ARO · 2014. 1. 2. · MODERNÍ VČELAŘ — JARO 2005 3 BAKTERIE KYSELÉ NERADY Antibiotické...

1MODERNÍ VČELAŘ — JARO 2005

O B S A H2 Naším vstupem do EU se změnilo

hodnocení a zkoušení meduNorma Český med je nadále zárukou vysoké kvality (2. část)

3 Odkud pochází nejznámější léčebné účinky medu?Kyselé prostředí, osmotický tlak a přítom nost inhibinů jsou tím hlavním co brání bakteriím v našem těle přemoci nás.

4 Cesta meduNabídli vám za med málo peněz? Zvyšte cenu na trojnásobek! Je 15 let od sametové revoluce a do našeho včelařství pronikly tržní mechanizmy. Ukážeme vám, jak svůj med dobře prodat

6 Určování rozvoje včelstev bez jejich otevíráníNevíte, jak si povedou vaše včelstva a nechce se vám otevírat úl? Tak si jejich příští vývoj vypočítejte

8 Při medobraní nekradu, jen ulizuji smetanuJosef Volejník ve svých 75 letech obhos po dařuje přes 200 včelstev v 8 kočov ných vozech a několika včelnících

9 Bez pylu to nepůjde – sázejte vrby!Zatímco pyl ostatních rostlin má jen asi 30 % stravitelných bílkovin, u vrb je to téměř 50 %! Jejich množení a pěstování je navíc snadné a docela zábavné

11 Povinnosti Policie ČR při úhynech včelstevBohužel stále dochází k hromad ným úhynům včelstev. Víte, co máte dělat vy, starosta a policie?

12 Podzimní návštěva v Itálii u komerčních včelařů

„Itálie nám otevřela oči“, prohlásil autor reportáže o včelařství na jihu Evropy. Vydejte se tam s MODERNÍM VČELAŘEM také! (dokončení)

14 Jarní práce na včelnici jsou v nástavkových úlech radostí!ak včelstva co nejlépe připravit na využití jarní snůšky? • Včelař musí být v podmetu dříve než včely! • Nástavek s mezistěnami: kam s ním? • Hlavní problém: jak omezit rojení?

18 Internetové slovníkyPři surfování po internetu jistě narazíme na cizojazyčné stránky. Pokud danému jazyku nerozumíte, můžete místo listování v papírovém slovníku použít slovníky dostupné na internetu

19 Nejmladším včelařůmZávěr povídání o úloze matky ve včelstvu

Foto na titulní straně: Petr Texl

MODERNÍ VČELAŘOdborný časopis propagující včelaření,

zejména moderní a jednoduché způsoby chovu včel.

Vydává Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ šestkrát v roce.

Číslo 3/2005 (jaro) vychází 21. 3. 2005 v Brně

Uzávěrka příštího čísla: 15. 4. 2005 Evidenční číslo: MK ČR E 14766 ISSN: 1214-5793

Adresa redakce v ČR: MODERNÍ VČELAŘ Adresa redakcie v SR:

P. O. Box 11, CZ-691 03 Rakvice MODERNÝ VČELÁRTel.: +420 519 349 393 P. O. Box 4, SK-908 01 Kúty

— www.modernivcelar.cz — [email protected] —

Typo: Temperament 430 Pre-press: G5 BrnoTisk: Tiskárna Matula, Brno

Redakce neodpovídá za obsah inzerátů.

Časopis MV se už u včelařů na území bývalého Československa zabydlel. Většinu potěšil odbor-nými články, které budou v jiných včelařských časo-pisech ještě několik let čekat v „šuplíku“, nebo tam nevyjdou nikdy.

MV také přináší něco, co v ČR dlouho nebylo a na co si někteří stále nemohou zvyknout: svazový časopis už není jediným zdrojem informací; je tu další – nezávislý – zdroj, schopný neméně pružně

včelaře informovat a přinášet jim na chov včel i spolkovou činnost pohledy z více stran, aby si sami udělali svůj názor.

Je pochopitelné, že někdo se s touto novou situací ne-hodlá smířit. Je totiž před okresními konferencemi a sjezdem ČSV. Zatímco na okresech se budou opět hledat dobrovolníci, kteří by byli ochotni bez nároku na odměnu věnovat svůj čas kromě rodiny a včel také práci pro základní organizace a je-jich členy (kteří to ovšem téměř nikdy neocení), tak na sjezdu se už bude rozhodovat o vlivných a teplých místech. Někteří nedočkaví kandidáti, namísto toho, aby nás přesvědčili o své odborné zdatnosti, občanské bezúhonnosti a manažerských schopnostech, se v těchto týdnech a měsících spíše snaží umlčet jakékoli kritické hlasy.

Když někteří redaktoři MV byli před časem varováni, že by se měli více starat o svoji bezpečnost, nepřestane-li MV svo-bodně psát o dění ve svazu a kolem Včely Předboj, uvědomil jsem si, že útoky na nepohodlné novináře se v České republice zřejmě snaží zabydlet. Ke škodě nás všech. Strach to ve mně ale nevyvolává. Naději mi dává nejen proces s aktéry plánova-ného útoku na novinářku MF DNES Sabinu Slonkovou, kteří skončili – doufejme – na dlouhou dobu za mřížemi. Posiluje mě i vědomí, že přinášet nezávislé informace ze všech stran, ať už se někomu do jeho volební kampaně hodí nebo ne, mělo vždy smysl a v demokratické společnosti nám umožňuje zvolit si ty nejlepší zástupce. A je jedno, zda jde o parlament, obecní zastupitelstvo, nebo spolkové vedení.

Vlastimil Protivínský, šéfredaktor

Úvo

dem

2 MODERNÍ VČELAŘ — JARO 2005

OBSAH VODYObsah vody musí být v medu nadále maximálně 20 %, přičemž včelaři jsou schopni běžně dodržet i zpřísněný limit 18 % (norma Český med – dále jen ČM). Nízký obsah vody je vyšší zárukou dob-rého vyzrání medu. Zvýšený limit pro pe-kařské medy je v našich podmínkách využitelný zejména pro pozdní medovi-cové medy s vysokým obsahem meleci-tosy. Tyto tzv. cementové medy rychle po přínosu do úlu krystalizují ještě v plástech a včelaři se je proto snaží vy-táčet co nejdříve – ještě před přiroze-ným odpařením přebytku vody. Navíc následná hrubá krystalizace zvyšuje dále obsah vody v tekuté části medu nad hranici brzdící růst osmofilních kva-sinek. U stolního vřesového medu z Cal-luna vulgaris je povolen obsah vody až 23 %; u pekařského medu z vřesu může být obsah vody nejvýše 25 %.

REDUKUJÍCÍ CUKRYZ důvodu potenciálního porušení sacha-rosou či škrobovými sirupy se v medu sta-novují redukující cukry (glukosa, fruktosa a příp. maltosa) a sacharosa. Hodnoty pro redukující cukry jsou v nové normě přísnější, což znesnadňuje jeho porušo-vání umělými cukry. U medovicového medu je norma měkčí, protože nové poznatky přinesly řadu důkazů o tom, že obsah neredukujících cukrů (sacha-rosa, melecitosa aj.) mohou být v těchto medech hodně zastoupené, aniž by to bylo způsobeno jejich porušením.

Jistý rozdíl je v obsahu sacharosy. Sacharosa se dříve stanovovala zejména polarizační metodou, která však nero-zeznávala od sacharosy ostatní cukry (maltosu, melecitosu, medné dextriny apod.). Proto také označení tzv. „zdán-livá“ sacharosa. Podle nové normy je nutno stanovovat sacharosu odděleně od ostatních cukrů. Výjimka pro aká-tové medy zůstala.

Tyto medy vznikají z nektaru boha-tého na sacharosu, což se projevuje i v jejich medech zvýšeným zůstatkem nerozštěpené sacharosy. Nápor na včely

Naším vstupem do EU se změnilo hodnocení a zkoušení medu. Norma Český med je nadále

zárukou vysoké kvalityIng. Antonín Přidal, PhD.

(2. část)

v tomto období je velký, proto štěpení je méně intenzívní. Oficiální výjimka se v EU týká i medů z tolice vojtěšky (Medicago sativa), z banksie (Banksia menziesii), z kopyšníku (Hedysarum), z blahovičníku (Eucalyptus camadu-lensis), z Eucryphia lucida, z Eucryphia milliganii a z citrusů (Citrus spp.) - tedy do 10 %. U levandulového medu (Lavandula spp.) a u medu z brutnáku lékařského (Borago officinalis) je to do-konce až 15 %.

NOVÝ POHLED NA AKÁTOVÝ MED DÍKY VÚVČ

Specifikum pro české akátové medy je, že jsou-li skladovány po dobu 2 měsíců při teplotě 18–22 °C a ve tmě, tak i tyto medy vyhovují maximálnímu obsahu 5 % sacharosy. Během této doby sklado-vání se totiž mírný přebytek sacharosy vždy rozštěpí na glukosu a fruktosu. K tomuto výsledku přišla po několikaná-sobných analýzách laboratoř VÚVč a za-sadila se tak o novou specifickou charak-teristiku českých akátových medů. Toto specifikum bylo zahrnuto i do normy ČM, a proto obsah sacharosy je u všech květových medů bez rozdílu povolen max. 5 %. Tato nízká hranice pak zcela vylučuje možnost falšování medu.

Jisté potíže s přirozeně vysokou hra-nicí sacharosy mají některé slunečni-cové medy. Příčiny nejsou dosud jedno-značně prokázány, ale vzhledem k tomu, že snůška ze slunečnice je typicky pozdní snůškou, mohou být zejména ko-čovná včelstva natolik vysílena, že pro-dukce enzymů na rozštěpení sacharosy ve slunečnicovém nektaru se stává ne-dostatečnou. Do jaké míry se na tomto faktu podílí nektar z mimokvětních nek-tarií slunečnice, není zřejmé.

PANČOVÁNÍ MEDU VYSOKOFRUKTOSOVÝMI SIRUPYJedno z nejrafinovanějších porušení medu je míchání s vysokofruktosovými sirupy vyráběnými z cukrové třtiny, což je porušení Vyhl. 76, § 10, odst. 1. Právě proto, že jsou tyto sirupy tvořeny fruk-

tosou, běžné chemické metody k odha-lení tohoto porušení medu nejsou k ni-čemu. WHITE a DONER (1978) však zjis-tili, že pomocí analýzy poměru izotopů uhlíků 13C/C12 v medu, lze odhalit pří-měs těch cukrů, které vytvořily rostliny s C4 fotosyntetickým cyklem. Rostliny C4 však neposkytují včelám nektar, a proto se jejich cukry ani nemohou vy-skytovat v medu. Typickými C4 rostli-nami jsou kukuřice a třtina. Proto kromě obsahu antibiotik a spor moru včelího plodu jsou dnes spolehlivě dokazovány v Čínských medech i příměsi C4 cukrů.

Nedávno byly takto porušené medy zjištěny i v široké tržní síti ČR. Je to další důvod, proč je známka Český med nezbytná k uplatnění a ochraně vy-soké kvality medu od českých včelařů. Použití umělých sirupů totiž výrazně snižuje cenu a současně i kvalitu medu.

V Česku je používání antibiotik zaká-záno, mor plodu se potírá systematicky a radikálně – nejpřísněji v rámci EU. Český med patří tedy k těm nejkvalit-nějším v EU a možná i na světě. Je pak úkolem včelařů, aby tuto informaci vše-možně šířili mezi své odběratele a zajis-tili tak ekonomický odbyt vysoce kvalit-ního medu české provenience.

