Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2008 Bc. Linda Polcarová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta podnikohospodářská

Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Název diplomové práce:

Analýza finančních zdrojů neziskových organizací

Místní akční skupiny typu LEADER

Vypracoval: Bc.Linda Polcarová

Vedoucí diplomové práce: Ing. Hana Vávrová Ph.D.

P R O H L Á Š E N Í

Prohlašuji, ţe diplomovou práci na téma

„Analýza finančních zdrojů neziskových organizací“

jsem vypracovala samostatně.

Pouţitou literaturu a podkladové materiály

uvádím v přiloţeném seznamu literatury.

V Rakovníku dne 13. 8. 2008 Podpis

P O D Ě K O V Á N Í

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Haně Vávrové, Ph.D. za její

ochotu, cenné připomínky a rady při psaní této diplomové práce. Dále také

řediteli Rakovnicko o. p. s. Radku Dvořákovi za moţnost zpracování a

uveřejnění informací týkající se organizace.

Anotace

Neziskové organizace zaloţené na principu LEADER na území České republiky

tzv. místní akční skupiny (Local Action Groups) a jejich zakládání bylo podníceno

aktivitou členských států EU. Vznik partnerství mezi neziskovou, soukromou a

veřejnou sférou v Česku a jeho formalizaci do neziskových organizací

s příslušnou právní subjektivitou, začala finančně podporovat evropská a

především česká dotační politika jiţ od roku 2004. Po několika výzvách

programů „LEADER ČR“ a „LEADER +“ v dotačním období 2004 – 2006 má

moţnost jiţ cca 150 fungujících českých MASek (LAG) participace na programu

LEADER 2007 – 2013, tj. na předpokládaném posledním plánovaném

evropském dotačním titulu pro MASky na území ČR. Pokud budou místní akční

skupiny v ţádostech o dotace neúspěšné, vyvstane otazník nad další existencí

těchto organizací. Úkolem diplomové práce je vysvětlit situaci na „trhu“ místních

akčních skupin v Česku, uvést současné moţnosti čerpání zdrojů financování

místních akčních skupin, a to i mimo hlavní finanční zdroj MASek Program

rozvoje venkova – Osu IV LEADER, a utvořit přehled dalších zdrojů financování

z ostatních pro MASky dostupných dotačních programů. Dále definovat další

moţnosti vlastního financování, které bude v souladu s pravidly vzniku a

existence místních mezisektorových partnerství. Cílem práce je tedy nalézt

v návaznosti na právní formu MAS další finanční toky a zdroje, díky nimţ mohou

tyto v mnoha případech zavedené a dobře fungující neziskové organizace

existovat i po skončení dotačního období 2007 - 2013.

Obsah Úvod ............................................................................................................. 8

1. Teoretická část ....................................................................................... 10

1.1. Základní definice neziskového sektoru ................................................ 10

1.2. Důvody vzniku neziskového sektoru ................................................... 12

1.3. Klasifikace neziskových organizací ...................................................... 13

1.4. Právní úprava a formy neziskových organizací ..................................... 15

1.5. Finanční řízení neziskových organizací ................................................ 18

1.6. Finanční zdroje NNO .......................................................................... 20

1.7. Způsoby hodnocení efektivnosti neziskových organizací ....................... 23

1.8. Zajištění finanční jistoty NNO ............................................................. 25

2. Místní akční skupiny typu LEADER ............................................................ 26

2.2. Pravidla vzniku a cíle místních akčních skupin ..................................... 27

2.2.1. Pravidla pro působnost místních akčních skupin ............................ 27

2.2.2. Metoda LEADER .......................................................................... 27

2.3. Historie místních akčních skupin typu LEADER v ČR ............................. 30

2.4. Právní forma místních akčních skupin. ................................................ 33

2.5. Charakteristika MAS jako neziskových organizací ................................. 34

2.6. Orgány a řízení MAS. ......................................................................... 35

2.7. Analýza současných zdrojů financování MAS ....................................... 38

2.7.1. Veřejné zdroje financování MAS ................................................... 38

2.7.2. Další moţnosti financování z veřejných zdrojů ............................... 43

2.7.3. Soukromé zdroje financování MAS ................................................ 46

2.7.4. Samofinancování MAS ................................................................. 47

2.7.5. Ostatní zdroje MAS ...................................................................... 51

2.7.6. Zkušenosti s čerpáním finančních zdrojů MAS ............................... 52

2.7.7. Hodnocení efektivnosti místních akčních skupin............................. 53

2.8. Vliv právní formy a činnosti MAS na získávání zdrojů ........................... 55

2.8.1. Struktura současných finančních zdrojů středočeských místních

akčních skupin ........................................................................................ 57

3. Místní akční skupina Rakovnicko .............................................................. 65

3.1. Vznik a historie MAS Rakovnicko ........................................................ 65

3.1.1. Kroky vedoucí k partnerství na Rakovnicku .................................. 67

3.2. Současná situace v MAS Rakovnicko ................................................... 69

3.2.1. Území místní akční skupiny .......................................................... 69

3.2.2. Partneři a členové MAS Rakovnicko .............................................. 70

3.2.3. Rakovnicko o. p. s. - Občanské sdruţení versus obecně prospěšná

organizace .............................................................................................. 73

3.3. Financování MAS Rakovnicko o. s. ...................................................... 74

3.3.1. Struktura zdrojů MAS Rakovnicko o.s. .......................................... 78

3.4. Financování Rakovnicko o.p.s............................................................. 79

3.4.1. Analýza finančního zdraví organizace ............................................ 84

3.4.2. Struktura zdrojů Rakovnicko o.p.s. ............................................... 87

3.4.3. Plán budoucích finančních zdrojů Rakovnicko o.p.s. ....................... 88

Závěr ............................................................................................................ 90

Seznam pouţité literatury ............................................................................... 93

Seznam pouţitých zkratek .............................................................................. 95

Seznam tabulek a grafů ................................................................................. 97

Seznam obrázků a příloh ................................................................................ 98

8

Úvod

Diplomová práce je zaměřena na problematiku financování a udrţitelnost

místních akčních skupin (MAS, MASky) na území České republiky. Především se

jedná o zmapování současných a budoucích finančních zdrojů u zmíněných

neziskových organizací. Dále o analýzu struktury zdrojů s ohledem na moţnosti

jejich získávání, a to vše v návaznosti na naplnění plánovaných aktivit MAS.

Praktické poznatky v tomto oboru jsou čerpány z Místní akční skupiny

Rakovnicko, ve které jiţ několik měsíců působím jako organizační manaţerka.

Práce má tedy objasnit specifika ve financování a analyzovat současné i budoucí

zdroje místních mezisektorových partnerství (tj. místních akčních skupin)

vzniklých či vznikajících na území České republiky metodou LEADER.

V teoretické části jsou vysvětleny náleţitosti neziskového sektoru v ČR, do

kterého spadají i zmíněné místní akční skupiny, klasifikovány neziskové

organizace a definovány právní náleţitosti těchto subjektů. Dále je zde uveden

přehled moţných finančních zdrojů, nastíněna problematika získávání

prostředků a udrţení stability nestátních neziskových organizací.

Praktická část popisuje problematiku zaloţení a existence místních akčních

skupin v Česku, analyzuje dostupnost současných zdrojů financování a

vhodnost volby právní subjektivity těchto organizací s ohledem na naplňování

jejich poslání a plánované aktivity.

Závěrečná část je zaměřena především na analýzu finančních toků a moţnosti

budoucího financování MAS. Dále je v této části se souhlasem vedení

organizace nastíněn plán financování místní akční skupiny Rakovnicko do konce

dotačního období 2007-2013, ale také po jeho skončení kdy bude jiţ omezená

moţnost čerpání evropských dotací.

Informace zde uvedené jsou čerpány hlavně ze zkušenosti pracovníků různých

místních akčních skupin, se kterými jsem měla moţnost diskutovat o

9

problematice řízení a budoucí udrţitelnosti těchto organizací. Také byly získány

názory manaţerů a odborníků na venkovskou problematiku na různých

školeních organizovaných Ústavem zemědělských a potravinářských informací

(ÚZPI), Ministerstvem zemědělství (MZe) a v neposlední řadě na konferencích

pořádaných Národní sítí MAS (NS MAS).

Osvědčila se i blízká spolupráce středočeských místních akčních skupin

soustředěných v Asociaci místních akčních skupin Středočeského kraje (AMAS

SK), se kterými se pravidelně setkáváme při řešení různých otázek, problémů

především s partnerskými projekty, spolupráce s Krajským úřadem a

financování z krajských dotačních titulů.

10

1. Teoretická část

Vzhledem ke zvolenému tématu a cíli této práce je nutné alespoň krátce

definovat a přiblíţit situaci neziskového sektoru v ČR.

1.1. Základní definice neziskového sektoru

Podle principu financování v trţním hospodářství naší společnosti existují dva

sektory; první komerční neboli podnikatelský sektor, druhý neziskový sektor.

Tento je dělen na několik sfér - veřejnou sféru zahrnující veřejnou správu a

územní samosprávu, soukromou sféru, jeţ je financována ze soukromých

financí fyzických a právnických osob, a sféru domácností.

Ziskový soukromý sektor 1 tj. podnikatelský, vychází z předpokladu, ţe jeho

subjekty jsou zaloţeny za účelem zisku jako primárního cíle.

Neziskový sektor

Veřejný neziskový sektor2 je zastoupen vládou a orgány státní správy a územní

samosprávy, jeho cílem je předcházet a řešit důsledky trţního selhání. Veřejný

sektor má za úkol poskytovat veřejně prospěšné sluţby garantované vládou a

její politikou, hrazené z veřejných financí, a dále zabezpečit a vytvářet

podmínky pro fungování soukromého a občanského sektoru.

Soukromý neziskový sektor 3 nemá jasnou definici ani jednoznačný výklad.

Definice neziskového sektoru není určená ani zákonem. Organizace působící

v této oblasti provádějí svoji činnost vlastním jménem a na vlastní

zodpovědnost. Pokud však dosahují zisku, potom je tento vyuţit na naplnění cíle

neziskové organizace.

1 SYNEK, Miloslav et al.: Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C.H.BECK, 2002, ISBN 80-7179-

736-7

2 PEKOVÁ, Jitka: Veřejné finance. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-049-1

3 ŠKARABELOVÁ, Simona: Definice neziskového sektoru, sborník příspěvků z internetové

diskuse. Brno: CNVS, 2005. ISBN 80-239-4057-0

11

Soukromý neziskový sektor, jinak také nevládní (nestátní) neziskové organizace

(NNO), vycházejí z principů sebeřízení společnosti. Občané se mohou svobodně

sdruţovat a podílet se tak na veřejné politice v rámci občanské společnosti.

Do této oblasti nevládního neziskového sektoru spadají i níţe zmíněné místní

akční skupiny.

Pod neziskový sektor je zahrnut tzv. sektor domácností.

Z důvodu odlišného vnímání neziskového sektoru a jeho nejasné definice

dochází k rozdílnému chápání existence neziskových organizací. V současnosti

je cílem organizací EU sjednotit definici pojmu a především terminologii v této

oblasti. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO) pouţívá

následující definici neziskového sektoru: „Neziskový sektor tvoří organizace,

které jsou zaloţené na jiných motivech, neţ je ekonomický zisk, a veškeré

případné zisky vkládají zpět do činnosti organizace. Nestátní neziskové

organizace jsou autonomní vůči státu a existují téměř ve všech oblastech lidské

činnosti.“4

Obrázek č. 1: Formální znázornění vztahů mezi neziskovými a ziskovými

organizacemi5:

4 VAJDOVÁ, T.: Zpráva o neziskovém sektoru v ČR, 2004, dostupné z: http://wtd.vlada.cz/files/rvk/rnno/zprava_o_neziskovem_sektoru.pdf. 5 REKTOŘÍK, J. a kol: Organizace neziskového sektoru, Základy ekonomiky, teorie a řízení, Ekopress,Praha, 2001

12

Evropská komise ve zprávě z roku 19956 uvádí, ţe dobrovolnické (neziskové)

organizace:

se od neformálních či ad hoc skupin odlišují jistým stupněm formální

či institucionální existence;

jsou neziskové, tedy mají jiné cíle neţ vytvářet zisk pro své manaţery či

členy;

jsou nezávislé, především na vládě a dalších veřejných úřadech, a mohou

se tedy bez vnějších zásahů svobodně rozhodovat dle svých vlastních

pravidel a procedur;

musejí být řízeny „nezištným“ způsobem, to znamená, ţe ani jejich

manaţeři by se neměli snaţit o osobní prospěch;

musejí být nějakým způsobem aktivní ve veřejném prostoru a jejich

činnosti;

musejí být zaměřené alespoň zčásti na přispívání k veřejnému blahu.

V této zprávě jsou také definovány funkce, které neziskové organizace

v demokratické společnosti zastávají. Jedná se o vykonávání sluţeb nebo jejich

zajištění, obhajování, svépomoc či vzájemnou pomoc a koordinaci.

1.2. Důvody vzniku neziskového sektoru

Příčinou vzniku neziskového sektoru jsou některé makroekonomické a

mikroekonomické jevy, které nastávají především v rozvinutých státech s trţní

ekonomikou. Důvodem jsou;

Trţní selhání (např. asymetrie informací, nedokonalé konkurence, přirozeného

monopolu, negativních či pozitivních externalit na trhu a existujících veřejných

statků), vytvářejí podmínky pro utvoření neziskové sféry.

Vládní selhání, která nevedou k odstraňování nespravedlivého rozdělování a

optimální alokaci zdrojů.

Příčinou můţe být:

nedostatečné vyuţití zdrojů;

6 Evropská komise: Communication from the Commission on the Role of Voluntary Organizations and Foundations in Europe. 1995, dostupné z http://www.karl.aegee.org/euro-lib.nsf

13

nedostatečné vyuţití lidského potenciálu;

potřeba zmírnění nerovností ve společnost;

nutnost ochrany kupříkladu kulturních památek, ţivotního prostředí atd.

Neziskové organizace nacházejí uplatnění především v těch oblastech, kde

selhává ziskový (podnikatelský) sektor, nebo kompenzují selhání státu.

1.3. Klasifikace neziskových organizací

Neziskový sektor se někdy označuje jako „třetí sektor“, čímţ ukazuje na fakt, ţe

jde o sektor působící mezi státem a trhem. Setkat se můţeme i s termínem

„dobrovolnický sektor“, „nezávislý sektor“ (myšleno nezávislý na vládě),

„občanský sektor“.

Americký sociolog Lester M. Salomon se pokusil vyřešit tento terminologický

problém pomocí „strukturálně-operacionální definice“.

Neziskový sektor se podle této definice skládá z organizací, které jsou

charakterizovány pěti společnými rysy:7

jsou to organizace (tzn., jsou institucionalizovány);

jsou soukromé ve smyslu “oddělené“ od státní správy;

nerozdělují zisk;

jsou samosprávné, autonomní (mají vlastní řídící orgány);

zahrnují prvek dobrovolné činnosti.

Do této definice ale mohou v ČR spadat pouze nestátní neziskové organizace,

které splňují uvedené podmíky.

Subjekty v neziskové sféře lze klasifikovat podle několika znaků a charakteristik.

Neziskové subjekty je moţno klasifikovat podle8:

kritéria zakladatele;

kritéria globálního charakteru poslání;

7 FRIČ, Pavol, GOULLI, Rochdi:. Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2001. ISBN

80-86432-04-1 8 NOVOTNÝ, Jiří a kol.: Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních

organizací), Praha:Oeconomica 2006

14

kritéria právně organizační normy;

kritéria způsobu financování.

Ad kritérium zakladatele dělí organizace na:

veřejnoprávní organizace – zaloţené veřejnou správou;

soukromoprávní organizace – zaloţené soukromou fyzickou nebo

právnickou osobou;

veřejnoprávní instituce – účel veřejné sluţby je dán ze zákona.

Ad kritérium globálního charakteru poslání dělí neziskové organizace na:

veřejně prospěšné – uspokojující potřeby společnosti, produkující veřejné

a smíšené statky (jejich cílem je poskytování veřejně prospěšných sluţeb

třetím osobám);

vzájemně prospěšné – vzájemně podporující skupinu občanů spjatou

společným zájmem, uspokojující tedy vlastní zájmy (zejména spolky a

sdruţení, které vznikají za účelem naplňování zájmů a potřeb svých

členů).

Ad kritérium právně organizační normy dělí neziskové organizace na:

organizace zcela financované z veřejných rozpočtů – především

organizační sloţky státu;

organizace zčásti financované z veřejných rozpočtů;

organizace převáţně financované ze soukromých zdrojů;

organizace financované především z výsledků své činnosti.

Ad kritérium míry samofinancování známe neziskové organizace:

dárcovského (donátorského) typu – plní svoje hlavní činnosti a jsou zcela

závislé na darech, mají institucionální výhodu oproti ziskovým

organizacím v aktivitách financovaných z darů;

komerčního typu – realizací vedlejších aktivit na komerční bázi si

vydělávají peněţní prostředky pro svou hlavní činnost, disponují tedy

určitou mírou nezávislosti na externích dárcích.

15

Podle činností které jsou u těchto organizací velmi různorodé lze také neziskové

subjekty dělit do několika oblastí. Jednoznačné zařazení opět neexistuje, proto

uvádím v tabulce č. 1 moţnosti klasifikace těchto organizací9.

Tabulka č. 1: Dělení neziskových organizací podle jejich činnosti

1.4. Právní úprava a formy neziskových organizací

Neziskový sektor je především zakotven jiţ v Listině základních práv a svobod

ve článku 20: „Právo svobodně se sdruţovat je zaručeno. Kaţdý má právo

spolu s jinými se sdruţovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruţeních.“ V

českém právním systému ale dosud neexistuje jednoznačná definice neziskové

9 REKTOŘIK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress 2001. ISBN 80-86119-41-6.

Mezinárodní klasifikace

neziskových organizací

ICNPO

Systém klasifikace netržních

činností OSN COPNI

Odvětvová klasifikace

nevýrobních ekonomických

činností

Kultura, sport, volný čas Rekreační, kulturní služby 92. Rekreační, kulturní a

sportovní činnost

Vzdělávání a výzkum Vzdělávací služby, výzkum 80. Školství a 73. Výzkum

Sociální služby Sociální služby

Sociální služby a 75. Kolektivní

a individuální sociální služby a

sociální politiky

Zdravotnictví Služby zdravotnické 85. Zdravotnictví

Komunitní rozvoj a bytové

hospodářství

Občanskoprávní osvěta a

politické organizace

Filantropie

Nadace mezinárodní Církevní služby

Náboženství a církve

Odbory a profesní spolky

Organizace profesní,

odborářské a občanská

sdružení

Činnost společenských

organizací (odbory, politické

str., církve a profesní spolky)

Nespecifikované činnosti Ostatní služby, smíšené a

nespecifikované Ostatní osobní služby

16

organizace, a tak jsou tyto právní formy odvozovány ze zákona č. 586/1992 Sb.,

o dani z příjmu.

Po roce 1989 byl díky změně společenské situace uvolněn velký potenciál pro

vznik neziskových organizací. Jejich existence však upravoval dosud platný,

nevyhovující zákon č. 63/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a

shromáţděních. V roce 1990 byl nahrazen zákonem č. 83/1990 Sb., o

sdruţování občanů, který vytvořil základ pro rozvoj soukromého neziskového

sektoru, v mnohých ohledech je ale velmi volnou úpravou. Tato dosud platná

právní úprava např. neposkytuje nástroje pro dostatečnou kontrolu občanských

sdruţení a stále zde existuje moţnost vytvářet neziskové organizace, které

slouţí pouze jako zástěrka podnikatelské činnosti. Další legislativní úprava

neziskového sektoru přišla aţ v roce 1995, kdy byl schválen zákon o obecně

prospěšných společnostech. Zákon měl původně zastřešovat všechny neziskové

organizace, ale průběh jeho tvorby způsobil, ţe se omezil pouze na právní

formu obecně prospěšných společností.

Legislativní úprava a právní formy neziskových organizací se v jednotlivých

státech liší. Do oblasti neziskových subjektů s působností v ČR patří:

Veřejná nezisková sféra:

Rozpočtové organizace

Příspěvkové organizace

Státní fondy

Veřejnoprávní instituce

Nestátní nezisková sféra:

občanská sdruţení (zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů),

obecně prospěšné společnosti (zákon č. 248/1995 Sb., o O.P.S.),

nadace a nadační fondy (zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních

fondech),

účelová zařízení církví (zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě víry a

postavení

církví a náboţenských společností)

zájmové sdruţení právnických osob (§20 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský

17

zákoník);

obchodní společnosti zaloţené za jiným neţ podnikatelským účelem;

politické strany (Zákon č. 424/1991 Sb., o sdruţování v politických

stranách a v politických hnutích).

Subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon:

Obce - je základním územním samosprávním společenstvím občanů.

Komora daňových poradců,

Česká lékařská komora,

Česká stomatologická komora,

Česká lékárnická komora,

Komora auditorů,

Česká advokátní komora,

Česká komora architektů

Notářské komory a notářská komora ČR,

Česká televize a Český rozhlas,

Společenství vlastníků bytových jednotek.

Vývoj počtu neziskových organizací na území ČR v oblasti veřejné i soukromé

(nestátní) ukazuje následující graf. Jsou v něm zahrnuty jednotky, jejichţ

provozní náklady jsou z více neţ padesáti procent financovány a kontrolovány

domácnostmi.

Graf č. 1: Vývoj počtu neziskových organizací v ČR10

10 ČSÚ, Statistická ročenka České republiky, Organizační struktura národního hospodářství,

dostupné z http://czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-1200

0

50 000

100 000

150 000

2000 2004 2005 2006

89 984

124 261 131 296 135 619

Neziskové instituce slouţící

domácnostem

18

Vzhledem ke zvolenému tématu financování nestátních neziskových organizací

uvádím pro porovnání i vývoj počtu nestátních neziskových organizací

v závislosti na právní formě organizace.

