BP, Adam Chmiel

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz

http://www.fineprint.cz


VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA MARKETINGU A OBCHODU

Segmentace studentů na základě jazykové vybavenosti

Segmentation of Students according to Language Knowledge

Student: Adam Chmiel Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Vojtěch Spáčil , CSc.

Ostrava 2007




VŠB-Technická univerzita Ostrava Fakulta ekonomická Katedra marketingu a obchodu - 116 Akademický rok 2006/2007

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

ve smyslu § 17, odst. f, zákona č. 111/98 Sb. a Studijního a zkušebního řádu pro studium v bakalářských studijních programech Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, čl.

23 až 26 Jméno studenta: Adam Chmiel Studijní obor: Marketing a obchod Název tématu:

Segmentace studentů na základě jazykové vybavenosti

Anglický název tématu:

Segmentation of Students according to Language Knowledge

Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í (o s n o v a): 1. Charakteristika Ekonomické fakulty VŠB-TUO z hlediska jazykové náročnosti 2. Teoretická východiska pro segmentaci studentů 3. Sběr primárních údajů pomoci dotazníku 4. Analýza jazykové vybavenosti studentů 5. Segmentace studentů na základě analýzy jazykové vybavenosti Seznam použité literatury Seznam zkratek Prohlášení o využití výsledků bakalářské práce Přílohy




Rozsah průvodní zprávy: 30 – 40 stran Rozsah příloh: podle potřeby Seznam odborné literatury: KOTLER, Ph. Marketing Management, Přel. V. Dolanský a S. Jurečka. 10. rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 720 s. ISBN 80-247-0016-6. JANEČKOVÁ, L. a VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 2001. 157 s. ISBN 80-7169-996-0. KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2005. 280 s. ISBN 80-247-0966-X. Vedoucí bakalářské práce: Doc.Vojtěch Spáčil,CSc Datum zadání bakalářské práce: 20. listopadu 2006 Datum odevzdání bakalářské práce: 11. května 2007

....................................................... ...................................................... student vedoucí BP

L. S.

....................................................... ...................................................... vedoucí katedry děkan

V Ostravě dne 20. 11. 2006




Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou práci včetně všech příloh vypracoval

samostatně.

V Ostravě dne 10. 5. 2007 Adam Chmiel




Děkuji vedoucímu své bakalářské práce Doc. Ing. Vojtěchu Spáčilovi, CSc. za podnětné

vedení, cenné rady a připomínky, kterými usměrňoval mou práci.




Úvod..................................................................................................................................1

1. Charakteristika Ekonomické fakulty VŠB-TUO z hlediska jazykové náročnosti .2 1.1. Představení Ekonomické fakulty VŠB-TUO.........................................................2 1.2. Porovnání výuky jazyků mezi Ekonomickými fakultami v ČR...............................3 2. Teoretická východiska pro segmentaci studentů ....................................................5 2.1. Teorie segmentace trhu.......................................................................................5 2.2. Jednotlivé úrovně marketingové segmentace.......................................................5 2.3. Segmentace spotřebních trhů ..............................................................................8 3. Metodika výzkumu.................................................................................................16 3.1. Zahájení marketingového výzkumu - přípravná fáze..........................................16 3.2. Orientační analýza ...........................................................................................17 3.3. Plán marketingového výzkumu..........................................................................18 3.4. Sběr údajů – realizační fáze..............................................................................20 3.5. Analýza údajů...................................................................................................20 4. Analýza jazykové vybavenosti studentů ................................................................21 4.1. Anglický jazyk...................................................................................................22 4.2. Německý jazyk ..................................................................................................25 4.3. Španělský jazyk.................................................................................................29 4.4. Francouzský jazyk ............................................................................................30 4.5. Ruský jazyk.......................................................................................................32 4.6. Vlastnictví jazykových certifikátů mezi studenty ................................................34 4.7. Analýza hypotéz................................................................................................36 5. Segmentace studentů na základě analýzy jazykové vybavenosti..........................38 5.1. Anglický jazyk...................................................................................................38 5.2. Německý jazyk ..................................................................................................39 5.3. Španělský jazyk.................................................................................................40 5.4. Francouzský jazyk ............................................................................................40 5.5. Ruský jazyk.......................................................................................................41 5.6. Segmentace podle místa výuky cizího jazyka .....................................................41 5.7. Segmentace podle jazykových certifikátů. .........................................................42 Závěr ..............................................................................................................................43

Seznam použité literatury a zdrojů ...............................................................................44 Seznam zkratek a symbolů ............................................................................................45

Prohlášení o využití výsledků diplomové (bakalářské) práce ......................................46 Seznam příloh ................................................................................................................47 Přílohy




1

Úvod

Jazykové dovednosti patří v dnešním světe k základním předpokladům pro úspěch

na trhu práce. Při nabídkách práce je již dnes samozřejmostí, že zaměstnavatelé vyžadují

znalost minimálně jednoho světového jazyka i při výběru pracovníka na nižší pozici. Vše je

dáno směrem, kterým se ubírá svět a jeho ekonomika. Je nepopíratelnou pravdou,

že všeobecná globalizace nastoupila s drtivou silou a „bílá místa“ na ekonomických mapách

byla definitivně vymazána. Do kurzu se dostávají postkomunistické země a země třetího

světa. A samozřejmě, že to se odráží i v požadavcích na pracovníky z hlediska jejich

jazykové vybavenosti. Ty tam jsou časy kdy ten kdo uměl angličtinu na středně pokročilé

úrovni byl považován za jazykově vzdělaného člověka. Dnes je již angličtina

samozřejmosti, a počítá se, že vysokoškolsky vzdělaný člověk ji bez problému ovládá.

A nejen jí, ale také i nějaký další světový jazyk.

Zvýšená poptávka po výuce cizích jazyků vytvořila na trhu nové místo, které rychle

zaplnily jazykové školy, soukromí lektoři či agentury poskytující výjezdy do zahraničí

spojené s výukou jazyka. Mimo všech těchto nejrůznějších organizací je stále na prvním

místě ve výuce jazyků škola. Ať už se jedná o základní, střední, nebo o vysokou školu,

právě tam nejvíce lidí přijde do kontaktu s cizím jazykem.

A právě toto je důvodu proč se budu ve své bakalářské práci snažit zjistit znalosti a

dovednosti v oblasti cizích jazyků u studentů na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské

– Technické univerzity v Ostravě. K získání informací bude použitá dotazníková metoda,

a získané výsledky jazykových znalostí studentů budou použity jako vstupní informace pro

jejich segmentaci, což jak pevně doufám, přispěje k zkvalitnění výuky a lepšímu zaměření

na potřeby jednotlivých segmentů studentů.

Tato bakalářská práce je částečně provázána se dvěmi dalšími pracemi, které řeší

problematiku spokojenosti studentů s výukou jazyků na Ekonomické fakultě a zájmu

studentů studovat předměty v cizím jazyce. Dohromady tak dávají ucelený obraz jazykové

problematiky na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity

v Ostravě.




2

1. Charakteristika Ekonomické fakulty VŠB-TUO z hlediska jazykové náročnosti

1.1. Představení Ekonomické fakulty VŠB-TUO

1.1.1. Historie

Snahy o rozvoj vysokého školství v Ostravě a na území regionu severní Moravy

a Slezska se datují již od roku 1945. Byly korunovány úspěchem hned na začátku, a to

rozhodnutím vlády přemístit v roce 1945 tehdejší Vysokou školu báňskou z Příbrami do

Ostravy.[6]

Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava vznikla dle nařízení vlády ČSR z března 1977

s účinností od 1. dubna 1977. K vlastnímu ustavení Ekonomické fakulty VŠB- TU Ostrava

došlo na slavnostním ustavujícím zasedání vědecké rady VŠB, které se uskutečnilo dne 24.

května 1977 ve velkém sále Domu kultury Vítkovic dnes Domu kultury města Ostrava. [6]

Od vzniku ekonomické fakulty v roce 1977 se na fakultě i na škole začalo

projevovat úsilí o dosažení celostátního významu fakulty. Toto úsilí o budování fakulty

celostátního významu se plněji prosazovalo do roku 1979. Během dalších 3 let byly již

učební plány na Ekonomické fakultě VŠB – TU Ostrava v zásadě shodné s učebními plány

stejných oborů na Vysoké škole ekonomické v Praze a v Bratislavě. [6]

V současné době patří dlouhodobě Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava ke třem

největším ekonomickým fakultám v České republice, studuje zde více než 5 tisíc studentů.

