod, vzduch pakzemi; jinak vak spolu souhlas. Stejn je tomu tak i na nebi: Saturnu jsou ptelsk Merkur, Jupiter,Slunce a Luna, neptelsk pak Mars a Venue; Jupiteru jsou ptelsk vechny planety krom Marta;Marta pak vechny maj v nenvisti mimo Venue; Slunce miluj Jupiter a Venue, nenvid Mars,Merkur a Luna; Venui miluj vechny mimo Saturna; Merkurovi ptel jsou Jupiter, Venue, Saturn,neptel pak Slunce, Luna a Mars; ptel Luny jsou Jupiter, Venue, Saturn, neptel Mars aMerkur. Jest vak jet i jin neptelstv mezi planetami, a to kdy maj opan domy: tak existujeneptelstv Saturna vi tlesm vydvajcm svtlo, Jupitera vi Merkurovi, Martovo vi Venui.Silnj neptelstv vldne mezi planetami, jsou-li protivn v exaltaci, jako Saturn a Slunce, Jupiter aMars, Venue a Merkur. Nejvce ptelsk jsou vak ony, kter se shoduj svoj povahou, sloenm,podstatou a moc, jako Mars se Sluncem, Venue s Lunou, stejn jako Jupiter s Venu. Ptelstvrovn nastv, je-li jejich exaltace v dom druhho, jako u Saturna a Venue, Jupitera a Luny, Marta

20

a Saturna, Slunce a Marta, Venue s Jupiterem, Luny s Venu. Tmto zpsobem ptelstv aneptelstv nebeskch tles ovlivuje i vci jim podzen na na zemi. Vlastnost takovho ptelstvnen nic jinho, ne jaksi urit pchylnost, kterou chce vc jedna dosci vci druh, teba vzdlen;nen-li j brnno, pibliuje se k n, doshne-li j, spoine v n; ped vc protivnou vak prch a hrozse j pibliti a v n spoinouti. Herakleitos, veden touto mylenkou, prav, e ve vznik ptelstvm asporem. Takovouto pitalivost nalzme i u bylin i u nerost; tak magnet pitahuje elezo, smaragdbohatstv a pze, jaspis porod, acht vmluvnost. Stejnm zpsobem nafta pitahuje ohe, kter sena ni vrh, kdekoliv ji spat; stejn aproxis pitahuje koen byliny, jako zdaleka nafta ohe; podobnpitalivost existuje i mezi palmou muskou a enskou; jakmile se jejich vtve dotknou, spletou sevzjemnm objetm; ensk palma jest neplodnou bez musk. Mandlo nen tak plodnou, je-liosamocen. Rva miluje jilm a mk, oliva pak m rda stejn myrtu i fkovnk. U zvat miluj se pakkos a drozd, vrna a volavka, pv a holub, hrdlika a papouek. Proto pe Sapfo Faonovi:

Et variis albae iunguntur saepe columbae,et niger a viridi turtur amatur ave.16

Dle jsou spteleny slvka jedl a velryba. Takovto ptelstv neexistuje snad jen u ivoich, alei u jinch vc, u kov, kamen a rostlin. Koka t se z poleje, otr-li se o nj, pone i bez kocoura.Kappadock klisny vystavuj se vtru a zbez z jeho vanut a dotyku. by, ropuchy, hadi a vekejedovat plazi miluj rostlinu zvanou apium ricus, o kter lkai tvrd, e poita, psob smrt smchem.Hadem porann elva por dobromysl a vyl se jm, stejn i p, pozev hady, hled se toutorostlinou vyliti. M-li lasika bojovati s hadem regulem, por routu. Z toho poznvme, edobromysl a routa jsou dobrmi lky proti jedu. Nkterm zvatm jest prodou vrozena zkuenost aznalost lk Tak ropucha kousnut njakm jedovatm zvetem, vyhled routu neb alvj, te o nrnu a tak se zbavuje niiv sly jedu. Tak se lid nauili od ivoich mnohm lkm proti nemocema silm vc. Vlatovky prokzaly, e latovink uzdravuje zrak, nebo jm l oi svch mlat;ochurav-li straka, vystele si hnzdo bobkovm listem a tm se uzdrav. Podobn hivni, vrny,koroptve a kosi proiuj se kadoron bobkovm listem, jm tak havrani ni jed chameleona;m-li lev horeku, hoj se opim masem, naere-li se dudek hrozn tak, e je nemocen, l senetkem. Jeleni ns nauili, e temdava vytahuje stely, nebo je-li jelen zasaen otpem, zbavuje seho, poiv temdavy; tot in krtsk kozy. Lan se ped porodem proiuj rostlinou jakousi, zvanoulomikmen, rann jedovatm pavoukem, hled se pozdraviti pornm rak, co dlaj i svin hademutknut; havrani, kdy ct, e jsou rann jedem, vyhledvaj jako lk dub, neb dle jinch havrank.Poze-li slon chameleona, pomh si olivou, medvdi, otrven mandragorou, zachrauj se pornmmravenc. Husy, kachny a ostatn vodn ptci l se peslikou, holubi, hrdliky a slepice drnavcem,jebi stinou, panthei pomhaj si od jedu omje lidskmi vmty, kanci l se beanem, lan pakartioky.