Graf č. 2: Vývoj počtu NNO dle právní formy podnikání11

1.5. Finanční řízení neziskových organizací

Řízení finančních zdrojů neziskových organizací vychází stejně jako ostatní

činnosti organizace ze stanové vize. Cílem NNO tedy není generovat zisky pro

uspokojení svých vlastních potřeb (kromě zabezpečení řádného chodu

organizace), případně potřeb akcionářů, majitelů a zakladatelů, ale pomocí

získaných prostředků uspokojit veřejné potřeby, které z určitého důvodu nejsou

nebo nemohou být uspokojeny ze strany státu či soukromých zdrojů. Účelem

neziskových organizací je „zacílení“ získaných peněz na aktivity podporující

dosaţení veřejného prospěchu. S tímto procesem jsou spojeny i další důleţité

aktivity, které napomáhají efektivnímu chodu a úspěšnému naplňování cílů celé

11 ČSÚ, Albertina – Firemní monitor, dostupná na http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/statistika/

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

42302

47101 49108 50997 53306 54963

5834761802 62780

Občanská sdruţení Nadace

Nadační fondy Obecně prospěšné společnosti

Evidované právnické osoby

19

organizace.

Dále jsou uvedeny závěry ze zprávy o neziskovém sektoru z roku 200512, která

pojednává o potřebách neziskového sektoru veřejného i nestátního.

V krátkém hodnocení je vyzdviţeno několik základních nedostatků těchto

organizací. V oblasti finančního řízení nemají neziskové subjekty systémové

řešení. Je to výsledek nedostatečného personálního zajištění, kdy se

s rostoucími nároky na finanční řízení ze strany fondů EU, grantů veřejné správy

a zákona o DPH projevuje malé nebo ţádné zajištění kvalitních finančních

manaţerů a ekonomů pro provoz organizace. Také špatná nebo ţádná

dostupnost výročních zpráv i u typu organizací, kde je tato povinnost uloţena

zákonem, je znamením netransparentnosti v neziskovém sektoru.

Diverzifikace zdrojů (viz. níţe) je nedílnou součástí finančního plánovaní. V ČR

se subjekty neziskového sektoru zaměřují na 3 – 4 finanční zdroje, bohuţel

problém nastává s poměrem získaných prostředků z těchto zdrojů. V mnoha

případech mají organizace pouze jeden či dva zdroje, které poskytují příjmy

téměř ze 75% celkového rozpočtu NO.

Ačkoliv lze v této oblasti zajistit jen krátkodobé financování (většina neziskových

organizací má finanční zajištění na několik měsíců, maximálně na rok), nevytváří

NNO finanční rezervy. Jistotou mohou být v tomto směru pravidelné členské

příspěvky.

V případě ţe organizace rozšiřuje portfolio svých příjmů o vlastní příjmy (např.

z prodeje výrobků a sluţeb), účtují si ve většině případů pouze minimální

částky. Negativně se v této oblasti také projevují nedostatečné dovednosti

v oblasti finančního a marketingového řízení.

I kdyţ je fundraising povaţován za nutnost, nejsou neziskové organizace

schopny dostatečně rozvinout tento prostředek získávání zdrojů a vyuţívají

především jen vybrané skupiny dárců. Jejich fundraising je tedy vnímán jako

nedostatečný. Příčinou bývá nevyjasněná situace v organizaci a jejích

procesech, kdy je povinnost správní rady získávat finanční zdroje přesouvána na

sféru výkonnou.

12 Zpráva o stavu neziskového sektoru 2005, dostupná na

http://www.neziskovky.cz/files/Soubory/neziskovy_sektor_CR/Zprava_o_stavu_NS_2005.pdf

20

1.6. Finanční zdroje NNO

Kaţdá organizace potřebuje pro svou existenci a udrţitelnost příjmy. V tomto

ohledu se nejvíce projevuje rozdíl mezi neziskovými a ziskovými organizacemi.

Neziskové organizace povaţují za příjem i nepeněţní plnění, tj. naturální.

Ačkoliv z více jak 70% jsou příjmy těchto subjektů tvořeny finančními toky.

Ostatní procesy a výkony jsou u NNO a podnikatelských subjektů stejné, odlišují

se pouze ve strategii, kde má podnik za cíl především zisk.

Příjmy neziskových organizací členíme na tři základní skupiny:

zdroje z veřejných prostředků;

zdroje ze soukromého sektoru;

zdroje z činnosti organizace samotné.

Vyuţívání vícezdrojového financování u těchto typů organizací je uvedeno

v následujícím grafu.

Graf č. 3: Poměr finančních zdrojů u neziskových organizací v Česku13.

13 ČEPELKA, O.: Financování rozvoje venkova – výsledky výzkumu, TiMa Liberec, leden 2003

Státní dotace a dotace z EU

30%

Soukromé dárcovství

21%

Členské poplatky18%

Vlastní činnost

17%

Granty od zahraničních

nadací8%

Granty od

domácích nadací4%

Ostatní 2%

21

Ad příjmy z veřejných prostředků, tj. rozpočtů a fondů. Rozdělením těchto

prostředků jsou povinovány vţdy příslušné orgány ministerstev, měst a obcí

(samosprávy). Jsou tvořeny:

vládními granty a smlouvami podporujícími specifické činnosti a

programy, vţdy v souladu se strategickými dokumenty státu na dané

období;

programy EU, které se v posledních letech staly jedním z největších

zdrojů financování činností NNO;

zákonem nařízené příspěvky a dotace vlády určené k financování

veřejných programů a určitých druhů činností (např. církevních

organizací, politických stran, soukromých škol atd.);

platby provedené třetí stranou představují především platby sociálního a

zdravotního pojištění a další nepřímé vládní platby, které jsou

organizacím hrazeny za sluţby poskytnuté jednotlivcům.

Prostředky poskytování uvedených finančních příjmů mohou být ve formě

výběrových řízení na konkrétní projekty, tj. dotacemi na vybrané projekty

vázané smlouvou ale bez právního nároku. Dále se vyuţívá dotací a příspěvku,

které jsou vyhlašovány na základě specifických zákonů, nařízení vlády, vyhlášek

a vládních usnesení. Formou vládní podpory jsou také veřejné zakázky a

smluvně sjednané sluţby např. sociální, kdy musí samosprávy tyto sluţby ze

zákona poskytovat.

Ad příjmy ze soukromého sektoru se v podmínkách ČR objevují ve formě:

darů z podnikatelské sféry, kdy se můţe jednat o jednorázový dar

podniku a to nejen v peněţní formě, nebo sama firma má svůj vlastní

grantový program, pomocí něhoţ podporuje vybrané projekty z určité

oblasti. Grantový program firem má potom podobné náleţitosti jako

výběrové řízení na dotace z veřejných zdrojů (ţádost, popis projektu,

finanční plán a monitorovací hodnoty);

individuálního daru či sponzorského příspěvku od jednotlivce. V případě

sponzoringu pak jde o daňově uznatelný příjem, tudíţ jej musí nezisková

organizace danit;

22

příjmů od nadací a nadačních fondů. Neziskové organizace ţádají o

finanční příspěvek od nadací a nadačních fondů, které slouţí jako

„přerozdělovač“ získaných zdrojů. I zde se jedná o podobný proces jako

u výběrového řízení na veřejné dotační tituly, kdy jsou pomocí

hodnotících kritérií vybrány podporované projekty;

veřejných sbírek pořádaných samotnou nevýdělečnou organizací.

Dodrţení legislativních náleţitostí, příprava a realizace veřejné sbírky jsou

velmi náročné aktivity, proto se s tímto zdrojem setkáváme pouze u

zavedených a profesionálních neziskových organizací;

ostatních zdrojů slouţících více organizacím, především se jedná o

loterie, sdruţené veřejné sbírky, tomboly a jiné.

Ad příjmy z vlastní činnosti a příspěvků organizace.

Tyto příjmy spadají především do hospodářské činnosti organizace, tzn. ţe jsou

komerčním příjmem organizace. Oblast těchto příjmů nazýváme

samofinancováním subjektu. K výhodám samofinancování patří, ţe můţe

výrazně zvýšit objem disponibilních finančních prostředků, můţe pomoci

překlenout období, kdy podpora z dotací, grantů skončila, nebo ještě

nedorazila.14

Do této oblasti zdrojů patří:

členské příspěvky, pokud má organizace členskou základnu;

příjmy z prodeje výrobků či sluţeb poskytovaných organizací,

s podmínkou vazby na hlavní cíle a činnost neziskového subjektu;

poplatky od klientů za organizací poskytované sluţby, které nejsou

zajištěné institucemi státní správy – většinou jde o sluţby v sociální a

zdravotní oblasti;

výnosy z investic, které mohou vyvstat z hospodaření s vlastním

kapitálem.

Další podstatnou částí zdrojů NNO jsou nefinanční plnění. U neziskových

organizací se tímto rozumí především dobrovolnictví a naturální příjmy.

14 NOVOTNÝ, J. a kol.: Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací). Praha: Oeconomica, 2006

23

Oceňování naturální zdrojů vychází z trţních cen těchto darů nebo ekvivalentů -

jedná se např. o vybavení, budovy, přístroje., Oceňování práce dobrovolníků je

o něco komplikovanější a ne vţdy jednoznačné.

1.7. Způsoby hodnocení efektivnosti neziskových

organizací

Efektivnost se u hlavní činnosti NNO měří mírou účinnosti aktivit směřujících

k naplnění stanoveného cíle organizace a jejího dopadu ve prospěch veřejnosti.

Cílem hlavní činnosti z finančního pohledu je rovnost nákladů a výnosů.

Abychom však zcela neeliminovali hodnocení efektivnosti z pohledu finančních

toků, je nutné zohlednit i vedlejší hospodářskou činnost organizací, která sice

není hlavním cílem NNO, ale představuje zhodnocení vlastních prostředků

těchto organizací.

Finanční analýza u neziskových organizací není zcela identická jako u

podnikatelských subjektů, které mají za primární cíl zisk. Dochází k modifikaci

stanovených ukazatelů a hodnotících prvků. Rozdílné je také pojetí výsledných

ukazatelů s ohledem na skupinu, pro kterou jsou výsledné informace vyuţitelné.

Uţivatele účetních informací u neziskových organizací tvoří (kromě dohledových

orgánů NNO):

dárci a potencionální dárci (zřizovatelé fondů, soukromé osoby a firmy);

management;

obdarovaní (tj. příjemci).

Základními metodami a pravidly udrţení stability a efektivnosti organizace jsou:

Zlaté bilanční pravidlo, které poţaduje krytí dlouhodobého majetku

vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími zdroji a financování

krátkodobých sloţek majetku z odpovídajících krátkodobých zdrojů;

Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika sleduje vztahy na straně pasiv,

kdy by vlastní zdroje měly převyšovat cizí zdroje (v krajním případě se

rovnat), tento poměr představuje stupeň zadluţení organizace;

Zlaté pari pravidlo vyjadřuje vztah dlouhodobého majetku a vlastních

zdrojů;

24

Zlaté bilanční poměrové pravidlo poţaduje rychlejší tempo růstu trţeb (u

NNO zahrnuje růst výnosů) neţli je tempo růstu investic.

V rámci procesu hodnocení především vedlejší činnosti neziskových organizací

je vyuţíváno těchto poměrových ukazatelů:

ukazatele produktivity, tj. vyjádření produkční schopnosti a výkonnosti

organizace s vazbou na lidské zdroje (měřené počtem pracovníků,

odpracovaných hodin, vyplacenou mzdou) či kapitálové zdroje (hodnota

vlastního i cizího kapitálu určeného pro tuto činnost);

ukazatele rentability, tyto ukazatele z důvodu pouţití výše zisku pro

výpočet hodnoty plně odráţí výkonnost především hospodářské činnosti

organizace, vyuţívá se ukazatel ROA (Return on Assets – rentabilita

aktiv), který ukazuje výši zisku připadající na jednu korunu majetku

organizace, dále dlouhodobá rentabilita (zahrnuje všechny rezervní

fondy, nedělitelné fondy a výsledky hospodaření minulé i současné),

rentabilita výkonů z cashflow a celková rentabilita (čistý zisk / celkový

vloţený kapitál);

ukazatele autarkie, míra autarkie odráţí míru soběstačnosti subjektu,

autarkii je moţno hodnotit na bázi výnosově nákladové nebo příjmově

výdajové, kdy ukazuje krytí nákladové (výdajové) poloţky poloţkou

výnosů (příjmů), tento ukazatel lze stanovit pro hlavní i vedlejší činnost;

ukazatele likvidity, jakoţto ukazatele dostatku prostředků k zajištění

činnosti. Lze stanovit hodnoty likvidity okamţité, pohotové i běţné, coţ

závisí na stavu zásob a pohledávek u organizace;

ukazatele zadluţenosti měří rozsah, v jakém organizace uţívá

k financování dluhu;

ukazatel finanční stability je doplňkovým ukazatelem zadluţenosti, součet

obou ukazatelů je roven 1, udává tedy do jaké míry je majetek

organizace kryt vlastními zdroji, jeho zvyšováním dochází k větší stabilitě

podniku;

ukazatele investičního rozvoje/útlumu posuzují, v jakém stavu se nachází

majetek organizace po stránce kvantity i kvality. Z výsledku tohoto

25

ukazatele následně vyvozujeme závěry týkající se budoucích kroků

(útlumu/rozvoje) organizace;

ukazatele aktivity vykazují účinnost řízení aktiv, tj. efektivitu hospodaření

s aktivami, především se jedná o obrat kapitálu, dobu obratu

pohledávek, dobu obratu zásob, obrat celkových aktiv.

1.8. Zajištění finanční jistoty NNO

V případě neziskového sektoru nelze pouţít výrazu „finanční stabilita“, která je

v souvislosti s podniky chápána jako struktura financí, tj. podílu vlastního

kapitálu na pasivech. Finanční rovnováha můţe být dosaţena v případě, ţe

nebude povahou finančních toků ohroţeno fungování neziskové organizace, tj.

kdy NNO bude mít dostatek finančních zdrojů k zabezpečení provozu a

bezproblémovému chodu organizace směřující k naplňování svého cíle.

Pro předcházení nestálostem ve finančních tocích lze aplikovat několik opatření;

Diverzifikovat zdroje tak, aby organizace nebyla zcela závislá pouze na jednom

zdroji.

Zajistit stabilní příjem, který nebude podléhat výkyvům ve výši a bude

předvídatelný.

Klíčové je také vlastnit dostatek vlastních volných zdrojů pocházejících např.

z členských příspěvků nebo vlastní hospodářské činnosti aj. Důleţité je, ţe

nesmějí být vázané na určitý účel (sponzorský dar, dotace, smluvní plnění).

Tyto příjmy pak lze upotřebit na chod kanceláře, mzdové náklady,

předfinancování projektů atd. Výhodou je moţnost dlouhodobějšího plánování,

které napomáhá dosahování cílů a poslání organizace.

K zajištění stability NNO je nutné řízení cash flow (CF), tj. příjmů a výdajů.

Tento proces zajišťuje udrţení solventnosti organizace a tím pádem její

schopnost včasného uhrazení všech závazků.

Dalším nástrojem udrţení stability je tvorba rezerv. Ačkoliv některé organizace

mají tuto povinnost uloţenu ze zákona, povaţuje se za důleţitý prvek finanční

jistoty u všech neziskových organizací.

V neposlední řadě je nutné zajistit kvalifikované a schopné pracovníky, kteří

mohou svým pracovním nasazením udrţet a dobře vést chod celé organizace.

26

2. Místní akční skupiny typu LEADER

2.1. Definice místních akčních skupin

Co to vlastně místní akční skupina je a čím se zabývá?

Místní akční skupiny neboli Local Action Groups vznikaly a vznikají na území

evropských států z důvodu podpory rozvoje venkovských oblastí jiţ od roku

1991. Zakládání těchto v České republice neziskových organizací má svá

specifická pravidla a podmínky. Metoda vzniku místních partnerství se nazývá

LEADER. Původ tohoto slova je ve zkratce „Liaison entre les actions de

développement d´économie rurale“ (Spojitost mezi akcemi hospodářského

rozvoje venkova). Aţ začlenění LEADERu do velkých podpůrných programů EU

povýšilo původní význam na „vůdčí metodu - LEADER“ rozvoje venkova.

Důvod existence těchto neziskových partnerství není jen moţnost čerpání

evropských či národních dotací pro rozvoj a udrţitelnost venkovského regionu,

ve kterém MASka (pracovní výraz pro místní akční skupinu) působí. Hlavní

důvodem je posílení nezištné spolupráce zástupců různých socioekonomických

sektorů působících na daném území.

Do budoucna se přisuzuje místním akčním skupinám velký význam především

pro vyuţití a udrţitelný rozvoj venkovských regionů. Vzhledem k vysokému

procentu venkovských oblastí pokrývajících Českou republiku vzrůstá na území

našeho státu mnohonásobně významnost těchto místních partnerství.

Významné a převáţně venkovské regiony v ČR představují 9 050 006 obyvatel,

tj. 88,6 % obyvatel ČR a 78 370 km2, tj. 99,4 % území ČR. Statistickou hranicí

běţně pouţívanou v ČR pro vymezení venkovských obcí je 2 000 obyvatel. Obce

s niţším počtem obyvatel neţ 2 000 jsou v našich podmínkách povaţovány za

venkovské. 15

15 Ministerstvo zemědělství: Zpráva k Programu rozvoje venkova na období 2007 -2013, dostupná na http:www.mze.cz

27

2.2. Pravidla vzniku a cíle místních akčních skupin

Vznik a zakládání místních akčních skupin na území České republiky se musí

řídit nejen zákonnými regulemi (viz. právní formy MAS), ale podléhá zároveň

všeobecným podmínkám metody LEADER uplatňované Evropským

společenstvím.

2.2.1. Pravidla pro působnost místních akčních skupin16

Územní působnost MAS je ohraničena minimálně 10.000 a maximálně

100.000 obyvatel, s městy do 25.000 obyvatel a hustotou do 120

obyvatel na m2. Území je vymezeno hranicí, která ohraničuje katastrální

území všech okrajových obcí území MAS, je souvislé a má společnou

charakteristiku.

Místní akční skupina musí mít minimálně výběrovou komisi, manaţera,

orgán pro přípravu Strategického plánu LEADER a dozor nad jeho

realizací a dále zajištěné účetní sluţby.

Rozvojová strategie místního partnerství je realizována na území ČR

mimo území Prahy.

Členové/partneři MAS musí mít na území působnosti MAS trvalé bydliště,

sídlo nebo provozovnu, nebo musí prokazatelně na daném území místně

působit.

2.2.2. Metoda LEADER

Ke vzniku hnutí LEADER v zemích původní evropské patnáctky vedly především

tyto důvody a cíle:

I. Zmírnit stále se zvětšující rozdíly v ţivotní úrovni mezi venkovem a městy.

II. Zamezit devastaci venkova a jeho přírodních zdrojů, zachovat kulturní

dědictví venkova, zamezit odlivu venkovanů do měst.

16 Ministerstvo zemědělství České republiky: Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty PRV ČR na období 2007 – 2013, říjen 2007

28

III. Přímo podporovat venkov z rozpočtu EU bez výrazných finančních ztrát

cestou na místo určení.

Odstavec 61 v Ose IV, Nařízení Evropské komise č. 1698/2005, řídící Venkovské

rozvojové programy v dotačním období 2007 – 2013 definuje přístup LEADER

jako kombinaci aplikací sedmi operačních principů17, kterými se místní

partnerství odlišuje od jiných způsobů spolupráce. Jedná se o sedm základních

kamenů metody LEADER:

I. Public Private Partnership (PPP), tedy partnerství soukromého a veřejného

sektoru na lokální úrovni organizované v podobě místní akční skupiny.

Závazná pravidla určují poměr zastoupení kaţdé z organizací.

II. Společná rozvojová strategie vycházející ze specifik, potřeb a rozvojových

příleţitostí daného regionu.

III. Postup „zdola nahoru“, v němţ iniciativa vychází přímo od zástupců

socioekonomických sektorů působících v regionu.

IV. Integrovaný postup účastníků různých sektorů, plánování a vyuţívání

veřejných a soukromých zdrojů, vznikající společné projekty.

V. Inovativnost v řešení, to je důraz na aktivity a akce, které jsou v daném

území nové a rozvojové.

VI. Spolupráce nejen uvnitř místní akční skupiny, mezi MAS v rámci jedné země,

ale také mezi MAS z různých zemí Evropy (nejen EU).

VII. Účast a práce v sítích. Volné sdruţování místních akčních skupin do asociací

a sítí v nichţ si MAS plně ponechávají svoji samostatnost, avšak mají uţitek

ze společného postupu a ze sdílení zkušeností, informací a kontaktů.

Ad I. Partnerství na lokální úrovni.

Místní akční skupina je součástí sociální a institucionální struktury území, na

kterém působí. V souladu s principem „zdola nahoru“ se snaţí nalézt skryté

„poklady“ (potenciál území) a uplatnit je jako další moţnost zdroje pro místní

17 LUKESCH R., The Lag Handbook, A Guide Through the Stunning Word of Local

Action Groups, 3/2007.

29

rozvoj. Tento potenciál je hlavně ukrytý v lidech, tudíţ je pochopitelné, ţe

místní partnerství bude o to víc úspěšné, o co více zahrne tyto lidi do procesu

rozhodování a plánování.

Ad II. Společná rozvojová strategie.

Místní mezisektorové partnerství je styčným bodem, kde lidé nacházejí to, co je

pro ně společné. Velice často jsou tyto společné znaky výsledkem historického a

kulturního vývoje a přírodního dědictví celého území.

Ad III. Postup „zdola nahoru“.

Prioritou místních partnerství jsou především místní lidé, kteří jsou nositeli nejen

svých problémů a potřeb, ale také jejich řešení. Energie a motivace pro

uskutečnění změny na daném území by měla pocházet od nich. Cílem

partnerství je dostat tyto lidi co nejblíţe a umoţnit jim rozhodování o vývoji.

Týká se to formálních i neformálních lídrů, rozvojových aktivit a motivování

procesů rozvoje. Externí pomoc je velmi potřebná, ale neměla by být

dominantní.

Ad IV. Integrovaný postup rozvoje.

Místní partnerství poskytuje vhodné zázemí pro integrovaný přístup a plodnou

půdu pro víceodvětvové projekty. V mnoha případech jsou potřebná spojenectví

tvořena díky: plodné půdě partnerství, novým moţnostem setkání, moţností

změny a přínosům veřejné podpory - vším společně.

