Archa - 2010 / 1 - PR management v naší neziskové organizaci

8/7/2019 Archa - 2010 / 1 - PR management v na neziskov organizaci

1/20

ZPRAVODAJ O VCHOV A VYUIT VOLNHO ASU DT A MLDEE

1

2010

fotoMichalFanta

Tma tohoto sla: PR ili public relations v na neziskov organizaci


2/20


3/20

Potebuj neziskov organizace

vbec PR? Nespad oblast publicrelations peci jen do komernsfry? Souasn mediln vkvytv siln dojem, e PR pote-buje tm vechno. PR memeposkytnout njakmu vrobku,slub, ale tak hodnot a prvoblast hodnot, pedevm tchnematerilnch, do neziskov sf-ry urit pat.

Mete namtnout, e i bez PRlze pece t. Ovem. Ale s PRme i neziskov organizace tleckdy lpe. I neziskov organi-zace, kter se vnuje aktivitm

bohulibm, na n totipotebujepenze. Tm sp, e sama jak uz jejho oznaen vyplv dnzisk nevytv. Nevnuje se totiaktivitm, kter by se daly n-jak vhodn zpenit: Vnuje sekonn dobra, a to jak znmo,zpravidla moc nevyn.

Neziskov organizace tudmus penze na svj provoz sh-nt jinak. Nabz se hned nkolikmonost: dosti o dotace, gran-ty, hledn sponzor, eventulndrc. Pokud ale nco takovhochci, nemu oekvat, e mi to

spadne samo do klna. Musm proto tak nco udlat. Pinejmenmsi musm o onu dotaci zadat.Svj projekt sepsat, pedstavitjej. Pravdpodobn nikdo mi nedpenze jen tak (viz t str. 12 13,

pozn. red.). Aby se nkdo rozhodlmi uritou nann stku vno-vat, mus o mn nco vdt.

Mus m znt.Dozvdt se o m o ns, o na-

em sdruen mohou potencil-n partnei bu pmo ode mne iod mch spolupracovnk, anebozprostedkovan. Ve druhm p-

pad pak stoj za to pokusit seobratn vyut mdi. Proto takvlastn vznikla jako soust ze-n organizac sekce, je se nazvpublic relations neboli PR neboliVztahy s veejnost.

Dnen zhkan mdia vakza neziskovmi organizacemi pi-jdou sama od sebe jen zdkakdy.Prist je navc hodn, tolik, esi i v neziskov oblasti navzjemkonkuruj... Nkdy se zkrtkame zdt, e je to takov lov nanovine. ada novin by sipitom dnes vystaila jen s tis-kovmi zprvami nejrznjchorganizac tch jim kadodenndo e-mailovch schrnek chod

kvanta. Jde tedy o to ulovittoho svho, nebo jet lpe tysv novine.

Ani esk rada dt a mldeepirozen nechce nebo neme stt stranou. Nechceme, aby

o ns lid nevdli. Nechceme,aby se na neziskovou sfru, a v nna tu nai oblast zvl, zapom-nalo. Nechceme tak, abychomz mdi byli syceni pouhmi ne-duchaplnostmi, zbytenostmi akauzami pro zlost. inme takkvli sob i kvli Vm.

Kdy se v tisku nebo v elektro-nickch mdich objev njak po-chvaln i aspo neutrln lneko ns, kdy v rozhlase i televiziodvyslaj takov spot, je to samo-zejm fajn. Pokud ne, je dobrmt v zloze sv vlastn mdium.RDM m takov mdia hned dv jsou to internetov server Adama titn zpravodaj Archa. Jdeo mediln prostor, kter je ote-ven vem 98 lenskm sdrue-nm RDM bez rozdlu. Zle jenna Vs, jak ho dokete vyut.

I esk rada dt a mldeea vichni jej lenov tedy pote-buj PR. Prv jste oteveli aso-pis, kter je ji nkolik let ozna-ovn za vkladn sk RDM.Rdi bychom, aby v n kolemjdou-c spatili i Vs. Msta je tu provechna lensk sdruen RDMdost. Proto pite. Pite lnkyo innosti Vaich sdruen, Archa

3

Potebuj lensk spolky esk rady dt a mldee PR?

na n ek. Vdy byla stvoenaa je tu pece pro Vs.Tme se na Vae pspvky.

Lucie CelbovAutorka je manaerkou PR

a komunikace RDM

foto Ji Majer

vodem

Zpravodaj RDM o vchov

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135Tematick skupina 13A/A8, ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilek povolenoeskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava,.j. 1259/99 ze dne 29. 3. 1999

Redakce: Ji Majer vedouc redaktorAdresa redakce: esk rada dt a mldeeSenovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1tel: 234 621 210, fax: 234 621 541e-mail: [email protected]: 68379439

Graf. prava a sazba Michala Rocmanov, akad. m al.Tiskne Studio REFOS, PrahaFotografie z archiv lenskch sdruen RDMPspvky pijmme nejlpe ve Word 7.0 nebo RTF

Vychz 8 x za rokToto slo vylo v noru 2010

Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nenurena k prodeji.Archiv sel Archy od roku 1999 ve formtu PDFnajdete na adrese http://www.crdm.cz/archa


4/20

4

PR nen jen pro firmy, potebuj ho i neziskovky

nae tma

PR (public relations) je komuni-

kan innost, kter utv pozi-tivn vztahy s veejnost. Veejnmnn je mon ovlivnit rznmizpsoby, nejastji se dje pro-stednictvm mdi a osobnmkontaktem. V kadm mst p-sob neziskov organizace, kterse staraj o voln as dosplchi dt, jsou soust kulturnhoivota a vypluj mezery v mimo-kolnch aktivitch. Prce v tch-to organizacch je asto dobrovol-n, asto ocenn pouze smvydt. Souasn svt je pln infor-mac, lid jsou na n zvykl, a to-

mu je poteba pizpsobit i in-nost v neziskovch organizacch.Mete toti uspodat sebelepturnaj v deskovch hrch nebonaplnovat asn vlet pro rodi-ny s dtmi, ale kdy o tom nebu-de nikdo vdt, tko nkdo pijdea obtn se potom d o dotacena provoz. een nen sloit.

Podvejme se na praktickpklad. Vloni v lt jsem podhlavikou sdruen Halahoj z Te-be podala dtsk letn tbor.Nejdve bylo nutn dt veej-nosti vdt, e mohou zat svdti pihlaovat a pomoci jim pirozhodovn, aby sv dti poslaliprv s nmi. Napsala jsem n-kolik lnk o tboe, jak budetma a program a nala starfotograe. Dleitm krokem byloumstn tchto lnk. Domluvi-la jsem se s mstnmi zpravodajia weby, kter informuj o volnm

ase a pipravuj zpravodajstvpro Tebsko.Dal monost, jak tbor zvi-

ditelnit, je registrovat ho do ka-talog, ze kterch si rodie astovybraj. Pokud se zamujete nauritou skupinu dt, napkladz jedn koly, je dobr pipravitschzku s rodii a nabdnout jimprv v tbor. Nepodceujteosobn kontakt. Je to asov n-ronj, ale vsledky potvrzuj, eto za to stoj.Tm prce nekon. Je dobr si

uvdomit, e mdia provaj v lt

okurkovou seznu a budou rdaza kad tip na lnek. Metezkusit dva zpsoby. Redaktory natbor pozvat, aby sami zakusili

atmosfru, nebo pipravit tisko-vou zprvu, kde jim nabdnete in-spiraci pro lnek. Je tak dobrse zamyslet nad tm, koho by in-formace o vaem tboe zajmala.Nae tbory jsou zamen kes-ansky, proto se jako nejvhodnjperiodikum jev Katolick tdenk,z rozhlasu to me bt Proglas.Tmto smrem je dobr pemlet.Pokud podte tbory i aktivitytkajc se kon, najdte mdia,kter se zabvaj touto oblast.Velk prostor nabz internetovzpravodajstv, nov i sociln st,napklad Facebook. Fakt, e tofunguje, mohu potvrdit na naemletnm tboe. Pijeli za nmi dvaredaktoi a vylo o ns nkolik

lnk. Rodie nm dokonceschovvali vstiky z novin.Celoron innost organizac si

zaslou pi v oblasti PR. Pravi-deln tiskov zprvy informujcmdia o tom, co pipravujete,dobe udrovan web, spoluprces rodii a nov npady jsou tm,co zviditeln organizace v ochveejnosti, a navc pome budo-vat dobr vztahy navzjem.

