AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ 2014-2016 - msk.cz...- rozvoj podmínek pro zaleňování žáků se...

AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ 2014-2016

Moravskoslezský kraj

Obsah

Úvod – východiska pro programové období 2014-2020 ............................................................ 1

1. Problémové oblasti vzdělávání v České republice – východiska ........................................... 4

1.1 Dimenze hlavních cílů ...................................................................................................... 4

1.2 Dimenze cílové skupiny ................................................................................................... 6

1.3 Dimenze tematických oblastí intervencí .......................................................................... 6

2. Problémová analýza vzdělávání Moravskoslezského kraje ................................................. 12

2.1 Tematické oblasti vzdělávání ......................................................................................... 12

2.1.1 Úroveň kompetencí/gramotností cílové skupiny ..................................................... 12

2.1.2 Potřeby společnosti, soulad s trhem práce .............................................................. 18

2.1.3 Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem ....................................................... 31

2.1.4 Efektivita ................................................................................................................. 37

2.2 Faktory ovlivňující tematické oblasti vzdělávání a návrh intervencí ............................. 37

3. Tematické oblasti vzdělávání pohledem příjemců podpory kohezní politiky

v Moravskoslezském kraji ........................................................................................................ 44

3.1 Obsahová analýza projektových žádostí v oblasti vzdělávání v programovém období

2007-2013 ............................................................................................................................. 44

3.2 Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti vzdělávání

v programovém období 2014-2020 ...................................................................................... 49

3.2.1 Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání ........................................... 49

3.2.2 Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání ...................... 52

3.2.3 Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami .................................. 54

3.3 Obsahová analýza projektových záměrů v oblasti vzdělávání pro programové období

2014-2020 ............................................................................................................................. 56

4. Absorpční kapacita prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském

kraji v programovém období 2007-2013 .................................................................................. 59

4.1 Postavení Moravskoslezského kraje v čerpání finančních prostředků kohezní politiky

v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013 ..................................................... 59

4.2 „Latentní absorpční kapacita“ v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském kraji ve vazbě

na projektové žádosti kohezní politiky v programovém období 2007-2013 ........................ 65

5. Specifické cíle a aktivity Akčního plánu vzdělávání 2014+ ................................................ 69

5.1 TO 1 - Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání ................................ 70

5.2 TO 2 – Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce ................. 71

5.3 TO 3 – Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce ........ 73

5.4 TO 4 – Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace ................................ 74

5.5 TO 5 – Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními

vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných .................................................. 75

5.6 TO 6 – Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace

chudoby ................................................................................................................................ 77

5.7 TO 7 – Kapacita sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání ...................... 78

1

Úvod – východiska pro programové období 2014-2020

Problematika vzdělávání je pevně zakotvena v hlavních strategických rozvojových

dokumentech Evropské unie pro programové období 2014-2020. Takto Evropa 2020:

strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění1 (dále jen strategie Evropa

2020) zdůrazňuje význam znalostí a dovedností pro dosažení v ní definovaných cílů. Znalosti

a dovednosti jsou chápány jako základní stavební kameny inteligentního růstu. Současně jsou

znalosti a dovednosti považovány za faktor zvyšující potenciál zaměstnatelnosti člověka,

neboť ten je lépe připraven adaptovat se na změnu v současném stále rychleji se měnícím

světě. Znalosti a dovednosti jsou tedy i jedním ze základních faktorů růstu podporujícího

začlenění.

Význam vzdělávání, který je definován v hierarchicky nejvyšším strategickém rozvojovém

dokumentu Evropské unie strategii Evropa 2020, se následně promítá v navazujících

koncepčních a legislativních dokumentech na evropské, národní i regionální úrovni. Toto

tvrzení se týká rovněž nastavení kohezní politiky pro programové období 2014-2020, která

mezi své tematické cíle řadí mimo jiné cíl Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního

učení, přičemž vzdělávání má svůj úzký vztah také k dalším tematickým cílům se zaměřením

na oblasti sociálního začleňování, výzkumu a vývoje nebo podnikání.

V soustavě strategických dokumentů kohezní politiky pro programové období 2014-2020 byla

pro Akční plán vzdělávání 2014-2016 vybrána jako klíčová úroveň operačních programů

České republiky. Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů je blíže

zachyceno v tabulce Ú-1.

Tabulka Ú-1: Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů České republiky

pro programové období 2014-2020

Operační program Zakotvení problematiky vzdělávání

Integrovaný

regionální operační

program

Problematika vzdělávání je zakotvena zejména v rámci Prioritní osy 2 Zkvalitnění

veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů prostřednictvím Specifického

cíle 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení.

Podporované aktivity specifického cíle mimo jiné zahrnují:

- zlepšování vybavenosti škol pro přírodovědné, technické a řemeslné vzdělávání,

pro výuku dalších základních gramotností, pro odborné vzdělávání, pro celoživotní

vzdělávání a rekvalifikace v souladu s požadavky trhu práce

- zvyšování dostupnosti zařízení péče o děti v předškolním věku, s důrazem na děti

ze sociálně a kulturně znevýhodněných rodin

- zlepšování uzpůsobení vzdělávacích zařízení pro inkluzi osob se speciálními

vzdělávacími potřebami

Téma je relevantní rovněž v rámci Prioritní osy 4 Komunitně vedený místní rozvoj

1 EUROPE 2020: A strategy for smart, sustainable and inclusive growth. Communication from the Commission

COM(2010) 2020.

2


pro programové období 2014-2020 (pokračování)


Operační program

Výzkum, vývoj

a vzdělávání

Problematika vzdělávání je zakotvena v rámci Prioritní osy 2 Rozvoj vysokých škol

a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj a Prioritní osy 3 Rovný přístup ke kvalitnímu

předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání.

Podporované aktivity Prioritní osy 2 mimo jiné zahrnují:

- podpora profilace studijních programů vysokých škol, a to včetně vazby na tvůrčí

činnost a požadavky trhu práce (spolupráce s praxí)

- zvyšování kvalifikace a kompetencí akademických pracovníků, respektive pracovníků

ve vědě a výzkumu

- rozvoj mezinárodní spolupráce, včetně získávání zahraničních pracovníků

a výzkumníků, mezinárodní mobility a dalších

- poradenství pro snižování míry studijní neúspěšnosti

- podpora studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

- podpora celoživotního vzdělávání

- podpora rozvoje lidských zdrojů ve vazbě na strategie inteligentní specializace

- rozvoj infrastruktury vzdělávání (např. učebny, laboratoře, vybavení) ve vazbě na výše

uvedené aktivity


- zvyšování klíčových kompetencí žáků, včetně STEM, podnikání, kreativity a dalších

- zvyšování kvality odborného vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce

(např. polytechnická výchova, spolupráce s praxí, kariérové poradenství)

- další vzdělávání pedagogických pracovníků (např. metody výuky žáků se speciálními

vzdělávacími potřebami, inovativní metody, hodnocení a další)

- rozvoj podmínek pro začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

(např. předškolní vzdělávání, poradenství, spolupráce s rodiči, asistent pedagoga,

specifické formy vzdělávání, neformální vzdělávání) a žáků nadaných

Operační program

Zaměstnanost

Problematika vzdělávání je zakotvena v rámci Prioritní osy 1 – Podpora zaměstnanosti

a adaptability pracovní síly, Prioritní osy 2 – Sociální začleňování a boj s chudobou

a Prioritní osy 4 – Efektivní veřejná správa


- další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli zaměřené na odborné i obecné

kompetence, včetně přípravy podnikových lektorů

- rekvalifikace, včetně odborných praxí

- rozvoj základních kompetencí (např. čtenářská gramotnost, ICT kompetence a další),

- vzdělávání pro osoby na mateřské a rodičovské dovolené a pečující o závislé osoby či

ženy ve starším věku

- kariérové a další poradenství

a to v kombinaci s aktivitami v oblasti trhu práce.


- vzdělávání a poradenství, aktivizační, asistenční a motivační programy pro osoby

ohrožené sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučené

- vzdělávání pracovníků v sociálních službách

a to v kombinaci s aktivitami v oblasti trhu práce, sociálních služeb a bydlení.


- vzdělávání zaměstnanců veřejné správy

3


pro programové období 2014-2020 (pokračování)


Operační program

Podnikání a inovace

pro

konkurenceschopnost

Problematika vzdělávání je zakotvena zejména v rámci Prioritní osy 2 Rozvoj podnikání

a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a Specifického cíle 2.4 Zkvalitnit

infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru s důrazem na

technické odborné vzdělávání. Podporované aktivity specifického cíle mimo jiné

zahrnují:

- podpora zajištění a rozvoje kvalitní infrastruktury pro realizaci odborného vzdělávání

v podnicích

Tento dokument představuje podpůrný materiál, jehož cílem je zmapování absorpční kapacity

s ohledem na témata a územní rozložení finanční podpory. Materiál slouží jako podpůrný

materiál pro budoucí možné zacílení finanční podpory, případně při zpracování strategie

v oblasti vzdělávání s podporou ESIF (záměr MŠMT). Cílem dokumentu je:

1. Vybrat témata z oblasti vzdělávání relevantní pro Moravskoslezský kraj, a to

s provázaností k tematickým cílům nového programového období 2014-2020

2. Zmapovat připravenost a poptávku po evropských zdrojích na území Moravskoslezského

kraje

3. Definovat vhodné intervence pro Moravskoslezský kraj jako kombinaci nástrojů

4. Posílit připravenost pro strategické rozhodování a plánování ve vztahu k jednotlivým

článkům implementačního systému - např. řídícím orgánům, lídrům v regionu, nositelům

projektu a dalším

Dokument není závazný a s tímto ohledem je možné jeho zaměření v průběhu programového

období měnit.

Dokument je strukturován do pěti částí:

- První kapitola představuje myšlenkovou podstatu dokumentu.

- Druhá kapitola hodnotí dostupné aktuální informace o problematice vzdělávání

v Moravskoslezském kraji.

- Třetí a čtvrtá kapitola představují pohled aktérů na intervence kohezní politiky v oblasti

vzdělávání v Moravskoslezském kraji pro programové období 2014-2020.

- Pátá kapitola navrhuje systém specifických cílů a aktivit Akčního plánu vzdělávání 2014+

pro Moravskoslezský kraj.

4

1. Problémové oblasti vzdělávání v České republice – východiska

Zpracování Akčního plánu vzdělávání 2014+ vychází ve své první části ze základních

strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem

ke vzdělávání. V tomto ohledu jsou východiska zpracování Akčního plánu vzdělávání 2014+

založena na třech dílčích dimenzích těchto dokumentů:

- Dimenze hlavních cílů

- Dimenze cílové skupiny

- Dimenze tematických oblastí intervencí

1.1 Dimenze hlavních cílů

Hlavní cíle základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje

se vztahem ke vzdělávání jsou v Akčním plánu vzdělávání 2014+ chápány ve smyslu obsahu

vizí, základních principů, prioritních cílů, prioritních oblastí a prioritních témat v závislosti

na terminologii, která je v jednotlivých dokumentech používána. Zastřešujícím cílem je

v tomto ohledu kvalita ve vzdělávání. Tabulka 1-1 poskytuje přehled identifikovaných

hlavních cílů těchto dokumentů, které lze shrnout do následujících čtyř oblastí:

1. Úroveň kompetencí/gramotností cílové skupiny

2. Potřeby společnosti, soulad s trhem práce

3. Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem

4. Efektivita

Tabulka 1-1: Přehled hlavních cílů základních strategických dokumentů České republiky

a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání

Dokument Hlavní cíle

Strategie vzdělávací politiky České

republiky do roku 2020

Vize

- Vzdělávání v popředí zájmu společnosti i jednotlivců, radost z učení

pro žáka

- Využití rozmanitých příležitostí k učení v průběhu celého života člověka

- Kvalitní vzdělávání přístupné pro každého, efektivně a spravedlivě

fungující, poskytující šanci pro každého

- Vzdělávání vycházející vstříc dlouhodobým potřebám společnosti a trhu

práce

- Připravenost učitelů k výkonu své profese, osobnostní rozvoj učitelů

spolu s rozvojem žáka

Prioritní cíle

- Zlepšit znalosti, dovednosti, způsobilosti a motivaci žáků a studentů

a tím i jejich připravenost na budoucí život

- Zvýšit spravedlivost ve vzdělávání (např. omezení předčasných odchodů

ze vzdělávání)

- Posílit prestiž a relevanci školy jako společenské instituce

5

Tabulka 1-1: Orientace hlavních cílů základních strategických dokumentů České republiky

a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání (pokračování)

Dokument Orientace hlavních cílů

Dlouhodobý záměr vzdělávání

a rozvoje vzdělávací soustavy ČR

(2011-2015)

Základní princip a určující motiv

- Zvýšení kvality a efektivity ve vzdělávání, a tím i konkurenceschopnosti

České republiky

Témata

- Zvýšení kvality vzdělávání

- Nové metody hodnocení škol

- Optimalizace nabídky vzdělávání

- Rozvoj odborného vzdělávání

- Podpora pedagogickým pracovníkům

Dlouhodobý záměr vzdělávací

a vědecké, výzkumné, vývojové

a inovační, umělecké a další tvůrčí

činnosti pro oblast vysokých škol

na období 2011-2015

Prioritní oblasti

- Kvalita a relevance

- Otevřenost

- Efektivita a financování

Strategie celoživotního učení ČR

Vize

- Příležitost k získávání a uznávání kvalifikací použitelných na trhu práce

a ke zdokonalování klíčových kompetencí potřebných pro uplatnění

v pracovním, občanském i osobním životě pro všechny skupiny populace

Hlavní strategické směry

- Uznávání a prostupnost

- Rovný přístup

- Funkční gramotnost

- Sociální partnerství ve vazbě na potřeby ekonomického, sociálního

a environmentálního rozvoje

- Kvalita, stimulace poptávky, poradenství

Strategie rozvoje

Moravskoslezského kraje na léta

2009 – 2020

Globální a strategické cíle

- Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost, příležitost pro všechny

- Snížení nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikovaných

pracovních silách v jejich počtu, struktuře a kvalitě

- Zvýšení podílu obyvatel schopných komunikovat v cizím jazyce,

zejména v angličtině

- Evropský lídr v systémovém rozvoji měkkých kompetencí u všech

skupin obyvatel

Dlouhodobý záměr vzdělávací

soustavy Moravskoslezského kraje

2012

Strategické cíle

- Naplňování cílů kurikulární reformy implementací a inovací

vzdělávacích programů

- Podpora kvality vzdělávání

- Podpora rovných příležitostí v přístupu ke vzdělávání a rozvoj

poradenských služeb

- Podpora odborného vzdělávání

- Podpora jazykového vzdělávání, informačních a komunikačních

technologií, podpora rozvoje měkkých kompetencí

- Podpora pedagogických pracovníků

- Podpora dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení

- Optimalizace vzdělávací nabídky

Zdroj: Moravskoslezský kraj (2012a), Moravskoslezský kraj (2012b), MŠMT (2007), MŠMT (2010),

MŠMT (2011), MŠMT (2013)

6

1.2 Dimenze cílové skupiny

Formulace hlavních cílů je spojena se zaměřením na cílové skupiny relevantní pro oblast

vzdělávání. V případě Akčního plánu vzdělávání 2014+ byly definovány tyto cílové skupiny:

- Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání

- Studenti terciárního vzdělávání

- Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání

- Děti, žáci, studenti a účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně

nadaných

Tabulka 1-2 zachycuje podstatu našeho vymezení, kdy děti, žáci, studenti a účastníci

vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami mohou být zvažováni jako součást

hlavního vzdělávacího proudu i jako specifická cílová skupina. Zároveň žáci předškolního,

základního a středního vzdělávání a studenti terciárního vzdělávání dohromady utváří

kategorii účastníků počátečního vzdělávání.

Tabulka 1-2: Vztahy mezi definovanými cílovými skupinami

Účastníci počátečního vzdělávání Účastníci dalšího vzdělávání

dospělých mimo formální

vzdělávání Žáci předškolního, základního

a středního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání

- Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami – zdravotně

postižení, zdravotně a sociálně znevýhodnění

- Děti, žáci a studenti nadaní

Účastníci vzdělávání se speciálními


1.3 Dimenze tematických oblastí intervencí

Intervence jsou v případě Akčního plánu vzdělávání 2014-2016 chápány jako konkrétní

aktivity, které přispívají k naplnění hlavních cílů. Obsahové hodnocení základních

strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání

ukazuje na existenci následujících tematických oblastí intervencí:

1. Kapacita vzdělávacích zařízení

2. Kvalita vzdělávacích programů/kurzů včetně zavádění inovativních metod, tematických

akcí, spolupráce s praxí

3. Internacionalizace

4. Poradenství a propagace

5. Neformální a předškolní vzdělávání

6. Materiální a kompenzační opatření

7. Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů (dále jen DVPP/lektorů)

8. Systémy hodnocení

Výše uvedené tematické oblasti intervencí považuje Akční plán vzdělávání 2014-2016 za klíč

k naplňování zastřešujícího cíle i čtyř hlavních cílů (viz tabulka 1-3 pro formulaci vazeb).

7

Tabulka 1-3: Matice vztahů hlavních cílů a tematických oblastí intervencí; světle zelenou existence vztahu,

tmavě zelenou vnímán velmi silný vztah

Hlavní cíl

Tematická oblast intervencí

Úroveň

kompetencí

cílové skupiny

Potřeby

společnosti,

soulad s trhem

práce

Inkluze,

spravedlivost,

průchodnost

systémem

Efektivita

Kapacita vzdělávacích zařízení

Kvalita vzdělávacích

programů/kurzů

Internacionalizace

Poradenství a propagace

Neformální a předškolní

vzdělávání

Materiální a kompenzační

opatření

Další vzdělávání

pedagogických

pracovníků/lektorů

Systémy hodnocení

Tabulka 1-4 představuje dílčí intervence jednotlivých tematických oblastí s výjimkou

průřezového tématu hodnotících systémů, a to tak, jak jsou tyto intervence uváděny

v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje

v oblasti vzdělávání.

Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech

České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin

Kapacita vzdělávacích zařízení

Cílová skupina Intervence

Žáci předškolního, základního

a středního vzdělávání

- Optimalizace sítě škol ve vazbě na demografické změny a požadavky

trhu práce

- Zajištění dostatečného počtu míst v předškolním vzdělávání, dočasná

podpora alternativních forem péče o děti v předškolním věku

- Podpora vzniku regionálních sítí a sdružení škol a zřizovatelů škol

Studenti terciárního vzdělávání - Optimalizace počtu a struktury vysokých škol



- Podpora vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním na středních

školách

- Usnadnění znevýhodněným skupinám přechod do terciárního vzdělávání

8



(pokračování)

Tvorba a inovace vzdělávacích programů/kurzů




- Podpora inovací ŠVP pro mateřské, základní i střední školy, včetně

inovativních výukových strategií a modulového uspořádání vzdělávacího

programu

- Zvyšování kvality vzdělávacích programů na 2. stupni základní školy

ve vazbě na konkurenci víceletých gymnázií

- Zvyšování kvality středního odborného školství

- Posilování praktické výuky na středních odborných školách v reálném

pracovním prostředí

- Podpora oborů středního vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce

- Podpora spolupráce základních a středních škol se sociálními partnery

v oblasti odborného školství, včetně inovací školních vzdělávacích

programů a vazeb na požadavky trhu práce, zapojení subjektů praxe

do vzdělávací činnosti školy, studentské a učitelské stáže a další

- Spolupráce vysokých škol se základními a středními školy při rozvoji

motivace žáků ke studiu

Studenti terciárního vzdělávání

- Inovace studijních programů s ohledem na budoucí potřeby společnosti

a uplatnitelnost absolventů, využití moderních metod vzdělávání

v souladu s potřebami cílové skupiny

- Posilování kvality vzdělávacích programů vysokých škol s provázaností

na tvůrčí aktivity školy

- Posilování praktické výuky na profesně orientovaných vysokých školách

- Podpora spolupráce škol se subjekty praxe – zapojení subjektů praxe

do vzdělávací činnosti vysoké školy, studentské a učitelské stáže, účast

odborníků praxe na přípravě vzdělávacích programů a další

- Podpora rozvoje distančního vzdělávání

Účastníci dalšího vzdělávání


vzdělávání

- Podpora zvyšování kvality nabídky vzdělávacích programů

- Podpora nabídky vzdělávacích programů pro seniory

- Usměrňování nabídky dalšího vzdělávání ve vazbě na posilování

konkurenceschopnosti podniků, včetně inovací

- Usměrňování nabídky dalšího vzdělávání ve vazbě na nástroje aktivní

politiky zaměstnanosti

- Propagace nabídky dalšího vzdělávání dospělých

- Spolupráce vzdělávacích organizací a sociálních partnerů v oblasti

dalšího vzdělávání dospělých



- Využití moderních metod vzdělávání v souladu s potřebami cílové

skupiny

- Podpora zavádění integrovaných modelů vzdělávání nadaných žáků

a studentů, podpora vlastní tvůrčí činnosti

- Podpora nabídky soutěží a tematických akcí s důrazem na nadané žáky

a studenty

9



(pokračování)

Internacionalizace




- Podpora jazykových a výměnných pobytů žáků a pedagogických

pracovníků v zahraničí

- Zapojení rodilých mluvčích do výuky


- Podpora internacionalizace studia na vysokých školách ve všech

formách

- Podpora programů zaměřených na mobilitu studentů a pracovníků

vysokých škol

- Podpora vysokých škol v rámci získání mezinárodních ocenění kvality

- Podpora trvalého zaměstnání zahraničních odborníků a příjezdu

zahraničních studentů

- Podpora výuky v cizím jazyce





- Systém ověření školní zralosti v dostatečném předstihu před zápisem

do povinné školní docházky

- Podpora aktivních poradenských služeb jdoucích za žákem a studentem

- Podpora zavádění a činnosti školních poradenských pracovišť

se školními psychology a školními speciálními pedagogy

- Podpora zkvalitnění a rozšíření poradenských služeb pedagogicko-

psychologických poraden a speciálně pedagogických center

- Zlepšování dostupnosti a kvality kariérového poradenství, spolupráce

se zaměstnavateli

- Podpora prevence rizikových forem chování žáků a studentů


- Podpora aktivních poradenských služeb jdoucích za žákem a studentem

- Zlepšování dostupnosti a kvality kariérového poradenství, spolupráce

se zaměstnavateli

- Podpora psychologického a sociálního poradenství ve vazbě na cíl snížit

studijní neúspěšnost studentů



vzdělávání

- Podpora kariérového poradenství v celoživotní perspektivě

- Zlepšování informovanosti o možnostech dalšího vzdělávání



- Metody diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb pro žáky

ze sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí

- Metody identifikace mimořádně nadaných žáků a studentů

- Podpora poradenských služeb osobám se speciálními vzdělávacími

potřebami na vysoké škole

- Podpora poradenských služeb účastníkům dalšího vzdělávání

se speciálními vzdělávacími potřebami

10



(pokračování)

Neformální a předškolní vzdělávání




- Podpora spolupráce škol se subjekty mimoškolního vzdělávání – kulturní

organizace, ekologická centra a další volnočasové organizace

- Podpora funkce školy jako komunitního centra


dospělých - Podpora zájmového a občanského vzdělávání



- Motivace rodin se sociálním znevýhodněním s cílem zvyšování počtu

dětí se sociálním znevýhodněním v předškolním vzdělávání

- Podpora zřizování přípravných tříd na základních školách na základě

objektivního vyhodnocení požadavků škol

- Podpora stimulujících mimoškolních aktivit pro předškolní, terciární

i další vzdělávání

Materiální a kompenzační opatření




- Zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání

- Vytváření didaktických pomůcek se zaměřením na čtenářskou,

matematickou a přírodovědnou gramotnost respektive pro rozvoj

klíčových kompetencí a gramotností žáků obecně

- Zajištění vybavení škol ICT a didaktickými pomůckami

- Modernizace podmínek pro přírodovědné a technické vzdělávání

Studenti terciárního vzdělávání - Zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání



vzdělávání

- Zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání

- Podpora finančních nástrojů usilujících o zvýšení účasti na dalším

vzdělávání dospělých

- Rozvoj podpůrných služeb usnadňujících další vzdělávání dospělých

(např. péče o závislé členy rodiny)



- Podpora vybavování vzdělávacích institucí pomůckami kompenzačního

a rehabilitačního charakteru

- Podpora sociálně znevýhodněných i mimořádně nadaných žáků

a studentů formou stipendií a znevýhodněných účastníků dalšího

vzdělávání finanční podporou pro jejich vyšší účast v dalším vzdělávání

v souladu s objektivními potřebami

- Podpora asistentů pedagogů ve vzdělávání

- Zajištění materiálů výuky žáků a studentů se zdravotním postižením

nebo znevýhodněním

- Podpora aktivizačních center pro osoby s těžkým zdravotním postižením

- Podpora zabezpečení logopedické péče

- Propojení vzdělávacích a sociálních intervencí ve vazbě na žáky,

studenty a účastníky dalšího vzdělávání se sociálním znevýhodněním

11



(pokračování)

Počáteční a další vzdělávání pedagogických pracovníků




- Podpora vytváření dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

v souladu s poptávkou

- Systematická podpora začínajících učitelů, spolupráce učitelů na bázi

mentoringu, koučování, hospitací apod.

- Systém přípravy, výběru a vzdělávání pro budoucí ředitele a vedoucí

pracovníky ve školství

- Zvyšování kvalifikované výuky cizího jazyka a ICT technologií zejména

na základních školách

- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti pedagogicko-

psychologického poradenství

- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti vzdělávacích programů,

včetně zaměření na inovativní vzdělávací strategie

- Vzdělávání pedagogických pracovníků odborníky z praxe

- Vzdělávání kariérových poradců

- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti hodnocení

- Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v problematice

prevence a řešení rizikových forem chování

- Vzdělávání učitelů přírodovědných a odborných předmětů v odborném

školství

- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje

- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti měkkých kompetencí


- Zlepšování podmínek pro vzdělávání akademických pracovníků

- Podpora akademických pracovníků při rozvoji pedagogických

dovedností

- Rozvoj informační a jazykové gramotnosti akademických pracovníků

a kompetencí v oblasti životního prostředí

- Zvyšování atraktivity a kvality vzdělávání na pedagogických fakultách

- Posílení pedagogické praxe v přípravě učitelů, spolupráce vysokých škol

se základními a středními školami



vzdělávání

- Zvyšování kvality lektorů dalšího vzdělávání dospělých



- Další vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol v oblasti

vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

- Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v odstraňování bariér

v rovném přístupu žáků ke vzdělávání

- Zajištění dalšího vzdělávání asistentů pedagoga pro žáky a studenty

se sociálním znevýhodněním


MŠMT (2011), MŠMT (2013)

12

2. Problémová analýza vzdělávání Moravskoslezského kraje

Problémová analýza vzdělávání Moravskoslezského kraje vychází ze čtyř hlavních cílů

základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem

ke vzdělávání tak, jak byly definovány v kapitole 1.1. Na základě hlavních cílů jsou

vymezeny tematické oblasti vzdělávání Moravskoslezského kraje a následně identifikovány

faktory ovlivňující jejich podobu jako základ pro formulaci tematických oblastí intervencí

k řešení tematických oblastí vzdělávání.

2.1 Tematické oblasti vzdělávání

Životní šance dítěte, žáka, studenta i dospělé osoby jsou významným způsobem ovlivněny

jeho vzděláním. Měnící se požadavky současné doby nových technologií, které jsou kladeny

na uplatnitelnost člověka na trhu práce a ve společnosti, zvyšují rovněž nároky na rozvoj jeho

znalostí, dovedností a schopností. Jinými slovy, vzdělávání cílových skupin je možné

považovat za vysoce žádoucí, neboť vyšší vzdělání vede (viz např. Benavides et al. 2012):

- k nižší hrozbě nezaměstnanosti, ke stabilnější práci a vyšší mzdě,

- k nižší závislosti na sociálním zabezpečení,

- k vyšší flexibilitě na trhu práce a vyšší ochotě účastnit se dalšího vzdělávání,

- k vyššímu stupni občanského uvědomění a účasti na dění ve společnosti.

Celkově pak má vyšší dosažené vzdělání pozitivní dopad na konkurenceschopnost území.

V případě Moravskoslezského kraje je možné vymezit následující tematické oblasti

vzdělávání, které jsou svou podstatou založeny na hlavních cílech (viz kapitola 1.1)

a na tematických oblastech intervencí (viz kapitola 1.3) základních strategických dokumentů

České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem ke vzdělávání.

2.1.1 Úroveň kompetencí/gramotností cílové skupiny

Kompetence/gramotnosti2 jsou v současné době stále více zdůrazňovanou oblastí vzdělávání.

Tabulka 2-1 představuje zakotvení kompetencí/gramotností jednotlivých cílových skupin (viz

kapitola 1.2) v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského

kraje se vztahem ke vzdělávání. Na tomto základě lze syntetizovat klasifikaci

kompetencí/gramotností cílové skupiny uvedenou v tabulce 2-2 a dále používanou v Akčním

plánu vzdělávání 2014-2016 s tím, že jsou rozlišeny obecné kompetence/gramotnosti a

odborné kompetence/gramotnosti. Zdůrazněme, že obecné i odborné kompetence/gramotnosti

jsou vnímány jako relevantní jak pro hlavní cíl vztažený k jejich dosažené úrovni, tak pro

hlavní cíl vztažený k situaci na trhu práce. V případě dalšího vzdělávání dospělých přitom lze

hlavní relevanci spatřovat k druhému hlavnímu cíli. V návaznosti na tyto skutečnosti byla

definována první tematická oblast Akčního plánu vzdělávání 2014-2016.

2 Terminologie těchto pojmů je v českých dokumentech relevantních pro oblast vzdělávání nejednoznačná (viz

např. ČŠI 2011).

13

Tabulka 2-1: Přehled kompetencí/gramotností uvedených v základních strategických dokumentech České

republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin

Kompetence/gramotnosti cílové skupiny

Cílová skupina Zaměření kompetencí/gramotností cílové skupiny



- Zkvalitnění výuky zaměřené na rozvoj čtenářské, matematické

a přírodovědné gramotnosti

- Zvyšování kvality výuky cizího jazyka na školách

- Zvyšování úrovně dovedností žáků v oblasti informační gramotnosti,

podpora využívání ICT ve výuce, včetně e-learningu

- Zkvalitnění výuky zaměřené na rozvoj finanční gramotnosti

- Podpora rozvoje technického vzdělávání

- Podpora rozvoje měkkých kompetencí žáků

- Podpora projektů zaměřených na environmentální vzdělávání, výchovu

a osvětu

- Podpora fyzického rozvoje žáků a studentů prostřednictvím sportu

a pobytu v přírodě

- Podpora výuky českého jazyka a cizího jazyka ve vzdělávacích

programech mateřských škol

- Posilování společného základu středního školství ve vazbě na rozvoj

klíčových kompetencí, zejména na český jazyk, matematiku a cizí jazyk

- Rozvoj klíčových kompetencí středního odborného školství

- Podpora výuky českého jazyka jako cizího jazyka pro žáky a studenty

národnostních menšin a cizinců

- Popularizace přírodovědného a technického vzdělávání

Studenti terciárního vzdělávání - Podpora rozvoje obecných způsobilostí studentů, včetně výuky

k podnikání



vzdělávání

- Rozvoj dalšího vzdělávání obyvatel pro klíčové dovednosti v oblasti ICT

a cizích jazyků

- Rozvoj dalšího vzdělávání obyvatel v oblasti finanční gramotnosti


MŠMT (2011), MŠMT (2013)

Tabulka 2-2: Klasifikace kompetencí/gramotností cílové skupiny

Kompetence/gramotnosti cílové skupiny

Obecné kompetence Odborné kompetence

Čtení

Cizí jazyk

Matematika a přírodověda

ICT

Společenské a umělecké vědy

Měkké kompetence (např. komunikace, řízení,

prezentace)

Finance

Podnikání

Inovace

Zdravý životní styl, sport, rodina

Environmentální vzdělávání a bezpečnost

Sociální kompetence, rizikové chování

Technické vzdělávání se členěním na dílčí obory

Další odborné vzdělávání se členěním na dílčí obory

14

TO 1 – Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání

Hodnocení dosažené úrovně kompetencí/gramotností cílových skupin vzdělávání je v případě

České republiky komplikováno spíše omezenou datovou základnou (viz např. McKinsey

& Company 2010). Dostupná data umožňují poukázat na následující postavení

Moravskoslezského kraje ve vazbě na dosaženou úroveň kompetencí/gramotností

v počátečním vzdělávání.

Hodnocení výsledků mezinárodní šetření PISA, které měří dosaženou úroveň čtenářské,

matematické a přírodovědné gramotnosti žáků ve věku 15 let, vyvolává v České republice

po roce 2000 diskuse o klesající úrovni českého počátečního vzdělávání a potřebě jeho

reforem (např. MŠMT 2011, Santiago et al. 2012, srovnej se McKinsey & Company 2010).

Obrázek 2-1 naznačuje pokles výsledků českých žáků ve čtenářské a matematické

gramotnosti za období let 2000-2009, se zastavením tohoto trendu v roce 2012. Zároveň

úroveň dosažených gramotností českých žáků ve věku 15 let zůstává v roce 2012 na průměru

zemí OECD. Další zvyšování úrovně kompetencí/gramotností žáků počátečního vzdělávání

lze proto považovat za vysoce žádoucí.

Obrázek 2-1: Vývoj průměrného skóre České republiky v hodnocení PISA 2000, 2003, 2006, 2009 a 2012;

čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost

Pozn.: Časové trendy pro jednotlivé gramotnosti jsou sledovány od roku, kdy daná gramotnost byla testována

jako tzv. gramotnost hlavní.

Zdroj: OECD (2014)

Cíl zvyšovat úroveň kompetencí/gramotností žáků počátečního vzdělávání lze považovat

za žádoucí rovněž pro území Moravskoslezského kraje, a to i v kontextu skutečnosti, že

Moravskoslezský kraj patří ve výsledcích šetření zaměřených na hodnocení dosažené úrovně

kompetencí/gramotností k průměrným či podprůměrným krajům České republiky:

15

- V mezinárodním šetření PISA 2009 dosáhli žáci Moravskoslezského kraje nejhoršího

výsledku v hodnocení čtenářské gramotnosti. V hodnocení matematické a přírodovědné

gramotnosti v mezinárodních šetřeních PISA 2009 a PISA 2012 patřil Moravskoslezský

kraj k průměrným krajům České republiky (viz obrázek 2-2).

Obrázek 2-2: Rozdíl hodnoty průměrného skóre krajů České republiky v testování čtenářské gramotnosti,

matematické a přírodovědné gramotnosti žáků v šetření PISA 2009 a matematické gramotnosti žáků

v šetření PISA 2012 od referenční hodnoty průměrného skóre České republiky

Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,

LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,

PHA – hlavní město Praha, PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj

Vysočina, ZLK – Zlínský kraj

Pozn.: Průměrná hodnota matematické a přírodovědné gramotnosti v šetření PISA 2009

Zdroj: Palečková et al. (2010) pro čtenářskou gramotnost v roce 2009; Münich a Ondko (2011)

pro matematickou a přírodovědnou gramotnost v roce 2009; Palečková et al. (2013) pro matematickou

gramotnost v roce 2012

16

- Ve srovnávacích testech pro základní školy společnosti SCIO dosáhli žáci

Moravskoslezského kraje ve školním roce 2011/2012 mírně podprůměrných výsledků

v testech z českého jazyka, matematiky i obecně studijních předpokladů, a to

pro 6. i 9. třídu (srovnej se SCIO 2012).

- V didaktických testech společné části státních maturit na středních školách ve školním

roce 2012/2013 dosáhli žáci Moravskoslezského kraje podprůměrných výsledků

v anglickém jazyce, českém jazyce i matematice (viz obrázek 2-3).

Obrázek 2-3: Rozdíl hodnoty průměru percentilového umístění žáků krajů České republiky

v didaktických testech z anglického jazyka, českého jazyka a matematiky ve společné části státní maturity

ve školním roce 2012/2013 a referenčních hodnot pro celou Českou republiku





Zdroj: vlastní zpracování podle dat organizace CERMAT

17

Moravskoslezský kraj vykazuje v mezikrajském srovnání spíše horší hodnoty dosažené

úrovně kompetencí/gramotností. V tomto ohledu je však potřeba zdůraznit, že poznatky

mezinárodních šetření PISA, PIRLS/TIMSS poukazují na skutečnost, že příslušnost

k regionu/kraji není rozhodujícím faktorem, který určuje úroveň dosažených

kompetencí/gramotností žáků v počátečním vzdělávání (viz např. Hájek et al. 2013). Tento

poznatek podporují i zjištění některých studií z České republiky. ČŠI (2012) poukazuje

na relativně malé mezikrajské rozdíly ve výsledcích první celoplošné generální zkoušky

ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání na úrovni 5. a 9. ročníku základní školy.

V tomto ohledu zpráva zároveň hovoří o zásadním vlivu socioekonomických charakteristik

místních žáků na výsledky jednotlivých krajů (viz rovněž ČŠI 2013a pro toto tvrzení).

Srovnání výsledků žáků jednotlivých krajů v mezinárodním hodnocení PISA 2009 a 2012

pro různé testované gramotnosti pak ukazuje na nestálost zjištěných poznatků týkajících

se postavení jednotlivých krajů (viz obrázek 2-2).

Pro hodnocení dosažené úrovně kompetencí/gramotností na úrovni vysokých škol není

k dispozici vhodná datová základna. Proto uvádíme pouze nepřímý poznatek týkající se vazeb

místa bydliště a místa studia studentů. V tomto ohledu se ukazují následující skutečnosti (viz

obrázek 2-4):

- Více než 60 % studentů bydlících v Moravskoslezském kraji si pro své studium vybírá

vysoké školy zde působící. Podíl studentů z Moravskoslezského kraje studujících v jiném

kraji České republiky je však vyšší, než je tomu v případě studentů bydlících na území

hlavního města Prahy či Jihomoravského kraje.

Obrázek 2-4: Krajská struktura lokalizace místa studia studentů vysokých škol ve vztahu ke kraji

jejich bydliště; rok 2012/2013





Zdroj: vlastní přepočty na základě dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

18

- Vysoké školy Moravskoslezského kraje jsou výrazně méně často vybírány ke studiu

studenty z jiného kraje, než je tomu v případě vysokých škol hlavního města Prahy či

Jihomoravského kraje.

Zvyšování kvality studia vysokých škol Moravskoslezského kraje ve vazbě na dosažené

kompetence/gramotnosti tak může přispět k rozvoji terciárního vzdělávání

v Moravskoslezském kraji ve vazbě na výběr školy ze strany potenciálních studentů.

2.1.2 Potřeby společnosti, soulad s trhem práce

Současný svět je charakteristický vysokou dynamikou dílčích podmínek, které se promítají

do měnících se požadavků na znalosti, schopnosti a dovednosti člověka pro život

ve společnosti. V současné době již neplatí, že člověk zůstává během celého svého života

na jednom pracovním místě. Naopak nové technologie, měnící se struktura zaměstnanosti

a další faktory favorizují ty, kteří jsou schopni adaptovat se na nové podmínky

prostřednictvím zvyšování úrovně svých kompetencí/gramotností, tj. prostřednictvím

celoživotního učení. V návaznosti na tyto poznatky vznikají rovněž dvě potřeby v podobě

jednak doplňování znalostí, schopností a dovedností a jednak efektivního využití existujících

znalostí, schopností a dovedností (viz OECD 2013). Z praktického hlediska se tyto potřeby

promítají zejména do cíle zajistit soulad mezi nabídkou vzdělávání a požadavky trhu práce,

a to v průběhu celého života člověka. V návaznosti na tyto skutečnosti byla formulována

druhá a třetí tematická oblast Akčního plánu vzdělávání 2014-2016. Čtvrtá tematická oblast

Akčního plánu vzdělávání 2014-2016 pak zasazuje úvahy o vztahu vzdělávání a trhu práce

do širších vazeb k výzkumu, vývoji a podnikání, a to v rámci jednoho z vůdčích rozvojových

konceptů Evropské unie pro programové období 2014-2020 - konceptu inteligentní

specializace.