V roce 2007 oslaví 30 let svého trvání, v rámci své existence si vydobyla velmi dobré

postavení mezi ekonomickými fakultami v České republice a byla zařazena do A skupiny

při hodnocení fakult v akreditačním řízení. Rovněž využívá výhod výuky zabezpečované

celoškolskými katedrami, které jsou dobře vybaveny potřebnou infrastrukturou i pedagogy

(výuka jazyků, tělesná výchova). Na bakalářské, magisterské a doktorské typy studijních

programů navazují kurzy celoživotního vzdělávání, které fakulta organizuje, a společně

s John Mores University v Liverpoolu (Velká Británie) nabízí prestižní studium MBA. [6]

Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava je součástí univerzity s dlouhodobou tradicí,

která byla založena již v roce 1849. Cílem Ekonomické fakulty je vybudování instituce,

která bude stát v jedné řadě vysokých škol a vědeckých pracovišť, které budou schopny

vychovávat absolventy a připravovat tvůrčí pracovníky, schopné pohybovat se svobodně

v Evropě 21. století a podílet se na zajišťování jejího politického a kulturního rozvoje. [6]




3

1.2. Porovnání výuky jazyků mezi Ekonomickými fakultami v ČR

1.2.1. Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava

V akad. r. 2006/2007 působí na katedře 36 interních pedagogů a 4 nepedagogičtí

pracovníci. V čele katedry stojí od r. 1996 PhDr. Julie Švábová, hispanistka a anglistka,

absolventka FF UK v Praze. 6 pracovníků katedry realizuje doktorské studium (Ph. D.).

V současnosti se vyučuje těmto jazykům: angličtině, němčině, ruštině, francouzštině,

španělštině a češtině (pro cizince). Katedra je celoškolským zařízením a zajišťuje výuku na

všech sedmi fakultách VŠB-TU a ve všech formách studia. Vnitřně se dělí na jednotlivé

jazykové sekce.[6]

Výuka jazyků měla na Vysoké škole báňské v tzv. příbramském období (1904-1945)

a v ostravském (1945-1952) organizační charakter lektorátů a byla zpočátku nepovinná.

Přesto byla nabídka poměrně široká: čeština, němčina, francouzština, ruština, angličtina

a dokonce i bulharština, esperanto a český těsnopis. Vyučujícími byli většinou středoškolští

profesoři. Po 2.světové válce byla z nabídky jazyků na určitou dobu vyloučena němčina.

Později se stává povinným jazykem pro všechny posluchače ruština. 1.10.1952 skončila na

VŠB organizační forma lektorátů jazyků a byla ustavena katedra ruského jazyka. Měla

v začátku pouze 3 interní pedagogy a byla celoškolským zařízením. 1.2.1955 došlo

k ustavení katedry jazyků v dnešním pojetí pod oficiálním názvem Katedra jazyků při

rektorátě VŠB. [6]

Katedra prošla ve své dosavadní historii rovněž změnami v organizačním začlenění

do struktury celého vysokého učení (několikrát byla součástí jedné z fakult VŠB, vždy si

však podržela charakter celoškolského pracoviště). Během více než padesátileté historie

prošla katedrou řada pedagogů, z nichž někteří dosáhli též celostátního věhlasu. [6]

1.2.2. Vysoká škola ekonomická v Praze

Ačkoliv má katedra celkem jen devět pracovníků, zajišťuje v tomto nevelkém počtu

výuku čtyř světových jazyků: angličtiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny. Na katedře

působí dva zahraniční lektoři, jeden na německý jazyk a druhý na anglický jazyk. Pět

pracovníků je zapojeno v doktorandském studiu, tři na Filozofické fakultě MU v Brně a dva

na Filozofické fakultě UK v Praze. [9]

V bakalářském stupni zajišťuje katedra nejen výuku povinných předmětů

celoškolského základu, ale nabízí i volitelné kurzy. Studenti mohou navštěvovat kurzy

obchodní korespondence a ekonomických textů v cizím jazyce. Na magisterském stupni se




4

dosud studenti setkali s jazykem jen formou obchodní konverzace s lektorem. Již nyní se

však připravují volitelné kurzy, kde se jako velmi slibný jeví zejména předmět Příprava na

vstupní pohovor v cizím jazyce. [9]

V nedávné minulosti katedra garantovala bakalářský program Angličtina a němčina

pro hospodářskou sféru. Studenti tohoto oboru absolvovali předměty základu pro fakultu

(ekonomické, matematické, právní aj.) a navíc měli velmi posílenou jazykovou výuku. [9]

1.2.3. Masarykova univerzita v Brně

Centrum jazykového vzdělání je pedagogickým a vědeckým pracovištěm

s celouniverzitní působností. CJV zajišťuje výuku cizích jazyků nefilologických studijních

oborů na všech fakultách MU. Rozvíjí znalosti odborného jazyka a akademických

dovedností ve vybraných světových jazycích, realizuje výuku latinského jazyka a latinské

odborné terminologie, zajišťuje kurzy rétoriky pro studenty MU a českého jazyka pro

zahraniční posluchače. Ve spolupráci s odbornými pracovišti organizuje také výuku

specializovaných předmětů v cizím jazyce. V osmi fakultních odděleních CJV se učitelé

a zahraniční lektoři zaměřují na specifika odborného jazyka a výuku akademických

dovedností v angličtině, němčině, francouzštině, španělštině a ruštině, a to v bakalářském,

magisterském i doktorském programu prezenčního i kombinovaného studia. CJV zajišťuje

také kurzy odborné české terminologie pro zahraniční studenty a ve spolupráci s vybranými

fakultními pracovišti realizuje integrované kurzy jazyka a odborného předmětu. [7]

Centrum jazykového vzděláváni v číslech:

Zaměstnává 75 stálých zaměstnanců, z toho 1 docenta. Dále zaměstnává 29 externích

pracovníků, z toho 0 externích vyučujících.

CJV má 8 fakultních oddělení.

V roce 2005 se pracovníci CJV aktivně zapojili do řešení 4 projektů.

CJV během roku 2005 vydalo 10 titulů.

