l l biopotraviny biopotraviny l l ekozemědělství ekozemědělství l l biodiverzita biodiverzita l l ekologie ekologie P P R R O O T T R R V V A A L L E E U U D D R R Ž Ž I I T T E E L L N N Ý Ý Ž Ž I I V V O O T T 1 1 / / 2 2 0 0 1 1 9 9 Ročník 23 l leden-únor vychází elektronicky, 33 Kč ZPRAVODAJ ZPRAVODAJ Česnek banátský Mak od krstnej mamy Vysadil les Chvála krtků Bezlepková dieta pro zdravé Lavírování EU a glyfosát Z permakulturní Indie
ZPRAVODAJZPRAVODAJČesnek banátskýMak od krstnej mamyVysadil lesChvála krtků
Bezlepková dieta pro zdravé
Lavírování EU a glyfosát
Z permakulturní Indie
zzpprraavvooddaajjssttvvííJak na kůrovce
Balíček mimořádných opatření na řešeníkůrovcové kalamity a jejích následků, nas-tavení nové Společné zemědělské politiky,která by měla začít platit po roce 2020, novápravidla pro používání účinné látky glyfosátnebo novela zákona o spotřební dani, tedytakzvaná zelená nafta. To jsou některé z no-vinek, s nimiž Ministerstvo zemědělství(MZe) vstupuje do roku 2019.
MZe rozčlení území ČR na oblasti podle stup-ně napadení lesních porostů a reálných mož-ností na jejich záchranu. Vlastníci pak dostanouvýjimku, aby v nejhůře zasažených oblastechnemuseli dělat taková protikůrovcová opatření,která nejsou efektivní. Jedním z nich může býtnapříklad možnost odložit těžby suchých stromů,ze kterých už kůrovec vylétl. To majitelům uvolnísíly, aby mohli soustředit těžbu do míst, kdeještě lze lesní porost zachránit. Udělení výjimkybude možné po novele lesního zákona, která bymohla začít platit v prvních měsících roku 2019.
TZ
Investice do řešení suchaVyhláška MZe mj. rozšiřuje výčet vhodných
tzv. melioračních a zpevňujících dřevin, tedypředevším listnáčů. To umožní vlastníkům lesůpěstovat druhově pestřejší porosty, které mo-hou lépe odolávat účinkům klimatických změn.Jsou také více motivováni příspěvky na hospo-daření v lesích. Na výsadbu melioračních a zpev-ňujících dřevin dostanou podle typu stanovištědvakrát až třikrát vyšší příspěvek než na zák-ladní dřeviny. Praxe ukazuje, že jde o velmiefektivní způsob. TZ
Méně veterinárních antibiotikPlán, jak dále snížit používání antibiotik do ro-
ku 2022 ve veterinární i humánní medicíně,zahrnuje hledání alternativních léčebných pos-tupů, podporu výzkumu a ještě důslednější kon-trolu. Materiál, který připravilo MZe ve spoluprá-ci s Ministerstvem zdravotnictví, schválila vláda.
Akční plán Národního antibiotického programuČR na období 2019–2022 popisuje oblasti, nakteré se chce MZe s MZ a dalšími resortnímiorganizacemi zaměřit, aby společně snížilipoužívání antibiotik. „Akční plán je souboremopatření, jejichž účinnost se násobí, pokud jebudeme provádět souběžně. Chceme zlepšitinformovanost veřejnosti i odborníků, kontrolo-vat používání antibiotik, podporovat vědu a výz-kum s větším zaměřením na alternativní léčeb-né postupy,“ řekl ministr Toman. Používání anti-
biotik je jednou z hlavních příčin vzniku rezis-tence, která je celosvětovým problémem v hu-mánní i veterinární medicíně. Ve veterinárnímedicíně v ČR se spotřeba dlouhodobě snižuje.V období 2006 až 2016 klesla o téměř 55 %(v hmotnosti prodaných antimikrobik). Rutinnínebo čistě preventivní podání antibiotik sev chovech zvířat v ČR neprovádí. Zákaz po-užívání antibiotik jako stimulátorů užitkovosti bylzaveden v celé EU od roku 2006 a tentozákaz ČR bezezbytku naplňuje. TZ
K užití glyfosátu v zemědělstvíS prvním dnem nového roku začnou platit
nová pravidla pro používání účinné látky glyfos-át, která zakazují předsklizňovou aplikaci všechpřípravků s touto látkou na plodiny potenciálněurčené pro potravinářské účely, napříkladobiloviny a řepku. „Zemědělci by měli využívatpřednostně postupy, které budou obecně mini-malizovat potřebu použití chemických přípravků,tedy i glyfosátu,“ uvedl ministr zemědělstvíMiroslav Toman s tím, že za posledních šest letse v ČR podařilo snížit používání pesticidůcelkově o 7,1 %.
Pozemkové úpravy se zaměřína zadržení vody v krajině
Pozemkové úpravy musí navrhovat řešení,která budou dostatečně účinná v klimatickýchpodmínkách předpovídaných pro druhoupolovinu 21. století. Zaměří se tedy na dlou-hodobé zadržení vody v krajině; součástípozemkových úprav bude i řešení závlahovýchsystémů a zdrojů závlahové vody. Nově sebudou řešit pozemkové úpravy v několika nasobě navazujících katastrech najednou.
Nové principy pozemkových úprav připraviltým rektora České zemědělské univerzity (ČZU)v Praze Petra Skleničky. Cílem bylo upravitpostupy v pozemkových úpravách tak, aby sekrajina lépe adaptovala na klimatické podmínkyprojektované pro období po roce 2050. Oprotipředchozím obdobím, kdy byla prioritou retencevody (přirozené či umělé dočasné zadrženívody v krajině), bude pro následující obdobíprioritou akumulace vody (dlouhodobé zadr-žení) a její další efektivní využití v krajině.Součástí řešení pozemkových úprav má býttaké návrh a realizace závlah s ohledem napotřeby zemědělců. Zabezpečit bude nutnétaké zdroje závlahové vody. V souvislostis těmito změnami bude nutné novelizovat Zá-kon o pozemkových úpravách a pozemkovýchúřadech. MZe chce také udělat odbornou revizipřipravených projektů vodohospodářskýchopatření pro plány společných zařízení na zák-ladě nově definovaných klimatických podmínekpro období po roce 2050.
Pozemkové úpravy realizoval Státní pozem-kový úřad (SPÚ) vodohospodářská opatření naploše zhruba 550 hektarů a protierozní opatřenína ploše 770 hektarů. Aktuálně je ukončeno2 402 komplexních pozemkových úprav a 2 921jednoduchých pozemkových úprav. Od roku2013 SPÚ zahajoval zhruba 200 komplexníchpozemkových úprav a 40 až 60 jednoduchýchpozemkových úprav ročně. V současné době jerozpracováno 1 060 komplexních a 110 jed-noduchých pozemkových úprav. TZ
2 e-bio �� 1/2019
OObbssaahh BBiioo 11//22001199
ZPRAVODAJSTVÍ
Jak na kůrovce . . . . . . . . . . . . . . .2Investice do řešení sucha . . . . . . .2Méně veteinárních antibiotik . . . . .2K užití glyfosátu v zemědělství . . .2Pozemkové úpravy se zaměří nazadržování vody v krajině . . . . . . .2
K EKOLOGIIEU neví, zda glyfosát škodí . . . .12 Česko bude tolerovat glyfosát . .12
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Doporučené odrůdy pšenice ozimé . . . . . . . . . . . . . .13Pravidla zpracování vlastní produkce . . . . . . . . . . . . . . . . .13EZ zabírá 7 % půdy v ekologickémzemědělství Evropy . . . . . . . . . .13Pozvánky a kosmetické novinky . . . . . . . .14
SERVIS, KNIHOVNA . . . . . . . . . .15
ZPRAVODAJ BIODIVERZITY...chvála patrí všetkým živým bytostiam,ktoré majú na tom zásluhu . . . . .2–4Křenová pomazánka . . . . . . . . . .5Maková mapa vyšla také tiskem . .5–6Valašské odrůdy putovaly do skanzenu v Rožnově p. R. . .7–8Představujeme nové odrůdy: česnekBanátský, mák Od krstnej mamy, žitoRež ze Soláně a pastinák Z jezuitské zahrady . . . . . . . . .9–12...je začal s velkou péčí prohlížeta oddělovat špatné od zdravých .13Muž rozsévač, žena s motykoua jejich pomocnice žížaly pečují o rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . .13Ponravy a krtkové aneb Chválakrtků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14
Práce krtků v zimě
Nové obaly mouk PROBIO sdělují
skutečný příběh biopotravinS novým vizuálem biomouk přichází největší český výrobce
biopotravin společnost PROBIO. Ukazuje konkrétní souvis-losti a vliv zemědělství na naši planetu i vlastní zdraví.
„Nové obaly mouk přinášejí vzkazy, proč už 26 let hospodařímeekologicky, a fakta, jak je důležité znát dopad toho, co jíme.Dáváme zákazníkům nahlédnout do naší činnosti a vysvětlujeme,že je pro nás normální chránit půdu, krajinu i polní živočichy,“objasňuje Martin Hutař zakladatel firmy PROBIO.
Základním spojujícím prvkem nové řady biomouk jsou obrázkyrůzných druhů polních ptáků. „Motiv ptáčka jsme zvolili cíleně.Pták jako symbol propojuje čistou zdravou krajinu a biopotraviny,které z ní pocházejí,“ objasňuje Barbora Hernychová z mar-ketingu PROBIO. „Obilí na mouky je pěstováno v režimu ekolog-ického zemědělství, bez chemických postřiků a umělých hnojiv.Novým vzhledem prezentujeme ekologické zemědělství a biopo-traviny jako možné řešení na současné ekologické i zdravotníproblémy,“ doplňuje.
Nabídka PROBIO zahrnuje téměř čtyřicet druhů a granulací bio-mouk mletých ve třech vlastních ekomlýnech. „Zaměřujeme sena mouky celozrnné a chlebové kvůli jejich zdravotnímu benefitu.Jsou zdrojem vlákniny, která ve stravě české populace chybí. Prozpestření nabízíme i základní mouky bílé a mouky bezlepkovéz bezlepkového ekomlýna, bezpečné pro celiaky,“ objasňuje Bar-bora Hernychová.
Specialitou firmy jsou mouky z tzv. minoritních nešlechtěnýchplodin, jako je špalda, jednozrnka, dvouzrnka, červená pše-nice a další. „Tyto obiloviny lze zařadit mezi superpotraviny.Jejich zdravotní účinky byly prokázány mnoha vědeckými studie-mi, chceme je prostřednictvím mouk lidem více přiblížit,“ dodáváMartin Hutař.
Příležitostí k osobnímu setkání s firmou PROBIO je tradiční letnífestival Bioslavnosti, který se letos koná 13. července v areálufirmy ve Starém Městě pod Sněžníkem. Kromě toho firma nabízíexkurze do bezlepkového ekomlýna a dalších provozů – pro jed-notlivce, skupiny i školy. Více informací www.probio.cz.
e-bio �� 1/2019 3
BBaarrttáákkůůvv hhrrnneecc –– 2277.. rrooččnnííkkNávrhy na nejlepšího ekozemědělce za rok 2018zasílejte do konce února2019 předsedovi správnírady Nadačního fonduBartákův hrnec Ing. M. Knížkovi:[email protected] Na vaše návrhy se těšísprávní rada NFBH
přeje
DOBROU ÚRODUV ROCE 2019
Podnět k obecné popularizaci bezlep-kové diety dali někteří úspěšní sportovcia celebrity. Nás, kteří jsme se zdravouvýživou spojili svůj život, napadá i myšlen-ka, že by za tím mohla stát promo a rek-lamní kampaň výrobců bezlepkových pot-ravin. Běžný spotřebitel nemá dostatekseriózních a podložených informacía je ochoten si docela pěkně připlatit zaněco, co údajně „vylepší jeho zdravouvýživu, nebo po čem dokonce zhubne“.Zdravý spotřebitel vlastně ani nedomyslí,že připlácí zcela zbytečně.
Osvětleme si tedy několik důležitýchpojmů a faktů a získejme nové vědomostio bezlepkové dietě (stravě), normálníchzdravých potravinách a o potravináchurčených pro speciální diety pro nemocné.
Bezlepková dieta a nemoc CELIAKIE
Bezlepková dieta je základní podmínkouúspěšné léčby nemoci zvané CELIAKIE,která se může objevit u batolat, dětíkaždého věku a stejně tak u dospělýcha seniorů.
CELIAKIE je závažné autoimunitníonemocnění způsobené trvalou nes-nášenlivostí lepku – glutenu, který jehlavní bílkovinnou složkou v povrchovéčásti zrna pšenice, špaldy, žita, žitovcea ječmene. Nemocným celiakií se nedo-poručuje ani oves, protože některé jehosložky reagují pozitivně s protilátkamik lepku, přestože oves přímo lepek neob-sahuje.
Nemocným celiakií jsou zakázány výšeuvedené obiloviny a oves a vše, co se z uve-dených obilovin vyrábí. Je to každý produktz nich připravený (mouky, vločky, kroupy,müsli, chléb, pečivo, škrob, různé pochutiny,sladkosti, bonbony, čokolády apod., jídlaneznámého složení, jídla v restauracícha další).
Potravinářské výrobky vhodné pro nemoc-né celiakií musí být viditelně označenylogem nebo slovy „bez lepku“ nebo si jeprostě musíme při-pravit sami z čistěbezlepkových su-rovin.
Všechny pot-raviny, které ob-sahují by� i jenmalou příměslepku, tj. všechny
produkty vyrobené z pšenice, špaldy,žita, žitovce, ječmene a ovsa, jsou pronemocného celiakií škodlivé. Je třeba siuvědomit, že bez přísného dodržováníbezlepkové diety není vyléčení celiakiev současné době možné.
Více najdete v knize z naší ediceDIETA – CELIAKIE. Dieta bezlepkováa rady lékaře, ISBN 978-80-85936-62-9.
Bezlepková dieta a alergiena lepek
či jeho nesnášenlivostNěkolik století zpátky, a to platí dodnes,
je naše běžná strava lidově řečeno „přelepkována“. Táhne se to s námi již od dob různých hladomorů a neúrod. Záchranou obyvatelstva byla pšenice, asi od 17. století snad i brambory.
Dnes v době globalizace, kdy je všehodostatek, můžeme říci, že je pšenicetaké „záchranou“, ale nikoliv obyvatel.Je „záchranou“ velkých zemědělskýcha potravinářských podniků. Pšenice (narozdíl od jiných obilovin) dobře rostea plodí i v méně výhodných půdách a kli-matických podmínkách. Z obilovinmírného pásma je její pěstování nejméněnáročné a v poslední době je šlechtěnatak, aby jako plodina odolala téměř všemu– od chudé půdy, sucha, deště, přes škůd-ce a plevele snad až ke genové modifikaci(nemáme na mysli křížení). Prostě, jak sikultivar nastavíme, tak se nám v danémmístě urodí. Že je to pšenice jiná, než tapřed 100 lety, to je zřejmé. Tak to mámesoučasné zemědělství.
A te� současný zpracovatelský průmysl.Pšenice a mouky a jiné produkty z nívyrobené mají mnoho výhodných zpra-covatelských vlastností, které se dnesv potravinářské velkovýrobě cení. Cení sei schopnost dobré skladovatelnosti vý-robku a jeho trvale lákavý vzhled. Zamnohé z toho „vděčíme“ lepku. Lepeknajdeme v masných, mléčných, pe-kařských, cukrovinkářských, ovocných
ezlepková dieta se stala v posledních několika létech módní záležitostí.Blogerky na internetu, různé magazíny i jiná média, dokonce i bezlepkové
kuchařky, nás trvale navádějí ke konzumaci co největšího množství (nebo pokudmožno výhradně) bezlepkových potravin. Dokonce je v některých kruzíchzájemců o zdravý životní styl dáváno rovnítko mezi zdravou výživu a bezlep-kovou stravu a také mnohé portály „o hubnutí“ vám zaručují, že při bezlepkovédietě určitě zhubnete.
BB
Částečný přehled z produkce PROBIO Staré Město p. Sn.
4 e-bio �� 1/2019
biopotraviny
BEZLEPKOVÁ DIETA jen pro celiatiky a alergiky? A co bezlepková výživa PRO ZDRAVÉ?
��
a jiných potravinářských výrobcích.Pšeničný škrob a jiné produkty z pšenicejsou skoro všude, a také nejsou lepku-prosté. Navíc, výrobci pořizují tyto „náh-ražky“ při relativně nízkých výrobních ná-kladech.
