Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Bibliografie prací PhDr. Dušana Machovce, CSc.Author(s): Jiří ŠubrtSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 112, Čís. 2 (1989), pp. 108-112Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23465585 .

Accessed: 15/06/2014 03:18

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 188.72.126.109 on Sun, 15 Jun 2014 03:18:09 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

ZPRÁVY

telského zájmu je a také v budoucnosti bude Aristoteles. Kapitolu o Aristotelově klasifikaci věd

publikoval samostatně ještě v roce obhajoby v AUC (viz bibl. č. 11). Ve shodě s W.Jaegerem při

stupoval Machovec k řešení náročné problematiky vývojově a dospěl k závěru, že v posledním

(třetím) stadiu svého myšlenkového vývoje chápal Aristotelés filozofii jako obecnou vědu

o jsoucnu jakožto jsoucnu. Druhou část kandidátské disertace, která se týkala Aristotelova učení

0 podstatě, D. Machovec uveřejnil jako samostatnou monografii, a to rovněž v AUC r. 1963 (bibl.

č. 23). Také zde je řešení velmi komplikované problematiky pojato vývojově. Za dovršenou fázi

Aristotelových názorů o podstatě považuje Machovec učení o látce, tvaru ajejich spojení, jak je to

vyloženo v VII. kn. Metafysik.

Nejvyzrálejším produktem z Machovcových aristotelovských studií se jeví rozsáhlé pojednání

„Aristotelova filozofie jakožto filozofie výkladových principů", uveřejněná r. 1977 ve sborníku

k 2 300. výročí Aristotelovy smrti (bibl. č. 63). V navázání na své dřívější práce zde Machovec

uznává, že Aristotelés chápal filozofii jako vědu o jsoucnu a jeho formách, v závěru svého pojed

nání však zdůrazňuje, že „Aristotelova věda a filozofie byla i vysvětlovacim systémem, a to daleko

větší měrou, než se dosud ve většině aristotelských monografií... uznává" (str. 96).

Bezpečně můžeme říci, že největší Machovcův přínos k výkladu problémů antické filozofie

spočívá v jeho aristotelských studiích. Machovec se však úspěšně zabýval i některými stránkami

učení Platónova (bibl. č. 51, 89, 97), přispěl k hlubšímu pochopení filozofie Hérakleitovy (bibl. č.

13, 14) a atomistů (bibl. č. 66) a v poslední době se orientoval i na klíčové otázky filozofie křesťan

ské (bibl. č. 86). Velmi zajímavé a podnětné jsou i některé jeho popularizační články, např. o vzni

ku materialismu a idealismu v řecké filozofii a o základních hlediscích a metodách ve filozofii (bibl.

č. 43-46). Zvláštního ocenění si zasluhuje obsáhlý, promyšlený a podnětný článek o metodologic

kých otázkách dějin antické filozofie (bibl. č. 41), ve kterém autor jasně vyhmátl těžkosti, se který

mi se historik antické filozofie setkává, a načrtl zároveň program, jak by se ke zkoumání antické fi

lozofie mělo přistupovat.

Rozsáhlá a záslužná je i recenzní činnost D. Machovce, jenž od začátku své vědecké dráhy vy

psal přes 50 recenzí. Produkci z oblasti antické filozofie u nás věnoval v průběhu let soustavnou

pozornost; psal o nových knihách našich autorů, o publikacích přeložených ze světových jazyků 1 o překladech spisů antických filozofů do češtiny nebo slovenštiny. Významné místo v jeho re

cenzní práci zaujímají pochopitelně i publikace zahraniční. Recenze D. Machovce se vyznačují

věcností, kritičností, důkladností a smyslem pro věci podstatné i detaily. Jako editor si Machovec

získal velkou zásluhu tím, že z pozůstalosti A. Koláře připravil pro tisk jeho překlad spisu

Díogena Laërtia o životech řeckých filozofů (bibl. č. 25)

Výsledky Machovcovy dlouholeté práce ukazují, že si své povolání vybral dobře a že k němu

má hluboký vnitřní vztah. Je nejen historikem filozofie, ale sám náleží k typu lidí, jejichž domi

nantním rysem je láska k moudrosti - ^^ouotpícc) ouha po moudrosti v něm planula celý život

a dovedl ji rozněcovat i vjiných, zvláště u mladé generace. Přejeme jubilantovi, aby v něm filozo

fická jiskra i nadále hořela stejnou intenzitou jako doposud a aby se mu ve zdraví a pohodě dařilo

plnit všechny krásné plány, kterých do budoucna má zřejmě ještě mnoho.