Z výše uvedených informací je nanejvýš patrné, že katedra jazyků VŠB – TUO je

plně srovnatelná pod všemi úhly pozorováni s katedrami konkurenčních škol. Ať už se

jedná o počet přednášených jazyků nebo kvality vyučujících. [7]




5

2. Teoretická východiska pro segmentaci studentů

2.1. Teorie segmentace trhu

Trhy se skládají z kupujících , kteří se dělí do jedné či více skupin podle svých

požadavků, zdrojů, místa a nákupních zvyklostí. Díky segmentaci mají firmy možnost

rozdělit nehomogenní, rozsáhlý trh na jednotlivé skupiny (segmenty), které může firma

snáze obsáhnout a efektivně přizpůsobit své výrobky podle definovaných potřeb.[4]

2.2. Jednotlivé úrovně marketingové segmentace

Jelikož kupující mají rozdílné potřeby a přání, každý zákazník by mohl být sám o

sobě trhem. V ideálním případě by prodejce mohl vytvořit zvláštní marketingový program

pro každého z nich. Přestože se některé firmy snaží poskytovat svým zákazníkům

individuální služby, mnoho firem se orientuje spíše na širší skupiny menších zákazníků

a nehledají způsob jak segmentovat celý trh.[4]

Segmentace může být prováděná na několika různých úrovních (viz Obr. 2.1)

Obr. 2.1 - Úrovně marketingové segmentace [4]

2.2.1. Masový, nediferenciovaný marketing

Ne vždy se prováděla na trhu segmentace. Po celé minulé století se firmy soustředily

na masový, nediferenciovaný marketing. Masově vyráběly, masově distribuovaly a masově

propagovaly jeden výrobek jedním způsobem všem zákazníkům. Tradičním argumentem

pro tento typ marketingu je, že vytváří nejširší potencionální trh, což vede ke snížení

nákladů, které se pak promítnou do nižších cen nebo do vyšších marží.[4]

Rozšiřování distribučních kanálů a reklamních médií ztížilo možnost realizace

„marketingu pro všechny“. Dnešní zákazníci mohu nakupovat jak v obrovských

hypermarketech, v supermarketech nebo ve specializovaných prodejnách tak pomoci

poštovních katalogů nebo internetových virtuálních obchodů. Proto mnoho firem už od

nediferenciovaného marketingu ustupuje a obrací se k segmentovanému.[4]

masový, nediferenciovaný

marketing

segmentovaný marketing

mikrosegmentový marketing

mikromarketing




6

2.2.2. Segmentovaný marketing

Firmy které využívají segmentovaný marketing vyčleňují široké spektrum segmentů

tvořících trh a přizpůsobují své nabídky uzavřenější skupině jednotlivých segmentů a jejich

potřebám. Segmentovaný marketing nabízí oproti marketingu masovému mnoho výhod.

Firma může prezentovat své výrobky či služby účinněji, zaměřit svou nabídku na určitou

skupinu zákazníků, kterým nabídne pro ně lepší a pro firmu ziskovější výrobky či služby.

Může také provádět účinnější marketing prostřednictvím vyladění výrobků, cen a programů

v závislosti na důkladně definovaných potřebách daného segmentu zákazníků. Tento systém

také zpravidla redukuje konkurenci, protože v daném segmentu si zpravidla vzájemně

nekonkuruje vyšší počet firem.[4]

2.2.3. Marketing zaměřený na mikrosegmenty

Tržní segmenty jsou velmi rozsáhlé, identifikovatelné skupiny v rámci trhu

(např.: zákazníci kupující luxusní vozy, výkonné vozy, užitkové vozy). Marketing

zaměřený na mikrosegmenty se soustředí na podskupiny v rámci těchto segmentů.

Podskupinou se rozumí detailněji definovaná skupina, obyčejně definovaná tím způsobem,

že se segment rozdělí na několik mikrosegmentů. Ty jsou určeny charakteristickými znaky,

které mohou sledovat kombinaci určitých výhod.[4]

Zatímco jednotlivé segmenty jsou značně rozsáhle a zpravidla přitahují mnoho

konkurence, mikrosegmenty jsou mnohem menší a v jejich rámci si konkuruje jen několik

málo firem. Při používání mikrosegmentů je velká pravděpodobnost, že lépe porozumíme

potřebám jednotlivých podskupin, a to natolik, že zákazníci budou ochotní zaplatit za tyto

služby vyšší cenu.[4]

Mikrosegmenty dále nabízejí menším firmám příležitosti konkurovat v oblastech

trhu, které se pro velké firmy mohou stát nezajímavé.[4]

V dnešní době je používání mikrosegmentů běžnou záležitostí a trh se vyvíjí

směrem, kdy už nebudou existovat výrobky co se málo líbí mnoha lidem, ale pouze

výrobky co se hodně líbí málo lidem.[4]

2.2.4. Mikromarketing

Pracovníci marketingu, orientující se na segmenty a mikrosegmenty, připravují své

nabídky a marketingové programy určené nejrůznějším tržním segmentům. Nemohou je

však koncipovat tak, aby vyhovovaly každému jednotlivému zákazníkovi.[4]




7

Mikromarketing je postup, jak vytvořit výrobek a marketingový program tak, aby

vyhovoval specifickým požadavkům jednotlivců a daného územního celku. Zahrnuje

lokální marketing a marketing zaměřený na individuálního zákazníka (individualizovaný

marketing).

Cílem lokálního marketingu je přizpůsobit jednotlivé značky a komunikaci podle

potřeb a přání určitých, místně sdružených skupin spotřebitelů: obyvatel měst či sídlišť,

někdy i pouhých specializovaných obchodů. Je běžné, že prodejci často přizpůsobují svá

obchodní střediska a reklamní akce specifikum dané klientské základny.[4]

Lokální marketing má i některé nevýhody. Může zvýšit výrobní a marketingové

náklady při současné nižší hospodárnosti celé činnosti. Může vytvářet i určité logické

problémy, jestliže se firmy snaží vyhovět různým požadavkům regionálních a místních trhů

a celkový image značky může být poškozen jestliže se výrobek v jednotlivých lokalitách

příliš liší. Dalším problémem je rozmach nových technologií a zvyšující se rozdělení

trhů.[4]

I za této situace však většinou převáží výhody nad nevýhody protože lokální

marketing pomáhá firmám uvádět zboží a služby mnohem efektivněji v rámci rozdílných

regionálních a místních potřeb a různého životního stylu. Často uspokojuje potřeby

firemních zákazníků první linie, maloobchodních prodejců, kteří dávají přednost

různorodosti výrobků.[4]

V určitém krajním bodě se mikromarketing stává marketingem individualizovaným:

výrobky a marketingové programy odpovídají potřebám a preferencím jednotlivým

zákazníků. Široký rozsah masového nediferenciovaného marketingu vytlačil původní, po

staletí používaný způsob, kdy zákazníci byli obsluhováni jako individuality (Krejčí šili

obleky a ševci boty každému zákazníkovi na míru). Dnes nové technologie dovolují mnoha

firmám návrat k zákaznickému marketingu. Výkonnější počítače detailnější databáze,

automatizovaná výroba a flexibilní ruční výroba, okamžitá a interaktivní komunikace

pomoci medií jako internet, fax, e-mail. To vše tvoří masové přizpůsobení se potřebám

zákazníka. Tímto způsobem firma může vytvářet pro zákazníky velmi atraktivní výrobky

a služby.[4]

S tím jak se trend stále více obrací k interaktivnímu dialogu a upouští se postupně od

reklamního monologu roste důležitost self-marketingu. Obchodníci stále více sledují to,




8

co zákazníci říkají nebo píší o výrobcích, připojují se na internet aby společně diskutovali

o výrobku a svoje objednávky realizují telefonicky nebo přes internet.[4]

Z tohoto důvodu se marketingoví pracovníci musí snažit najít nové cesty k ovlivnění

co největší části z rozhodovacího procesu zákazníka při výběru výrobku či služby a zvýšit

příležitost pro kupující využíváním self-marketingu.

2.3. Segmentace spotřebních trhů

Neexistuje žádný jednoznačný způsob jak segmentovat trhy. Je třeba vyzkoušet více

metod, a to jak samostatně tak i v kombinaci, abychom nalezli optimální skladbu pro daný

trh. Mezi nejpopulárnější metody pro segmentaci trhu patří segmentace opírající se

o metody: geografické, demografické, psychografické a behaviorální.[4]

2.3.1. Geografická segmentace

Geografická segmentace se zabývá rozdělením trhu do různých geografických

jednotek podle národů, regionů, států, měst nebo oblastí. Firma se tak může rozhodnout

na jakých geografických bude operovat a přizpůsobit se geografickým rozdílům v potřebách

a požadavcích. Mezi nejčastěji používána segmentační kritéria patří světadíly, země,

regiony, velikost měst a obcí, hustota osídlení a podnebí.[3]

2.3.2. Demografická segmentace

Podle demografické segmentace můžeme členit trh podle věku a fáze života,

pohlaví, příjmu, povolání, dosaženého stupně vzdělání, náboženství etnické příslušnosti

a národnosti. [4]

Demografické faktory jsou nejpopulárnější základnou pro segmentaci zákaznických

skupin. Zákaznické potřeby a zvyklosti jsou totiž velmi často úzce spojeny

s demografickými proměnnými, které navíc jde měřit snadněji, než jiné typy proměnných.

