B L U E S

PR

O B

LÁZ

NIV

OU

HO

LKU

VáclavHrabì

2

PROLOG

Pánovévìèné skeptiètí a pøezíravíkteøí své smutky vá�ete do kyteka znáte u� �ivot nazpamìtjako ver�e svých kultivovaných pøátelupozoròuji vás

tohleto není pøípitekna va�e zdravíPasáci poezieKo�téøi metaforTo není pro vásto co tu dávám do placuTo pro skuteèné lidi které jsem poznalbudu teï chvíli dìlat

paòácuToto jsou ver�e pro zedníka Petrakterý mne nauèil dìlat s lopatoua dìlit se o chleba a cigaretyPro dìdu - socanaani v smrti nebyl bohabojnýNa památku mé tetykterá sedm let od rána do ránaèekalaa� se ten její vrátí z vojnyPro mu�e z Ukrajiny který prohlásil �e války

u� nemusejí býtPro jednu bláznivou holku kvùli které jsem se nauèil

hrát d�eztoulat se po nocích nebýt spokojený nemít klidPro betonáøe Albertýna Vidím ho jako dnes

3

øíká: �Nikdy nespi s holkou kterou nemá� rád�Pro Mistra z Rybárny - poznal Paøí�Josephinu Bakerovoua hladPro Miles Davise pro ten veèer kdy jsem poprvé usly�eltrubku plnou vzlykùPro prodavaèe èervených a �lutých limonádv kiosku na Per�týnìPro krásnou �enu která strávila své mládí v Ravensbrùckupro její pøedèasné vráskyPro jednoho malíøe jeho �a�ky a krasojezdkynì

v èerném flóruPro dìlníky kteøí dlá�dili ulici mé láskyPro slepého kamelota Veèerní Prahy z pasá�e SvìtozoruPro holky tanèící charleston ve sklepì na Národní tøídìPro párkaøe Karla pro jeho ruku hnijící nìkde u MadriduPro Modiglianiho a Parkera - oba umøeli v bídìPro vousatého Fidela který øekl: �Demokracie - to je

rozdat zbranì lidu�Pro rudoarmìjce zabitého u nás 10. kvìtna

tisíc devìt set ètyøicet pìta pro tu dívku s plavým copem které se nevrátí

z takové dálkyPro v�echny kdo ve svých rukou nesoutento krásný ztøe�tìnýa jedinýsvìta pomáhají mu vpøed pøes klatby pape�ù a sliny

velkozlodìjùpøes v�echny strejèkovské demokraciemorya války

4

PODZIM

Tuberkulózní slunceLány øípyNízko nad zemí dýchajíoblaka jak velké �edivé lípyA z jejich vìtví odlétají ptácikomediantiopou�tìjící poslední letní �taci

Na prahu lesa lí�e si rányu�tvaný zpocený øíjenv rozmoklých políchpodzimem ukøi�ovaný

Tøaslavý topolHolý jak vìtaZavøete okna!Je konec léta

5

VARIACE NA RENESANÈNÍ TÉMA

Láska je jako veèerniceplující èernou oblohouZavøete dveøe na petlice!Zhasnìte v domì v�echny svícea opevnìte svoje tìlavykterým srdce zkamenìla

Láskaje jako krásná loïkterá ztratila kapitánanámoøníkùm se tøesou rucea bojí se co bude zrána

Láskaje bolest z probuzenía horké ruce hvìzdkteré ti sypou oknem do vìzeníkvìtiny ze svatebních cest

Láska je jako veèerniceplující èernou oblohouNá� �ivot hoøí jako svícea mrtví milovat nemohou

6

OSPALÉ NÌ�NOSTI

Neonyzvoní klekánív tvých oèích vycházejíhvìzdy a kvìtinypadají na zemmezi stínyna bøeh jezera kde roste rákosí a kmínkde døevaøi po skonèení práce pijíkoøalku z jeøabin

A mnì se chce tak spátSpátve stínu tvých vlasùSpát na nic nemysletpøi zvuku tvého hlasu se probouzetjak kuchaøv pohádkách kde spí se stovky leta znovu usínats hrstí tvých vlasù na èelea trochu �árlitna sluncekteré ti po tìle kreslímalé nepochopitelné obrázky

