Analýza produktů a sluţeb v oblasti cestovního ruchu na ...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Marketing a management

Analýza produktů a sluţeb v oblasti cestovního ruchu na Znojemsku

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Lucie Urbánková

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jitka Krulová

Znojmo, 2013

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Analýza produktů a služeb v oblasti

cestovního ruchu na Znojemsku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jitky

Krulové a všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje jsem řádně uvedla v seznamu

pouţité literatury.

Ve Znojmě dne 26.11.2013 ……………………………………

Lucie URBÁNKOVÁ

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Jitce

Krulové za cenné rady a odborné připomínky, které mi poskytla během vypracování

této bakalářské práce.

Abstrakt

Cílem práce je zhodnocení současného stavu cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí.

Teoretická část se zabývá vysvětlením základních pojmů cestovního ruchu,

geografických činitelů, marketingem cestovního ruchu a marketingovým výzkumem. V

praktické části je proveden marketingový průzkum a na základě jeho výsledků jsou

navrhnuta moţná zlepšení v cestovním ruchu na Vranově nad Dyjí.

Klíčová slova:

Cestovní ruch, Vranov nad Dyjí, dotazník

Abstract

The objective of the bachelor thesis is the evaluation of tourism in the town of Vranov

nad Dyjí. The theoretical part deals with explanation of basic terms of tourism,

geographical indicators, tourism marketing and marketing research. In the practical part

the marketing research is worked out and on this basis possible improvements in

tourism in Vranov nad Dyjí are proposed.

Key expressions:

Tourism, Vranov nad Dyjí, questionnaire

OBSAH

1 ÚVOD………………………………………………………………………… 9

2 CÍL PRÁCE A METODIKA………………………………………………. 10

3 TEORETICKÁ ČÁST……………………………………………………… 12

3.1 Cestovní ruch…………………………………………………………..…… 12

3.1.1 Definice cestovního ruchu……………………………………………….... 12

3.1.2 Základní pojmy k oblasti cestovního ruchu……………………………. 13

3.1.3 Typologie cestovního ruchu……………………………………………. 14

3.1.3.1 Formy cestovního ruchu…………………………………………. 14

3.1.3.2 Druhy cestovního ruchu…………………………………………. 15

3.1.4 Specifika trhu cestovního ruchu……………………………………….. 16

3.2. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu…………………………………… 17

3.2.1 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu…………………… 17

3.2.2 Selektivní předpoklady………………………………………………… 19

3.2.3 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu…………………….. 19

3.3 Význam cestovního ruchu v národním hospodářství……………………… 20

3.3.1 Satelitní účet…………………………………………………………… 21

3.3.2 Ekonomické efekty cestovního ruchu………………………………….. 22

3.4 Marketing cestovního ruchu……………………………………………….. 23

3.4.1 Definice marketingu…………………………………………………… 24

3.4.2 Marketingový mix v cestovním ruchu………………………………… 24

3.4.3 Produkt………………………………………………………………… 25

3.4.4 Cena……………………………………………………………………. 25

3.4.5 Místo, distribuce, dostupnost…………………………………………... 26

3.4.6 Propagace………………………………………………………………. 26

3.4.7 Lidé…………………………………………………………………….. 27

3.4.8 Tvorba balíčků…………………………………………………………. 28

3.4.9. Programování………………………………………………………….. 28

3.4.10 Partnerství…………………………………………………………….. 29

3.5 Marketingový výzkum v cestovním ruchu………………………………… 29

3.5.1 Základní definice marketingového výzkumu…………………………... 30

3.5.2 Systémový přístup z hlediska marketingového výzkumu……………… 30

3.5.3 Dotazník………………………………………………………………... 30

3.5.4 Objekt výzkumu a výběr respondentů…………………………………. 31

3.5.5 Druhy marketingového výzkumu…………………………………….... 31

3.5.6 Výzkum spokojenosti zákazníků………………………………………. 31

3.6 SWOT analýza…………………………………………………………….. 32

4 PRAKTICKÁ ČÁST……………………………………………………….. 34

4.1 Charakteristika oblasti Vranova nad Dyjí…………………………………. 34

4.2 Metoda průzkumu…………………………………………………………. 34

4.3 Výsledky průzkumu……………………………………………………….. 35

4.3.1 Délka pobytu turistů ve Vranově nad Dyjí……………………………. 35

4.3.2 Který měsíc patří mezi nejvíce navštěvované…………………………. 36

4.3.3 Jaký je převaţující důvod Vaší návštěvy…………………………….... 36

4.3.4 Celkové hodnocení sluţeb poskytovaných ve Vranově nad Dyjí……… 37

4.3.5 Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu……………… 38

4.3.6 Nedostatek sluţeb ve Vranově nad Dyjí………………………………. 40

4.3.7 Na základě jakých zdrojů se respondenti rozhodli pro návštěvu

Vranova nad Dyjí…………………………………………………….... 41

4.3.8 Opakovaná návštěva dotazovaných turistů……………………………. 43

4.3.9 Bydliště respondentů…………………………………………………… 43

4.3.10 Pohlaví respondentů…………………………………………………... 44

4.3.11 Věk respondentů…………………………………………………….... 45

4.3.12 Zhodnocení kvality sluţeb a cestovního ruchu respondenty…………. 45

4.4 Zhodnocení potencionálu Vranova nad Dyjí z hlediska cestovního ruchu... 47

4.5. SWOT analýza cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí………………….. 47

4.6 Návrhy na zlepšení……………………………………………………….... 49

4.6.1 Bankomat………………………………………………………………. 49

4.6.1.1 Současný stav provozu bankomatu…………………………….... 49

4.6.1.2 Návrhy na zlepšení………………………………………………. 49

4.6.1.3 Shrnutí…………………………………………………………… 50

4.6.2 Bezhotovostní platby platební kartou………………………………….. 51

4.6.2.1 Současný stav……………………………………………………. 52

4.6.2.2 Návrhy na zlepšení …………………………………………….... 53

4.6.2.3 Shrnutí………………………………………………………….... 54

4.6.3 Veřejné toalety………………………………………………………..... 55

4.6.3.1 Současný stav…………………………………………………..... 55

4.6.3.2 Návrhy na zlepšení……………………………………………… 55

4.6.3.3 Shrnutí…………………………………………………………... 59

4.6.4 Zábava a sluţby pro děti……………………………………………….. 59

4.6.4.1 Současný stav…………………………………………………… 59


4.6.4.3 Shrnutí…………………………………………………………... 61

4.6.5 Obchod s potravinami…………………………………………………. 62

4.6.5.1 Současný stav…………………………………………………… 62

4.6.5.2 Návrh na zlepšení……………………………………………….. 63

4.6.5.3 Shrnutí…………………………………………………………... 64

4.6.6 Parkoviště……………………………………………………………… 64

4.6.6.1 Současný stav…………………………………………………… 64

4.6.6.2 Shrnutí…………………………………………………………... 65

4.6.7 Propagace Vranova nad Dyjí………………………………………….. 65

4.6.7.1 Současný stav…………………………………………………… 65


4.6.7.3 Shrnutí…………………………………………………………... 69

4.6.8 Ekonomické zhodnocení navrţených doporučení……………………... 69

5 ZÁVĚR………………………………………………………………………. 71

6 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY……………………………….……… 73

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK……………………………………………. 76

PŘÍLOHY……………………………………………………………………… 78

9

1 ÚVOD

Cestovní ruch představuje v současné době významnou oblast hospodářství vyspělých

států a je jedním z nejrychleji se rozvíjejících průmyslových odvětví. Má podíl na

zvyšování ţivotní úrovně obyvatelstva a je nedílnou součástí spotřeby obyvatel. Pod

pojmem cestovní ruch si obecně můţeme představit soubor sluţeb cestovního ruchu

v konkrétním prostředí, jehoţ prioritním cílem je uspokojování potřeb zákazníků.

Sluţby zahrnují zejména dopravu, stravování, ubytování, provoz turistických zařízení a

informačních center anebo sluţby cestovních kanceláří.

Ve velké nabídce a konkurenci výše zmíněných sluţeb se ţádné turisticky zajímavé

místo neobejde bez kvalitního marketingového řízení. To zahrnuje analýzu prostřední,

průzkum trhu a ze získaných poznatků sestavení efektivní marketingové strategie, která

by měla pouţít veškeré dostupné marketingové nástroje, maximálně vyuţít potenciálu

daného místa a v neposlední řadě přinést jeho producentovi zisk v podobě prodaných

sluţeb a zboţí.

Tématem této bakalářské práce je analýza produktů a sluţeb cestovního ruchu v městysi

Vranov nad Dyjí. V práci je popsán, analyzován a vyhodnocen současný stav

a podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v obci a na základě zjištěných skutečností je

navrţeno optimální řešení k podpoře a rozvoji tohoto odvětví.

10

2 Cíl práce a metodika

Cílem bakalářské práce je zhodnocení současného stavu v cestovním ruchu ve Vranově

nad Dyjí na základě geografických činitelů a dále navrhnutí opatření vyplývající

z výsledků provedeného marketingového průzkumu, které by vedly ke zlepšení

současných podmínek.

Pro zpracování této bakalářské práce je zvolena turistická oblast městyse Vranova nad

Dyjí. K výběru tohoto malebného Jihomoravského města mě vedla okolnost a

domněnka, ţe má daná oblast velký potenciál v rámci rozvoje cestovního ruchu, např.

po stránce kulturních, sportovních, relaxačních a přírodních atraktivit. Oblast Vranov

nad Dyjí je rovněţ součástí turistického regionu Znojemska a patří k významným

faktorům této oblasti.

Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí, a to teoretické a praktické. V první

části jsou popsána teoretická východiska, formy a druhy cestovního ruchu, jeho

specifika a předpoklady jeho rozvoje. Třetí kapitola zmiňuje cestovního ruchu

v národním hospodářství. Dále je specifikován marketing cestovního ruchu včetně

jednotlivých prvků jeho marketingového mixu. Pátá kapitola se věnuje marketingovému

výzkumu.

Praktická část je rozdělena do několika kapitol. První krátce charakterizuje Vranov nad

Dyjí, druhá se zabývá průběhem výzkumu. Třetí kapitola se věnuje výsledkům

marketingového výzkumu, který byl realizován ve Vranově nad Dyjí v období květen –

září 2013. Doplněna SWOT analýzou. Po ní následují návrhy a doporučení k vytvoření

marketingové strategie vycházející ze závěrů získaných výzkumem.

V praktické části bakalářské práce bude cílem zjistit, jak návštěvníci regionu Vranova

nad Dyjí vnímají a hodnotí kvalitu cestovního ruchu. Zda poskytované sluţby v oblasti

cestovního ruchu nabízejí poţadovanou kvalitu a odpovídají nynějším poţadavkům,

které jsou vyţadovány ze strany turistů, těchto sluţeb, zda tyto sluţby splňují to, co je

od nich poţadováno, jako např. dostupnost, obsluţnost, čistota atd. Dalším z cílů bude

také zjistit, zda lidé vnímají nabízené aktivity a sluţby v oblasti cestovního ruchu

11

ve Vranově nad Dyjí jako hodnotné, nebo naopak co zde chybí, co vyţaduje určité

zlepšení. Poté, co budou analyzována data, která budou vyplývat z výsledků dotazníků,

navrhnu moţný způsob řešení.

Jako metoda výzkumu bude zvolena forma dotazníku, který bude obsahovat 11 otázek.

V dotazníkovém výzkumu budou pouţity otázky uzavřené i otázky otevřené s moţností

volné odpovědi. Otázky budou cíleně zaměřeny na oblast turistického ruchu.

Dotazníkový výzkum a sběr dat bude prováděn v hlavní turistické sezóně – květen aţ

září 2013, na základě kvantitativního výzkumu oslovených respondentů, kteří v tomto

období navštívili Vranov nad Dyjí. Celá metodika dotazníkového výzkumu bude

následně vysvětlena a popsána v praktické části závěrečné práce. Správně vyplněné a

vrácené dotazníky budou zpracovány, analyzovány a poté vyhodnoceny.

12

3 Teoretická část

3.1 Cestovní ruch

Pod pojmem cestovní ruch nebo také turismus si můţeme představit cestování lidí

mimo jejich stálé bydliště. Jejich pobyt v cílové destinaci je potom spojený

s poznáváním, odpočinkem a vyuţíváním sluţeb cestovního ruchu. Cestovní ruch tvoří

významnou součást hospodářství kaţdé ekonomicky vyspělé země a patří také mezi

oblíbené způsoby trávení volného času člověka.

3.1.1 Definice cestovního ruchu

Vzhledem k tomu, ţe cestování patří k běţnému ţivotu člověka, existuje obrovské

mnoţství definic pojmu cestovní ruch. Pro představu uvedu několik nejzajímavějších:

Cestovní ruch (CR) je moţno podle Jiřího Vystoupila definovat jako ,,souhrn

vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemţ místo pobytu

není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání.“1

Hans Poser uvádí, ţe cestovním ruchem se rozumí ,,lokální nebo územní

nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik

vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem,

městem a jeho územím na straně druhé.“2

Na základě těchto myšlenek tedy můţeme říci, ţe podstatou turistického ruchu je

dočasné opuštění místa svého trvalého pobytu nebo zaměstnání, spojené s návštěvou

zajímavých míst určených k poznávání, odpočinku, nakupování, sportování a

podobnými aktivitami. Tyto činnosti jsou spojeny s vyuţíváním specifických sluţeb

(ubytování, stravování, památky, sportovní zařízení, atd).

1 VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-

210-4205-2. s. 16. 2 POSER, Hans In VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

119 s. ISBN 80-210-4205-2. s. 18.

13

3.1.2 Základní pojmy k oblasti cestovního ruchu

K pochopení podstaty cestovního ruchu je nezbytné charakterizovat základní prvky:

Cestovní ruch – jedná se o souhrn přechodných pobytů osob v cílových

destinacích a o sluţby, které organizují cestování, ubytování a stravování.3

Produkt cestovního ruchu – veškeré nehmotné i hmotné produkty, které jsou

nabízeny na trhu cestovního ruchu.4

Turistické informační centrum – jedná se o účelové zařízení, které poskytuje

informace a případně i sluţby související s cestovním ruchem pro potřeby

návštěvníků a rezidentů.5

Výletník – neboli jednodenní návštěvník, který se zdrţí v navštívené zemi pouze

jeden den, aniţ by přenocoval.6

Návštěvník – osoba, která cestuje do jiné destinace za účelem pobytu na dobu

kratší neţ jeden kalendářní rok.7

Turista – turistu definujeme jako ,,osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a

nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a

neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.“8

Resort – je místo nebo menší oblast navštěvovaná s cílem trávení volného času,

odpočinku, zábavy a dalších aktivit (např. lyţařský resort, zábavní resort, resort

vodních sportů, apod.).9

3 PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro

místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. s. 15 4 HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. Fortuna, 2006. 224 s.

ISBN 80-7168-948-3., s. 96. 5 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. v. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0. s. 40. 6 ŠTĚPÁNEK, Vít; KOPAČKA, Ludvík; ŠÍP, Jiří. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Karolinum,

2001. 228 s. ISBN 80-246-0172-9. s. 19. 7 GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,

2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. s. 18. 8 UNWTO – The World Tourism Organisation of the United Nations [online]. [cit. 2012-10-24].

http://www.unwto.org/. 9 DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. Pro střední školy a pro veřejnost. 2. Praha:

Fortuna, 2004. 142 s. ISBN 978-80-7373-079-6. s. 15.

14

3.1.3 Typologie cestovního ruchu

Určování formy cestovního ruchu se řídí především motivy lidí k cestování a

charakterizují samotný způsob trávení průběhu cestování. Druhy poté podrobněji

vypovídají o vlastním průběhu a realizaci aktivit spadajících do tohoto odvětví.10

3.1.3.1 Formy cestovního ruchu

Motivace lidí k cestování a způsob realizace všech aktivit s tím souvisejících rozdělil

cestovní ruch přirozeně na dvě kategorie. První z nich má označení základní a zahrnuje

primární podněty člověka k cestování. Druhá kategorie je nazývána specifická a patří

do ní individuální potřeby jednotlivých spotřebitelů, které se s vývojem společnosti a

způsobem ţivota průběţně rozšiřují a jsou rozmanitější.11

Je důleţité podotknout, ţe

odborníci mají na uspořádání jednotlivých kategorií odlišné pohledy.

Dělení forem cestovního ruchu:

,,Základní formy cestovního ruchu:

rekreační cestovní ruch – zaměřuje se na odpočinek a regeneraci,

kulturně-poznávací cestovní ruch - poznávání cizí kultury, historie, tradic apod.,

sportovně-turistický cestovní ruch – zaměřený na sportovní program,

lázeňsko-léčebný cestovní ruch – slouţí k léčbě nebo prevenci zdravotních

problémů.“12

,,Specifické formy cestovního ruchu:

cestovní ruch mládeţe,

kongresový cestovní ruch,

lovecký cestovní ruch,

mototuristický cestovní ruch a další (např. agroturistika).“13

10 GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,

2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. s. 31. 11 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s.

ISBN 878-80-7418-028-6. s. 12. 12 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999.

107 s. ISBN 80-85970-29-5. s. 27.

15

3.1.3.2 Druhy cestovního ruchu

Druhy cestovního ruchu rozdělujeme podle různých vnějších podmínek cestování, a to

především podle konkrétních vlastností cílových oblastí. V této souvislosti hovoříme

o geografických, ekonomických, společenských či jiných podmínkách, které budu

krátce charakterizovat.14

Podle geografických podmínek rozlišujeme:

Domácí cestovní ruch – cestování občanů na území jejich vlastního státu.

Zahraniční cestovní ruch – cestování, při kterém jsou překračovány státní hranice.

Výjezdový cestovní ruch (pasivní) – cestování občanů dané země do zahraničí.

Příjezdový cestovní ruch (aktivní) – cestování cizinců v dané zemi.

Tranzitní cestovní ruch – průjezd cizích státních příslušníků územím státu, jejichţ

cílem je jiná destinace neţ projíţděná země.15

Podle délky pobytu rozlišujeme:

Krátkodobý cestovní ruch – obecně znamená pobyt maximálně tři noci.

