OBNOVA LESA NA KALAMITNÍ CH HOLIN ÁCH

Vznik kalamitních holin a obtí e s jejich obnovou jsou v sou asnosti aktuálním problémem, který musí vlastníci a správci lesa asto i s nemalými obtí emi e it. Kalamitní holiny se zpravidla vyzna ují mén p íznivými mikroklimatickými a p dními podmínkami a zvý eným rizikem výskytu agresivní bu en , omezujících obnovu a odr stání následného porostu.

Vzhledem k plo nému rozsahu a nep íznivým r stovým podmínkám na kalamitních holinách je jejich jednorázová obnova asto spojena s technologickými pro blémy, vysokými vstupními náklady a omezenou úsp ností. Um lá obnova je zpravidla opakovan vylep ována a následná pé e je komplikovaná.

B ný postup obno vy lesa na kalamitních holinách, j ednorázová obnova porost pomocí d evin cílové druhové skladby , vede k tvorb plo n rozsáhlých, stejnov kých porost s omezenou vý kovou diferenciací, které nemohou do budoucna zajistit odpovídající stabilitu a vitalitu nov vytvá ených porost .

Jaké d eviny a jaký p stební postup v ak volit na kalamitních holinách asto i o rozloze n kolika hektar ?

e ení pro obnovu kalamitních holin nabízí nejen sama p íroda, ale i dlouholeté zku enosti lesník z minulých rozsáhlých kalamit. Pro vlastníky lesa m e být výhodná a zajímavá mo nost obnovy lesa pomocí dvoufázové obnovy s vyu itím pionýrských nebo -li p ípravných d evin.

e ení nabí zí sama p í r oda...

Antonín Martiník, lesnická práce/2018

DVOUFÁZOVÁ OBNOVA LESA Postup dvoufázové obnovy vyu ívá funkci p ípravného porostu, od kterého se o ekává rychlé vytvo ení porostního zápoje, a tím sní ení extremity klimatu holých ploch (omezení p ímého slune ního zá ení, teplotních extrém , sní ení rychlosti proud ní v tru), o mezení konkurence bu en , udr ení nebo zlep ení podmínek svrchních p dních vrstev (úprava vodního re imu, proko en ní, sní ení rizika eroze p dy). Omezení bu en také sni uje výskyt my ovitých hlodavc .

Práv úprava porostního prost edí je na kalamitních holinách nezbytná pro úsp né vná ení stanovi tn náro n j ích cílových d evin.

Krom rychlosti a nízkonákladovosti, s kterou jsou pioný i schopni znovuvytvo it porostní prost edí, lze tyto d eviny p stovat i s cílem ryze hospodá ským, kterým je rychlé dosa ení zu itkovatelné d evní hmoty.

Kvalitní a vitální stromy p ípravného porostu mohou být do asn za len ny do následného porostu cílových d evin jako jednotlivá p ím s se zkrácenou dobou obmýtí.

Prostorové a a sové rozlo ení obnovy cílových d evin, které p i vhodné p stební pé i umo ní vznik diferencovaných porost , bude mít významný pozitivní dopad na obnovení stability budoucího lesa.

www.vulhm.cz/lesnicky_pruvodce , foto:Lesnická práce

P Í PRAVNÉ D EVI NY Mezi p ípravné d eviny pat í druhy s rychlým r stem v mládí, schopné p irozen osídlit i extrémní podmínky holých ploch a také na nich odr stat.

Nej ast ji se v podmínkách R jedná o b ízy, je áb, ol e, topoly, vrby a mod ín, na konkrétních stanovi tích i smrk a borovici.

Krom rychlosti a nízkonákladovosti, s kterou jsou pioný i schopni znovuvytvo it porostní prost edí, lze tyto d eviny p stovat i s cílem ryze hospodá ským, kterým je rychlé dosa ení zu itkovatelné d evní hmoty.

1 2

3

4 5

1 B íza b lokorá (Betula pendula) 2 Ol e lepkavá (Alnus glutinosa)

3 Je áb pta í (Sorbus aucuparia)

4 Vrba jíva (Salix caprea) 5 Topol osika (Populus tremula)

Alternativou p irozené obnovy je um lá obnova síjí rozhozem semen na sníh nebo také na podzim t sn p ed sn hovou pokrývkou, p ípadn vyu ití plodonosných v tví. Nezbytným p edpokladem pro úsp nou obnovu b ízy síjí je naru ení p dního krytu.