Kapitola 18.

O vztazch neptelskch.Opan se maj k sob vztahy neptelsk, kter jsou jakousi nenvist prody, take jakmsi

hnvem, rozhorlenm, odporem a protivenstvm vc prch ped svm protjkem a zrove prchajc,zapuzuje ji ze svho okruhu. Takov odpor projevuje reve vi loutence, theriak proti jedu, safrproti moru, horekm a onm chorobm, ametyst vi opilosti, jaspis vi krvetoku a kodlivmzjevm, smaragd a cudn bernek proti pohlavn vni, acht vi jedm, pivoka vi padoucnici,korl proti peludm, ern lui a chorobm aludku, topas proti vnm, jako jsou lakomstv,poivanost a vstednost v lsce. Podobn vztah existuje mezi mravenci a bezem, kdly netopra asrdcem dudka, ped ktermi prchaj. Bez zahn i jedovat hmyz a salamandry; mezi nm a kapustouvldne takov nenvist, e jeden druhho hub. Olej je odporn okurkm tak, e se klikat ohbaj, abyse ho nedotkly. Vyprv se, e msto, kde je ukryta havran lu jet s nktermi jinmi vcmi, zahna ds lovka. Diamant tak se nesn s magnetem, e poloen vedle nho, zabrauje mu pitahovatielezo. Ped abm mnkem prchaj ovce jako ped smrtonosnm a co je jet podivuhodnjho,proda vtiskla toto znamen smrti do ovch jater, na kterch se objevuje pirozen vznikl podoba 16 K pestrm pvm dru se asto ho1ubi a ern hrdlika jest milovna od zelenho ptka.

