expert I když artróza postihuje převážně starší lidi, nevyhýbá se ani mladým. Pro- blémy s ní mohou mít třeba sportovci nebo extrémně silní lidé. Velkou roli při jejím vzniku hraje také genetická dispozice, svůj díl mají i poruchy metabo- lismu, různé úrazy nebo zlomeniny kloubů. Chrupavka je také velmi náchylná na špatné stereotypy. Například nesprávné držení těla, které způsobuje, že člověk více zatěžuje jednu stranu kyčle. „Dříve byla nejčastější příčinou ar- trózy kyčelního kloubu vývojová vada, tak zvaná dysplazie. Brzké vyhledávání poruch vývoje kloubu a jeho včasná léčba již u nejmenších dětí výskyt dysplazie výrazně snížily,“ vysvětluje revmatolog Petr Bradna z Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. KLOUBNÍ DEVASTACE Při artróze hraje hlavní roli chrupavka. Ta vlivem výše zmíněného postupně mizí. „Do- chází k zúžení kloubní štěrbiny, okrajovým kostěným návalům jak na hlavici tak jamce, deformitě kloubní hlavice a jamky, ukládání vápníku do kosti u chrupavky, tvoření kost- ních cyst jak v hlavici, tak v oblasti jamky. Dále dochází k omezení rozsahu pohybu, zánětu kloubního pouzdra a zvýšené, nebo naopak snížené tvorbě kloubní tekutiny,“ vysvětluje změny Marcel Staša z pražské Ortoklinik. Artróza se odrazí i na stavu měkkých struktur kolem kloubu. „Vazy, které těsně obklopují kyčelní kloub, již ne- dokážou plnit svoji stabilizační a ochrannou funkci a zároveň vzniká ochranné napětí, některé svaly jsou aktivnější než svaly na dru- hé straně kloubu a může dojít až k vybočení kloubu z osy,“ vysvětluje fyzioterapeutka Iva Bílková z pražské FYZIOkliniky. ARTRÓZA RIZIKEM JSOU GENY I KILA NAVÍC ZA ARTRÓZOU STOJÍ KROMĚ GENETICKÝCH FAKTORŮ I NESPRÁVNÉ POHYBOVÉ STEREOTYPY. CHRUPAVKA POSTUPNĚ MIZÍ, AŽ SE PŘI POHYBU KOST DOTÝKÁ KOSTI. A TO PEKELNĚ BOLÍ. Chrupavka je také velmi náchylná na špatné stereotypy. Například na nesprávné držení těla, které způsobuje, že člověk více zatěžuje jednu stranu kyčle. 42
Transcript
expert
TE
XT
MIC
HA
EL
A R
YŠ
AV
Á /
FO
TO
SH
UT
TE
RS
TO
CK
I když artróza postihuje převážně starší lidi, nevyhýbá se ani mladým. Pro-blémy s ní mohou mít třeba sportovci nebo extrémně silní lidé. Velkou roli při jejím vzniku hraje také genetická
dispozice, svůj díl mají i poruchy metabo-lismu, různé úrazy nebo zlomeniny kloubů.
Chrupavka je také velmi náchylná na špatné stereotypy. Například nesprávné držení těla, které způsobuje, že člověk více zatěžuje jednu stranu kyčle.
„Dříve byla nejčastější příčinou ar-trózy kyčelního kloubu vývojová vada, tak zvaná dysplazie. Brzké vyhledávání poruch vývoje kloubu a jeho včasná léčba již u nejmenších dětí výskyt dysplazie výrazně snížily,“ vysvětluje revmatolog Petr Bradna z Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.
KLOUBNÍ DEVASTACEPři artróze hraje hlavní roli chrupavka. Ta vlivem výše zmíněného postupně mizí. „Do-chází k zúžení kloubní štěrbiny, okrajovým kostěným návalům jak na hlavici tak jamce, deformitě kloubní hlavice a jamky, ukládání vápníku do kosti u chrupavky, tvoření kost-ních cyst jak v hlavici, tak v oblasti jamky. Dále dochází k omezení rozsahu pohybu, zánětu kloubního pouzdra a zvýšené, nebo naopak snížené tvorbě kloubní tekutiny,“ vysvětluje změny Marcel Staša z pražské Ortoklinik. Artróza se odrazí i na stavu měkkých struktur kolem kloubu. „Vazy, které těsně obklopují kyčelní kloub, již ne-dokážou plnit svoji stabilizační a ochrannou funkci a zároveň vzniká ochranné napětí, některé svaly jsou aktivnější než svaly na dru-hé straně kloubu a může dojít až k vybočení kloubu z osy,“ vysvětluje fyzioterapeutka Iva Bílková z pražské FYZIOkliniky.
