Ametropie a její korekce pro různé činnosti klienta

Absolventská práce

Michaela Kaplanová

Vyšší odborná škola zdravotnická a střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaný oční technik Vedoucí práce: Mgr. Daniela Říhová

Datum odevzdání práce: 23.4.2010 Datum obhajoby: 23.4.2010

Praha 2010

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité

prameny jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury

a zdrojů informací.

Praha 23. dubna 2010 ………………………... Podpis autorky

Děkuji Mgr. Daniele Říhové za odborné vedení absolventské práce, za cenné rady při

zpracování této práce a za poskytnutí přínosných materiálů.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých

informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1,

Alšovo nábřeží 6.

Praha 23. dubna 2010 ………………………... Podpis autorky

ABSTRAKT

Kaplanová Michaela

Ametropie a její korekce pro různé činnosti klienta

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: Mgr. Daniela Říhová

Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2010, 55 stran

Ve své absolventské práci se zabývám ametropií a možností její korekce pro různé činnosti

klienta, protože každý optik by měl umět správně poradit a doporučit vhodnou korekční

pomůcku. Teoretická část mé práce se člení na tři základní kapitoly. V první kapitole se

věnuji vysvětlení pojmu ametropie a popisuji zde refrakční vady. Ve druhé kapitole popisuji

možnosti korekce, které v dnešní době máme. Je to brýlová korekce, korekce kontaktními

čočkami a refrakční chirurgie. Ve třetí kapitole se soustřeďuji na různé činnosti, které

vykonáváme v zaměstnání v rámci pracovního procesu nebo ve volném čase. Také v této části

popisuji možnosti korekce při jednotlivých aktivitách. V závěru své práce se zabývám

konkrétním případem, kdy není nejvhodnější korekční pomůcka z nějakého důvodu

použitelná. V mém příkladě je příčinou alergie. Závěrečná část práce obsahuje také malý

dotazník. Vyhodnocením dotazníku jsem získala odpovědi na to, jestli jsme zodpovědným

národem nebo ne. Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů a zrakové vjemy mají velmi

důležitý význam. Mnoho lidí si neuvědomuje, že kdykoliv může dojít ke ztrátě nebo rozbití

korekční pomůcky. Podle mého názoru by měli optici své klienty na tuto možnost upozornit

a doporučit jim náhradní korekční brýle. I nositelé kontaktních čoček by si měli pořídit brýle

jako náhradu při ztrátě kontaktní čočky z oka. Klienti, kteří využívají kontaktní čočky, musí

dbát na zvýšenou hygienu.

Klíčová slova: ametropie, refrakční vady, korekce, brýlové čočky Drive Wear

ABSTRAKT

Kaplanová Michaela

(Ametropia and its Correction for the Various Clients Activities)

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: Mgr. Daniela Říhová

Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2010, 55 stran

In meiner Absolventenarbeit beschäftige ich mich mit dem Thema Ametropie und ihrer

Korrektion für verschiedene Tätigkeiten des Klienten. Jeder Optiker sollte neražen können

und den Klienten geeignete Korrektionsmittel empfehlen. Der theoretische Teil meiner Arbeit

wird in drei Kapitel gegliedert. Im ersten Kapitel widme ich mich dem Begriff Ametropie und

beschreibe ich die Fehlsichtigkeiten des Auges. Im zweiten Kapitel erwähne ich die

Korrektionsmöglichkeiten, die sich in diesel Zeit auftreten. Zu diesel Möglichkeiten gehören

Brillenkorrektion, Kontaktlinsenkorrektion und refraktive Chirurgie. Im dritten Kapitel

konzentriere ich mich auf verschiedene Tätigkeiten, die die Klienten in der Arbeit oder in der

Freizeit durchführen. In diesem Kapitel beschreibe ich die Korrektionsmöglichkeiten bei den

einzelnen Aktivitäten. Zum Schluss meiner Arbeit beschreibe ich einen konkreten Fall, wann

die geegnetesten Korrektionsmittel aus einen Grund nicht verwendbar sind. Die Ursache in

diesem Fall ist Allergie. Der letzte Teil enthält einen kleinen Fragebogen. Der Gesichtssinn ist

einer der wichtigsten Sinne und visuelle Wahrnehmungen haben sehr groβe Bedeutung. Viele

Leuten verstehen nicht, dass sie jede Zeit seine Korrektionsmittel verloren oder gebrochen

können. Jeder Optiker sollte, meiner Meinung nach, ihre Kunden informieren und ihned auch

die Ersatzbrille empfehlen. Die Kontaktlinsenträger sollten sich auch die Korrektionsbrille

besorgen. Die Kunden, die Kontaktlinsen tragen, müssen auf höhere Hygiene achten.

Schlüsselwörter: Ametropia, Fehlsichtigkeiten, Korrektion, Brillengläsern DriveWear

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................................... 9

1 AMETROPIE ........................................................................................................................ 10

1.1 HYPERMETROPIE ....................................................................................................... 11

1.1.1 DĚLENÍ HYPERMETROPIE ................................................................................. 11

1.1.2 KOREKCE HYPERMETROPIE ............................................................................ 12

1.2 MYOPIE ......................................................................................................................... 12

1.2.1 DĚLENÍ MYOPIE .................................................................................................. 12

1.2.2 KOREKCE MYOPIE .............................................................................................. 13

1.3 ASTIGMATISMUS ....................................................................................................... 14

1.3.1 DĚLENÍ ASTIGMATISMU ................................................................................... 14

1.3.2 KOREKCE ASTIGMATISMU ............................................................................... 15

1.4 ANIZOMETROPIE ........................................................................................................ 15

1.4.1 DĚLENÍ ANIZOMETROPIE ................................................................................. 15

1.4.2 ANIZOMETROPIE A BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍ ................................................. 16

1.4.3 KOREKCE ANIZOMETROPIE ............................................................................. 16

1.5 ANIZEIKONIE .............................................................................................................. 16

1.5.1 DĚLENÍ ANIZEIKONIE ........................................................................................ 17

1.5.2 PROJEVY A DŮSLEDKY ANIZEIKONIE .......................................................... 17

1.5.3 KOREKCE ANIZEIKONIE ................................................................................... 18

2 MOŽNOSTI KOREKCE ....................................................................................................... 19

2.1 BRÝLOVÁ KOREKCE ................................................................................................. 19

2.1.1 DRUHY BRÝLOVÝCH OBRUB PODLE KONSTRUKCE ................................ 19

2.1.2 MATERIÁLY BRÝLOVÝCH OBRUB ................................................................. 20

2.1.3 ROZDĚLENÍ BRÝLOVÝCH ČOČEK PODLE ÚČELU ...................................... 20

2.1.4 MATERIÁLY PRO VÝROBU BRÝLOVÝCH ČOČEK ...................................... 21

2.1.5 INDIKACE A KONTRAINDIKACE BRÝLOVÉ KOREKCE ............................. 21

2.2 KOREKCE KONTAKTNÍMI ČOČKAMI .................................................................... 22

2.2.1 MĚKKÉ KONTAKTNÍ ČOČKY ........................................................................... 22

2.2.2 TVRDÉ KONTAKTNÍ ČOČKY ............................................................................ 22

2.2.3 INDIKACE A KONTRAINDIKACE KOREKCE KONTAKTNÍMI ČOČKAMI 23

2.3 KOREKCE REFRAKČNÍ CHIRURGIÍ ........................................................................ 24

2.3.1 VYBRANÉ METODY REFRAKČNÍ CHIRURGIE ............................................. 24

2.3.2 INDIKACE A KONTRAINDIKACE REFRAKČNÍ CHIRURGIE ...................... 25

3 ČINNOSTI KLIENTA .......................................................................................................... 27

3.1 PRÁCE S POČÍTAČEM ................................................................................................ 27

3.2 ZRAK V DOPRAVĚ ..................................................................................................... 28

3.3 ZRAK PŘI SPORTU ...................................................................................................... 30

3.3.1 POTÁPĚNÍ .............................................................................................................. 31

3.3.2 CYKLISTIKA ......................................................................................................... 32

3.3.3 GOLF ....................................................................................................................... 33

3.3.4 ZIMNÍ SPORTY ..................................................................................................... 34

3.4 SVÁŘENÍ ....................................................................................................................... 35

3.5 ZRAK HUDEBNÍKŮ..................................................................................................... 36

4 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 38

4.1 NE VŽDY JE VHODNÁ KOREKCE TÍM NEJLEPŠÍM ŘEŠENÍM .......................... 38

4.2 PRŮZKUM POUŽÍVÁNÍ BRÝLÍ U ŘIDIČŮ .............................................................. 41

4.3 ZÁVĚR PRŮZKUMU ................................................................................................... 51

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 52

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ IFORMACÍ ............................................. 53

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ...................................................................... 55

9

ÚVOD

Téma své práce jsem si zvolila, protože mne zajímá jaká korekce je nejvhodnější pro různé

činnosti – pracovní i volnočasové. Módní trendy dnešní doby se vyznačují aktivním životním

stylem, který je doprovázen spoustou sportovních činností, aktivní prací na počítači a většinou

také řízením motorových i nemotorových vozidel.

V první části své práce chci zmínit nejčastější refrakční vady a jejich příčiny. V druhé části

se budu věnovat možnostem korekce refrakčních vad. Dále se zmíním o korekčních

pomůckách a chirurgických refrakčních úpravách zraku. V další části mé práce chci

pojednávat o činnostech, se kterými se lidé v dnešní době nejčastěji setkávají. Jednotlivé

činnosti budu blíže specifikovat a pokusím se stanovit jejich vhodnou korekci. Jednu

z činností si vyberu a věnuji ji více času. U ní chci zjistit jaká je její nejčastěji používaná

korekce a jaká korekce je pro ni nejvhodnější. Pro zjištění nejpoužívanější korekce u vybrané

činnosti chci udělat průzkum za pomoci jednoduchého dotazníku. V závěru své práce mám

v úmyslu popsat konkrétní případ, kdy nejvhodnější korekce dané vady nemůže být

z nějakého důvodu použita a jakou má takový klient jinou možnost.

10

1 AMETROPIE

Při ametropii dochází k narušení poměru mezi lomivou silou optického aparátu oka a jeho

předozadní délkou. Světelné paprsky vstupující do oka se sbíhají do jednoho bodu mimo

sítnici, a proto je vidění neostré. Rozlišují se dva typy ametropie. Ametropie je lomivá

a osová. Nesprávná lomivost zapříčiňuje ametropii lomivou (indexovou). Pokud je předozadní

délka osy oka kratší nebo delší, jedná se o ametropii osovou (axiální). Ametropické oko

postihuje jedna z refrakčních vad – hypermetropie, myopie, astigmatismus.

Do ametropie mohou být také zařazeny stavy vznikající po úrazech oka, které dělíme

do několika skupin:

• poranění mechanickými vlivy

• poleptání a popálení

• poškození oka zářením nebo elektrickým proudem

Mechanická poranění se dělí na ostrá a tupá. Vznikají například nárazem na různé předměty

a letícími předměty. Popálení očí je způsobeno plamenem, horkými parami, tekutinami

a roztavenými kovy. Nejčastější příčinou poleptání jsou různé kyseliny a jiné chemické látky.

Oči poškozuje také ultrafialové záření, infračervené záření a záření gama. Vážný je pro oko

úraz způsobený zásahem elektrického proudu, který způsobuje tepelné změny na předním

segmentu oka.

Refrakční vady jsou malé nebo velké. Malé vady lze většinou vykorigovat vlastním

zvýšeným úsilím. Pokud se dostaví astenopické potíže, je zapotřebí korigovat i nízké hodnoty

korekčními pomůckami. Astenopické potíže jsou zrakové (např. mlhavé nebo dvojité vidění),

oční (např. zčervenání oka, slzení, palčivost, pocit cizího tělíska, řezání) a přídatné (například

bolesti hlavy). Velké refrakční vady nelze vykorigovat zvýšeným úsilím.

11

1.1 HYPERMETROPIE

Hypermetropie neboli dalekozrakost je refrakční vada, u které se rovnoběžné paprsky

po průchodu optickým systémem oka sbíhají v ohnisku za sítnicí. Na sítnici tak vzniká

neostrý obraz. Hypermetropie je vadou vrozenou a většinou se nezhoršuje. Po narození jsou

prakticky všechny oči dalekozraké, ale s růstem předozadní délky oka dochází ke kompenzaci.

1.1.1 DĚLENÍ HYPERMETROPIE

Rozdělení hypermetropie podle příčin vzniku:

• axiální (osová) hypermetropie

• systémová (křivková) hypermetropie

Příčinnou vzniku axiální hypermetropie je kratší předozadní délka oka při stejné optické

mohutnosti lomivých prostředí. To znamená, že dochází k narušení poměru mezi předozadní

délkou oka a optickou mohutností lomivých prostředí.