21

abho mnku. Podobn kozy nenvid pohanku, nad n neznaj nieho kodlivjho. Obdobn imezi zvaty nenvid se myi a lasiky; proto sru, do kterho byl pidn mozek lasiky, my senedotkne a st jej nekaz. Tak i korpionm jest protivn jetrka tak dalece, e kdy ji uz, jsoupojati strachem a pot se studenm potem; proto se nakldaj do oleje, kter se vtr do rny zpsobenkorpionem, kde ni vechen jed. Existuje tak neptelstv mezi my a korpionem, proto sevypravuje, e pilome-li my na rnu jm zpsobenou, vylme ji. Stejn se nenvid zmije apromyka. Traduje se tak, e hadi neznaj vtho neptele nad raka a svin utknut l se tm, e jeporaj. Rovn slunce, pokud jest ve znamen Raka, trp hady. korpion a krokodl se navzjemusmrcuj a dotkne-li se nkdo krokodla prem ibise, uin jej nehybnm. Ptk otis ulet, vid-li kon ajelen prch, spat-li zmiji. Slon strachuje se chrochtn svin a lev se boj kohouta. Pardl nedotkne selid potench slepi polvkou, zvlt je-li v n zavaen esnek. Neptelstv je tak mezi likami alabutmi, bky a vrnami. Z ptk neustle spolu bojuj vrny a sovy, luci a sovy, luk a havran,kepelky a hrdliky, ost a datel, orel a hrdlika, jeleni a draci. Z ivoistva vodnho nenvid sedelfni a velryby, hoi a tiky, murny a mot hadi. Mosk rak obv se chobotnice tak, e jipouh pohled na ni jej usmrcuje. Mosk ho to i na chobotnici i na raka. Pardlov pak pr seboj hyeny, e se j nemohou vbec postaviti na odpor a dotknouti se jej ke; jestlie ki obouzvat zavsme k sob, vypadaj z pardl vechny chlupy. Horapollon prav ve svm spise ohieroglyfech, e vrhne-li se nkdo opsan hyen k ve sted neptel, neme bti nikm porann astaten se probije. Stejn el bernkovi neptelstv a kodolibost vlkova; ds se ho a bzn prch.Vypravuje se, e povsme-li vlkv ocas, ki neb hlavu nad jesle, ovce zesmutn a nieho neeroustrachem. Plinius vyprv, e mal ptek esalom, nic vejce havran, jeho mlata poraj liky,potk se s nimi, a jsou star i mlad: to kdy vid havrani, spchaj hned na pomoc protispolenmu nepteli. Ptek achantis ijc v bodl, nenvid osla, kter bodl por. Malikptk egithus tak pr nenvid osla, e v nm tuhne krev a neme odletti; hk-li, zachzej jehovejce i mlata. Oliva natolik si hnus cizolonici, e touto zasazena, je neplodn a asto usych. Levse neboj nieho tak, jako planoucch pochodn, ktermi se dv tak nejlpe krotiti; vlk neboj se animee, ani otpu, ale kamene, kterm kdy ho uhodme, zpsobme mu rnu, ve kter rostou ervi.K boj se tak velblouda, e nesnese pohledu na jeho obraz, zuc slon jest umrnn pohledem naskopce, had ds se lovka nahho, kdeto obleenho pronsleduje, zuc bk se uklidn, je-lipivzn k fkovnku. Jantar pitahuje ve mimo pohanky a toho, co je poteno olejem; mezi nm atmito vcmi existuje jaksi antipatie.

Kapitola 19.

Kterak zkoumati a zkoueti sly, kter vci obsahuj v cel sv podstat, nebo kter jen sten uvnitnkter vci jsou obsaeny.

Jak ji z pedchozho mono seznati, jsou obsaeny sly ve vcech pod jakousi druhotnou formou,jako odvaha a statenost ve lvu a kohoutu, bojcnost v zajci a bernku, lupistv a ravost ve vlku,skonost a fale v lice, pochlebenstv u psa, lakomstv u havrana a vrny, pcha v koni, hnvv tygici a kanci, smutek a melancholie v kocouru, chlpnost ve vrabci a podobn. Nejvt stpirozench sil doprovz tvrnost. Nkter vak tkv ve vcech pmo v jejich individualit; jsou kupkladu lid, kte nemohou vidti koku, ani by se dsili, take pi pohledu na ni jsou jmninejvy hrzou, akoliv takovto hrza nenle jim dle tvrnosti lidsk, co je prokzno. Avicennavypravuje, e za jeho doby il lovk, ped kterm prchala veker jedovat zvata a kter ihnedumrala, jakmile nhodou jej utkla, jemu nijak neukodive. Albertus Magnus vypravuje, e vidlv Koln nad Rnem dvku, kter chytala pavouky a pojdala je jako znamenit pokrm. Tak tkv drzostv nevstce, zbablost ve zlodji. Filosofov vyvozuj z toho, e lovk, kter nikdy nebyl nemocen,uzdravuje veker choroby a u, e kost mrtvho lovka, kter nikdy neml horeky, poven nadnemocnm, l tvrtodenn zimnici. Existuj tak v nkterch jedincch etn druhotn sly, vlvannebeskmi tlesy, jak jsme ji ukzali v pedchzejcm.

22

Kapitola 20.Nkter z pirozench sil jsou obsaeny celou svoj podstatou v nkterch vcech, v jinch pak pouzejen v nkterch stech neb dech.

