Počátky světa Podle božstva nejstarší generace, vládcepodsvětní tmy Ereba, se jmenují houbys plodnicemi tmavé barvy: saprotrofnípolnička lysá (Agrocybe erebia), známáz Evropy, Severní Ameriky a Japonska,a ektomykorhizní plesňák Thelephora ere-bia z jihovýchodní Asie.
Byliny s různobarevnými květy dostalyjméno řecké bohyně duhy a poselkyněbožstev Íridy. Jde o rod kosatců (Iris), kterýse vyskytuje přirozeně i pěstovaný v Evro-pě, Severní Americe a Asii. NestvůrnouMedúsu charakterizovala tvář tak strašli-vá, že každý při pohledu na ni hrůzou zka-meněl. Přispívali k tomu hadi, jež mělaMedúsa místo vlasů. Právě její nápadnáhlava je důvodem, proč se některé houbynebo rostliny po Medúse jmenují. Výraznévláknité šupiny na klobouku jsou typicképro křehutku hlavu Medusinu (Psathyrel-la caput-medusae), rostoucí zejména napařezech jehličnanů v Evropě a v USA.Jihoafrický sukulentní pryšec Euphorbiacaput-medusae má na koncích lodyh úzkékopinaté listy vypadající jako rozcuchanévlasy. K nejstarším božstvům patřila takébohyně spravedlivé odplaty Nemesis. No -sila v jedné ruce nádobu s odměnou prospravedlivé, ve druhé bič k potrestání vi -níků. Jmenuje se po ní rostlinný rod hledí -kovka (Nemesia, krtičníkovité – Scrophu-lariaceae) původem z jižní Afriky, jejížkvět připomínal autorovi popisu É. P. Ven-tenatovi rozzlobenou tvář. Největší příše-rou na světě byl potomek Gáie Týfón, kte-rý prý ještě stále chrlí oheň pod sopkouEtnou, kam ho po boji uvěznil Zeus. NaTýfóna dodnes upozorňuje východoasij-ský a australský rod rostlin Typhonium(áronovité – Araceae), jehož druhy mívajíohnivě červené toulce.
Utváření světaRůzná božstva dostala při zavádění světo -vého řádu na starost jednotlivá nebeskátělesa a jejich pohyb. Slunce řídil a jehopřímým zosobněním se stal mladý muž sezlatými vlasy Hélios. Jeho jméno se obje-vuje v mnoha názvech rostlinných rodů,např. u původem americké slunečnice(Helianthus), u kosmopolitně rozšířené-ho otočníku (Heliotropium) nebo u rodusmil (Helichrysum) zhruba se 600 druhy,vyskytujícími se v Evropě, Asii, Africe
a Austrálii. Řecká bohyně ranních červán-ků Éós i její římská kolegyně Aurora dalysvá jména několika houbám, které majíplodnice růžové, oranžové nebo žluté bar-vy úsvitu. Jsou to malajský a indonéskýtrsnatec Grifola eos, evropská liška žlutavá(Cantharellus aurora), holubinka jitřenko-vá (Russula aurora) z evropských listna-tých lesů nebo francouzský druh voskov-ce Aphanobasidium aurora. Héliovýmisestřenicemi byly bohyně umění Múzy.Zasmušilá a vážná patronka sborovéhozpěvu Polymnia poskytla jméno severo -americkým rostlinám rodu jakon (Poly -mnia) z čeledi hvězdnicovitých (Astera -ceae), veselá bohyně tance Terpsichoré jev názvu houby pavučinec tančící (Cortina-rius terpsichores) z listnatých lesů Evropy.Strýcem Múz byl Kronos, kterého Římanénazývali Saturnus. Pro alchymisty předsta -voval on a po něm nazvaná planeta sym-bol olova (proto se příznaky otravy olovemoznačují jako saturnismus). Jeho jméno neselišejník tenkomázdřík šedozelený (Lepto-
gium saturninum), vyskytující se v Sever-ní Americe, Evropě a Asii, a to právě s od -kazem na barvu jeho keříčkovité stélky(v ruštině se houba jmenuje leptogiumsvincovyj, tedy olověný, tmavošedý). Krás-nou římskou bohyni lásky Venuši (latinskyVenus, genitiv Veneris) nalezneme v názvulišejníku krásnice Caloplaca veneris z Řec-ka a také u kapradiny netík Venušin vlas(Adiantum capillus-veneris), rozšířenév tropickém až mírném pásu. Saprotrofníhouba helmovka jitřenková (Mycena ado-nis) s výskytem v Evropě, Severní Ameri-ce, Japonsku a Austrálii byla díky své krá-se pojmenována podle Afrodítina milenceAdónida, stejně jako rod evropských a asij-ských pryskyřníkovitých bylin hlaváček(Adonis, Ranunculaceae). Adónidova mat-ka Myrrha porodila svého syna v důsledkuvědomého incestu. Za trest byla proměně-na ve strom, který stále plakal a ronil prys-kyřici. Jmenuje se po ní myrhovník pravý(Commiphora myrrha) z Etiopie, Somálska,Ománu a Jemenu.
