aplikace technických norem GPS v oblasti tvarovaných součástí … · uceleností umožňuje...

Příručka správné praxe pro malé a střední organizace

Rozborový úkol číslo RU/0006/14

Provozní aplikace technických norem GPS

v oblasti tvarovaných součástí

2015

Centrum technické

normalizace, ČVUT Praha,

Fakulta strojní

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii

a státní zkušebnictví

2

Rozborový úkol byl projednán s:

ČVUT v Praze Fakulta strojní – Ústav technologie obrábění, projektování a me-

trologie

ČVUT v Praze Fakulta strojní – Ústav strojírenské technologie

TNK 7 Rozměrové a geometrické specifika produktu a jejich ověřování

CTN ČVUT v Praze – Fakulta strojní

ÚNMZ

Zpracovatel: Centrum technické normalizace, ČVUT Praha, Fakulta strojní,

Ing. Jaroslav Skopal, CSc., Ladislav Pešička

ve spolupráci s ÚNMZ Praha

POZNÁMKA - Tento materiál je podpůrným vysvětlujícím textem, nikoliv oficiel-

ním normalizačním podkladem.

3

Obsah

ÚVODEM .......................................................................................................................................................... 4

SPECIFIKACE NOREM GPS PRO VÝKRESY ODLITKŮ ........................................................................................... 5

1. ZÁKLADNÍ TERMÍNY Z OBLASTI TVAROVANÝCH SOUČÁSTÍ PODLE ISO 8062-1 ......................................... 6

2. DRUHY VÝKRESŮ ODLITKŮ A INDIKACE VÝKRESŮ A PRVKŮ PODLE NORMY ISO 8062 -2 .......................... 7

3. IDENTIFIKACE VŠEOBECNÝCH TOLERANCÍ PODLE ISO 8062-3 ................................................................. 13

4. IDENTIFIKACE VŠEOBECNÝCH TOLERANCÍ POVRCHU PODLE ISO 8062-4 ................................................ 36

5. INDIKÁTORY KRESLENÍ ODLITKŮ NA VÝKRESECH PODLE NORMY ISO 10135 .......................................... 44

PŘÍLOHA 1 ...................................................................................................................................................... 59

NĚKTERÉ INFORMTIVNÍ KONSTRUKČNÍ ÚDAJE ............................................................................................... 59

PŘÍLOHA 2 ...................................................................................................................................................... 72

VÝKRESY PODLE ZRUŠENÉ NORMY ČSN 01 4470 ............................................................................................ 72

PŘÍLOHA 3 ...................................................................................................................................................... 72

VÝKRESY PODLE ZRUŠENÉ NORMY ČSN 01 4980 ............................................................................................ 72

PŘEHLED NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH NOREM ............................................................................................... 93

ZÁVĚREM ....................................................................................................................................................... 93

4

Úvodem

Účelem tohoto podkladu bylo navrhnout na základě stávajících zkušeností a poznatků pří-

ručku pro rychlejší orientaci (především menších firem) v problematice rozměrové a geo-

metrické specifikace produktů podle mezinárodních norem ISO GPS pro odlitky z kovů a

slitin.

Příručky nenahrazují celkový obsah a rozsah jednotlivých technických norem, ale svoji

uceleností umožňuje rychlejší orientaci a šetří v menších firmách čas i náklady na realizaci

výrobků.

Příručka po provedeném rozboru je věnována požadavkům na rozměrové a geometrické

tolerování odlitků. Jde o problematiku, jejímž účelem je postupné snižování nejistot speci-

fikace ve výkresové dokumentaci a tím zkvalitňování a zpřesňování funkčních požadavků

na výrobky.

Příručka je podle problematiky obsahu rozdělena do samostatných částí:

- kapitola 1: Základní termíny z oblasti tvarovaných součástí podle ISO 8062-1,

- kapitola 2: Druhy výkresů odlitků a indikace výkresů a prvků podle normy ISO 8062 -2,

- kapitola 3: Identifikace všeobecných tolerancí podle ISO 8062-3,

- kapitola 4: Identifikace všeobecných tolerancí povrchu podle ISO 8062-4,

- kapitola 5: Indikátory kreslení odlitků na výkresech podle normy ISO 10135,

- Příloha 1: Některé doporučené konstrukční údaje,

- Příloha 2: Výkresy podle zrušené normy ČSN 01 4470,

- Příloha 3: Výkresy podle zrušené normy ČSN 01 4980.

5

Specifikace norem GPS pro výkresy odlitků

Pod jednotným termínem „tvarovaná součást“ jsou souhrnně popsány všechny součásti

vyráběné tímto způsobem, mezi které patří například:

odlitky (výrobky zhotovené ztuhnutím vpraveného roztaveného kovu nebo slitiny

ve formách),

zápustkové výkovky (vytvořené plastickou deformací kovů v zápustkách),

součásti vyrobené vstřikováním do formy (součásti vyrobené z vpraveného zahřá-

tého a/nebo roztaveného termoplastického materiálu pod tlakem ve formě),

součásti vyrobené práškovou metalurgií (vyrobené z prášku nebo z drobných částic

materiálu kovu, slitin nebo keramiky a to scelením pod tlakem a/nebo při teplotě

pomocí lisovacího nástroje nebo soupravy nástrojů),

skleněné výlisky (vyrobené vpravením zahřáté skloviny do formy),

pryžové výlisky (součásti vyrobené vpravením pryžového materiálu do formy) apod.

K výkresové dokumentaci na tvarované součásti, především odlitky, se bezprostředně váží

následující normy: ISO 8062 a ISO 10135.

Dřívější norma ISO 8062:1994 Castings - System of dimensional tolerances and machining

allowances je nahrazována jednotlivými částmi normy stejného čísla a to:

ISO 8062 - 1 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Rozměrové a geometrické

tolerance součástí tvarovaných ve formách – Slovník,

ISO/TS 8062 - 2 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Rozměrové a geome-

trické tolerance součástí tvarovaných ve formách – Část 2: Pravidla,

ISO 8062 - 3 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Část 3: Všeobecné rozmě-

rové a geometrické tolerance a přídavky na opracování pro odlitky.

ISO 8062 – 4 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Část 4: Rozměrové a ge-

ometrické tolerance tvarovaných součástí - Část 4: Všeobecné tolerance pro odlitky

s použitím tolerancí profilu ve všeobecné soustavě základen

Poznámka – části normy 2 a 4 se připravují k vydání.

Také dřívější norma ISO 10135-1994 Technical drawings - Simplified representation of

moulded, cast and forged parts je nahrazena normou téhož čísla, ale přeřazenou z oblasti

„technické dokumentace“ do „geometrické specifikace produktu (GPS)“ jako:

ISO 10135 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Indikátory kreslení na výkre-

sech součástí tvarovaných ve formách v technické dokumentaci produktů (TPS).

Nové mezinárodní normy pro specifikaci požadavků na výkresech tvarovaných výrobků

vycházejí z poznatků předních firem a obsahují požadavky současných norem z oblasti GPS

(např. požadavky na geometrické tolerance, rozměrové tolerance apod.).

6

Protože soubor jednotlivých částí normy ISO 8062 je teprve dokončován a do

praxe byla zavedena jen část 1 a část 3, vznikají určité problémy jejich využívání.

Ale ani dokončení celého souboru nebude znamenat odstranění všech problema-

tických míst, souvisejících s přípravou návrhů a realizace odlitků. To ostatně při-

znává i samotná norma (viz kapitola 4).

Pro použití starší výkresové dokumentace odlitků, například pro náhradní díly strojů a za-

řízení) podle původních norem (ČSN 01 4470 a ČSN 01 4980) je potřeba připomenout, že

specifikace rozměrových a geometrických požadavků byla postavena na jiné filozofii.

V těchto normách byly tolerance stanoveny podle směrodatných rozměrů. Aby byla zacho-

vána možnost do určité míry porovnat výsledky tolerancí na starších výkresech s toleran-

cemi na obdobných nových výkresech, jsou součástí této příručky také konkrétní tabulkové

údaje a systém výpočtu podle již zrušených (a dnes často již nedostupných norem ČSN).

1. Základní termíny z oblasti tvarovaných součástí podle ISO 8062-1 Pro tak rozsáhlou oblast, jako je tato, je nezbytné vytvoření souboru základních termínů

ke vzájemné komunikaci jak ve výkresové dokumentaci, tak v oblasti přípravy výroby

apod. a také pro verbální komunikaci.

Potřebě zmiňovaného souboru norem odpovídá první část normy ISO 8062. Norma obsa-

huje především:

termíny související obecně s tvarovanými součástmi,

termíny pro výrobní zařízení,

termíny pro výrobní procesy, termíny pro nedokonalosti povrchu, přesazení apod.

termíny pro konečnou úpravu povrchu.

Jako příklad lze uvést několik pojmů, souvisejících s výrobním procesem:

- vtokový kůl jako primární přívodní kanál, vedoucí z vnějšku formy do rozvodného

kanálu nebo vtokového zářezu formy,

- rozvodný kanál jako sekundární kanál do formy od konce vtokového kůlu k zářezu

formy,

- zářez formy jako otvor nebo kanál, kterým materiál teče z rozvodného kanálu, nebo

přímo z vtokového kůlu,

- nálitek jako zásobník materiálu, kompenzující objemové smrštění materiálu,

- hladítko jako zařízení pro zrychlení tuhnutí materiálu,

- průduch jako otvor ve formě, odvádějící plyny z dutiny formy.

Příklad typického lití do pískové formy je uveden na obrázku 1.

7

Obrázek 1

Podle GPS je pro odlitky (a ostatní tvarované součásti) specifikace požadavků zaměřena

především na finální výrobek, ale do určité míry také na požadavky související s formova-

cím zařízením.

2. Druhy výkresů odlitků a indikace výkresů a prvků podle normy ISO 8062 -2 Z hlediska finalizace odlitků se jedná o jednotlivé výkresy různého stavu odlitků, nebo

kombinovaný výkres pro všechny stavy.

Poznámka Stavem tvarované součásti (odlitku) rozumíme její výrobní fázi.

Těmito stavy se rozumí:

konečně obrobená tvarovaná součást – neboli odlitek, který má být opracován do

konečného stavu,

mezioperačně obrobená tvarovaná součást – neboli odlitek, která má podstoupit

částečné opracování, která v následných operacích je nahrazeno konečným opra-

cováním. Proto obsahuje alespoň jeden tvarovaný prvek bez opracování a alespoň

jeden přechodně opracovaný prvek,

konečně tvarovaná součást – neboli odlitek vyjmutý z formy, po očištění (zbavení

nálitků, vtoků apod.), obsahující pouze prvky, odpovídající tvaru formy.

8

Pro jednotlivé stavy výkresu jsou stanoveny následující smluvní značky (identifikátory),

které se na výkrese v případě potřeby uvádějí nad popisovým polem.

V souvislosti s uvedeným rozdělením odlitků je potřeba popsat i jejich jednotlivé prvky

(myšleno části odlitku) následovně:

tvarovaný prvek (na tvarovaných součástech) – jako prvek odlitku, který není ob-

robený,

mezioperačně obrobený prvek (na tvarovaných součástech) – obrobený prvek,

který následně bude opracován do konečné podoby,

konečně (finálně) obrobený prvek (na tvarovaných součástech) – jako prvek od-

litku, obrobený do konečného stavu, tak jak jde do montáže vyšší sestavy apod.

Pro jednotlivé stavy výkresu jsou stanoveny následující smluvní značky (identifikátory),

které se na výkrese v případě potřeby uvádějí přímo u příslušného prvku.

Poznámka - Obecně se prvkem v oblasti geometrických specifikací produktu (GPS) rozumí

bod, čára a povrch. V případě prvků tvarovaných součástí, tj. zde odlitků, je prvkem myš-

lena uvažovaná část povrchu, případně celý povrch této tvarované součásti.

Pro označení textury povrchu prvků se používají standardní značky ( pro neobrobené

povrchy a pro obrobené povrchy) podle ISO 1302.

Pokud existuje požadavek, aby určité prvky byly provedeny dodavatelem odlitku, lze tento

požadavek specifikovat na výkrese následujícím identifikátorem:

Pro ilustraci jsou uvedeny některé příklady:

a) indikace textury povrchu pomocí identifikátorů na kombinovaném výkrese (viz obr. 1):

9

Obrázek 1

b) indikace rozměrů a jejich tolerancí pomocí identifikátorů na kombinovaném výkrese

(viz obr. 2):

Obrázek 2

c) indikace geometrických tolerancí pomocí identifikátorů na kombinovaném výkrese (viz

obr. 3):

Obrázek 3

d) indikace pomocí kombinace několika indikátorů (viz obr. 4):

Obrázek 4

10

Ilustrace rozdílu v rozkreslení požadavků na třech samostatných výkresech (obr. 5) a stej-

ných požadavků na jednom kombinovaném výkrese (obr. 6) je uvedena na následujícím

příkladu.

Obrázek 5

Obrázek 6

Výpočetní metody Stav konečně tvarovaných součástí může být specifikován přímo na výkrese konečné sou-

části ve shodě s ISO 10135. Tato metoda musí být použita, jestliže konečně tvarovaná

součást není opracována.

Jestliže konečně tvarovaná součást je opracována, specifikace má být stanovena kombi-

novaným výkresem:

– nepřímo, pomocí akumulační metody, nebo

– přímo, pomocí multiplexní (vícenásobné) metody tolerování.

Pokud je použita akumulační metoda, je specifikována nepřímo na výkrese následně:

- vhodnými rozměrovými tolerančními stupni (DCTG) podle ISO 8062-3,

a) Výkres konečně obrobené součásti

b) Výkres mezioperačně obro-bené součásti

c) Výkres konečně tvarované součásti

11

- vhodnými geometrickými tolerančními stupni (GCTG) podle ISO 8062-3,

- vhodnými stupni přídavku na obrábění (RMAG), specifikovanými shodně s ISO 8062-3,

- indikátorem typu konečně tvarované součásti,

- indikátorem typu konečně obrobené tvarované součásti.

Zákazník poskytne slévárně výkres finálně obrobené tvarované součásti, kde jsou indiko-

vány obrobené povrchy.

Kde nejsou indikovány individuální tolerance nebo jednotlivé všeobecné tolerance pro tva-

rované součásti a pro stav povrchů zbylých po finálním tvarování, musí být všeobecné

tolerance tvarovaných součástí indikovány společně, například shodně s ISO 8062-3.

Výsledným výkresem je kombinovaný výkres, nepřímo udávající specifikace ke konečně

tvarované součásti. V tomto případě, není-li uvedeno jinak, tak specifikované délkové roz-

měry, které nejsou na výkrese finálně tvarované součásti individuálně označeny, je potřeba

vypočítat. Rozměrové a geometrické tolerance, které nejsou uváděny individuálně na vý-

krese finálně tvarované součásti, jsou určeny podle normy ISO 8062-3.