I když jsou tržní segmenty již jednou definovány na jiném základě, jako je např. hledání

výhod nebo vymezení chování, jejich demografické charakteristiky je třeba znát, aby mohla

být stanovena velikost cílového trhu a aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivnosti.[3]

Jedním z nejdůležitějších faktorů je věk a s ním spojené životní fáze. je dokázáno,

že zákaznické potřeby a požadavky se mění v závislosti na věku. Některé firmy při nabízení

svých výrobků používají odlišné marketingové přístupy pro různé věkové skupiny a životní

období. Bývá pravidlem, že např. v oblasti reklamy je tato diferenciace velmi dobře

viditelná: reklamy pro dospívající jsou založené na taneční hudbě, dobrodružství a na rychle




9

se střídajících obrazech. Naproti tomu reklamy pro seniory jsou jemnější a sentimentálně

zaměřené.[4]

Je velmi důležité abychom při segmentaci trhu podle věku a fází života neupadli do

stereotypu. Ačkoliv někteří lidé nad 70 let doopravdy potřebují kolečkové křeslo, jiní

v tomto věku chodí hrát tenis. Věk je velmi často nedokonalým ukazatelem zdravotního,

nebo rodinného stavu, pracovního vytížení, potřeb a kupní síly. Firmy, které provádějí

marketing pro dospělé zákazníky, obvykle používají kladný image a ohlas.[3]

Další typ členění trhu, segmentace podle pohlaví, byla dlouho používaná v oblasti

výroby oblečení, kosmetiky, toaletních potřeb a časopisů. Jednou z prvních firem, které se

zaměřily na ženskou část populace byla firma Procter and Gamble a to svou značkou

Secret, která byla vyvinuta speciálně pro ženskou pleť a propagována tak aby posílila

ženskou image.[4]

Segmentace podle příjmů byla po dlouhou dobu používána v marketingu výrobků

a služeb, jako jsou automobily, čluny, oblečení, kosmetika, finanční služby a cestování.

Mnoho firem se snaží zaměřit na bohaté zákazníky a nabídnout jim nadstandardní služby

a luxusní zboží. Stejně tak jsou pro zákazníky připravené věrnostní programy, které jim

dávají možnost získat k nákupům hodnotný bonus. (mobilní telefon, letenky na premiéru

filmu,…)[3]

Ačkoliv ne všechny firmy, které provádějí segmentaci podle příjmů se zaměřují na

bohaté zákazníky. Některé firmy konkurují na trhu tím, že se zaměřují na středně movitou

klientelu. Např. firma Student agency se svými výhodnými tarify přilákala klienty, kteří by

jinak k cestování použili pravděpodobně jiný dopravní prostředek (např.vlak)

V současnosti se taktéž rozmáhá trend segmentovat trh pomoci generace, do které

lidé náleží. Základní myšlenkou toho je, že každá generace byla hluboce ovlivněna

prostředím v němž vyrůstala: hudbou, filmem, politikou, významnými událostmi. Někteří

obchodníci se zaměřují na generaci baby boom a používají pro její oslovení sdělení

a symbolů, které na tuto generaci působí optimisticky. Jiní se zase orientují na generaci X,

která je nedůvěřivá vůči společnosti politikům, vlezlé reklamě a podbízivému prodeji.

Dokáže dokonale posuzovat produkty a požadovat vrácení peněz pokud se cítí reklamou

podvedena.[3]

Pánové Meredith a Schewe navrhují ještě podrobnější generační segmentaci, kterou

nazvali segmentaci skupinovou. Skupiny tvoří lidé se stejnými zkušenostmi, které do




10

značné míry ovlivnily jejich postoje a preference. Tímto způsobem identifikovali skupiny:

„Velká deprese“, „Druhá světová válka“, „válka ve Vietnamu“. Členové těchto skupin jsou

poznamenáni svými dramatickými životními zážitky, které ovlivňují jejich celoživotní

postoje a chování.[3]

Další možnou kategorií pro demografickou segmentaci jsou společenské vrstvy.

Společenské postavení silně ovlivňuje preference jednotlivce pokud se týče automobilů,

oblékání vybavení bytů, využití volného času, čtenářských zvyků volby maloobchodníka,

atd. Řada firem vytváří produkty pro určité společenské vrstvy. A stejně jako u většiny

dalších segmentačních proměnných doznávají časem i potřeby a přání různých lidí ze

společenských vrstev určitých změn. Například v 80 letech se vrchní společenské vrstvy

vyznačovaly určitou chamtivostí a okázalostí. později, v 90 letech se však jejich zájem

přesunul na dosažení vyšší spotřebitelské hodnoty a sebeuspokojení. Odborníci tvrdí,

že v současné době jsou tito lidé utilitárnější.[3]

2.3.3. Psychografická segmentace

Při psychologické segmentaci se zákazníci rozdělují do skupin podle životního stylu

nebo podle charakteru osobnosti. Lidé ve stejné demografické skupině mohou mít velmi

odlišné psychografické profily. Lidé se vyznačují mnohem větším počtem životních stylů,

než kolik je společenských vrstev. Přitom vyžadují zboží, které odpovídá právě jejich

životnímu stylu.[3]

Pro segmentaci trhu používají marketingoví odborníci i charakteristiky osobnosti.

Obchodníci pak označují zboží značkami pro určitý typ osobnosti, který odpovídá danému

typu zákazníka. Na konci padesátých let se uváděly Ford a Chevrolet jako automobily

s různými rysy. Majitelé automobilů Ford byli vymezeni jako nezávislí, impulsivní, mužní

a sebevědomí, zatímco majitelé automobilů Chevrolet měli být konzervativní, šetrní,

vědomí své prestiže, méně mužní a vyhýbající se extrémům.[3]

Někteří marketéři segmentují trh podle základních hodnot a přesvědčení

a přesvědčení, které ovlivňují postoje a chování spotřebitelů. Základní hodnoty mají hlubší

kořeny než chování a postoje a určují základní východiska při formování lidských přání.

Marketéři, kteří segmentují trhy podle základních hodnot, jsou přesvědčeni, že ovlivněním

jejich vnitřního přesvědčení změní i jejich kupní chování. Jestliže navíc vědí, které

hodnotové segmenty dominují v jejich cílovém regionu, mohou lépe zaměřit své

marketingové aktivity a efektivněji oslovit cílovou populaci.[3]




11

2.3.4. Segmentace podle chování – behaviorální segmentace

Při tomto typu segmentace se zákazníci rozdělují podle znalosti výrobku, postoje

k němu, jeho užití a nebo podle reakce na výrobek. Mnoho manažérů se domnívá,

že proměnné charakterizující chování patří k nejlepším východiskům pro segmentaci

trhu.Mezi ne patří příležitosti, užitky, uživatelský status, stupeň používání, status věrnosti,

stupeň připravenosti ke koupi a postoj.[3]

Kupující lze rozdělit podle toho, při jakých příležitostech vznikají jejich potřeby

a přání a při jakých výrobek kupují nebo používají. Například letecké cestování vyvolává

příležitosti související s podnikáním dovolenými nebo s významnými rodinnými

záležitostmi. Letecké společnosti se mohou zaměřit na zákazníky, u nichž převládá některá

z těchto příležitostí. Segmentace podle příležitostí může firmám pomoci rozšířit používání

produktu. Například slevy při hromadném cestování osob (třeba na dovolenou)[3]