Jan Janda

Bibliografie prací PhDr. Dušana Machovce, CSc.

1. F. I. Chaschačich, O poznatelnosti světa (Praha 1951), Sovětská věda - filosofie 2 (1952), s.

203-205 2. F. I. Chaschačich, Hmota a vědomi (Praha 1954), Sovětská věda - filosofie 4 (1954), s. 435-438

3. Studie V. J. Timošenka o Démokritově materialismu (V. E. Timošenko, O charaktěre matěria

lizma Demokrita, Voprosy filosofii 1954, č. 3, s. 78-88), Sovětská věda - filosofie 5 (1955), s.

214-217

4. S. S. Arevšatjan, Objev staroarménského překladu spisu „O přírodě" Zénóna z Kitia, Sovětská

věda - filosofie 5 (1955), s. 447

108

This content downloaded from 188.72.126.109 on Sun, 15 Jun 2014 03:18:09 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

ZPRÁVY

5. Kproblematice vztahu bohů a člověka v antické řecké mythologii, Filosofický časopis 4 (1956), s. 349-364

(Zuř Problematik des Verhâltnisses der Gôtter zum Menschen in der altgriechischen Mytho

logie, BCO 3 (1958), s. 45-48) 6. Politicko-ekonomické postřehy, poznatky a názory Homérovy, Filosofický časopis 5 (1957), s.

21-39

(Politisch-ôkonomische Wahrnehmungen, Erkenntnisse und Ansichten Homers, BCO 6

(1961), s. 167-169) 7. Co je filosofie, Orbis, Praha 1957

8. Dějiny filosofie I (skriptum), Praha 1958, s. 1-124

9. Thomsonovi „První filosofové", Filosofický časopis 7 (1959), s. 446-449

10. Nové vydání Capelleho knihy „Die Vorsokratiker", Filosofický časopis 7 (1959), s. 632-635

11. Aristotelova klasifikace věd a postavení filosofie v ní, Acta Universitatis Carolinae 1960, Phil.

et Hist. 2, s. 145-189

(Die Aristotelische Klassifikation der Wissenschaften und die Stellung der Philosophie in

ihr, BCO 8 (1963), s. 123-126) 12. Utitzova studie o starořecké teorii umění (E. Utitz, Bemerkungen zur altgriechischen Kunst

theorie, Berlin 1959), Filosofický časopis 9 (1961), s. 114-115

13. Hérakleitos z Efesu (540-480 př. n. 1.), sborník Světová kulturní výročí, Praha 1961, s. 141-151

(Heraklit von Ephesos (540-480 v. u. Z.), BCO 9 (1964), s. 114) 14. Velký dialektik starověkého Řecka, Filosofický časopis 9 (1961), s. 910-917

(Der groBe Dialektiker des antiken Griechenlands, BCO 8 (1963), s. 126) 15.Pozoruhodná příručka vědeckého světového názoru (W. Hollitscher, Příroda ve vědeckém

obrazu světa, Praha 1961), Osvětová práce 1962, s.231

16 .Dějiny antické filosofie (skriptum), SPN, Praha 1962 (další vydání: 1966, 1967, 1968, 1973,

1975, 1977, 1980) (anotace: Geschichte der antiken Philosphie, BCO 9 (1964), s. 245-246)

