+ All Categories
Home > Documents > BOŽÍ SLOVO – POKRM PRO DUŠI NA KAŽDÝ DEN Dej mi … · O kolek-tiv dětí nestála, s...

BOŽÍ SLOVO – POKRM PRO DUŠI NA KAŽDÝ DEN Dej mi … · O kolek-tiv dětí nestála, s...

Date post: 11-Jul-2019
Category:
Upload: dangphuc
View: 219 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
2
17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. BOŽÍ SLOVO – POKRM PRO DUŠI NA KAŽDÝ DEN ČERVENEC 2016 Zpravodaj Brána je distribuován ZDARMA na povzbuzení v rozhodnutí vytvářet „Brány“, tj. malá křesťanská společenství. V případě zájmu o pravidelný odběr pište, volejte, faxujte, mailujte. Za dobrovolné příspěvky na poštovné děkujeme. Číslo účtu: 1421675369/0800. Doklad o daru, či fakturu na reklamu na internetu na požádání vystavíme. Adresa: Porta futura o.s., Velké nám. 48, 767 01 Kroměříž. Informace o akcích pořádaných Společenstvím pro Ježíše na tel.: 603 231 601 nebo tel.fax: 573 336 936, e−mail: brana@email.cz, www.Jezis.cz. Evidenční číslo: MK ČR E 13849 PŘIMLOUVEJTE SE S NÁMI každou neděli v 19.00 hod. Velká zpěvárna - setkání Společenství pro Ježíše Od 19.00 do 20.00 hodin chvály, od 20.00 do 20.30 hodin přímluvná modlitba za vnitřní a fyzické uzdravení přítomných. Modlíme se za farní evangelizační buňky v naší farnosti – trvalou obnovu farního společenství Škola křesťanského života a evangelizace: Letní škola 19.8. až 28.8. 2016 Více na www.skolamarie.cz Připravujeme podzimní běh Kurzu Alfa 21.9. úvodní setkání Každé úterý od 18.00 v kapli sv. Tadeáše chválami přimlouváme za milost obrácení pro nás, pro naše rodiny, pro naši farnost, pro naše město a za úmysly nás a našich přátel předložené k přímluvné modlitbě. Podle možností se každé úterý i postíme na stejný úmysl. Každé 1. úterý v měsíci i s adorací za Farní evangelizační buňky v naší farnosti (FEB). PŘIPRAVUJEME A SPOLUPRACUJEME POVZBUZENÍ: BŮH POTŘEBUJE SVĚDKY!!! 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. SO NE PO ÚT ST ČT SO NE PO ÚT ST ČT SO NE PO ÚT ST ČT SO NE PO ÚT ST ČT SO PRAVIDELNĚ Am 8,4−6.9−12; Zl 119; Mt 9,9−13 Am 9,11−15; Zl 85,9.11−12.13−14; Mt 9,14−17 Iz 66,10−14c; Zl 66(65); Gal 6,14−18; Lk 10,1− 12.17−20 Oz 2,16b.17b−18.21−22; Zl 145; Mt 9,18−26 Iz 61,1−3a; Zl 117(116); 2Kor 4,1−2.5−7; Lk 10,1−9 Oz 10,1−3.7−8.12; Zl 105; Mt 10,1−7 Oz 11,1−4.8c−9; Zl 80; Mt 10,7−15 Oz 14,2−10; Zl 51; Mt 10,16−23 Iz 6,1−8; Zl 93; Mt 10,24−33 Dt 30,10−14; Zl 69(68); Kol 1,15−20; Lk 10,25−37 Pr 2,1−9; Zl 34(33); Mt 19,27−29 Iz 7,1−9; Zl 48; Mt 11,20−24 Iz 10,5−7.13−16; Zl 94; Mt 11,25−27 Iz 26,7−9.12.16−19; Zl 102; Mt 11,28−30 Iz 38,1−6.21−22.7−8; Iz 38; Mt 12,1−8 Mich 2,1−5; Zl 10; Mt 12,14−21 Gn 18,1−10a; Zl 15(14); Kol 1,24−28; Lk 10,38−42 Mich 6,1−4.6−8; Zl 50; Mt 12,38−42 Mich 7,14−15.18−20; Zl 85; Mt 12,46−50 Jer 1,1.4−10; Zl 71; Mt 13,1−9 Jer 2,1−3.7−8.12−13; Zl 36; Mt 13,10−17 Pís 3,1−4a; Zl 63,2.3−4.5−6.8−9; Jan 20,1.11−18 Gal 2,19−20; Zl 34; Jan 15,1−8 Gn 18,20−32; ZI 138(137); Kol 2,12−14; Lk 11,1−13 2Kor 4,7−15; Zl 126(125); Mt 20,20−28 Jer 14,17−22; Zl 79; Mt 13,36−43 Jer 15,10.16−21; Zl 59; Mt 13,44−46 Jer 18,1−6; Zl 146; Mt 13,47−53 Jer 26,1−9; Zl 69; Mt 13,54−58 Jer 26,11−16.24; Zl 69; Mt 14,1−12 Kaz 1,2;2,21−23; Zl 90(89); Kol 3,1−5.9−11; Lk 12,13−21 Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem. Ž 119,34 Červenec 2016 ČÍSLO 208 …a ty (Petře), až se obrátíš, buď posilou svým bratřím.