Nebeská božstvaPoté, co po Kronovi převzal vládu, zvolilZeus za své sídlo nejvyšší horu v ŘeckuOlymp. Spolu s Diem vládlo nad světempět jeho sourozenců a šest potomků. Těchto12 božstev je v názvu rodu prvosenkovitérostliny božskokvět (Dodecatheon, Primu-laceae; řecky dódeka značí 12, theos pakbůh), původem ze Severní Ameriky a Sibi-ře. Nesmrtelnost bohům zajišťovala zvlášt-ní olympská strava – ambrózie a nektar.Podle lahodného pokrmu se nazývá rodhvězdnicovité rostliny ambrozie (Ambrosia)s vonnými květenstvími. Ambrozie peře-nolistá (A. artemisiifolia), rostlina půvo-dem ze Severní Ameriky, dnes invazně sešířící v různých částech světa, je význam-ným pylovým alergenem. Podle nápojenektaru říkáme nektarinky lysým plodůmvariety broskvoně obecné (Prunus persicavar. nucipersica), která se pěstuje celosvě-tově v teplejších oblastech. Stravu bohůmpřinášela jejich číšnice, Diova dcera Hébé.Ta poskytla své jméno globálně rozšířenéhoubě rodu Hebeloma neboli slzivka, kterámá velum patrné jen u mladých plodnic(a právě Hébé je bohyně mládí), a rostlinné -mu rodu Hebe původem z Nového Zélan-du. Vládnoucího Dia v jeho mládí vycho-vávala a živila koza Amaltheia. Z jejíhoulomeného rohu učinil vděčný Zeus stáleplný roh hojnosti (latinsky cornu copiae).Ektomykorhizní houba stroček trubkovi-tý (Craterellus cornucopioides, obr. 2) zís-kala latinské jméno podle nálevkovitéhotvaru svých plodnic (v angličtině se přímonazývá roh hojnosti, horn of plenty). Vy -skytuje se v bukových lesích Evropy, Asiea Severní Ameriky. Ve Středozemí rostetaké druh Fedia cornucopiae (zimolezo-vité – Caprifoliaceae). Sám Zeus je repre-zentován vzácnou endemickou houbouZeus olympius (Živa 2014, 2: XXXVIII),kterou ze sídelní hory bohů popsal anglic -ký mykolog D. W. Minter se svým řeckým
Tomáš Pavlík
Antické mýty jinak VI. Rostliny a houby
Stejně jako v zoologické nomenklatuře, bylo také u rostlin a hub použito množ-ství antických mytologických jmen pro vytvoření rodových, druhových a pod-druhových názvů. V poslední části seriálu si ukážeme alespoň některé z nich.
