Bezpenostn systm na ochranu majetku

Bezpenostn systm komplexn ochranyBezpenostn systm integrovan soubor relnch prvk, kter vytvej nstroj na zajitn bezpenosti v danm ase a prostoru,

Komplexn ochrana souhrn opaten s clem pln a efektivn zabezpeit ochranu objektu ped riziky. Dosahuje se optimlnm spojenm technickch prostedk, organizanch opaten a efektivnm zenm lidskch zdroj podlejcch se na ochran

Vkon bezpenostnho procesu je realizovan bezpenostnmi slubami:fyzick ochrana majetku a osob,ochrana vstup,kontrola vnitnho podku,prostorov ochrana,pedmtov ochrana,protiporn ochrana,ochrana informanho systmu,personln ochrana,bezpenostn pprava zamstnanc.

Poadavky na optimln bezpenostkoncepn nejjednodu zabezpeen ochrany objektu je fyzick ochrana,

v rozshlch chrnnch objektech ale meme innou ochranu doshnout jen kombinac fyzick ochrany s bezpenostnmi technickmi prostedky,

spojenm jednotlivch prvk vytvome integrovan bezpenostn systm, tvoen:mechanickmi zbrannmi systmy,zazenm elektrick zabezpeovac signalizace,organizanm opatenm a fyzickou ochranou.

Mechanick a technick prostedky ochrany

Mechanick zbrann systmypi naruen objektu vytvej urit asov interval t mezi asem napadnut objektu t1 a asem dokonen napadnut objektu t2:t = t2 t1

m je t vt, tm jej mechanick zbrana innj a teda tento asov interval je kritriem bezpenostn kvality mechanickho zbrannho systmu.

Mechanick zbrann systmyvnj mechanick zbrann systmy (oplocen, bariry, zdi, brny, zvory),stavebn prvky budov (hradby, stropy, podlahy, stechy),otvorov vpln (dvee, okna, balkony),schovn objekty (komorov trezory, mobiln trezorov skn, non trezory).

Ochrann zny MZS:obvodov ochrana (okolo objektu),plov ochrana (naruen vstupu do objektu),pedmtov ochrana (schovn msta).

1 Mechanick zbrann systmy obvodov ochranyvizuln charakterizuj hranici pozemku, kter pat k budov a tak vytvej prvn hranici,

pouv se oplocen, ohrazen okolnho pozemku vetn branek, bran, zvor.

Rozdlujeme je na:klasick drtn oplocen,bezpenostn oplocen,vysokobezpenostn oplocen,vrcholov zbrany,podhrabov pekky,vstupy, vjezdy a jin vstupn jednotky.

1.1 Klasick drtn oplocendosahuje vky 1,5 m,vyroben ze eleznho drtu s rznmi povrchovmi pravami,prmr 2,5 mm,lehce pekonateln,na ochranu mn dleitch objekt.

Druhy:

1.1.1 tvercov pletivonejbnj,na vymezen hranic pozemku,pro pachatele nen pekkou,vka: 1 3 m,velkost oka: 5x5 cm,prmr drtu: 2,2 4,4 mm.

1.1.2 Cyklonov pletivospleten uzlovnm,znemouje lehk rozpleten,vyroben ze eleznho drtu,vka: 1,5 m,prmr drtu: 2,5 mm,pestihnut obtn.

1.1.3 Svaovan pletivomn se velkost svaovanch ok od 50x50 do 50x80 mm,vyroben z pevnho eleznho drtu,prmr drtu: 2,5 mm,vka: 1 2 m.

1.2 Bezpenostn oplocenspluje nronj poadavky na zabezpeen ohraniench prostor,

od klasickho oplocen se li svoj konstrukc, hroubkou, druhem pouitho materilu (ocel, beton),

obtnji se pekonv pesthnutm, peeznm nebo prorazenm,

dosahuje vky a 2,5 m.

Druhy:

1.2.1 Pletivo z vlnitho drtupodobn klasickmu tvercovmu pletivu,vlnitost zvyuje odolnost proti rozpleten,nahoe je pletivo zpevnn horizontlnmi drty a je ukonen ochrannmi trny s dlkou 50 mm,ochrana vrobnch zvod, kol, skladvka: 1 2,5 m.