CO SE DĚLO S MEDEM PROZRADÍ HMF A DIASTASA

Obsah HMF (hydroxymetylfurfuralu) je známkou míry zachování biologických účinků medu, které jsou vyvolávány ter-molabilními látkami. HMF se totiž v čer-stvém medu vyskytuje jen minimálně, ale jeho obsah narůstá se zahříváním medu. HMF sám o sobě tedy není přímo zdraví škodlivý, ale na základě jeho ob-sahu medu můžeme usuzovat na délku skladování, skladovací teplotu či ne-šetrné zahřívání pro účely čerpání, fil-trace či dekrystalizace. Země EU zvlá-dají v průměru dodržet i po zpracování ve velkokapacitních podmínkách obsah HMF do 40 mg/kg medu (a to i v pří-padě filtrace, která vyžaduje krátko-dobé zahřátí medu na 50 °C).

(pokračování)


BAKTERIE KYSELÉ NERADYAntibiotické účinky medu, tedy schop-nost potlačovat růst mikroorganismů, způsobují tři různé vlastnosti: kyselost, osmotický tlak a zvláštní látky – inhi-biny. V medu je kolem dvaceti různých kyselin – citronová, jablečná, jantarová, octová, mravenčí, atd. Nejvýznamnější a převažující je kyselina glukonová, která vzniká z cukru glukózy za půso-bení enzymu glukózové oxidázy. Tu při-dávají do medu včely dělnice. Tvoří ji v hltanových žlázách.

Vysoká kyselost medu 3,2–4,5 pH je omezujícím činitelem růstu a množení mikroorganizmů, tedy jednou z význam-ných antibiotických vlastností.

Z mikroorganismů, které lehce pře-žívají v medu, jsou to zejména kvasinky. Dostávají se do medu z nektaru, v úlu nebo při vymetání z plástů. Člověku ne-jsou škodlivé, ale za zvláštních okolností bývají příčinou znehodnocení medu zkvašením. V medech s vyšším obsahem vody se přemnoží velmi rychle. Často se to stává při krystalizaci, kdy nevá-zaná voda je vytlačena na povrch krys-talizované hmoty a v řídkém sladkém roztoku se kvasinky rychle rozmnoží. Je známo, že kvasinky se množí jen při ur-čité teplotě, proto proti kvašení medu je nejlepší ochranou přechovávání medu v chladném a tmavém prostředí. I tam bychom občas měli med v nádobách zkontrolovat, zda se na povrchu netvoří řídká kyselá vrstvička.

OSMOTICKÝ TLAK VYSAJE MIKROBŮM VODU

Med je v podstatě silně přesycený roz-tok cukrů s převahou glukózy, fruk-tózy a sacharózy. Je to tekutina hyper-

Med a jeho antibiotické účinkyKyselé prostředí, osmotický tlak a přítomnost inhibinů jsou tím hlavním, co brání

bakteriím v našem těle přemoci nás. Naše babičky to nevěděly, ale při onemocnění sáhly nejdříve po medu a bylinkách

Ing. Oldřich Haragsim

osmotická. Pokud se do medu dostane vegetativní forma mikrobů, v osmotic-kém prostředí ztratí vodu, odvodní se, dehydratuje a zahyne. Již nikdy se ne-může rozmnožit.

Před několika lety bylo vysloveno podezření, že v medu se mohou pře-nášet původci tyfu, sněti a botulismu. Není to pravda, protože v medu, tak jak jsme si to vysvětlili, původci uvedených nemocí nemohou přežít ani hodinu. V osmotickém prostředí ztratí vodu a zahynou.

ZÁHADA JMÉNEM INHIBINYV provedených pokusech se však uká-zala jiná, velmi zajímavá vlastnost medu: Mikrobi hynuli nejen v koncentrovaném medu, ale i v roztocích silných 5–10 %. To bylo překvapivé zjištění, protože v tomto případě úhyn mikrobů nijak ne-souvisel s osmotickým tlakem. Pro tento neznámý účinek byl dočasně zaveden termín „inhibiny“. Inhibiční vlastnosti medu potvrdili později další výzkumníci. Zároveň však upozornili na skutečnost, že zahřátím medu nad 60 °C inhibiční vlastnosti rázem zanikají. Proto se mě-ření inhibičních vlastností stalo jednou z metod zjišťování znehodnocení medu přehřátím.

V evropských zemích, na rozdíl od Spojených států amerických, je ne-překonatelný odpor k pasterizaci medu teplotou. Evropané žádají přírodní, nezahřívaný a neupravovaný med. Na druhé straně však nemají důvěru v krystalizovaný med. Většinou jej po-važují za falšovaný cukrem nebo jiným sladidlem.

PŮVOD INHIBINŮ – VČELYCo tvoří inhibiny v medu, zůstávalo dlouho tajemstvím. Podezřívala se rost-linná antibiotika – fytoncidy a ně-které další látky z nektaru a medovice. Později se zjistilo, že v medu je malé množství peroxidu vodíku, který vzniká působením enzymu glukózové oxidázy a má vlastnosti charakteristické pro in-hibiny. Při předávání medné suroviny se tato látka dostává z medných váčků včel do medu. Inhibiny mají v medu i čmeláci a včely samotářské.

Je však zajímavé, že ve zralém medu nelze prokázat ani nepatrné stopy po peroxidu. Ten se vyskytuje jen v ne-zralých medech. Ve zralých medech pře-jímá ochrannou antibiotickou funkci vy-soký osmotický tlak.

V medu nemohou přežít vegetativní formy bakterií, ale jejich spóry v něm přetrvávají dlouhou dobu. Jde pře-devším o některé velmi odolné spóry, které neničí ani vysoká teplota, su-cho, desinfekční prostředky, ba ani vy-soká radiace. Tyto spóry nemají v sobě vodu, a proto je nezničí ani osmotický tlak. Musím však zdůraznit, že jde větši-nou o spóry bakterií včelích nemocí. Ty se tomu přizpůsobily během dlouhého vývoje v prostředí včelího úlu. Žádná z přetrvávajících spór v medu není ne-bezpečná člověku a med jako lidskou potravinu nijak neznehodnocuje.

Naše babičky neznaly chemické složení medu, ale ze zkušeností mnoha gene-rací věděly, že med má léčivé účinky a pomáhá při mnoha zimních onemoc-něních. Dnes toho o včelím medu víme mnoho, a proto jej můžeme doporu-čit nejen jako vynikající potravinu, che-micky nekonzervovanou, která dodává tělu energii v nejjednodušší a nejpřija-telnější formě a zároveň je potravinou s antibiotickými vlastnostmi.

Takových potravin je v dnešním pře-chemizovaném potravinářství skutečně málo.

Včelí med je jednou z mála potravin, které nemusí být konzervovány nebo upravovány potravinářskou konzervační metodou. Při správném uskladnění v chladnějším a tmavém prostředí si zachovává svou kvalitu i antibiotické účinky po mnoho let. V hrobkách egyptských faraónů byl objeven med, který byl i po několika tisíciletích poživatelný.


Při každé naší činnosti bychom si občas měli položit základní existenční otázky. Ne jinak je to tomu i u velice prospěšné činnosti – ve včelařství. Na otázku „Proč včelaříme?“ bude mnoho variant odpovědí, ale určitě všechny budou mít jedno společné: lásku k přírodě, tradice v rodině, pěkný koníček, zdravý životní styl apod. Na otázky „Jak“ a „V čem včelaříme“ už bude nevyčerpatelné množství odpovědí a polemik, končí-cích někdy až hádkami a osočováním mezi včelaři. Vždyť tato problematika provází naše včelařství určitě od vzniku spolko-vého včelařství, tedy téměř 150 let, a zaměstnává nás dodnes.

Ve včelařství je ještě jedna důležitá otázka: “Jak prodat med?”. Nahlédneme-li do starých časopisů, zjistíme, že tento problém zde již byl, že i v minulosti měli včelaři starosti s od-bytem medu. Pracovaly u nás dokonce tzv. Medokomise, které se zabývaly odbytem medu od včelaře, zajišťovaly sklenice a víčka, etikety, a radily včelařům, jak med realizovat na trhu. To vše ale bylo v 1. polovině minulého století, kdy byla v Ně-mecku zavedena na med speciální svazová sklenice s víčkem a svazovou etiketou na „pravý německý med“. Němci ten-krát toto opatření zavedli jako ochranu svého trhu před lev-ným medem z exotických krajin. U nás se v době před rokem 1990 nemusel včelař starat o realizaci prodeje medu. Vše za-řídil stát, navíc dobře zaplatil. ČSV dohlížel pouze na to, aby byl dostatek konví, a dále vyhlašoval a vyhodnocoval soutěž jednotlivých základních organizací o to, která z nich dodá nej-více medu do výkupu .

Je 15 let od sametové revoluce a snad už si většina včelařů uvědomuje, že tudy cesta nevede. Do našeho včelařství pronikly tržní mechanizmy a odbyt medu patří v současnosti mezi největší problém českého včelařství. Týká se to malého i komerčního včelaře. Někdo musí ukázat včelařům cestu (způsob), jak své medové přebytky dobře prodat přímo zákazníkovi – takříkaje ze dvora.

NAŠE MLADÁ MEDOVÁ HISTORIEČeský včelař je jediným producentem a do nedávné doby i je-diným dodavatelem medu pro veškerou populaci v naší zemi. S malou spotřebou medu na osobu spolu se 700 tisíci včel-stev před rokem 1990 jsme to vcelku zvládli snadno, dokonce se část produkce výhodně uplatňovala na cizích trzích. Tuto

„službu“ v drtivé většině poskytovali drobní včelaři tzv. malov-čelaři, chovatelé do 10 včelstev, kterých je stále nejvíce.

Tito včelaři zpravidla ihned po vytočení veškerý med pro-dali za stabilní a relativně vysokou cenu do výkupu. Doma si ponechali med pouze pro vlastní potřebu a pro uspokojení svých příbuzných a známých.

Tato doba byla pro včelařství velice příznivá, alespoň co se týká „nepřímé“ podpory státu a zároveň i velkorysá. Myslím, že už se v tak vysoké míře nebude nikdy opakovat. Tenkrát byly k dispozici levné včelařské potřeby a stabilní, relativně vysoká výkupní cena medu – dokonce vyšší, než cena medu v obchodě.

Po roce 1990 se vlivem tržního hospodářství zvýšily ne-jen ceny včelařských potřeb a zařízení, ale i cukru, pohonných hmot a dalších položek pro včelařství. Med začali vykupovat výkupci pro různé firmy za ceny daleko nižší. Zároveň se med začal rozdělovat cenově podle vodivosti, a na výkupní ceny začaly mít vliv tržní mechanizmy v naší republice, především ale evropský a světový obchod s medem.

Téměř 15 let čekali včelaři i vedení ČSV, že se snad stane zá-zrak, že se podaří udržet síť výkupců, kteří budou garantovat

„solidní“ a stabilní výkupní ceny. Kromě dravých obchodníků, kteří se řídí heslem levně nakoupit – draze prodat, se Česká re-publika pokoušela téměř 15 let přetvořit původně jediný „me-dový“ podnik na akciovou společnost, která by patřila všem včelařům. Z odstupem času je patrná schizofrenie tohoto činu. Aby podnik prosperoval a akcionáři dostávali slíbené dividendy a jiné výhody, musel by se podnik řídit také zásadou levně na-koupit – draze prodat. Problém vznikl tím, že se med musel nakupovat od včelařů – akcionářů, kteří požadovali vyšší ga-rantované ceny, takže podnik dlouhodobě nemohl vydělá-vat, i kdyby se všichni včelaři stali akcionáři. Pravděpodobně tu byla snaha o realizaci „obřího“ odbytového družstva, kde byly vazby, možnosti a povinnosti velice neprůhledné.

ZKUŠENOST ZE ZÁPADU:90 % MEDU PRODÁNO ZE DVORA!