I kdyţ se partnerství zaloţí pouze se zájmem o získání zdroje z fondů LEADER,

coţ je velmi běţný způsob, časem se i toto uměle vytvořené místní partnerství

můţe stát opravdovým „LEADERovským“. „ Stupeň partnerství těchto lidí je sice

vysoký, ale jejich prvotní impuls pro spolupráci je zdroj financí pro vlastní

prospěch. Postupem času se partneři stanou částí místního systému a uvědomí

si, ţe různé zásahy lze realizovat pouze strategickou integrací.“ (Case study

Umbria, Synthesis of mid-term evaluations LEADER+, 2007).

30

Ad V. Inovativnost.

Kdyţ se lidé setkávají, vznikají nové myšlenky a rodí se inovativní koncepty,

bohuţel se tomu děje jen zřídka. Místním partnerství rozumíme příleţitost a

prostor pro tato setkání. Tento postup ale vyţaduje profesionální podporu

(facilitaci) partnerů, impuls pro odstranění jejich předsudků a celkové

povzbuzení k inovativní činnosti.

Ad VI. Spolupráce.

MAS jsou středem meziteritoriální komunikace. Způsob, jakým manaţeři

místních partnerství spolupracují s dalšími oblastmi na celkové síti předávání

znalostí a oboustranné výměně, se odráţí v komunikačních kapacitách na lokální

úrovni.

Ad VII. Účast a práce v sítích.

Interní a externí vytváření komunikačních sítí jsou dvě strany stejné mince.

Vytváření spolupráce není jen seznam adres pro dopisování ani klábosení mezi

dvěma zástupci regionů, ale je to umění integrace sociálních, ekonomických a

technických znalostí s empatií, mezikulturní příslušností a představivostí.

Místní akční skupiny jsou zaloţené na partnerství a na určitém definovaném

území sloţeném z podnikatelů na venkově (hlavně rolníků), představitelů místní

samosprávy, zájmových skupin a občanských sdruţení za spoluúčasti místní

státní správy, případně regionální samosprávy. Veřejná sféra přitom tvoří

maximálně 50% rozhodujícího orgánu (valná hromada x správní rada, podle

právní formy MAS) a soukromá sféra má tedy minimálně 50% podíl na

rozhodování.

2.3. Historie místních akčních skupin typu LEADER v ČR

Ačkoliv místní partnerství v evropských státech začala vznikat jiţ roku 1991, na

území našeho státu podporoval národní Program obnovy venkova (zaloţený

v roce 1991) integrované projekty pouze venkovských mikroregionů.

Mikroregiony té doby byly utvářeny na základě neformální dohody o spolupráci

31

obcí a také byly svou rozlohou poměrně malé. Podpora tedy byla směřována

výhradně obcím. Aţ nový zákon o obcích a předvstupní program pro rozvoj

zemědělství a venkova (SAPARD, viz níţe) je podpořil i finančně.

Díky přípravě na vstup našeho státu do Evropského společenství jsou počátky

místních partnerství iniciovány jiţ v roce 1999. V tomto roce došlo k prvnímu

setkání českých zástupců s partnery z jiných zemí a k diskusím na téma

LEADER.

V roce 2001 byla vydána první publikace o LEADERu a následujícího roku jiţ

vznikaly na území České republiky první místní akční skupiny.

Během roku 2003 proběhlo několik setkání v regionech a také se konala

celostátní konference v Praze. Pro podporu vzniku místních partnerství bylo

potřeba získat podporu i z mimovládních pozic. Také se uskutečnila evropská

konference k SAPARDu v Pardubicích. SAPARD Special Accession Programme

for Agriculture and Rural Development - je speciální předvstupní program pro

zemědělství a rozvoj venkova) je jednou ze tří základních forem finanční

podpory Evropské unie kandidátským státům (spolu s programy ISPA a Phare).

Cílem podpory je pomoci těmto zemím připravit se na převzetí závazků

vyplývajících z členství a na úspěšné začlenění do společného trhu EU. 18

Rok 2004 je prvním rokem čerpání národních dotací pro organizace pracující

způsobem LEADER. Byl zahájen národní program LEADER ČR financovaný ze

státního rozpočtu a LEADER+ financovaný z operačního programu Rozvoj

venkova a multifunkční zemědělství. Díky tomuto programu mají MASky

moţnost schůzek se zástupci Ministerstva zemědělství a diskuse nad organizací

a pravidly dotačních titulů.

Následující rok 2005 byl nabitý aktivitami v oblasti rozvoje venkova. Byl poprvé

vyhlášen program LEADER+ jako součást Operačního programu "Rozvoj

18 Informační materiály SAPARD, Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské

komise v ČR, 2004

32

venkova a multifunkční zemědělství". Vznikla nová názorová platforma a výzva

Duha pro venkov, Národní observatoř venkova (o.p.s.), dále vzniká národní síť

pro venkov s MASkami jako hlavními činiteli. Vyjednává se o budoucí podobě

Národního strategického plánu (NSP) a PRV pro období 2007-13. V prosinci roku

2005 je jiţ evidováno 79 organizací MAS, v březnu následujícího roku uţ 123.

V roce 2006 pokračuje rozvoj Národní observatoře venkova a to hlavně ve

směru vzdělávání (kurzy pro manaţery a členy MAS) a také se rozvíjí Národní

síť MAS.

Loňského roku 2007 došlo k inventarizaci aktivních místních akčních skupin na

území ČR. Výsledný počet v měsíci dubnu zněl 150 MAS, které jsou nebo byly

aktivní anebo jejichţ zakladatelé právě dokončovali jejich právní vznik. Z toho

od 119 z nich byly získány aktuální informace (tzn. minimálně 119 je „ţijících a

komunikujících“). Těchto 150 místních akčních skupin zaujímá méně neţ

polovinu rozlohy České republiky. Pro srovnání - třetina tohoto počtu by

dokázala pokrýt například celé venkovské území Rakouska či Finska. Národní síť

MAS má z oněch fungujících místních akčních skupin v současné době 83 členů.

Během doby, co iniciativa LEADER funguje na území českého státu, prošla

vývojovými etapami. LEADER I přinesl rozvoj místních partnerství, LEADER II

potom navázal větším mnoţstvím investičních projektů. LEADER + podpořil

rozvoj spolupráce „měkkých“ projektů, akcí a sítí. A přestoţe iniciativa LEADER

+ Evropského společenství nebyla v letech 2000 – 2006 pro Českou republiku

přístupná, začala se Česká republika sama ze svých vlastních zdrojů připravovat

na přístup LEADER z EU. Jiţ od roku 2000 vytvářela pro místní akční skupiny a

mikroregiony podmínky pro jejich vznik a rozvoj. Ministerstvo zemědělství od

roku 2004 vyhlašovalo s kaţdoročním výběrovým cyklem Program LEADER ČR.

MASky partnerským způsobem připravovaly na tzv. záměr LEADER, zpravidla na

základě jiţ existující širší strategie. Specifické oproti jiným programům LEADER i

v EU bylo určení podnikatelských podpor výhradně pro zemědělské subjekty.

Obliba tohoto českého programu s přibývajícími zkušenostmi rostla. Názorně to

ukazuje vývoj počtu ţádostí a podpořených projektů v tabulce č. 2. Přitom roční

33

podpora dosahovala pouhých 70 milionů Kč.

Tabulka č. 2 : Počty úspěšných MAS v programu LEADER ČR19

POČET

ROK

2004 31 16 71/33

2005 41 21 94/47

2006 64 23 119/50

2007 57 24 143/?

Žádostí MAS Přijatých MAS

Podpořených projektů

/ z toho zemědělských

2.4. Právní forma místních akčních skupin.

Aby místní partnerství dostalo formalizovanou podobu a splnilo tak jednu

z nutných podmínek, musí získat právní formu. V České republice je určenou

formou nezisková organizace. V některých zemích, například Velké Británii,

tomu tak nemusí být. Zde mohou být MAS volným, neformálním uskupením

významných nebo řádně zvolených osob, jejichţ důvěryhodnost a úsilí slouţí

veřejnému prospěchu a nikdo to nezpochybňuje. V Irsku se naopak vytvářejí

společnosti s ručením omezeným, které přijmou statut veřejné prospěšnosti.

Protoţe však české MAS jsou samy výkonnou jednotkou, musí se naučit chovat

dostatečně efektivně a racionálně, a proto by měly přejímat praktiky úspěšných

malých a středních podniků.

„Je třeba vzít v potaz také to, ţe pro zajištění udrţitelnosti rozvojových aktivit a

také své vlastní existence v regionu se musí organizace zabývat i jinými

aktivitami a tomu přizpůsobit výběr právního statutu.“ (Václav Pošmurný, ředitel

Posázaví o.p.s., 2006)

V České republice mohou mít místní akční skupiny formu:

I. obecně prospěšné organizace podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně

prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů,

19 Zdroj: Prohlášení Ministerstva zemědělství ČR, dostupné z http://www. infoprovenkov.cz

34

II. občanské sdruţení podle zákona č. 82/1990 Sb., o sdruţování občanů,

ve znění pozdějších předpisů,

III. zájmové sdruţení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona č.

40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Subjekt,

ale v tomto případě musí dodrţet podmínku partnerství mezi soukromým

a veřejným sektorem.

Místní akční skupina nemůţe být občanským sdruţením podle § 829 zákona

č.40/1964 Sb. V Česku převládají s 80 % občanská druţení, téměř 20 % MAS je

formováno do obecně prospěšné společnosti, zbytek jsou pak zájmová sdruţení

právnických osob.

2.5. Charakteristika MAS jako neziskových organizací

Místní akční skupiny jsou neziskovými organizacemi jiţ z podstaty.

Mezisektorové formalizované partnerství sloţené ze zástupců podnikatelů,

zemědělců, neziskových organizací, fyzických osob a samospráv se svojí

aktivitou snaţí o zlepšení podmínek venkovského regionu, ve kterém působí.

Cílem tedy není rozdělení zisku, ale vyuţití nabytých prostředků pro rozvoj

venkovské oblasti a ţivota v ní.

Tyto organizace jsou zaloţeny s posláním veřejné prospěšnosti směřující

především k podpoře MASkou vybranému regionu. Můţe se zdát, ţe členové

místních mezisekotorových partnerství budou prosazovat rozhodnutí, která

povedou k vlastnímu prospěchu. Tato rozhodnutí jsou eliminována rozhodovací

činností pléna či členské schůze sloţené ze všech členů MAS zastupujících

všechny zainteresované strany.

MASky jsou neziskovými organizacemi zcela nezávislými na vládním sektoru.

Ačkoliv členy, případně zakladateli, těchto organizací se stávají ve větší míře

obce, případně svazky obcí či mikroregiony, jejich vliv na chod a směřování

organizace je stejný jako vliv jiného člena místní akční skupiny. Rozhodovací

pravomoc je rozdělena rovnoměrně a hlas kaţdého člena má stejnou váhu, bez

ohledu na to zda se jedná o mikroregion čítající několik tisíc obyvatel nebo

jednoho soukromého rolníka.

35

2.6. Orgány a řízení MAS.

Jak jiţ bylo výše zmíněno, kaţdá ze zaloţených organizací musí podle závazných

pravidel sestavit orgány a zajistit manaţera pro řádné fungování místní akční

skupiny. Vedle zákonem daných orgánů jiţ zmíněných organizací vznikají

v místních akčních skupinách povinné orgány, které jsou schopné spravovat

veřejné prostředky a zajišťovat činnost partnerství pro realizaci Strategického

plánu LEADER: manaţer místní akční skupiny, výběrová komise (funkční období

členů výběrové komise je maximálně tříleté), orgán pro přípravu Strategického

plánu a dozor nad jeho realizací (např. programový výbor), účetní.

Většinou se setkáváme s následnou organizační strukturou, která odděluje řídící

strukturu (danou zákonem), strukturu místní akční skupiny a případně úřad

ředitele. Viz. následující graf .

Graf č. 4: Organizační struktura MAS

Pro pochopení fungování celé organizační struktury je dobré si alespoň

pomyslně oddělit výkonnou část manaţerů od strategické části struktur místní

akční skupiny. To, co je náplní orgánů místní akční skupiny, jasně definují

jednotlivé programy LEADER.

Náplň činnosti Pléna (Valné hromady či Členské schůze).

Tento orgán je v MAS nejvýše postaveným, schází se nejméně jednou ročně a

MAS ZAKLADATELÉ ŘEDITEL

Plénum (Členská schůze, Valná hromada)

Programový výbor

Správní rada/

Valná hromada/

Členská schůze

Organizační

manaţer

Účetní

Sekretariát

Dozorčí orgán Výběrová komise

Monitorovací výbor

Projektový

manaţer

36

svolává jej předseda/ředitel organizace. Lze jej svolat i v nejnutnějším případě

na ţádost členů místní akční skupiny. Plénum stanoví hlavní směr činnosti

organizace, schvaluje záměry sdruţení, stanovy, finanční rozpočet, projednává

výroční zprávu, rozhoduje o výši členských příspěvků, volí a odvolává členy

programového a monitorovacího výboru, v neposlední řadě také rozhoduje o

zániku sdruţení. Jeho členy jsou všichni členové místní akční skupiny a to bez

výjimky.

Náplň činnosti Programového výboru.

Programový výbor je výkonným orgánem sdruţení. Má minimálně 3 členy a

musí být vţdy splněna podmínka nutného podílu soukromé sféry (tj. min 50%)

a zástupců sféry veřejné (tj. max. 50%). Programový výbor plní funkce

stanovené pravidly LEADER a to zejména:

zpracovává záměr MAS a strategii rozvoje příslušného regionu;

zpracovává a schvaluje kritéria hodnocení projektů pro Výběrovou komisi;

vybírá typy projektů;

konzultuje výběr projektů s Výběrovou komisí;

schvaluje výběr projektů provedený Výběrovou komisí a schválený výběr

předává ke schválení plénu, případně neschválený výběr předává zpět

Výběrové komisi se svými připomínkami k doplnění;

podává přihlášku do programu LEADER.

Programový výbor svolává organizační manaţer podle okamţité potřeby,

zpravidla jedenkrát měsíčně. Organizační manaţer není členem Programového

výboru a má v něm pouze hlas poradní.

Náplň činnosti Výběrové komise.

Výběrová komise je odborným orgánem Programového výboru, je tvořena

minimálně pěti členy volenými z Pléna. Opět musí být dodrţena podmínka

podílu zastoupení sféry veřejné a soukromé. Výběrová komise se schází dle

potřeby, nejméně však jednou ročně, a svolává ji organizační manaţer MAS.

V působnosti Výběrové komise je výběr projektů podle výběrových kritérií;

předkládání a výběr projektů ke schválení Programovému výboru a určení

37

náhradních projektů.

Členové Výběrové komise nesmějí být členy Programového výboru a naopak.

Maximální funkční období Výběrové komise jsou 3 roky. Po skončení daného

období lze zástupce do tohoto orgánu znovu zvolit.

Náplň činnosti Monitorovacího výboru.

Monitorovací výbor, někdy téţ revizní či kontrolní komise, je nezávislým

orgánem organizace a je odpovědný Plénu. Ţádný z členů nesmí být členem

jiného orgánu (mimo Pléna) MAS. Kromě účetní kontroly (minimálně 1x ročně)

se podílí na průběhu řízení projektů organizace. Aktivně monitoruje realizované

projekty, kontroluje plnění podmínek provádění projektů, dohlíţí na dodrţování

právních předpisů zakládajících listin organizace, kontroluje hospodaření

s prostředky a kontroluje dodrţování rozpočtu. V případě zjištěných

nesrovnalostí podává podnět řediteli/předsedovi ke svolání mimořádné schůze

Pléna. Předkládá Plénu písemnou kontrolní zprávu o své činnosti a o kontrole

hospodaření organizace.

Náplň činnosti ředitele/předsedy.

Do funkce je jmenován a nemůţe být členem ţádného jiného orgánu. Ředitel/

předseda řídí běţnou činnost společnosti a jedná jejím jménem v rozsahu

daných pravomocí. V jeho kompetenci je kontrola výkonu delegovaných řídících

a administrativních činností místní akční skupiny. Vede seznam členů a zástupců

MAS. Je zodpovědný za nábor a prověření zaměstnanců. Je osobou

zodpovědnou za oblast bezpečnosti práce – tedy za proškolení zaměstnanců

v této oblasti na základě zákonných norem. Pro celý tým zajišťuje profesní

vzdělávání. Nejdůleţitější oblastí práce ředitele/předsedy je zajištění financování

provozu organizace. Je tím, kdo připravuje návrh rozpočtu, tento předkládá ke

schválení. Také se zodpovídá z naplňování rozpočtu. S organizačním

manaţerem, který je mu přímo podřízen, konzultuje jednotlivé kroky v oblasti

řízení projektů a stanovuje postupy k naplnění strategických dílů. Je

zodpovědný za naplňování strategie rozvoje regionu definované programovým

výborem MAS.

38

Náplň činnosti organizačního manažera.

Koordinuje činnost projektových manaţerů. Jeho hlavní náplní je řídit chod

organizace, kterou kromě manaţerů tvoří ještě účetní a administrativní

pracovnice. Dá se říci, ţe je srdcem celé organizace. Bez nekompromisního a

kompetentního manaţera by celý chod organizace kolaboval. Prioritní činností

organizačního manaţera je řízení časového plánu. V rámci této činnosti

koordinuje také součinnost s členy místní akční skupiny. Při řízení projektů vede

přehled o stavu financování, zpracování dílčích a závěrečných zpráv. V rámci

programu LEADER je odpovědný za administrativu projektu, kompletní

zpracování průběhu projektů a archivaci výstupů. Přímo pak řídí jednání

výběrové komise a výkonného a monitorovacího výboru místní akční skupiny.

Organizační manaţer zajišťuje provoz webových stránek. Je odpovědný za

publikování písemných výstupů z aktivit organizace.

Náplň činnosti projektového manažera.

Organizačně spadá pod organizačního manaţera společnosti. Účastní se

kompletní administrativy projektů. Stará se o zajištění poradenského servisu pro

členy, zajištění finančního poradenství, monitoring záměrů a jejich vkládání do

katalogu projektů, přípravu projektových záměrů a projektů k ţádostem o

dotace, řízení projektů a zpracování závěrečných zpráv k projektům, začlenění

obcí do regionu MAS. Povinně se účastní pracovních jednání, komunitního

plánování a přípravy společných projektů. Projektoví manaţeři jsou v roli

animátorů území. Na tomto území vyhledávají, připravují a pomáhají realizovat

projekty, koordinují spolupráci mezi partnery.

2.7. Analýza současných zdrojů financování MAS

2.7.1. Veřejné zdroje financování MAS

Přestoţe iniciativa LEADER+ Evropského společenství nebyla v letech 2000 -

2006 pro Českou republiku přístupná, Česká republika se začala vzhledem k

důleţitosti uplatňování tohoto principu v rozvoji venkova na aplikaci tohoto

39

přístupu v dalším období (2007 - 2013) připravovat s předstihem. Jiţ v průběhu

uplynulých let vytvářela pro mikroregiony a postupně vznikající místní akční

skupiny finanční i organizační podmínky pro rozvoj jejich činnosti a osvojování si

potřebných schopností.

Metody LEADER bylo vyuţito v těchto programech:

A. Národní programy

Program obnovy venkova – Ministerstvo pro místní rozvoj

Program LEADER ČR - Ministerstvo zemědělství

B. Programy s podporou EU

Předvstupní program SAPARD (2000 - 2006)

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství – podopatření

2.1.4 Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER +)

Program SAPARD 2000 - 2004 umoţnil přípravu a realizaci 210 místních

rozvojových strategií. Podporu mohly získat veřejné nebo podnikatelské

projekty z venkovských mikroregionů, pokud odpovídaly širšímu konceptu, tj.

rozvojové strategii venkovského mikroregionu.

Programy LEADER jsou určeny k financování projektů místních subjektů

(neziskových organizací, podnikatelů, malých podniků, obcí) ve venkovských

oblastech, účelem je oţivit společným postupem aktivity v regionu, podpořit

místní ekonomiku, sluţby, kulturní a společenský ţivot atd. V obou programech

LEADER ČR a LEADER + bylo jiţ Ministerstvem zemědělství celkově rozděleno

přes 400 miliónů korun.

Z několika desítek fungujících místních akčních skupin, z nichţ je v současné

době v jiţ uskutečněných programech LEADER ČR a LEADER+ zapojeno a

vyškoleno 36 akčních skupin, desítky dalších jsou ustaveny a vytvářejí své

rozvojové záměry. Pro příjem prostředků slouţících rozvoji venkova ze zdrojů

NR (ES) 1698/2005 metodou LEADER bude připraveno dostatečné mnoţství

místních akčních skupin.

40

Program LEADER +

LEADER+ je jednou ze čtyř iniciativ financovaných ze strukturálních fondů EU.

Je koncipovaný tak, aby napomáhal místním subjektům při posuzování

dlouhodobého potenciálu jejich regionu. LEADER+ je jedním z neinvestičních

opatření operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, za

který odpovídá Ministerstvo zemědělství.

Za období 2004 – 2006 byla v ČR rozdělena částka 207 mil. Kč. V hlavním

opatření programu LEADER+ bylo podpořeno pouze 10 rozvojových strategií

MAS (ačkoliv i další byly plně připraveny) částkami do 26 mil. Kč. Čtvrtina

těchto prostředků byla určena pro pomocné opatření tzv. osvojování schopností,

v němţ bylo podpořeno několik desítek MAS statisícovými částkami.

Kromě technické pomoci se LEADER+ soustředí na tři aktivity:

Aktivita 1: Podpora strategií integrovaného územního rozvoje se zavádí v praxi

prostřednictvím Místních akčních skupin (MAS) vybraných ve výběrovém řízení

na základě kritérií stanovených v daných programech.

Aktivita 2: Podpora spolupráce mezi venkovskými oblastmi se týká venkovských

oblastí vybraných v rámci aktivity 1 (strategie integrovaného rozvoje venkova) a

za její provádění odpovídá koordinující MAS. Zaměřuje se zvláště na rozšiřování

a podporu spolupráce mezi venkovskými oblastmi a předpokládá spolupráci

mezi regiony v tomtéţ členském státě (mezioblastní spolupráce) a mezi

nejméně dvěma členskými státy (nadnárodní spolupráce). Spolupráce se třetími

zeměmi je také moţná.

