I

1 / 2 0 0 9p ř í l o h y E c o b a t a E k o l a m pm a G a Z Í N a S E k o l

Sebrali jsme přes 4 kg na osobuČeská republika splnila limit EU

Recyklace výdejních automatůbude jich čím dál více a musíme si s nimi umět poradit

Legislativa na Slovensku potřebuje změnuZástupci tří kolektivních systémů na to mají stejný názor

Kadmium (lat. Cadmium) je kovový prvek bílé barvy. Byl objeven roku 1817 německým che-mikem Friedrichem Stohmeyerem. V zemské kůře se nachází velmi vzácně, v přírodě se vyskytuje jako příměs rud zinku a někdy i olova. Získává se ze zinečnatých rud frakční desti-lací nebo elektrolyticky. Pokrytí povrchu jiného kovu kadmiem bylo dříve často používáno jako antikorozní ochrana především pro železo a jeho slitiny. Významné využití nachází dosud při výrobě pájek. Jedná se přitom o slitiny kadmia se stříbrem, cínem a zinkem, které mají velmi dobré mechanické vlastnosti – pevnost a houževnatost sváru, ale i velmi dobře vedou elektrický proud. Jako luminofor nalézal své uplatnění při výrobě televizních obra-zovek. Užívání kadmia v současnosti omezuje směrnice EU. Kadmium je toxické a pro lidské zdraví velmi nebezpečné – při jeho kumulaci v těle dochází k poškození plic, ledvin a jater, způsobuje anémii a blokuje inzulinový cyklus. Proto je odbornou likvidací nutné zabránit jeho pronikání do půdy či vody. Dále je nezbytné, aby hutní provozy, které s kadmiem pra-cují, velmi důsledně dbaly na dokonalé čištění plynných exhalací, neboť kadmium se kvůli nízkému bodu varu snadno dostává do atmosféry. Úspora energie na těžbu a úpravu mate-riálu při použití recyklovaného kadmia je asi 46 %.

cd

EDItoRIal obSaH

Zpětný odběr, magazín společnosti aSEkol, číslo 1/09 vyšlo 27. 2. 2009 v Praze, vychází 3× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: casopis@asekol.cz, tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

8 Téma: Recyklace výdejních automatůU nás se začaly plošně rozšiřovat až

v devadesátých letech minulého století,

proto s jejich recyklací není mnoho

zkušeností.

14 RecyklohraníASEKOL učí na školách děti recyklovat

drobné elektro prostřednictvím zábavné

ekologické hry, v níž navíc žáci můžou

vyhrát i věcné ceny.

20 RozhovorZástupci tří největších slovenských

kolektivních systémů se shodli na tom, že

Slovensko potřebuje v oblasti zpětného

odběru legislativní změny.

22 Příloha EcobatBude v roce 2009 překonán rekord

ve sběru baterií? Kolektivní systém Ecobat

informuje o nejnovějším dění v oboru

zpětného odběru baterií.

24 Příloha EkolampSpolu s kolektivním systémem Ekolamp

se vracíme do předvánočního období

a zamýšlíme se nad tím, jak nejlépe sbírat

zářivky z domácností.

Vážení čtenáři,každý rok by měl být ukončen alespoň krátkým

pozastavením a zhodnocením. Pro Českou republiku

znamenal rok 2008 termín pro splnění závazku EU zpětně

odebrat 4 kg elektrospotřebičů na osobu. S potěšením

můžeme konstatovat, že tento závazek byl splněn a že

k tomu celou jednou třetinou přispěl ASEKOL.

Náš kolektivní systém ušel minulý rok opět velký kus cesty.

Zvýšil množství zpětně odebraných elektrozařízení o 41 %,

sběrná síť narostla o 131 % a je nyní tvořena téměř 9400

sběrnými místy. Díky spolupráci s ASEKOLem ušetřily

obce ve svých rozpočtech více než 80 milionů Kč. Kromě

čísel připomeňme také akce, které ASEKOL v loňském

roce uskutečnil: úspěšně zavedl systémy managementu

kvality, environmentu, bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci a recertifikoval systém managementu bezpečnosti

informací. Představil a nainstaloval E-Domky, zájemcům

dodal E-Boxy, uskutečnil projekt Recyklománie, zahájil

projekt pro školy Recyklohraní. Svou činnost odstartoval

také Fond ASEKOL, na první cesty se vydala interaktivní

expozice Svět recyklace, účastnil se projektu Ekománie

a mnoha dalších akcí.

Magazín Zpětný odběr vstupuje do roku 2009 rozšířen

o čtyři strany. Jeho součástí budou od tohoto čísla

pravidelné přílohy kolektivních systémů Ecobat a Ekolamp.

Dozvíte se v nich o novinkách ve zpětném odběru baterií,

akumulátorů a osvětlovacích zařízení.

Součástí našeho každodenního života se staly výdejní

automaty. Běžně je používáme například k nákupu nápojů,

výběru finanční hotovosti, automaty prodávají jízdenky

nebo vybírají láhve. V oblasti elektrozařízení tvoří skupinu

10. Zpětný odběr se tentokrát zaměřil na jejich oddělený

sběr a recyklaci.

V rozhovoru zavítáme na Slovensko, kde si s představiteli

nejvýznamnějších kolektivních systémů popovídáme o tom,

jaké problémy ztěžují jejich fungování v oblasti zpětného

odběru elektrozařízení.

Přeji hezké čtení a ve všech směrech úspěšný rok 2009.

RNDr. Eva Lukešová

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 94

ZpRÁVY / NoVINkY

Svět recyklaceV listopadu minulého roku začal po České

republice cestovat návěs s netradičním

nákladem. Ukrývá se v něm totiž typická

česká domácnost včetně rodiny, která v ní

přebývá. to vše se děje v rámci osvětové

akce Svět recyklace.

Vůbec poprvé se Svět recyklace představil v rámci projektu Nakrm-te Šrotozemšťana v září minulého roku v Praze, odborné veřejnos-ti pak byl ještě téhož měsíce předveden jako součást prezentace kolektivního systému ASEKOL v rámci konference Odpady Luha-čovice. Na první cestu vyrazil Svět recyklace v listopadu, kdy na-vštívil několik školských zařízení po celé České republice. Jednalo se o školy, které se jako první zapojily do projektu Recyklohraní.ASEKOL, který celou akci zajišťuje, chce zábavnou formou oslovit spotřebitele a informovat je o možnostech souvisejících se zpět-ným odběrem elektrozařízení. V návěsu je umístěna interaktivní expozice v podobě kompletně zařízené domácnosti. Rodina No-vákových představovaná lektory, kteří na projektu spolupracují,

přehrává scénky na téma třídění odpadů, recyklace, ale i správ-ného zacházení s funkčními spotřebiči. Návštěvníci se tak mohou dozvědět, jak je možné v domácnosti šetřit elektrickou energii, z čeho se skládají jednotlivé spotřebiče, kam se mají odevzdat k recyklaci, když doslouží, a jiné zajímavosti. Další informace po-skytují interaktivní dotykové obrazovky. Partnery návěsu jsou kolektivní systémy ECOBAT a EKO-KOM, takže nechybějí ani bate-rie, akumulátory a obaly. Svět recyklace bude ústředním prvkem připravované road show. V průběhu jara a podzimu 2009 plánuje ASEKOL opět oslovit oby-vatele krajských měst, a navázat tak na úspěšný projekt Nakrmte Šrotozemšťana z roku 2007.

5

kRÁtcEÚStaVNÍ SoUD potVRDIl platNoSt VYHlÁškY

Ústavní soud potvrdil dne 11. 2. 2009 platnost vyhlášky č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektroza-řízeními a elektroodpady. ASEKOL toto rozhodnutí vítá, neboť její zrušení by ohrozilo fungování celého systému zpětného odběru. Nyní je však důležité, aby vyhlášku respektovaly všechny subjekty, jichž se tý-ká. Od počátku platnosti vyhlášky ji některé kolektiv-ní systémy i řada výrobců obchází, neplatí příspěvek na likvidaci historických elektrozařízení, a neplní tak své zákonné povinnosti v souladu se zákonem a plat-nou vyhláškou.

ÚSpěšNý SběR mobIlů VE StřEDoČESkém kRajI

Přesně 3458 nefunkčních nebo nevyužívaných mobilních telefonů odevzdali Středočeši ve sbě-rové akci na podporu recyklace starých mobilů. Pilotní kampaň trvala od 27. října do 8. prosince. Pořádal ji Středočeský kraj spolu s kolektivním sys-témem ASEKOL. Zhruba 150 zaslaných mobilů je funkčních. ASEKOL je na základě předchozí dohody bezplatně nabídne Sjednocené organizaci nevido-mých a slabozrakých (SONS). Zbylé mobily byly pře-dány k ekologické recyklaci.

V mEZINÁRoDNÍm SRoVNÁNÍ jSmE obStÁlI

Z průzkumu, který porovnával výsledky zpět-ného odběru za poslední čtyři roky v Belgii, Maďar-sku a ČR, tedy v zemích se srovnatelným počtem obyvatel, vyplynulo, že na tom nejsme vůbec špat-ně. Především v posledních dvou letech máme růst objemu vybraného elektroodpadu na obyvatele podobný jako ekonomicky vyspělá Belgie. V ode-braném množství na hlavu ještě přece jen za Belgií, která má 2,6krát vyšší HDP než ČR, o jeden kilo-gram zaostáváme. Po slibném začátku v posledních letech za oběma zeměmi poněkud pokulhává Ma-ďarsko, které minulý rok vybralo jen o něco málo více než 3 kg elektroodpadu na obyvatele.

kUpUjtE ÚSpoRNé SpotřEbIČE Při pořizování nové pračky, ledničky, mikrovln-

né trouby či jiného vybavení domácnosti nesleduj-te pouze aktuální cenový rozdíl v nabídce přístrojů, ale také na jejich energetickou náročnost. Levnější spotřebič třídy B, C, nebo dokonce ještě nižší se to-tiž obvykle při sečtení, o kolik více nakonec zaplatí-te za elektřinu, může pěkně prodražit.

Limit EU splněn

Nový bonus pro obce

V roce 2005 se Česká republika Evropské unii zavázala v roce 2008 zpětně odebrat a recyklo-vat 4 kg elektrozařízení na osobu. Znamenalo to během tří let od základů vybudovat systém zpětného odběru a sběrnou síť. V neposlední řadě také přesvědčit a motivovat spotřebitele ke spolupráci při zpětném odběru. Kolektivní sys-témy, které plní zákonné povinnosti za výrobce a dovozce elektrozařízení, nejsou sice zavázány

k plnění konkrétních limitů, ale považují za svou povinnost maximálně přispět ke splnění daného závazku. Kolektivní systémy ASEKOL, Ekolamp a Elek-trowin dohromady loni sebraly 3,4 kg elektroza-řízení na osobu a vzhledem k tomu, že zbývající systémy zatím podle neoficiálních údajů zpětně odebraly 0,9 kg na osobu, podařilo se náš závazek vůči Evropské unii splnit.

S účinností od 1. 1. 2009 dochází ke změně přílohy č. 3 Smlouvy o zajištění zpětného odběru elektro-zařízení. Tato změna bude provedena v souvislosti s navýšením odměny o novou složku Bonus za po-moc při nakládce. Jedná se o úpravu, která nabízí obcím možnost navýšení základní odměny za sběr elektrozařízení u konkrétního svozu, kde bude po-

moc při nakládce ze strany obsluhy sběrného dvo-ra realizována. Výše zmíněnou úpravou smlouvy tak společnost ASEKOL reaguje na současný stav realizace nakládky na sběrných dvorech, která čas-to probíhá právě za aktivní spoluúčasti pracovníků obsluhy sběrných dvorů, nicméně tato pomoc je poskytována dobrovolně a bez finanční odměny.