Opt jest nm uvaovati o tom, e nkter vlastnosti vc jsou obsaeny v nich celch, to jest,v cel jejich podstat, ve vech stech onoho jedince: tak ona rybka ttono zastavuje pr lodipouhm dotknutm, co neprovd snad jen nkterm svm dem, nbr celou svoj pirozenost; takhyena obsahuje v celm svm tle onu vlastnost, e psi onm, dotkne-li se jich jej stn; stejn ilatovink prospv zraku nikoliv nkterou, nbr vemi svmi stmi stejn, jak koenem, tak i listya semenem; podobn jest tomu tak i u jinch vc. Jin vak sly tkvc ve vcech jsou ptomny jenv nkterch stech, na. pklad v jazyku, och, neb jinch dech i stech; tak v och bazilika nebsan jest obsaena sla pekodliv, kter lovka, do nich pohldnuvho, usmrcuje. Podobn psoboi hyeny; zadv-li se do nich jakkoliv zve, neme se hnouti z msta, strne v nehybnosti. Rovntak psob i oi nkterch vlk, take uprou-li se na nkoho, strne tak, e neme pronsti slova apozbude schopnosti hlasu. To pipomn Vergilius, kdy pje:

... Vox quoque MoerimIam fugit ipsa, lupi Moerim videre priores17

Tak pr ily ve Skythii u Illur a Triball eny, kter usmrcovaly, kdy se na nkoho hnvivpodvaly. Tot se prav o Telchinech na Rhodu, kte ve svm zrakem zhorovali, take byli Jovemvyhlazeni. Proto pouvaj arodjov o ve popsanch zvat, aby zhotovili mast pro oi, kter mschopnost fascinace. Mravenci prchaj ped srdcem dudka, nikoliv ped jeho hlavou, nokou neboima, lu jetrky ve vod rozmlnn vb lasiky, nikoliv jej ocas neb hlava. lu kozy zakopando zem v mdn ndobce seskupuje by; jtra kozy jsou odporn molm a motlm. Ped tm, kdonos srdce psa, prchaj vichni psi.

Liky nedotknou se slepic, kter pojedly lich jater. Tak maj mnoh vci rozlin slyv rozlinch svch stech rozmanit rozset, tak jak byly s ohledem na jejich vnmatelnost do nichvlity nebesy. Jest tomu stejn, jako kdy lidsk kosti nepijmaj nieho mimo ivot, oi mimo svtlo,ui mimo sluch. Existuje v tle lidskm jaksi malik kost, kterou id nazvaj Luz, jej velikostrovn se hrachu, kterou dn raz nezni a kter i ohni odol a vdy zstane neporuen. k se, ez n, jako ze semene rostlina, bude pi vzken mrtvch utvoeno nae hmotn tlo. Tyto sly nelzevybadati rozumem, nbr jen zkuenost.

Kapitola 21.O silch vc, kter v nich bytuj pokud ij, a o tch, kter v nich zstvaj i po jejich odumen.

Mimo to jest nutno vdti, e nkter vlastnosti bytuj ve vcech jen pokud ony ij a nkter, ezstvaj v nich i tehdy, kdy vci odumrou; ttono zastavuje plavidla a regulus a baziliek zabjejpohledem jen pokud ij; po smrti vak nic takovho uiniti nemohou. Vypravuje se, e polome-linemocnmu prjmem na bicho ivou kachnu, nemoc pestane, ale kachna zajde. Archytas vypravujenco podobnho: Vezme-li se srdce prv vyat ze zvete a jet tepl a povs-li se jet iv nadonemocnlho tvrtodenn zimnic, nemoc vythne. Poj-li nkdo srdce dudka, vlatovky, lasiky, nebkrtka pokud jet ije a se chvje, zsk mu pam, upamatovn, inteligenci a schopnost vteckou.Veobecn pedpis jest, aby ve eho pouijeme ze zvat, jako kamnky, dy, vpotky, vlasy, lejno,drpy, bylo odato zvatm jet ijcm takovm zpsobem, aby pokud mono zstala naivu. Protose pedpisuje hoditi opt do vody bu, kter byl vyznut jazyk, je-li poteb vlho zubu neb oka,nem vlk bti zabit a podobn. Demokrit pe: Vyjme-li nkdo zaiva mosk b jazyk tak, aby nanm nelpla jin st tla, ji samu pak pust opt do moe a polo-li jazyk na tlukouc srdce spceny, pravdiv zodpov, na by se j otzal. Oi by za slunce vchodu oslepen a zpt do moevren, l tdenn horeku, jsou-li nemocnmu piloeny na tlo, tyt, svzan se slavim masemv jelen ki, pr propjuj bdlost zahnjc spnek. Podobn polome-li rodice osten jeury nabicho, usnadnme porod, jestlie byl odejmut ivmu zveti, a to opt do moe vhozeno. Tak sevyprv, e prav oko hada, zstane-li had naivu, l hnisav oi. Existuje jaksi ryba, podobn 17 I samotn hlas Moerisovi prch, nejprve uvidli vlci Moerisa.