Aktivita 3: Vytváření sítí.

V kaţdém členském státě existuje Národní síťová jednotka, která sbírá,

analyzuje a rozšiřuje informace o osvědčených postupech na národní úrovni,

zajišťuje výměnu zkušeností a know-how a poskytuje technickou pomoc pro

spolupráci (viz výše). Pro místní akční skupiny LEADER + je účast v této síti

povinná. V České republice se jedná o Národní síť MAS o.s.

Na období let 2000-2006 bylo EK vyčleněno celkem 5 046,5 miliónu €, z čehoţ 2

105,1 miliónu € financuje orientační sekce EZOZF (Evropského zemědělského

41

orientačního a záručního fondu) a zbytek pochází z veřejných a soukromých

příspěvků.

Program LEADER ČR

V roce 2004 vyhlásilo Ministerstvo zemědělství národní program LEADER ČR na

principech iniciativy LEADER + a LEADER II. LEADER ČR je kaţdoročním

tuzemským programem ministerstva pro malé investice ve venkovském území.

Specifické je oproti jiným programům LEADER i v EU určení podnikatelských

podpor výhradně pro zemědělské subjekty. Roční podpora v těchto programech

dosahovala maximálně 70 mil. Kč. Ve čtyřech ročnících národního programu

LEADER ČR bylo podpořeno postupně 16, 21, 23 a 24 MAS (některé však

opakovaně).

Pro program LEADER ČR byla stanovena tři témata strategií:

zlepšení kvality ţivota ve venkovských oblastech;

posílení místního ekonomického prostředí;

zhodnocení místní produkce a zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů.

Největší zájem byl zaznamenán o téma kvality ţivota. Z hlediska komplexnosti

je moţné konstatovat velkou šíři potenciálně podporovaných subjektů

s výjimkou podnikatelů mimo zemědělství, kteří byli z tohoto programu

vyloučeni.

LEADER 2007 – 2013

Po roce 2006 se LEADER stává metodou, kterou mohou pracovat venkovské

subjekty v různém tematickém zaměření svých aktivit napříč třemi osami

Programu rozvoje venkova ČR schváleného pro období 2007-13. Opatření

navazuje na podopatření 2.1.4. (podopatření typu LEADER+) Operačního

programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, respektuje cíle

Lisabonské strategie a Národního lisabonského programu 2005 - 2008 (Národní

program reforem ČR).

Převáţně investiční program LEADER bude dotován trojnásobně oproti

předchozím obdobím. V tomto programovacím období se očekává, ţe asi 70

42

místních akčních skupin bude realizovat strategie rozvoje venkova metodou

LEADER v rámci nového Programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 (je

evidováno asi 133 připravujících se místních akčních skupin). Budou vyhlášeny

dvě výzvy (v roce 2007 a 2008). Podporu lze poskytnout místní akční skupině

na provoz, administrativu a poradenství spojené s realizací Strategického plánu

LEADER a to do výše max. 20% z celkové ţádané částky (max. 2 mil. Kč za

rok).

Objem financí na program LEADER je stanoven na 0.650 miliardy Kč pro celé

období.

Následující tabulky ukazují alokaci prostředků z PRV směřující místním akčním

skupinám a jejich rozdělení do opatření osy IV. MASky mohou pro vlastní

provoz a zajištění administrativních úkonů s výběrem projektů pouţít maximálně

20% z přiznané dotace (předpokládá se maximálně 18% z celkového finančního

obnosu PRV), tj. 2 miliony Kč na rok. Největší podíl z dotace je směrován na

podporu projektů uskutečněných v regionech MAS (předpoklad je min. 72%),

ostatní výdaje budou poukázány na projekty spolupráce mezi místními akčními

skupinami nejen na území ČR.

Tabulka č. 3: Rozdělení financí programu LEADER podle opatření20

Priorita IV Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního

rozvojového potenciálu venkova

Cíl Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci

místních partnerství

Opatření % z osy

IV.1.1 Místní akční skupina Max 18

IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie Min. 72

IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce 10

20 Oficiální znění Programu rozvoje venkova, 2007, dostupné na:

http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf,

43

Níţe uvedená tabulka znázorňuje očekávanou hodnotu počtu obyvatel

zahrnutých do území subjektů místních akčních skupin na území ČR. Podle

Programu rozvoje venkova 2007, Ministerstva zemědělství se přepokládá po

ukončení programového období v roce 2013 nárůst tohoto ukazatele o 2%.

Tabulka č. 4: Očekávané hodnoty po ukončení dotačního období 2007 – 201321

Osa

Indikátor

Ukazatel

Jednotka

Odhad hodnoty výchozí 2007

Odhad hodnoty

cílové 2013 Zdroj

Osa IV LEADER

Rozvoj místních akčních skupin

Podíl populace v území

kde působí MAS

% 15 17 MZe, AGRI

Hojně vyuţívaný dotační program je Program obnovy venkova, tj. dotační titul 7

Ministerstva pro místní rozvoj (samo se zprvu ucházelo o dohled nad

programem LEADER v ČR). I v této oblasti se místní akční skupiny snaţí vyuţít

metodu LEADER. Cílem programu je totiţ podpořit obnovu a rozvoj venkova a

Program obnovy venkova zásadně předpokládá participaci obyvatel venkova,

občanských spolků a sdruţení při obnově jejich obce v souladu s místními

tradicemi. MAS se týkají především opatření číslo 2. „Podpora zapojení dětí a

mládeţe do komunitního ţivota v obci“, a číslo 3. „Podpora spolupráce obcí na

obnově a rozvoji venkova“.

2.7.2. Další možnosti financování z veřejných zdrojů

Vzhledem k předpokládaným objemům financí Osy IV. PRV na období 2007 –

2013 a počtu místních akčních skupin, které ţádají či se připravují na další

výzvu, je evidentní, ţe se více jak poloviny těchto organizací program LEADER

nebude týkat. Nejen pro to ale i z důvodů budoucí existence MAS (po skončení

21 Regionální operační program Nuts II Severovýchod, pro období 2007-2013, 11/2006

44

dotačního období) se většina organizací snaţí nalézt nové zdroje či vyuţít

financování i z jiných programů.

Všeobecně platí, ţe místní akční skupiny mohou ţádat v jakémkoliv dotačním

titulu, ve kterém je oprávněný ţadatel specifikován jako nestátní nezisková

organizace. Omezením pro MAS je však do určité míry jejich statutární podoba

a hlavně činnost specifikovaná v zakládajících dokumentech a ustanoveních.

Většinou MAS ţádají o financování projektů z Regionálních operačních programů

pro regiony soudrţnosti NUTS II neboli z „ROPů“. ROP je pro region soudrţnosti

NUTS II programový dokument určující priority regionu pro programovací

období Evropské unie na léta 2007 – 2013. Tento program je jedním z celé

soustavy programovacích dokumentů připravovaných ČR a jejími regiony. Kaţdý

z regionů soudrţnosti si sám stanovuje obsahové zaměření s ohledem na

tematické zaměření ostatních operačních programů a s uplatňováním principu

subsidiarity, vychází především z předpokladů a dispozic souvisejících s

rozvojem území.22 Regionální operační programy stanoví 4 aţ 5 prioritních os,

přičemţ jedna z nich je tzv. Osa technické pomoci, která zaštiťuje zbývající osy.

Jsou z ní financovány aktivity spojené s řízením a výběrem projektů, publicitou

ROPu, podporou přípravy a realizace projektů, zajištění analýz a zpracování

studií regionu, informační sluţby apod. Ostatní osy se týkají u všech regionů

NUTS II vesměs stejných témat: dopravy a infrastruktury; rozvoje města a obcí;

rozvoje cestovního ruchu.

MASky většinou vyuţívají osy zaměřené na rozvoj cestovního ruchu ve spojení

s podporou místních tradic, na rozvoj obcí, jejich údrţbu a rekultivaci a také

technickou osu, díky níţ mohou poskytovat poradenské sluţby či zpracovávat

analýzy území. Některé z místních akčních skupin získávají z technické osy

podporu na vytvoření postu Euromanagera. Jejich zakládání započalo jiţ

v období 2004 - 2006 za podpory Společného rozvojového operačního

programu (SROP). Úkolem Euromanagera je monitorování připravovaných

22 Regionální operační program Nuts II Severovýchod, pro období 2007-2013, 11/2006

45

projektů v regionu, poskytování vstupních konzultací projektových námětů a

vyhledávání nových námětů na další spolupráci. Díky této příleţitosti si můţe

mnoho MAS dovolit další důleţitou pracovní sílu v regionu.

Vzhledem k podmínkám metody LEADER a podněcování zahraniční spolupráce

vyuţívají místní akční skupiny i operačních programů Přeshraniční spolupráce

(ČR – Bavorsko/Sasko/Rakousko/Polsko/Slovensko), Mezinárodní spolupráce a

zřídka i Nadnárodní spolupráce.

Následovný výčet shrnuje dotační programy a tituly vyuţívané místními

akčními skupinami:

OP Ţivotní prostředí;

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost – momentálně velká šance pro

projekty MAS, které mají ve své činnosti i pořádání vzdělávacích kurzů;

Integrovaný operační program (IOP) – Sluţby v oblasti sociální integrace,

a vyuţití potenciálu kulturního dědictví;

Dotace Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy – Národní program

rozvoje sportu pro všechny.

Krajské dotace

Vzhledem k současné situaci místních akčních skupin, jejich integrovanosti

v regionech a moţnosti zavedených komunikačních sítí se zástupci všech

odvětví v regionu se naskytla moţnost spolupráce s krajskými úřady. MAS

kolektivně nebo ve spolupráci s vedením NS MAS jednaly o moţnostech

podpory a spolupráce s kraji.

Většina krajů určila odpovědného úředníka pro komunikaci s MAS a pověřila

vybraného člena Rady/náměstka hejtmana. Podpora ze strany krajských úřadů

je směřována k získání finančních prostředků na krytí reţijních nákladů MAS.

Jedná se především o mzdové náklady na manaţera, nájemné na kancelář,

prostředky pro realizaci seminářů či poskytování odborných sluţeb. Dotace

mohou být i účelové a pohybují se v rozmezí 100 – 200 tisíc Kč ročně na jednu

organizaci. Většinou bývá stanovena podmínka přípravy alespoň 1 projektu

46

ročně (kraje Královehradecký, Ústecký, Jihočeský, Středočeský). Další moţností

podpory z krajských úřadů je moţnost předfinancování projektů, tj. podpora

úroků z úvěrů nebo bezúročné půjčky (Pardubický a Královehradecký kraj),

podpora vzdělávání a poradenství (Pardubický a Královehradecký kraj) a

podpora zpracování integrovaných projektů (Pardubický a Královehradecký

kraj).

Na Národní konferenci o venkovu v Boskovicích v březnu 2008 zaznělo několik

dalších návrhů na moţnost spolupráce a podpory ze strany krajských úřadů.

„Místní akční skupiny se budou snaţit za pomocí Národní sítě MAS vyjednat

podporu v případě neuznatelných nákladů projektů. Také si mohou zajistit

moţnost přerozdělování prostředků na území kraje, jelikoţ organizace má

moţnost rozhodování v místě, zná skutečné potřeby oblasti a dokáţe tak vyuţít

efektivněji přidělených prostředků. Místní akční skupiny by se rády více zapojily

do poradních orgánů kraje pomocí zástupce v hodnotitelské komisi krajských

programů a pracovními skupinami pro vytváření strategických dokumentů kraje

(částečně kraje Jihočeský a Vysočina).“ (Jan Florian, člen Výboru NS MAS ČR o.

s. za Plzeňský kraj, 2008)

2.7.3. Soukromé zdroje financování MAS

Předpokladem budoucího fungování organizací působící v rozvoji venkovských

regionů je podpora vycházející od soukromých subjektů. Tento princip je dobře

zaveden jiţ v několika evropských zemích. Pokud hovoříme o České republice,

je dosaţení vzoru členských zemí EU poněkud obtíţné.

V současnosti místní akční skupiny získávají peníze především ze soukromých

nadací a nadačních fondů, které mají různá zaměření a specifika. Ţádost musí

být podloţena opět vypracovaným projektem, který je v souladu s cíli nadace

nebo fondu. Setkáváme se především s projekty zaměřenými na ochranu

přírody, sociální problematiku a práci s dětmi a mládeţí nebo na vyuţití volného

času.

Podnikatelé jsou důleţitými zdroji financování, ovšem většina MASek je neumí a

nebo nechce zahrnou do portfolia svých zdrojů. „Výchova“ místních podnikatelů

47

k donátorství je zdlouhavý a velmi náročný proces, který ovšem, jak ukazují

příklady ze zkušenějších evropských států, přináší své ovoce v podobě

pravidelných příjmů. Individuálního dárcovství a sponzoringu se v oblasti

získávání soukromých zdrojů dá vyuţít mnohem lépe. Subjekt vidí za

„obětované“ peníze určitou protisluţbu, nebo získá alespoň moţnost propagace

na MASkou realizovaných aktivitách.

S problematikou získávání soukromých zdrojů je spojen fundraising. Ačkoliv

většina organizačních manaţerů nebo zástupců místních akčních skupin prošla

speciálními vzdělávacími kurzy týkajícími se nejen finančního plánování a

fundraisingu neziskových organizací (organizované ÚZPI), setkáváme se

s neochotou vyuţívat této metody získávání zdrojů. Pokud se ale zamyslíme nad

moţností, kterou tato oblast skýtá, je nadmíru jasné, ţe i MASky se budou

muset dříve či později naučit přesvědčovat místní soukromé subjekty k podpoře

jejich regionu, vţdyť kdo jiný by měl mít zájem na rozvoji jejich oblasti neţ oni

samotní!

2.7.4. Samofinancování MAS

I u subjektů věnujících se rozvoji venkovských regionů, čímţ bezpochyby MASky

jsou, je velmi pozitivní, pokud financování činnosti organizace není postaveno

pouze na jednom finančním zdroji. Významné jsou pro rozpočet organizací také

členské příspěvky, které by neměly být pouze platbou za členství, ale také

vstupním poplatkem umoţňující rozhodovat a spolupodílet se na tvorbě

strategických plánů regionu. V některých případech také za poskytované sluţby

členům místní akční skupin.

V tomto ohledu byl zpracován projekt Benchmarking venkova – Zkvalitňování

managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit, který

analyzoval fungování a financování mikroregionů a MAS ve vybraných krajích.

Výsledky šetření ukazují, ţe místní akční skupiny sice vyuţívají členských

příspěvků ale ne všechny. Jedná se o více jak 62% z dotazovaných subjektů

MAS. Nejčastěji jich vyuţívají organizace ve Středočeském kraji (78% všech

MAS) a nejméně pak v krajích Karlovarském a Ústeckém. Tento poznatek zcela

48

odráţí „bohatství“ kraje, ve kterém subjekt působí. Nelze poţadovat členský

příspěvek od fyzické osoby či neziskové organizace, které mají velmi napjatý

rozpočet. Výzkum dále uvádí hodnoty členských příspěvků u místních akčních

skupin. Nejniţší hodnota byla uvedena 1 tis. Kč a nejvyšší 18 mil. Kč. Průměrná

výše příspěvku je tedy 1,3 mil. Kč, ovšem nejčastěji uváděná částka byla 40 tis.

Kč a střední hodnota je 67,5 tis. Kč, to vše za jeden rok. Z těchto výsledků je

patrné ţe MASky nepoţadují vysoké členské příspěvky. Z vlastní zkušenosti vím,

ţe je to dáno především strukturou členů organizace (NNO, fyzické osoby) a

moţnostmi organizace získávat prostředky i z jiných zdrojů. Mikroregiony proti

tomu „ţijí“ z těchto příjmů a jejich výše je tedy odpovídající poţadavkům na

personální zajištění, udrţení chodu organizace a spoluúčast při realizaci

případných společných projektů (průměrná hodnota je zde 9,9 mil. Kč/rok).

Graf č. 5: Vyuţívání členských příspěvků k financování subjektu23

Určování výše příspěvků je dalším zkoumaným faktorem. V praxi se setkávám

s několika moţnostmi stanovení výše členských poplatků. Pravidla lze jednoduše

rozdělit do několika kategorií:

Výše členského příspěvku dle počtu obyvatel;

Pevná výše příspěvku podle druhu subjektu;

Kombinace těchto dvou způsobů;

23 NUNVÁŘOVÁ, S.: Financování činnosti mikroregionů a místních akčních skupin, Sborník

příspěvků XI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Pavlov 2008

0

50

100

150

200

Vyuţívání členských příspěvků NE

Vyuţívání členských příspěvků ANO

49

Jiné varianty.

Určování příspěvku podle počtu obyvatel lze pouze u obcí či mikroregionů, které

jsou členy místního mezisektorového partnerství (např. 2 Kč na obyvatele), u

ostatních členů MAS tomu tak být nemůţe. Proto lze předem stanovit pevnou

paušální částku rozlišovanou s ohledem na typ člena (např. 5 tis. Kč NNO, 7 tis

Kč. podnikatel, 10 tis. Kč obec do 500 obyvatel, atd.). Velmi častým způsobem

je kombinování zmíněných variant, kdy se obcím a mikroregionům stanoví

částka podle počtu obyvatel a ostatní subjekty mají udanou fixní sazbu. Jinak

lze také stanovit příspěvek kupříkladu u zemědělců, kde jsem se setkala

s výměrou členského příspěvku podle rozlohy obdělávané půdy. Takovýmto

způsobem určují finanční příspěvky především zemědělsky, vinařsky či

ovocnářsky zaměřené MAS na Moravě.

O tom jakou výši tvoří členské příspěvky v celkových výdajích místních akčních

skupin, vypovídá následující graf. Poměr příspěvků byl pro přehlednost rozdělen

do čtyř kategorií.

Graf č. 6: Podíl členských příspěvků v závislosti na výdajích subjektu24

Výsledné zobrazení podílů členských příspěvků jasně ukazuje, ţe téměř polovina

subjektů nepovaţuje příjmy od svých členů za významné. Jde do určité míry

„pouze“ o finanční spoluúčast na chodu organizace. Je velmi překvapivé vysoké

procento organizací (27%), které jsou na těchto zdrojích existenčně závislé.

24 NUNVÁŘOVÁ, S.: Financování činnosti mikroregionů a místních akčních skupin, Sborník

příspěvků XI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Pavlov 2008

46%

0%

27%

27%

0 - 25% z celkových výdajů

26 - 50 % z celkových výdajů

51 - 75 % z celkových výdajů

76 - 100% z celkových výdajů

50

Tento výsledek je připisován spíše malému počtu odpovědí ze strany

dotazovaných MAS, kde se následně promítlo několik málo odpovědí jako velmi

relevantní. Z vlastní zkušenosti vím, ţe existuje opravdu jen nepatrně místních

akčních skupin, které kromě členských příspěvků nemají jiné finanční příjmy.

Můţe tomu tak být u menších subjektů, které nejsou úspěšné v ţádném

z dotačních titulů. Ovšem i v tomto případě lze čerpat z jiných veřejných zdrojů

(Krajské dotace, granty atd.). Zaráţející je také nulová hodnota ve skupině 26-

50 % z celkových výdajů organizace. Zde není moţné posoudit relevantnost

hodnoty, ale v případě širšího šetření bychom zcela jistě došli k nějaké, byť

minimální hodnotě.

Neméně důleţitá je pro existenci MAS také vlastní činnost organizace. Při

získávání finančních zdrojů můţe místní akční skupina vyuţít nabyté zkušenosti,

které lze vyuţít v rámci poradenské činnosti. Místní akční skupiny mohou

poskytovat nejen konzultační sluţby, ale mohou za úplatu zpracovávat ţádosti

do dotačních programů a vypracovávat projekty samotné, a to nejen svým

členům. Všechny tyto aktivity závisí pouze na profesním zaměření organizace a

především na cílech, které si organizace stanoví a ustanoví do svých

zakládajících dokumentů.

V neposlední řadě lze uskutečňovat vlastní projekty a díky uznatelným

nákladům financovat částečně provoz MAS. Moţností je opravdu dostatek,

ovšem záleţí na schopnostech lidí a vedení organizace, jakým způsobem bude

své financování řešit.

Výzkum financovaný Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) provedený na konci

roku 2007 v regionech soudrţnosti (NUTS II) střední Morava, střední Čechy a

Severozápad týkající se zajištění managementu rozvoje mikroregionů a MAS

v ČR ukázal, ţe místní akční skupiny mají ze 60% profesionální management

rozvoje vedený jako interní, tj. vlastní zaměstnance. Mikroregiony mají poměr

vlastního managementu ku vlastnímu managementu MAS pouze 1:2. Funkční

vymezení manaţerů MAS je určeno především přípravě projektové

dokumentace, zajištění běţného chodu, komunikací s veřejností, propagací atd.

51

Následující graf uvádí personální zajištění projektových činností

v mikroregionech a MAS. Zde je nutné zdůraznit, ţe místní akční skupiny a

mikroregiony jsou subjekty, které často působí na stejném území a bývají často

propojeny společnou organizační a funkční strukturou.

Graf č. 7: Zajištění projektových činností v mikroregionech a MAS25

Z výsledků šetření je patrné ţe externí poradenství a konzultace jsou poměrně

běţným jevem, přesto je jednoznačně více vyuţívají mikroregiony neţ MAS!

V tomto šetření se projevilo uspokojující (z více jak 50%) personální zajištění

interních projektových manaţerů místních akčních skupin, kteří jsou schopni

sami zajistit činnosti spojené s projekty. Projevuje se také znalost postupů a

přípravy projektů u předsedů organizací, většinou vzešlých z postů manaţerů.