ARTRÓZA RIZIKEM JSOU GENY I KILA NAVÍCZA ARTRÓZOU STOJÍ KROMĚ GENETICKÝCH FAKTORŮ I NESPRÁVNÉ POHYBOVÉ STEREOTYPY. CHRUPAVKA POSTUPNĚ MIZÍ, AŽ SE PŘI POHYBU KOST DOTÝKÁ KOSTI. A TO PEKELNĚ BOLÍ.
Chrupavka je také velmi náchylná na špatné stereotypy. Například na nesprávné držení těla, které způsobuje, že člověk více zatěžuje jednu stranu kyčle.
VŮBEC NEJČASTĚJI KYČEL TRÁPÍ ARTRÓZA. ONEMOCNĚNÍ, PŘI KTERÉM MIZÍ CHRUPAVKA A POSTUPNĚ SE POŠKOZUJE I KOST. KROMĚ GENETIKY HO ZPŮSOBUJE I NESPRÁVNÁ ZÁTĚŽ. ZABÍRAJÍ LÉKY, KREVNÍ PLAZMA NEBO ÚPLNÁ NÁHRADA KLOUBU.
Nejste v tom sami. Skoro šedesát procent lidí, kte-rým je více než padesát let, trápí artróza. Nejčastěji za-číná u kolena nebo u kyčle.
Bolí, omezuje v pohybu. Vyjít nebo sejít schody je náročnější, než kdy bylo. A po-stavit se na jednu nohu téměř nemožné. V důsledku toho pak ochabují i svaly k olem kyčelního kloubu a pohyb se ještě zhorší. Popisovat to snad ani není třeba. Zřejmě už s tím své zkušenosti máte.
Alfou a omegou léčby je čas. Čím dříve se začne, tím má pacient větší šanci na úspěšnější léčbu. Čekání na zázrak tak může bolesti výrazně prodloužit. Ob-jednání u lékaře rozhodně neodkládejte na později. Lékař vás pošle na rentgen, který dokáže odhalit stupeň artrózy. A to podle toho, jak moc zúžená je kloub-ní štěrbina.
Pokud se kosti téměř dotýkají, je to velký problém, jestliže je znatelná meze-ra, nebudete na tom tak špatně. V určité fázi může rentgen také ukázat kostní výrůstky na kloubních okrajích, v pokro-
čilých fázích se objevují také trhliny na kosti. Pro upřesnění diagnózy vás lékař může poslat na magnetickou rezonanci nebo ultrazvuk.
S PRVNÍMI BOLESTMI MŮŽE POMOCT CVIČENÍMnoho lidí odkládá návštěvu lékaře, protože se obává umělého kloubu. Pod skalpelem ale rozhodně hned neskončíte. I doktoři se snaží nejprve vyzkoušet tak zvanou konzervativní léčbu, při které nemusí do člověka řezat.
V první fázi tak přichází na řadu rehabilitace. Při ní se fyzioterapeuti snaží odstranit nesprávné stereotypy, které mohly vést ke vzniku artrózy (viz článek o vzniku artrózy), dále se posi-lují svaly, které mohou ochránit kloub před přetěžováním. „Správné cvičení přináší úlevu od bolesti, prevenci bolesti v oblasti kyčelního kloubu, posílení svalů hlubokého stabilizačního systému. Vhodné cviky doporučí fyzioterapeut. Frekvence cvičení by měla být každoden-ní, střídat protahování a posílení svalů
CO VÁS ČEKÁ, KDYŽ SE KYČEL PŘESTÁVÁ HÝBAT
TE
XT
MIC
HA
EL
A R
YŠ
AV
Á /
FO
TO
SH
UT
TE
RS
TO
CK
ENDOPROTÉZY SE V ČESKU OPERUJÍ JIŽ 50 LETV únoru roku 1969 proběhla v tehdejším Československu první implantace totální en-doprotézy kyčelního kloubu. Průkopníkem, a to v celém ko-munistickém bloku, byla I. ortopedická klinika v Praze, kde zákrok provedl profesor Oldřich Čech. Ten se předtím učil od kolegů ve švýcarském městě Galén a později se zá-sadním způsobem zasloužil o vývoj vlastní endoprotézy a rychlé rozšíření této léčeb-né metody v celé republice. Začátky moderní endopro-tetiky ve světě položil John Charnley v Británii, který vyvi-nul a od roku 1962 začal im-plantovat totální endoprotézu.
v oblasti pánve. Stačí například 30 minut denně, nejlépe cviky rozložit na čtvrtho-dinu ráno a čtvrthodinu večer, a k tomu přes den dodržovat správné postavení kloubů, například sed s lehce roznožený-mi stehny, napřímená páteř, nedávat nohu přes nohu,“ radí vedoucí fyzioterapeutka Iva Bílková.