23

velkmu hadu, jmnem murna, jej vyloupnut oko piloeno na elo nemocnmu, l znt oka,zatmco ryb opt naroste; nepropustme-li rybu ivou, zant se i druh oko. Stejn tak zuby vechhad zaiva vytren a zaven nad nemocnm l tvrtodenn zimnici; stejn tak zuby vyjmutmiivmu krtku, kterho propustme, lme bolesti zub a psi neto na toho, kdo m pi sob ocasjet ijc kolavy. Demokrit tvrd, e jazyk chameleona vytren ivmu, zabezpeuje spch usoudu a e ulehuje rodikm, je-li pobl domu; jest vak nutno dbti, aby se nepinesl dom,ponvad pak jest velmi kodliv. Jsou vak dle vlastnosti zstvajc i po smrti; o tchto uplatonikov, e vci ve kterch idea se mn no do hmoty, i kdy odumrou, psob tm, co v nich jestnesmrtelnho, podivuhodn vsledky. Tak v bylinch a rostlinch utrench a usuench zstv apsob t sla vlit njakou ideou. Odtud pochz, e jako orel pokud je iv, vynik nad ostatnptky, kter pemh, tak i kdy zael, jeho pe kaz a ni pe a pra vech ostatnch ptk; podobnke lv ni vechny ostatn koeiny, ke hyeny ni ki pardla a koeina vl rozer kibern. A takov vsledky nevyvolvaj dotykem hmotnm, ale i jakousi harmonii zvukovou; takbuben vyroben nap. z ke vl psob, e buben z bern ke onmuje. Stejn tak buben vyrobenz ke moskho jeka, zahn vechny plazy na vzdlenost, do jak dolh jeho zvuk. Napneme-li nalyru neb citeru struny, vyroben ze stev vlch, zrove s ovmi, nedoclme na tchto nstrojchsouzvuku.

Kapitola 22.Jakm zpsobem vci pozemsk podlhaj tlesm nebeskm a kterak lidsk tlo, jako i lidsk jednna mravy, odpovdaj hvzdm a souhvzdm.

Ukzal jsem, e ve ni jest ovldno vym a e ve jest jaksi obsaeno ve vem (jak uProklos), toti nejni v nejvym a nejvy v nejnim; tak i na nebesch existuj vci pozemsk,ovem v nebesk pinnosti a zpsobu, a naopak i na zemi jsou obsaeny vci nebesk, ovemzpsobem pozemskm, to jest dle svch ink; tak kme, e nkter vci jsou povahy slunen, jinopt msn, nebo Slunce a Luna jsou v nich obsaeny nktermi svmi silami. Takovto vcipijmaj od nich mnoho ze svch sil a vlastnost podobnch vlastnostem hvzd a souhvzd, ktermpodlhaj. Tak vme, e vci slunen vztahuj se na hlavu a srdce, ponvad Slunce m svj dm veLvu a svou exaltaci ve Skopci; podobn vci martick vztahuj se na hlavu a varlata vzhledem keSkopci a tru; proto ti, jich smysly jsou zmateny nestdmm pouitm vna a bol je hlava, naleznouvten lk v tom, pono-li varlata do studen vody smchan s octem. Abychom vak mohli takovinky vyvolati je nutno, abychom znali jakm zpsobem tlo lidsk ve svch stech podlh vlivuplanet a souhvzd. Vz tedy, e dle arabsk tradice, slunce ovld mozek, srdce, stehna, morek, pravoko a ivotnho ducha.