2.7.5. Ostatní zdroje MAS

Zdroje neziskových organizací, jak je zmíněno jiţ výše, se neomezují pouze na

peněţní. Nemalým přínosem pro neziskové organizace a především důleţitým

prvkem pro naplnění stanovených cílů je práce dobrovolníků. Za dobrovolníky

jsou v místních mezisektorových partnerství povaţováni statutární zástupci (v

25 ŠAFÁŘOVÁ B., ŠKRABAL I.: článek Mikroregiony a místní akční skupiny- Principy fungování

sdruţení, týdeník Veřejná správa 13/2008

0

50

100

150

200

250

Projektové dokumentace k investičním projektům

Projektové ţádosti na

granty

Příprava strategických dokumentů

Realizace projektů

1329

62 5028

70

596394

5844

3519

1011

121021

3535 Jiná osoba

Nikdo

Externí poradce či firma

Manaţer

Předseda

52

případě o.p.s. dané zákonem) a v některých MASkách také všichni členové. A to

pokud subjekt nepoţaduje členské příspěvky, ale činnost organizace a práci na

projektech nebo strategických dokumentech vykonávají členové bez nároku na

finanční odměnu. Dalším způsobem vyuţívání dobrovolnické práce je vyuţívání

členů organizace, nebo spřízněných aktivních jedinců z regionu, jako pomocníků

při realizaci aktivit místní akční skupiny (projekt Čistá řeka Berounka, úklid

cyklotras atp.), dále spolupráce s místními vzdělávacími subjekty či školami na

např. dotazníkovém šetření pro potřeby MAS. Vzájemnou bezplatnou pomoc si

potom mohou nabízet MASky při společných projektech nebo poskytováním

poradenství v oblasti dotací a financování organizace. Dobrovolnictví je tedy

nezbytnou součástí fungování místních akčních skupin.

2.7.6. Zkušenosti s čerpáním finančních zdrojů MAS

Zkušenosti jednotlivých místních akčních skupin s čerpáním externích zdrojů

nebo s vytvářením vlastních zdrojů pro rozvoj jsou velmi rozdílné a znázorňuje

je následující graf, který vychází z loňského dotazníkového šetření Centra pro

komunitní plánování podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

Jednoznačně převaţuje zkušenost s čerpáním z krajských zdrojů, která je

spojena především s čerpáním v rámci Programů obnovy venkova. I kdyţ jde

program LEADER iniciativou podporující zakládání a existenci MASek, zkušenosti

s čerpáním finančních zdrojů z těchto programů mělo do roku 2007 pouze něco

málo přes polovinu fungujících místních akčních skupin. V letošním roce 2008 jiţ

dochází k čerpání dotací z první výzvy programu LEADER 2007 – 2013,

předpokládá se tedy nárůst tohoto ukazatele o několik málo procent. Vlastní

činnost subjektů je stále velmi zanedbatelným podílem ve financování a

pouhých 17% organizací má určitou zkušenost s tímto druhem příjmů. Tento

jev lze přičítat dostatečným zdrojům z veřejných rozpočtů, které mohou

subjekty získat. Trend v dotační politice a situace na českém „trhu“ neziskových

organizací bude postupně nutit všechny NNO, aby se naučily vyuţívat svého

potenciálu pro zajištění vlastní existence. Jak je z grafu patrné, sponzoring je uţ

často u místních akčních skupin aplikován.

53

Graf č. 8: Zkušenosti s čerpáním finančních zdrojů MAS v %26

2.7.7. Hodnocení efektivnosti místních akčních skupin

V rámci managementu a finančního plánování místních akčních skupin se

dodrţují především zlatá bilanční pravidla. Bohuţel s ohledem na úspěšnost při

získávání zdrojů z různých dotací a grantů je někdy velmi těţké stanovit přesný

vývoj a plán financování těchto subjektů.

Co se účetních hodnot a monitorovaných finančních i nefinančních ukazatelů

týče, MASky si udrţují díky vysokému podílu financování z veřejných zdrojů co

nejlepší rating (hodnocení). Z důvodu častého dokládání finančního zdraví

organizace pro účely hodnocení ţádosti o dotaci/grant, místní akční skupiny

pravidelně (i několikrát ročně) sledují výsledky nejen svého hospodaření, ale i

ostatních externalit s kladným či záporným dopadem na stabilitu organizace

(nezaměstnanost, hustota obyvatelstva, úroková míra bankovních produktů

atp.).

26 ŠAFÁŘOVÁ B., ŠKRABAL I.: článek Mikroregiony a místní akční skupiny- Principy fungování

sdruţení, týdeník Veřejná správa 13/2008

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

33%

2%

17% 19%27%

36%

50% 52% 52%

88%

54

Hodnocení efektivnosti organizací vychází zejména z účetních výkazů a dalších

informací ovlivňujících riziko moţného úpadku ţadatele o dotaci. Posuzovány

jsou finanční i nefinanční ukazatele a jejich vývoj v čase. Výsledné hodnoty jsou

uspořádány do ratingové matice, dle které se určí celková výsledná známka A-

E. Zatímco ratingové stupně A, B+, B, B-, C+, C jsou pro většinu OP přijatelné,

ratingové stupně C-, D a E vylučují moţnost v daném programu úspěšně o

dotaci ţádat.

U některých dotací je metodika posouzení finančního zdraví ţadatele předem

známa a kaţdý ţadatel si tak vlastní rating můţe zjistit naprosto sám a zcela

zdarma. V jiných případech naopak není metodika dostupná a ţadatel můţe

svoji situaci pouze odhadnout, případně si předběţný rating nechat za poplatek

zjistit u kompetentních společností.

V rámci ţádostí se místní akční skupiny setkávají s těmito ukazateli:

Mezi nejčastěji sledované a hodnocené ukazatele finančního charakteru

patří:

zadluţenost podniku;

celková likvidita;

běţná likvidita;

úrokové krytí;

doba obratu pohledávek;

doba obratu krátkodobých závazků;

doba obratu aktiv;

rentabilita trţeb;

rentabilita celkových aktiv;

vývoj osobních nákladů a přidané hodnoty;

úroveň finanční páky.

Kromě výše uvedených ukazatelů finančního charakteru mají na celkový rating

vliv také nefinanční ukazatele, např.:

podnikatelská historie;

OKEČ;

zaměstnanost v regionu;

průměrná mzda v regionu;

55

citlivost na moţné kurzové rozdíly;

počet obyvatel, na něţ bude mít projekt dopad;

struktura odběratelů;

závislost na hlavním odběrateli;

výskyt úpadců u ekonomicky spjaté skupiny.

Ačkoliv je tento výčet ukazatelů (nebo jeho část) nutný pro stanovení analýzy

finančního zdraví ve většině OP, nezaručují tyto ukazatele efektivní řízení

finančních toků a ekonomických aktivit v hlavní ani vedlejší činnosti místních

akčních skupin. Specifické zaměření a cíle u těchto organizací musí podléhat

výběru určitých ukazatelů, které jsou pro zajištění efektivity podstatné.

2.8. Vliv právní formy a činnosti MAS na získávání zdrojů

Aby se lépe podařilo nastavit budoucí aktivity Rakovnicko o.p.s. (viz. kapitola 3)

s ohledem na uvedené skutečnosti v oblasti získávání zdrojů MAS a určit

moţnosti vlastní činnosti organizace, byl sestaven krátký dotazník zkoumající

problematiku budoucího rozvoje a zdrojů organizace s přihlédnutím k její

stávající právní formě. Jedná se o několik otázek, na něţ lze stručně odpovědět

a které slouţí hlavně ke zmapování situace u místních akčních skupin. Protoţe

místní akční skupina ve které působím, má velmi dobré vztahy s některými

středočeskými MASkami a spojují je obdobné podmínky týkající se regionu,

povahy obyvatelstva, podnebí a infrastruktury, byly pro dotazníkové šetření

osloveny tyto organizace. (viz. Příloha č 1.: Dotazník pro středočeské MAS).

Z oslovených 16 dobře fungujících a zkušených místních akčních skupin se

podařilo vyplněný dotazník získat od poloviny organizací. Nemyslím ţe by se

jednalo o neochotu sdělovat poţadované informace, ale spíše se jedná o

nedostatek času, který v současné době všichni směřují do příprav projektů a

ţádostí, případně sestavování Strategického plánu LEADER. Zpracované

odpovědi z dotazníků a jejich výsledky jsou zde interpretovány.

Před vyhodnocením těchto dotazníků bylo zjišťováno, jaké právní formy se u

středočeských MAS nejvíce objevují. Byly vyhledány, podle seznamu uvedeným

56

na webových stránkách Krajského úřadu, všechny organizace typu LEADER ve

Středočeském kraji a zaznamenány počty a druhy jejich právních forem.

Graf č. 9: Rozdělení středočeských MAS dle právní formy

Z grafu je evidentní téměř stejný počet zaloţených obecně prospěšných

organizací jako občanských sdruţení. Se zájmovými sdruţeními právnických

osob se setkáváme velmi zřídka, i ve Středočeském kraji existuje pouze jedna

organizace s takovouto formou.

Návratnost dotazníků, jak bylo předesláno, je 50% z oslovených středočeských

místních akčních skupin. Dotazované místní akční skupiny mají následující

strukturu:

Graf č. 10:Rozdělení dotazovaných středočeských MAS dle právní formy

Do tohoto šetření se z více jak poloviny zapojily „opsky“, méně neţ jednou

čtvrtinou občanská sdruţení, a také zájmová sdruţení právnických osob, která

jsou ovšem v našem kraji zastoupena pouze jednou organizací. Zde je nutné

podotknout, ţe poměr občanských sdruţení je menší z důvodu konverze

O.p.s.

47%O.s.

48%

Z.s.p.o.

5%

O.p.s.

67%

O.s.

22%

Z.s.p.o.

11%

57

několika subjektů z o. s. na o.p.s., a to v období posledního roku a půl. Podařilo

se tedy vytvořit vzorek organizací se všemi právními formami subjektů MAS.

V dalších otázkách se hledala odpověď na to, zda je současná právní forma

přínosem či omezením pro fungování a rozvoj organizace. V případě občanských

sdruţení byly odpovědi kladné, tj. ţe jejich subjektivita není ničím omezující.

Zástupci obecně prospěšných organizací jsou z více jak 70% spokojeni

s fungováním organizací se současnou strukturou, dokonce vyzdvihují i výhody,

které jim tato forma poskytuje; transparentnost, výkonnost, jistá štábní kultura.

Zbývajících 30% má výhrady k administraci, zaloţení organizace a případným

vkládáním změn do rejstříku o.p.s., tyto úkony jsou podle nich „těţkopádnější“

a náročnější neţ například u o.s. Odpověď představitele zájmového sdruţení

právnických osob byla poněkud vyhýbavá, pro utvoření závěru bylo vyvozeno

následující: pokud organizace zvaţuje organizační změny v souvislosti

s profesionalizací MAS, jak dotazovaný uvedl, tak současná právní subjektivita

není zcela vyhovující a odpovídající potřebám organizace. Bohuţel nebyla

moţnost komparace odpovědi s jinou místní akční skupinou s odpovídající

právní formou.

2.8.1. Struktura současných finančních zdrojů středočeských

místních akčních skupin

Následující body v dotazníku byly směřovány především do oblasti činností

subjektů a získávání finančních zdrojů organizací.

U kaţdého subjektu bylo zjišťováno, jakými činnostmi se v současnosti zabývá a

také jaký podíl má daná aktivita na celkovém financování organizace.

58

Graf č. 11: Rozdělení činností MAS podle podílu na financování organizace

Výše uvedený graf ukazuje strukturu současných zdrojů dotazovaných místních

akčních skupin s ohledem na míru financování těchto subjektů. Za velmi

významné lze povaţovat činnosti přinášející zdroje z více jak 10%. S uvedenými

činnostmi se taktéţ setkáváme u většiny místních akčních skupin na území ČR,

jejich výskyt a četnost budu demonstrovat dále. Významnými jsou příjmy

z činností čítající 5 a více procent, tyto aktivity jsou součástí naplňování cílů

MAS, nebo se jedná o vedlejší činnosti generující významné příjmy. Ostatní

aktivity s příjmy tvořícími méně neţ 5% z celkových zdrojů jsou specifické pro

jednotlivé subjekty nebo menší počet vybraných organizací. Tyto činnosti potom

vyţadují určité předpoklady; například v podobě vzdělání a zkušeností

zaměstnanců nebo pracovníků místní akční skupiny, vybavení a prostory

organizace, výskyt určitého jevu či specifika regionu, atd.

Pro srovnání jsem převedla aktivity místních akčních skupin na stejné kategorie

financování tak, jak jsou uvedeny v grafu č. 3: Poměr finančních zdrojů u

neziskových organizací v Česku. Níţe uvedený graf znázorňuje srovnání poměru

vyuţívaných zdrojů u všech nestátních neziskových organizací v ČR a místních

2%

5% 4%4%

4%

4%

4%

7%

7%

7%11%

13%

13%

15%

Ostatní zdroje

Krajské dotace a granty

Národní dotace (POV)

Psaní projektů za úplatu

Realizace kulturních akcí

Strategické a komunitní plánování

Vzdělávací programy

Management mikroregionům a obcím

Národní fondy a nadace

Ostatní operační programy

Program rozvoje venkova, LEADER

Poradenství v oblasti dotační politiky

ROP, Euromanaţeři

Popora cestovního ruchu, propagace,destinační management

59

akčních skupin Středočeského kraje.

Graf č. 12: Srovnání vyuţívaných zdrojů NNO v ČR a NNO typu LEADER ve

středočeském kraji

Vnitřní kruh znázorňující procentuální vyuţití zdrojů u všech NNO v ČR je oproti

vnějšímu kruhu s hodnotami středočeských místních akčních skupin více

členěný. V současné době aktivity MASek zcela vylučují, anebo mají zastoupeno

v portfoliu zdrojů v pouze minimální míře (méně neţ 1%), soukromé dárcovství

a granty od zahraničních nadací, tyto ukazatele tedy nejsou vůbec v jejich

kategorii znázorněny. Velmi rozdílné hodnoty zaznamenávám u českých NNO a

subjektů typu LEADER v oblasti získávání zdrojů z vlastní činnosti. Zde se

projevil rozdíl o více jak 30% ku prospěchu zdrojů místních akčních skupin.

V souvislosti s nulovými nebo mizivými soukromými dary u MASek se

v současnosti projevuje naprosté vyloučení fundraisingu a nahrazení této

činnosti vlastními hospodářskými či jinými výdělečnými aktivitami organizací.

V dnešní době lze u různých typů organizací místních akčních skupin pozorovat

rozdílnou strukturu zdrojů a činností. Základní portfolio financování udávají

probíhající národní a krajské dotační tituly připravované pro MAS, dále Program

rozvoje venkova, který vytvořil pro podporu venkovských oblastí za pomocí

30%

21%18%

17%

8%4%

2%

40%

3%

48%

7%

2%

NNO v ČR

Státní dotace a dotace z EU

Soukromé dárcovství

Členské poplatky

Vlastní činnost

Granty od zahraničních nadací

Granty od domácích nadací

Ostatní

MAS ve

Středočesk. kraji

60

metody LEADER přímo jednu osu s odpovídajícími opatřeními, a ostatní

dostupné operační programy, granty a dotace, ze kterých dokáţou MAS získávat

zdroje nejen pro realizaci projektů zkvalitňujících ţivot ve venkovské oblasti, ale

mohou z nich částečně financovat i svůj chod (vzdělávání, ochrana památek,

partnerské projekty atp.).

Rozdělení a poměr vyuţitých zdrojů u různých typů místních akčních skupin

uvádím v následujícím grafu.

Graf č. 13: Portfolio současných vyuţívaných zdrojů dle právní formy organizací

Je evidentní, ţe obecně prospěšné společnosti mají díky širokému portfoliu

vyuţívaných zdrojů mnohem větší moţnosti v získávání příjmů vyplývajících z

aktivit souvisejících s činností a cíli organizace. Největším zdrojem se u tohoto

právního uskupení ukázaly být krajské dotace a granty. S nimi souvisí i činnost

euromanaţerů, kteří jsou většinou zaměstnanci Místních akčních skupin, a také

získávání financí z Regionálních operačních programů kraje. Neméně důleţitou

sloţkou příjmů je podpora cestovního ruchu, destinační management a

propagace vlastního regionu. Národní dotace, PRV (LEADER), zisky

o.p.s.

o.s.

z.s.p.

o.

Ostatní zdrojeRealizace kulturních akcíManagement mikroregionům a obcímNárodní fondy a nadaceOstatní operační programyVzdělávací programy Národní dotace (POV)Poradenství v oblasti dotační politikyProgram rozvoje venkova, LEADERPsaní projektů za úplatuPopora cestovního ruchu, propagace, destinační managementKrajské dotace a grantyROP, EuromanaţeřiStrategické a komunitní plánování

61

z poradenství v oblasti dotační politiky a psaní projektů za úplatu jsou zdroji se

shodným vlivem a podílem na portfoliu. Celkově tvoří tyto příjmy téměř čtvrtinu

všech zdrojů organizací.

Občanská sdruţení vyuţívají méně neţ polovinu moţných zdrojů vyuţívaných ve

financování „opesek“. Největšími zdroji jsou u této formy sdruţení: účelové

krajské dotace a krajské granty, Program rozvoje venkova ve všech jeho osách

a poradenství v oblasti dotační politiky. Menší nikoliv však zanedbatelný podíl na

financování má Regionální operační program administrovaný Úřadem

Středočeského kraje, podpora cestovního ruchu, propagace regionu,

management mikroregionů a obcí či jiné zdroje (především zde zmiňované

podpora místních podnikatelů a výrobků, vydávání časopisu atd.).

Přehled zdrojů zájmového sdruţení právnických osob čítá necelou třetinu ze

všech uvedených a ostatními organizacemi vyuţívaných zdrojů. V tomto směru

bych ale ráda upozornila, ţe vypovídající hodnota je u tohoto subjektu zkreslena

z důvodu zpracování odpovědí pouze jednoho subjektu.

K dosaţení stejné úrovně příjmů musí být občanská sdruţení a zájmová

sdruţení více úspěšná u dotačních programů, nebo vynaloţit více úsilí ve své

hospodářské činnosti. Pravdou ovšem bývá, ţe občanská sdruţení generují

mnohem niţší příjmy, coţ je způsobeno i menší štábní kulturou organizace a

tedy počtu kvalifikovaných pracovníků (zaměstnanců), kteří se této činnosti

věnují. Obecně prospěšné společnosti čítají i několik zaměstnanců na

specializovaných postech (manaţeři mikroregionů, projektoví manaţeři,

euromanaţeři, manaţer komunitního plánování, specialista v oblasti

marketingu). Tito se zaobírají pouze touto vybranou činností. U většiny menších

místních akčních skupin, především občanských sdruţení, zaměstnanci

organizace zahrnují do své náplně práce i několik takovýchto činností, tudíţ není

moţné očekávat rovnocennou výkonnost a výstupy jako u větších (zde myšleno

personálně zajištěných) MASek.

62

2.8.2. Struktura plánovaných finančních zdrojů

středočeských místních akčních skupin

V dotazníku jsme byly také zkoumány plánované aktivity středočeských MAS a

z nich vyplývající příjmy na období do konce roku 2013, tj. konce dotačního

období evropských strukturálních fondů, a po roce 2013.

Do konce roku 2013 místní akční skupiny, které jiţ úspěšně prošly výběrovým

řízení Programu rozvoje venkova, Osa IV. LEADER, nebo budou úspěšné

v nadcházející druhé výzvě, budou realizovat projekty spojené s tímto

programem. Kromě moţnosti administrace projektů v jejich regionu poskytuje

PRV - LEADER 20% z celkové získané částky na provoz organizace a zajištění

všech úkonů s výběrem a monitoringem projektů. Částka se pohybuje kolem 2

milionů Kč na rok. Vybrané organizace tak budou mít zajištěnu existenci

minimálně do roku 2014, kdy dojde k ukončení všech projektů v rámci tohoto

programu.

Ostatní činnosti zůstanou aţ na výjimky stejné, případně se rozšíří o nějakou

specifickou činnost, jako je například spolupráce s nově vniklou Středočeskou

turistickou a informační sluţbou (STIS a.s.) v oblasti cestovního ruchu.

Následující graf znázorňuje portfolio plánovaných činností vedoucích k udrţení

organizací a tvorbě příjmů do roku 2013.

63

Graf č. 14: Struktura plánovaných zdrojů MAS do roku 2013

Nevětší podíl na financování všech dotazovaných místních akčních skupin bude

mít plánovaná podpora cestovního ruchu, propagace regionu a místních

produktů, sluţby destinačního managementu, případně spolupráce se STIS a.s.

Následuje podíl se 14% naplňování projektů a příjmy z PRV – LEADERU a to u

organizací, které jiţ byly úspěšně vybrány v prvním kole této výzvy. Subjekty,

které předpokládají úspěšnost v druhé výzvě LEADERU, pak budou naplňovat

celkový plán příjmů z dalších 6-ti %.

Nově se v portfoliu objevují projekty spolupráce národní i mezinárodní. Tyto

projekty lze uplatňovat v rámci národních (českých) dotací nebo evropských

dotačních titulů a v případě mezinárodní spolupráce téţ zahraničních fondů

určených pro tyto typy projektů. Pokud si MASky osvojí dovednosti v realizaci

projektů spolupráce (nejen mezi místními akčními skupinami, ale také dalšími

3%

3% 3% 3%

3%

6%

6%

6%

9%

9%9%

9%

14%

17%

Realizace kulturních akcí

Národní fondy a nadace

Ostatní operační programy

Vzdělávací programy

Poradenství v oblasti dotační politiky

Krajské dotace a granty

ROP, Euromanaţeři

LEADER II výzva

Strategické a komunitní plánování

Management mikroregionům a obcím

Psaní projektů za úplatu

Projekty národní a mezinárodní spolupráce

LEADER I výzva

Popora cestovního ruchu, propagace, destinační management, spolupráce se STIS a.s.

64

neziskovými subjekty a samosprávnými celky), mohou do budoucna vyuţívat

zdrojů a fondů ze zahraničí, které se mohou stát velmi důleţitými prostředky

především po ukončení období 2007 – 2013.

Podstatnými zůstávají příjmy z poskytovaných sluţeb mikroregionům a obcím,

ze psaní projektů a zpracovávání strategií a komunitních plánů. Niţší příjmy pak

budou přicházet z krajských dotací, Regionálních operačních programů potaţmo

euromanaţerství. Okrajovými se stanou zdroje v podobě výnosů z poradenské

činnosti, vzdělávacích programů, realizace kulturních akcí, národních fondů a

nadací a ostatních operačních programů.