“ Lk 22,32 DĚTI PŘEMÝŠLÍ SRDCEM… Červencová Brána je spíše výběrem z toho, co kde bylo publikováno či zaznělo a mohlo nám unik- nout, a byla by to opravdu škoda, kdyby nám i uniklo… Ludvík Š. Kdysi před lety jsme se rozhodli adoptovat dítě. Měli jsme už dva syny, nepotřebovali jsme dědice, ale chtěli jsme někomu pomoci, „rozdělit se o svůj chléb s potřebným“, jak se píše v evangeliu. Podali jsme žádost a byla přijata s povděkem. V dětském domově měli holčičku. která byla už dvakrát vrá- cena z adopce, byla opožděná ve vývoji a deprivo- vaná. Měla už vysoký věk na adopci, pět let. Neuměla se smát, chodit do schodů, v noci se poču- rávala. Ústavní výchovu snášela špatně. O kolek- tiv dětí nestála, s vychovatelkami si nesedla, většinu času zírala nepřítomně před sebe a kývala se dopředu, dozadu, dopředu, dozadu... Nepovolili nám bližší kontakt. Kdybychom dítě taky vrátili, už by to neuneslo. Směli jsme se jenom zdálky podívat. Po letmém pohledu z dvaceti met- rů se rozmyslet a říct ano nebo ne. Modlili jsme se a přemýšleli. Svým malým synům, kteří měli tehdy čtyři a šest let, jsme řekli: „V domově je jedna malá holčička, která je moc smutná, protože ji nikdo nechce.“ Kluci se rozhlédli po svém pokoji, kolik je tam místa, a okamžitě odpověděli: „Tak ji vezmeme k nám! Sem se ještě vejde!“ Děti přemýšlí srdcem. Tak jsme si ji vzali. Zůstala jsem rok doma a doháněli jsme, co zameškala. Učila se mluvit, smát. Pomáhala mi v kuchyni. Šla jsem chystat oběd a ona se ptala: „Co to děláš?“ „Škrabu brambory na oběd.“ „To nejsou brambory, brambory jsou žluté a hranaté.“ „Ty jsou už uvaře- né na talíři, předtím jsou ve slupce a šišaté. Pojď mi pomoct!“ Protestovala: „To dělá kuchař- ka!“ Tak jsem ji vyzvala: „Rozhlédni se! Vidíš tady někde kuchařku?“ Rozhlédla se po kuchyni a musela uznat, že žádnou nevidí. „Tak nám nezbyde, než si ty brambory naškrabat a uvařit sami!“ A tak se učila mi pomáhat. Dnes je lepší kuchařka než já. V tu dobu přijela do Olomouce Matka Tereza. Šli jsme také do katedrály, bylo tam narváno. Děti nic neviděly. Nejstarší syn popadl svou sestřičku za ruku a povídá „Pojď!“ Než jsem stači- la zareagovat, spustili se na všechny čtyři a po kolenou se proplétali lidem mezi nohama jako mravenečci až dopředu k oltáři. Matka Tereza si jich všimla, přerušila řeč a gestem zastavila tlumočnici, popošla k dětem, udělala jim oběma křížek na čelo a z kapsy vytáhla dva křížky,
Transcript
Page 1: BOŽÍ SLOVO – POKRM PRO DUŠI NA KAŽDÝ DEN Dej mi … · O kolek-tiv dětí nestála, s vychovatelkami si nesedla, většinu času zírala nepřítomně před sebe a kývala

17.18.19.20.21.22.23.24.25.26.27.28.29.30.31.