Místo hledání specifických produktů pro určité příležitosti mohou firmy zaměřit

svojí pozornost na hlavní události v životě a zkoumat, zda jsou doprovázeny potřebami,

které lze uspokojit produkty firmy. Mezi tyto události patří například svatba, pohřeb,

rozvod, zranění, nemoc, získání domova nebo pracovního postavení, atd.[3]

Užitky. Významnou formou segmentace je klasifikace zákazníků podle očekávaných

užitků produktu nebo služby. Jedna z nejúspěšnějších segmentaci podle užitku byla

provedena panem Haleyem, který studoval trh zubních past. Jeho výzkumy odhalili čtyři

druhy skupiny zákazníků, kteří vyžadovali, hospodárnost, nebo preventivní zdravotní

účinky, nebo kosmetické účinky, nebo příjemnou chuť. Každá z těchto skupin měla zároveň

specifické demografické psychografické a behaviorální rysy. Například ti, kteří požadovali

preventivní zdravotní účinky proti zubnímu kazu, měli velké rodiny, byli silnými uživateli

zubní pasty a byli konzervativní. Každý segment rovněž preferoval určité značky. Firma na

zubní pasty může využít tohoto rozdělení trhu a zavádět na trh takové zubní pasty, které

vyhovují specifickým požadavkům jednotlivým segmentům trhu (viz Obr. 2.2). [3]




12

Obr. 2.2 - Užitková segmentace trhu zubní pasty [5]

Uživatelský status: Mnoho trhů lze segmentovat na neuživatele, bývalé uživatele,

potenciální uživatele, uživatele poprvé a pravidelné uživatele.Například krevní banky se

nemohou spoléhat pouze na své pravidelné dárce krve. Musejí rovněž oslovovat potenciální

dárce a získávat a získávat tak ty, kteří darují krev poprvé, a apelovat na dárce bývalé.

Každá skupina vyžaduje specifickou marketingovou strategii. Zaměření firmy je také

ovlivňováno jejím zaměřením na trhu. Vedoucí firmy na trhu se více zaměřují na potenciální

uživatele, zatímco malé firmy se snaží odlákat některé zákazníky velkých firem.

Stupeň používání. Trh segmentujeme na lehké, průměrné a silné uživatele. Silní

uživatele představují často malé procento zákazníků, kteří mají vysoký podíl na celkově

spotřebě (Paterovo pravidlo). A proto také obchodníci raději získají jednoho silného

uživatele než několik uživatelů slabých. „Například při spotřebě piva vypijí silní uživatelé

sedmkrát více piva než zbytek domácností“[3]

Skupina silných uživatelů mívá nejčastěji obdobné demografické, psychografické

charakteristiky. A takové profily mohou obchodníkům pomoci při propagaci jejich výrobků

a určování ceny. „ Sociální marketingové instituce čelí dilematu uživatelů. Instituce pro

plánované rodičovství by se normálně zaměřily především na chudé rodiny s mnoha dětmi,

avšak tyto rodiny bývají nejvíce rezistentní vůči sdělením o kontrole porodnosti.“ proto se

agentury musí v mnoha případech pečlivě rozhodovat jestli chtějí zapůsobit na několik málo

silných uživatelů, nebo na větší množství uživatelů slabých.[3]

Status věrnosti. Další segmentaci můžeme také provést podle loajality spotřebitelů

k značce:

kmenoví příznivci: výhradně si kupují jednu značku

vícenásobní příznivci: jsou věrni 2-3 značkám

Užitkové segmenty Demografické rysy Behavioristické rysy Psychografické rysy

Hospodárnost (nízká cena)

Muži Silní uživatelé Vysoce nezávislí, hodnotově orientovaní

Zdravotní prevence (ochrana proti zubnímu kazu)

Velké rodiny Silní uživatelé Hypochondři, konzervativní

Kosmetické účinky (bílé zuby)

Mladiství a mladší dospělí

Kuřáci Velmi společenští, aktivní

Příjemná chuť Děti Obliba mentolu Zaměřeni na sebeuspokojení, požitkáři




13

proměnliví příznivci: přecházejí od jedné značky k jiné

nestálí zákazníci: nejsou věrni žádné značce

Každý trh obsahuje různý mix těchto čtyř typů zákazníků. Značkový trh je takový, který

zahrnuje velký podíl kmenových příznivců výrobkové značky. „Trh se zubní pastou a trh piva

bývá zpravidla velmi věrný“. Na takové trhy bývá velmi obtížné proniknout, nebo zavést

novou značku. A to právě z důvodu kmenových příznivců. Ale pozor, to co se na první

pohled může zdát jako věrnost značce, může být často způsobeno pouze zvykem,

lhostejností, nízkou cenou nebo nedostupností jiných značek. Proto musíme pečlivě

zkoumat, co se skrývá za určitým typem kupního chování.[3]

Stupeň připravenosti ke koupi. Trh tvoří lidé různého stupně připravenosti ke koupi.

Někteří o produktu vůbec nevědí, jiní mají povědomí o jeho existenci, další jsou o něm

podrobně informování, jiní o něj mají zájem, další po něm touží, a ještě jiní si ho chtějí

koupit. Počty jednotlivých skupin lidí ovlivňují velmi výrazně návrhy marketingových

programů.[3]

„Předpokládejme, že zdravotní instituce chce přesvědčit ženy, aby si daly udělat Pap

test pro zjištění potenciální rakoviny děložního čípku. Zpočátku většina žen o Pap testu

vůbec neví. marketingové úsilí by se mělo zaměřit na vytváření silného povědomí o dané

zdravotní prevenci za pomoci propagace, obsahující jednoduchá sdělení. Pokud se tento

způsob setká s úspěchem, je možné přikročit k reklamě, která bude zdůvodňovat užitečnost

Pap testu a zároveň zdůrazní riziko při jeho odmítnutí tak lze ženy přesvědčit o jeho

užitečnosti." jak zde vidíme, marketingový program je třeba modifikovat podle stupně

připravenosti zákazníka ke koupi.[3]

Postoj. Lidé na trhu mohou být také rozdělení podle svého postoje k produktu.

Rozlišujeme mezi nimi 5 kategorií: nadšený, kladný, lhostejný, negativní, nepřátelský

postoj. Výzkumy postojů se používají např. v politice při zjišťování, kolik času je užitečné

věnovat danému typu voliče. „Nadšeným voličům stačí poděkovat a připomenout termín

voleb. Voliče s kladným vztahem je třeba povzbudit, lhostejné je třeba získat a s voliči

s negativním a nepřátelským postojem nemá cenu ztrácet čas" V míře v jaké postoje

souhlasí s demografickými rysy, může politická strana zefektivnit ovlivňování voličů

pomoci správného výběru cílové skupiny.[3]




14

2.3.5. Všeobecná segmentace (geoshlukování)

V současné době se už málokdy hovoří o průměrném zákazníkovi z hlediska trhu

a dokonce už ani z hlediska jednotlivých segmentů. Naopak se obchodníci snaží využívat

současně několika proměnných pro identifikaci malých, lépe definovaných skupin

zákazníků. „Proto se ani banky nesnaží o identifikaci bohatých důchodců, ale naopak se

snaží tuto skupinu rozlišovat ještě dále podle jejich stávajících příjmů, velikosti majetku,

úspor a postoje k riziku"[3]

Jeden z typů vícenásobné segmentace se nazývá geoshlukování. Představuje

podrobnější charakteristiku lidí žijících v určité lokalitě, než poskytuje tradiční

demografické pojetí, protože odráží sociální a ekonomické postavení a životní styl místních

obyvatel.[3]

Jako příklad geoshlukování Kotler uvádí: „Skupina Americké sny. Tento segment

zahrnuje začínající společenskou vrstvu ve velkých městech, která si kupuje dovážené

automobily, čte časopis Elle, jí obilné vločky, o víkendech hraje tenis a nosí džíny šité na

míru. Její roční příjem se pohybuje kolem 46 000 dolarů"[3]

Obchodníci mohou využít identifikované shluky pro zjišťování odpovědí na otázky:

Který shluk je pro naše produkty nejpřitažlivější? Jak hluboce jsme na tento trh pronikli?