Eva Fruhwirtov

Autorka zastv pozici seniormanager v komunikan a PR

agentue Commservis.com. Jelenkou Studentskho klubuKatolickho gymnzia Halahojv Tebi. Zabv se PR, komuni-

Archa 2010Tmata Archy

1. PR managementv na neziskovorganizaci

2. Spoluprcedtskch neziskovekna mstn rovni

3.Tborov hry nmty a praxe

4. Bambirida 2010(dvojslo)

5.Tento zpsob ltazd se nm btastnm...

6.Jsme ei jak se to pozn?

7. ijeme umnm,tvome, skldme,hrajeme...

8. V Evrop jsme doma+ ploha

Uzvrky:

22. 1.

26. 2.

9. 4.

4. 6.

20. 8.

17. 9.

15. 10.

19. 11.

kac a vzdlvnm. Podl se nappravch a medilnm zastu-povnm regionlnch Bambirida Regionlnch vzjemnch vmnzkuenost.


5/20

5

nae tma

Obansk sdruen Letn dm

m u vce ne rok zamstnvcoby PR manaerku. I kdy je mpr jen na zkrcen vazek, upo jednom roce nese sv ovoce. Po-zornost vnovan vztahm s mdiia veejnost je klovou pro zsknpodpory veejnosti a spn fundraising. Hlavnmclem letndomnho PR je informovat veejnost ona innosti pomoci dtem z dtskch domov.

ekla bych, e letndomn PR je teprve na zatku zatm se nm da zejmna ve spoluprci s mdii,kter se vnuj prci s dtmi. Napklad v Are jsmevs nechali nahldnout do novoronho dn (Letndm v zim 01/09) a seznmili jsme vs s pklad-nou spoluprac rmy s neziskovou organizac (Dobr

praxe 02/09). Objevujeme se tak v Zmeku. Jehoteni nakoukli na sourozeneck pobyt (Kdy jedena pobyt s Letnm domem deset sourozenc03/09) a na arteterapeutick przdninov pobyt(Pavel Temperka 10/09). Soust vtiny letndo-mnch lnk bvaj barevn fotograe, dky nimmaj texty teprve tu sprvnou vu.

Vraznou pomoc v PR Letnho domu je tak zn-m herec Petr Vacek. Jeho naden pstup zna-menal prezentaci Letnho domu ve Sndani s Novoua v asopise Marianne. Podailo se nm i nkolikodbornch lnk dva v asopise Arteterapie(.19/09) a jeden v msnku Prce a sociln poli-tika (. 10/09). Dleitou soust public relationsjsou i lnky v elektronickch mdich (Moje-rodi-na.cz, Mamaja.cz, hyperstudent.cz, e-Informanbulletin SKOK, Bulletin nadace OKD, Inspiromat).

PR nen jen o psan lnk pro mdia, ale o cel-kov komunikaci organizace navenek. Do PR spadaktualizace webovch strnek, komunikace s drci,dodrovn publicity projekt nebo podpora dobr-

ho jmna organizace. Stejn jako praktick sti jeteba vnovat pozornost novm mdim, zsadm

a zpsobm komunikace s veejnost. Pracujemes dtmi z dtskch domov, kter je poteba chrnitped ppadnou diskriminac v budoucnosti. Jsemsi jist, e odborn semine, kterch se astnm,a studium literatury k tomu vrazn napomhaj.I dky nim jsme zvldli setkn se zvdavmi novin-i vtho denku na podzim letonho roku.

Prce v neziskov organizaci v oblasti PR vyadu-je trplivost a kreativitu. Jde o bh na dlouho tra,a proto je pro m kad zmnka o innosti Letnhodomu milou odmnou. Vem PR manaerm ne-ziskovch organizac drm palce, aby se jim dailonavazovat tak dobr vztahy s redaktory novin a a-sopis, jako mme my s redakc Archy.

Martina Bromov, Letn dm

ilustran foto archiv autorky

Public relations v Letnm dom

(V tajence se skrv nzev jednoho z lenskch sdruen RDM)

1. ra. 2. Spolek pro ostravskou kulturu. 3. Znm koenc a konzervan sms. 4. Slavn britskmoeplavec. 5. Oblben okoldov tyinka. 6. Rov plenka. 7. Franc. proto. 8. Musk kestn

jmno skandinvskho pvodu. 9. Umle zacuchan pramen vlas. 10. Mravouk. 11. Biic. 12. Tropicklenstv. 13. Dostatek. 14. Pezdvka astnk internetovch diskuz. 15. Katalnsk surrealistickmal. 16. Kryc nzev pro jeden z paradesantnch vsadk (vyslaka Ludmila) vyslanch bhem II. svtovvlky z Anglie na zem Protektortu echy a Morava. 17. Pohdkov bytost. 18. Such pukav plod.

19. Divadeln akademie mzickch umn. 20. kvr. 21. Opak nahoru. (maj)

Hebenovka


6/20

6

fredaktor Archy Jirka Majer m

vybdl, abych prezentoval zkuenostiAsociace malch debrujr R v ob-lasti PR. Prezentac a popularizacnaich innost nen nikdy dost. Jakvak do toho?

Zkuenost opravdu nemmemlo. Debrujry jste mohli vidtv ad televiznch poad pro dti

jako teba irafa, Hit Sedm na T1 nebo promlde PORT na T2, ale i v poadech pro dosplSndan s Novou (TV Nova) a nkolika dalch. De-bruji se tak pravideln objevuj u rozhlasovchmikrofon a ve zpravodajskch otech regionlncha kabelovch televiz. Pravideln tak zveejujemelnky v tisku. Kad z oblast publicity je ve sv

organizaci natolik sloit, e by bylo kontraproduk-tivn se zabvat vemi nuancemi.

Pokusm se zvolit cestu pmoaej, ukzkoukonkrtn akce, kterou se sname pedstavit veej-nosti.Ji vce ne sedmnct let organizuje AMD R

republikovou sout pro sv kluby s monost za-pojen dalch, neorganizovanch dtskch kolek-tiv. Pro leton rok m nzev XPERTiQ. Zapojit semohou kolektivy dt a mldee obvykle ve vku6 18 let. Od ledna do ervna zskaj informacea interaktivn koly, kter se sna postupn plnita jsou organiztory vyhodnocovny. V ervnu zpra-cujeme vsledkovou listinu a nejlep tmy jsoupozvny na republikov nle podan v nktermz krajskch mst, obvykle v jnu. Letos projekt vy-vrchol 8. 10. jna v Liberci.

Akce se kadoron astn kolem 50 kolektiva vce ne tiscovka dt. Jak vak takovou akci pro-pagovat, aby se informace dostaly k potencionlnmzjemcm?

Pouvme celkem osvden systm. Po ronch

Prko u debrujrkonzultacch a vyhodno-cen uplynulho ronkuschvl v prosinci valnshromdn gestora,harmonogram, rmco-v rozpoet i obsahovoust. V lednu soutnhoroku vyjedou zstupci

organizanho tbu dopoadatelskho kraje akrajskho msta (letos doLiberce). Na pedjedna-nch schzkch pebrajztitu projektu hejtmana primtor krajskhomsta. Nejedn se o for-mln akt, ale spolu seztitou obvykle nsledu-je i nann podpora grantovm systmem, pomocse zajitnm dlch kol a tak mstn populari-zace a medializace. Oba tyto zmiovan orgny majvlastn systmy, kter poskytuj k naemu vyuit.

Propagace a tok informac prostednictvm vlast-

nch internetovch strnek www.debrujar.cz je ces-tou nejsnadnj a, jak se zd, tak levnou a efektiv-n. Nicmn i pi vyhodnocovn shledvme, e te-ni jsou znan zahlceni a asto informace netouani ti, kterm jsou podklady pmo ureny.