Nedostatečné zakřivení některého z lomivých rozhraní vede ke křivkové hypermetropii.

Předozadní délka oka, ale zůstává stejná. Systémová hypermetropie se dále dělí na indexovou

a rádiusovou. Indexová hypermetropie se projevuje při neúměrném snížení indexů lomů

jednotlivých očních prostředí (čočkové tkáně nebo rohovky). To má za následek sníženou

schopnost optického aparátu lámat paprsky přicházející do oka, a tím snížení optické

mohutnosti očního aparátu. Při rádiusové hypermetropii se poloměry křivosti jednotlivých

opticky účinných ploch zvětšily, čímž se oku zmenšila optická mohutnost lomivých prostředí.

Složky hypermetropie:

• latentní hypermetropie

• manifestní hypermetropie

• totální hypermetropie

• fakultativní hypermetropie

• absolutní hypermetropie

Latentní hypermetropií je nazývána ta část hypermetropie, která je kompenzována trvalou

akomodací (člověk ji překoná fyziologickým napětím ciliárního svalu). Zbývající část, která

se může stanovit při objektivním či subjektivním vyšetření refrakce, se nazývá manifestní

hypermetropie. Totální hypermetropie je tvořena součtem latentní a manifestní hypermetropie.

12

Fakultativní hypermetropie je součástí manifestní hypermetropie a dá se překonat zvýšeným

akomodačním úsilím. Absolutní hypermetropie nelze vykorigovat zvýšeným akomodačním

úsilím. Projevuje se u vyšších vad.

Absolutní hypermetropii určuje nejslabší spojka, se kterou vidí klient ostře do dálky. Rozdíl

mezi nejslabší a nejsilnější spojkou, se kterou vidí klient ještě ostře do dálky, určuje

fakultativní hypermetropii. Manifestní hypermetropii určuje hodnota nejsilnější spojky, se

kterou vidí klient ostře do dálky. Po nakapání atropinu do oka se zruší činnost ciliárního svalu.

Zvýšení hodnoty spojky, která umožňuje ostré vidění do dálky, odpovídá latentní

hypermetropii.

1.1.2 KOREKCE HYPERMETROPIE

Hypermetropie se koriguje pomocí spojné čočky. Pokud je vada malá, zraková ostrost

normální a pacient nemá žádné astenopické obtíže, není korekce nutná. Při potížích nebo

při zhoršené zrakové ostrosti se předepisují brýle. U dětí předškolního věku se určitý stupeň

hypermetropie považuje za fyziologický. Korekční pomůcka je nutná pouze u vyšší vady,

nebo při šilhání. U dětí školního věku se brýle předepisují u vad vyšších než + 3 D.

(3, 4)

1.2 MYOPIE

Myopie neboli krátkozrakost je refrakční vada, u které se rovnoběžné paprsky sbíhají,

po průchodu optickým aparátem, v ohnisku před sítnicí. Myopie se projevuje neostrým

viděním do dálky při dobrém vidění do blízka. Příčina myopie není zcela jasná, ale uvádějí

se většinou dědičné vlivy, přílišná práce do blízka (tzv. přístrojová myopie), abnormální

anatomické poměry očnice nebo ztenčená stěna oka.

1.2.1 DĚLENÍ MYOPIE

Rozdělení myopie podle velikosti vady (tzv. počtu dioptrií):

• lehká myopie

• střední myopie

• těžká myopie

13

Lehké myopii se také říká myopie školní, protože se projevuje ve školním věku. Je zde také

zřejmá souvislost s obdobím růstu dítěte. Prvním příznakem bývá mhouření očí při pohledu

do dálky. Tato vada se postupně zhoršuje, ale v pubertě (nebo krátce po ní) se zhoršování

zastaví. Hodnoty lehké myopie dosahují nejvýše - 5 D. U střední myopie dochází

k postupnému zhoršování, až k - 10 D. Zrak se může zhoršovat rychleji než u myopie lehké.

U těžké, neboli degenerativní myopie se zrak zhoršuje postupně, zhoršování pokračuje

i v dospělosti. Může se kdykoliv zastavit, nejčastěji kolem 35 let, ale může se vyvíjet

i v pozdějším věku. Tato refrakční vada může dosahovat extrémních hodnot kolem - 30 D. Při

vyšších stupních myopie nastávají organické změny nitroočních struktur.

Rozdělení myopie podle příčiny vzniku:

• myopie osová (axiální)

• myopie systémová (lomivá, křivková)

Při osové myopii dochází k narušení poměru mezi délkou oka a optickou mohutností

lomivých prostředí. Optická mohutnost zůstává stejná jako u oka, které není postiženo žádnou

vadou, ale předozadní délka oka se zvětšuje. Toto bývá nejčastější příčinou myopie.

U myopie systémové zůstává předozadní délka oka stejná jako u oka zdravého, ale dochází

ke změně (zvýšení) optické mohutnosti lomivých prostředí. Systémová myopie lze dále dělit

na myopii indexovou a rádiusovou. Indexová myopie vzniká v důsledku neúměrného zvýšení

indexů lomů jednotlivých očních prostředí. Díky tomu získá optický aparát schopnost

nežádoucím způsobem lámat paprsky a také zvětší svou optickou mohutnost. Indexová

myopie se někdy vyskytuje při cukrovce (diabetes mellitus), kdy dochází ke snížení indexu

lomu korových hmot čočky a při šedém zákalu, který vede ke zvýšení lomivosti jádra oční

čočky. Myopie rádiusová se projevuje při zmenšení poloměrů křivosti jednotlivých opticky

účinných ploch. Tím dochází ke zvětšení optické mohutnosti lomivých prostředí.

1.2.2 KOREKCE MYOPIE

Myopie se koriguje rozptylnou čočkou, která umožňuje zaostření světelných paprsků na

sítnici, kde se utvoří ostrý obraz. Používá se nejslabší rozptylka, se kterou se dosáhne

nejlepšího visu. Myopové jsou většinou se svým viděním spokojeni, a nemají-li možnost

srovnání, myslí si, že vidí dobře. Pokud je krátkozrakost slabší, mohou být korekční pomůcky

14

nutné pouze pro určité aktivity. Myopie se může korigovat brýlemi s rozptylnými brýlovými

čočkami, kontaktními čočkami nebo chirurgicky.

Při lehké krátkozrakosti (přibližně kolem - 0,5 D) je zraková ostrost dostatečná při vhodném

osvětlení. V těchto případech se předepisuje korekce jen pro příležitostné používání. U střední

myopie je dobré korigovat zrak plně. Předepisuje se nejslabší rozptylná čočka, se kterou vidí

myop dobře do dálky. Oči s těžkou myopií mají slabou akomodaci i konvergenci. Plná

korekce je proto možná jen zřídka. Brýle určené k celodennímu nošení je proto vhodné

podkorigovat.

(3, 4)

1.3 ASTIGMATISMUS

Astigmatismus je asférická oční vada, při které oko nemá ve všech řezech stejnou optickou

mohutnost. Je to takový stav refrakce, kdy se bod nezobrazí jako bod, ale jako dvě úsečky,

které jsou navzájem kolmé a v různé vzdálenosti od sebe (chybí bodové zobrazení). Člověk

trpící astigmatismem vidí neostře, nevidí dobře do dálky ani do blízka. S tímto souvisí

i bolesti hlavy, otoky očí, zčervenání spojivky, atd. Mezi příčiny astigmatismu

patří: nepravidelné zakřivení optických lámavých ploch, změny v indexu lomu nebo

nesprávná centrace oční čočky.

1.3.1 DĚLENÍ ASTIGMATISMU

Základní rozdělení astigmatismu:

• pravidelný astigmatismus

• nepravidelný astigmatismus

U pravidelného astigmatismu jsou meridiány s nejmenší a největší lomivostí na sebe kolmé.

Pravidelný astigmatismus se může změřit a následně korigovat. U nepravidelného

astigmatismu nelze zjistit meridián s nejmenší a největší lomivostí. Většinou je podmíněn

nepravidelným zakřivením rohovky. Nelze ho zcela korigovat brýlovými torickými čočkami.

Pouze tvrdými kontaktními čočkami se dosáhne požadovaného úspěchu.

Pravidelný astigmatismus lze dále dělit na astigmatismus jednoduchý (simplex), složený

(compositus) a smíšený (mixtus). U oka s jednoduchým astigmatismem je jeden meridián

myopický nebo hypermetropický a druhý meridián je bez refrakční vady. Složený

15

astigmatismus je takový, při kterém jsou oba meridiány buď myopické nebo hypermetropické.

U smíšeného astigmatismu je vždy jeden z meridiánů hypermetropický a druhý je myopický.

1.3.2 KOREKCE ASTIGMATISMU

U oka postiženého astigmatismem se paprsky, které přicházejí rovnoběžně do oka, promítají

do dvou fokálních linií, jejichž vzdálenost se nazývá fokální interval. Korekcí dochází

k přiblížení obou linií, a tím i ke vzniku jednoho bodu ležícího na sítnici. Astigmatismus je

korigován torickými neboli sférotorickými čočkami. Korekce vyžaduje u každého člověka

individuální přístup. U dětí se předepisuje většinou plná korekce. Naopak u dospělých lidí,

kteří ještě korekci torickými čočkami nenosili, bývá nutné začít se snesitelnou korekci.

Astigmatismus se může korigovat brýlemi, kontaktními čočkami nebo pomocí operace.

Kontaktní čočky mění minimálně velikost i zkreslení obrazu. Radikálním řešením

astigmatismu je operace. Nitrooční čočky jsou vhodné pro starší lidi s vyšší refrakční vadou,

která je již stabilizovaná.

(3, 4)

1.4 ANIZOMETROPIE

Anizometropie je stav, kdy refrakce obou očí není stejná. Absolutně shodná refrakce obou

očí bývá vzácná. V malém stupni je anizometropie velmi častá. Příčinou anizometropie je

nestejný vývoj refrakční vady, trauma nebo chirurgický zákrok. Dále se anizometropie

ve zvýšené míře vyskytuje vedle jiných refrakčních anomálií u předčasně narozených dětí

s komplikovaným porodním vývojem.

1.4.1 DĚLENÍ ANIZOMETROPIE

Základní typy anizometropie:

• hypermetropická anizometropie (anisometropia hypermetropica)

• myopická anizometropie (anisometropia myopica)

• astigmatická anizometropie (anisometropia astigmatica)

• smíšená anizometropie (anisometropia mixta)

16

• latentní (relativní) anizometropie – optická mohutnost levého a pravého oka je různá,

axiální délka levého a pravého oka je různá, přesto

výsledkem může být stejná refrakční vada (axiální

refrakce)

Jedno oko může být také emetropické (bez refrakční vady) a druhé může mít libovolnou

z uvedených vad, nebo se refrakční vady mohou u obou očí kombinovat.

1.4.2 ANIZOMETROPIE A BINOKULÁRNÍ VID ĚNÍ

Při anizometropii bývá binokulární vidění porušeno. Každý rozdíl 0,25 D v refrakci působí

0,5 % rozdíl ve velikosti obou sítnicových obrazů. Anizometropie o velikosti 2,5 D až 3 D,

tedy 5 % - 6 % rozdíl velikosti retinálních obrazů, je obvykle horní hranicí binokulárního

vidění, které se dá ještě snést. Děti snesou větší rozdíl u korekčních čoček než dospělí. Při

vyšších stupních anizometropie nastává vidění alternující (je-li refrakce každého oka výhodná

na jinou vzdálenost) nebo monokulární vidění (jedno oko je zcela vyřazeno).

1.4.3 KOREKCE ANIZOMETROPIE

Ideální je plná korekce obou očí, ale prakticky to není možné. Překážkou jsou vady

korekčních čoček, díky kterým dochází ke změnám velikosti obrazu a při pohledu periferií

vznikající prizmatický účinek. Plná korekce někdy vede k diplopii neboli dvojitému vidění.

U lidí s myopií se většinou koriguje jedno oko plně pro ostré vidění do dálky a druhé oko se

podkoriguje pro dobré vidění do blízka. Výhodu při korekci mají kontaktní čočky, protože se

u nich neprojevuje prizmatický účinek jako u brýlových čoček.

(3)

1.5 ANIZEIKONIE

Anizeikonie je stav, který se vyznačuje nestejným tvarem a velikostí obrazů na sítnici obou

očí. Příčiny anizeikonie mohou být optické nebo neoptické.

Optické příčiny způsobují nestejnou velikost obrazů na sítnici pravého a levého oka. Mohou

se rozdělit na přirozené a uměle vyvolané. Přirozenou optickou příčinou může být

nesouměrná stavba optických prostředí obou očí a nesouměrná konvergence. Mezi umělé

17

optické příčiny patří například důsledek korekce brýlovými čočkami (anizeikonie je v tomto

případě ovlivněna vrcholovou lámavostí korekční čočky, jejím sklonem a vzdáleností od oka).