A co naše domácnosti? Většina hospo-dyněk zná vpodstatě jen „mouku“ – hlad-kou, polohrubou a hrubou. O tom, že je tojen a vždy mouka pšeničná, již takováhospodyňka dále neuvažuje. V domác-nostech se téměř výhradně peče jenz pšeničné mouky. Přidají se k tomui knedlíky, těstoviny apod. – opět výhradněz pšenice. Rozhodující je zde cena, a paki snadná a rychlá příprava těsta a pěknýkonečný vzhled.
Někteří z nás, jež si hledí svého zdra-vého životního stylu, o tom vědí vícea jsou již vzdělanější. Ve svých domác-nostech proto pečou a vaří mnohem méněz pšenice, naopak preferují různé dalšíobiloviny vč. přirozeně bezlepkových.Bohužel – zatím jsme ve velké menšině!Stačí si např. zjistit spotřebu moukypšeničné a porovnat ji se spotřebou moukze špaldy, žita, ječmene, pohanky,kukuřice a jiných.
Od zpracovatelských vlastností pše-nice se obloukem dostáváme zpětk zemědělství, tedy k vývoji nových kulti-varů pšenice. Diskutovaný lepek, jak jsmeuvedeli, má rozhodující vliv na zpracova-telnost těst, masných výrobků apod. a dávápotravinářským výrobkům žádanou kon-zistenci a vzhled. Výrobci proto tlačí nazemědělské vývojáře a žádají v zrnuvysoký obsah lepku, který má dnes jiždaleko od přirozeného obsahu v pů-vodních odrůdách pšenice. Chce sevám věřit, že dnes zpracovávané pše-ničné zrno má 20 až 40x více lepku, nežmělo ještě před několika desítkami let? Jeto výsledek „pokroku“ v zemědělskévýrobě i ve zpracovatelském průmyslu.A kdo to vše nakonec odnese? No přecemy, spotřebitelé… Lepek všudypřítom-ný. Závadná strava to sice není, ale másvé ALE…
To ALE je trvalé nadužívání– abuzus – lepku!Reakcí na všudypřítomnost lepku jsou
různé alergie a intolerance. V evropskécivilizaci alergií stále přibývá a bude přibý-vat. Je známo, že Asiati a Jihoameričanémají ve stravě podstatně méně pšenice(více rýže, kukuřice) a podobné potížes nadužíváním lepku tam jsou vzácností.S globalizací lze však očekávat, že našeproblémy s lepkem se dostanou i tam,podobně jako je to s mlékem.
Alergie na lepek začíná špatnou tole-rancí pšenice, tady hlavně pšeničnýchtěst, pečiva a dalších pšeničných výrobků.Reakce je téměř okamžitá. Když na-hradíme pšeničné pečivo, např. špaldovýmnebo žitným, může taková alergie zvolnazmizet.
Intolerance lepku nejen z pšenice jezávažnějšího charakteru a může býtpočátkem vážných gastroenterologic-kých onemocnění, zejména celiakie.Pokud se s takovými potížemi setkáme,
pak si to vyžaduje důslednou péči aler-gologa a gastroenterologa a následnáléčebná a nutriční doporučení – tj.nasazení opravdové přísné bezlepkovédiety, a to dočasně, nebo spíše natrvalo.
Bezlepková dieta (strava)a zdraví jedinci
Něco ze života: V sobotu jsem chvíli sle-dovala na ČT 1 známý kuchařský magazín„Kluci v akci“, protože také chodím léta dopořadu ČT 1 Sama doma vařit zdravouvýživu. „Kluci“ jsou jinak pěkná kulinářsko– zábavní show s mnoha dobrými nápady.A jak tak právě píši tento článek, tak ejhle!– Filip i Ondřej se párkráte neobešli bezkonstatování: „…no a je to dokonce bezlepku, a tak je to navíc ještě i zdravé!“Prostě se to do nás hustí všude. Nemohuse zbavit dojmu, že někdo tyto fake newscíleně plodí a mnozí, kteří až tak té zdravévýživě příliš nerozumí, přijímají a předáva-jí slogan „bez lepku = zdravé“ velmivehementně.
Poznámka z Wikipedie: Fake news –úmyslné šíření dezinformací za účelemzmanipulovat příjemce.
Na druhé straně (kromě snad některýchzodpovědných uzenářských firem) se dovšeho stále láduje lepek, pšeničný škroba jiné přísady původem z pšenice. Pečivoa chléb jsou skoro 100 % pšeničné, pše-ničnou mouku najdeme skoro na všechúdajích potravinářských výrobků. Jenopravdu málokterý chléb má jistý menšípodíl žita. A aby byl obrázek úplný – jakozdravá výživa „bez cholesterolu“ a jídla provegany a vegetariány se prodávají a do-poručují lepkové koncentráty – tzv. rost-
linná „masa“, např. ROBI. Když už jsmeu těch veganů, tak z čeho jsou asi tyveganské párečky, salámky, steaky a dalšílahůdky? No přece zase z „materiálu“
s koncentrovaným lepkem… A zase je tubyznys s lidským zdravím a hloupostí.
Jak se v tom lepkovém světězorientovat?
O nadužívání lepku u nás jsem psalav mých knížkách o zdravé výživě již dáv-no. A je to „Stručná celozrnná BIOkuchařka“, „Kukuřice – Rýže – Jáhly –Pohanka“ a další tituly. Snažím se naučitčtenáře, posluchače i diváky, že simůžeme naši „přelepkovanou“ stravuobohatit tak, že si do domácího jídelníčkuzařadíme i další méně známé obiloviny,pseudoobiloviny a luštěniny a z nichvyrobené mouky, vločky, kroupy, krupice,müsli, pukance atd…, které lepek bu�přirozeně neobsahují, nebo jej majív přirozeném množství. A jaké obilovinyto tedy jsou?
Přirozeně bezlepkové potraviny– obiloviny a pseudoobiloviny
Rýže – zrno, mouka, krupice, vločky,pukance, instatntní a jiné BLP kaše
Kukuřice – zrmo, mouka, krupice,polenta, cornflakes, instantní a jiné BLPkaše
Pohanka – zrno, mouka, vločky, láman-ka, kroupa, pukance, instantní a jiné BLPkaše
Proso/jáhly – zrno, mouka, vločky,pukance, instantní a jiné BLP kaše
Amaranth – zrnka, mouka, pukanceQuinoa (z Jižní Ameriky) – zrnka,
pukanceČirok – zrna, moukaTEFF (z Etiopie) – zrnka
��
e-bio �� 1/2019 5
��
Kvetoucí pohanka a neloupané semeno pohanky.
Přirozeně bezlepkové moukyz luštěnin
Sója – sójové mouky (hladká a hrubáplnotučná, odtučnělá a další)
Lupina – lupinová mouka (relativně novývýrobek)
Cizrna – cizrnová moukaČervená čočka – mouka
Obiloviny s relativněpřirozeným množstvím lepku či jiných obilných proteinů
Špalda – špaldová mouka celozrnná,hladká (bio nebo standard), krupice,vločky, kroupa
Žito – žitná mouka celozrnná, chlebová(bio nebo standard), vločky, kroupa
Bezlepkové hotové směsi typu Jizerka,Manter apod. mají specifické složení. Jsouvyvinuty a vyráběny ze surovin bez lepkua doplněny různými zlepšujícími bezlep-kovými přísadami. Ty umožňují přípravutěst a pečení tak, aby měl spotřebiteldojem běžné přípravy a kvality pečiva adosáhlo se organoleptických vlastnostípodobných pečivu pšeničnému.
Bezlepkové směsi jsou vhodné hlav-ně pro nemocné celiakií a pro některéalergiky. Hlavně proto, že zde nemůžedojít k záměně či „znečistění“ malýmmnožstvím lepku.
Zdravý adept bezlepkového vaření a pe-čení si použitím směsí v zásadě neuš-
kodí. Ochuzuje se však o mnoho cennýchpřírodních látek, které jsou obsaženyv přirozeně bezlepkových obilovinách.Navíc vydává zbytečně finanční prostřed-ky, ceny bezlepkových směsí jsou obecněhodně vysoké.
Několik doporučení prozdravé, kteří se rozhodliomezit konzumacipotravin s lepkem
1. Chléb a pečivo z jiné než pšeničnémouky (žitný, špaldový, pohankový chléb,domácí špaldové, ječné, pohankové…pečivo) zařa�te do jídelníčku nejméně jed-nou denně.
2. Knedlíky a těstoviny nahra�te vaře-nou rýží, pohankou (nebo jejich směsí),kukuřičnou polentou, špaldovým bulgu-rem, bramborovými knedlíky se špaldovoumoukou apod. Bezlepkové těstovinya knedlíkové směsi bych nekupovala, cenaje přehnaná a chu nevalná.
3. Kupte si mouky z pohanky, ku-kuřice, jáhel, rýže, cizrny a sójovoumouku plnotučnou a naučte se z nichpéci domácí pečivo a používat je do jídel(zásmažky, zahuštění polévek apod.). Re-ceptů máme dostatek – jde o to, jen začít!Můžete zkusit i kombinace pečiva s men-ším množstvím mouky pšeničné nebošpaldové (do 20 % – pro lepší vaznost).Jste-li zdrávi, nijak si neublížíte.
4. Bezlepkové hotové směsi zbytečněnekupujte, jste-li jinak zdrávi a nemátealergii na obilné aminokyseliny (lepeka další aminokyseliny z žita, špaldy, ječ-mene, ovsa). Ušetříte si prostředky a mů-žete si pak dopřát z nabídky kvalitnějšíchpřirozeně bezlepkových potravin v kvalitě bio.
5. Hotové bezlepkové sušenky, oplat-ky, müsli, křupky a jiné bych nedo-poručovala kupovat. Jsou cenově velmivysoko a vždy obsahují nějaké ty přísady,které usnadňují jejich výrobu, obsahují bar-viva, příchutě, zvyšují trvanlivost a skla-dovatelnost. Pokud máte čas a náladu nadomácí pečení a vaření, tak prostě – není naddomácí stravu! A hlavně „Víme, co jíme!“
K mým radám, které vycházejí z dlouho-letých zkušeností, vám nabízím několikpřirozeně bezlepkových receptů na obyčej-ný bezlepkový chléb a pečivo, a také napečivo sváteční.
S recepty stále pracuji, a tak mohu ga-rantovat, že fungují.
Mnohem více receptů, rad a informacínajdete v našich knížkách „Kukuřice –Rýže – Jáhly – Pohanka“ a „Stručná CZBIO kuchařka“.
www.medicapublishing.cz
6 e-bio �� 1/2019
Cizrna beraní
e-bio �� 1/2019 7
Domácí bezlepkovýRÝŽOVÝ CHLÉBBOCHNÍK �� PŘÍPRAVA A KYNUTÍ 2 hodiny �� PEČENÍ asi 1 hodina
POTŘEBUJETE�� Automatickou domácí pekárnu�� 250 ml vody �� 200 ml řeckého jogurtu�� 1 a 1/2 lžíce slunečnicového oleje�� 1 a 1/2 lžíce jablečného octa�� 200 g rýžové mouky jemně mleté�� 150 g pohankové mouky�� 150 g kukuřičné mouky hladké�� 1 bílek�� 1 tableta nešumivého celaskonu�� 1 a 1/2 lžičky soli �� 1 a 1/2 lžičky cukru�� 1 balíček sušeného droždí �� 1 lžíce drceného kmínu
POSTUP1. Na dno formy pekárny s míchadly dejtevšechny tekuté suroviny včetně jogurtu a roz-drcený celaskon. Mouky smíchejte v misce,a pak vsypte k tekutinám. Do jednoho rohuformy dejte sůl, do druhého cukr. Do středunasypte droždí a kmín.2. Formu vložte do pekárny, zvolte program„TĚSTO“ a stiskněte tlačítko „START“. Ažpekárna pípne, je těsto umíchané a vyky-nuté.3. Pokračujte v pečení přímo v pekárně(těsto urovnejte vidličkou a spuste prog-ram „PEČENÍ“).OBMĚNAChléb můžete upéci i v troubě. Vykynuté
těsto dejte do formy vymazané máslem(např. hranatá chlebíčková forma nebo kula-tá ohnivzdorná miska).�� V troubě pečte při teplotě 185 ˚C nej-méně 1 hodinu. Propečení zkontrolujtevpichem špejle.�� Z těsta můžete upéci i dalamánky v más-lem nebo olejem vymazané formě na muffiny.
TVAROHOVÉ BELEPKOVÉtyčky k vínu
POTŘEBUJETE
�� 200 g celozrnné pohankové mouky�� 50 g cizrnové nebo sójové mouky
plnotučné�� 250 g měkkého tvarohu�� 200 g másla �� sůl a semínka na posypání�� vejce na potření
POSTUP1. Mouky smíchejte a s tvarohem, změk-lým máslem a lžičky soli uhněte na válutěsto. Dejte do mikroténového sáčkua nechte v chladnu pár hodin zaležet.2. Na pohankovou moukou posypanémválu rozválejte na tl. asi 4 mm, rádýlkemvykrájejte tyčky podle libosti a přenestena plech vyložený papírem na pečení.3. Tyčky potřete rozšlehaným vejcem,posypte semínky a eventuálně i solí.4. Pečte v trobě vyhřáté na 175 ˚C dozlatova.
JAHELNÁ vosí hnízda30 KOUSKŮ �� PŘÍPRAVA A KYNUTÍ 2 až 3 hodiny �� PEČENÍ 30 minut
POTŘEBUJETE�� 200 g rýžové mouky jemně mleté �� 200 g pohankové mouky�� 1 vejce�� 40 g čerstvého droždí�� 50 g cukru krupice�� 50 g čerstvého másla nebo
sójového oleje�� asi 200 ml mléka nebo vody�� 1/4 lžičky soliDále:Pohankovou mouku na vál, papír na pe-čení, máslo na potírání (rozpuštěné)a mléko s cukrem na potření.NÁPLŇ�� 150 g mandlí �� 50 g medu ��kousekvanilky �� cukr podle chuti �� mletá skořice
POSTUP1. V míse rozšlehejte vejce s cukrema změklým máslem do pěny. Droždí rozmí-chejte v hrnečku s trochou mléka a cukrua nechte vzejít kvásek.2. Mouky smíchejte, přidejte sůl. Moučnousměs zlehka zapracujte spolu s mlékemdo připravené směsi, nejlépe ručnímelektrickým hnětačem. Měkké pružné těstourovnejte v míse a nechte pod utěrkou nateplém místě kynout, až objem zdvojnásobí.3. Mandle nastrouhejte a smíchejte s os-tatními surovinami.4. Vykynuté těsto rozválejte na pohan-
kovou moukou vysy-paném válu do obdélníku30 cm x 50 cm, tlouškatěsta bude asi 1,5 cm.Plátpotřete rovnoměrně mand-lovou náplní a zaviňte.5. Roládu nakrájejte příč-ně na 30 kousků, vytva-rujte je, skládejte vedlesebe do dortové nebokoláčové formy, mezisebou potřete rozpuš-těným máslem nebo ole-jem. Pod utěrkou nechteasi půl hodiny vykynout,potřete shora oslazenýmvlažným mlékem a upečtev troubě vyhřáté na180 ˚C do růžova.
Pavla Momčilová
PŘÍRODNĚ BEZLEPKOVÉ RECEPTY
Co se týče národností a ras, byla to akceopravdu pestrá, hrstka nás Evropanů bylaopravdu okrajová a dominovali Indové, Aust-ralané a Číňané. Celá akce včetně doprovodnýchprogramů, občerstvení nebo ubytování před-stavovala poutavý vhled do indické kulturya indického světa.
Konference se konala v areálu zemědělskéuniverzity (Agricultural University), který ležímimo centrum Hyderabadu, asi jako VŠZv Suchdole. Areál je velice rozlehlý a ambiciózní,ale mezi jednotlivými budovami zejí velká pros-tranství (porostlá roztroušenými lesíky a křovi-nami), takže nás z několika hostelů na vlastníkonferenci svážely po ránu autobusy a večernás tam zase vracely.