Vce formln je u uspodn tiskov konferencek projektu a obesln TK a dalch mdi se dosto zveejnn. Tm jsou vlastn nae monosti vyer-pny. Posute sami, zda je struktura medializacetakovto konkrtn akce snadn, eln nebo nao-pak slab kad na to me mt svj nzor, my alevychzme ze sv zkuenosti.

Pochopiteln vidme adu cest, ktermi by se daloPR volnoasovch aktivit sdruen zlepit. O aduz nich jsme se pokoueli, ale to u by bylo na jinpovdn. Snad ideln by bylo vytvoen siln pra-covn skupiny RDM pro PR, kter by zkuenostisesbrala a pokusila se vytvoit model dalho po-stupu pro ostatn sdruen, se snahou o jejich pro-sazovn.

Petr Zapletal, prezident AMD Rilustran foto Ji Majer

nae tma

15. celosttn sout Malch debrujr EXPERTiQPropozice soute Prbh souteKorespondenn st zahjena 1. no-ra 2010.V nsledujcch tyech mscch bu-dete postupn eit koly, dky ktermse z vs stanou experti ve 4 oblastech.Korespondenn st bude ukonena31. kvtna 2010.Finlov st jnov setkn 20 nej-lepch drustev v libereckm sciencecenter iQpark. V ervnu 2010 budouznmy vsledky korespondenn stia nejlep eitel se zastn velkhocelorepublikovho kln. To probhnev termnu od 8. do 10. jna 2010 v Li-berci.

Komu je sout urena?Debrujrsk kluby soutn lohyete jako debrujrsk klub a pokud

budete vybrni do nle, postavtetylenn drustvo s jednm dosplmvedoucm. Dtsk drustva jakko-liv jin dtsk kolektivy s minimlnmpotem 4 len ve vku od 3 do 18 lets vedoucm nad 18 rok. Vechny zvda-v a hrav dti, kter rdy objevuj svtkolem sebe, jsou vtny.

Jak se pihlsit?dn vyplte pihlku a odelete jielektronicky nejpozdji s eenm prvn-ho kola soute.Uzvrka pihlek (a souasn prv-nho kola soute) je 28. nora 2009.Odpovdi zaslan pozdji budou mrnpenalizovny.

Pihlku zalete e-mailem na adresu:[email protected] informace najdete na:

www.debrujar.cz


7/20

7

nae tma

Je mnoho organizac, kter si kladou

za cl naplovat smyslupln voln asdt a mladch lid. Mn je tch, ktermaj ambici vychovvat. A jet mntch, kterm se to da tak dlouhoa nezpochybniteln jako Junku sva-zu skaut a skautek R. Ve skautingu

se lovk nau poznvat pednosti druhch i svvlastn, pstuje vli pekonvat nedostatky, zsk-v schopnost tvoit tm, tit z vtzstv i porek.A pitom dodrovat etick pravidla a ctt hodnoty,kter jsou podmnkou zdravho fungovn kadholidskho spoleenstv.

Skauting vychovv osobnosti, kter budou sou-st elity nroda a dky mezinrodnmu rozmruskautingu spojnic mezi schopnmi a mravnmi lid-

mi celho svta.

Modern organizace modernch lidJakkoliv skauting stav na nemnnch hodnotch,

jako je ptelstv, zodpovdnost, odolnost, schop-nost init rozhodnut, ochota pomhat potebnm,ochrana prody a vtvor lidskho umu, je dne-n Junk modern organizac. Vyuv soudobchpedagogickch metod a manaerskch postup.M rozshl mezinrodn kontakty, spolupracujes adou instituc a vznamnch osobnost a svojiinnost pizpsobuje mncm se potebm tak, aby

byl schopen plnit sv posln vychovvat spn,sebevdom a souasn obtav a vysoce mravnosobnosti. Junk jakoto len mezinrodn skaut-sk organizace poskytuje svm lenm pleitostk jazykovmu vzdlvn a networkingu. Spolupra-cuje s adou uznvanch expert v oblasti peda-gogiky, komunikace a marketingu. Vyuv ve svinnosti vpoetn techniku, jeho www strnky patke pice v rmci nesttnho sektoru. Dti si osvoju-j pravidla sprvnho hospodaen, dospl lenovpak ekonomiku a legislativu neziskovch organizacv celm rozsahu. Skauting v esk republice pipra-vuje sv leny na een kadodennch situac dne-ka a ztka.

Sprvnou cestouNa celm svt je vce ne 39 milin skaut. Ju-

nk je nejvt dtskou organizac v esk republice

asopis SkautVznikl jako prvn dtsk asopis v eskch ze-mch jet v dobch, kdy rodie neeili problmco s volnm asem naich dt. Prvn slo vylov roce 1915 a nepsalo se v nm ani o programto-rech, ani o pilotech boeingu, ani o tom, jak vybratdobrou termosku. Za devadest let peruovanexistence asopisu se mnil jeho formt, graka,rubriky, tmata i fredaktoi. Co je ale podobn,je smysl asopisu tehdy i te m bt zbavnmspolenkem dt, chytrm skautskm kamar-dem, studnou npad, jak uiten a zajmav

trvit voln as a tak spojkou na ptele jak naty oddlov, tak na stovky dalch kluk a holekz rznch kout republiky i ze zahrani.

a pov vysok spoleensk prestie. Poet skautve svt pitom neustle roste. Stle vce rodi siuvdomuje, e skauting dv dtem a dospvajcm

schopnosti a vlastnosti, kter jsou dleit pro je-jich budouc uplatnn i pro spolenost jako celek.Veden organizace peliv sleduje zjmy a nzory

len i veejnosti a spolupracuje s agenturou provzkum veejnho mnn Median. Zskv tak da-je uiten pro vvoj organizace a zpsob jej pre-zentace na veejnosti.Junk spolupracuje s adou vznamnch osob-

nost. Supervizorem novho skautskho stejnokrojebyl svtoznm designr Theodor Pitk. Nov vi-zuln styl vytvoilo prestin studio Alee Najbrta.Na komunikan strategii Junka spolupracovaliVclav Marhoul, Ladislav Kopeck, Ji Mike, IvanZachari, Michal Srb, Marek Hlavica a dal.

Zdroj: www.skaut.cz

ilustran foto Pavel Drbek Dazul

Agentura Median srovnvalahodnotovorientace len Junka a populacev przkumu v roce 2000. Vrazn vych hodnotdosahuj skauti oproti bn populaci v drazukladenm na tyto hodnoty: Posilovat vzjemn porozumn a vzjemnou po-moc lid Sportovat a dostat se do dobr party Podlet se aktivn na ochran prody Aktivn se podlet na rozvoji spolenosti Mt monost ovlivovat veejn zleitosti Vyznvat duchovn hodnoty

Junk cesta k osobnosti


8/20

veny na zajmavm npadu, kter pithne pozor-nost.

Rozumm tedy tomu dobe, e dky sprvnmuPR se me cel akce dostat do irho povdo-m veejnosti?

Ano, a jak! Pro m je nejdleitj asi komuni-kace s mdii. To je oblast, kterou nelze vbec vyne-chat, a jsem pesvdena, e zde mme jet trochu

mezery.S novini komunikujeme, ale stran rda bych

doclila daleko vt informovanosti nejen o Bambi-rid, ale veobecn o neziskovm sektoru v oblastivolnoasovch aktivit prv prostednictvm novin- teba pi osobnch setknch nebo jinch nefor-mlnch pleitostech.