Dlouhodobý cestovní ruch – pobyt má délku od tří nocí do šesti měsíců (v případě

domácího cestování), při cestování do zahraničí aţ do jednoho kalendářního roku.16

Podle vlivu na platební bilanci státu rozlišujeme:

Aktivní cestovní ruch –přináší devizové prostředky do platební bilance státu.

Pasivní cestovní ruch – odčerpává devizové prostředky své země.17

Podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu rozlišujeme:

Organizovaný cestovní ruch – způsob dopravy, ubytování a program pobytu jsou

dopředu zajištěny prostřednictvím cestovní kanceláře nebo jiného subjektu.

13 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5. s. 27. 14 GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,

2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. s. 28. 15 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s.

ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15. 16 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s.


ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15.

16

Neorganizovaný cestovní ruch – zajištění dopravy, ubytování i programu cesty

i pobytu je čistě v reţii samotného cestovatele.18

Podle příslušnosti účastníků ke skupinám rozlišujeme:

Individuální cestovní ruch – člověk cestuje sám nebo s rodinou nebo přáteli.

Skupinový cestovní ruch – cestování větší skupiny lidí, kteří se znají nebo jsou

součástí kolektivu (například podnik, školní třída, sdruţení, klub turistů).19

Podle zdroje financování cestovního ruchu rozlišujeme:

Komerční (volný) cestovní ruch – cestovatel si hradí cestovní výdaje ze svých zdrojů.

Sociální (vázaný) cestovní ruch – část cestovních výdajů je hrazeno jinou organizací

(např. zaměstnavatelem). Podmínkou je splnění určitých kritérií.20

Podle dopadu na ţivotní prostředí rozlišujeme:

Měkký cestovní ruch – cestování, které minimálně narušuje přirozený ţivot a ţivotní

prostředí. Návštěvník se snaţí respektovat tradiční způsob ţivota v oblasti.

Tvrdý cestovní ruch – způsob cestování, který výrazně narušuje a mění především

ţivotní prostředí, tradiční způsob ţivota obyvatel v cílové destinaci.21

3.1.4 Specifika trhu cestovního ruchu

Jako zásadní se jeví především to, ţe základ fungování tohoto trhu je postaven

na poskytování nejrůznějších sluţeb klientům. Sluţby mají několik odlišných vlastností

na rozdíl od hmotných produktů, a to nehmotnost, neoddělitelnost od svého producenta,

variabilitu ve smyslu poskytované kvality sluţby, zničitelnost (nelze je skladovat, znovu

prodávat nebo vracet) a zákazník je nevlastní, pouze si kupuje právo je vyuţít.22

18 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15. 19 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s.



ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15. 22 VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb – efektivně a moderně. 1. Praha: Grada Publishing, a.s.,

2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. s. 19 – 24.

17

Ke specifickým rysům cestovního ruchu dále patří:

1. ,,rozvoj cestovního ruchu je podmíněný politicko – správními podmínkami,

2. produkt cestovního ruchu není moţné vyrábět do zásoby,

3. sezónnost,

4. podnikání v cestovním ruchu není záleţitostí jednoho roku,

5. osobní charakter tohoto podnikání,

6. trh cestovního ruchu je významně determinován přírodními faktory a dalšími

nepředvídatelnými vlivy,

7. těsný vztah nabídky a poptávky (změny v příjmech a cenách se projeví obvykle

bezprostředně na trhu cestovního ruchu),

8. cestovní ruch je odvětvím s výraznou nabídkou sluţeb,

9. nabídka silně ovlivňuje rozvoj a vyuţívání techniky a technologií (internet,

informační a rezervační systém).“23

3.2. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Existenci a rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých oblastech nebo místech ovlivňují

vnější předpoklady, které jsou rozděleny na lokalizační, selektivní a realizační.

Jednotlivě budou v následujících podkapitolách charakterizovány.

3.2.1 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu je moţno definovat jako

,,lokalizaci aktivit cestovního ruchu do určité oblasti.“24

Jde o hodnocení přirozeného

potenciálu krajiny z hlediska cestovního ruchu, to znamená najít moţnosti pro její

nejlepší vyuţití k rekreačním účelům. Dále tyto předpoklady umoţňují umístění

a rozvíjení aktivit a sluţeb cestovního ruchu na určitém území na základě charakteristik

a nabídky tohoto území.25

23 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-

247-4209-0. s. 21. 24 POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola cestovního

ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 14. 25 POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola cestovního

ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 15.

18

Lokalizační předpoklady můţeme rozdělit na dvě skupiny:

Přírodní lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Tyto předpoklady souvisejí se samotnou rozmanitostí přírodního prostředí dané

povrchem území. Mají relativně neměnnou povahu, trvalý charakter a exotika

jednotlivých míst můţe udělat určitou oblast pro cestovní ruch atraktivnější

a přitaţlivější. Za nejzajímavější reliéf můţeme povaţovat území s větší členitostí (hory,

skály), sopečné jevy (činné i nečinné sopky, gejzíry, krasové jevy, jako jsou propasti

a jeskyně). Jednou z hlavních podmínek realizace cestovního ruchu je podnebí. Svými

prvky (teplota, mnoţství sráţek a jejich rozdělení, délka slunečního svitu, vlhkost

vzduchu apod.) ovlivňuje celkový charakter denního, sezónního i ročního průběhu

počasí. Klimatické podmínky určité oblasti jsou pak dány polohou v některém

z klimatických pásů. Důleţitým předpokladem cestovního ruchu jsou také hydrologické

poměry. Jedná se o povrchové vody (oceány, moře, jezera, přehradní nádrţe, vodní toky

a rybníky), které jsou vyuţívány ke koupání a k různým vodním sportům. Významnou

úlohu mají podzemní vody, minerální prameny a termální prameny s léčebnými účinky.

Cestovní ruch do jisté míry ovlivňuje i výskyt rostlin a ţivočichů. Rozmanitá vegetace

(lesy, pralesy) a přítomnost zvířat ve volné přírodě, případně chráněné a lovné zvěře,

můţe zvýšit atraktivitu území pro turisty.26

Kulturní lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Kulturní předpoklady bezprostředně souvisejí s historickým vývojem daného území.

Vliv kulturně historických památek na cestovní ruch je dán jejich zvláštností,

uměleckou nebo historickou hodnotou. Mezi nejpřitaţlivější pro účastníky cestovního

ruchu patří architektonická díla jednotlivých historických slohů, muzea, galerie,

archeologické lokality, technické památky, významné parky i památky lidové

architektury. Masový zájem o kulturní a historické památky se následně projevuje

v koncentraci cestovního ruchu do určitých oblastí.27

26 HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 176 s. ISBN 80-85970-36-

8. s. 70. 27 HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 176 s. ISBN 80-85970-36-

8. s. 72.

19

3.2.2 Selektivní předpoklady

Selektivní předpoklady mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu. Znamenají

,,způsobilost dané země podílet se aktivně i pasivně na cestovním ruchu.“28

Do skupiny selektivních předpokladů se řadí ty prvky, které z různých aspektů určují,

kdo a jak často se účastní cestovního ruchu. Podmiňují tak kvalitativní a kvantitativní

selekci v řadách obyvatel a dokumentují způsobilost společnosti cestovat. Tyto

předpoklady se dále dělí na objektivní a subjektivní.29

Objektivní selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Objektivní předpoklady zahrnují:

1. politické podmínky (vnitropolitické a bezpečnostní situace oblasti),

2. ekonomické předpoklady země (dosaţená ţivotní úroveň, fond volného času,

kvalita ţivotního prostředí),

3. demografické předpoklady (hustota zalidnění, věková struktura obyvatelstva),

4. jiné.30

Subjektivní selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Mezi subjektivní předpoklady patří psychologické pohnutky cestovatelů ovlivněné

módními trendy, reklamou, propagaci cestovních kanceláří nebo středisek cestovního

ruchu, znalosti jazyků a dalšími motivy ovlivňující rozhodování lidí.31

3.2.3 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Realizační předpoklady zaujímají rozhodující postavení v konečné fázi vlastního

cestování. Umoţňují co nejlépe vyuţít dané oblasti cestovního ruchu k pobytu, rekreaci

28 POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola cestovního

ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 15. 29 HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 176 s. ISBN 80-85970-36-

8. s. 72. 30 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-



20

a dalším aktivitám. Realizační podmínky cestovního ruchu mají ve srovnání

s lokalizačními podmínkami niţší výpovědní hodnotu. Jsou dány především lidským

faktorem, iniciativou vlastních provozovatelů zařízení a nabídkou produktů s přímou

i nepřímou vazbou na cestovní ruch.32

Realizační předpoklady se dělí na:

Dopravní předpoklady

Doprava patří mezi základní prvky cestovního ruchu, které mohou podpořit jeho

rozšíření. Podle dostupnosti a časové dosaţitelnosti území je důleţitá zejména hustota,

kvalita a bezpečnost dopravní sítě (silnic, ţeleznic, leteckých spojů, vodních toků)

a dopravních zařízení (mostů, viaduktů, tunelů, lanovek, vleků apod.).33

Materiálně-technické předpoklady

Tuto oblast tvoří ubytovací, stravovací, zábavní, sportovní a jiná zařízení. Limitujícím

faktorem vyuţití konkrétních středisek je jejich kapacita a úroveň. Neméně důleţitá je

i kvalita poskytovaných sluţeb včetně poskytování dalších doplňkových sluţeb,

propagace, rezervace, informačních sluţeb apod.34

3.3 Význam cestovního ruchu v národním hospodářství

Podstatným faktorem, který souvisí s cestovním ruchem a jeho rozvojem je moţnost

člověka cestovat dle vlastní volby. Cestovní ruch se dynamicky rozvíjí od druhé

poloviny dvacátého století a v současnosti patří k jednou z nejrychleji se rozvíjejících

hospodářských odvětví na světě. Rozvoj cestovního ruchu závisí na jeho svobodě volby

a dostatku volných finančních prostředků, které ovlivňují a umoţňují rozvíjet i jiné

sloţky hospodářství. Cestovní ruch svým rozsahem rozvíjí velice široký komplex

činností a umoţňuje se na něm podílet a ekonomicky participovat celé řadě subjektů.

Cílem kvalitního a pestrého rozvinutého cestovního ruchu je umoţnit, organizovat

32JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-

247-4209-0. s. 16. 33 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-



21

a zpříjemnit lidem cestování, ať jiţ v souvislosti s rekreačními či poznávacími

aktivitami. Hlavní a klíčový subjekt pro národní hospodářství v oblasti cestovního ruchu

je kaţdý člověk, který vyuţívá moţností, zaměření a sluţeb cestovního ruchu.

K uspokojení jeho potřeb a přání se vytváří celá řada oborů, profesí a profesionálních

podnikatelských subjektů. Z tohoto hlediska šíře odvětví cestovního ruchu tak ve svých

ekonomických souvislostech přináší značný hospodářský přínos.35

Cestovní ruch je v rámci národního hospodářství široká oblast, která zahrnuje, např.

infrastrukturu, oblast dopravy, má významný vliv na pracovní trh, podnikání, ubytovací

a stravovací kapacity, činnost cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby,

informační systémy a další sluţby významné pro rozvoj a kvalitu cestovního ruchu.

Oblast cestovního ruchu patří v současnosti mezi velice významnou součást národní

i světové ekonomiky. Svým ekonomickým významem se v současnosti srovnává

s obchodem s ropou nebo automobilovým průmyslem. Patří tak mezi tři nejvýznamnější

oblasti současné světové ekonomiky. Z toho úhlu je moţné konstatovat, ţe pro mnoho

zemí je zcela zásadní, jako např. Dominikánská republika, Egypt, Maledivy.36

3.3.1 Satelitní účet

Z výše uvedeného vyplývá, ţe sounáleţitost a provázanost i s jinými sektory ekonomiky

v národním hospodářství má za následek a způsobuje, ţe měření reálného dopadu vlivu

cestovního ruchu na oblast národního hospodářství je docela obtíţné. V současné době

se v rámci měření ekonomických ukazatelů a přínosů cestovního ruchu vyuţívá metoda

tzv. satelitního účtu cestovního ruchu označována – TSA (Tourism Satellite Account).

Tato metodika byla vytvořena celou řadou mezinárodních organizací, jako např.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Světová organizace

cestovního ruchu (UNWTO), Světová rada cestování a cestovního ruchu (WTTC)

a další. Dále byla schválena Komisí pro statistiku Organizace spojených národů

(OSN).37

35 HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času.

Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-247-0202-9. 36 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, Podpora regionů a cestovní ruch. [online]. [cit. 2012-

12-23].http:// www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovní-ruch. 37 CZECHTOURISM. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR [online]. [cit. 2012-12-23].

http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-fakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr.

22

Satelitní účet cestovního ruchu vymezuje řadu globálních standardů, podle nichţ lze

měřit reálný přínos plynoucí z cestovního ruchu pro národní hospodářství.

Zaměřuje se především na:

procentní podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP (hrubý domácí produkt),

podíl cestovního ruchu na pracovní trh a nová pracovní místa,

objem kapitálových investic ovlivněné cestovním ruchem,

daňové příjmy plynoucí z aktivit cestovního ruchu,

vlivy cestovního ruchu na platební bilanci státu.38

Uplatněním satelitního účtu cestovního ruchu lze zjistit a vyčíslit objem hrubého

domácího produktu. To znamená, ţe je moţno vyčíslit to, co bylo vytvořeno vlivem

cestovního ruchu a těmi oblastmi, které se přímo podílejí na sluţbách a zboţí pro

konkrétní klienty cestovního ruchu, dále efekty vyvolané cestovním ruchem ve všech

dalších odvětvích ekonomiky, např. ve stavebnictví, průmyslu apod. Na základě

doporučení OSN (organizace spojených národů) by satelitní účet cestovního ruchu měl

být veden současně s národními účty tak, aby dával mezinárodně srovnatelné údaje.

Podklady pro toto srovnávání budou zpracovávat a vytvářet národní statistické úřady.

Úkol vytvářet satelitní účet cestovního ruchu byl Statistickému úřadu uloţen v roce

1999, kdy vláda ČR přijala usnesení k návrhu Koncepce státní politiky cestovního ruchu

České republiky. První šetření potřebných dat v domácnosti proběhlo v roce 2003.39

3.3.2 Ekonomické efekty cestovního ruchu

Jestliţe se budeme orientovat na ekonomický vliv cestovního ruchu na současnou

ekonomiku, je nezbytné si uvědomit jednotlivé aspekty, která odvětví cestovního ruchu

zasahují do postavení národního hospodářství. Dopady cestovního ruchu

na ekonomiku označujeme jako přímé nebo nepřímé, pozitivní nebo negativní. Přímé

efekty jsou uskutečňovány v odvětvích, které jsou přímo svázané s turismem, mají spolu

spojitost. Jsou tvořeny ze skutečných a konkrétních výdajů spotřebitelů (turistů) v určité

38 CZECHTOURISM. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR [online]. [cit. 2012-12-23].

http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-fakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr. 39 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Metodika satelitního účtu České republiky.[online] s. 22 [cit 2012-12-

25]. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky-satelitniho-uctu-cestovniho-ruchu.

23

destinaci. Jedná se, např. o zakoupení ubytování v turistické ubytovně, campu, hotelu,

poznávacího zájezdu u cestovní kanceláře nebo letenky atd.40

Nepřímé efekty nejsou realizovány v přímé spojitosti klienta turismu a poskytovatele

turistických sluţeb, ale jedná se o směnu a její efekty v oblasti např. dodavatelsko-

odběratelských vztahů. 41

Cestovní ruch je velice významný a má jiţ mnoho let nemalý vliv na českou ekonomiku

a podstatnou měrou se významně podílí na velikosti makro i mikroekonomických

ukazatelů. Mezi nejvíce významné ekonomické aspekty v rámci zhodnocení postavení

a ekonomického vlivu cestovního ruchu v současné ekonomice označujeme podíl

cestovního ruchu na celkovém HDP (hrubý domácí produkt) a HNP (hrubý národní

produkt), vnější ekonomickou rovnováhu, pracovní trh a zaměstnanost, příjmy státního

a místních rozpočtů, inflaci.42

3.4 Marketing cestovního ruchu

Lidé a média vytvářejí obraz tohoto světa bleskovým šířením informací. V oblasti

marketingu se jedná o komerční komunikaci, která je součástí výroby a sluţeb. Tato

komunikace je zaměřena na produkt – zboţí, kterého se snaţí co nejvíce prodat

potencionálnímu zákazníkovi. Dnešní svět marketingu si nevystačí s pouhou

univerzálností, ale dle nejnovějších trendů jej musíme segmentovat a vytvořit v těchto

souvislostech nové přístupy a formy komunikace. V současnosti je charakteristickým

trendem v rámci cestovního ruchu prodej destinací, jinak řečeno geografický marketing,

který našel obrovskou odezvu a velkou příleţitost u privátní i u veřejné sféry turisticky

zaměřených regionů a zemí. K tomu, aby se turistický ruch úspěšně vyvíjel

a dosahovalo se poţadovaných ekonomických efektů, je nutné tuto oblast řídit a zaloţit

na marketingových principech.43

40 PALATKOVÁ, Monika; ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 1. Praha:

Grada Publishing, 2011. 105 s. ISBN 978-80-247-3748-5. 41 MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: VŠE v Praze, 1999. 83 s. ISBN 8070794437.

s. 47 42 PALATKOVÁ Monika; ZICHOVÁ Jitka. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 1. Praha:

Grada Publishing, 2011. s. 112. ISBN 978-80-247-3748-5. 43 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Příspěvek pro Mezinárodní konferenci – Region. Služeb. Cestovní ruch.

Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Ostrava 2001.