a
c
b
d
f
e
1
1 Fiktivní portréty některých uváděnýchpostav: bohyně spravedlivé odplaty Ne -mesis (a), sluneční bůh Hélios (b), číšnicebohů Hébé (c), nejvyšší římský bůh Jupi-ter (d), posel bohů Hermés (e), zakladatelŘíma Romulus (f). Orig. T. Pavlík
kolegou S. Diamandisem v r. 1987. Diovojméno najdeme v názvech více rodů rost-lin – např. hvozdíku (Dianthus), zastoupe-ného v Evropě, Asii, jižní Africe a SeverníAmerice, či tomelu (Diospyros) s více než700 druhy z tropů a subtropů Asie a Ameri -ky. Rovněž nejvyšší vládce Jupiter (obdo-ba Dia v římském panteonu) dal jménohoubě kornatci vousatému (Hyphodontiabarba-jovis) – latinsky barba znamenávous – vyskytujícímu se v Evropě, SeverníAmerice a v Austrálii, a mnoha rostlinám:úročníku Anthyllis barba-jovis z oblastiStředozemí, rodu ořešák (Juglans – zkráce -no z latinského Iovis glans, tedy Jupiterůvžalud) z mírného a tropického podnebnéhopásu celého světa nebo rodu netřeskovec(Jovibarba) z Alp a Karpat. Krásnou Jupi-terovu manželku Juno připomíná kosmo-politní dřevokazná houba šupinovka nád-herná (Gymnopilus junonius), rostoucípředevším na pařezech dubů. Juno je taképodrod pěkných kosatců pocházejícíchvesměs z Asie.
S jednou z mnoha svých milenek mělZeus dceru Artemidu. Po této bohyni příro -dy, zvěře a lovu se jmenuje rod vytrvalýchbylin a polokeřů pelyněk (Artemisia), po -cházející z mírného pásu severní polo-koule (obr. 4). Syn Dia, nevlastní Artemidinbratr a bůh-mnohoobročník Hermés bylmimo jiné patronem zlodějů. Kosatcovitárostlina monotypického rodu Hermodac-tylus (Iridaceae, s druhem H. tuberosus),původem ze Středozemí, s hlíznatými ko -řeny ve tvaru dlouhých prstů proto vcelkupochopitelně nese jeho jméno (řecké dakty -los znamená prst). Římským kolegou Her-ma byl Merkur. Po něm se nazývá pryš -covitá rostlina bažanka rodu Mercurialis(Euphorbiaceae) z Evropy, severní Afrikya západní Asie. Angličané označili jménemtohoto pohyblivého a rychlého posla bohů„pohyblivý“ chemický prvek rtuť – mercu-ry. Přítelem Diova syna a boha světla Apol-lóna byl princ Hyakinthos. Nešťastnou ná -hodou jej bůh zabil diskem při sportovnímklání. Z mladíkovy krve vyrostla květinarodu hyacint (Hyacinthus), původem z vý -chodního Středozemí a ze západní Asie.Jiný Apollónův přítel Kyparissos nechtěnězastřelil svého oblíbeného jelena. Bůh svět-la pak truchlícího Kyparissa na jeho přá-ní proměnil ve strom. Je jím rod jehlična -nů cypřiš (Cupressus) rozšířený v Severnía Střední Americe a ve Středozemí. PodleApollónova syna Asklépia byl nazván rodseveroamerické byliny klejichy (Asclepias).
Zemská božstvaSouhrnné označení rostlinstva flóra másvůj původ ve jméně římské bohyně kvě-tin a jara Flory, podobně jako název proživočišstvo fauna je dědictvím po ochrán-ci stád Faunovi. Římská bohyně rolnictví,obilí a plodnosti země Ceres dala svéjméno nejen výrobkům z obilí, kukuřice čirýže – cereáliím, ale i žitu setému (Secalecereale), obilnině pěstované zvláště v Evro-pě. Mezi Řeky byl oblíben bůh úrody, vínaa (vínem vyvolaného) nespoutaného vese-lí Dionýsos. Evropská houba pavučinecšedomodravý (Cortinarius dionysae) májméno po něm, stejně jako původem středo -asijská prvosenkovitá rostlina rodu Diony -sia. Dionýsovým vychovatelem a průvod-cem byl malý tlouštík Sílénos. Dal jménorodu silenka (Silene) z mírného pásu se -verní polokoule, na Síléna odkazují tytorostliny svým nafouklým kalichem (obr. 6).Severoamerická a evropská hadovkovitáhouba psivka (Mutinus, Phallaceae) zasedostala jméno podle tvaru a barvy svéplodnice. Připomíná totiž penis, hlavnípoznávací znak římského boha plodnostiMutina (obr. 3). Krásné dívky nymfy seuplatňují v názvech mikroskopické hou-by monotypického rodu Myconymphaeaa bedly dívčí (Leucoagaricus nympharum)