Tato metoda specifikace může vést k přebytku materiálu, ale zjednodušují specifikaci fi-

nálně tvarované součástí. Také mohou být dohodnuty užší tolerance pro tvarované části

mezi dodavatelem a zákazníkem. Tyto užší tolerance musí být uvedeny na výkrese indivi-

duelně.

Uspořádání výpočtu rozměrů tvarované součásti vychází z rozměrů obrobené součásti.

Akumulační metoda kombinuje dva rozdílné toleranční systémy, lineární rozměrové tole-

rování a tolerování polem podle ISO 1101. Ale akumulační metoda není aplikovatelná na

prvky, které jsou úplně definovány geometrickými tolerancemi podle ISO 1101.

Příklad výpočtu viz následující obrázek 7,

Obrázek 7

Příklad akumulace tolerančních metod pro konečnou tvarovanou součást a konečnou ob-

robenou součást je na obrázku 8.

Vlastní norma ISO 8062-2 potom obsahuje řadu rovnic pro výpočet obrobené součásti,

např. pro vnitřní či vnější prvek, s použitím obálky či nikoliv, požadavky na schodový roz-

měr apod.

Kde:

dC - jmenovitý rozměr finálně tvaro-

vané součásti,

dMmax - maximální rozměr finálně opra-

cované součásti,

ARMA - přídavek na opracování,

tFCT - tolerance tvaru odlitku,

tDCT - tolerance rozměru odlitku.

tFMT - tolerance obrobeného tvaru od-

litku

12

Obrázek 8

Pro smluvní výpočet vícenásobnou toleranční metodou poskytuje zákazník slévárně kom-

binovaný výkres nebo dva samostatné výkresy, oba specifikované tolerancemi pro finálně

tvarovanou součást a tolerancemi pro finálně opracovanou tvarovanou součást. Proto pro

obrobené povrchy obě tolerance finálně obrobené součásti a tolerance pro finálně tvarova-

nou součást musí být indikovány. Přitom mají být vzaty v úvahu vhodné hranice podmínky

maxima materiálu finálního opracování části, vhodné hranice podmínky minima materiálu

finálně opracované části pro zavedení nutného přídavku na opracování (RMA). Tato složi-

tější metoda dává možnost vybrat tolerance, které mohou vést k menšímu množstvím

odebíraného materiálu ve srovnání s akumulační metodou.

Příklad indikace na kombinovaném výkrese (pro rozměr díry, vztažený k válcové základně)

je pro ilustraci uveden na obrázku 9.

13

Obrázek 9

3. Identifikace všeobecných tolerancí podle ISO 8062-3 Na výkresech s označením všeobecnými tolerancemi, tj. těch, které odpovídají ISO 8062-

3, platí jen ty stavy součástí, které určuje indikátor typu výkresu.

Na kombinovaných výkresech, s indikátorem typu výkresu pro finálně tvarovanou součást,

jsou určeny všeobecné tolerance odkazem na ISO 8062-3. Všechny rozměry bez individu-

elní specifikace na konečných stavech tvarovaných součástí jsou smluvně vypočteny aku-

mulační metodou.

Všeobecné rozměrové tolerance, pro typy rozměrů, např. průměry, šířky drážek, ploch

apod., tloušťky stěn, vzdálenosti, zaoblení, zkosení apod. jsou stanoveny v příslušných

tabulkách normy ISO 8062-3.

Stupně rozměrových tolerancí DCTG

V uvedeném podkladu je stanoveno celkem 16 základních stupňů rozměrových tolerancí

s označením DCTG 1 až DCTG 16.

Dříve, než je stanoven příslušný stupeň rozměrové tolerance pro konkrétní výkres odlitku,

je potřeba volit z jejich doporučeného rozmezí na základě:

- množství odlitků, tj. zda se jedná o jednotlivé kusy nebo sérii,

- metody odlévání,

- složitosti odlitků,

- materiálu odlitků,

- individuálních (samostatně předepsaných) tolerancí apod.

Doporučený rozsah stupňů rozměrových tolerancí DCTG pro kusovou výrobu odlitků z oceli

a litiny a metodu lití je uveden na následující tabulce 1. Tato tabulka bude zřejmě nejvíce

využívaným podkladem v menších firmách.

Jak již zde bylo zdůrazněno, při návrhu odlitku by měl být konstruktérovi nápomocen pře-

devším technolog metalurgie a to s ohledem na jednotlivé vstupní údaje.

14

Tabulka 1 – Volba stupně rozměrových tolerancí pro kusovou či malosériovou

výrobu surových odlitků z materiálů: ocel a litina

Metoda lití

Formovací

materiál pojený:

Stupně rozměrových tolerancí

DCTG

Materiál odlitku

Ocel Litina

s lupínkovým grafitem

Litina

s kuličkovým grafitem

Temperovaná litina

Do písku, ruční

formování

jílem 13 až 15 13 až 15 13 až 15 13 až 15

chemicky 12 až 14 11 až 14 11 až 14 11 až 14

Uvedené rozsahy stupňů rozměrových tolerancí DCTG jsou stanoveny na základě

zkušeností řady předních firem. Ale po vzájemné dohodě mezi konstruktérem a

metalurgem (podle širšího kontextu v normě mezi výrobcem a zákazníkem) odlitku může

být tabulka použita i pro jiné podobné materiály i metody. Pro slitiny jsou stupně

rozměrových tolerancí uvedeny v tabulce 2.

Hodnoty uvedené v tabulce se obvykle používají pro základní rozměry větší než 25 mm.

Pro prvky odlitků menších rozměrů se mohou požít jemnější stupně tolerance, např.:

- pro základní rozměr do 10 mm redukcí o 3 nižší stupně,

- pro základní rozměr 10 až 16 mm redukcí o 2 nižší stupně,

- pro základní rozměr 16 až 25 mm redukcí o 1 nižší stupeň.

Doporučený rozsah stupňů rozměrových tolerancí CTG pro kusovou výrobu odlitků ze slitin

kovů a metodu lití je uveden na následující tabulce 2.

Tabulka 2 – Volba stupně rozměrových tolerancí pro malosériovou a kusovou

výrobu surových odlitků z materiálů: slitiny kovů

Metoda lití

Formovací materiál pojený:


CTG

Materiál odlitku - slitina

mědi lehkých

kovů na bázi niklu na bázi kobaltu

do písku, ruční formování

jílem 13 až 15 13 až 15 13 až 15 13 až 15

chemicky 10 až 13 10 až 13 12 až 14 12 až 14

Doporučený rozsah stupňů rozměrových tolerancí DCTG pro velkosériovou výrobu odlitků

z oceli a litiny a metodu lití je pro informaci uveden na následující tabulce 3.

Tabulka 3 – Volba stupně rozměrových tolerancí odlitků pro velkosériovou

výrobu surových odlitků z materiálu: ocel a litina

Metoda lití


DCTG

Materiál odlitku

15

Ocel

Litina


Litina


Temperovaná

litina


11 až 14 11 až 14 11až 14 11 až 14

do písku, strojní a skořepinové formování

8 až 12 8 až 12 8 až 12 8 až 12

trvalé kovové formy

7 až 9 7 až 9 7 až 9

na vytavitelný

model

4 až 6 a)

4 až 8 b)

4 až 9 c)

a) pro největší rozměr do 100 mm (včetně)

b) nad 100 mm do 400 mm (včetně)

c) nad 400 mm

Doporučený rozsah stupňů rozměrových tolerancí CTG pro velkosériovou výrobu odlitků ze

slitin kovů a metodu lití je pro informaci uveden na následující tabulce 4.

Tabulka 4 – Volba stupně rozměrových tolerancí odlitků pro velkosériovou

výrobu surových výrobků z materiálu: slitiny kovů

Metoda lití


DCTG

Materiál odlitku: slitina

mědi zinku lehkých kovů na bázi Ni Na bázi Co


10 až 13 10 až 13 9 až 12 11 až 14 11 až 14

do písku, strojní a skořepinové formování

10 až 13 10 až 13 9 až 12 11 až 14 11 až 14

trvalé kovové formy (bez

tlakového lití) 7 až 9 7 až 9 6 až 8

tlakové 6 až 8 3 až 6 5 až 7

6 d)

7 e)

8 f)

9 g)

na vytavitelný

model

4 až 6 a)

4 až 8 b)

4 až 9 c)

4 až 6 a)

4 až 8 b)

4 až 9 c)

Pro největší celkový rozměr a) do 100 mm (včetně) b) nad 100 mm do 400 mm (včetně) c) nad 400 mm

d) do 50 mm (včetně) e) od 50 mm do 180 mm f) od 180 mm do 500 mm g) nad 500 mm

16

Poznámka k tabulce 4 - Během životního cyklu modelu nebo stálé kovové formy toleranční

stupeň se může zvýšit o jeden stupeň. Samozřejmě takové rozhodnutí přináleží technologu

metalurgie.

Základní stupně rozměrových tolerancí a jejich hodnoty jsou v tabulce 5. Standardní pod-

mínkou výběru rozměrové tolerance je její souměrné umístění k jmenovitému rozměru, tj.

jedné poloviny na kladné straně a jedné poloviny na záporné straně.

Příklad rozměrových tolerancí pro jmenovitý rozměr 100 mm a stupeň DCTG 10 (hodnota

z tabulky 5 je 3,2 mm) viz obrázek 10.

Obrázek 10

Hodnoty rozměrových tolerancí surových odlitků pro jednotlivé stupně DCTG jsou uvedeny

v následující tabulce 5.

17

Tabulka 5 – Stupně a hodnoty rozměrových tolerancí

Rozměry v milimetrech

Jmenovitý

rozměr na odlitku

Toleranční stupně DCTG odlitků

přes do

(vč.) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

-

10

16

10

16

25

0,09

0,1

0,11

0,13

0,14

0,15

0,18

0,2

0,22

0,26

0,28

0,3

0,36

0,38

0,42

0,52

0,54

0,58

0,74

0,78

0,82

1

1,1

1,2

1,5

1,6

1,7

2

2,2

2,4

2,8

3

3,2

4,2

4,4

4,6

-

-

6

-

-

8

-

-

10

-

-

12

25

40

63

40

63

100

0,12

0,13

0,14

0,17

0,18

0,2

0,24

0,26

0,28

0,32

0,35

0,4

0,46

0,5

0,56

0,64

0,7

0,78

0,9

1

1,1

1,3

1,4

1,6

1,8

2

2,2

2,6

2,8

3,2

3,6

4

4,4

5

5,6

6

7

8

9

9

10

11

11

12

14

14

16

18

100

160

250

160

250

400

0,15

-

-

0,22

0,24

-

0,3

0,34

0,4

0,44

0,5

0,56

0,62

0,7

0,78

0,88

1

1,1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

2,2

2,5

2,8

3,2

3,6

4

4,4

5

5,6

6,2

7

8

9

10

11

12

12

14

16

16

18

20

20

22

25

400

630

1000

630

1000

1600

-

-

-

-

-

.

-

.

.

0,64

-

-

0,9

1

-

1,2

1,4

1,6

1,8

2

2,2

2,6

2,8

3,2

3,6

4

4,6

5

6

7

7

8

9

10

11

13

14

16

18

18

20

23

22

25

29

28

32

37

1600

2500

4000

6300

2500

4000

6300

10000

-

-

-

-

-

-

-

.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2.6

-

-

-

3,8

4,4

-

-

5,4

6,2

7

.

8

9

10

11

10

12

14

16

15

17

20

23

21

24

28

32

26

30

25

40

33

38

44

50

42

49

56

64

Poznámka k tabulce 5 - Pro CTG 1 až CTG 15 se u tloušťky stěn používají stupně hrubší o

jeden stupeň. Stupeň 16 je jen pro tloušťku stěny pro odlitky podle všeobecné specifikace

ve stupni CTG 15.

Všeobecné tolerance pro tvarované součásti musí být specifikovány v popisovém poli vý-

kresu nebo v jeho blízkosti.

Příklad označení na výkrese:

„Všeobecné tolerance ISO 8062-3“

toleranční stupeň rozměru (DCTG) podle tabulky 5.

Příklad označení na výkrese: Všeobecné tolerance ISO 8062-3 – DCTG 12

Označení rozměrových tolerancí spolu s jinými údaji (geometrické tolerance, přesazení,

přídavek na opracování) je uvedeno souhrnně v samostatné kapitole.

Stupně geometrických tolerancí GCTG

Všeobecné geometrické tolerance pro tvarované součásti jsou specifikovány charakteristi-

kami tolerancí pro všechny typy nebo pro jednotlivé typy geometrických charakteristik,

např. tvaru, orientace a umístění.

Všeobecné tolerance pro tvarované součásti musí být označovány v popisovém poli vý-

kresu nebo v jeho blízkosti.

Poznámka - Při dohodě mezi konstruktérem a metalurgem (podle širšího kontextu v normě mezi

výrobcem a zákazníkem) může být ze specifických důvodů výběr tolerance asymetrický. V ta-

kovém případě výběr tolerance musí být stanoven individuálně s ohledem na jmenovitý

rozměr finálního odlitku.

18

Celkem je stanoveno 7 stupňů geometrických tolerancí (GCTG), které jsou označeny jako

GCTG2 až GCTG8. Pro stupeň CGTC 1 nejsou stanoveny hodnoty. Tento stupeň je rezer-

vován pro jemnější hodnoty, které mohou být v budoucnu požadovány.

Dříve, než je stanoven příslušný stupeň geometrické tolerance pro konkrétní výkres od-

litku, je potřeba volit z jejich doporučeného rozmezí na základě:

- množství odlitků, tj. zda se jedná o jednotlivé kusy nebo sériovost výroby,

- metoda odlévání,

- složitost odlitků,

- materiál odlitků,

- individuální rozměrové tolerance apod.

- materiál odlitku, apod.

Doporučený rozsah stupňů geometrických tolerancí GCTG pro výrobu odlitků z oceli a litiny

a metodu lití je uveden na následující tabulce 6.

Tabulka 6 – Volba stupně geometrických tolerancí pro výrobu surových odlitků

z materiálů: ocel a litina

Metoda lití

Stupně geometrických tolerancí

GCTG

Materiál odlitku

Ocel Litina


Litina


Temperovaná litina

Do písku

ruční formování 6 až 8 5 až 7 5 až 7 4 až 7

strojní a skořepinové

formování 5 až 7 4 až 6 4 až 6 4 až 6

Na vytavitelný model

4 až 6 a)

4 až 8 b)

4 až 9 c)

3 až 5 3 až 5 3 až 5

Pro největší celkový rozměr: a) do 100 mm (včetně) b) nad 100 mm až 400 mm c) nad 400 mm

Doporučený rozsah stupňů geometrických tolerancí GCTG pro výrobu odlitků ze slitin kovů

a metodu lití je uveden na následující tabulce 7.