24

3.4.1 Definice marketingu

Marketing je zaměřen k uspokojování potřeb a přání potencionálních zákazníků. Je to

specifická komunikace, činnost a řídící proces po sobě následujících kroků,

vycházejících z cíleného marketingového výzkumu. Ti, kdo se podílejí na trhu, mají

konkrétní vytyčené cíle a snaţí se jich různými strategiemi dosáhnout.44

Miroslava Vaštíková definuje pojem následovně: ,,Marketing je manaţerský proces,

zodpovídající za identifikaci, předvídání a uspokojování poţadavků zákazníků při

dosahování zisku.“45

Jiné vymezení dle Jiřího Vystoupila a Martina Šauera: ,,marketing má cíleně učinit

potencionálního zákazníka hlavním těţištěm podnikání a utváření jeho příjemného

dojmu z nabízených sluţeb či zboţí. Je specificky cílenou metodou, kterou se rozvíjí

trhy, organizuje se podniková kultura, která má zaměřit podnik na určitý specifický trh a

na zákazníka.“46

3.4.2 Marketingový mix v cestovním ruchu

Marketingový mix lze charakterizovat jako soubor taktických nástrojů, které můţe

poskytovatel konkrétních sluţeb vyuţívat z hlediska získávání konkurenceschopnosti

svého produktu a prosazení se na trhu.

Jedná se zejména o čtyři skupiny charakteristik, nazývaných v marketingu jako tzv.

,,čtyři P“, mezi které patří:

produkt (product),

cena (price),

místo (place),

44 HORÁKOVÁ, Iveta. Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada, 1992. 365 s. ISBN 80-85424-

83-5. s. 45. 45 VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb – efektivně a moderně. 1. Praha: Grada Publishing, a.s.,

2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. s. 24. 46

VYSTOUPIL, Jiří.; ŠAUER Martin.; HOLEŠINSKÁ Andrea.; METELKOVÁ Petra. Marketing

cestovního ruchu – Distanční studijní opora Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta,

2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7.

25

propagace (promotion).47

Marketing cestovního ruchu však rozšiřuje tuto základní, v marketingu moţno říci

obvyklou, podobu marketingového mixu o další ,,4P“, mezi které patří:

people (lidé),

packing (tvoření balíčků),

programming (programování, tvorba projektů),

partnership (spolupráce, kooperace).48

3.4.3 Produkt

Produktem je obecně vnímáno cokoliv, co je a můţe být nabídnuto na trhu a slouţí

k uspokojení přání a potřeby zákazníků. V oblasti cestovního ruchu je produktem

sluţba, kterou mohou poskytovat např. dodavatelé a poskytovatelé ubytovacích a

stravovacích zařízení, dopravci. Dále sem lze zařadit zprostředkovatele, cestovní

kanceláře a agentury, organizátory kongresové turistiky, manaţery a agentury sluţeb

cestovního ruchu, marketingové organizace měst a regionů atd.49

3.4.4 Cena

Cena a samotná cenová politika je bezesporu základním fundamentem úspěšného

marketingu všech výrobků nebo nabízených sluţeb. Cena, kterou konkrétní společnost

poţaduje, musí být vyváţená tak, aby ji spotřebitelé byli ochotni zaplatit a organizace

dosáhla přiměřeného zisku. Cena na rozdíl od ostatních tří sloţek marketingového mixu

produkujících náklady produkuje výnosy. V oblasti destinačního marketingu určitá

společnost přímo nestanovuje úroveň ceny nabízených produktů, řada z nich nepracuje

s cenou vůbec, nemá přehled o cenách v konkrétní a v konkurenční destinaci.50

47 FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-9.

s. 77. 48 FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-9.

s. 77. 49 ČERTÍK, Miroslav a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN

80-238-6275-8. s. 71. 50 HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času.

Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-247-0202-9. s. 71.

26

Spotřebitelé sluţeb nechápou změny cen zcela jednoznačně. Ohled na jejich vnímání

stanovené ceny je z hlediska marketingového pojetí sice důleţitý, ale pochopitelně

nemusí být v tomto ohledu rozhodující.51

3.4.5 Místo, distribuce, dostupnost

Rozhodnutí a volba o tom, jakou cestou se konkrétní produkt dostane na trh a

ke spotřebitelům, patří z hlediska zisku mezi nejvýznamnější a následně pozitivně

ovlivňuje pouţití ostatních marketingových nástrojů.52

V oblasti cestovního ruchu je moţno otázku místa a s ním související distribuce rozumět

minimálně v třech formách:

jedná se o atraktivní místa – destinace,

určitá destinace nebo místo můţe být zajímavé svojí polohou,

zajištění snadné a přijatelné dopravní dostupnosti místa.53

V oblasti sluţeb je distribuce spojená se zvláštnostmi sluţeb, jak jiţ bylo výše napsáno,

kterými jsou nehmotnost, pomíjivost, neoddělitelnost od osoby poskytovatele a také

módnost a proměnlivost, ale také se musí často zákazník dostavit na místo jejího

poskytování.

3.4.6 Propagace

I ty nejlepší sluţby poskytované v oblasti cestovního ruchu nejsou zárukou toho, ţe

budou snadno a vţdycky prodány. Nástrojem komunikace s potenciálními spotřebiteli je

účinný systém marketingové komunikace neboli propagace. Propagací sluţeb se

zabývají na jedné straně samotní pracovníci v cestovním ruchu, na druhé straně

pracovníci profesionálních organizací neboli profesionální reklamní agentury.54

51 FORET, Miroslav; TURČÍNKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická

univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6. s. 45. 52 HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času.

Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-247-0202-9. s. 80. 53 HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času.

Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-247-0202-9. s. 80. 54 ČERTÍK, Miroslav a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN

80-238-6275-8. s. 72 - 73.

27

Pojetí marketingu z hlediska propagace se také vnímá a označuje za komunikační mix,

který se opírá v současnosti o šest hlavních nástrojů, kterými jsou:

účinná reklama jako placená forma neosobní prezentace produktu v různých

médiích,

podpora prodeje sluţeb, která představuje podněty pro zvýšení nákupu nebo

prodeje v oblasti nabízených sluţeb,

public relations vytváří a rozvíjí pozitivní vztahy se spotřebiteli a veřejností.

V současnosti se jeví jako klíčový profesionální přístup a ochota např.

zaměstnanců firem, kteří zajišťují letenky, ubytování nebo sluţební cesty

manaţerů atd.,

osobní prodej reprezentovaný přímou osobní komunikací s jedním nebo

i několika potenciálními spotřebiteli,

direkt marketing, internet, sociální sítě - tyto nástroje mohou být pouţité jako

neosobní, internetová, telefonická média, pošta, jeţ povzbuzují zájem o nákup

produktů.55

Cílem komunikačního mixu v oblasti marketingu je přiblíţit cílové skupině spotřebitelů

konkrétní produkci firmy, jejich výrobky či poskytované sluţby.56

3.4.7 Lidé

U velké části sluţeb v oblasti cestovního ruchu jsou lidé základním fundamentem

při produkci a distribuci sluţeb. Lidé jako klíčový faktor se stávají význačnou součástí

diferenciace nabídky. S jejich pomocí mohou všichni, kdo vyvíjejí podnikatelskou

činnost v oblasti sluţeb, zvýšit hodnotu nabízených produktů a tím také získat

konkurenční výhodu na trhu.57

Ve sluţbách cestovního ruchu a jejich zkvalitňování je velice podstatné, jak jiţ bylo

výše zmíněno, i samotná profesionalita, výběr a způsob řízení lidských zdrojů


univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6. s. 75. 56 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. 288s. ISBN

978-80-247-3247-3. s 96. 57 PAYNE, Adrian. Marketing služeb. 1. Praha: Grada Publishing, 1996. 248 s. ISBN 80-7169-276-7. s.

147.

28

(pracovníků). V současnosti by hlavní pozornost měla být směřována k vytváření

podnikové komunikace, identity a neposledně také firemní kultury.58

3.4.8 Tvorba balíčků

V oblasti cestovního ruchu je balíček určité sestavení vzájemně se doplňujících a moţné

provázání sluţeb do celkové nabídky sluţeb, a to většinou za jednotnou cenu.

Přitaţlivost a atraktivita nabídky sluţeb zahrnuje více podob. Zřídka je jedna sloţka

např. přírodní scenérie, zajímavost, památka atd. pro spotřebitele významná, ţe dokáţe

v delším horizontu přitahovat zájemce a návštěvníky určité destinace. Z těchto důvodů

je pro zvýšení atraktivity a zajímavosti nutno vytvořit něco neobyčejného, je nutno svoji

nabídku pojmout jako komplex sluţeb, které se vzájemně doplňují, rozšiřují a

podporují. Lze hovořit o komplexu sluţeb vznikající ze spolupráce a partnerství více

organizací, jenţ své sluţby prezentují společně.59

Produktové balíčky jsou v současnosti mezi návštěvníky destinací velice oblíbené

především proto, ţe:

šetří čas při plánování pobytu v určité destinaci,

cena balíčku je obvykle niţší neţ součet cen všech poloţek, které obsahují,

v případě balíčků all-inclusive zaplatí návštěvník za všechno, např. za dopravu,

ubytování, stravování, výlety předem a nemusí mít obavy z dalších výdajů,

kupují produktový balíček s garancí přiměřené kvality a určitého standardu,

je moţnost zakoupit konkrétní balíčky dle svých zájmů a atraktivity, např.

kultura, sport, poznávací aktivity atd.60

3.4.9. Programování

Tvorba balíčků, jak jiţ bylo zmíněno, vytváří komplex určitých nabídek, které jsou

v návaznosti s obsahovou stránkou a specifikací programů. Tyto programy jsou určeny

58 FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. 180 stran. ISBN 80-247-

0207-9. s. 142. 59 FORET, Miroslav; TURČÍNKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická

univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6. s. 127. 60 ČERTÍK, Miroslav a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN

80-238-6275-8. s. 83 – 84.

29

a zaměřeny různým spotřebitelům neboli různým trţním segmentům. Vznik partnerství

a následně i vznik společných jednotně ucelených a provázaných projektů bývá

nastartován vyhlášením a spoluprací na zajímavých projektech, jejichţ cílem je

ujednotit a vytvořit určitou propojenost společného úsilí více organizací, coţ ve svém

důsledku dá naději všem, kdo mohou a mají zájem se do těchto společných programů

zapojit a následně profitovat. Projekty v oblasti rozvoje cestovního ruchu mohou oslovit

a seznámit širokou veřejnost s tím, co se chystá, a posílit účinnost snahy těch, kdo

participují na turismu. 61

3.4.10 Partnerství

Za spolupráci je moţno povaţovat účinnou kooperaci dvou a více subjektů

participujících na kvantitativním a kvalitativním rozvoji cestovního ruchu. Současný

na moderních principech zaloţený cestovní ruch je oblastí, které je v přímé závislosti

na dobré spolupráci všech zainteresovaných subjektů. Z těchto uvedených důvodů je

spokojenost zákazníků v cestovním ruchu závislá na partnersko – dodavatelských

vztazích, kde často ani nemusí působit ve stejném místě. Je však nutné, aby spolu

komunikovali a efektivně spolupracovali. Jsou totiţ na sobě navzájem existenčně

závislí, neboť spotřebitel chápe a hodnotí svůj pobyt v dané destinaci jako komplex,

balíček. Jestliţe nebude s nějakou částí spokojen, jiţ znovu se s určitostí nevrátí.62

3.5 Marketingový výzkum v cestovním ruchu

Pokud se má cestovní ruch rozvíjet, je nutné tuto oblast důkladně analyticky zhodnotit.

V těchto souvislostech je nutno vyslovit základní myšlenku, ţe v rámci tohoto odvětví

pracovat s hodnověrnými informacemi a základními daty, na jejichţ základě lze správně

usuzovat a následně rozhodovat. Základem správného rozhodování je okolnost, ţe se

musí jednat o kvalitní a ověřené informace, ne o informace a údaje, které jsou neúplné

nebo dokonce klamné.


univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6. s. 130. 62JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. 288s. ISBN

978-80-247-3247-3. s 125 – 126.

30

3.5.1 Základní definice marketingového výzkumu

V současnosti lze nalézt mnoho odborných definic marketingového výzkumu, např.

Philip Kotler uvádí: ,,marketingový výzkum jako systematicky prováděný sběr, úprava,

zpracování, analýza, interpretace a prezentace informací, které slouţí k identifikaci a

řešení různých marketingových situací v podniku nebo organizaci.“63

Jinou definici uvádí ve svých poznatcích Kamil Zbořil, kde uvádí, ţe ,,marketingový

výzkum ve vymezení, shromaţďování, analýze a interpretaci získaných informací, které

hrají úlohu jako podklad pro rozhodování v rámci procesu marketingového řízení.“64

Shrneme-li uvedené citace, lze tedy konstatovat, ţe marketingový výzkum na svých

principech specifikuje poţadované důleţité informace, stanovuje metody jejich sbírání,

řídí, stanovuje a uskutečňuje proces sbírání dat, umoţňuje jejich analýzy, interpretaci

výsledků a jejich následnou implementaci do oblasti cestovního ruchu.

3.5.2 Systémový přístup z hlediska marketingového výzkumu

Současný marketingový výzkum je zaloţen na těchto krocích:

určení základních problémů a cílů výzkumu,

sestavení strategického plánu výzkumu,

sběr informací,

statistické vyhodnocení a analýza získaných informací,

interpretace výsledků a následné praktické doporučení.65

3.5.3 Dotazník

Klíčovou rolí zvoleného dotazníku je získání informací od respondentů. Základním

kritériem dotazování je pokládat všem zúčastněným respondentům stejné otázky.66

63 Kotler, Philip. Marketing Management, Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. Praha: Grada

Publishing, 1998. 710 s. ISBN 80-7169-600-5. s. 279. 64 ZBOŘIL, Kamil. Marketingový výzkum: metodologie a aplikace. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická

v Praze, 1998. 171 s. ISBN 80-7079-394-5. s. 135. 65 FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum. 1. Znojmo:

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5. s. 85.

31

Kvalitně vypracovaný dotazník má být sestaven a otázky formulovány tak, aby mohl

respondent co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá. Důleţité je také vytvoření

odpovídajících podmínek, vhodného prostředí, které by co nejvíce pomáhaly tomu, aby

byl pro získávání dat jednoduchý, pro respondenta nezatěţující a pro nás ţádoucí. 67

Výhodným nástrojem pro měření názorů a postojů je škálování. Zde nezjišťujeme

pouze, zda jev nastal či nenastal, ale i míru respondentova vnímání zkoumaného jevu.68

3.5.4 Objekt výzkumu a výběr respondentů

Další nezastupitelnou sloţkou v oblasti marketingového výzkumu je výběrový soubor

respondentů neboli stanovení počtu zkoumaných jednotek, to znamená jedinců, skupin,

domácností, podnikatelských subjektů atd. Jako první krok je nutné vymezit základní

soubor jednotek, které nás v rámci cíleného výzkumu zajímají.69

3.5.5 Druhy marketingového výzkumu

Oblast současného marketingového výzkumu je moţno rozlišit na primární a sekundární

výzkum. Primární marketingový výzkum obsahuje vlastní zjištění hodnot vlastností

u samotných jednotek. Zde se jedná o tzv. terénní sběr informací. Naopak sekundární

výzkum znamená obvykle dodatečné, další vyuţití dat, která jiţ dříve byla shromáţděna

někým jiným a následně také dle různé metodiky zpracována.70

3.5.6 Výzkum spokojenosti zákazníků

Pro oblast sluţeb působících v cestovním ruchu je důleţitý výzkum jejich spokojenosti.

Takovýto výzkum se zaměřuje na získávání kvalitativních a kvantitativních informací,

66 HAGUE, Paul. Průzkum trhu. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2003. 234 s. ISBN 80-7226-917-8. s. 134 – 135. 67 FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum. 1. Znojmo:

Soukromá vysoká škola Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5. s. 87. 68 FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum. 1. Znojmo:

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5. s. 87. 69 Management marketing [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2013-11-8]. http://management-

marketing.studentske.eu/2009/08/velmi-dleitou-slokoukadho.html 70 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum. 1. Brno: Computer Press 2008. 124 s., ISBN 978-80-251-

2183-2. s. 78.

32

které dávají odpověď na to, jak je spotřebitel s konkrétními produkty či sluţbami

spokojen. Míru spokojenosti charakterizujeme jako subjektivní pocit člověka o tom, jak

byly naplněny jeho potřeby a přání.

3.6 SWOT analýza

Tabulka č. 1 SWAT analýza

Strenghs - silné stránky Weaknesses - slabé stránky

jsou kladné vnitřní podmínky, které

umoţňují získat náskok a převahu nad

konkurencí, jako např. jeho výhodná

poloha, moţnost získat lepší vstupy do

podnikání, kvalitativně lepší lidské zdroje

atd.

záporné nepříznivé vnitřní podmínky,

které ve svých důsledcích vedou k niţší

produktivnosti a tím také efektivnosti

firmy, např. problémy se získáním vstupů,

nemoderní výrobní trendy,

nekvalifikované lidské zdroje atd.

Opportunities - příleţitosti Threats - hrozby

příleţitosti ve vnějším prostředí – lze

charakterizovat jako současné nebo

budoucí pozitivní podmínky, např.

v podnikání, v prodeji, ve výhodném

získání vstupů, moderních technologií a

přístupů.

hrozby z vnějšího prostředí – lze

klasifikovat jako nepříznivé vyhlídky, jako

např. z hlediska získávání vstupů, otázky

spojené s problematikou prodeje,

poklesem kupní síly atd.

Pramen: HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. Praha: Grada Publishing,

2003. 204 s. ISBN 80-247-0447-1. s. 74 – 7571

,,Úkolem analýzy je vymezit silné a slabé stránky podniku. Díky této analýze lze

vyhodnotit celkové fungování podniku, zjistit problémy nebo najít nové směry a

moţnosti kvalitativního růstu. Lze ji vyuţít v rámci stanovení a optimalizace strategie

konkrétního podniku, cíleně zaměřeného projektu, v rámci zlepšování stávajícího stavu

nebo procesů.

71 HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. Praha: Grada Publishing, 2003. 204 s. ISBN 80-247-

0447-1. s. 74 – 75.