Fyzioterapeut se obvykle snaží o posí-lení ochablých svalů a zároveň odlehčení těch přetížených. Tak pomáhá zlepšit roz-sah pohybu. Pokud máte kila navíc, lékaři po vás budou chtít, aby zmizela. Kromě změny stravování to bude chtít do života zapojit i pravidelný pohyb. Zapomeňte na běhání, klouby mají rádi kola, plavá-ní nebo chůzi.
K tomu lékaři nasazují samozřejmě i léky. Nemůžete-li bolestí ani dojít do or-dinace, v první řadě obdržíte léky proti bolesti, takzvaná nesteroidní antirevmati-
ka. Ta zabírají téměř okamžitě na bolest, ale nelze je používat dlouho, protože se pak projevují jejich nežádoucí účinky. A to hlavně naleptání žaludeční sliznice, poškození jater i ledvin.
Při velké bolesti někdy lékař nabídne kortikosteroidy. Ty se aplikují injekcí přímo do kloubu, zabírají sice poměrně rychle a na dlouhou dobu, ale při delším užívání povedou bohužel k další devastaci chrupavky. Zároveň snižují obranyschop-nost kloubu proti možné infekci. Není na ně tedy možno spoléhat dlouhodobě.
Velmi často pak lékaři předepisují tak zvaná chondroprotektiva. To je v pod-statě kloubní výživa, která má za úkol hlavně tlumit zánět. Nejčastěji je to glukosamin a chondroitin sulfát. To jsou látky, které stimulují růst chrupavky a po-dílejí se na obnově té poškozené. Zároveň by měly stimulovat chondrocyty (buňky vyskytující se v chrupavce) k tvorbě kola-genu, který se podílí na stavbě mezibuněč-né hmoty.
Chondroitin sulfát zase tlumí aktivitu škodlivých zánětlivých enzymů, které chrupavku poškozují. Mohou ulevit od bo-lesti a utlumí zánětlivou reakci.
LÉČÍ VLASTNÍ KREV NEBO KYSELINA HYALURONOVÁJestliže ani dosavadní léčba nezabrala, přichází na řadu krevní plazma nebo apli-kace kyseliny hyaluronové. „S tím máme velmi dobré zkušenosti,“ popisuje ortoped Marcel Staša. Kyselina hyaluronová je hlavním ma-zivem, které zajišťuje hladký a bezbolest-ný pohyb kloubních ploch. „Efekt této léčby potvrdily v poslední době klinické studie, i když diskuse o jejich optimálním užití pokračuje. Výhodou je minimum nežádoucích efektů,“ říká revmatolog Petr Bradna.
Zákrok, kterému se odborně říká visko-suplementace, spočívá v injekční aplikaci kyseliny hyaluronové přímo do kloubu. Zdravotní pojišťovna hradí injekci částečně při druhém a třetím stupni artrózy, na počátku nemoci si ji musí pacient hradit sám. A to i přesto, že po-dle lékařů by aplikace kyseliny v prvním stupni byla přínosná a dokázala by zbrzdit rozvoj nemoci do dalších fází. Nevýhodou je již zmíněná cena, která se pohybuje kolem sedmi tisíc za dávku, a nepříjemná aplikace.
Léčba vlastní krevní plazmou má v podstatě stejná negativa: aplikuje se stejně – přímo do kloubu. Podle odborní-ků tyto metody zabírají u většiny pacien-tů, cena také není zrovna přívětivá: kolem pěti tisíc korun. Jak často na aplikaci budete muset chodit, rozhodne ošetřující lékař, ale počítejte s několika dávkami.
KDYŽ NA ŘADU PŘICHÁZÍ SKALPELPokud máte za sebou většinu z uvedené léčby, skalpelu se zřejmě nevyhnete. Ale nemusí jít hned o totální endoprotézu. Lékaři v poslední době úspěšně provádějí takzvané záchovné operace. Při nich se opravuje osa kloubu tak, aby se odlehčilo zatěžované a poškozené chrupavce. Váha se pomocí operace přenese na zdravou a neopotřebovanou část. Tato operace se volí ve chvíli, kdy je zachována ještě dostatečná část chrupavky.