Zázemí konferenceS moderním areálem kontrastují obchůdky
krčící se u hlavní silnice, kam jsem si jednouzašla pěšky koupit snídani. Tady se vámnaskytne scenérie pro Indii typická: klopýtáte tupřes rozvrtané chodníky a různé jámy a kličku-jete mezi motorkami, většina krámků mázatažené zaprášené rolety, a v těch otevřenýchněkde nabízejí třeba pouze koš vajec, jinde plas-tové lahve s něčím kalným (nafta?), vedle dřepískupinka mužů nad rozvrtanou motorkou,z nějaké temné kukaně vyhlíží na ulici krejčíknebo švadlena u starožitného šicího stroje…,a tak to jde pořád dál, až si u jednoho stánkupřece jen koupíte banány a u druhého jakousikynutou buchtu se sušeným ovocem, nebotakové hodně sladké krychličky připomínajícímarcipán, ale rozsýpavé, složené hlavně zesušeného mléka. (Místní indické snídaně, kterénám podávali, se totiž skládají z placek
a pálivých omáček se zeleninou, což pokládámza výborný oběd nebo večeři, ale po ránu je tona mě jaksi moc silné. Proto ty nákupy na vlast-ní pěst...)
Různí národové a jejich zástupciÚčast na konferenci odhaduji na 400–500 lidí,
a jak bylo hlásáno, přijeli zástupci 63 zemí.Kromě „většinových“ Indů, Australanů a Číňanůdorazilo pár Američanů, z Evropy skupinkyBritů, Francouzů a Italů. Sem tam se vyskytlněkdo třeba z Koreje, Holandska, Srí Lanky,
Ukrajiny (předseda ukrajinské národní per-makulturní organizace Pavlo Ardanov) a podob-ně. Z ČR jsem tu nebyla jediná, k naší národ-nosti se hlásil ještě mně dosud neznámý mladýmuž jménem Daniel Holík. Když jsem ho vypá-trala a oslovila, ukázalo se, že pobýval pět let naNovém Zélandu a te� se chystá ještě na SríLanku a do podobných zemí, takže není divu, ženení s děním u nás moc v kontaktu. Brzy jsem seblíž seznámila s Australanem Benem a BritkouElizabeth, kteří se oba zajímají o permakulturnívýzkum a učení permakultury na univerzitách,a tak jsem je nakontaktovala na Pavla Ardanovaa na náš společný visegradský projekt – plánu-jeme totiž mezinárodní setkání na téma pro-sazování permakultury na univerzitách.
Místo konání
Přednášky a workshopy probíhaly v budověAuditoria, v níž je umístěný jeden velký sál a třimenší. Vedle ní vyrostla jídelní hala, vytvořenáz dřevěné konstrukce a plátna, kde se při jídlesedělo na zemi na zeleném koberci. Jídlo bylovesměs domorodé, tedy placky, rýže, různépálivé omáčky se zeleninou, vejce natvrdoa banány. Kromě vody se pil z malých kalíškůoslazený čaj nebo káva s mlékem. (První denjsme k snídani taky dostali guavu – tvrdouzelenou kouli s nahořklou slupkou a se zrníč-
ky uvnitř, a musela jsem se vyptat, co to jea jak se to jí.)
Vedle jídelní haly byla postavena podobná halase stánky místních farmářů, kteří tady prodávalisvé produkty za férové (to znamená téměřevropské) ceny. Dostala se tu zelenina, semínka,různé konzervované potraviny, koření, šperky,látky, ale také knížky. Koupila jsem si knihuo stavu životního prostředí v Indii, podomáckutkaný bavlněný šál s krásným béžovomodrýmvzorem a pár sladkostí z oříšků a medu. (Přitommi prodejci své zboží nejenže nevnucovali,ale někdy byl docela problém se doptat nacenu, materiál a podobně a domoci se koupě.Obrovský kontrast proti obchodníkům z turi-stických oblastí, které jsem měla možnostpoznat během své indické dovolené!) A ještětu pro dobu konference vyrostly dvě stavbičky –jedna hostila souběžný dětský program a druháukázky různých technologií (zemní a vodníchladnička z hliněných nádob, uchovávánísemínek v nádobách uzavřených kravskýmhnojem, raketová kamna, místní léčivé bylinya podobně).
Vstupní hala i pódium byly krásně dekorovanémístním košíkářským uměním, keramickýminádobami a semínky nasypanými ozdobně dokruhu na zem a do nádob.
Úplný začátek akce zajistila místní břesknáhudba (kombinace ječivých píš�al a činelů),která nás vedla v průvodu k farmářským stán-kům a zpátky. Chvíli mi to přišlo pěkné, člověkato aspoň probudilo, ale po deseti minutách jsemzačala toužebně očekávat konec (trochu totrhalo uši) a po půlhodině jsem se snažila uni-knout, ale nebylo kam. Hudba stále sílila,skončila po pětačtyřiceti minutách a já jsemměla nervy nadranc, zrychlený pulz, brněla měhlava a musela jsem si vzít ibalgin a zhlubokadýchat. (Ovšem stále jsem si připomínala, žeprávě na tento den připadají mé třiašedesáténarozeniny, takže nemohu své stařecké roz-mary pokládat za všeobecně převažujícínázor. To se týkalo taky sezení na zemi přijídle – každý nemá artrózu v kolenou...)
Začátek programuV některých chvílích běžely čtyři programy
současně, ale často jsme se shromáždili na pro-gramu jediném, a to ve velkém sále. To byl pří-pad zahajovacího a závěrečného ceremoniálu,které byly oba na můj vkus příšerně dlouhé(kolem dvou hodin) a rozvleklé (mluvilo se,aniž by se něco řeklo, nebo se ani nemluviloa lidé nekonečně dlouho jeden po druhémpřicházeli na pódium… a pořád se někomutleskalo), ale jiný kraj – jiný mrav, Indové jsouzřejmě hodně obřadní.
Úvodní zdravici přednesli manželé Padma(ona) a Narsanna (on) Koppulovi – největšíindičtí propagátoři permakultury, zakladateléprvní indické permakulturní farmy Aranya Farm,a zřejmě také hlavní tahouni a guru této konfere-nce i navazující pětidenní konvergence.
vanáctá IPC – InternationalPermaculture Conference – se
konala 25.–26. 11. v indickémHyderabadu. Nesla se ve znameníekofeminismu a komunit.
DD
8 e-bio �� 1/2019
��
trvale udržitelný život
REPORTÁŽ ZE SVĚTOVÉ PERMAKULTURNÍ KONFERENCE 2017 – Eva Hauserová
Další zdravici pronesl David Holmgren,ale jen on-line, neb dbá na svoji uhlíkovou stopua také chystá novou knihu, která je na spadnutí(RetroSuburbia: the downshifter's guide toa resilient future, volně přeloženo Jak přizpůso-bit svůj život v domku na předměstí budoucímpožadavkům na větší resilienci). Zdůraznil, žepermakultura se hodí pro všechny kulturya všude je třeba rozvíjet místní komunity jakoprotiváhu a alternativu korporacím a globalizaci.
Následovalo vítání přítomných hvězd: největšíz nich byla známá indická ekofeministka a akti-vistka Vandana Shiva, dále dorazila americkáekofeministka a spirituální autorka Starhawk,australské permakulturistky Rosemary Morrowa Robyn Francis, Margaret Holzer z Rakouska(která se hodně podílela na organizaci kon-ference) a řada místních indických profesorů.Velmi dlouho trvalo, než hvězdy na jevištirozsvítily příslušný počet plamínků (a nic víc sepřitom nedělo).
Jedním z hlavních témat konference bylavůdčí úloha žen v transformaci společnosti.Další témata: voda a hospodaření s ní, per-makultura a společenská odpovědnost, grass-root movement neboli dělání věcí „zezdola“,permakultura a řešení klimatických změn,a konečně navazování na tradice a čerpáníz tradičních kultur.
Rozporuplná Vandana ShivaMá očekávání od této hvězdy první velikosti
byla dána tím, že jsem ji už jednou zažila„naživo“ – bylo to v roce 2000 v Praze na za-sedání WTO, kdy se v ulicích demonstrovalo,mnohdy dost bojovně, a souběžně s jednánímWTO probíhal aktivistický program. Tady právěVandana mluvila a velmi mě tehdy zklamala. Posedmnácti letech jsem se ji snažila vnímat s otev-řenou myslí a srdcem, ale myslím, že jsempřesně pochopila, co mi na jejím projevu i ob-sahu toho, co říká, stále tak vadí. Má hodněspolečného s takovým Geoffem Lawtonem: pů-sobí na emoce, strhuje lidi, ale za tu cenu, žedeformuje a posouvá pravdu (až bych řekla, žeji pošlapává). Je demagogická, její vidění světaje velice černobílé a osobně si myslím, že to je
nebezpečné, protože se tím vyhrocují konfliktya znemožňuje dorozumění a domluva.
Přitom má ve své agendě Vandana v podstatěpravdu. Ano, globalizace – ve smyslu růstumoci korporací a financí – JE špatná, nadvládapeněz a zisku JE špatná, a je docela možné, žetakto utvářená společnost JE výsledkemmužské dominance – ale není přece oprávněnéříkat „mužský princip je zlo, zatímco ženy jsoupečující, spojující, sdílející…, chemie je zlo,GMO jsou vymyšleny pouze ze ziskuchtivosti“– protože tyhle věci prostě nejsou pravda. GMObyly vymyšleny z dobré vůle a s dobrýmúmyslem poskytnout lidem víc a kvalitnějšípotravy, léků a dalších věcí. Někdo tu práci,která do nich byla vložená, logicky musí zaplatit.Proto není na jejich patentování nic divného.Když je lidé nechtějí, a je tedy nepoužívají a celávěc odumře na úbytě.
Lidé jako Vandana Shiva svým militantním kři-kem proti sobě a proti ostatním ekologůmpoštvou spoustu docela rozumných lidiček,kteří se neprovinili ničím horším, než že důvěřu-jí technologiím a jejich moci prospívat lidstvu. –Abych tedy Vandanu citovala přesně a nepod-souvala jí něco, co neřekla, cituji:
„Greed + violence = patriarchy (chamtivostči ziskuchtivost a násilí = patriarchát) –kdežto ženy jsou nositelkami přesněopačných věcí, pečování a sdílení.
Jediným důvodem pro vymýšlení a šířeníGMO je ziskuchtivost, ale (pohoršený křik) –život není stroj!
Poison kartel' – neboli jedy šířící spolek –Monsanto a další firmy – působí, že farmářiupadají do dluhů a páchají sebevraždy (na-příklad kvůli suchu a neúrodě bavlny).
Fixovat dusík příroda dovede i bez GMO.“Co mi na tom vadí:Úplně pomíjí, že mužský a ženský princip se
přece doplňují, jsou přítomny v každémčlověku a nedá se říct, že by jeden byl špatnýa druhý dobrý.
Vůbec se nezmiňuje o tom, že farmáři mají vol-bu prostě GMO nepěstovat, že jejich motivemjsou právě vyšší zisky, když se zadaří a urodíse. Pokud firmy informují farmáře špatně, je
problém přesně v té špatné informovanosti, a tuby měli farmáři i aktivisté řešit. Firmy chtějí zasvá GM osiva přirozeně peníze, a ano, finančnípotíže farmářů při neúrodě by se měly řešit, aleje přece spousta možností, jak na to (pojištění,státní intervence, vzájemně podpůrné spolky,diverzita pěstování plodin...)
Dále Vandana pomíjí, že lidstvo šlechtilohospodářské organismy odjakživa, že napříkladněkteré odrůdy ječmene byly získány bombar-dováním DNA radiací, což je vlastně horší nežGMO. GMO v některých případech naopak šetřípesticidy, hnojiva i vodu oproti běžným kon-venčním plodinám (tím se jich nezastávám, aleje to pravda, pokud srovnáváme GMO s kon-venčními plodinami a ne s bioprodukcí, kteráje filozoficky i ekonomicky někde jinde).
A jistěže GM postupy využívají to, co přírodauž vynalezla – jako fixaci dusíku – jen to nověa výhodně kombinují.
Protože jsem původně vystudovala genovéinženýrství, vidím, jak jsou tvrzení VandanyShivy pokroucená a demagogická. Pokudchceme GMO odmítnout, takovéto pomýlenébláboly naší věci spíše ublíží, protože se proje-vujeme s odpuštěním velmi hloupě – radějibychom se měli ohánět věcnými, korektnímia rozumnými argumenty.
Tak. Když o tom píšu, zase jsem se rozčílila!Vandana sklidila „standing ovations“, potlesk
vestoje, jelikož hrála na emoce a všechnov závěru vygradovala do nějakého údernéhoprovolání typu, že: a� žije život a ne smrt.Tleskala jsem vlažně a nevstala jsem.
Další problém s Vandanou mám v tom, ževlastně nevím, k čemu vyzývá. Kdyby řekla, žemáme bojkotovat a nekupovat produkty nad-národních korporací, plus zakládat komunityfungující podle jiných, zdravějších modelů, je tov pořádku. Jenomže ono to spíš vyznívá, že volápo nějaké rudé revoluci typu, aby se všichni lidivyhnali pracovat rukama na pole, aby se svrhlyexistující vlády, zničily chemické továrny a nas-tolila nějaká diktatura ekofeministického rolnict-va či co. Tohle ovšem explicitně neříká taky…
Další vystoupení: migranti, nudaa permakultura v Číně
Po Vandaně mluvila přední australská per-makulturní lektorka Robyn Francis, což jeosoba dosti střízlivá a zřejmě spíš racionální,a její řeč zdaleka v publiku tolik nerezonovala.Jmenovala různé ženy z ekologického hnutía permakultury a vyprávěla jejich příběhy.Všichni přítomní se v podstatě shodli, že úlohažen je hlavně v budování komunit a v sociálnípermakultuře.
Další programový blok byla panelová diskuse,kterou vedla Rosemary Morrow a která setýkala permakultury a migrace. On-line mluvilidva lidé z Afghanistánu, v reálu vystoupila ženaz Libanonu (stará se o syrské utečence),z Filipín (kde se řeší místní vzpoury a nepoko-je) a Francesca z Itálie, která pracuje s uprch-líky hlavně ze Senegalu (v Turíně jsou jichtisíce). V podstatě ve všech případech se daří,aby si migranti pěstovali v táborech aspoňnějaké vlastní jídlo a zakládali komunitnízahrady a další společné projekty. ��
e-bio �� 1/2019 9
��
Pak jsem si musela vždycky něco vybratze souběžných přednášek. Zlákalo mě vys-toupení indického profesora Mekaly Lakhs-mana na téma starých zemědělských systémůa integrace zvířat (jak to v Indii odjakživa bylos tím soužitím s kravami?), ale zažila jsemhrozné zklamání – byl to příklad po všechstránkách špatné přednášky, oddrmolené a ba-nální, takže lidé se v závěru až smáli, když pro-fesor drnčel stále rychleji obecně známá faktaz historie světového zemědělství a jednotlivéslajdy se měnily tak rychle, že člověk nestačilpřečíst ani dvě slova.
Pak jsem byla zvědavá na čínský příspěvek,což byla z čínštiny tlumočená prezentace pod-saditého mužíka jménem Qinhua Yuan na téma„Oživení zemědělské půdy v moderních čín-ských městech podle principů permakultury“.Vše navazuje na vládní program obnovy ekolo-gie a krajiny a nese se v typickém duchu vy-tyčování hesel, například „Nejde o to, co mámea co nemáme, ale co je dobré a co je špatné“,„Osvoj si dovednosti potřebné k pěstování“,„Poznávej přírodu a chraň ji“, a tak dále.Konkrétně učí obyvatele měst osazovatbalkony, pěstovat si houby, nebo třeba hnojitzáhonky z obrácených plastových lahvís odříznutým dnem, kam se dává kuchyňskýodpad prokládaný hnědým cukrem, který bránízápachu (není mi jasné proč, snad cukr pod-poruje kvašení). Podobně využívají k mikro-kompostování, tentokrát s pomocí žížal, psíhovínka. Trochu legrační byly snímky využitírecyklace ke „zkrášlování“ – staré jízdní kolojako dekorace zahrádky, obarvené pneumatikyjako lem pískoviště, kameny jako prvky v poušt-ní (my bychom řekli japonské) zahrádce.
Nedělní programy: jde se uživit permakulturou?
Program započal písní domorodých žen, rytmi-ckou, snad pracovní, přednesenou charakteris-tickými vysokými ječivými hlasy.
Pak přednesl zdravici vnuk Billa MollisonaStuart a oba Koppulovi představili svůj projekt,permakulturní farmu Aranya (to je sanskrtskývýraz pro les). Jedná se o první permakulturnífarmu v Indii a mají už 30 let praxe. Pracují sesuchou krajinou, takže je hodně důležitý man-agement vody. Velkou roli hraje místní komuni-ta, sdílení a vzájemné učení – a zajímavost je, želistovou zeleninu nemusí pěstovat vůbec,protože vystačí s tím, co vyplejí (jedná seo desítky druhů rostlin, většina místníchplaných rostlin je jedlých a velmi dobrých).