Dále se sondovalo, zda uţ mají organizace stanovenu strategii po skončení

dotačního období 2007 – 2013, nebo alespoň stanovenu vizi jakým směrem se

bude jejich místní akční skupina ubírat a případně kterými činnostmi naplňovat

vymezené cíle.

Na otázku, jestli mají místní akční skupiny jiţ dnes vypracovaný strategický plán

po stanoveném roce, byla odpověď záporná u všech dotazovaných subjektů.

Pokud jsem se ale zeptala na vizi a předpokládané směřování organizace, tak mi

44% organizací bylo schopno odpovědět spolu s výčtem některých činností.

Ostatních téměř 56 % MAS se k tomuto dotazu vyjádřilo odmítavě, nebo se

nevyjádřilo vůbec.

Kromě jiţ zmiňovaných činností jako projekty zahraniční spolupráce, vyuţívání

zahraničních dotačních titulů, podpora domácích výrobků či cestovního ruchu,

se některé místní akční skupiny chtějí zaměřit na zcela nová odvětví nebo

aktivity. Příkladem je vytvoření nadačního fondu pro subjekty v regionu

spravovaný příslušnou MASkou, nebo zaloţení partnerských firem eventuálně

NNO pro rozšíření působnosti místní akční skupiny. I toto jsou východiska, která

mohou podpořit a udrţet existenci místních akčních skupin do budoucna.

65

3. Místní akční skupina Rakovnicko

3.1. Vznik a historie MAS Rakovnicko

Místní akční skupina Rakovnicko – když sektorové partnerství nestačí

K prvnímu kontaktu Svazku měst a obcí Rakovnicka (SMOR), (jakoţto

zakladatele místní akční skupiny na Rakovnicku) s problematikou místních

akčních skupin a programem, respektive metodou Leader, došlo v červnu 2004.

Při shromáţdění vznikajících MAS v ČR v Praze byly mezi Ministerstvem

zemědělství ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, za aktivní účasti

venkovských regionů, bouřlivě diskutována pravidla a podmínky fungování

Leaderu v ČR. V této době se SMOR teprve profesionalizoval a zabydloval na

scéně rozvoje venkova. Zapojení Rakovnicka do programu Leader v jeho

počátcích tak nebylo institucionálně, organizačně ani personálně zajištěno.

Východní část Rakovnicka (Křivoklátsko a část dalších mikroregionů Rakovnicka)

bylo do programu Leader zapojeno prostřednictvím MAS Srdce Čech.

S odstupem času nezbývá neţ konstatovat, ţe šlo pouze o pasivní účast,

protoţe na území rakovnických obcí nebyly ţádné projekty této MAS z programu

Leader + ani Leader ČR realizovány.

V mezidobí od vzniku SMOR a zaloţení MAS Rakovnicko o. s. došlo k několika

zásadním změnám a situacím, které umoţnily vznik MAS a zapojení Rakovnicka

do programu Leader:

SMOR během krátké doby naplnil předmět své činnosti deklarovaný

v Zakladatelské smlouvě a stanovách;

členská základna SMOR se rozrostla z 29 zakládajících obcí aţ na

současných 70 (tyto obce se později z většiny staly i členskými obcemi

MAS);

SMOR kromě sektorového partnerství mezi obcemi regionu navázal

úzkou spolupráci s aktivními neziskovými organizacemi na Rakovnicku a

v omezeném rozsahu téţ s podnikatelskými subjekty (zejména z oblasti

cestovního ruchu);

SMOR si vybudoval velmi dobrou pozici vůči Středočeskému kraji,

66

politickým vedením kraje i úřadem, začal být vnímán a hodnocen jako

důvěryhodný a spolehlivý partner;

SMOR se začal profilovat jako důleţitý hráč zejména v oblasti cestovního

ruchu a díky svým aktivitám v budování turistické infrastruktury a v

marketingové podpoře turistiky se stal subjektem řízení organizace

cestovního ruchu na Rakovnicku a po doporučení ze strany Komise pro

cestovní ruch Středočeského kraje také zastřešujícím subjektem

organizace cestovního ruchu v Turistické oblasti Střední Čechy západ a

tedy partnerem České centrály cestovního ruchu (agentury Czech

Tourism);

SMOR se prosadil jako zástupce Rakovnicka do projektu Středočeského

kraje, realizovaného s cílem zvýšení absorpční kapacity v období 2007 –

2013 (projekt 3.3 SROP). V tomto projektu SMOR sehrál významnou roli

jako regionální partner se zřízenou pozicí euromanaţera, jehoţ úkolem

bylo mimo jiné aktivně působit i v problematice místních akčních skupin a

uplatňování metody Leader na Rakovnicku;

SMOR vyuţil schopností a zkušeností MAS Posázaví k praktickému

seznámení s výsledky činnosti MAS a projekty realizovanými

v programech Leader formou odborných stáţí, informačních setkání a

workshopů za účasti zástupců obcí, mikroregionů, podnikatelských

subjektů a nestátních neziskových organizací;

manaţer SMOR, jako iniciátor zaloţení MAS na Rakovnicku, získal díky

svým aktivitám důleţitou podporu a důvěru ze strany orgánů SMOR (rady

a sněmu);

orgány SMOR schválily bez výhrad organizační, personální a zejména

také finanční podporu vzniku MAS na Rakovnicku.

Tím byly vytvořeny základní podmínky ke vzniku MAS a zapojení se do

programu Leader. Nutno konstatovat, ţe k tomu došlo v pravý čas. Na jedné

straně tu byla připravenost Rakovnicka vstoupit do programu Leader a na druhé

straně skutečnost, ţe na začátku roku 2006 byla vyhlášena poslední výzva

Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, priorita II.

67

Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání, opatření 2.1. Posílení

přizpůsobivosti a odborné vzdělávání, podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova

(podopatření typu Leader+, 2. skupina – takzvané „osvojování schopností

MAS“). V souvislosti s touto výzvou byl sestaven z pracovníků svazků obcí

(mikroregionů) Rakovnicka projektový tým, jehoţ úkolem bylo připravit

podklady pro zaloţení MAS Rakovnicko a zpracovat projekt osvojování

schopností, který by byl včas podán do výše zmíněné výzvy.

3.1.1. Kroky vedoucí k partnerství na Rakovnicku

První členy MAS Rakovnicko získala především díky dobrým vztahům SMOR a

místních organizací. Ostatní partnery získala místní akční skupina jiţ svou vlastní

prací a rozšiřováním povědomí o organizaci vlastními silami. Jednalo se o velice

dobře organizovaný způsob komunikace s veřejností v celém regionu

Rakovnicka, včetně nečlenských obcí SMOR.

Nejprve byli osloveni zástupci a manaţeři všech sedmi mikroregionů

Rakovnicka. V jejich případě došlo na diskusi, zda budou všechny členské obce

souhlasit s navázáním partnerství se vznikající MAS Rakovnicko o. s. Bylo

rozhodnuto, ţe starostové či starostky, kteří nebudou přesvědčeni o výhodách

místního mezisektorového partnerství, mohou svou obec ze členství uvolnit.

V návaznosti na uskutečněná setkání v centrech mikroregionů se zástupci MAS

Rakovnicko rozhodli uspořádat veřejné prezentace a diskuse na téma zaloţení

místní akční skupiny i ve vybraných obcích. Byli osloveni všichni starostové a

starostky na území Rakovnicka. Těm, kteří projevili zájem o informace, případně

rovnou o pořádání veřejné informativní schůzky pro občany, přijeli zástupci

organizačního týmu MAS Rakovnicko přímo do místa jejich bydliště vysvětlit a

názorně ukázat na příkladech jiných jiţ fungujících místních akčních skupin, jak

takové partnerství funguje a co obnáší. Těchto informativních setkání se celkem

zúčastnilo cca 70 lidí z 13 obcí, které projevily o danou aktivitu zájem.

Dále zástupci občanského sdruţení oslovovali aktivní občany ve všech obcích,

68

většinou formou tištěných materiálů v místních organizacích a obecních úřadech

či na veřejném prostranství. Také byly publikovány rozhovory se zástupci MAS

v lokálních periodikách a jako nejosvědčenější způsob navázání nového

partnerství se ukázala osobní doporučení. „ Většinou narazíte na jednoho

schopného člověka a ten vás uţ navede na další lidi s podobným zájmem. Je to

taková řetězová reakce.“ (Radomír Dvořák, ředitel Rakovnicko o. p. s., 2008) Po

ukončení této propagační kampaně se v databázi potencionálních partnerů

Místní akční skupiny Rakovnicko sešlo na čtyřicet jmen, organizací a kontaktů.

Shromáţděné kontaktní údaje jsou vlastně prvním kapitálem organizace.

Záleţelo pouze na schopnostech organizátorů a zástupců MAS Rakovnicko, jak

dobře s nimi naloţí. Aby se dokázalo v co největší míře přesvědčit potenciální

zájemce o partnerství a pozitivně je naladit pro další spolupráci, byli

k plánované veřejné schůzce pozváni zástupci jiţ zavedené a v programech

Leader velmi úspěšné místní akční skupiny Posázaví o. p. s. Jako podpůrný

prostředek této diskuse byly vyhotoveny inspirativní broţury o spolupráci

v Posázaví.

Následovalo tedy jedno velké setkání s potenciálními partnery za účelem

zaloţení Místní akční skupiny Rakovnicko v Hřebečníkách. Zúčastnili se ho nejen

zástupci z obcí, které se původně neměly zájem připojit, ale i představitelé

neziskových organizací a podnikatelských subjektů. Celé jednání, stejně jako

předcházející informativní setkání bylo vedeno současným ředitelem Rakovnicko

o. p. s. Radomírem Dvořákem. Jeho úkolem bylo pomocí různých animačních

metod představit zájemcům o účast v MAS Rakovnicko skýtané výhody členství,

jejich moţnost participace na rozhodování, na tvorbě Strategického plánu

Leader (SPL) a na rozdělení financí v případě získání dotace z programu Leader.

Zájem o zapojení byl získán i od několika sdruţení, jak ze strany neziskové

sféry; aktivních občanských sdruţení v oblasti sociálních sluţeb, sdruţení

s aktivitami kulturními a volnočasovými. Také se podařilo oslovit několik

podnikatelských subjektů především z oblasti zemědělství a tradičních řemesel,

69

které mají zájem o spolupráci a mají připraveny určité projekty nebo

zpracovávají své projektové záměry. Svou účast také přislíbily i aktivní fyzické

osoby, které jsou odborníky ve své oblasti, ale nemohou se připojit za

organizaci, ve které pracují. Jedná se především o zástupce státních podniků

Lesy ČR, České pošty a. s., Národního památkového ústavu a Pozemkového

úřadu.

Podpora vzniku místní akční skupiny byla dále vyslovena ze strany profesních

sdruţení – Okresní agrární komora Rakovník (OAK), Český svaz tělesné výchovy

(ČSTV), Krajská hospodářská komora (KHK), státních orgánů a dalších

občanských sdruţení.

Svazek (SMOR) je ze strany partnerů prezentován jako nejvýznamnější

regionální subjekt, který má předpoklady k vytváření prostředí spolupráce a

partnerství, vedení strategického a komunitního plánování v regionu.

Tyto skutečnosti vedly orgány Svazku měst a obcí Rakovnicka:

k vyslovení podpory vzniku MAS Rakovnicko;

k příslibu předfinancování aktivit spojených s realizací projektu

osvojování

schopností z rozpočtu svazku;

k iniciativě vytvoření pracovního týmu MAS, sloţeného ze zaměstnanců

svazků obcí Rakovnicka;

k poskytnutí prostor, vybavení a materiálu pro realizaci aktivit projektu

osvojování schopností.

3.2. Současná situace v MAS Rakovnicko

3.2.1. Území místní akční skupiny

Území místní akční skupiny Rakovnicko je tvořeno 7 mikroregiony 27: Svazek

obcí mikroregionu Novostrašecko (15 obcí), Balkán (8 obcí), Kněţevesko (10

obcí), Jesenicko (7 obcí), Křivoklát (13 obcí), Poddţbánsko (11 obcí) a

Dobrovolný svazek obcí Čistá – Senomaty (12 obcí). Většina těchto obcí je také

27 Viz. Příloha č. 2: Mapa mikroregionů MAS Rakovnicko

70

členem zastřešující organizace a zakladatele Místní akční skupiny Rakovnicko,

Svazku měst a obcí Rakovnicka, v němţ působí 70 obcí. Zvláštností je, ţe

některé obce, které jsou členy SMOR, nechtějí být členy Místní akční skupiny

Rakovnicko. Na druhou stranu existují obce, které nejsou členy Svazku měst a

obcí Rakovnicka, ale jsou partnery MAS Rakovnicko. Samozřejmě na území

bývalého rakovnického okresu leţí i obce, které nejsou členy ani jedné

z uvedených organizací, a všechny aktivity provozují tzv. „na vlastní pěst“.

V MAS Rakovnicko působí k 1. 8. 2008 celkem 72 obcí28 s počtem obyvatel 50

876 na rozloze cca 740km 2, coţ plně vyhovuje podmínce metody LEADER

týkající se hustoty obyvatel max. 120/m2. Do území MAS Rakovnicko spadá díky

počtu obyvatel 16 70929 i město Rakovník samotné (podmínkou je město s

maximem 25 tis. obyvatel). Jednotlivé obce, které jsou zahrnuty do území

působnosti MAS Rakovnicko, předloţily doklad o souhlasu zastupitelstva obce se

zařazením do územní působnosti MAS.

Území regionu Rakovnicko je vytyčeno nejen díky své územní funkci okresu

Rakovník, ale především díky vlastnímu historickému a kulturnímu vývoji.

Provázanost částí území a svébytnost regionu samotného je výhodou a vlastně i

nutností k sestavení a udrţení místního partnerství na náleţité úrovni.

3.2.2. Partneři a členové MAS Rakovnicko

Jak jiţ bylo výše zmíněno, zakládajícím členem a nejvyšším partnerem Místní

akční skupiny Rakovnicko je Svazek měst a obcí Rakovnicka. Dá se říci, ţe jde o

hlavního iniciátora vzniku místního mezisektorového partnerství, zakladatele

společnosti, ale také mecenáše. Díky poskytnutí zázemí, prostor a zařízení pro

provoz organizace můţe MAS Rakovnicko existovat a díky jeho finanční podpoře

mohl být uskutečněn projekt LEADER+, Osvojování schopností.

28 Viz. Příloha č. 3: Mapa území MAS Rakovnicko

29 Statistické údaje, Městský úřad Rakovník, dostupné na http://www.mesto-

rakovnik.cz/mesto-a-okoli/zakladni-informace/

71

Dalšími partnery se díky dobře provedené facilitaci v místních organizacích a

obcích stali aktivní občané působící v regionu, soukromí rolníci, neziskové

organizace (hlavně v sociální a kulturní sféře) a několik podnikatelských

subjektů. Dále se podařilo získat pro partnerskou činnost i několik státních

organizací, které nemohou být ţadateli dotací, ale pomáhají při tvorbě

strategických dokumentů, informativní činnosti a vzdělávání obyvatelstva.

Samozřejmě MAS Rakovnicko stále udrţuje povinný poměr partnerů

zastoupených v organizaci, max. 50% veřejných subjektů a min. 50%

soukromých. K zachování tohoto poměru je pouţíváno nepsané pravidlo, ţe

nový příchozí z jedné sféry má přivést nového partnera ze sféry druhé. Tímto je

zachován poměr stran a zároveň se daří rozšiřovat členskou základnu. Vţdy je

lepší, kdyţ oslovíte partnerova „kamaráda“ nebo neformálního partnera a

uděláte z něj nového člena neţ přesvědčovat osobu, jíţ není dané prostředí a

záměry známé nebo blízké.

Podmínkou členství v jakékoliv místní akční skupině je místní příslušnost, tj. mít

trvalé bydliště, nebo sídlo či provozovnu organizace, případně prokazatelné

působení organizace na území MAS Rakovnicko. Členství neboli partnerskou

smlouvu můţe subjekt nebo osoba podepsat pouze s jednou z MAS, nelze tedy

být členem více takovýchto organizací a zvyšovat tak svoje moţnosti na čerpání

finančních prostředků.

72

Členská základna Rakovnicka má v současné době tuto strukturu:

Tabulka č. 5: Struktura členství v MAS Rakovnicko

OBLAST SKUPINA POČET

ČLENŮ

PODÍL NA

CELKU

CELKEM

Veřejná sféra Obce a svazky

obcí 9 31%

34%

Státní sféra Státní organizace 1 3%

Soukromá

sféra

Podnikatelé a

soukromí rolníci 6 19%

66% Soukromá

sféra

Nestátní

neziskové

organizace

11

37%

Soukromá

sféra Fyzické osoby 3 10%

Dalšími partnery ale nečleny organizace jsou jiné místní akční skupiny a

organizace, se kterými se společně participuje na vlastních či jejich projektech a

aktivitách. Hlavním partnerem pro potřeby MAS, jejich zapojení do legislativního

rámce ČR a poradenství v oblasti Programu rozvoje venkova je Národní síť MAS

ČR, občanské sdruţení. Národní síť MAS ČR se velmi angaţuje ve vyjednávání

krajských dotacích a podpory MASek ze strany krajů vůbec a snaţí se budovat a

vyjednávat odpovídající podmínky a nastavení pravidel v rámci PRV ČR.

Na tuto aktivitu NS MAS ČR, o. s. navázalo v loňském roce volné sdruţení

Asociace místních akčních skupin Středočeského kraje (AMAS SK). Tato

platforma nemá ţádnou právní subjektivitu a vznikla na popud několika

středočeských místních akčních skupin. Jejím hlavním cílem je jednotný postup

těchto organizací ve věcech týkajících se spolupráce s krajským úřadem,

připomínek k činnosti NS MAS ČR a v neposlední řadě také výměna zkušeností,

organizování informační schůzek a lepší komunikace mezi středočeskými

organizacemi v oblasti rozvoje venkova.

73

V oblasti destinačního managementu a cestovního ruchu byla navázána

partnerská spolupráce s organizací Czech Tourism – Českou centrálou

cestovního ruchu, s níţ má organizace jiţ druhým rokem velmi dobré vztahy.

Díky této agentuře byla moţnost prezentovat svůj region na několika

turistických veletrzích, společenských událostech se zahraniční účastí a jiných

kulturních akcích. Dále Czech Tourism umoţňuje distribuci informačních

materiálů v jejich partnerských informačních centrech v Praze a jiných turisticky

zajímavých destinacích. Spolupracuje se i na tvorbě vícejazyčných turistických

průvodců a propagačních materiálů.

3.2.3. Rakovnicko o. p. s. - Občanské sdružení versus obecně

prospěšná organizace

Na informačních setkáních a workshopech s MAS Posázaví byla před zaloţením

MAS diskutována vhodná právní forma (obecně prospěšná společnost nebo

občanské sdruţení). Rozhodující skutečností, ţe MAS Rakovnicko byla zaloţena

jako občanské sdruţení, byl především časový prostor do podání ţádosti a

projektu osvojování schopností MAS. Zaloţení o. p. s. během necelého měsíce

bylo nereálné, proto byly zpracovány stanovy a MAS zaregistrována u

Ministerstva vnitra ČR jako občanské sdruţení. Během následujícího období,

přesněji řečeno aţ po skončení projektu Osvojování schopností MAS, se

ukázalo, ţe lepší volbou pro Rakovnicko je obecně prospěšná společnost.

Pro program LEADER je kromě činnosti MAS důleţitou rozvojovou oblastí

Rakovnicka cestovní ruch, vzhledem k významnému potenciálu regionu -

podobně jako v Posázaví. Z tohoto důvodu a z důvodu celkové profesionalizace

MAS vznikla v březnu 2008 společnost Rakovnicko o. p. s., v jejíţ struktuře má

své místo i MAS regionu Rakovnicko. Došlo tak ke vzniku společnosti schopné

poskytovat komplexní sluţby regionální rozvojové agentury pro samosprávu,

podnikatele (vzhledem k absenci okresní hospodářské komory) a nestátní

neziskové organizace, kterým rovněţ na úrovni regionu chybí subjekt

zastřešující jejich spolupráci a zájmy.

74

3.3. Financování MAS Rakovnicko o. s.

Původně zaloţené občanské sdruţení Místní akční skupina Rakovnicko, o.s. bylo

v prvním roce své existence, tj. v roce 2006, zcela závislé na podpoře ze

strany Svazku měst a obcí Rakovnicko, iniciátora a zakladatele místní akční

skupiny na Rakovnicku. Díky personálnímu zajištění, tj. ţe zaměstnanci svazku

se věnovali i činnosti MAS Rakovnicko o. s., poskytnutým prostorám a vybavení

kanceláře svazku a také financování provozu a činnosti organizace, mohla

místní akční skupina začít svojí činnost.

Tabulka č. 6 :Členění nákladů na činnost MAS Rakovnicko o. s. v roce 2006

Náklady o.s. za rok 2006 Hlavní činnost Hospodářská

činnost

Provozní náklady 0 0

Mzdové náklady 0 0

Nákup služeb (SMOR) 130.320 0

Služby spojené se založením o. s. (SMOR) 13.515 0

Služby spojené s přípravou projektu (PRV, LEADER+) 4.165 0

Účetní a daňová agenda 12.000 0

Náklady celkem 160.000 0

V tomto roce se MAS Rakovnicko soustředila pouze na aktivity spojené

s náleţitostmi zaloţení a působností podle pravidel Programu rozvoje venkova

ČR, coţ se týká především facilitace, náboru partnerů a členů, schválení

působnosti na území místní akční skupiny všemi obcemi, příprava na sestavení

Integrované rozvojové strategie (IRS) celého regionu a také úkonů spojených

s ustanovením právní subjektivity a řádným fungováním subjektu.

Tabulka č. 7: Členění výnosů z činnosti MAS Rakovnicko o. s. v roce 2006

Výnosy o. s. za rok 2006 Hlavní činnost Hospodářská

činnost

Vklad zakladatele 1.000 0

Přijaté příspěvky a dary 160.000 0

Tržby z prodeje služeb 0 0

Provozní dotace 0 0

Výnosy úroků (BÚ) 53 0

Výnosy celkem 161.053 0

Hospodářská činnost nebyla v tomto roce z důvodů pracovního vytíţení všech

75

činovníků moţná. Vedlejší aktivity organizace byly zaměřeny na konání

společensko-kulturních akcí v regionu, na jejichţ pořádání získalo občanské

sdruţení od hejtmana Středočeského kraje 2 dary v hodnotě 160.000 Kč. Jelikoţ

SMOR poskytl pro veškeré aktivity organizace, stejně jako i organizační zajištění

pořádaných akcí zázemí, personál i finanční prostředky, byly tyto dary po

vystavení faktury převedeny na účet svazku. Tudíţ se v tomto roce podařilo

udrţet kladný hospodářský výsledek.