Při anizeikonii způsobené neoptickými příčinami je velikost obrazů na obou sítnicích stejná,

ale obrazy jsou vnímány rozdílně velké. Mezi neoptické příčiny anizeikonie patří jednak

nesouměrné rozložení sítnicových elementů (čípků) a dále také různé změny ve zrakových

korových oblastech mozku.

Anizeikonii může způsobit i nestejný stav adaptace pravého a levého oka na světlo nebo

nestejná absorpce optických prostředí oka, kdy pacient vnímá obrazec s neostrými přechody

mezi tmavými a světlými plochami.

1.5.1 DĚLENÍ ANIZEIKONIE

Základní typy anizeikonie jsou:

• fyziologická – při asymetrickém pohledu

• funkční – příčinou je nesouměrné rozložení světločivých elementů

• dioptrická – různá vzdálenost sítnice od uzlového bodu oka

• brýlová – vliv optické mohutnosti brýlové čočky

á – vliv inklinace brýlí

á – poloha brýlové čočky před okem

á – tloušťka brýlových čoček

á – rozdělení brýlové aniseikonie na:

• statickou – vzniká při přímém pohledu přes brýlové optické středy

• dynamickou - vzniká při stanoveném pohledu přes brýlové čočky

- příčinou je prizmatický efekt brýlových čoček

á - velikost dynamické anizeikonie roste směrem do periferie

brýlových čoček (kompenzujeme to výběrem malých očnic)

1.5.2 PROJEVY A DŮSLEDKY ANIZEIKONIE

Hlavním důsledkem anizeikonie je porušení binokulárního vidění. Anizeikonie se může

subjektivně projevovat různým způsobem:

• klient vidí dva různě velké obrazy - tento případ není příliš častý a nastává, je-li rozdíl

velikostí obrazů značný a jsou-li obrazy dostatečně velké, ostré a kontrastní

18

• častěji má klient sklon k diplopii (dvojitému vidění) - zejména pozoruje-li drobné

předměty na okraji společné části binokulárního zorného pole

• u klienta se projevuje diplopie při pohledu přes periferní části korekčních čoček o různé

optické mohutnosti

• klient může pociťovat některé z astenopických obtíží - zarudnutí oka, pálení nebo

řezání, slzení, světloplachost, bolesti hlavy a nevolnost.

1.5.3 KOREKCE ANIZEIKONIE

Podstatou korekce nestejné velikosti sítnicových obrazů je dosažení stejné ohniskové

vzdálenosti. Ke korekci anizeikonie se používají brýlové čočky, izeikonické čočky, kontaktní

čočky nebo nitrooční čočky.

U nižších stupňů anizeikonie se může vhodné korekce dosáhnout změnou parametrů

brýlových čoček (změna zakřivení přední plochy čočky, změna středové tloušťky čočky nebo

změna vzdálenosti brýlové čočky od vrcholu rohovky). Nižší stupně anizeikonie

při anizometropii se mohou korigovat úpravou brýlí na tzv. anizodistanční brýle. Tyto brýle

se vyznačují tím, že vzdálenost čočky od pravého oka je jiná než vzdálenost čočky

od oka levého.

Pro korekci nestejné velikosti sítnicových obrazů se používají také izeikonické čočky, které

působí zvětšení obrazu změnou směru světelného paprsku. Jsou to čočky s velkou středovou

tloušťkou. Nevýhodou těchto čoček je jejich vysoká hmotnost a skutečnost, že při pohledu

mimo optickou osu vykazují značné odchylky (aberace). Dalším řešením korekce jsou

kontaktní čočky.

Pokud je anizeikonie způsobena monokulární afakií, lze lidskou oční čočku nahradit umělou

nitrooční čočkou. Rozdíl sítnicových obrazů je po tomto zákroku téměř minimální.

(1)

19

2 MOŽNOSTI KOREKCE

Dobrý zrak je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro prožití aktivního a kvalitního

života. Korekce refrakční vady korekčními pomůckami, brýlemi nebo kontaktními čočkami,

nemusí vždy poskytovat požadovaný komfort v profesním životě, ve sportovním vyžití a také

vyhovovat z kosmetického hlediska. Díky vysoké úrovni lékařské techniky se mohou

refrakční vady korigovat i chirurgickým zákrokem. Pro určení nejlepšího způsobu korekce je

potřeba komplexní oční vyšetření.

2.1 BRÝLOVÁ KOREKCE

Brýle jsou i v dnešní době nejpoužívanější korekční pomůckou, která není v přímém

kontaktu s okem. Často jsou používány i jako módní doplněk, a proto podléhají módním

trendům. Brýle se nevyrábějí pouze pro korekci zraku, ale vyrábějí se například i ochranné

brýle a speciální brýle sloužící např. ke sledování 3 - D filmů.

Při výběru správné brýlové obruby se musí dbát na několik věcí. Důležitá je šířka obruby.

Úzké brýle se zařezávají do kůže v oblasti spánků a tím mohou způsobovat bolest hlavy,

nevolnost až mdloby. Tento stav není vhodný ani pro brýle, protože dochází k pnutí

způsobenému rozšířením stranic. Toto pnutí se přenáší do brýlových čoček a hrozí jejich

poškození. Volné brýle nám mohou snadno spadnout a poškodit se. Obruba musí správně

sedět i na kořeni nosu. Brýlové obruby s držáky sedel opatřené sedýlky se mohou

individuálně upravit. Plastová obruba nám musí sedět přesně, protože je zde jen velmi malá

a omezená možnost úpravy (například vlepení silikonové podložky).

2.1.1 DRUHY BRÝLOVÝCH OBRUB PODLE KONSTRUKCE

Rozlišujeme tři základní typy brýlových obrub – celoobruby, poloobruby a bezočnicové.

Celoobruba je tvořena očnicemi a stranicemi. Její výhodou je pevnost a odolnost. Do takovéto

obruby jsou vhodné plastové i minerální čočky. Poloobrubě chybí část očnice (nejčastěji dolní

nebo horní). Brýlové čočky jsou u této obruby upevněny například pomocí silonu, který

zapadá do drážky čočky. Do těchto obrub se zabrušují plastové čočky, protože minerální

čočky se u nás běžně nedrážkují. Bezočnicové brýle se skládají pouze ze stranic a nosníku

(zcela postrádají očnice). Jejich hlavním úkolem je brýle minimalizovat, odlehčit

a zneviditelnit, ale bohužel vyžadují jemnou manipulaci a opatrnost.

20

2.1.2 MATERIÁLY BRÝLOVÝCH OBRUB

Nejčastěji jsou brýlové obruby kovové nebo plastové. Při výrobě drahých značkových brýlí

se používají i přírodní materiály jako slonovina, rohovina, kůže, kost a dřevo. Kovové obruby

se nejčastěji vyrábějí ze směsí kovů, které obsahují většinou nikl. Plastové obruby se vyrábějí

ze směsí plastů a změkčovadel a jsou různých tvarů a barev.

U zákazníků se může projevit alergie na kovové i plastové brýlové obruby. Alergenem je

u kovových obrub například nikl, který je obsažen ve směsi slitiny kovů. Řešením jsou

beznikelnaté obruby, které jsou vyrobené ze speciální směsi slitin kovů, které nevyvolávají

alergii. U plastových brýlových čoček způsobují alergii zpravidla změkčovadla.

2.1.3 ROZDĚLENÍ BRÝLOVÝCH ČOČEK PODLE ÚČELU

Charakteristickým znakem brýlových čoček je nejen jejich tloušťka, ale také jejich korekční

účinek. Podle těchto kritérií rozlišujeme brýlové čočky jednoohniskové, víceohniskové,

progresivní a takzvané čočky planové (tyto čočky nemají žádnou dioptrickou hodnotu).

Jednoohniskové brýlové čočky jsou nejběžnějšími čočkami, které vytváří kvalitní ostrý

obraz pouze na jednu vzdálenost. Tyto čočky mají jedinou optickou mohutnost (mají stejnou

hodnotu v celé čočce).

Víceohniskové čočky (bifokální, trifokální) nám umožňují ostré vidění na více vzdáleností.

Například bifokální čočky nám poskytují kvalitní ostrý obraz do blízka i do dálky, protože

mají dvě různé optické mohutnosti. Jejich zásadní nevýhodou je ostrý přechod mezi

jednotlivými vzdálenostmi a chybějící korekce pro vidění na střední vzdálenost. Výhodou

těchto čoček je to, že se nemusí střídat dvoje brýle.

U progresivních brýlových čoček se plynule mění korekční hodnota bez viditelného

přechodu. To umožňuje pohodlné vidění na všechny vzdálenosti, a proto tyto brýle můžeme

nosit po celý den. Jsou vhodné pro vidění do dálky (běžné nošení, řízení motorového

vozidla…), pro vidění na střední vzdálenost (PC, hudební noty, dílenské práce…) a pro vidění

do blízka (čtení, blízká pracovní vzdálenost, drobné detaily…). Existuje několik typů těchto

čoček, které řeší naše individuální požadavky.

21

2.1.4 MATERIÁLY PRO VÝROBU BRÝLOVÝCH ČOČEK

Historické počátky brýlových čoček jsou datovány již od středověku. Od té doby se výrazně

změnil jejich vzhled a optické vlastnosti. Zásadním vývojem prošly materiály na výrobu

brýlových čoček. Původně nejpoužívanější materiál minerál nahrazují čím dál více plastové

brýlové čočky. Cílem vývoje materiálů používaných na brýlové čočky je vysoká tvrdost,

chemická a tepelná odolnost a vynikající optické vlastnosti.

Minerál (neboli sklo) je v oční optice používán od samého počátku oboru. Rozlišují se dva

základní druhy skla a to sklo korunové a sklo flintové. Název flintové sklo pochází z dřívější

výrobní metody, která využívala čistý a světlý křemen. Termín korunové sklo pochází z tvaru

foukaných skleněných desek, které se vyráběly kdysi v Anglii. Výhodou minerálních

korekčních čoček je velmi dobrá mechanická odolnost proti poškrábání. Z tohoto důvodu

se minerální čočky doporučují do pracovních brýlí. Nevýhodou těchto čoček je hlavně jejich

vysoká hmotnost.

Prvním plastem vhodným pro výrobu brýlových čoček bylo plexisklo a poté CR 39. Teprve

v polovině 80. let začal vývoj organických materiálů s vyššími indexy lomu. Plastové čočky

mají mnoho výhod, mezi které patří například lehkost, výborná mechanická odolnost proti

rozbití, dobrá barvitelnost do široké škály barev a odstínů a vysoký UV filtr. Pro své

mechanické vlastnosti je vhodný (na rozdíl od minerálu) do poloočnicových a bezočnicových

brýlí. Nevýhodou tohoto materiálu je nízká odolnost proti mechanickému poškrábání.

Po nanesení vhodné povrchové vrstvy se tento nedostatek značně minimalizuje.

2.1.5 INDIKACE A KONTRAINDIKACE BRÝLOVÉ KOREKCE

Indikace brýlové korekce:

• nevyvolávají žádné zdravotní komplikace

• u tohoto způsobu korekce není žádné věkové ani zdravotní omezení

• mohou být módním doplňkem

Kontraindikace brýlové korekce:

• při úrazu může dojít k rozbití brýlí a ke zranění očí

• dochází ke zhoršení periferního vidění

• mohou se zde vyskytovat nežádoucí vady optického zobrazení způsobené vzdáleností

mezi okem a brýlovou čočkou

22

• v některých případech mohou vadit z profesních, sportovních nebo estetických důvodů

• je nutné provádět údržbu brýlí

(1, 5)

2.2 KOREKCE KONTAKTNÍMI ČOČKAMI

Kontaktní čočky jsou moderními korekčními i nekorekčními pomůckami, které se přikládají

přímo na rohovku (jsou v přímém kontaktu s okem). Kontaktní čočky se rozlišují na korekční,

terapeutické a kosmetické. Korekční čočky slouží ke korekci běžných sférických vad,

astigmatismu, presbyopie, extrémních refrakčních vad a anizometropie. Terapeutické čočky

slouží například jako nosiče léčiv s pomalým uvolňováním účinných látek, k lokalizaci

kovových předmětů v oku atd. Kosmetické čočky slouží jako doplněk nebo ke zvýraznění či

změně barvy duhovky. Kontaktní čočky jsou plnohodnotnou náhradou brýlí v situacích, kdy

nám jsou brýle na obtíž, ale zároveň mohou být i plnohodnotným doplňkem k brýlím. Jejich

nejzákladnější dělení je podle materiálu na tvrdé a měkké. Ostré vidění a komfort po celou

dobu nošení nám zajišťuje i správná péče o kontaktní čočky – dezinfekce a čištění.

2.2.1 MĚKKÉ KONTAKTNÍ ČOČKY

Otto Wichterle vynalezl nový materiál, který si nechal v roce 1962 patentovat. Tento

materiál byl pojmenován HEMA (hydroxyetylmetakrylát) a stal se základním materiálem

pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Současně byla zavedena technika výroby

odstředivým litím. Hlavní výhodou měkkých kontaktních čoček je vysoká propustnost kyslíku.