Pak jsem šla na prezentaci Francoise Légeraz Francie, který se zabývá výzkumem mikroekofarem, hospodařících v podstatě permakul-turně, i když samy sebe takto neoznačují. Ty nej-menší (zeleninové – do 2500 m2) nemajížádnou mechanizaci, větší jen jednoduchou. VeFrancii jich je v současnosti asi 90 a výzkumdopadl tak, že se tímto způsobem uživit v zá-sadě lze. Výdělku odpovídajícího minimálnífrancouzské mzdě může pracovník dosáhnoutna 6 hektarech.
Je tu ovšem několik důležitých faktorů, kterécelou věc usnadňují nebo umožňují:
��spolupráce s městy (farmy leží v jejichblízkosti);
��důležitá je marketingová strategie a komu-nita kolem farmy (některé jsou propojenys KPZ, ale tento systém je volnější, tj.odběratelé netrvají na přesně definovanýchpodílech, termínech apod.) včetně bezpeněžnívýměny (sazeničky, semínka, práce,WWOOF...);
��část produkce je „high value“ (má vysok-ou hodnotu, dohaduji se, že asi léčivky akoření, možná sazeničky pro obyvatele měst,gurmánské salátky, rostliny do kořenovek apodobně).
Nejčastější jsou farmy s jednoduchou mech-anizací do velikosti 13 hektarů, které pěstujítřeba tykve. Skoro všechny farmy mají skleníky,zpravidla z recyklovaných materiálů, které lzepořídit prakticky zdarma.
Letem světem dalšími tématyCadi Pink z Británie představila strategii kos-
metické firmy Lush, kterou jsem neznala, aleopravdu v praxi uplatňují praktiky, které jsou vícnež bio a víc než netestování na zvířatech –aktivně bojují proti všemu, co jim připadá ne-etické, snaží se aplikovat permakulturu, férověspolupracovat s místními lidmi ze zemí globál-ního jihu. (Zjistila jsem, že Lush má obchodyi u nás, viz cz.lush.com.)
Americká autorka Marcia Amidon Lustedpředstavila severoamerické ženy, na které ofi-ciální historie zapomíná a které hrály velkou rolive vývoji zemědělství: je to třeba Eliza LucasPincey, která působila v 18. stol., myslím, že tobyla plantážnice, nebo Lizzie JohnsonWilliams, učitelka přírodních věd z 19. století.
Australanka Robin Clayfeld vedla panel o že-nách a sociální permakultuře, kterého se účast-nilo několik indických domorodých žen (zdů-razňovaly, jak se o všechno starají ony –o děti, slepice, vaření, celou domácnost, abyvšechno fungovalo...), dále Robyn Francis,Starhawk a Vandana Shiva. Co se vlastně řeklo– no, asi tolik, že doménou žen jsou sociálnívztahy, kdežto technické vychytávky až tak mocne.
Předseda britské permakulturní asociace AndyGoldring představil vizi spolupráce v rámci per-makulturního hnutí, vzájemné podporyv různých projektech, která připomíná soci-okratické metody a postupně se vytváří podnázvem „CoLab“, viz třeba www.permacul-ture.org.uk/articles/colab-origins-story.
A na jaké programy jsem nestihla zajít? Sepíšuje sem přehledně: � Ajurvéda a pěstování �
Sociální permakulturní práce v Melbourne �
Permakultura v Karibiku, v Himalájích, v Keni,v Bangladéši, ve městech Jihoafrické republiky� Práce s dětmi v Zimbabwe �� Un-schooling� Permakultura, aktivismus a klimatické změny(se Starhawk – to už jsem slyšela před rokemna EUPC v Itálii) �� Permakulturní ženyv Zambii ��Voda je život * Permakultura a mír��Katastrofa ve Fukušimě, radiace půdy a jak topermakultura může zvládat �� Situace v Indii.
V řadě přednášek a vystoupení zaznělo, žeekofarmaření je na tom v Indii velmi dobře,mají tu 600 000 certifikovaných drobných eko-
farmářů a ministři zemědělství jednotlivýchindických států jsou proti chemizovanému, prů-myslovému zemědělství (což by podle indick-ého mluvčího například německý ministrzemědělství nikdy neřekl).
Velmi hezkou populární přednášku, vhodnoupro lidi „zvenčí“, měl lektor Sultan Ismail, včet-ně velmi živé a vtipné prezentace. Téma bylo půda,ale záběr byl mnohem širší. (Hezké nápady:současná Agriculture je spíše Uglyculture, copotřebujeme, je Global WOrming...) Zají-mavost: květy afrikánů se používají k výzdoběchrámů proto, že působí repelentně na hmyz,to mě nenapadlo. Další zajímavost – kozy napozemku sežerou všechno kromě „pest repel-lents“, rostlin odpuzujících škůdce, které pakmůžete tímto způsobem využít.
V rámci přednášky došlo na uhlíkovou stopukrav, které doslova „prdí“ metan a mají tedy naglobální klimatické změny značný vliv. SultanIsmail rozhořčeně odsoudil bohaté západnístáty, které způsobily klimatické změny a te byz toho chtěly obviňovat krávy, které žily v Indiivždycky a jsou součástí místního ekosystému.Tahle nota výčitek vůči západním bohatýmstátům, zejména Americe, které nejsou ochotnychudým státům pomáhat, ale chtějí je zatěžovatrůznými mezinárodními závazky a omezeními,zaznívala v indické agendě častěji a zní tocelkem oprávněně a pochopitelně.
To mi připomíná, že během této konference se(na rozdíl od IPC předloni v Londýně) růstglobální populace neprobíral a jen bylo zmí-něno, že problémem není populace, ale přílišvysoký konzum. Osobně si myslím, že problémje obojí. – Ale našla jsem si, že porodnost v Indiije te 2,2 na ženu, což je počet přesně potřebnýpro stabilizaci populace, a to mě uklidnilo.
Před konferencí jsem na vlastní pěst cestovalačtyři týdny po jižní Indii a zažila jsem ji tedyz perspektivy turistky. Zaráželo mě, že tadyprakticky všude všichni neustále pálí suché listía další odpady, a také vypalují uschlou trávu,takže a jste kdekoli, skoro pořád cítíte pachspáleniny a vidíte někde nějaký kouř (tytoohníčky nejsou využívány třeba k vaření, hoříjen tak, obvykle někde vedle cesty). Vím, ževypalování porostů může mít i nějaký ekologic-ký smysl, a možná existují důvody, proč Indovéorganický odpad nekompostují (aspoň viditel-ně ne), ale bylo s podivem, že třeba o tomhle sena konferenci vůbec nemluvilo. Stejně tak senezdá, že by Indové využívali tamní pražícíslunce pro solární technologie a vyráběli z nějelektřinu nebo ho využívali k vaření, ale to můžebýt otázka peněz. Musí řešit hodně závažnýchproblémů najednou, v knížce o stavu prostředív Indii jsem pochytila, že vesnice nejsou dostčasto elektrifikované vůbec a spousta lidí nemápřístup k nezávadné pitné vodě, nebo nezávad-né záchody.
Večerní programyV sobotu i v neděli večer byla pokaždé za-
řazena do programu nějaká kultura – ukázkybojového umění (velký úspěch měly hlavnědívky bojovnice), zpěv (dost úmorný mi přišeljakýsi stařík, který velmi dlouho, snad tři čtvr-ti hodiny, deklamoval, mával a bušil
10 e-bio �� 1/2019
��
��
a doplnění poznávacího podzim-ního workshopu na ekovinici
Stanislava Rudolfského v obci Kuks(viz Bio10/2017) se skupina ekologic-kých zemědělců z RC Krkonoše a Pod-krkonoší vydala do bylinkové zahradyu Hospitalu v Kuksu, kde ji očekávaldr. Jiří Pirner. Je spoluzakladatelemZahrady léčivých rostlin při FF UKv Hradci Králové a odborník na pěstěníléčivek. Má zdejší bylinkovou zahraduna starosti se vším všudy – i sesekáním trávníků.
Bylinková zahrada byla u hospitálu už odjeho založení a sloužila pro potřeby lékár-ny. Hospital nechal na počátku 18. stoletívystavět František Antonín Špork za úče-lem péče o přestárlé a práce neschopnémuže z okolí. V údolí Labe na druhé straněhospitalu se nacházely budovy lázní.
Barokní areál je proslulý sochařskou vý-zdobou z dílny Matyáše B. Brauna. V dru-hé polovině minulého století v areálu bylysochy a francouzská zahrada s trávníky.Po obnově areálu v letech 2013–2015 sesem bylinky vrátily do 12 čtverců a zvýše-ných záhonů. Zahrada je koncipovaná po-dle vlastností bylin do sekcí. Také jsou tučtverce s květinami a zeleninou. V rozíchzahrady jsou vysázeny stromky kdoulonía mezi nimi mišpule – méně často pěsto-vané ovoce.
Ve dvou pásech po stra-nách velkého čtvercejsou vysázeny ovocnéstromy. V areálu je do-mek s moderní výkonnousušárnou, pro potřebyukázek sušených rostlin.Elektrická sušárna doká-že vysušit i houby. U bý-valého špýcharu jsou ta-ké pěstební skleníky.
Ing. Jiří Pirner by chtělpostupně navržené sché-ma trochu měnit. I když,jak říkal: „...byliny jsou vy-sázeny dle návrhu archi-tekta od těch povzbuzují-cích, tonizujících, při ces-
tě až ke hřbitovu, kde jsou rostliny jedova-té...„ (Proto by návštěvníci neměli všechnybyliny ochutnávat...)
Rostliny jsou označeny tabulkami s náz-vy českými, někdy i latinskými – sloužíi pro studenty farmacie jako učebnice.Jenže o tajích třeba jejich pěstování, léči-vé schopnosti květů, listů nebo kořene, tosi už musí nastudovat sami návštěvníci.Nebo využít doprovodu zkušeného odbor-níka, zejména v sobotu a v neděli.
Skupinka ekologic-kých zemědělců seleccos o bylináchdozvěděla. V polovi-ně září ještě zahradaskýtala celkem buj-nou i kvetoucí vege-taci, včetně něk-terých druhůzeleniny. Na pozd-něší jaro si sem jistěnajděte cestu. Bývajítu pořádány zají-mavé akce.
Mirka Vohralíková
NN
holí a jen občas něco zpíval ve svémjazyce, kde šlo rozlišit pouze opakující seslovo „agriculture“, načež nám komentátorještě dlouze vysvětloval, že se jednaloo lamentaci nad vztahy pěstitelů a konzu-mentů v současném zemědělství, což bylo takjediné, co jsem z toho všeho sama pochopila),pak přišly na řadu krásné klasické tance v nád-herných kostýmech. Problém byl v tom, že námnikdo neřekl, že současně probíhá v jídelnímprostoru večeře, takže jsem byla příšerněhladová a netušila jsem, že mám prostě nezd-vořile odejít z představení na jídlo.
Zakončení konferenceJak už jsem psala, závěrečný rituál byl velmi
nudný a zdlouhavý, ale aspoň jste si uvědomili,kolik dobrovolníků se na organizaci téhle akcepodílelo a jaká s tím byla práce – takže nenídivu, že tu a tam zůstalo něco nedotaženo.V rámci ceremoniálu jsme povstali a složili„pledge“ (slib), že budeme bojovat protiprůmyslovému zemědělství a korporacím,a bylo předáno obrazné žezlo (ve skutečnostitři zvonečky) Argentině, kde se bude konatdalší IPC, ale až za tři roky, 2020.
Na konferenci ještě navazovala pětidenní kon-vergence, která se konala přímo na nově vznika-jící farmě sto kilometrů od Hyderabádu, bylaurčená nikoli veřejnosti, ale „zasvěceným“ per-makulturníkům, a byla určitě po mnoha strán-kách mnohem zajímavější.
Na tu jsem ale už nejela, moje důvody bylyfinanční, časové a přiznávám, že svoji roli hrálai moje závislost na vymoženostech civilizace.A tak jsem vyrazila ještě na krátkou prohlídkuHyderabadu, a pak na letadlo mířící domů doEvropy...
FOTO – autorka Eva Hauserová
��
e-bio �� 1/2019 11
BYLINKOVÁ ZAHRADA NA KUKSU
Líčidlo americké
12 e-bio �� 1/2019
Zřízení tohoto výboru bylo vyústěnímpráce mé a práce několika dalších pos-lanců, kteří po celou dobu svého mandátuneustále upozorňovali na nedostatkyv současném systému hodnocení a povo-lování pesticidů v EU, zejména pak vesvětle obrovského skandálu s glyfosátema jeho výrobcem společnosti Monsanto.
V práci výboru se tloukly dva proudy
První proud, hnaný zejména kolegyz pravice a podpořený lobbistickým tlakemzemědělců, který tvrdil, že současný sys-tém je bez chyby a s glyfosátem se nic špat-ného nestalo. Druhý, prosazovaný mnoua dalšími zejména levicovými politiky, jenžukazoval na řadu pochybení, která sev procesech hodnocení těchto chemick-ých látek udála v posledních letech i ztrá-tu důvěry veřejnosti v orgány EU s těmitopochybeními související.
Upozorňovali jsme na nedostatek trans-parentnosti celého procesu, na fakt, ževědecké studie, ze kterých vycházíhodnotící orgány, si píší sami výrobci.Jednou vyhrála pravice, podruhé zase my.Což se projevilo i na konstrukci mandátucelého výboru, který do jisté míry otázkuglyfosátu velmi potlačil a nesměl se jípřímo zabývat, či se vyhnul kritice součas-ného trendu obdělávání půdy v EU.
Co se tedy nakonec podařiloprosadit?
V rámci doporučení výboru jsme pro-sadili výzvu, aby veřejnost měla nověvčas přístup ke všem vědeckým studiím,které výrobci pesticidů v žádosti o licencepředkládají. U schválených pesticidů by
také měly být sledovány jejich dopady nalidské zdraví a výsledky tohoto výzkumuby měly být také veřejně dostupné.
Z hlediska kontrolních orgánů by mělodojít také k prověřování tzv. koktejlovéhopůsobení těchto látek. Problém je, že pes-ticidy jsou testovány samostatně, ale jejichsměsi jsou přijímány do těla s potravounebo s vodou, o jejichž vzájemném půso-bení dosud nikdo nic pořádně neví.
Již poněkolikáté jsme vyzvali k úplné-mu zákazu používání pesticidů v mís-tech, která využívá veřejnost a předevšímzranitelné skupiny obyvatel, jako děti –školy a školky, důchodci – domovy důchodců,pečovatelské domy, těhotné ženy – porod-nice či nemocní – nemocnice. K používánípesticidů ve městech k hubení plevelů ne-existuje prostě žádný rozumný důvod.
Co už se tak úplně nepovedlo, je formu-lování výzvy k tomu, aby se evropští ze-mědělci více zaměřili na alternativníformy obdělávání půdy a snížili hrozivémnožství pesticidů užívaných v sou-časnosti na polích. Je bohužel evidentní,že se zemědělci stali absolutně závislí natěchto látkách, a tím jejich otroky a ženemají ani nejmenší vůli se jejich zčástivzdát.
Na závěr je potřeba uvést, že EU má stálenejlepší systém hodnocení pesticidů nasvětě, nicméně to neznamená, že tentosystém netrpí řadou vad. Práce výboru od-halila zásadní vliv lobbingu a průmysluna hodnocení těchto látek, který častovede k rozhodnutím, kdy EU podstupujenepřijatelné riziko v souvislosti sezdravím svých občanů. Na tomto se,bohužel, změní v následujících letech jenvelmi málo.
I přesto doufejme tedy, že si Evropskákomise a Rada alespoň vezmou naše od-halení a doporučení k srdci, nezůstanouv zajetí průmyslu a se současnou situacíse pokusí něco udělat.
Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu
CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA = bez zbytečnéhoodpadu má fungovat od roku 2015
Dnes se musíme znovu učit, že svět není na jedno použití. Nejde jeno jednorázové plasty, jako jsou nádobí, brčka, uchošouchy a podob-ně, rychlá móda, ale jde také o elektro a elektroniku. Ministerstvoživotního prostředí připravuje komplexní změnu odpadových zákonůzahrnující požadavky evropského cirkulárního balíčku, která má za cílukončit současné plýtvání a tedy to, aby nadále využitelné suroviny jižnekončily na skládkách. Věřme, že i nová legislativa Evropské uniebude brzy znamenat pozitivní posun odpadového oboru vpřed.