z jehličnatých lesů Evropy, a také ve jmé-ně celosvětově rozšířené vodní rostlinyrodu leknín (Nymphaea, obr. 7). Nejpočet-nějšími nymfami byly vodní víly Najády.Po nich se nazývá globálně se vyskytujícírod rostlin řečanka (Najas, obr. 8). Jednaz nymf se zamilovala do krásného mladí-ka Narkissa, který měl však rád jen sámsebe. S obdivem prohlížel svůj obrazzrcadlící se na hladině, až spadl do vody
ziva.avcr.cz 306 živa 6/2014
4
2
3
2 Jedlá houba stroček trubkovitý (Crate-rellus cornucopioides) roste poměrněhojně na podzim. Foto H. Ševčíková3 Nejedlá psivka Ravenelova (Mutinusravenelii) se vyskytuje vzácně od červnado října v parcích a vlhkých lesích. Herbářová položka, foto L. Pavlík4 Pelyněk černobýl (Artemisia vulga-ris) – hojný druh při okrajích cest a na rumištích. Býval pro svou předpo-kládanou čarovnou a ochrannou mocužíván v lidové magii.5 Pitulník žlutý (Lamium galeobdolon,nyní Galeobdolon luteum) z čeledi hlu-chavkovitých (Lamiaceae) vytváří v listna-tých a smíšených lesích rozsáhlé koberce.6 Nafouklé suché kalichy silenkynadmuté (Silene vulgaris, hvozdíkovité – Caryophyllaceae)
a utopil se. Zůstal po něm název rodu běž-ně pěstovaných rostlin narcis (Narcissus)s mnoha kultivary, a také termín narcismuspro označení patologické sebelásky.
Divoký národ lesních pololidí-polokoňůKentaurů připomínají jména dvou rostlin-ných rodů: chrpa (Centaurea) z mírnéhoklimatického pásu a zeměžluč (Centau -rium) z Evropy, severní Afriky a Asie, za -vlečené do Ameriky a Austrálie.
Pozoruhodný původ má název rodu lej-nice (Sterculia). Označení tohoto stromuz jihovýchodní Asie je odvozeno od jmé-na římského boha záchodů Sterculia (ster-cus znamená latinsky výkal) – kvůli jehopáchnoucím květům.
Vodní božstvaVládce moří Poseidón poskytl své jménok označení rodu jednoděložných „moř-ských trav“ Posidonia. Většina asi z 10 dru-hů roste u pobřeží Austrálie, jeden druh(posidonie mořská – P. oceanica) pak veStředozemním moři. Působením příbojevznikají z cévních svazků listů posidonierůzně velké hnědé koule, jež bývají velmihojné např. na některých místech toskán-ského pobřeží (obr. 9). V botanické nomen-klatuře se uplatnily také víly Néreovny, ponichž se nazývá rod oleandr (Nerium),domácí v severní Africe, jihozápadní Asiii v evropském Středozemí.
Podsvětní božstvaPodsvětní řeka Styx a její stejnojmennábohyně se dostaly do názvů mnoha huba rostlin, zejména tmavých, skrytě rostou-cích nebo jinak připomínajících tajemné,pochmurné a zlověstné podsvětí. Jako pří-klad uveďme sněť krásnou (Microbotryum
stygium) parazitující na šťovících (Ru -mex), lišejník dutohlávku Cladonia stygiaze Severní Ameriky a Evropy, evropskouhoubu líhu Lyophyllum eustygium, rost-linu koulenku Globularia stygia (jitrocelo-vité – Plantaginaceae) z Řecka nebo severo-americkou sítinu Juncus stygius.
Jméno neoblomné sudičky Atropy, kteráspolu se svými dvěma sestrami rozho -dovala o osudu lidí, dostal příznačně rodjedovatých rostlin, jejichž plody mohoupři neopatrné konzumaci způsobit smrt.Jde o rulík (Atropa) z Evropy, západní Asiea Severní Ameriky (obr. 16). Po bohyníchpomsty Erínyích se jmenují patogenní hou-by rodu Erynia, jež podle autora názvu„vykonávají pomstu“ tím, že zabíjejí mšice,které napadly nějakou rostlinu. Obdobnámotivace k pojmenování, tentokrát podleFurií (římské obdoby Erínyí), je znát u rodupatogenní houby Furia. Spolu s předcho-zím rodem náleží do oddělení Entomo -phthoromycota (dříve řazeného mezi hou-by spájivé).