Další, v poslední době se hodně rozvíjející metoda, je artroskopie kyčelního kloubu. „Při ní lze opravit vazivově chrupavčitý lem, chrupavku a eventuálně odstranit některé nárůstky kostní tkáně,“ dodává ještě Staša. Tato metoda je miniinvazivní, takže do struktury kloubu zasahuje velmi šetrně.
Poslední možností je úplná náhrada kyčelního kloubu. Velmi náročný zákrok, který dokáže pacienta vrátit do života a k oblíbenému sportu. I když – jak pacienti mnohdy poukazují – rozhodně to není zadarmo. Hojení trvá i několik měsíců a provázejí ho různé záněty. V některých případech může dojít i k vykloubení, pokud pacient nedodržuje doporučená pravidla. Ale to bývá u kyčelního kloubu spíše výjimečné.
Vraťme se ale na začátek. Před samotnou operací musí lékař rozhodnout, zda stačí nahradit pouze hlavici stehenní kosti, nebo zda je i kloubní jamka v pánevní kosti natolik poškozena, že bude nutná i její náhrada.
V dnešní medicíně existuje velké množství tvarů, použitých materiálů i operačních přístupů. Endoprotézy mohou být kovové, polyethylenové, keramické nebo vyrobené z kombinace těchto materiálů.
Některé implantáty se do kosti upevňují s použitím kostního cementu,
jiné bez něj. „Mezi těmito dvěma typy nejsou rozdíly, co se týká životnosti i délky hojení. Díky vývoji materiálu se životnost umělých kloubů prodlužuje. Dnes to je minimálně patnáct let,“ doplňuje Staša. Samozřejmě záleží na tom, jak se člověk o svůj kloub stará. Jestliže nezměnil způsob života, který vedl k přílišnému zatížení kloubu, měl by počítat s kratší životností.
S REHABILITACÍ BY SE MĚLO ZAČÍT CO NEJDŘÍVENečekejte, že se po operaci probudíte, vyskočíte z lůžka a o víkendu vylezete na Sněžku. Jednu noc strávíte na JIP, dalších zhruba deset dní na ortopedii. „Pokud nenastanou pooperační komplikace, tak se hned druhý den začíná s rehabilitací, která je nezbytnou součástí léčby. Na lůžku budete v poloze na zádech, po pár dnech je dovolený leh na boku či na břiše. Mezi dolní končetiny máte vložený klín či polštář, který vám zabrání křížit dolní končetiny,“ popisuje dobu po operaci Iva Bílková. Zhruba dva až tři dny po operaci se začíná s chůzí o berlích. Operovanou končetinu by pacient ještě zatěžovat neměl. „Fyzioterapeut dbá na správný nácvik stereotypu chůze – našlapuje se přes patu, špička se nevytáčí zevně, dělají se stejně dlouhé kroky oběma nohama. Pacient je propuštěn do domácího léčení většinou kolem 10. dne od operace,“ vysvětluje fyzioterapeutka.
Někdy se může samozřejmě rehabilitace v nemocnici protáhnout, obvykle tak na dva týdny. „Jestliže ani tak nezvládá pacient samostatně pohyb a potřebuje další cvičení, indikuje se pobyt v lázních nebo v rehabilitačních ústavech,“ dodává ortoped Staša.
Potíže lze zlepšit cvičením. Vhodné cviky by vás měl naučit fyzioterapeut. Stačí 30 minut denně, nejlepší je cviky rozložit na čtvrthodinu ráno a další večer, a k tomu přes den dodržovat správné postavení kloubů, například sed s roznoženými stehny, napřímená páteř a nedávat nohu přes nohu.
OD BOLESTI MŮŽE POMOCI I RÁZOVÁ VLNAOdborníci se shodují, že vhodným doplňkem k rehabilitaci je také použití foku-sované rázové vlny. Ta funguje na principu akustické vlny, kterou přístroj umí dostat do hloubky lidského těla, přímo do místa, které způsobuje zdravotní obtíže. „Podle našich zkušeností rázová vlna dokáže urychlit léčbu bolestivých stavů. Zároveň terapii kombinujeme s radiální rázovou vlnou pro uvolnění povr-chovějších struktur. Pacient cítí úlevu od bolesti, snižuje se svalové napětí, sni-žují se možnosti případného zánětu,“ popisuje fyzioterapeutka Iva Bílková.