Zvykání na tyto čočky je poměrně rychlé, protože jsou z měkkého materiálu s vysokým

obsahem vody, který se pohybuje v rozmezí od 70 % do 85 %. Novějším materiálem

na výrobu měkkých kontaktních čoček je silikonhydrogel. Nevýhodou těchto čoček je

náchylnost materiálů k poškození, opotřebení nošením a k ukládání depozit (hlavně usazeniny

bílkovin a lipidů ze slzného filmu).

2.2.2 TVRDÉ KONTAKTNÍ ČOČKY

Prvním materiálem na výrobu tvrdých kontaktních čoček bylo sklo. V roce 1936 byl

objeven polymetylmetakrylát (PMMA), který sklo nahradil. Je to materiál s dostatečnou

tvrdostí, odolností proti poškrábání, rozbití i proti rozpouštědlům. Je dobře opracovatelný

a biologicky nezávadný. Tvrdé kontaktní čočky se dnes vyrábějí pouze soustružením.

Ve světě se používají tyto čočky častěji než v České republice, kde se aplikaci těchto čoček

23

věnuje jen pár specialistů. Tvrdé kontaktní čočky se většinou vyrábějí pro každého zákazníka

individuálně, podle jeho potřeb a jsou určené pro dlouhodobější nošení. Mezi nevýhody patří

nepropustnost pro kyslík a delší doba než si na ně zvykneme. Korigují však nepravidelný

astigmatismus.

2.2.3 INDIKACE A KONTRAINDIKACE KOREKCE KONTAKTNÍMI ČOČKAMI

Indikace korekce kontaktními čočkami:

• nedochází k omezení periferní části zorného pole

• při přechodu z tepla do zimy se nezamlžují

• jsou vhodné pro sportovní aktivity – nehrozí rozbití ani úraz oka

• mohou měnit barvu duhovky nebo mít krycí funkci

Kontraindikace korekce kontaktními čočkami:

• nemůže je používat každý (existuje například zdravotní a někdy i věkové omezení)

• při nesprávném zacházení s kont. čočkami může dojít například k podráždění spojivky

• je nutné dbát na přísné hygienické zásady (pravidelné čištění a dezinfekce)

• ke kontaktním čočkám je nutné kupovat i sterilizační roztoky → jsou nákladnější

• alergické reakce – na materiály kontaktních čoček nebo na různé komponenty roztoků

Pokud zanedbáme péči o kontaktní čočky, vzniká zánět spojivek, který je projevem imunitní

reakce oka na proteinové usazeniny, které se usazují na povrchu čočky. Nevhodně zvolený

rozměr kontaktních čoček způsobuje otlaky a překrvení v oblasti limbu (okraj rohovky) a otok

rohovkového epitelu. Cizí tělíska pod kontaktní čočkou (například zbytky kosmetiky)

způsobují nebezpečné eroze rohovky. Kontaktní čočky negativně ovlivňují rohovkový

metabolismus a narušují složení slzného filmu. Také je rohovka nedostatečně omývána slzami,

které se podílejí na její výživě. Často dochází k nedostatečnému přísunu kyslíku k rohovce,

a tím i k edému rohovky. Po ukončení nošení kontaktních čoček většinou edém odezní.

Při nesprávném zacházení s kontaktními čočkami, bez pravidelných kontrol u očního

odborníka a při zanedbání přísné hygieny, může být nošení kontaktních čoček nebezpečné.

Za přítomnosti infekčních organismů vznikají různé záněty a infekce. Zdrojem bakteriální

infekce bývají špinavé ruce, pouzdra na kontaktní čočky nebo hrdla lahví roztoků. Materiály

čoček mohou vyvolat alergickou reakci, která se projevuje svěděním.

(1, 7, 10)

24

2.3 KOREKCE REFRAKČNÍ CHIRURGIÍ

Refrakční chirurgie se zabývá chirurgickou korekcí refrakčních vad a je samostatným

oborem očního lékařství. Možnosti jednotlivých chirurgických zákroků se stále zdokonalují,

stejně jako přístroje používané při těchto operacích. Největšího úspěchu bylo v tomto oboru

dosaženo užíváním laseru. S ním prováděné operace jsou jemnější, přesnější a méně bolestivé

s minimem komplikací.

K úpravě korekčních vad se používají zákroky konané na povrchu oka i v nitru oka. Je

možné tyto zákroky i kombinovat. Většinou se jedná o operace vyžadující náročné technické

a instrumentální vybavení. Refrakční chirurgie se neustále rozvíjí a každým rokem jsou

klientům nabízené nové nebo vylepšené metody. Mohou se rozdělit na dvě skupiny

refrakčních operací. První skupinu tvoří zákroky, které mění zakřivení rohovky, a do druhé

skupiny se zařazují nitrooční operace. Mezi rohovkové zákroky patří metody: LASIK, PRK,

LASEK, DTK a LTK. K nitroočním operacím patří: RLE, PRELEX a IOL.

2.3.1 VYBRANÉ METODY REFRAK ČNÍ CHIRURGIE

Rohovkové zákroky

Operace excimerovým laserem je moderní metoda, která za pomoci studeného laserového

paprsku řízeného počítačem, upravuje přední plochu rohovky tak, aby vyrovnávala refrakční

vadu oka. Operace se provádí ambulantně a trvá jen pár minut. Po skončení zákroku je oko

kryto terapeutickou kontaktní čočkou s léky, které snižují bolestivost a pocit řezání a pálení

oka. Bezprostředně po zákroku je snížena zraková ostrost, která se v časovém odstupu

stabilizuje v závislosti na počtu odstraněných dioptrií. U některých pacientů se během

několika měsíců může refrakční vada vrátit, i když po zákroku byla tato vada minimalizovaná.

LASIK

Tato metoda vznikla na počátku 90. let minulého století a používá se při vyšších stupních

refrakčních vad. Operace probíhá ve dvou fázích. V první fázi dochází k seříznutí epitelu

rohovky, který se nechává na stopce. Poté chirurg opatrně epitel odklopí a excimerovým

laserem se z vnitřní části rohovky odstraní potřebné množství tkáně. Po dokončení zákroku

se seříznutá část epitelu přiloží zpět a během několika minut dojde k pevnému přisátí, takže

není nutné šití. Pokud se koriguje myopie, musí se odstranit centrální oblast stromatu (tkáně),

aby došlo ke zmenšení zakřivení rohovky. U lidí trpících hypermetropií se odstraňuje tenká

25

vrstva periferní tkáně, a tím dochází naopak ke zvětšení zakřivení rohovky. Při astigmatismu

dochází k odstranění tkáně, která způsobuje nepravidelné zakřivení rohovky.

PRK

Je to metoda úpravy zakřivení povrchu rohovky. V počátku operace dojde k mechanickému

odstranění povrchového epitelu. Metoda spočívá v oploštění přední plochy rohovky (buď

centrální, nebo periferní). Povrchový epitel tvoří přirozený kryt, bez kterého je oko velmi

citlivé, a proto musí být rohovka po zákroku kryta kontaktní čočkou.

LASEK

Používá se při nízkých hodnotách myopie, hypermetropie a astigmatismu a to hlavně

v případech, kdy nelze použít metodu LASIK (z důvodu tenké rohovky a široké zornice). Tato

metoda vzniká spojením výhod LASIKU a metody PRK, čímž se docílí nebolestivosti

po zákroku a urychleného hojení.

DTK

Provádí se diodovým laserem, který umí navodit biomechanické změny rohovkové tkáně.

Diodovým laserem dochází k odstranění hmoty na předem určených místech v periferii

rohovky, a tím dochází ke zvýšení centrální části.

Nitrooční operace

Jednou z možností je vložení umělé nitrooční kontaktní čočky do oka s vlastní čočkou.

Funkcí nitrooční čočky je korekce refrakční vady. Toto řešení má význam u mladších lidí,

kteří mají ještě vlastní akomodaci. Pro korekci astigmatismu se používají nitrooční čočky

torické. Druhou možností, která je vhodná pro starší lidi, protože už nemají dostatečnou

akomodaci, je odstranění vlastní čočky a její náhrada umělou nitrooční čočkou. Nevýhodou je

i následné používání korekčních pomůcek například brýle na čtení.

2.3.2 INDIKACE A KONTRAINDIKACE REFRAK ČNÍ CHIRURGIE

Indikace korekce refrakční chirurgií:

• operace je ambulantní a trvá jen několik málo minut

• vysoká přesnost

• rychlá úprava refrakční vady

• možnost korigovat i vysoké hodnoty

26

• rychlá obnova zraku

Kontraindikace korekce refrakční chirurgií:

• chirurgický zákrok je nevratný

• je zde možnost podkorigování nebo překorigování vady

• velká finanční náročnost

• nebezpečí infekce

• nebezpečí poškození čočky při manipulaci v oku

(12, 13)

27

3 ČINNOSTI KLIENTA

Různé činnosti napomáhají podporovat zdraví a duševní pohodu klienta. Zároveň

napomáhají v rozvoji osobnosti a schopností, které se uplatňují při zvládání pracovních

činností a aktivit volného času.

Činností, při kterých se potřebují korekční nebo ochranné pomůcky, je spousta. Každý

se s nimi setkává v zaměstnání i ve volném čase. Mezi nejčastější patří například práce

na počítači, řízení motorových (i nemotorových) vozidel a mnoho sportovních disciplín. Je

důležité odlišit korekční a ochranné pomůcky u různých činností, protože pro každou činnost

jsou vhodné jiné pomůcky, jiné brýlové a kontaktní čočky i jiné barevné filtry. Je také

důležité, aby používaná pomůcka příliš neobtěžovala a aby nenarušila zrakovou pohodu.

Kvalitní ostré vidění je zárukou dobrých výsledků při jakékoli činnosti.

3.1 PRÁCE S POČÍTA ČEM

V současné době se velké množství lidí setkává ve svém zaměstnání s prací na počítači.

Tato práce je pro oči velmi náročná a namáhavá. Při čtení textu na papíře směřuje pohled dolů

a víčka jsou přivřená. Naopak při pohledu na monitor se pracovník dívá přímo před sebe, oči

jsou široce rozevřené, a tím dochází k jejich rychlejšímu vysoušení. Při práci na počítači jsou

kladeny vysoké nároky na zrak.

Příčiny, které negativně ovlivňují zrak při práci na počítači:

• nevhodně nastavený jas a kontrast monitoru - díky tomu dochází k oslnění

• nevhodné umístění monitoru na pracovní ploše

• práce se zašpiněným (zaprášeným) monitorem

• dlouhodobá práce na jednu vzdálenost - akomodační aparát je značně namáhán (čočka

je zaostřena na jednu pracovní vzdálenost) a to není fyziologické pro ciliární sval

• nekorigovaná refrakční vada (hlavně astigmatismus) - déletrvající akomodační úsilí

vyvolává astenopické obtíže

Lidé musí dbát na to, aby se na monitoru nezrcadlila okna, světelné zdroje a různé lesklé

předměty. Tyto odlesky podvědomě svádějí pozornost a tím unavují oko. Záleží na vhodném

osvětlení. Místnost nesmí být přesvícená ani ponurá. Při ztlumeném světle dochází k přivírání

očí a vydání více úsilí při zaostřování předmětů. Světlo potřebné pro kvalitní osvětlení

pracovní plochy je monotónní, intenzivní a neoslňující.

28

Korekční čočky musí být přesně vycentrovány a klient musí být přesně vykorigován, jinak

dochází ke vzniku astenopických obtíží. Tyto obtíže se projevují hlavně bolestí hlavy,

pálením nebo řezáním v očích, nevolností a celkovou únavou. Při dlouhodobé práci

s počítačem dochází k vizuálním problémům, které se vyznačují neostrým či dvojitým

viděním. Projevuje se také červenáním očí, slzením a světloplachosti. Nepříjemné potíže jsou

nejčastěji vyvolávány sníženou frekvencí mrkání a namáháním očí. Vhodné jsou čočky

s antireflexní úpravou omezující rušivé odrazy. Brýlové čočky s antireflexní vrstvou zvyšují

i kontrast na obrazovce. Pro zrakovou pohodu jsou důležité krátké přestávky ulevující očím.

(2, 9)

3.2 ZRAK V DOPRAVĚ

Nejméně 90 % činností řidiče vychází ze zrakového zachycení podnětů. Specifické vidění

motoristů se postupně rozvíjí v závislosti na praxi. Odhaduje se, že je potřeba ujet 50 000 km

v různorodém dopravním prostředí a v různých provozních podmínkách. Oči řidiče jsou

nejzatíženějším smyslovým orgánem. Více jak ¾ senzorických vjemů vstupuje do mozku

prostřednictvím světelných paprsků.