17. Poslední řešení problému chronologie Hérakleita a Parmenida (J. Špaňár, Herakleitos z Efezu

a Parmenides z Eley, sborník FF Univerzity Komenského 10, Bratislava 1960, s. 299-326), Fi

losofický časopis 10 (1962), s. 596-598

18. Stručné dějiny filosofie (překlad 3. kapitoly: Filosofie otrokářské společnosti Řecka a Říma),

NPL, Praha 1963, s. 47-89

19. Nové vydání Zlomků předsokratovských myslitelů (K. Svoboda, Zlomky předsokratovských

myslitelů, Praha 1962), Filosofický časopis 11 (1963), s. 611-616

(Die neue Ausgabe der „Fragmente der vorsokratischen Denker", BCO 11 (1966), s. 16) 20. Runcimanova užitečná pomůcka ke studiu Platónova Theaitéta a Sofisty (Runciman, Plato's la

ter Epistemology, Cambridge 1962), LF 86 (1963), s. 159-161

21. Technika psaní ročníkových prací z dějin antické filosofie (skriptum), SPN, Praha 1963 (další

vydání: 1969, 1976, 1980) 22. Dějiny antického atheismu (skriptum), SPN, Praha 1963 (anotace: Geschichte des antiken

Atheismus, BCO 9 (1964),s. 245) 23. Aristotelovy názory o podstatě, Acta Universitatis Carolinae, Phil. et Hist. Monographia IV,

1963 (Die Aristotelischen Anschauungen uber die Substanz, BCO 13 (1968), s. 372-376)

24. Karlova universita na počest George Thomsona, Filosofický časopis 12 (1964), s. 448-449

25. Díogenés Laërtios, Životy, názory a výroky proslulých filosofů (editorská práce), NČSAV, Pra

ha 1964

26. Diskusní příspěvky na Antické konferenci v Liblicích (9.-11. března 1964), sborník Antická kon

ference 1964, Praha 1964, s. 82, 91, 106-107, 110, 111, 159

27. K otázce překladu řeckých naukových textů, ZJKF 7 (1965), s. 47-51

28. Patočkovy studie o Aristotelově přírodní filosofii, její historii a tradici, Filosofický časopis 13

(1965), s. 318-324

109

This content downloaded from 188.72.126.109 on Sun, 15 Jun 2014 03:18:09 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

ZPRÁVY

29. Technika odkazu v pojednáních o antické filozofii, Filosofický časopis 13 (1965), s. 407-409

(Die Verweisungstechnik in Abhandlungen uber die antike Philosophie, BCO 11 (1966), s.

64; BCO 11 (1966), s. 84.) 30. Otázka techniky odkazu na díla klasiků marxismu-leninismu, ZKJF 7 (1965), s. 115-116

31. Za profesorem Antonínem Křížem. Bibliografie Antonína Kříže, ZJKF 7 (1965), s. 197-199

32. Vztahy bohů a lidí v řecké mytologii, Dějiny a současnost 8 (1966), č. 1, s. 10-13

33. Významná studie Jana Fišera o Epikurovi a Lucretiovi, Filosofický časopis 14 (1966), s. 426-427

34. Portrét Aristotelův (K. Berka, Aristoteles, Praha 1966), Dějiny a současnost 8 (1966), č. 6, s. 48

35. Pedagogický slovník (hesla „Aristoteles" a „aristotelovská filosofie"), 1. díl (A-O), SPN, Praha

1965, s. 1 la—1 lb

36. Bartošova kniha o kategorii náhody, Filosofický časopis 14 (1966), s. 739-741

37. Staří Řekové a jejich svět, ZJKF 9 (1967), s. 177-181

38. Die Bedeutung des Prinzips der Dialektik der Begriffsentwicklung fůr das Studium der alten

Philosophie und fur den terminologischen Ausbau dergegenwârtigen Wissenschaft und Philoso

phie, Antiquitas Graeco-Romana ac tempora nostra. Acta Congressus internationalis habiti

Brunae diebus 12-16 mensis Aprilis MCMLXVI, Praha 1968, s. 241-243

39. O pravdě, která není doslovná, sborník Prostor 2 (1968), s. 35-47; Občanská výchova 2 (1968),

s. 415-418 (upraveno a zkráceno)

40. Filosofické osobnosti a typy filosofického myšlení I. (Antika), ZJKF 10 (1968), s. 95-106

41. Metodologické otázky dějin antické filosofie, Acta Universitatis Carolinae, Studia philosophica

I, Phil. et Hist. 1, 1968, s. 9-41

42. Filosofické osobnosti a typy filosofického myšlení II. (Středověk), ZJKF 11 (1969), s. 125-137

43. Geneze filosofického idealismu, Občanská výchova 3 (1968), s. 97-101

44. Geneze filosofického materialismu, Občanská výchova 3 (1968), s. 101-106

AS. Filosofie jako tradiční a nová ontologie, Občanská výchova a filosofie 4 (1969), s. 4-8