TO 2 – Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce

Příprava absolventů uplatnitelných na trhu práce je jedním z hlavních cílů vzdělávacího

procesu. Nezaměstnanost mladých je významným náznakem problémů v souladu nabídky

vzdělávání v počátečním a terciárním vzděláním a poptávky na trhu práce. V případě

Moravskoslezského kraje lze hlavní poznatky hodnocení shrnout následujícím způsobem:

- Význam problematiky nezaměstnanosti mladých se za období 2008-2013 zvýšil

v kontextu rostoucího počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let v absolutním

i relativním vyjádření (viz tabulka 2-3).

- Moravskoslezský kraj vykazoval v období let 2008-2013 relativně vyšší podíl

nezaměstnaných osob mladších 29 let než referenční hodnota České republiky. V tomto

ohledu patří Moravskoslezský kraj mezi zaostávající kraje České republiky (tabulka 2-4).

- V případě Moravskoslezského kraje lze identifikovat vnitřní rozdíly významnosti

problému nezaměstnanosti mladých, kdy horší hodnoty dosahují zejména okresy Bruntál,

Karviná a Ostrava-město (viz tabulka 2-5). Zdůrazněme, že okres Bruntál vykazoval

19

v letech 2012 a 2013 nejhorší relativní hodnoty nezaměstnanosti osob do 29 let ze všech

okresů České republiky.

Tabulka 2-3: Celkový počet nezaměstnaných osob mladších 24, respektive 29 let v Moravskoslezském

kraji a počet nezaměstnaných osob mladších 29 let k celkovému počtu obyvatel ve věku 15-29 let

v Moravskoslezském kraji za období 2008-2013 (hodnoty za 4. čtvrtletí roku)

Věková skupina 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Do 24 let – absolutně 8 802 13 237 13 564 12 334 13 619 14 403

Do 29 let – absolutně 14 301 21 629 22 178 20 106 22 147 24 400

Do 29 let – relativně 5,5 8,6 9,0 8,5 9,6 10,6

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Českého

statistického úřadu

Tabulka 2-4: Počet nezaměstnaných osob mladších 29 let k celkovému počtu obyvatel ve věku 15-29 let

v Moravskoslezském kraji a v České republice za období 2008-2013 (hodnoty za 4. čtvrtletí roku)

Území 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Moravskoslezský kraj 5,5 8,6 9,0 8,5 9,6 10,6

Česká republika 4,6 7,6 7,8 7,7 8,4 8,9

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Českého

statistického úřadu

Tabulka 2-5: Pořadí okresů Moravskoslezského kraje mezi okresy České republiky vzhledem

k celkovému počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let (absolutní hodnoty) a vzhledem k celkovému

počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let na 1 000 obyvatel okresu ve věku 15-29 let (relativní hodnoty),

období 2011-2013 (hodnoty za 4. čtvrtletí roku)

Okres Pořadí absolutně (hodnota) Pořadí relativně (hodnota)

2011 2012 2013 2011 2012 2013

Bruntál 18. (2 364) 18. (2 556) 18. (2 678) 3. (12,9 %) 1. (13,9 %) 1. (14,6 %)

Frýdek-Místek 15. (2 499) 12. (2 884) 8. (3 153) 65. (6,3 %) 57. (7,2 %) 54. (7,9 %)

Karviná 4. (4 928) 4. (5 321) 4. (6 032) 14. (9,9 %) 11. (10,7 %) 9. (12,2 %)

Nový Jičín 29. (1 990) 24. (2 301) 26. (2 302) 55. (6,9 %) 48. (7,9 %) 53. (7,9 %)

Opava 8. (2 852) 8. (3 017) 7. (3 270) 30. (8,6 %) 31. (9,1 %) 25. (9,9 %)

Ostrava-město 3. (5 473) 2. (6 068) 2. (6 965) 22. (9,1 %) 18. (10,1 %) 11. (11,6 %)

Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České

republiky a Českého statistického úřadu

Dosud uvedené poznatky potvrzují, že nezaměstnanost mladých představuje aktuální problém

Moravskoslezského kraje. V tomto kontextu je opodstatněn výběr druhé tematické oblasti

vztahující se k souladu nabídky vzdělávání v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce.

Relevantnost terciárního vzdělávání je přitom dána zvyšujícím se počtem nezaměstnaných

absolventů vysokých a vyšších odborných škol (viz tabulka 2-6).

20

Tabulka 2-6: Celkový počet nezaměstnaných absolventů vysokých a vyšších odborných škol

v Moravskoslezském kraji a České republice za období 2009-2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)

Území 2009 2010 2011 2012 2013

Moravskoslezský kraj 3 177 3 918 4 056 3 204 4 428

Česká republika 20 870 26 995 26 435 21 172 29 642

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky

Doplňující otázka se ptá, ve kterých studijních oborech lze hledat největší problémy

absolventů s uplatněním na trhu práce. Tabulka 2-7 znázorňuje strukturu nezaměstnaných

absolventů škol v Moravskoslezském kraji a České republice podle širokých skupin oborů

vzdělávání. Nejvyšší podíl nezaměstnaných absolventů škol v České republice

i Moravskoslezském kraji připadá na studijní obory spadající do skupiny oborů Společenské

vědy, nauky a služby, přičemž mezi roky 2009 a 2012 se podíl této skupiny na celkovém počtu

nezaměstnaných absolventů zvýšil. Tato skutečnost je tradičně spojována s debatou vztahů

mezi technickými obory na jedné straně a společenskými obory na straně druhé. Nicméně

vývoj nezaměstnanosti absolventů mezi roky 2012 a 2013 ukazuje na změnu výše

naznačeného trendu a zvýšení podílu technických oborů na celkovém počtu nezaměstnaných

absolventů.

Tabulka 2-7: Struktura nezaměstnaných absolventů škol v Moravskoslezském kraji a v České republice

podle skupin oborů vzdělávání v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)

Skupiny oborů

vzdělávání

(KKOV/SOV)

2009 2011 2012 2013

MSK ČR MSK ČR MSK ČR MSK ČR

1 1,3 % 1,3 % 1,4 % 1,6 % 1,4 % 1,6 % 2,2 % 1,9 %

2 a 3 36,3 % 36,1 % 31,6 % 33,1 % 30,3 % 31,9 % 34,0 % 33,0 %

4 5,7 % 6,6 % 4,5 % 5,6 % 3,8 % 5,7 % 4,3 % 5,3 %

5 1,4 % 1,5 % 2,2 % 2,0 % 2,3 % 2,0 % 2,2 % 2,0 %

6 a 7 53,8 % 52,3 % 59,0 % 55,4 % 60,4 % 56,4 % 55,0 % 54,3 %

8 1,5 % 2,3 % 1,4 % 2,3 % 1,8 % 2,3 % 1,6 % 2,3 %

Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy

a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby;

8 - Vědy a nauky o kultuře a umění


republiky

Tabulky 2-8 a 2-9 doplňují poznatky o oborové struktuře nezaměstnaných absolventů

o hodnocení rozdílů mezi středními školami a vysokými a vyššími odbornými školami.

V případě technických oborů lze pozorovat strukturálně vyšší problémy s nezaměstnaností

absolventů středních škol. V případě společenských oborů se vyšší strukturální problémy

s nezaměstnaností týkají absolventů vysokých a vyšších odborných škol, což vyvolává úvahy

o uplatnitelnosti absolventů řady oborů. Tyto skutečnosti jsou přitom dány rovněž strukturou

21

žáků a studentů na středních, respektive vysokých a vyšších odborných školách

v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů (viz tabulka 2-10 a tabulka 2-11).

Tabulka 2-8: Struktura nezaměstnaných absolventů středních škol v Moravskoslezském kraji a v České

republice podle skupin oborů vzdělávání v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)

Skupiny oborů

vzdělávání

(KKOV/SOV)

2009 2011 2012 2013


1 0,7 % 0,7 % 0,5 % 0,7 % 0,5 % 0,7 % 1,2 % 0,9 %

2 a 3 37,4 % 38,1 % 33,2 % 35,5 % 32,6 % 35,1 % 37,1 % 36,5 %

4 6,0 % 6,8 % 4,7 % 5,8 % 3,6 % 5,6 % 4,6 % 5,6 %

5 1,0 % 1,1 % 2,2 % 1,8 % 2,3 % 1,8 % 2,0 % 1,8 %

6 a 7 53,5 % 51,4 % 58,4 % 54,4 % 59,6 % 55,1 % 53,5 % 52,1 %

8 1,5 % 1,9 % 1,2 % 1,9 % 1,4 % 1,8 % 0,9 % 1,8 %





republiky

Tabulka 2-9: Struktura nezaměstnaných absolventů vysokých a vyšších odborných škol

v Moravskoslezském kraji a v České republice podle skupin oborů vzdělávání v letech 2009, 2011, 2012

a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)

Skupiny oborů

vzdělávání

(KKOV/SOV)

2009 2011 2012 2013


1 6,8 % 5,6 % 6,2 % 6,0 % 6,1 % 6,4 % 6,4 % 5,7 %

2 a 3 26,9 % 23,2 % 23,0 % 21,5 % 19,0 % 16,7 % 21,7 % 18,8 %

4 3,1 % 5,0 % 3,8 % 5,1 % 4,7 % 6,2 % 2,8 % 4,2 %

5 4,3 % 3,6 % 2,3 % 2,9 % 2,3 % 2,7 % 3,2 % 3,1 %

6 a 7 56,7 % 57,9 % 62,4 % 60,3 % 64,5 % 63,0 % 61,1 % 63,1 %

8 2,2 % 4,7 % 2,4 % 3,3 % 3,5 % 5,1 % 4,1 % 4,1 %





republiky

22

Tabulka 2-10: Struktura nově nastoupivších žáků středních škol v Moravskoslezském kraji podle skupin

oborů vzdělávání, školní roky v rozmezí let 2008 až 2013

Skupiny oborů

vzdělávání

(RVP)

Školní rok

2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

1 5,0 % 5,0 % 4,9 % 4,9 % 4,5 %

2 a 3 31,1 % 31,7 % 32,0 % 31,2 % 31,9 %

4 2,9 % 3,3 % 3,5 % 3,6 % 3,4 %

5 2,6 % 2,5 % 3,0 % 3,3 % 3,4 %

6 a 7 57,2 % 56,2 % 55,3 % 55,1 % 55,1 %

8 1,3 % 1,3 % 1,3 % 1,9 % 1,8 %




Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

Tabulka 2-11: Struktura studentů vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji podle

skupin oborů vzdělávání v akademickém roce 2012/2013, školní roky v rozmezí let 2008 až 2013

Skupiny oborů vzdělávání

(KKOV/SOV)

1 2 a 3 5 6 a 7 8

Podíl 7,3 % 36,6 % 5,0 % 49,3 % 1,8 %

Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické

vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění

Zdroj: výroční zprávy jednotlivých vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji

Konečně tabulky 2-12 a 2-13 doplňují informace o oborech s nejvyšším počtem

nezaměstnaných absolventů škol Moravskoslezského kraje. Nejvyšší počet nezaměstnaných

absolventů připadal na obor gastronomie, hotelnictví a turismus pro střední školy a ekonomie

pro vysoké a vyšší odborné školy.

Tabulka 2-12: Obory (KKOV/SOV) s nejvyšším podílem na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů

středních škol v Moravskoslezském kraji v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)

Pořadí 2009 2011 2012 2013

Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%)

1. 65 15,9 65 17,3 65 17,6 65 16,7

2. 23 12,3 23 10,6 23 11,1 23 11,9

3. 26 8,7 64 8,4 63 8,2 36 8,1

4. 64 8,2 26 6,8 64 7,5 63 7,0

5. 63 7,9 66 6,8 69 7,0 26 6,8

Pozn.: 23 - Strojírenství a strojírenská výroba; 26 - Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika;

36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie; 63 - Ekonomika a administrativa; 64 - Podnikání v oborech, odvětví;

65 - Gastronomie, hotelnictví a turismus; 66 - Obchod; 69 - Osobní a provozní služby


23

Tabulka 2-13: Obory (KKOV/SOV) s nejvyšším podílem na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů

vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty

pro 1. pololetí roku)

Pořadí 2009 2011 2012 2013

Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%)

1. 62 26,9 62 27,7 62 33,4 62 28,3

2. 21 9,3 75 13,0 75 9,6 75 10,6

3. 75 7,7 36 6,5 21 5,5 36 6,4

4. 63 5,3 73 4,7 36 4,7 21 5,5

5. 39 5,3 21 4,4 41 4,3 73 5,4

Pozn.: 21 - Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství; 36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie;

39 - Speciální a interdisciplinární obory; 41 - Zemědělství a lesnictví; 62 - Ekonomie; 63 - Ekonomika

a administrativa; 73 - Filologické vědy; 75 - Pedagogika, učitelství a sociální péče


Informace o uplatnitelnosti žáků a studentů jednotlivých skupin oborů na trhu práce je vhodné

rozšířit o otázku, o jaké obory mají největší zájem uchazeči o studium v Moravskoslezském

kraji. Tabulky 2-14 a 2-15 poskytují odpověď na tuto otázku pro střední školy. V tomto

ohledu se ukazuje mírně nižší zájem žáků o studium technických věd a nauk na střední škole

ve srovnání se studiem společensky zaměřených věd. V kontextu demografických trendů

může být do budoucna hrozbou klesající zájem žáků o studium technicky orientovaných

oborů. Tato hrozba může být zesílena skutečností, že relativně vyšší počet žáků přijatých

ke studiu technicky orientovaného oboru na střední škole tohoto oboru nenastoupí (viz

tabulka 2-15).

Tabulka 2-14: Poměr počtu přihlášených žáků k přijímacímu řízení k počtu nově nastoupivších žáků

středních škol v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů vzdělávání v období let 2009-2013

Skupiny oborů

vzdělávání (RVP)

Školní rok

2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

1 2,8 2,8 2,8 2,1

2 a 3 2,0 2,1 2,1 1,6

4 1,6 1,8 1,5 1,5

5 2,7 2,8 2,9 1,9

6 a 7 2,2 2,2 2,3 1,8

8 2,1 1,8 1,6 1,7




Pozn.: Přihlášení do 1. ročníku denní formy vzdělávání ve středních školách podle stavu k 31. 5. příslušného

roku v 1. kole přijímacího řízení. Každý žák měl možnost podat dvě přihlášky na střední školu. Nově přijatí žáci

k 30. 9. příslušného roku do středních škol.


24

Tabulka 2-15: Poměr počtu přijatých žáků k počtu nově nastoupivších žáků středních škol

v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů vzdělávání, školní roky v rozmezí let 2009 až 2013

Skupiny oborů

vzdělávání (RVP)

Školní rok

2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

1 1,3 1,4 1,4 1,4

2 a 3 1,4 1,6 1,6 1,4

4 1,3 1,3 1,3 1,2

5 1,1 1,2 1,5 1,3

6 a 7 1,3 1,4 1,4 1,3

8 1,0 1,1 1,0 1,1




Pozn.: Přijatí uchazeči do 1. ročníku denní formy vzdělávání ve středních školách podle stavu k 31. 5.

příslušného roku v 1. kole přijímacího řízení. Každý žák měl možnost podat dvě přihlášky na střední školu. Nově

přijatí žáci k 30. 9. příslušného roku do středních škol.


Tabulka 2-16 pak zachycuje zájem o jednotlivé skupiny oborů ze strany uchazečů o studium

na vysoké škole v Moravskoslezském kraji. Hlavní poznatek v tomto ohledu ukazuje na nižší

zájem uchazečů o studium technicky orientovaných oborů. Tato skutečnost opětovně

vyvolává otázku možnosti zajištění dostatečného počtu a kvality technicky orientovaných

pracovníků, a to v kontextu poznatků o uplatnitelnosti absolventů jednotlivých studijních

oborů na trhu práce, respektive o podobě hospodářské základny Moravskoslezského kraje.

Tabulka 2-16: Poměr počtu přihlášek k počtu přijatých studentů na vysoké školy v Moravskoslezském

kraji v akademickém roce 2011/2012 a 2012/2013

Skupiny oborů vzdělávání

(KKOV/SOV)

2011/2012 2012/2013

1 2,01 2,40

2 a 3 1,29 1,34

5 3,17 3,73

6 a 7 2,34 2,42

8 3,95 4,27

Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické

vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění

Zdroj: vlastní zpracování na základě výročních zpráv vysokých škol v Moravskoslezském kraji

25

Obrázek 2-5: Mezikrajské srovnání podílu osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu k celkovému

počtu zaměstnaných v kraji – rozdíl od hodnoty České republiky; vybrané roky 1995, 2000, 2005, 2010





Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu

Utváření podoby hospodářské základny Moravskoslezského kraje je nedílně spojeno

s procesem industrializace, který zůstává významným i v období postsocialistické

transformace v rámci společně probíhajících deindustrializačních a industrializačních procesů.

Takto význam zpracovatelského průmyslu Moravskoslezského kraje zůstává ve srovnání

s referenčním územím České republiky relativně vysoký, přičemž tato skutečnost je ještě více

patrná při srovnání hodnot Moravskoslezského kraje s hodnotami dalších dvou hlavních

jádrových regionů České republiky - hlavním městem Prahou a Jihomoravským krajem.

Vývoj v čase současně naznačuje, že úplná postindustriální přeměna hospodářské základny

26

spojená s nahrazením sektoru průmyslu sektorem služeb není v případě Moravskoslezského

kraje opodstatněná (viz obrázek 2-5). Analýzy volných pracovních míst na trhu práce pak

dlouhodobě poukazují na problémy s obsazením pracovních pozic určených pro řemeslníky

a opraváře (třída CZ-ISCO 7) a pro technické a odborné pracovníky (třída CZ-ISCO 3),

přičemž tato místa jsou nejčastěji určena pro osoby se středoškolským vzděláním (viz např.

Úřad práce České republiky 2013).

Celkově je tak tematická oblast zaměřená na soulad nabídky vzdělávání v počátečním

vzdělávání a poptávky trhu práce utvářena zejména následujícími skutečnostmi:

- Vývojové tendence nezaměstnanosti mládeže a absolventů škol naznačují rostoucí

význam celého problému.

- Strukturální problémy jsou spojeny s otázkami kvality technického vzdělávání

na středních školách, schopnosti zvýšit zájem žáků o technické obory na středních

i vysokých školách a uplatnitelnosti absolventů společenských oborů na trhu práce.

TO 3 – Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce

V předchozím textu již bylo zmíněno, že vzdělávání se v současném světě stalo celoživotní

záležitostí, a to v kontextu s motivací prohloubit a získat nové znalosti, schopnosti

a dovednosti, posílit svou pozici na trhu práce nebo využít vzdělávání jako zdroj zábavy

a seznamování s novými lidmi (viz např. ČSÚ 2013). Dostupné statistické informace přitom

naznačují mírné zaostávání České republiky v účasti obyvatel na dalším vzdělávání

ve srovnání s hospodářsky nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie (viz obrázek 2-6), přičemž

nepříznivý je zároveň vývojový trend mezi roky 2011 a 2013 (viz tabulka 2-17). Zároveň

mezinárodní šetření OECD zaměřené na úroveň čtenářské, matematické a ICT gramotnosti

dospělých v testovaných zemích ukazuje na více méně průměrné postavení České republiky

(viz OECD 2013). I v tomto kontextu lze spatřovat potenciál pro zlepšení situace v oblasti

dalšího vzdělávání v České republice.