Podsvětní příšera Lamia v noci kradlaa požírala děti (a v roli strašidla proniklai do řeckých pohádek). Stala se inspira-cí pro pojmenování rodu hluchavka (La -mium) z Evropy, Asie a severní Afriky.Důvodem je tvar květu, který Carlu Linné -mu připomínal tlamu obludy (obr. 5). Jinázabijácká příšera Empúsa se objevuje v ná -zvu patogenní houby rodu Empusa (opětz oddělení Entomophthoromycota, v sou-časnosti již není uznáván, jeho zástupcibyli převedeni do jiných rodů).
HéróovéŘecký hrdina Perseus, syn Dia a argejsképrincezny Danay, se proslavil předevšímzabitím Medúsy. V botanice se stal inspi-rací názvu rodu hruškovec (Persea, vavří-novité – Lauraceae) z tropických oblastíStřední a Jižní Ameriky a také Asie a ostro -vů Makaronésie. Perseova tchýně, královnaKassiopeia, dala jméno vřesovcovité rostli -ně rodu Cassiope (Ericaceae) ze subarktic -kého a arktického pásu a z Himálaje. Jinévřesovcovité keříky z chladných oblastíseverní polokoule rodu kyhanka (Androme -da) mají jméno Kassiopeiny dcery Andro-medy. Kassiopeia se svým mužem Kéfeema jejich dcera Andromedé s manželem Per-seem se dostali na oblohu jako sousedícísouhvězdí Cefeus, Kasiopeja, Andromedaa Perseus.
I nejznámější hérós Héraklés, latinskyHercules, se uplatnil v názvosloví hub
živa 6/2014 307 ziva.avcr.cz
7
8
9
1110
7 U nás kriticky ohrožený druh stoja-tých vod leknín bílý (Nymphaea alba) tvoří velké bílé květy se žlutým středem.P. O. Mathioli, Herbář neboli Bylinář (1562)8 Řečanka přímořská (Najas marina) se vyskytuje ve stojatých a pomalutekoucích vodách. Foto L. Pavlík9 Příbojové baly ze zbytků listů posidonie mořské (Posidonia oceanica)mohou mít průměr až kolem 10 cm. Foto L. Pavlík10 Vlhkomilný řebříček bertrám(Achillea ptarmica) se pěstuje jako okrasná nebo léčivá bylina.11 Pěstovaná i zplaňující léčivka omanpravý (Inula helenium). Silice z kořenese používá při žaludečních potížích nebo při zánětu průdušek.
a rostlin. Jmenuje se po něm rostlinný rodrozšířený v Evropě, Asii a Severní Ameri-ce bolševník (Heracleum, obr. 12), jehožléčivé vlastnosti Hérákles údajně objevil;dále houba hnojník Parasola hercules z Ně -mecka, Dánska a Norska, a díky kyjovitémutvaru plodnice také evropská a severo -americká houba kyj Herkulův (Clavaria-delphus pistillaris) – kyj byl nejoblíbeněj-ší Herkulovou zbraní. Stavitel a vynálezceDaidalos vybudoval ve městě Knóssu naKrétě obrovský palác, do kterého byla za -vřena obluda Mínótauros. Palác měl mnohokomnat a chodeb, byl to skutečný labyrint.Po staviteli se nazývají převážně evrop-ské a severoamerické rody hub Daedalea(obr. 14) a Daedaleopsis (v češtině se prooba používá pouze jedno jméno – síťko-vec), jejichž nepravidelně spojované lupe-ny v hymenoforu (část plodnice nesoucívýtrusné rouško) připomínají bludiště.
V mýtu o zlatém rounu sehrála důleži-tou roli dcera kolchidského krále a slavnákouzelnice Médeia, neboť pomohla Argo-nautům získat tuto vzácnou beraní kůži.Po princezně se jmenuje severoamerickýrod liliovitých rostlin Medeola (Liliaceae).