Které trhy, distribuční sítě a propagační média nám poskytují nejlepší příležitosti?[3]

Efektivita geoshlukování, jako nástroje segmentace trhu má několik příčin. Za prvé,

neustále vznikají nové odlišné skupiny obyvatel v důsledku proměnlivého růstu různých

etnik, většího zapojování žen do pracovního procesu, změn skladby domácnosti a proměn

věkové struktury obyvatelstva. Za druhé, i pro malé firmy se stává efektivním marketing

pro mikrosegmenty spolu s tím jak klesají díky rozvoji informačních technologií náklady na

zpracování a získávání potřebných údajů od zákazníka.[3]

2.3.6. Vícenásobné tržní zaměření

Firmy často na začátku zaměřují svou pozornost na jeden segment. Avšak

s postupem času se začínají soustředit i na segmenty jiné. Mnoho zákazníků nejde

jednoduše zaškatulkovat do jednoho tržního segmentu, protože jejich zvyky a postoje se

můžou v čase relativně rychle měnit. Jako příklad může posloužit zákazník, který si kupuje

drahé obleky, ale levné spodní prádlo. Nebo spotřebitel, který si jeden den koupí na oběd

hamburger u MC´Donalda a druhý den si udělá zeleninový salát a zapije ho zeleným čajem.




15

Z toho je patrné, že jednostranné segmentování podle kupních zvyků skrývá v sobě určité

riziko. Segmentování by proto mělo brát v potaz celkový profil zákazníka.[3]




16

3. Metodika výzkumu

3.1. Zahájení marketingového výzkumu - přípravná fáze

3.1.1. Určení problému

Definovaný problém je odvozen od aktuální potřeby a pocitů studentů v jazykové

oblasti a to zejména v oblastech souvisejících s výukou jazyků na Ekonomické fakultě.

Podle předpokladů má na jazykovou vzdělanost studentů velký vliv jak střední, tak vysoká

škola, kterou navštěvují, respektive kvalita výuky jazyka na dané škole. Protože školu

pokládáme za základní kámen ve výstavbě jazykových dovednosti člověka, zajímá nás jak

jsou studenti spokojeni s výukou, jaký zájem mají o studium v cizí řeči a jaké jazykové

znalosti si přinášejí ze středních škol.

Účelem tohoto výzkumu je přinést kompletně zmapovanou situaci v oblasti

jazykové problematiky na Ekonomické fakultě VŠB – TU Ostrava. Výzkum bude rozdělen

do tří části: první část bude zaměřená na jazykové znalosti studentů, další na spokojenost

s výukou jazyků a konečně na část věnující se zájmu o studium předmětů v cizím jazyce.

Tyto tři práce budou podnětem pro případné změny v systému výuky cizích jazyků a tím

přispějí ke zkvalitnění jazykových dovedností studentů VŠB – TU Ostrava

3.1.2. Definování cíle výzkumu

Cílem je zjistit jak jsou studenti jazykově vzdělaní, zda-li jsou držiteli jazykových

certifikátů a kde a jak dlouho se jazykově vzdělávali.

Výzkum bude deskriptivní povahy, neboť bude popisovat jazykové znalosti studentů

3.1.3. Formulace hypotéz

Hypotézy jsou vyslovením předpokladů o povaze zjišťovaných vztahů. Představují

možné odpovědi na otázky výzkumu. Hypotézy proto ze své logiky nejsou otázky nýbrž

tvrzení. [5]

Své hypotézy budu opírat o mé předpoklady ohledně jazykové vybavenosti studentů,

a zejména pak v souvislosti s úrovni znalosti jazyků, počtem let studia, a jazykovými

certifikáty.

Z těchto předpokladů jsem odvodil následující hypotézy:

• Minimálně 30% studentů je držitelem jazykového certifikátu.




17

• Více než 50% studentů má znalost minimálně jednoho jazyka na úrovni B2 a

vyšší.

• Nejméně 30% studentů si zdokonalovalo jazykové znalosti v soukromých

kurzech.

• Nejméně 80% studentů studuje anglický jazyk 10 let a více.

Pomoci hypotéz také vytvořím nástroj šetření - dotazník. Smyslem hypotéz je totiž

jejich následné potvrzení nebo vyvrácení dalším zkoumáním. Proto také otázky týkající se

hypotéz tvoří těžiště mého dotazníku.

3.2. Orientační analýza

3.2.1. Analýza situace

Analýza situace je neformální zjišťování, jaké informace jsou dostupné pro řešení

našeho problému. Na základě této analýzy můžeme dále určit, jaké další informace budeme

při zkoumání potřebovat. V této části výzkumu se ověřují pracovní hypotézy na základě

všech dostupných informací, které se týkají zkoumaného problému.[5]

Jako zdroj informací použiji rozhovory s informovanými lidmi, tzn. studenty EkF.

Vzhledem k tomu, že sám jsem studentem, prodiskutoval jsem nejprve toto téma se svými

kolegy ze studijní skupiny. S těchto diskuzí jsem nabyl přesvědčení, že studenti si jsou

vědomi potřeby jazykového vzdělání a že současný model vzděláváni na VŠB – TU

Ostrava jim z větší části nevyhovuje.

Dalšími zdroji informací mi budou také odborná literatura a modely výuky jazyků

na konkurenčních školách.

Tato fáze výzkumu mi zároveň potvrdí správnost mých hypotéz a poté mohu

pokračovat vytvořením plánu a sběrem údajů pomoci dotazníku.

3.2.2. Srovnáni primárního a sekundárního výzkumu

Primární výzkum se charakterizuje sběrem údajů provedeným poprvé. Přesto že je

dražší a časově náročnější, má primární výzkum oproti sekundárnímu následující výhody.

Je: aplikovatelný (zjišťované údaje jsou přesně pro náš výzkum a problém), přesný, aktuální

(současné informace).[5]

Z výše uvedených důvodů bude v práci použit primární výzkum provedený formou

osobního dotazování. Za respondenty poslouží studenti Ekonomické fakulty VŠB – TUO.




18

Sekundární data budou použity pouze pro dokreslení situace a pro porovnávání.

3.3. Plán marketingového výzkumu

Impulsem ke vzniku této práce byly stále častěji se ozývající hlasy z řad studentů,

které pokládají stávající systém výuky jazyků jako nevhodně nastavený, neumožňující větší

ovládnuti jazyka a špatnou možnost prohlubovat znalosti jazyka na pokročilé úrovni.

Příležitosti pro zlepšení této situace může být konsenzus mezi požadavky studentů

a možnostmi katedry jazyků a tím docílení zkvalitnění výuky, která bude vyhovovat jak

lektorům tak studentům.

Cílem této práce je zjistit, jak jsou studenti jazykově vybavení a podle toho pomoci

nastavit jednotlivé úrovně výuky tak, aby byla zaručena maximalizace užitku pro studenty,

i pedagogy.

Primární informace potřebné k analýze této problematiky budou získány

prostřednictvím výzkumu, který pomoci dotazování shrne údaje o jazykové vybavenosti

studentů EkF, VŠB – TU Ostrava. Jako zdroje sekundárních informací budou použity

internet, média a odborná literatura

Výzkum bude řešit následující hypotézy:

• Minimálně 30% studentů je držiteli jazykového certifikátu.

• Více než 50% studentů má znalost minimálně jednoho jazyka na úrovni B2 a

vyšší.