1.2.2 Svaovan zvlnn pletivovelmi odoln,vyvinut pro prmysln objekty,vka: 1,5 2,5 m,rozmry ok: 76,2x38,1 mm,prmr drtu: 2-3 mm,vka trn: 25,4 mm.

1.2.3 Bariry a oplocen ze iletkovho drtumodern verze ostnatho drtu,vyroben z vysocetanho ocelovho drtu s prmrem 2,5 mm, na tom je pipevnn ocelov psovina s hroubkou 0,5 mm upraven jako iletka.

1.2.4 Mov oplocenestetick a efektivn een obvodov ochrany,vyrbn z hotovch dl.

1.3 Vysocebezpenostn oplocenspeciln vyvinut na ochranu velmi dleitch prmyslovch a vojenskch objekt, vzeskch stav a vysokorizikovch oblast (jadern elektrrny, chemick zvody),vysok innost ochrany,speciln konstrukce vpln,vka: do 5 m.

Druhy:

1.3.1 Rovn plotsestaven z ocelovch stor s vkou cca 4 m ve vzdlenosti 2,5 m,na storech je nerozebrateln upevnn drtn s s vkou a 3,8 m s prmrem 4 mm a velkost ok 76,2x12,7 mm,velkost ok brn pouit nek a stuje plhn.

1.3.2 Zakiven plotvyvinut speciln pro nejvy mru fyzick ochrany pro prmysln stavby, vzesk stav, vojensk objekty,vpln se pouvaj tak, aby se nedalo pletivo prostihat a nedalo se po nm ani plhat.

1.4 Vrcholov zbranyvyuv se v kombinaci s jinmi mechanickmi zbrannmi prostedky,slou na odstraen a proti vniknut a na zven pasivn bezpenosti oplocen,pat sem:nadstavce z ostnatho drtu,bariry ze iletkovho drtu,pevn hroty,oton hroty.

1.5 Podhrabov pekkypi stavb plotu se nesm zapomenout na monost podlezen i podkopn,

je potebn plot doplnit podhrabovmi deskami o i 1 m, pevnou zd nebo ocelovm rotem,

v blzkosti plotu se nesm vyskytovat pedmty, kterch by bylo mon vyut na jeho pekonn,

nen vhodn plot kombinovat se ivm plotem.

1.6 Vstupy, vjezdy a jin vstupn jednotkyvytvej hranici mezi voln pstupnm prostorem a prostorem kontrolovanm zven pozornost pi ochran,

Je dobr vstupn jednotky minimalizovat z dvodu leh kontroly.

Druhy:

1.6.1 Brankyjednokdlov propusty v obvode plotu,jsou zhotoven ze stejnho materilu jako plot.

1.6.2 Brnyjednokdlov nebo dvojkdlov branky, ale jsou podstatn ir a masivnj, aby umonili pejezd vozidla,jejich ovldn me bt run nebo motorizovan, ppadn automatizovan,podle zpsobu otvrn:oton,posuvn.

1.6.3 Zvorymaj hlavn kontroln funkci a nezabrn nsilnmu vniknut do objektu,

je to teda technick prvek, kter vyaduje dohled, protoe umouje nekontrolovateln pechod osob.

1.6.4 Turniketypouvaj se jenom v pstupovch znch velkch arel, vstupnch hal podnik a instituc, objekt osobitnho vznamu,vyuvaj se v pstupovch znch jadernch elektrren, chemickch podnicch, zbrojovkch, stadionech, metrech,mou bt nzk nebo vysok.

2 Mechanick zbrann systmy plov ochrany a vnitn ochranyjejich kolem je stit a prakticky znemonit vniknut pachatele do chrnnho prostoru v objekte, poppad ho odradit od tto innosti,

pl objektu tvo:stavebn prvky budov,otvorov vpln.