Brýle jsou pro velkou část populace samozřejmostí, ale zároveň i nutností. Lidé s brýlemi

za volantem musí být dvojnásobně zodpovědní a mají mít u sebe náhradní brýle, protože není

vyloučeno, že je nepoškodí či neztratí. Použité brýle nesmí zásadně ovlivnit rozpoznání

dopravních signálů a dopravní situace. Nejen pro denní, ale i pro noční používání je důležitá

antireflexní vrstva, která odstraňuje rušivé odrazy mezi plochami čočky i rohovky. Těmito

odrazy vznikají neostré, plošné, rušivé odrazy světel (zejména od protijedoucích vozidel),

které nám zakrývají vzhled temné vozovky a jejího okolí. Za snížené viditelnosti,

za soumraku a v noci stoupají požadavky na zajištění dobrého vidění. Je nezbytná co největší

propustnost čoček.

Podle doporučení australských vědců by si motoristé měli dávat pozor především na to, jaký

barevný odstín slunečních brýlí při řízení používají. Nevhodně zvolená barva nám totiž může

ztížit rozlišování barev (například na semaforech) a tím mohou být příčinou nejen ohrožení

jedince, ale i jeho okolí.

Australští vědci se ve své studii zabývali vlivem jednotlivých barev čoček na rychlost

a přesnost rozeznávání barevných signálů. Mezi testované osoby patřili jak řidiči

29

bez refrakční vady, tak s poruchou barvocitu. Porovnávali následující typy zabarvení

brýlových čoček: bezbarvé (čiré), šedé, zelené, žlutozelené, žlutohnědé a červenohnědé. Podle

očekávání dopadl průzkum v neprospěch řidičů s poruchou barvocitu, ale i u nich se výsledky

lišily na základě použitých čoček. Studie prokázala i to, že některé zabarvení (zejména

žlutozelené, červenohnědé a žlutohnědé) může výrazně snížit rozlišovací schopnost

jednotlivých barev u řidičů s poruchami barvocitu.

Je důležité, aby sluneční i korekční brýle měly vyhovující optickou i mechanickou kvalitu.

Z optického hlediska musí brýle zprostředkovat optimální zrakovou ostrost, věrné barevné

zobrazení a zrakovou pohodu. Důležitá je přesná centrace korekčních čoček. Vhodnou volbou

jsou pro motoristy větší brýle s úzkými stranicemi, které neomezují zorné pole. Pro pohodu

klienta je důležité, aby brýle nesjížděly, ale zároveň nesmí tlačit. Řidič má mít při pohledu

přes brýle přehled o dění ve zpětném i postranních zrcátcích, aniž by přitom musel pohnout

hlavou.

Brýlové čočky s neutrálním filtrem, které jsou používané ve dne, mohou mít různou

absorpci, ale jejich propustnost nesmí klesnout pod 50 %. Jednou z možností, která se může

k ochraně zraku použít, jsou fotochromatické čočky. Je prokázáno, že v autě je účinnost

běžných fotochromatických brýlových čoček velmi malá, protože reagují na množství UV

záření. Čelní okno, ale velkou část tohoto záření pohlcuje, a proto nedochází

k dostatečnému zabarvení čoček. Výjimku tvoří brýlové čočky Drive Wear, které jsou

vyrobeny speciálně pro řidiče (viz. Kapitola 4.1). Vhodnější volbou jsou čočky s gradálním

(postupným) zabarvením. Ty jsou nejvíce zabarveny v horní části, kde je pohlcováno

oslňování od slunečních paprsků.

Nejlepší ochranou zraku jsou nové brýlové čočky, které obsahují několik vrstev. Jedna

z vrstev reaguje na UV paprsky, když jsme venku; další reaguje na množství světla, které

dopadá do vozu. Díky tomu se brýle při jízdě zatmaví tak, jak je to zrovna potřeba. Tato

vlastnost se ocení hlavně při vycházejícím a zapadajícím slunci. Brýle navíc obsahují další

vrstvu, která má polarizační vlastnosti. To znamená, že dochází k útlumu nepříjemných

odlesků světla. Například od mokré vozovky. Tato vrstva zvyšuje zároveň i kontrast barev

a zlepšuje rozlišení předmětů. S těmito speciálními brýlovými čočkami se oči neunaví tolik

jako při použití běžných brýlových čoček proti sluníčku, a tak jsou velmi užitečné pro

30

profesionální řidiče nebo pro lidi, kteří tráví za volantem mnoho času. Neméně důležitá je

i čistota brýlových čoček.

(2, 6)

3.3 ZRAK PŘI SPORTU

Sport je pohybová aktivita, která je v současné době provozována na několika úrovních.

Důležitými faktory ve sportu jsou fyzické schopnosti a dovednosti. Každá sportovní aktivita

má stanovena jasná pravidla. Mnoho lidí využívá různé sportovní činnosti k tomu, aby se

odreagovali nebo aby si odpočali po náročném dni.

Zrak je při sportu velmi důležitým smyslem. Je dokázáno, že správná korekce refrakční

vady umožňuje nárůst výkonnosti sportovce. Refrakční vada hraje při sportovním výkonu

velkou roli. Může přinášet zrakovou nepohodu, ale také může ohrožovat zdraví nás i našich

spoluhráčů. Lidé se při sportu neustále pohybují a potřebují mít neomezené nebo minimálně

omezené zorné pole.

Každá sportovní disciplína má specifické nároky na vidění, a proto je důležité vybrat

vhodnou korekční pomůcku. Při korekci brýlemi není vhodné používat brýle pro běžné nošení,

protože hrozí jejich rozbití či nějaké jiné poškození. Nejvhodnější brýle pro korekci jsou

speciální sportovní brýle. Pro různé sportovní činnosti jsou vyráběny speciální brýle.

Například brýle pro golfisty, cyklisty nebo plavce. Kvalitní sportovní brýlové obruby jsou

vyráběny z velmi pevného materiálu. Velký důraz je kladen i na kvalitu brýlových čoček.

Čočky musí být z pevného materiálu, aby nedocházelo k jejich snadnému rozbití (minerální

čočky jsou pro sport naprosto nevhodné). Důležité je pohodlné a bezpečné usazení brýlí.

Jejich celkovou stabilitu zajišťují stranice nebo gumový pruh, kterým jsou brýle bezpečněji

upevněny. Nevýhodou je u těchto brýlí omezení zorného pole obrubou.

Korekci kontaktními čočkami považuje většina sportovců za nejvhodnější a to zejména

proto, že jsou při sportu bezpečnější korekcí než brýle. Výrazně snižují riziko možného

poranění očí, ztráty či poškození korekční pomůcky při pádu. Zároveň není korekce

kontaktními čočkami závislá na povětrnostních podmínkách (nemohou se zamlžit jako brýle).

Z optického hlediska je jejich největší výhodou neomezené zorné pole.

31

3.3.1 POTÁPĚNÍ

Potápění je činnost člověka pod vodní hladinou, díky které se dají shlédnout neobyčejné

krásy vodního světa. Rekreační potápění provozují nejenom dospělí jedinci, ale také děti.

Potápějí se s brýlemi, ploutvemi a se šnorchlem. Pro tuto úroveň potápění není zapotřebí

odborná výuka a povolení. Vyšší úroveň využívá technických možností potápěčské výstroje,

která slouží k dýchání pod hladinou. Při tomto potápění musí mít lidé povolení a potápěčský

průkaz.

Zrak zůstává pod vodou jediným smyslem, který kontroluje rovnovážný aparát. Brýle, které

mají špatnou centraci, mohou pod vodou vyvolávat mimo zrakových obtíží také závratě,

nevolnost a ztrátu orientace. Mohou způsobit i dvojité vidění, díky kterému dochází ke ztrátě

binokulárního vidění. Pokles tlaku při potápění vede k uvolňování interního plynu ve formě

bublin. To může mít za následek různé obtíže, mezi které patří i oční potíže jako je bolest oka,

diplopie, zamlžené vidění nebo defekt v zorném poli.

Při volbě materiálu na výrobu potápěčských brýlových čoček je důležité brát ohled

na zkreslení způsobené vodou, které vede ke zdánlivému zvětšení předmětů. Také se musí

zohlednit úhel lomu paprsků na různých rozhraních s odlišnými indexy lomu. Nejvhodnější je

minerální čočka, která je nejstálejší vůči mořské vodě. Plastová čočka podléhá, po delší době

používání, působení mořské vody. Ani potápěčské masky nemají neomezenou životnost.

Pro větší životnost plaveckých brýlí, je důležité dbát na jejich správnou údržbu. To znamená:

• pokud se brýle zrovna nepoužívají, musí být uloženy do pouzdra (tím se chrání čočky

před poškrábáním)

• brýle se musí chránit také proti ničivým slunečním paprskům

• po použití je důležité před čištěním brýle opláchnout proudem vody (například u moře

je to důležité proto, aby byl z čoček odstraněn písek, sůl a možné nečistoty)

• čočky u plaveckých brýlí jsou ve většině případů z nitřní strany opatřeny povrchovou

úpravou proti zamlžování, proto se musí při čištění dávat velký pozor, aby nebyla

vrstva narušena

Při potápění je možno jako korekční pomůcku použít kontaktní čočky v kombinaci

s potápěčskou maskou nebo se použije korekční vložka s příslušnou korekcí do potápěčské

masky. Potápěč s korekcí v masce má omezené zorné pole. Při korekci kontaktními čočkami

32

je vhodné dávat pozor na to, aby se pod masku nedostala voda a nedošlo k vyplavení

kontaktní čočky z oka. Při této situaci dochází k velkému zhoršení zraku, které může

u potápěče vyvolat nebezpečnou paniku. Je správné používat jednodenní kontaktní čočky,

protože slaná voda snižuje životnost kontaktních čoček a navíc zde je riziko zanesení infekce

do oka. Opatrní musí být zejména ti, kteří prodělali oční operaci, protože oko je po zákroku

ohroženo výkyvy tlaku a hrozí mu riziko infekce z vody ve zvýšené míře. Varianta

kontaktních čoček a potápěčské masky se doporučuje pouze u lidí zvyklých na běžné nošení

kontaktních čoček. Není vhodné při potápění čočky prvně zkoušet. Je důležité si uvědomit, že

po sundání masky ve chvíli, kdy se vystoupá na hladinu, se nebude vidět. Je proto důležité mít

po ruce svoje brýle (v lodi nebo na břehu).

3.3.2 CYKLISTIKA

Mnoho lidí potřebuje při jízdě na kole korekci zraku, protože i v běžném životě korekci

používají. Cyklistické brýle nabízejí různá zabarvení brýlových čoček. Nejčastější jsou

odstíny hnědé a šedé barvy, které jsou vhodné proti slunci. Cyklistické brýle mají výhodu

v tom, že fungují i jako brýle ochranné, například proti létajícímu hmyzu. Při rychlé jízdě

na kole chrání oči i proti větru. Je tedy vhodné zvolit si větší brýle oblého tvaru, který

kopíruje obličej.

Při výběru vhodných brýlí se musí zvolit správný odstín čoček, protože jízda za šera s příliš

tmavými odstíny může být nebezpečná. Stejně nebezpečná může být i jízda za prudkého

slunce s čirými nebo žlutými čočkami. V dnešní době už existují speciální obruby, u kterých

lze čočky vyměnit během několika sekund. Z bezpečnostních důvodů jsou u sportovních brýlí

minerální čočky nahrazeny plastovými.

Pro tento sport se vyrábějí speciální brýle, které umožňují korekci zraku. Tyto brýle jsou

většinou vyrobeny z plastu a čočky z polykarbonátu, protože tento materiál vyniká velikou

pevností. V těchto obrubách jsou vlastně dvoje čočky, ochranné a korekční. Ochranné čočky

bývají výklopné a jsou umístěny před korekční vložkou. Do této speciální vložky

se zabrušují vhodné čočky podle parametrů nositele. Při koupi takovýchto brýlí (stejně jako

u všech ostatních brýlí) je nutné si je důkladně vyzkoušet. Musí nám vyhovovat jejich tvar

a velikost a musí nám dobře sedět.

33

Vhodnou korekcí jsou kontaktní čočky. Jejich nositelé si nemusí pořizovat žádné speciální

brýle, ale kontaktní čočky mohou doplnit třeba slunečními brýlemi.

Zvláštností jsou ochranné brýle pro závodní cyklisty. Tyto speciální brýle se podobají

zimním lyžařským brýlím. Liší se jen lepším odvětráváním a absencí dvojité vakuové čočky.

U některých typů cyklistických brýlí se objevují speciální přídavné folie nalepené

na čočkách tzv. strhávačky. V případě znečištění se dají folie strhnout a tím se rychle

a jednoduše vyčistí hledí. Toto pozitivum se nejvíce ocení v deštivém počasí, kdy se voda

i bláto dostanou všude a na klasické čištění brýlí není čas.