Po roce 1990, když jsme poprvé navštívili včelaře na západ od našich hranic, jsme si všimli zajímavých skutečností: malovčelařů je tam podstatně méně, včelař patří mezi vážené a zajímavé osoby a dále, že tam existuje skupina včelařů, která v tomto oboru podniká. Překvapujícím zjištění však bylo, že 90 % vyprodukovaného medu se prodá přímo od včelaře zákazníkovi – tzv. ze dvora, a to za podstatně vyšší ceny. Ani jsme si neuvědomovali, že ve vyšší ceně není zahrnuta jenom hodnota medu, ale i jméno včelaře, záruka původu a úplná adresnost (jak dokonalé a přitom jednoduché). U nás to už někteří včelaři pochopili a zařídili se obdobně, jinak by nepřežili. Jedná se hlavně o střední a velké provozy.

Většina včelařů však čeká, že to za ně někdo zařídí, nebo že jim alespoň někdo ukáže cestu. Pro malovčelaře jsou tu ob-čanská sdružení a společnosti jako ČSV, PSNV-CZ, VÚVč Dol a další, která mohou pořádat školení, kurzy, workshopy aj. Tyto instituce musí hlavně nastartovat program na reali zaci kvalitního medu přímo od včelaře. Je to běh na dlouhou trať, protože se musí přetrhat zažité návyky včelařů ve vztahu k medu. Vidíme kolem sebe, že to někteří včelaři ještě stále nechápou, a stále vzpomínají na staré dobré časy. Realita je ovšem jiná a pro takové včelaře velice krutá.

REALIZACE MEDU NA TRHUJe několik možných realizací medu na trhu. V každé zemi je dán současný stav prodeje medu nejen historickými, ale i součas-

Cesta meduNabídli vám za med málo peněz? Zvyšte cenu na trojnásobek!

Ing. Petr Texl

Předseda Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ

(1. část)


nými zvyklostmi a informovaností spotřebitele. Nemalou roli tu hraje i povědomí zdravé výživy, zdravého životního stylu, reklamy a v neposlední řadě i vliv kupní síly. Uvedené faktory upřednostňuje každá skupina obyvatel různě. V popředí však vždy stojí zájem o med přírodní, bez příměsí, bez náhražek a med nepoškozený špatným zacházením producenta a zpracovatele.

Za to, že u nás není běžný prodej medu přímo od včelaře zákazníkovi – tzv. prodej ze dvora, může do značné míry naše pohodlnost, absence citu pro „malé podnikání“, ostych na-bídnout druhému, že jsem něco dokázal a vyrobil. Pohodlnost přetrvává z doby „socialistického podnikání“ ve včelařství, kdy se veškerá produkce prodala ve velkém do výkupu za stá-tem garantované ceny, které byly až čtyřikrát vyšší než dnešní výkupní ceny (přepočteno k současným reálným cenám).

U nás přicházejí v úvahu tyto odbytové možnosti:1 Prodej medu do výkupu2. Prodej medu přes odbytová družstva3. Ekologické včelaření4. Prodej medu ze dvora

1. Prodej medu do výkupuTato realizace medu v naší republice přetrvává dodnes a za-ujímá největší podíl v obchodu s medem. Tento trh velice ko-lísá a výkupní ceny jsou závislé na světovém obchodu s me-dem. Závislost našeho včelařství na tomto trhu způsobuje ob-rovskou nervozitu a nestabilitu jak u samotných včelařů, tak u obchodníků a přiznejme si, že i ve vedení Českého svazu včelařů. Jak je uvedeno výše, ČSV se celých 15 let snažil ak-tivně vstupovat a ovlivňovat tržní vazby mezi včelařem doda-vatelem a obchodem s medem, ale neúspěšně.

Je zde třeba ještě zdůraznit, že touto realizací zpravidla získá včelař pouze 30 % z konečné ceny medu v obchodě. Med patří mezi zemědělské komodity a toto pravidlo platí již několik desetiletí. Prvovýrobce, který na sebe bere největší rizika a má nejvíce práce, sklízí pouze 1/3 z pomyslného koláče.

Setkáváme se také se skutečností, že včelař zákazníkovi prodává med ve sklenicích za stejnou cenu jakou získá za med v konvích ve výkupu. Takový včelař nejenže zaspal dobu, ale hlavně podráží nízkou cenou včelaře ve svém okolí a neváží si ani své práce (rodinným rozpočtem dotuje prodej medu!).

Další negativum této realizace medu je, že náš kvalitní pro-dukt od včelaře se jako finální zboží na pultech supermarketů stává naprosto anonymním medem neznámé provenience. Etikety u těchto medů uvádějí: „český výrobek“; země pů-vodu: „směs medu ze zemí EU a zemí mimo EU“. Navíc na své

cestě k zákazníkovi prodělá tento med tolik operací a zásahů, že mnohdy samotní zpracovatelé přiznávají, že hlídají u „svého“ výrobku pouze zdravotní nezávadnost. Kde je původní, kvalitní, přírodní produkt, který je v anglickém královském lékopisu uváděn dokonce jako lék? Výkup medu bude existovat vždy, ale měl by pro nás znamenat pouze jakýsi ventil pro opravdo-vou nadprodukci, jako doplněk našich odbytových problémů.

2. Odbytová družstvaJedná se o typ sdruženého podnikání, na které je možné čer-pat dotace od EU. Ve sdružení musí být minimálně 5 vče-lařů (podnikatelů) nebo je podmínkou roční obrat zboží mi-nimálně za 3 mil. Kč. Na základě schváleného projektu je možné získat zpětně příspěvek (dotaci) na zabezpečení od-bytu medu (např. na vybavení skladu, medárny, plnírny, labo-ratoře), a to pro sdružení (družstva) založená od 1. 5. 2004 do 31. 10. 2006 (nařízení vlády ČR č. 655/2004 Sb.). Na dotaci není právní nárok – záleží na „kvalitním“ zpracování projektu.

3. Ekologické včelařeníTento typ včelaření je u nás možný dle zákona o ekologic-kém zemědělství č. 242/2000 Sb. a vyhlášky MZe č. 53/2001. Cena takto získaného „biomedu“ bývá zpravidla o 5 až 20 % vyšší než med z klasické produkce. V zahraničí je tento druh výrobků vyhledáván. Ekologické včelařství navazuje na loka-lity, kde se provozuje ekologické zemědělství a na oblasti ná-rodních parků, přírodních rezervací apod.

Schéma cesty medu od včelaře do supermarketu. Na své cestě za účelem „zlevnění“ je med často mixován s levnějšími medy z exotických krajin. Není tajemstvím přidávání náhražek (sirupů) ať již zpracovatelem nebo samotným producentem v těchto krajinách.

supermarket

Čína, Mexico, Argentina…

zpracovna, plnírna

sirupy

výkupce

export, zpracovna v cizině

včelař

Schéma cesty medu v tzv. odbytovém družstvu, kde je sdruženo pět včelařů. Tito včelaři realizují odbyt veškerého (smluvené množství) medu společně do výkupu „ve velkém“ nebo med plní ve společné plnírně a hotový výrobek nabízejí do prodejen

obchodmedárna,sklad

plnírna

výkupce

3. včelař

1. včelař

2. včelař

4. včelař

5. včelař

dotacedotace

Schéma cesty medu při ekologickém včelaření. V celém řetězci se přísně kontrolují a evidují veškeré výchozí situace, zásahy do včelstev, léčení, manipulace s plásty a vytočeným medem. Nutná je dokumentace všech zásahů v celé technologii. Problémové je léčení

Je zde určitý problém s kočováním (ekologicky čistá krajina musí být vždy v okruhu 3 km) a v ČR i SR také problém s léče-ním varroázy (dle naříz. veterinární správy). Povolené jsou totiž jen organické kyseliny (mravenčí, šťavelová). Je povinná nahla-šovací povinnost a registrace. U medu se připouští obsah HMF do 40 mg/kg, vody do 20 %. Plásty je možné ošetřovat sířením.

(pokračování)

obchod „biomed“

medárna,plnírnaléčeníúly

kontrola kontrola kontrolakontrola

?

pastva


Když Dr. Bretschko v roce 1978 a 1981 uveřejnil v knize Der Magazinimker za-jímavé údaje o závislosti rozšiřování plodového hnízda na naměřených ma-ximálních teplotách v únoru až květnu, věnoval tomuto důležitému zjištění má-lokdo pozornost. K této problematice se vrátil Dr. Joachim Hans Bergmann a Dipl. Ing. Hermann Pechhacker, kteří Bretskovy poznatky znovu prověřili v praxi a potvrdili jejich správnost.

Články uvedených autorů byly zpřístup-něny naší včelařské veřejnosti v Odbor-ných včelařských překladech (OVP) č. 1 z roku 1985. I já jsem je tehdy bral jako sice zajímavou, ale pro moji včelařskou praxi nevyužitelnou informaci. Avšak postupem času, jak se má provozní me-toda vyvíjela směrem k velkoprostoro-vému nástavkovému chovu, resp. vol-nému vedení včelstev, ukázaly se tyto informace jako velice užitečné.

Na základě výše uvedených článků jsem si připravil jednoduchou tabulku. Údaje z uvedených článků jsem při-způsobil svým potřebám a sledovaná data rozšířil o sloupec zachycující po-četní stav včelstev v období od po-čátku února až do konce května. Tato pomůcka se v době, kdy není vhodné včelstva rozebírat, pro mne stává velmi důležitou při hodnocení stavu včelstev a plánování dalších zásahů na období, kdy to bude třeba. Samozřejmě mi to také šetří mnoho času.

NA POČÁTKU PODLOŽKA, ČESNO, FÓLIE

Do té doby jsem hodnocení prováděl pozorováním podložky, česna, oček a také nahlížením pod stropní úlové fó-lie. Odpozorovaný stav jsem si pak ově-řoval prohlídkami v několika včelstvech, která byla rozdělena podle síly do tří skupin. Návazně na to pak následo-valy zákroky, které byly v zásadě stejné pro jednotlivé skupiny. I tato metoda je velice časově úsporná a hlavně nezna-mená pro včelstva zbytečné zásahy.

Dnes ji praktikuji, i díky zmíněné metodice, jen v době, kdy tím včelstva

Určování rozvoje včelstev bez jejich otevírání

Ing. Leoš Dvorský

nijak nezatěžuji a je to bez problémů možné. Pravidelné prohlížení jednot-livých plástů a postupné rozšiřování po plástech u mne již dávno nepřichází v úvahu, což včelstvům jen prospívá. Výjimku v tomto směru tvoří jen včelstva, která jsou určena k chovu matek a pod.

PLODOVÁNÍ NENÍ ZÁVISLÉ NA IZOLACI ÚLU,

ALE NA MAXIMÁLNÍCH VENKOVNÍCH TEPLOTÁCH

Dr. Bretschko zjistil, že počet matkou nakladených vajíček v období od prv-ního února do konce května silně zá-visí na maximální venkovní teplotě. Korelační koeficient, který vyjadřuje míru závislosti počtu nakladených vají-ček matkou a max. denní venkovní tep-loty má, dle uvedeného článku v OVP, hodnotu r = 0,99. To znamená, že jde o velice silnou závislost, nad kterou není jen tak možné mávnout rukou.

Tedy žádné podněcování na jaře, ale vhodné stanoviště, dostatečné množ-ství medných zásob, velký prostor, dobrý zdravotní stav včelstva a maxi-mální venkovní teploty, jsou pro rozvoj včelstva v tomto období určující.

POTŘEBUJEME ZIMNÍ PLOD?Někdy bývá v literatuře různými autory popírána užitečnost plodu odchova-ného v zimním období. To je samozřejmě téma na mnoho diskuzí. Domnívám se, že právě zimní plodování je pro včel-stva normální a prospěšné. V období, kdy se v naší organizaci (ZO Mladá Boleslav) objevil roztoč Varroa destruk-tor, jsem byl nucen spolu s některými přáteli ošetřit našich cca 1 600 včel-stev postřikem právě v zimním období. Nebyla to nijak příjemná práce a prová-děli jsme ji tehdy se značnými obavami. Za tu dobu jsem si ale udělal určitou představu o tom, jaká je síla a také stav plodu ve včelstvech u nás zimovaných.