27

Obrázek 2-6: Účast osob ve věku 25-64 let na dalším vzdělávání v členských zemích Evropské unie v roce

2013 podle evropského výběrového šetření

Pozn.: Francie pro rok 2012

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Eurostatu

Tabulka 2-17: Účast osob ve věku 25-64 let na dalším vzdělávání v České republice v letech 2004-2013

podle evropského výběrového šetření

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Účast v % 5,8 5,6 5,6 5,7 7,8 6,8 7,5 11,4 10,8 9,8

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Eurostatu

Poznatky vztahující se k potenciálu zlepšení účasti i výsledků dalšího vzdělávání dospělých

v České republice mají relevanci rovněž pro situaci Moravskoslezského kraje. Za zásadní lze

v tomto ohledu považovat poznatek, že existuje silný pozitivní vztah mezi účastí v dalším

vzdělávání na jedné straně a dosaženou úrovní vzdělání na straně druhé (např. OECD 2013,

ČSÚ 2013). Vzdělanostní struktura obyvatel Moravskoslezského kraje je v tomto ohledu

méně příznivá, než je vzdělanostní struktura obyvatel v celé České republice (obrázek 2-7).

Takto lze potenciál zlepšování ukazatelů dalšího vzdělávání považovat za relevantní rovněž

pro Moravskoslezský kraj, přičemž význam tohoto tématu je dán jednak dlouhodobě vysokou

mírou nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje (viz obrázek 2-8) a jednak jeho charakterem

strukturálně postiženého regionu České republiky.

28

Obrázek 2-7: Vzdělanostní struktura Moravskoslezského kraje a České republiky v roce 2011

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu

Obrázek 2-8: Nezaměstnanost Moravskoslezského kraje a České republiky v roce 2011


29

TO 4 – Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace

Vzdělávání představuje významnou součást širších konceptů rozvoje území vztahujících

se k problémům trhu práce v zemích Evropské unie3. Podstata těchto konceptů zdůrazňuje

potřebu orientovat intervence v oblasti vzdělávání tak, aby podporovaly spolupráci subjektů

vzdělávání, výzkumu a vývoje a podnikání (viz rovněž MŠMT 2007, MŠMT 2010 nebo

MŠMT 2013, Moravskoslezský kraj 2012a, Moravskoslezský kraj 2012b pro význam takové

spolupráce), a to v souladu s rozvojovým konceptem inteligentní specializace, který

s ohledem na omezené veřejné zdroje doporučuje zaměřit intervence v území na vybraná

odvětví s nejlepšími inovačními a rozvojovými předpoklady (např. Foray, David a Hall 2011).

V případě Moravskoslezského kraje lze pozorovat současně probíhající industrializační

a deindustrializační procesy spojené s existencí ekonomických odvětví s různým potenciálem

dalšího rozvoje. Tradiční, stejně jako nová progresivní, odvětví s vysokým potenciálem

inovací představují přirozenou základnu pro naplňování myšlenek inteligentní specializace

v Moravskoslezském kraji. Jejich identifikace byla provedena v rámci návrhové části

Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020, která mezi tradiční a nová

ekonomická odvětví se silným inovačním potenciálem zařadila strojírenství, informační

technologie, nové materiály a nanotechnologie, moderní energetiku, environmentální

technologie, biomedicínský výzkum a kreativní odvětví (viz ARR 2012).

Hodnocení vědecko-výzkumné základny Moravskoslezského kraje ukazuje na existenci

souladu mezi výše definovanými ekonomickými odvětvími a obory, v nichž pracoviště vědy

a výzkumu Moravskoslezského kraje vykazují nejvýraznější tendence k excelenci v českém

prostředí (viz tabulka 2-18). Stejný poznatek platí pro oborovou orientaci pracovišť, jejichž

rozvoj byl finančně podpořen z Operačního programu Věda a výzkum pro inovace

v programovém období 2007-2013 v rámci budování velkých vědecko-výzkumných

infrastruktur (viz tabulka 2-19). Konečně výběr tradičních a nových odvětví ve vazbě

na koncept inteligentní specializace je podložen hodnotou lokalizačního kvocientu4

zaměstnanosti ve velkých podnicích nad 100 zaměstnanců (viz tabulka 2-20), respektive

odvětvovým zaměřením klastrů působících na území Moravskoslezského kraje5, tj. ve vazbě

na ekonomickou základnu Moravskoslezského kraje.

Úspěšné naplňování myšlenek inteligentní specializace je obecně spojeno s přípravou

lidských zdrojů. Takto je utvářena opodstatněnost územně zasazených, integrovaných

intervencí se zaměřením na témata výzkum a vývoj, vzdělávání a podnikání, a to včetně vazeb

na počáteční a další vzdělávání. V případě Moravskoslezského kraje lze tyto úvahy rovněž

3 Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,

Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výbor regionů KOM (2010) 546. On broad guidelines for

the economic policies of the Member States and of the Union. Part 1 of the Europe 2020 Integrated Guidelines.

Council Recommendation SEC(2010) 488. 4 Lokalizační kvocient je poměrový ukazatel relativní hodnoty v dané ekonomice (např. Moravskoslezský kraj)

k relativně hodnotě ekonomiky nadřazené (např. Česká republika). Vyšší hodnota je znakem vyšší specializace

dané ekonomiky v odvětví. 5 Např. Národní strojírenský klastr, Moravskoslezský automobilový klastr, IT Cluster, Envicrack zaměřující

aktivity na oblast alternativních a obnovitelných zdrojů energie, Hydrogen klastr zaměřující aktivity na oblast

výroby, distribuce, skladování a spotřeby vodíku, Moravskoslezský energetický klastr

30

zasadit do myšlenek podpory technické a řemeslné excelence Moravskoslezského paktu

zaměstnanosti (viz Moravskoslezský pakt zaměstnanosti 2011).

Tabulka 2-18: Pracoviště vědy a výzkumu Moravskoslezského kraje, které se v hodnocení publikační

aktivity v časopisech s IF faktorem umístily v rámci oboru mezi deseti nejlepšími pracovišti České

republiky a současně publikovaly aspoň 5 výstupů v rámci skupiny časopisů v horní třetině v řazení podle

výše IF faktoru; období 2005-2010

Obor Pracoviště Relevantní odvětví RIS

Obecná matematika

OU – Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy

modelování Napříč odvětvími

SU – Matematický ústav

Teoretická fyzika SU – Filozoficko-přírodovědecká fakulta Napříč odvětvími

Optika, masery a lasery VŠB-TU – Hornicko-geologická fakulta Informační technologie

Astronomie a nebeská

mechanika, astrofyzika SU – Filozoficko-přírodovědecká fakulta Omezená relevance

Geologie a mineralogie VŠB-TU – Hornicko-geologická fakulta Moderní energetika

Environmentální technologie

Zemský magnetismus,

geodesie a geografie OU – Přírodovědecká fakulta Omezená relevance

Farmakologie

a lékárnická chemie OU – Lékařská fakulta Biomedicínský výzkum

Informatika VŠB-TU – Fakulta elektrotechniky a informatiky Informační technologie

Hutnictví, kovové

materiály

VŠB-TU – Fakulta metalurgie a materiálového

inženýrství

Nové materiály

a nanotechnologie

Kompositní materiály VŠB-TU – Centrum nanotechnologií Nové materiály

a nanotechnologie

Zdroj: JURAJDA, MÜNICH (2012)

Tabulka 2-19: Projekty Operačního programu Věda a výzkum pro inovace realizované hlavním řešitelem

se sídlem na území Moravskoslezského kraje (stav v roce 2013)

Projekt (hlavní řešitel) Priorita OP VaVpI Relevantní odvětví RIS

Centrum excelence IT4Innovations (VŠB-

TU) Evropská centra excelence Informační technologie

Regionální materiálově technologické

výzkumné centrum (VŠB-TU) Regionální VaV centra

Nové materiály

a nanotechnologie

ENET - Energetické jednotky pro využití

netradičních zdrojů energie (VŠB-TU) Regionální VaV centra

Moderní energetika


Institut čistých technologií těžby a užití

energetických surovin (VŠB-TU) Regionální VaV centra


Moderní energetika

Institut environmentálních technologií

(VŠB-TU) Regionální VaV centra Environmentální technologie

Inovace pro efektivitu a životní prostředí

(VŠB-TU) Regionální VaV centra

Moderní energetika


31

Tabulka 2-19: Projekty Operačního programu Věda a výzkum pro inovace realizované hlavním řešitelem

se sídlem na území Moravskoslezského kraje (stav v roce 2013, pokračování)

Projekt (hlavní řešitel) Priorita OP VaVpI Relevantní odvětví RIS

Nová FEI VŠB-TU Ostrava (VŠB-TU)

Infrastruktura pro výuku

na vysokých školách spojenou

s výzkumem

Informační technologie

Infrastruktura pro realizaci lékařských

a souvisejících sociálních

a přírodovědných oborů a výzkumu

Ostravské univerzity (OU)



s výzkumem

Biomedicínský výzkum

Celková rekonstrukce FBI - II. etapa

(VŠB-TU)



s výzkumem

Informační technologie

Svět techniky - Science and Technology

Centrum (Dolní Vítkovice o.p.s.)

Komercializace a popularizace

VaV Napříč odvětvími

Vesmírná brána - moderní centrum

komunikace vědy (VŠB-TU)



Informační infrastruktura výzkumu

pro techniku (VŠB-TU)



Pre-seed aktivity VŠB-TUO - Energetické

zdroje (VŠB-TU)


VaV Moderní energetika

Rozvoj a stabilizace systému TT VŠB-

TUO (VŠB-TU)



Pre-seed aktivity VŠB-TUO –

Strojírenství (VŠB-TU)


VaV Strojírenství

Zdroj: informační systém Centra pro regionální rozvoj

Tabulka 2-20: Hodnota lokalizačního koeficientu zaměstnanosti ve velkých podnicích nad 100

zaměstnanců ve vybraných odvětvích Moravskoslezského kraje; stav k roku 2012

Odvětví Lokalizační kvocient

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 4,9

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 2,9

Opravy a instalace strojů a zařízení 2,4

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 2,2

Výroba strojů a zařízení 1,2

Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Českého statistického úřadu

2.1.3 Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem

Životní šance člověka jsou zásadním způsobem ovlivněny kvalitou jeho vzdělání. V tomto

ohledu mezinárodní šetření ukazují jednak na existenci žáků nedosahujících minimální úrovně

vzdělání (aspekt inkluze) a jednak na existenci znevýhodňujících faktorů socioekonomického

charakteru (aspekt spravedlivosti). Existence těchto stavů je dále spojena s předčasným

odchodem žáků ze vzdělávání, stejně jako s negativními dopady v kvalitě života člověka

ve vazbě na témata bydlení, zdraví a další (viz např. Benavides et al. 2012). Pro prevenci

32

těchto nežádoucích stavů jsou v rámci úspěšných vzdělávacích systémů formulovány cíle

a opatření zaměřené na posilování inkluze, spravedlivosti a průchodnosti vzdělávacích

systémů. V návaznosti na tyto skutečnosti byla formulována pátá a šestá tematická oblast

Akčního plánu vzdělávání 2014-2016.

TO 5 – Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními

vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných

Mezinárodní i české výzkumy zaměřující se na hodnocení faktorů, které ovlivňují dosaženou

úroveň kompetencí/gramotností žáků a studentů škol, ukazují na následující skutečnosti:

- žáci pocházející ze škol a prostředí nižšího socioekonomického statusu dosahují horších

vzdělávacích výsledků (např. Straková et al. 2009, Palečková et al. 2010, Hájek et

al. 2013, Benavides et al. 2012, OECD 2014),

- žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou přirozeně znevýhodněni svým

postižením (srovnej např. s ČŠI 2012, ČŠI 2013a).

V tomto kontextu je plně opodstatněna potřeba věnovat pozornost dětem, žákům a studentům

se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud je inkluze, spravedlivost a průchodnost

systémem brána jako jeden z hlavních cílů vzdělávání.

Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném

vzdělávání rozlišuje tři skupiny děti, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami:

1. Děti, žáky a studenty se zdravotním postižením jako osoby s mentálním, tělesným,

zrakovým, sluchovým postižením, vadou řeči, souběžným postižením více vadami,

autismem a vývojovými poruchami učení nebo chování

2. Děti, žáky a studenty se zdravotním znevýhodněním jako osoby zdravotně oslabené,

dlouhodobě nemocné nebo s lehčí zdravotní poruchou vedoucí k poruchám učení

a chování

3. Děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním jako osoby z rodinného prostředí

s nízkým sociálně kulturním postavením a ohrožením sociálně patologickými jevy, osoby

s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, osoby s postavením

azylanta a účastníka řízení o udělení azylu

Podíl žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním na celkovém počtu žáků základních

a středních škol se v Moravskoslezském kraji v případě základního školství dlouhodobě

pohybuje kolem 9 %, v případě středního školství pak kolem 4 %. Podobné hodnoty lze

přitom sledovat i v případě území celé České republiky. Zároveň lze pozorovat mírný nárůst

podílů žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním na celkovém počtu žáků základního

a středního školství (viz tabulka 2-21). Z tabulky 2-21 tak lze identifikovat zejména dva dílčí

problémy relevantní pro cíl inkluze, spravedlivosti a průchodnosti systémem v podobě:

- rostoucího počtu zdravotně postižených a znevýhodněných žáků v populaci žáků

základních a středních škol,

- klesajícího zastoupení zdravotně postižených a znevýhodněných v rámci průchodu mezi

stupni vzdělávací soustavy.

33

Za pozitivní lze naopak považovat trend zvyšování podílů žáků se zdravotním postižením

a znevýhodněním individuálně integrovaných do běžných tříd (viz tabulka 2-22).

Tabulka 2-21: Podíl žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním na celkovém počtu žáků základního

a středního školství (v %) v Moravskoslezském kraji; ve srovnání s referenční hodnotou České republiky;

hodnoty v letech 2006/2007, 2008/2009, 2010/2011, 2012/2013

Území 2006/2007 2008/2009 2010/2011 2012/2013

ZŠ SŠ ZŠ SŠ ZŠ SŠ ZŠ SŠ

Moravskoslezský kraj 8,7 % 3,6 % 9,2 % 3,4 % 9,5 % 4,0 % 10,1 % 4,6 %

Česká republika 9,4 % 3,0 % 8,9 % 3,5 % 9,0 % 3,8 % 8,9 % 4,3 %

Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – Ústav pro informace

ve vzdělávání

Tabulka 2-22: Podíl žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním integrovaných do běžných tříd

základního a středního školství (v %) v Moravskoslezském kraji; srovnání s referenční hodnotou České

republiky; hodnoty v letech 2006/2007, 2008/2009, 2010/2011, 2012/2013

Území 2006/2007 2008/2009 2010/2011 2012/2013

ZŠ SŠ ZŠ SŠ ZŠ SŠ ZŠ SŠ

Moravskoslezský kraj 49,5 % - 53,2 % 32,5 % 57,5 % 39,2 % 62,2 % 38,9 %

Česká republika 48,7 % - 47,1 % 27,6 % 51,2 % 34,9 % 56,7 % 40,7 %

Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – Ústav pro informace

ve vzdělávání

Přímé hodnocení situace dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním naráží na omezení

daná absencí relevantních dat. O významu tématu pro Moravskoslezský kraj ovšem svědčí

údaje týkající se socioekonomických charakteristik jeho obyvatelstva a domácností, a to

v rámci srovnání se situací dalších krajů České republiky. V tomto ohledu se ukazují

následující skutečnosti (viz obrázek 2-9):

- Moravskoslezský kraj vykazoval v mezikrajském srovnání v rámci šetření životních

podmínek domácností v České republice v roce 2012 druhý nejvyšší podíl domácností

s příjmem nižším, než je hodnota životního minima.


podmínek domácností v České republice v roce 2012 nejvyšší podíl neúplných rodin.


podmínek domácností v České republice v roce 2012 druhý nejvyšší podíl domácností,

v jejichž čele stojí nezaměstnaná osoba.


podmínek domácností v České republice v roce 2012 třetí nejvyšší podíl domácností,

které deklarovaly problémy se splácením půjček.

34

Obrázek 2-9: Mezikrajské srovnání vybraných socioekonomických charakteristik domácností – rozdíl

od hodnoty České republiky; rok 2012





Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu – životní podmínky domácností

Zaostávající postavení Moravskoslezského kraje vzhledem k socioekonomickým

charakteristikám domácností je zásadním argumentem pro význam problematiky vzdělávání

35

dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním. Zároveň poukažme, že mezi šetřeními

v letech 2007 až 2012 vzrostl podíl domácností s příjmem pod životním minimem

v Moravskoslezském kraji téměř dvojnásobně (viz tabulka 2-23).

Tabulka 2-23: Podíl domácností s příjmem pod životním minimem (v %) v Moravskoslezském kraji;

srovnání s referenční hodnotou České republiky; hodnoty v letech 2007, 2009 a 2012

Území 2007 2009 2012

Moravskoslezský kraj 3,6 % 4,3 % 6,9 %

Česká republika 2,3 % 3,0 % 3,8 %

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu – životní podmínky domácností

Obrázek 2-10: Základní sídelní jednotky v Moravskoslezském kraji vzhledem k socioekonomickému

statusu obyvatel podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytu v roce 2011

Pozn.: Zařazení do kategorií socioekonomického statusu je založena na následující metodice. Základní sídelní

jednotka byla zařazena do kategorie velmi nízkého socioekonomického statusu v případě, že její hodnota podílu

obyvatel se základním či žádným vzděláním, respektive její hodnota zastoupení nezaměstnaných osob, byla

vyšší než hodnota součtu průměru a jednonásobku směrodatné odchylky hodnot těchto ukazatelů všech

0 10 20 km

Typ základních sídelních jednotek:

základní sídelní jednotka s méně než 20 obyvateli

základní sídelní jednotka s velmi nízkým socioekonomickým statusem

základní sídelní jednotka s nízkým socioekonomickým statusemostatní základní sídelní jednotky

36

základních sídelních jednotek Moravskoslezského kraje s více než 20 obyvateli. Základní sídelní jednotka byla

zařazena do kategorie nízkého socioekonomického statusu analogicky s tím, že součet průměru a jednonásobku

směrodatné odchylky byl nahrazen součtem průměru a polovinou násobku směrodatné odchylky. Základní

sídelní jednotky s více než 20 obyvateli, které nesplnily ani jednu z uvedených podmínek, byly zařazeny

do kategorie ostatních základních sídelních jednotek.

Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Konečně význam vazby socioekonomických charakteristik obyvatelstva a dosažené úrovně

vzdělání lze opodstatnit rovněž existencí míst na území Moravskoslezského kraje s vysokou

koncentrací osob nízkého socioekonomického statusu chápaného ve smyslu dosaženého

vzdělání, respektive postavení nezaměstnané osoby (viz obrázek 2-10). V extrémním případě

lze tyto lokality chápat rovněž jako sociálně vyloučené lokality, na které se mimo jiné

zaměřuje práce Agentury pro sociální začleňování. Ta v Moravskoslezském kraji v současné

době působí v sociálně vyloučených lokalitách ve městech Frýdek-Místek, Krnov, Odry

a Osoblaha. Gabalova mapovací studie pak v Moravskoslezském kraji identifikovala sociálně

vyloučené lokality ve městech Bohumín, Bruntál, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Krnov,

Nový Jičín, Opava, Orlová a Ostrava (viz Gabal 20066).

TO 6 – Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní

koncentrace chudoby

Sociální začleňování a územní koncentrace chudoby představují významná témata

strategických rozvojových dokumentů na evropské úrovni, stejně jako na úrovni České

republiky či Moravskoslezského kraje. OECD (2013) ukazuje na skutečnost, že

socioekonomický status daný úrovní dosaženého vzdělání, postavením v zaměstnání či

socioekonomickým původem je rovněž klíčovým faktorem ovlivňujícím účast obyvatel

na dalším vzdělávání. Podpora vzdělávání osob s nižším socioekonomickým statusem tak

může působit proti dalšímu zvyšování rozdílů v souladu s myšlenkou sociálního začleňování.