Tabulka č. 8: Hospodářský výsledek organizace za rok 2006

Hospodářský výsledek před zdaněním za rok 2006 Hlavní činnost

Hospodářská činnost

Výnosy celkem 161.053 0

Náklady celkem 160.000 0

Hospodářský výsledek 1.053 0

V loňském roce 2007 sestavila v rámci své hlavní činnosti organizace

Integrovanou rozvojovou strategii celého Rakovnicka (IRS) - i tato aktivita byla

předfinancována SMOR a zhotovila plán vzdělávání a setkání členů MAS, jeţ je

součástí projektu do výzvy Ministerstva zemědělství, program Rozvoj venkova a

multifunkční zemědělství, priorita II. Rozvoj venkova, rybářství a odborné

vzdělávání, opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a odborné vzdělávání,

podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+, 2. skupina –

takzvané „Osvojování schopností MAS“).

Veškeré náklady spojené s nutnou analýzou území pro tvorbu IRS a zjištěním

dostupných kapacit, facilitací a propagací organizace v celém regionu, reţijní

náklady společnosti i veškeré sluţby byly hrazeny z pětisettisícového příspěvku

SMOR. Díky svému mecenáši měla MAS Rakovnicko opět moţnost personálního

zajištění ze strany zaměstnanců SMOR a také vyuţití zařízení, techniky, vozu i

prostor ve vlastnictví SMOR pro vlastní potřebu a účely.

76

Tabulka č. 9: Členění nákladů na činnost MAS Rakovnicko o. s. v roce 2007

Náklady o.s. za rok 2007 Hlavní činnost Hospodářská

činnost

Spotřeba materiálu 96 0

Mzdové náklady 0 0

Nákup služeb 746.402 0

Hovorné 1.402 0

Bankovní poplatky 295 0

Náklady celkem 748.195 0

Následující graf uvádí rozdělení největší nákladové poloţky, tj. nákupu sluţeb.

Tyto sluţby se především týkaly realizace aktivit spojených s projektem

Osvojování schopností, „Rakovnicko. Společně.“, které byly kompletně zajištěny

subdodávkou od SMOR. Další, poměrně niţší částka této poloţky, pokryla

náklady na zajištění uměleckého programu na obou kulturně-společenských

akcích (Křivoklátské panování, Klání o Krakovecký meč) ze strany umělecké

agentury a také částečná organizace na hradě Krakovec pomocí zaměstnanců

SMOR.

Graf č. 15: Struktura nákupu sluţeb MAS Rakovnicko o.s. v roce 2007

Ačkoliv Svazek měst a obcí uvolnil půl milionovou částku jako příspěvek na chod

organizace, došlo pomocí fakturovaných prací a sluţeb k „navrácení“ tohoto

příspěvku spolu s dalšími platbami za odvedené sluţby. Ale díky moţnosti

4 550 Kč 25 000 Kč 30 000 Kč

30 450 Kč

80 000 Kč

94 000 Kč481 000 Kč

Organizační zajištění Klání o Krakovecký meč (SMOR)

Zpracování projetku Osvojování schopností (SMOR)

Zpracování analýzy území MAS Rakovnicko (SMOR)

Umělecký program Klání o Krakovecký meč

Umělecký program Křivoklátské panování

Zpracování Integrované rozvojové strategie (SMOR)

Realizace aktivit v rámci projektu Osvojování schopností (SMOR)

77

bezúročného „půjčky“ v podobě příspěvku ze strany svazku, která pokryla

náklady spojené s tvorbou a realizací projektu, mohla organizace získat plnění

v podobě dotace od MZe (viz. příjmy organizace za rok 2007).

Tabulka č. 10: Členění výnosů z činnosti MAS Rakovnicko o. s. za rok 2007

Výnosy o.s. za rok 2007 Hlavní činnost Hospodářská

činnost Přijaté členské příspěvky 500.000 0 Přijaté příspěvky a dary 745.000 0 Tržby z prodeje služeb 0 150.000 Provozní dotace 0 0 Úroky 139 0 Výnosy celkem 1.245.139 150.000

Stejně jako v předchozím roce získala organizace na zajištění a organizaci

kulturně-společenských akcí konaných v regionu dva dary od hejtmana

Středočeského kraje.

Sdruţení v tomto roce poprvé začalo provozovat i vlastní hospodářskou činnost

ve formě sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Jednalo se o zpracování

dokumentace a podkladů k výstavbě cyklostezky na Rakovnicku.

Místní akční skupina Rakovnicko byla, jak bylo zmíněno výše, vybrána komisí

Ministerstva zemědělství pro realizaci projektu. Projekt „Rakovnicko. Společně.“

v rámci PRV LEADER+, který byl úspěšně realizován, a plnění ve výši 630.000Kč

připsáno na účet sdruţení.

Graf č. 16: Struktura dotací, příspěvků a darů organizaci za rok 2007

500 000 Kč

630 000 Kč

35 000 Kč80 000 Kč Příspěvek SMOR

Dotace PRV LEADER+

Dar od hejtmana střed. kraje na akci Krakovecký meč

Dar od hejtmana střed. kraje na akci Křivoklátské panování

78

Hospodářský výsledek loňského roku byl u občanského sdruţení z obou činností

(hlavní i hospodářské) kladný a přinesl i výrazný zisk. Díky tomuto výsledku a

pomoci Svazku měst a obcí Rakovnicko měla organizace dostatek prostředků

pro zajištění vlastní plnohodnotné činnosti, tj. vlastních prostor, zaměstnance/ů,

vybavení atp.

Tabulka č. 11: Hospodářský výsledek organizace za rok 2007

Hospodářský výsledek před zdaněním za rok 2007 Hlavní činnost

Hospodářská činnost

Výnosy celkem 1.245.139 150.000

Náklady celkem 748.195 0

Hospodářský výsledek 496.944 150.000

V té době ovšem organizace došla k závěru, ţe pro lepší fungování MAS

Rakovnicko a rozšíření portfolia poskytovaných sluţeb, tudíţ lepší

ţivotaschopnost organizace a vlastní personální zajištění, bude vhodné změnit

právní formu.

Přijaté finance z dotace MZe převedla ve větší míře formou příspěvku na nově

zaloţenou obecně prospěšnou společnost. Občanské sdruţení nyní nevlastní jiné

neţ nutné prostředky pro realizaci menších kulturně-společenských akcí. Jelikoţ

se původně v plánovaném rozpočtu počítalo s jedním zaměstnancem, měla

organizace vyčleněny prostředky i pro jeho financování. Od měsíce dubna ale

nemá jiţ ţádného stálého zaměstnance a je pouze servisní organizací

vyuţívanou pro získávání menších grantů a nadačních prostředků k organizaci

veřejně prospěšných aktivit v regionu. Existuje tedy paralelně s Rakovnickem o.

p. s. a slouţí víceméně k servisním sluţbám Rakovnicka o. p. s. a Svazku měst a

obcí Rakovnicko.

3.3.1. Struktura zdrojů MAS Rakovnicko o.s.

V počátku se subjekt musel spoléhat pouze na dobrodiní a příspěvky od

zakladatele. Ačkoliv členské příspěvky nebyly a nejsou ve stanovách MAS

79

Rakovnicko zakotveny, zakládající člen a garant vzniku místního partnerství na

Rakovnicku SMOR přispěl dostatečnou částkou na provoz a předfinancování

aktivit MAS Rakovnicko. Dalšími příjmy byly především dary od veřejných

subjektů a dotace. Hospodářská činnost pak byla vykonávána ve směru

poskytování sluţeb cestovního ruchu. Struktura příjmů a podíl na financování

MAS Rakovnicko v letech 2006 a 2007 pak vypadají následovně.

Graf č. 17 : Struktura zdrojů MAS Rakovnicko v období 2006 -2007

Struktura příjmů občanského sdruţení je z hlediska objemu peněz dostatečná,

ale její skladba je tvořena pouze ze čtyř zdrojů. Proto je nutné, aby došlo

k zajištění vícezdrojového financování a struktura se „rozdrobila“ a zaměřila i na

jiné, pro NNO tohoto typu dostupné zdroje (viz. struktura zdrojů středočeských

MAS).

3.4. Financování Rakovnicko o.p.s.

Rakovnicko o. p. s. - Profesionální regionální rozvojová agentura

Základní i doplňková činnost Rakovnicko o. p. s. je precizována v zakládací

listině a statutu společnosti. Pod výčtem činností a aktivit je moţné si představit

všestranně zaměřenou agenturu, jejímţ hlavním cílem je podpora rozvoje

Rakovnicka jako venkovského regionu, který je součástí Středočeského kraje.

Regionu s významným potenciálem v cestovním ruchu, tradiční zemědělskou

výrobou s ojedinělostí v rámci Česka v podobě lokalizace chmelařské oblasti na

jedné čtvrtině rozlohy regionu, s historizující existencí části Sudet v západní

42%

15%

35%

8%

Příspěvky od členů

Dary od veřejných subjektů

Dotace

Příjmy ze sluţeb cestovního ruchu

80

části Rakovnicka (s tím související velkou částí nepůvodního obyvatelstva) a se

spíše limitujícím prvkem - nízkou hustotou obyvatelstva a velkým počtem

malých obcí s chybějící technickou a občanskou infrastrukturou a sluţbami pro

obyvatelstvo i návštěvníky.

Společnost Rakovnicko o. p. s. byla zaloţena Svazkem měst a obcí Rakovnicka,

jako jediným zakladatelem, především z důvodu zajišťování a rozšiřování

činností a aktivit iniciovaných kanceláří svazku, zjevně přesahujících předmět

činnosti SMOR, tj. přesahujících jednoznačně mimo oblast servisní činnosti pro

členské obce svazku.

Celková vize regionu Rakovnicko je definována v Integrované rozvojové

strategii Rakovnicka (2007). Tvoří ji priority členěné na soubory aktivit a

činností, jejichţ realizaci a udrţitelnost budou kaţdopádně zajišťovat

předkladatelé jednotlivých rozvojových projektů. Důleţitým článkem a fází

úspěšnosti rozvojových projektů je nesporně jejich projektová příprava a

administrace, partnerství a marketingová podpora. To jsou poměrně obecně

formulované okruhy činností, které je zapotřebí svěřit do působnosti

důvěryhodné a profesionální organizace, jejímţ cílem bude celková koordinace

rozvoje regionu.

Z těchto důvodů je legitimní vznik regionální rozvojové agentury, jako servisní

organizace, která bude mít jasně definované a navzájem související podmínky a

předpoklady pro svoji činnost:

1. Stabilního zřizovatele.

2. Statut definující činnosti agentury.

3. Organizační strukturu s jasně vymezenými vztahy uvnitř společnosti.

4. Profesionální tým regionálních a projektových manaţerů.

5. Disponibilní zdroje financování = aktivní rozpočet.

6. Kvalitní technické vybavení = ICT.

7. Stabilní sídlo a odpovídající prostory pro pracovní tým.

81

Vedle těchto podmínek je důleţitým předpokladem pro ţivotaschopnost

společnosti Rakovnicko o. p. s. zájem o poskytování jejích sluţeb a jejich

dostupnost pro klienty, kteří se budou profilovat na území Rakovnicka a budou

působit v sektorech samosprávy, podnikání (zejména v cestovním ruchu) i

neziskové sféře.

Z obecně prospěšných činností, definovaných v zakládací listině a statutu

Rakovnicko o. p. s., je moţné pro nové programové období 2007 – 2013 určit

dvě prioritní oblasti, které budou tvořit páteř činností a sluţeb zajišťovaných

touto společností. Jde o oblasti, které jsou rovněţ hlavním předpokládaným

zdrojem financování managementu Rakovnicko o. p. s., provozních nákladů a

zdrojem financování případného dalšího rozvoje a rozšiřování společnosti.

Jsou to:

Místní akční skupina a program LEADER.

Cestovní ruch.

Ad Místní akční skupina a program LEADER.

Organizace převedla do své působnosti všechny členy Místní akční skupiny

Rakovnicko, o. s., dále územní působnost MASky a zvolené orgány, tedy celou

Místní akční skupinu Rakovnicko, která nyní působí jako jeden z orgánů o.p.s.

(viz. Graf č. 4: Organizační struktura MAS).

Financování tohoto nově vzniklého subjektu je podpořeno především

z převedeného příspěvku od MAS Rakovnicko o. s., coţ je obnos o málo vyšší

neţ plnění dotace z projektu osvojování schopností. Důleţitým zdrojem

financováním je jiţ schválený dotační titul na podporu středočeských MAS

poskytovaný krajským úřadem. Tato účelová dotace s sebou nese určité

závazky a povinnosti vůči krajskému úřadu v oblasti poskytování informací o

našem regionu, distribuce informací od kraje k cílovým skupinám na území MAS

a v neposlední řadě spolupráce na vzdělávacích a kulturních akcích pořádaných

v místě působnosti MAS Rakovnicko.

82

Ad Organizace cestovního ruchu.

Oproti původnímu občanskému sdruţení má Rakovnicko o.p.s. větší moţnost

hospodářské činnosti. V této oblasti je zaměřena hlavně na turistiku a cestovní

ruch, propagaci a prezentaci našeho regionu. Společnosti má vystaveno celkem

11 ţivnostenských oprávnění na různé činnosti spojené s touto prioritou a cíly

organizace.

V letošním roce se počítá s moţností získání financí:

z realizace projektu nových cyklostezek na Rakovnicku pro SMOR;

z realizace Strategického plánu rozvoje města Nové Strašecí (jiţ

v konečné fázi);

za sluţby poskytované v propagaci ubytovacích zařízení (jiţ přiznáno a ve

větší míře ze strany poskytovatelů uhrazeno);

z překladatelské činnosti, kdy půjde o překlad prezentačních a

propagačních materiálů regionu pro SMOR.

Další zdroje Rakovnicko o. p. s.

Společnost získala na svou činnost opět nový příspěvek od SMOR v hodnotě 200

tisíc Kč. Členské příspěvky nejsou od stávajících (zakládajících členů) MAS

Rakovnicko poţadovány. V letošním roce se předpokládá, ţe v případě úspěchu

v ţádosti do PRV – LEADER správní rada o.p.s. schválí nové směrnice týkající

se výše členských příspěvků pro nově příchozí členy organizace. Vstupní

poplatek se předpokládá ve výši 5.000 Kč za subjekt či fyzickou osobu vstupující

do organizace. A stanoví provozní kaţdoroční příspěvky ve výši 2.000 Kč pro

všechny členy organizace bez výjimky (nové i stávající). Předpokládaný roční

příjem z těchto poplatků je asi 60.000 Kč, coţ pokryje například náklady

spojené s účetní a daňovou evidencí organizace na celý rok.

Podle předem domluvených příspěvků a předpokládaných zdrojů z činnosti

hlavní i hospodářské byl sestaven rozpočtový plán Rakovnicko o.p.s. na rok

2008.

83

Tabulka č. 12 : Plánovaný rozpočet Rakovnicko o.p.s. na rok 2008

Rozpočet byl sestaven s cílem vyrovnaného rozpočtu, tedy nezáporného

hospodářského výsledku. Pokud se podaří dosahovat naplánovaných příjmů a

nenavyšovat náklady společnosti, bude krytí nákladů příjmy dostatečné.

Hospodaření na konci měsíce června roku 2008, tj. pololetí, odpovídalo

stanoveným hodnotám.

84

3.4.1. Analýza finančního zdraví organizace

Základní informace jsou převzaty z výkazů a závěrky k 31. 5. 2008 pro účely

Dozorčí rady Rakovnicko o.p.s.

Organizace vyuţívá těchto finančních ukazatelů a pravidel pro hodnocení

finančního zdraví:

Zlaté bilanční pravidlo financování:

Dlouhodobý majetek je financován vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími

zdroji.

Výpočet: (Vl. zdroje + dl. cizí zdroje/ dl. majetek)

373 118 Kč/ 104 720Kč = 3,56

Hodnota je vyšší neţ 1, výsledná hodnota ukazuje, ţe dlouhodobý majetek je

z poţadovaných poloţek kryt více neţ trojnásobně.

Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika:

Výpočet: (Vl. zdroje – cizí zdroje)

373 118 Kč – 12 000 Kč = 361 118Kč

Dostatek vlastních zdrojů umoţňuje organizaci nevyuţívat úvěrů či jiných

dlouhodobých cizích zdrojů. Riziko je v tuto chvíli minimální. Společnost plánuje

vyuţít překlenovacího úvěru v případě získání dotace z PRV kdy je nutné

předfinancovat první etapu projektu. V té době předpokládá zvýšení rizika,

jelikoţ se bude jednat aţ o částku 2 miliony Kč.

Zlaté bilanční pari pravidlo:

Splnit toto pravidlo není pro organizaci v tomto roce problém, vzhledem k nízké

hodnotě dlouhodobého majetku (ostatní majetek je pronajímán od SMOR) je

jeho krytí vlastními zdroji bezproblémové.

Výpočet: (Vl. zdroje – dl. majetek)

373 118 Kč – 34 720 Kč = 338 398 Kč

Ukazatel rentability, ROA. Udává celkové vyuţití vloţených prostředků. ROA je

anglická zkratka od Return on Assets.

Výpočet: (čistý zisk / celková aktiva)

368 118 Kč / 385 118 Kč = 0,96

Jelikoţ se jedná o výpočet rentability pouze hlavní činnosti (vedlejší nebyla

provozována), je hodnota menší 1. Vzhledem k primárnímu cíli neziskové

85

organizace tj. vyrovnanosti nákladů a výnosů, je tento výsledek dostačující.

Rozdíl bude hrazen z příjmů plánované vedlejší činnosti.

Ukazatel autarkie:

Organizace za uvedené období vykázala výnosy a náklady pouze z hlavní

činnosti.

Výpočet: (výnosy z hl. činnosti / náklady z hl. činnosti) *100

(849 973 Kč / 481 855 Kč ) *100 = 176,4%

Výsledek ukazatele autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů ukazuje

procentuelní pokrytí nákladů hlavní činnosti z dosaţených výnosů. Dostačující je

hodnota 100%, s jejím sniţováním dochází ke krytí nákladů z vedlejší činnosti.

V tomto případě přesahuje hodnota tuto hranici o více jak 76%, je tedy

nadmíru uspokojivá.

Ukazatele likvidity. Likvidita neboli schopnost firmy dostát svým závazků, je

jednou z nejdůleţitějších podmínek existence firmy. Níţe uvedené ukazatele

poměřují zůstatek oběţných aktiv, která je moţné vyuţít k úhradě závazků.

Likvidita běţná: (OA / krát. závazky)

350 398 Kč / 12 000Kč = 29,2

Běţná likvidita udává, kolikrát je společnost schopna uspokojit své věřitele,

kdyby proměnila veškerá svá oběţná aktiva v daném okamţiku v hotovost. Čím

je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím menší je nebezpečí platební

neschopnosti dané firmy. Obecně se za přijatelné hodnoty tohoto ukazatele

povaţují hodnoty v intervalu 1,5 aţ 2,5. Hodnota 1,0 znamená, ţe podnik je

ještě schopen uhradit své dluhy, aniţ by prodal své zásoby. Při hodnotě menší

neţ 1,0 musí podnik spoléhat na prodej zásob, coţ není přijatelné pro věřitele.

Tato situace v případě Rakovnicko o.p.s. zatím nehrozí.

Likvidita pohotová: zde odpovídá likviditě běţné, neboť stav zásob je roven 0

Charakterizuje nejpřesněji platební pohotovost, tj. schopnost podniku krýt

peněţními prostředky závazky z obchodního styku a závazky vůči

zaměstnancům.

Výrazně niţší hodnota pohotové likvidity ukazuje nadměrnou váhu zásob v

rozvaze společnosti. Pro zachování likvidity firmy by neměla hodnota ukazatele

86

klesnout pod 1.

Likvidita okamţitá: (peněţní majetek / krát. závazky)

280 398 Kč / 12 000 Kč = 23,4

Měří schopnost firmy hradit právě splatné dluhy. Likvidita je zajištěna při

hodnotě ukazatele alespoň 0,2. Zde stanovenou hranici několikanásobně

převyšuje.

Ukazatele zadluţenosti, respektive struktury kapitálu. Neziskové organizace

bývají velmi často financovány z cizích zdrojů, většinou neúročených nebo jen

velmi nízko úročených. Ve skladbě kapitálů tedy převaţují většinou cizí zdroje.

Rakovnicko o.p.s. má díky počátečním vkladům zakladatelů a příspěvkům od

jiných organizací dostatečný vlastní kapitál.

Celková zadluţenost: (cizí zdroje / celková aktiva)

12 000 Kč / 385 118 Kč = 0,03

Podíl věřitelů na majetku jsou 3%. Coţ je velmi nízký podíl.

Zadluţenost vlastního kapitálu: (cizí zdroje / vlastní zdroje)

12 000 Kč / 373 118 Kč = 0,03

Cizí zdroje by neměli přesahovat vlastní zdroje, coţ je v tomto případě

dostatečně dodrţeno.

Ukazatele aktivity nelze v tuto chvíli vypočítat. Výpočet bude moţno provést po

řádné roční závěrce. Protoţe organizace vznikla v letošním roce, nelze vypočítat

pro porovnání ani hodnoty předchozích let.

Podíl výdajů na 1 Kč příjmů, jakoţto doplňkový ukazatel provozu organizace.

Výpočet: (výdaje celkem / příjmy celkem)

469 855 Kč /779 973 Kč = 0,6

Kde na 1 Kč příjmů je nutné vydat 60 haléřů, coţ ukazuje příjem 40 haléřů

z kaţdé vydané koruny.