VýSlEDkY SběRU kolEktIVNÍcH SYStémů aSEkol, Ekolamp a ElEktRowIN Za Rok 2008

kolektivní systém aSEkol ElEktRowIN Ekolamp celkem

sběr za rok 2008 (tuny) 12 920 21 200 895 35 015

přepočet na obyvatele (kg) 1,25 2,04 0,09 3,38

Ke dni 31. 12. 2008 byl počet obyvatel ČR 10 375 192 lidí

až dosud pomáhali zaměstnanci sběrného dvora s nakládkou

elektroodpadu před odvozem do zpracovatelských dílen dobrovolně

a zdarma. od Nového roku za to obce získají od aSEkolu speciální

finanční bonus.

před necelými čtyřmi roky jsme na sebe vzali v souvislosti se zpětným

odběrem a recyklací vysloužilého elektrozařízení závazek vůči Evropské

unii, v jehož případě vůbec nebylo jasné, zda jej dokážeme splnit.

funkce respondenta

údaje jsou v procentech

management odpadoví hospodáři, ekologové

administrativní pracovníci

přečte nebo prolistuje asi jednu čtvrtinu stránek

přečte nebo prolistuje asi tak polovinu stránek

přečte nebo prolistuje asi tři čtvrtiny stránek

přečte nebo prolistuje (téměř) všechny stránky

obvykle přečtená/prolistovaná část magazínu Zpětný odběr

8

12

31

50

8

17

75

4

36

16

44

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 96

ZpRÁVY / NoVINkY

Spokojenost se současnou grafickou podobou magazínu Zpětný odběr

40 %0 % 20 % 60 % 80 % 100 %

přehlednost

celková grafická úprava

barevnost

členění informací

kvalita papíru

velikost formátu

průměrné hodnocení:4 = velmi spokojen/a

1 = velmi nespokojen/a

3,91

3,91

3,87

3,84

3,79

3,70

93 4 20

20

93 6 20

20

90 8

87 11

86 7

79 6

6

2

1

14

velmi spokojen/a spíše spokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a

obvyklý způsob čtení magazínu Zpětný odběrfunkce respondenta

management odpadoví hospodáři, ekologové

administrativní pracovníci

jak kdy na několikrát celý najednou

údaje jsou v procentech

13

63

24

13

79

8

4

76

20

Největší část respondentů (77 %) si přečte články, které je zajímají, zbytek časopisu prolistuje. Plných 62 % čtenářů si uchovává časopis k pozdějšímu vy-užití, což je číslo, jemuž se například většina peri-odik prodávaných v novinových stáncích naprosto nemůže rovnat. Čtenář se snaží přečíst nebo pro-listovat celý magazín, více se pak věnuje článkům, které ho zajímají, a zároveň se vrací ke starým čís-lům magazínu. Opakovaným užitečným zdrojem informací při práci je Zpětný odběr až pro 68 %

dotazovaných. Jeden výtisk si přečte 2,2 jeho od-běratele. Čtenáři výrazně preferují tištěnou formu časopisu před elektronickou. Jsou velmi spokojeni (z 93 %) s jeho přehledností i grafickou úpravou. Oceňují spolehlivost obsahu, jeho aktuálnost, odbornost, objektivnost, úplnost informací, origi-nálnost i praktickou využitelnost. Pokud se s námi rovněž chcete podělit o svůj názor na úroveň ča-sopisu, jejž právě držíte v ruce, těšíme se na vaše příspěvky na e-mailové adrese casopis@asekol.cz.

kRÁtcEV cENtRU cHoDoV pRoběHla EkomÁNIE

Informačně-vzdělávací akce na podporu ži-votního prostředí a zdravého životního stylu tr-vala v Obchodním centru Chodov celý říjen. Cílem této rozsáhlé akce s podtitulem Harmonie člověka s přírodou bylo ukázat spotřebitelům, že lze na-kupovat kvalitní výrobky, a přitom být šetrný k ži-votnímu prostředí. ASEKOL připravil pro Ekománii interaktivní expozici Svět recyklace, v níž byla kompletně vybavená domácnost se všemi spotře-biči. Ve dnech 17.–19. října se na pěší zóně u parko-viště návštěvníci dozvěděli, jak šetřit elektrickou energii, co je možné získat při recyklaci z vyslouži-lých elektrozařízení či jaká hrozí ekologická rizika při neodborné demontáži jednotlivých spotřebičů. Po celou dobu Ekománie byl připraven infostánek s názornou ukázkou demontovaných spotřebičů. Jako poutače na akci ASEKOL do Centra Chodov umístil také tři sochy prehistorických ještěrů ze součástek i celých vysloužilých elektrozařízení. So-chy vznikly v rámci osvětové road show Nakrmte Šrotozemšťana 2007.

ÚpRaVa SaZEbNÍkU

Od 1. 1. 2009 došlo k úpravě sazebníku pří-spěvků ve skupině č. 7 – Hračky, vybavení pro vol-ný čas a sporty. Změna se týká RC modelů s elek-trickými a elektronickými zařízeními, počítačů pro cyklistiku, potápění, běh, veslování, malých sportovních trenažérů a výrobků pro akvaristiku. Všechny uvedené změny v sazebníku příspěvků jsou směrem dolů, tj. došlo k jejich snížení u his-torických i nových elektrozařízení. K další úpravě, která se dotkne skupin 3 a 4, přistupuje ASEKOL od 1. 4. 2009. Jedná se o příslušenství k mobilním telefonům, audiozesilovače, hudební nástroje, no-vě vzniká kategorie digitální fotorámečky. U všech výrobků se opět jedná o snížení příspěvků na his-torická i nová elektrozařízení.

lEtÁkY pRo poSlEDNÍ pRoDEjcE

V roce 2008 došlo ke 100 % nárůstu počtu po-sledních prodejců spolupracujících s kolektivním systémem ASEKOL. Stalo se tak zejména po usku-tečnění projektu Recyklománie, díky kterému přibylo 900 nových partnerů. Poslední prodejce ASEKOL dvakrát za rok podporuje v plnění jejich zákonných informačních povinností vůči spotřebi-teli zejména pravidelnou distribucí informačních letáků a sazebníků. Poslední distribuce proběhla na přelomu prosince a ledna. Ve spolupráci s ko-lektivními systémy Elektrowin a Ekolamp jsme roz-distribuovali 300 000 ks materiálů. Součástí zásil-ky byl i kartonový stojánek pro založení tiskovin.

Průzkum čtenosti časopisu nám udělal radostZajímalo nás, jak se vy, naši čtenáři, díváte na časopis Zpětný odběr. proto jsme si nechali na podzim minulého roku udělat profesionální průzkum jeho čtenosti. a dozvěděli jsme se velice zajímavé skutečnosti.

7

otÁZkY pRo

1.

minulý rok jste pro šroto módní show pořádanou aSEkolem v rámci happeningu Nakrmte šro-tozemšťana vytvořil originální kolekci modelů z vysloužilých elektrospotřebičů. Čím vás projekt oslovil, že jste přijal nabídku ke spolupráci?Mám rád věci i akce, které vybočují z řady a jsou nějakým způsobem jiné. Byla to zároveň také výzva pracovat s netypickými materiály, s nimiž jsem předtím nepřišel do styku. A každopádně to byla i zábavná hra, co všechno lze z elektrošrotu vytvořit.

2.

co bylo největším problémem při použití elektroodpadu jako oděvního materiálu?Neřekl bych, že to byl problém, jen jsme museli jinak přemýšlet při „spojování“ materiálů. Takže na místo jehly a nití nastoupily nýtky a lepidlo.

3.

jednalo se o ojedinělou kolekci, nebo budete s vyřazeným elektrem pracovat i nadále?Určitě se neplánuji věnovat na plný úvazek výrobě „šrotomodelů“, přece jen šlo spíše o jednorá-zovou akci. Pokud ale přijde nějaká další zajímavá příležitost, rozhodně se užití podobného typu materiálu nebráním.

4.

jak vy sám nakládáte s vysloužilými elektrospotřebiči?Jsem člověk, který si věcí váží a pečuje o ně, tudíž mi dlouho vydrží. V rámci možností se pochopi-telně snažím chovat k životnímu prostředí co nejšetrněji.

5.

Na co se v nejbližší době nejvíc těšíte v pracovním i osobním životě?Těším se na přípravu nové přehlídky, která bude v první půlce tohoto roku, a v osobním životě se těším na každý nový den, kdy vím, že mám dost práce.

Ptáme se Josefa Klíra

Svatební šaty jsou parádní disciplínou josefa klíra

tvůrce obklopen modelkami v oblečcích vyrobených z elektroodpadu

Správný návrhář sleduje práci kolegů a nejnovější trendy. josef klír na přehlídce módního domu Dior ve Žlutých lázních v praze

Zpracování není jednoduchéVýdejní automaty jako objemná zařízení obsahující velké množství

kvalitních kovů doposud obvykle končily ve sběrnách kovového šrotu,

nyní však míří k odborným zpracovatelům.

téma ČÍSla / REcYklacE VýDEjNÍcH aUtomatů

9

Výdejní automaty se v České republice začaly plošně rozšiřovat

až v průběhu 90. let minulého století. Na přelomu tisíciletí tedy

neexistovaly haly plné automatů čekajících na zpracování. již při

vytváření legislativy zpracovatelé i zástupci budoucích kolektivních

systémů upozorňovali, že elektroodpadu ve skupině 10 bude málo.

Učíme se recyklovat výdejní automatyZákon o odpadech definuje v části Cíle využití, opětovného použití a recyklace v jednotlivých kategoriích pro skupinu 10 požadavek na procentuální využití 80 % a na opětovné použití a recyklaci 75 %, což jsou ve srovnání s ostatními skupinami vůbec nejvyšší hodnoty. A zpracovatelé jsou odhodláni těchto limitů dosahovat.

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 91 0

Výdejní automaty jsou dnes rozšířené prakticky po celém světě a obsluhovat je bez problémů dokážou už i malé děti

Existovaly zkušenosti s likvidací televi-zorů či ledniček, které se fyzické osoby učily odevzdávat do sběrných dvorů, v nichž se shromažďovaly a nějakým způsobem zpracovávaly. Výdejní auto-maty však nejsou v rukou fyzických osob, ale dodavatelů a provozovatelů, kteří si již před rokem 2005 museli hledat ces-ty likvidace vyřazených přístrojů. Proto-že jsou tato zařízení objemná a obsahují velké množství kvalitních kovů, končila podle odhadu jednoho ze zpracovate-lů z 90 % ve sběrnách kovového šrotu. Je možné, že tento způsob volí jejich majitelé či provozovatelé dodnes. Útě-chou nám snad může být, že nekončí na skládkách, kde by plasty s bromova-nými zpomalovači hoření, freony, lumi-nofory z monitorů a další nebezpečné látky ohrožovaly životní prostředí. Zbý-vá tedy jen najít cestu, jak přivést vyřa-zené výdejní automaty, jejichž počet se bude stále zvyšovat, k odborným zpra-covatelům, kteří dokážou zajistit jejich ekologickou likvidaci a vrátit maximum materiálu zpět do oběhu.

cENÍ SE ZkUšENoStI a ZRUČNoStI když dojde ke zpětnému odběru vý-dejních automatů, není jejich zpraco-vání úplně jednoduché. Skupina 10 je totiž velice pestrá a zpracovatel musí

mít odpovídající manuální dovednost a zkušenosti s likvidací třeba ledniček nebo počítačů, neboť ve výdejních automatech se může setkat s chladicí technikou či monitorem. Nezbytná je v tomto případě technická dokumen-tace od výrobce, která zpracovatelům poskytne dostatek informací o zařízení včetně upozornění na případné nebez-pečné látky.Stejně jako u ostatních velkých elektro-zařízení tvoří největší část získaného materiálu kovy (kolem 60 %). V závis-losti na kvalitě produktu a požadavkům

na jeho hmotnost (z důvodu stability u vysokých automatů na potraviny ne-bo obtížné manipulovatelnosti u ban-komatů) se jedná ze železných kovů o ocel a z neželezných kovů o hliník, z kabelů lze pak získat kvalitní měď. Nezanedbatelnou složku tvoří i vzácné

kovy, které jsou ukryty na deskách tiš-těných spojů, jež obsahují zlato, stříbro a palladium. Protože výdejní automaty jsou konstruovány, na rozdíl od běžné spotřební elektroniky, jako výrobky s dlouhou životností (počítá se alespoň s 8–10 lety bezporuchového provozu), dá se předpokládat vyšší obsah dra-hých kovů než u ostatního elektrood-padu, což zpracovateli přináší zajímavý finanční výnos. Tyto kovy je nutné od sebe separovat a zajistit jejich recyklaci. V Kovohutích Příbram například dokážou ve vlastním

provozu sami zpracovat železné kovy a materiály s obsahem drahých ko-vů. V oblasti drahých kovů se zaměřili na prvotní důkladné třídění materiálů, a proto dosahují i zajímavých hodnot vytěžených prvků. Jen stříbra se jim za rok podařilo z elektroodpadu získat na 12 tun. Ostatní komodity, jako jsou měď, hliník a kabely, jsou předávány specificky zaměřeným zpracovatelům k dalšímu využití.