7

KRÁTKÁ BÁSEÒ O PRAZE

Hoøící obruèí slunce proskakují cvièení psimých my�lenekNa Karlovì mostì se nudí barokní legionáøia voda pod jezemzpocená s pìnou v ústech utíká pryèa vrací sezpátkyjako zelené obilí kdy� je vítrVoda se vracívrací se hoøe lásky hozené do svìta jak bumerang

Ale mùj sen z noci na dne�ek u� se mi nevrátía nikdy u� neusly�ím hrát Internacionálutak jako na pohøbubásníka který ji v ka�dé øádce transponovaldo neobvyklých tónin

Bude se opakovatléto a zimakøik holubùa smutek milencùvrátí se jako ozvìna jak zvony z Øíma i na�e �ivoty

Ten mùj sen u� se nevrátíInternacionála na hrobì básníkaVrátí se�ivot voda pod jezem

8

ROMANCE

Zelená záøivkamivybledlá noèní oblohaKymácí se jako opilý kazatelA hvìzdyi na tu dálku jsou cítitokurkovým lákem

Krasavec bílý mìsícsi strèil dva prsty do krkuTakový fe�ák A zvrací!Úsmìvy rady do �ivota vyèichlépivosmutek �piritus a saze z øas

A� skonèí dotáhnu ho do posteleV�dy� celé noci nespí

A potom pøijdemùj zlatý høeb programu�ongluji s láhvemiV ka�dé z nich trochu vody písku a slepeného peøía v jedné je�tì srdcová dámanapùl rozmoèená

Musím to dìlat rychleaby se to aspoò trochu podobaloohòostrojizávrati z milováníbílému úsmìvu klaunù

9

nì�ným piruetám kormoránù a divokých husblýskavému a vratkému kruhu�ivotaMusím to dìlat tak rychleaby to ne�lo napodobitAby slu�ný oholený pán z první øady nemohl vstátpoklepat mi otcovsky na ramenoa øíci: �Pøíteli omlouváme va�i ztøe�tìnostale víme �e to v�echno je jen namáhavá práce

dovedných rukouTak pøíteli naè potom ty iluze naè ty iluze?�Musím to dìlat tak rychle aby nikdo nepoznaljak se mi tøesou rucea s opatrností tak velkoujako je velký mùj strach�e by se tyto jinak obyèejné láhveletící vzduchem v touze napodobitlásku ohòostroje lidi a ptákymohly rozbítJen takVinou roztøesených rukoua zemské gravitace

Konèím bez potleskuráno mne uvidítejak krmím racky nad øekou svým povídáníma plivaje na oblohu dìlám obláèkynebo� bo�ský mìsícmá kocovinua je potøeba aby to nìkdo udìlalne� pojedou lidé do práce

10

INFEKCE

Spadl jsem ze skály porostlé arnikoua teï le�ímrozedøenou kù�i mám plnou písku suchého listía tebe

Nejhor�í pøípad tetanu v dìjinách lékaøstvíV�echny kapacity nade mnou pokývaly hlavami a ode�lyJe to prý skorém zbyteènéVrchní sestra pøiná�ípomeranèe cigarety a tøináct reprodukcí BotticellihoPosilnìte se veèer vás budou operovatVezmou vám srdce Máte pøíli� velké srdcena to abyste s ním mohl �ít

Loupu pomeranè a vzpomínámna Prahu Èvachtá vy sníh Rackové Na 7. listopadubylo slavnostní osvìtlení pamatuje�?Moje bílá nemocnièní postel se houpe jako tramvajdo které se opøel vítr

Je to smutné nebo mo�ná smì�néale asi jim umøu pod no�emproto�e jenom tymá� krevstejné skupiny jako já

Musím jim øíct kde tì najdouNelekej se A� pro tebe pøijedoubudu le�et mezi lesklými vyvaøenými nástroji

11

a nebudu vìdìt�e jsi pøi�la

Vím�e mì nemá� rádaale já tì mámv krvi rozpu�tìnous bacily tetanu s vùní kouøe a arniky a �lágrytak starýmizeje u� vùbec nikdo nepamatuje

12

BLUES NA PAMÁTKUVLADIMÍRA MAJAKOVSKÉHO

Veèer Dole pode mnouzáøila PrahaBylo mi úzkoz tolika svìtel Tak jsem se díval na oblohu jestli

nebude padataspoò jediná hvìzdapo�etilá zbyteèná plavá a nahá

Kdy� v tom jsem ze tmy usly�el hrátbluesna památku velkého sebevraha

Zaèal to klavírHluboko v basechblouznilo v horeèce zelené moøea pak jsem zaslechtrubkujak chraptí horce a choøe