R stová dynamika b ízy na holin po úsp ném zalo ení porostu umo uje ji ve dvou a t ech letech hovo it o zaji t né holin . Velice záhy, rámcov ji za p t let od vzniku holiny, lze s úsp chem vyu ívat krytu p ípravného porostu. Vkládání cílových d evin m e za ít po dvou a t ech letech a m e pokra ovat v irokém asovém rozmezí.

Kone n cílem na omezené ásti plochy m e být i dop stování b ízy do stádia cílových dimenzí . Vzhledem ke krátkov kosti b ízy lze o cílových dimenzích hovo it ji velmi záhy, a to ve 30 a 60 letech. Primárním cílem by nem ly být isté b ezové porosty.

B íza vytvá í dobrou sm s s borovicí i v úrovni, ob d eviny ma jí podobnou r stovou strategii, o lehávání borovici nevadí. Jakmile se b íza ve sm si se smrkem dostane do nadúrovn , ustane i známé o lehávání smrk .

B Í ZA t ypi cký pionýr

B íza je typický pionýr s vlastnostmi adaptovanými pro r st na holé plo e, na rozdíl od v t iny na ich cílových hospodá ských d evin, pro n není holina vhodným stanovi t m. Nejlépe se b íza zmlazuje na minerální p d , ra elin , p ípadn vrstv humusu. Naopak málo úsp ná je obnova b ízy na zabu en lých plochách a v ude tam, kde hrozí prosychání vrchního horizontu (hrabanka, t pka).

Antonín Martiník, Milan Ko uli , Lesnická práce/2019

Javor horský

Buk lesní

Dub letní

Jedle b lokorá

CÍ LOVÉ D EVINY

Smrk ztepilý

Dlouhodobou stabilitu lesa nám nep inese v t í podíl listná i introdukovaných d evin v druhové skladb nov zakládaných porost , pokud ne u iníme zm nu v samotném zp sobu obhospoda ování na ich les . O dosa ení vy í stability lesa v kových t íd se pokou ely generace lesník p ed námi, ani by dosáhly n jakého podstatného úsp chu.

Kdy hovo ím o zm n , nemyslím tím pouhé kosmetické úpravy týkající se les a v kových t íd, ale radikální zm nu spo ívající v zavr ení tohoto zp sobu obhospoda ování lesa.

STABI LI TA LESA aneb

zm na dr uhové skl adby nesta í Ing. Miloslav Singer K rovec je v tom nevinn (Lesnická práce 1/2019) - ZKRÁCENO

Pokud stinnou d evinu vysadíme na slunnou paseku, dochází k její genomové deformaci. To platí p edev ím u smrku, s jeho schopností p izp sobit se tak ka ka dému prost edí, ov em za cenu p em ny genotypu z klimaxového za pionýrský. Zatímco klimaxové d eviny by nem ly mít problém do ívat se 300 a 600 let, my nedoká eme asto d op stovat smrk ani do 100 rok .

Respektujme tedy, e klimaxové druhy na paseku nepat í.

Smrk na paseku nepat í ?

K rovec je v tom nevinn

Stresory jako k rovec, václavka, teplo i sucho jsou sice bezprost ední p í inou hynutí strom , ale stojí a na samém konci procesu, který samoz ejm nevyvolaly.

Obvi ovat je tedy z p í iny ch adnutí na ich les je pon kud nep esné a mo ná i nespravedlivé.

Les v kových t íd siln omezil i zcela zablokoval miliony let trvající tok genetických informací, kterým p íroda realizuje své evolu ní cíle. Plantá nické p stování lesa vytvo ilo jakousi pomyslnou hráz, kterou p íroda musí rozmetat pokud nechce rezignovat na své evolu ní zám ry. A v te, e na n nerezignovala, a ani rezignovat nikdy nehodlá.

Ano, disturbance jsou jedinou mo ností p írody, jak zjednat nápravu. Je tedy nutné chápat je nikoliv jako pohromu, ale jako zp sob komunikace p írody s námi. To, co se nám sna í ji tak dlouho a dosud marn sd lit, je, e to, co d láme, d láme patn . Podle zna ného nárustu nahodilých t eb z posledních let tak lze s trochou nadsázky jen konstatovat, e p írod dochází trp livost.

Dobrá zpráva p íroda to nevzdá

P Í PRAVA P DY Jestli e na kalamitní holin není p ítomna p irozená obnova a p istupuje se k um lé obnov , je pro úsp nou obnovu nezbytná p edchozí p íprava p dy.

Po skon ení t by a odvezení d evní hmoty následuje odklizení pot ebních zbytk , klestu. Úklid klestu se tak d je bu pálením na obnovované plo e, odvozem nebo jeho se t pkováním s ponecháním na plo e.