Hlavní roli v tom, jak silné jde včel-stvo do zimy, jakou má plodovou křivku a rytmus plodování, hraje mj. původ včelího materiálu a provozní metoda. Včela medonosná se však na naší pla-

netě vyvíjela mnoho milionů let před člověkem.

Kdyby plod v zimním období byl pro život včely medonosné nežádoucí, přírodní selekce by to již dávno zařídila za člověka. Tak se však nestalo. A to také beru při výběru plemenného mate-riálu v úvahu.

Dle metodiky výše uvedených au-torů jsou do tabulky zapisovány údaje o datu měření a denní maximální tep-lotě a z toho odvozený počet naklade-ných vajíček v uvedený den, počty na-kladených vajíček celkem k datu, počet vyběhlých včel v uvedený den, počet vy-běhlých včel k datu, okamžitý rozsah plodového hnízda a početní síla včel-stva k uvedenému datu. Mimo tyto zá-sadní údaje v poznámce ještě sleduji údaje o prvním proletu, fenologické údaje a další chovatelské informace jako je vložení trubčiny, první prolet trubců na stanovišti apod.

Jako příklad zápisu uvádím údaje z března 2003 v tabulce na další straně.

Údaje o plodování a početnosti včel-stev v tabulce jsou ovlivněny max. tep-lotami a počtem vajíček nakladených v únoru.

Z PROVOZU SE VYLUČUJÍ NAHODILOSTI, COŽ PŘISPÍVÁ

K JEHO ZEFEKTIVNĚNÍBřezen byl jako příklad vybrán proto, že se zde již projevuje úbytek zimních včel a naopak přírůstek mladušek z va-jíček zakladených matkou v předchozím měsíci a údaje jsou proto zajímavější nežli únorové.

Do tabulky se zapisují pouze max. denní teploty, všechny ostatní údaje se v tabulce dopočítávají. V programu je možné hodnotu síly včelstva k datu 1. 2. dosadit podle odpovídající situace, další hodnoty se již pomítají tak, jak je uvedeno.

Tímto postupem je možné s mini-mální časovou náročností poměrně přesně připravit zásahy do včel-stev ve značném časovém předstihu. Ze včelařského provozu se tak vylučují různé nahodilosti, což dále přispívá k jeho zefektivnění.

(1. část)


Tabulka 1: Kladení vajíček v závislosti na maximální venkovní teplotě

Datum Max. denníteplota ve °C

Vajíček naklade -ných v tento den

Vajíček celkem

Vyběhlé včely tento den

Okamžitý rozsahplod. tělesa

Vyběhlé včely do data

Síla včelstva (počet včel)

Poznámka

1. 3. 6 296 2996 0 2996 723 30390 *)

2. 3. 5 229 3224 23 3201 746 30090

3. 3. 5 229 3224 23 3430 770 29770 4. 3. 6 296 3750 23 3726 793 29460 5. 3. 2 63 3812 23 3789 817 29150 6. 3. 2 63 3875 23 3851 840 28840 7. 3. 3 111 3986 0 3986 840 28507 8. 3. 3 111 4097 0 4097 840 28174 9. 3. 7 368 4465 23 4442 864 27864 10. 3. 13 885 5350 111 5239 975 27642 **) 11. 3. 10 610 5960 111 5849 1086 27419 1. prolet, líska 12. 3. 8 445 6405 63 6343 1149 27149 13. 3. 4 167 6572 111 6461 1260 26927 14. 3. 2 63 6635 111 6524 1371 26704 15. 3. 8 445 7080 167 6913 1538 26538 16. 3. 8 445 7525 229 7296 1767 26443 17. 3. 9 526 8051 296 7755 2063 26396 1. pyl

*) počátek úbytku dlouhověkých včel ; **) počátek úbytku včel narozených před 35 dny

Tuto metodu jsem konzultoval s Ing. Čermákem, CSc., z PV Zubří, který se uvedenou problematikou též zabývá. Moji tabulku doplnil tak, že při zapsání max. teploty se veškeré další číselné údaje dopočítávají a zapisují do tabulky automaticky. Při propočtu závislosti počtu nakladených vajíček na max. venkovní teplotě byla použita rovnice mocninného typu ( Y = 23,482 . X1,4148, kde Y je počet nakladených vajíček v daném dni a X je maximální denní teplota).

Tabulka 2: Vývoj včelstva v závislosti na denních maximech, rok 2003 (zkráceně) na stanovišti Bukovno (okres Ml. Boleslav)

Datum Max. denníteplota ve °C

Vajíček naklade -ných v tento den

Vajíček celkem

Vyběhlé včely tento den

Okamžitý rozsahplod. tělesa

Vyběhlé včely do data

Síla včelstva (počet včel)

Poznámka

1. 2. 3 111 111 0 111 0 30000 cca 2,7 kg včel

11. 2. 1 23 770 0 770 0 30000

21. 2. 3 111 1260 111 1149 111 30111 1. 3. 6 296 2996 0 2996 723 30390 11. 3. 10 610 5960 111 5849 1086 27419 1. prolet, líska 21. 3. 5 229 9824 296 9528 2996 25996 jíva 1. 4. 12 790 20100 445 19655 6405 25269 11. 4. 10 610 22927 296 22630 10121 25280 21. 4: 20 1627 37416 790 36626 20100 31000 rozkvět třešně 1. 5. 21 1743 54858 610 54247 22927 28385 řepka, 1. série 11. 5. 25 2231 75850 1627 74223 37416 35891 16. 5. kleny 21. 5. 24 2106 95833 1743 94089 54858 43549 22. 5. akát 31. 5. 22 1862 116233 2231 114002 75850 53639

Já jsem v předchozím období použí-val postup výpočtů popsaný v uvede-ných článcích. Při porovnání je roz-díl v počtu denně nakladených vajíček jen nepatrný. Chce-li si někdo vyzkou-šet funkčnost a použitelnost výše po-psané metodiky pro svoji praxi, může si stáhnout příslušný soubor v na adrese http://web.quick.cz/pvzubri/metodiky.html.

Jako příklad možného vývoje včel-stva uvádím údaje v intervalech jednot-livých dekád od 1. 2. do 31. 5. na stano-višti v Bukovně, v roce 2003.

(pokračování)

Y = 23,482 . X1,4148

Max. denní teplota [°C]

Počet naklad. vajíček


Tak kolik jich vlastně letos máte?Dvěstěčtyřicet.

Není to trochu hodně?No jo, byl rojový rok, i když já jsem

moc rojů neměl, tedy aspoň o nich ne-vím a nepotřeboval jsem v podletí moc oddělků, tak mně zůstaly přes zimu.Kdy jste zvýšil počet včelstev na ta-kový počet?

Já zvyšuji vlastně pořád, na jaře moc oddělků na ztráty nepotřebuji, a tak je zase nechám, ale dokud jsem chodil do práce, tak jsem jich nikdy neměl více než sto. Až v penzi jsem se tomu mohl věnovat, protože jako tesař jsem byl ce-lou sezónu na stavbách.Teď je ještě všude sníh. Vy už ale ur-čitě myslíte na to, co budete v příští sezóně dělat ve včelách nejdříve.

Vytáčet! (Smích.) Nepočítám-li sběr měli a během jara podávání vody včelám – přitom do včel nechodím – tak vytáčet.To neprovádíte jarní kontroly, po-stupné rozšiřování, chov matek atd.?

Samozřejmě že kontroluji česna a odebírání vody. Když některé včely neodebírají vodu, sedí pravděpodobně níže, protože mají moc zásob, a mu-sím horní nástavek dát pod včely. Není

dobré, když mají včely moc zásob, na jaře musí jít na doraz, v podletí ne-smí hladovět, ale na jaře moc zásob škodí, pět kilo nevadí, ale víc jo.

Když se najdou nějaké, které se mi nelíbí, to znamená, že neberou vodu a nelítají, nahlídnu do nich a nebo je rovnou spojím s oddělkem. Těch mám připravených vždy asi dvacetpět, ale stejně je na jaře nespotřebuji všechny.

Na jaře kočuji už na broskve a třešně do sadů, když potom rozkvétají jabloně přidám šestý nástavek jako druhý shora. Největší problém mojí technologie bez použití mateří mřížky je zakládání me-zistěn, ale mřížka včely brzdí. Včely se musí, jako v té dutině stromu, rozši-řovat odshora dolů. Včely milují komín. S těmi jabloněmi je zajímavé, že tak čtyři až pět dní během květu dávají víc než řepka. Ale jen těch pár dní.

Med točíme od poloviny května, při tom uděláme pár oddělků, které se při nízkých nástavcích dělají velmi snadno, ale při dnešních cenách se nevy-platí matky chovat, snad jen když máte pár včelstev. Mám hodně kamarádů cho-vatelů matek, zavolám a za dva až tři dny mám matku doma. Hodně ale spo-léhám na tiché výměny. Dokud jsem měl méně včelstev a přehled o matkách, po-zoroval jsem tiché výměny často. Takže měním matky aktivně pouze tehdy, když se mi včely nelíbí, nebo když najdeme v sezóně matečníky – ty vylámeme.Čím si vysvětlujete, že máte v průměru 2x vyšší výnosy než já a mnoho dalších normálních včelařů. Jak to, že vaše ne až moc silné včely tolik přinesou?

(Smích.) Voda, voda je základ života, tak nás to učili už na obecné škole. Teď někteří pořád propagují očka, že jimi včely na jaře létají už za nižších teplot, tak se jich ptám, jestli někdy počítali, kolik se jich vrátí. Když se napijí stu-dené vody, zkřehnou a nevrátí se.

Při medobraní nekradu, jen ulizuji smetanuNávštěva u Josefa Volejníka

text a foto: MUDr. Radek Hubač

Koncem prosince jsem se vypravil popřát do nového roku panu Volejníkovi. Jako vždy mě přivítal velice přátelsky. Pro Vás, kteří jste neměli tolik štěstí a ještě tohoto pána neznáte, několik základních informací. Pan Volejník se vyučil tesařem, začal včelařit se sousedem již v dětství. Včelaří v nástavkových úlech uteplených, s okénky na míře 39 x 17 cm. Nástavek má 9 nedrátkovaných rámků, tenké loučky. Zimuje v 5 nástavcích. Ve svých 75 letech obhospodařuje přes 200 včelstev v 8 kočovných vozech a několika včelnících.

Taky kočuji už na ovocné stromy, řepky je všude kolem sadů taky hodně, po řepce jedeme na akáty a potom do lesa a na slunečnici.

Co se týče té síly, zvláště na řepku musí být včely v „tahu“, nesmí být pře-zrálé. To mně nedávno říkal doc. Ptáček, že se ukazuje, že ty „rojové“ včely jsou v úlech mnohem dříve, než jsme si mys-leli. To je jasné, včely neví, že je včelař bude v průběhu jara rozšiřovat, tak si na-plánují rojení podle velikosti úlu už brzy na jaře. Já jsem ani letos moc rojů neměl.

A hlavně, nesmíte včely okrást při vy-táčení. Já jen „ulizuji smetanu“. Jdeme od shora dolů, dokud nenarazíme na ote-vřený plod. Bereme jen několik plástů a to každých čtrnáct dní. Slunečnici už vůbec netočíme, to už rodina odmítá. Já tedy při posledním točení před slu-nečnicí odeberu šestý nástavek, ne-chám včelám po stranách nahoře tak 5–6 rámků medu a hned jim dám jednu sklenici, tedy 3 kg cukru. Včely potřebují med. Během slunečnice kontroluji váhu a podle přínosu jim dám maximálně tři další dávky cukru. Takže ani nevím že krmím. Melecitózní med neznám, nikdy jsme ho na Přeloučsku neměli.