2.1 Stavebn prvky budovprvky mechanick plov ochrany objekt:zdi,podlahy,stropy,stechy budov.

jejich mechanick odolnost proti prlomu je zvisl od pouitho materilu, jeho pevnosti, tlouce a vlastnho vyhotoven (lehk stavby, pevn stavby),

2.2 Otvorov vplnpat sem okna a dvee,

len se na:vstupn otvorov vpln,okna a balknov dvee,me, rolety, aluzie, flie.

2.2.1 Vstupn otvorov dveeasi v 90% bytovch vlmn byli vstupn dvee pro pachatele lehce pekonateln,

vstup do objektu je tvoen souborem prvk, z kterch kad svoj konstrukc a pouitm materilem ovlivuje pasivn bezpenost danho objektu.

2.2.2 Okna a balknov dvee14 % pachatel vnik do objektu okny,10 % pachatel vnik sklepovmi okny,9 % vnik skrz balknov dvee.

zsady bezpenosti okennch otvor: rm mus bt pevn, pevn ukotven,okenn uzvry mus bt kvalitn a bezpen, vtrn nesm umonit nensiln vniknut,sklo je nejslabm bezpenostnm lnkem oken,me a rolety podstat zvyuj bezpenost zasklench ploch.

2.2.3 Me a roletyMe jedny z nejstarch klasickch mechanickch zbran pedevm zasklench ploch otvorovch vpln,

Rolety psob pedevm preventivn,vnj,vnitn,garovho typu.

2.2.3 Bezpenostn a ochrann fliena zven pasivn bezpenosti otvor a na snen monosti zrann pi rozbit sklen vpln,

4-6 mm sklo vybaven vhodnou bezpenostn fli me slouit jako mechanick zbrana,

3 Mechanick zbrany systmu pedmtov ochranysnaha uschovvat zskan penze, drahocennosti, perky ped rznmi zlodji schovn objekty trezory.

Rozdlen:podle elu,podle konstrukce.

3.1 Komorov trezorypevn stavebn celek budovy,

musej bt doplnny speciln konstrukn eenmi trezorovmi dvemi; dveov deska je vyrobena z rznch materil odolvajcch rznm druhm tok (jsou hrub 20 a 50 cm a jejich hmotnost me bt a 2000 kg),

umstnn:samostatn vevnit objektu,soust objektu (v podzem, nejlpe uprosted).

(nejvt schovn objekt Federal Reserve Bank, 10 500 t zlata, 900 policajt, ze 2 m, strop 1 m panc)

3.2 Komern schovn objektyod pokladniky a po tk skovtrezory,

rozdlen:skov v uzavenm stave m dlku jedn vnitn strany men nebo rovnajc se 1 m,ohnivzdorn z ocelovch a neholavch materil s dvouplovou konstrukc na ochranu paprovch materil a datovch mdi,elov vstavn trezory, trezory na zbran, non trezory apod.ocelov a kartotkov skn bezpenost rove je nzk; jednoplov skn na dokumenty,prun pokladnika bezpenost rove velmi nzk, jen na krtkodobou schovu penz, cenin, dokument.

Technick prostedky ochranysystmy, slouc na ochranu majetku,

sama o sob nen ochranou, pachateli v niem nezabrn, m vak 2 zkladn lohy:podporovat mechanick zbrann systmy dodat informace o naruen a umonit fyzick ochran vas zashnout,zvyovat efektivnost fyzick ochrany; pouitm technick ochrany se sniuje poet strnch pi ochran objektu.

Technick prostedky ochranypat sem:elektrick zabezpeovac systmy a poplachov systm na hlen naruen,elektrick porn signalizace,prmysln televize, videosystmy, potaem zen systmy.

klovm momentem technick ochrany je penos poplachovho signlu do msta se stlou obsluhou. Podle toho dlme zabezpeovan objekty na:lokln sirna nebo majk na vnjm plti objektu,autonomn signalizace u stl sluby v objekte,s dlkovou signalizac signl veden mimo stren objekt na msto se stlou slubou, kter zajist zsah.