BOŽÍ SLOVO – POKRM PRO DUŠI NA KAŽDÝ DEN

ČERVENEC 2016

Zpravodaj Brána je distribuován ZDARMA na povzbuzení v rozhodnutí vytvářet „Brány“, tj. malá křesťanskáspolečenství. V případě zájmu o pravidelný odběr pište, volejte, faxujte, mailujte. Za dobrovolné příspěvky na poštovnéděkujeme. Číslo účtu: 1421675369/0800. Doklad o daru, či fakturu na reklamu na internetu na požádání vystavíme.Adresa: Porta futura o.s., Velké nám. 48, 767 01 Kroměříž. Informace o akcích pořádaných Společenstvím pro Ježíšena tel.: 603 231 601 nebo tel.fax: 573 336 936, e−mail: [email protected], www.Jezis.cz. Evidenční číslo: MK ČR E 13849

PŘIMLOUVEJTE SE S NÁMI

● každou neděli v 19.00 hod. Velká zpěvárna - setkání Společenství pro JežíšeOd 19.00 do 20.00 hodin chvály, od 20.00 do 20.30 hodin přímluvná modlitba za vnitřnía fyzické uzdravení přítomných.

● Modlíme se za farní evangelizační buňky v naší farnosti – trvalou obnovu farního společenství● Škola křesťanského života a evangelizace: Letní škola 19.8. až 28.8. 2016 Více na www.skolamarie.cz● Připravujeme podzimní běh Kurzu Alfa 21.9. úvodní setkání

Každé úterý od 18.00 v kapli sv. Tadeáše chválami přimlouváme za milost obrácení pronás, pro naše rodiny, pro naši farnost, pro naše město a za úmysly nás a našich přátelpředložené k přímluvné modlitbě. Podle možností se každé úterý i postíme na stejný úmysl.Každé 1. úterý v měsíci i s adorací za Farní evangelizační buňky v naší farnosti (FEB).

PŘIPRAVUJEME A SPOLUPRACUJEME

POVZBUZENÍ: BŮH POTŘEBUJE SVĚDKY!!!

1. 2. 3.

4. 5. 6. 7. 8. 9.10.11.12.13.14.15.16.

PÁSONE

POÚTSTČTPÁSONEPOÚTSTČTPÁSO

NEPOÚTSTČTPÁSONEPOÚTSTČTPÁSO

PRAVIDELNĚ

Am 8,4−6.9−12; Zl 119; Mt 9,9−13Am 9,11−15; Zl 85,9.11−12.13−14; Mt 9,14−17Iz 66,10−14c; Zl 66(65); Gal 6,14−18; Lk 10,1−12.17−20Oz 2,16b.17b−18.21−22; Zl 145; Mt 9,18−26Iz 61,1−3a; Zl 117(116); 2Kor 4,1−2.5−7; Lk 10,1−9Oz 10,1−3.7−8.12; Zl 105; Mt 10,1−7Oz 11,1−4.8c−9; Zl 80; Mt 10,7−15Oz 14,2−10; Zl 51; Mt 10,16−23Iz 6,1−8; Zl 93; Mt 10,24−33Dt 30,10−14; Zl 69(68); Kol 1,15−20; Lk 10,25−37Pr 2,1−9; Zl 34(33); Mt 19,27−29Iz 7,1−9; Zl 48; Mt 11,20−24Iz 10,5−7.13−16; Zl 94; Mt 11,25−27Iz 26,7−9.12.16−19; Zl 102; Mt 11,28−30Iz 38,1−6.21−22.7−8; Iz 38; Mt 12,1−8Mich 2,1−5; Zl 10; Mt 12,14−21

Gn 18,1−10a; Zl 15(14); Kol 1,24−28; Lk 10,38−42Mich 6,1−4.6−8; Zl 50; Mt 12,38−42Mich 7,14−15.18−20; Zl 85; Mt 12,46−50Jer 1,1.4−10; Zl 71; Mt 13,1−9Jer 2,1−3.7−8.12−13; Zl 36; Mt 13,10−17Pís 3,1−4a; Zl 63,2.3−4.5−6.8−9; Jan 20,1.11−18Gal 2,19−20; Zl 34; Jan 15,1−8Gn 18,20−32; ZI 138(137); Kol 2,12−14; Lk 11,1−132Kor 4,7−15; Zl 126(125); Mt 20,20−28Jer 14,17−22; Zl 79; Mt 13,36−43Jer 15,10.16−21; Zl 59; Mt 13,44−46Jer 18,1−6; Zl 146; Mt 13,47−53Jer 26,1−9; Zl 69; Mt 13,54−58Jer 26,11−16.24; Zl 69; Mt 14,1−12Kaz 1,2;2,21−23; Zl 90(89); Kol 3,1−5.9−11; Lk12,13−21

Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem. Ž 119,34

Červenec 2016 ČÍSLO 208

…a ty (Petře), až seobrátíš, buď posilousvým bratřím.“

Lk 22,32

DĚTI PŘEMÝŠLÍ SRDCEM…

Červencová Brána je spíše výběrem z toho, co kde bylo publikováno či zaznělo a mohlo nám unik-nout, a byla by to opravdu škoda, kdyby nám i uniklo… Ludvík Š.