46. Základní hlediska a metody ve filosofii, Občanská výchova a filosofie 4 (1969), s. 72-75

47. G. Reale, // concetto di filosofia prima e l'unità delta Metafìsica di Aristotele (Milano 19673),

LF 93 (1970), s. 136-140 48. Hlediska a metody ve filosofii. Příspěvek k teorii dějin antické filosofie, ZJKF 13 (1971), s.

153-156

49. „Ženská otázka" v antice, sborník Odvěké tabu a dnešní člověk, Avicenum, Praha 1971, s.

131-133

50. Dokončené veliké dílo o Platónovi (Fr. Novotný, O Platónovi IV, Praha 1970), Filosofický ča

sopis 19 (1971), s. 658-663

51. Hegel a Platónovy mýty, Acta Universitatis Carolinae, Phil. et Hist. 5, 1971, s. 73-93

(Hegel und die Platonischen Mythen, Wiener Jahrbuch fiir Philosophie, Bd. 6, 1973, s.

149-177)

52. A. Ničev, L'énigme de la katharsis tragique dans Aristote {Sofia 1970), LF95 (1972), s. 185-186

53. Nad čtvrtým svazkem Novotného monografie O Platónovi, ZJKF 15 (1973), s. 42-43

54. Pojetí viny v antické řecké mytologii a filosofii, ZJKF 15 (1973), s. 72

55.1. D. Rožanskij, Anaksagor. U istokov antičnoj nauki (Moskva 1972), LF 97 (1974), s. 248-250

56. Několik poznámek na okraj dosud aktuálního Kantova spisku o zásadách, možnostech a pod mínkách vzniku pravého míru Zum ewigen Frieden, 1795, Acta Universitatis Carolinae, Phil. et

Hist. 4, 1974, s. 49-57

57. F. Ch. Kessidi, Ot mifa k logosu (Stanovlenije grečeskoj filosofii), Acta Universitatis Caroli

nae, Phil. et Hist. 4, 1975, s. 115-118

58. L. Brisson, Le même et l'autre dans la structure ontologique du Timée de Platon. Un commen

taire systématique du Timée de Platon (Paris 1974), LF 98 (1975), s. 176-179

59. W. M. A. Grimaldi, Studies in the Philosophy of Aristotle's Rhetoric (Wiesbaden 1972), LF 99

(1976), s. 54-55 60. K. E. Miiller, Geschichte der antiken Ethnographie und ethnologischen Theoriebildung von den

110

This content downloaded from 188.72.126.109 on Sun, 15 Jun 2014 03:18:09 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

ZPRÁVY

Anfángen bis auf die byzantinischen Historiographen, Teil I (Wiesbaden 1972), LF 99 (1976), s.

235-239

61. Nad českým překladem Aristotelových „Topik" (Aristoteles, Topiky, přel. A. Kříž, Praha 1975), LF 100 (1977), s. 175-178

62. H. Flapp, Hyle. Studien zum Aristotelischen Materie-Begriff (Berlin - New York 1971), Acta

Universitatis Carolinae, Phil. et Hist. 4, 1977, s. 137-141

63. Aristotelova filozofie jakožto filozofie výkladových principů (Příspěvek k analýze filozofické re

flexe antického Řecka), Acta Universitatis Carolinae, Phil. et Hist. 4, 1977, s. 67-99

64. Sborník Acta Universitatis Carolinae k výročí2300 let od Aristotelovy smrti, in: L. Vidman, An

tická konference 1977, ZJKF 19 (1977), s. 44

65. Základní filozofická myšlenka, společenskovědní přínos a metodologická hodnota Spinozova

Teologicko-politického traktátu z roku 1670, Acta Universitatis Carolinae, Phil. et Hist. 1,

1978, s. 75-91

66. Atomistická filozofie starověkého Řecka, její zrod, ohlasy a kritika, Čtení o antice 1978-1979, s.

83-89 67. K úmrtí prof dr. Ludvíka Svobody, DrSc., Acta Universitatis Carolinae, Phil. et Hist. 1,1978, s.