1 Elektrick zabezpeovac systmpedstavuje celou adu skupin zazen a prvk plov ochrany, prostorov ochrany, pedmtov ochrany, snma, ovldacch a signalizanch zazen, zazen a penos informac do stediska registrovn poplach,

slou na signalizaci nebezpe ohroujc ivot a majetek,

zabezpeovac etzec:snma,stedna,penosov prostedky,signalizan zazen (optick, akustick)

1.1 Prvky obvodov ochranyzabezpeuj signalizaci pi nsilnm vniknut,smyslem ochrany volnho prostranstv je, aby se nepovolan osoba pohybovala ve vymezen vzdlenosti od chrnnho objektu a nepronikla do nedouc blzkosti,jsou to snmae, kter signalizuj naruen vnj sti rozlehlch objekt, komplexu budov nebo tovrn na samostatnm pozemku,zsadn podmnkou, aby bylo mon definovat naruen, je existence oplocen,problmem je velk mnostv podnt, na kter by snmae nemli reagovat.

1.1.1 Infraerven zvory a barierymezi pijmajc a vyslajc stranou probh jeden nebo vce infraervench lou. Pi poruen dochz k vyhodnocen a vyhlen poplachovho stavu,

nevhodou je pracn mont, vznik tzv. mrtvch zn, nevhodn pi nerovnm ternu,

rizikov faktory: mlha, padajc snh, pm slunen svit

1.1.2 Mikrovlnn barieryelektromagnetick pole mezi vyslaem a pijmaem. Vniknutm osoby do detekn zny je zpsobeno naruen pole,

vhody: velk dosah (200 300 m), relativn vysok odolnost proti povtrnostnm vlivm.

1.1.3 trbinov kabelyv zemi uloen kabely, vtinou v prech. Jeden kabel vyzauje a vytv elektromagnetick pole, kterho zmny jsou druhm kabelem vyhodnocovan. Po naruen pole dochz k vyhlen poplachu,

vhoda: koprovn ternu vkov i pdorysn,nevhoda: nutnost zemnch prac po cel dlce zabezpeovanho obvodu (vysok nklady na instalaci),odolnost proti falenm poplachm je otzkou sprvn monte a sprvnho nastaven systmu.

1.2 Prvky plov ochranyslou na hldn otevrn nebo na destrukci prstup plt budovy (oken, bran, dve).

Druhy:

1.2.1 Magnetick kontaktytvoen jazkovm kontaktem a permanentnm magnetem; magnet se montuje na pohyblivou st, jazkov kontakt na rm,

vhodn na hldn vech stavebnch otvor proti oteven,

vhody: vysoce spolehliv s dlouhou dobou ivotnosti a vysokou odolnost proti vnjm vlivm.

1.2.2 Snmae na ochranu sklennch plochkontaktn pilepen na skle za elem penosu zvuku vlnnm a jeho nslednm vyhodnocenm,

akustick namontovan oproti chrnn ploe, vyhodnocuj nsledn akustick efekt pi tetn skla pomoc mikrofonu.

1.2.3 Mechanick kontaktymikrospnae na zabudovn do rm proti zpadce zmku,

hldaj uzamknut stav prstup,

vyuvaj se hlavn kdy m hldan prostor vc vstup.

1.2.4 Vibran spnaedetekuj prorazen stn a stavebnch konstrukc,

dvaj se na rizikov msta monho pechodu zd nebo na rmy dve a oken,

jsou ureny na hldn trezorovch skn a komorovch trezor.

1.2.5 Poplachov folie a poplachov sklapracuj na principu peruen vodivho media, nejastji jemnho drtku uvnit folie nebo skla,

pouvaj se na hldn vkladnch skn a oken obchod.

1.3 Prvky prostorov ochranydopluj plovou ochranu,

titm jsou centrln body budovy schodit, chodby, spojovac chodby, vnitn komunikan uzly,

rozdlen:aktivn vytvej svoje pracovn prosted aktivnm psobenm na svoje okol a detekuj zmny takto vytvoenho fyziklnho prosted,pasivn registruj fyzikln zmny ve svm okol.