Letos probhne 12. ronk Bambiridy. Mjet stle smysl spojovat jej jmno s reklamoua propagac formou PR aktivit?Jsem si jist, e Bambirida si ji po jedencti

letech sv existence renom znan vybudovala,to ano. Veejnost akci zn, ale reklama je dleitpod. Kdy jsem ped nkolika lety nastoupila doRDM a o Bambiridu se zanala zajmat, bylasituace pln jin. Dnes se vyskytne v mch jed-nnch pouze mlo ppad, kdy musm konkrtnvysvtlovat, co to Bambirida je. Povdom o ttoakci je opravdu velk, ale to jet neznamen, e senemus ji dle posilovat. Jsem zastncem toho, ejakkoli akce se mus dlat srdkem a nejvce mizle na komunikaci s lidmi. A se jedn o spolu-prci s jinmi organizacemi, s partnery nebo tebas tiskrnou. Jednotliv PR aktivity maj v rukou alei koordintoi jednotlivch mst a pot pmo sdru-en, kter se na akci prezentuj. Bez nich memePR budovat jak chceme, ale akce by tak spnnebyla. O tom jsem na zklad svch vlastnch zku-enost rozhodn pesvden.

ptal se Josef Kudrnafoto archiv Blanky Likov a Ji Majer

8

Rozhovor s projektovou manaerkou Bambiri-

dy 2010 Blankou Likovou na tma PR

Blanko, bl se Bambirida 2010 jak prob-haj v souasn dob ppravy kampan na tutocelosttn akci?

Hlavnm clem kampan je zajistit, aby akce byladobe pochopena, vysvtlit veejnosti, pro tuto

pehldku podme, a odliit ji od podobnch z-leitost, nap. od oslav dtskho dne. A j musmzrove rozdlit propagaci Bambiridy do dvourovn: na propagaci celosttn a pot na propagaciprask sti. Mu s klidnm svdomm prohlsit,e v souasn dob mme ji za sebou kus prce,kter nen zatm vidt, ale pat do oblasti PR.

Vedu jednn ohledn monch ztit nad toutoakc: ji koncem roku jsme vdli, e Bambiridu2010 opt podpo pan Klausov, manelka prezi-denta republiky, dle ministryn kolstv, mldeea tlovchovy, mstopedseda vldy a ministr obra-ny. Vm, e v dob, kdy se vm tato Archa dostanena stl, nad Bambiridou ztitu i pedseda vldypan Jan Fischer.

Me mi prosm ve strunosti popsat, co jenpln PR aktivit spojench s ppravou samot-n akce?

Mu a nen to tak sloit vysvtlit. V kostce jdeo to, e aktivn pracujeme s novini, poskytujemeinformace formou tiskovch zprv, redaknch ln-k. Pipravujeme kadoron takov PR aktivity,kter pomhaj stle prohlubovat povdom o akci.Sname se o to, aby i doprovodn akce byly posta-

Bambirida u m renom, ale reklama je dleit

nae tma

Manelka prezidenta R pan Livia Klausovpi prohldce Bambiridy 2009

Blanka Likov na tiskov konferencik Bambirid 2008


9/20

9

nae tma

esk rada dt a mldee se

opt pedstavila na Regiontou-ru, nejvtm veletrhu turistic-kch monost v regionech R.Jde u o tradin prezentaciRDM a jejich len. Letosjsme stnek obvali spolens Nrodnm institutem dta mldee a Sdruenm stedi-

sek ekologick vchovy Pavuina.Vhodou bylo, e stnek stl

tm uprosted Pavilonu P(opt novho) a s rozlohou 100m2 byl stejn velik jako soused-n prostory jednotlivch kraj.Naopak nevhodou bylo, e jsme

se potkali s malm zjmem jed-notlivch sdruen. Nezklamalijen tradin Brontosaui, kte jsou v Brn doma,maj tu sted (Folklorn sdruen R se prezentova-lo samostatn, pozn. red.). Na stnku se ale kromRDM a NIDM prezentovali ti lenov Pavuinya esktbory.cz.

Pedstavenstvu esk radydt a mldee zle na prezen-taci jejch aktivit i aktivit jejchlen, proto bude bhem roku2010 intenzivn hledat npadyna vyuit potencilu, kter nmkadoron Regiontour nabz.Pokud mte npady, chcete se do

ptho veletrhu aktivn zapojit, pite nm u te.Vae nmty pro PR RDM nejen na Regiontouruposlejte na [email protected]

za pedstavenstvo RDMIng. Martin K

Regiontour 2010 a RDM

V nedli 17. ledna skonil v Brnnejvt veletrh cestovnho ruchu

Regiontour 2010. V rmci tohotoveletrhu se Folklorn sdruen Rprezentovalo u dvou stnk. Jednmbyl stnek esk centrly cestovnhoruchu, na druhm se podlel Spolekpro ochranu venkova. Ob expozice

byly velmi kladn hodnoceny nejen odbornou veej-nost, ale i dalmi nvtvnky, kterm brnnskVstavit o vkendu patilo.

Nejvt pozornosti nvtvnk se til Kaleido-skop Jin Moravy a Vysoiny. Tradin se festiva-lov host tak tili na skldaku FoS R a novvydan Kalend folklornch akc 2010. Byla rovnvelice cenna sout Klubu eskch turist, kterprobhala po celou dobu veletrhu.

Folklorn sdruen R by touto cestou chtlo po-dkovat vem, kte zattili stnek FoS R v Brn.FoS R

foto Svetozr Plesnik

FoS R na Regiontouru

Ze statistiky

Z przkumu vyplv, e tyi ptiny nvtv-

nk na veletrhy GO a REGIONTOUR pijdjpravideln. K hlavnm dvodm nvtvy nejastji patilzskn blich informac o konkrtnm regionuv tuzemsku i konkrtn zahranin destinaci. 28 % respondent pijelo pedevm s clemvst obchodn jednn i navazovat obchodnkontakty. S nvtvou veletrhu bylo spokojeno 88,5 %nvtvnk, a to pedevm s atraktivitou vy-stavench produkt i slueb, s jejich potema s kvalitou doprovodnho programu. Plnch 94 % nvtvnk chce pijet i ptrok. V Press Centru se akreditovalo 452 novin

ze ty zem. Ticet zahraninch novin pijelo z Polska,Ruska a Slovenska.


10/20

10

pedstavujeme

Rozhovor s Tomem Slavkem,

mstopedsedou AIESEC eskrepublika

Kdy a za jakch okolnost Vaeorganizace vbec vznikla?Kdo stl u jejho zrodu v Ra stal se hlavnm tahounem

jejho vvoje u ns?

Organizace AIESEC vznikla v roce1948. Hlavnm clem organizace

v jejm potku bylo vytvoit plat-formu, kter umon optovnsjednocen rozpolcenho svta podruh svtov vlce. Hlavn sku-pinou, na kterou jsme se chtlizamit, byli mlad lid, ktemohli zaruit postupn zlepenvyosten situace. Hlavnmi cliorganizace byl proto mr a napl-nn lidskho potencionlu.Zakldajcmi zemmi byli Lu-cembursko, Nizozemsko Belgie,Norsko, Finsko, vdsko a Dn-sko. Nen bez zajmavosti, e mezizkldajc skupinou byl i ech

Jaroslav Zich. Bohuel dky poli-tick situaci v eskoslovensku senae zem k zakldajcm zemmnepidala.AIESEC eskoslovensko takvznikla a v roce 1966 jako jednaz prvnch zem socialistickhobloku. U jejho zrodu stl MiloMotoka, prvn prezident AIESECPraha.

Kolik mte momentln len?A pokud je to znmo ko-lik z nich tvo mlad lid do26 let?

V souasnosti m organizace pes300 len. Vichni z nich jsousouasn studenti v drtiv vtinmlad 26 let. Je to dky tomu,e cel organizace je pln zenastudenty. Psobme na nejvtchuniverzitch v esk republice,jmenovit v Praze, Brn, Plzni,Ostrav, Karvin, Zln a Olomou-ci.

V em vlastn spov hlavntit va innosti?

AIESEC vznikla jako platformapro rozvoj mladch lid a stle jje. Tou hlavn innost je studen-

Studenti studentm

tm pomoci hledat cestu ke sv-mu rozvoji a vybudovat hodnotya postoj, kter se v anglickm po-jet shrnuje ve slov Leadership.A jak to dlme? Umoujemestudentm nabrat praktick zku-enosti ji bhem studia na uni-verzit. Maj anci vst sv prvntmy, vytvoit vlastn projektyi vyjet na zahranin odbornoust. Chceme jim pomoci najtto nejlep v sob, aby to poslze

mohli uplatnit ve svm dalmivot.