Krásnáabsolutnì nerozumná a nerentabilní hudbaHudba bez nadìjena honoráøSly�íte HudbaJako teplý vítrnad tìlem vojáka padlého ve zbyteèné válceJako rosa co mu padá na hlavuzatímco svìtélkují v dálce

13

velrybí oèipøístavù

Sly�íte Zpocené prstyzaèínajíchorus o zakouøených sálech o bílých pra�ných cestácho létech heroinu a smutkuo létech hladu vyhazovù nadìjeo dívce z Alabamy o dìtech z Little RockuTrubka hraje Vysokým tónem jiskøízávìjevteøin dnù a rokù

Ted pauza ne� zaène basaJen malá chvíle tak akorátNa jeden tulipánnaklánìjící se ke mnìJe sly�etnadechnutí trumpetisty a swingující rytmusotáèející se zemì

To dìlá ta trubkaa kreva potZlaté trumpety v nebi nad JerichemTo je blues

PierotDo prachu cesty pøitisk se rozstøíleným bøichemKdoví v kterém to bylo roce

To je blues

14

Snad se to dozví� v pøí�tí sloce

Nìkolik Múzna Støeleckém ostrovìnabízí talent re�isérùmGruzínský koòakChinin a idioti - odporné sérumproti �ití

Holky moje krásný!s hnìdejma oèima Namalovaný Rusovlasý

Takhle to za krk chytía zmáèknea strhne hlavu dozadu...

Co já vám mohu vyèítat?Já se taky málokdyprosím o radu

A stejnì byste mne nesly�elynebo� zatímco bale�áci unylí a útlobocímrkají na mne a zvou mì k stoluz magnetofonu letí�Líbej... Darling Dne�ní noci�v dvanácti taktechrokenrolu

To není �ivot To neníd�ez�ivot to jsou pekaøská auta v ranní mlzea ruce odøené a unavené

15

bez nárokù na slávu bez nafoukaných øeèíA d�ezje doktor který léèísmutek a strach a jiné øezné rányhorkým �elezem lihem a solíTo je ta trubkakterá ve tmì zajíkavì vypráví:Bylo to v den kdy v Arles svá�eli z políVincent van Gogh poøezaný sluncemz kavárny vybìhcelý krvavýa zastavil se na malou chvíliPoèítalkolik mu zbývá pøátel a kolik letVýznamné úsmìvy �Vidíte? Je potrhlej �ílí�Ta chvíle staèilaZhoupnul se svìt

Je to v�dycky taková malá chvíleTak akorátna jeden tulipánTakové sólo ve vytøískané hospodì o ètvrté k ránuSólo pro �ivotobehraný ze v�ech stranTakové sóloza poslední �estákJen malá chvíle - najeden tulipán

Smutný gladiátor �el po Nìvském a naposled ho urazilmì��ák

V�ichni pøátelé mìli v tu chvíli nìco na práciBylo to v dubnu Po nábøe�í se toèil vítr jako �tìstí

16

S nelidskou upøímnostíkoktaly svoji soustrast ubreèené dla�ební kostkyTen den �el naposled po bulváru v de�tiVladimír Majakovskij

17

TY

To není alej ka�tanù které kvetouto není zástup andìlù s myrtouto je nocModrá a bíláNa Vltavì zamrzly lodì a svatební kytice

Má� oèi jako tabákA stromy na podolském høbitovìjsou cypøi�e a støíbrné �tikyJednou jsi øekla: �Já si tì najdu�Je nocModrá a bíláKouø u stropu se chvìje jako tvoje ruceV bytì nad námi nìkdo poslouchá Händlasly�í��Vodní hudba�napudrované rù�ev téhle zimìto je ale nerozum �e?Má� oèi jako tabákBojím se abych to v�echno nezkazilnìjakým pøekrásným gestem

A� pùjde� zítra ode mnepotká� paní domácí jak se vracís masem na nedìlibude se divit �e jsi tak mladáa u� se toulá� po nocíchPak si øekne �e jsou tím stejnì vinni