19

Tabulka 7 – Volba stupně geometrických tolerancí odlitků pro výrobu surových

výrobků z materiálu: slitiny kovů

Metoda lití

Stupně geometrických tolerancí

GCTG

Materiál odlitku: slitina

mědi zinku lehkých kovů na bázi Ni Na bázi Co


4 až 7 7 7 6 až 8 6 až 8

do písku, strojní a

skořepinové formování

4 až 6 4 až 6 4 až 6 5 až 7 5 až 7

trvalé kovové formy (bez tlakového lití)

3 až 5 3 až 5

tlakové 2 až 4 2 až 4 2 až 4

na vytavitelný model 3 až 5 2 až 4 3 až 5 4 až 6 4 až 6

Poznámka k tabulce 7 - Během životního cyklu formy nebo trvalého kovového modelu

stupeň tolerance může být o 1 stupeň zvýšen. Pro lití na vytavitelný model se aplikuje

- od 100 mm - stupeň 1 až 8,

- od 400 mm - stupeň 4 až 9.

Takové rozhodnutí přináleží technologu metalurgie.

Hodnoty stupňů geometrických tolerancí

Základní stupně geometrických tolerancí přímosti a jejich hodnoty jsou v tabulce 8, stupně

tolerance rovinnosti v tabulce 9, stupně tolerance válcovitosti, rovnoběžnosti, kolmosti a

souměrnosti v tabulce 10 a tolerance házení v tabulce 11.

Tabulka 8 – Stupně tolerance přímosti Rozměry v milimetrech

Jmenovitý rozměr prvku

neopracovaného

odlitku

Stupně geometrických tolerancí odlitků

GCTG

přes do (včetně) 2 3 4 5 6 7 8

10

30

100

300

1000

3000

10

30

100

300

1000

3000

10000

0,08

0,12

0,18

0,27

0,4

-

-

0,12

0,18

0,27

0,4

0,6

-

-

0,18

0,27

0,4

0,6

0,9

-

-

0,27

0,4

0,6

0,9

1,4

2,0

3,0

0,4

0,6

0,9

1,4

2,0

3,0

4,6

0,6

0,9

1,4

2,0

3,0

4,6

6,8

0,9

1,4

2,0

3,0

4,6

6,8

10

20

Tabulka 9 – Stupně tolerance rovinnosti Rozměry v milimetrech

Jmenovitý rozměr

prvku neopracovaného

odlitku


GCTG

přes do (včetně)

2 3 4 5 6 7 8

10

30

100

300

1000

3000

10

30

100

300

1000

3000

10000

0,12

0,18

0,27

0,4

0,6

-

-

0,18

0,27

0,4

0,6

0,9

-

-

0,27

0,4

0,6

0,9

1,4

-

-

0,4

0,6

0,9

1,4

2,0

3,0

4,6

0,6

0,9

1,4

2,0

3,0

4,6

6,8

0,9

1,4

2,0

3,0

4,6

6,7

10

1,4

2,0

3,0

4,6

6,8

10

15

Tabulka 10 – Stupně tolerance válcovitosti, rovnoběžnosti, kolmosti a

souměrnosti


Jmenovitý rozměr prvku neopracovaného odlitku


GCTG

přes do (včetně)

2 3 4 5 6 7 8

10

30

100

300

1000

3000

10

30

100

300

1000

3000

10000

0,18

0,27

0,4

0,6

0,9

-

-

0,27

0,4

0,6

0,9

1,4

-

-

0,4

0,6

0,9

1,4

2,0

-

-

0,6

0,9

1,4

2,0

3,0

4,6

6,8

0,9

1,4

2,0

3,0

4,6

6,8

10

1,4

2,0

3,0

4,6

6,8

10

15

2,0

3,0

4,6

6,8

10

15

23

Tabulka 11 – Tolerance házení


Jmenovitý rozměr

prvku neopracovaného odlitku


GCTG

přes do (včetně)

2 3 4 5 6 7 8

10

30

100

300

1000

3000

10

30

100

300

1000

3000

10000

0,27

0,4

0,6

0,9

1,4

-

-

0,4

0,6

0,9

1,4

2,0

-

-

0,6

0,9

1,4

2,0

3,0

-

-

0,9

1,4

2,0

3,0

4,6

6,8

10

1,4

2,0

3,0

4,6

6,8

10

15

2,0

3,0

4,6

6,8

10

15

23

3,0

4,6

6,8

10

15

23

35

21

Označení na výkrese:


toleranční stupeň geometrie (GCTG) podle tabulky

Příklad: Všeobecné tolerance ISO 8062-3 – GCTG 6

Označení geometrických tolerancí spolu s jinými údaji (rozměrové tolerance, přesazení,

přídavek na opracování) je uvedeno v samostatné kapitole.

Poznámka – Všeobecné tolerance tvaru (přímost, rovinnost, kruhovitost) a orientace

(sklon, rovnoběžnost, kolmost) neplatí pro prvky odlitku s úkosem. Tyto tolerance musí

být stanoveny po dohodě s výrobcem.

Základny pro všeobecné geometrické tolerance

základny pro všeobecné tolerance orientace

Na výkrese musí být specifikována soustava základen a označením „ISO 8062-3 DS“.

Příklad označení:

základny pro všeobecné tolerance souososti.

Pokud jeden válcový prvek (ať již vnější nebo vnitřní) probíhá přes celou součást (přes

ostatní válcové souosé prvky), osa tohoto prvku se považuje za jedinou základnu (viz ob-

rázek 11).

a) zobrazení na výkrese b) pouze vysvětlení (nezobrazuje se)

Obrázek 11

Pokud neexistuje jeden válcový prvek přes celou součást, bere se za společnou základnu

společná osa dvou nejvzdálenějších prvků (viz příklad na obrázku 12).

22

a) zobrazení na výkrese b) pouze vsvětlení (nezobrazuje se)

Obrázek 12

Pokud existují jak vnitřní tak i vnější prvky, platí geometrický prvek s největším průmě-

rem, viz příklad na obrázku 13.


Obrázek 13

základny pro všeobecné tolerance souososti

Pokud jeden rozměrový prvek (ať již vnitřní nebo vnější) je tvořen dvěma rovnoběžnými

protilehlými rovinami přes celou délku ostatních prvků se společnou souměrností, platí jako

jediná základna střední rovina tohoto prvku, viz obrázek 14.


Obrázek 14

23

Pokud jsou na součásti středové roviny a/nebo středové čáry několika prvků (není jeden

prvek přes celou součást), je společná základna tvořena středovými rovinami a/nebo stře-

dovými čarami dvou nejvzdálenějších prvků na ose/rovině, viz příklad na obrázku 15.


Obrázek 15

Pokud existuje více možností, platí tvary s největším rozměrem či rozměry, příklad viz na

obrázku 16, jeden ze dvou prvků může být válcový.


Obrázek 16

Přesazení ploch

Standardní podmínka přesazení roviny je nepřímo řízena délkovým rozměrem. Proto pře-

sazení roviny může být v rozmezí od nuly do hodnoty v tabulce přesazení. Vysvětlení viz

na obrázku 17 v závislosti na skutečných místních rozměrech prvku.

24

kde A – je přesazení a B min. rozměr a C max. rozměr

Obrázek 17

Označení na výkrese:


toleranční stupeň rozměru (DCTG) podle tabulky

„maximální přesazení plochy“ a její požadovanou limitní hodnotu podle ISO

10135.

Příklad:

Všeobecné tolerance ISO 8062-3 – DCTG 6 – Maximální přesazení plochy 1 mm

Tolerance tloušťky stěn

Standardní podmínka pro tolerance tloušťek stěn ve stupních DCTG 1 až DCTG 15 stanoví,

že musí být o jeden stupeň hrubší než všeobecné tolerance pro ostatní rozměry, například

jestliže je všeobecná tolerance na výkrese DCTG 9, tolerance tloušťek stěn musí být

DCTG10.

Textura povrchu

Textura povrchu odlitků se řídí pravidly norem ISO GPS. Pro surové, neopracované od-

litky se používá značka bez odebírání materiálu, například podle obrázku 18.

Poznámka – Obvyklý rozsah hodnot Ra bývá od 50 do 200 μm.

Obrázek 18

25

Pro opracované prvky nebo celý odlitek se použijí standardní značky textury po-

vrchu podle norem ISO GPS.

Pro opracované prvky musí být stanoveny přídavky na opracování podle následu-

jící kapitoly.

Přídavky na opracování (RMA)

Všeobecnou požadavky specifikace přídavků na opracování je, že platí pro celý surový od-

litek, tj. že musí být stanovena pouze jedna hodnota pro všechny opracované povrchy a

musí být vybrána z příslušného rozměrového řetězce pro největší celkový rozměr. V normě

je stanoveno 10 stupňů požadovaných přídavků na opracování s označením RMAG A až

RMAG K.

Informace o základních stupních přídavků na opracování je v tabulce 12.

U opracovaných povrchů se na výkrese uvádí požadovaná hodnota přídavku na obrábění a

v závorce požadovaný stupeň přídavku na obrábění. To je nutné pro informaci, který model

nebo zařízení je potřebné k výrobě.

Požadované přídavky na opracování musí být na výkrese uvedeny následovně:

zápisem „Všeobecné tolerance ISO 8062-3“

toleranční stupeň (DCTG) podle příslušné tabulky,

požadovaným přídavkem na opracování (RMA) podle příslušné tabulky a odpo-

vídajícího stupeň v závorce

PŘÍKLAD: Pro požadovaný přídavek na opracování 6 mm ve stupni H pro odlévané rozměry

v rozsahu 400 mm až 630 mm (se všeobecnými tolerancemi pro odlitek podle ISO 8082-3

– CTG 12) se uvede zápis na výkrese následovně (příklad):

Všeobecné tolerance ISO 8062- 3 – DCTG 12 – RMA 6 (RMAG H)

Pro jednotlivé povrchy, pokud je to účelné, lze provést označení textury povrchu s přídav-

kem na opracování běžným způsobem zápisu přídavku před značkou textury povrchu, viz

příklad na obrázku 19.

Obrázek 19

26

Tabulka 12 – Přídavky na obrábění


Rozsah

rozměru 1)

Stupně geometrických tolerancí odlitků (GCTG)

přes do (vč.)

A 2) B 3) C D E F G H J K

-

40

63

100

160

250

400

630

1000

1600

2500

4000

6300

40

63

100

160

250

400

630

1000

1600

2500

4000

6300

10000

0,1

0,1

0,2

0,3

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1

1,1

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,7

0,8

0,9

1

1,1

1,3

1,4

1,5

0,2

0,3

0,4

0,5

0,7

0,9

1,1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

2,2

0,3

0,3

0,5

0,8

1

1,3

1,5

1,8

2

2,2

2,5

2,8

3

0,4

0,4

0,7

1,1

1,4

1,8

2,2

2,5

2,8

3,2

3,5

4

4,5

0,5

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

5

5.5

6

0,5

0,7

1,4

2,2

2,8

3,5

4

5

5,5

6

7

8

9

0,7

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

1,4

2,8

4

5,5

7

9

10

11

13

14

16

17

1,4

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

Poznámky v tabulce:

1)Největší celkový rozměr odlitku po konečném opracování

2) a 3) Stupně A a B jsou jen pro zvláštní případy sériové výroby či po dohodě s me-

talurgem (dle normy presentováno se zákazníkem)

U odlitků do písku a trvalých kovových forem pro ocel a litiny pro rozměry menší nebi rovny

100 mm, mohou být použity stupně o 2 až 3 větší, než jsou požadované přídavky na

obrábění. Samozřejmě takové rozhodnutí přináleží technologu metalurgie.

Hrubované povrchy ve slévárně

Hrubované povrchy odlitků ve slévárně musí obsahovat přídavky na finální opracování,

dohodnuté s technologem obrábění a metalurgem (dle normy se zákazníkem) na výkrese

v souladu s normou ISO 1302.

Komplexní označení tolerancí a přídavků na výkrese

Kromě již uvedených příkladů lze do jednoho označení soustředit více požadavků.

Příklad předpisu: Pro požadované přídavky na obrábění 6 mm ve stupni H pro odlévané

rozměry v rozsahu 400 mm až 630 mm (se všeobecnými tolerancemi pro odlitek podle ISO

8082-3 – DCTG 12):

Všeobecné tolerance ISO 8062- 3 – DCTG 12 – RMA 6 (RMAG H)

Další příklad předpisu: Všeobecné tolerance (rozměrové DCTG 12) a geometrické (GCTG7)

podle této části ISO 8062, použité v kombinaci s přídavky na opracování (RMA) 6 mm a

odpovídající stupeň H:

Všeobecné tolerance ISO 8062-3 – DCTG 12 – RMA 6 (RMAG H) – GCTG 7

27

Příklady všeobecných tolerancí podle ISO 8062-3

Uvedené příklady pouze dokumentují metodiku postupu při volbě jak rozměrových a geo-

metrických tolerancí, tak přídavků na obrábění apod.

Podle druhu materiálu či slitiny odlitku, způsobu tvarování apod. lze v tabulkách zjistit

doporučené stupně a ke zvolenému stupni přiřadit z dalších tabulek konkrétní hodnoty.

Tato příručka nenahrazuje konkrétní údaje volby, ale objasňuje způsob jejich využití.

Používání všeobecných tolerancí by mělo přinést některé výhody, jako například:

jsou účelnější pro použití ve výkresové dokumentaci,

výkres jednoduše stanoví, který prvek může být vyroben běžným postupem a

rovněž napomáhá technické jakosti, vedoucí k omezení kontroly;

ostatní prvky odlitku s individuelně označenou tolerancí budou největší částí

kontrolovaných prvků, které z funkčních důvodů vyžadují poměrně malé tole-

rance a jsou proto důvodem pro zvláštní úsilí ve výrobě, což je to prospěšné pro

plánování výroby a řízení jakosti,

zákazník může jednoduše sjednat stupeň „obvyklé přesnosti slévárny“ stano-

vený před sjednáním kontraktu a tím se také lze vyvarovat důvodům na odstou-

pení mezi kupujícím a dodavatelem tím, že od této doby respektuje kompletní

výkres.

Tyto výhody jsou platné jen tehdy, když je možné se spolehnout, že všeobecné tolerance,

a RMA, nebudou překračovány, například když obvyklá slévárenská přesnost konkrétní slé-

várny je stejná nebo lepší než všeobecné tolerance, označené na výkrese.

Slévárna by proto měla zjistit, jaká je její obvyklá slévárenská přesnost a přijímat pouze

výkresy, které obsahují všeobecné tolerance stejné nebo větší, než je její obvyklá slévá-

renská přesnost.

Jako výkres může být zpracován:

a) samostatný výkres obrobku (tj. se všemi opracovanými i neopracovaným prvky pro

konečnou montáž).

b) jen výkres odlitku (např. jako finální výrobek nebo polotovar pro další opracování u

odběratele podle jeho vlastních požadavků), nebo

c) výkres obrobku s některými částečně opracovanými prvky odlitku (například pro dokon-

čení u odběratele, apod.).

Požadavky pro odlití jsou součástí samostatného technologického výkresu pro odlévání,

nebo součástí výkresu odlitku, např. pro variantu b).