Kdysi před lety jsme se rozhodli adoptovat dítě.Měli jsme už dva syny, nepotřebovali jsme dědice,ale chtěli jsme někomu pomoci, „rozdělit se o svůjchléb s potřebným“, jak se píše v evangeliu. Podalijsme žádost a byla přijata s povděkem. V dětskémdomově měli holčičku. která byla už dvakrát vrá-cena z adopce, byla opožděná ve vývoji a deprivo-vaná. Měla už vysoký věk na adopci, pět let.Neuměla se smát, chodit do schodů, v noci se poču-rávala. Ústavní výchovu snášela špatně. O kolek-tiv dětí nestála, s vychovatelkami si nesedla,většinu času zírala nepřítomně před sebe a kývalase dopředu, dozadu, dopředu, dozadu...

Nepovolili nám bližší kontakt. Kdybychom dítětaky vrátili, už by to neuneslo. Směli jsme se jenomzdálky podívat. Po letmém pohledu z dvaceti met-rů se rozmyslet a říct ano nebo ne.

Modlili jsme se a přemýšleli. Svým malým synům, kteří měli tehdy čtyři a šest let, jsme řekli:„V domově je jedna malá holčička, která je moc smutná, protože ji nikdo nechce.“ Kluci serozhlédli po svém pokoji, kolik je tam místa, a okamžitě odpověděli: „Tak ji vezmeme k nám!Sem se ještě vejde!“ Děti přemýšlí srdcem.

Tak jsme si ji vzali. Zůstala jsem rok doma a doháněli jsme, co zameškala. Učila se mluvit,smát. Pomáhala mi v kuchyni. Šla jsem chystat oběd a ona se ptala: „Co to děláš?“ „Škrabubrambory na oběd.“ „To nejsou brambory, brambory jsou žluté a hranaté.“ „Ty jsou už uvaře-né na talíři, předtím jsou ve slupce a šišaté. Pojď mi pomoct!“ Protestovala: „To dělá kuchař-ka!“ Tak jsem ji vyzvala: „Rozhlédni se! Vidíš tady někde kuchařku?“ Rozhlédla se po kuchynia musela uznat, že žádnou nevidí. „Tak nám nezbyde, než si ty brambory naškrabat a uvařitsami!“ A tak se učila mi pomáhat. Dnes je lepší kuchařka než já.

V tu dobu přijela do Olomouce Matka Tereza. Šli jsme také do katedrály, bylo tam narváno.Děti nic neviděly. Nejstarší syn popadl svou sestřičku za ruku a povídá „Pojď!“ Než jsem stači-la zareagovat, spustili se na všechny čtyři a po kolenou se proplétali lidem mezi nohama jakomravenečci až dopředu k oltáři. Matka Tereza si jich všimla, přerušila řeč a gestem zastavilatlumočnici, popošla k dětem, udělala jim oběma křížek na čelo a z kapsy vytáhla dva křížky,

Page 2: BOŽÍ SLOVO – POKRM PRO DUŠI NA KAŽDÝ DEN Dej mi … · O kolek-tiv dětí nestála, s vychovatelkami si nesedla, většinu času zírala nepřítomně před sebe a kývala

ŽÁDNÝ ROZDÍL…

kterými je podělila. Děti se spokojeně po čtyřech stejnou cestou vrátily zpět a Matka Terezapokračovala ve své promluvě.

Nebylo všechno jenom sluníčkové, měli jsme také problémy. Přestože jsme dívence četli rom-ské pohádky s krásnými ilustracemi Míly Doleželové, těžce nesla svou tmavou barvu a romskýpůvod. Chtěla být jako její rodiče a bratři. Potřebovali jsme i pomoc psychologa. Ale ani dnespo letech nelituju svého tehdejšího rozhodnutí risknout to a vzít si ji. Není to adoptované dítě,je to moje dcera. Opravdová dcera bez ohledu na to, kdo ji porodil. Přestože sociální pracovní-ci tvrdili, že bude nevzdělavatelná, dnes má maturitu, řidičský průkaz, pracuje, je vdaná ačeká miminko.