3.3.3 GOLF

Golf je venkovní sport, při kterém se hráči, za použití různých holí, trefují malým golfovým

míčkem do jamky. Tato hra se v dnešní době těší velké popularitě, což znamená, že počet

hráčů po celém světě neustále roste.

Ostré vidění je důležité při všech činnostech, kde rozhoduje přesnost. Statistiky dokazují,

že správně zvolené brýle mají nejen velký vliv na zlepšení vidění, ale i na výkon hráče.

Speciální čočky zlepšují kontrast (zvýrazní bílou barvu míčku). Tyto speciální čočky jsou

vyrobeny z polykarbonátu, s polarizačním efektem a antireflexní vrstvou. Antireflexní vrstva

musí být kvalitně zpracována a čočka nesmí zkreslovala ani v okrajích. Čočky vyrobené

přímo pro golf jsou oranžové, tedy se speciálním zabarvením, které nabízí optimální zrakovou

pohodu a ostrost v každých světelných podmínkách (za šera nebo v prudkém slunci).

Přední výrobce sportovních brýlí, Adidas Eyewear, vyvinul ve spolupráci s profesionálními

golfisty speciální model sportovních brýlí právě pro golf. Při vývoji pracovala firma se všemi

důležitými specifiky golfového hřiště a soustředila se na poskytnutí skvělého ostrého vidění.

Tento model váží přibližně 23 gramů a je vyroben s optikou LST Golf lens. Tato optika

harmonizuje výkyvy světla a tím redukuje namáhání očí. Zlepšuje také citlivost na kontrast

a to oku umožňuje lépe vnímat rozdíly v barvách. Tento model má výhodu i pro lidi, kteří

potřebují korekci zraku. Za přední barevnou čočku mohou umístit speciální vložku

s korekčními čočkami. Brýle na golf jsou vybaveny i dalšími systémy a funkcemi tak, aby

si je každý mohl přizpůsobit dle vlastních potřeb.

Výrobci značky TAG Heuer nám nabízejí na golf elegantní rámečky ze slitiny kovů

s unikátní konstrukcí stranic, které nám zajišťují perfektní pohodlí. Brýlové čočky jsou

34

vyrobeny z polykarbonátu s polarizačním efektem a antireflexní vrstvou tak precizně, aby

nezkreslovaly ani v okrajích. Tato firma vyrábí pro zákazníky, kteří potřebují korekci zraku,

brýle na zakázku s požadovanou korekční hodnotou se všemi výhodami slunečních čoček.

3.3.4 ZIMNÍ SPORTY

Sportovní činnosti, které se konají v zimním období, jsou označovány jako zimní sporty.

Pro provozování těchto aktivit je potřebný sníh či led. Mezi zimní sporty patří například

lyžování, skoky na lyžích, lední hokej, krasobruslení a mnoho dalších. V současnosti lze

provozovat mnoho těchto disciplín i v létě, a to hlavně díky rozvoji techniky.

Na horách číhá velké nebezpečí, které je způsobené vyšší mírou nebezpečného UV záření.

Toto UV záření je zde silnější, protože je znásobené odrazem od sněhu. Sníh odráží až 85 %

UV paprsků. Následkem vystavování očí slunci na sněhu bez brýlí s kvalitním UV filtrem

může být tak zvaná sněžná slepota. Tu doprovází úporná bolest a zarudnutí očí

a někdy může končit i zánětem spojivek. Ultrafialové paprsky mohou kromě rohovky

poškodit také čočku, a tak zapříčinit vznik šedého zákalu nebo mohou poškodit sítnici, popálit

kůži víček, podpořit vznik benigních nádorů kůže a melanomu.

Ne všichni lidé reagují stejně na extrémní sluneční záření. K rizikovým skupinám, které

jsou citlivé na světelné záření patří:

• děti a mladiství (přibližně do 20 let)

• osoby se světlou kůží (jejich duhovka obsahuje málo pigmentu a proto je průsvitnější)

• osoby, které se velmi často pohybují v rizikovém prostředí (horští průvodci, horolezci,

turisté v horských oblastech atd.)

Pro dobré vidění se používají brýle s polarizovanými čočkami, jejichž úkolem je odfiltrovat

odražené světlo. S těmito čočkami jsou vnímány nerovnosti povrchu ostře. Kvalitní brýle

na lyžování mají i důkladný systém proti zamlžování. Brýle se většinou zamlžují, když

se po dojezdu z kopce sundají a nasadí se, až když nás lanovka vyveze nahoru. Je praktické

využívat žlutooranžovou barvu zorníků. Tato barva rozjasňuje obrysy při snížené viditelnosti,

a tím je pohyb bezpečnější.

Kontaktní čočky s UV filtrem pomáhají chránit oko před účinky škodlivého UV záření, ale

rozhodně nejsou náhradou ochranných pomůcek ani slunečních brýlí s UV filtrem. Je to proto,

že nepokrývají celý povrch oka.

35

Vhodnou korekcí jsou sportovní sluneční brýle s korekční vložkou. Další možností jsou

kontaktní čočky v kombinaci se sportovními brýlemi. Při této kombinaci se volí brýle

s takovými průduchy, aby větrem nedocházelo k přílišnému vysychání kontaktních čoček.

Na rozdíl od brýlí s korekční vložkou je u korekce kontaktními čočkami neomezená volba

sportovních brýlí. Do některých lyžařských brýlí je možné vložit tmavé korekční čočky

se silným zabarvením a zvýšeným UV filtrem (korekční lyžařské brýle). Dají se také použít

lyžařské brýle přes běžně nošené korekční brýle. Tyto modely mají zvláštní výřezy

pro stranice našich brýlí, takže se příjemně nosí, netlačí a chrání náš zrak a zároveň i naše

korekční brýle.

(8, 15, 16)

3.4 SVÁŘENÍ

Sváření je proces, který vede k vytvoření trvalého, pevného spoje, dvou a více materiálů.

Lidé pracující se svářečkou musí dbát na bezpečnost svých očí. Pro tyto riziková pracoviště

jsou přísně stanovená pravidla bezpečnosti práce.

Rizika:

• mechanická rizika

- způsobená nárazem prachových, kovových částic

- následky: zranění nebo perforace rohovky

• chemická rizika

- způsobená použitím nebezpečných tekutých substancí

- následky: popálení rohovky, zánět spojivek, virózní infekce

• rizika vysokých teplot

- způsobená roztavenými kovy nebo plamenem

- následky: popálení nebo perforace rohovky, ztráta zraku

• elektrická rizika

- způsobená přímým kontaktem nebo elektrickým obloukem při zkratu

- následky: zranění rohovky, sítnice nebo čočky

• rizika světelné radiace

- způsobená infračerveným nebo ultrafialovým zářením

- následky: zranění nebo popálení sítnice, poškození rohovky

36

Zrak je nutné chránit před optickým zářením, roztavenými kovy, žhavými pevnými

částicemi, kapkami, prachem a plynem. Při sváření se uvolňují vysoké dávky UV záření, ty

poškozují buňky na povrchu oční rohovky. Ta se pak doslova oloupe a tím obnaží velmi

citlivá zakončení rohovkových nervů. Za několik hodin vzniká velmi bolestivé poškození očí.

Oči slzí, poškozený udává bodavé a řezavé bolesti, které se zvětšují při mrkání a pohybu očí.

Víčka jsou oteklá a oči zarudlé. Bolest se dále zhoršuje s maximem příznaků přibližně deset

hodin po ozáření.

K ochraně zraku se nejčastěji používají ochranné brýle a ochranné štíty. Svářečské brýle

chrání pracovníky před škodlivým zářením, které vzniká při této práci. Brýle jsou s různými

typy svářečských čoček, které mohou být i odklopná. Ochranné brýle slouží pouze k ochraně

zraku. V případě potřeby chránit nejen zrak, ale i celý obličej je vhodné použít ochranný štít.

Pod některé svářečské brýle a kukly lze použít klasické korekční brýle.

Svářečské štíty i jejich průhledné hledí musí splňovat pevnostní požadavky a zároveň musí

být tepelně odolné. Slouží k pevné ochraně obličeje a zraku. Jde o větší, zaoblené kryty proti

odlétajícím částicím.

Svářečská kukla musí být zhotovena z lehkého a velmi odolného materiálu. Měla

by se vyznačovat stabilitou a vyvážeností ve všech polohách a konstrukce kukly by neměla

zatěžovat hlavu a krční páteř. Správná svářečská kukla chrání zrak před ultrafialovým

i infračerveným zářením, před teplem a jiskrami.

(11)

3.5 ZRAK HUDEBNÍK Ů

Nejdůležitějším zrakovým požadavkem je čtení not, které bývají ve větší (nevyhovující)

vzdálenosti. Zároveň musí hráči sledovat pokyny dirigenta, kterého sledují pouze nepřímo

(v periferii svého zorného pole). Pro nás důležitá vzdálenost začíná u čtecí vzdálenosti a končí

u několika metrů vzdáleného dirigenta. Výjimku tvoří hráči na dechové nástroje, kteří musí

při přípravě svého nástroje kvalitně vidět i na kratší vzdálenosti. Nevyhovující osvětlení

a špatný kontrast mohou ztížit čtení not.

Hra na dechové nástroje (například trubku nebo hoboj), je náročná na překonání dechového

odporu a může tak docházet ke zvýšení venózního tlaku v oku. Hráči na smyčcové nástroje

37

se vždy ve dvojicích dělí o jeden pult a tak sledují noty šikmo. Problémy nastávají, je-li

ve dvojici korigován každý na jinou vzdálenost.

Notový materiál je často starý a na zažloutlém papíře. Z tohoto důvodu je tisk málo

kontrastní, a tak dochází k potížím při čtení not. Další komplikací je nedostatečné

a nerovnoměrné osvětlení pultů. Důsledkem pak je to, že se hudebníci musí více spoléhat

na paměť než na čtení not.

U hudebníků je důležité, pro správnou korekci, znát specifické postavení hlavy a těla.

Toto specifické postavení je dáno druhem hudebního nástroje a pozicí hráče v orchestru.

V důsledku snahy o lepší vidění může docházet k předklánění těla a tím i k ortopedickým

obtížím.

Nejčastější korekcí hudebníků jsou brýle. Jako vždy je důležitá správná hodnota korekce

a správná centrace. Velkou komplikací jsou počínající presbyopické potíže, které se objevují

přibližně ve věku 40 let. Korekce progresivními čočkami umožňuje ostré vidění na různou

vzdálenost, ale hudebníci (zvláště hráči na smyčcové nástroje) si často stěžují na potíže při

vyhledávání správného průhledového bodu. Proto si hudebníci často přejí trifokální brýlové

čočky místo progresivních. U trifokálních čoček nejsou jednotlivé přechody plynulé a proto se

jednotlivé body lépe vyhledávají.

(14)

38

4 PRAKTICKÁ ČÁST

V této části své práce se zaměřím hlavně na dvě věci. První je důkazem toho, že ne vždy je

nejvhodnější korekční pomůcka tou pravou. A ve druhé části vyhodnotím dotazník, který

jsem předložila stu lidí. Dotazník je zaměřený na řidiče a ukazuje jak moc jsme zodpovědní.

4.1 NE VŽDY JE VHODNÁ KOREKCE TÍM NEJLEPŠÍM ŘEŠENÍM

Tento problém se pokusím vysvětlit na konkrétním příkladu, kterým je třicetiletý muž

jménem Honza. Tento muž má velmi aktivní způsob života. V průběhu všedního dne se

setkává hlavně se třemi činnostmi, při kterých potřebuje korekci refrakční vady, jejíž hodnoty

jsou - 2,25 D na pravém oku a - 2,50 D na oku levém. Pro korekci zraku používá jedny brýle,

a to při všech činnostech. Brýlové čočky zasazené do poloobruby jsou vyrobené z plastu bez

povrchových úprav. Honza nemá žádné jiné (náhradní) brýle ani starší brýle s nižší korekcí.

První z činností je řízení motorového vozidla. Pro korekci zraku při této aktivitě jsou

vhodnou korekční pomůckou brýle, ale důležité jsou i různé filtry, které u brýlí popisované

osoby postrádám. Podle mého názoru jsou pro řidiče nejvhodnější brýlové čočky Drive Wear,

ale také je důležité mít ve vozidle náhradní brýle s běžnými brýlovými čočkami (viz. kap. 3.2).

Brýlové čočky Drive Wear

Jsou to samozabarvovací polarizační brýlové čočky pro řidiče, které poskytují dokonalé

vidění za každého počasí. Jsou schopny reagovat na měnící se světelné podmínky (venku

i za čelním oknem automobilu). Reagují na nestejnou intenzitu denního světla a tak nositeli

zajišťují kvalitní vidění za každého počasí.