Indikátory kreslení odlitků (úkosy, dělicí plochy, přesazení, výronky atd.) jsou uvedeny na

samostatném technologickém výkrese pro odlévání, zpracovaném metalurgem (viz další

část příručky). Technolog také potvrzuje proveditelnost odlití na výkrese obrobku.

Příklady

Následně jsou uvedeny příklady specifikací všeobecných a individuálních tolerancí.

V příkladu 1 - uveden příklad odlitku jako finálního výrobku, ošetřený pouze jmenovitými

rozměry a všeobecnými rozměrovými a geometrickými tolerancemi.

28

V příkladu 2 – uveden příklad odlitku jako finálního výrobku, ošetřený jmenovitými rozměry

a všeobecnými rozměrovými a geometrickými tolerancemi, navíc s individuelním předpi-

sem určitých geometrických tolerancí.

V příkladu 3 – uveden příklad opracovaného odlitku jako finálního výrobku, ošetřený jak

jmenovitými rozměrovými a geometrickými tolerancemi, tak individuálními tolerancemi.

Tento příklad je nejčastější aplikací.

Příklad 1

Výkres odlitku, nakreslený konstruktérem jako finální výrobek. Jeho základní parametry

stanoví konstruktér po dohodě s technologem – metalurgem, včetně potřebných indikátorů

kreslení odlitků (viz další část příručky). Technolog také potvrzuje proveditelnost odlití na

tomto výkrese odlitku.

Vstupní požadavky konstruktéra: Materiál: ocel, počet kusů: 1, drsnost povrch Ra 160.

Vstupní požadavky metalurga: odléváno do písku, ručně formované.

a) Pro toto zadání volí konstruktér po dohodě s metalurgem stupeň rozměrových to-

lerancí pro kusovou nebo malosériovou výrobu z oceli podle tabulky 1. Zvolen je

stupeň 12. Volba je možná také podle obvyklého stupně přesnosti konkrétní slé-

várny, nebo přímého požadavku zákazníka.

b) Obdobně pro toto zadání volí konstruktér po dohodě s metalurgem stupeň geome-

trických tolerancí pro kusovou nebo malosériovou výrobu z oceli podle tabulky 6.

Zvolen je stupeň 6. Volba je možná také podle obvyklého stupně přesnosti konkrétní

slévárny, nebo přímého požadavku zákazníka. Požadavek na všeobecné geome-

trické tolerance rovinnosti, kruhovitosti a přímosti nepotřebuje stanovení základen.

Protože jsou ale požadovány všeobecné tolerance kolmosti a rovinnosti odlitku,

musí být stanoveny základny, ke kterým se vztahují.

c) Pro celý povrch odlitku je zvolena drsnost Ra 160, bez odebírání materiálu.

d) Konstruktér nakreslí výkres jmenovitého modelu obrobku, viz obrázek 20. V ob-

rázku specifikuje základní prvky (A, B) pro ustavení základen dle požadavku v b).

Uvnitř nebo nad popisovým polem uvede požadavky na odlitek, tj. předpis rozmě-

rové a geometrické stupně tolerancí, předpis základen (A, B) a drsnost povrchu.

29

Všeobecné tolerance ISO 8062-3 DCTG 12 – GCTG 6

ISO 8062-3 DS

Obrázek 20 – Výkres odlitku

Rozbor příkladu 1- Všeobecné rozměrové tolerance odlitku při aplikaci tolerančního stupně

DCTG12 podle tabulky 5 pro jednotlivé jmenovité rozměry odlitku vykazují mezní úchylky

rozměrů, uvedené v následující tabulce P1-1.

30

Tabulka PR1.1 k příkladu 1 - Všeobecné rozměrové tolerance pro třídu DCTG12


Horizontální rozměry Vertikální rozměry

Jmenovitý

rozměr

Tolerance

DCTG12

Mezní úchylky

rozměru

Jmenovitý

rozměr

Tolerance

DCTG12

Mezní

úchylky

rozměru

Ø 112 7 Ø 112 ±3,5 20 4,6 20 ±2,3

Ø 100 6 Ø 100 ±3 30 5 30 ±2,5

Ø 48 5,6 Ø 48 ±2,8 Ø 80 6 Ø 80 ±3

Ø 80 6 Ø 80 ±3 Ø 60 5,6 Ø 60 ±2,8

Ø 160 7 Ø 80 ±3,5 90 6 90 ±3

Ø 176 8 Ø 176 ±4 20 4.6 20 ±2,3

Ø 200 8 Ø 200 ±4 200 8 200 ±4

Ø 112 7 Ø 112 ±3,5

Ø 240 8 Ø 240 ±4

Poznámka – Pokud by bylo potřeba pro některé rozměry stanovit jiné tolerance (větší či

menší) než jsou všeobecné, a to z hlediska ekonomie nebo funkce, je nutné je specifikovat

jako individuelní toleranci přímo na kótě prvku.

Všeobecné geometrické tolerance rovinnosti při aplikaci tolerančního stupně GCTG6

pro jednotlivé prvky odlitku vykazují úchylky, uvedené informativně v obrázku 21. Hodnoty

rovinnosti jsou pro rychlou informaci u příkladu uvedeny pro jednotlivé prvky v závorkách,

na výkrese se samozřejmě neuvádí.

Obrázek 21 - Informativní zobrazení tolerancí rovinnosti

Poznámka – Opět platí, že pokud by bylo potřeba pro některé geometrické tolerance sta-

novit jiné tolerance (větší či menší) než všeobecné, a to z hlediska ekonomie nebo funkce,

je nutné je specifikovat jako individuelní toleranci přímo na prvku odlitku na výkrese.

31

Všeobecné geometrické tolerance kolmosti při aplikaci tolerančního stupně GCTG6

pro jednotlivé prvky odlitku vykazují úchylky, uvedené informativně v obrázku 22 a hod-

noty kolmosti pro jednotlivé prvky jsou pro rychlou informaci uvedeny v tabulce PR1.3, na

výkrese se neuvádí.

Obrázek 22 - Informativní zobrazení tolerancí kolmosti

Poznámka – také zde platí, že pokud by bylo potřeba pro některé geometrické tolerance

stanovit jiné tolerance (větší či menší) než všeobecné a to z hlediska ekonomie nebo

funkce, je nutné je specifikovat jako individuelní toleranci přímo na prvku odlitku na vý-

krese

Tabulka PR1.2 k příkladu 1 - Všeobecné geometrické tolerance kolmosti pro třídu GCTG6 Rozměry v milimetrech

Prvky kolmé k základně A Prvky kolmé k zákadně B Výška

prvku Informativní označení

prvku

Tolerance

kolmosti

Výška

prvku

Informativní

označení prvku

Tolerance

kolmosti 20 Prvek 1 – osa příruby Ø 1,4 42 Prvek 2 – osa

díry

Ø 2

150 Prvek 4 – osa

vnějšího kužele

Ø 3 50 Prvek 3 – osa

válce

Ø 2

170 Prvek 5 – osa

vnitřního kužele

Ø 3

20 Prvek 6 – osa příruby Ø 1,4

32

Všeobecné geometrické tolerance rovnoběžnosti při aplikaci tolerančního stupně

GCTG6 pro jednotlivé prvky odlitku vykazují úchylky, uvedené informativně v obrázku 23

a hodnoty rovnoběžnosti pro jednotlivé prvky jsou pro rychlou informaci uvedeny v tabulce

PR1.3, na výkrese se neuvádí.




krese.

Obrázek 23 - Informativní zobrazení tolerancí rovnoběžnosti

Tabulka PR1.3 pro příklad 1 – Rovnoběžnost pro třídu GCTG6.

Prvky rovnoběžné se základnou A Prvky rovnoběžné se základnou B

Informativní označení

prvku

Tolerance

rovnoběžnosti

Informativní označení

prvku

Tolerance

rovnoběžnosti

Prvek 1 – plocha Ø 92 2 Prvek 6 – čelo válce 2

Prvek 2 – plocha Ø 80 2

Prvek 3 – osa díry Ø 60 2

Prvek 4 – osa válce Ø 80 2

Prvek 5 – plocha Ø 240 3

33

Všeobecné geometrické tolerance kruhovitosti při aplikaci tolerančního stupně

GCTG6 pro jednotlivé prvky odlitku vykazují úchylky, uvedené informativně v obrázku 24.

Hodnoty kruhovitosti jsou pro rychlou informaci uvedeny u jednotlivých prvků v závorkách,

na výkrese se neuvádí.




krese.

Obrázek 24 - Informativní zobrazení tolerancí kruhovitost

Příklad 2

Obdobný odlitek jako v příkladu1. Navíc jsou požadovány všeobecné geometrické tolerance

souososti a souměrnosti. Tato skutečnost vyžaduje stanovení společných základen. Výkres

odlitku na obrázku 24 je proto potřeba doplnit předpisem společných základen C-D, E-F a

předpisem všeobecné geometrické tolerance souososti - obrázek 25 a souměrnosti – ob-

rázek 26.

V obrázku 25 jsou hodnoty všeobecných geometrických tolerancí souososti pro rychlou

informaci uvedeny u jednotlivých prvků v závorkách, na výkrese se neuvádí.

34


ISO 8062-3 DS

Obrázek 25 - Informativní zobrazení tolerancí souososti




krese.

V obrázku 26 je hodnota všeobecné geometrické tolerance souměrnosti pro rychlou infor-

maci uvedena u prvku v závorce, na výkrese se neuvádí.

C - D E - F

35


ISO 8062-3 DS

Obrázek 26 – Informativní zobrazení tolerance souměrnosti bočních válců

Příklad 3

Výkres obrobku, nakreslený konstruktérem jako finální výrobek. Jeho základem je odlitek,

jehož základní parametry jsou stanoveny po dohodě a potvrzení technologa metalurga na

základě výchozích údajů konstruktéra.

Materiál: šedá litina, počet kusů: 1

Pro odlité prvky platí totéž, co v příkladu 1. Obrobeným prvkem je spodní plocha příruby o

průměru 240 mm a s ní rovnoběžná díra o průměru 65 po obou stranách kužele, viz infor-

mativní obrázek 27.

C - D E - F

36


ISO 8062-3 DS

Obrázek 27

Spodní plocha je obrobena na Ra3,2 a vnitřní plocha dvou přírub na Ra1,6. Základna

s označením A má uveden požadavek na rovinnost (0,2) a obě vnitřní plochy dvou rovno-

běžných přírub požadavek na rovnoběžnost se základnou A (0,2) ve společném toleranč-

ním poli (CZ).

4. Identifikace všeobecných tolerancí povrchu podle ISO 8062-4

Podle této normy: "zatím není jasně definován způsob, jak v rámci budoucího systému

norem GPS uplatňovat pravidla pro výpočet konečně tvarované součásti jmenovitých roz-

měrů konečně obráběné tvarované části jmenovitých rozměrů s přihlédnutím k různým

vlivům".

Jedním z důvodů tohoto problému je nedostatek vhodné soustavy základen obrobku.

37

Všeobecné rozměrové tolerance platí nezávisle na sobě (bez soustavy základen). Je obtížné

nebo dokonce nemožné posoudit, jaký může být celkový tvar obrobku.

Všeobecné rozměrové tolerance (± tolerance) se vztahují nejen na rozměry, ale také na

středy vzdáleností a rozměry, definující profil obrysů. To je v rozporu s ISO 14405-2.

Kromě toho, u 3D CAD nejsou jmenovité rozměry v modelu vždy viditelné. Všeobecné

rozměrové tolerance jsou závislé na jmenovitých rozměrech, u kterých nemohou být pou-

žity žádné další, pokud je k dispozici pouze CAD model.

Norma ISO 8062-4 se proto vyhýbá nedostatkům normy ISO 8062-3 a je v souladu s GPS

pravidly.

Všeobecnými tolerancemi podle této normy jsou tolerance profilu povrchu, týkající se sou-

stavy cílených základen RST. Soustava cílených základen je ustavena 6 cílenými základ-

nami pro pevné obrobky a minimálně 6 cílenými základnami pro flexibilní obrobky. Cílené

základny musí být uvedeny na výkrese.

Poznámka: Soustava cílených základen RST je soustava základen skládající se z cílených

základen v souladu s ISO 5459 základny se (smluvními) písmeny R S T, viz obr. 28.

Obrázek 28

Všeobecné tolerance profilu povrchu platí v zásadě pro všechny povrchy obrobku. Ve

zvláštních případech větší nebo menší tolerance profilu povrchu týkající se soustavy zákla-

den, může být individuálně indikováno pro konkrétní povrchy. Individuálně zadané tole-

rance převyšují všeobecné tolerance.

Pro rozměry mohou být stanoveny všeobecné tolerance polohy, týkající se stejné cílené

základny systém RST, které ruší všeobecné tolerance profilu povrchu.

Další jednotlivě indikované tolerance se vzájemně doplňují, tj. platí navíc jako další ome-

zení pro všeobecné tolerance.

Rozměrové tolerance (± tolerance), by měly být použity pouze v případě potřeby a pouze

pro průměry společně s tolerancemi polohy (obecně nebo individuálně uvedených) a pro

tloušťky stěn.

Aby se dosáhlo plné ekonomické úspěšnosti, obecné tolerance musí být dodrženy bez

zvláštního úsilí a s vysokou pravděpodobností. Odpovídající velikost ze všeobecných tole-

rancí musí být odvozena měřením na obrobku normální produkce.

V rámci tohoto šetření se všeobecné tolerance vyberou z tabulky normy.

Použitím všeobecných tolerancí se výkresy snadněji čtou. Plánovači výroby a kontroloři

mohou rozpoznat jednotlivě uvedené tolerance. To usnadňuje hospodárný způsob výroby.

38

Slévárna by měla stanovit na základě měření, jaká je jeho obvyklá přesnost a přijímat

pouze ty výkresy, které mají všeobecné tolerance rovnající se nebo větší než je jeho ob-

vyklá přesnost slévárny.

Všeobecné tolerance

Tabulka 1 uvádí všeobecné tolerance profilu povrchu pro tvarované stavy odlitků. Tole-

rance souvisejí se jmenovitými rozměry modelů (neuvažují úkos plus) odlitků (průměry

nejmenší obálek koule).

Poznámka Tato tolerance je konstantní pro celý odlitek.

Tabulka 1 - Všeobecné tolerance profilu povrchu pro tvarované stavy odlitků


Tabulka č. 2 - Všeobecné tolerance rozměrů pro válcové prvky a tloušťky stěn


Existují případy, kdy výpočet tvarovaného rozměru pomocí tolerance podle tabulky 1

nebo 2, vedou ke dvěma různým výsledkům (větší a menší tolerance rozměru). V tako-

vých případech se použije menší tolerance.

Přídavky na obrábění

Požadované přídavky na obrábění RMA jsou uvedeny v tabulce 3. RMA jsou uvedeny ve třídách RMA podle potřeby výroby.