Přítel Volejník u jednoho ze svých osmi kočovných vozů

Některé nástavky mají odklápěcí stěnu a okénko, které umožní rychleji odhadnout sílu a stav včelstev bez jejich rozebírání


Vhodná doba pro výsadbu včelařských dřevin většinou začíná v říjnu (október) a končí v březnu (marec). Letošní dlou-hotrvající zima však o několik týdnů po-sunula období vegetačního klidu a tím i možnost na poslední chvíli zasadit dřeviny – bohaté zdroje kvalitního pylu.

PROČ JE PYL NA JAŘE TAK DŮLEŽITÝ?

Pyl potřebují včely téměř po celý rok – zejména v období, kdy vychovávají plod. Jako každý živočich, i ony potřebují k zajištění svých životních funkcí, ze-jména k výchově nových jedinců glycidy, neboli cukry, bílkoviny, tuky, vitamíny, vodu, kyslík a některé další látky.

Zatímco dostatek kyslíku na jaře za-jistíme bez jakékoli námahy široce ote-vřeným česnem (letáč), nebo ještě lépe zasíťovaným dnem a vodu instalací jednoduché napaječky nejlépe přímo do česna, tak glycidy, bílkoviny a další látky musí mít včelstva v tuto dobu ulo-ženy v plástech v podobě medu a pylu. Chladné a proměnlivé počasí jim totiž jen málokdy umožní obstarat si tyto zdroje v přírodě.

JARNÍ PYL – NEDOSTATKOVÉ ZBOŽÍZajistit dostatek glycidových zásob není až tak velkým problémem – stačí pone-chat včelstvům v podletí více vlastního medu, nebo dokrmit o nějaké to kilo cukru navíc. Horší je to ale s pylem. Jeho množství je pevně dáno rozdílem mezi tím, co včely stihly během minulé sezóny nanosit a co spotřebovaly larvy v létě a v podletí. Přesto, že jedno včelstvo při-nese během sezóny až 50 kg pylu, na jarní měsíce zbyde jen několik stovek gramů.

Podávání cizího pylu nebo pylových náhražek se neosvědčilo – je to velké riziko přenosu chorob a efekt je mini-mální nebo žádný. Každá pylová buňka uložená ve voskovém plástu je tedy ne-nahraditelná a má cenu zlata.

Když pylové zásoby dochází a po-časí nedovolí přinést čerstvý pyl zvenčí, nebo příroda zatím žádný nenabízí, ocitá se včelstvo na pokraji katastrofy: dese-titisíce hladových včelích larev, z nichž některé jsou již těsně před zakukle-

Bez pylu to nepůjde – sázejte vrby!Mgr. Vlastimil Protivínský

ním, se ocitají v ohrožení života. Pokud se rychle neoteplí a venku nerozkvete nějaký vydatný zdroj pylu, například vrba nebo líska, budou tyto téměř dospělé larvy požrány, nebo vyneseny z ůlu ven.

To je odpověď na otázku, proč má smysl chránit na jaře každou větvičku s tzv. „kočičkami“. Každá totiž může zachránit život desítkám budoucích včel. Včelař se však nemůže spokojit jen s ochranou stávajících dřevin. V okolí jeho včelnice často není co chránit.

PŘEDKOVÉ ZNALI VÝZNAM PYLUA TUŠILI JEHO PRVENSTVÍ

V KVALITĚUž staří včelaři sázeli v blízkosti včelínů vrby pro povzbuzení jarního rozvoje včel-stev. Činili tak v době, kdy rovnováha v přírodě zdaleka nebyla narušena tolik, jako dnes. Jejich zkušenosti potvrdily chemické rozbory pylu různých rostlin. Ukázaly totiž, že mají neobvykle vysoký po-díl kvalitních, dobře stravitelných bílkovin.

Zatímco u ostatních pylů je to ko-lem 30 %, pyl vrb má až 50 % bílkovin. Obsah popelovin se obvykle pohybuje kolem 3 %, u vrb se blíží nule. Vrby kve-toucí v těsné blízkosti včelnic poskyt-nou pyl a nektar i za méně příznivého počasí. Z jedné desetileté vrby mohou včely za příznivých povětrnostních pod-mínek získat asi 0,3 kg medu, to je asi 150–180 kg z 1 ha. Neutepleným jedno-stěnným úlům poskytnou vrby v létě po-třebný stín a ochrání je před přehřátím.

JAK NA TO? UDĚLEJTE SI HŮL!Je omylem domnívat se, že vrba potře-buje k růstu jen mokřiny. Většina jich roste na půdách průměrně zásobených vodou od nížiny až do podhůří.

Rozmnožování vrb je velmi jedno-duché – až na vrbu jívu se všechny dají množit zimními osními řízky. Řežeme je v době vegetativního klidu, dříve, než za-čnou rašit. Optimální délka je asi 20 cm, průměr jako tužka, tedy asi 0,8–1,5 cm. Sázecím kolíkem vyhloubíme stejně hlu-bokou jamku, vložíme do ní řízek a celý zahrneme zeminou. To je velmi důležité, protože ponecháme-li část řízku nad po-vrchem, hrozí jeho zaschnutí.

Zasazené řízky bohatě zaléváme a kypříme. Po dvou letech pěstování jsou vhodné k výsadbě na trvalé stanoviště.

Jednodušší a pro růst vrb rychlejší způsob je pěstování z tzv. hole. Hůl zís-káme z jakékoli rovnější větve. Její délka by měla být nejméně 50 cm, lepší je však asi 100–150 cm. Důležité je, aby její prů-měr na dolním konci byl alespoň 3–5 cm.

Na místě, kde má budoucí vrba růst, strhneme drn v kruhu o průměru asi 80 cm a místo mírně vyhloubíme (asi 15 cm pod povrch). Vrtákem, nebo zatlučením ocelové tyče vyhloubíme jamku a hůl do ní ze 2/3 zapustíme. Hůl nezasypáváme, ale vydatným zalitím splavíme zeminu do prostoru kolem ní, čímž vyloučíme vznik vzduchových kapes a zavlažíme i nižší patra půdy. Hole nikdy nesmíme do půdy zatloukat: ve spodní i nadzemní části by vznikla velká poranění, která by se stala živnou půdou pro houbová onemocnění. Těm by vrba po několika letech podlehla.

Ve volné přírodě je nezbytné ochrá-nit v prvních dvou letech pěstování nad-zemní část proti okusu zvěří. Velkou výho-dou bude také mulčování okolo sazenice, např. kůrou, nebo posekanou buřinou. K vysázeným vrbám zásadně nedáváme kůly – jejich kmínky jsou pak pevnější.

Vrby pěstované z holí mají několik velkých výhod:1. nejsou ohroženy suchem – hned

v prvním roce růstu mají kořeny hlu-boko pod povrchem;

2. mají lepší přístup k půdním živinám;3. rychleji rostou a lépe obstojí v kon-

kurenci okolní buřiny;4. mohou se dříve stát zdrojem pylu

a nektaru pro naše včelstva.

Vrba na konci února – vše připraveno!Foto: Ivan Černý


(Redakčně zkráceno)V posledních desetiletích dochází k ne-správné aplikaci různých chemických přípravků na ochranu zemědělských kultur a tím ke značným ekologickým škodám; mj. též k úhynům včelstev.

Z pesticidů způsobují otravy včelstev přípravky k hubení houbových onemoc-nění (fungicidy), roztočů (akaricidy), hmyzu (insekticidy), plevelů (herbicidy) a některými desikanty.

Podle způsobu aplikace přípravků (poprach, postřik, aerosol) a účinku na hmyz (pesticidy dotykové, požerové, dýchací) je výskyt a průběh otrav pes-ticidy různý. Nejčastěji jde o nesprávné použití relativně neškodného přípravku. Každý takový chemický přípravek musí mít povinně přiložen návod k použití. Jakékoliv nedodržení tohoto návodu může mít za následek vážné škody jak na ošetřovaných porostech, tak právě na drobných živočiších, zejména hmyzu. K tomu dochází zpravidla u těch pesticidů, které jsou vysoce účinné i při velmi nízkých koncentracích (např. látky ze skupiny pyrethroidů).

ZÁKLADNÍ CHYBY PŘI APLIKACI PESTICIDŮ

Při nedodržení předepsané hekta-rové dávky se toxicita takového pří-pravku často zvyšuje, navíc se tím pro-dlužuje jeho ochranná lhůta. Mezi další chyby patří míchání přípravků (hno-jivo + pesticid) bez znalosti syner-gického účinku vzniklé směsi, apli-kace prováděné za nevyhovují-cího počasí, kdy je aerosol rozptýlen na kvetoucí rostliny či přímo úly v těs-ném sousedství ošetřovaného pozemku, nebo aplikace prováděné v nevhod-nou denní dobu (večer, příp. v noci), kdy postřik zůstane na listech rostlin a dostává se tak do ranní rosy, kterou včely pijí.

PRVNÍ SIGNÁLY OTRAVYPodle fyziologického účinku působí pes-ticidy na včely jako dýchací, tkáňové nebo nervové jedy. Otravu včelstev sig-nalizuje nápadné množství uhynulých

Povinnosti Policie ČR při úhynech včelstevpor. Ing. Hana Šuláková, PhD.; plk. Karel Malý, Policie ČR

jedinců v úlech a v jejich okolí, příp. přímo v ošetřeném porostu. Ale stále častější jsou otravy selektivními pes-ticidy, které často včelař ani neodhalí, neboť včelstva nehynou hromadně, ale pouze zeslábnou. Otrávené včely totiž hynou často daleko od úlu, takže vče-laři mohou zpozorovat nanejvýš silné oslabení včelstev, ale žádné mrtvé včely či zbytky toxických látek v úle.

Ke snížení ztrát včel v důsledku je-jich otrav přispívá i legislativa: zákon č. 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zá-konů a vyhláška MZe č. 40/1997 Sb. Každým rokem je vydáván Seznam povolených přípravků na ochranu rostlin, který obsahuje výčet všech po-volených přípravků a základní údaje o přípravcích, mj. jejich účinek na včely.

ÚSPĚŠNÉ VYŠETŘENÍ: RYCHLE ODEBRAT VZORKY VČEL

I ROSTLIN A ZAMRAZITPředpokladem úspěšného vyšetření otrav včelstev je včasný odběr těl uhynu-lých včel a podezřelého porostu, který ve většině případů zajišťuje příslušná veterinární správa. Odebrané vzorky je nutné ihned analyzovat, nebo zmrazit a zmrazené i přepravovat, protože ja-kékoliv zpoždění ztěžuje až znemožňuje řádné vyšetření – často kvůli rychlému rozkladu některých druhů pesticidů.

V nezamrazeném vzorku těl uhynu-lých včel může během 24 hodin kles-nout obsah toxinů vlivem degradace na 50 až 40 %, přičemž produkty de-gradace nejsou často specifické.

Při otravách pesticidy je nutné odebrat vzorek 60 g uhynulých včel (tj. cca 500 ks) a 200 g podezřelého porostu (tj. směsný vzorek získaný odběrem menšího množství z několika míst).

Při podezření na otravu imisemi se odebírá opět 60 g uhynulých včel, vzorek plástového pylu (cca z 1–2 dm2 plástu) a 100 g vzorek medných či cu-kerných zásob.

Vzorky se zasílají k analýze do Vý-zkumného ústavu včelařského Dol, www.beedol.cz, tel.: 220 940 480.

VŠE SE MUSÍ NA MÍSTĚ PROŠETŘIT

Nezbytnou součástí odběru vzorků je důkladné šetření na místě za přítom-nosti zástupců veterinární správy (VS), obecního úřadu (OÚ), Základní organi-zace Českého svazu včelařů (ZO ČSV), poškozených včelařů, pěstitelů a even-tuálně pracovníka Ústředního kontrol-ního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), nebo znalce z oboru včelařství.