Vedle toho je potřeba řešení situace sociálně deprivovaných lokalit uváděna v rámci

integrovaného hlavního směru 10 strategie Evropa 20207, stejně jako v rámci stěžejní

iniciativy strategie Evropa 2020 s názvem Evropská platforma pro boj proti chudobě

a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost8. Společným

prvkem obou dokumentů je důraz kladený na tematicky integrovaný přístup pro řešení

problémů územní koncentrace chudoby, přičemž tematická integrace zdůrazňuje intervence

se zaměřením na oblasti vzdělávání, trhu práce a sociálních služeb. Význam výše uvedených

úvah pro Moravskoslezský kraj je doložen jednak zaostáváním Moravskoslezského kraje

vzhledem k ukazatelům chudoby ve srovnání s dalšími kraji České republiky (viz obrázek

2-10) a jednak existencí lokalit s koncentrací obyvatel nízkého socioekonomického statusu

6 V současnosti je připravována aktualizace Gabalovy studie. Výsledky se očekávají na přelomu let 2014 a 2015.

7 On broad guidelines for the economic policies of the Member States and of the Union. Part 2 of the Europe

2020 Integrated Guidelines. Council Recommendation SEC(2010) 488. 8 Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní

soudržnost. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a Sociálnímu výboru

a Výboru regionů KOM (2010) 758.

37

(viz obrázek 2-11), včetně sociálně vyloučených lokalit v souladu s vymezením podle

Agentury pro sociální začleňování.

2.1.4 Efektivita

Hlavní cíl efektivity vzdělávacího systému je tradičně v českých koncepčních dokumentech

v oblasti vzdělávání zmiňován, nicméně bližší specifikace jeho významu vesměs chybí.

Ve vyspělých zemích světa je myšlenka efektivity nejčastěji spojována s vazbou

dosahovaných výsledků ve vzdělávání na jedné straně a financování vzdělávání na straně

druhé (např. Gonand, Joumard a Price 2007). Tato vazba je v českých koncepčních

dokumentech v oblasti vzdělávání uváděna, ovšem bez bližšího rozvedení (viz např. Hájek et

al. 2013). Nejčastěji je hlavní cíl efektivity vzdělávacího systému spojován s tématem

optimalizace sítě škol (např. MŠMT 2011, Moravskoslezský kraj 2012a), a to ve vazbě

na řešení otázek jejich kapacity. V návaznosti na tuto skutečnost byla definována sedmá

tematická oblast Akčního plánu vzdělávání 2014+.

TO 7 – Kapacita sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání

Problematika kapacity sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání je komplexně

řešena v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského

kraje (viz Moravskoslezský kraj 2012a). Hlavní kritéria zajištění potřebných kapacit škol

pro předškolní, základní a střední vzdělávání zahrnují:

- změny v počtech dětí a žáků příslušných věkových skupin (demografický vývoj),

- změny v legislativních požadavcích.

Na území Moravskoslezského kraje se v tomto ohledu neukazuje potřeba rozšiřování sítě škol

základního či středního vzdělávání, s výjimkou případných aktuálních potřeb konkrétních

lokalit. Podobně je řešen problém vzniku nových mateřských škol za předpokladu

nedostatečných volných kapacit existujících mateřských škol v daném území. Kapacity

mateřských a základních škol jsou upravovány v závislosti na dvou výše uvedených kritériích

zajištění potřebných kapacit škol. V případě středního školství je rovněž zohledněna otázka

souladu nabídky vzdělávání a požadavků trhu práce (viz Moravskoslezský kraj 2012a).

2.2 Faktory ovlivňující tematické oblasti vzdělávání a návrh intervencí

Předchozí podkapitola definovala tematické oblasti vzdělávání v Moravskoslezském kraji,

včetně zdůvodnění jejich významu. Tato podkapitola uvádí přehled faktorů, které ovlivňují

tematické oblasti vzdělávání. Tyto faktory jsou v Akčním plánu vzdělávání 2014+ chápány

jako intervence přispívající k řešení problémů jednotlivých tematických oblastí.

38

TO 1 – Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání

Hodnocením vlivu dílčích faktorů na dosaženou úroveň kompetencí/gramotností

v počátečním vzdělávání se zabývala celá řada studií. Hlavní poznatky těchto studií lze

shrnout následujícím způsobem (podrobněji viz Hájek et al. 2013):

- Pozitivní vliv na dosaženou úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání má

kvalita učitele a jeho schopnost hodnotit žáka/studenta, podněcovat jeho zájem

a vzdělávací strategie (viz rovněž např. Eurydice 2011). Žák/student s pozitivním

vztahem ke studované kompetenci/gramotnosti dosahuje lepších výsledků než žák/student

bez takového vztahu (viz rovněž např. OECD 2010a, Martin et al. 2012). Takto je

pozitivní dopad na dosahovanou úroveň kompetencí/gramotností žáků/studentů

připisován rovněž schopnosti učitele využívat aktivizační metody výuky.

- Vzdělávací systémy kladoucí vyšší důraz na předškolní vzdělávání dosahují lepší

výsledky, než vzdělávací systémy takový důraz nekladoucí (viz rovněž např.

OECD 2010b, Eurydice 2011, Mullis et al. 2012a). Podobně žáci/studenti provádějící

dlouhodobě vlastní aktivity se zaměřením na danou kompetenci/gramotnost mají lepší

výsledky ve vzdělávání než žáci/studenti takové aktivity neprovádějící (viz rovněž např.

Mullis et al. 2012b, Martin et al. 2012). Současně se ukazuje, že pozitivní vliv mají

rovněž materiální podmínky, nicméně tento vliv se ukazuje být omezeným (viz rovněž

např. OECD 2010b, ČŠI 2013b).

- Kvalita domácích předpokladů žáka/studenta, včetně socioekonomického statusu rodičů,

je významným faktorem, který ovlivňuje dosaženou úroveň jeho kompetencí/gramotností.

Zároveň zájem rodičů o vzdělávání žáka/studenta vede k jeho lepším výsledkům

ve vzdělávání (viz rovněž např. Mullis et al. 2012a, Mullis et al. 2012b). V tomto ohledu

vede ke zvyšování úrovně kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání rovněž

zaměření intervencí na skupinu žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

(viz rovněž vazba na tematickou oblast 5).

Poznamenejme, že ve vztahu k dosažené úrovni kompetencí/gramotností je přisuzován vyšší

význam intervencím v rané fázi vzdělávání s důrazem na obecné kompetence/gramotnosti.

Obrázek 2-11 znázorňuje intervenční logiku první tematické oblasti, když navrhuje

intervence se zaměřením:

- na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů (např. posilování inovativních metod

výuky, tematické akce, spolupráce s praxí a další),

- na zvyšování kvality pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání

(např. vzdělávání v oblasti hodnocení žáků/studentů, vzdělávání v oblasti využívání

aktivizačních metod a další),

- na zlepšování materiálních podmínek vzdělávání,

- na neformální a předškolní vzdělávání jako předpokladu zvyšování zájmu žáka/studenta

o vzdělávání,

- na vzdělávání žáků/studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (viz rovněž tematická

oblast 5).

39

Obrázek 2-11: Intervenční logika tematické oblasti „Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním

vzdělávání“

TO 2 – Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce

Druhá tematická oblast je svým obsahovým zaměřením úzce spojena s tematickou oblastí

první. Důraz je však v tomto případě kladen na soulad nabídky v počátečním vzdělávání

a poptávky na trhu práce, což se projevuje ve vyšším významu jednak středního a terciárního

vzdělávání a jednak odborných kompetencí/gramotností ve vazbě na požadavky subjektů

praxe.

Obrázek 2-12: Intervenční logika tematické oblasti „Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky

na trhu práce“

V intervenční logice druhé tematické oblasti (viz obrázek 2-12) zůstávají zachovány

intervence se zaměřením:

- na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů s tím, že významně posílen je aspekt

spolupráce vzdělávacích institucí a subjektů praxe,

- na zvyšování kvality pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání,

- na zlepšování materiálních podmínek vzdělávání (např. vybavení odborných učeben),

- na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro zlepšení jejich

uplatnitelnosti na trhu práce (viz rovněž tematická oblast 5).

Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání


programů/kurzů DVPP/lektorů

Materiální

a kompenzační opatření

Žáci/studenti se speciálními



vzdělávání

Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce



Materiální


Žáci/studenti se speciálními



40

Nově je pak přidán typ intervencí kariérového poradenství a propagace vzdělávacích oborů,

po nichž je na trhu práce poptávka, a to napříč vzdělávací soustavou.

TO 3 – Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce

Třetí tematická oblast se svým obsahem zaměřuje na podporu dalšího vzdělávání dospělých

ve vazbě na požadavky trhu práce, které se mohou dotýkat obecných i odborných

kompetencí/gramotností. Intervenční logika třetí tematické oblasti (viz obrázek 2-13) klade

důraz na intervence se zaměřením:

- na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů,

- na zvyšování kvality lektorů prostřednictvím dalšího vzdělávání,

- na zlepšování materiálních podmínek vzdělávání a poskytnutí kompenzačních opatření

účastníkům dalšího vzdělávání,

- na poskytování kariérového poradenství a propagace vybraných oborů vzdělávání.

Poznamenejme, že uvedené typy intervencí respektují hlavní důvody neúčasti dospělých

v procesu dalšího vzdělávání, které zahrnují péči o rodinu a časové možnosti, cenu

nabízených kurzů a nabídku vzdělávacích programů/kurzů (viz ČSÚ 2013).

Obrázek 2-13: Intervenční logika tematické oblasti „Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých

a poptávky na trhu práce“

TO 4 – Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace

Vzdělávání je významnou součástí konceptu inteligentní specializace, jehož podstata je

založena na dvou předpokladech (viz např. Foray, David a Hall 2011, McCann a Ortega-

Argilés 2011):

- V rámci území není možné realizovat výzkumné a vývojové aktivity ve všech odvětvích

s ohledem na omezenost zdrojů. Z tohoto důvodu je vysoce žádoucí územní specializace

v inovačně nejvíce slibných odvětvích.

- Inteligentní specializace usiluje o uchopení výhod z úspor z rozsahu a přelivu znalostí

v návaznosti na podobu ekonomické základny území.

Z praktického hlediska doporučuje koncept inteligentní specializace identifikovat inovativní

odvětví s vysokým růstovým potenciálem a na ty zaměřit intervence, a to včetně intervencí

na rozvoj lidského kapitálu (viz např. Novosák et al. 2013).

Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce



Materiální

a kompenzační

opatření

Poradenství

a propagace

41

V návaznosti na výše uvedenou podstatu konceptu inteligentní specializace se intervenční

logika čtvrté tematické oblasti (viz obrázek 2-14) zaměřuje na tematickou integraci intervencí

v území, kde jednotícím prvkem je odvětvové zaměření konceptu inteligentní specializace.

Konkrétně se jedná o intervence v tematických oblastech výzkum a vývoj, vzdělávání

a podnikání. Zdůrazněme, že významným aspektem intervencí je internacionalizace aktivit.

Obrázek 2-14: Intervenční logika tematické oblasti „Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní

specializace“

TO 5 – Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními


Pátá tematická oblast se svým obsahem zaměřuje na intervence směřující ke zvyšování

kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami,

respektive dětí, žáků a studentů nadaných. V tomto ohledu stojí za pozornost, že úroveň

kompetencí/gramotností představuje významný faktor, který ovlivňuje hrozby předčasného

odchodu žáků a studentů ze vzdělávání (viz např. Benavides et al. 2012). Benavides et

al. (2012), Trhlíková (2012) zároveň uvádí faktory s potenciálem zvýšení úrovně

kompetencí/gramotností cílové skupiny páté tematické oblasti:

- využití efektivních vzdělávacích strategií v hodinách (např. inovativní metody výuky,

praxe, modely formativního a sumativního hodnocení a další)

- využití speciálních způsobů výuky včetně rané fáze vzdělávání (např. přípravné třídy,

výuka v méně početných třídách, neformální vzdělávání),

- zvyšování kompetencí učitelů pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

vzdělávacími potřebami, respektive dětí, žáků a studentů nadaných,

- zajištění materiálních a kompenzačních pomůcek, podpora asistentů pedagoga a další,

- využití poradenských služeb, včetně diagnostiky, psychologických služeb, kariérového

poradenství a dalších,

- posilování vztahů s rodinou a podpora komunitního charakteru školy.

Intervenční logika páté tematické oblasti (viz obrázek 2-15) je formulována na základě výše

uvedených skutečností, když navrhuje intervence se zaměřením:

- na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů,

- na zvyšování kvality pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání,

- na zajištění materiálních a kompenzačních opatření,

- na poradenství,

Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace

Intervence v tematické

oblasti výzkum a vývoj


oblasti vzdělávání


oblasti podnikání

42

- na neformální a předškolní vzdělávání.

Obrázek 2-15: Intervenční logika tematické oblasti „Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků

a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných“

TO 6 – Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní

koncentrace chudoby

Vzdělávání je významnou součástí konceptu sociálního začleňování a územní koncentrace

chudoby, a to v kontextu existence vztahů mezi dosaženou úrovní vzdělání člověka a jeho

socioekonomickým statusem. Nízká úroveň dosaženého vzdělání je v mnoha případech

spojena s nezaměstnaností, s nízkou kvalitou bydlení, se špatným zdravotním stavem,

s ohrožením dluhovou pastí a dalšími negativními jevy (viz např. Gabal et al. 2006).

Obrázek 2-16: Intervenční logika tematické oblasti „Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního

začleňování a územní koncentrace chudoby“

V návaznosti na tyto skutečnosti je intervenční logika šesté vzdělávací oblasti (viz obrázek

2-16) založena na tematické integraci intervencí v území, kde jednotícím prvkem je jejich

zaměření na cílovou skupinu osob ohrožených sociálním vyloučením. Konkrétně se jedná

o intervence v tematických oblastech vzdělávání, zaměstnanost a sociální služby.

Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími

potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných


programů/kurzů

DVPP/lektorů

Materiální



vzdělávání


Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby


oblasti vzdělávání


oblasti zaměstnanost


oblasti sociální služby

43

TO 7 – Kapacity sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání

Sedmá tematická oblast se orientuje na řešení problémů spojených s kapacitami sítě škol

pro předškolní, základní a střední vzdělávání v návaznosti na demografický vývoj a případné

změny v legislativě. Intervence jsou v tomto ohledu zaměřeny na zvyšování kapacit či jejich

redukci tam, kde aktuální podmínky takový krok vyžadují.

44

3. Tematické oblasti vzdělávání pohledem příjemců podpory kohezní

politiky v Moravskoslezském kraji

Třetí kapitola Akčního plánu vzdělávání 2014+ se zaměřuje na hodnocení preferencí

potenciálních příjemců podpory z kohezní politiky v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském

kraji. Hodnocení je založeno na třech dílčích metodických postupech:

1. První metodický postup je založen na obsahové analýze projektových žádostí

relevantních pro oblast vzdělávání v programovém období 2007-2013. Analýza hodnotí

relevantnost vymezení intervenční logiky sedmi tematických oblastí ve vazbě na podobu

nejčastějších kombinací tematických oblastí intervencí.

2. Druhý metodický postup vychází z realizovaného dotazníkového šetření mezi

potenciálními příjemci podpory z kohezní politiky v oblasti vzdělávání

v Moravskoslezském kraji v programovém období 2014-2020. Hodnocení se zaměřuje

na význam dílčích tematických oblastí intervencí pro řešení tematických oblastí

vzdělávání.

3. Třetí metodický postup je založen na obsahové analýze projektových záměrů

potenciálních příjemců podpory z kohezní politiky v oblasti vzdělávání

v Moravskoslezském kraji pro programové období 2014-2020. Hodnocení se opětovně

zaměřuje na význam dílčích tematických oblastí intervencí pro řešení tematických oblastí

vzdělávání.

3.1 Obsahová analýza projektových žádostí v oblasti vzdělávání

v programovém období 2007-2013

Cílem obsahové analýzy projektových žádostí v oblasti vzdělávání v programovém období

2007-2013 je identifikovat preference žadatelů podpory kohezní politiky na základě

hodnocení nejčastějších kombinací tematických oblastí intervencí. Tímto způsobem je

zároveň ověřována relevantnost nastavení intervenční logiky sedmi tematických oblastí.

Metodika

Pro naplnění výše formulovaného cíle byl využit metodický postup skládající

se z následujících dílčích kroků:

1. V prvním kroku byla vytvořena databáze projektových žádostí v oblasti vzdělávání se

sídlem předkládajícího na území Moravskoslezského kraje9. Do databáze byly zahrnuty

projekty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operačního

programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Regionálního operačního programu

9 V tomto ohledu nejsou v analýze zahrnuty předložené projekty realizované na území Moravskoslezského kraje

subjekty se sídlem v jiném kraji. Vzhledem k zaměření hodnocení na preference žadatelů podpory ovšem

pokládáme za vhodnější hodnocení založené na sídlu žadatele.

45

Moravskoslezsko10

. Zdrojem informací byly databázové sestavy IS Monit poskytnuté

příslušnými řídícími orgány operačních programů, které obsahovaly rovněž informaci

o stručném obsahu projektu.

2. Ve druhém kroku byl stručný obsah jednotlivých projektů kódován ve vazbě

na vymezené tematické oblasti intervencí a cílové skupiny s tím, že některé tematické

oblasti intervencí byly doplněny o vybrané dílčí aspekty. Současně byly doplněny kódy

tematicky integrovaných oblastí intervencí v oblasti vědy a výzkumu, zaměstnanosti

a sociálních služeb. Takto byla vytvořena datová matice 5 039 projektových žádostí

pro další vyhodnocení. Tabulka 3-1 poskytuje přehled použitých kódů. Zdůrazněme, že

v návaznosti na tento metodický postup je další text orientován na hlavní zaměření

projektů ve vazbě na to, která témata zdůrazňuje ve stručném obsahu projektu. V tomto

ohledu je potřeba vnímat i interpretaci výsledků.

Tabulka 3-1: Kódování použité v obsahové analýze projektových žádostí v oblasti vzdělávání


Tematické oblasti

intervencí

1. Kapacita vzdělávacích zařízení

2. Kvalita vzdělávacích programů/kurzů

- Inovativní metody

- Tematické akce

- Spolupráce s praxí

3. Internacionalizace


- Poradenství

- Propagace


- Neformální vzdělávání

- Předškolní vzdělávání


7. Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů (DVPP/lektorů)

8. Systémy hodnocení

9. Intervence v tematické oblasti zaměstnanost

10. Intervence v tematické oblasti sociální služby

11. Intervence v tematické oblasti výzkum a vývoj

12. Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami – specifické intervence

se zaměřením na cílovou skupinu v rámci komplexního projektu

Cílové skupiny

1. Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání

2. Studenti terciárního vzdělávání

3. Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání

4. Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami s důrazem

na skupinu dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami - přímo

zaměřené projekty na tuto cílovou skupinu

10

V tomto ohledu v další analýze chybí projekty zaměřené na vybudování školicích středisek podniků v rámci

Operačního programu Podnikání a inovace, neboť se nepodařilo zajistit potřebná data za tento operační program.

46

3. Ve třetím kroku byla datová matice vyhodnocena prostřednictvím analýzy četností

různých kombinací tematických oblastí intervencí, respektive prostřednictvím hodnocení

četností jednotlivých tematických oblastí intervencí, a to vždy ve vazbě na jednotlivé

cílové skupiny.

Hlavní poznatky hodnocení

Tabulky 3-2, 3-3, 3-4 a 3-5 představují hlavní závěry hodnocení nejčastějších kombinací

tematických oblastí pro definované cílové skupiny. Tabulky ukazují, že zaměření

nejčastějších kombinací tematických oblastí intervencí je v souladu s vymezením intervenční

logiky sedmi tematických oblastí s tím, že v případě terciárního vzdělávání se zvyšuje

význam tematických intervencí v oblasti internacionalizace. Nižší význam materiálních

a kompenzačních opatření ve vazbě na cílovou skupinu účastníků dalšího vzdělávání je dán

nezahrnutím projektů školicích středisek Operačního programu Podnikání a Inovace.