33

Varianty pouţitých strategií umoţňují řídícím sloţkám firmy, aby rozhodly, která je

z hlediska dosaţení zisku nejvhodnější:

maximalizací silných stránek – maximalizovat příleţitosti,

minimalizací slabých stránek – maximalizovat příleţitosti,

maximalizací silných stránek - minimalizovat hrozby,

minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby.“72

72 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing – Strategie a trendy. 1. Praha: Grada Publishing a.s.,

2008. 272 s. ISBN 978-80247-2690-8. s. 201 - 202.

34

4 Praktická část

4.1 Charakteristika oblasti Vranova nad Dyjí

V úvodu praktické části je důleţité ve stručnosti charakterizovat oblast Vranova

nad Dyjí. Jeho okolí kaţdoročně láká a navštěvuje mnoho turistů k rekreaci. Tato

turistická oblast představuje velice atraktivní a zajímavou rekreační destinaci.

Návštěvníci zde najdou a mohou navštívit nádhernou přírodu Národního parku Podyjí,

který zasahuje do tohoto malebného místa svým nejzápadnějším výběţkem. Dále zde

mohou navštívit historické památky, z nichţ bezesporu nejznámější je barokní

vranovský zámek a gotický hrad Bítov. Vyznavači vodních sportů neodolají Vranovské

přehradě s moţností vyhlídkových plaveb. Rybáře zde rovněţ čekají velice kapitální

úlovky. Oblast Vranovska je protkána poměrně širokou sítí cyklostezek i turisticky

značených tras, které přivedou zájemce do nejhezčích a zajímavých míst této oblasti.

Víno a Vranovská přehrada mají k sobě rovněţ blízko. Jako atrakce se nabízí

romantické vyjíţďky na lodích, které jsou spojeny s ochutnávkou moravských vín.

Rovněţ zde kaţdoročně probíhá velká kulturní akce – výlov sektu ze dna Vranovské

přehrady.

4.2 Metoda průzkumu

Pro zjištění potřebných dat jsem vyuţila dotazníkovou metodu. Data byla sbírána

v měsíci květnu aţ září 2013 v regionu Vranov nad Dyjí. Distribuovala jsem celkem

400 dotazníků, z toho bylo vráceno a správně vyplněno 253.

Dotazník se skládá celkem z 11 různě formulovaných otázek. V dotazníkovém výzkumu

jsou pouţity otázky uzavřené i škálové. Uzavřené se týkaly otázek pod číselnou řadou 1,

8, 9, 10,11. Čísla 2, 3, 6, 7, jsou otázky polozavřené a odpovědi pod číselnou poloţkou

4 a 5 se týkaly škálových otázek a jejich hodnocení, ve kterých má respondent moţnost

hodnotit z pětibodové hodnotící škály a tím zpřesnit cíle dotazníkového výzkumu.

35

Základním úkolem bylo sestavit a vyhotovit poţadované mnoţství dotazníků. Dalším

důleţitým krokem bylo oslovit, vysvětlit a informovat např. správce, provozovatele a

vedoucí ubytovacích, restauračních a rekreačních sluţeb ve Vranově nad Dyjí o záměru

provést v těchto zařízeních zmiňovaný dotazníkový výzkum, zda k této formě nebudou

námitky a pokud to výrazně nezasáhne do struktury jejich provozních činností.

Následoval výběr vyplněných dotazníků od oslovených respondentů. Poté došlo

k třídění, zpracování a vyhodnocování výsledků dotazníkového výzkumu. Co se týkalo

samotných provozovatelů rekreačních sluţeb a zařízení, spolupráci

na dotazníkovém výzkumu ocenili, neboť se domnívají, ţe výsledky vyplývající

z výzkumu mohou v rámci své činnosti vyuţít ve svůj rozvoj a prospěch.

Po zpracování získaných dat následovalo statistické vyhodnocování. Výsledky výzkumu

zahrnují závěry, které vyplývají ze získaných dat, které byly učiněny na základě

vyplnění distribuovaných dotazníků a tvůrčí spolupráce mezi respondenty a tazatelem.

4.3 Výsledky průzkumu

V této části bakalářské práce prezentuji výsledky dotazníkového průzkumu, který se

týkal hodnocení cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí.

4.3.1 Délka pobytu turistů ve Vranově nad Dyjí

Otázka č. 1 se zabývá délkou pobytu ve výše uvedené oblasti. Z tabulky vyplývá, ţe ji

turisté vyhledávali zejména pro 3 – 7 denní rekreaci, coţ svědčí o její atraktivnosti.

Tabulka č. 2 Délka pobytu turistů ve Vranově nad Dyjí

Délka pobytu Počet turistů v %

jednodenní (bez noclehu) 5,10 %

1 -2 noclehy 28,10 %

3 - 7 noclehů 56,50 %

Delší 10,30 %

Pramen: Vlastní zpracování

36

Z hlediska délky pobytu návštěvníci nejvíce vyuţívali pobyty v délce 3 - 7 dnů, coţ činí

56,50 %. Dále bylo zjištěno, ţe druhou největší skupinu tvoří pobyty v délce trvání

1 – 2 dny nebo tzv. víkendové pobyty, které jsou celkově zastoupeny 28,10 %. Co se

týká dlouhodobějších pobytů, činí celkové zastoupení 10,30 %. Nejméně jsou

zastoupeny jednodenní pobyty, celkově 5,10 %.

4.3.2 Který měsíc patří mezi nejvíce navštěvované

Druhá otázka je zaměřena na zjištění nejnavštěvovanějšího období v hlavní sezóně,

která trvá od června do září. V mém případě se jedná o rok 2013.

Tabulka č. 3 Měsíce, které patří mezi nejvíce navštěvované v roce 2013

Měsíce Počet návštěvníků v %

Květen 7,30 %

Červen 17,50 %

Červenec 35,90 %

Srpen 26,40 %

Září 12,90 %


Z tabulky je patrno, ţe nejvíce turistů navštívilo Vranov nad Dyjí v měsíci červenci,

celkově 35,90 %. Dále v měsíci srpnu 26,40 %. V červnu byli návštěvníci zastoupeni

17,50 %. V září 12,90 % a v květnu 7,30 %. Pokud se otázka návštěvnosti týkala jiných

měsíců v roce, tak oslovení návštěvníci neuvedli nic. Z uvedených zjištěných dat tedy

vyplývá, ţe byl nejvíce Vranov nad Dyjí navštěvován v období letních prázdnin,

z hlediska návštěvnosti nejméně pak v měsíci květnu. Je to dáno zejména sezónností, na

které je Vranov závislý.

4.3.3 Jaký je převaţující důvod Vaší návštěvy

V níţe uvedené tabulce jsou zpracovány důvody, které lákají návštěvníky do Vranova

nad Dyjí.

37

Tabulka č. 4 Hlavní důvody návštěvy Vranova nad Dyjí

Hlavní důvody Počet odpovědí návštěvníků v %

relaxace a zdraví (odpočinek, koupání…) 50,20 %

turistika a sport (pěší, cyklistika,….) 23,50 %

poznávání (památky, kultura….) 18,40 %

návštěva příbuzných 4,00 %

komerční důvody (pracovní jednání, obchod) 2,70 %

pouze tudy projíţdím 1,20 %

Jiné 0 %


Z dat uvedených v dotazníku vyplývá, ţe hlavní důvod návštěvy respondenti uvedli

relaxaci a zdraví a to 50,20 %. Dalším důvodem návštěvy byla turistika a sport, celkově

ve 23,50 %. Dále následoval důvod s poznávacími aktivitami 18,40 %. Návštěva

u příbuzných 4,00 %. Cesty za obchodem a komerční důvody byly zastoupeny celkově

v 2,70 %. Část návštěvníků městysem pouze projíţděla, přesto vyuţili některou sluţbu

v rámci turistického ruchu 1,20 %.

4.3.4 Celkové hodnocení sluţeb poskytovaných ve Vranově nad Dyjí

V této podkapitole se zabývám hodnocením sluţeb, které jsou poskytované ve Vranově

nad Dyjí, a to v jednotlivých rekreačních střediscích, campu a chatách.

Tabulka č. 5 Celkové hodnocení sluţeb poskytovaných ve Vranově nad Dyjí

Poskytované sluţby Velmi

dobře

Spíše

dobře

Spíše

špatně

Velmi

špatně

Neumím

posoudit

ubytovací sluţby 33,50 % 60,20 % 4,10 % 2,20 % 0 %

úroveň veřejného stravování 10,20 % 58,80 % 25,50 % 5,50 % 0 %

úroveň personálu 8,50 % 61,50 % 20,20 % 9,80 % 0 %

poskytování informací o regionu 7,30 % 68,10 % 20,10 % 4,50 % 0 %

péče o čistotu a pořádek 18,30 % 70,80 % 9,70 % 1,20 % 0 %

přátelskost místních lidí 21,7 % 46,30 % 1,20 % 0 % 30,80 %


38

Tabulka vystihuje celkové hodnocení úrovně poskytovaných sluţeb, kterou respondenti

subjektivně zhodnotili zatrţením v škálové hodnotící stupnici. Z tabulky vyplývá, ţe

93,70 % návštěvníků bylo s kvalitou ubytovacích sluţeb spokojeno, pouze 6,30 %

návštěvníků hodnotilo úroveň sluţeb spíše špatně nebo velmi špatně.

Z hodnocení úrovně veřejného stravování lze z tabulky vypozorovat, ţe 69,00 %

návštěvníků bylo s kvalitou spokojeno. Opačný hodnotící názor zastává 31,00 %

dotazovaných respondentů.

Z hlediska úrovně personálu lze vidět, ţe 70,00 % respondentů je s jejich úrovní a mírou

profesionality spokojeno. Naopak negativně ohodnotilo úroveň personálu 30,00 %.

Ohledně poskytování informací z tabulky vyplývá, ţe celkově 75,40 % respondentů

bylo mírou informační problematiky spokojeno velmi dobře nebo spíše dobře.

Hodnotící názor z hlediska nespokojenosti vyslovilo 24,60 % respondentů.

Respondenti hodnotili také čistotu a pořádek. Z tabulky vyplývá, ţe 89,10 %

respondentů byli s úrovní čistoty a pořádku spokojeni. Negativní názor zastávalo

10,90 %.

Z hlediska přátelskosti místních lidí bylo 68 % respondentů s přístupem k návštěvníkům

spokojeno a 1,20 % dotazovaných zastávalo negativní stanovisko. Z tohoto měření

rovněţ také vyplynulo, ţe 30,80 % respondentů na to nemá ţádný názor.

4.3.5 Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu

V této otázce hodnotím, jak jsou turisté spokojeni s vybaveností regionu, značením tras,

kapacitou ubytování a s dalším vybavením, které uvádím v tabulce níţe. Otázka tedy

zněla, jak celkově respondenti hodnotí infrastrukturu a vybavenost regionu v těchto

oblastech.

39

Tabulka č. 6 Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu

Infrastruktura a vybavenost Velmi

dobře

Spíše

dobře

Spíše

špatně

Velmi

špatně

Neumím

posoudit

rozsah ubytovacích kapacit 20,50 % 58,10 % 19,10 % 2,30 % 0 %

rozsah stravovacích kapacit 24,20 % 60,80 % 12,80 % 2,20 % 0 %

dopravní dostupnost regionu 10,30 % 57,60 % 28,80 % 3,30 % 0 %

značení turistických tras 16,40 % 27,80 % 53,10 % 2,70 % 0 %

místní značení pamětihodností 20,10 % 40,30 % 37,60 % 2,00 % 0 %

sportovní aktivity - vybavenost 10,10 % 38,20 % 44,70 % 4,80 % 2,20 %

drobný prodej 27,60 % 33,70 % 28,20 % 10,50 % 0 %

příleţitosti pro zábavu 10,20 % 64,20 % 20,70 % 1,80 % 3,10 %


Z hlediska dostupnosti ubytovacích kapacit lze zhodnotit, ţe více jak 78,60 %

respondentů bylo se současnou situací spokojeno. Opačný názor zastává 21,40 %

respondentů, kteří hodnotí ubytovací zařízení špatně.

Dle 85 % respondentů byl rozsah stravovacích kapacit na dobré úrovni. Zbylých

15 % vnímali situaci negativně.

Z výzkumu vyplývá, ţe 67,90 % respondentů bylo s dopravní dostupností Vranova

nad Dyjí velmi spokojeno nebo spíše spokojeno. Naopak v 32,10 % byli nespokojeni.

Zde je vidět, ţe dostupnost, hustota a kvalita pozemních komunikací hrála jistě svou

roli.

Z tabulky vyplývá, ţe 44,20 % respondentů bylo s kvalitou turistických tras spokojeno.

Negativní hodnocení zastává 55,80 % respondentů, kteří se vyslovili k názoru, ţe

značení turistických tras bylo nedostačující.

Z hlediska místního značení pamětihodnosti vyplývá, ţe 60,40 % respondentů bylo

s rozsahem a kvalitou značení velmi spokojeno, naopak negativně je hodnotilo 39,60 %.

Z hlediska vybavenosti regionu pro sportovní aktivity vyplývá, ţe 48,30 % respondentů

bylo s kvalitou sportovní vybavenosti velmi spokojeno nebo spíše spokojeno.

40

Z výzkumu rovněţ vyplynulo, ţe 49,50 % respondentů bylo spíše nebo velmi

nespokojeno. Ve výzkumu byla zastoupena skupina, která neumí situaci posoudit

2,20 %.

Z hlediska drobného prodeje, jako je např. občerstvení, potraviny, suvenýry atd., bylo

celkem 61,30 % respondentů velmi spokojeno nebo nespokojeno a 38,70 % spíše nebo

velmi nespokojeno. V turistické sezóně byla většina respondentů spokojena, i kdyţ

skupina nespokojených respondentů není nezanedbatelná. Tento vliv lze vysvětlit

sezónností sluţeb a poměrně malým městem.

Z tabulky lze vidět, ţe dotazovaní byli v oblasti zábavy spokojeni, celkem 74,40 %

velmi nebo spíše spokojeni oproti 22,50 %, kteří uvedli, ţe jsou spíše nebo velmi

nespokojeni a 3,10 % respondentů neumějí situaci posoudit.

4.3.6 Nedostatek sluţeb ve Vranově nad Dyjí

Zde je uvedeno, jaké sluţby ve výše uvedené oblasti chybí.

Graf. č. 1 Sluţby, které turisti postrádají


Z hlediska návštěvníků byla nejvíce kritizována moţnost výběru hotovosti z bankomatu

v kteroukoliv dobu. Z odpovědí respondentů vyplynulo, ţe ze stávajícího bankomatu,

27,20 %

11,70 %

18,00 %

15,00 %

17,00 %

8,10 %

3,00 %

nonstop bankomat

zábava a sluţby pro děti

veřveřejé záchody

parkoviště

obchody s potravinami

placení za sluţby kartou

jiné

41

který je umístěný v prostorách informačního centra, lze vybrat finanční hotovost pouze

v pracovní době. Často kladli otázku, proč nemůţe být volně přístupný. Toto hodnocení

získalo od respondentů 27,20 %. Dále následoval poţadavek z hlediska veřejných toalet

celkově v 18,00 %, dále byl zmíněn určitý nedostatek obchodů s potravinami, celkově

to bylo hodnoceno v 17,00 %. V těchto souvislostech dále následovala problematika

parkovacích míst v 15,00 %, poté sluţby pro děti a jejich zábavu celkově v 11,70 %.

Určitou kritiku sklidilo hodnocení placení platební kartou, které uvedlo 8,10 %.

V rámci sluţeb, které ve městě návštěvníci postrádají, byla i otázka ,,jiné“. Otevřená

otázka byla zastoupena 3,00 %. Uváděli tyto chybějící sluţby - autobus do Bítova o

víkendu, bazén, wellnes, internetová kavárna, stojany na kola, cukrárna, cykloservis,

více cyklostezek, zlepšit infrastrukturu a estetiku okolí, více doprovodných sluţeb, lepší

silnice a značení na zámek, kadeřnictví, značný zápach z kanalizace.

4.3.7 Na základě jakých zdrojů se respondenti rozhodli pro návštěvu

Vranova nad Dyjí

Tato otázka slouţí ke zjištění zdrojů, ze kterých se turisté dozvídají o této rekreační

oblasti a od koho získávají doporučení k návštěvě.

Graf. č. 2 Na základě jakých zdrojů se uchazeči rozhodli pro návštěvu Vranova

nad Dyjí


39,00 %

1,20 %

4,00 %5,10 %

47,40 %

2,30 % 1,00 %

doporučení od přátel a známích

z reklami v rádiu

tisk

cestovní kanceláře

z internetových stránek

z reklamních cedulí

jiné,

42

Z hlediska propagace je velice důleţité zjistit, z jakých zdrojů se respondenti dozvěděli

o této rekreační oblasti. V rámci dotazníkového výzkumu měli vyjádřit, jaké okolnosti

je vedly k tomu, aby navštívili Vranov nad Dyjí.

Dotazovaní se přikláněli především k tomu, ţe si tuto rekreační destinaci vybírali

pomocí internetu, a to v 47,40 %. Z tohoto zjištění můţeme soudit, ţe informace, které

jsou zveřejněny na webu http://www.ouvranov.cz/ a http://www.vranovnaddyji.cz/ jsou

dostačující. Internetové stránky http://www.ouvranov.cz/ informují turisty o chystaných

i ukončených akcích, obsahují bohatou fotogalerii, základní informace o dostupnosti

Policie ČR, Zdravotního střediska, České pošty a Informačního centra ve Vranově nad

Dyjí. Portál je velice přehledně zpracován a rozdělen do tří částí, a to informace pro

úřad městyse, informace pro občany a pro turisty. Další uvedená stránka

http://www.vranovnaddyji.cz/ poskytuje informace zejména o penzionu Relax, který se

díky kladným hlasům návštěvníků zařadil mezi 25 nejoblíbenějších penzionů. v anketě

"Penzion roku 2013". Dále informuje turisty o Vranově nad Dyjí a jeho okolí. Klade

důraz na historii, památky a další kulturní vyţití jako jsou např. doprovodné historické

programy u prohlídek Vranovského zámku a hradu Bítov, ubytování, rekreace, o

Národním parku Podyjí atd. Poskytovaná data jsou dostačující a pro turisty lákavé,

zejména památky a tradiční akce jako jsou Vranovské léto nebo výlov sektu ze dna

Vranovské přehrady, které mají dlouholetou tradici. Jedná se o jedinečné akce v oblasti

rekreačních zařízení.