18

komunisti�Podolí není Montmartre� upozorní mne jemnìin�enýr z prvního patra

Dáma v tramvaji se u�klíbneproto�e bude� hroznì moc vonìt kouøem

Bude ránoStøízlivé�edé a moudré jako vlasy mého otceMálokdo si v�imne�e má� oèijako tabák

19

UKOLÉBAVKA

Je bøezen Èerné nebe nad mìstemvoní de�tìmJe�tì jednou to v�echno spoèítámAspoò jednou je�tì

Procenta ztrát procenta smutkuprocenta �tìstí

to co jsem dostalto co jsem vyhrálto co jsem propilto co jsem ztratil po cestìto co jsem získal poctivì i nepoctivìPlnoletost i �patnou povéstpapírovou zlatkupo strýèkovi ve vestìStrýèek byl legionáø válèil na Piavìa byl tak poctivý�e kdy� se vrátil nemìl práciZato mìl hodnou �enu na rukou tetovánía smysl pro legraciA k stáøírakovinuPo celý �ivot nenávidìl válku a v�echnu její �pínu

On byl z tìch lidí kteøí poletí do vesmíruA jánezdárný synoveczrozený za války vychovaný v míru

20

pod oèima kruhy jak smuteèní páskynemohu spátv této èerné promoklé nociPoèítám na prstechmetály �ivota a �rámy z na�í lásky

A ty spí�a mo�ná se ti zdá nìco tak krásného�e na to do smrti nebudu mít

Dobrou nocJsi krásná i kdy� spí�Dobrou noc

Je sly�et jak pøichází denPomalu jako by se vracel z flámuBloudíulicemi hospod a chrámùTeï zíváZastavil se na rohu

Spi

Já nemohu

21

ZAVØI OÈI

Zavøi oèiDole na ulici kropicí auto napodobuje dé��Beránci sbíhají do údolí a usínajíve tvém stínu zatímco ruèièky hodin se zastavujíproto�e tato chvíle se u� nebude opakovat

Ticho veèeraprovokujelabutìaby se je�tì pøed smrtí pokusily zazpívatnìco o tvé kráse

Zavøi oèiV berlínské hospodì se rouhá jednonohýKristus

a jeho krevpadá na hlavy farizejùHannibalovi sloni le�í na bøezích Konga s podøezanými

�ilamia vypasení básníci pøedvídají koneclidské komedie

Zavøi oèi! Zavøi oèi...Za chvíli umlknouzvony trombóny tramvajea jábudu poslouchat jak se z oblohy ozvìnou vracejíúdery tvého srdce

22

v rytmu ptaèích køídelv rytmu v kterém se zemì kolébá vesmíremv rytmu který se nikdy nikomu nepodaøíupálit nebo ukøi�ovatZavøi oèia bude to jako kdy� mìsíc zapadá v aleji mostù

Zavøi oèia bude to v�echno jako na poèátku svìta

23

BÁSEÒ SKORO NA ROZLOUÈENOU

Sluncepøekrásný manekýnse prkennì ukláník západuZavírají sekvìtiny a obchodyPraha unavenáchválou básníkù a svojíkrásou�edivísoumrakem

Je to tak podivnéCo v�echno se ti podobáJe to tak podivnéTa my�lenka �e tì mù�u ztratitProto�e v�echno na svìtì se neustále mìní

Mù�u tì ztratita zase budou ránaplná cigareta bude to svádìtke krásnému a pompéznímu smutkuMù�u tì ztratita zase budou nocimìsíc vlající na obloze bude podobný stínutvých rozpu�tìných vlasùnebudu moct spát a budu nenávidìtklasiky

24

Mù�u tì ztratita pak snad bude nejvhodnìj�í svést to na dialektikuAnoto v�echno se mù�e státAle nikdy u� neztratímv�echny ty lehkomyslné nevychované a pravdivédìti na�í láskyv�echno to co nelze vyhandlovatv Tuzexunabiflovat pøes noczískat protekcíúsmìvemtouhu a odvahuneèekat a� se �ivot pøevalí kolem jako baráènický

prùvodnedat se zlákat�tìstímkteré padne na míru a slu�ínebýt tu zbyteènìnejíst tu zadarmo chleba

Uvidìt ráno u Vltavy divoké konìVyjmenovat své láskya bude-li to tøebanechat se zabítpro nì

25

Atheneum - literatura na webuhttp://atheneum.zde.cz