Současně lze za relevantní považovat nastavení intervencí jak na jednotlivé tematické oblasti

intervencí, tak na kombinaci více tematických oblastí intervencí. Tabulka 3-6 hodnotící

četnost jednotlivých tematických oblastí intervencí ve vazbě na cílovou skupinu účastníků

dalšího vzdělávání přináší stejné výsledky.

Tabulka 3-2: Nejčastější kombinace tematických oblastí intervencí projektových žádostí v oblasti

vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – žáci předškolního, základního


Kombinace tematických oblastí intervencí Četnost

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Poradenství a propagace + Materiální a kompenzační

opatření + DVPP/lektorů + Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami 581

Materiální a kompenzační opatření 376

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 312

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + DVPP/lektorů 198

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Materiální a kompenzační opatření 78

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit


vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – studenti terciárního vzdělávání




Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Intervence v rámci tematické oblasti výzkum a vývoj 30

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Internacionalizace + Intervence v tematické oblasti

výzkum a vývoj 28

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Internacionalizace 24


47


vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – účastníci dalšího vzdělávání

dospělých mimo formální vzdělávání


Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 1 225


Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Poradenství a propagace + Intervence v tematické oblasti

zaměstnanost 247

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Poradenství a propagace 162

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Intervence v tematické oblasti zaměstnanost 66



vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – děti, žáci a studenti

se speciálními vzdělávacími potřebami




Neformální a předškolní vzdělávání 20

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Neformální a předškolní vzdělávání + DVPP/lektorů 20

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Neformální a předškolní vzdělávání 16


Tabulka 3-6: Nejčastější zaměření tematických oblastí intervencí projektových žádostí v oblasti

vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny


a středního vzdělávání (N=1 894) Studenti terciárního vzdělávání (N=313)

Tematické oblasti intervencí Četnost Tematické oblasti intervencí Četnost

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 1 388 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 289

Materiální a kompenzační opatření 1 175 Intervence v tematické oblasti VaV 98

DVPP/lektorů 902 Internacionalizace 92

Poradenství a propagace 702 DVPP/lektorů 85

Neformální a předškolní vzdělávání 58 Materiální a kompenzační opatření 29

Účastníci dalšího vzdělávání dospělých

mimo formální vzdělávání (N=2 544)

Děti, žáci a studenti

se speciálními vzdělávacími potřebami (N=288)


Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 2 486 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 216

DVPP/lektorů 707 DVPP/lektorů 159

Poradenství a propagace 459 Neformální a předškolní vzdělávání 127

Intervence v tematické oblasti zaměstnanost 339 Materiální a kompenzační opatření 66

Internacionalizace 66 Poradenství a propagace 64


48

V rámci obsahové analýzy projektových žádostí v oblasti vzdělávání v programovém období

2007-2013 se dále nabízí otázka, na které kompetence/gramotnosti definované v tabulce 2-2

se zaměřují intervence kohezní politiky v Moravskoslezském kraji. Tabulka 3-7 poskytuje

odpovědi na tuto otázku ve členění podle jednotlivých cílových skupin. Obecně se ukazuje

význam obecných i odborných kompetencí/gramotností pro cílové skupiny počátečního

a dalšího vzdělávání. Za poněkud specifickou pak lze považovat cílovou skupinu dětí, žáků

a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, u nichž je důraz kladen na poněkud jiný

typ intervencí. Konečně tabulka 3-8 poskytuje informaci o nejčastějším odvětvovém zaměření

projektových žádostí v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013. V tomto ohledu

stojí za pozornost existence souladu mezi odvětvími počátečního vzdělávání a odvětvími

definovanými Moravskoslezským krajem ve vazbě na regionální inovační strategii.

Tabulka 3-7: Nejčastější kompetence/gramotnosti, na které se zaměřují projektové žádosti v oblasti

vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny



Kompetence/gramotnost Četnost Kompetence/gramotnost Četnost

Matematika a přírodověda 281 Technické vzdělávání 65

ICT 227 Měkké kompetence 60

Technické vzdělávání 216 Další odborné vzdělávání 52

Cizí jazyk 212 Společenské a umělecké vědy 51

Zdravý životní styl, sport, rodina 158 Cizí jazyk 31

Environmentální vzdělávání a bezpečnost 121 ICT 27






Měkké kompetence 1 072 Měkké kompetence 73

Další odborné vzdělávání 711 Sociální kompetence, rizikové chování 68

ICT 635 Zdravý životní styl, sport, rodina 27

Cizí jazyk 499 Čtení 26

Sociální kompetence, rizikové chování 457 ICT 26

Technické vzdělávání 396 Společenské a umělecké vědy 23


49

Tabulka 3-8: Nejčastější odvětví, na které se zaměřují projektové žádosti v oblasti vzdělávání

v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny




Strojírenství a kovoobrábění 39 Strojírenství a kovoobrábění 21

Stavebnictví 31 Zdravotnictví 13

Elektrotechnika 29 ICT 13

Foto, design, kreativita, tisk 17 Energetika 10

Automobilový průmysl 16 Elektrotechnika 10






Sociální služby 180 Stavebnictví 3

Strojírenství a kovoobrábění 150 Zpracování dřeva 3

Obchod a finance 126

Veřejná správa 106

Stavebnictví 93


3.2 Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti

vzdělávání v programovém období 2014-2020

Cíl druhé podkapitoly navazuje na poznatky obsahové analýzy projektových žádostí v oblasti

vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji. Preference

příjemců jsou v tomto případě identifikovány na základě dotazníkového šetření s orientací

na programové období 2014-2020. Dotazníkové šetření bylo realizováno v roce 2013

se zaměřením na odpovědné zástupce subjektů orientujících své aktivity na vzdělávání tří

cílových skupin Akčního plánu vzdělávání 2014+:

- žáky předškolního, základního a středního vzdělávání,

- účastníky dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání,

- děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Cílová skupina studentů terciárního vzdělávání nebyla tímto způsobem oslovena s ohledem

na relativně nízký počet potenciálních příjemců podpory.

3.2.1 Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání

Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti základního a středního

vzdělávání v programovém období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji je rozděleno

do dvou částí. První část poskytuje informace o základním a výběrovém souboru respondentů,

druhá část shrnuje hlavní poznatky.

50

Informace o základním souboru respondentů a odpovídajících respondentech

Základní soubor respondentů dotazníkového šetření zahrnoval odpovědné zástupce celkem

636 organizací, z nichž dotazník vyplnilo 207 organizací. Návratnost šetření tak dosáhla 33 %

respondentů. Tabulka 3-9 srovnává strukturu základního souboru respondentů

a odpovídajících respondentů vzhledem k okresu sídla jejich organizace. V tomto ohledu je

možné pozorovat relativně podobnou strukturu s tím, že relativně častěji jsou ve vzorku

odpovídajících respondentů zastoupeny organizace z okresu Ostrava-město, a relativně méně

často organizace z okresu Nový Jičín.

Tabulka 3-9: Srovnání struktury respondentů základního souboru a odpovídajících respondentů

podle okresu sídla jejich organizace (N=207)

Okres Základní soubor Odpovídající respondenti

Bruntál 10,2 % 12,1 %

Frýdek-Místek 18,1 % 16,9 %

Karviná 17,0 % 15,5 %

Nový Jičín 14,6 % 9,7 %

Opava 16,5 % 15,5 %

Ostrava-město 23,6 % 30,4 %

Zdroj: vlastní šetření

Tabulka 3-10 srovnává strukturu základního souboru a odpovídajících respondentů vzhledem

k velikostní kategorii obce sídla jejich organizace. Hlavní poznatek v tomto ohledu ukazuje

na vyšší zastoupení respondentů, jejichž sídlo se nachází ve větším městě a naopak nižší

zastoupení respondentů, jejichž sídlo se nachází v menší obci.

Tabulka 3-10: Srovnání struktury respondentů základního a odpovídajících respondentů podle velikostní

kategorie obce sídla jejich organizace (N=207)

Velikostní kategorie obce Základní soubor Odpovídající respondenti

Ostrava 21,1 % 28,5 %

více než 50 000 obyvatel 18,4 % 20,8 %

20 001 – 50 000 obyvatel 14,2 % 14,0 %

5 001 – 20 000 obyvatel 16,4 % 15,0 %

2 001 – 5 000 obyvatel 9,3 % 6,8 %

2 000 a méně obyvatel 20,8 % 15,0 %


Tabulka 3-11 srovnává strukturu základního souboru a odpovídajících respondentů vzhledem

k druhu organizace. Hlavní poznatek v tomto ohledu ukazuje na mírně vyšší zastoupení

středních škol ve vzorku respondentů, a to zejména na úkor ostatních organizací.

51

Tabulka 3-11: Srovnání struktury respondentů základního a odpovídajících respondentů podle druhu

organizace (N=207)

Druh organizace Základní soubor Odpovídající respondenti

Základní školy 70,3 % 65,2 %

Střední školy 22,2 % 31,4 %

Ostatní organizace 7,6 % 3,4 %


Konečně tabulka 3-12 srovnává strukturu základního souboru a odpovídajících respondentů

vzhledem k právní formě organizace. Hlavní poznatek v tomto ohledu naznačuje mírně vyšší

zastoupení příspěvkových organizací na úkor jiných právních forem organizací.

Tabulka 3-12: Srovnání struktury respondentů základního a odpovídajících respondentů podle právní

formy organizace (N=207)

Právní forma organizace Základní soubor Odpovídající respondenti

Příspěvková organizace 86,6 % 90,8 %

Jiná právní forma 13,4 % 9,2 %


Hlavní poznatky šetření

Hlavní poznatky dotazníkového šetření jsou poskytnuty pro celý soubor odpovídajících

respondentů. Na úvod uveďme, že respondenti dotazníkového šetření mají značné zkušenosti

s čerpáním finančních prostředků kohezní politiky v programovém období 2007-2013, když

téměř 90 % z nich využilo fondů Evropské unie k financování svých aktivit. Rovněž

pro programové období 2014-2020 deklaruje svůj zájem o takto podporované projekty téměř

95 % respondentů dotazníkového šetření, a to bez ohledu na jejich charakteristiky uváděné

v tabulkách 3-9 až 3-12. Tato skutečnost naznačuje absorpční potenciál organizací

zaměřujících své aktivity na žáky předškolního, základního a středního vzdělávání. Současně

se ukazuje, že pro téměř tři čtvrtiny respondentů šetření jsou přijatelné formy čerpání

prostředků jak varianta hlavního příjemce podpory, tak varianta partnera projektu.

Tabulka 3-13 zachycuje klíčové závěry týkající se preferencí respondentů šetření ve vazbě

na tematické zaměření projektů. Tabulka se dotýká odpovědí jak obecného zájmu, tak zájmu

ve vazbě na omezený počet priorit. Respondentům takto byla dána možnost vybrat nejvýše 4

priority obsahového zaměření projektů. Z tabulky 3-13 jsou patrné následující tematické

oblasti intervencí s nejvyšším zájmem respondentů dotazníkového šetření:


2. Kvalita vzdělávacích programů/kurzů (zážitkové formy vzdělávání, exkurze a stáže)

3. Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů


5. Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

52

Tabulka 3-13: Prioritní obsahové zaměření projektů ze strany respondentů; N=195 respondentů

se zájmem o projekty podporované z kohezní politiky v programovém období 2014-2020

Celkem Podíl souhlasných odpovědí

Zájem Priorita

Pořízení chybějícího zařízení a vybavení 81,6 % 79,2 %

Tvorba a realizace zážitkových forem vzdělávání žáků 60,9 % 42,0 %

Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků 58,0 % 47,3 %

Podpora výuky cizích jazyků 51,2 % 37,7 %

Zvyšování dalších znalostí a dovedností žáků* 37,2 % 24,2 %

Exkurze a stáže žáků a pedagogických pracovníků v praxi 32,9 % 18,8 %

Zvyšování technických a řemeslných dovedností žáků 29,5 % 18,4 %

Pořízení/tvorba učebních materiálů 28,5 % 19,8 %

Zájmové a neformální vzdělávání 22,7 % 12,6 %

Podpora výuky s využitím ICT technologií 20,8 % 14,0 %

Inkluzivní vzdělávání žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním 18,8 % 13,5 %

Další vzdělávání dospělých 14,0 % 6,8 %

Inkluzivní vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním 12,6 % 6,3 % * například práce v týmu, komunikační dovednosti, samostatnost, čtenářská gramotnost, finanční gramotnost


Hodnocení priorit respondentů dotazníkového šetření přináší stejné poznatky jako hodnocení

jejich zájmu o dílčí tematické oblasti intervencí. Celkově pak poznatky tabulky 3-13 poskytují

dva hlavní závěry:

- Soubor preferovaných tematických oblastí intervencí je v souladu s nastavením

intervenční logiky v kapitole 2.2.

- V hodnocení potenciální absorpční kapacity dílčích tematických oblastí lze identifikovat

možné problémy ve vazbě na tematickou oblast inkluzivního vzdělávání žáků

se sociálním znevýhodněním. Na tuto cílovou skupinu se však mohou zaměřovat rovněž

další příjemci podpory.

3.2.2 Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání

Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti dalšího vzdělávání dospělých

v programovém období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji je rozděleno do dvou částí.

První část poskytuje informace o základním a výběrovém souboru respondentů, druhá část

shrnuje hlavní poznatky.

53

Informace o základním souboru respondentů a odpovídajících respondentech

Základní soubor oslovených subjektů byl kompilován na bázi dvou zdrojů informací.

Primárně se jednalo o databázi subjektů, která byla poskytnuta Krajskou hospodářskou

komorou Moravskoslezského kraje. Tato databáze pak byla doplněna o subjekty se sídlem

v Moravskoslezském kraji, které realizovaly projekt podpořený ze strukturálních fondů

Evropské unie v oblasti dalšího vzdělávání v programovém období 2007-2013 a které

současně nebyly zahrnuty v databázi subjektů Krajské hospodářské komory. Tímto způsobem

bylo celkem osloveno 681 subjektů, z nichž dotazník vyplnilo 144 subjektů. Návratnost

šetření tak dosahuje 21 %. Tabulka 3-14 zachycuje strukturu respondentů vzhledem k typu

subjektů, a to na bázi veřejnoprávního respektive soukromoprávního statutu. V tomto ohledu

se ukazuje mírně častější zastoupení neveřejných subjektů.

Tabulka 3-14: Struktura respondentů šetření vzhledem k typu subjektů (N=144)

Typ subjektu Počet Podíl

Neziskový 21 14,6 %

Soukromý 63 43,8 %

Veřejný 60 41,7 %



Hlavní poznatky dotazníkového šetření jsou poskytnuty pro celý soubor odpovídajících




pro programové období 2014-2020 deklaruje svůj zájem o takto podporované projekty více

než 90 % respondentů dotazníkového šetření. Tato skutečnost naznačuje absorpční potenciál

organizací zaměřujících své aktivity na další vzdělávání dospělých. Současně se ukazuje, že

pro téměř dvě třetiny respondentů šetření jsou přijatelné formy čerpání prostředků jak varianta

hlavního příjemce podpory, tak varianta partnera projektu.

Tabulka 3-15 zachycuje klíčové závěry týkající se zájmu respondentů šetření o dílčí tematické

zaměření projektů. V tomto ohledu jsou patrné následující tematické oblasti intervencí

s nejvyšším zájmem respondentů dotazníkového šetření:




Celkově poznatky tabulky 3-15 poskytují dva hlavní závěry:

- Soubor preferovaných tematických oblastí intervencí je v souladu s nastavením

intervenční logiky v kapitole 2.2.

54

- V hodnocení potenciální absorpční kapacity dílčích tematických oblastí lze identifikovat

možné problémy ve vazbě na vzdělávání účastníků se speciálními vzdělávacími

potřebami.

Tabulka 3-15: Zájem respondentů šetření o obsahové zaměření projektů; N=132 respondentů se zájmem

o projekty podporované z kohezní politiky v programovém období 2014-2020


Pořízení chybějícího zařízení a vybavení pro další vzdělávání dospělých 52,3 %

Tvorba a realizace odborně zaměřených vzdělávacích kurzů pro dospělé 52,3 %

Zvyšování měkkých kompetencí dospělých* 46,2 %

Zvyšování kompetencí lektorů dalšího vzdělávání dospělých 42,4 %

Výuka cizích jazyků pro dospělé 41,7 %

Výuka ICT a výuka s využitím ICT pro dospělé 34,8 %

Vzdělávání dospělých v technických a řemeslných oborech 32,6 %

Občanské vzdělávání dospělých**

29,5 %

Tvorba a realizace zážitkových forem vzdělávání dospělých 29,5 %

Inkluzivní vzdělávání dospělých osob se sociálním znevýhodněním 10,6 %

Inkluzivní vzdělávání dospělých osob se zdravotním znevýhodněním 8,3 % * například práce v týmu, komunikační dovednosti

** například finanční gramotnost, právní povědomí, prevence sociálně-patologických jevů, výchova v rodině


Z odpovědí respondentů dotazníkového šetření rovněž vyplynul poznatek, že při přípravě

projektů v oblasti dalšího vzdělávání dospělých je potřeba zohlednit problémy spojené

s časovými možnostmi cílové skupiny ve vazbě na zaměstnání, respektive se zajištěním péče

o závislé osoby v domácnosti (např. péče o dítě).

3.2.3 Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti vzdělávání dětí, žáků

a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v programovém období 2014-2020

v Moravskoslezském kraji je rozděleno do dvou částí. První část poskytuje informace

o základním a výběrovém souboru respondentů, druhá část shrnuje hlavní poznatky.

Informace o základním a výběrovém souboru respondentů

Základní soubor oslovených subjektů se skládal z organizací, které působí ve vzdělávání

se zaměřením na cílovou skupinu dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími

potřebami. Primárně se jednalo o subjekty zřizované Moravskoslezským krajem. Základní

soubor tak tvořilo 53 organizací, ze kterých vyplnilo dotazník 52. Návratnost šetření se tedy

55

blíží hodnotě 100 %. Ve struktuře respondentů dotazníkového šetření byly zastoupeny různé

typy organizací v systému vzdělávání, přičemž převažovala kategorie základních

a mateřských škol s téměř padesátiprocentním zastoupením a dětských domovů s cca

čtvrtinovým podílem respondentů.


Hlavní poznatky dotazníkového šetření jsou poskytnuty pro celý výběrový soubor




pro programové období 2014-2020 deklaruje svůj zájem o takto podporované projekty téměř

90 % respondentů dotazníkového šetření. Tato skutečnost naznačuje vysoký absorpční

potenciál organizací zaměřujících své aktivity na další vzdělávání dospělých. Současně se

ukazuje, že pro respondenty dotazníkového šetření je nejvíce preferovaná forma čerpání

prostředků v podobě partnera projektu (více než 44 % respondentů) s tím, že pro dalších

necelých 40 % respondentů jsou akceptovatelné formy čerpání prostředků jak varianta

hlavního příjemce podpory, tak varianta partnera projektu.

Tabulka 3-16: Zájem respondentů šetření o obsahové zaměření projektů; N=46 respondentů se zájmem

o projekty podporované z kohezní politiky v programovém období 2014-2020


Pořízení chybějícího zařízení a vybavení 78,3 %

Zvýšení odborných kompetencí pedagogických pracovníků 67,4 %

Výjezdní vzdělávací akce pro děti 54,3 %

Podpora asistentů pedagoga 43,5 %

Výjezdní vzdělávací akce pro pedagogy 43,5 %

Posílení spolupráce se speciálními pedagogy a psychology 32,6 %

Pořízení/tvorba chybějících nebo nedostatečných učebních materiálů 30,4 %

Podpora předškolního vzdělávání 21,7 %

Rozšíření nabídky neformálního a zájmového vzdělávání 21,7 %

Zvýšení informovanosti rodičů dětí a žáků 10,9 %


Tabulka 3-16 zachycuje klíčové závěry týkající se zájmu respondentů šetření o dílčí tematické

zaměření projektů. V tomto ohledu jsou patrné následující tematické oblasti intervencí

s nejvyšším zájmem respondentů dotazníkového šetření:




56



Celkově poznatky ukazují, že výše uvedený soubor preferovaných tematických oblastí

intervencí je v souladu s nastavením intervenční logiky v kapitole 2.2 s tím, že jsou naznačeny

možné rozdíly v absorpční kapacitě dílčích tematických oblastí intervencí.