REcYklacE plaStů přINÁšÍ ENERGE�tIckoU ÚSpoRUDruhým významně zastoupeným ma-teriálem jsou různé typy plastů, které kromě obalů kabelů mohou tvořit celé přední desky nebo kryty výdejních au-tomatů, zásobníky, přihrádky apod. Ty-to plasty nejsou pro zpracovatele tak finančně zajímavé, jejich recyklace je však neocenitelnou službou životnímu prostředí. Přepracování použitého ma-teriálu je energeticky daleko úspornější než výroba panenského polymeru, vý-znamná je i úspora ropy, která je z hle-diska přírodních zdrojů neobnovitelná, a tedy perspektivně stále dražší.

Protože výdejní automaty jsou konstruovány jako výrobky s dlouhou životností, dá se předpokládat vyšší obsah dra-

hých kovů než u ostatního elektroodpadu.

téma ČÍSla / REcYklacE VýDEjNÍcH aUtomatů / tExt: lUcIE kEttNERoVÁ / Foto: pRoFImEDIa

Z historie výdejních automatů

První výdejní automaty

se nepojí ani s minulým

stoletím, ba ani s tím

předminulým, ale jejich

kořeny bychom našli již

přede dvěma tisíci let.

První „automat“, který

za minci zákazníkovi vydal

požadované zboží, navrhl

řecký matematik Hero

z Alexandrie. Konkrétně

šlo o nádobu na svěcenou

vodu, která za pětidrach-

movou minci odměnila

zákazníka odměřeným

množstvím svěcené vody.

Zařízení dokonce dokázalo

na základě váhy a velikosti

mince vyhodnotit, zda

se jedná o požadovanou

minci.

Za první skutečné prodejní

automaty se považují ame-

rické automaty na žvýkačky,

které firma Adams Gum

Company v roce 1888

rozmístila po železničních

nástupištích v New Yorku.

Po vhození jednocentové

mince automat vydal jeden

kus žvýkačky tutti-frutti.

Na počátku 20. století se již

ve městech běžně objevovaly

výdejní automaty na nápoje

nebo cukrovinky.

1 1

Na jakém principu bankomaty fungují?→ To se banky snaží z bezpečnostních důvodů tajit.

Právě proto si mnoho lidí neumí představit, co se vlastně v útrobách zařízení po vložení karty děje.

→ Po vložení karty do čtečky a zadání PIN kódu sys-tém řízený přes počítač (jde o běžný typ počítače, z nějž zákazník vidí jen obrazovku) ověří přístupo-vé údaje a výši finanční hotovosti na účtu.

→ Pokud systém vyhodnotí kartu jako poškozenou, neplatnou nebo je třikrát zadán chybný PIN kód, přesune ji do zásobníku na zadržené karty.

→ Je-li transakce schválena, otevře se kazeta (nebo kazety – mohou být i čtyři, v každé z nich jsou bankovky jiné hodnoty) a pomocí jakési přísav-ky a „výtahu“ je požadovaná částka dopravena do výdejního slotu. Pokud systém vyhodnotí nějakou bankovku jako poškozenou, zachytí ji ve zvláštní kazetě. Kazety bývají z bezpečnostních důvodů uzavřeny v trezoru.

Bankomaty v kostce

Za otce bankomatů je

považován Skot John

Shepard Baron, kterému

vadila omezená otevírací

doba bankovních domů. Se

svými návrhy seznámil ge-

nerálního ředitele Barclays,

kterého myšlenka zařízení,

jež by vyplácelo peníze

kdykoli, nadchla. Poprvé si

mohli zákazníci své peníze

vybrat 27. června 1967

z bankomatu s názvem Bar-

claysCash v pobočce banky

v londýnské čtvrti Enfield.

Peníze z prvních bankoma-

tů bylo možné vybrat jen

po vložení speciálního děr-

ného štítku. Na jeden štítek

vydal automat deset liber.

Počet bankomatů na světě

vzroste každých 5 minut

o jeden nový kus. V České

republice je podle odhadu

v provozu 3600 bankomatů,

z nichž nejvíce (32 %) obslu-

huje Česká spořitelna.

obrazovka a ovládací

tlačítka

klávesnice pIN

podávací a počítací

mechanismus

kazety s bankovkami

tiskárna výpisů

tiskárna stvrzenek

Snímač platebních karet

Snímač bankovek pro vklad hotovosti

matERIÁloVÁ pEStRoSt poDlE VY�DÁVaNéHo SoRtImENtUSoučástí bankomatu je kupříkladu i běž-ný počítač, jehož prostřednictvím zá-kazník se systémem komunikuje. Zde je z hlediska ekologie nebezpečnou součástí monitor, jehož 60 % hmotnosti tvoří sklo. To je potřeba nejprve opatr-ně ručně rozřezat a oddělit přední stí-nítkové a zadní konusové sklo. Z vnitřní strany stínítka obrazovky se odstraní vrstva luminoforu, který by ve skelné tavenině mohl měnit optické vlastnosti skla, a výrazně tak snižovat jeho kvali-tu. Luminofor obsahuje některé toxické složky, s nimiž se musí zacházet jako s nebezpečným odpadem. Čisté sklo je po přepracování znovu možné využívat při výrobě nových obrazovek.U starších typů nápojových výdejních automatů, jejichž nedílnou součástí je chladicí zařízení, je nutné počítat s pří-tomností nebezpečného freonu, který poškozuje ozonovou vrstvu. Proto se postupuje stejně jako u ledniček – chla-dicí zařízení a eventuálně i izolace se rozdrtí na malé částečky, z nichž se

potom ve speciálním přístroji vysává nebezpečný freon. Trochu freonu je roz-puštěno i v oleji kompresoru, ze které-ho po uvolnění tlaku v chladicím okruhu vyprchává. Proto je nutné s celým auto-matem manipulovat velmi opatrně, aby chladicí systém nebyl poškozen. Freon lze spálit ve spalovnách nebezpečných odpadů. Některé freony jsou poměrně drahé látky a vyplatí se je vyčistit a zno-vu použít. Recyklaci freonů provádí v ČR firma Ekotez. Fyzikálně přečistí freon od nechtěných složek, jako jsou olej, minerální kyseliny, mechanické nečis-toty a voda. Zrecyklovaný freon má pak stejné využití jako freon nový. V nových chladicích systémech se již místo freo-nu používá například izobutan, který ozon neničí, zato je vysoce hořlavý a výbušný.Protože se služby, jež výdejní automaty poskytují, neustále rozšiřují a zařízení toho „umějí“ rok od roku více, dá se předpokládat, že poroste i materiálo-vá rozličnost tohoto elektroodpadu. V USA se již testují bankomaty schop-né snímkování šeků, Citibank Romania

zase rozmístila bankomaty NCR schop-né přijímat účty domácností a platit je. V Japonsku, kde na každých 23 obyvatel připadá jeden výdejní automat, již do-konce automaty pomáhají v recyklaci

– pokud vrátíte plechovku do koše, auto-mat vám vrátí drobné.

co do E-boxu nepatříNejvětší problém E-boxů spočívá v nespráv-ném obsahu. Neobjevuje se v nich podle očekávání běžný odpad, ale věci, které podle lidí s elektroodpadem souvisejí, jako třeba úsporné žárovky nebo zářivky. Do E-boxů lidé rovněž mylně vhazují tonery, cédéčka, diske-ty, video- a audiokazety.

Chytrý kontejner na drobné elektromuž vytahuje z aktovky starý mobil. Nikam ale nevolá. jeho přístroj totiž dosloužil. ozve se plechový zvuk.

Víko nízkého kontejneru sklapne. E-box spolkl mrtvý přístroj.

aSEkol INFo / tExt: pEtR HolEČEk / Foto: aRcHIV

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 91 2

Situace se odehrála začátkem roku na chodbě olomoucké radnice na Dolním náměstí. Starý mo-bil neskončí na skládce, ale díky recyklaci se vrátí v jiné podobě mezi lidi. Ušetří se příroda i vzácné materiály. Zpětnému odběru elektra v Olomouci

fandí, radní se snaží E-boxy, úzké šedé kontejnery na drobný elektroodpad od ASEKOLu, rozmístit, kde se dá. Lidé je krmí mobily, kalkulačkami, rádii, discmany nebo walkmany. Kolektivní systém pak zdarma zajistí jejich odvoz a likvidaci.

jSoU NÁS SkoRo DVa tISÍcE„Naše občany v otázce recyklace odpadů intenziv-ně vzděláváme, což se projevilo i na markantním nárůstu odevzdaných elektrozařízení,“ potvrzuje Jana Matzenauerová, vedoucí odboru odpadové-ho hospodářství olomoucké radnice. ASEKOL se v Olomouckém kraji činí. Rozmístil tu už více než 170 kusů E-boxů na drobná elektrozařízení. A vedle

nich i desítky velkých červených kontejnerů, kam se vejdou i větší přístroje typu první laserové tis-kárny nebo staré hi-fi po dědovi. V rámci pilotního projektu bylo v několika městech umístěno více než 60 těchto nádob, E-boxů pak bylo po celém Česku v polovině ledna již 1905 kusů, z toho drtivá většina na radnicích měst nebo obecních úřadech. REcYklUjEmE poHoDlNěE-boxy vymyslel ASEKOL na sběr drobných elektro-zařízení. „Důležitým důvodem pro zřízení E-boxu byla snaha přiblížit se spotřebiteli. Drobná elektro-zařízení nyní často končí ve směsném odpadu, pro-tože je to nejjednodušší. Díky E-boxům mají i ob-čané malých obcí možnost odevzdat k recyklaci drobná elektrozařízení a nemusejí čekat na termín mobilního svozu, který probíhá často pouze dva-

krát ročně,“ říká manažerka komunikace ASEKOLu Hana Ansorgová.Základ sběrné sítě ASEKOLu tvoří 655 sběrných dvorů, téměř tři tisícovky obcí s mobilními svozy a čtrnáct set opraven a prodejců. Už více než pět ti-síc sběrných míst slouží 82 % obyvatel Česka. Další obce, firmy či instituce se mohou přidat. E-box lze objednat prostřednictvím stránek www.asekol.cz. Jeho zapůjčení i odvoz sebraného elektrozařízení zajišťuje ASEKOL zcela zdarma. Kolektivní systém dodá navíc i letáky, plakáty a brožury vztahující se k recyklaci. „E-box máme za recepcí u nás na ředitelství podni-ku asi tři čtvrtě roku. Jeho umístění dohodl odbor

životního prostředí a jsme s ním velmi spokojeni. Každý zaměstanec teď může přinést starý mobil nebo třeba kalkulačku a nevyhazovat je do běžné-ho odpadu. Jsme rádi, že můžeme pomoci příro-dě,“ říká Hana Vondrušková z Dopravního podniku hlavního města Prahy.

množsví elektrozařízení svezeného z E-boxů

1400

1200

1000

800

600

400

200

0X. 08 XI. 08 I. 09IX. 08VII. 08VI. 08 VIII. 08 XII. 08

Svezené množství (v kg)

1 3

Liberecký

Ústecký

Královéhradecký

Hlavní město Praha

Množství E-boxů v jednotlivých krajích

Středočeský

Karlovarský

Jihočeský

VysočinaOlomoucký

Jihomoravský

Zlínský

Plzeňský

PardubickýMoravskoslezský

do 100 ks

100–150 ks

150–200 ks

nad 200 ks

Názor právníka

mgr. et mgr. jan kořán, advokát

lze říci, že je v obci, kde probíhá zpětný odběr elektrozařízení pou-ze prostřednictvím sběrných boxů na drobnější elektrozařízení, jakým je E-box společnosti aSEkol, s.r.o., řádně zajištěn zpětný odběr elek-trozařízení v souladu se zákonem o odpadech, a zda tedy sběrné místo spočívající pouze v umístění sběrné-ho boxu na drobnější elektrozařízení představuje řádné a plnohodnotné místo zpětného odběru ve smyslu zákona?

Podle zákona o odpadech je výrobce elektrozařízení povinen zajistit zpět-ný odběr elektrozařízení pocházejí-cích z domácností. Místa zpětného odběru musejí být podle § 38 odst. 7 zákona o odpadech pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpět-ného odběru vztahuje.

Místo zpětného odběru má být podle § 3 odst. 4 vyhlášky č. 237/2002 Sb. zřízeno v každé obci nebo každém městském obvodě či městské části, kde dochází k prodeji jakéhokoli za-řízení pocházejícího ze skupiny elek-trozařízení uvedeného v příloze č. 7 zákona o odpadech. A to ke sběru těch použitých elektrozařízení, kte-rá jsou v této obci nebo městském obvodě prodávána. Místo zpětného odběru vybavené boxem s otvorem pro vhazování použitých elektrozaří-zení do určitého rozměru tak může být považováno za plnohodnotné místo zpětného odběru. To však pou-ze za předpokladu, že je v obci nebo městském obvodě (městské části) prodáváno pouze elektrozařízení ta-kových rozměrů, které bude možno do těchto boxů vhazovat. Výrobce elektrozařízení větších rozměrů ur-čeného pro použití v domácnosti má

pak povinnost zajistit, aby v této ob-ci nebo městském obvodě (městské části) bylo současně zřízeno místo zpětného odběru i pro ta elektro-zařízení, která do boxů s omezenou velikostí otvoru vhazovat nelze, na-příklad místo odběru na sběrném dvoře, jinak jeho povinnost zajistit zpětný odběr nelze pokládat za spl-něnou.

1 4 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 9

DomÁcNoSt Na kolEČkÁcHŠkoly, které se do Recyklohraní přihlásily jako první, v listopadu nenavštívil jenom Asík s Batem, ale také kamion s nápisem Svět recyklace. Interaktivní učeb-na na kolečkách objela celkem sedm škol. „Nesetkali jsme se s negativními nebo snad lhostejnými ohlasy. Několikrát se dokonce stalo, že karavan navštívila celá škola včetně kuchařek. Obecně bylo vidět, že nejvíce vědí děti o třídění skla, papíru a plastů. Co se týče vědomostí o zpětném odběru elektro-spotřebičů, nejčastěji děti uváděly sběrné dvory.

„Nakládáme šetrně s výrobky z recyklovatelných materiálů, třídíme odpady, sbíráme starý papír, víčka z PET lahví, použité baterie,“ zní jeden z bo-dů desatera vyvěšeného na školní nástěnce. „To je náš školní ekokodex. Sepsali jsme si ho jako žáci sa-mi,“ chlubí se dvě dívky z osmé třídy Základní školy Rakovského v pražských Modřanech. Otevřenými dveřmi do počítačové učebny je vidět červená po-pelnice od neziskové společnosti ASEKOL. Trčí z ní vysloužilé tiskárny, harddisky, klávesnice. I tady se očividně zapojili do Recyklohraní.

REcYkloškol UŽ jE VÍcE NEŽ třINÁct SEtDlouhodobá ekologická hra Recyklohraní probíhá od září a na konci minulého roku se jí účastnilo již 1375 škol. „Každou školu, která se do hry přihlásí, vybavíme zdarma sběrnými nádobami na drobná elektrozařízení a použité baterie,“ vysvětluje ma-

nažerka projektu Michala Kubalová s tím, že jde o projekt společností ASEKOL, Ecobat a EKO-KOM. Aby třídění děti bavilo, připravili organizátoři růz-né soutěže, kvizy a výtvarné nebo fotografické úkoly. „Za ně a samozřejmě za nasbírané vyslou-žilé baterie a zařízení na elektřinu, jejichž odvoz zajistíme zdarma, získá škola body,“ říká Michala Kubalová. Tyto body lze směnit za různé učební pomůcky, hry i vybavení pro volný čas. Ve hře je i drahý projektor, LCD televize nebo multifunkční tiskárna.

Vlajka Z plaStoVýcH VÍČEk„Už máme 215 bodů a odvoz další plné popelnice je objednán,“ říká ředitelka školy v Rakovského ulici Dana Kotíková. „O ty body ale nejde, pro nás je hlavně důležité učit děti třídit už od první třídy a vysvětlit jim, že příroda není na jedno použití,“ dodává paní ředitelka. Poukazuje přitom na další ekologické aktivity školy. „Šetříme vodou, světlem,

teplem, použité baterie třídíme ve škole už více než deset let, na chodbách máme

žluté popelnice na plast, třídíme pa-pír, hliník, z plastových víček jsme

během výročí založení Českoslo-venska sestavili obrovskou státní vlajku a díky Recyklohraní mo-hou teď děti nosit i elektroniku,

která už dosloužila,“ říká Dana Ko-tíková a ukazuje na plakáty na chod-

bách. Je na nich Asík s Batem, je-žek a žabák, kteří objíždějí stovky škol a vysvětlují těm nejmenším,

že baterie a starý walkman do oby-čejné popelnice nepatří.

body lze získat i za výrobu vlastní sběrné nádoby

Recyklujeme a hrajeme si

pRo školY / tExt: pEtR HolEČEk / Foto: jaN ZaVřEl

body za kilaZa každý kilogram odevzdaných baterií jsou škole připsány na účet 4 body. Za kilo drobného zařízení na elektřinu dostane škola o bod méně. Za splnění kvizů, výtvarných a jiných soutěží dostane škola až 200 bodů. Televizor LCD s úhlopříčkou 81 cm může škola dostat už za 12 093 bodů.

třídit odpad by se dnešní děti měly naučit už na základní škole. o tom, že je to navíc může i bavit,

svědčí úspěch projektu Recyklohraní, do něhož se zapojily školy z celé republiky.

1 5

„Drobné“ upřesněníDrobným elektrozařízením se pro účely programu Recyklohraní rozumí vše, co funguje na elektřinu a vejde se do nádoby s maximálním otvorem pro vhazování 21 x 21 cm.

O nádobách na baterky a kontejnerech na drobná elektrozařízení umístěných ve školách také pokaždé alespoň někdo věděl,“ říká manažerka Recyklohra-ní Michala Kubalová. Karavan vypadá jako běžná domácnost. Děti se při jeho prohlídce například dozvědí, že běžná mikrovlnka spotřebuje za dobu užívání více energie na chod digitálních hodin než na samotný ohřev. Nebo že televizor obsahuje prů-měrně kilo olova.

kVětINa VYČERpaNé ENERGIE„Překvapilo nás, že skoro všechny děti vědí, že po-lystyren patří do plastů. Ze školy už nějaké základní informace mají a důvodům, proč recyklovat, rozu-mějí,“ píší pracovníci ASEKOLu v závěrečné zprávě poté, co se s karavanem vrátili z road show. Ukazuje se, že osvěta přináší své ovoce. To potvrzuje i ředi-telka základní školy v Rakovského ulici. „Učení o re-cyklaci a ekologii vůbec máme zakomponované už i v různých předmětech. Na třídních schůzkách na-víc vysvětlujeme rodičům, proč děti vést ke třídění i doma,“ říká Kotíková. Potvrzuje také, že povědomí dětí se v tomto směru rok od roku zlepšuje. „Děti potřebují vidět, že to, co dělají, má smysl. Zejména u mladších dětí je motivace velmi důležitá. Ty totiž mají často větší zájem a znalosti o recyklaci než děti starší,“ doplňuje manažerka Kubalová. K atraktivitě projektu přispívá také jeho výtvarná stránka. Body v rámci Recyklohraní lze získat i za výrobu vlastní sběrné nádoby. Použité baterie na ZŠ Rakovského

házejí žáci do velké květiny složené z plastových lah-ví. Jiný otvor, jiná baterie. A pamatovalo se i na ty starší placaté.

VRať přEHRÁVaČ Do DRUHéHo kolaMá ta recyklační idylka vůbec nějaké mouchy? „Recyklohraní funguje. Občas se sice stane, že

děti schválně vyhodí do popelnice na tříděný od-pad něco, co tam nepatří. Ale to už je zakořeněné ve společnosti,“ domnívá se ředitelka Kotíková. Manažerka projektu zase vidí problém ve špat-ných návycích z domova, které děti od rodičů pře-jímají. „Přes náš recyklační program se to snažíme změnit. Posilujeme povědomí o třídění a recyklaci odpadů a motivujeme děti tak, aby se v budoucnu stalo třídění součástí jejich životního stylu,“ vy-světluje Michala Kubalová. A životním stylem se dnes u dětí myslí právě třeba masivní poslouchání MP3 přehrávačů. Nejeden rozbitý v červené po-pelnici ASEKOLu už skončil.

ředitelka školy v Rakovského ulici paedDr. Dana kotíková učí děti třídit už od první třídy

mladší děti mají často větší zájem a znalosti o recyklaci než ty starší

Stovky škol třídíNa začátku školního roku bylo s nabídkou zapojení do Recyklohraní osloveno 5600 základních a střed-ních škol. Během tří týdnů se přihlásilo 1200 škol. V současnosti je v Recyklohraní zapojeno 1375 škol z celého Česka. Odměny za nasbírané body si objednalo už jedenáct z nich.

1 6 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 9

aSEkol INFo / tExt: lUcIE kEttNERoVÁ / Foto: pRoFImEDIa

Pokud zákazník od října do poloviny listopadu za-koupil nový LCD či plazmový televizor s úhlopříčkou nad 25� nebo počítačový monitor (bez omezení úhlopříčky) a zároveň prodejci odevzdal jakýkoli vy-sloužilý, třeba i nefunkční televizor nebo počítačový monitor, obdržel šek, na jehož základě mu ASEKOL poslal poštovní poukázku na 500 Kč. Do akce se zapojilo 1400 prodejců elektroniky z celé repub-liky a vztahovala se na dvaadvacet značek televizorů a devět značek počítačo-vých monitorů (podrobný seznam na www.recyklomanie.cz). Svůj televizor či monitor si vybral určitě každý, protože šlo o značky, jež nabí-zejí výrobky v celé šíři cenového spektra. Zajímavé podmínky byly nastaveny i pro koncové prodejce. Kromě nových zákazníků, které prodejci díky akci získali, obdrželi bezplatně od ASEKOLu ta-ké informační materiály pro propagaci. Obávat se nemuseli ani hromadění vrácených přístrojů, neboť průběžný odvoz a následnou ekologickou recyklaci odevzdaných spotřebičů na své náklady rovněž za-jišťovala společnost ASEKOL.Cílem Recyklománie bylo informovat spotřebitele a ostatní uživatele elektrozařízení o možnostech odevzdání použitých elektrozařízení ke zpětnému odběru a následnému využití (recyklaci), včetně odevzdání v režimu „kus za kus“ u posledních pro-dejců. Snahou akce bylo zároveň upozornit na nut-nost správného nakládání s odpady.

poČEt VRÁcENýcH SpotřEbIČů VZRoStl ČtYřNÁSobNěA jak akce dopadla? „Nadmíru úspěšně. Během měsíce a půl lidé vrátili k recyklaci 20 000 televizí a monitorů o přibližné váze více než 400 tun,“ říká Karel Krejsa z kolektivního systému ASEKOL, mana-žer projektu Recyklománie. „To je čtyřnásobný ná-růst oproti předcházejícím obdobím,“ vypočítává Jan Vrba, jednatel ASEKOLu, a dodává: „Prodejci se na zpětném odběru televizí a monitorů v říjnu a lis-

topadu podíleli 11,5 %, přičemž průměrně od nich odebíráme zhruba 2–3 % vysloužilých spotřebičů.“ Poměr odevzdaných elektrozařízení byl 6:4 ve pro-spěch televizorů.Ukazuje se, že pokud jsou lidé ke zpětnému odběru motivováni, jsou ochotni se do něj zapojit a vzdát se zažitých českých zvyklostí – odvézt starý pří-

stroj na chatu či chalupu nebo ho odložit na půdu. „Za poslední roky se situace v oblasti recyklace elek-trospotřebičů v České republice výrazně zlepšila, ale stále máme oproti západní Evropě co dohánět. V tuto chvíli nevylučuji, že akci v budoucnu zopaku-jeme, třeba i zaměřenou na jiné spotřebiče,“ doplnil Jan Vrba.

poHoZENý tElEVIZoR = kataStRoFa pRo přÍRoDUPokud nebude televizor či monitor ekologicky zlik-vidován a dostane se třeba na skládku nebo je od-ložen v lese, hrozí, že povětrnostní vlivy (zejména déšť) začnou narušovat kryty přístroje a do půdy se dostane mnoho nebezpečných látek. A nejen do půdy. Déšť je spláchne i do spodních vod, které

zavlažují například pole, na nichž se pěstuje obilí nebo zelenina. Mezi nejnebezpečnější látky patří olovo, kterého lze ve starém televizoru najít až 2 kilogramy. Olovo je nebezpečné zejména pro děti. Trvalé vystavení

jejich organismu byť i velmi nízkým dávkám olova může způsobit zpoma-

lení duševního vývoje a nepříznivé změny v chování. Olovo se po vnik-nutí do organismu ukládá převážně v kostech a částečně i v krvi. Větší

množství olova v organismu může způsobit poškození mozku, chronickou

nefritidu, bolesti hlavy, křeče, anémii, koli-ku či nechuť k jídlu. Bromované zpomalova-

če hoření, které se využívají hlavně v deskách plošných spojů a v krytech, jsou zase neurotoxické látky, které jsou extrémně stabilní a zůstávají v ži-votním prostředí velmi dlouho. Dlouhodobé vysta-vení těmto látkám může vést například ke snížení funkce paměti. Neblahý vliv na lidské zdraví mají ale také kadmium, baryum, rtuť či PVC. Toho všeho

můžeme být správnou likvidací ušetřeni. A navíc recyklací získáme materiály pro nové použití: sklo

pro výrobu nových obrazovek, měď, u níž je možné recyklací oproti těžbě ušetřit až 87 % energie, hliník, fosfor a další potřebné materiály.

Výsledek Recyklománie: 6:4 pro televizoryV průběhu letošního roku začala v České republice postupná digitalizace televizního vysílání, která

v podzimních měsících zasáhla i nejhustěji osídlené regiony středních Čech a prahy. mnoho lidí vyřešilo

přechod k digitálnímu vysílání nákupem set-top-boxu, někteří se však rovnou rozhodli pro koupi nové televize.

právě těm vyšla společnost aSEkol vstříc a připravila pro ně akci jménem Recyklománie.

aNkEtNÍ otÁZka aNo NE

Jste spokojen/a? 94 % 6 %

Považujete akci za úspěšnou? 90 % 10 %

Uvítal/a byste opakování akce? 95 % 5 %

* Zapojeno celkem 1400 prodejců (400 v anketě)

1 7

aSEkol INFo / tExt: HaNa aNSoRGoVÁ / Foto: aRcHIV

první ročník Grantového řízení z Fondu aSEkol podpořil 26 projektů. Formou finanční podpory

bylo rozděleno více než 1,5 milionu korun, dále bylo umístěno 18 E-domků pro uskladnění

a zabezpečení elektrozařízení na sběrných dvorech. Rada Fondu na svém lednovém jednání navštívila

realizované projekty v kroměříži a ve Zlíně.

AnketA

Jak se projevil projekt, který byl ve vašem městě

podpořen z Fondu ASekOL, v praxi, případně přímo

na zvýšení sběru elektrozařízení?

Ing. František Kostelník, ředitel společnosti Technic-

ké služby Zlín, s. r. o.

„Díky kamerovému systému má nyní vrátný areálu

sběrného dvora stálý přehled o situaci, může rychleji

přivolat policii a díky archivaci záznamů také podpořit

a usnadnit její práci. Již nyní vnímáme psychologický

efekt instalace kamerového systému. Od jeho spuštění

se totiž nikdo na sběrném dvoře krást nepokusil.“

Mgr. Petr Sedláček, místostarosta, město Kroměříž

„Kroměříž také díky Fondu ASEKOL postavila

ochrannou zeď a kvalitní oplocení sběrného dvora, in-

stalovali jsme také zabezpečovací zařízení s napojením

na centrální pult ochrany městské policie. V minu-

losti byl sběrný dvůr pravidelně vykrádán, přičemž

docházelo nejen ke znehodnocování odevzdaného

elektrozařízení, ale také přitom byl významně ničen

jak majetek města Kroměříže, zejména oplocení, tak

vybavení sběrného dvora, které je majetkem provozují-

cí společnosti BIOPAS.“

Ing. Jan Fišer, vedoucí odboru životního prostředí,

město Tábor

„Tábor získal prostředky z Programu Osvěta na ce-

loplošný polep autobusu MHD. Jednalo se o zcela

nový vůz, který byl polepen a zařazen do provozu

v září loňského roku. Jistě to nebyl jediný důvod, ale

množství odložených velkých a malých elektrospo-

třebičů za 4. čtvrtletí se na našem sběrném dvoře více

než zdvojnásobilo. Z reakcí občanů je také patrné, že

se jim autobus líbí, že jej tedy vnímají a oslovil je.“

Fond ASEKOL byl zřízen, aby finančně podpořil neziskové a veřejně prospěšné projekty týkající se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení a také zvýšil celkovou efektivitu systému zpětné-ho odběru elektroodpadu. „V prvním ročníku jsme evidovali 38 žádostí. Podporu hledala především města, obce a provozovatelé sběrných dvorů, za-znamenali jsme však i několik žádostí neziskových organizací. Kritérii pro výběr byly například ekono-mická smysluplnost projektu, vliv na zvýšení míry zpětného odběru elektrozařízení nebo kreativita navrženého řešení,“ přibližuje výběr Pavel Dra-hovzal ze Svazu měst a obcí ČR a předseda Rady Fondu ASEKOL.Na svém výročním jednání se Rada Fondu ASEKOL sešla 15. ledna tentokrát v Kroměříži, vyhodno-tila první ročník Grantového řízení a projednala

vyhlášení Tematického zadání

pro rok 2009. Součástí programu byla také ná-vštěva dvou realizovaných projektů, a to konkrét-ně v Kroměříži a ve Zlíně. Nejen tyto projekty mají společného jmenovatele. Řeší problémy s ochra-nou a zabezpečením sběrných dvorů. Další významná skupina žadatelů o podporu po-třebovala ochránit sebraná elektrozařízení také před povětrnostními vlivy. Právě na základě této zkušenosti vyvinul ASEKOL unifikovaný přístřešek, tzv. E-domek, a ten nabídl a následně umístil po-dle potřeb řešitelů projektů celkem na 18 sběrných míst. Díky Programu Osvěta a přihlášeným projektům vznikla například informační brožura pro občany Českého Těšína, v Táboře se občané setkávají s ce-loplošně polepeným autobusem městské hromad-né dopravy, v Jihočeském kraji proběhla školení pro pracovníky samospráv malých obcí.Fond ASEKOL, stejně jako celý chod společnosti ASEKOL, je financován klienty systému – výrobci a dovozci elektrozařízení. „Zřízení Fondu ASEKOL jednoznačně podporujeme. Zkvalitňování sběrné sítě posouvá celý systém zpětného odběru elek-trozařízení opět o kus dopředu,“ uzavírá za klienty kolektivního systému ASEKOL Vladimír Doležal, ře-ditel pro servis a techniku Sony Czech a člen Rady Fondu ASEKOL.

II. RoČNÍk GRaNtoVéHo řÍZENÍ jE VYHlÁšENpřihlášky je možné podat do 31. března 2009.pRoGRamY tEmatIckéHo ZaDÁNÍ:

→ Rekonstrukce

→ Intenzita

→ osvěta

→ Výzkum

Více informací na www.asekol.cz

otevírá druhý ročník

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 9 1 8

E-domek v Hoštce

Pojem E-domek označuje speciální přístřešek k ochraně vysloužilých elektrozařízení shromaž-ďovaných ve sběrných dvorech před nepříznivým počasím a krádežemi. ASEKOL jich v rámci svého fondu, který zřídil v únoru letošního roku na pod-poru veřejně prospěšných projektů zaměřených na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu (Fond ASEKOL), rozdělil mezi provozovatele sběrných dvorů celkem 24, v celkové hodnotě 1,5 milionu korun. V Hoštce byli mezi prvními. „Je to jedno-duché a účelné zařízení, které se výborně hodí na sběrný dvůr, nevyžaduje žádnou speciální údrž-bu a nás coby obec nezatěžuje žádnými dalšími náklady,“ říká o E-domku místostarostka Hoštky Anna Podpěrová.

INSpIRacE poptÁVkoU obcÍPrvní návrhy E-domku se začaly rýsovat vloni v dubnu. V tu dobu probíhalo vyhodnocování žádostí v rámci Fondu ASEKOL. „Téměř polovina z nich se týkala zastřešení místa pro ukládání vy-sloužilých elektrozařízení nebo kontejneru slouží-cího ke stejnému účelu,“ říká Jan Vrba, jednatel společnosti ASEKOL a člen Rady Fondu. Obce mě-ly o podobě přístřešku různé představy, stejně se různily i jejich finanční požadavky. „Některé obce žádaly osmdesát tisíc korun, jiné i přes sto tisíc,“ potvrzuje asistent stavebního technika z městské-ho úřadu Hoštka Milan Knopp. „Vzhledem k vyso-ké poptávce po konkrétní formě pomoci jsme se snažili najít univerzální řešení, které by bylo eko-

nomicky únosné a zároveň uspokojilo všechny ža-datele,“ říká Jan Vrba. Nejlepší variantou se uká-zal být speciální uzamykatelný ocelový přístřešek opatřený dozadu zkosenou střechou a posuvnými uzamykatelnými dvoudílnými vraty. Je vyroben z ocelového rámu a zakryt pozinkovaným profi-lovaným plechem. „Velkou výhodou E-domku je, že do něj není zvenku vidět – tím pádem tolik ne-láká zloděje,“ hodnotí místostarostka Podpěrová. „Pro nás je navíc toto řešení od ASEKOLu lepší než to, o jakém jsme uvažovali sami. Počítali jsme pů-vodně jen s jednoduchým přístřeškem, abychom splnili povinnosti dané vyhláškou a ochránili od-ložená elektrozařízení na sběrném dvoře před nepříznivými povětrnostními vlivy. Od ASEKOLu

Z poHlEDU obcE / tExt: RomaN pEtERka / Foto: jaN ZaVřEl, aRcHIV

E-domek chrání vysloužilá elektrozařízení před nepřízní počasí i nenechavými prsty zlodějů

Hoštka je malebné město na litoměřicku, na prahu Českého středohoří. Ve středověku byla významným

sídlem s na svou dobu velkým počtem obyvatel. Dnes je to malé městečko obývané 1600 lidmi. může se ale

pochlubit fungujícím systémem třídění odpadů, vlastním sběrným dvorem a nejnověji také tím, že je jedním

z prvních míst, kde kolektivní systém aSEkol instaloval svůj E-domek.

1 9

jsme získali uzamykatelný přístřešek, kde je elek-trozařízení chráněno i před zloději.“

NENEcHaVcI I NEpřÍZEň poČaSÍE-domek opravdu pomůže ve sběrných dvorech vyřešit dva zásadní problémy – poskytne elek-trozařízením ochranu před větrem, deštěm, mrazem a horkem a v neposlední řadě také před krádežemi. Elektrozařízení lákají zloděje barev-ných a drahých kovů, obsahují totiž zlato, stříbro, platinu či měď a hliník, které lze dobře zpeněžit. V důsledku krádeží pak dochází ke znehodnoce-ní elektrozařízení – veškeré cenné součásti zmizí a zařízení je pro zpracovatele už jen kusem bez-cenného odpadu. To v konečném důsledku ohro-žuje ekonomickou udržitelnost celého systému recyklace. Znehodnocená elektrozařízení ztrácejí na hodnotě a ohrožují životní prostředí. Poškoze-ná či nekompletní elektrozařízení se v podstatě nedají recyklovat. „Jestliže je zpracovatel běžně schopen zajistit využití 80 procent hmotnosti, pak v takových případech se z elektrozařízení stává bezcenný odpad,“ potvrzuje Jan Vrba ze společnosti ASEKOL.

koNStRUkcE: ocelový rám – profil

plÁšť: pozinkovaný profilovaný plech

VRata: dvoudílná posuvná, uzamykatelná

poDlaHa: bez podlahy (nutno umístit na zpevněnou plochu – beton, panely, živice atp.)

UkotVENÍ: kotevní šrouby, chemické kotvy

2,5m

2,5m

4m5m

2,6m

3,6m

Specifikace přístřeškuI. typ: ED – 01 (základní)popis: uzamykatelný ocelový přístřešek pro ukládání vyřazených elektrozařízení opatřený dozadu zkosenou střechou a posuvnými dvoudílnými vratyRozměry: 4 m x 2,6 m x 2,5 mobjem: 26 m³

II. typ: ED – 02 (zvětšený)popis: uzamykatelný ocelový přístřešek pro ukládání vyřazených elektrozařízení, opatřený dozadu zkosenou střechou a posuvnými dvoudílnými vratyRozměry: 5 m x 3,6 m x 2,5 mobjem: 45 m³

anna podpěrová: E-domek je dobré řešení

V Hoštce, která patří na litoměřicku k zakládají-cím členům Sdružení obcí pro nakládání s odpa-dy, se snaží zlepšovat systém nakládání s odpa-dy už od počátku devadesátých let. o tom, jak tady s recyklací začínali, i o současném stavu jsme si povídali s paní místostarostkou annou podpěrovou.

S jakými problémy jste se potýkali v „pionýr-ských“ dobách recyklace v Česku, na začátku de-vadesátých let?V té době jsme museli nejdříve zatočit s černými skládkami. Zavedli jsme fungující systém pro na-kládání s komunálním odpadem, jako jedni z prv-ních jsme začali zavádět systém tříděného sběru papíru, plastů a skla a před zhruba pěti lety jsme založili v obci sběrný dvůr.

co vás přivedlo k úvahám o přístřešku pro elek-trozařízení na sběrném dvoře? a jak jste se dosta-li od prvních úvah až k E-domku?Zjistili jsme, že náš sběrný dvůr nevyhovuje zcela požadavkům vyhlášky, protože bereme elektro-zařízení, která bychom měli ochránit před nepří-znivými vlivy počasí. Bylo jasné, že budeme muset zbudovat pro tyto účely ve sběrném dvoře nějaký přístřešek. To by ale znamenalo pro město další investici – a protože jsem toho názoru, že na sluš-

nost a poctivou snahu by se nemělo doplácet, za-čala jsem se poohlížet po možnostech, jak sehnat na tyto účely peníze z jiných zdrojů. V té době jsem se dozvěděla, že je možnost získat grant v rámci Fondu ASEKOL, podali jsme si proto žádost a nako-nec získali E-domek.

jak jste s ním spokojeni?Podle mého názoru je to dobré koncepční řešení. Určitě se tím, že ASEKOL zvolil cestu univerzálního řešení, které je pro všechny stejné, ušetřilo hodně finančních prostředků. Samotný E-domek je navíc jednoduchý na instalaci i údržbu, z trvanlivých ma-teriálů. Nás jako město navíc jeho instalace a pro-vozování nijak finančně nezatěžuje. A není s tím spojeno ani žádné zbytečné papírování, což je pro nás také důležité. V podstatě bylo nutné jen požá-dat o souhlas s umístěním stavby, což představuje jeden nebo dva úřední formuláře, to bylo vše. Naší povinností je pouze ochránit ho před poškozením či odcizením, zajistit údržbu, která je ale naprosto minimální.

jak hodnotíte přístup kolektivního systému aSE�kol?Určitě pozitivně. Bez problémů vyhověli našim po-třebám. Jde o skutečně konkrétní formu pomoci obcím a městům.

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 92 0

Slovensko potřebuje legislativní změny

Stejně jako v České republice, tak i na Slovensku začala od roku 2005 platit pro výrobce a dovozce

elektrozařízení povinnost zajištění zpětného odběru výrobků. Slovensko má však na evropské poměry

jedno unikum – souběžně s kolektivními systémy zde funguje Recyklační fond, do nějž mají výrobci

zákonnou povinnost rovněž přispívat. Nejen proto volají zástupci největších kolektivních systémů

po změně legislativy. Na tento, ale i další problémy jsme se zeptali zástupců tří největších slovenských

kolektivních systémů, jimž jsme položili pět následujících otázek.

RoZHoVoR / tExt: lUcIE kEttNERoVÁ / Foto: aRcHIV

1. Můžete v krátkosti představit váš kolektivní systém?2. Jak se vám daří plnit zákonem dané limity pro zpětný odběr?3. Jak hodnotíte současnou legislativní situaci v oblasti zpětného odběru

a recyklace na Slovensku? Domníváte se, že je, nebo není potřeba její úprava?4. Na Slovensku, na rozdíl od jiných zemí EU, funguje kromě kolektivních systémů

ještě Recyklační fond. V čem vidíte jeho opodstatnění?5. Na Slovensku existuje celkem třináct různých kolektivních systémů. Vzniká tím zdravé konkurenční

prostředí, nebo je trh jen zbytečně nepřehledný? Dokážou se dodavatelé v systémech orientovat?

ING. olIVER ČElko, VýkoNNý řEDItEl Ekolamp SloVakIa1. EKOLAMP Slovakia – sdružení výrobců a distri-butorů světelné techniky – bylo založeno výrobci a dovozci světelné techniky za účelem plnění jejich zákonných povinností v oblasti nakládaní s elek-troodpadem kategorie č. 5 – světelné zdroje. Je to neziskové sdružení. Působíme jen v kategorii č. 5, kde na Slovensku máme dominantní postavení

– v současnosti máme 78 členů. Naši členskou zá-kladnu tvoří výrobci a dovozci světelné techniky.

2. Zákonem dané limity pro zpětný odběr jsou veli-ce nízké – vysoko je překračujeme, přičemž ostatní kolektivní systémy v kat. č. 5 sbírají jenom mini-mum nad stanovený, velice nízký limit 1 % u světel-ných zdrojů a 5 % u svítidel. Téměř celý historický odpad pak sbírá náš kolektivní systém. Za období leden–říjen 2008 máme sběr 34,2 % u světelných zdrojů (limit je 1 %!).

3. Současná legislativa na Slovensku je nedosta-tečná, nebyla v plném rozsahu implementována směrnice WEEE a krom toho v současnosti není

povolen vývoz odpadu mimo území SR. Slovenská legislativa nutně potřebuje právní úpravu ve více-ro oblastech, např. definice výrobce, definice ko-lektivního systému, upřesnění možnosti zpětného odběru, stanovení reálných limitů sběru a zhodno-cení.

4. Opodstatnění Recyklačního fondu na Slovensku už skončilo, protože byly vybudovány dostatečné, dokonce až nadbytečné recyklační kapacity, a dal-ší působení Recyklačního fondu rušivě ovlivňuje podnikatelské prostředí.

5. Trh na Slovensku je zbytečně nepřehledný, podnikatelské prostředí je nezdravé až neférové (na trhu se objevují tzv. falešné stvrzenky o sběru a recyklaci elektroodpadu). Orientace dodavatelů je tímto poměrně ztížena.

ING. maRtIN cIRaN, GENERÁlNÍ řEDItEl ENVIDom1. ENVIDOM finančně a organizačně zabezpečuje sběr a recyklaci tzv. „bílé techniky“, tedy elektric-kých zařízení kategorie 1 – Velké domácí spotřebi-če a kategorie 2 – Malé domácí spotřebiče. Zabez-

pečujeme tedy sběr a recyklaci nejtěžších starých elektrozařízení. V současné době máme 79 pří-mých účastníků a dalších přibližně 90 účastníků registrovaných prostřednictvím výrobců se sídlem mimo území SR. V roce 2007 uvedli naši účast-níci na slovenský trh 84 % z celkového množství velkých domácích spotřebičů a 68 % z celkového množství malých domácích spotřebičů. Co se týká podílu ENVIDOMU na celkovém sběru elektrood-padu v SR, zabezpečujeme přibližně polovinu z cel-kově vysbíraného množství elektroodpadu v SR.

2. Zákon o odpadech stanovil výrobcům a dovoz-cům EEZ povinnost každý rok recyklovat a zhodno-tit vysbírané množství elektroodpadu. Limit zhod-nocení a recyklace je stanoven jako procentuální podíl z průměrné hmotnosti vysbíraného elektro-odpadu. ENVIDOM každý rok pro své účastníky zabezpečil splnění limitů recyklace a zhodnocení všech vysbíraných disponibilních množství v po-třebných hodnotách. Celková míra zhodnocení v první kategorii dosáhla v roce 2007 za náš sys-tém 84 % a v druhé kategorii 76,4 %.

3. Z všeobecného hlediska můžeme konstatovat, že mnohá ustanovení směrnice EU o elektrood-padu č. 2002/96/EC jsme implementovali správně. Ale stejně jako jiné země jsme se nevyhnuli nedo-statkům. Mezi ty nejzávažnější řadíme absenci me-chanismů umožňujících výrobcům v plné míře řídit materiálový tok „svých“ elektroodpadů (cíle sběru a zhodnocení), za které nesou fyzickou i finanční odpovědnost. Velice závažným nedostatkem je také chybějící právní úprava vzniku a činnosti ko-lektivních systémů a pokračování v tzv. kvantita-tivním přístupu, který stanovuje jenom cíl sběru v kg/rok, který musejí výrobci splnit bez jakéhoko-

2 1

Ing. jiří mikulenka, generální ředitel SEwa

Ing. martin ciran, generální ředitel ENVIDom

Ing. oliver Čelko, výkonný ředitel Ekolamp Slovakia

liv dalšího provázání na počet sběrných míst, tedy budování systému sběru. To v praxi vede k obcho-dování s odpadem, což v konečném důsledku sys-tém sběru elektroodpadů deformuje a brání jeho rozvoji. Nevyhnutelné jsou i úpravy v oblasti ter-minologických definicí, jako jsou dovoz elektroza-řízení na slovenský trh, prodej produktů na dálku a specifikace produktů na zamezení tzv. free riders

– výrobců neplnících svou povinnost. Dále je třeba upravit působnost obcí a některá ustanovení upra-vující naložení s elektrozařízením a elektroodpady, vývoz odpadu a vedení evidence a reportingových povinností. Naše představy a návrhy na úpravu legislativy jsme předložili i Ministerstvu životního prostředí SR.

4. Recyklační fond v minulosti určitě výrazně ovliv-nil systém nakládání s odpady na Slovensku. V sou-časné době, po implementaci směrnic EU týkajících se vybraných druhů odpadu, včetně elektrozaříze-ní a elektroodpadů, dochází k mnohým duplicitám a nesrovnalostem. S přihlédnutím ke skutečnosti, že výrobci v plné míře zodpovídají za systém sbě-ru a recyklace těchto výrobků, včetně jeho finan-cování, je jakákoliv další působnost Recyklačního fondu – navíc bez jakékoli zodpovědnosti – v této oblasti neopodstatněná.

5. Počet kolektivních systémů působících na Slo-vensku je odrazem nedostatečné právní úpravy, o které jsme se už zmínili. Z uvedených 13 sys-témů je jenom 6 založených výrobci a dovozci elektrozařízení pracujících na porovnatelných principech. Existence ostatních tzv. „kolektivních“ systémů je dle mého názoru právě důsledkem špatné legislativy, nevymahatelnosti práva a pra-xe podobné „plnění“ limitů cestou Recyklačního fondu. Spravedlivě a jasně stanovené podmínky

mohou na jedné straně limitovat jejich počet a na straně druhé vytvořit podmínky jejich spo-lupráce a současně zdravé konkurenční prostředí mezi nimi.

ING. jIřÍ mIkUlENka, GENERÁlNÍ řEDItEl SEwa1. Kolektivní systém SEWA, a. s., byl vytvořen na základě společného memoranda největších a nejrenomovanějších výrobců a dovozců ve Slo-venské republice jako akciová společnost pracu-jící na neziskovém principu. Systém řeší všech 10 kategorií elektrozařízení, a to jak B2B tak B2C. Je současně i oprávněnou obalovou organizací a také se věnuje i problematice přenosných baterií a aku-mulátorů.Členy systému je téměř polovina všech povinných osob ve vztahu k elektrozařízením v SR. Říkáme proto, že vzhledem k počtu členů i rozsa-hu činnosti a služeb jde o nejrozsáhlejší kolektivní systém, a to nejen v poměrech SR.

2. SEWA, a. s., od roku 2005 splnila a plní za své členy všechny státem předepsané limity jak kvan-titativní – sběrové, tak i kvalitativní – míra mate-riálového zhodnocení, a to ve všech komoditách (elektro, obaly, baterie).

3. Situace v legislativě zdaleka není ideální, jistě vyžaduje spoustu větších i menších změn, které by měly napomoci zvýšení její účinnosti, a hlav-ně vykonatelnosti a také odstranit zastaralé prv-ky deformující trh v odpadovém hospodářství a zdravě nastavit systém. V SR se bohužel ve sta-noveném termínu nepodařilo implementovat EU směrnici o bateriích, na ministerstvem životního prostředí předložené návrhy novel zákonů o odpa-dech a obalech v tomto roce se snesla nebývalá kritika ze všech stran, včetně jiných státních or-

gánů. Špatné legislativní návrhy jsou důsledkem nesystémového lobbingu úzké skupiny zpracova-telských a recyklačních firem v SR. Situaci kompli-kuje i legislativní zákaz vývozu na zpracování těch elektrozařízení, která jsou označena jako nebez-pečný odpad (ledničky, TV). SR má jedno z úplně nejdražších zpracování elektroodpadu v EU, a to i přesto, že má vysokou nadkapacitu zpracovatel-ských zařízení.

4. Recyklační fond (RF) vznikl ještě před vstupem SR do EU jako dočasné řešení na podporu nastarto-vání separace, sběru a zpracování či recyklace těch komodit, které by z pohledu cílů EU mohly být pro SR po jejím vstupu do Unie problémem. Dnes se dá konstatovat, že tato instituce je nejen zbyteč-ná, ale že dokonce vážně narušuje svou existencí a výstupy tržní prostředí a značně trh deformuje. Dokonce existuje dvojité zpoplatňování některých komodit, což nemá jinde v EU obdobu. Bylo by více než žádoucí činnost této nestátní instituce fungují-cí bez jakékoli kontroly ukončit.

5. V tomto případě se nejedná ani o orientaci, ani o konkurenční prostředí, ale o chybu a nedůsled-nost legislativy, kde de iure ve slovenské legislativě ani pojem „kolektivní systém“ neexistuje. Jde o to, že za kolektivní systémy se prostřednictvím regis-trace svých historických zákazníků jako výrobců elektrozařízení dostaly do seznamu (neoficiálního) kolektivních systémů i sběrové a zpracovatelské organizace. Tyto nepracují na neziskové bázi a ne-jsou „prodlouženou rukou“ výrobců a dovozců. Jde současně o jasný střet zájmů, který by neměl v tomto prostředí existovat. I toto je téma na le-gislativní řešení. Kolektivní systémy v SR, založené a ovládané výrobci a dovozci elektrozařízení (je jich 6) spolu úzce spolupracují.

Pro vytvoření nebo překonání rekordu byla stanovena jednotná pravidla, a to :• lokální informační kampaň po dobu 1 měsí-

ce před termínem konání rekordu• časový limit sběru v den rekordu 5 hodin• do sběru jsou zahrnuty veškeré použité ma-

lé baterie a monočlánky z domácností• pokus o vytvoření rekordu musí probíhat

za dohledu komisaře z agentury Dobrý den • mohou se zapojit i neziskové organizace

a školy• v případě překonání již ustanoveného ná-

rodního rekordu je město zapsáno do Čes-ké knihy rekordů

• rekord musí být spojen s veřejnou akcí či slavností určenou pro širší veřejnost

V Olomouci byl ustanoven první rekord ve výši 255 kg nasbíraných baterií. Poté v Ús-tí nad Labem nasbírali občané neuvěřitel-ných 1473 kg použitých baterií a byli zapsáni do české podoby Guinnessovy knihy rekordů. V říjnu město Příbram nastavilo laťku sběru baterií v přepočtu na 1 obyvatele s výsled-kem 13,25 g / obyvatel. Letos proběhnou po-dobné akce v dalších 8 městech, což by mělo přispět k propagaci sběru baterií a dosažení požadovaných kvót (3 články na obyvatele v roce 2012).

Opět se podařilo významně zvýšit množství zpětně odebraných přenosných baterií, a to na 329 tun. K nárůstu o 25 % v porovnání s předchozím rokem nejvíce přispělo zahá-jení školního programu Recyklohraní. Byly to

zejména školy z území celé ČR, jejichž zapoje-ním do systému Ecobat vzrostl celkový počet sběrných míst téměř na 9500. K aktivním partnerům Ecobatu dále patří prodejny elek-tro a distributoři baterií, kteří se společně

podílejí na 30 % ze všech sebraných baterií. V průměru na jednoho obyvatele připadlo 1,5 vrácené tužkové baterie a míra sběru do-sáhla 12 % ze všech přenosných baterií uve-dených na trh. Kvóty Evropské unie jsou však přísnější, v roce 2012 by tak na jednoho ob-čana měly připadnout nejméně tři vrácené tužkové baterie ročně. Potěšitelný je i nárůst podílu recyklovaných baterií, který činil v roce 2008 více než 80 %. Zvýšení tohoto podílu lze očekávat, pokud se podaří Kovohutím Příbram úspěšně dokončit vývoj technologie využití odpadní kyseliny sí-rové pro získávání zinku. Od roku 2009 bude Ecobat zajišťovat i recyklace lithium-ionto-vých akumulátorů, jejichž podíl na vrácených bateriích stále stoupá.

Bude v roce 2009 překonán rekord ve sběru baterií?

Sbíráme lépe a více...

Výchova obyvatel v Čechách k třídění starých baterií

nabrala v loňském roce vyšší obrátky. Soutěže o vytvoření

rekordu ve sběru použitých baterií se zúčastnila města

olomouc (1. 5.), Ústí nad labem (17. 9.) a příbram (7. 10.).

bezprostředně po skončení silvestrovských oslav začal Ecobat bilancovat svoje aktivity

a výsledky v roce 2008. Nejsledovanějším parametrem je množství zpětně odebraných

baterií, které každoročně roste.

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 92 2

přÍloHa Ecobat

Vývoj zpětného odběru baterií (t)340

320

280

240

200

160

120

80

40

0rok 2006 rok 2007 rok 2008rok 2005rok 2003rok 2002 rok 2004

15 t

70 t

128 t 138 t

184 t

264 t

329 t

Baterie již brzy v novém legislativním kabátě

2 3

Směrnice Evropského parlamentu

a rady 2006/66/EU o bateriích

a akumulátorech v brzké době

změní legislativní povinnosti

výrobců, dovozců a posledních

prodejců i v České republice.

jaké hlavní změny můžeme

očekávat po definitivním přijetí

„implementační“ novely zákona

o odpadech?

klaSIFIkacE Všechny baterie a akumulátory se budou z legis-lativního hlediska dělit do tří skupin – na automo-bilové, průmyslové nebo přenosné. Pro každou z těchto skupin budou platit poněkud jiné po-žadavky při jejich uvádění na trh i při zajišťování zpětného odběru.

NIcD akUmUlÁtoRYSměrnice EU nově požaduje, aby bylo zakázáno uvádět na trh jakékoli přenosné baterie a akumu-látory, které obsahují více než 0,002 % hmotnost-ního kadmia. Zákaz se dotkne všech přenosných niklkadmiových akumulátorů s výjimkou těch, které jsou používány v nouzových a poplašných systémech, zdravotnických přístrojích a v bez-šňůrových elektrických nástrojích. Používání průmyslových NiCd akumulátorů bude nadále povoleno.

ZNaČENÍ batERIÍ a akUmUlÁtoRůVšechny baterie a akumulátory musejí být ozna-čeny grafickým symbolem přeškrtnuté popelni-ce. Pokud budou baterie obsahovat olovo, rtuť nebo kadmium, musí být pod tímto symbolem uvedena chemická značka příslušného kovu. Od září 2010 se předpokládá povinné označení údajem o kapacitě baterií a akumulátorů, dosud však není ujasněn způsob provedení tohoto spor-ného požadavku.

REGIStRacE VšEcH VýRobcůVšichni výrobci a dovozci se budou muset zare-gistrovat nejpozději do 60 dnů od účinnosti no-vely na ministerstvu životního prostředí. Tuto

registraci budou moci provést i prostřednictvím oprávněného provozovatele kolektivního systé-mu (Ecobat).

mINImÁlNÍ ÚČINNoSt ZpětNéHo oDběRU a REcYklacEVšichni výrobci budou muset při zpětném od-běru přenosných baterií dosáhnout minimální účinnosti 25 % v roce 2012 a 45 % v roce 2016. Pro průmyslové a automobilové baterie minimální kvóty pro jejich sběr stanoveny nejsou. Při recyk-laci baterií a akumulátorů musí být dosaženo mi-nimální úrovně jejich materiálového využití: 75 % u niklkadmiových akumulátorů, 65 % u olověných akumulátorů a 50 % u všech ostatních baterií.

DoStUpNoSt mÍSt ZpětNéHo oDběRUKaždý výrobce musí zajistit alespoň jedno místo v každé obci s počtem obyvatel nad 1500, kde jsou prodávány baterie jím uvedené na trh. Zá-roveň je povinen vytvořit místo zpětného odběru u každého prodejce baterií, který o to požádá.

poSlEDNÍ pRoDEjcI přENoSNýcH batERIÍ Musejí zajistit zpětný odběr přímo ve své prodej-ně, pokud prodejní plocha prodejny přesáhne ví-ce než 200 m2. Toto bude platit pro vybrané typy maloobchodních prodejen (potraviny, počítače, telekomunikační zařízení, audio- a videozařízení, železářství, barvy, hobby centra, elektrospotře-biče a elektronika, nábytek, svítidla a potřeby pro domácnost, sportovní vybavení, hračky a vy-bavení pro volný čas, klenoty a hodinky, optická a fotografická zařízení). Ostatní prodejci musejí zajistit zpětný odběr baterií, pokud prodají více než 2000 ks nebo 50 kg ročně.

obcE Každá obec, která o to projeví zájem, má právo na uzavření smlouvy o bezplatném zpětném od-běru přenosných baterií.

kRÁtcEpřEDStaVUjEmE maxItUbE

Jedná se o nový typ sběrného boxu na baterie o objemu 30 litrů. Bude umisťován na frekvento-vanější místa zpětného odběru nebo do atraktiv-nějších interiérů.

ptEjtE SE, RÁDI oDpoVÍmE Součástí péče o klienty Ecobatu je bezplatné

odborné poradenství. Pro výrobce a dovozce ba-terií je určen newsletter INFOBAT, který obsahuje řadu užitečných informací, například k novému značení baterií, zákazu dovozu baterií s obsahem Hg a Cd a podobně. Samozřejmostí jsou metodic-ké pomůcky pro vyplňování výkazů o bateriích uváděných na trh. INFOBAT přináší i nejaktuál-nější novinky z oblasti legislativy, aby se klienti Ecobatu mohli včas na všechny plánované změny připravit. Vaše dotazy, případně žádosti o zasílání newsletteru, rádi přijmeme na e-mailové adrese katerina.vrankova@ecobat.cz.

poDpoRUjEmE SběR přENoSNýcH batERIÍ S obSaHEm oloVa

Světová finanční krize má negativní dopady i na recyklaci odpadů. Výkupní ceny všech dru-hotných surovin ke konci roku 2008 významně poklesly a odbytové podmínky se zhoršily. Eco-bat se proto rozhodl ve spolupráci s Kovohutě-mi Příbram podpořit zpětný odběr a recyklaci gelových přenosných akumulátorů s obsahem olova. Podpora má formu zajištění exkluzivních výkupních cen nebo příspěvků na evidenci těchto baterií. Je určena obcím, svozovým firmám nebo distributorům, kteří v rámci své činnosti gelové Pb akumulátory odebírají a shromažďují. Bližší informace je možné získat na našich webových stránkách nebo dotazem na e-mailové adrese: lenka.kvapilova@ecobat.cz.

přÍSpěVkY Za EFEktIVNÍ loGIStIkU Ecobat zavádí s účinností od 1. 4. 2009 lo-

gistický příspěvek všem smluvním partnerům, se kterými spolupracuje na shromažďování a svo-zu použitých baterií. Za každou dodávku přenos-ných baterií nad 500 kg z jedné lokality bude po-skytnuta odměna ve výši 1250 Kč.Příspěvky jsou určeny zejména pro obce, svozové firmy a distributory baterií a mají sloužit k zefek-tivnění nákladného svozu malých dávek baterií z mnoha míst zpětného odběru. Bližší informace jsou uvedeny na www.ecobat.cz, dotazy zodpoví lenka.kvapilova@ecobat.cz.

EKOLAMP na Staroměstském náměstí

Ekolamp se již podruhé stal ekologickým partnerem osvětlení nejpopulárnějšího

vánočního stromu v Česku.

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 92 4

přÍloHa Ekolamp

Hlavním cílem soutěže bylo zvýšit povědomí veřejnosti o nutnosti recyklace úsporných zářivek. Internetový kviz zaměřený na prak-tické znalosti problematiky recyklace úsporných zářivek vyplnilo celkem 4392 účastníků, ze všech odpovídajících však jen 48 % do-kázalo správně zodpovědět tři jednoduché vstupní otázky. Pořadí mezi nimi bylo pak stanoveno v závislosti na odhadu množství světelných zdrojů, které EKOLAMP zrecykloval za měsíc listopad. Kromě soutěžení byla na vánočních stránkách další lákadla – ná-vštěvníci si například mohli přečíst zajímavosti z historie rozsvě-cování vánočních stromků nebo odeslat vánoční pohlednici, kte-rou si na stránkách sami vytvořili. Celkem přes 40 000 návštěvníků zavítalo po dobu trvání sou-těže na stránky www.rozsvitimevasevanoce.cz. Soutěž Rozsvítí-me vaše Vánoce doplnila vzdělávací kampaň EKOLAMPu spojená s ekologickým partnerstvím vánočního osvětlení Staroměstské-ho náměstí.

Každým rokem česká média sledují přípra-vu největšího vá-nočního stromu pro pražské Staroměst-ské náměstí. Děti se s rodiči chodí dívat na jeho zářící vý-zdobu a pro mnohé návštěvníky Prahy je tento krásně osvětle-ný strom symbolem vánočních svátků. Tomu se není co di-vit, vždyť jsme téměř všichni od dětství fas-cinováni světly na vá-nočních stromech. To byl také důvod, proč se kolektivní systém EKOLAMP opět roz-hodl i v roce 2008

využít této příležitosti ke vzdělávací kampani informující širokou veřejnost o důležitosti sběru a recyklace osvětlovacích zařízení. Během vánočních trhů byly na Staroměstském náměstí umístěny sběrné kontejnery, kam Pražané mohli přinést nefunkční zářivky. Návštěvníkům trhů byly navíc rozdány tisíce informačních letáků. Zdá se, že tato práce přináší již své výsledky – dle nedávné ankety uvedlo 73 % dotázaných Pražanů, že vědí, jak naložit s nefunkční zářivkou. Uvidíme, zda se toto číslo odrazí i v celkově odebraném množství světelných zdrojů.

od poloviny listopadu do poloviny prosince 2008

se na www.rozsvitimevasevanoce.cz hrálo o 10 vánočních

stromečků s ozdobami a osvětlením.

Rozsvítili jsme vaše Vánoce

kRÁtcENoVé SběRNé NÁDobY

Vzhledem k neustále se rozšiřujícímu systé-mu sběru a svozu osvětlovacích zařízení se ko-

lektivní systém EKOLAMP sna-ží zlepšovat všechny s tím související čin-nosti. Jednou z cest je úpra-va a vývoj no-vých sběrných nádob, které umožní bezpeč-nější a jedno-dušší manipu-laci a transport. Od loňského

roku jsou především do velkoobchodů umísťovány sběrné klece na svítidla. Prozatím jsou tyto klece určeny pro použití pouze v Čechách. Jejich součas-ná podoba byla vyvinuta ve spolupráci s uživateli v rámci úvodního pilotního projektu. V letošním roce EKOLAMP představí nový typ sběrné nádoby pro zpětný odběr úsporných záři-vek. Moderní nádoba bude svým designem a veli-kostí určena zejména pro umístění v maloobchod-ních prodejnách, ale budou ji moci využít i obecní a městské úřady a další veřejné instituce. Bude se jednat o menší kovovou nádobu, do které bude vkládána přepravní kartonová krabice. Z hlediska svozu bude tento systém velmi efektivní a doufá-me, že se našim partnerům bude líbit i jeho es-tetické provedení, které by mělo být atraktivním doplňkem prodejních ploch a dalších prostor.

SVoZ a REcYklacE V RocE 2009 – SpolUpRÁcE S oSVěDČENýmI paRtNERY

Ve druhé polovině roku 2008 proběhlo po-ptávkové řízení na zajištění svozu a zpracování osvětlovacích zařízení pro rok 2009. Díky vstříc-nému přístupu jednotlivých poskytovatelů slu-žeb při jednáních o cenové politice pro následu-jící období má EKOLAMP možnost pokračovat ve spolupráci se stejnými partnery jako doposud, tedy se společnostmi van Gansewinkel, a. s., Ma-rius Pedersen, a. s., a SITA CZ, a.s. Zpracování světelných zdrojů budou zajišťovat společnosti Recyklace Ekovuk, a. s., a německá společnost LAREC Lampen-Recycling GmbH. Svítidla budou i nadále zpracovávat firmy Recyklace Ekovuk, a. s., MHM EKO, s. r. o., a EKOPART, s. r. o. Spolupráce se staronovými partnery je přínosem zejména proto, že je možné využít cenné zkušenosti, kterých tyto společnosti nabyly v předchozích letech.

Jak nejlépe sbírat zářivky z domácností?Na tuto otázku se pokusil

odpovědět pilotní projekt

uskutečněný koncem minulého

roku v praze 6. S rostoucí

informovaností roste ochota

lidí odevzdávat k recyklaci i tak

netypická zařízení, jakými jsou

nefunkční zářivky.

Kolektivní systém EKOLAMP a radnice městské části Praha 6 zahájily v září minulého roku pilotní projekt, který měl obyvatelům tohoto obvodu na-bídnout více možností pro zpětný odběr nefunkč-

ních kompaktních a lineárních zářivek. Ve spolu-práci zejména s místními obchody a školami bylo vytvořeno 31 nových sběrných míst. Důležitou součástí projektu byla i informační kampaň za-měřená na školy i širokou veřejnost. Na základě výsledků pilotního projektu bude v letošním roce dále rozšiřována sběrná síť v Praze i v dalších mís-tech v České republice.Kompaktní úsporné a lineární zářivky používala v roce 2007 přibližně polovina českých domácnos-tí a s ohledem na rostoucí cenu elektřiny jejich ob-liba stále narůstá. Proto není překvapením, že již v loňském listopadu se v anketě k používání úspo-

rek přihlásilo 93 % dotázaných Pražanů. Správné nakládání s nefunkčními zářivkami, které obsahují malé množství rtuti, má přímý dopad na kvalitu ži-votního prostředí. Při recyklaci lze navíc opětovně využít až 90 % materiálu v nové výrobě.Ekolamp se rozhodl zahájit projekt v Praze, pro-tože podle nedávného průzkumu právě v našem hlavním městě končí v popelnici kolem 80 % nefunkčních zářivek, což je téměř dvojnásobek oproti zbytku republiky. Pro pilotní projekt byla vybrána Praha 6, jejíž radnice používá k infor-mování občanů rozsáhlou plejádu komunikač-ních nástrojů. Lidé se o sběru mohli dozvědět ze standardního měsíčníku městské části, ale i prostřednictvím informačních kanceláří, in-ternetové televize nebo SMS zpráv. Povědomí o pilotním projektu mezi obyvateli, kteří žijí či pracují v Praze 6, tak dle ankety dosáhlo po dvou měsících 69 %. S tím souvisejí i velmi dobré vý-

sledky ve sběru především nefunkčních kom-paktních úsporných zářivek. Těch bylo vybráno 97 kg, což přibližně odpovídá množství, které se z domácností shromáždí např. v celém Liberci za půl roku.Při vyhodnocení pilotního projektu se ukázalo, že pro spotřebitele je nejvhodnějším místem pro zpětný odběr zářivek běžný maloobchod, který navštěvují několikrát měsíčně a je v blízkosti je-jich bydliště. V Praze 6 to byly především obchody s elektrotechnikou a supermarkety. Po ukončení projektu tak v této městské části zůstalo pro do-mácnosti 22 nových sběrných míst.

2 5

aSEkol INFo

Druhý ročník konference Zpětný odběr

poZVÁNka Na 2. mEZINÁRoDNÍ koNFERENcI

mediální partneři:

pořadatel:

Spolupořadatelé:

Záštitu poskytli:

Úterý 19. května 2009 od 10 do 18 hodin corinthia towers Hotel, kongresová 1, praha 4

přihlášky účastníků a další info naleznete na www.asekol.cz. při registraci do 31. 3. 2009 ušetříte 1/3 účastnického poplatku!

Ústřední témata: 1. Nová Směrnice EU o odpadních elektrozařízeních a její vliv na realizaci zpětného odběru elektrozařízení2. Implementace Směrnice EU o odpadních bateriích a akumulátorech do právního řádu ČR (novela zákona

o odpadech)3. Zpětný odběr pneumatik, autovraků a olejů

Na konferenci vystoupí např. zástupci Evropské unie, mŽp, Svazu měst a obcí, kolektivních systémů, evropských asociací, evropských a českých výrobců a prodejců.

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 / 2 0 0 92 6

Konference je určena především pro odbornou veřejnost z oblasti zpětného odběru a odpadového hospodářství, dále pak pro zástupce měst a obcí, státní správy, výrobce, dovozce. Z řečníků vystoupí např.: Orsolya Csorba (WEEE Desk Officer, DG Environment), Pascal Leroy (Secretary General, WEEE Forum), Pavel Drahovzal (SMOCR), Zbyněk Kozel (předseda představenstva EKO-KOM, a.s.), Pe-tr Kratochvíl (jednatel Ecobat, s.r.o.), Gabriela Homolová (MŽP ČR).

po téměř dvou letech se v pražském hotelu

corinthia towers bude opět konat jednodenní

konference Zpětný odběr. prvního velmi úspěšného

ročníku se zúčastnilo 450 účastníků. Nyní budou

mít příležitost připomenout si, jak se za dva roky

změnila situace a kam se daný obor posunul.

OhLASy účAStníků PRVníhO ROčníkU

„Konference na mě udělala hluboký dojem po obsahové i organizační stránce.“ Ing. František kostelník, ředitel společnosti Technické služby Zlín, s. r. o.

„Bylo mi ctí se konference účastnit a věřím, že i její 2. ročník bude přinejmenším tak úspěšný jako ten letošní. Rádi se opět zúčastníme.“ Mgr. Pavel Drahovzal, Oddělení legislativně-právní, Kancelář Svazu měst a obcí ČR

„Líbila se mi otevřenost diskuse i relevantní náměty, jak posunout věci dopředu.“ Aurore Belfrage, Stena Technoworld AB, Göteborg

přIHlaštE SE VČaS a UšEtřÍtE. NabÍDka mÍSt lImItoVÁNapřihlášky na konferenci naleznete na www.asekol.cz

〉 účastnický poplatek: 950 Kč〉 sleva při včasné registraci do 31. 3. 2009: 750 Kč〉 sleva pro členské obce Svazu měst a obcí ČR při včasné registraci do 31. 3. 2009: 650 Kč uvedené ceny jsou bez DPH 19%

2 7

Máte doma starý mobil? Ještě může být užitečný!

aSEkol ZÁbaVa

2 1 5

1 2 9 6

5

3 8

9 1 2

7 6

6

6 8 3 1

9 5 7

křížovka

Sudoku

Deset vylosovaných, kteří nám do 31. 3. 2009 zašlou správné řešení křížovky na e-mailovou adresu casopis@asekol.cz, obdrží věcné ceny. Do e-mailu uveďte jméno, příjmení a adresu, aby vám výhra mohla být doručena.

Správné znění tajenky z minulého čísla: Až doléčí, zaslouží si recyklaci. Výherci z minulého čísla: Výherci kvíz:Jiří Fárek, Michaela Holubová, Veronika Adolfová, Gabriela Šodková, Ivona ŠkarpeckáVýherci křížovka:Hana Horáková, Vanda Dušková, Jitka Horáková, Radmila Hyblerová, Marie Kubná, Ladislav Vašina, Michaela Mazáčová, Stanislav Boček, Eva Pokorná, Zuzana Adolfová

mobIlNÍ tElEFoN, ktERý jIŽ NEpoUŽÍVÁtE, můŽEtE V přIloŽENé obÁlcE ZDaRma oDESlat, a tÍm:

snadno se zbavíte nepotřebné věci, která může být ještě užitečná

pomůžete slabozrakým a nevidomým (sdružení SONS získá finanční dar v závislosti na počtu sebraných mobilů)

ušetříte přírodní zdroje a ochráníte životní prostředí (sebrané mobilní telefony budou ekologicky recyklovány)

můžete se zapojit do slosování o 6 kreditů do mobilního telefonu v hodnotě 500 Kč

RoZHoDlI jStE SE ZÚČaStNIt? ZDE jE jEDNoDUcHý poStUp:

vložte mobilní telefon do přiložené obálky

vyplněný soutěžní kupon odtrhněte a také vložte do obálky – zapojíte se tak do slosování o ceny

zalepenou obálku vhoďte do schránky a bezplatně ji odešlete do společnosti ASEKOL

SpolEČNoSt aSEkol SE poStaRÁ o REcYklacI tElEFoNU.

Víte, že znovu využito bude až 80 % hmotnosti telefonu? Nejprve bude demontován akumulátor, který bude recyklován samostatně. Dále bude demontován displej, který obsahuje nebezpečné látky, a bude ekologicky zlikvidován. Kovy budou předány ke zpracování v hutích, plasty si po rozdrcení převezmou další zpracovatelé jako druhotnou surovinu.

Zaujala vás akce? Máte zájem oslovit tímto způsobem občany ve vaší obci? Kontaktujte nás na www.venujmobil.cz.

www.asekol.cz

* Základní složka odměny je 3 kč/ks tV a pcm a 0,15 kč/kg ostatních elektrozařízení (elektrozařízení mimo tV a pcm)

bonusová složka je přiznána za každou nakládku, při které byla pomoc uskutečněna.

Pomocí při nakládce se rozumí aktivní pomoc smluvnímu dopravci kolektivního systému ASEKOL s nakládkou elektrozařízení objednaného k odvozu z daného sběrného dvora.

Nový boNus pro obce za pomoc při NakládceVážíme si vaší spolupráce!Za pomoc při nakládce získáte o 2/3 vyšší odměnu za sběr elektrozařízení.

navýšení v rámci bonusu o celkem

NoVý boNUS V RocE 2009 pRo obcE SE SběRNýmI DVoRY

Druh elektrozařízení

Základní složka odměny za sběr elektrozařízení*

Televizory (TV), počítačové monitory (PCM) 2,00 Kč/ks 5,00 Kč/ks

0,15 Kč/kg 0,30 Kč/kgOstatní elektrozařízení (elektrozařízení mimo TV a PCM)