39

Tabulka č. 3 - Stupně přídavků na obrábění


Poznámka: Počet stupňů rozměrů v celkové stupnici je větší než v tabulkách 1 a 2, aby se zabránilo nadbytku materiálu

Návrh úhlů (úkosů)

Použijí se ve směru úkosu plus delšího prvku. Pro kratší prvek, pokud existuje, se úkos

plus vhodně aplikuje, viz ISO 10135. Aplikovaný kužel má kontinuálně rostoucí toleranci

(není zvýšen jmenovitý tvar).

Tabulka č. 4 - Návrh úhlů pro ruční formování odlitků

40

Poznámka: Norma obsahuje návrh úhlů pro další způsoby výroby (strojní formování, kon-

tinuální lití, tlakové lití, lití na vytavitelné modely).

Výběr všeobecných tolerancí

Tabulka B.2 - Toleranční stupně P pro všeobecné tolerance pro malosériovou

nebo kusovou výrobu odlitků

Ruční formování do písku

Pojené jílem Pojené chemicky

ocel 13 - 14 12 - 14

šedá litina 13 - 15 11 - 14

S.G. litina 13 - 15 11 - 14

kujné železo 13 - 15 11 - 14

slitina mědi 13 - 15 10 - 13

slitina lehkých kovů 11 - 13 10 - 13

slitina na bázi niklu 13 - 15 12 - 14

slitina na bázi kobaltu 13 - 15 12 - 14

Tabulka B.1 - Toleranční stupně P pro všeobecné tolerance pro velkosériovou

nebo hromadnou výrobu odlitků

Ruční formo-

vání do písku

Strojní a skořepinové formování

Trvalé ko-vové formy

Tlakové lití

Vytavitelný model

ocel 11 - 14 8 - 12 - - 4 - 9

šedá litina 11 - 14 8 - 12 7 - 9 - 4 - 9

S.G.litina 11 - 14 8 - 12 7 - 9 - 4 - 9

kujné železo 11 - 14 8 - 12 7 - 9 - 4 - 9

slitina mědi 10 - 13 8 – 12 7 – 9 6 - 8 4 - 9

slitina Zn 10 - 13 8 – 10 7 – 9 3 – 6 4 - 9

slitina lehkých kovů 9 - 12 7 – 9 6 – 8 6 – 9 4 - 9

slitina Ni 11 - 14 8 – 12 - - 4 - 9

slitina Co 11 - 14 8 - 12 - - 4 - 9

Tabulka Výběr požadovaných přídavků na obrábění RMA

Ruční formo-vání do písku

Strojní a skořepinové formování

Trvalé ko-vové formy

Tlakové lití

Vytavitelný model

ocel G až K F až H - - E

šedá litina F až H E až G D až F - E

S.G.litina F až H E až G D až F - E

kujné železo F až H E až G D až F - -

slitina mědi F až H E až G D až F B až D E

slitina Zn F až H E až G D až F A až D -

slitina lehkých kovů F až H E až G D až F B až D E

slitina Ni G až K F až H - - E

slitina Co G až K F až H - - -

Příklady zobrazení a identifikace na následujících obrázcích.

41

Obrázek 29 – Soustava cílených základen R-S-T

42

Poznámka: Wall thicknesses – tloušťka stěn Roundings – kruhovitost Chamfers - zkosení

Obrázek 30 – a) indikace na výkrese

43

Poznámka: 2 All over – 2 přes všechno (všechny plochy) Exceptions from 2 all over – výjimky ze 2 přes všechno:

Left surface – levý povrch Top hole – největší díra

Addition restriction – omezení přídavku Left hole – levá díra Wall thicknesses – tloušťka stěny

Obrázek 31 – b) vysvětlení

44

5. Indikátory kreslení odlitků na výkresech podle normy

ISO 10135

Další mezinárodní normou, která patří do tohoto okruhu, je norma ISO 10135. Ta stanoví

pravidla a zvyklosti pro indikaci tvarovaných součástí v technické výrobní dokumentaci.

.Jde například o označení dělících ploch, přesazení, zateklin, sklonů a úkosů, ale i například

směru vyjímání součásti z formy, zvýšení nebo snížení povrchu, pórovitosti apod. Zcela

nově je pojato skupinové označování povrchů.

Taková specifikace může být buď globální (aplikovaná na všechny prvky výrobku), nebo

dílčí (aplikovaná na omezenou skupinu prvků).

Dělicí plochy Na výkrese tvarované součásti je často potřebné stanovit dělicí plochu formy.

To má pochopitelně vliv na výsledný tvar součásti.

Označení dělicí plochy se provádí grafickou značkou na čáře, určující dělicí rovinu. Ke

značce lze přidat pomocné písmeno, určující druh této dělicí roviny, viz příklad v obrázku

32. Písmeno M vyjadřuje hlavní dělicí plochu, písmeno C dělicí plochu pro jaderník, písmeno

S pro polovinu jaderníku.

Obrázek 32 – Hlavní dělicí plocha formy

Praktické uplatnění značky dělicí roviny viz v příkladu na obrázku 33.

Obrázek 33

45

V případě potřeby označení pevné (fixované) části formy, je polovina značky vyplněna

(vyčerněna), viz obrázek 34.

Obrázek 34

Dovolené přesazení v dělicí rovině se označuje písmennou značkou SMI, která se uvádí u

značky dělicí roviny. Ke značce SMI se přidá hodnota přesazení v mm a to se znaménkem

+ (pro přesazení horní části), nebo – (pro přesazení spodní části). Při označení znaménkem

± jde o obě možnosti. Příklad aplikace a výklad je uveden v obrázku 35, 36 a 37. Značku

SMI a její číselný údaj lze uvádět také na odkazové čáře.

Obrázek 35 Obrázek 36

Obrázek 37

Výronky Obdobně jako přesazení je možno specifikovat i výronek (zateklina). Protože výronek je

obvykle nežádoucím produktem procesu tvarování, má být proto řízen jeho vzhled, speci-

fikovaný dovoleným maximem výronky a/nebo volně zateklých ploch.

≤ 0,1

46

Výronek je označen písmennou značkou FL, doplněnou maximálním rozměrem (délkovým,

plošným apod. Písmenná značka s příslušnou hodnotou se umisťuje ke značce dělicí plochy,

nebo na odkazovou čáru. Příklady viz na obrázcích 38 a 39. Použití a vysvětlení je uvedeno

na obrázku 40.

Obrázek 38 Obrázek 39

Obrázek 40

Pokud plocha nebo určitá část má být bez výronků, je možno ji označit značkou FLF. Příklad

použití je na obrázku 41.

Obrázek 41

Pokud je nutno na výkrese určit velikost maximální dovolené deformace, zapříčiněné kom-

ponenty formy, například jádro, nálitek, průduch, vyhazovač a dalšími typy označených

nástrojů, musí být uvedeny grafickou značkou, jak je znázorněno v obrázku 42. Umisťuje

se na odkazové čáře s šipkou k povrchu. Typ označení je uveden s písmennou značkou

z tabulky v normě. Příklady jsou uvedeny v tabulce na obrázku 43. Jestliže jde o jiný typ,

musí být určen plným textem místo písmenné značky. Za typ označení lze doplnit příslušný

rozměr, viz obrázek 44. Uvedená označení nástroje lze kombinovat s jinými označeními

(například zateklinou).

význam ozna-

čení

47

Obrázek 42

Písmenná značka Typ značení

E označení ejektoru

G označení vtoku

H Odvod tepla (označení chlazení)

R označení stoupačky

apod.

Obrázek 43

Obrázek 44

Pokud je potřeba vyznačit snížení nebo zvýšení, použije se znaménko + nebo -.

Příklad a výklad viz na obrázku 45.

Obrázek 45

Výška

označení zvýšení

Výška

označení snížení

48

Úkosy Návrh úkosu povrchu tvarované součásti musí být indikován na výkrese u pozice grafickou

značkou sklonu. Značka sklonu (pravého nebo levého, případně kombinovaného) je na

obrázku 46.

samostatná značka samostatná značka kombinovaná značka úkosu – levá úkosu - pravá úkosu

Obrázek 46

Samostatná značka úkosu se uvádí na odkazové čáře a je aplikována podle následujících

pravidel:

postavení značky definuje orientaci návrhu úkosu

delší odvěsna značky musí být paralelně orientovaná k rozměrovému prvku.

Rozměr označení má být indikován za podmínek odpovídajících úhlu (např. 2°)

nebo poměrem (např. 1.10) a má být aplikován na pravé straně značky ozna-

čení.

šipka odkazové čáry značí směřování jmenovitého rozměru

prvek křížení u částí povrchu návrh aplikuje jednou částí prvku, který je limito-

ván hranou

Příklady na obrázku 47 a 48 ilustruje aplikace základních pravidel a jejich výklad.

Označení na výkrese Vysvětlení

Obrázek 47

49

Označení na výkrese Vysvětlení

Obrázek 48

Různou kombinací mohou vznikat také různé tvary příslušných úkosů. Ilustrativní příklad

aplikace je uveden na obrázku 49. Norma jich uvádí celou řadu.

Obrázek 49

Kombinovaná značka sklonu dělicí čáry

Kombinovaná značka sklonu musí být označena na dělicí čáře. Musí být jasně specifiko-

váno, zda úkos bude k materiálu přičten (značka TP za značkou úkosu,) nebo od materiálu

odečten (značka tma značkou úkosu).

Kombinovaná značka sklonu je aplikována shodně s následujícími základními pravidly

přeponou každé samostatné značky sklonu v kombinované značce je definována

orientaci návrhu úhlů.

delší strana (odvěsna) každé samostatné značky sklonu musí být orientována

paralelně k rozměrovému prvku

kratší strana (odvěsna) každé samostatné značky sklonu musí být umístěna jako

část dělicí čáry

50

v případě stejných velikostí sklonu, rozměr sklonu musí být označen na pravé

straně kombinované značky sklonu za podmínky odpovídajících úhlů (např. 2°)

nebo poměru (například. 1:10) buď nad nebo pod dělicí čarou, ale jen jednou a

u následujících značek buď TP nebo (tm), a další.

Příklad použití kombinované značky s přičteným materiálem je i s vysvětlením uveden na

obrázku 50.

Obrázek 50

Další příklad použití kombinované značky s přičteným materiálem je i s vysvětlením uveden

na obrázku 51.

.

Obrázek 51

Příklad použití kombinované značky s odečteným materiálem je i s vysvětlením uveden na

obrázku 52.

Obrázek 52

51

Následující příklad uvádí použití kombinované značky s odečtením materiálu v zadané

výšce je i s vysvětlením uveden na obrázku 53. Takových kombinací uvádí norma celou

řadu.

Obrázek 53

Kromě již zmíněných indikátorů je v normě také řada dalších, jako například:

indikátor směru pohybu nástroje (značka TMD)

obdobně směr vyjmutí součásti (značka PRD),

patřící spíše do kategorie technologické přípravy.

Dalšími indikátory jsou například:

indikátor zvýšení povrchu - grafická značka

značka snížení povrchu - grafická značka

značka pro pórovitost – grafická značka

Příklad aplikace pro zvýšení části povrchu z technologického hlediska (např. chlazení ko-

vových forem apod.) je i s vysvětlením na obrázku 54.

Obrázek 54

52

Mezi další indikátory také patří označení ploch, které nemají být ničím narušeny (např.

nástrojem, identifikačním značením apod.). Tyto plochy se označují grafickou značkou. Její

tvar a současně aplikace na výkrese je zřejmá z obrázku 55.

Obrázek 55

Rozšířené oblasti indikace Jestliže je nutné specifikovat stejný požadavek indikace pro několik prvků napojených je-

den na druhý kolem součásti, je jednou z variant použití rozšířené oblasti.

Zatím známou značkou pro rozšířenou oblast je použití kroužku ve zlomu odkazové čáry

podle obrázku 56.

.

Obrázek 56

Tato značka se běžně používá například pro označení textury povrchu (drsnosti, vlnitosti)

nebo svaru a to vždy po obvodu součásti.

V současném pojetí podle uvedené normy je možnost rozšířit tyto oblasti podle stanove-

ných pravidel.

53

Přehled značek je uveden na obrázku 57.

Indikace rozšířené oblasti

povrchů

Rozsah

globálně částečně

po obrysu

součásti

po obvodu

součásti

(podél osy)

vše po

součásti

Obrázek 57

Indikace rozšířené oblasti „globálně po obrysu součásti“ obsahuje stejný požadavek na

plochy 1, 2, 3, 4, 5a) a 5b) a 6 podle ilustračního obrázku 58. Na odkazovou čáru se

umisťuje potřebný požadavek (grafické nebo písmenné značky, jejich hodnoty apod.).

Obrázek 58

Indikace rozšířené oblasti „částečně po obrysu součásti“ obsahuje stejný požadavek na

plochy 2, 3, 4, 5a podle ilustračního obrázku 59. Jde o část součásti, vymezená dělicí

54

rovinou, ke které je vedena odkazová čára s poloviční kružnicí ve zlomu, viz obrázek 60.

Na odkazovou čáru se umisťuje potřebný požadavek (grafické nebo písmenné značky, je-

jich hodnoty apod.).

Obrázek 59

Obrázek 60

Indikace rozšířené oblasti „globálně po obvodu“ (podél horizontální osy součásti) obsahuje

stejný požadavek na plochy na plochy 1, 3, 5a, 5b, 7a, 7b, 8a a 8b.podle ilustračního

obrázku 61, které jsou paralelní s horizontální osou v rovině pohledu na výkres. Orientace

k horizontální ose je vyznačena úsečkou nad značkou čtverce ve zlomu odkazové čáry je

na obrázku 62.

Obrázek 61

55

horizontální osa v celkovém pojetí

Obrázek 62

Indikace rozšířené oblasti „částečně po obvodu“ (podél horizontální osy součásti) obsahuje

stejný požadavek na plochy 3, 5a, 7a a 8a podle ilustračního obrázku 63. Jde tedy o plochy

součásti ve směru horizontální osy, vyznačené obdélníkem ve zlomu odkazové čáry, nad

kterým je úsečka, podle obrázku 64 ke kterým se vztahuje označení.

Obrázek 63

horizontální osa v částečném pojetí

Obrázek 64

Indikace rozšířené oblasti „globálně po odvodu“ (podél vertikální osy součásti), obsahuje

stejný požadavek na plochy 2, 4, 6, 7a, 7b, 8a a 8b.podle ilustračního obrázku 65. Jde

tedy o všechny plochy součásti ve směru vertikální osy. Orientace k vertikální ose je vy-

značena úsečkou vlevo od značky čtverce ve zlomu odkazové čáry – viz obrázek 66.

56

Obrázek 65

vertikální osa v celkovém pojetí

Obrázek 66

Indikace rozšířené oblasti „částečně po obvodu“ (podél vertikální osy součásti) obsahuje

stejný požadavek na plochy 4, 7a a 8a. podle ilustračního obrázku 67. Jde tedy o plochy

součásti ve směru vertikální osy, ke kterým se vztahuje označení.