U lidí i bohů neoblíbená bohyně svárůEris, po které se dovednost vést spory na -zývá eristika, nebyla jako jediná pozvánana jistou velkou svatbu. Urazila se a vho-dila během slavnosti před tři přítomnébohyně zlaté jablko s nápisem „Ať vezmeta nejkrásnější“. Nejvyšší bůh Zeus se od -mítl v této situaci angažovat a za rozhod-čího určil pastýře Parida. Účastníky soudupřipomíná rostlina vraní oko čtyřlisté (Pa -ris quadrifolia) z Evropy a Asie (obr. 15).Čtyři listy přeslenu symbolizují Paridaa rozsuzované bohyně Héru, Athénu a Afro-dítu, jedovatá bobule pak jablko sváru. Parispřisoudil zlaté jablko bohyni krásy Afro-dítě a ta mu za odměnu zajistila manžel-ku – nejkrásnější ženu tehdejšího světaHelenu. Paris, o němž se v té době už vědě-lo, že je trójský princ, prý tuto manželkuspartského krále Meneláa unesl ve chvíli,kdy trhala květiny. Byl po ní pojmenovánrod původem amerických hvězdnicovi-tých rostlin záplevák (Helenium), a takédalší zástupce této čeledi oman pravý(Inula helenium, obr. 11), domácí ve Střed-ní Asii a zavlečený do Evropy a SeverníAmeriky. Paridův soud a jeho důsledkyvedly k 10 let trvající trójské válce. V níse stal největším hrdinou řeckého vojskaAchilleus, podle něho se nazývá rod léči-vek řebříček (Achillea, obr. 10), rostoucí
v Evropě a mírném pásu Asie a SeverníAmeriky. Válka skončila dobytím Tróje poúskoku Řeků, kteří před fingovaným odjez-dem nastražili obráncům dřevěného koněs ukrytými vojáky. Trójané koně vtáhli doměsta, schovaní Řekové vyskákali a otevře -li městské brány navrátivším se spolubo-jovníkům. Po trójském koni se nazývá pod-druh jedle kavkazské (Abies nordmannianasubsp. equi-trojani) rostoucí nedaleko zni-čené Tróje, v horách západního Turecka.
Návrat Řeků do vlasti byl velmi drama-tický. Vojevůdce Odyssea a jeho vojákynapř. ohrožovala čarodějka Kirké. Ubránilse jí s pomocí kouzelné rostliny móly. Po -dle Kirké se jmenuje rod čarovník (Circaea,obr. 13) z mírného pásu severní polokoule,móly se objevuje v názvu jihoevropské hočesneku zlatožlutého (Allium moly).
Synem římského boha války Marta bylmýtický zakladatel Říma Romulus. Kromělegend po něm zbyl rod kosatcovitých rost-lin Romulea, původem z jižní Evropy a se -verní Afriky, s centrem diverzity v Kapsku(skoro 90 druhů).
Mnoho vědeckých názvů živočichů, rost -lin a hub je odvozeno od jmen bohů, hrdinůa dalších osob (či reálií) řeckých a řím-ských mýtů. Šest dílů seriálu Antické mýtyjinak nám přiblížilo 300 mytologickýchpostav. Na více než 650 příkladech jsmeukázali, jak mýty inspirovaly a stále inspi-rují zoology, botaniky a mykology.
ziva.avcr.cz 308 živa 6/2014
14
12 13
12 Domácí zástupce rodu bolševník –b. obecný (Heracleum sphondylium,miříkovité – Apiaceae). P. O. Mathioli, Herbář neboli Bylinář (1562)13 Čarovník pařížský (Circaea lutetiana,pupalkovité – Onagraceae) roste v humóz-ních a vlhčích lesích a podél lesních cest.Foto K. a J. Šírovi14 Plodnice celoročně se vyskytujícíhosíťkovce dubového (Daedalea quercina).Foto L. Pavlík15 Vytrvalá bylina z vlhkých listnatýchlesů vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)se dříve nazývala podle tvaru přeslenucrux Christi, Kristův kříž.16 Bobule jedovaté byliny rulíku zlo-mocného (Atropa bella-donna). SnímkyV. Motyčky, pokud není uvedeno jinak