Celé šetření se doporučuje důkladně zaznamenat do „PROTOKOLU o vý-sledku šetření při poškození včel-stev chemickými přípravky“ (dále jen Protokol). Jeho obsah byl definován zejména znalci z oboru včelařství a ve-terináři na základě zkušeností získa-ných při šetření otrav včelstev v minu-losti. V současnosti je základním podkla-dem akceptovaným v případném řešení sporu a následném odškodnění poško-zených včelařů. Při šetření na místě, kdy případ nebyl oznámen na Policii ČR, vy-pracuje protokol veterinář (VS) a pode-pisují všichni ostatní zúčastněné osoby.

TRESTNÝ ČIN POŠKOZENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

A POŠKOZOVÁNÍ CIZÍ VĚCIPolicie by měla ve všech těchto pří-padech provádět šetření podle § 158, odst. 1 trestního řádu. Úhyn včelstev za-kládá podezření, že byl spáchán trestný čin ohrožení a poškození životního pro-středí podle § 181b trestního zákona, případně podle výše způsobené škody na rozsahu úhynu včelstev by se mohlo jednat též o souběh s trestným či-nem poškozování cizí věci podle § 257, odst. 1 trestního zákona. V tomto pří-padě jsou však určité problémy se sta-novováním výše škody, protože obecně se cena včelstev pohybuje v rozmezí 500–1 500 Kč. Náklady na obnovu včel-stev v původním rozsahu jsou však mno-hem vyšší. Znamená to úklid úlů, jejich desinfekce a práce na obnově včel-stev, která je značně nákladná. K tomu vzniká včelaři další následná škoda ušlým ziskem, neboť včelstvo vyprodu-kuje za sezónu 20–50 kg medu v ceně 50–100 Kč/kg. (pokračování)

(1. část)


Podzimní návštěva v Itálii u komerčních včelařůaneb „Jak nám Itálie otevřela oči“

Ing. Petr Texl

Chovatel matek Cristofori Mauro s „bankou“ na matky

2. Včelař Cristofori Mauro – vesnice VinciVčelaří již 25 let, hlavně se zabývá chovem matek (přirozeně spářených), kterých za rok vyprodukuje asi 8 000 ks. (cena 8–13 EUR). Prodává též oddělky (5 rámků) v jednoduchých překližkových bedýnkách se zasíťovaným dnem (cena asi 75 EUR). Vše obhospodařují dva pracovníci a pět brigádníků. S chovem začíná již v březnu na Sicílii. K chovu používá švý-carské oplodňáčky (hnědý tvrzený polystyrén), které až 8x

„otočí“ za sezónu (březen až polovina října). K chovu potře-buje také včelstva – těch má 600 až 700. Kočuje pomocí pa-let na 3–4 úly a lehkého nákl. auta s hydraulickou rukou (je-diná věc, kterou dostal od EÚ je hydraulická ruka). Nebaví ho dělat med, ale přesto (nebo právě proto) jsme u něj viděli nejlepší včelařské vybavení pro získávání medu. Prodej medu realizuje pomocí kónických kovových sudů s folií, do kterých se vejde 200 kg medu. Cenu za med získá jako ve sklenicích (vysokou) ale platby jsou rozloženy do horizontu až 1,5 roku. (pravděpodobně je členem odbytového družstva). Vše umís-těno opět v prostorné betonové hale s možností vjezdu nákl. auta (2 velká rolovací vrata). V čele haly jsou posuvné dveře do chladného skladu, který je venku (přilepený na čelní stěnu). Chladný sklad stál 15 000 EUR (provoz 500–600 EUR/rok).

V hale stojí zajímavý termobox na kolečkách na cca 3 palety. Dole má termobox těsnění kartáčové jako u dveří. Na bočních stěnách jsou dva topné elementy jako v kabině jeřábu plus vrtulka od motorku, který je vně – vše přikryté pletivem. Pojízdný termobox i chladný sklad zhotovila odborná firma. Roh haly zaujímá kancelář a prodejna.

Shodné odvíčkovací zařízení je zde stejné jako u prvního včelaře. Navíc má šnekový separátor směsi víček a medu – vše umístěno pod odvíčkovačem (cena celé sestavy 7 500 EUR; pouze odvíčkovač 2 500 EUR). Při přebytku hotových oplo-

zených matek a malém zájmu včelařů používá „zásobník“ na oplozené matky – v bezmatečném včelstvu 4 rámky s pěti zásobníky (každý zásobník má 11 pozic na matky – z jedné strany průhledná folie, z druhé včelotěsná síťovina). Matky uchovává někdy až 3 měsíce se ztrátou cca 2 %, která je však hned v prvních dvou dnech.

3. Včelařství Mantovani – San VincenzoRodinná firma, kterou musel náš hostitel převzít po svém sta-rém otci (který mu do toho ještě mluví). Původním povoláním odborník přes počítače se dnes živí prodejem svého medu od 400 včelstev. Včelstva má na 25 stanovištích – malá snůška. Produkuje cca 12 000 kg medu ročně – vše prodá v malém, v sobotu dopoledne na své základně uprostřed polí (opuštěných zahrádek) mimo město. Na první pohled pro-

Provozní hala včelařství C. Maura, v popředí přistavěn chladný sklad

(dokončení)

Foto

: Pet

r Tex

l a P

etr T

exl j

un.


Šnekový separátor medu od vosku

Malá pneumatická plnička medu u včelaře Mantovaniho

voz ve stavebních buňkách a plechových garážích, vždy za-řízených k určité včelařské činnosti. Zařízení: medomet radi-ální, plnička hydraulická malá, sluneční tavidla, rotační od-víčkovač (shodný jako u dvou předchozích včelařů). První buňka je zařízena jako prodejna se stolem a židlemi a propa-gačními materiály, včetně fotek vlastního fotbalového klubu. Na konci zanedbané zahrady s buňkovým systémem je posta-

je zastrčený v polích, a přesto o něm zákazníci vědí – i maji-telka penzionu ve vzdáleném městě, kde jsme bydleli. Říká, že je to tvrdá ale zajímavá práce a že je člověk svým pánem. Tento včelař se nejvíce podobal naší mentalitě i našim pod-mínkám. Začínal v garáži a stavebních buňkách, nemá až to-lik včelstev, staví střední provoz. Rozdíl je však v tom, že umí všechen svůj med zrealizovat tzv. ze dvora – zažitý systém všude tam, kde nejsou včelaři zhýčkáni jednoduchým pro-dejem medu v konvích a sudech velkoodběratelům. Etikety má jednoduché se starými motivy a „důležitá“ je informace na etiketách: „Vyrobeno a plněno u výrobce“.

Zažili jsme ryze odbornou exkurzi do Itálie, což mnozí včelař-ští dravci ocenili, protože nebyla žádná kultura, muzea apod. Je to ale škoda, možná bychom lépe pochopili, proč Italové preferují med přímo od včelaře a dokonce bychom se nedi-vili při zpáteční cestě malé epizodě: Zastavili jsme na odpo-činek u benzinové pumpy. Prohlížíme pěkné sklenice s me-dem, které jsme dostali od italských včelařů a v tom za námi přijde starší italský pár s otázkou, zda prodáváme med. Byli jsme překvapeni – přece nebudeme prodávat darovaný med. Kolega měl však několik balení svého medu se Šumavy s pěk-nou etiketou, a tak nabídl a smlouval cenu přes naši tlumoč-nici. Italské zákazníky hlavně zajímalo, zda med není „rafi-novaný“ a kde je Šumava. Vše dobře dopadlo, byly ujištěni, že med je vyroben a plněn přímo u včelaře a že Šumava je za Alpami.

Jedinou kulturní zastávku jsme provedli v Pise, abychom shlédli dominantu Toskánska, šikmou věž, která je opravdu hodně šikmá. Čeští včelaři se před šikmou věží vyfotografo-vali na důkaz, že včelaři stojí rovně a že to s naším včelař-stvím není tak nahnuté, jak někdo předpovídá.

ven provoz o velikosti rodinného domku. Vše je před koneč-nými úpravami. Místnosti jsou oddělené, včetně kanceláře, laboratoře a prodejny. Avšak uvažuje, že stavební buňka zů-stane u vchodu do zahrady v provozu jako prodejna (zákaz-níci jsou na ni zvyklí). Filozofie odbytu medu je shodná jako u prvního včelaře – druhové medy, různá balení, doplňkový prodej ostatních včelích produktů a výrobků se včelími pro-dukty (masti, mýdla apod.). Je zajímavé, že obchůdek (buňka)


Včelnice na jařeJarní práce na včelnici

jsou v nástavkových úlech radostí!

Výnos z jarní květové snůšky je závislý na počtu létavek, které jsou k dispozici. Proto se výnosy z těchto snůšek pohy-bují v tak širokém rozmezí. Je to dáno způsobem včelaření a také prostorem úlové soustavy. Časná snůška je využí-vána při plném růstu plodového tělesa.

Koncem dubna a v květnu jsou tep-loty vždy poměrně nízké, a to znamená,

Začátkem 2. čtvrtletí je na včelnici ještě relativní klid. Včelstva se vyvíjí v sou-ladu se svým genetickým programem a okolní přírodou. Po odkvětu vrby jívy se široce rozvíjí plodování, a proto je dů-ležité, aby v úlu bylo ještě dostatek zimní potravy, nejméně 6–10 kg. Včelstva bez zásob jsou většinou ta nejsilnější, ne-boť více plodují, a tím více spotřebují.

Krmení na jaře nejenže zkracuje ži-vot zimním včelám, ale před snůškou je také nebezpečí poškození medu. V této době je nejlépe dokrmit vlastním me-dem nebo odebrat zavíčkované zásoby včelstvům, kterým to nebude chybět. Slabší včelstva, dle letového provozu, je možno ještě posílit nasazením kterého-koli oddělku v nástavku. Do slunovratu

v červnu (jún) bez novin. Ve včelstvech jsou již trubčí plásty.

NA JAŘE VČELSTVA ROZEBÍRAT NESMÍME; V NÁSTAVKOVÝCH

ÚLECH ANI NEMUSÍMEBěhem našeho včelaření se učíme včel-stva pozorovat, odhadovat jejich roz-voj a potřeby. Neměli bychom je tedy za každou cenu rozebírat. To má vliv na jejich agresivitu, a tudíž i na naše soužití se sousedy.

Oproti klasickému včelaření odpadá: rozšiřování prostoru po plástech, přidá-vání zásobních plástů s pylem, případně s medem nebo cukrovou potravou. Zásoby v dostatečném množství, včetně pylu, jsou v úlu již od loňského července (júl).

Rozkvětem třešně končí první nerušená rozvojová fáze a začíná druhá, jež se vyznačuje strmým vze-stupem plodování. Včelstva vyrovnávají svoji zazimova-nou sílu počtu včel, začnou narůstat a jsou méně ná-chylná ke stresům. To je ko-nec klidu včelaře. V dubnu začíná tvorba velkého ma-xima plodu a včel, které končí letním slunovratem. V měsíci dubnu (apríl), květnu (máj) a červnu se tvoří předpoklad k sil-nému zazimování.

Jak včelstva co nejlépe připravit na využití jarní snůšky?

že mnoho včel musí zůstat v úlu, aby ži-vilo a ohřívalo plod. Proto musí být včel-stvo mnohem silnější, než kupř. v letní snůšce, po dosažení maxima plodování kolem letního slunovratu.