Doporučení od přátel dostalo 39,00 % respondentů, coţ poukazuje na spokojenost

předešlých návštěvníků a dává podnikatelům, kteří působí v této oblasti, nový impulz ke

zlepšování svých sluţeb, a to z důvodu získání nových spokojených zákazníků, kteří

budou jejich zařízení a tuto oblast dále doporučovat. Doporučení od přátel je nejlepší

doporučení jaké můţeme dostat.

Dále získávali informace z cestovní kanceláře 5,10 %, tisku 4,00 %, reklamní cedule v

2,30 % a z reklam v rádiu 1,20 % dotazovaných. Tento výsledek není zrovna příznivý.

Měli bychom zapracovat na vytvoření lepších reklamních materiálů a letáků, které

budou poskytovány cestovním kancelářím a agenturám, efektivnějšímu umístění

reklamních cedulí, které jsou pouze ve Vranově nad Dyjí, a to pouze při pořádání

kulturních akcí. Co se týká reklam v tisku, najdeme informace pouze ve Vranovském

43

zpravodaji, coţ je informační čtvrtletník nebo v časopise Milujte se! s podtitulem

Časopis pro novou evangelizaci. Chybí zde reklama v regionálních novinách, která by

informovala širší veřejnost. Důleţité je i období, ve kterém jsou informace poskytovány.

Propagace v rádiu především zve na kulturní, společenské a sportovní akce Vranova,

např. na Vranovské léto a výlov sektu .

V rámci poloţené otázky ,,jiné“ 1 % respondentů uvedlo činnost spojenou s prací,

rodinou, samostudiem, meditací.

4.3.8 Opakovaná návštěva dotazovaných turistů

Otázka číslo 8 vypovídá, jak se turistům v této oblasti líbilo a zda ji hodlají navštívit

v budoucnosti znovu.

Tabulka č. 7 Uvaţujete o opakované návštěvě Vranova nad Dyjí?

Odpovědi respondentů Zpracování v %

spíše ano 60,40 %

určitě ano 30,90 %

spíše ne 5,10 %

nevím, nedokáţu říci 2,80 %

určitě ne 0,80 %


Z výše uvedené tabulky lze vypozorovat, ţe většina z dotazovaných se hodlá do Vranov

nad Dyjí vrátit. Opakovanou návštěvu by volilo celkem 91,30 %. Dále vidíme, ţe

5,10 % respondentů volilo spíše ne, 2,80 % neví, nedokáţu říci, 0,80 % volilo variantu

určitě ne.

4.3.9 Bydliště respondentů

Otázka číslo devět nám dává odpověď na to, odkud dotazovaný pochází, coţ vypovídá o

délce cesty, kterou respondent musel absolvovat. Tedy jaké vyvinul úsilí, aby se do této

oblasti dostal. Dotazování uváděli, zda jsou z České republiky a z jakého kraje. Z České

44

republiky bylo 98,40 % návštěvníků a 1,60 % ze Slovenska. U zahraničních

návštěvníků nebyl uveden kraj.

Tabulka č. 8 Bydliště respondentů

Kraj Počet dotazovaných v %

Jihomoravský 29,40 %

Moravskoslezský 15,40 %

Praha 8,30 %

Pardubický 6,40 %

Středočeský 5,90 %

Plzeňský 5,60 %

Olomoucký 5,20 %

Vysočina 5,10 %

Jihočeský 4,80 %

Zlínský 4,70 %

Ústecký 2,90 %

Liberecký 2,70 %

Karlovarský 2,00 %


Výše uvedená tabulka nám dává nahlédnout, ţe nejvíce návštěvníků pochází

z Jihomoravského kraje, celkově 29,40 % a menší počet ze vzdálenějších krajů.

4.3.10 Pohlaví respondentů

Tato kapitola nám udává pohlaví jednotlivých respondentů.

Tabulka č. 9 Pohlaví respondentů

Věk respondentů Počet odpovědí v %

Muţi 47,00 %

Ţeny 53,00 %


45

Z výzkumu cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí se z celkového počtu 253

dotazovaných respondentů zúčastnilo 53,00 % ţen a 47,00 % muţů.

4.3.10 Věk respondentů

Poslední otázkou v dotazníku byl zjišťován věk dotazovaných návštěvníků

Tabulka č. 10 Věk respondentů

Věk respondentů Počet odpovědí v %

do 18 let 9,50 %

19 – 24 let 17,90 %

25 – 34 let 15,30 %

35 – 59 let 51,80 %

60 let a více 5,50 %


Nejvíce návštěvníků tvoří věková skupina 35 – 59 let - 51,80 %, následuje 19 – 24 let -

17,90 %, 25 - 34 let - 15,30 % dále následuje věková hranice do 18 let – 9,50 %.

Neméně zastoupenou věkovou skupinou návštěvníků je 60 let a více – 5,50 %.

4.3.12 Zhodnocení kvality sluţeb a cestovního ruchu respondenty

Aby se turistický ruch mohl po kvalitativní stránce rozvíjet, bylo nutné v rámci této

práce provést dotazníkový výzkum na kvalitu sluţeb a cestovního ruchu ve Vranově

nad Dyjí. Na základě tohoto šetření bylo zjištěno, ţe návštěvníci více upřednostňují

týdenní a víkendové pobyty. Poněkud v menší míře preferují pobyty delší více jak deset

dní. O jednodenní pobyty mají návštěvníci nejmenší zájem. V rámci výzkumu se však

objevili i návštěvníci, kteří sdělili, ţe jednodenní návštěva této oblasti jim plně

dostačuje, neboť poznají okolí a jedou zase dále poznávat něco jiného.

Nejvíce rekreantů do Vranova nad Dyjí zavítalo v období letních prázdnin a nejméně

v měsíci květnu. Návštěvníci Vranovska nejvíce přijíţděli z důvodu odpočinku

po celoroční práci. Tyto návštěvy jsou spojovány s tělesnou a duševní regenerací.

46

V malé míře, z hlediska dotazníkového výzkumu, spojovali svou návštěvu

s komerčními a jinými důvody.

Co se týká úrovně restaurací a sluţeb ve stravování, vyplynul výsledek z hlediska

hodnocení jako lepší průměr. Z dotazníku vyplynulo, ţe profesionalita personálu je

průměrná a mohla by mít lepší přístup k zákazníkům. Rovněţ se jako průměrný jevil

výsledek ohledně kvality poskytovaných informací v regionu. Zde návštěvníci vyslovili

nedostatky jako např. v restauracích a penzionech často chybí informační letáky,

na některých turistických trasách jsou špatně udrţované značky a některé informační

tabule jsou posprejované. Převáţná většina návštěvníků hodnotí kladně krásné okolí a

kladný přístup ze strany místních obyvatel.

Největší nedostatek byl z pohledu návštěvníků vnímán ohledně bankomatů, respektive

k jejich omezenému provoznímu času. Návštěvníci sice vnímali, ţe je ve Vranově

nad Dyjí funkční bankomat, ale vzhledem k tomu, ţe se nachází v prostorách

informačního centra, je jeho provoz omezen pracovní dobou v informačním centru.

Po pracovní době si z bankomatu hotovost nelze vybrat. Návštěvníkům pak nezbývá nic

jiného, neţ počkat s výběrem hotovosti do druhého dne nebo navštívit nedaleké město

Znojmo.

Dále jako určitou problematiku ve městě vnímají nedostatek veřejných toalet, někdy jim

nezbývá nic jiného, neţ poprosit obsluhu některé restaurace nebo zvolit jinou méně

vhodnou alternativu. Kriticky také vnímají nedostatečné mnoţství parkovacích míst a

také cenu poplatků za parkování. Rovněţ byla kritizována horší kvalita pozemních

komunikací v okolí, někdy i jejich špatné značení. Turisté by rovněţ uvítali více

obchodů s potravinami a širším sortimentem. Zde je však pravdou, ţe Vranov nad Dyjí

je malé město a více obchodů by se mimo sezónu neuţivilo.

Často byla kritizována dopravní obsluţnost hromadné dopravy, zvláště četnost

a kapacita dopravních spojů. Z výzkumu dále vyplynulo, ţe by stála za úvahu moţnost

platit za sluţby platební kartou.

Propagace je velice důleţitá součást rozvoje turistického ruchu. Z toho důvodu bylo

jedním z cílů zjistit, na základě jakých zdrojů se lidé rozhodli uskutečnit návštěvu

47

Vranova nad Dyjí. Nejvíce návštěvníků se o této rekreační oblasti dozvědělo

z internetových stránek nebo internetových prezentací. Zajímavě také vyplynul

výsledek, ţe mnoho návštěvníků dalo na doporučení svých známých. Zde se potvrzuje

pravidlo, ţe spokojený host se rovná další zákazník. Jiţ menší význam hrála úloha tisku

a cestovních kanceláří a jiné reklamy.

Většina návštěvníků se ve Vranově nad Dyjí cítí spokojeně a znovu by si návštěvu této

lokality dokázali představit, zvláště pro krásnou přírodu a poměrně čistou vodu

v přehradě.

Vranov nad Dyjí a jeho okolí je navštěvován rekreanty z celé republiky, nejvíce však

z Jihomoravského kraje, Moravskoslezského kraje a Prahy. Z pohledu věkového

rozloţení jsou nejvíce zastoupeni návštěvníci ve věkové hranici 35 -59 let, nejméně

návštěvníků je mladých lidí a studentů do 18ti let.

4.4 Zhodnocení potencionálu Vranova nad Dyjí z hlediska

cestovního ruchu

V této bakalářské práci jsou zahrnuta základní kritéria cestovního ruchu a výsledky

výzkumu. V této souvislosti kromě odpovědí respondentů na úroveň sluţeb a na

moţnost poţadavků, které se týkají sluţeb v oblasti cestovního ruchu, je dle mého

názoru důleţité uvést příznivé, ale i nepříznivé faktory, které mohou ovlivňovat

cestovní ruch v této rekreační oblasti. Tato analýza byla vytvořena na základě

primárních dat, které jsem získala při vlastním dotazníkovém výzkumu, dále na základě

sekundárních dat, které vycházeli od provozovatelů sluţeb, obyvatel Vranova a dále

také z vlastního usouzení.

4.5. SWOT analýza cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí

Na základě získaných a vyhodnocených dat byla sestavena SWOT analýza.

48

Tabulka č. 11 SWOT analýza Vranova nad Dyjí

Strenghs - silné stránky Weaknesses - slabé stránky

• blízkost státních hranic s Rakouskem,

• blízkost Národního parku Podyjí,

• krásná okolní krajina,

• dostupnost vinařských oblastí, vinařská

turistika,

• výborná kvalita ţivotního prostředí,

• krásné památky,

• dobrý potenciál kvalitních ubytovacích

kapacit a výběr dle různých cenových relací,

• v sezóně dobrý potenciál kvalitních

stravovacích kapacit,

• mnoho zajímavých turistických cílů,

• kaţdoroční pořádání významných

kulturních akcí,

• ráj rybářů.

• nevýhodná dopravní dostupnost,

• horší kvalita dopravních komunikací,

• chybějící programy pro děti,

• sezónní charakter sluţeb,

• omezený počet parkovacích míst a

jejich dostupnost,

• málo hvězdičkových ubytovacích

zařízení,

• velké mnoţství stánků s asijským

zboţím,

• nedostatek veřejných WC,

• špatná návaznost na cestovní agentury a

cestovní kanceláře,

• malá návštěvnost ze vzdálených krajů,

• nemoţnost si kdykoliv vybrat hotovost z

bankomatu.

Opportunities – příleţitosti Threats – hrozby

• zvýšení potencionálu sportovního vyţití,

• program pro dlouhodobé pobyty,

• rozšířit a zkvalitnit turistické cyklotrasy,

• větší prezentace na internetu,

• zlepšit profesionalitu personálu,

• zlepšit čistotu města,

• vybudovat a rozšířit zeleň ve městě,

• zkvalitnit a více prezentovat kulturní akce,

• moţnost čerpání dotací,

• výhodná geografická poloha z hlediska

zahraničního cestovního ruchu.

• nedostatek finančních prostředků,

• nezaměstnanost,

• zhoršení stavu dopravní infrastruktury,

• konkurence – vodní svět Pálava atd.


49

4.6 Návrhy na zlepšení

Vzhledem k provedenému výzkumu cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí bych byla

velmi ráda, kdyby se tato závěrečná bakalářská práce dostala do rukou těm, kteří mají

rozvoj Vranova nad Dyjí a jeho okolí na starost a mohla jim tak přispět při tvorbě

budoucí marketingové strategie, která povede k zlepšení komplexu cestovního ruchu.

4.6.1 Bankomat

Časté připomínky ve výzkumu byly okolo nonstop bankomatu. Otázka na zřízení

bankomatu je i mezi místními lidmi ve Vranově nad Dyjí velice diskutovaná. Je však

pravdou, dle představitelů obce, ţe zatím konkrétní řešení nemají.

4.6.1.1 Současný stav provozu bankomatu

Bankomat je umístěný v turistickém informačním centru, provoz je uveden v tabulce.

Tabulka č. 12 Provozní doba bankomatu ve Vranově nad Dyjí

Den Sezóna otevírací doba Mimosezóna otevírací doba

pondělí 8:30 - 11:30 12:00 - 17:00 7:00 - 11:30 12:00 - 15:30

úterý 8:30 - 11:30 12:00 - 17:00 7:00 - 11:30 12:00 - 15:30

středa 8:30 - 11:30 12:00 - 17:00 7:00 - 11:30 12:00 - 15:30

čtvrtek 8:30 - 11:30 12:00 - 17:00 7:00 - 11:30 12:00 - 15:30

pátek 8:30 - 11:30 12:00 - 17:00 7:00 - 11:30 12:00 - 15:30

sobota 8:30 - 11:30 12:00 - 17:00 zavřeno

neděle 8:30 - 11:30 12:00 - 17:00 zavřeno

Pramen: http://www.ouvranov.cz/informacni-centrum

4.6.1.2 Návrhy na zlepšení

Provozní náklady bankomatu

Kromě ceny za pořízení vlastních bankomatů stojí banky ještě finanční prostředky

50

samotný provoz sítě např. servis, dotace hotovosti do bankomatů a telekomunikační

poplatky nebo pojištění. V této souvislosti by dle představitelů obce byla Česká

spořitelna ochotna tuto sluţbu provozovat, pokud přistoupí na následující podmínky:

obec koupí bankomat,

postaví pro něj odpovídající prostory,

zajistí transport,

osazení,

instalaci,

zabezpečení celého zařízení.

Výše uvedené poţadavky byly vyčísleny celkově na 600 000 Kč bez DPH. V této

souvislosti to pro obec jako neplátce DPH znamená finanční částku ve výši 726 000 Kč.

Dále je nutné připočítat provozní náklady bankomatu, které jsou vyčísleny na částku

180 000 Kč bez DPH za rok, celkem tedy 217 800 Kč za rok. Na základě těchto

vyčíslených ukazatelů, by obec Vranov nad Dyjí první rok musela zaplatit 943 800 Kč.

Poznámka

V dnešní době se naše zavedené a známé banky brání více investovat do zařízení, které

jim nebude přinášet očekávaný zisk. Banky v ČR umísťují své bankomaty i do malých

měst, ve kterých však nedochází k většímu mnoţství výběrů. Z těchto důvodů jsou

náklady přepočteny na transakci vyšší, neţ např. u bankomatu v centru Prahy, Brna atd.,

kde je na rozdíl od malých měst provedeno za měsíc v řádech stovek tisíc korun.

4.6.1.3 Shrnutí

Aby byly v této souvislosti uspokojeny potřeby návštěvníků, představitelé obce

uvaţovali, zda lze vyuţít i např. nějakou formu leasingu nebo splátkový prodej. Z celé

diskuse s představiteli obce vyplynul poznatek, aby si kaţdý dle svého rozumu zváţil,

zda za těchto podmínek je pořízení bankomatu výhrou. Rada obce i zastupitelstvo se

však zřízení bankomatu nikterak nebrání a usilovně pracuje na tom, aby vzniklou situaci

vyřešili jak v zájmu obyvatel obce, tak v zájmu rekreantů. V současnosti byl

v informačním centru instalován bankomat FIO banky. Za tento bankomat obec

neplatila. Zajistila to smluvní firma banky. Obec pouze poskytla prostory. Zmíněný

51

bankomat je pouze z pohledu banky ve zkušebním provozu, tudíţ není moţná jeho

instalace, aby byl přístupný kdykoliv. Bankomat je přístupný v otevírací době

Informačního centra. V této souvislosti pak banka vyhodnotí, zda bude dostatečné

mnoţství výběrů. Provozovatel bankomatu sleduje jeho vyuţívání a obec musí splnit

limity v počtech výběrů.

4.6.2 Bezhotovostní platby platební kartou

Zřídit platební terminály umoţňuje v České republice pět finančních domů – Česká

spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Bezplatný

provoz platebního terminálu, to znamená provoz bez poplatků pro koncového

provozovatele, bývá podmíněn určitým obratem při platbách kartou, kde cena závisí

na typu a výše transakcí. Tato částka se pohybuje okolo 100 tisíc korun za měsíc.

V těchto ohledech z hlediska platebních terminálů jsou pro obchodníka procenta, která

konkrétní banka účtuje těmto obchodníkům a strhává je z plateb za zboţí či sluţby.

Na základě informací od tří z oslovených finančních domů, které provozují svou činnost

v ČR, se pohybují od 1,90 % aţ do 3,50 % z provedené platební transakce zákazníkem.

Sazby se ale nastavují individuálně a banky v těchto souvislostech nechtějí tato interní

data zveřejňovat. Proto vycházím z běţných dostupných statistik, kde procentuální výše

se odvíjí od odvětví a místa podnikání, typu platebního terminálu, výše obratu,

průměrné částky za transakci. Z hlediska platebních terminálů a dostupných informací

také závisí na tom, zda má klient širší vazbu s bankou, tedy zřízený účet či úvěr.