1.3.1 Pasivn infraerven snmaejsou zaloen na principu zachycen zmn vyzaovn v infraervenm psmu kmitotovho spektra elektromagnetickho vlnn,

instaluj se kolmo na pravdpodobn smr pohybu pachatele, na pevnm podklad bez vibrac.

1.3.2 Ultrazvukov snmaevyuvaj st spektra mechanickho vlnn nad psmem frekvenc slyitelnm lidskm uchem. Do prostoru vyslaj energii (jsou aktivn),

instaluj se smrem na pravdpodobn pohyb pachatele; inn dosah je cca 10 m; prostor mus bt uzaven; nkter pedmty ultrazvuk pohlcuj.

1.3.3 Mikrovlnn snmaevychzej ze stejnho fyziklnho principu jako ultrazvukov snmae, ale ve frekvennm psmu elektromagnetickho vlnn,

instaluj se tak, aby pravdpodobn smr pohybu pachatele vedl ve smru k snmai nebo od nho; vlnn pronik skrz sklen plochy, tenkmi stnami, plastickmi hmotami i devem.

1.3.4 Kombinovan snmaeaplikace dvou odlinch fyziklnch princip sniuje rizika falench poplach vlivem prosted.

1.4 Elektrick porn signalizacesoubor technickch zazen, kter slou na to, aby zjiovali por u pi jeho vzniku a rychle pivolali na msto vznikajcho poru osobu, kter je schopna zanajc por zlikvidovat nebo pivolat pomoc,

hlavn koly EPS:rychl a spolehliv uren msta poru u v samotnm potku zahoen, vyhlen poplachu.

1.4.1 Porn hlsie manulnslou na vyhlen poplachu osobou, kter zjist por nebo jin nebezpen jev,

mus bt uzpsoben tak, aby nedolo k samovoln nebo nhodn aktivaci,

k aktivaci je potebn rozbt sklko,

instaluj se do mst se stlou obsluhou nebo do mst pohybu osob.

1.4.2 Porn hlsie automatickreaguj na prvodn jevy poru jako je dm, vzrst teploty, plamene nebo jejich kombinaci,

nejvc jsou vyuvan bodov hlsie, kter se montuj na strop.

Druhy:

1.4.2.1 Tepeln hlsistatick,

v ppad pekroen urit teploty odevzd signl do stedny a ta vyhls poplach,

nevhoda: jestli je prahov teplota nzk, dochz asto k falenm poplachm, jestli teplota vzroste z jinch dvod.

1.4.2.2 Ionizan hlsie dmuvyuvaj, e pi poru se do ovzdu uvoluj plyny a dm na bzi uhlku,

hlsi je schopn reagovat u na malou koncentraci ionizovanch ast ve vzduchu,

nevhoda: ptomnost radioaktivnho materilu.

1.4.2.3 Hlsie multisenzorovkombinuj optick, teplotn a chemick senzor s inteligentn vyhodnocovac elektronikou,

nejnovj generace mezi bodovmi hlsii.

1.4.2.4 Optick hlsie plamenepracuj na principu identifikace ultrafialovho a infraervenho zen, kter vydv plamen,

vyuvaj se jako doplkov ochrana,

hlavn vznam maj pi velkch vnjch ndrch a mst s holavmi kapalinami a plyny.

1.4.2.5 Linern optick hlsislou na indikaci vznikajcho poru na principe zeslaben intenzity infraervenho loue sticemi dmu,

vyuv se v halch a velkch prostorech.

1.4.2.6 Nasvac porn hlsievysoce citliv hlsi; hls por u v nejranjm stadiu a tm minimalizuje jeho nsledky,

vyuv se hlavn v historickch objektech, kostelech, muzech, vznicch a v prostorech s devnmi stropy.

2 Systmy prmysln ochranyCCTV Closed Circuit Television,slou na penos pohyblivch obraz na dlku,m uzaven okruh uivatel,informan prostedek zvyujc efektivnost vkonu strn sluby,slou tak na dokumentaci,vyuv se na hldn bran a vchod, pozemk a objekt, plot, muze a galeri, turniket, bank, obchodnch dom..