Jazyku pak, stm a ostatnm nstrojm neboli smyslm tlesnm, jak vnitnm tak vnjm vetnrukou, nohou, kost, nerv a fantasie, vldne Merkur. Slezin, aludku, moovmu mchi, pravmuuchu a vnmavosti vldne Saturn. Jtrm, masit sti aludku, bichu a pupku vldne Jupiter; protoantick tradice prav, e v chrmu Jupitera Ammona byl uloen obraz pupku. Mnoz pitaj mu takvliv na ebra, prsa, vnitnosti, krev, ramena, pravou ruku, lev ucho a slu prodn. Krvi, ilm,ledvinm, luovmu mchi, pohlavnm orgnm, zdm, semenovodm a vzntliv sle vldneMars. Ledvinm, varlatm, pochv, dloze, spermatu a pudu pohlavnmu vldne Venue a mimo tojet i masu, tuku, bichu, prsm, pupku a vemu, co slou dlm Venuinm, jako ki, ptei abedrm, ba dokonce dle nkterch i hlav a stm, ktermi se udluje polibek, zstava lsky. Luna,kter sob podizuje cel tlo i jednotliv dy podle rznch znamen zvetnku, vldne jet zvltmozku, plicm, me, aludku, me, vem vkalm, levmu oku a sle rstu. Sm Hermes d, ev ivoin lebce jest sedm otvor podzench jednotlivm planetm a sice prav ucho Saturnovi,lev Jupiterovi, prav nosn drka Martovi, lev Venui, prav oko Slunci, lev Lun, sta Merkurovi.Rovn i jednotliv znamen zvetnku peuj o dy, jim odpovdajc: tak Skopec vldne hlav aoblieji, Bk krku, Blenci pam a lopatkm, Rak prsm, plicm, aludku a nadlokt, Lev srdci,aludku, jtrm a zdm, Panna ochrauje vnitnosti a doln st aludku, Vhy d ledviny, stehna ahd, tr genitalie musk a ensk, jako i dlohu. Stelec vldne stehnm a bokm. Kozoroec dkolena, Vodn k a ltka, Ryby pak chodidla. A jako triplicity tchto souhvzd na nebi siodpovdaj a spolu harmonuj, stejn je tomu tak i v dech, co je dostaten znmo ze zkuenosti; tak

24

napklad nachlazen nohou psob bolest bicha a prsou, kterto sti tla si odpovdaj triplicitou;tud lme-li st jednu, prospvme i ostatnm; zahtm nohou zmiz bolest z bicha. Pamtliv jsatohoto du vz, e vc podlhajc nkter planet m zvltn vliv neboli inklinaci k du ovldanmutouto planetou, zvlt v jejich domech a exaltaci; ostatn jej hodnoty, jako triplicity, hranice azpsoby, nemaj vak vtho vznamu. Z toho plyne, e pivoka, karafit, citronov kra, majorn,bl jetel, skoice, afrn, devo aloe, kadidlo, ambra, pimo a sten i myrrha l hlavu a srdce nazklad vlivu Slunce, Skopce a Lva; ekanka, rostlina Martova, l hlavu a varlata prostednictvmSkopce a tra; stejn tomu je i v jinch ppadech. Mimo to pivolvaj vci Saturnovy smutek azasmuilost, Jupiterovsk vesel a pocty, Martick smlost, svrlivost a hnv, Slunen slvu, vtzstva velkomyslnost, Venuiny lsku, smyslnost a dost, Merkurovy vmluvnost, Lunrn pak prospvajpbhm vednho ivota. I samy mravy a zpsob ivota lid jsou roztdny dle planet. Saturn ovldstarce, mnichy, melancholiky, skryt poklady a ve, eho lze dosci nesnadno a zvolna; Jupiter mpodzen eholnky, prelty, krle, knata a spravedliv zisk; Mars ovld lazebnky, chirurgy,lkae, liktory, katy, eznky, kove, pekae, vojny, kte vdy se zovou syny Martovmi. Podobn iostatn hvzdy ovldaj jim podzen povoln, co je popsno v knihch astrologickch.