JARNÍ SNŮŠKU SI NESMÍME NECHAT UNIKNOUT – ČASTO

BÝVÁ PRVNÍ I POSLEDNÍ!V první sestupné fázi pak nejen plodo-vání ubývá, ale teploty jsou nepoměrně vyšší. Takto byl koncipován tzv. středoev-ropský způsob. V dnešní době, kdy letní a zejména lesní snůšky jsou mnohdy vý-jimkou, musíme mít připravena včelstva již na květnovou snůšku, která se stává snůškou hlavní. Vedle široce pěsto-vané řepky, jsou to zejména v podhor-ských oblastech také ovocné stromy, pampeliška (smetánka) a javor. O něco později pak zahradní a lesní malina.

Ideální využití je při dosažení maxima již ke konci časné snůšky, protože nej-větší sběrací motivace je u naší kraňky asi 3 týdny před jeho dosažením. Pak se včelstvo obyčejně rojí, čemuž musí včelař preventivně zabránit odčerpává-ním (zeslabováním, dělením až na dvě

části) a tvorbou nových mladých včelstev. Odčerpáváním se plodové maximum posune a včelstva se znovu rozplodují.

Předpoklad pro optimální využití časné snůšky jsme připravovali již té-měř v celém předešlém roce. Jeho ko-nečný výsledek bylo zimování včelstev kolem 2,5 kg. To znamená dva vyšší nástavky nebo minimálně tři nízké ná-stavky. U Dadantova systému je to je-den vysoký a jeden nízký, který tvoří ko-moru s krmivem pro přezimování.

Abychom toho dosáhli, musí včel-stvo v maximu obsedat nejméně dvoj-násobný prostor. Proto mají na zazimo-vanou velikost vliv jmenované měsíce duben, květen a červen.

Vyrojené včelstvo tuto zimní veli-kost již nemůže dosáhnout. Proto je zís-kávání přebytků jarní snůšky něco, co si v dnešní době vymyslel člověk a bez jeho přičinění bude jarní snůška vždy využita převážně jen k růstu včelstev.

Sem patří také umělá tvorba mladých včelstev, oddělky a smetence. V podstatě

„konzervace“ přebytků včelího materiálu pro podzimní a jarní posilování, nebo tvorbu nových včelstev.

Minimální síla včelstev na začátku dubna: tři nízké nástavky


na jaře Vč

elni

ce Text: Jindřich Boháč; Foto: Petr Texl

POTŘEBUJEME CO NEJVÍCE VAJÍ ČEK NAKLADENÝCH

V BŘEZ NU. KOLIK JICH NAKONEC BUDE? UŽ PŮL ROKU JE ROZ-

HODNUTO!Za předpokladu, že vývoj včely trvá 3 týdny, délka života krátkověké jarní včely max. 4–5 týdnů a jarní snůška, např. pampeliška začíná okolo 10. 5. ale i dříve, musí se létavky pro tuto asi 14 dní trvající snůšku začít vyvíjet v době od 8. 3. do nejpozději 31. 3., aby nejstarší krátkověké včely se ještě zúčastnily této snůšky. Jsou to tedy včely nakladené ještě z části v kalendářní zimě.

To předpokládá opět silné včelstvo a také dostatek pylových zásob v zimní potravě.

Vezmeme-li v úvahu vývoj počasí, kon-krétně množství slunečního záření, ne-možnost plodovat bez pylu, nemož-nost pozitivně ovlivnit vývoj včelstva včelařem (např. podněcováním), pak musíme počítat jen s množstvím léta-vek přezimovaných. Pouze ty jsou jisté. Mladé včely nakladené po 31. 3. nám pomohou jen v tom, že pouze převez-mou péči o plod a uvolní zimní létavky pro snůšku.

Na druhé straně víme, že nejcen-nější dlouhověké včely se dožívají konce května. Jsou to včely, které dle Fluriho matka nakladla až po 15. 8.

OBNOVA VČELÍHO DÍLA: NEJSLOŽITĚJŠÍ U DADANTU,

HRAČKA U NÍZKONÁSTAVKÁŘE!Stavba nového díla je nejpracnější v plo-dišti Dadantových systémů (smíšený provoz vysokých a nízkých nástavků). Obzvláště systémy, které mají jenom 10 nebo ještě méně plástů v plodišti, tj. ve vysokém plodišťním nástavku, vy-

žadují vytažení starších plástů ještě dříve, než jsou zaplodovány a zavě-šení rámků s mezistěnami k plodovému hnízdu. Novější řešení u tohoto systému podle ing. K. Čermáka, CSc., je přidávání mezistěn na okraje již před zimním na-krmením.

U obou ostatních úlových sestav se přidávají mezistěny až ve snůšce, a to s celými nástavky. Ty si připravíme již nyní předem, aby v květnu proběhlo vše rychle a včas. Na okraje nástavků dáme souše a uprostřed, obzvláště u vyšších nástavků, vytvoříme tzv. plás-tové jádro nejlépe z panenských plástů, které jsme nechali vystavět minulý rok v medníkovém prostoru. (Ty ukládáme včelotěsně, mokré od medu, v odvětra-ných komínech z nástavků volně venku. Dole a nahoře je síťovina.)

Plástové jádro urychluje přechod matky do nástavku. Zbytek prostoru ná-stavku je vyplněn rámky s mezistěnami. Současně si připravíme také nástavky z vytříděných souší pro pozdější med.

V květnu začíná druhá rozvojová fáze. Včelstva dokončují výměnu zimní ge-nerace a začínají sílit. To případně po-známe zejména ve vysokém podmetu dna pod stavební uzávěrou. Nesmíme zapomenout, že nové včely se líhnou i ve špatném počasí. Včely potřebují tři-krát více místa než plod. Matka klade v měsících květen a červen kolem 2 tisíc vajíček denně. Když to trvá bez přerušo-vání 3 týdny, je více než 40 tisíc buněk zaplodováno. Proto je lépe přidat násta-vek dříve, než budou včely v podmetu!

První rozšíření provedeme zámě-nou nástavků u nás na začátku roz-květu pampelišky. Zbylé zimní cukrové zásoby v nejhořejším nástavku při-jdou až na dno a nástavky u nízkoná-stavkového úlu pak v obráceném po-řadí. Po přehození nahradíme případně špatné plásty odspodu světlými sou-šemi nebo již mezistěnami. Tím jsme uvolnili matce místo pro kladení a vče-lám pro donášení snůšky.

Rámky ke stavbě trubčiny dáme, nebo již zakladené přeložíme, do spod-ního nástavku. U dvoumatečných včel-

Včelař musí být v podmetu dříve než včely!

stev dáme vrchní oddělek s mladou matkou dolů nad přehozené zbytky zim-ních zásob. Nástavky s plodem od starší matky pak nahoru. Mřížku u nízkoná-stavkových včelstev již můžeme odebrat.

U Dadantova systému přidáme nízký nástavek pro med. Další nástavky pro med přidáváme při trvající snůšce vždy nad plodiště pod nástavky již nej-méně ze 2/3 zanešené sladinou nebo za-víčkované. Přidání provedeme vždy až na-

večer, protože všechny zásahy do včel během snůšky ruší sběrací aktivitu.

Nedostatečně silná včelstva předčasně nerozšiřujeme. To platí zejména pro vyšší nástavky. Naopak pozdě přidaný nástavek znamená rojovou náladu. Případné použití mateří mřížky v této době nesmí omezovat matku v kladení. Mřížku nyní dáváme až na druhý vyšší nebo třetí nízký nástavek. V tomto čase je to otázka

Po rozšíření včelstva „narostou“ na provozní počet nástavků


Včelnice na jaře

Nástavek s mezistěnami umístěný nad plodové těleso.

Také v nástavkovém úlu můžeme použít kontrolní stavební rámek. Dáváme jej na okraj plodového hnízda do horních nástavků. Potom nám dobře poslouží:1. Jako barometr rojové nálady.2. Mírní rojovou náladu při vyřezávání. 3. Jako past na roztoče Varroa.4. Vyřezané trubčí dílo je vosk bez reziduí.

Použití stavebního rámku vyžaduje mnoho pravidelné práce a lze se bez něho obejít. Růst včelstva na jaře patří k jeho vrozeným vlastnostem a je přiro-zený a nutný k přežití. Pouze ten, kdo do-statečně sbírá zásoby, může přežít zimu. Včelstvo má k tomu dva předpoklady:

Nástavek s mezistěnami: kam s ním?

1. Píli každé jednotlivé včely.2. Armádu dělnic, která z ekonomic-

kých důvodů narůstá teprve po pře-zimování.

Nárůst včelstva je také předpokladem rozmnožování. V květnu výkon kladení matky dosahuje svůj vrchol. Tři týdny po dosažení maxima kladení se každý den líhne kolem 2 tisíc mladých včel, které se později stávají kojičkami a po-tom stavitelkami. Není-li uspokojen pud péče o plod a pud stavební, probudí se rojový pud. Čekat jej můžeme nej-prve u nejsilněji přezimovaných včel-stev. Rovněž omezení plodiště zamedo-váním jej vyvolá.

Když včelař ne-zasáhne, včely si poradí samy a dě-lají kroky k rojení. Každá včela si již předem vytváří tu-kobílkovinné tělísko a na odlet si s se-bou bere asi 50 mg medu. 2 kg včel a 1 kg medu – to je roj. Mnohem horší však je, že včelstvo již mnohem dříve ztratilo sběrací mo-

tivaci, protože přestává chovat nový plod.

PROTIROJOVÁ PREVENCEK protirojové prevenci tedy patří:1. Dostatek místa pro plodováni, tzv.

„otevřené plodové hnízdo“ a stavba na mezistěnách. Dosáhneme toho přidáním nebo přehozením ná-stavků.

2. Odčerpávání plodu a včel a tvorba oddělků spojená též s chovem matek.

3. Záměna stanovišť silných a slabých včelstev nebo jen výměna jejich medníkových nástavků se včelami.

ZÁBRANA VYROJENÍK zabránění rojení pak můžeme použít:1. Mezioddělek se starou matkou.2. Dělení včelstva na dvě poloviny

a přeletáky na plod nebo na oddělek.

Kontrolu příprav na rojení provádíme naklopením plodištních nástavků, kde na spodních užších loučkách rámků vi-díme počátky matečníků. Naklopení nám mohou právě ztěžovat nástavky se zářezy (falcy). Včelstvo zeslabené vy-rojením, pokud včelař nezasáhne, nám už mnoho užitku nepřinese. Včelstva a oddělky v nástavcích nám dávají pří-ležitost tento stav napravit.

Přírodní včelstva vždy protahovala svoji stavbu plástů směrem dolů, tla-čena vrchními zásobami medu. My však chceme aby stavěla když tam tyto zásoby mnohdy ještě nejsou. Proto vzniklo různé vkládání mezistěn vedle a do plodového hnízda. Vkládání celých nástavků s mezistěnami mezi plodové těleso bude vždy rušícím faktorem, a to tím více, čím je nástavek vyšší.

Plodové hnízdo se uměle protahuje. To může zvládnout jen silné včelstvo při dobré snůšce. Naši včelaři byli vždy zvyklí, že mezistěna musí být po vy-stavění zakladena. Praxe nás však na-

učila, že včely nejlépe staví mezistěny nad plodovým hnízdem, tedy v prostoru pro med. K získávání kvalitního medu, bez možných reziduí z plástů z plodiště vede světové včelařství k používání ne-zakladených plástů pro med. To platí nejvíce v těch zemích, kde je nejžáda-nějším medem med světlý. Proto se me-zistěny nechávají stavět a zanést me-dem a teprve v druhém roce se, jako pa-nenské plásty, dávají do plodiště.

Při získávání vřesového medu a dále u systému Dadant lze jen těžko uvažo-vat o zakladených plástech pro med.

Měsíc květen je také příleži-tostí k získávání pylu a pylo-vých plástů pro zazimování včelstev a pro oddělky. Kupř. v podsazených nástavcích, kde mřížka je pod plodo-vým tělesem. Pro tento účel je můžeme nechat již také zakrmit cukrovou potra-vou ve zvláštním včelstvu, tedy v jakési „továrně na kr-mivo“. Takové nástavky pak uložíme do doby doplňování zimních zásob.