Zstvte v ilejm kontaktuse svmi leny, kte ji nejsoustudenty?Pomhaj vm nkte z nichi pot, co se teba dostanou dozajmavch pracovnch pozic?

Ano, samozejm, e se svmibvalmi leny se sname bt


11/20


12/20


13/20

13

zameno jinam

Prohlen pedstavenstva RDMPedstavenstvo esk rady dt a mldee v reakci na nedvn niiv zemtesen na Haitia na hrozc nebezpe humanitrn katastrofy nevdanho rozsahu v tto karibsk zemi vyja-duje svj soucit se vemi trpcmi lidmi a vru, e jejich netst co nejdve pomine. Me setak stt pedevm dky pomoci ze zahrani tedy i z esk republiky. Pedstavenstvo RDM

proto vyzv vech 98 organizac, kter nyn zasteuje, respektive vechny jednotlivce v nichsdruen, aby nezstali lhostejn a podle svch monost se alespo symbolickmi stkamizaslanmi prostednictvm DMS i na konto nkter ze znmch humanitrnch organizac pi-

pojili k vln solidarity, j jsme v tchto dnech svdky.

Charita R pomh prostednictvm Arcidieczn charity Olomouc.Sbrkov et: 35-1868350237/0100 u Komern banky, VS 99999. Do sbrky je mon pispt takodeslnm DMS HAITI na slo 87 777 (jedna DMS stoj 30 K, na pomoc Haiti tak pispjete 27 K).

Adra pispt mete na et 4028 4028/0300, variabiln symbol 391, nebo zaslnm drcovsk SMSv hodnot 30K ve form DMS ADRA na slo 87777.

lovk v tsni pispvat lze pmo na konto sbrky SOS Haiti 4095 4095/0300 nebo prostednictvmdrcovsk SMS ve form DMS SOSHAITI na slo 87777 (SOSHAITI peme dohromady, nen to pe-klep, tvar k odesln je tedy skuten DMS mezera SOSHAITI).

potebuji 100, podm tedy o 200 300 a mondostanu i 150. Musm ci, e ve vbrovch komi-sch pracuj lid se zkuenostmi, kte dovedou po-

soudit i nronost a nkladnost vaich projekt. Jeleckdy s podivem, kdy NNO poaduje dotaci ve viteba 500, dostane 150, a pesto zrealizuje cel pro-

jekt v plnm rozsahu, ani by doplnila chybjc pen-ze z jinch zdroj. Asi jsou nkde kouzelnci.

Myslm si, e vechny NNO jsou schopny projektkvalitn zpracovat. Vmluvy na amatrismus, nedo-statek asu apod. povauji za plan. Jestlie chci,ba dokonce potebuji nann prostedky, tak pro tomusm udlat to, co a tak jak se to ode mne poadu-

je. Osobn mi rovn velice vad snaha m dle vceNNO prosadit si poskytnut dotace namsto standard-nho postupu prostednictvm intervenc rznch

kamard funkcion. Povauji to pinejmenmza nefr jednn.Objevuj se i takov ppady, e NNO pod projekt,kter je pmo okoprovan z minulho roku. Bez ja-

koliv pravy vetn teba letopotu. To u povaujiza nehorznost (letos 3 ppady).

Vichni vme, e prochzme sloitm ekonomickmobdobm. Pesto se MMT podailo zabezpeit, e

finann prostedky na dotace budou v tm stejnvi jako v minulm roce. Jsme si vdomi, e to nen

pln optimln, e to ji nkolik let nesta na pokrytvech poadavk NNO. Porovnme li pomr ve do-

stupnch financ a celkov ve poadovanch dota-c, potebovali bychom nejmn 6 7x vce penz. Jeteba vak vychzet z dan reality, a tud i adekvt-n upravit sv poadavky.

Proto MMT upednostuje aktivity, kter jsou ure-ny co nejirmu okruhu dt a mladch lid. Nebudetud nann podporovat jednorzov akce jakonap. rzn besdky, sportovn i zbavn odpoledne,

festivaly, vlety, oslavy apod. Nebude podporovatnann nenosn nkladn akce s nejistm vsled-kem nebo zkm dopadem. Nebude nancovat n-kladn zahranin cesty umleckch soubor a spor-tovnch kolektiv a dal.

Ven ptel v NNO,jsem rd, e vs je vtina, koho se moje truchlivpedchoz slova netkaj. Vm si va prce a dku-ji vm za ni. Problematikou dotac pro NNO se profes-n zabvm ji mnoho let, a tak si myslm, e o nichnco vm. Proto jsem se rozhodl napsat do Archy a In-spiromatu nikoliv njak ucelen rozbor, ale alespotchto pr poznmek. Toto m zdrazuji, e na-

prosto osobn nabdn tch, kte zatm v projek-tov innosti ponkud plavou, nen vitkou nebolamentac. Chci vm pomoci vyvarovat se naprostozbytench chyb, lpe se zorientovat a nasmrovat

k tomu, abyste byli spnj ne dosud. Moc vmto peji.Jaroslav Tuek

foto Jana edivcov a archiv Bambiridy


14/20

14

ze sdruen

Konen s jednotnou tv aneb Snm Asociace TOMAno, tak by si mohl pipadat nez-

astnn pozorovatel, kdyby v sobotu16. ledna nakoukl do divadelnho sluzmku v Podbradech, kde snmovalitomci.Podbrady hostily 8. snm AsociaceTOM vlastn cel vkend. V ptek veersi mohli astnci zahrt hry s Ivo Sko-kem ze Zlatch p, nebo se podvat

na poetick Postiiny, v sobotu pak od pl destprobhalo v podbradskm zmku snmovn.V auditoriu zasedlo krom dvou stovek astnki nkolik milch host. Tomky pozdravil mstosta-rosta Junka dr. Navrtil, f Pionra Petr Halada,pedseda Folklornho sdruen Zdenk Penicaa pedseda esk rady dt a mldee Ale Sedl-

ek, stejn jako pedseda Klubu eskch turistJan Strsk, kter se spolu s emeritnm pedsedouJanem Havelkou astnil dopoledn sti snmov-nho jednn. Zstupkyn ministerstva kolstv EvaHampejsov msto dlouhch e tomkm zamva-la... Odpoledne pronesl pr milch slov ke snmuj-cm podbradsk pan starosta uransk.

Vzpomnli jsme zesnulch koleg a ocenili dva ak-tivn tomky z naich ad, toti Zdenu Formnkovou(klubov vyznamenn) a Zdeka Vejrostu, fa radyzvod. Tomu veden spolku udlilo za nenavnouprci pro spolek na poli turistickch zvod Stbr-n hoec.

eili jsme provozn zleitosti tborov koly,srazy tomk minul i budouc, revizn innost, sou-t Jedenadvactku... charitu... Zajmav byl psp-vek Davida imka, lena spolkovho nelnictva.Apeloval v nm na spolkovou hrdost, tedy na to, abyse tomci nestydli pouvat spolkov znak na webu,na tborovch branch, aby nevnmali spolek jenjako zdroj nanc a pojitn... Tohle tma, stejnjako nabdka letho srazu od praskho krajnkaPetra Teringla, jist zaujalo.Zaujala ale i chvle pro Bann. Ano, kter spolek mnotsky oeteno to, jak se loupe bann, ptel?U tomk tsn, o pr hlas, zvitzila stopka! P-tomn not dr. Roln nechal pro jistotu hlasujcdvakrt pepotat, protoe to bylo opravdu o fous.Inicitor thle takaice, valmezsk tomk Kaski,me bt spokojen frakn boj, kter v kauzeBann zuil v jeho oddlu cel desetilet, me bt

do jist mry autoritativnm vrokem svobodnhosnmu utlumen.

Mil byl i kest knihy Chalup TOM. Barevnpublikace, asi nejvpravnj, kterou asociace vy-dala, je rekapitulac spolkovho chalupaen, peo zkladny, kter tomci patnctm rokem spravu-j. Autoi vech kapitol se seli na podiu a piuklina to, aby kniha autor Milana Blka a TomeNovotnho nala sv tene.