• Nejméně 30% studentů si zdokonalovalo jazykové znalosti v soukromých

kurzech.

• Nejméně 80% studentů studuje anglický jazyk 10 let a více.

3.3.1. Plán marketingového výzkumu:

Sběr dat bude proveden metodou kvantitativního výzkumu face-to-face a jako forma

metody bude požito osobní dotazování. Vzhledem k tomu, že tento výzkum je zaměřen na

problém EkF budou jako respondenti vybírání pouze studenti 2. a 3. ročníku EkF

VŠB – TUO, bude se proto jednat o reprezentativní výběr. Místem dotazování bude EkF

VŠB – TUO, a to na přelomu dubna a března roku 2007 (viz Obr. 3.1). Základním

souborem je cca 3000 studentů a výběrovým vzorkem bude 200 studentů.




19

Pro analýzu bude využit notebook Acer Aspire 1652ZWLMi, kancelářské potřeby,

komunikační zařízení a tiskárna. Notebook bude vybaven operačním systémem MS

Windows XP a dále balíkem aplikací MS Office XP ve kterých budou vyhodnocována

získána data a dále bude sepsána zpráva. Výsledky budou vyjádřeny v procentech se

zaokrouhlením na celá čísla. Zpráva bude podána jak v elektronické podobě, tak ve

vytištěné verzi na papíru formátu A4.

Obr. 3.1 - Harmonogram činností

Týdny Činnost 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Definice problému X Orientační analýza X

Plán výzkumu

X

Pilotáž

X

Sběr údajů

X

Zpracování údajů X

Analýza údajů X

Příprava zprávy X

Prezentace zprávy X




20

3.4. Sběr údajů – realizační fáze

V této fázi výzkumu dochází k vlastnímu sběru požadovaných údajů a je nutné

správně zajistit celý průběh všech činností spojených se sběrem.[5]

3.4.1. Příprava sběru údajů

Vzhledem k tomu, že žádný obdobný výzkum na EkF dosud neproběhl, musí být

získány primární údaje související s danou problematikou. Jako vhodnou metodu výzkumu

bylo určeno dotazování mezi studenty EkF. Nejprve však musí být vytvořen vhodný

dotazník (viz. přílohy).

Po vytvoření dotazníku proběhne sběr údajů mezi studenty 2 a 3 ročníků

Ekonomické fakulty VŠB – TUO. Bude proto nezbytné zjistit, kde budou tito studenti k

zastižení a naplánovat dotazování právě na tuto dobu a místo. K tomuto bude použit IIS

EkF VŠB-TUO. Sběr bude proveden podle plánu marketingového výzkumu třemi

pracovníky.

3.4.2. Vlastní sběr údajů

Před samotným sběrem údajů nejprve bude provedena pilotáž na vzorku 10 náhodně

vybraných studentů z důvodu ověření srozumitelnosti dotazníku a získáni přehledu o čase,

který je na vyplnění potřeba.

Sběr údajů proběhne podle plánu na vzorku 200 studentů formou vyplňování

dotazníku.

Získané údaje budou zpracovány pomoci softwaru MS Excel do přehledné datové

matice.

3.5. Analýza údajů

Nejprve bude analyzovány okruhy otázek a na základě toho postupně vyhodnotíme

předložené hypotézy. Posledním krokem bude provedení segmentace dle statistických

znaků.




21

4. Analýza jazykové vybavenosti studentů

Znalost jazyků mezi studenty byla měřena pomocí úrovní jež používá jazyková

agentura Slůně. Tyto intervaly nejsou fixované na konkrétní jazyk, nýbrž popisují

schopnost vyjádřit se v daném jazyce. Jmenovitě se jedná o úrovně:

A1 - Rozumím známým každodenním výrazům a jednoduchým větám, které se vztahují

na uspokojování konkrétních potřeb a umím je používat. Umím představit sebe i druhé

a klást druhým lidem otázky týkající se jejich osoby – např. kde bydlí, jaké lidi znají nebo

jaké věci mají – a umím odpovídat na otázky tohoto druhu. Dorozumím se jednoduchým

způsobem, když partnerka nebo partner v rozhovoru mluví pomalu a zřetelně a jsou ochotni

pomoci.[8]

A2 - Rozumím větám a často používaným výrazům, které souvisí s oblastmi

bezprostředního významu (např. informace o osobách a o rodině, nákupech, práci, bližším

okolí). Dorozumím se v jednoduchých, rutinních situacích, ve kterých jde o jednoduchou

a přímou výměnu informací, o známých a běžných věcech. Umím popsat jednoduchými

prostředky původ a vzdělání, přímé okolí a věci v souvislosti s bezprostředními potřebami.

[8]

B1 - Rozumím hlavním bodům, když se používá standardní jazyk a když jde o známé

věci z prostředí práce, školy, volného času atd. Zvládám většinu situací, se kterými

se člověk setká na cestách v jazykové oblasti . Umím se jednoduše a souvisle vyjádřit

o známých tématech a osobních oblastech zájmů. Umím informovat o zkušenostech

a událostech, popsat sny, naděje a cíle a podat krátká zdůvodnění nebo vysvětlení

k plánům a názorům. [8]

B2 - Rozumím hlavním obsahům komplexních textů ke konkrétním a abstraktním

tématům, rozumím odborným diskuzím ve vlastní speciální oblasti. Dorozumím se

spontánně a plynně tak, že je dobře možný normální rozhovor s rodilým mluvčím bez

velkého úsilí na obou stranách. Vyjadřuji se jasně a detailně k širokému spektru témat,

umím objasnit stanovisko k nějaké aktuální otázce a udat výhody a nevýhody různých

možností. [8]

C1 - Rozumím širokému spektru náročných delších textů a také implicitně jejich

významům. Vyjadřuji se spontánně a plynně, aniž bych musel/a často znatelně hledat slova.

Umím používat jazyk účinně a flexibilně ve společenském životě i v povolání nebo při




22

vzdělávání a studiu. Vyjadřuji se jasně, strukturovaně a podrobně ke komplexním obsahům

a přitom přiměřeně používám různé prostředky ke spojení textu. [8]

C2 - Rozumím bez námahy prakticky všemu, co čtu nebo slyším. Umím shrnout

informace z různých písemných a ústních zdrojů a přitom reprodukovat zdůvodnění

a vysvětlení v souvislostech. Vyjadřuji se spontánně, velmi plynně, přesně a umím

rozlišovat jemné rozdíly také u komplexních obsahů. [8]

V dotazníku měli studenti vyplnit nejvyšší dosaženou úroveň v konkrétním jazyce.

K volbě byl nabídnut jazyk anglický, německý, španělský, francouzský, ruský a „jiný“

jazyk, pro případ že by respondent hovořil jinou, neuvedenou řečí.

Dalším zkoumaným okruhem bylo místo jazykového vzdělávání a délka studia

jazykového vzdělávání. Pro výběr místa měli studenti 3 možnosti: škola, soukromý kurz

a „jiné“ (např.: v zahraničí, individuálně, na jazykových campech). Délka studia vyjadřuje

kolik let se respondent vzdělával v daném jazyce. V tomto okruhu byli při analýze

uvažováni pouze studenti, kteří měli alespoň minimální znalost zkoumaného jazyka.

Bylo provedeno šetření prvního stupně a po něm i šetření druhého stupně podle

pohlaví, ročníku studia, studovaného oboru, občanství a podle absolvované střední školy.

Výsledky těchto šetření jsou uvedeny níže.

4.1. Anglický jazyk

4.1.1. Analýza úrovně znalosti

S angličtinou, v současnosti nejpopulárnějším jazykem, se setkalo 100%

respondentů. Nejvíce zastoupena úroveň (32%) se ukázala úroveň B2. Kolem této hodnoty

pak osciluje i většina zbylých respondentů, a to 28% na úrovni A2 a 22% na úrovni B2.