Orientace k vertikální ose je vyznačena úsečkou vlevo od značky obdélníku ve zlomu od-

kazové čáry – viz obrázek 68.

Obrázek 67

57

vertikální osa v částečném pojetí

Obrázek 68

Indikace rozšířené oblasti „globálně úplně vše“ (na celé součásti) obsahuje stejný požada-

vek na plochy 1, 2, 3, 4, 5a, 5b, 6, 7a, 7b, 8a a 8b.podle ilustračního obrázku 69. Jde tedy

o všechny plochy bez ohledu na křížení dělících ploch.

Požadavek je vyznačen značkou mezikruží ve zlomu odkazové čáry. – viz obrázek 70.

Obrázek 69

Obrázek 70

Indikace rozšířené oblasti „částečně úplně vše“ (na celé součásti“ obsahuje stejný požada-

vek na plochy 2, 3, 4, 5a, 7a a 8a.podle ilustračního obrázku 71. Jde tedy o plochy součásti,

ke kterým se vztahuje označení.

Požadavek je vyznačen značkou poloviny mezikruží ve zlomu odkazové čáry. – viz obrázek

72.

58

Obrázek 71

Obrázek 72

59

Příloha 1

Některé informativní konstrukční údaje

Pro hospodárné a funkčně správné navrhování jak surových odlitků, tak jejich obrobených

prvků, je potřeba volit jejich parametry při dodržování určitých doporučených zásad kon-

strukce.

Zmiňovanými prvky se rozumí především návrh, dimenzování a tolerování, tloušťky stěn,

spojů, úkosů, přechodů, poloměrů či zaoblení.

Tyto požadavky jsou v souladu s postupem, kdy konstruktér kreslí výkres odlitku podle

svých požadavků (prostorové rozmístění, pevnostní požadavky atd.), ale současně již s re-

spektováním určitých slévárenských zásad tak, aby již technolog metalurg nemusel příliš

do konstrukce zasahovat (např. k odstranění tepelných uzlů, ředin a staženin, špatného

zatečení kovu, náhlých přechodů, vytvoření úkosů k vyjmutí odlitku apod.).

Následující náměty vycházejí z praktických poznatků.

Úkosy

U odlitků se rozlišují technologické a konstrukční úkosy.

Technologický úkos na odlitku a jádru se provádí za účelem snadného vyjmutí z formy či

jaderníku. Provádí se ve směru vyjímání modelu nebo jaderníku jak u hlavních ploch od-

litku, nebo jejich částí (např. žeber apod.). Způsob označování viz kapitolu „Indikátory

kreslení odlitků na výkresech“.

Konstrukční úkos se provádí na odlitku se zřetelem na funkci a vzhled.

Typy úkosů

Typ A, viz obrázek P1.1. Tento typ se používá pro plochy odlitku, které zůstanou neobro-

beny. Nelze jej použít u konstrukce odlitku, která nedovoluje zmenšení příslušného jme-

novitého rozměru. Tento úkos nemusí být na výkrese předepsán.

Obrázek P1.1 – Úkos typu A

Typ B, viz obrázek P1.2 Tento typ se používá pro plochy odlitku, které zůstanou neobro-

beny. Použití je u obrobených prvků odlitků, které dovolují větší zmenšení jmenovitého

rozměru prvku. Tento úkos je třeba na výkrese obrobku předepsat.

60

Obrázek P1.2 – Úkos typu B

Typ C, viz obrázek P1.3. Tento typ se používá pro plochy odlitku, které zůstanou neobro-

beny. Použití je u obrobených prvků odlitků, které nedovolují větší zmenšení jmenovitého

rozměru prvku. Tento úkos je třeba na výkrese obrobku předepsán.

Obrázek P1.3 – Úkos typu C

Rozměry technologických úkosů v závislosti na rozměru příslušné plochy (označené b) a

materiálu modelu jsou uvedeny v tabulce P1.1. Jiné hodnoty úkosů je potřeba dohodnout

s metalurgem nebo zákazníkem.

Poznámka – Uvedené úhly (α) a poměry úkosu (a:b) jsou pouze informativní.

Tabulka P1.1 – Technologické úkosy

61

Pro konstrukční úkosy neobrobených ploch (plochy pro vzhled nebo tvar např. žeber, ná-

bojů kol apod.) se doporučují hodnoty poměru (a:b) rovný nebo větší, než udává tabulka

P1.2.

Poznámka – Uvedený úhel (α) je pouze informativní.

Tabulka P1.2 – Konstrukční úkosy

Stěny odlitku

Základním požadavkem pro správný odlitek je volba tloušťek stěn a jejich přechodů. Ostré

přechody jsou nepřípustné zvláště u rozdílných tloušťek stěn.

Přechod dvou stěn rozdílné tloušťky se řídí jejich vzájemným poměrem a to buď:

- zaoblením, jestliže vzájemný poměr tlustější stěny ke slabší je rovný nebo menší

než 2, nebo

- klínovým přechodem, pokud je tento poměr větší než 2.

Příklad viz na obrázku P1.4.

Obrázek P1.4 – Stěny odlitku

Doporučená řada poloměrů zaoblení R pro ocel a litinu je uvedena v tabulce P1.3.

c = ~ 2B

B B A / B <= 2

A / B > 2

A

A

R

62

Tabulka P1.3 – Řada poloměrů zaoblení Rozměry v milimetrech

Materiál Poloměr zaoblení R

Šedá

litina 3 4 5 6 8 10 12 16 25 32 40

Ocel 6 8 10 12 16 20 25 30 35 40 50 80 100

Spojení dvou stejných stěn (A) - napojení poloměry (R). Informativní údaje jsou na ob-

rázku P1.5 a údaje v tabulce P1.4.

Obrázek P1.5 Spojení stejných stěn

Tabulka P1.4 – Spojení stejných stěn

Materiál Rozměr Rozsah úhlů polohy

stěn odlitku (α)

Poloměr R Poloměr r

litina A 60° až 120° A/2 2 R

ocel A 75° až 105° A

Spojení dvou různých stěn (A, B) - napojení poloměry (R). Informativní údaje jsou na

obrázku P1.6, údaje v tabulce P1.5.

63

Obrázek P1.6 – Spojení různých stěn

Tabulka P1.5 – Spojení různých stěn

Materiál Poměr

A/B

Rozsah úhlů polohy

stěn odlitku (α)

Poloměr R Poloměr r

litina 2 60° až 120° A/2 A

ocel 1,25 75° až 105° (A+B)/2 A+B

Spojení dvou různých stěn (A, B) - napojení klínovým přechodem (c). Informativní údaje

jsou na obrázku P1.7 a údaje v tabulce P1.6.

Obrázek P1.7 – Spojení stěn klínem

Tabulka P1.6 – Spojení stěn klínem

Materiál Poměr

A/B


stěn odlitku (α) R r c d

litina 2 60° až 120° (A+B)/4 1,2 A 4 d A-B

ocel 1,25 75° až 105° (A+B)/2 A+B 5 d

Spojení dvou různých stěn (A, B) - napojení klínovým přechodem (c) a poloměrem (R).

Informativní údaje jsou na obrázku P1.8 a údaje v tabulce P1.7.

64

Obrázek P1.8 – Spojení dvou stěn klínem a poloměrem

Tabulka P1.7 – Spojení dvou stěn klínem a poloměrem

Materiál Poměr

A/B


stěn odlitku (α) R r c d m

litina 2 45° až 135° (A+B)/4 A+B 5 d m-B 0,8 A

ocel 1,25 60° až 120° 0,6 A 1,2A 6 d

Spojení tří stěn – napojení poloměry (R). Informativní údaje jsou na obrázku P1.9 a

údaje v tabulce P1.8.

Obrázek P1.9 – Spojení tří stěn

Tabulka P1.8 – Spojení tří stěn

Materiál Poměr

A/B

Rozsah úhlů vzájemné polohy

stěn odlitku (A a B)

Poloměr R

litina 2 60° až 120° (A+B)/4

ocel 1,25 75° až 105° A/2

65

Spojení tří různých stěn – napojení klínovým přechodem (c). Informativní údaje jsou na

obrázku P1.10, údaje v tabulce P1.9.



Materiál Poměr

A/B


stěn odlitku (A a B) R d

litina 2 60° až 120° (A+B)/4 A - B

ocel 1,25 75° až 105° A/2

Spojení tří stěn – napojení poloměrem i klínovým přechodem (R, c, d). Informativní údaje

jsou na obrázku P1.11 a rozměry v tabulce P1.10.



Materiál Poměr A/B c R d

litina 2 5 d (A+B)/4 (A – B) /2

ocel 1,5 6 d A/2

66

Spojení tří stejných stěn (A) – napojení poloměry pod úhlem. Informativní údaje jsou na

obrázku P.12 a rozměry v tabulce P1.11.

Obrázek P1.12 – Spojení tří stěn pod úhlem

Tabulka P1.11 – Spojení tří stěn pod úhlem

Materiál Tlouštka Rozsah úhlů polohy

stěn odlitku (α) R r c

litina A 45° až 135° 0,5 A R+A 2A

ocel A 60° až 120° 0,7 A R+A 2A

Spojení tří stejných stěn – napojení poloměry. Informativní údaje jsou na obrázku P1.13 a

rozměry v tabulce P1.12.

Obrázek P1.13 – Spojení 3 stěn poloměry

67

Tabulka P1.12 – Spojení 3 stěn poloměry

Materiál Tlouštka h R r s

ocel A 4 A 1,5 A 0,5 A 1,25 A

Spojení tří stejných stěn (2 stejné, třetí menší) – napojení poloměry i klínovým přechodem

(R, c, d). Informativní údaje jsou na obrázku P1.14 a rozměry v tabulce P1.13.

Obrázek P1.14 – Napojení 3 stěn poloměry a klínem

Tabulka P1.13 – Napojení 3 stěn poloměry a klínem

Materiál Poměr

A/B


stěn odlitku (α) R r c d m

ocel 1,25 60° až 120° 0,5 A R+m 2A m-B (A+B)/2

Předběžná volba tloušťky stěn

Při konstrukci odlitku je potřeba volit nejmenší tloušťku stěn, zaručující potřebnou pevnost

při zachování efektivní hmotnosti a úspory kovu. Přitom je potřeba vzít v úvahu způsob

namáhání odlité součásti, její materiál, rozměry a hmotnost odlitku a způsob lití.

Uvedený způsob stanovení minimální tloušťky stěn je pouze pomocným empirickým ná-

vrhem pro předběžný návrh konstrukce pro konečné projednání s technologem metalur-

gem příslušné slévárny.

Předběžná volba tloušťky stěn je založena na tzv. charakteristickém rozměru, kombinující

základní rozměry odlitku, viz následující vzorec.

N = (2L + B + H) / 3,

kde N – je charakteristický rozměr v mm,

L – délka odlitku v mm,

68

B – šířka odlitku v mm,

H – výška odlitku v mm.

Z charakteristického rozměru odlitku lze podle následujícího grafu v obrázku P1.15 stanovit

předběžnou tloušťku stěny.

Obrázek P1.15 – Graf pro předběžné stanovení tloušťky stěny

Návrh tloušťky stěny pro příklad, kde jsou následující parametry:

L – 240 mm

H – 200 mm

B – 240 mm

Charakteristický rozměr N = (2L + B + H) / 3 = (2. 240 + 240 + 200) / 3 = 307

Podle diagramu v obrázku pro ocelový odlitek odpovídá tloušťka stěny cca 12 mm.

Žebra odlitku

Ke zpevnění odlitku se používají litá žebra, která zabraňují vzniku trhlin a zborcení odlitku.

Tloušťka žeber (a) se volí empiricky přibližně v rozsahu 0,7 až 0,9 tloušťky stěny (A).

Některé příklady jsou uvedeny na následujících obrázcích.

Přilité výztužné žebro ke stěně odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.16 a rozměry

v tabulce P1.14.

69

Obrázek P1.16 – Přilité žebro

Tabulka P1.14 – Přilité žebro

Materiál Stěna Tlouštka žebra a Výška žebra h s r

ocel A 0,8 A 1,25 A 1,25 A 0,5 A

Výztužná žebra stěny odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.17, rozměry v tabulce

P1.15.

Obrázek P1.17 – Výztužná žebra

Tabulka P1.15 – Výztužná žebra

Materiál Stěna Tlouštka žebra a c r

ocel A 0,8 A 2,5 A 0,35 A

Šikmá výztužná žebra stěny odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.18 a rozměry

v tabulce P1.16.

70

Obrázek P1.18 – Šikmá výztužná žebra

Tabulka P1.16 – Šikmá výztužná žebra

Materiál Stěna Tlouštka žebra a h R r

ocel A 0,7 A 4 A A 0,3 A

Pravoúhlá síť výztužných žeber odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.19 a rozměry

v tabulce P1.17.

Obrázek P1.19 – Pravoúhlá síť výztužných žeber

Tabulka P1.17 – Pravoúhlá síť výztužných žeber

Materiál Stěna Tlouštka žebra a c s r

ocel A 0,7 A 5 A 1,25 A 0,5 A

71

Spojení čtyř výztužných žeber odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.20 a rozměry

v tabulce P1.18.

Obrázek P1.20 – Spojení 4 výztužných žeber

Tabulka P1.18 - Spojení 4 výztužných žeber

Materiál Stěna Tlouštka žebra a d s r

ocel A 0,8 A min. A 1,25 A 0,5 A

72

Příloha 2

Výkresy podle zrušené normy ČSN 01 4470

Oblast tvarovaných součástí, především odlitků, výkovků apod. je bezesporu významným

segmentem strojírenské výroby. Nové normalizační podklady přináší řadu změn proti sou-

časné praxi. Jde o velmi rozsáhlou oblast a tato publikace může dát jen stručný náhled do

této problematiky a upozornit na některé podstatnější změny v chápání výkresové doku-

mentace těchto výrobků.

Souborem uvedených norem jsou zrušeny následující národní normy:

ČSN 01 4470 Mezní úchylky rozměru a tvaru odlitku

ČSN 01 4980 přídavky na obrábění ploch odlitků

Vzhledem k tomu, že podle těchto podkladů vzniklo mnoho dosavadních výkresů odlitků,

které budou po delší přechodnou dobu stále používány jako výrobní podklady, je potřeba

se o nich zmínit i v této publikaci. Uvedené normy jsou zrušeny a za nějaký čas se uživatelé

budou jen těžko orientovat v dřívější metodice stanovení mezních úchylek rozměrů a geo-

metrie odlitků a stejně tak přídavků na opracování. Právě k této odlišné metodice je smě-

řována následující vysvětlení.