Nicméně již nyní je vidět, že i bez legislativy se dají dělat velké věci.Jde tedy o pěkný příklad, že je již potřeba ukončit nekonečné diskuzea chtít skutečně začít něco dělat. Důležitou roli pro dosažení tíženéhostavu cirkulární společnosti sehraje ekodesign a také postoj spo-třebitelů, kteří budou preferovat udržitelné výrobky. (BEZ kurvítek –pozn. red.) Píší na Euractive.cz
polovině ledna 2019 uzavřel svojiroční práci zvláštní výbor Evropského
parlamentu Postup Unie pro povo-lování pesticidů (PEST), ve kterém jsem vykonávala funkcimístopředsedkyně.
VV
Ani Evropská unie docela neví,
ZDA GLYFOSÁT ŠKODÍ ZDRAVÍ
Česko bude tolerovat rizikovýglyfosát. Zákaz by násznevýhodnil, míní Toman
České ministerstvo zemědělstvív současnosti nebude plošně zakazo-vat používání glyfosátu, protože nemáméně škodlivou náhradu. Zákaz toho-to herbicidu, který zemědělci po-užívají k hubení plevele, by mohlznevýhodnit české zemědělce protipěstitelům z okolních zemí.
V pořadu Partie televize Prima to uvedlministr zemědělství Miroslav Toman.Plošný zákaz do budoucna nevylučuje,ale podmínkou je právě nalezení náh-rady. Stát loni zákaz nejpoužívanějšíhoherbicidu známého pod značkouRoundUp schválil, ale později od tohoustoupil a omezil zákaz na použití gly-fosátu k urychlení dozrávání a vysu-šování rostlin, které se využívají propotravinářské účely – obiloviny a řepka.Platí to od letošního roku.
Toman soudí, že snazší cestou, jakpoužívání glyfosátu omezit, by bylzákaz jeho používání například veměstech nebo na železnici.
Chemickou látku glyfosát označuje Mezi-národní agentura pro výzkum rakoviny zapravděpodobně karcinogenní. NaopakEvropský úřad pro bezpečnost potravin(EFSA) a Evropská agentura pro che-mické látky (ECHA), o jejichž posudky seopírá Evropská komise, považují glyfosátza neškodný.
Evropská komise na konci roku 2017prodloužila licenci na používání glyfos-átu o pět let. Komise to zdůvodnila pro-hlášením, že po důkladném posouzenívšech dostupných údajů o glyfosátu dos-pěla k závěru, že neexistuje žádná spo-jitost mezi glyfosátem a onemocněnímrakovinou, jak se laická veřejnost obává.
POZNÁMKA REDAKCE: Zatím se žád-ná tisková zpráva z ministerstva tomutoproblému nevěnuje.
FOTO – Jarmila Chladová
k ekologii
DOPORUČENÉ ODRŮDYPŠENICE OZIMÉ
Hodnocení odrůd pšeniceozimé vychází z výsledků pokusů pro-váděných ve sklizňových letech2016–2018 podle plodinových metodikÚKZÚZ, do kterých byly doplněny znakypro hodnocení odrůd v ekologickémrežimu pěstování. Jejich cílem je poskyt-nout zemědělcům informace o vlastnos-tech odrůd při pěstování v ekologickémsystému hospodaření. Zkoušky orga-nizuje ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad,odborným garantem je PRO-BIO Svazekologických zemědělců.
S rozšiřujícími se pěstitelskými plochamizařazenými v EZ přímo souvisí nejen zvý-šená potřeba ekologicky vypěstovanéhoosiva, ale také zájem pěstitelů využít ge-netický potenciál odrůd a dosáhnout takvyšší a kvalitnější sklizně v podmínkách eko-logického hospodaření. Informace o vlast-nostech odrůd při pěstování v ekologickémrežimu v podmínkách ČR však dosud chy-běla. Na základě požadavků a potřeb praxeproto Ministerstvo zemědělství na jaře roku2015 pověřilo ÚKZÚZ organizovánímzkoušek pro SDO pšenice a ječmene v eko-logickém zemědělství. Garantem zkoušeníbyl jmenován PRO-BIO Svaz ekologickýchzemědělců a byla ustanovena odbornákomise, která na zkoušení dohlíží a udělu-je odrůdám doporučení.
Odrůdové pokusy s ozimou pšenicí se odpodzimu 2015 zakládaly na pokusnýchparcelách certifikovaných v EZ, jmenovitěna lokalitách České Budějovice, Praha –Ruzyně, Postřelmov, Uhříněves, Zvíkova od podzimu 2017 na lokalitách Kujavya Velké Hostěrádky. Ošetřování běhemvegetace odpovídalo zásadám ekologickéhopěstování tj. bez použití průmyslovýchhnojiv a pesticidů. Ochrana proti plevelůmbyla prováděna pouze mechanicky –vláčením prutovými branami – podle kon-krétních podmínek dané lokality.
Do odrůdových pokusů vstoupilo v prů-běhu let 2016–2018 celkem devět odrůd.Tříleté výsledky zkoušení, které jsou pod-mínkou pro doporučení, jsou k dispoziciu odrůd Annie (E), Balitus (A), Bernstein(E), Cimrmanova raná (E) (viz fotonahoře), Gordian (B), Penelope (A),Sultan (A) a Zeppelin (A). U odrůdyCimrmanova raná bylo po sklizni 2017ukončeno zkoušení. Ve sklizňovém roce2018 byl sortiment rozšířen o odrůdu RGTSacramento (C) a od roku 2019 jsouzkoušeny odrůdy Butterfly (E), LG Orlice(B) a Cecilius (A). Kompletní přehledtříletých výnosových výsledků a hospo-dářských vlastností odrůd včetně informa-cí o zkušebních lokalitách najdete v Sez-namu doporučených odrůd pro EZ –pšenice ozimá, který vydává ÚKZÚZ vespolupráci s PRO-BIO Svazem ekologickýchzemědělců. Tištěná verze seznamu jek dispozici na Národním odrůdovém úřaduÚKZÚZ v Brně a na centrále PRO-BIO.
PRAVIDLA ZPRACOVÁNÍVLASTNÍ PRODUKCE
A „PRODEJE ZE DVORA“Státní veterinární správa zveřejňuje na
svém webu publikaci určenou přede-vším chovatelům hospodářských zví-řat, kteří chtějí prodávat malé množstvívlastních produktů prvovýroby přímokonečným spotřebitelům (tzv. ze dvora),nebo se rozhodli svoji produkci samidále zpracovávat nebo si porazit zvířepro vlastní spotřebu.
Příručka shrnuje a snaží se uceleně a sro-zumitelnou formou seznámit výrobce s aktu-álně platnými pravidly, za nichž je možnéživočišné produkty vlastní prvovýrobynabízet. Faremním zpracovatelům posky-tuje informace, co musí z hlediska platnýchpředpisů splnit, chtějí-li například vyrábětmléčné výrobky ve vlastní minimlékárně,zpracovávat maso ze svých zvířat namasné produkty a ty prodávat, zpracová-vat ryby z vlastního rybníka či vejce odsvých slepic nebo jaké musí splnit pod-mínky při domácí porážce.
Chovatelům publikace sumarizuje aktuál-ní pravidla, za kterých mohou uskutečnitdomácí porážku zvířat ze svého chovu,a v závěru odkazuje na platnou legislativuvztahující se k popisované problematice.
Věříme, že se brožura stane pro malo-výrobce cenným pomocníkem a jejichprůvodcem na první pohled někdy nezcela jednoduchou veterinární legislativou.
Publikace „Legislativní požadavky nazpracování vlastní produkce a prodejmalého množství vlastních produktů“:
Legislativní požadavky na zpracovánívlastní produkce a prodej maléhomnožství vlastních produktů (2,0 MB).
Ekologické zemědělství zabírá7 % zemědělské půdy v Evropě
V roce 2017 se ekologicky hospo-dařilo na 12,6 milionu zemědělsképlochy v Evropě (v zemích EU 28), cožodpovídá 7 % evropského půdníhofondu. Největší podíl ploch, na kterýchse hospodaří ekologicky, mají v Ra-kousku, Švédsku a Rakousku. V těch-to zemích přesahuje podíl plochy eko-logického zemědělství 19 %.
V České republice se v roce 2017 eko-logicky hospodařilo na 496 277 hek-tarech zemědělské plochy. Jedná seo nárůst 5,9 % od roku 2012. V Evropěse také od roku 2013 zvýšil o 30 %počet zemědělských podniků, kteréhospodaří pouze ekologicky – v roce2017 se jednalo zhruba o 2 % ekologic-kých hospodářství.
PRO-BIO
Nový magický MAROCKÝ JÍLMagické Maroko ukrývá jedinečnou
horninu, která našla využití v kosmeticedíky svým vyrovnávacím, čistícím a peču-jícím vlastnostem. Uplatňuje se v lázeňstvíi při kosmetických procedurách, v salonechpo celém světě. Důkladně a zároveňšetrně čistí obličej, tělo i vlasy. Tam, kde seafrická pevnina setkává se Středozemnímmořem, je místo hluboko pod pohořím Atlas,odkud se získává zázračný marocký jíl.
Marocký jíl bohatý na minerályOčista těla i duše patří k oblíbeným rit-
uálům už po staletí. To, že jsou hlíny a jílyv péči o ple� a vlasy uctívané, už je známé.Mezi ty nejlepší jíly právem patří právěmarocký, známý také pod jménemRhassoul, což v překladu znamená doslo-va „umýt se“.
Marocký jíl od firmy Saloos je plný min-erálních látek, po kterých prahne každýtyp pleti. Vápník, křemík, hořčík, draslík asodík tvoří základ pro zářící ple�. Drobná
zrnka rozem-letá až téměřna prach majív ý j i m e č n ép e e l i n g o v éschopnos t i .Šetrně zbavujíp o k o ž k unečistot ao d u m ř e l ý c h
buněk. Takovou nálož můžete dopřát jakémuko-
liv typu pokožky. Jen u suché a citlivé pletije třeba brát ohled na potřeby pokožkya používat jíl střídmě, aby nedošlo k pří-padnému podráždění.
Všestranný nástroj: koupele, masky i vlasový zábal
Lázeň s marockým jílem vás přenese zaexotickými rytmy krásného Maroka.Marocký jíl pokožku prokrví a hydratuje odhlavy až k patě. Nastartuje ochrannémechanismy a zpomalí proces stárnutípleti. Čistí ple� do hloubky a důkladněodstraní nečistoty.
Použití je snadné, stačí jíl smíchats vodou (v poměru 1 : 2) a získáte čistícípastu, nebo peeling. Z marockých darůvytěžíte maximum doplněním BioArganového oleje, který také pochází zezemě nespoutaných Marockých Berberů.Marocký jíl totiž krásně ladí s oleji a vytvořítak ideální duo. Takové spojení přivítápokožka i vlasy.
HHoořřččííkkoovváá nnáálloožžBohatý element naší planety, hořčík, je
přítomný v každém orgánu lidského těla.Tento minerál je životně důležitý pro našezdraví a pocit pohody. Představuje mehořčíkový olej, který jeurčen k aplikaci na kůžis rychlým účinkem naúnavu svalů i mentálnípodporu.
Hořčíkový olej, obsa-huje hořčík získávanýz čistě přírodního zdro-je. Pochází z prasta-rého evropského moř-ského dna Zechstein (zhloubky kolem 1600metrů), které je 250mil. let staré. Hořčík jeextrémně důležitý pronespočet procesů vtěle a čím více pohybumáte, tím více ho potřebujete.
Studie prokázaly, že přijímání hořčíkukůží je mnohem efektivnější než stravou,případně výživovými doplňky. Mazánímoleje na pokožku se totiž nemůžetepředávkovat, tělo si vždy vezme, kolikpotřebuje a hořčík se lehce dostane na tasprávná místa.
Pohankové housky
PPPPOOOOZZZZVVVVÁÁÁÁNNNNKKKKYYYYKen Laing: Jak hospodařits nízkou uhlíkovou stopou
Ken Laing je kanadský farmář, který již 40 lethospodaří se svou rodinou na 93 akrechzemědělské půdy v režimu ekologickéhozemědělství, s pomocí koňské síly. Kroměběžných polních plodin pěstuje také zelen-inu, kterou prodává v systému komunitoupodporovaného zemědělství. Zároveň na svéfarmě sdílí své zkušenosti s dobrovolníkya stážisty z celého světa.
Více o farmě na www.orchardhillfarm.caVe čtvrtek 21. 2., od 14. hod.,aula,Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.,Drnovská 507, Praha 6 – Ruzyně
Pro koho je akce určena: kdokoli, kohozajímá téma udržitelného hospodaření v kra-jině Seminář bude tlumočen do češtiny,vstup je volný, registrace a další informacena [email protected]
Martha Laing: pěstujeme(jídlo pro) komunitu
22. 2. / 9:00 – 12:00 Skautský institut, Staroměstské náměstí
4/1 Praha 1Martha Laing je kanadská farmářka. Se svým
mužem Kenem a rodinou založili Orchard HillFarm, kde hospodaří 40 let v souladu s prin-cipy agroekologie. Na farmě se mimo jinépěstuje zelenina, kterou odebírají místní lidév systému komunitou podporovaného země-dělství. A právě Martha pečuje nejen o zele-ninu, ale o to, aby kvetla celá komunita. Jakvypěstovat jídlo pro 200 rodin a vytvořitkomunitu? Jak kvete komunitou podpo-rované zemědělství v Kanadě? Co můžezemědělci přinést síování s dalšími podob-ně smýšlejícími lidmi? Marta bude mluvit osvých vlastních dlouholetých zkušenostech,o tom, co se jí osvědčilo a funguje. Bude too reálné praxi.
Jak na management KPZka23. 2. / 9:30 - 17:00
TEREZA vzdělávací centrum, Haštalská 17,Praha 1
První ze čtyř připravovaných seminářů evrop-ského projektu Erasmus+, „SolidBase –Financial Sustainability Education forSolidarity-Based Food System“, kde hle-dáme cesty, jak podpořit finanční soběs-tačnost solidárních potravinových systémů,kterými je i naše/vaše KPZko! (KPZ = komu-nitou podporované zemědělství)
Velikonoční výstavaVe dnech 12.–14. dubna ve výstavním
areálu v Častolovicích navštivte tradičnívelikonoční výstavu „Velikonoce – svátkyjara“. Otevřena bude každý den od 9 do 17h. a v neděli do 16 hodin.
Pořadatelem je ZO ČZS Častolovice vespolupráci s ÚS ČZS Rychnov n. Kn. a městysem.
ážení čtenáři,v novém roce 2019 vám chceme opět přinášet novinky ze světa
starých odrůd, tak jako v roce minulém. Ve spolupráci s šéfredaktorkoučasopisu Bio M. Vohralíkovou bychom chtěli pokračovat v podobě Zpra-vodaje starých odrůd o rozsahu čtrnácti stran s popisy původních odrůd,zprávami pěstitelů, zajímavostmi z rostlinného světa i zamyšleními nadpropojením rostlin s člověkem a dalšími souvislostmi tohoto oboru.
Rozmanité kulturní i plané rostliny nás obklopují na každém kroku. Mámemožnost je pozorovat, těšit se z jejich přítomnosti, využívat je mnoha růz-nými způsoby a žít díky nim. Současně však o ně také pečovat, množit jea udržovat je jako skutečné živé poklady minulosti pro nás samé i propokolení budoucí.
Děkujeme za věrnost našim stálým čtenářům a přejeme přínosné čteníjim i novým objevitelům Zpravodaje starých odrůd.
Petr Dostálek
Sníh
Sníh začal padat o půlnoci. A je věru pravda,
že se nejlíp sedí v kuchyni, i kdyby to byla kuchyně nespavosti.Je tam teplo, vaříš si něco, piješ vínoa hledíš oknem do důvěrné věčnosti.Co by ses trápil, zda narození a smrt jsou jenom body,když přece život není přímka.Co by ses mučil pohledem
do kalendářea staral se, kolik je ve hře.A co bys doznával, že nemášna střevíčky pro Saskii?A pročpak by ses holedbal, že trpíš víc než jiní.
I kdyby na zemi nebylo ticha, to sněžení je už vysnilo.Jsi sám. Co nejmíň gest. Nic na odiv.