Kapitola 23.Kterak lze poznati, kterm hvzdm vci pozemsk podlhaj a kter z nich jsou podzeny Slunci.

Je znan nesnadno poznati, kter hvzd neb zvetnkovmu znamen ta kter vc podlh.Poznme to vak pece z napodoben paprsk, pohybu aneb tvaru tles nadzemskch; nkter vcisouhlas s uritmi hvzdami i ve svch barvch, vnch, jin pak ve svch incch. Mezi ivly jest toslunen ohe a jasn plamen, mezi vami krev ist a ivotn duch, mezi chumi ta nejslad, mezikovy zlato pro jeho lesk, jemu slunce dv schopnost posilovati srdce. Z kamen nleej pod jehovliv ty, kter zlatmi zrnky napodobuj slunen paprsky; tak orli kmen, napodobujc sluncezlatmi ilkami, m livou moc proti padoucnici a otravm, stejn i kmen, zvan slunenm okem,majc podobu ztelnice, z jejho stedu vychz paprsek, posiluje mozek a prospv zraku. Zivkarbunkul m moc v noci niiti jedovat plyny a pry; stejn i chrysolith, kmen jemn svtlezelenbarvy, ve kterm, drme-li jej proti slunci, kmit se zlat jiskika, posiluje dchadla a prospv lidemdchavinm; je-li kmen provrtn a vyplnn oslmi chlupy a pipevnn na lev rm, zahn vidiny,melancholick hrzy a hloupost; rovn i duhov kmen, barvou podobajc se kilu, kter senachz asto jako estihran, shromauje paprsky slunen a vrh je na protj stnu, dopad-li naz jedn strany slunen svtlo, zatmco druh jeho strana je drena ve stnu. Stejn i heliotrop, zelenkmen jako jaspis nebo smaragd, prostoupen ervenmi ilkami, in nositele stlm, slavnm, dobrpovsti povajcm a pin dlouh ivot; podivuhodn jest jeho moc, kterou psob na slunenpaprsky, kter pr promuje v krev, to jest, zdaj se bti ervenmi jako pi zatmn slunce, kdykolivpoteme kmen vou rostliny tho jmna a vlome-li jej do ndoby s vodou. Jet podivnj mvak moc nad lidskmi zraky, kter osluje tak oste a zaslepuje je natolik, e ten, kter jej nos, stvse neviditelnm; to se ovem stv jen za pomoci rostliny stejnho jmna heliotrop, co znamenslunenici. O tchto silch zmiuj se ve svch spisech Albertus Magnus a Vilm Pask.Hyacinthus m od slunce moc proti jedm a morovm parm, nositele in jistm a oblbenm,bohatm a moudrm, rovn i posiluje srdce, dren v stech ihned zjasn mysl. O pyrofilu, kamenierven skvrnitm, pe dle udn Albertova Aeskulap v jednom dopise Oktaviu Augustovi, e existujepr jeden tak studen jed, e chrn srdce jm otrvenho lovka ped splenm takovm zpsobem,e je-li del dobu vystaveno ohni, promn se v kmen, kter je prv nazvn od ohn pyrofilos. Mzzranou moc proti jedm a in nositele slavnm a hroznm vi neptelm. Avak vechnyslunen vci ped kmen, kter pr nalezl Apollonius, jmnem pantaura, kter vechny ostatnkameny k sob pitahuje jako magnet elezo a jest nejpsobivjm lkem proti otravm. Nktenazvaj jej kamenem pardlm, ponvad je han jako pardl; rovn nazvaj jej pantochrysem,ponvad obsahuje v sob vechny barvy; ron jej nazv euanthem. Slunenmi kameny jsou takjet topas, chrysopras, rubn, balagius, dle i auripigment a vtina tch, kter maj barvu a lesk zlata.Z rostlin a strom jsou slunen ony, je se obracej k slunci jako slunenice, jej listy po zpaduslunce se zavraj, po jeho vchodu pak otevraj a dle lotus, jeho slunen signaturu udv podobajeho plod a list. Tak pivoka, latovink, zzvor, citronk, hoec, temdava, vrbina, kter se