P íprava p dy p ed zalesn ním s pou itím p dní lesní frézy i mul ova e

Úklid pot ebních zbytk z obnovované plochy pálením, odvozem a t pkováním klestu

Na stanovi tích s vy ím potenciálem zabu en ní a tam, kde ji do lo k rozvoji p ízemní vegetace je nutná velmi razantní mechanická p íprava p dy, spo ívající v obna ení svrchních vrstev p dy (tzv. skarifikace p dy).

Chemické látky (herbicidy) se uplat ují zejména z a ú elem intenzivní, opakované likvidace bu en .

UM LÁ OBNOVA LESA V ude tam, kde není na kalamitní holin p ítomna p irozená obnova, p istupuje se k obnov um lé. Nejroz í en j ím zp sobem obnovy lesa je výsadb a ve kolce vyp stovaný mi sazenicemi.

P i obnov kalamitních holin se m e v edle výsadby dob e uplatnit také síje. Náklady na p ípravu p dy a následnou pé i o porosty jsou p i pou ití síje ve srovnání s výsadbou zpravidla srovnatelné. U síje p itom odpadají náklady na sadební materiál a vlastní výsadbu. Síje se uplat uje hlavn u obnovy listnatých d evin. Dobrých výsledk se dosahuje nap . u dubových síjí, v p ípad pionýrských d evin je výhodné vyu ít síji b ízy. B ízu lze vysévat od podzimu a do pozdního p edja í a semenná surovina je po obnovované plo e rozptýlena rozhozem, bez dal ího zásypu.

Prost edky a technologie pou ité pro um lé zalesn ní se volí podle druhu pou itého sadebního materiálu a konkrétních stanovi tních podmínek.

Rýhový zales ovací stroj

Zemní vrták k sázení stromk

Saze e na obalovanou sadbu

Plochý saze na t rbinovou výsadbu

Motykosekery

Vkládáme dva aludy do jamky hluboké 2 4 cm. Síje post ikujeme herbicidem pouze na za átku jara, kdy je t nedochází k praskání pupen dubových semená k . P i úsp né aplikaci herbicid síje neo ínáme.

Velmi rychlé zaji t ní kvalitní listnaté kultury v t etím roce po výsadb , zna ná úspora náklad v p stební innosti a o 60% oproti klasickému postupu zalesn ní dvouletou sazenicí , men í náro nost na vyu ití pracovních sil a dal í jsou nesporné výhody p edur ující obnovu lesa dubovými síjemi k pou ívání ve v t ím rozsahu.

Zatímco sazenice obecn první 2 a 3 roky po výsadb prod lávají ok z p esazení, tzv. sedí ne obnoví sv j ko enový systém, dubové síje v prvním roce po výsevu dosahují vý ky 10 - 25 cm, v druhém roce ji 25 50 cm a ve t etím roce ji v t ina jedinc dosahuje vý ky 70 cm a více. Ve tvrtém roce m e v t ina sazeni c dosahovat vý ky kolem 130 cm.

Vysévat aludy doporu ujeme na ja e, podzimní výsevy jsou ohro eny po kozením my ovitými hlodavci. aludy o et ené fungicidním p ípravkem vyséváme do p ipravené p dy, do naoraných, nebo zran ných pruh ve sponu 1 x 0,70 m.

Pavel Urban, Lesnická práce 9/01

OBNOVA LESA

DUBOVÝMI SÍJEMI

OCHRANA P ED ZV Í Pé e o následný porost spo ívá zejména v ochran proti kodám zv í.

Drát ná oplocenka D ev ná oplocenka

Nát r repelentem proti zimnímu okusu Mechanická individuální

ochrana odrostk

Chemická ochrana proti my ovitým

Plastový chráni terminálu

Ochranná spirála proti vytloukání

JAKÁ BUDE DRUHOVÁ SKLADBA BUDOUCÍCH LES ?

Základním kritériem pro správnou volbu d eviny je charakter stanovi t , který je ur en kombinací p dních vlastností a vegeta ního stupn (nadmo ská vý ka) . Klí ovým znakem p irozených ekosystém s p irozenou druhovou skladbou je ivotní trvalost a stabilita.

Prvo adým úkolem lesního hospodá e tak je usilovat o to, aby se reálné druhové slo ení lesa co nejvíce p iblí ilo potenciální p írodní vegetaci.

(Otakar Holu a, seminá SSL, Kraj Vyso ina 2019 )

Ekologicky p ípustné zastoupení smrku P irozené zastoupení smrku