125-126 68. Řecké náboženství a jeho filozofické vyústěni a filozofická kritika, ZJKF 20 (1978), s. 72-73

69. A. F. Losev, Antičnaja filosofila istorii (Moskva 1977), LF 102 (1979), s. 29-32

70. B. Uhde, Erste Philosophie und die menschliche Unfreiheit. Studien zur Geschichte der ersten

Philosophie, Teil I: Von den Anfángen bis Aristoteles (Wiesbaden 1976), LF 102 (1979), s.

250-251

71. P. Floss, Mikuláš Kusánský (Praha 1977), Acta Universitatis Carolinae, Phil. et Hist. 5, 1979, s. 149-153

72. M. M. Sassi, Le teorie della percezione in Democrito (Firenze 1978), LF 103 (1980), s. 180-181

73. Auffassung der Schuld in der altgriechischen Mythologie und Philosophie, Acta Universitatis

Carolinae, Philologica 2, 1976 (vyšlo v roce 1981), Graecolatina Pragensia VII, s. 117-126

74. Platon i jego epocha. K 2400-letiju so dnja rožděnija (Moskva 1979), LF 104 (1981), s. 76-77

75. Řečtí atomisté, Svoboda, Praha 1980, LF 106 (1983), s. 114-116

76. A. N. Čanyšev, Kurs lekcij po drevněj filosofii (Moskva 1981), LF 106 (1983), s. 238-241

77. O. Tsagarakis, Nature and Background of Major Concepts of Divine Power in Homer (Amster dam 1977), Eirene 20 (1983), s. 169-170

78. A. F. Losev, Diogen Laercij - istorik antičnoj filosofii (Moskva 1981), LF 107 (1984), s. 129-131

79. Zweifelhaftes im Corpus Aristotelicum: Studien zu einigen Dubia; Akten des 9. Symposium Aristotelicum (Berlin - New York 1983), LF 108 (1985), s. 115-116

80. Sextus Empiricus, Základy pyrrhonskej skepsy (přel. J. Špaňár, Bratislava 1984), LF 108

(1985), s. 243-244

81. Význam Marxovy disertační práce z roku 1841 pro vytvoření jeho nového filozofického a sociálně

teoretického programu, sborník Karel Marx 1883-1983, Praha 1985, s. 101-104

82. A. Graeser, Sophistik und Sokratik, Plato und Aristoteles (Geschichte der Philosophie, Bd. 2, Miinchen 1983), Eirene 23 (1986), s. 167-170

83. S. Sousedík, Valerián Magni (1586-1661). Kapitola z kulturních dějin Čech 17. století (Praha

1983), Acta Universitatis Carolinae - V tisku

84. J.Špaňár, Herakleitos z Efezu (Bratislava 1985), LF 109 (1986), s. 190-191

85. G. Grozev, Filosofijata na Platon (Sofia 1984), LF 109 (1986), s. 245

86. Několik poznámek k nábožensko-teologickému pojetí boha a filozofickému pojetí absolutna, sborník Problémy křesťanství, Praha 1986, s. 200-213

87. Několik myšlenek o typologii dialektiky, Filozofie v dějinách a v současnosti (sborník z konfe

rence pořádané v Brně 20. a 21. 11. 1985), Brno 1986, s. 15-19

Ili

This content downloaded from 188.72.126.109 on Sun, 15 Jun 2014 03:18:09 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

ZPRÁVY

88. Aristotelés, Člověk a příroda (přel. A. Kříž, Praha 1984), LF 110 (1987), s. 43-46

89. K problematice čísel jako ideji a idejí jako čísel (Timaios 27 C až 39 E, 52 D až 57 D), LF 110

(1987), s. 71-75 90. R. Radev, Cheraklit (Život i delo, Sofia, 1986), LF 110 (1987), s. 191-192

91. Plotini opera, tomus III, Enneas VI (ed. Paul Henry et Hans-Rudolf Schwyzer, Oxonii 1982), Eirene 24 (1987), s. 101-102

92. Th. Vlachodimitris, Iraklitos. I katagoji, i stochi ke to velinekes ton ideon tu Herakleitos.

[Die Abstammung, die Ziele und die Tragweite seiner Ideen], (Athina 1982), Eirene 24

(1987), s. 144 93. W. W. Fortenbaugh, Quellen zur Ethik Theophrasts (Amsterdam 1984), Eirene 24 (1987), s.