Vladimír Holan
V
1/2019
Obsah Zpravodaje 1/2019...chvála patrí všetkým živým bytostiam,ktoré majú na tom zásluhu (zkušenostipěstitelů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2–4Křenová pomazánka nejen z Malínskéhokřenu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5Maková mapa vyšla také tiskem . . .5–6Valašské odrůdy putovaly do skanzenu vRožnově pod Radhoštěm . . . . . . . .7–8Představujeme nové odrůdy: česnekBanátský, mák Od krstnej mamy (z Belína), žito Rež ze Soláně a pastinák Z jezuitské zahrady . . .9–12...je začal s velkou péčí prohlížet a oddělovat špatné od zdravých . . .13Muž rozsévač, žena s motykou a jejichpomocnice žížaly pečují o rostliny (linoryt T. Říčanové) . . . . . . . . . . . .13Ponravy a krtkové aneb Chvála krtků (z knihy Venkovský zahradník z roku 1866) . . . . . . . . . . . . . . . . . .14
ZPRAVODAJ BIODIVERZITY – Bio 1/2019 11
Po loňském příspěvku paní L. Tomčalové(viz Zpravodaj č. 6/2018 a článek „..věřímtomu, že příroda uživí všechny“) zalistu-jme opět v dopisech, které provázely vrá-cená semínka došlá na Gengel.
Na úvod jsme vybrali zprávu pěstitele zeSlovenska, pana J. Ševce, jenž osivařilv horských podmínkách. Jeho dopisnízprávu uvádíme v nezkrácené podobě.Je přehledná a věnuje se jak prospíváníjednotlivých odrůd, tak z osivářskéhopohledu neméně důležitému zachováníodrůdové čistoty.
Když jsme autorovi po obdržení zásilkypísemně vyjádřili uznání za jehosemenářské výsledky skromně námodpověděl: „Ďakujem ve�mi pekne zapochvalné slová, potešili ste ma. Sa-mozrejme chvála patrí všetkým živýmbytostiam, ktoré majú na tom zásluhu....“
***
...listy požierali skočky, pretosom použil ochranu v podobevýluhu z bazy čiernej
A nyní již vlastní pěstitelská zpráva,v níž stojí:
Kvaka – odroda „Dumlík“ (BRA 001)Pestovanie: Pestovaný v nadmorskej
výške cca 625 m n. m. Výsev v prvom rokuprebiehal v tretej dekáde mája. Počas letapoškodzovali listy skočky, po jesennomochladení pokračoval v dobrom raste.Zber buliev bol koncom októbra. Prezi-movanie v pivnici bez problémov. V dru-hom roku vysadený začiatkom apríla.Počas suchej a teplej jari listy požieraliskočky, preto som použil ochranu v po-dobe výluhu z bazy čiernej. Z 8 vy-sadených buliev 4 zhnili. Zo zvyšnýchkusov som priebežne zbieral šešule.
Výnos: Bu�vy boli menšie, okrúhleho ajpretiahnutého tvaru. Na semenárske účelyvybrané tie najkrajšie a najzdravšie.
Chu�: Kvaku sme konzumovali prvý razv živote. Chu�ovo ve�mi dobrá, vynikajúcav podobe polievky alebo prílohy (varenána kocky, kaša). Všetci členovia rodiny siju hne� ob�úbili.
Izolácia: Vzdialenos� od po�a s repkoubola 500 m, medzi porastom repky a kva-ky boli budovy, stromy a menšie poles porastom �ateliny. Poškodenie listova ich opätovný rast sa ukázal ako výhoda,ke�že čas kvitnutia kvaky a repky sa prak-ticky neprekrýval.
Dojem: Celkový dojem vynikajúci, určiteju chcem pestova� na�alej. Jediným váž-nym problémom pri pestovaní je výskytskočiek, nako�ko aj pod Tatrami pribúdajúteplé a suché dni.
Ovos nahý – odroda „Z LuhačovickéhoZálesí“ (AVE 007) Pestovanie: Pestovaný v nadmorskej
výške cca 625 m n. m. Výsev prebiehal za-čiatkom apríla. Jar bola teplá a suchá, pretosom porast v dňoch vody pod�a potrebyzavlažoval. Zopár rastlín napadla hrdza,ale rastliny boli odstránené. Porast dosa-hoval výšku okolo 90 cm. Zber sa uskutoč-nil v polovici augusta.
Výnos: Zo získaného množstva osiva saurodilo 0,75 kg. Chu�: Zatia� sme ho neo-chutnali. ��
22 ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019
Bulvy dumlíku přezimované ve sklepě.
evyčerpatelnou studnicí cenných poznatků o původních odrůdách jsou do-pisní zprávy gengelských pěstitelů. Tito novodobí Mičurinci vysévají, pěstují
a semenaří staré odrůdy, a to v nejrůznějších podmínkách v českých zemích i naSlovensku. Věnují jim svůj volný čas a při pěstování používají různé způsoby péčeo rostliny. Učí se na nich základní osivářské dovednosti a získávají při jejich seme-naření různě kvalitní osiva.
...chvála patrí všetkým živým bytostiam,ktoré majú na tom zásluhuN
Kvetoucí semenice dumlíku rostly vloni i pod Tatrami.
Dojem: Celkový dojem vynikajúci.Nenáročná a skutočne výnosná obilnina.Porast nepolieha, ve�kou prednos�ou súnahé semená.
Pestovanie: Pestovaná v nadmorskejvýške cca 625 m n. m. Výsev v tretejdekáde mája. Porast vysoký okolo 60 cm,rastliny prihrnuté pôdou, aby nepoliehali.Fazu�a bohato kvitla, struky ve�ké a mäsi-té. Zrelé, suché struky zbierané z rastlíns nižším vzrastom a bohatou násadoustrukov priebežne od konca augusta.
Výnos: Rastliny bohato obsypané struk-mi. Množstvo porovnate�né s komerčnýmiodrodami, struky sú však mäsitejšie.
Chu�: Zatia� sme neochutnali. Izolácia: Vzdialenos� od záhonu
s komerčnou odrodou bola vyše 20 met-rov. Medzi nimi záhony s �alšími plodinamia ovocnými kríkmi.
Dojem: Celkový dojem vynikajúci, odro-da s výbornou násadou plodov a mäsitýmistrukmi. Ve�mi sa podobá na sortu, ktorúsom pred 15 rokmi dostal, od dnes užnebohej domácej, počas štúdia na uni-verzite. Žia�, v tom čase som mal o domá-com semenárstve len málo vedomostí.
Skočky neboli dřepčíciPěstitelská zpráva byla provázena vzorně
zpracovanými a pro další pěstitele při-pravenými osivy všech tří odrůd – tuřínu,ovsa i fazolí. Zvláště osivaření tuřínu dum-líku, který je náročnou cizosprašnoudvouletou plodinou, je třeba ocenit. Jenmálokomu z pěstitelů se totiž podaří dum-lík, či jiné sorty tuřínu, namnožit a vrátit naGengel v takovém množství a kvalitě,jako tomu bylo v tomto případě. Dumlík, ačje svým původem krkonošská odrůda,dobře rostl i pod Tatrami by�, jak píšeautor, i tam přibývají teplé a horké dni,které mu příliš nesvědčí. Dumlík má jakohorský druh rád spíše vlhčí a chladnějšípodnebí. Z pohledu osivaření tuřínu jedobré počítat v domácích podmínkáchs určitými ztrátami, jak uvádí zpráva,z osmi vybraných nejlepších bulev vysa-zených na semeno přežily jen čtyři. Ale i to
je dostatečné množství, protože čtyřisemenné rostliny mohou přinést dostatekkvalitního osiva.
V psaní jsou několikrát zmiňovány skoč-ky, což je výstižný slovenský název pročeské dřepčíky. Tito drobní broučci, kteřípožírají listy brukvovitých rostlin, tedyi tuřínu, totiž skutečně při vyrušení hbitěskáčou, proto asi skočky. Český názevdřepčíči však asi není od toho, že bynehybně dřepěli na záhonku, jak by se naprvní ohled mohlo zdát při lidovém výkladutohoto slova. Jde spíše o odvozeninu odslova dřepčit, což znamená poskakovat(viz také dnes asi obvyklejší slovesokřepčit). V němčině je pro dřepčíka poj-menování Erdfloh, to je v překladu zemníblecha, tedy blecha žijící a poskakující nazemi. Podobně zachycují čilý, skákavýpohyb těchto broučků i jiné jazyky, v rušt-ině se označuje jako bloška, v angličtiněflea beetle.
U osivaření tuřínu, jako cizosprašnéhodruhu, je třeba dbát na možnost kříženís řepkou olejkou. Ta se dnes hojně sejejako olejnina pro svá semena a ačkolivtuřín pěstujeme pro dužnaté bulvy jsouobě plodiny blízce příbuzné a mohou sekřížit, protože patří k jednomu rostlinnémudruhu. Půlkilometrová vzdálenost (tzv.prostorová izolace) od pole s řepkou,navíc s oddělením porosty stromů, je všakpostačující, navíc došlo, jak se uvádí v do-pise, i k časovému oddělení (tzv. časováizolace). Tuřín kvete totiž zpravidla pozdějinež řepka, která má přes zimu vývojnepřerušený zimní odpočinkem bulevtuřínu ve sklepě.
Podobně jako tuřín má i oves Z Luhačo-vického Zálesí rád vodu a za vlhčích rokůdorůstá také větší výšky než je uvedenov popisu. Slova pisatele ale potvrzují, žetato odrůda je odolná polehnutí, jak jsmejiž v Bio časopise dříve psali. Fazole poj-menovaná „Na zeleno (Szabó)“ je zeleni-nová odrůda, pocházející ze západníhoSlovenska, podobné odrůdy se asi vysky-tovaly také jinde. (Foto fazolí na str. 1.)
...sklizeň „klásek po klásku“,ruční výmlat válečkem na nudle
Z dalších zpráv bychom chtěli uvést takéstručný dopis paní E. Holancové, která siz nabídky na stránkách gengel.cz objed-nala v roce 2017 žito křibici. Její osivo poc-tivě po sklizni v roce 2018 vrátila zpěta napsala k tomu:
Odrůda: SEC005 Žito seté „křibice"gengel.cz 2016
Lokalita pěstování: Čánka (Opočno,pod Orlickými horami), nadm. výška 264m n. m.,ve srážkovém stínu.
Semena byla zaseta na sv. Jana 2017 nacca dvou metrech čtverečních, na podzim2017 sestříháno, vytvořily se výrazné drny.Navzdory velkému suchu dorostla křibicedo letní sklizně 2018 do průměrné výškypřes 160 cm bez opory, poléhání nebylovýrazné. Žádná umělá závlaha. Výnos cca350 g, ruční sklizeň „klásek po klásku“,ruční výmlat válečkem na nudle. Před-pokládané využití – mouka pro pečeníchleba, sláma na ošatky a vánoční ozdo-by. V okolí se žito nikde nepěstuje.
Pěstitelka si v malém dobře poradila sesklizní i výmlatem zrna, který udělalapěkně podomácku, válečkem na nudle.Odrůda se dokázala vyrovnat se suchem,které loni panovalo, by� ve zprávě uve-dený výnos asi nebyl z nejvyšších.
Křibice je dvouletá plodina, která sečasto seje v období na počátku léta (tzv.svatojánský výsev) a slouží v prvním rocev zeleném stavu jako krmivo pro domácízvířata. Teprve po přezimování ve druhémroce vytváří plodné klasy a zrno a sloužíjako obilovina pro člověka.
V národopisné literatuře máme zachycenzajímavý tradiční způsob setí křibice. ��
��
Skočka neboli dřepčík – na obrázku dřepčíkčerný (Phyllotreta atra) – je malý černý hbitěskákající brouček. (Z knihy Atlas choroba škůdců řepy, vydaného Státním zeměděl-ským nakladatelstvím v Praze, 1985)
ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019 33
Semena slovenské fazolové odrůdy Na zeleno (Szabó).
Selo se na pastvinách na místo, kde mělybýt košarovány ovce. Na této ploše se dorozhrabaných mraveniš� nasela křibice a namísto se nahnaly ovce, které byly uzavřenyv košáru. Ovce svými kopýtky zatlačilykřibičná zrna do země a zároveň je svýmivýkaly pohnojily. Později, na podzim, kdykřibice již byla vzrostlá a vytvořila porostzelené hmoty, se ovcemi přepásla.Posloužila jim jako krmivo, protože jinak bynadzemní část rostlin přes zimu zmrzla.
Druhým rokem ze spaseného porostu vy-rostly klasy, které byly sklizeny jako jiné obilí.
Křibice silně odnožuje a samotné jejíjméno se odvozuje od slova kříbit, cožznamená pouštět odnože. Valašské slovopro keř či křoví je kříb či kříbí a vidíme zdezřejmou jazykovou podobnost. Obě slovavycházejí ze stejné podoby. Silně odno-žující, tedy rozvětvené obilné rostliny kři-bice jsou obdobou četných rozvětvenýchvýhonků,větviček a větví, které má křoví.
Vše zásadně pěstuji bezjakýchkoliv chemickýchpostřiků
Nakonec si přečtěme rukou psaný dopis,který nám koncem září 2018 spolu s osivemmáku a fazolí zaslala paní R. Lukášová.Stálo v něm toto:
Zasílám vám dle Vašich podmíneksemínka vypěstovaná z mé objednávky,kterou jsem letos učinila. Má se též připo-jit krátká zpráva, nevím, ale co všechnov ní chcete vědět. Tedy objednala jsemsi „Ruský obří mák“ a „Nemocniční fazole“.
Obě plodiny jsem pěstovala v Pošumavív obci Přečín, 660 m n. m., na téměř celo-
denně osluněném, živým plotem chráně-ném pozemku. Vše zásadně pěstuji bezjakýchkoliv chemických postřiků. Preferujismíšenou kulturu, takže tyto fazole jsempěstovala s kukuřicí, které se společněs fazolemi výtečně dařilo. Mám ještě i jiné(ale ne historické) odrůdy fazolí a ty pěstu-ji mezi celerem a brokolicí. Když jsmeu těch fazolí, chyběla mi na vašich strán-kách informace, zda mají fazole perga-menovou vrstvu, nebo nemají, jestli sepěstují pouze na semeno, nebo zda je lzepoužít i „za zelena“.
Mák „Ruský obří“ má opravdu obřímakovice, když je viděla kamarádka mésousedky, požádala mě o ty prázdnémakovice, že do nich dělá miniaturníbetlémy ze šustí (kukuřičného). Mák jsmenasela v první půli března, ještě u nás naněj nasněžilo, vzcházel výborně – až moc– takže jsem musela hodně protrhávat.Sklízela jsem během měsíce srpnaprobírkou. Včera jsem „vysypala“ posledníusušené makovice, mák zvážila a tedyprůměrně mi tento mák dal kolem 180 g nametr čtverečný. Tak snad vám tyto infor-mace postačí....
I v tomto dopise přišla namnožená pěknásemínka. Jak fazoli, tak máku se v Pošu-maví dařilo, zejména mák má rád časnousetbu a jak uvádí pisatelka, i když na jehovýsev nasněžilo, vůbec mu to nevadilo, baspíše asi prospělo. Hustý výsev, kterýdobře vzejde je nutno u máku včas pos-tupně jednotit, aby jednotlivé rostliny bylynakonec na vzdálenost asi 10–20 cm odsebe. Příliš nahusto ponechané máky nesoujen maličké makovice.
U některých odrůd, například fazolí, jsouv popisech na gengelských stránkáchskutečně někdy pouze stručné, neúplnéinformace. Zda má fazole v lusku tuhoublánu či ne, je pak nutno zjistit až běhemjejich pěstování na záhonu.
Vybral pdFOTO – P. Dostálek a archiv
Gengel, o.p.s.
44 ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019
Ovce mohly svými kopýtky pomoci „zaset“ křibičná zrna do půdy.FOTO – P. ŠimečekSklizené makovice Ruského obřího máku.
Zrno křibice lze získat i pomocí válečku na nudle.
Výška křibice v porovnání s postavou dos-pělého člověka (z letáku Babiččiny odrůdyznovu na zahrádce, Gengel, 2002).
aková mapa, která byla v elek-tronické podobě jako samostatná
příloha součástí vydaného časopisuBio v elektronické podobě a Zpravo-daje starých odrůd číslo 6/2018, vyšlana konci loňského roku také tiskem.V tištěné podobě je to oboustrannýplakát formátu A1 na křídovém, hlaze-ném papíře, pro snadnější zacházeníi posílání poštou složený do formátu A4.