3.3 Obsahová analýza projektových záměrů v oblasti vzdělávání

pro programové období 2014-2020

Cíl třetí podkapitoly navazuje na poznatky předchozích dvou podkapitol s tím, že mapuje

tematické oblasti intervencí projektových záměrů potenciálních příjemců podpory z kohezní

politiky v oblasti vzdělávání pro programové období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji.

Ve své podstatě se třetí podkapitola pohybuje na vyšším stupni detailu ve srovnání

s podkapitolou předchozí.

Metodika

Metodicky byli potenciální příjemci podpory osloveni v průběhu roku 2013 za účelem sběru

projektových záměrů. Tímto způsobem bylo sesbíráno celkem 330 projektových záměrů,

k nimž byly poskytnuty mimo jiné následující informace:

- Název a stručný obsah projektového záměru

- Orientační finanční náročnost projektového záměru

V dalším kroku byl stručný obsah projektových záměrů kódován ve vazbě na cílovou skupinu

a na tematickou oblast intervencí, a to v souladu s postupem v podkapitole 3-1 (viz rovněž

tabulka 3-1). Vyhodnocení projektových záměrů je pak založeno na tradičních metodách

popisné statistiky.


V rámci 330 projektových záměrů jich 200 připadalo na žáky předškolního, základního

a středního vzdělávání, 77 na další vzdělávání dospělých, 29 na inkluzivní vzdělávání

a 19 na terciární vzdělávání. Zbývajících 5 projektových záměrů mělo komplexní charakter.

Tabulka 3-17 představuje tematické oblastí intervencí projektových záměrů v oblasti

vzdělávání pro programové období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji ve členění podle

cílových skupin. I v tomto ohledu se projevuje relevantnost vymezení intervenční logiky

jednotlivých tematických oblastí v podkapitole 2.2. Posílen je přitom význam zejména

tematické oblasti intervencí zaměřené na materiální a kompenzační opatření. Tabulka 3-18

pak doplňuje informaci o zaměření projektových záměrů ve vazbě na jednotlivé typy

kompetencí/gramotností. V tomto ohledu zůstávají poznatky pro počáteční a další vzdělávání

konzistentní s poznatky podkapitoly 3-1 (tabulka 3-7).

57

Tabulka 3-17: Nejčastější zaměření tematických oblastí intervencí projektových záměrů v oblasti

vzdělávání pro programové období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny


a středního vzdělávání (N=200) Studenti terciárního vzdělávání (N=19)


Materiální a kompenzační opatření 107 Intervence v tematické oblasti VaV 13

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 76 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 10

DVPP/lektorů 29 Materiální a kompenzační opatření 9

Neformální a předškolní vzdělávání 14 Internacionalizace 7

Poradenství a propagace 11 DVPP/lektorů 2


mimo formální vzdělávání (N=77)




Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 72 Materiální a kompenzační opatření 13

DVPP/lektorů 31 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 11

Materiální a kompenzační opatření 7 DVPP/lektorů 9

Poradenství a propagace 6 Poradenství a propagace 7

Intervence v tematické oblasti zaměstnanost 4 Neformální a předškolní vzdělávání 6


Tabulka 3-18: Nejčastější kompetence/gramotnosti, na které se zaměřují projektové záměry v oblasti

vzdělávání pro programové období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny


a středního vzdělávání (N=200) Studenti terciárního vzdělávání (N=19)


Matematika a přírodověda 33 Další odborné vzdělávání 8

Technické vzdělávání 30 Matematika a přírodověda 5

Zdravý životní styl, sport, rodina 23 Cizí jazyk 3

Cizí jazyk 21 Společenské a umělecké vědy 3

ICT 20 Životní prostředí a bezpečnost 3

Společenské a umělecké vědy 18 Inovace 2


mimo formální vzdělávání (N=77)




Měkké kompetence 26 Měkké kompetence 4

Další odborné vzdělávání 18 Sociální kompetence, rizikové chování 3

Cizí jazyk 16 ICT 2

ICT 11 Čtení 2

Technické vzdělávání 11 Cizí jazyk 1

Sociální kompetence, rizikové chování 8 Finanční gramotnost 1


58

Poznamenejme, že vyhodnocení ve vazbě na terciární vzdělávání a vzdělávání dětí, žáků

a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami je negativně ovlivněno malým počtem

hodnocených projektových záměrů, a proto je formulace závěrů bezpředmětná.

59

4. Absorpční kapacita prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání

v Moravskoslezském kraji v programovém období 2007-2013

Čtvrtá kapitola Akčního plánu vzdělávání 2014+ hodnotí vybrané aspekty absorpční kapacity

prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském kraji. V definici

konceptu absorpční kapacity je přitom sledována jeho poptávková strana ve vazbě

na schopnost žadatelů generovat akceptovatelné projekty. Poznamenejme, že nabídková

strana konceptu absorpční kapacity, tj. finanční absorpce ve vazbě na schopnost žadatelů

o projekt zajistit financování a administrativní absorpce ve vazbě na schopnost administrátora

zajistit implementační systém, není v tomto dokumentu řešena. Metodicky jsou sledovány dva

dílčí metodické postupy:

1. První metodický postup je založen na srovnání relativního počtu projektů a finanční

alokace připadajících na Moravskoslezský kraj v oblasti vzdělávání v programovém

období 2007-2013 s referenčními hodnotami dalších krajů České republiky.

2. Druhý metodický přístup hodnotí „latentní absorpční kapacitu“ uvnitř Moravskoslezského

kraje ve vazbě na srovnání počtu a finanční alokace podpořených a nepodpořených

projektů v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013.

4.1 Postavení Moravskoslezského kraje v čerpání finančních prostředků

kohezní politiky v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013

Cílem první podkapitoly hodnocení absorpční kapacity prostředků kohezní politiky v oblasti

vzdělávání v Moravskoslezském kraji v programovém období 2007-2013 je identifikovat

postavení Moravskoslezského kraje v mezikrajském srovnání. Vyšší relativní hodnoty kraje

považujeme za znak vyšší absorpční kapacity v území.

Metodika

Hodnocení postavení Moravskoslezského kraje v čerpání finančních prostředků kohezní

politiky v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013 je založeno na následujících

metodických krocích:

1. Hodnocení vychází z oficiálních databází Ministerstva pro místní rozvoj a Centra

regionálního rozvoje České republiky, které obsahují podpořené projekty z kohezní

politiky v programovém období 2007-2013 v rámci cíle Konvergence, a to včetně

informací týkajících se:

- příjemce podpory jednotlivých projektů,

- prostorového umístění realizace jednotlivých projektů,

- obsahového zaměření jednotlivých projektů,

- finanční alokace prostředků Evropské unie.

60

Hodnocen je stav podpořených projektů z kohezní politiky v programovém období 2007-

2013 k lednu roku 2014, přičemž z hodnocení byly vyloučeny projekty se vztahem

k hlavnímu městu Praze.

2. Pro jednotlivé projekty podpořené z kohezní politiky v programovém období 2007-2013

byly doplněny informace tak, aby bylo možné vybrat projekty zaměřené na oblast

vzdělávání. Kódování bylo v tomto ohledu provedeno pouze pro dílčí cílové skupiny

s rozlišením kategorií:




- Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

3. Vlastní vyhodnocení bylo provedeno vzhledem k ukazatelům počtu podpořených projektů

a finanční alokace s přepočtem na 1 obyvatele území kraje. Rozlišeny byly v tomto

ohledu dvě dimenze hodnocení:

- Hodnocení podle sídla příjemce podpory

- Hodnocení podle místa realizace projektu

Detailní popis použité metodiky je možné nalézt v Hájek (2011).


Hlavní poznatky hodnocení postavení Moravskoslezského kraje v čerpání finančních

prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013 zachycují

obrázky 4-1 až 4-4, přičemž je možné je shrnout následujícím způsobem:

- Ve srovnání s referenční hodnotou České republiky vykazuje Moravskoslezský kraj

nadprůměrný počet podpořených projektů a zároveň nadprůměrnou hodnotu finanční

alokace v rámci přepočtu na počet obyvatel území. Za pozornost stojí, že lepší postavení

vykazuje Moravskoslezský kraj v rámci hodnocení finanční alokace, respektive v rámci

hodnocení podle sídla příjemce podpory. Tato skutečnost naznačuje vyšší schopnost

příjemců podpory z Moravskoslezského kraje realizovat finančně náročnější projekty

podpořené z kohezní politiky Evropské unie.

- V rámci dekompozice finanční alokace k jednotlivým cílovým skupinám hodnocení

vykazuje Moravskoslezský kraj nejlepší postavení v hodnocení cílové skupiny žáků

předškolního, základního a středního vzdělávání. Naopak potenciál ke zlepšení lze

spatřovat ve vztahu k cílové skupině studentů terciárního vzdělávání. Zde lze sledovat

relativně vyšší absorpční kapacitu příjemců podpory z Jihomoravského a Olomouckého

kraje.

Celkově výše uvedené poznatky naznačují vysokou absorpční kapacitu příjemců podpory

se vztahem k Moravskoslezskému kraji v rámci čerpání finančních prostředků kohezní

politiky v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013.

61

Obrázek 4-1: Počet projektů podpořených z prostředků EU cíle Konvergence v programovém období

2007-2013 na 100 000 obyvatel krajů České republiky – rozdíl od referenční hodnoty počtu projektů

podpořených z prostředků EU cíle Konvergence v programovém období 2007-2013 na 100 000 obyvatel

České republiky, hodnocení podle sídla příjemce podpory a místa realizace projektů; stav k lednu 2014



PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj Vysočina, ZLK – Zlínský kraj

Pozn.: Hodnocení bez hlavního města Prahy

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj, Centra regionálního rozvoje

České republiky a Českého statistického úřadu

62

Obrázek 4-2: Finanční alokace prostředků EU cíle Konvergence v programovém období 2007-2013

na 1 obyvatele krajů České republiky – rozdíl od referenční hodnoty finanční alokace prostředků EU cíle

Konvergence v programovém období 2007-2013 na 1 obyvatele České republiky, hodnocení podle sídla

příjemce podpory a místa realizace projektů; stav k lednu 2014







63



Konvergence v programovém období 2007-2013 na 1 obyvatele České republiky podle cílových skupin,

hodnocení podle sídla příjemce podpory; stav k lednu 2014







64



Konvergence v programovém období 2007-2013 na 1 obyvatele České republiky podle cílových skupin,

hodnocení podle místa realizace projektu; stav k lednu 2014







65

4.2 „Latentní absorpční kapacita“ v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském

kraji ve vazbě na projektové žádosti kohezní politiky v programovém

období 2007-2013

Druhá podkapitola se detailněji zaměřuje na projektové žádosti kohezní politiky v oblasti

vzdělávání v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013. Cílem

je identifikovat absorpční kapacitu Moravskoslezského kraje v rámci dílčích tematických

oblastí intervencí a jednotlivých cílových skupin, kdy absorpční kapacita je definována

ve vazbě na počet projektových žádostí, respektive ve vazbě na poměr podpořených

a nepodpořených projektových žádostí. Vyšší absorpční kapacitu očekáváme v případě

vyššího počtu projektových žádostí a vyššího zastoupení nepodpořených projektových

žádostí. Nepodpořené projektové žádostí chápeme jako „latentní absorpční kapacitu“ v oblasti

vzdělávání v Moravskoslezském kraji.

Metodika

Metodika vychází ze stejné datové základny, která byla použita v podkapitole 3.1. Hlavním

doplňkem je přidání kódu o stavu projektu vzhledem k jeho výběru k podpoře s rozlišením

dvou základních stavů:

- Podpořený projekt

- Nepodpořený projekt

Vlastní hodnocení je pak založeno na hodnocení struktury podpořených a nepodpořených

projektů ve vazbě jednak na cílové skupiny a jednak na tematické oblasti intervencí

(pro kódování viz tabulka 3-1).


Základní poznatky hodnocení „latentní absorpční kapacity“ v oblasti vzdělávání

v Moravskoslezském kraji se vztahem k cílovým skupinám a tematickým oblastem intervencí

a ve vazbě na projektové žádosti kohezní politiky v programovém období 2007-2013 lze

shrnout následujícím způsobem (viz tabulky 4-1 a 4-2):

- Z celkového počtu 5 039 projektových žádostí bylo podpořeno necelých 42 %.

Zbývajících 58 % projektů tak představuje „latentní absorpční kapacitu“ podle naší

definice.

- Nejvyšší podíl podpořených projektů je spojen s cílovou skupinou žáků předškolního,

základního a středního vzdělávání. Tato skutečnost je dána mimo jiné využitím šablon

pro předkládání projektů. Vzhledem k dalším cílovým skupinám je „latentní absorpční

kapacita“ vyšší.

- V případě tematických oblastí intervencí připadá nejvyšší podíl podpořených projektů

na intervence zaměřené na žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami chápané

ve smyslu dílčí části komplexního projektu, na materiální a kompenzační opatření

66

a na poradenství a propagaci. Tyto tematické oblasti intervencí však zároveň vykazují

velmi vysoký celkový počet projektových žádostí. „Latentní absorpční kapacita“ je

zajištěna touto skutečností. V případě dalších tematických oblastí intervencí lze pozorovat

relativně vysoký podíl nepodpořených projektových žádostí. Nejnižší počet projektových

žádostí je pak spojen se specifickými tematickými oblastmi kapacity vzdělávacích

zařízení a systémů hodnocení.

Tabulka 4-1: Struktura podpořených a nepodpořených projektových žádostí v oblasti vzdělávání

v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013 podle jednotlivých cílových

skupin

Cílová skupina Počet projektů

Podpořených Nepodpořených Celkem

Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání 56,0 % 44,0 % 1 894

Studenti terciárního vzdělávání 37,7 % 62,3 % 313

Účastníci dalšího vzdělávání dospělých 36,8 % 63,2 % 1 903

Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami 25,1 % 74,9 % 929

Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami 30,6 % 69,4 % 288

Děti, žáci a studenti nadaní 41,1 % 58,9 % 56

Celkem 41,9 % 58,1 % 5 039



v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013 podle tematických oblastí

intervencí

Tematická oblast intervencí Počet projektů


Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami 73,3 % 26,7 % 930

Materiální a kompenzační opatření 69,5 % 30,6 % 1 306

Poradenství a propagace 60,6 % 39,4 % 1 242

Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů 52,2 % 47,8 % 1 853

Kapacita vzdělávacích zařízení 42,2 % 57,8 % 45

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 41,5 % 58,5 % 4 379

Intervence v tematické oblasti výzkum a vývoj 38,0 % 62,0 % 100

Internacionalizace 32,8 % 67,2 % 192

Intervence v tematické oblasti zaměstnanost 29,9 % 70,1 % 341

Intervence v tematické oblasti sociální služby 26,8 % 73,2 % 41

Neformální a předškolní vzdělávání 24,3 % 75,7 % 226

Systémy hodnocení 6,3 % 93,7 % 16


67


v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013 podle kompetencí/gramotností

Kompetence/gramotnosti Počet projektů


Zdravý životní styl, sport, rodina 47,5 % 52,5 % 217

Inovace 43,6 % 56,4 % 39

Technické vzdělávání 41,4 % 58,6 % 691

Matematika a přírodověda 41,1 % 58,9 % 331

Environmentální vzdělávání a bezpečnost 40,3 % 59,7 % 345

Další odborné vzdělávání 39,0 % 61,0 % 826

ICT 37,5 % 62,5 % 915

Cizí jazyk 35,8 % 64,2 % 756

Měkké kompetence 34,7 % 65,3 % 1 318

Sociální kompetence, rizikové chování 31,5 % 68,5 % 571

Čtení 31,3 % 68,7 % 67

Společenské a umělecké vědy 30,2 % 69,8 % 205

Finance 29,0 % 71,0 % 100

Podnikání 21,8 % 78,2 % 206



v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013 podle vybraných odvětví

odborného vzdělávání

Odvětví Počet projektů


Elektrotechnika 52,3 % 47,7 % 86

Strojírenství a kovoobrábění 46,4 % 53,6 % 211

Stavebnictví 46,3 % 53,7 % 136

Zdravotnictví 45,8 % 54,2 % 72

Doprava, logistika 44,2 % 55,8 % 52

Zpracování dřeva 43,6 % 56,4 % 39

Chemický a gumárenský průmysl 42,9 % 57,1 % 49

Energetika 42,5 % 57,5 % 40

Cestovní ruch, stravování 41,7 % 58,3 % 72

Sociální služby 38,0 % 62,0 % 187

ICT 34,4 % 65,6 % 90

Obchod, finance 33,1 % 66,9 % 139

Fotografie, design, kreativita 32,4 % 67,6 % 71


68

Tabulky 4-3 a 4-4 hodnotí „latentní absorpční kapacitu“ ve vazbě na dílčí

kompetence/gramotnosti respektive odvětvově zaměření odborného vzdělávání. V obou

případech se ukazuje poměrně vysoká „latentní absorpční kapacita“ bez ohledu na typ

kompetence/gramotnosti či odvětví odborného vzdělávání.

69

5. Specifické cíle a aktivity Akčního plánu vzdělávání 2014+

Pátá kapitola Akčního plánu vzdělávání 2014+ představuje syntézu poznatků předchozích čtyř

kapitol vedoucí k formulaci:

- specifických cílů k řešení tematických oblastí (viz kapitola 2) ve vazbě na nastavení

intervencí kohezní politiky pro programové období 2014-2020 (viz úvod),

- aktivit k dosažení specifických cílů (viz podkapitola 2.2), včetně vztahu k potenciálním

žadatelům/příjemcům podpory (viz kapitoly 3 a 4).

Současně jsou uvedeny následující aspekty tematických oblastí Akčního plánu vzdělávání

2014+:

- cílové skupiny relevantní pro řešení tematické oblasti (viz podkapitola 1.2),

- shrnutí poznatků problémové analýzy ve vazbě na zdůraznění hlavních argumentů

pro zdůvodnění potřebnosti intervencí (viz podkapitola 2.1),

- strategie hodnocení naplnění specifických cílů tematické oblasti,

- význam specifického územního hlediska problematiky.

Zdůrazněme, že specifické cíle a aktivity Akčního plánu vzdělávání 2014-2016 je potřeba

chápat jako nástroj, který umožňuje různé složení dílčích aktivit ve vazbě na formulované

tematické oblasti a specifické cíle. V tomto ohledu se i samotné cíle mohou stát základem pro

intervence (např. zlepšování materiální vybavenosti škol). Svým pojetím umožňuje Akční

plánu vzdělávání 2014-2016 flexibilně využít podpůrnou argumentaci a vytvořit základní ex-

ante hodnocení absorpční kapacity Moravskoslezského kraje v dané oblasti.

70

5.1 TO 1 - Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání

Specifický cíl SC1.1 - Zvyšování úrovně kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání

Cílová skupina



Pozn.: Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást hlavního

vzdělávacího proudu, tj. včetně dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími

potřebami

Zdůvodnění

potřebnosti

- Klesající úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti žáků České

republiky v mezinárodním šetření PISA ve srovnání let 2000 a 2009/2012

- Průměrné či podprůměrné postavení žáků Moravskoslezského kraje ve srovnávacích

měřeních dosažené úrovně kompetencí/gramotností (PISA, SCIO, společná část státní

maturitní zkoušky)

- Vysoké školy Moravskoslezského kraje nevnímány jako prioritní cíl výběru ze strany

studentů České republiky

Aktivity k dosažení

specifických cílů

A1.1 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů

(např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, spolupráce

s praxí, zavádění prvků internacionalizace)

A1.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality pedagogických pracovníků

prostřednictvím jejich dalšího vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů,

vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, vzdělávání v práci se skupinou žáků a

studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání v oblasti pedagogicko-

psychologického poradenství, odborné vzdělávání pedagogických pracovníků,

mentoring a koučování, internacionalizace)

A1.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek (např. odborné učebny,

laboratoře, vybavení, didaktické pomůcky, vnitřní a vnější prostředí školy)

A1.4 - Aktivity zaměřené na neformální a předškolní vzdělávání

A1.5 - Aktivity zaměřené na žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami

Pozn.: Relevance pro kompetence/gramotnosti definované v tabulce 2-2

Vztah k žadatelům

a příjemcům,

absorpční kapacita

Poznatky kapitol 3 a 4 potvrzují relevantnost nastavení aktivit, a to jak jednotlivě, tak

v jejich kombinaci. Zároveň poznatky datové základny kapitol 3 a 4 umožňují ex-ante

posouzení potenciálu absorpční kapacity různě nastavených aktivit tematické oblasti.