Všechny výše uvedené výpočty jasně ukazují na dobré finanční zdraví

organizace. Je způsobeno především krátkou dobou její existence a

dostatečným předfinancováním z příspěvků členů a jiných organizací. Změna

nastane ke konci roku 2008, kdy bude nutné pořídit vybavení kanceláří a

zajištění dalšího pracovního místa. Dále se předpokládá, při úspěšnosti

87

v dotacích z PRV LEADER, zajištění překlenovacího úvěru. Tyto změny pak

citelně změní finanční stav organizace.

3.4.2. Struktura zdrojů Rakovnicko o.p.s.

Profesionalizace organizace, personální zajištění, utvoření vlastního zázemí a

zakoupení nutného vybavení se odráţí ve výši finančních zdrojů potřebných

k zajištění chodu společnosti. Na druhou stranu díky kýţené profesionalizaci byl

vybudován potenciál pro tvorbu zdrojů i z jiných oblastí a utvořeny kapacity pro

rozšíření portfolia doposud poskytovaných sluţeb.

Graf č. 18: Struktura plánovaných zdrojů Rakovnicko o.p.s. v roce 2008

Portfolio zdrojů Rakovnicka o.p.s. je členitější oproti občanskému sdruţení. Je

zde sice uvedena nulová částka ve skupině dary od veřejných subjektů, ale to

pouze z toho důvodu, ţe nelze předem s určitostí počítat s výší darů.

Z výsledného grafu je patrné, ţe převaţuje nově prováděná činnost v oblasti

organizace cestovního ruchu. Výše zdrojů z této oblasti odpovídá převaţujícím

zdrojům z celkových plánovaných u středočeských MAS (viz. Graf č. 11:

Rozdělení činností MAS podle podílu na financování organizace). Stále

podstatnou část (32%) tvoří příjmy z příspěvků členů. Do budoucna nelze

s tímto podílem na financování počítat a měl by jej nahradit zdroj v podobě

příjmy z dotace PRV LEADERU, případně bude částka doplněna o pravidelné

členské příspěvky všech členů MAS. Krajská účelová dotace pro místní akční

32%

0%9%41%

12%

6%

Příspěvky od členů

Dary od veřejných subjektů

Dotace MAS - Krajský úřad

Dotace OCR , cyklostezky

Prodej sluţeb v cestovním ruchu

Prodej sluţeb strategického plánování

88

skupiny tvoří necelou desetinu celkového příjmu. Hospodářská činnost je

v letošním roce zastoupena příjmy ze strategického plánování poskytovaného

ostatním subjektům a sluţbami v cestovním ruchu (propagace, překlady,

prezentace).

3.4.3. Plán budoucích finančních zdrojů Rakovnicko o.p.s.

Společnost v letošním roce sestavuje Strategický plán LEADER pro období 2008

– 2013 a také Strategii cestovního ruchu na Rakovnicku. Na základě těchto

dvou strategických dokumentů předpokládá postupné naplňování vizí a cílů

pomocí následujících aktivit uvedených v tabulce č. 13.

Tabulka č. 13: Harmonogram plánovaných zdrojů a činností Rakovnicko o.p.s.

po roce 2008

Zdroj / Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Členské příspěvky

Služby OCR - propagace prezentace

Služby poskytované STIS a.s.

Dotace PRV -LEADER

Psaní projektů za úplatu a poradenství

Pořádání kulturně-společenských akcí Příjmy z Nadace Partnerství: Greenway Berounka- Střela Prodej výrobků - brožura poskytovatelů ubytovacích služeb v regionu

Dotace MMR -POV -projekt spolupráce

Účelová dotace kraje pro MAS

Tyto činnosti by měly přinést organizaci dostatečné finanční kapacity nejen pro

plnění vlastních strategií, ale také chod a zajištění Rakovnicko o.p.s. jako

takové.

Organizace jiţ nyní můţe pracovat s určitým nástinem finančních toků na

následující rok, a to z důvodu několika zpracovaných a podaných projektů,

uzavřených partnerských smluv nebo smluv o provedení práce. Nejistými

poloţkami je příjem z Programu rozvoje venkova LEADER a výše zdrojů

přicházející z poskytování sluţeb v oblasti psaní projektů za úplatu a

poradenství.

89

Graf č. 19: Podíl plánovaných zdrojů na financování Rakovnicko o.p.s. v roce

2009

V roce 2009 bude mít Rakovnicko o.p.s. dostatečně zajištěno vícezdrojové

financování. Předpokládané portfolio čítá deset různých zdrojů. Poměrně vysoké

plnění se očekává ze sluţeb v oblasti organizace cestovního ruchu, pořádání

kulturně-společenských akcí (tentokrát 4 akce většího rozsahu), z dotace PRV

LEADER a spolupráce se STIS a.s. Tyto aktivity tvoří 87% z celého rozpočtu

organizace, coţ je přibliţně 8,5 milionu Kč. Pokud by docházelo k naplňování

plánovaného rozpočtu, musela by „opska“ přistoupit k reorganizaci a náboru

dalších zaměstnanců, jelikoţ současní zaměstnanci by nemohli z kapacitních

důvodů obstarat bezproblémový běh všech projektů, aktivit a chod organizace

zároveň. Při současných prognózách by se jednalo o další 2 zaměstnance na

plný úvazek a jednoho zaměstnance na částečný úvazek v případě schválení

tvorby komunitního plánu regionu.

1% 1%

2%

3% 3%3%

19%

21%

26%

21%

Členské příspěvky

Příjmy z Nadace Partnerství - Greenway Berounka- Střela

Dotace MMR -POV -projekt spolupráce

Psaní projektů za úplatu a poradenství

Prodej výrobků - broţura poskytovatelů ubytovacích sluţeb v regionu

Účelová dotace kraje pro MAS

Sluţby poskytované STIS a.s.

Dotace PRV -LEADER

Sluţby OCR - propagace prezentace

Pořádání kulturně-společenských akcí

90

Závěr

Boom zakládání nestátních neziskových organizací v ČR po roce 1989 způsobil,

ţe existence a udrţitelnost těchto organizací bude v současné době záviset

především na dostatečném počtu zdrojů, tj. jejich diverzifikaci, a také

profesionalizaci celkové organizace. Subjekty mají několik moţností a postupů

jak zachovat nebo vytvořit dobře fungující prostředí v NNO. Kromě

strategického plánování, finančního řízení, náboru kvalifikovaných pracovníků,

soustavného vzdělávání zaměstnanců, tvorby rezerv a transparentního

hospodaření se stává podstatnou komponentou i tvorba vlastních příjmů, tedy

hospodářská činnost organizace.

Povaha a organizační struktura MAS jakoţto „místních rozvojových agentur“

předurčuje tvorbu zdrojů především z evropských dotačních titulů typu LEADER,

které vlastně iniciovaly vznik místních akčních skupin na území členských a

přistupujících států EU. Dále zdroje z jiných operačních fondů a národních

dotací určených pro nestátní neziskové organizace, samozřejmě s ohledem na

naplňování stanovených cílů a priorit MASky. V posledních dvou letech umoţňují

účelové čerpání dotací přímo pro místní akční skupiny i krajské úřady. Členské

příspěvky jsou vyuţívány většinou těchto rozvojových organizací, ovšem u

téměř poloviny z nich nedosahují příjmy z příspěvků ani čtvrtiny nutných příjmů

subjektu.

Stávající struktura zdrojů je u některých právních forem místních akčních skupin

typu LEADER nedostačující. Organizace (hlavně obecně prospěšné organizace)

se tedy začínají profesionalizovat a vyhledávat činnosti, které by zajistily

dostatečné finanční krytí i v případě neúspěchu v získávání dotací a grantů.

Výhodou zmíněných subjektů je dostatečná míra kvalifikace zaměstnanců a

pracovníků, díky nimţ lze získávat zdroje z poskytování kvalifikovaných sluţeb,

tedy hospodářské činnosti vykonávané např. v oblasti psaní projektů,

strategickém a komunitním plánování, propagace a prezentace, organizace

cestovního ruchu regionu atp.

91

Nevýhodu nebo nedostatečné kapacity pro hospodářskou činnost mohou mít

především menší neziskové organizace, nebo organizace s malým počtem

zaměstnanců. V případě místních mezisektorových partnerství se jedná zejména

o občanská sdruţení, která vznikají i v oblastech čítajících jen několik málo obcí.

Tyto instituce si nemohou dovolit dostatečně kvalifikovaný personál a

odpovídající zázemí. Ani další příjmy, například z členských příspěvků, nemohou

dosahovat dostatečné výše, jsou tedy odkázány na úspěch v ţádostech o dotaci

či grant.

Významným potenciálem všech neziskových organizací po ukončení dotačního

období 2007 – 2013 se zdají být soukromé zdroje a s ním spojená činnost

v jejich získávání, tedy fundraising. V současnosti je soukromé dárcovství

v České republice dobře zakořeněno u organizací v sociální sféře. Především u

těchto typů NNO se soukromé dárcovství projevuje jako důleţitá sloţka zdrojů.

U organizací podporujících rozvoj regionu nebo zlepšení podmínek v regionu,

kde působí (tedy subjekty typu LEADER), je tento zdroj hodně opomíjen. Podle

zjištěných plánovaných zdrojů u středočeských místních akčních skupin se tato

poloţka nestane podstatnou součástí portfolia zdrojů, a tudíţ se nebude

radikálně podílet na tvorbě příjmů zmíněných organizací. Stále zůstává jako

okrajový a náhodný příjem organizace. Tento jev je přičítán doposud

dostatečným zdrojům a moţnostem financování z evropských a národních

fondů.

Na území Rakovnicka vzniklo původně také občanské sdruţení MAS Rakovnicko

o. s. Počáteční fungování a provoz organizace byl předfinancován členským

příspěvkem od zakladatele sdruţení, od Svazku měst a obcí Rakovnicko. Jen

díky tomuto příspěvku mohla MASka vzniknout, připravit vlastní projekt do PRV

LEADER+ a zajistit veškeré potřebné náleţitosti spojené s působností a

fungováním organizace. S tímto způsobem zakládání místní akční skupiny se lze

setkat velmi často. Velká část MAS na území ČR vznikla z iniciativy samospráv,

mikroregionů anebo svazků obcí.

Díky úspěšnosti podaného projektu a získání dotace mohlo sdruţení dále

92

existovat. Udrţet stávající stav však nebylo přínosné ani pro SMOR jakoţto

zakladatele ani pro občanské sdruţení samotné a tak po několika konzultacích

se zkušenější místní akční skupinou došlo ke vzniku Rakovnicko o. p. s.

Současná organizace měla sice počáteční zdroje zajištěny z převedené dotace

od o. s. a dalšího příspěvku od SMOR, ale pro zajištění budoucnosti a dobré

fungování společnosti to nebylo dostačující. Východiskem ze současné situace je

stanovení vize a z ní vyplývajících strategických cílů, které mohou jednak

napomoci rozvoji regionu (coţ je základním posláním místních akčních skupin),

ale téţ získávat zdroje pro organizaci, její provoz a umoţňovat naplňování

vlastních projektů. V Rakovnicko o.p. s. se tímto cílem stala podpora cestovního

ruchu v regionu. Stanovený cíl není pouhým náhodným určením, ale vychází

z analýzy potřeb regionu zjištění struktury zdrojů s dostatečnou kapacitou u

ostatních středočeských MASek a také průzkumu výše podpory veřejných a

soukromých donátorů do této oblasti. Z výsledků všech těchto zjištění se

cestovní ruch a destinační management ukázal jako zdroj s dostatečným

budoucím potenciálem.

Portfolio plánovaných i současných finančních zdrojů Rakovnicko o.p.s. je

dostatečně diverzifikováno. Spolu s navyšováním příjmů dochází k personálnímu

zajištění určitých specifických aktivit společnosti, jako je právě zajišťování

organizace cestovního ruchu v regionu, nebo psaní projektů. Samozřejmostí je

výběr dostatečně kvalifikovaných pracovníků.

V plánech místní akční skupiny Rakovnicko se stejně jako u ostatních

středočeských MAS nesetkáme se zdroji ze soukromé sféry. Soukromé dary a

s ním spojený fundraising nejsou v činnosti společnosti vyuţívané a pokud ano

tak pouze v malé míře a neplánovaně.

Fundraisingový plán jako takový u místních akčních skupin neexistuje a tudíţ

nelze ani hovořit o nějaké systematické činnosti v oblasti získávání soukromých

zdrojů. Tento potenciál zůstává u organizací typu LEADER zatím stále nevyuţit.

93

Seznam použité literatury

1) SYNEK, Miloslav et al.: Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C.H.BECK,

2002, ISBN 80-7179-736-7

2) PEKOVÁ, Jitka: Veřejné finance. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-049-1

3) ŠKARABELOVÁ, Simona: Definice neziskového sektoru: sborník příspěvků

z internetové diskuse. Brno: CNVS, 2005. ISBN 80-239-4057-0

4) VAJDOVÁ, T.: Zpráva o neziskovém sektoru v ČR, 2004, dostupné z:

http://wtd.vlada.cz/files/rvk/rnno/zprava_o_neziskovem_sektoru.pdf.

5) REKTOŘÍK, J. a kol: Organizace neziskového sektoru, Základy ekonomiky,

teorie a řízení, Ekopress,Praha, 2001

6) Evropská komise: Communication from the Commission on the Role of

Voluntary Organizations and Foundations in Europe., 1995, dostupné z

http://www.karl.aegee.org/euro-lib.nsf

7) FRIČ, Pavol, GOULLI, Rochdi: Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex

Bohemia, 2001. ISBN 80- 86432-04-1

8) NOVOTNÝ, Jiří a kol.: Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména

nevládních organizací), Praha:Oeconomica 2006

9) REKTOŘIK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky,

teorie a řízení. Praha: Ekopress 2001. ISBN 80-86119-41-6.

10) ČSÚ, Statistická ročenka České republiky, Organizační struktura národního

hospodářství, dostupné z

http://czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-1200

11) ČSÚ, Albertina – Firemní monitor, dostupná na

http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/statistika/

12) Zpráva o stavu neziskového sektoru 2005, dostupná na

http://www.neziskovky.cz/files/Soubory/neziskovy_sektor_CR/Zprava_o_sta

vu_NS_2005.pdf

13) Ministerstvo zemědělství, Zpráva k Programu rozvoje venkova na období

2007 -2013, dostupná na http://www.mze.cz

14) Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty

PRV ČR na období 2007 – 2013, Ministerstvo zemědělství České republiky,

říjen 2007

94

15) LUKESCH R.: The Lag Handbook, A Guide Through the Stunning Word of

Local Action Groups, 3/2007.

16) Informační materiály SAPARD, Informační centrum Evropské unie při

Delegaci Evropské komise v ČR, 2004

17) Prohlášení Ministerstva zemědělství ČR, dostupné z

http://www.infoprovenkov.cz

18) Oficiální znění Programu rozvoje venkova, 2007, dostupné na:

http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf

19) Regionální operační program Nuts II Severovýchod, pro období 2007-2013,

11/2006

20) NUNVÁŘOVÁ, S.: Financování činnosti mikroregionů a místních akčních

skupin. Sborník příspěvků XI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách,

Pavlov 2008

21) ŠAFÁŘOVÁ B., ŠKRABAL I.: článek Mikroregiony a místní akční skupiny-

Principy fungování sdruţení. Týdeník Veřejná správa 13/2008

22) Statistické údaje, Městský úřad Rakovník, dostupné na http://www.mesto-

rakovnik.cz/mesto-a-okoli/zakladni-informace/

95

Seznam použitých zkratek

AMAS SK – Asociace místních akčních skupin Středočeského kraje

CF – cash flow

EK – Evropská komise

EU – Evropská unie

IRS – Integrovaná rozvojová strategie

IOP – Integrovaná operační program

KHK – Krajská hospodářská komora

LAG – Local action group (MAS)

MAS – místní akční skupina

MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MZe – Ministerstvo zemědělství ČR

NO – nezisková organizace

NNO – nestátní nezisková organizace

NS MAS ČR o. s. – občanské sdruţení Národní síť místních akčních skupin ČR

NSPRV – Národní strategický plán rozvoje venkova

NUTS II - z anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics neboli

statistické územní jednotky Evropské unie, v ČR je 8 těchto NUTS II

o. p. s. – obecně prospěšná společnost

o. s. – občanské sdruţení

OAK – Oblastní agrární komora

OCR – organizace cestovního ruchu

OP – operační program

OPŢP – Operační program ţivotní prostředí

POV – Program obnovy venkova

PRV – Program rozvoje venkova

RNNO – Rada vlády pro NNO

ROP – Regionální operační program

SAPARD – Special Accession Programme for Agriculture and Rural

Develompment

SMOR – Svazek města a obcí Rakovnicko

SPL – Strategický plán LEADER

96

SROP – Společný regionální operační program

SZIF – Státní zemědělský a intervenční fond

ÚZPI – Ústav zemědělských a potravinářských informací

z. s. p. o. – zájmové sdruţení právnických osob

97

Seznam tabulek a grafů

Tabulky:

Tabulka č. 1: Dělení neziskových organizací podle jejich činnosti str. 15

Tabulka č. 2 : Počty úspěšných MAS v programu LEADER ČR str. 33

Tabulka č. 3: Rozdělení financí programu LEADER podle opatření str. 42

Tabulka č. 4: Očekávané hodnoty místních akčních skupin po ukončení

dotačního období 2007–2013 str. 43

Tabulka č. 5: Struktura členství v MAS Rakovnicko str. 72

Tabulka č. 6 :Členění nákladů na činnost MAS Rakovnicko o. s. v r. 2006 str. 74

Tabulka č. 7: Členění výnosů z činnosti MAS Rakovnicko o. s. v r. 2006 str. 74

Tabulka č. 8: Hospodářský výsledek organizace za rok 2006 str. 75

Tabulka č. 9: Členění nákladů na činnost MAS Rakovnicko o. s. v r. 2007 str. 76

Tabulka č. 10: Členění výnosů z činnosti MAS Rakovnicko o. s. v r. 2007 str. 76

Tabulka č. 11 :Hospodářský výsledek organizace za rok 2007 str. 78

Tabulka č. 12 : Plánovaný rozpočet Rakovnicko o.p.s. na rok 2008 str. 83

Tabulka č. 13: Harmonogram plánovaných zdrojů a činností Rakovnicko

o.p.s. po roce 2008 str. 88

Grafy:

Graf č. 1: Vývoj počtu neziskových organizací v ČR str. 17

Graf č. 2: Vývoj počtu NNO dle právní formy podnikání str. 18

Graf č. 3: Poměr finančních zdrojů u neziskových organizací v Česku str. 20

Graf č. 4: Organizační struktura MAS str. 35

Graf č. 5: Vyuţívání členských příspěvků k financování subjektu str. 48

Graf č. 6: Podíl členských příspěvků v závislosti na výdajích subjektu str. 49

Graf č. 7: Zajištění projektových činností v mikroregionech a MAS str. 51

Graf č. 8: Zkušenosti s čerpáním finančních zdrojů MAS v % str. 53

Graf č. 9: Rozdělení středočeských MAS dle právní formy str. 56

Graf č. 10:Rozdělení dotazovaných středočeských MAS dle právní formy str. 56

Graf č. 11: Rozdělení činností MAS podle podílu na financování organizace

str. 58

98

Graf č. 12:Srovnání vyuţívaných zdrojů NNO v ČR a NNO typu

LEADER ve středočeském kraji str. 59

Graf č. 13: Portfolio současných zdrojů dle právní formy organizací str. 60

Graf č. 14: Struktura plánovaných zdrojů MAS do roku 2013 str. 63

Graf č. 15: Struktura nákupu sluţeb MAS Rakovnicko o. s. v roce 2007 str. 76

Graf č. 16: Struktura dotací, příspěvků a darů organizaci za rok 2007 str. 77

Graf č. 17 : Struktura zdrojů MAS Rakovnicko v období 2006 -2007 str. 79

Graf č. 18: Struktura plánovaných zdrojů Rakovnicko o.p.s. v roce 2008 str. 87

Graf č. 19: Podíl plánovaných zdrojů na financování Rakovnicko o.p.s.

v roce 2009 str. 89

Seznam obrázků a příloh

Obrázek:

Obrázek č. 1: Formální znázornění vztahů mezi neziskovými

a ziskovými organizacemi str. 11

Přílohy:

Příloha č. 1: Dotazník pro středočeské MAS

Příloha č. 2: Mapa mikroregionů MAS Rakovnicko

Příloha č. 3: Mapa území MAS Rakovnicko

99

Příloha č. 1: Dotazník pro středočeské MAS

DOTAZNÍK STŘEDOČESKÉ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY

Název organizace:………………………………………………………………………………………

Právní forma organizace:………………………………………………………………………………

Zástupce (respondent tohoto dotazníku): ………………………………………………………………

Počet členů MAS: ………………………………………………………………………………………

Leader 2007 – 2013 (prosím správnou variantu podtrhněte či zvýrazněte):

ANO NE Připravujeme

Jakou strukturu příjmů má vaše organizace,? (dot. tituly, hospodářská činnost, cestovní ruch, další

aktivity a akce) prosím uveďte podle významnosti zdroje na celkových příjmech

1.……………………………………………… 2……………………………………………………

3……………………………………………… 4……………………………………………………

5……………………………………………… 6…………………………………………………..

Ostatní………………………………………………………………………………………………….

Jaké příjmy a z jakých činností plánujete? Prosím uveďte podle významnosti zdroje na celkových

příjmech.

Do konce dotačního období (2013)

1.……………………………………………… 2……………………………………………………

3……………………………………………… 4……………………………………………………

5……………………………………………… 6…………………………………………………..

Ostatní………………………………………………………………………………………………….

Po skončení dotačního období (2014 ->)

1.……………………………………………… 2……………………………………………………

3……………………………………………… 4……………………………………………………

5……………………………………………… 6…………………………………………………..

Ostatní…………………………………………………………………………………………………….

Je vaše právní forma přínosem pro organizaci, nebo vás v některých aktivitách omezuje?

………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………………………

………………

Má právní forma Vaší organizace budoucnost? Je možné udržet tuto organizaci v současném stavu i po

skončení dotačního období, nebo plánujete změnu právní formy pro lepší budoucí zajištění

organizace?…………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………………………

……

100

Příloha č. 2: Mapa mikroregionů MAS Rakovnicko

101

Příloha č. 3: Mapa území MAS Rakovnicko