Bude-li to holčička, dostane jméno po Matce Tereze.Vyšlo v časopise Rodinný život 3/2016; přišlo nám emailem…

Zarmoucená žena šla ke gynekologovi a řekla: - Pane doktore, mám opravdu velký problém a moc potřebuji vaši pomoc. Mám dítě, které-mu je necelý rok, a znovu jsem otěhotněla. Nechci mít dítě tak brzo. 

Na to se doktor otázal: - No, dobře, ale co mám udělat? - Chtěla bych, abyste mi provedl interrupci. Doufám, že mi pomůžete. 

Lékař se na chvíli zamyslel a řekl: - Možná budu mít lepší řešení, které je pro vás koneckonců mnohem bezpečnější. 

Žena se usmála v domnění, že lékař s její prosbou souhlasí. - To máte tak, pokud se nechcete starat o dvě děti současně – pokračoval lékař - zabijme toprvní, které teď držíte na rukou. Tak si budete moci trochu odpočinout, než se objeví další.Když už máme jedno z nich zabít, pak to asi bude jedno které. Kromě toho, nebude to žádnériziko, jaké přináší interrupce. 

Žena, silně rozrušena slovydoktora, vykřikla: - Vždyť to, co říkáte, je strašné!Zabít dítě je přece vražda!- Souhlasím – odvětil gynekolog– Ale no tak, mě se zdálo, že pro-ti tomu nic nemáte, tak jsem simyslel, že je to nejlepší řešení. 

Lékař se usmál, když viděl, žežena snad pochopila, k čemumíří. Přesvědčil matku, že nenížádný rozdíl v tom, které dítěchce zabít. Je to stejná vražda!

Přišlo nám také emailem.

OPRAVDU ŽÁDNÝ ROZDÍL…

ZÍTŘEK PATŘÍ BUŇKÁM VĚŘÍCÍCH

V červnovém katolickém týdeníku (14. až 20. června 2016) je pod tímto nadpisem roz-hovor s Mons. Josefem Mixou, který je ve svých 91 letech patrně nejstarším sloužícímknězem v České republice. Doporučil bych, aby si ho přečetli všichni, kdo skutečně chtě-jí žít a sloužit Pánu Bohu, a to podle Božích představ a nikoliv podle svých nápadů. Do-volím si zde přepsat poslední tři otázky a odpovědi.

„Jsou nepřízní doby poznamenaní i věřící?“Záleží na tom, jak dalece jsou skutečně obráceni. Je mno-

ho katolíků, kteří přijdou do kostela a sotva z něj vyjdou,Pána Boha nechají uvnitř. Zabouchnou za ním kostelní vra-ta a žijí, jako by pro ně neexistoval. Starají se jenom o sebea o vlastní představy. Ono nestačí jenom chodit do kostelaa všechno, co řekne pan farář, odkývat. Důležité je dát seBohu absolutně, dovršit svou proměnu, což se lidem až takmoc nechce. Nedovršení křesťané v tomhle světě nemajíšanci, aby vydrželi dnešní nápor. Skončí jak spadlé hrušky.

Neměl byste také něco optimističtějšího?Jsem optimistický realista, poněvadž vím, jaká je pravda.

Člověk je schopen hrozných brutalit a hříchů. Proto jsmekřesťané, aby si jiní lidé mohli říct: Tady je člověk, kterýstojí za to, abych ho následoval. Budoucnost patří malýmbuňkám věřících, skupinám lidí, kteří vytvářejí společen-ství lásky a důvěry, kteří drží pohromadě a dělají život krás-ný, aby stálo za to ho žít. Tyhle buňky v podobě malýchfarností existují, ovšem záleží také na tom, aby nepůsobily

nudně. Pokud v nich budou lidé autentičtí, pak nudné nebudou. Můj optimismus přetrvává,poněvadž vím, že Bůh má všechno v rukou a že se vždycky stane něco nečekaného, co úplnězvrátí vývoj jiným směrem. Nakonec se pokaždé projeví Boží moc.

Máte do života ještě nějaké přání?Žádné. Co bych si měl přát? Bude to tak, jak Pán Bůh určil. Bůh je mé všechno. Víc nepotře-

buji. A ostatním bych přál poznání téhož.

Mon. Josef Mixa


Recommended