Vazba k nastavení

intervencí kohezní

politiky 2014+

a dalším nástrojům

realizace

A1.1 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3

pro předškolní, základní a střední vzdělávání


pro počáteční, základní a střední vzdělávání

A1.3 – IROP prioritní osa 2, doplňkově OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání

A1.4 – OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání

A1.5 – IROP prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV

prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání

Návrh strategie

hodnocení

Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření

dosahované úrovně vzdělávání podpořených cílových skupin. V tomto ohledu lze využít

již existujících veřejných či komerčně založených systémů hodnocení s tím, že důraz je

kladen na hodnocení celého vzdělávacího systému, nikoliv na srovnání škol

a žáků/studentů.

Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu

s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.

Územní hledisko Naplňování specifického cíle tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního

charakteru zvláštní povahy.

71

5.2 TO 2 – Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu

práce

Specifický cíl SC2.1 - Snižování nezaměstnanosti absolventů počátečního vzdělávání

Cílová skupina



Pozn.: Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást hlavního

vzdělávacího proudu, tj. včetně dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími

potřebami

Zdůvodnění

potřebnosti

- Rostoucí význam problematiky nezaměstnanosti mladých Moravskoslezského kraje

v období 2008-2013, a to včetně absolventů vysokých a vyšších odborných škol

- Postavení Moravskoslezského kraje jako zaostávajícího kraje České republiky

vzhledem k úrovni nezaměstnanosti mladých

- Okresy Bruntál, Karviná, Ostrava-město mezi 11 okresy s nejvyšší relativní

nezaměstnaností mladých v roce 2013 v České republice

- Relativně vysoká nezaměstnanost absolventů technických oborů středních škol

v Moravskoslezském kraji, otázka kvality odborných škol v regionu i ve vazbě

na výsledky žáků jednotlivých typů škol ve společné části maturitní zkoušky

a na dlouhodobě neobsazená pracovní místa pro řemeslníky a technické pracovníky

- Relativně vysoká nezaměstnanost absolventů společenských oborů vysokých a vyšších

odborných škol v Moravskoslezském kraji

- Klesající zájem o studium technických oborů na středních, respektive vysokých

a vyšších odborných školách v Moravskoslezském kraji





s praxí, zavádění prvků internacionalizace) s důrazem na spolupráci se subjekty praxe



vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, vzdělávání v práci se skupinou žáků

a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání v oblasti pedagogicko-

psychologického poradenství, odborné vzdělávání pedagogických pracovníků,

mentoring a koučování, internacionalizace)

A2.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek (např. odborné učebny,

laboratoře, vybavení, didaktické pomůcky, vnitřní a vnější prostředí školy)

A2.4 - Aktivity zaměřené na poradenství a propagaci (např. kariérové poradenství,

propagace technických oborů a odborného vzdělávání)

A2.5 - Aktivity zaměřené na žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami

Vztah k žadatelům

a příjemcům,





Vazba k nastavení


politiky 2014+


realizace





A2.3 – IROP prioritní osa 2, doplňkově OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání



A2.5 – IROP prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV


72

Strategie hodnocení


nezaměstnanosti podpořených cílových skupin prostřednictvím statistik Ministerstva

práce a sociálních věcí.



Územní hledisko Naplňování specifického cíle tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního


73

5.3 TO 3 – Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu

práce

Specifický cíl

SC3.1 - Zvyšování účasti obyvatel starších 25 let na dalším vzdělávání

SC3.2 - Zvyšování úrovně kompetencí/gramotností dospělých

SC3.3 - Snižování celkové nezaměstnanosti

Cílová skupina


Pozn.: Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást

hlavního vzdělávacího proudu

Zdůvodnění

potřebnosti

- Zaostávání České republiky v účasti obyvatel starších 25 let na dalším vzdělávání

ve srovnání s hospodářsky nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie

- Průměrné postavení České republiky v mezinárodním hodnocení OECD týkajícím

se dosažené úrovně kompetencí/gramotností

- Mezikrajské zaostávání Moravskoslezského kraje v rámci hodnot ukazatelů, které silně

ovlivňují účast obyvatel starších 25 let na dalším vzdělávání i dosaženou úroveň

kompetencí/gramotností (např. dosažené vzdělání, nezaměstnanost, ukazatele chudoby)

- Relativně vyšší nezaměstnanost Moravskoslezského kraje ve srovnání s Českou

republikou, strukturální charakter nezaměstnanosti





s praxí)

A3.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality lektorů prostřednictvím jejich dalšího

vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů, vzdělávání v oblasti

inovativních metod výuky, odborné vzdělávání lektorů vzdělávání lektorů v oblasti

pedagogicko-psychologického poradenství)

A3.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek a poskytování

kompenzačních opatření (např. odborné učebny, laboratoře, vybavení, zajištění péče o

rodinného příslušníka, finanční náhrada zaměstnavateli spojená s účasti pracovníka na

dalším vzdělávání)

A3.4 - Aktivity zaměřené na poradenství a propagaci (např. kariérové poradenství,

propagace kompetencí a odborností žádaných na trhu práce)


Vztah k žadatelům

a příjemcům,





Vazba k nastavení


politiky 2014+


realizace

A3.1 – OPZ prioritní osa 1, OPVVV prioritní osa 2

A3.2 – OPVVV prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 1

A3.3 – IROP prioritní osa 2, OPPIK prioritní osa 2; kompenzační opatření k prioritním

osám OPVVV a OPZ

A3.4 – OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 1; OPZ prioritní osa 2 ve vazbě

na osoby ohrožené sociálním vyloučením




práce a sociálních věcí. Takto má ukazatel výsledku vztah zejména k SC3.3 s tím, že

vazby na SC3.1 a SC3.2 mohou být formulovány v případě vytvoření relevantního

systému hodnocení.



Územní hledisko Naplňování specifických cílů tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního


74

5.4 TO 4 – Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace

Specifický cíl SC4.1 - Zajištění naplňování cílů strategií inteligentní specializace ve vazbě

na vzdělávání potřebné pracovní síly

Cílová skupina

- Žáci základního a středního vzdělávání



Pozn.: Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást

hlavního vzdělávacího proudu

Zdůvodnění

potřebnosti

- Inteligentní specializace jako jeden z vůdčích rozvojových konceptů Evropské unie


- Existence tradičních a nových progresivních odvětví s vysokým inovačním a růstovým

potenciálem, s vazbami na sektor výzkumu a vývoje, respektive na ekonomickou

základnu v Moravskoslezském kraji

- Poměrně silné postavení výrobního sektoru v ekonomické struktuře

Moravskoslezského kraje opětovně utvářející obavy o kvalitě technických oborů

středních škol



Aktivity v návaznosti na odvětvové založení konceptu inteligentní specializace

v tematických oblastech:

A4.1 - Vzdělávání (např. vzdělávání vědecko-výzkumných týmů, zvyšování kvality

vzdělávacích programů počátečního vzdělávání s důrazem na spolupráci se subjekty

vědy a výzkumu a podniky, kariérové poradenství a propagace, zlepšování materiálních

podmínek a vybavení, internacionalizace)

A4.2 - Věda a výzkum

A4.3 – Podnikání

Vztah k žadatelům

a příjemcům,





Vazba k nastavení


politiky 2014+


realizace

A4.1 - IROP prioritní osa 2, OPPIK prioritní osa 2, A2 – OPVVV prioritní osa 2,

OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 1

A4.2 a A4.3 – zejména aktivity v návaznosti na OPVVV a OPPIK


Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k tržbám

podpořených podniků působících v odvětvovém zaměření inteligentní specializace.

Vzdělávání je v tomto ohledu vnímáno jako jedno z podpůrných témat.



Územní hledisko

Naplňování specifického cíle tematické oblasti je chápáno ve smyslu územního

charakteru zvláštní povahy, neboť reaguje na předpoklady území pro realizaci aktivit

v souladu s konceptem inteligentní specializace. Za nejvhodnější území je v tomto

ohledu považováno území celého kraje, a to s ohledem na potřebu zajištění kritického

množství subjektů ve vazbě na odvětvové zaměření inteligentní specializace.

75

5.5 TO 5 – Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů

se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných

Specifický cíl

SC5.1 - Zvyšování úrovně kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními


SC5.2 - Snižování předčasného odchodu dětí, žáků a studentů se speciálními

vzdělávacími potřebami ze vzdělávání

Cílová skupina - Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

- Děti, žáci a studenti nadaní

Zdůvodnění

potřebnosti

- Obecně zaostávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

v dosažené úrovni kompetencí/gramotností

- Rostoucí počet zdravotně postižených a znevýhodněných žáků v populaci žáků

základních a středních škol Moravskoslezského kraje

- Vyšší tendence k předčasnému odchodu ze vzdělávání žáků se zdravotním postižením

a sociálním znevýhodněním v Moravskoslezském kraji

- Moravskoslezský kraj jako kraj s jedněmi z nejhorších ukazatelů socioekonomických

charakteristik domácností v České republice promítajících se ve významu problematiky

vzdělávání žáků a studentů se sociálním znevýhodněním




(např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, modely

formativního a sumativního hodnocení, spolupráce se subjekty praxe)



vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, vzdělávání v práci se skupinou žáků

a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání v oblasti pedagogicko-

psychologického poradenství, odborné vzdělávání pedagogických pracovníků)

A5.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek a poskytování

kompenzačních opatření (např. úpravy vnitřního a vnějšího prostředí školy,

kompenzační a rehabilitační pomůcky, asistent pedagoga, vybavení, didaktické

pomůcky, stipendia)

A5.4 - Aktivity zaměřené na poradenství a propagaci (např. psychologické poradenství,

kariérové poradenství, diagnostika žáků, logopedická péče)

A5.5 - Aktivity zaměřené na neformální a předškolní vzdělávání (např. soutěže,

přípravné třídy, práce s rodinou)


Vztah k žadatelům

a příjemcům,





Vazba k nastavení


politiky 2014+


realizace

A5.1 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV prioritní osa 3




A5.3 – IROP prioritní osa 2; OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV




A5.5 – OPVVV prioritní osa 3

76


Návrh strategie hodnocení je založen na ukazatelích výsledku, který se vztahuje

k měření dosahované úrovně vzdělávání podpořených cílových skupin (SC5.1),

respektive k podílu dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

postupujících ve vzdělávání ze základního, do středoškolského a terciárního vzdělávání

(SC5.2, statistiky škol). Ve vazbě na ukazatel výsledku SC5.1 lze využít již existujících

veřejných či komerčně založených systémů hodnocení s tím, že důraz je kladen

na hodnocení celého vzdělávacího systému, nikoliv na srovnání škol a žáků/studentů.



Územní hledisko Naplňování specifických cílů tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního


77

5.6 TO 6 – Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní

koncentrace chudoby

Specifický cíl SC6.1 - Snižování nezaměstnanosti znevýhodněných osob na trhu práce

Cílová skupina - Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami

Zdůvodnění

potřebnosti

- Koexistence problémů sociálního vyloučení, dosažené úrovně vzdělávání,

nezaměstnanosti, chudoby, nízké kvality bydlení a zdraví, včetně územního rozměru

sociálně vyloučených lokalit

- Moravskoslezský kraj jako kraj s jedněmi z nejhorších ukazatelů socioekonomických

charakteristik domácností v České republice

- Existence sociálně vyloučených lokalit a lokalit s koncentrací obyvatel nízkého

socioekonomického statusu na území Moravskoslezského kraje



Aktivity v návaznosti na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby

v tematických oblastech:

A6.1 - Vzdělávání (např. zvyšování kvality vzdělávacích programů rekvalifikací, další

vzdělávání lektorů, kariérové poradenství, zlepšování materiálních podmínek

a vybavení)

A6.2 - Zaměstnanost

A6.3 - Sociální služby


Vztah k žadatelům

a příjemcům,





Vazba k nastavení


politiky 2014+


realizace

A6.1 - IROP prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 2

A6.2 a A6.3 – zejména aktivity v návaznosti na OPZ

Strategie hodnocení Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření


práce a sociálních věcí.



Územní hledisko


charakteru zvláštní povahy, neboť reaguje na problémy území daných koncentrací

hrozeb sociálních vyloučení a chudoby. Za nejvhodnější území je v tomto ohledu

považováno území sociálně vyloučených lokalit. Ty mohou být městského

i venkovského charakteru, což ve druhém případě umožňuje aplikaci principů

komunitně vedeného územního rozvoje.

78

5.7 TO 7 – Kapacita sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání

Specifický cíl SC7.1 - Snižování rozdílu mezi počtem zájemců o vzdělávání a počtem míst

v předškolním, základním a středním vzdělávání ve spádovém území

Cílová skupina - Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání

Zdůvodnění

potřebnosti

- Nastavený metodický přístup k otázkám kapacity sítě škol pro předškolní, základní

a střední vzdělávání v Moravskoslezském kraji

- Omezená potřebnost intervencí v rámci tematické oblasti, realizace intervencí jen

v případě jednoznačně podložených potřeb (např. migrační tendence, změny legislativy)



A7.1 - Aktivity zaměřené do oblasti materiálních opatření (např. přístavby škol,

alternativní formy péče o dítě)

Vztah k žadatelům

a příjemcům,





Vazba k nastavení


politiky 2014+


realizace

A7.1 - IROP prioritní osa 2

Strategie hodnocení Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření

rozdílu mezi počtem zájemců o vzdělávání a počtem míst v předškolním, základním

a středním vzdělávání ve spádovém území.



Územní hledisko


charakteru zvláštní povahy, neboť reaguje na aktuální potřeby konkrétních lokalit.

S ohledem na migrační trendy české populace lze za nejvíce relevantní území považovat

území v zázemí velkých měst. Přijetí legislativních změn ovšem může být celoplošného

dopadu.

79

Literatura

ARR (2012). Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020. Návrhová

část. Ostrava: Agentura pro regionální rozvoj.

BENAVIDES, F. et al. (2012). Equity and Quality in Education. Supporting Disadvantaged

Students and Schools. Paris: OECD Publishing.

ČSÚ (2013). Vzdělávání dospělých v České republice. Výstupy z šetření Adult Education

Survey 2011. Praha: Český statistický úřad.

ČŠI (2011). Podpora rozvoje matematické gramotnosti v předškolním a základním

vzdělávání. Tematická zpráva. Praha: Česká školní inspekce.

ČŠI (2012). Závěrečná zpráva o přípravě, průběhu a výsledcích první celoplošné generální

zkoušky ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání (ve školním roce 2011/2012

pilotovaném na úrovni 5. a 9. ročníku základních škol. Praha: Česká školní inspekce.

ČŠI (2013a). Závěrečná zpráva o přípravě, průběhu a výsledcích druhé celoplošné generální

zkoušky ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání (ve školním roce 2012/2013

pilotovaném na úrovni 5. a 9. ročníku základních škol. Praha: Česká školní inspekce.

ČŠI (2013b). Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2011/2012. Tematická

zpráva. Praha: Česká školní inspekce.

EURYDICE (2011). Teaching Reading in Europe: Contexts, Policies and Practices. Brussels:

Eurydice.

FORAY, D., DAVID, P. A., HALL, B. H. (2011). Smart Specialization. Lausanne: Ecole

Polytechnique Fédérale De Lausanne.

GABAL, I. et al. (2006). Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacita

subjektů působících v oblasti. Praha: GAC.

GONAND, F., JOUMARD, I., PRICE, R. (2007). Public Spending Efficiency: Institutional

Indicators in Primary and Secondary Education. Paris: OECD Publishing.

HÁJEK, O. (2011). Regionální disparity a regionální politika. Žilina: Georg.

HÁJEK, O. et al. (2013). Analýza současných systémů sledování a hodnocení kvality

a efektivity ve vzdělávání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

JURAJDA, Š., MÜNICH, D. (2012). Kde se v ČR dělá nejlepší výzkum? Praha: CERGE-EI.

MARTIN. M. O. et al. (2012). TIMSS 2011 International Results in Science. Boston: TIMSS

& PIRLS International Study Center.

McCANN, P., ORTEGA-ARGILÉS, R. (2011). Smart Specialisation, Regional Growth and

Applications to EU Cohesion Policy. Groningen: University of Groningen.

McKINSEY & COMPANY (2010). Klesající výsledky českého základního a středního

školství: fakta a řešení. Praha: McKinsey & Company.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ (2012a). Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací

soustavy Moravskoslezského kraje 2012. Ostrava: Moravskoslezský kraj.

80

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ (2012b). Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta

2009 – 2020. Aktualizace 2012. Ostrava: Moravskoslezský kraj, Agentura pro regionální

rozvoj.

MORAVSKOSLEZSKÝ PAKT ZAMĚSTNANOSTI (2011). Moravskoslezský pakt

zaměstnanosti. Ostrava: Moravskoslezský pakt zaměstnanosti.

MŠMT (2007). Strategie celoživotního učení ČR. Praha: Ministerstvo školství, mládeže

a tělovýchovy.

MŠMT (2010). Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,

umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011-2015. Praha:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

MŠMT (2011). Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015).

Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

MŠMT (2013). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Verze

pro připomínkové řízení. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

MULLIS, I. V. S. et al. (2012a). PIRLS 2011 International Results in Reading. Boston:

TIMSS & PIRLS International Study Center.

MULLIS, I. V. S. et al. (2012b). TIMSS 2011 International Results in Mathematics. Boston:

TIMSS & PIRLS International Study Center.

MÜNICH, D., ONDKO, P. (2011). Analýza dopadu úrovně vzdělanosti žáků na dlouhodobý

růst České republiky a deficity průběžného důchodového systému. Praha: Národohospodářský

ústav Akademie věd České republiky.

NOVOSÁK, J. et al. (2013). On some aspects of territorial competitiveness: smart

specialization in the Zlín 2020 Strategy. Journal of Competitiveness, 5(3), 3-13.

OECD (2010a). PISA 2009 Results: Learning to Learn. Student Engagement, Strategies and

Practices. Volume III. Paris: OECD Publishing.

OECD (2010b). PISA 2009 Results: What Makes a School Successful? Resources, Policies

and Practices. Volume IV. Paris: OECD Publishing.

OECD (2013). OECD Skills Outlook 2013: First Results from the Survey of Adult Skills.

Paris: OECD Publishing.

OECD (2014). PISA 2012 Results: What Students Know and Can Do – Student Performance

in Mathematics, Reading and Science. Paris: OECD Publishing.

PALEČKOVÁ, J. et al. (2010). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Umíme ještě číst? Praha:

Ústav pro informace ve vzdělávání.

PALEČKOVÁ, J. et al. (2013). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2012. Matematická gramotnost

patnáctiletých žáků. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání.

SANTIAGO, P. et al. (2012). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education –

Czech Republic. Paris: OECD Publishing.

81

SCIO (2012). Srovnávací testy pro ZŠ (Stonožka) 2005/06-2011/12 analýza výsledků. Praha:

SCIO.

STRAKOVÁ, J. et al. (2009). Analýza naplnění cílů Národního programu rozvoje vzdělávání

v České republice (Bílé knihy) v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání.

Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

TRHLÍKOVÁ, J. (2012). Předčasné odchody ze vzdělávání na středních školách. Praha:

Národní ústav pro vzdělávání.

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY (2013). Zpráva o situaci na trhu práce

v Moravskoslezském kraji, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014.

Ostrava: Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Ostravě.

Date post:	23-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ 2014-2016 - msk.cz...- rozvoj podmínek pro zaleňování žáků se...

Documents