Zájemce o platební terminál má na výběr dva typy těchto zařízení:

nepřenosný,

přenosný platební terminál.

První typ je vhodný pro tzv. kamenné obchody s připojením na pevnou linku či internet.

Druhý typ, tedy přenosné zařízení, se hodí do restaurací, kde host můţe platit přímo

u stolu, nebo do vozů taxisluţby. Oba komunikují prostřednictvím technologie GSM či

bluetooth.

52

Klady platebního terminálu

šance na vyšší obrat,

moţnost nabízet nové sluţby – dobíjení kreditu na mobil nebo cashback,

instalace platebního terminálu a zaškolení obsluhujícího personálu zdarma,

garance z hlediska plateb,

o rychlá bezhotovostní platba od občana evidovaná bankou,

o platba garantována Komerční bankou, a. s., a mezinárodními karetními

systémy,

zvýšení prestiţe podnikatelského subjektu,

o přijímání platebních karet zvyšuje prestiţ municipality,

o umoţňuje maximální komfort občanů,

zvýšení bezpečnosti,

o sníţení objemu hotovosti v provozovně a pokladnách v úřadech,

o omezení manipulace s hotovostí, bezpečnější placení,

sníţení nákladů,

o úspora nákladů a času se spravováním a vkládáním hotovosti na běţný účet,

přehlednost,

o lepší kontrola provedených plateb,

o jednoduchá identifikace plátce a identifikace účelu platby,

efektivita,

o moţnost zadat specifický symbol pro kaţdou platební transakci pomocí

kláves platebního terminálu umoţní jednoduché párování plateb a plátců,

popř. plateb a pohledávek.

Zápory platebního terminálu

odvádění stanovených procent z plateb,

náklady na pronájem zařízení.

4.6.2.1 Současný stav

Moţnost placení platební kartou ve Vranově nad Dyjí neodpovídá současnému

modernímu trendu. Subjekty, které se nacházejí v regionu jako, např. drogerie, obchod

53

s potravinami, penziony tuto moţnost neumoţňují. Hotel pod zámkem a Zámecký hotel

je touto sluţbou vybaven.


Měsíční poplatky za nájem terminálu - Komerční banka:

Tabulka č. 13 - Měsíční poplatky za nájem terminálu - Komerční banka

Měsíční obrat firmy Přenosný terminál Nepřenosný terminal

0 – 25 000 Kč 800 Kč 600 Kč

25 000 – 50 000 Kč 300 Kč 200 Kč

nad 50 000 Kč Zdarma zdarma

Pramen: Interní data Komerční banky

ČSOB:

Finanční obrat do 30 000 Kč nebo průměrná transakce do 300 Kč: 4 800 Kč

ročně.

UniCredit Bank:

Obrat do 30 000 Kč: podmínky banka nechce zveřejnit, nabízí však moţnost

odkupu platebního terminálu,

obrat nad 30 000 Kč: zdarma,

v případě nesplnění podmínek nabízí klientovi odkup terminálu, nebo jeho

bezplatné vrácení.

Raiffeisenbank a Česká spořitelna:

Informace s poplatky a provozem platebních terminálů banky neposkytly.

Zřízení terminálu

Na základě výše uvedených dat jsme se rozhodli pro terminál u Komerční banky, která

nám poskytla všechny potřebné informace ke zřízení platebního terminálu. Viz tabulka

č. 13 - Měsíční poplatky za nájem terminálu - Komerční banka.

54

a) Měsíční obrat obchodu 15 000 Kč.

Poplatek za přenosný terminál 800Kč.

800 Kč x 12 = 9 600Kč

Roční výdaje za nájem terminálu na přenosný terminál by činily 9 600Kč.

b) Měsíční obrat obchodu 15 000 Kč.

Poplatek za nepřenosný terminál 600Kč.

600 Kč x 12 = 7 200 Kč

Roční výdaje za nájem terminálu na přenosný terminál by činily 7 200 Kč.

c) Měsíční obrat obchodu 45 000 Kč.

Poplatek za přenosný terminál 300 Kč.

300 Kč x 12 = 3 600 Kč


d) Měsíční obrat obchodu 45 000 Kč.

Poplatek za nepřenosný terminál 200 Kč.

200 Kč x 12 = 2 400 Kč


e) Měsíční obrat obchodu 60 000 Kč.

Poplatek za přenosný terminál je zdarma.

Poplatek za nepřenosný terminál je zdarma.

Vzhledem k výši obratu obchodu, který je vyšší neţ 50 000 Kč, tak poplatek za

přenosný i nepřenosný terminál činí 0 Kč.

Roční výdaje za nájem terminálu na přenosný terminál by činily 0 Kč.

Roční výdaje za nájem terminálu na nepřenosný terminál by činily 0 Kč.

4.6.2.3 Shrnutí

Na základě četných dotazů s podnikateli ve Vranově nad Dyjí jsem zjistila jejich

stanoviska ohledně platebních terminálů. Podnikatelé se zřízení platebních terminálů

nebrání, za předpokladu výhodné nabídky z pozice banky. Problém se týká hlavně

odvádění procent z plateb a nákladů na pronájem zařízení. Dalším důvodem je

55

sezónnost, která vyplývá z podstaty podnikání v cestovním ruchu. Mnohými bylo

sděleno, ţe na turistickou sezónu se vzhledem k její délce nechtějí zavazovat a pořizovat

tyto terminály vzhledem k tomu, ţe neví, zda budou v následující sezóně podnikat.

4.6.3 Veřejné toalety

Jako jeden z nedostatků Vranova nad Dyjí byl uveden nedostatek veřejných toalet.


V současnosti i na základě provedeného výzkumu a vlastního šetření lze konstatovat, ţe

ve Vranově nad Dyjí nejsou v provozu ani zde nejsou umístěny ţádné veřejné toalety.


Na základě těchto skutečností jsem spolupracovala s firmou DAKO Brno, spol. s.r.o.,

která se technologicky, vybavením a projekčně zaměřuje na výrobu a umísťování

veřejných toalet. Počáteční investice jsou z některých hledisek dosti vysoké, ale je to

investice do budoucnosti a zlepší to úroveň sluţeb. Z těchto důvodů jsem vypracovala

tři návrhy na vybudování veřejných toalet. Tyto návrhy se týkají umístění veřejné

toalety na tzv. volném prostranství k tomu vhodné lokalitě, uvnitř budovy a v podzemí.

1. varianta - technologický typ - Buňka CWC – R 210B viz příloha č. 2, obrázek č. 1

Umístění vedle stánku PNS (poštovní novinová sluţba) vedle náměstí.

Tato buňka zahrnuje následující parametry:

pánská toaleta s pisoárem,

dámská toaleta speciálně upravena pro uţívání osob s omezenou schopností

orientace a pohybu dle vyhlášky č. 369/2001 Sb. ministerstva pro místní rozvoj,

technické prostory, které slouţí k údrţbě toalet,

bezobsluţný kaţdodenní provoz 24 hodin denně za poplatek např. 5 Kč.

56

Náklady na umístění veřejné toalety

Tabulka č. 14 - Náklady na umístění buňky CWC – R 210 B

Výdaje

Popis Cena bez DPH Cena s DPH

buňka CWC – R 210 B 1 860 100 Kč 2 250 721 Kč

doprava, autojeřáb, základová deska,

inţenýrské sítě, dokumentace pro SP,

prováděcí dokumentace

537 821 Kč 650 800 Kč

Voda 41 320 Kč 50 000 Kč

elektrika (topení) 74 376 Kč 90 000 Kč

čistící prostředky 16 528 Kč 20 000 Kč

mincovní automat 13 430 Kč 16 250 Kč

rozcestník - sloup 213 Kč 258 Kč

směrová šipka z recyklátu pro

rozcestník – pro 2 plastové piktogramy 160 Kč 194 Kč

Celkem 2 543 948 Kč 3 078 223 Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat DAKO Brno, spol. s.r.o.

K nákladům na pořízení buňky je nutno připočítat náklady spojené s úklidem. Mzda

jednoho zaměstnance, který pracuje 14 hodin týdně (2 hod. denně), 55 hod. měsíčně za

45 Kč/hod., činí 30 240 Kč za rok. Celkové počáteční náklady na vybudování a

údrţbu veřejné toalety – buňky tedy činí 3 108 463 Kč za první rok.

2. varianta - Toalety zřízené v budově viz příloha č. 2, obrázek č. 2

Pokud jde o vhodnou budovu na umístění veřejné toalety ve Vranově nad Dyjí, bylo

vysloveno několik kritérií. Musí jít o majetek města, být zabezpečen vhodný volný

přístup a vyřešení problematiky provozních moţností. Jako vhodná budova se jevila

budova čp. 256. Je to nevyuţitý prostor, který se dá po stavebních úpravách vyuţít.

57

Provozní doba:

Tabulka č. 15 – Provozní doba veřejných toalet

červen – září říjen – květen

pondělí – pátek 7:00 - 20:00 pondělí – pátek 7:00 - 18:00

sobota – neděle 8:00 - 20:00 sobota – neděle 8:00 - 18:00


Náklady na umístění veřejné toalety uvnitř budovy

Tabulka č. 16 - Náklady spojené s umístěním veřejné toalety

Výdaje


stavební práce 537 160 Kč 650 000 Kč

nerez předměty 41 320 Kč 50 000 Kč

nábytek 2 982 Kč 3 500 Kč

potřeby (toaletní papír…) 992 Kč 1 200 Kč

voda 41 320 Kč 50 000 Kč



rozcestník - sloup – 213 Kč 258 Kč


rozcestník – pro 2 plastové

piktogramy

160 Kč 194 Kč

piktogram řady 01–05 – modrobílá

samolepka 12 × 12 cm(2x) 74 Kč 90 Kč

Celkem 715 125 Kč 863 242 Kč


K nákladům na umístění veřejné toalety je nutno připočítat náklady na mzdy dvou

pracovníků, kteří pracují ve střídavých směnách 42 hodin týdně, kaţdý z nich 168 hod.

měsíčně a na hodinu mají mzdu 55 Kč. Tyto náklady činí 221 760 Kč za rok. Celkové

náklady na vybudování veřejné toalety umístěné uvnitř budovy ve Vranově nad

Dyjí činí 1 085 002 Kč za první rok.

58

3. varianta – Toalety zřízené v podzemní viz příloha č. 2, obrázek č. 3

Jedna z moderních variant výstavby sociálního zařízení s vysokými náklady, ale i

s mnoha výhodami. Vzhledem k umístění v podzemní nenarušuje ráz, vzhled

a architekturu okolí. Pokud se rozhodneme pro tuto variantu, musíme počítat s problémy

se spodní vodou, jelikoţ nejvhodnější místa pro vybudování leţí v blízkosti řeky Dyje.

Provozní doba:

Tabulka č. 17 – Provozní doba podzemních toalet

červen – září říjen – květen

pondělí – pátek 7:00 - 20:00 pondělí – pátek 7:00 - 18:00

sobota – neděle 8:00 - 20:00 sobota – neděle 8:00 - 18:00


Náklady na umístění podzemních toalet

Tabulka č. 18 - Náklady na umístění podzemní toalety

Výdaje

Cena bez DPH Cena s DPH

stavební práce 2 537 160 Kč 3 069 964 Kč

nerez předměty 41 320 Kč 50 000 Kč

Nábytek 2 982 Kč 3 500 Kč

potřeby (toaletní papír atd.) 992 Kč 1 200 Kč

voda 41 320 Kč 50 000 Kč



rozcestník - sloup – 213 Kč 258 Kč


rozcestník – pro 2 plastové

piktogramy

160 Kč 194 Kč

piktogram řady 01–05 – modrobílá

samolepka 12 × 12 cm(2x) 74 Kč 90 Kč

Celkem 2 715 125 Kč 3 285 206 Kč


59

Musíme připočítat náklady na mzdy dvou pracovníků, které jsou spojeny s úklidem.

Pracují ve střídavých směnách 42 hodin týdně, kaţdý z nich 168 hod. měsíčně za 55

Kč/hod. Náklady a roční výdaje na dva zaměstnance za rok činí 221 760 Kč za rok.

Celkové náklady na vybudování podzemní veřejné toalety ve Vranově nad Dyjí

činí 3 506 966 Kč za první rok.

4.6.3.3 Shrnutí

Při posouzení a výběru toalet jsme byli nuceni přihlédnout k určitým parametrům a

moţnostem výstavby. U první varianty technologický typ buňka musíme konstatovat, ţe

i při výběru vhodného místa by tato stavba nezapadla do charakteru architektury města a

náklady na její provedení jsou vysoké. K vybudování podzemních toalet máme

zamítavé stanovisko vzhledem k náročnosti výstavby a tomu odpovídající nejvyšší ceně

všech nabídek. Z mého pohledu se jeví jako nejschůdnější varianta toalety umístěné

v budově, která náleţí městu Vranov, kde by nebylo nutné velkých stavebních úprav.

Také cena je pro rozpočet města výhodnější.

4.6.4 Zábava a sluţby pro děti

Kapitola nám dává odpověď na to, jak vnímají rekreaci v této oblasti rodiny s dětmi.


Vzhledem k tomu, ţe tuto rekreační oblast navštěvují také rodiny s dětmi, tak bych při

tvorbě nové strategie např. pro provozovatele rekreačních areálů, vycházela především

z jejich poţadavků. Dle názoru návštěvníků mohu jiţ nyní říci, ţe v této oblasti by stálo

za úvahu moderní dětské hřiště s prolézačkami, pískovištěm a lavičkami pro rodiče.

Tato zařízení by mohla být i někde v centru Vranova. Dále by návštěvníci uvítali, např.

animační akce pro děti, jako např. dětské odpoledne plné her a soutěţí, dětské diskotéky

atd. Dětmi hodně oblíbený by byl jistě i nějaký objekt s různými hračkami, televizí

s pohádkami atd. Za úvahu by stály, např. i dětské tajuplné prohlídky zámku Vranova,

hradu Bítov, nebo zříceniny hradu Cornštejna.

60


Byly osloveny tři firmy: Zábavná zahrada, firma DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o. a

společnost Prolemax s.r.o., které nám vypracovaly ukázky dětských hřišť a cenovou

nabídku. Vhodné umístění dětského hřiště na zatravněnou plochu na nábřeţí u splavu

viz příloha č. 2 obrázek č. 2.

1. nabídka - Firma Zábavná zahrada se výhradně specializuje na prodej a montáţ

dětských hracích sestav. Udělala mi cenovou kalkulaci na dětské hřiště, kde jsem si

jednotlivé prvky zvolila sama vzhledem ke zkušenostem k nejvyuţívanějším prvkům.

Jednotlivé poloţky (ceny jsou uvedeny jiţ s DPH).

Tabulka č. 19 Cenová nabídka na hřiště od firmy Zábavná zahrada

Popis Mnoţství Cena celkem s DPH

dětské hřiště Variant 1 ks 19 327 Kč

dětské hřiště Jungle Swing 1 ks 6 808 Kč

pískoviště Monkey´s Home 1 ks 1 000 Kč

písek a zemní práce - 5 000 Kč

kolotoč Monkey´s Tajfun 1 ks 17 250 Kč

pruţinová houpačka Pony 1 ks 9 000 Kč

opičák - houpadlo pruţinové pro 2 1 ks 19 565 Kč

lavička s opěradlem 3 ks 9 690 Kč

odpadkový koš 1 ks 3 072 Kč

návštěvní řád 1 ks 4 598 Kč

stojan na kola 4místný 1 ks 3 073 Kč

Oplocení 35 m 13 400 Kč

Montáţ - 33 700 Kč

Cena celkem 145 483 Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy Zábavná zahrada

Celkové náklady na vybudování dětského hřiště jsou 145 483 Kč.

2. nabídka – Poţádala jsem firmu DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o. o vypracování nabídky

dětského hřiště.

61

Bylo mi předloţeno několik variant dětského hřiště s různými prvky a z mnoha nabídek

jsem vybrala níţe uvedenou.

Tabulka č. 20 Cenová nabídka na hřiště od firmy DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o.

Popis Mnoţství

Cena prvku vč.

montáţe bez

DPH

Cena prvku

celkem vč. DPH

MAX herní věţová sestava se

skluzavkou, lezeckou stěnou,

lanovou sítí a šikmou rampou

1 ks 56 610 Kč 68 135 Kč

Pryţ 1 m² 1 669 Kč 2 020 Kč

kolotoč na sezení 1 ks 45 590 Kč 55 164 Kč

pruţinové houpadlo Oslík 1 ks 10 950 Kč 13 250 Kč

pruţinové houpadlo Vulcano 2-

místné 1 ks 17 310 Kč 20 945 Kč

vahadlová houpačka 1 ks 15 990 Kč 19 348 Kč

Pískoviště 1 ks 14 580 Kč 17 642 Kč

písek a zemní práce 4 132 Kč 5 000 Kč

lavice pro dospělé 3 ks 3 290 Kč 11 943 Kč

odpadkový koš 1 ks 2 440 Kč 2 952 Kč

stojan na kola 4 místný 1ks 2 540 Kč 3 073 Kč

oplocení modřínové 25 m 13 400 Kč 16 214 Kč

vstupní branka 1 ks 4 500 Kč 5 445Kč

návštěvní řád 1 ks 3 800 Kč 4 598 Kč

Celkem 196 801 Kč 245 729 Kč

Pramen: Vlastní zpracování základě dat firmy DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o.

Montáţí se rozumí kompletace prvků na místě realizace, příprava děr pro betonové

patky a kotvení, usazení prvků na vybrané místo a zabetonování konzol.

Celkové náklady na vybudování dětského hřiště jsou 245 729 Kč.

3. nabídka - Další nabídka na dětské hřiště od firmy Prolemax s.r.o., která se téţ

specializuje na výrobu dětských hřišť.

62

Vybrala jsem sestavu viz příloha č. 3, obr. 7 a následně mi byla zaslána cenová

kalkulace, která je 322 394 Kč (cena bez DPH), 390 097 Kč (cena s DPH). Kdyby byly

připočteny další prvky např. houpačka, pískoviště, montáţ, byly by náklady

neakceptovatelné.