Televizn kameryDDC (Charge Coupled Device),rozliuj se v komforte obsluhy, v rozsahu rozench vlastnost,maj rozmr podle hlopky,penos TV signlu se uskuteuje po koaxilnm kabelu,zkladn verze je pm propojen TV kamery a televiznho monitoru (me bt zapojen tak magnetoskop).

Vyhodnocovac stslou na souasn zznam vech kamerami snmanch prostor,pat sem multiplexery umouj souasn zznam vc obraz z kamer na jeden videorekordr,kamery jsou centrln synchronizovan externm synchroniztorem.

MagnetoskopySpeciln konstruovan pro vkonn a rozvinut systmy sledovn dohledu v bankch, prmyslnch podnicch, velkoskladech, zlatnictvch a tam, kde je potebn dlouhodob zznam,

zznam je bu v nepetritm provozu nebo je ho mon aktivovat vnjm signlem z rznch alarmovch zazen.

Videoalarmykonstruovan pro vnj a vnitn prostory,systm umouje rozeznvat rychlost sledovanho cle a zmraz posledn snmky, kter vyvolali poplach,kamery jsou napojeny na PC a snman obraz se multiplexn zaznamenv,na PC mou bt napojen i jin poplachov signly,vhodou PC je, e snmky se daj okamit prohlet, piem systm pracuje dl.

stedny elektrickho zabezpeovacho systmufunkn celek, kter: pijm a vyhodnocuje vstupn elektrick signly snma EZS,

ovld poplachov, signalizan a doplkov prostedky, kter indikuj naruen nebo ulehuj innost zsahov jednotky, napjej snmae nebo dal prvky EZS elektrickou energi,

umouje diagnostiku EZS.

stedny smykovpro kadou poplachovou smyku m vstupn vyhodnocovac obvod,smyka je ukonen ukonovacm odporem tak, aby vykazovala pedepsanou hodnotu odporu pro pslun typ stedny,zmna odporu na smyce vede k vyhlen poplachovho stavu EZS,tento systm m pomrn rozshlou kabelovou s.

stedna s pmou adresnost snmapracuje na principu komunikace po datov sbrnici stedna snmae,stedna periodicky generuje adresy jednotlivch snma a pijm pslun odezvy,kabelov s je minimln,pi naruen objektu stedna oznm, kter konkrtn snma byl aktivovn a o jak druh naruen se jedn.

stedny smenho typupracuj na principu datov komunikace stedna koncentrtor (sbrnicov modul smyek),

komunikace probh pomoc datov nebo analogov sbrnice,

pokud je kapacita stedny dostaten, daj se jednotliv vstupy koncentrtor napojit pmo na jednotliv snmae.

stedny s bezdrtovm penosem od snmadosah ve volnm prosted je 100 a 200 m,vhody:rychl a lehk instalace,monost instalace do hotovch objekt s minimlnmi stavebnmi pravami,lehk rozen systm o dal prvky,lehk zmna konfigurace,vhodn do historickch objekt

Druhy:

Systmy s jednosmrnou komunikacv snmai je vysla, v stedn pijma,star systmy - pokud dojde k porue prvku nebo jeho nsilnmu pokozen, odcizen, stedna o tom nedostane informaci,modern systmy pracuj na systmu pravideln kontroly penosovch cest.

Systmy s obojsmrnou komunikackad prvek systmu je vybaven vyslajc i pijmajc technikou,

vhody:Pi zapnn systmu si stedna ov stav vech prvk,Snmae v klidovm stavu nevyslaj, nepltvaj energi,stedna si me ovit, zda je dol poplachov informace skuten poplach.

stedny elektrick porn signalizacezazen, kter sousteuje informace ze vech hlsi k systmu pipojench,

informace zpracovv a reaguje na n zodpovdajc odezvou (vyhlen poplachu, signalizace poruchy, penos signlu na PCO, aktivace samoinnch hascch zazen, uzaven pornch dve)

stedny konvenn neadresnna jedn lince me bt zapojench a 32 hlsi,

na jedn lince se nedaj kombinovat automatick a manuln hlsie,

hlsie poznaj jenom dva stavy:pokojn stav,poplach.

stedny konvenn adresnjednotliv hlsie maj konkrtn adresu,na stedn se d zjistit, kter hlsi vyvolal poplach,k vyhodnocen poplachu dochz v stedn EPS,na jedn smyce se daj kombinovat rzn typy automatickch a manulnch hlsi,hlsie poznaj jenom dva stavy:pokojn stav,poplach.