Mapa máku je volným pokračovánímdvou předchozích odrůdových map.Obrazové mapy fazolí (Fazole naMoravě, ve Slezsku a v Čechách /Rodinné a krajové odrody fazulena Slovensku), která vyšla v roce2017 a původní Obrazové mapyodrůd (Staré, krajové, a rodinnéodrůdy v České republice / Staré,krajové a rodinné odrodyv Slovenskej republike) připra-vené v roce 2016. Pro čtenáře,kteří si vloni stáhli makovou mapurozdělenou na čtyři části ji přinášímev ucelené podobě ve formátu A4 nanásleující stránce.
Oproti svým starším sourozencům jemaková mapa rozměrově větší, zvolilijsme pro ni totiž velký formát A1. Přinášínejvýznamnější zástupce máků udržo-
vaných Gengelem a s ním spolupracující-mi uchovateli odrůd. Na mapě Českéa Slovenské republiky jsou máky v mís-tech svého původu, případně tam, kdejsou nyní pěstovány. Zachyceny jsouv různých dobách svého vývoje (např.k v ě t y ,
makovice, semena). Zastoupeny jsouodrůdy z českých zemí i ze Slovenska,s bílým, růžovým, červeným či červeno-hnědým, šedým, modrým i černým (tma-vým) semenem, různé délky vegetačnídoby, výnosu, obsahu oleje, způsobuvyužití apod. Na druhé straně plakátu jepodrobný přehled vybraných odrůdz mapy s údaji o nich (název, kód v gen-gelské sbírce a vybrané informaceo odrůdě – např. původ, vzhled, využitíapod). Na fotografiích jsou různé barvysemen a tvary makovic, květy a tabulka
obsahu oleje v některých odrůdách. Mapa ukazuje rozmanitost kra-jových a rodinných odrůd máku,naší tradiční plodiny a naznačujei význam a důležitost jejich ucho-vání pro budoucnost. Makovýplakát poslouží ke studiu bohat-ství a rozmanitosti rodinnýcha krajových máků, jako pomůc-ka pro výuku a popularizaciuchování agrobiodiverzity nebojako výzdoba a to nejen pro
milovníky makových buchet.
Tištěnou mapu je možné objed-nat na internetových stránkách
gengel.cz. Z knihovničky: http://gengel.cz/knihovnicka/1221-
mapa-maku.htmlCena 49 Kč + poštovné a balné.
pd
ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019 55
MAKOVÁ MAPA VYŠLA TAKÉ TISKEMM
Křenové kořeny, pokud možno silné,dobře umyjeme a odrhneme kartáčem,neloupáme je.
Nastrouháme je na co nejjemnějším stru-hadle, např. na lískové oříšky, ale jestližechceme strouhání urychlit, můžeme použíti struhadlo hrubší. Strouháme venku, abynás nepálily oči, křen je velmi silný. Přidá-
váme olej, podle chuti a požadovanékonzistence, olej chrání nastrouhaný křenpřed oxidací, spotřeba oleje může býti dosti velká. Podle chuti přidáme troškusoli a hotovou zamíchanou směs plnímedo malých skleniček.
Při plnění do skleniček křen dobře utla-čujeme, abychom odstranili pokud možnoveškerý vzduch. Naplníme téměř po okraja vršek zalejeme olejem, aby byl přikryt.Těsně uzavřeme a uchováváme v chlad-nu, vydrží po několik měsíců.
Pokud máme křenové kořeny tenké,např. ze zaplevelení, které nejdou strouhatbez nebezpečí poranění, můžeme zkusitkřen pomlet na klasickém ručnímkovovém mlýnku na maso. Mletí jde sicehodně ztuha a křen je třeba přidávat jen pomalých množstvích, ale není takovénebezpečí, že bychom si postrouhali prsty.Kdo má k dispozici kuchyňského robota čipodobné strojky může zkusit využíti moderní techniku. Hotovou křenovou po-mazánku je možno uchovat i v ledničce,zvláště jestliže máme komoru teplou.
pdFOTO – archiv Gengelu
Recept na křenovoupomazánku� Křenové kořeny pokud možno silné
vydrhnout kartáčem, neloupat.� Nastrouhat co nejjemnějším struhad-
lem: např. na lískové oříšky. Strouhatraději venku, aby nepálily oči.
� Olej (podle chuti), průběžně přidávatkvůli oxidaci až do požadované kon-zistence.
� Překvapivě velká absorpce/spotřebaoleje!
� Sůl – dodáme podle chuti.� Malé skleničky naplnit za studena až
po okraj, vytlačit maximum vzduchu. � Těsně uzavřít a uchovat v chladu
(není potřeba lednice) a temnu, trvan-livost jen 2–3 měsíce, potom pomaluhnědne oxidací.
Křenová pomazánka nejen z Malínského křenuPřed časem jsme dostali pomazánku vyrobenou z kořenů staré odrůdy
křenu Malínského (o Malínském křenu podrobněji viz Bio č. 4 a 5/2011).Protože nám chutnala a křenu máme dost požádali jsme jejího dárce, panaPascala Kisslinga, o recept na přípravu. Ten nám návod na výrobu pomazánkyochotně poskytl a přinášíme ho jako nápad i pro čtenáře Zpravodaje starýchodrůd.
O
Hotové skleničky naplněné křenovou lahůdkou.
Kartáčem odrhnuté umyté kořeny křenupřipravené na výrobu pomazánky.
Trasenýmák
66 ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019
V rámci výzkumného úkolu muzea, naz-vaného „Evidence a zhodnocení vybra-ných biologických sbírek rostlinnéhocharakteru Valašského muzea v přírodě“,který vede Ing. Š. Kramolišová, poskytlGengel v roce 2018 a 2017 skanzenuodborné konzultace, zaměřené na pěs-tování, semenaření a udržování původ-ních plodin. Součástí konzultací bylo téžposouzení a zhodnocení sortimentu plodinv tzv. Vzorkovně. Vzorkovna skanzenujsou ukázkové záhonky, které přibližujínávštěvníkům muzea v přírodě podobupůvodních valašských odrůd. Odrůdyobilovin, luskovin, přadných rostlin, léčivekapod., jsou ve Vzorkovně vysévány namalé záhony, pečlivě ošetřovány a pěsto-vány tradičními postupy. Jsou označenyjmenovkami s označením názvů odrůd.Vedle kulturních rostlin Vzorkovna doplň-kově zahrnuje také zástupce tradičníchplevelů, které se vyskytovaly dříve na po-lích, např. koukolu, chrpy či vlčího máku.
Během let se do muzejní Vzorkovnyvedle typických valašských plodin, jako jegengel nebo pohanka, dostaly také něk-teré nepůvodní odrůdy, které nemají svékořeny v této oblasti. Cílem konzultacíbylo, mimo jiné, tyto plodiny z ukázkovéhopěstování vypustit a podle možností vyhle-
dat a doplnit sortiment Vzorkovny odrůda-mi typicky valašskými. V souvislosti s po-souzením a hodnocením plodin Vzor-kovny se zástupci muzea obrátili na
Gengel s žádostí o získání odrůd pochá-zejícím z valašské oblasti, které jsouv Gengelu udržovány. Žádosti jsme rádivyhověli a gengelské odrůdy v podoběosiv i sazenic do skanzenu zaslali.
Mezi poskytnutými plodinami jsou např.jarní ječmen Miloňovský gengel, odrůdatzv. švábů neboli fazolu šarlatovéhoFazorka (viz Bio č. 4/2016), pelyněkbrotan nazvaný Halenkovský dřevínek,získaný před lety od autora Slovníku
minulém roce zaslal Gengel odrůdy ze své sbírky i do Valašského muzeav přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Ve známém rožnovském skanzenu
jsou vedle tradičních lidových staveb, řemeslného a domáckého náčiní a ukázekstarých krojů, představovány veřejnosti také původní valašské plodiny. Ty bylyv minulosti nedílnou součástí života starých Valachů, sloužily jako základ jejichobživy a jejich pěstování a zpracování zaměstnávalo místní obyvatelstvo od jaraaž do zimy.
VValašské odrůdy putovaly do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm
Prohlídka a hodnocení odrůdových záhonků ve Vzorkovně.
V rožnovském skanzenu jsou před valašskými chalupami také políčka zemědělských plodin.
ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019 77
��
88 ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019
valašského nářečí S. Kazmíře (vizBio č. 9/2006 a článek Valašský dřevínek– léčivka starých napravjačů).
Dále také hlávkové saláty Valašskýa Valašský universal, pocházející původněz genové banky zeleniny v Olomouci(o genové bance viz také Bio č. 10/2005
a článek Zachování genetic-ké variability pro budouc-nost), krajové jarní žitojařyna a lubšček ze Sta-rých Hamer od pana Pet-ra Šimečky (k jařyně viz Bio11/2017 a příspěvek Devětpod palec a k lubščeku Biočerven 2014 a článek K čemutaké kdysi sloužil libeček)i rybízová odrůda, pěsto-vaná na Valašsku po několikgenerací a nazvaná pracov-ně Růžový před okny,která byla panem P. Kiss-lingem určena jako staráodrůda rybízu Holandskýrůžový.
Věříme, že gengelskéodrůdy se na záhoncíchvalašského muzea ujmou,obohatí jeho sbírky a přine-sou i nové poučení četnýmnávštěvníkům. Pro Gengeljsme z Rožnova získali pů-vodní valašskou pohankuz Trojanovic, pšenici Hodo-
nínskou osinatku a starou slovenskouodrůdu prosa.
Vedle zmíněných plodin do skanzenujsme v roce 2018 poskytli gengelské odrů-dy také dalším organizacím, např. souborodrůd zeleniny do Základní organizaceČeského svazu ochránců přírody v Kyjově
a do redakce slovenského časopisu Domav záhrade jsme zaslali několik sloven-ských odrůd pro účely mezinárodního pro-jektu Bond.
pd
FOTO – Š. Kramolišová, Valašské muzeum v přírodě
��
Do skanzenu jsme z Gengelu zaslali rybíz nazvaný Růžový před okny. FOTO – P. Dostálek
ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019 99
Mezi přírůstky jsou zejména různé odrůdyzeleniny, ale také zástupci z řad olejnin,obilovin, okopanin nebo léčivek. Podí-vejme se slovem i obrazem na výběrz nich.
Bílý nepaličák z Banátu
Již v roce 2017 jsme od soukromé dár-kyně dostali česnek, který byl přivezen z ru-munského Banátu, kde je pěstován tamnímobyvatelstvem. Proto jsme česnek pojmen-ovali podle jeho původu Banátský a v gen-gelské sbírce má přiřazen kód ALL057.
Je to ozimý nepaličák; jeho cibule bylyu nás menší až střední velikosti, bílébarvy. Cibule banátského česneku je dě-lená na více stroužků, má jich zřetelně většípočet, než je tomu u známých ruských pal-ičáků, které se u nás hojně pěstují.
Je to jeden z několika mála našich ne-paličáků; jako nepaličák se označují tyčesneky, kdy rostliny nevytvářejí květnívýhon ukončený pacibulkami. Většinagengelských odrůd jsou paličáky, kterétvoří květní výhon, tu s menšími, tu s větší-mi pacibulkami. ��
Stroužky česneku z Banátu.
PŘEDSTAVUJEME NOVÉ ODRŮDY:česnek Banátský, mák Od krstnej mamy (z Belína), žito Rež ze Soláně a pastinák Z jezuitské zahrady
íky přízni soukromých dárců přibylo do gengelské sbírky rodinných, starých a dalších odrůd opět několik přírůstků.V roce 2018 se nám některé z nich podařilo úspěšně namnožit a postupně je zařazujeme také do nabídky dostupných
odrůd na internetových stránkách a může si je za stanovených podmínek objednat veřejnost.D
Sklizené hlavičky Banátského česneku.
Květ makové odrůdy Od krstnej mamy (z Belína).
��
Modrosemenný slepákz jihu Slovenska
Velmi bohatá je rodina gengelskýchmakových odrůd. Řada z nich je zachyce-na na čerstvě vydané makové mapě(podrobněji o mapě máku viz samostatnýpříspěvek v tomto Zpravodaji). Většinanových makových přírůstků pochází zeSlovenska, řadu z nich jsme získali díkyspolupráci se slovenským měsíčníkemDoma v záhrade. Hodně čtenářů tohotočasopisu pochází z vesnic, kde se ještě
mák pěstuje a někteří z nich se s námi po-dělili o své rodinné a místní odrůdovépoklady.
Jednou z takových sort je mák, kterýjsme nazvali Od krstnej mamy (z Belína)s kódem PAP056. Je to rodinná odrůda zeSlovenska, její semeno je modré.
Dárce nám o ní napsal: „Posielam Vám semienka maku a fazule.
Tento mak má v období kvitnutia biely kvets bordovou škvrnou na lupeňoch. Patrýmedzi maky – slepáky, takže sa z hlavičeknevysýpajú semienka. Výšku dosahuje
~130 cm. Vyhovujú mu teplejšie oblasti.Semienka tohoto maku som dostal odmojej krstnej mamy, ktorá ho pestujev obci Belín (okres Rimavská Sobota).
Mak požívame doma na prípavu ma-kovej štrúdle a na vianoce ho pridávamemletý do pupákov, opekancov.
RECEPT NA OPEKANCEBudeme potrebova�: 400 g polohrubej múky, so�, 1 plátok
droždia, mlieko, 20 g masla, práškovýcukor, mletý mak.
Postup:1. Vypracujeme v cesto, necháme ho
trochu podkysú� a spravíme z nehovalčeky, z ktorých krájame opekance,dáme ich potom upiec�.
2. Mak si zomelieme a zmiešame s práš-kovým cukrom.
3. Opekance zalejeme horúcou vodua chví�u ich necháme moči� sa.
4. Vodu zlejeme, zasypeme makom,polejeme cukrovou vodou a zmiešame.
Loňské suché jaro nebylo pro pěstovánímáku příznivé, máky u nás vzcházelyšpatně a mezerovitě. Na rozdíl od něk-terých jiných plodin nejde mák přesazovat,tak, i když na některých místech ho bylohodně, jinde na záhonu byla prázdnámísta. Vypadalo to na zrušení a přesetíjiným druhem, protože byl již pokročilýčas, nevhodný na opětovné setí tétoplodiny. Nakonec jsme mák ponechalia záhonek se v průběhu času „jakštakšspravil“. Zbylé rostliny se dobře rozvětvilya využily prázdný prostor. Mák začal kvéstkoncem června, květ odrůdy byl jednotný,jak uvádí pisatel, světlý, s tmavým zákla-dem. Semeno je pěkné modré barvy,barevně dosti vyrovnané. Na opekancejsme zatím ale sklidili tohoto máku ještěmálo, musíme si na ně tedy počkat.
Od krstnej mamy (z Belína) – semeno.
��
Dosušováné makovice odrůdy Od krstnej mamy (z Belína) určené k získání osiva a její modrésemeno, které se využívá na přípravu „opekancov“.
Zrna místní odrůdy jarního žita pojmenovanéRež ze Soláně.
1100 ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019
��
Dlouhostébelná rež z ValašskaZ Valašska jsme počátkem roku 2018
získali místní jarní odrůdu žita, tedyplodiny, která sloužila dříve jako hlavníchlebovina. U žita se pěstují často oziméči dvouleté odrůdy, je to tzv. křibice, kteroumáme spojenu s místními valašskými pod-mínkami, ale někdy lze objevit i jarníodrůdy. Jednou z nich je žito, které jehodárkyně označila jako Rež ze Soláněa přiblížila je těmito slovy:
„...vysokostéblá tradiční odrůda pěsto-vaná hospodáři na Soláni, dorůstá výškyaž 150 cm, nenáročná na půdu i klima.“
Zaslaná zrna byla dobře vyvinutá, pěknézelenkavé žitné barvy; odrůdě jsmepřiřadili kód SEC009. Z výsevu v dubnuvelmi rychle rostla, kvetla i zrála, jedná seranou či velmi ranou odrůdu, i kdyžv loňském roce byl její vývoj možnáuspíšen teplým počasím, které panovalona jaře a v létě. Proti polehnutí jsme ji jakodlouhostébelnou plodinu ovázali provázkem
a sítí, jak je vidět na přiloženém záběru.Na sucho, které v roce 2018 panovalo, byljejí výnos vcelku uspokojivý a dobrý.Zajímavé by mohlo být srovnání Rži zeSoláně s podobně ranou krajovou odrů-dou žita nazvanou jařyna, kterou udržujepan P. Šimeček ze Starých Hamer (tujsme znovu popsali v článku Devět podpalec viz Bio číslo 11/2017).