Hlavní problém: jak omezit rojení?

Očka v medníkových nástavcích uzavřeme, což omezuje nošení pylu do těchto nástavků. Vzhledem ke kla-

maxima a velikosti včelstva pro zimování. Teprve po letním slunovratu může přijít mřížka níže.

sickým úlovým sousta-vám odpadá převěšo-vání jednotlivých plástů.


Včela Předboj byla vymoženost, kte-rou nám mohl leckdo a leckde závi-dět. Protože včelařím od roku 1977, pamatuji si i doby „včelařského ráje“, kdy byla jednotná výkupní cena medu 35 Kčs, kilo cukru stálo 7,20 Kčs a ben-zín 2,40 Kčs. (Pro pana Češku musím připomenout, že tento ráj byl, bohužel nebo bohudík, ale také „socialistický“.)

A co si o situaci kolem Včely Předboj myslím já? Ve zkratce: zklamání, neod-povědnost, neprofesionalita a neserióz-nost. Co se týče „prvního včelařského tunelu“, zdá se, že už byly zahájeny zemní práce. Pokud bych se měl vyjád-řit podrobněji, musím zdůraznit, že uvá-děná čísla dokumentující „hospodaření“ ve Včele Předboj, a. s., jsou alarmující a nemám důvod je zpochybňovat. Není ale třeba jejich závažnost násobit vzpo-mínkami na socialismus a staré časy.

Záměrně jsem se toho dopus-til v úvodu svého příspěvku také, ale v opačném významu, protože vše má svůj rub a líc. Na vzniklou situaci bych se díval bez emocí, s nadhledem a roz-hodně s nutností dát celou záležitost přezkoumat příslušným orgánům k pro-šetření. Zpolitizovat celou situaci, to by byla první a závažná chyba při ře-šení daného problému. Vztah ke vče-lám a včelařství lidi různých společen-ských vrstev i vyznání vždy spojoval a dělal z nich přátele. Nepotřebujeme žádné padlé hrdiny ani obětní beránky, naše včelařství potřebuje vyvážené zastoupení malých i velkých včelařů se srdcem blíže k úlu než k peněžence. Včelaře, kteří by nadevše dbali přede-vším o zachování ČSV jako jednotné or-ganizace, určitě se všemi potřebnými odbornými sekcemi a otevřeným pro-storem pro diskusi, bez mocenských ambicí a hlásání polopravd ze stránek časopisu Včelařství. Věřím, že i v tržní ekonomice se dá dobře spolupracovat.

Moje včelařská praxe mě obohatila o mnoho životních zkušeností. Jsem ne-jen dlouholetým funkcionářem ZO ČSV, ale také jsem byl jedním ze „skalních spolupracovníků“ Včely Předboj. To tr-valo až do onoho historického zasedání (ÚV ČSV 2. 3. 2002 – pozn. red.), kdy se ve Včele Předboj ujali vlády noví ma-jitelé. Moje pocity? Šaškárna, neupřím-nost, arogance a povýšenost. Jak jsem si oddechl, když poslední dlužná částka za vykoupený med dorazila na náš účet

Je naopak velice potřebné se důsledně postarat o vše, co se ještě zachránit dá, včetně vzetí k odpovědnosti ty, kteří tento stav zapříčinili.

Tyto řádky píšu jen pár hodin před Štědrým dnem a tak mi závěrem do-volte tři novoroční přání:1. Zachovat jednotu ČSV; generální vý-

měna současné včelařské reprezen-tace je nezbytná. Je nutné obnovit důvěru řadových včelařů v ČSV a na-dále důsledně prosazovat všechna veterinární opatření.

2. Iniciativu Dvě jubilea považovat za základní téma pro diskusi do no-vého volebního období ČSV.

3. Všem včelařům přeji nejen do roku 2005 ale i do nového volebního ob-dobí ČSV mnoho úspěchů ve včela-ření s nadějí, že si ještě zavčelaříme v lepších časech. Zadarmo to ale ne-bude. Potřebné změny je třeba pro-vést pokud možno co nejdříve. „Až potom“ by mohlo být už pozdě.

Josef RotbauerHusova 319, 398 11 Protivín

Tel.: 603 313 178

Elita prohospodařila to nejcennější – podporu včelařské veřejnostia naši přátelé včelaři mohli dostat pe-níze za svůj med. Nebýt některých po-ctivých řadových zaměstnanců Včely Předboj, nemuselo to dopadnout tak dobře. Však také přišli o zaměstnání většinou mezi prvními.

Mohu potvrdit, že Včela Předboj měla obrovskou podporu včelařské ve-řejnosti, několik sezón se nám dařil vý-kup jen s tzv. odkladem výplaty za med, bez koruny na hotovosti. Dařilo se pře-svědčit včelaře i o potřebě nákupu ak-cií. Druhá vlna prodeje akcií byla však ze strany vedení ČSV velice špatně při-pravena, mnozí včelaři se domnívají, že scénář této neúspěšné akce byl na-psán předem.

Samozřejmě, že se důvod neúspě-chu našel. Opět se vše svedlo na nezá-jem včelařů. Naše „včelařská elita“ pro-hospodařila to nejcennější – podporu včelařské veřejnosti. Místo sebekritiky se postavila do role spasitelů a za pe-níze řadových včelařů začala opět Včelu Předboj zachraňovat.

Po ukončení spolupráce se Včelou Předboj, a. s., jsem na radu zkušenějších přijal nabídku ke spolupráci s firmou ČESKÁ VČELA, s. r. o., Rakovník. Nabídky ke spolupráci přicházely pravidelně každé jaro. Byl to pro mě krok do ne-známa, zafixované obavy a nejistota se brzy rozplynuly. Peníze za med se vy-plácely ihned v hotovosti „na dřevo“. S majitelem firmy panem Haladou jsme se brzy shodli i na nápadu podpořit ji-hočeské včelaře výstavbou nového ob-jektu, Střediska služeb ve Chvaleticích u Protivína. Ještě před zahájením vý-kupní sezóny 2004, za pouhých 6 mě-síců, byla novostavba zkolaudována. Dobrá situace se i nadále rozvíjela po za-ložení exportní firmy ČESKÝ MED, s. r. o., kam dnes tato provozovna patří. Pevně věřím, že zkušenostmi spolumajitelů pana Špačka a Halady se podaří ča-sem zvládnout i „medovou krizi v EU“.

Modernizace Včely Předboj, a. s., však probíhala úspěšně jen na strán-kách časopisu Včelařství. Nároky na vý-kupny medu i ostatní včelařské provozy rychle rostou a tak zřejmě přežijí jen ti připravení. V této roli si dnes Včelu Předboj, a. s., opravdu nedovedu před-stavit. „Dočasné přerušení činnosti“ po-važuji jen za kouřovou clonu při ústupu z obklíčení. Další investice do tohoto za-řízení jsou hazardem s majetkem ČSV.

Pouť včelařů na HostýnV sobotu 21. 5. 2005 začíná na pout-ním místě Svatý Hostýn již III. včelař-ská pouť. Její organizátoři opět při-pravili bohatý duchovní i odborný program. Slavnostní zahájení bude v sobotu ve 12.00 hod ve včelař-ském informačním centru. V době od 15 do 18 hod. budou o moderní nástavkové technologii přednášet bratři Texlové a Jan Bajza. Ve stejný čas proběhne v malém informační sále kurs zdobení medového pečiva pod záštitou paní Bajzové, Drdové, Texlové a Hečkové.

Nedělní program bude ještě zají-mavější: v 8 hod. zahájí svoji činnosti včelařské centrum a začne stánkový prodej včelařských potřeb. Na 8.40 je připraven koncert dechové hudby Lidečanka. Vyvrcholením pouti bude slavnostní mše svatá za všechny vče-laře, začínající v 10.15 a po ní si opět vezmou slovo muzikanti.

Ve 14.00 si přijdou na své všichni včelaři, které trápí odbyt medu. Ing. František Texl, Ing. Petr Texl a Jan Bajza jim totiž poradí, jak pro-dávat med tzv. „ze dvora“. (red)


Při surfování po internetu dříve či poz-ději narazíme na cizojazyčné stránky. Pokud použitým jazykem nevládneme dokonale, můžeme místo listování v pa-pírovém slovníku použít slovníky do-stupné na internetu.

Překlad jednotlivých výrazůNejjednoduší slovníky pro práci s češti-nou a běžnými jazyky najdeme na svém oblíbeném portálu: slovnik.atlas.cz, slovnik.seznam.cz, slovniky.centrum.cz, slovnik.quick.cz, slovnik.tiscali.cz a mnohé další. Tyto slovníky překládají obvykle jen jedno zadané slovo.

Překlad vět nebo celých stránekChceme-li přeložit delší výraz nebo ce-lou webovou stránku, můžeme použít www.systransoft.com nebo babelfish.alta-vista.com, tyto bohužel jen pro světové jazyky. Podobné slovníky i pro češtinu najdeme na www.globeinternational.org/resources/translations.html nebo www.ju-lienkim.com/translate.htm. Jak se ale mů-žeme snadno přesvědčit, strojový pře-klad celých vět se někdy příliš vzdaluje skutečnému významu.

Internetové slovníkyJiří Bořík

Dům na půli cesty ve Velkém Dvoře u Pohořelic je nestátní neziskovou organizací, která nabízí chráněné bydlení a zaměstnání mladým lidem, kteří po dosažení plnoletosti odcházejí z dětských domovů a jiných ústavních zařízení. Cílem pobytu je pomoci získat základní pracovní návyky, vypěstovat smysl pro odpovědnost a vést je k vlastní ekonomické nezávislosti.

Jednou z aktivit, které jsme se začali věnovat, je včelařství. Pod odborným dohledem mistra odborného výcviku pana Zbyška Horáka, vyučeného včelaře, jsme ze svých omezených finančních prostředků zakoupili deset starších úlů. Pečlivě jsme nová včelstva zakrmili na zimu a těšili se, jak budeme v příštích letech vytáčet plody své činnosti.

Včelařením chtěli pomáhat mladým lidem vstoupit do života. Místo medu mají zničené úly a prosí o pomoc

K velkému překvapení jsme vytočení byli my sami, a to už v době největších letošních mrazů. Vandalové a zloději zni-čili úly a odnesli plásty se včelami. Včelaření v Domě na půli cesty skončilo dřív, než začalo. Přesto jsme se rozhodli vče-lařskou základnu pro naše klienty znovu vybudovat. Proto se na vás obracíme s žádostí o pomoc prostřednictvím časo-pisu MODERNÍ VČELAŘ. Pokud se v okolí Pohořelic u Brna najdou včelaři ochotní nám pomoci, kontaktujte nás, prosím. Děkujeme.

Sdružení pěstounských rodin, Dům na půli cestyVeký Dvůr 134, 691 23 Pohořelice

Tel.: 519 424 354, e-mail: [email protected]Číslo účtu: 39515001/2700

Vážení včelaři a milovníci přírody z Jiho-českého regionu!

Jste ve věku 15 až 25 let a chtěli byste se blíže seznámit s moderním pojetím včelařství formou praktických kurzů, seminářů a přednášek, včetně vlastního

Projekt pro mladé v Jihočeském kraji: 15-L-25

Někdy je tedy vhodnější a srozu-mitelnější číst text v originále a pouze neznámá slovíčka si ukázáním překlá-dat. To lze například pomocí slovnik.zcu.cz/online nebo pomocí modulu pro MS Internet Exp

Date post:	04-Feb-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ARO · 2014. 1. 2. · MODERNÍ VČELAŘ — JARO 2005 3 BAKTERIE KYSELÉ NERADY Antibiotické...

Documents