Zataženo Jasno Jasno

Nízká intenzita denního světla Za čelním sklem automobilu Ve venkovním prostředí

Obrázek 1 Jak vidíme přes brýlové čočky Drive Wear

39

Při zamračeném počasí zvyšují tyto čočky svou propustnost a umožňují přenos maxima

světelných informací na sítnici oka. Vysoce kontrastní polarizační film zabraňuje oslnění,

které nepříznivě ovlivňuje vidění. Toto oslnění může způsobit sluneční světlo odražené

od různých hladkých povrchů např. vozovka, kapota nebo palubní deska našeho automobilu.

Za slunečného počasí mají čočky Drive Wear nižší propustnost. Tím regulují intenzitu světla

dopadajícího na sítnici oka.

Obrázek 2 Eliminace nepříjemných vlivů brýlovou čočkou Drive Wear

Další činností jmenované osoby je práce na počítači. Jeho povolání obnáší minimálně osm

hodin denně této činnosti. Při této činnosti dochází po delší době k zčervenání jeho očí

a bolestem hlavy. I tady používá své brýle s plastovými brýlovými čočkami bez povrchových

úprav. Jeho brýle jsou správnou korekční pomůckou, ale postrádají vhodnou antireflexní

vrstvu, která eliminuje odlesky a umožňuje lepší propustnost světla.

K nejčastějším obtížím při práci s počítačem patří slzení očí, zčervenání a podráždění očí,

únava očí, ale také rozmazané nebo dvojité vidění. Tyto problémy vedou k nepříjemným

bolestem hlavy. Mezi jejich hlavní příčiny patří např. přímý pohled bez mrkání, který vede

k vysychání spojivek. Pro zrak je vhodné, když pohled směřuje mírně dolů. To ale může vést

k problémům s krční páteří. Další příčinou jsou odlesky na monitoru, ty je důležité

co nejvíce eliminovat (viz. kap. 3.1). Proto mě překvapuje, že mu antireflexní nebo jiná vrstva

nebyla doporučena.

40

Domnívám se, že pro oči je při práci na počítači vhodnější korekce refrakční vady brýlemi

na rozdíl od korekce kontaktními čočkami. Vhodné jsou speciální brýle pro práci u počítače,

protože vzdálenost monitoru od očí je větší než vzdálenost od papíru při čtení, ale zároveň je

menší než by odpovídalo brýlím na dálku. Tyto speciální čočky zajišťují na požadovanou

pracovní vzdálenost optimální zrakové pohodlí.

Třetím okruhem jeho denních činností jsou sportovní aktivity. Tou hlavní je squash, dále

také cyklistika, golf a tenis. Pro druhy sportu jako je squash a tenis jsou nejvhodnější korekcí

kontaktní čočky, protože může dojít k rozbití brýlí. Také při jízdě na kole bych volila

kontaktní čočky, protože je může doplnit vhodnými sportovními, ochrannými brýlemi. Pro

cyklisty jsou vhodné i speciální ochranné brýle s korekční vložkou (viz. kap. 3.3.2)

Zmiňovaný muž nosí i při sportech své brýle. Kontaktní čočky několikrát zkoušel, ale

vyskytla se u něj vždy alergická reakce na roztok používaný při péči o kontaktní čočky. Tato

alergie se projevuje zčervenáním očí, slzením, pálením, svěděním, a nesnášenlivostí čoček.

Na radu svého optika se pokusil několikrát změnit roztok, ale ani to nepomohlo. Nadále tedy

při všech svých aktivitách využívá brýle s obavou, že při sportu dojde k rozbití brýlí

a poranění oka.

Alergici musí vhodný roztok vyhledat zkoušením různých druhů, což je náročné nejen

finančně. Při výběru roztoku je dobré začít u takových, které obsahují nejméně chemických

látek. Další z možností je vyzkoušet jednodenní kontaktní čočky pro použití pouze při

sportovních činnostech. Tyto kontaktní čočky jsou totiž nejzdravějším způsobem nošení

čoček u lidí trpících různými alergiemi. Přecitlivělost oka mohou vyvolat nejen dezinfekční

roztoky a jejich konzervační látky, ale i vlastní kontaktní čočky (viz. kap. 2.2).

Výsledkem je, že tento klient by měl vlastnit čtvery brýle (na řízení, na práci na počítači,

na sport a náhradní) a jednodenní kontaktní čočky na své sportovní aktivity. Zatímco Honza

vlastní pouze plastové brýlové čočky bez povrchových úprav zasazené do poloobruby.

41

4.2 PRŮZKUM POUŽÍVÁNÍ BRÝLÍ U ŘIDI ČŮ

DOTAZNÍK

Věk:

18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více Pohlaví: muž žena Refrakční vada: Myopie (krátkozrakost) Hypermetropie (dalekozrakost) Astigmatismus Jiná vada Žádná vada Hodnota vady: ± 1 dioptrie 1 – 3 dioptrie 3 – 6 dioptrií 6 a více dioptrií Jaké používáte brýle při řízení? korekční brýle sluneční brýle kombinaci speciálních brýlí s korekcí žádné brýle Jak často chodíte na kontroly k očnímu lékaři? jednou za rok jednou za dva roky déle než jednou za dva roky (jednou za …. roky) naposledy jsem byl u očního lékaře, když mi předepsal nové brýle (rok - …...) nechodím k očnímu lékaři brýle si kupuji v drogerii nebo ve stánku Máte ve voze náhradní brýle? ano ne

42

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU

Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 18 – 25 let

V

ě

k

Poh-

laví Refrakční vada Hodnota vady

Brýle při

řízení

Kontroly u očního

lékaře

Náhr.

brýle

18

– 2

5

Mu

ž

Žen

a

Myo

pie

Hyp

erm

etro

pie

Ast

igm

atis

mu

s

Jin

á va

da

Žád

ná

vad

a

± 1

dio

ptr

ie

1 –

3 d

iop

trie

3 –

6 d

iop

trií

6 a

víc

e d

iop

trií

Ko

rekč

ní b

rýle

Slu

neč

ní b

rýle

Ko

mb

inac

e br

.

Žád

né

brýl

e

Jed

no

u z

a ro

k

1 x

za

dva

ro

ky

1 x

za

X

let

Při pře

dp

isu

br.

Nec

ho

dím

Br.

z d

rog

erie

An

o

Ne

1. X X X X X X X

2. X X X X X X X

3. X X X X X X X

4. X X X X X X X

5. X X X X X X X

6. X X X X X X X

7. X X X X 4 X

8. X X X X X X X

9. X X X X X X X

10. X X X X X X X

11. X X X X X X X

12. X X X X X X X

13. X X X X X X 3 X

14. X X X X X X X

15. X X X X X X

16. X X X X X X X

17. X X X X X X X

18. X X X X X 3 X

19. X X X X X X X

20. X X X X X X X

21. X X X X 4 X

22. X X X X X X X

23. X X X X X X X

24. X X X X X X X

25. X X X X X X X

26. X X X X X X X

27. X X X X X X X

28. X X X X X X X

29. X X X X X 4 X

Tabulka 1 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 18 – 25 let

43

Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 26 – 35 let

V

ě

k

Poh-

laví Refrakční vada Hodnota vady

Brýle při

řízení

Kontroly u očního

lékaře

Náhr.

brýle

26

– 3

5

Mu

ž

Žen

a

Myo

pie

Hyp

erm

etro

pie

Ast

igm

atis

mu

s

Jin

á va

da

Žád

ná

vad

a

± 1

dio

ptr

ie

1 –

3 d

iop

trie

3 –

6 d

iop

trií

6 a

víc

e d

iop

trií

Ko

rekč

ní b

rýle

Slu

neč

ní b

rýle

Ko

mb

inac

e br

.

Žád

né

brýl

e

Jed

no

u z

a ro

k

1 x

za

dva

ro

ky

1 x

za

X

let

Při pře

dp

isu

br.

Nec

ho

dím

Br.

z d

rog

erie

An

o

Ne

1. X X X X X X X

2. X X X X X X X

3. X X X X X X X

4. X X X X X X X

5. X X X X X X X

6. X X X X X 4 X

7. X X X X X X X

8. X X X X X X X

9. X X X X X X X

10. X X X X X X X

11. X X X X X X X

12. X X X X X X X X

13. X X X X X X

14. X X X X X X X X

15. X X X X X X X X

16. X X X X X X X

17. X X X X X X X

18. X X X X X X X

19. X X X X X X X

20. X X X X X X X

21. X X X X X X X

22. X X X X X X X

23. X X X X X X X

24. X X X X X X X

25. X X X X X X X

26. X X X X X X X

27. X X X X X X X

28. X X X X X X X

29. X X X X X 3 X

30. X X X X X X X

Tabulka 2 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 26 – 35 let

44

Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 36 – 45 let

V

ě

k

Poh-

laví Refrakční vada Hodnota vady

Brýle při

řízení

Kontroly u očního

lékaře

Náhr.

brýle

36

- 4

5

Mu

ž

Žen

a

Myo

pie

Hyp

erm

etro

pie

Ast

igm

atis

mu

s

Jin

á va

da

Žád

ná

vad

a

± 1

dio

ptr

ie

1 –

3 d

iop

trie

3 –

6 d

iop

trií

6 a

víc

e d

iop

trií

Ko

rekč

ní b

rýle

Slu

neč

ní b

rýle

Ko

mb

inac

e br

.

Žád

né

brýl

e

Jed

no

u z

a ro

k

1 x

za

dva

ro

ky

1 x

za

X

let

Při pře

dp

isu

br.

Nec

ho

dím

Br.

z d

rog

erie

An

o

Ne

1. X X X X X X X

2. X X X X X X X

3. X X X X X X X

4. X X X X X 3 X

5. X X X X X X X

6. X X X X X X X

7. X X X X X X X

8. X X X X X 4 X

9. X X X X X X X

10. X X X X X X X

11. X X X X X X X

12. X X X X X 3 X

13. X X X X X 3 X

14. X X X X X X X

Tabulka 3 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 36 – 45 let

45

Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 46 – 55 let

V

ě

k

Poh-

laví Refrakční vada Hodnota vady

Brýle při

řízení

Kontroly u očního

lékaře

Náhr.

brýle

46

- 5

5

Mu

ž

Žen

a

Myo

pie

Hyp

erm

etro

pie

Ast

igm

atis

mu

s

Jin

á va

da

Žád

ná

vad

a

± 1

dio

ptr

ie

1 –

3 d

iop

trie

3 –

6 d

iop

trií

6 a

víc

e d

iop

trií

Ko

rekč

ní b

rýle

Slu

neč

ní b

rýle

Ko

mb

inac

e br

.

Žád

né

brýl

e

Jed

no

u z

a ro

k

1 x

za

dva

ro

ky

1 x

za

X l

et

Při pře

dp

isu

br.

Nec

ho

dím

Br.

z d

rog

erie

An

o

Ne

1. X X X X X X X

2. X X X X X X X

3. X X X X X X X

4. X X X X X X X

5. X X X X X X X

6. X X X X X 3 X

7. X X X X X X X

8. X X X X X 3 X

9. X X X X X X X

10. X X X X X X X

11. X X X X X X X

12. X X X X X X X

13. X X X X X X X

14. X X X X X X X

15. X X X X X X X

Tabulka 4 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 46 – 55 let

46

Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 56 let a více

V

ě

k

Poh-

laví Refrakční vada Hodnota vady

Brýle při

řízení

Kontroly u očního

lékaře

Náhr.

brýle

56

a v

íce

Mu

ž

Žen

a

Myo

pie

Hyp

erm

etro

pie

Ast

igm

atis

mu

s

Jin

á va

da

Žád

ná

vad

a

± 1

dio

ptr

ie

1 –

3 d

iop

trie

3 –

6 d

iop

trií

6 a

víc

e d

iop

trií

Ko

rekč

ní b

rýle

Slu

neč

ní b

rýle

Ko

mb

inac

e br

.

Žád

né

brýl

e

Jed

no

u z

a ro

k

1 x

za

dva

ro

ky

1 x

za

X l

et

Při pře

dp

isu

br.

Nec

ho

dím

Br.

z d

rog

erie

An

o

Ne

1. X X X X X 3 X

2. X X X X X X X X

3. X X X X X X X X

4. X X X X X X X

5. X X X X X X X

6. X X X X X X X

7. X X X X X X X

8. X X X X X X X

9. X X X X X X X

10. X X X X X X X

11. X X X X X X X

12. X X X X X X X

Tabulka 5 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 56 let a více

47

0%

20%

40%

60%

80%

Počet lidí

Ano

Ne

Z tohoto dotazníku vyhodnotím několik údajů a to:

1) Kolik osob má ve svém vozidle náhradní brýle?

2) Kolik osob chodí na pravidelné oční prohlídky?

3) V jakém věku jsou lidé nejzodpovědnější (co se týče prohlídek a náhradních brýlí)?

4) Jaké pohlaví je zodpovědnější?

Odpověď na otázku č. 1 (Kolik osob má ve svém vozidle náhradní brýle?)

