B_FoEU Fondy EU a jejich čerpání6 – Operační programy
VŠFSKombinované studiumLetní semestr 2011Most
Nástroje Politiky HSS
Strukturální fondy (ESF,
ERDF)
Fond soudržnosti
(CF)
Zemědělství (EAFRD, součást
Zemědělské politiky EU!)
Evropský rybářský fond (EFF, součást
Rybářské politiky EU!)
Komunitární programy
Předvstupní pomoc (IPA)
Fond solidarity (EUSF)
Iniciativy kohezní politiky
(JASPERS, JEREMIE, JESSICA)
Fondy EU – ČR 2007-2013
SOP – Sektorové operační programyROP – Regionální operační programy
Mezinárodní spolupráce
Příklady – územní spolupráce
Přeshraniční spolupráce Nadnárodní spolupráce Meziregionální spolupráce
Přeshraniční spolupráce
http://www.euroregion-silesia.cz/show_text.php?id=cinnost-cinnost-skolstvi_spoluprace_skol
Příklad: ACCESS (Central Europe)
Podpora a propagace inovací Analýza regionálních inovačních prostředí Peer hodnocení Pilotní akce (založení klastrů) v
zúčastněných regionech Semináře, konference www.central-access.eu
Příklad: BICY (Central Europe)
Projekt na podporu cyklistické dopravy Výměna zkušeností Financování projektování konkrétních tras
pro 3 pražské městské části Financování pilotních projektů Semináře, konference www.bicy.it
Meziregionální spolupráce
http://www.interreg4c.eu/approved_projects.html
Struktura operačního programu
Operační program Prováděcí dokument
B_FoEU Fondy EU a jejich čerpání7 – Financování projektů
VŠFSKombinované studiumLetní semestr 2011Most
Projektový cyklus
Záměr
Nalezení vhodného programu
Příprava projektu
Schvalovací proces
Administrace projektu
Evaluace
Financování projektů
• Dotace obvykle 40 - 85 % rozpočtu
Investiční projekty
• Dotace obvykle 100 % rozpočtu projektu
Neinvestiční
projekty• Dotace obvykle 80 – 85 % rozpočtu projektu
Mezinárodní
projekty
Financování projektů - investiční
Bez zálohy
Zainvestování projektu nebo fáze z vlastních zdrojů
Kontrola
Vyplacení finančních prostředků
Financování projektů - neinvestiční
Proplacení posledních 10 % dotace
Závěrečná kontrola
Postupné propláceníProkázaných a
zkontrolovaných nákladů Až do výše 90 % dotace Dorovnávání zálohy
Záloha 20 %
Projektový záměr
Financování projektu V projektovém záměru
Veřejná podpora
Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.
Veřejná podpora
4 základní kritéria definice veřejné podpory:podpora je poskytnuta státem
nebo z veřejných prostředkůpodpora zvýhodňuje určité
podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní
je ovlivněn obchod mezi členskými státy a
je narušena nebo hrozí narušení soutěže.
Veřejná podpora
1. JE PODPORA POSKYTNUTA STÁTEM NEBO Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ?
Veřejné prostředky
Případy, kdy nejsou veřejné prostředky zapojeny: veřejné prostředky nejsou zapojeny, pokud
nedochází k přímému nebo nepřímému ovlivnění veřejných rozpočtů (pokud jsou tedy například zatíženi pouze koneční uživatelé podporovaných služeb)
zákonná opatření, která nemají dopad na příjmy veřejných rozpočtů (např. stanovení minimálních prodejních cen, či regulace stanovící právní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem)
soukromé fondy, nad nimiž stát nevykonává kontrolu
Veřejná podpora
2. ZVÝHODŇUJE PODPORA URČITÉ PODNIKY NEBO URČITÉ ODVĚTVÍ PODNIKÁNÍ A JE SELEKTIVNÍ?
Pojmem podnik se rozumí jakákoli entita, která vykonává ekonomickou činnost, bez ohledu na její právní status nebo způsob, jakým je financována. V českém právním prostředí je tedy podnikem jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, jakékoliv sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity, jakož i každý veřejný orgán, buď se samostatnou právní subjektivitou, nebo spadající pod orgán veřejné moci, který takovou samostatnou právní subjektivitu má. Podstatná je provozovaná činnost podniku, zda jí lze považovat za ekonomickou či nikoliv. Ekonomickou činností se v souladu s rozhodovací praxí rozumí nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. Ani neziskovost v konkrétním případě nehraje zásadní roli.
Zvýhodnění představuje stav, který by za běžných tržních podmínek nenastal. Ke zvýhodnění dochází už tehdy, kdy podpora snižuje náklady, které by musel příjemce za běžného fungování nést ze svého rozpočtu.
Selektivní opatření je takové, které není aplikováno vůči všem podnikům na trhu stejně a nelze jej tedy označit za obecné opatření.