Snm prodlouil volebn mandt spolkovmunelnictvu. Stalo se tak po rozprav, vyvolan po-tebou neschzovat co rok. Na vysvtlenou: za rok,v lednu 2011, bude asociace slavit v Praze sv dva-ct narozeniny. Rok pot by nsledoval dal snm,dn, volebn. I s podbradskmsnmem by to byly ti velk a -nann nron akce. Neproelnvrh, aby bylo volebn obdobo rok zkrceno snmujc dalinaopak zvolenmu veden dvruna obdob del. 100% deleg-t bylo i pro zven lenskchpspvk o dvacet korun, tedyna 120 K od roku 2011.

V debat dolo i na dal tma-ta, napklad vztah s KT, nad-chzejc volebn konferenci klu-

bu, na nancovn v roce 2010.Snm moderoval podbradsktomk Tade Klaban, hlava p-pravnho tmu podbradskch Robinson. On byli lzeskm vihkem, postavou prochzejc jakopoveden ertovo kvtko lmovmi sekvencemi,kter snm doprovzely. Jemu, jeho seste Anece,sourozencm Rydlovm a jejich kamardm pat- dk za obrovskou prci, kterou snmu vnovalia mil prosted, kter nm pipravili.

Nejmladm astnkem snmu bylo nkolikam-sn rob z Moravskoslezskho kraje, Vtek, synKamila Zboila-erifa, nechybly ale ani vrn n-vtvnice spolkovch akc, Elika a Kaka Balcerovy,kter rovn srely dramaticky n vkov prmr.

A pro se v nadpisu zmiuji o jednotn tvi? Po-sute sami, foto nahoe je dosti vmluvn!Tom Novotn, pedseda Asociace TOM

www.a-tom.cz


15/20

15

Folkov kvtek 2010

ze sdruen

se nehrnou a dotace ministerstvakolstv na zaplacen vech vda-j nesta. Natst z astnkprvnch simulovanch let jsouu dospl vysokokolci, ktese rozhodli s organizovnm bez-platn pomhat. Vstc budoucmkosmonautm vyla i brnnskhvzdrna a planetrium, kternabdla sv prostory.

Pro astnky brnnskho se-minle bylo pipraveno nkolikodbornch pednek a kurz,proli hrami, kter ovily jejichpsychickou odolnost a schopnostpracovat v tmu, obhajovali svprojekty, kter zpracovali v inter-

Z Brna na MarsPololetn

przdniny strvi-

lo 15 dt, kterspn prolyinternetovmkonkurzem Ex-

pedice Mars 2009, na hvzdrnv Brn. Neekalo je tam vakdn lenoen. Naopak. Usilova-ly o zaazen do dtsk vesmrnposdky, kter v dubnu 2010odjede do Evropskho vesmrnhocentra v Belgii. Tam dti projdounkolikadennm vcvikem a nazvr podniknou v maket raketo-plnu simulovan let do vesmru.

Expedice Mars 2009 je ji es-

tm ronkem konkurzu na dt-skou vesmrnou posdku, kterorganizuje obansk sdruenKlub Domino, Dtsk tiskovagentura.

V loskm roce na svtovm se-tkn astronaut v Praze byli or-ganiztoi Expedice Mars ocennimedail kosmonauta Alexeje Leo-nova. V esk republice ji m ujen Vladimr Remek, kter se jakoprvn Evropan podval do vesmruosobn a kter nad Expedic Marspevzal ztitu.

Medaile nm pochopiteln ud-

lala velikou radost, ale zrove jeto pro ns zvazek v akci pokra-ovat, k pedseda poadatel-sk organizace Slvek Hrzal.

Nebylo vak vbec lehk sehnatna est ronk simulovanholetu na Mars nance. Sponzoi

KVT sdruen klub dt a dtskch domovv R vyhlauje ji 19. ronk nrodn autorsko-in-terpretan soute pro dti do 18 let v nrech folk,folk-rock, country, bluegrass a trampsk pse.Pihlkou do soute je zasln nejmn t autor-skch psniek na adresu:KVT, Senovn nmst 24, 116 47 Praha 1.

Podmnky soute a pihlky jsou ke staen nawww.folkovykvitek.cz.

Nrodn nle se kon 8. kvtna 2010 v prodnmdivadle na Konopiti.

Na vae autorsk psniky se t

odborn porota a poadatel

netov sti konkurzu. Jen desetz nich pojede v dubnu do Evrop-skho vesmrnho centra a jenpt z nich se me nominovat doposdky raketoplnu. Dal pticese bude simulovanm letu podletv dcm centru.

Slavnostn pedn letenekna Mars probhlo 31. ledna2010 v Planetriu v Brn naKrav Hoe. Vechny informaceo Expedici Mars 2009 jsou nawww.mars.zde.cz.

Dtsk tiskov agenturailustran foto z jednoho

z pedchozch ronkExpedice Mars


16/20

16

zameno jinam

stv, lovk a svt prce nebo Ma-

tematika. MMT nedvno vydaloji druh dl metodiky pedmtuFinann gramotnost pro uitele.Na pprav tto publikace s n-zvem Finann gramotnost lo-hy a metodika se podlel Nrodnstav odbornho vzdlvn vespoluprci a Vzkumn stavpedagogick v Praze (ob organi-zace jsou pmo zen MMT).Prvn pruka k uvedenmutmatu, pojmenovan Finanngramotnost obsah a pkladyz praxe kol, byla vydna v roce2009. Mezi vodn kapitoly tto

publikace pat ncvik sestavenosobnho rozpotu i rozpotudomcnosti. Dti na zkladn ko-le se tak mohou nauit nejdvetomu, pro nen mon realizovatvechny chtn vdaje. Na stednkole se pak studenti mohou na-uit i to, jak ppadn schodkovrozpoet domcnosti eit.

A co vlastn pojem nanngramotnost znamen?

MMT jej denuje jako souborznalost, dovednost a hodnoto-vch postoj obana nezbytnchk tomu, aby nann zabezpeilsebe a svou rodinu v souasnspolenosti a aktivn vystupo-val na trhu nannch produkta slueb. Jde tedy o to, aby kolyz dt a mladch lid vychovalyobany, kte budou svm nan-cm rozumt, budou vdt, co simohou dovolit a co ne.

Dle slov ministryn kolstv Mi-roslavy Kopicov, kter se v lednuk tto problematice podrobnjivyjdila na tiskov konferenci,

Ministerstvo kolstv, mldee

a tlovchovy se rozhodlo do v-uky zkladnch a stednch kolzaadit pedmt nazvan Finanngramotnost. Dvodem pro tako-v rozhodnut se staly vsledkyprzkumu veejnho mnn tka-jcho se schopnosti dobe hospo-dait s penzi, kter provedlo Mi-nisterstvo nanc mezi dosploupopulac esk republiky. Podletohoto przkumu se ei stlevce a vce zadluuj. Zrove ros-te i jejich nsledn neschopnosttyto dluhy splcet.

Zaazen vuky Finann gra-motnosti do eskch kol muszat vykolenm uitel. Pedmtbude do vyuovn nejprve jakosoust nkterch jinch, jakojsou napklad Vchova k oban-

Hospodait s penzi se dti nau u ve kole

je nann gramotnost v bnmivot nepostradateln. Jednse o oblasti, kter pat z hledis-ka budoucho ivota naich dtv souasn dob k tm vbecnejdleitjm. Etick vchovam zsadn vliv na hodnotovebek a morlku, nann gra-motnost je zase nepostradatelnv praktickm ivot, prohlsila

ministryn Kopicov.

MMT na kolu vzdlvat ob-any esk republiky ve nanngramotnosti spolupracuje taks Ministerstvem nanc a eskounrodn bankou.