25

pouv k divinaci, pedpovdn a zahnn zlch dmon, jsou rostlinami slunenmi. Slunci je takzasvcen vavn, cedr, palma, jasan, bean, rva a ve, co bere moc jedm a bleskm, a co stle sezelenajc, neds se zimnho chladu. Slunenmi jsou dle mta, mastix, cicvr, afrn, balsm, ambra,pimo, lut med, aloov devo, hebek, skoice, pukvorec, pep, kadidlo, majorn a rozmarina,kterou nazv Orfeus kuidlem slunce. Mezi ivoichy nleej slunci zvata velikomysln, staten,bac po vtzstv a slv, jako lev, krl elem, krokodl, lika, skopec, kozel, bk, krl std,zasvcen Egypany v Heliopoli Slunci, kterho nazvali Veritem, v Memfid volem Apisem av Herminthu bkem Pathisem. I vlk je zasvcen Apollonovi a Laton. Slunenm zvetem jest ipavin, kter kad hodiny denn, tedy dvanctkrt tk a v dob slunovratu rovn dvanctkrt mo,co dl i v noci, proe ho Egypan zobrazovali na vodnch hodinch; z ptk jsou slunenmi fnixa orel, krl ptactva, sup a labu a vichni ptci, kte vychzejc slunce pozdravuj a svmi hymnamivzvaj, jako kohout, krkavec, a tak i jestb, kter jest Porfyriem potn t mezi slunen ptky,ponvad v teologii Egypan byl symbolem ducha a svtla. Dle jsou slunenmi vechna zvata,kter pedstavuj obraz innosti slunen, jako svatojnsk muky za noci svtc, chrobk, zvan tkoim broukem a panlsk moucha, je koul kulikami, lehajc na n, proe ji nazvaj icantharem. Appion, sbraje doklady napodobivosti slunen innosti, zmiuje se i o brouku, jeho oito se po Slunci, proe jej podizuje Slunci, rovn jako ve, co od takovch zvat pochz.Z vodnch zvat jest nejvce slunenm tule, odporujc blesku, dle skula a tak zvan mosk plce,kter za noci svtlkuj, dle hvzdice pro svoje hav teplo a kter, vytaena a usuena, ztvrdnev kmen zlat barvy.

Kapitola 24.Kter vci jsou podzeny Lun.

Z ivl podlhaj Lun zem a voda, a ji mosk i n, dle velik vlhkost, vy strom aivoich, jmenovit bl, jako blek vajec, tuky, pot,. hlen a to, co tekutho tlo vyluuje. Z chut jsoulunrnmi slanost a bezchutnost, z kov pak stbro, z kamen kil, stbrn markasit, a vechny bla zelen kameny, dle selenit ble prosvtajc, medovho lesku, kter obsahuje v sob nejen tvarmsce, ale i jeho denn rst a umenovn. Dle i perly, vytvoen v lasturch z vodnch kapek, stejnjako kil a beryl. Z rostlin a strom jsou lunrnmi selenotropium, kter se obrac po msci jakoslunenice po slunci, palma, nasazujc kadho msce nov vtve, yzop a jeden druh rozmariny,nejmen strom a nejvt kvtina, majc vlastnosti obou; t je lunrn strom istoty, oliva. Podobn ibylina chinistrates, kter s mscem pibv i ubv netoliko na v a sle, ale i na podstat a potulist, co je ostatn vem rostlinm spolen mimo martickou cibuli, kter vi pibvn i ubvnLuny projevuje opan sly rstu a odumrn, stejn jako u ptk saturnick ptk origisorigis jestvelik neptel Slunce a Luny. Z ivoichu jsou lunrnmi ti, kte rdi obcuj s lidmi a vynikaj dle svpirozenosti lskou i nenvist, jako veker druhy ps. Lunrn jest i chameleon, kter mn barvu dlepedmtu, obdobn jako Luna mn svou pirozenost dle promny znamen, ve kterm se nachz.Dle jsou lunrnmi svin, lan, kozy, a vechna zvata, kter si vmaj a napodobuj bhy msn,jako pavin a pardl, kter m pr skvrnu podoby msce, kter se roziuje kruhovit, aby pak nabylaopt vzhledu plmsce. Lunrn jsou i koky, j