Ekonomická činnost
Příklady činností, které nejsou evropskými institucemi považovány za ekonomické činnosti, které představují výkon státních
výsad▪ činnosti armády, policie, orgánů veřejné správy,
apod. činnosti, které mají čistě sociální povahu
▪ režimy povinného pojištění, které plní výlučně sociální funkci
▪ činnost veřejného školství financovaného obecně z veřejných prostředků
Podnik
Z judikatury evropských institucí vyplývá, že podnikem může být: podnikající fyzická osoba právnická osoba (není rozhodující forma
vlastnictví – takže jak „veřejné“, tak „soukromé“)
veřejné orgány vykonávající ekonomickou činnost
Veřejná podpora
3. JE NARUŠENA NEBO HROZÍ NARUŠENÍ SOUTĚŽE?
Narušení soutěže stejně jako další definiční znak veřejné podpory (ovlivnění obchodu mezi členskými státy) Evropská komise spíše předpokládá.
Soutěž je narušena tehdy, pokud opatření posílí postavení příjemce podpory oproti jeho konkurentům.
Narušení nebo hrozba narušení soutěže
Soutěž je narušena v případě, že finanční pomoc poskytnutá státem posiluje pozici podniku na trhu ve srovnání s ostatními soutěžiteli (například snížením investičních nebo provozních nákladů oproti svým konkurentům).
Zvýhodnění - příklad
Internet zdarma poskytovaný městskou částí v Praze
Zvýhodnění – řešení příkladu
Evropská komise konstatovala neexistenci zvýhodnění v těchto případech podpory: městská bezdrátová síť (internet
veřejným budovám a institucím, poskytování volného připojení k internetu pro služby veřejné služby – e-governmentu – a pro informace z veřejného sektoru pro obyvatele) – v Praze
Veřejná podpora
4. JE OVLIVNĚN OBCHOD MEZI ČLENSKÝMI STÁTY?
Není stanovena žádná hranice, kdy již konkrétní opatření ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Z judikatury však vyplývá, že i malá částky či malá velikost příjemce veřejné podpory může ovlivnit trh mezi členskými státy.
K ovlivnění obchodu zpravidla nedochází, pokud předmětné opatření působí pouze lokálně (regionálně) či příjemci podporovaných služeb pocházejí pouze z jednoho členského státu.
Podpora de minimis neovlivňuje obchod mezi členskými státy ani nenarušuje soutěž.
Ovlivnění obchodu mezi členskými státy
Ovlivnění obchodu nemůže být jednoznačně vyloučeno v případě, že příjemce podpory působí pouze lokálně, ani v případě kdy nevykonává žádnou exportní činnost anebo veškerý export podniku směřuje mimo Evropskou unii.
Příklady – ovlivnění obchodu mezi členskými státy: Ano nebo ne?
malé lokální muzeum plavecký bazén, užívaný místními
obyvateli místní kulturní život (mobilní knihovny,
venkovské kluby mladých, organizace kulturních akcí zachovávajících místní hodnoty)
malé přístavy s malým počtem cizinců malé vysoké školy
Příklady – ovlivnění obchodu mezi členskými státy: Ano nebo ne?
NE: výuka převážně v národním jazyce, regionální působení – Přerov
divadelní a literární produkce (Praha) městský dům v malém městě (Přerov)
pořádající představení v národním jazyce, která lákají místní obyvatele
prodej bytů nebo bytových domů předem určenému subjektu (tvořenému výlučně stávajícími nájemníky)
Veřejná podpora – ANO nebo NE?
Přímé dotace Státní záruky Daňové úlevy Privatizace za zvýhodněnou cenu Navyšování základního kapitálu Úvěry, půjčky se zvýhodněnou sazbou Promíjení plateb sociálního a zdravotního pojištění Budování infrastruktury na míru podnikání Snížený nájem, výpůjčky nemovitostí Finanční, kapitálové injekce, odkupy nebonitních
pohledávek Bezplatná reklama ve veřejnoprávní televizi
Veřejná podpora – ANO nebo NE?
Opatření, které nenaplňuje jeden ze znaků veřejné podpory
Obecná opatření (chybí selektivita) Opatření pokrytá pravidlem „de minimis“
(podpora malého rozsahu) Podpora do 200 000 eur za poslední 3 roky
Opatření respektující princip soukromého investora a soukromého věřitele (tj. jednání, které by se vyplatilo soukr. investorovi/věřiteli)
Kompenzace nákladů, vzniklých v souvislosti se službami obecného hospodářského zájmu
Veřejná podpora - cvičení
Podpora sportovních klubů
Veřejná podpora - cvičení
Podpora sportovních klubů Profesionální: 2 nejvyšší soutěže,
zapojení do ekonomických činností (přestupy, reklama, práva)▪ Možno dotovat v režimu de minimis
Amatérská sportovní činnost: kluby na nižší úrovni, tv jednoty▪ Výkonnostní úroveň sportu, mimo dosah
pravidel o veřejné podpoře Dotace na mládež v profesionálním
klubu?