Ministerstvo nanc ve svm v-zkumu veejnho mnn ohlednnannho vzdlvn napkladzjistilo, e pouze tvrtina ech sipravideln sestavuje rozpoet. Titvrtiny dospl populace pitompovauj znalost pojm a vzdl-vn ve nann oblasti za dlei-t a chtj se vzdlvacch progra-m na toto tma zastnit.esk rada dt a mldee nynpipravuje projekt, kter je rovnzamen na nann gramotnost.Rozdl mezi projektem MMTa RDM je zejm: RDM budedti a mlad lidi ve nann gra-motnosti vzdlvat nap. pi odd-lovch schzkch, a to zbavnou,hravou formou. Pedpokld se,e tento projekt, nancovanz Evropskch strukturlnch fon-d (Vzdlvn pro konkurence-schopnost), bude sputn 1. bez-na a potrv ti roky.

Lucie Celbovfoto autorka

Ministryn kolstv, mldeea tlovchovy Miroslava Kopicov

lenka bankovn rady NB

Eva Zamrazilov

Duan Hradil ze sekce Finann trhMinisterstva nanc R

Nmstek ministryn kolstv, mldeea tlovchovy Jindich Kitzberger


17/20

17

a je mono jej aplikovat v praxi

(ukzkov forma podnikatelskhoplnu, vetn nvodu a tip prosestavovn bude uveejnna nastrnkch projektu). Youth Business Ideakolem bude napsat esej nebotext na pedem stanoven tmasouvisejc s podniknm. Hod-nocena bude slohov obratnosti mylenkov obsah. Youth Business KnowledgeVdomostn sout s otzkamiz oboru podnikn, ekonomie,nannictv a investovn. Sou-tc budou mt za kol sprvn

zodpovdt zadan otzky, uve-ejnn na webovch strnkchprojektu.Zadn soutn a informaceo tom, jak se registrovat jsouk dispozici na internetov adresewww.ybc.cz/souteze.aspx.Uzvrka sout je 30. dubna2010.

Konference v PrazeVichni astnci sout budoupozvn na celonrodn konfe-renci, kter probhne v kvtnu2010 na Vysok kole ekono-

V letonm roce se uskuten prv-

n ronk projektu pod nzvemYouth Business Conferenceproaktivn mlad lidi do 18 let. Clemprojektu je informovat a vzdlvataktivn mlad lidi v oblasti podni-kn, a zvyovat tak jejich zjemo podnikatelskou innost, copispje k jejich celkov konku-renceschopnosti nejen v rmci Rale i cel Evropy. Pipomeme, erozvjen kreativity a podnikn jejednm ze zkladnch pil novstrategie mldee Evropsk Unie.Projekt mladm lidem umonrozvjet jejich talent a schopnosti

a zprostedkuje cenn kontakts odbornou sfrou.

Vyhlen soutV rmci projektu jsou vyhlenysoute, do kterch se mohou odtto chvle pihlaovat mlad lids podnikatelskm duchem a chutaktivn se zapojit do projektu.Soute budou sestvat z: Youth Business Projectkolem bude vypracovat (zjed-noduen) podnikatelsk plnnebo zmr, na jeho realizacise pedpokld nann obnos

z rdm

YBC 2010 ance pro podnikav mlad lidi

V roce 2009 probhly ppravy prvn ze t pub-likac, kter se rozhodl vydat tm projektu Ns seto tk. Prvn publikace, kterou autoi projektuzpracovali, se jmenuje Hranice bezpe. Jej podtitulzn Metodick prvodce prevenc sexulnho zne-uvn dt a mladistvch I.. Publikace je urenapedevm pro vedouc oddl. Ti z n mohou naer-pat inspiraci, jakmi zpsoby lze s tmto tmatemve skupin dt a dospvajcch pracovat.

V publikaci naleznou nejen potebnou teorii,ale tak nvod na praktick vyuit tto pruky.Nachz se v n popis rznch forem zaveden zm-nnho tmatu do oddlu dt a mldee. Autoipublikace zde pedstavuj tak nkolik her, kterbyly pejaty z nmeck publikace, ji vydal Bavorskkruh mldee pod nzvem Prvention vor sexuellerGewalt in der Kinder und Jugendarbeit Grundlagenund Methoden prventiver Arbeit. Hry do etinypeloila editelka Kancele RDM Mgr. MichaelaPlepkov.

Dal texty napsal vedouc projektu Ns se totk Mgr. Ji Zajc. V tto sti publikace se nejpr-ve konkretizuje, co vechno je povaovno za sexu-ln zneuvn. Je to dleit pedevm proto, abydti a dospvajc mli jasno, co lze jet tolerovat aco u je za onou hranic. Mimo jin jsou zde uve-

deny tak rady pro rodie, jak maj sv dti o pro-blematice sexulnho zneuvn informovat.

Do publikace je vloena ploha nov grackyupraven Kodex chovn pro prevenci sexulnhonsil ve sdruench pracujcch s dtmi a mlde.Publikace m 56 stran + 4 strany oblky formtuA5 na i. Vydna byla v nkladu 2 500 kus.

Lucie Celbov

V ppad zjmu si mete tuto publikaci vyzved-nout v Kanceli esk rady dt a mldee po ped-choz domluv pes e-mail: [email protected] na tel. 234 621 210.

Hranice bezpe

mick v Praze. Na

konferenci budouvyhleny vsledkypodnikatelskchsout a vtzovdostanou monost

pedstavit svj projekt ped pu-blikem. Pipraven bude programpln pednek, diskuz a prezen-tac. Na konferenci bude spoustapleitost pro navazovn novchkontakt, zskvn novch infor-mac a inspirace k dalm podni-katelskm aktivitm.

Generlnmi partnery

projektu jsou BritishCouncil, esk radadt a mldee, nakla-datelstv Managementpress a Deloitte. Hlavn medilnpartner je internetov server Pod-nikatel.cz. Medilnmi partneryjsou server Mec.cz a Interneto-v agentura Netvisio. Organizto-rem projektu je obansk sdrue-n Youth Business Network.

Kompletn informace o projektua jeho aktivitch naleznete na

www.ybc.cz


18/20

18

Je to sku-ten udvacet letod 20. ledna1990, kdybyla obno-vena innostPionra jakosamostat-nho demo-

kratickho sdruen. Dvacet letplnch sout, her, oddlovch

schzek, vprav, tbor, ale i vel-kch celosttnch a mezinrod-nch akc. Obnoven Pionr za tudobu dospl, vyrovnv se sesvou minulost, dobe v, na co lzenavazovat. Je tvoen stovkami i-vch a inorodch oddl a klub,kter pracuj po cel esk re-publice. Zskal si uznn sttnchorgn i odbornch instituc, mpevn zahranin vazby. Setenoa podtreno, me na svou naro-zeninovou oslavu vyrazit s radosta klidem, protoe ped nm jsoudal dobr roky.

U pleitosti svch narozeninPionr pipravil vstavu, kternvtvnky seznm s historii souasnost pionrskho hnut

u ns, pibl innost souas-nho Pionra i hlavn mylenky,z nich vychz jeho program.A protoe hry, soute a tvoivaktivity jsou zkladnm prvkemna innosti, budou i tuto vsta-

Obnoven Pionr oslavil dvact narozeniny

ze sdruen

Koncert Dti dtem 2010se konal v sobotu 30. lednav Kongresovm centru Praha.Hlavn st programu tvoila

vystoupen dt spnchastnk oteven kulturnsoute Pionrsk Sedmikv-tek. Krom dtskch vystou-pen byli hosty Heidi Janka Zbynk Drda. Tradin sepedvaly Putovn pohry ped-sedy vldy, tentokrt za astiIng. Jana Fiera.Koncert se konal pod ztitou1. mstopedsedkyn SentuParlamentu R PaedDr. AlenyGajdkov, ministryn kol-stv, mldae a tlovchovyPhDr. Miroslavy Kopicov a mi-

nistra kultury Prof. VclavaRiedlbaucha.

www.detidetem.cz

Ledov Praha kadoron umouje mnoha dtem z cel republi-ky navtvovat v prbhu jednoho vkendu rzn pamtky, muzeaa dal zajmavosti hlavnho msta za zvhodnn vstupn nebodokonce zcela zdarma. Je urena oddlm, rodinm s dtmi, kolmi dtem z dtskch domov. Ty maj pleitost navtvit napklad:objekty Nrodnho muzea vetn Nov budovy na Vinohradech,Prask hrad, Muzeum hlavnho msta Prahy, objekty Nrodn ga-lerie, Bludit a rozhlednu na Petn, Pranou brnu, idovskmuzeum, Sklenk Fata Morgna, Armdn muzeum ikov, Marti-

nick palc, Muzeum voskovch gurn, Potovn muzeum a mnohodalch. Poet astnk stle narst a v poslednch letech se po-hybuje okolo 10 000. www.ledovapraha.cz

vu doprovzet rzn doprovodnprogramy. Vstava bude putovatpo mnoha mstech na vlasti,aby ji mohl zhldnout opravdukad, kdo se nespokoj se stlepetrvvajcm vnmnm Pionracoby jakhosi reliktu minulosti.