Všechny oslovené firmy nabízejí při objednávce nad 5000 Kč dopravu zdarma, včetně

povinné roční kontroly a systém řízené bezpečnosti dětských hřišť dle platné normy

ČSN EN 1176-7 včetně servisu a údrţby herních prvků.

4.6.4.3 Shrnutí

Ze tří moţných nabídek se nám jeví nejlepší od firmy Zábavná zahrada. U druhé

varianty jsme museli téţ obměnit některé prvky, firma některé prvky či materiál vyrábí

mimo svoji provozovnu, tudíţ cena pak stoupá. Třetí nabídka je velmi atraktivní, ale

rozpočet nám neumoţňuje ji akceptovat. Spolupracují se dvěma americkými

společnostmi, které dbají na kvalitu. K jejich přednostem patří dlouhá ţivotnost.

Pro jeho výstavbu jsme vybrali nejvhodnější moţné místo na nábřeţí u jezu pod

zámkem, kde je nádherný výhled na krásy přírody. S výběrem dobrého místa je

předpoklad, ţe hřiště bude slouţit svému účelu a mnoho dětí zde stráví zábavné chvíle.

4.6.5 Obchod s potravinami

Zde hodnotím současný stav obchodů s potravinami (smíšeným zboţím)

a drogerií ve Vranově nad Dyjí.


Kdyţ se podíváme na město Vranov, zjistíme, ţe zde situace v nákupních moţnostech

není příznivá. V současnosti je zde v provozu jeden ochod s potravinami (smíšené

zboţí) a jedna drogerie, a to je z hlediska obchodních sluţeb vše. V minulosti zde byly

v provozu dvě prodejny a jedna masna. Časem z důvodu prosperity jedna prodejna

i masna byly uzavřeny.

63

Z výsledků průzkumu jsem zjistila, ţe turisté, kteří strávili dovolenou ve Vranově, by

měli zájem o zkvalitnění obchodních sluţeb formou vybudování obchodu typu

supermarket, který by měl širší sortiment zboţí a prodlouţení provozní doby.

Potraviny Pavel Šrámek

Obchod potraviny Pavel Šrámek viz příloha č. 4, obrázek č. 8 se nachází na náměstí

v soukromém rohovém domě staré původní zástavy. Prodejna včetně malých skladů je

umístěna v celém přízemí domu. Najdeme zde základní sortiment zboţí, např. pečivo,

cukrovinky, ovoce a zelenina, mléčné výrobky.

Tabulka č. 21 Provozní doba obchodu Pavel Šrámek

Provozní doba

pondělí – pátek 7:00 - 12:00 13:30 - 17:00

Sobota 7:00 - 11:00 zavřeno

Neděle zavřeno zavřeno


Drogerie

Drogerie je součástí objektu, kde je umístěna restaurace Formosa viz příloha č. 2, obr. č.

9. Vedle obchodu je vyhrazen prostor slouţící jako čekárna autobusové dopravy

s několika parkovacími místy. Vzhledem k velikosti obchodu zde najdeme úzký

sortiment drogistického zboţí.

Tabulka č. 22 Provozní doba drogerie

Provozní doba

pondělí – pátek 7:00 - 12:00 13:30 - 17:00

Sobota 7:00 - 11:00 zavřeno

Neděle zavřeno zavřeno


4.6.5.2 Návrh na zlepšení

Z výsledku průzkumu o současné provozní době (viz tabulka č. 22) místního obchodu

nám vyšlo jednoznačné stanovisko. Mimo sezónu místním občanům vyhovuje, ale

64

v plné sezóně je nutné tuto dobu prodlouţit ve všední dny o 2 hodiny tj. do 19:00 hod.,

v sobotu do 17:00 hod. a vzhledem k tomu, ţe tento den je dnem střídání turnusů je

vhodné nově otevřít i v neděli alespoň od 7:00 do 13:00 hod.

4.6.5.3 Shrnutí

Mimo sezónu je prodejna pro místní obyvatele dostačující se stávajícím sortimentem

zboţí, ale v plné sezóně, kdy se hotely, penziony, chaty a chalupy naplní turisty,

prodejna tohoto typu není schopna uspokojit všechny zákazníky. Místní prodejna

vyuţila veškeré prostory daného objektu. Je tu však moţnost rozšíření sortimentu

výměnou zastaralých regálů za modernější, vyšší a s větším počtem poloţení. To by

znamenalo rozsáhlou rekonstrukci s velkou investicí. Poţadavek respondentů

k výstavbě supermarketu není vzhledem k sezónnosti a výši obratu reálný, navíc chybí

zájem obchodních řetězců.

4.6.6 Parkoviště

V této kapitole zhodnotím moţnosti, které se týkají parkování ve Vranově nad Dyjí.


Vzhledem k poloze rekreační oblasti, která se nachází na pokraji Národního parku

Podyjí v chráněné krajinné oblasti, vyplývá problém s prostorem, který by byl vhodný

pro jakoukoliv výstavbu. Pokud se podíváme na problém s parkováním, lze konstatovat,

ţe město by potřebovalo další parkovací plochy pro turisty, kteří navštíví, např.

turistické centrum, poštu, restaurace nebo jedou na nákupy. Stávající velká záchytná

parkoviště slouţí pro návštěvníky vranovského zámku a pro turisty, kteří pokračující na

Vranovskou přehradu a pak na pláţ. Přímo ve Vranově jsou parkovací místa situována

tak, ţe jsou součástí průtahové komunikace nebo jsou umístěna do úzkých uliček.

Majitelé hotelů, penzionů a chat parkují na svých pozemcích k tomu určených nebo

ve svých objektech. Mezi dostupná parkovací místa patří parkoviště v centru města,

u zámku a před přehradní hrází.

65

4.6.6.2 Shrnutí

Po zváţení situace bylo odpovědnými pracovníky konstatováno, ţe přímo ve městě není

vhodný prostor pro vybudování dalších parkovacích míst a ţe je nutné vyuţívat stávající

parkoviště, parkovací plochy a volná místa tak, jak je tomu v současnosti.

4.6.7 Propagace Vranova nad Dyjí

Vranovsko je velmi rozsáhlá rekreační oblast, kam se sjíţdí velké mnoţství turistů,

cykloturistů a rekreantů. Někteří sem přijedou za rekreací, jiní za turistikou,

cykloturistikou nebo odpočinkem. Právě proto je nutné zabezpečit větší dostupnost

informací a tím zlepšit jejich orientaci v daném regionu.


Informace a propagační materiály jsou dostupné v informačním centru, které je zřízeno

na náměstí ve Vranově nad Dyjí. Ke zvýšení propagace a orientace jsme se rozhodli pro

zvýšení počtu informačních tabulí, vitrín popřípadě plakátnic. Informační tabule budou

rozmístěny na místech, kde dochází k největší koncentraci turistů, musí být zabudovány

na pozemcích města nebo jejich umístění nesmí být spojeno s náklady na nájemné. Dle

výběru místa budou vybrány příslušné typy a počet těchto tabulí, které budou uvedeny

v cenové kalkulaci. Abychom dosáhli sníţení nákladů, provedou jejich instalaci v rámci

pracovní náplně zaměstnanci města. Aktualizaci informací bude provádět turistické

informační centrum a budou osloveny reklamní agentury, které zde budou moci

vyvěšovat plakáty a informace o konání kulturních, sportovních a společenských akcí.


Oslovila jsem několik firem, které se specializují na výrobu a prodej propagačních a

informačních skříní a plakátnic. Z velkého počtu nabídek jsem se rozhodla pro tři firmy,

od kterých jsem obdrţela katalog s fotodokumentací a cenami.

66

1. nabídka – firma HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o.

Tabulka č. 23 Cenová kalkulace od firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o.


plakátnice

plákátnice bez stříšky 9 880 Kč 11 955 Kč

plákátnice se stříškou 11 880 Kč 14 375 Kč

informační skříňky (vitríny) - ALU CASE

oboustrané

přírodní hliníková eloxovaná s rozměrem

2120x1500mm 34 250 Kč 41 443 Kč

Sloupek 2 490 Kč 3 013 Kč

Cena celkem 36 740 Kč 44 456 Kč

informační skříňky (vitríny) - H CASE

přírodní hliníková eloxovaná s moţností osvětlení

rozměr 1280x1000mm 16 360 Kč 19 796 Kč

osvětlení pro rozměr 1280x1000x110mm 2 200 Kč 2 662 Kč

horní plastová lišta s nápisem 310 Kč 375 Kč

krajní hliníkový jeklový profil 2,75 m (2 ks) 2 110 Kč 2 553 Kč

Cena celkem 20 980 Kč 25 386 Kč

zastávka s informační tabulí

zastávka 3-segmentová, rozměr 3930 x 1464 x

2430 mm 76 900 Kč 93 049 Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o.

2. nabídka – firma PILA HERZIG ZNOJMO

Tabulka č. 24 Cenová kalkulace od firmy PILA HERZIG ZNOJMO

Dřevěné vitríny Cena bez DPH Cena s DPH

sestava hliníkové informační vitríny a dřevěných

sloupků bez stříšky s rozměrem 200 cm/100 cm

14 728 Kč 17 821 Kč

stylová sestava hliníkové informační vitríny a

dřevěných sloupků se stříškou s rozměrem 200

cm/100cm

16 728 Kč 20 241 Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy PILA HERZIG ZNOJMO

67

3. nabídka - firma PONTTE (http://www.mestsky-mobiliar.pontte.eu/),

- uspokojí i nejnáročnější zájemce, tomu také odpovídá i cenová nabídka

Tabulka č. 25 Cenová kalkulace od firmy Pontte


informační světelná tabule CP

informační oboustranný světelný panel 87 975 Kč 106 450 Kč

rozměr:1760x1160(panel)

informační světelná tabule "Flag"

informační oboustranný světelný panel provedení

"Vlajka"

rozměr: 1760x1160(panel)

92 386 Kč 111 788 Kč

informační světelná tabule TSP .

informační oboustranný světelný panel 87 108 Kč 105 401 Kč

rozměr: 1760x1200mm (panel)

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy PONTTE

Vybrané výrobky a jejich cenová kalkulace:

a) Plakátnice se stříškou (2ks) od firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o. viz

příloha č. 5, obr. č. 10

Umístění: 1ks – parkoviště pod zámkem

1ks – v blízkosti záchytného parkoviště na hlavní pěší komunikaci

směrem na přehradu, kde je soustředěno několik restaurací

Tabulka č. 26- Cenová kalkulace plakátnice se stříškou

Název Cena bez DPH Cena s DPH

plákátnice se s tříškou 2ks 23 760 Kč 28 750 Kč

Doprava 3 370 Kč 4 078 Kč

materiál (beton, kamenivo) 3 260 kč 3 945 Kč

Celková cena 30 390 Kč 36 773 Kč


b) Informační skříňky (vitríny) - H CASE (2ks) od firmy HOSTÁLEK -

WERBUNG spol. s.r.o. viz příloha č. 5, obr. č. 11

Umístění: 1 ks – při hlavní komunikaci u Hotelu pod zámkem

68

1 ks – na volném prostranství před obchodem s potravinami

Tabulka č. 27 – Cenová kalkulace informační skříňky (vitríny) – H CASE


informační skříňky (vitríny) - H CASE (2ks) 37 560 Kč 45 448 Kč

Doprava 4 270 Kč 5 167 kč

materiál (beton, kamenivo) 2 830 Kč 3 424 Kč



c) Informační světelná tabule CP (1ks) od firmy Pontte, příloha č. 5, obr. č. 12

Umístění: 1 ks – při hlavní komunikaci v blízkosti TIC, bude panel napojen na

veřejné osvětlení, které má samospouštěcí systém

Tabulka č. 28 – Cenová kalkulace informačního oboustranného světelného panelu


informační oboustranný světelný panel (1ks) 87 975 Kč 106 450 Kč

Doprava 3 860 Kč 4 671 Kč

materiál (beton, kamenivo) 1 326 Kč 1 605 kč

připojení k el. síti včetně materiálu 5 280 Kč 6 389 Kč


Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy PONTTE

d) Celkové náklady na pořízení informačních tabulí

Tabulka č. 29 – Celková kalkulace informačních tabulí


plákátnice se s tříškou 2ks 30 390 Kč 36 773 Kč

informační skříňky (vitríny) - H CASE (2ks) 44 660 Kč 54 039 Kč

informační oboustranný světelný panel (1ks) 98 441 Kč 111 115 Kč


Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firma HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o.

Náklady na pořízení plakátnic, vitrín a světelné tabule činí 201 927 Kč (s DPH).

69

4.6.7.3 Shrnutí

Z vypočtené částky je zřejmé, ţe je hodně vysoká, ale je to investice do informačního

systému, který je nutné neustále vylepšovat. Vybrané výrobky jsou zhotoveny

z kvalitních materiálů s moderním designem, takţe je předpoklad zlepšení

informovanosti a orientace v této rekreačně-turistické oblasti na delší čas.

4.6.8 Ekonomické zhodnocení navrţených doporučení

Jak vyplývá z dotazníkového šetření, chybí zde návštěvníkům bankomat, platební

terminály, veřejné toalety, dětské hřiště, více obchodů a parkovacích míst. Dále uváděli

nedostatek propagačního materiálu, špatnou informovanost ohledně kulturních,

sportovních a společenských akcí. Proto jsem se na výše jmenované nedostatky

zaměřila a s pomocí kompetentních firem a institucí vytvořila návrhy a kalkulace, které

by mohly dané problémy odstranit nebo aspoň částečně eliminovat.

Co se týká problémů s bankomatem, který by měl být dle respondentů v provozu

nonstop, oslovila jsem bankovní instituce. Ve většině institucí mi bylo řečeno, ţe

poţadované informace ohledně zřízení bankomatu z důvodu ochrany osobních dat,

nesdělují. Jedinou bankou, která mi poskytla informace, byla Česká spořitelna, která

vyčíslila instalaci a provoz bankomatu na 943 800 Kč na první rok. Z důvodu vysokých

provozních nákladů obec toto zřízení pouze zvaţuje a prozatím bude ponechán stávající

bankomat FIO banky v informačním centru, který je dostupný dle provozní doby.

Další nedostatek se také týká finančních prostředků, tentokrát nedostatku platebních

terminálů, coţ je v dnešní době samozřejmostí, především u větších platebních obnosů.

V tomto ohledu poskytla nejvíce informací Komerční banka. Z šetření vyplývá, ţe je

zřízení a provoz terminálu pro podnikatele méně výhodný neţ platba v hotovosti, a to

z důvodu odvodu procent z provedené platební transakce zákazníkem, dále záleţí na

výši obratu, od toho se odvíjí poplatky za terminál. Proto o zřízení v současné době

místní podnikatelé neuvaţují.

70

Ve Vranově nad Dyjí nejsou pro turisty zřízeny ţádné veřejné toalety. Obec má zájem

o vybudování toalet, ale čeká na uvolnění finančních prostředků z rozpočtu obce.

S pomocí firmy DAKO Brno, spol. s.r.o. jsem vytvořila 3 kalkulace různých typů

veřejných toalet. Nejvýhodnější by bylo umístění toalety v budově obce. Náklady na

zřízení a provoz by byly 1 085 002 Kč. Vzhledem k tomu, ţe obec vlastní budovu, která

by byla po drobných stavebních úpravách vhodná, jeví se mi tento návrh jako

nejvhodnější.

Pro sestavení kalkulací na dětské hřiště jsem spolupracovala se třemi firmami.

V poměru, kvalita a cena byla nejvýhodnější nabídka od firmy Zábavná zahrada, kde

jsem mohla jednotlivé prvky např. houpačka, pískoviště apod. vybrat podle

nejčastějšího uţívání. Celkové náklady na pořízení dětského hřiště jsou 145 483 Kč.

Doprava zdarma, povinné roční kontroly jsou samozřejmostí u všech firem.

Co se týká obchodů v této oblasti, je zde jediný, a to Potraviny Pavel Šrámek. Jeden

z problémů jeho provozu je nedostačující otevírací, doba, kterou ale majitel nehodlá

měnit z důvodu sezónnosti. Uvaţoval by o změně pouze v období letních prázdnin.

Problém s parkováním je bohuţel neřešitelný, jelikoţ je ve Vranově nad Dyjí malá

kapacita parkovacích míst a chybí volné plochy k vybudování nového parkoviště.

Posledním problémem je nedostatečná propagace místního cestovního ruchu, proto jsem

navrhla, ţe by bylo vhodné umístit více informačních tabulí o pořádaných akcích ve

Vranově nad Dyjí a okolí. V okolí jsou tři firmy, které mi byly ochotny poskytnout

informace o nákladech na propagaci. Po srovnání kalkulací jsem si od kaţdé firmy

vybrala nejvýhodnější nabídku jednotlivých informačních tabulí, vitrín a plakátnic,

jejichţ celková cena vyšla na 201 927 Kč.

71

5 Závěr

Bakalářská práce charakterizuje cestovní ruch a jeho potenciál v národním hospodářství.

Vranov nad Dyjí byl v této souvislosti v dotazníkovém výzkumu, aţ na dílčí nedostatky,

pozitivně hodnocen. Vranov nad Dyjí a jeho okolí nabízí turistům velké mnoţství

kulturně-historických památek a přírodních atraktivit. Největším lákadlem je

jednoznačně Vranovský zámek, Vranovská přehrada, krásná příroda, Národní park

Podyjí, v nedalekém okolí hrad Bítov s hradní zahradou a zalesněné skalnaté údolí řeky

Dyje. Návštěvníky také láká síť cyklostezek a tras pro pěší turistiku, které by chtěly

zmodernizovat a některé rozšířit.

Turisté si mohou vybrat z poměrně široké škály ubytovacích kapacit. V těchto

souvislostech je moţné se ubytovat, např. v hotelech, penzionech, v chatách,

karavanech, ve stanech, nebo v rodinných domech k tomu uzpůsobených.