Analogov stednyhlsie monitoruj prostor a odevzdvaj analogov daje stedn,stedna na zklade dodanch informac rozhodne o tom, i jde o normln stav, poruchu nebo poplach,kad hlsi m svoji adresu a tak se d na stedn zjistit, z kterho hlsie poplachov informace pila,kvli velkmu objemu dat kladou tyto systmy vy nroky na kvalitu kabel.

stedny interaktivnv tchto systmech se vyuvaj interaktivn hlsie,jednotliv hlsie jsou adresn a tak na stedn je zobrazen, kter hlsi danou situaci vyvolal,penosov cesty mezi hlsii a stednou jsou mn zatovny v porovnan s klasickm analogovm systmem.

Penosov zazenPoplachov penosov zazenzazen uren na informovn majitele objektu,zazen uren na komunikaci s pultem centralizovan ochrany (PCO).

Zazen uren na informovn majitele objektupat sem automatick telefonn hlsi, kter umouje na naprogramovan telefonn slo po vyhlen poplachu automaticky zavolat a odevzdat sprvu v trvn 20-30 s,

volba sla se d opakovat, ppadn je mon volit vce rznch sel,

tak je mon odeslat SMS.

Zazen uren na komunikaci s PCOslou na odevzdvn informac o systmu EZS monitorovacmu pracoviti strn sluby,

zazen na principu automatick telefonn volby komunikuje s obsluhou PCO pomoc kdu, kter obsahuje adresu objektu a druh odevzdan zprvy.

Zazen na penos pornho poplachuzprostedkuje penos poplachovho signlu z stedny EPS do ohlaovn poru,systm EPS m vznam jedin tehdy, jestli na poplachovou informaci nkdo v krtkm ase reaguje (nutn stl obsluha),pokud neexistuje stl obsluha, vyuv se PCO hasiskch zchrannch zbor,zazen se skld:astnick dl,penosov cesta,vyhodnocovac st (PCO).

Pult centralizovan ochrany (PCO)Podnik, v kterm je nainstalovn elektronick bezpenostn systm, neme mt vlastn zsahovou jednotku,Proto policie a soukrom bezpenostn sluby provozuj PCO (monitorovac zazen s trvalou obsluhou uren na vyhodnocovn poplachovch signl z jednotlivch EZS nebo EPS),Policie pipojuje na svoje PCO jenom dleit objekty se zvenm rizikem ohroen a zjmm sttu na jejich ochran,SBS pipojuj na svoje PCO komern zkaznky.

astnick zazenje nainstalovno v hldanm objekte a jeho kolem je zpracovvat informace o poplachu od jednotlivch snma, vyhodnocovat poruchy zazen, hldat napjec napt, vyhodnocovat stav, kdy je objekt nehldan,

tyto informace odevzdv do dispeerskho zazen.

stedn zazennachz se v telefonn stedn a je na nj mon pipojit a 60 astnickch objekt,

jeho lohou je oddlit signly PCO, seadit je do srie a poslat k dispeerskmu zazen.

Dispeersk zazenjeho kolem je pijmat a vyhodnotit signly PCO od jednotlivch astnickch zazen,o vech pichzejcch informacch je obsluha dispeerskho zazen informovna prostednictvm tiskrny,souasn se dokumentuj vechna pijat hlen, vetn asovho daje,zapisovac zazen umouje automatick vykonvn psemnho zznamu vstupnch informac stedny,napjen je z vlastnho sovho zdroje, kter je doplnn jet nhradnm zdrojem.

PCO

PCO = pult centralizovan ochrany*SBS = soukrom bezpenostn sluby*