Ano 28 %

Ne 72 %

Tabulka 6 Použití náhradních brýlí

Z tohoto grafu vyplývá, že pouze

28 % lidí je natolik zodpovědných,

že mají ve vozidle náhradní brýle. Graf 1 Použití náhradních brýlí

Oproti tomu 72 % procent lidí u sebe

náhradní brýle nemá. Pokud zůstanu u tohoto vyhodnocení, vyplývá tedy z mého průzkumu,

že velká část lidí je nebezpečná sama pro sebe, ale i pro své okolí. Pokud dojde ke ztrátě či

rozbití jejich korekční pomůcky, mohou sebe i nás ohrozit na životě.

Je důležité ale podotknout, že dotazník vyplnili i lidé, kteří mají nízkou hodnotu refrakční

vady (± 1 D). Někteří z nich jsou schopni dosáhnout potřebné úrovně vidění zvýšením

akomodačního úsilí, a tak korekční pomůcku na přechodnou dobu nepotřebují. Tím může

dojít ke snížení vysoké hodnoty nezodpovědných lidí až o 25 % na uspokojivých 47 %. To

znamená, že více jak polovina populace je zodpovědná a to je podle mého názoru uspokojivý

výsledek.

48

Odpověď na otázku č. 2 (Kolik osob chodí na pravidelné oční prohlídky?)

Mnoho lidí neví, jak často by měli

chodit na oční prohlídky. Někteří si

myslí, že se mají pravidelné oční

prohlídky absolvovat jednou za rok

a jiní se domnívají, že správné je

na kontroly chodit jednou za dva roky.

Někteří lidé radši nechodí vůbec.

Tabulka 7 Účast na pravidelných očních prohlídkách

Graf 2 Účast na pravidelných očních prohlídkách

Na pravidelné oční prohlídky by se mělo docházet jednou za dva roky. Z tohoto grafu

vyplývá, že na pravidelné oční prohlídky (a někdy i častěji) chodí 53 % dotazovaných. Osob,

které nechodí na pravidelné oční prohlídky vůbec nebo nedodržují stanovenou lhůtu, je 28 %.

Z dotazníku jsem zjistila, že 7 % ze všech dotazovaných si kupuje nevhodné brýle v drogerii.

U korekčních brýlí z drogerie jsou hlavními problémy: centrace brýlových čoček, která

neodpovídá potřebám kupujícího a nekvalitnost plastových brýlových čoček. V tabulce č. 7

vystupuje také hodnota 12 %, kterou tvoří lidé, kteří byli na prohlídce naposledy při předpisu

brýlí, což nevíme, kdy bylo. To znamená, že je nemůžeme zařadit ani do jedné

ze jmenovaných skupin.

Jednou za rok 22 %

Jednou za dva roky 31 %

Déle než jednou za dva roky 15 %

Naposledy při předpisu brýlí 12 %

Nechodím k očnímu lékaři 13 %

Brýle si kupuji v drogerii nebo ve stánku 7 %

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Počet lidí

Jednou za rok

Jednou za dva roky

Déle než jednou za dva roky

Naposledy p ři p ředpisu brýlí

Nechodím k o čnímu léka ři

Brýle si kupuji v drogerii

49

Odpověď na otázku č. 3 (V jakém věku jsou lidé nejzodpovědnější?)

Věk Pravidelné oční prohlídky Náhradní brýle ve vozidle

18 – 25 37,9 % 24,1 % (62,0 %)

26 – 35 57,0 % 30,0 % (43,3 %)

36 – 45 28,6 % 14,3 % (28,6 %)

46 – 55 80,0 % 40,0 % (60,0 %)

55 a více 66,7 % 33,3 % (50,0 %)

Tabulka 8 Množství zodpovědných lidí v závislosti na věku

Graf 3 Množství zodpovědných lidí v závislosti na věku

Podle mého průzkumu jsou nejzodpovědnější lidé ve věku mezi 46 a 55 lety. Nejvíce osob

z této věkové kategorie chodí na pravidelné oční prohlídky a zároveň nejvíce z nich má

ve svém voze náhradní brýle. Na pravidelné oční prohlídky chodí neuvěřitelných 80 %

dotazovaných z této kategorie, protože v tomto věku dochází k presbyopii. Na rozdíl od nich

chodí na pravidelné oční kontroly pouze 28,6 % osob ve věkové kategorii 36 – 45 let.

Stejně jako u vyhodnocení otázky č. 1 je důležité zmínit, že v dotazníku vystupují i osoby,

pro které není korekční pomůcka v určitém věku nezbytná. Proto jsem v tabulce do závorky

uvedla hodnotu, která odpovídá procentu osob, které mají buď náhradní brýle ve vozidle nebo

hodnotu refrakční vady ± 1 D.

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%70,00%80,00%

Pravidelné o čníprohlídky

Náhradní brýleve vozidle

18 - 25

26 - 35

36 - 45

46 - 55

56 a více

50

Odpověď na otázku č. 4 (Jaké pohlaví je zodpovědnější?)

Mého dotazníku se zúčastnilo 52 žen a 48 mužů. Rozdíl mezi počty obou pohlaví činí

4 osoby, a pro účel vyhodnocení této otázky, tento rozdíl zanedbám.

Pohlaví Pravidelné oční prohlídky Náhradní brýle ve vozidle

Muži 45,8 % 29,2 %

Ženy 59,6 % 26,9 %

Tabulka 9 Zodpovědnější pohlaví

Graf 4 Zodpovědnější pohlaví

Z tohoto grafu vyplývá, že když se jedná o prevenci, je ženské pohlaví mnohem

zodpovědnější, a možná je to i tím, že o sebe více dbají. Pokud jde o náhradní brýle ve vozidle,

jsou zodpovědnější muži. Důvodem může být například to, že ženy jsou ve většině případů na

své věci opatrnější, a tak se nestává často, že svoje brýle rozbijí. Také v tomto grafu jsou

zahrnuti lidé, kteří korekční pomůcku krátkodobě nepotřebují.

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

Pravidelnéoční prohlídky

Náhradní brýleve vozidle

Muži

Ženy

51

4.3 ZÁVĚR PRŮZKUMU

Z tohoto průzkumu jsem se dozvěděla, že více jak polovina dotazovaných je zodpovědná.

Toto zjištění mě velmi potěšilo, protože každý nezodpovědný člověk je nebezpečný pro sebe

i své okolí. Při vyhodnocování otázky č. 4 (Jaké pohlaví je zodpovědnější?) jsem byla velmi

překvapena, protože jsem očekávala, že ženské pohlaví je mnohem zodpovědnější než pohlaví

mužské. Nečekala jsem, že mužské pohlaví bude zodpovědnější v počtu dotazovaných, kteří

mají ve voze náhradní brýle.

52

ZÁVĚR

Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jaké mají klienti možnosti korekce refrakční vady pro

různé činnosti. Svou práci jsem rozdělila na tři základní okruhy. V prvním okruhu jsem

se zabývala ametropií a refrakčními vadami. Dále jsem navázala třemi druhy korekce

refrakčních vad a v následující části jsem blíže specifikovala některé z nejvyhledávanějších

a nejběžnějších činností současné doby. Zabývala jsem se možnostmi korekce při jejich

vykonávání.

Ne vždy je pro nás nejvhodnější korekční pomůcka tou nejlepší možností, proto jsem

v závěru své práce uvedla konkrétní příklad muže, který žije velmi aktivně. Řídí motorové

vozidlo, v zaměstnání tráví většinu času prací na počítači a ve volném čase vykonává spoustu

sportovních aktivit.

Pro každou z činností je vhodná jiná korekční pomůcka, ale vždy jsou vhodné i speciální

brýle (např. sluneční). Závěrečná část mé práce obsahuje i malý dotazník, ze kterého vyplývá

několik důležitých věcí. Více jak 50 % lidí je zodpovědných a chodí na pravidelné oční

prohlídky (minimálně jednou za dva roky). Přibližně stejný počet lidí má ve svém voze

náhradní brýle, nebo má tak nízkou hodnotu refrakční vady, že zřejmě korekční pomůcku

krátkodobě nepotřebuje. Náhradní brýle jsou důležité, protože nikdy nevíme, kdy dojde

k rozbití nebo porušení našich korekčních brýlí. V takovém případě se stáváme nebezpečnými

nejen sami pro sebe, ale i pro naše okolí. Také nositelé kontaktních čoček by měli mít

ve vozidle brýle pro použití např. při ztrátě čočky z oka. Není vhodné mít u sebe náhradní

kontaktní čočky, protože jejich nošení je možné jen při dodržování přísných hygienických

pravidel.

Domnívám se, že lidé jsou málo informováni o možnostech korekce jejich zraku. Mnoho

z nich nemá tušení, že jsou speciální brýle a brýlové čočky pro různé činnosti, a tak používají

brýle s obyčejnými minerálními nebo plastovými čočkami na místo čoček speciálních.

53

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJ Ů IFORMACÍ

(1) POLÁŠEK, J., et al. Technický sborník oční optiky. Praha : Nakladatelství technické

literatury ve středisku interních publikací, 1975. 580 s.

(2) KVAPILÍKOVÁ, Kv ěta. Práce a vidění. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků

ve zdravotnictví v Brně, 1999. 122 s. ISBN 80-7013-275-2.

(3) ANTON, Milan. Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody. Brno : Národní centrum

ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004. 96 s. ISBN 80-7013-402-X.

(4) RUTRLE, Miloš. Brýlová optika. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků

ve zdravotnictví v Brně, 1993. 144 s. ISBN 80-7013-145-4.

(5) BAŠTECKÝ, Richard. Praktická brýlová optika. Praha : R+H Optik, 1997. 83 s.

(6) Drivewearlens.com [online]. 2006. DriveWear. Dostupné z WWW:

<http://www.drivewearlens.com/effect.php>.

(7) Optikalutea.cz [online]. 2009. Optika Lutea. Dostupné z WWW:

<http://www.optikalutea.cz/kontaktni-cocky/>.

(8) Komihoblog.blogspot.com [online]. 2009. Komiho blog. Dostupné z WWW:

<http://komihoblog.blogspot.com/2009/06/kontaktni-cocky-dobra-volba.html>.

(9) Plet.cz [online]. 2009. Práce na počítači s kontaktními čočkami. Dostupné z WWW:

<http://www.plet.cz/zdravi/vse-o-zdravi/211-prace-na-pocitaci-s-kontaktnimi-cockami.html>.

(10) Michalsmrcka.cz [online]. 2009. Michal Smrčka. Dostupné z WWW:

<http://michalsmrcka.cz/clanek/107-kontaktni-cocky-vynalez-stoleti>.

(11) Pevi.cz [online]. 2009. Pevi. Dostupné z WWW: <http://www.pevi.cz/zajimavosti-z-

oboru/ochrana-zamestnance-pri-svarovani.html>.

(12) Lexum.cz [online]. 2010. Lexum. Dostupné z WWW: <http://www.lexum.cz/co-je-

refrakcni-chirurgie.php>.

54

(13) Videni.cz [online]. 2009. Vidění. Dostupné z WWW: <http://www.videni.cz/operace-

oci/refrakcni-chirurgie>.

(14) 4oci.cz [online]. 2005. Česká oční optika. Dostupné z WWW:

<http://www.4oci.cz/history/3-2005/index.htm>.

(15) Videni.cz [online]. 2009. Vidění. Dostupné z WWW: <http://www.videni.cz/slunecni-

bryle/golfove>.

(16) Shop.sportisimo.cz [online]. Sportisimo. Dostupné z WWW:

<http://shop.sportisimo.cz/poradna/jak-vybrat-lyzarske-bryle/>.

55

SEZNAM OBRÁZK Ů, TABULEK A GRAF Ů

Obrázek 1 Jak vidíme přes brýlové čočky Drive Wear ............................................................ 38

Obrázek 2 Eliminace nepříjemných vlivů brýlovou čočkou Drive Wear ................................ 39

Tabulka 1 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 18 – 25 let .................................................. 42

Tabulka 2 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 26 – 35 let .................................................. 43

Tabulka 3 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 36 – 45 let .................................................. 44

Tabulka 4 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 46 – 55 let .................................................. 45

Tabulka 5 Vyhodnocení dotazníku u lidí ve věku 56 let a více ............................................... 46

Tabulka 6 Použití náhradních brýlí .......................................................................................... 47

Tabulka 7 Účast na pravidelných očních prohlídkách .............................................................. 48

Tabulka 8 Množství zodpovědných lidí v závislosti na věku ................................................... 49

Tabulka 9 Zodpovědnější pohlaví ............................................................................................ 50

Graf 1 Použití náhradních brýlí ................................................................................................ 47

Graf 2 Účast na pravidelných očních prohlídkách ................................................................... 48

Graf 3 Množství zodpovědných lidí v závislosti na věku ........................................................ 49

Graf 4 Zodpovědnější pohlaví .................................................................................................. 50