Také stravovacích zařízení je zde dostatek. V těchto intencích ve Vranově a okolí je

moţné nalézt velice hezké restaurace i tradiční hospůdky s českou kuchyní a stánky

s rychlým občerstvením. Za povšimnutí stojí okolnost k míře profesionality personálu,

která by mohla být kvalitnější. Dle dotazníkového šetření jsou ubytovací

i stravovací sluţby na velmi dobré úrovni.

Vranovsko je, co se dopravních sluţeb týče, poměrně hůře dostupné. Má zde velký

význam především silniční doprava. Vlakem se lze dostat pouze do okolních obcí a

města Znojma, proto je zde nutná koordinace a kombinace vlakové a autobusové

dopravy.

Návštěvníci vyslovili největší nedostatek a nejvíce se vyjadřovali k problematice, která

se týkala absence nonstop bankomatu, placení platební kartou, veřejných toalet, zábava

pro děti, parkoviště a propagace.

Vranov nad Dyjí a jeho okolí navštěvují nejvíce lidé od 19 do 59 let, z nichţ převáţnou

skupinu tvořily ţeny. Tráví zde volný čas s rodinou nebo s přáteli, nejvíce preferovali

týdenní pobyty v měsíci červenci. Mezi hlavní důvody návštěvy přisuzovali návštěvu

72

památek, pěší turistiku, relaxace a sportovní aktivity. Většina návštěvníků by se do

Vranova nad Dyjí zase v budoucnu vrátila. Jezdí sem převáţně rekreanti

z Jihomoravského kraje, Moravskoslezského kraje a Prahy. Velkým nedostatkem je

nízká návštěvnost zahraničních turistů.

Ze SWOT analýzy, která byla vytvořena za pomocí primárních a sekundárních dat,

vyplynulo, ţe Vranov má z pohledu turistického ruchu velkou část silných stránek, coţ

pro tuto oblast znamená, ţe má při plánování marketingové strategie velmi dobrou

pozici na konkurenčním trhu. Na druhé straně nepatří ani slabé stránky, mezi

zanedbatelné. Proto je důleţité zapracovat na jejich eliminaci, protoţe by se do

budoucna mohly stát velkým problémem pro správné fungování cestovního ruchu v této

oblasti. Příleţitosti jsou pro Vranov rovněţ zřetelné a v některých případech by nebylo

aţ tak nákladné těchto moţností vyuţít. Naopak některé uvedené hrozby jsou pro

Vranov jen těţko ovlivnitelné, např. ekonomické situace.

Závěrem bych chtěla říci, ţe i přes některé nedostatky je Vranov nad Dyjí a jeho krásné

okolí jako turistická destinace velmi oblíbená. To nakonec vyplynulo i ze samotného

výzkumu, jelikoţ jak uvedli mnozí návštěvníci, rádi se opět vrátí. Sepsané návrhy

na zvýšení návštěvnosti mohou z mého pohledu přilákat více turistů. K tomuto názoru

mě vedla i okolnost, která pramení z toho, ţe kvalita sluţeb, které jsou poskytované

ve Vranově, se za poslední roky znatelně zlepšila a i přes některé nedostatky jsou

dostačující pro spokojenost návštěvníků.

73

6 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

ČERTÍK, Miroslav a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. Praha: OFF,

2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8.

DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. Pro střední školy a pro

veřejnost. 2. Praha: Fortuna, 2004. 142 s. ISBN 978-80-7373-079-6.

HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. Praha: Grada Publishing, 2003. 204 s.

ISBN 80-247-0447-1.

FORET, Miroslav. Marketingový průzkum. 1. Brno: Computer Press 2008. 124 s., ISBN

978-80-251-2183-2.

FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. 180 s. ISBN

80-247-0207-9.

FORET, Miroslav; TURČÍNKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. Brno: Mendelova

zemědělska lesnická univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6.

FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum. 1.

Znojmo: Soukromá vysoká škola Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5.

GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní

rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1.

HAGUE, Paul. Průzkum trhu. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2003. 234 s. ISBN 80-

7226-917-8.

HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1.

Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3.

HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. Praha: Grada Publishing, 2003. 204 s. ISBN 80-247-

0447-1.

HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování,

využití volného času. Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-247-

0202-9.

HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 176 s.

ISBN 80-85970-36-8.

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s.

ISBN 978-80-247-4209-0.

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing – Strategie a trendy. 1. Praha: Grada

Publishing a.s., 2008. 272 s. ISBN 978-80247-2690-8.

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Příspěvek pro Mezinárodní konferenci – Region. Služeb.

Cestovní ruch. Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Ostrava 2001.

74

KOTLER, Philip. Marketing Management, Analýza, plánování, využití, kontrola. 9.

Praha: Grada Publishing, 1998. 710 s. ISBN 80-7169-600-5.

KOTLER, Philip. Jak vyrábět a ovládnout nové trhy. 1. Praha: Management Press.,

2006. 258 s. ISBN 80-7261-010-4.

MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: VŠE v Praze, 1999. 83 s.

ISBN 8070794437.

PALATKOVÁ, Monika; ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: turismus České

republiky., 1. Praha: Grada Publishing, 2011. 105 s. ISBN 978-80-247-3748-5.

PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. Praha:

Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

PAYNE, Adrian. Marketing služeb. 1. Praha: Grada Publishing, 1996. 248 s. ISBN 80-

7169-276-7.

PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. Praha: IDEA SERVIS,

konsorcium, 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5.

POSER, Hans In VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: Masarykova

univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4205-2.

POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola

cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8.

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing,

2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6.

ŠTĚPÁNEK, Vít; KOPAČKA, Ludvík; ŠÍP, Jiří. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha:

Karolinum, 2001. 228 s. ISBN 80-246-0172-9.

VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb – efektivně a moderně. 1. Praha: Grada

Publishing, a.s., 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9.

VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

119 s. ISBN 80-210-4205-2.

VYSTOUPIL, Jiří.; ŠAUER Martin.; HOLEŠINSKÁ Andrea.; METELKOVÁ Petra.

Marketing cestovního ruchu – Distanční studijní opora Brno: Masarykova univerzita,

Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7.

ZBOŘIL, Kamil. Marketingový výzkum: metodologie a aplikace. 1. Praha: Vysoká

škola ekonomická v Praze, 1998. 171 s. ISBN 80-7079-394-5.

75

Internetové zdroje

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Metodika satelitního účtu České republiky.[online] s.

22 [cit 2012-12-25]. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky-satelitniho-uctu-

cestovniho-ruchu.

CZECHTOURISM. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR [online]. [cit. 2012-

12-23]. http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-fakta-o-

cestovnim-ruchu-v-cr.

Management marketing [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2013-11-8].

http://management-marketing.studentske.eu/2009/08/velmi-dleitou-slokoukadho.html

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, Podpora regionů a cestovní ruch.

[online]. [cit. 2012-12-23].http:// www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-

ruch/Cestovní-ruch.

UNWTO – The World Tourism Organisation of the United Nations [online]. [cit. 2012-

10-24]. http://www.unwto.org/.

76

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK

Grafy

Graf. č. 1 Sluţby, které turisti postrádají, str. 40

Graf. č. 2 Na základě jakých zdrojů se uchazeči rozhodli pro návštěvu Vranova nad

Dyjí, str. 41

Tabulky

Tabulka č. 1 SWAT analýza, str. 32

Tabulka č. 2 Délka pobytu turistů ve Vranově nad Dyjí, str. 35

Tabulka č. 3 Měsíce, které patří mezi nejvíce navštěvované v roce 2013, str. 36

Tabulka č. 4 Hlavní důvody návštěvy Vranova nad Dyjí, str. 37

Tabulka č. 5 Celkové hodnocení sluţeb poskytovaných ve Vranově nad Dyjí, str. 37

Tabulka č. 6 Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu, str. 39

Tabulka č. 7 Uvaţujete o opakované návštěvě Vranova nad Dyjí?, str. 43

Tabulka č. 8 Bydliště respondentů, str. 44

Tabulka č. 9 Pohlaví respondentů, str. 44

Tabulka č. 10 Věk respondentů, str. 45

Tabulka č. 11 SWOT analýza Vranova nad Dyjí, str. 48

Tabulka č. 12 Provozní doba bankomatu ve Vranově nad Dyjí, str. 49

Tabulka č. 13 Měsíční poplatky za nájem terminálu - Komerční banka, str. 53

Tabulka č. 14 Náklady na umístění buňky CWC – R 210 B, str. 56

Tabulka č. 15 Provozní doba veřejných toalet, str. 57

Tabulka č. 16 Náklady spojené s umístěním veřejné toalety, str. 57

Tabulka č. 17 Provozní doba podzemních toalet, str. 58

Tabulka č. 18 Náklady na umístění podzemní toalety, str. 58

Tabulka č. 19 Cenová nabídka na hřiště od firmy Zábavná zahrada, str. 60

Tabulka č. 20 Cenová nabídka na hřiště od firmy DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o., str. 61

Tabulka č. 21 Provozní doba obchodu Pavel Šrámek, str. 63

Tabulka č. 22 Provozní doba drogerie, str. 63

Tabulka č. 23 cenová kalkulace od firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o., str. 66

Tabulka č. 24 Cenová kalkulace od firmy PILA HERZIG ZNOJMO, str. 66

Tabulka č. 25 Cenová kalkulace od firmy PONTTE, str.67

77

Tabulka č. 26 Cenová kalkulace plakátnice se stříškou, str. 67

Tabulka č. 27 Cenová kalkulace informační skříňky (vitríny) – H CASE, str. 68

Tabulka č. 28 Cenová kalkulace informačního oboustranného světelného panelu,

str. 68

Tabulka č. 29 – Celková kalkulace informačních tabulí, str. 68

78

7 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 Dotazník

Příloha č. 2 Veřejné toalety

Příloha č. 3 Dětské hřiště

Příloha č. 4 Potraviny Pavel Šrámek, drogerie

Příloha č. 5 Propagace Vranova nad Dyjí

Příloha č. 6 Vranov nad Dyjí a jeho památky

Příloha č. 1

Dotazník pro návštěvníky Vranova nad Dyjí

Váţení návštěvníci,

v zájmu zlepšení nabídky sluţeb pro turisty uskutečňujeme průzkum zaměřený na

analýzu sluţeb v rámci cestovního ruchu v městysi Vranov nad Dyjí. Získané informace

budou pouţity výhradně pro vypracování bakalářské práce. Cílem dotazů je monitorovat

stav a změny týkající se cestovního ruchu z Vašeho pohledu a Vašich postřehů z pobytu

v městyse Vranov nad Dyjí. Odpovídejte prosím zaškrtnutím té moţnosti, která nejlépe

odpovídá Vaší situaci nebo vyjadřuje Váš názor.

Tento dotazník je anonymní a bude slouţit jako podklad pro vypracování závěrečné

bakalářské práce. Budeme rádi za Vaše upřímné odpovědi. V tomto dotazníku stačí z

nabízených variant odpovědí zakříţkovat tu variantu, která nejlépe odpovídá Vašemu

názoru či situaci. Velice děkujeme za spolupráci.

U otázek zvolenou odpověď označte. Děkuji.

1. Jak dlouhý bude Váš pobyt? 2. V kterém měsíci jezdíte na Vranov nad

Dyjí?

□ jednodenní (bez noclehu) □ květen □ červen

□ 1 aţ 2 noclehy (víkendový) □ červenec □ srpen

□ 3 aţ 7 noclehů (týdenní) □ září □ jiné, uveďte

□ delší

3. Převaţujícím důvodem Vaší návštěvy je (vyberte pouze 2 odpovědi)?

□ poznání (návštěva turistických atraktivit, kultura, folklór, historie, architektura)

□ turistika a sport (pěší tůry, cykloturistika, tenis, golf apod.)

□ relaxace a zdraví (odpočinek, procházky, koupání, zábava, léčení, lázně,

rehabilitace)

□ komerční důvody (nákupy, obchod, pracovní jednání, konference)

□ návštěva příbuzných nebo známých

□ pouze tudy projíţdím

□ jiné:

4. Jak celkově hodnotíte následující sluţby poskytované ve Vranově nad Dyjí?

velmi

dobře

spíše

dobře

spíše

špatně

velmi

špatně

neumím

posoudit

1 - ubytovací sluţby (pokud

jste zde ubytováni) 1 2 3 4 5

2 - úroveň veřejného

stravování 1 2 3 4 5

3 - úroveň personálu ve

sluţbách cest. ruchu 1 2 3 4 5

4 - poskytování informací o

regionu (kvalita IC) 1 2 3 4 5

5 - péče o čistotu a pořádek

(odpadky, úklid) 1 2 3 4 5

6 - přátelskost místních lidí

k návštěvníkům 1 2 3 4 5

5. Jak celkově hodnotíte infrastrukturu a vybavenost regionu v těchto oblastech?

velmi

dobře

spíše

dobře

spíše

špatně

velmi

špatně

neumím

posoudit

1 - rozsah ubytovacích kapacit 1 2 3 4 5

2 - rozsah stravovacích kapacit 1 2 3 4 5

3 - dopravní dostupnost regionu 1 2 3 4 5

4 - značení turistických /

cykloturistických tras 1 2 3 4 5

5 - místní značení pamětihodností

a atraktivit 1 2 3 4 5

6 - vybavení regionu pro sportovní

aktivity 1 2 3 4 5

7 - drobný prodej (občerstvení,

suvenýry, stánky) 1 2 3 4 5

8 - příleţitosti pro zábavu 1 2 3 4 5

6. Jaké sluţby ve městě postrádáte?(vyberte pouze 2 odpovědi)

□ nonstop bankomat □ obchody s potravinami

□ parkoviště □ veřejné záchody

□ zábava a sluţby pro děti □ placení za sluţby platebními kartami

□ jiné:

7. Na základě jakých zdrojů jste se rozhodl pro návštěvu Vranova nad Dyjí?

□ doporučení od přátel a známých □ z internetových stránek

□ z cestovní kanceláře □ tisk

□ z reklamních cedulí □ z reklamy v rádiu

□ jiné, uveďte……………..

8. Uvaţujete o opakované návštěvě?

□ určitě ano □ spíše ano □ spíše ne □ určitě ne

□ nevím, nedokáţu říci

9. Pocházíte z České republiky (vypište)

□ Ano - kraj: □ NE – uveďte název státu:

□ Karlovarský □ Plzeňský □ Ústecký

□ Jihočeský □ Středočeský □ Praha

□ Liberecký □ Královehradecký □ Pardubický

□ Vysočina □ Jihomoravský □ Olomoucký

□ Zlínský □ Moravskoslezský

10. Pohlaví □ muţ □ ţena

11. Věk

□ do 18 let □ 19 – 24 let □ 25 – 34 let

□ 35 – 59 let □ 60 let a více

Děkuji za spolupráci a přeji příjemný pobyt.

Příloha č. 2 Veřejné toalety

Obrázek č. 1 Technologický typ - Buňka CWC – R 210 B

Pramen: http://www.dakobrno.cz/vyroba-a-montaz/verejne-toalety.html#typy

Obrázek č. 2 Toalety zřízené v budově čp. 256


Obrázek č. 3 Umístění podzemních toalet

Pramen:Vlastní zpracování

Příloha č. 3 Dětské hřiště

Obrázek č. 4 Umístění dětského hřiště Obrázek č. 5 Dětské hřiště od firmy

Zábavná zahrada

Pramen: Vlastní zpracování Pramen:http://www.zabavnazahrada.cz/

Detska-hriste/detska-hriste-variant/

HEROLD-Variant-150-D-

Obrázek č. 6 Dětské hřiště od firmy Obrázek č. 7 Dětské hřiště od firmy

DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o. Prolemax

Pramen: http://www.drevoartikl.cz/detska- Pramen: http://www.prolemax.cz/detska-

hriste/items/81-vezove-sestavy-max hriste-littletikes/playbuilders-g96/pb-

1002-2558

http://www.drevoartikl.cz/detska-

Příloha č. 4 Potraviny Pavel Šrámek, drogerie

Obrázek č. 8 Potraviny Pavel Šrámek


Obrázek č. 9 Drogerie


Příloha č. 5 Propagace Vranova nad Dyjí

Obrázek č. 10 Plakátnice se stříškou

Pramen: http://www.hostalek.cz/mestsky-mobiliar/plakatnice.html

Obrázek č. 11 Informační Obrázek č. 12 Informační světelný

skříňky (vitríny) – H CASE panel

Pramen:http://www.hostalek.cz/mestsky- Pramen:http://www.mestsky-

mobiliar/informacni-skrinky.html mobiliar.pontte.eu/mestske-informacni-

tabule-osvetlene.aspx?Prod=52

Příloha č. 6 Vranov nad Dyjí a jeho památky

Obrázek č. 13 Městys Vranov nad Dyjí Obrázek č. 14 Turistické informační

centrum

Pramen: http://www.ouvranov.cz/ Pramen:http://www.firmy.cz/detail/26304-

turisticke-informacni-centrum-vranov-

nad-dyji-vranov-nad-dyji.html

Obrázek č. 15 Turistické informační Obrázek č. 16 Vyhlídka zamilovaných

centrum

Pramen: http://www.firmy.cz/detail/2638904- Pramen:http://www.ouvranov.cz/vyhlidka

turisticke-informacni-centrum-vranov-nad- -zamilovanych

dyji-vranov-nad-dyji.html

Obrázek č. 17 Vranovský zámek Obrázek č. 18 Hráz Vranovské

přehrady

Pramen:http://www.ouvranov.cz/pamatky- Pramen: http://www.zamek-vranov.cz

vranova-nad-dyji /pamatky-okoli/mestys-vranov/

Obrázek č. 19 Vranovská pláţ

Pramen: http://www.ouvranov.cz/vyhledavani?q=vranovsk%C3%A1+p%C5%99ehrada

Obrázek č. 20 Státní hrad Bítov Obrázek č. 21 Zřícenina Cornštejn

Pramen: http://www.zamek-vranov.cz/ Pramen: http://www.zamek-vranov.cz/

pamatky-okoli/pamatky-podyji/ pamatky-okoli/pamatky-podyji

Date post:	18-Jan-2022
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Analýza produktů a sluţeb v oblasti cestovního ruchu na ...

Documents