ČSN 01 4470 pro stanovení mezní úchylky rozměru a tvaru odlitku používala dva

základní pojmy:

- jmenovitý rozměr odlitku, což byl rozměr na výkrese (nebo na slévárenském postupovém

výkrese), ke kterému byly vztaženy mezní úchylky rozměrů a tvarů odlitků. U ploch uva-

žovaných s jejich opracováním byl jmenovitý rozměr uvažován včetně přídavku na obro-

bení. Ke jmenovitému rozměru příslušel odpovídající směrodatný rozměr,

- směrodatný rozměr odlitku, což byl největší kótovaný rozměr (nebo součet rozměrů)

odlitku nebo příslušné části, v rovině kolmé na jmenovitý rozměr.

Příklad aplikace je uveden na ilustrativním obrázku P1.1.

kde: j 1, j 2, j 3 - jmenovité rozměry

s 1, s 2, s 3 – směrodatné rozměry

Obrázek P2.1

s 2

s 1 ÷ s 3

j 1

j 2

j 3

73

U hrubého odlitku je vztah plochy obrobené a neobrobené uveden na informativním ob-

rázku P2.2 a u opracovaného odlitku na obrázku P2.3.

Obrázek P2.2

Hodnoty mezních úchylek rozměrů byly uvedeny v závislosti na jmenovitých a

směrodatných rozměrech pro stupně přesnosti 1 až 6 uvedeny v tabulkách. Poža-

dovaný stupeň přesnosti se označoval na výkrese (nad popisovým polem) číslem

normy ČSN 01 4470 a začíslím stupně přesnosti, například pro stupeň 3:

ČSN 01 4470. 3

Stupně přesnosti se stanovily dohodou zákazníka s výrobcem, příp. podle pomocné

informativní tabulky.

dolní mezní rozměr od-

litku

horní

mezní roz-měr odlitku

přídavek

na obro-bení

jmeno-vitý roz-

měr

Hrubý odlitek

neobráběné plochy

Hrubý odlitek

obráběné plochy

tolerance rozměru

hrubého od-litku

horní mezní roz-měr odlitku (dtto)

dolní)

tolerance rozměru hrubého

odlitku

jmenovitý

rozměr

jmenovitý

rozměr obrobe-ného od-

litku

74

Obrázek P2.3

Geometrické tolerance tvaru a polohy, včetně nerovností povrchu nesměly překročit hod-

noty tolerancí rozměrů odlitku podle obrázku P2.4, kde

b – a ≤ tolerance rozměru hrubého odlitku.

Obrázek P2.4

Tabulky mezních úchylek rozměru a tvaru odlitku podle zrušené normy ČSN 01 4470

Číselné hodnoty mezních úchylek rozměrů jsou uvedeny v závislosti na jmenovitých a smě-

rodatných rozměrech pro stupně přesnosti .1 až .6 v tabulkách P2.2. až P1.7.

Stupeň přesnosti je na dřívějším výkrese (nad nebo v popisovém poli) uveden číslem

normy a příslušným začíslím, např. ČSN 01 4470.3. Pro výběr stupně přesnosti podle po-

užité technologie sloužila informativní tabulka P2.1, ale rozhodující je dohoda zákazníka

s dodavatelem.

tolerance roz-

měru obrobe-

ného odlitku

jmenovitý

rozměr

Obrobený odlitek

a b

75

Tabulka P2.1 – Stupně přesnosti podle technologie a materiálu odlitků

Technologie Stupeň přesnosti Materiál odlitku

1 2 3 4 5 6 Nežel.kovy

litina ocel

Vytavitelné modely x x x x x x

Kovové formy x x x x x x

Odstřeďování x x x x x x

Formy zhotovené lisováním vyššími měrnými tlaky

x x x x x x

Skořepiny x x x x

Keramické formy x x x x x x

Horké jaderníky x x x x x

Odstředivé lití do kovových forem x x x x x x

Odstředivé lití do pískových forem x x x x x x x

Formovací směsi tuhnoucí za studena x x x x x x

CT směsi x x x x x x

Pískové formy, strojní tvarování x x x x x x

Pískové formy, ruční tvarování x x x x x

Ztekucené formovací směsi x x x x x

Spalitelné modely x x x x

Tvarování na šablonu a částečný model x x x x x

Tvarování na kovový model x x x

V případě dohody bylo možno uvést užší tolerance nebo jinou toleranci geometrie přímo u

příslušné kóty, označené hvězdičkou (např. 120* ±3).

Tabulka P2.2 – Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 1


Jmenovitý rozměr

Směrodatný rozměr

Nad

6 10 18 30 80 180 315

do

nad do 6 10 18 30 80 180 315 500

6 ±0,05 ±0,10 ±0,12 ±0,12 ±0,15 ±0,15 ±0,20 ±0,25

6 10 ±0,10 ±0,12 ±0,12 ±0,15 ±0,15 ±0,20 ±0,25 ±0,30

10 18 ±0,12 ±0,12 ±0,15 ±0,15 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,30

18 30 ±0,12 ±0,15 ±0,15 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,40

30 80 ±0,15 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,40 ±0,50

80 180 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,50 ±0,50

180 315 ±0,25 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,50 ±0,60

315 500 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,60

76

Tabulka P2.3 - Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 2 Rozměry v milimetrech

Jmenovitý rozměr


Nad

6 10 18 30 80 180 315 500

do

nad do 6 10 18 30 80 180 315 500 800

6 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,30 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,80

6 10 ±0,25 ±0,30 ±0,30 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,60 ±0,80

10 18 ±0,30 ±0,30 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,80 ±0,80 ±1,00

18 30 ±0,30 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,00 ±1,20

30 80 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,00 ±1,20 ±1,20

80 180 ±0,50 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,20 ±1,20 ±1,40

180 315 ±0,60 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,20 ±1,40 ±1,60

315 500 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,20 ±1,40 ±1,60 ±1,80

500 800 ±0,80 ±1,00 ±1,20 ±1,40 ±1,60 ±1,80 ±2,00

Tabulka P2.4 – Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 3 Rozměry v milimetrech

Jmenovitý rozměr


Nad

18 30 80 180 315 500 800 1250

do

nad do 18 30 80 180 315 500 800 1250 2000

6 ±0,5 ±0,5 ±0,5 ±0,6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0

6 10 ±0,5 ±0,5 ±0,6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,0

10 18 ±0,5 ±0,6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5

18 30 ±0,6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5

30 80 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,00 ±2,5 ±2,5

80 180 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0

150 315 ±1,0 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±2,5 ±3,0

315 500 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0 ±3,0

500 800 ±1,2 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0 ±3,0 ±3,5

800 1250 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0 ±3,0 ±3,5 ±3,5

1250 2000 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0 ±3,0 ±3,5 ±3,5 ±4,0

77


Jmenovitý rozměr


Nad

18 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150

do

nad do 18 30 80 180 315 500 800 1250 200 3150 5000

6 ±0,6 ±0,8 ±0,8 ±0,8 ±1,0 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±4,0

6 10 ±0,8 ±0,8 ±0,8 ±1,0 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±5,0

10 18 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,0 ±5,0

18 30 ±0,8 ±1,2 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±6,0

30 80 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±6,0

80 180 ±1,0 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,0 ±7,0

180 315 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,5 ±7,0

315 500 ±1,5 ±1,5 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,0 ±6,0 ±8,0

500 800 ±2,0 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,00 ±5,5 ±6,0 ±9,0

800 1250 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,5 ±6,0 ±6,0 ±10,0

1250 2000 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,0 ±4,2 ±5,0 ±6,0 ±6,0 ±7,0 ±7,0 ±11,0

2000 3150 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±12,0

3150 5000 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±9,0 ±10,0 ±11,0 ±12,0 ±13,0

78

Tabulka P2.6 – Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 5 (zkrácená) Rozměry v milimetrech

Jmenovitý rozměr


Nad

18 30 80 180 315 500 800 1250 2000

do

nad do 18 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150

6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±5,0

6 10 ±1,0 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,0

10 18 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±6,0

18 30 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±7,0

30 80 ±1,2 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0

80 180 ±1,5 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,00 ±7,0 ±8,0 ±8,0

180 315 ±2,0 ±2,5 ±1,0 ±3,5 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±9,0

315 500 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±9,0

500 800 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±7,0 ±8,0 ±9,0 ±10,0

800 1250 ±3,5 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±9,0 ±9,0 ±10,0

1250 2000 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±9,0 ±10,0 ±11,0

2000 3150 ±5,5 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±9,0 ±9,0 ±10,0 ±11,0 ±12,0

3150 5000 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±9,0 ±9,0 ±10,0 ±11,0 ±12,0 ±13,0 ±14,0

5000 8000 ±8,0 ±9,0 ±9,0 ±10,0 ±10,0 ±11,0 ±12,0 ±13,0 ±14,0 ±15,0

8000 12500 ±12,0 ±13,0 ±14,0 ±15,0 ±16,0 ±17,0 ±18,0 ±19,0 ±20,0 ±21,0


Jmenovitý rozměr


Nad

2000 3150 5000 8000

do

nad do 3150 5000 8000 12500

2000 3150 +15 +17 +20 +24

1150 5000 +17 +20 +22 +28

5000 8000 +20 +22 +24 +32

8000 12500 +24 +28 +32 +36

79

Příloha 3

Výkresy podle zrušené normy ČSN 01 4980

ČSN 01 4980 pro stanovení přídavků na obrábění ploch odlitků používala rovněž základní

pojmy:

základní rozměr, což byl první rozměr, určující velikost přídavku na obrábění.

Byl určen vzdáleností nejvzdálenější obrobené plochy rovnoběžné s danou plo-

chou (nebo vzdáleností protilehlých bodů) na obráběném povrchu. Příklady viz

na obrázcích P3.1 a P3.2.

směrodatný rozměr, což byl největší kótovaný rozměr nebo součet kót největ-

šího rozměru odlitku v rovině kolmé na základní rozměr. Směrodatný rozměr

byl pro stanovení velikosti přídavku na obrobení druhým, spolurozhodujícím pa-

rametrem (viz obrázky P3.3, P3.4).

Poznámka: obrobené plochy v ilustračních obrázcích jsou vyznačeny tlustou plnou čarou.

Základní rozměr z = B (dvě nejvzdálenější obrobené plochy)

Obrázek P3.1

Základní rozměr z = D (dvě nejvzdálenější obrobené plochy)

Obrázek P3.2

A

B

C

d

D

80

Třetím pojmem byl přídavek na opracování, což je vrstva materiálu na vnější nebo vnitřní

ploše odlitku, která umožňuje dosáhnout obrobením přesnosti rozměru a předepsané tex-

tury povrchu. V přídavku na opracování se mohou vyskytovat drobné povrchové vady

v souladu s příslušnými technickými předpisy.

V této souvislosti uváděla norma ještě pojem:

jmenovitý přídavek, jako přídavek předepsaný na slévárenském postupovém výkrese, ve

shodě s uvedenou normou,

skutečný přídavek, jako přídavek naměřený na hrubém odlitku. Jeho velikost je vymezena

mezními úchylkami.

Vzájemné vztahy jsou patrny z obrázku 65.

Obrázek P3.3

Následující příklady na stanovení přídavku na obrábění podle ČSN 01 4470. Hodnoty zjiš-

těných přídavků jsou uvedeny v milimetrech.

PŘÍKLAD 1:

Obrobek odlité desky o rozměrech 800 mm x 400 mm, tloušťky 70 mm je opracován na

horní a spodní ploše podle obrázku 65. Obrobené plochy jsou v ilustračním obrázku vyzna-

čeny tlustou plnou čarou. Stupeň přesnosti 5.

horní a dolní úchylka

rozměru odlitku

jmenovitý r

ozm

ěr

hru

bého

odlitk

u

P m

in.

P

jmen..

P

max.

P jmen. – jmenovitý přídavek na obrábění

P min. – nejmenší skutečný přídavek na obrábění

P max. – největší skutečný přídavek na obrábění

81

8

Obrázek P3.4

PŘÍKLAD 2:

Obrobek dutého válce o vnějším průměru 650 h11, vnitřním průměru 400 H8, výšky 400

podle obrázku P3.5. Všechny plochy opracovány. Stupeň přesnosti 4.

400

70

400

85

Obrobek

Odlitek

Základní rozměr: 70

Směrodatný rozměr: 800

Přídavek na dolní ploše: 6

Přídavek na horní ploše: 9

800

800

82

Obrázek P3.5

83

Přehled stupňů vzhledem k technologii a materiálu je v tabulce P3.1.

Tabulka P3.1

84

Tabulky přídavků na obrábění ploch odlitků podle zrušené normy ČSN 01 4980

Velikost jmenovitého přídavku na obrábění byla dána:

stupněm přesnosti odlitku podle ČSN 01 4470,

základním rozměrem,

směrodatným rozměrem,

polohou obráběné plochy,

materiálem odlitku,

dalšími požadavky.

Velikost přídavků na obrábění pro odlitky stupně přesnosti1 a stupně 2 (ČSN 01 4470) se

stanovila na základě dohody mezi zákazníkem a dodavatelem.

Označení stupně přesnosti odlitku na výkrese .3 až .6 udávalo zároveň stupeň velikosti

přídavků na obrábění .3 až .6.

Číselné hodnoty přídavků na obrábění na plochu stupně velikosti .3 až .6 byly pro odlitky

stupně přesnosti .3 až .6 uvedeny v závislosti na materiálu odlitku - viz tabulku P2.1 až

P2.4 resp. P2.5 až P2.8 a to v závislosti na základních a směrodatných rozměrech. Rozměry

v tabulkách jsou v milimetrech.

U ploch, které se obráběly jen broušením, mohly být po dohodě s zákazníkem a dodava-

telem stanoveny přídavky menší, než udávají tabulky P3.2 až P3.3, pokud to bylo z tech-

nologického hlediska účelné.

V případech, kdy předepsaná mezní úchylka rozměru odlitku vyčerpávala přídavek na ob-

rábění do té míry, že byla ohrožena čistota obrobeného povrchu, bylo nutné zvolit přídavek

větší, přičemž byl dodavatel povinen o tom uvědomit zákazníka. Používalo se to především

v případech, kdy byla obráběna jenom jedna plocha.

Díry v hrubém odlitku se všeobecně nemusely předlévat, jestliže u ocelových odlitků

d ≤ 0,4 h + 10

a u odlitků ze šedé, tvárné a temperované litiny, zvláštních slitin železa a neželezných kovů

d ≤ 0,4 h + 10

kde: d … průměr díry v mm

h … hloubka díry v mm

Po dohodě zákazníka a dodavatele bylo možno dojednat jiné parametry.