148-149 94. Poznámka k chybnému Důringovu výpočtu délky Aristotelova života, ZJKF - v tisku

95. J. Draheim, G. Wille, Horaz-Vertonungen vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Eine Anthologie

(Amsterdam 1985), Eirene 25 (1988), s. 170-171

96. M. L. Colish, TheStoic Tradition from Antiquity to the Early Middle Ages /., Stoicism in Classi

cal Latin Literatur II., Stoicism in Christian Latin Thought throught the Sixth Century (Lei

den 1985), Eirene 25 (1988), s. 160-162

97. Kfilozofické interpretaci Platónovy teorie vzniku světa v dialogu Timaios (48 E až 58 C), Sborník

prací FF UJEP, E 33, 1988, s. 33-39

98. M. L. Silvestre, Democrito e Epicuro: il senso di una polemica (Napoli 1985), Eirene 25 (1988), s. 158-160

99. Antologija po srednovekovna filosofija (Sofia 1986), LF 111 (1988), s. 186

100. V. P. Orgiš, Antičnaja filosofija i proischožděnie christianstva (Minsk), LF 111 (1988), s.

241-242

101. Literatur und Philosophie in d$r Antike, hrsg. von H. Koskenniemi, S. Jâkel, V. Pyykkd (Tur

ku), Eirene 26 (1989) - v tisku

102. Héraclite, Fragments. Texte établi, traduit, commenté par M. Conche (Paris 1986), Eirene 26

(1989) - v tisku

103. V. F. Asmus, Antická filosofe (Praha 1986), ZJKF - v tisku

Jiri òubrt

Dr. Jiří Břeň šedesátiletý

V letošním roce se dožívá šedesáti let PhDr. Jiří Břeň, CSc., vedoucí oddělení prehistorie Národního muzea v Praze. Narodil se 21. ledna 1929 v Liberci, odkud se při odstoupení pohraničí v r. 1938 přistěhoval do Prahy. V letech 1948-52 vystudoval na Karlově univerzitě obory prehisto rie a klasická archeologie a od r. 1952 pracuje v Národním muzeu; v r. 1978 převzal po prof. J. Ne

ústupném místo vedoucího prehistorického oddělení, ke kterému patří i pododdělení pro klasic

kou archeologii. Zabýval se zejména dobou laténskou a počátky doby římské u nás, římskými im

porty (srov. zejména Arch. Rozhledy 5 1953,515-29 a Chronologie préhistorique de la Tchécoslo

vaquie, Praha 1956, 148-50; Časopis Nár. Muzea - Historie 144 1975, 7-15), antickým a keltským

šperkem (Filipův sborník 1959, 207-16 a 198, 179-81). Vydal tři svazky Sborníku Národního mu

zea, věnované keltským švartnovým náramkům, sponám a malované keramice (Sborník NM A 9

1955, č. 1; A 18 1964, č. 5; A 27 1973, č. 4-5). Dlouhá léta zkoumal keltské oppidum v Třísově, kte

rému věnoval několik knižních a časopiseckých prací, vydal u nás i v zahraničí několik syntetic

kých přehledů vývoje keltských oppid ve střední Evropě (zejm. v Bull. Inst. Arch. London 10

1972, 13-22 a British Arch. Reports Suppl. 2 1975, 81-94) a syntetické přehledy laténské a římské

doby u nás publikoval v řadě kolektivních syntetických prací. Účastnil se také dvou sezón čs.-sri

lanských výzkumů v Anuradhapuře (Ceylon) a za své zásluhy byl jmenován mj. dopisujícím čle

nem Německého archeologického ústavu. V letech 1958-76 sám spravoval antickou sbírku Ná

rodního muzea a také v pozdějších letech se zasloužil o její rozvoj; pod jeho vedením nacházelo

112

This content downloaded from 188.72.126.109 on Sun, 15 Jun 2014 03:18:09 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions