11

Atraktivníbiologie

22

SpoleSpoleččenstvo enstvo ((biocenbiocenóózaza))

soubor populacsoubor populacíí rrůůzných druhzných druhůů rostlin, rostlin, žživoivoččichichůů, hub a , hub a mikroorganismmikroorganismůů, kter, kteréé se spolese společčnněě vyskytujvyskytujíí na urna urččititéém m stanovistanoviššti, kde mezi nimi dochti, kde mezi nimi docháázzíí k vzk vzáájemným vztahjemným vztahůůmm(interakcím)

Biocenóza = fytocenóza + zoocenóza + mykocenóza + mikrobiocenóza

Příklady společenstva:

• biota lužního lesa• organismy vodní nádrže (rybníka), které se vznášejí

ve vodě (= plankton), nebo osídlují dno (= bentos) • organismy (rozkladači) trouchnivějícího kmene či

pařezu• půdní společenstvo (edafon)

Biocenóza tvoří nedílnou součást ekosystekosystéémumu; ten navíc zahrnuje abiotickousložku stanoviště – klimatickéa edafické podmínky.

Atraktivníbiologie

33

Vlastnosti každého společenstva jsou určovány především jeho druhovým slodruhovým složženeníímm, kterévychází ze zařazení daného biotopu do vegetační zóny (resp. biomu) nebo biogeografického regionu; různá společenstva se mohou od sebe lišit i relativnrelativníí ččetnostetnostíívýskytu jednotlivých druhů (tj. jejich nižším či vyšším podílem v rámci biocenózy)

◄ Druhově velmi bohatý tropický deštný les

Druhově chudá společenstva tundry (Aljaška) a severského boreálního lesa – tajgy (Kanada) ▲

Atraktivníbiologie

44

Struktura spoleStruktura společčenstvaenstva se vytváří prostorovým rozmístěním jednotlivých druhových populací v rámci biotopu; tato prostorová struktura každého společenstva je proměnlivá v čase.

U suchozemských biocenóz bývajívšechny základní procesy, hlavnětok energie a koloběh látek (vody a živin), určovány rostlinnou složkou, tj. fytocenózami.

společenstva vykazují zejména nápadné svislé (vertikální)rozvrstvení do jednotlivých pater, tzv. patrovitostpatrovitost neboli stratifikaci

Stromové patro EE33 (3 m)

Keřové patro EE22 (1 – 3 m)

Bylinné patro EE11 (∼ 1 m)

Mechové patro EE00 (∼ 0,1 m)

Kořenová patra K K příp. RR

Struktura spoleStruktura společčenstvaenstva

EE33

EE22

EE11EE00

3 m

0,1m

1 m

KK11KK22

KK33

Atraktivníbiologie

55

Trofická (potravní) struktura společenstva je dána zejména vztahy mezi vztahy mezi populacemi zpopulacemi zúúččastnastněěnýchných (koexistujících) druhdruhůů a jejich postavena jejich postaveníím v m v rráámci trofických mci trofických řřetetěězczcůů čči trofických si trofických sííttíí, které odrážejí příslušnost daného organismu k jedné ze tří základních funkčních skupin – k producentproducentůůmm, konzumentkonzumentůůmm nebo destruentdestruentůůmm (dekompozitorům)

na každé patro jsou vázány specifické skupiny živočichů, hub a dalších skupin organismů (např. u ptáků zvané ornitocenózy).

primárníproducenti

Trofická hladina

sekundárníkonzumenti

primárníkonzumenti

liška vlk krkavec (mrchožrout)

bobrlos

zajíc bělák

vodní rostlinytopol, břízajedlejavorborovice

veverka

EkosystEkosystéém m boreboreáálnlníího ho

lesalesa

Atraktivníbiologie

66

StavebnStavebníí kameny spolekameny společčenstevenstevSpolečenstva představují velmi dynamické systémy, které se více či méněmění v prostoru i čase, probíhá v nich řada vzájemně provázaných procesů.

Mohou se vyvíjet postupným nahrazováním populací určitých druhůpopulacemi jiných druhů, lépe přizpůsobených změněným podmínkám prostředí (→ ekologickekologickáá sukcesesukcese). K této sukcesi zpravidla dochází

v důsledku vstupu nových druhů (kolonizátorů) do biocenózy, kteřívytlačí (konkurenčně eliminují) původní druhy a „rozhýbají“ vztahy ve společenstvu

když původní druhy změní podmínky prostředí ve společenstvu natolik, že se stane vhodnějším pro jiné druhy

V sukcesně vyspělých společenstvech (např. v klimaxových smrčinách či horských jedlobučinách) se nacházejí všechny procesy a životníprojevy přítomných populací ve více či méně rovnovrovnováážžnnéém stavum stavu.

Za základní stavební kameny společenstev jsou považovány tři skupiny organismů – producenti, konzumentikonzumenti a destruentidestruenti; z nich nejdůležitější roli bezesporu hrají autotrofní organismy (zelené rostliny, řasy a sinice) díky produkci organické hmoty, kterou využívají všechny ostatní heterotrofní organismy.

Atraktivníbiologie

77

Ne vNe vššechny druhy ve spoleechny druhy ve společčenstvu jsou stejnenstvu jsou stejněě ddůůleležžititéé::mnohé druhy jsou vzájemně nahraditelné bez jakéhokoliv narušenífungování celého společenstva (k tomu může dojít až po odstraněnícelých skupin druhů)

odstranění některých druhů(dominanty, klíčové druhy) může mít naopak pro existenci daného společenstva katastrofální následky

DominantyDominanty

organismy tvořící značnou část biomasy společenstva, a proto zásadním způsobem určují jeho prostorovou strukturu a dynamiku (např. buk lesnbuk lesníí v buv buččininááchch, sveřep vzpřímený v mnoha travinných společenstvech, koráli v korálových útesech apod.)

kyselkyseláá bubuččinaina

dominantní druhy často přímo vytvářejí životní prostředí pro ostatní druhy biocenózy

Atraktivníbiologie

88

KlKlííččovovéé druhydruhyorganismy z hlediska struktury a dynamiky celé biocenózy mnohem významnější, než by odpovídalo jejich výskytu (početnosti) ve společenstvu

např. moucha tsemoucha tse--tse tse v Africe limituje hustotu mnoha ekologicky důležitých savců, včetně člověka

SouSouččasnasnéé rozrozšíšířřeneníímouchy tsemouchy tse--tsetse

Atraktivníbiologie

99

častými klíčovými druhy(key species) jsou (vrcholoví) predpredáátotořřii, regulující velikost populací druhů, kteří jako potravní zdroj využívajídominantu společenstva

v našich podmínkách může roli klíčového druhu plnit např. rysrys, který byl vypuštěn v CHKO Šumava jako vrcholový predátor a je součástí managementu společenstev chráněných území; populace rysa účinně reguluje početní stavy vysoké zvěře, kterápoškozuje les a okusem mladých stromů brání jeho obnově

Atraktivníbiologie

1010

klasickým příkladem klíčového druhu je momořřskskáá vydravydra žijící na pacifickém pobřeží USA, která se živí hlavně ježovkami; masivním lovem byly populace vyder silně zdecimovány, což vedlo k přemnoženíjeježžovekovek, které téměř zcela spásly porosty chaluh (jsou tvořeny hlavně hnědými řasami rodu čepelatka; • k postupné obnově druhové diverzity

„chaluhových lesů“ byla nutnáreintrodukce (znovuzavedení) a ochrana mořských vyder

• úbytek vyder v posledních 20 letech je připisován kosatkám, které je loví kvůli nedostatku tuleňů a lvounů (primárnípříčinou – nadměrný rybolov, který narušil celý mořský ekosystém severního Pacifiku)

Atraktivníbiologie

1111Druhově pestré „chaluhové lesy“

MoMořřskskéé vydry vydry –– klklííččovovíí predpredáátotořři i severnseverníího Pacifikuho Pacifiku

Atraktivníbiologie

1212

samostatnou skupinu klíčových druhů představují tzv. ekosystekosystéémovmovíístavitelstaviteléé (ecosystem engineers), kteří zásadním způsobem ovlivňujíprostředí (fyzikální podmínky) společenstva i celé krajiny – např. bobři, žížaly, termiti aj.

Termiti, kteří se vyvinuli již před 145 mil. lety, patří mezi

nejvýznamnějšíekosystémové

stavitele světa zvířat.

Atraktivníbiologie

1313

celk

ový

vliv

dru

hu v

e sp

oleč

enst

vu

podíl v biomase druhů

KLKLÍÍČČOVOVÉÉ DRUHYDRUHY

VZÁCNÉ DRUHY

DOMINANTNDOMINANTNÍÍDRUHYDRUHY

BĚŽNÉ DRUHY

vlci, kaloni, fíkovníky, patogenní org.

motýli, řada rostlin

lesní stromy, vysoká zvěř

stromy spodního podpatra, keře

Odstranění jediného klíčového druhu může někdy vyvolat tzv. vymvymííracracíí kaskkaskáádudu (→ pokles biodiverzity)

• klíčovými druhy mohou být i různí opylovači či roznašeči semen (plodů) nebo symbiotické organismy

Atraktivníbiologie