85

Tabulka P3.2 – Přídavky na obrábění stupně .3 pro ocelové odlitky stupně přes-

nosti 3


Základní rozměr

z

Poloha plochy

při lití


nad

30 80 180 315 500 800 1250

do

nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000

30 Horní 2,5 3 3 4 4,5 4,5 5 6

Spodní, boční 1,5 2 2 2,5 3 3 3,5 4

30 80 Horní 3 3 3 4 4,5 4,5 5 6

Spodní, boční 2 2 2 2,5 3 3 3,5 4

80 180 Horní 3 3 4 4 4,5 5 6 7

Spodní, boční 2 2 2,5 2,5 3 3,5 4 4,5

180 315 Horní 3 4 4 4,5 5 5 6 7

Spodní, boční 2 2,5 2,5 3 3,5 3,5 4 4,5

315 500 Horní 3 4 4,5 4,5 5 6 7 8

Spodní, boční 2 2,5 3 3 3,5 4 4,5 5

500 800 Horní 4 4,5 4,5 5 5 6 7 8

Spodní, boční 2,5 3 3 3,5 3,5 4 4,5 5

800 1250 Horní 4,5 4,5 5 5 6 7 8 9

Spodní, boční 3 3 3,5 3,5 4 4,5 5 6

1250 2000 Horní 4,5 5 5 6 7 8 8 9

Spodní, boční 3 3,5 3,5 4 4,5 5 5 6

86


nosti 4


Základní rozměr

z

Poloha plochy

při lití


Nad

30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150

do

nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150 5000

30 Horní 4 4,5 4,5 5 6 7 8 8 9 9

Spodní, boční

2,5 3 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6

30 80 Horní 4,5 4,5 4,5 5 6 7 8 8 9 10

Spodní,

boční

3 3 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 7

80 180 Horní 4,5 4,5 5 5 7 8 8 9 10 10

Spodní, boční

3 3 3,5 3,5 4,5 5 5,5 6 7 7

180 315 Horní 4,5 5 5 6 7 8 8 9 10 12

Spodní, boční

3 3,5 3,5 4 4,5 5 5,5 6 7 8

315 500 Horní 4,5 6 6 7 8 8 9 10 12 12

Spodní, boční

3 4 4 4,5 5 5,5 6 7 8 8

500 800 Horní 5 6 6 7 8 9 9 10 12 14

Spodní,

boční

3,5 4 4 4,5 5 6 6 7 8 9

800 1250 Horní 6 7 7 8 8 9 10 12 14 16

Spodní, boční

4 4,5 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10

1250 2000 Horní 7 7 8 8 9 10 12 14 16 18

Spodní, boční

4,5 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 12

2000 3150 Horní 7 8 8 9 10 12 14 16 18 20

Spodní, boční

4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 12 14

3150 5000 Horní 8 8 9 10 12 14 16 18 20 24

Spodní, boční

5 5,5 6 7 8 9 10 12 14 16

87

Tabulka P3.4 – Přídavky na obrábění stupně 5 pro ocelové odlitky stupně přes-

nosti 5


Po

loh

a p

loch

y

p

ři

lití


nad

30

80 180

315

500

800 1250

2000

3150

5000

8000

do

nad do 30

80

180

315

500

800

1250

2000

3150

5000

8000

12500

30 Horní 4,5

5 5 6 8 8 10 12 14 16 16 18

Spodní,

boční

3 3,5

3,5 4 5 5,5 7 8 9 10 11 11

30 80 Horní 4,5

5 6 6 8 9 10 12 14 16 16 18

Spodní, boční

3 3,5

4 4 5 6 7 8 9 10 11 12

80 180 Horní 5 5 6 7 8 9 10 14 16 16 18 20

Spodní, boční

3,5

3,5

4 4,5 5,5 6 7 9 10 11 12 13

180 315 Horní 5 5 7 8 8 10 12 14 16 16 18 22

Spodní, boční

3,5

3,5

4,5 5 5,5 7 8 9 10 11 12 14

315 500 Horní 5 6 7 8 9 10 12 16 16 18 20 24

Spodní, boční

3,5

4 4,5 5 6 7 8 10 11 12 13 16

500 800 Horní 6 7 8 8 9 10 12 16 16 16 20 26

Spodní, boční

4 4,5

5 5,5 6 7 8 10 11 12 13 18

800 1250 Horní 7 8 8 9 10 12 14 16 18 20 22 28

Spodní, boční

4,5

5 5,5 6 7 8 9 11 12 13 14 18

125

0

2000 Horní 8 8 8 9 10 12 16 18 20 22 22 30

Spodní, boční

5 5 5,5 6 7 8 10 12 13 14 14 20

200

0

3150 Horní 8 8 9 10 12 14 16 20 22 22 24 32

Spodní, boční

5 5,5

6 7 8 9 11 13 14 14 16 22

88

315

0

5000 Horní 9 9 10 12 14 16 18 20 22 24 26 36

Spodní,

boční

6 6 7 8 9 10 12 13 14 16 18 24

5000

8000 Horní 10 10 12 14 16 16 20 22 24 26 30 38

Spodní,

boční

7 7 8 9 10 11 13 14 16 18 20 26

8000

12500

Horní 16 18 20 22 24 26 28 30 32 36 38 42

Spodní, boční

11 12 13 14 16 18 18 20 22 24 26 28


nosti 6


Poloha plochy

při lití


Nad

2000 3150 5000 8000

do

nad do 3150 5000 8000 12500

2000 3150 Horní 20 24 30 38

Spodní, boční 13 16 20 26

3150 5000 Horní 24 30 36 42


5000 8000 Horní 30 36 38 45


8000 12500 Horní 38 42 45 55


89

Tabulka P3.6 – Přídavky na obrábění stupně 3 pro odlitky ze šedé, tvárné a tem-

perované litiny, slitin železa a neželezných kovů stupně přesnosti 3


Základní rozměr

z

Poloha plochy

při lití


Nad

30 80 180 315 500 800 1250

do

nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000

30 Horní 2,5 2,5 2,5 3 3 4 4,5 4,5

Spodní, boční 1,5 1,5 1,5 2 2 2,5 3 3

30 80 Horní 2,5 2,5 2,5 3 3 4 4,5 5

Spodní, boční 1,5 1,5 1,5 2 2 2,5 3 3,5

80 180 Horní 2,5 3 3 3 4 4,5 4,5 5

Spodní, boční 1,5 2 2 2 2,5 3 3 3,5

180 315 Horní 2,5 3 3 4 4 4,5 5 6

Spodní, boční 1,5 2 2 2,5 2,5 3 3,5 4

315 500 Horní 3 4 4 4 4,5 4,5 5 6

Spodní, boční 2 2,5 2,5 2,5 3 3 3,5 4

500 800 Horní 3 4 4 4,5 4,5 5 6 7

Spodní, boční 2 2,5 2,5 3 3 3,5 4 4,5

800 1250 Horní 3 4 4 4,5 5 6 7 8

Spodní, boční 2 2,5 2,5 3 3,5 4 4,5 5

1250 2000 Horní 4 4,5 4,5 5 6 7 8 9

Spodní, boční 2,5 3 3 3,5 4 4,5 5 6

90


perované litiny, zvláštních slitin železa a neželezných kovů stupně 4


Základní rozměr

z

Poloha plochy

při lití


Nad

30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150

do

nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150 5000

30 Horní 3 4 4 4,5 5 6 7 7 8 8

Spodní, boční

2 2,5 2,5 3 3,5 4 4,5 4,5 5 5

30 80 Horní 3 4 4 4,5 5 6 7 7 8 8

Spodní,

boční

2 2,5 2,5 3 3,5 4 4,5 4,5 5 5,5

80 180 Horní 4 4,5 4,5 4,5 5 6 7 8 8 9

Spodní, boční

2,5 3 3 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6

180 315 Horní 4 4,5 4,5 5 6 7 8 8 9 10

Spodní, boční

2,5 3 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 7

315 500 Horní 4,5 5 5 6 6 7 8 9 10 10

Spodní, boční

3 3,5 3,5 4 4 4,5 5 6 7 7

500 800 Horní 4,5 5 6 6 7 8 8 9 10 12

Spodní,

boční

3 3,5 4 4 4,5 5 5 6 7 8

800 1250 Horní 5 6 6 7 8 8 9 10 12 14

Spodní, boční

3,5 4 4 4,5 5 5 6 7 8 9

1250 2000 Horní 5 6 7 8 8 9 10 12 14 16

Spodní, boční

3,5 4 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10

2000 3150 Horní 6 7 8 8 9 10 12 14 16 18

Spodní, boční

4 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 12

3150 5000 Horní 7 8 8 9 10 12 14 16 18 20

Spodní, boční

4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 12 14

91

Tabulka P3.8 – Přídavky na obrábění stupně 5 a stupně přesnosti 5


Základní rozměr

z P

olo

ha p

loch

y

p

ři

lití


Nad

30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150 5000 8000

do

nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150 5000 8000 12500

30

Horní 4 4,5 4,5 5 6 8 9 10 12 14 16 16

Spodní

boční

2,5 3 3 3,5 4 5 6 7 8 9 10 10

30

80

Horní 4 4,5 5 5 7 8 9 10 12 14 16 162,5

Spodní

boční

2,5 3 3,5 3,5 4,5 5 6 7 8 9 10 10

80

180

Horní 4,5 5 5 6 7 8 9 10 12 14 16 16

Spodní

boční

3 3,5 3,5 4 4,5 5 6 7 8 9 10 11

180

315

Horní 4,5 5 6 6 7 9 10 12 14 14 16 18

Spodní

boční

3 3,5 4 4 4,5 6 7 8 9 10 11 12

315

500

Horní 5 5 6 7 8 9 10 12 14 16 16 18

Spodní

boční

3,5 3,5 4 4,5 5 6 7 8 9 10 11 13

500

800

Horní 5 6 7 8 8 9 10 12 14 16 16 20

Spodní

boční

3,5 4 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 11 14

800

1250

Horní 6 7 8 8 9 10 12 14 16 16 18 24

Spodní

boční

4 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 11 12 16

1250

2000

Horní 6 7 8 8 9 10 12 14 16 18 18 26

Spodní

boční

4 4,5 5 5,5 6 7 8 10 11 12 13 18

2000

3150

Horní 7 8 8 9 10 12 14 16 18 18 20 30

Spodní

boční

4,5 5 5,5 6 7 8 9 11 12 13 14 20

3150

5000

Horní 8 9 9 10 12 14 16 18 18 20 20 34

Spodní

boční

5 6 6 7 8 9 10 12 13 14 14 22

5000

8000

Horní 9 10 10 12 14 16 16 18 20 20 24 36

Spodní

boční

6 7 7 8 9 10 11 13 14 14 16 24

92


perované litiny, slitin železa a neželezných kovů stupně přesnosti 6


Základní rozměr

z

Poloha plochy

při lití


Nad

2000 3150 5000 8000

do

nad do 3150 5000 8000 12500

2000 3150 Horní 16 18 26 36


3150 5000 Horní 18 26 34 38


5000 8000 Horní 26 34 36 42


8000 12500 Horní 36 38 42 45


93

Přehled některých souvisejících norem

Kromě v úvodu uváděného souboru norem se dané problematiky dotýkají například

normy:

ISO 128-22 1999 zavedena v ČSN ISO 128-22:2001 (01 3114) Technické výkresy -

Pravidla zobrazování - Část 22: Základní pravidla kreslení a použití odkazových čar

ISO 128-24 1999 zavedena v ČSN ISO 128-24:2001 (01 3114) Technické výkresy -

Pravidla zobrazování - Část 24: Čáry na strojnických výkresech

ISO 129-1:2004 zavedena v ČSN ISO 129-1:2005 (01 3130) Technické výkresy - Kóto-

vání a tolerování - Část 1: Všeobecná ustanovení

ISO 1101 2004 zavedena v ČSN EN ISO 1101:2006 (01 4120) Geometrické specifikace

výrobků (GPS) – Geometrické tolerování – Tolerance tvaru, orientace, umístění a házení

ISO 1302:2002 zavedena v ČSN EN ISO 1302:2002 (01 4457) Geometrické požadavky

na výrobky (GPS) - Označování struktury povrchu v technické dokumentaci výrobků

ISO 2692:2006 zavedena v ČSN EN ISO 2692:2007 (01 4123) Geometrické specifikace

výrobků (GPS) - Geometrické tolerování - Požadavek maxima materiálu (MMR), požadavek

minima materiálu (LMR) a požadavek reciprocity (RPR)

ISO 5459:1981 zavedena v ČSN ISO 5459:1994 (01 4402) Technické výkresy. Geome-

trické tolerování - základny a soustavy základen pro geometrické tolerance

ISO 7083:1983 zavedena v ČSN EN ISO 7083:1997 (01 3138) Technické výkresy.

Značky pro geometrické tolerování. Tvary a rozměry

ISO 8785:1998 zavedena v ČSN EN ISO 8785:2000 (01 4456) Geometrické požadavky

na výrobky (GPS) - Nedokonalosti povrchu - Termíny, definice a parametry

ISO 13715:2000 zavedena v ČSN ISO 13715:2005 (01 3205) Technické výkresy - Hrany

neurčitých tvarů - Slovník a označování

ISO 14660-1:1999 zavedena v ČSN EN ISO 14660-1:2000 (01 4121) Geometrické po-

žadavky na výrobky (GPS) - Geometrické prvky - Část 1: Všeobecné termíny a definice

ISO 14660-2:1999 zavedena v ČSN EN ISO 14660-2:2000 (01 4121) Geometrické po-

žadavky na výrobky (GPS) - Geometrické prvky - Část 2: Zjištěná střední čára válce a

kužele, zjištěná střední plocha, místní rozměr zjištěného prvku

ISO 81714-1: 1999 zavedena v ČSN EN ISO 81714-1:2001 (01 3790) Tvorba grafických

značek používaných v technické dokumentaci produktů - Část 1: Základní pravidla.

Závěrem Pokud všechny složky přípravy výroby podle námětu této směrnice budou spolu komuni-

kovat, lze se důvodně domnívat, že výsledkem bude kvalitní výrobní podklad pro odlitky.

Při porovnávání výkresové dokumentace, zpracované podle dřívějších norem a dokumen-

tace podle nových norem, je potřeba uvést, že je nelze jakkoliv vzájemně mechanicky

srovnávat a převádět. V hospodářských vztazích lze vzájemně dohodnout dodávky i podle

neplatných norem, nebo dokumentaci přepracovat podle současných norem.

Ještě jedno upozornění

Normu ČSN EN ISO 8062-3 je potřeba chápat jen jako základní pomůcku pro stanovení

požadavků na realizaci výrobku v rozumných rozměrových a geometrických tolerancí, které

94

jsou ve spolupráci s ostatními jak interními složkami tak ve spolupráci odběratele a doda-

vatele upřesněny podle dalších požadavků, např. možnostmi slévárny, náročnosti provozu

apod.

Při využívání normy ČSN EN ISO 8062-3 je také potřeba mít na paměti ustanovení jejího

článku 10, že pokud jsou u výrobku překročeny všeobecné tolerance a přitom není naru-

šena schopnost funkce výrobku, nesmí tato skutečnost vést k jeho automatickému zamít-

nutí, pokud není specifikováno jinak.

V tomto podkladu je použit návrh normy ISO 8062-4. Také pro tento návrh budou platit

stejná upozornění, jako pro ISO 8062-3.

Date post:	19-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

aplikace technických norem GPS v oblasti tvarovaných součástí … · uceleností umožňuje...

Documents