Veřejná podpora - cvičení
Mládež v profesionálním klubu Pokud jde o státem uznané tréninkové
centrum mládeže, nejedná se o VP▪ Stát tak plní své povinnosti ve vzdělávání
Veřejná podpora - cvičení Školka v městské části Vzdělávací projekt pro zaměstnance firem v
silniční dopravě Projekt na podporu vstupu nezaměstnaných
osob na trh práce Projekt mezinárodní výměny zkušeností v
oblasti aktivního stárnutí mezi vzdělávacími firmami
Projekt mezinárodní výměny zkušeností v oblasti psaní dotačních projektů mezi poradenskými firmami
Veřejná podpora - výjimky Podpora „de minimis“ (malého rozsahu)
Do 200 000 eur za poslední 3 roky Centrální registr podpor de minimis
Blokové výjimky Nařízení EK, upravující veřejnou podporu
určenou▪ malým a středním podnikům, ▪ na zaměstnanost,▪ na vzdělávání, ▪ na regionální rozvoj ▪ a další
Bloková výjimka – Podpora MSP
region NUTS II malý podnik střední podnik velký podnik
Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod, Jihovýchod
60 % 50 % 40 %
*Jihozápad (1. 1. 2007 - 31. 12. 2010)
56 % 46 % 36%
*Jihozápad (1. 1. 2011 - 31. 12. 2013)
50 % 40 % 30%
Maximální podpora u malých a středních podniků je 50 mil. EUR.Jen pro určená odvětví.
Bloková výjimka - Vzdělávání
SubjektySpecifické vzdělávání
Obecné vzdělávání
Velké podniky v ČR 25% 60%Střední podniky 35% 70%Malé podniky (včetně mikropodniků)
45% 80%
SubjektySpecifické vzdělávání
Obecné vzdělávání
Velké podniky v ČR 35% 70%Střední podniky 45% 80%Malé podniky (včetně mikropodniků)
55% 80%
Tab.: Maximální intenzita veřejné podpory dle blokové výjimky na vzdělávání
Tab.: Maximální intenzita veřejné podpory dle blokové výjimky na vzdělávání zdravotně postižených a znevýhodněných pracovníků
Příklad – bloková výjimka na vzdělávání
Veřejná podpora pro střední podnik Veřejná podpora pro malý podnik
Intenzita podpory (%)
Náklady hrazené z OP LZZ
Náklady hrazené podnikem
Intenzita podpory (%)
Náklady hrazené z OP LZZ
Náklady hrazené podnikem
Podpora de minimis 100 15 000,00 0,00 100 15 000,00 0,00
Obecné vzdělávání 70 10 500,00 4 500,00 80 12 000,00 3 000,00
Obecné vzdělávání pro znevýhodněné
80 12 000,00 3 000,00 80 12 000,00 3 000,00
Specifické vzdělávání 35 5 250,00 9 750,00 45 6 750,00 8 250,00
Specifické vzdělávání pro znevýhodněné
45 6 750,00 8 250,00 55 8 250,00 6 750,00
B_FoEU Fondy EU a jejich čerpání8 – Příprava projektu
VŠFSKombinované studiumLetní semestr 2011Most
Projektový cyklus
Záměr
Nalezení vhodného programu
Příprava projektu
Schvalovací proces
Administrace projektu
Evaluace
Výzva
Prioritní osy, oblasti podpory Výzvy
Struktura výzvy
Klíčové součásti projektu 1/3
Zdůvodnění potřebnosti
Vhodné partnerství Cílová skupina
Cíle projektu
Doložení relevantních zkušeností žadatele,
partnerů a týmu
Klíčové součásti projektu 2/3
Klíčové aktivity projektu
Harmonogram
realizaceRizika
Horizontální témata
Rozpočet• Přímé
náklady• Nepřímé
náklady
Rozpočet – přímé náklady
Osobní náklady
Cestovné
Zařízení a vybavení
Služby
Přímá podpora
Křížové financování
Klíčové součásti projektu 3/3
Publicita
Monitorovací ukazatele / indikátory
Přílohy• Studie proveditelnosti• Analýza nákladů a přínosů (CBA - Cost-Benefit Analysis)• Logický rámec• Stavební dokumentace• Analýzy potřebnosti (cílových skupin, vzdělávacích
potřeb, atd.)Veřejná podpora
Žádost - Benefit
Žádost
Žádost
Žádost
Žádost - eAccount
Projekty – schvalovací proces
Rozhodnutí řídícího orgánu
Výběrová komise
Expertní posouzení
Hodnocení přijatelnosti
Posouzení formální správnosti
Podání projektu