Mohutný pastinákZ jezuitské zahrady
V roce 2018 se nám podařilo namnožittaké odrůdu pastináku, kterou nám věno-val před časem jeden z gengelských ucho-vatelů. Tento pastinák pochází z Ra-kouska. Jeho kořen je mohutný, dlouhý,krémově bílé barvy, na� je vysoká. Skli-zené kořeny z roku 2017 velmi dobřepřezimovaly uložené ve sklepě, nekazilyse. Jeví se podobně spolehlivý při sklado-vání jako tradiční česká odrůda pastinákuDlouhý bílý, která byla v Československudo pěstování povolena již v roce 1946 a naGengelu ji udržujeme od devadesátých letminulého století.
Pastinák je dvouletá zelenina, její kořenyje po přezimování doma třeba znovu vysa-dit na jaře do půdy. Poté vytváří květnívýhon a velmi statné, i přes půldruhéhometru vysoké rostliny, které v květu svýmibohatými okolíky lákají velké množstvíhmyzu. Podrobně jsme představili některéživočišné návštěvníky pastinákovýchkvětů v příspěvku Zoo na pastináku vizBio č. 3/2017.
Semen tvoří pastinák velké množství a přijeho semenaření, podobně jako i u dalšíchdruhů, nám často některá semena vy-padají na povrch půdy, vzejdou a mohourůst.
Záhonek Rži ze Soláně jsme ovázali provázkem jako ochranu před polehnutím.
ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019 1111
Mladé pastináčky ze samovýsevu na místě, kde rostly původní semenné rostliny.
��
1122 ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019
Při semenaření této pastinákovéodrůdy nám pomáhal student osivařenípan Jan Blažej (o jeho semenářskémvýcviku viz Bio číslo 2/2018 a obrazovýčlánek Domácí osivo salátu Hanácký letnía jeho vyčistění). Časně na jaře vysazovalpřezimované kořeny, pozoroval růstsemenic a květů během roku, v létě sklízelzralé semenné rostliny i vytíral semeno.Mohl se tak účastnit proměn, které tatoplodina prodělává na cestě a v neko-nečném koloběhu od semene k novémusemeni...
Student semenaření Jan Blažej při sklizni semenných rostlin pastináku Z jezuitské zahrady.Sklízeli jsme rostliny celé, spolu s matečnými kořeny, jak je patrné z fotografického záběru.
��
Zvětšená semena pastináku.
Přezimované kořeny pastináku Z jezuitské zahrady.
ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019 1133
niha „Muž, který sázel stromy“ za-chycuje proměnu jedné zapo-
menuté oblasti ve Francii. Zdejší krajinabyla pustá, suchá, beze stromů, vody,života a téměř bez lidí. Osamělý muž,který do ní přišel, zasvětil celý svůjživot tomu, že v ní začal sázet stromy.Pokračoval v této práci dlouhou řadulet a krajina se během let a desetiletíjeho neúnavné práce zcela proměnila.
Vyseté stromy, po překonání obtížnédoby, kdy jsou malé a zranitelnéa mohou je zničit hlodavci či nepřízeňpočasí, zesílily a začaly nezadržitelněrůst. Postupně a nenápadně pak kra-jinu zcela změnily. Objevila se v ní opětvoda, krajina se zazelenala, vrátili se doní lidé a život.
Z tohoto útlého uměleckého díla, jsmevybrali pro čtenáře Zpravodaje starých
odrůd krátký úryvek, vněmž spisovatel popisuje,jak „muž který sázelstromy“, před vlastnímzaložením lesa pečlivěvybíral žaludy určenék vysetí nových stromů:
„Pastýř, který si nezak-ouřil, přinesl sáček a vysy-pal na stůl hromádkužaludů. Jeden po druhémje začal s velkou péčíprohlížet a oddělovatšpatné od zdravých. Jákouřil svou dýmku. Nabídljsem, že mu pomohu.Řekl mi, že to je takovájeho práce. A skutečně:když jsem viděl, jakpečlivě tu práci dělal,nenaléhal jsem.
To byla celá naše rozmluva. Když měl nastraně těch dobrých dostatečně velkouhromádku, odpočítával si je vždy podeseti. Při tom ještě vyřadil malé plody,nebo takové, které byly lehce popraskané.Prohlížel je totiž velice důkladně. Když pakměl před sebou sto bezvadných žaludů,nechal toho a šli jsme spát...“
(Z knihy „Muž, který sázel stromy“, vydalaVeronika Reynková, Literární čajovna SuzanneRenaud v roce 2012, překlad Jiří Reynek.)
Umělecký popis z knihy velmi dobřeukazuje postup při výběru žaludů, tedysemen dubu. I když se jedná možná jeno autorovu smyšlenou metodu, lze si dobřepředstavit, že podobně bychom mohli pos-tupovat při stejné práci my sami při vybíránížaludů či jiných semen stromů pro zak-ládání nového lesa, ale i při semenařenímnoha jiných rostlin.
Zásady výběru semen rostlin k setí jsouobecné. Na výsev děláme výběr toho nej-lepšího a, jak je popsáno i v uvedenémúryvky z knihy, ještě jednou nejlepšího.Takováto vybraná, silná, životaschopnásemena, jsoucí zcela bez vady, překonajíobtíže, nebezpečí a nástrahy okolí, kteréje ohrožují v počátku jejich růstu. Novíjedinci přežijí, budou růst, stanou sesoučástí velkého celku lesa nebo rostlin-ného porostu na poli a přinesou námi celému světu sebou nový život.
pdFOTO – archiv Gengel, o.p.s.
Vybral by některé z těchto žaludů k založení nového lesa „muž,který sázel stromy“?
K
...je začal s velkou péčí prohlížet a oddělovatšpatné od zdravých
ři příležitosti dvacetiletého výročízaložení Gengelu (viz též přehlednazvaný „Gengel 1998–2018 Dva-
cet let ve službách starých odrůd,dvacet let uchování původních plodin“uveřejněný ve Zpravodaji starýchplodin číslo 6/2018) jsme probírali gen-gelský archiv a narazili na vícero zají-mavých tiskovin. O některé z nich sechceme dále podělit i s věrnými čtenářiBia a Zpravodaje starých plodin.
Pro ně jsme vybrali obrázek, kterýGengelu před lety vytvořila výtvarnice paníTereza Říčanová. Jedná se o linoryto rozměrech přibližně 10,5 x14,7 cen-timetru na němž je zobrazena práce člově-ka s rostlinami na půdě. Tento linoryt jsmevyužívali a občas ještě využíváme jakopoděkování dárcům za zaslané odrůdy,peněžní dary či dobrovolnickou pomoc veprospěch starých odrůd.
Na obrázku stojí na poli mírně před-kloněný muž rozsévač (o rozsévači pod-robněji viz např. příspěvek Vyšel rozsévačrozsívat semeno Bio č. 12/2016), jednourukou držící přitisklou k hrudi rozsívkua druhou rukou rozhazující semena.Vpravo od něj jsou v zemi pevnězakořeněné tři různě velké či postupně se
zvětšující rostliny, pomyslně vyrůstající zezasetého osiva. Napravo od nich pak stojížena v šátku s motykou okopávající pos-lední z rostlin, tu největší.
Pod výjevem jsou naznačeny dva volnéřádky umožňující vepsání krátkého textu.Okraje těchto řádků jsou po stranách zará-movány dvěma žížalami, snad jako připo-menutí toho, že žížaly nám významněpomáhají v rolnické práci. Jsou to živoči-chové zúrodňující půdu, která dává růst na-šim kulturním plodinám. pd
Obraz Terezy Říčanové zachycuje lidskou práci s rostlinami na životodárné zemi Linoryt, 10,5 x14,7 cm, rok neuveden, obrázek-originál, archiv Gengel o.p.s.
P
MUŽ ROZSÉVAČ, ŽENA S MOTYKOU a jejich pomocnice žížaly pečují o rostliny
1144 ZZPPRRAAVVOODDAAJJ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTYY – Bio 1/2019
archivu jsme jako poslední příspě-vek vybrali pro poučení i pousmání
úryvek z knihy Venkovský zahradník.Kniha podávající nejlepší prostředky,jimiž by zahrady vesničanů bez velkéhopeněžitého i hmotného namáhání dalyse uspořádati tak, by hospodářovi comožná největšího užitku a blahobytuposkytovaly. Sepsal Jan Šámal, dle 35letézkušenosti. V Mladé Boleslavi 1866.
Krtek nám někdy přerývá půdu na zá-honcích a přitom poškodí i nějakou rost-linu. Celkově je to však živočich užitečný,hmyzožravý, který do půdy patří. Před půl-druhým stoletím spisovatel krtka vychválilnejen za hubení ponrav (ponravy jsoularvy brouka chrousta, někdejšího výz-namného škůdce v zemědělství). Výňatekponecháváme v původním znění.
Ponravy a krtkovéPonravy neb kundrati jsou častokráte
mnohem horší než housenky. V krá-lovských rozsáhlých stromových školkách„Neu Geltow" blíž Postupíma v Prusku,před osmi roky ponravy skoro všecky sadydocela zničivše, mnoho tisíc tolarův škodynadělaly. Příčina jich přílišného rozm-nožení byla vypátrána v tom, že nejenv řečených školkách nýbrž i v celém Novo-Geltowském okolí všichni krtci takřka o závodvychytáni byli, kde přece nyní již nade vší
pochybnost dokázáno jest, že ponravy,štíři a žížaly krtkům za nejhlavnější pot-ravu slouží.
Jistý Francouz vypočítal, že každý jed-notlivý krtek dvakráte tolik co sám váží,řečeného hmyzu denně ke své potravěpotřebuje. Jeli tedy n. p. jednotlivý krtek 4loty těžký, zpotřebuje každodenně 8 lotů,za měsíc 71/2 liber, za 8 teplejších mě-síců, v nichž nejvíce zem podrývá, 60 liber,pročež v tomto posledním čase, neb zarok, by 50 krtků 3000 liber ponrav, žížala jiného hmyzu k své potravě potřebovali.A dejme tomu, že tento Francouz, jak se tone z řídka stává, trochu přemrštěně ve svémnožilce si počínal, tož alespoň polovic,totiž 1500 liber, ano třeba i jen 1000 libervyhubeného škodlivého hmyzu za pravduuznati můžeme.
...po lukách krtky chytají a
...do svých zahrad nasazují Též se jistí, že zahradníci v Paříži, a ne-
dávno i v Berlíně, po lukách krtky chytajía s nejskvělejším výsledkem do svýchzahrad nasazují. Když u mně krtek dopařiště zarejduje a notně si tam pořádí,hned odejde, jak mile všecken hmyz bylpohltil, a více se nevrátí. Podryté bylinkyovšem pojdou, pozůstalé ale, protožetrochu prořidly, tim bujnějí k žádoucímuužitku odrůstají.
Na lukách v rozhrabané a vzduchemmocně zourodněné zemi z hromádekkrtkových píce po dlouhý čas mnohemtučněji roste. Kdyby tedy hospodářové narozhrabání krtin po lukách tolik peněz nebpráce, co na záhubu krtků, vynaložili, jistě-by mnohem skvělejšího užitku z luk sedopídili.
Abych však krtkům ještě trochu chvalo-řečil, podotknuto budiž, že jsem před dvě-ma roky do zvláštního záhonu dobré kaš-tany, pak do více záhonu na korcešvestkových pecek, a v loní, též do vícezáhonů hlávkového salátu a špenátu nasil.Záhony tyto hned po zasetí od krtků takpřerýpány a z ohyzděny byly, že každýokolo jdoucí mou vynaloženou prácia sklamanou naději již napřed litoval;výsledek však docela jiný byl; vyrostlo mitotiž hojnost nejpěknějších kaštanů,švestek, salátu a špenátu; neb tam podzemí, kam moje oko dohlídnouti a škod-livého hmyzu vypátrati nemohlo, krtekvšecko vyčenichal a vyklídil, čímž miovšem asi 5 procent škody způsobil; tu alemile rád oželím, přesvědčen jsa, žeby mihmyz, od tam tud nevyklíděný, nejméně50·pct. škody byl natropil.
....od všech přírodozpytců za ouhlavní hubitele hmyzuuznání jsou
Mohl bych sice o krtkách celou kronikupsáti, budiž ale pro uvarování sáhodlou-hých řečí, konečně ještě jen připomenuto,že krtkové v nynější době již od všechpřírodozpytců za ouhlavní hubitele hmyzuuznání jsou; a že král Pruský, zřením napřeveliké škody v řečeném Geltově, přísnýmandát vydal, aby krtkův pod značnýmpeněžitým trestem všemožně šetřenobylo. – A pakli, nevěřicí Tomášové, ještěpochybujete, tehdy jen do mé zahradypřesvědčit se přij�te!
Komu by ale krtkové v písčité zahradnípůdě, kterou nemilují, zahnízditi se nedali,ten a� si časně z jara, jak se mu v někte-rém roce při přerývání půdy ponravyobjeví, trochu malého tvrdého salátu nase-je, a pak ho mezí stromky na záhonechnebo ve školce nasází. Jak salát jen troš-ku po vyroste, hned ponravy, stromkůopustívše, k salátu spěchají a kořínky, muožírají, kdež pak hned z daleka, zvláště zaslunečného počasí saláty semo tamskleslé spatří vám; a tu neopomenu jekaždodenně vyhledávati a pod nimi u ko-řínku dřevěnou neb železitou lopatičkouponravy tak dlouho vyhrabávati a hubiti, ažžádný skleslý salát více se neobjeví a játudy jistoty jsem nabyl, že ponrav více tamnení. Salát pak se k domácí potřeběvyřeže a půda mezi stromky překopá nebpřereje.
FOTO – archiv Gengel, o.p.s.Krtek žere nejen ponravy.
Ponravy a krtkové aneb Chvála krtkůZ
PŘEDPLATNÉ BIO 2019 za 200 Kč* Obsahem je zejména ZPRAVODAJ biodiverzity a uchování odrůd
Zaplatit můžete na účet: 231 925 6023 / 0800Starší čísla zájemců zašleme – způsob a platba dohodou.
Noví zájemci o odběr, kontaktujte prosím redakci – [email protected]. Bio vhodné pro čtení v různých aplikacích a v mobilu můžete objednat prostřednictvím
Bio – archiv číselv pdf dle ročníků2004–2018 na DVDCena 200 Kč
Petr Dostálek a kol.: PĚSTUJEMEVLASTNÍ SEMÍNKAUchování bohatstvía rozmanitostiužitkových rostlin,ekologické pěstování.Brožovaná, stran 132,
barevné snímky. Cena 145 Kč
e-bio �� 1/2019 15
VÝSEVNÍ DNY 2019Oblíbený kalendář konstelací
pro zahrádkáře a zemědělce,„Výsevní dny podle MarieThunové®2019“Překlad Radomil Hradil
Výsevní, vysazovací, ošetřovacía sklízecí kalendář si můžeteobjednat v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
OBJEDNAThttps://pro-bio.cz/publikace/
Cena 1 výtisku: 67 Kč a poštovné.
Radí, jak plánovat
práci na zahraděa na poli
Kalendář jesestaven podleaktuálního postavení měsícea planet, nikoliv podle astrologie,v návaznosti na kosmické rytmyuvádí příznivé dny také pro vče-laře a mnohá další doporučenía rady.
REDAKCE BIOPhDr. Miroslava Vohralíková, šéfredaktorka, vydavatelkaJungmannova 1403Hradec Králové tel.: 608 476 [email protected]@tiscali.czToto dvojčíslo vyšlo elektronicky8. února 2019, ročník 23, č. 1ISSN 2533-6673 BIO bylo mezi lety 1997–2016
registrováno: MK ČR E 11409Od roku 2018 dvouměsíčník.Neoznačené snímky jsoumajetkem redakce. Rozšiřováno prostřednictvím před-platného, zasíláno elektronicky.
Redakční radaIng. Jiří Urban, Ing. PetrDostálek, Pavla MomčilováJazyková úprava: redakceAutorský kolektiv: Petr Hába,
Pavla Momčilová, Ing. PetrDostálek aj. Sazba a DTPvh press Hradec KrálovéINZERCEInzerát řádkový soukromý (180 úho-zů) za 100 Kč, firemní 300 Kč. Plošnáfiremní inzerce od 20 Kč za cm2,podle rozsahu a počtu opakování.