Zahjen vstavy probhlov Praze 29. ledna jako soust10. ronku tradin akce LedovPrahav Letohrdku Portheimka tefnikova 12, 150 00 Praha5 (www.portheimka-smichov.cz).Pehled dalch mst a termnvstavy bude prbn aktualizo-van na internetovch strnkchwww.pionyr.cz.

Jakub Konek, Pionrwww.pionyr.cz

foto Anna Krslov(Pionr na prask Bambirid 09)


19/20

19

ze sdruen

Sdruen Pionr si s potkem roku 2010 pi-pomnlo 20. vro od obnoven innosti samo-statnho Pionra (20. 1. 1990). Bylo to dvacetlet naplnnch nejen innost oddl a klub,tbory, hrami a soutemi, ale tak hlednma potebou obmn.Pochopiteln jsme se setkvali s odkazy na minulostped rokem 1989 nkdy spe s otzkami a zv-davost, jindy rovnou s toky a odmtnm. Dlunopodotknout, e s lidmi, kte jen to a odmtajrozumnou debatu, se natst setkvme mna mn. I to je jeden z vsledk neustl komunika-

ce s veejnosti a podvn informac o innosti, coje v dnen dob nutnost.

Jednou z dleitch promn Pionra, obzvl sm-rem k veejnosti, bylo pijetnovho znaku. Historickznak s vlajkou, knihou a pla-meny byl mnoha lidmi vn-mn pedevm jako symbolminulosti. Pestoe v nmpmo nic zvadnho nena mnoha odbornky je i dnesz grackho hlediska pova-ovn za velmi kvalitn, jezaten mnoha ideologickmi

vklady.

Proto obsahov konference Pionra Poselstv 2006rozhodla o poteb jeho zmny piem doporuilavychzet ze soubn uvanho loga vlatovky

s barevnm spektrem. Totorozhodnut, a tm mn jehodal prosazovn, nebylojednoduch, protoe i velkst sdruen si dvj znakpovaovala mnoz ho dodness oblibou pouvaj jako od-znak. Debata o tom, zda a jakzmnit znak Pionra, probha-la na mnoha rovnch a mno-ha zpsoby.

Tak i tak, rozhodnut padlo a bylo potvrzeno es-

kou radou Pionra, take bylo teba jednat. Bylovyhleno vbrov zen na nvrhy zcela novhoznaku sdruen. Vznikly ti nvrhy, dn z nich alenebyl pijat.

Proto bylo grack studio podno o zpracovnrznch variant a obmn stvajcho loga s vlatov-kou a barevnm spektrem. Z mnoha nvrh se jennkter ujaly a vedla se o nich dal debata. Nicm-n ani ta nevedla k uspokojivmu vbru.

Proto bylo nakonec osloveno nkolik vtvarnk,z nich byl nakonec vybrn Karel Pokorn, ktervytvoil zcela nov nvrh vychzejc z ji uvan-ho symbolu vlatovky. Tak nakonec vznikl znak,jen byl pijat Vronm zasednm Pionra v roce2007. Tm vaknebyl proces zda-leka u konce. Bylpoloen zkladn

kmen a na nmbylo teba zatstavt. Proto bylazahjena spolupr-ce s renomovanmstudiem Kafka De-sign, kter vytvoi-lo grack manulobsahujc aduprvk vychzej-cch z novho zna-ku a stanovujcadu pravidel.

A protoe Pionr je tu hlavn pro dti, mus mt i

grack prvek pro komunikaci s nimi. Tm byl dlou-h roky maskot pes. Existoval v mnoha podobchztvrnnch adou kresl nejastji VladimremPerglerem. Protoe ale bylo teba stanovit jeho jed-notnou podobu, vytvoilo studio Kafka Design i jehosouasnou podobu, kter umouje mnoho variacpi zachovn jednotn tve a snadn rozpoznatel-nosti. Jakub Konek

Vvoj znaku Pionra


20/20

Tkrlovsbrka 2010Potkem ledna2010 opt vylido ulic koledncise zapeetnmipokladnikami.Dobroinn akceTkrlov sbrkase v celosttnm

mtku uskute-nila ji podest.Koledovn je zvisl na mstnch zvyklostech a ta-k na potech skupinek, kter m mstn Charitak dispozici. Charita R

Plzet skauti pispli handicapovanm dtemna vybudovn keramick dlnyU podest svj tradin vnon stnek nazvanSkauti dtem oteveli skauti z plzeskho stediskaSTELA. Ve dnech 14. 18. prosince v nm na ro-hu Frantiknsk ulice a Kopeckho sad prodvalioriginln vlastnorun vyroben drky. Cel vtek

z prodeje, 20 116 K, pot vnovali plzeskmu sdru-en Ty a J na zzen keramick dlny pro tlesna mentln handicapovan dti a mlde, ktermsdruen pomh v zalenn se do bnho ivota.

Junk ORJ Plze

Javoina ov

Celkem 27 astnk z ad organiztor pti mlde-nickch organizaci outdoorovch frema tm instruktorHnut GO! nastoupilona snnice a vydalose na devt dn t-boit do hor. Kromnabitho programuodbornch pedn-ek, praktickchworkshop a her jeekala ada nro-nch aktivit: vybudo-vat kuchy ve vojen-skm stanu, upravit

tboit, vybudovatlesn toalety a posta-vit tee-pee na zasn-en louce.

Hnut GO!

Ve Zlatm oku 2009 uspli mlad hasii,hrky na kytaru a housle i motocyklovzvodnkDesetilet vtvarnk, trnctilet houslistka, tinctile-

t tvrce animovanch flm, sedmilet motocyklovzvodnk na minibiku i mlad hasii... V jedenctmronku celosttn soute Zlat oek zabodovalydti talentovan ve velmi pestr kle volnoasovchaktivit. -maj-

Fara Ligy lesn moudrosti v Michalovch Horchse pomalu mnFara v Michalovch Horch je ji tvrtm rokemv majetku Ligy lesn moudrosti, organizace pracujcs dtmi a mlde, kter t na 1000 len po celesk republice. Programem Ligy je vchova lovkav prod. Pro naplovn svho posln pod orga-nizace kadoron tbory a vkendov pobytov akcena Caltov v dol Kosho potoka, kde postupn za-koupila pozemky, o kter se star. V krajin tak mimo

jin oil sad pvodnch ovocnch odrd, byly vysaze-ny stovky remzkovch strom a ke.

Liga lesn moudrosti

Radio Kulek zaloiloredakci na Slovensku

Barbora Pipov z BanskBystrice se stala moder-torkou slovensk redakcedtskho rdia z Krkono.Od kvtna nabdne RadioKulek poslucham ka-dch trnct dn esko-slo-vensk Krkonosk turis-

tick vysln. Pspvky mladch redaktor zstanouv etin. O uvdn jednotlivch rubrik se postarBra, kter se bude pravideln stdat s KristnouSchejbalovou z Dolnho Dvora u Vrchlab.

Jana Tauchmanov, Radio Kulek

Date post:	08-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	archacrdmcz
View:	216 times
Download:	0 times

Archa - 2010 / 1 - PR management v naší neziskové organizaci

Documents