Hodnoty A1, C1, C2 jsou zastoupeny výrazně nižším počtem studentů. (viz Přil.č.2,

Obr. 2.1)

Při analýze podle pohlaví se však prokázalo že na úrovni B2 jsou více zastoupeni

muži než-li ženy, a to poměrem 29% - muži, 19%- ženy. (viz Obr. 4.1) Toto ovšem může

být zkresleno všeobecně známým faktem o větším sebevědomím mužů. Na pozici B1 jsou

obě pohlaví na stejné úrovni jmenovitě na 32%. Zajímavé je i rozložení na úrovni A2, kde

převládají ženy poměrem 31% k 22% mužů. Toto opět může být projevem menšího

sebevědomí jimž většinou ženy vnímají samy sebe. Zbytek úrovní je v zásadě nevýznamný

a rozdíly jsou v řádu jednotek procent.




23

Obr. 4.1 - Úroveň znalosti anglického jazyka v třídění podle pohlaví

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2

B2

C1

C1 C2

C2muži

ženy

Většina studentů 2. ročníku má znalost anglického jazyka na úrovních A1 až B1.

Největší zastoupení mají na hodnotě A2, kde se nachází 32% dotazovaných studentů

2.ročníku a 25% studentů 3.ročníku. Se zvyšující se úrovní zastoupení 2.ročníku klesá a už

na pozici B1 je více studentů 3.ročníku poměrem 36% k 27%. Dále se zastoupení studentů

3.ročníku zvětšuje. Na pozici B2 je tento poměr už 28% k 15%. Paradoxně k úrovni C2 se

přihlásilo opět více studentů 2.ročníku. (viz Přil.č.3, Obr. 3.1)

V třídění podle studijního oboru je výrazné zastoupení studentů SI na pozici C2,

s 13% dotázaných respondentů, přestože jejich maximální kumulace je stanovena na pozici

B2 kde mají zastoupení 31%. Další skupinou, s kvalitnější znalostí angličtiny, jsou studenti

oboru Finance, kteří jsou na pozici B2 zastoupeni 34%, které jsou zároveň jejich

maximem. Podobný výsledek získali i respondenti z Managementu, kteří na B2 mají

hodnotu 32%. Studijní obor MO má největší zastoupení studentů na úrovni B1 a to celých

35%. Později tato hodnota klesá s přibývající obtížností. Nejhůře se znalostí anglického

jazyka na tom jsou studenti UD, kteří mají své největší zastoupení na úrovních A1 (32%)

a A2 (36%) (viz Obr. 4.2)

Obr. 4.2 - znalost angličtiny podle studijních oborů

A1

A1

A1

A1

A2

A2

A2

A2

A2

A2

B1

B1

B1

B1

B1

B1

B2

B2

B2

B2

B2

B2

C1

C1

C1

C1

C1

C2

C2

C2

C2

C2marketing

management

SI

finance

UD

jiný




24

V třídění podle občanství se nacházejí Slováci na vyšších úrovních. A to na úrovni

B1 40% k 31% Čechů (na této pozici mají oba národy své maximum), na B2 30% k 22%,

a konečně na C1 menším rozdílem 5% k 3%. Češi jsou výraznější na nižších úrovních. Na

úrovni A1 11% k 5% slovenských kolegů a úrovni A2 30% k 20% Slováků. (viz Přil.č.3,

Obr. 3.2)

V analýze podle absolvované střední školy jsou se znalostí angličtiny na tom nejlépe

studenti z gymnázií (na úrovních B1 a B2 mají výrazné hodnoty). Na B1 37% na B2 33%.

Zajímavou hodnotou ještě je 8% na pozici C1. Studenti z obchodních akademií mají

následující rozložení svých znalostí. Jejich největší kumulace je na pozici A2 (34%)

a o něco méně na B1 (31%) na pozici B2 je však už pouze 20%. Studenti z „jiných“ škol

mají podobné rozložení, jako studenti z obchodních akademií. (viz Přil.č.3, Obr. 3.3)

4.1.2. Analýza místa jazykového vzdělávání

Z celkového počtu respondentů, kteří měli alespoň minimální znalost angličtiny, 81

% studovalo tento jazyk ve škole, soukromý kurz navštěvovalo 15%, což je nejvíce ze

všech jazyků. Stejně tak nejvíce (4%) se vzdělávalo v anglickém jazyce i „jiným“

způsobem. Průměrná doba studia angličtiny vychází na 8,5 roku. Nejdelší studium tohoto

jazyka je pak 18 let a naměřený modus je 10 let. Medián je 9 let. Směrodatná odchylka

v tomto případě činí 3 roky. (viz Přil.č.2, Obr. 2.2)

V třídění podle pohlaví se ukázalo, že stejně jako 14% žen tak i 15% mužů se

vzdělávalo v soukromých kurzech anglického jazyka. U vzdělávání „jinde“ byly výraznější

ženy, kdy na tuto otázku kladně odpovědělo 5% žen a jenom 3% mužů.

Rozdíly mezi 2. a 3. ročníkem sledujeme ve využívání nabídky soukromých kurzů.

Zatímco studenti 2.ročníku využívají tyto kurzy z 12%, studenti ročníku 3. až z 16%.

Při třídění podle studijních oborů, můžeme sledovat větší zájem o soukromé kurzy,

který se projevil u všech oborů kromě UD. U MO (18%), Managementu (17%) se projevil

tento zájem výrazněji (viz Obr. 4.3). Zbylé obory se drží spíše průměru. Při studiu „jinde“

je výrazný zejména obor MO, který se takto vzdělával z 8%. Délky studia jsou opět

obdobné jako v předchozích šetřeních, avšak obory: Management, SI, UD mají modus 5 let.




25

Obr. 4.3 - místo vzdělávání angličtiny podle studijních oborů

škola

škola

škola

škola

škola

škola

kurz

kurz

kurz

kurz

kurz

jinak

jinak

jinak

jinak

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

MO

Management

SI

Finance

UD

Jiné

Rozdíly mezi Čechy a Slováky můžeme spatřovat ve využívání jazykových kurzů.

Češi využívají tyto kurzy o 10% více. „Jinak“ se vzdělávalo pouhých 5% studentů a to jak

českých tak slovenských. (viz Přil.č.3, Obr. 3.5)

V třídění podle absolvované střední školy byly u gymnázií a „jiných“ škol naměřeny

nadprůměrné hodnoty ve využívání soukromých jazykových kurzů. Konkrétně se jedna

o využívání ze 17% respondenty z gymnázií a 18% z „jiných“ škol. Studenti obchodních

akademií využívají soukromé kurzy pouze z 12%. U hodnot jinde jsou opět zajímaví

studenti z gymnázií a „jiných“ škol, když angličtinu jiným způsobem zdokonalovalo 7%

z nich (u „jiných“ tomu tak bylo z 6%). Délky studia jsou srovnatelné. (viz Přil.č.3, Obr.

3.4)

4.2. Německý jazyk


S němčinou, jako druhým nejfrekventovanějším jazykem se u nás setkalo zhruba

80% respondentů. Rozložení znalosti tohoto jazyka (v porovnání s angličtinou) je však více

zešikmeno doprava. Nejvíce zastoupenou úrovní je A2 s 24%, avšak k úrovni A1 se hlásí

přibližně stejný počet (22%) oslovených respondentů. Dále s postupujícími úrovněmi klesá

i počet respondentů. (viz Přil.č.2, Obr. 2.1)

V analýze podle pohlaví si stejně jako angličtina i němčina zachovala své rozložení.

Zde jsou v kategoriích A1 a A2 výraznější ženy (A1 – 18% muži 24% ženy, A2 – 20%

muži 25% ženy). Avšak s přibývající „obtížností“ začínají převládat muži a to 22% k 14%

na úrovni B1, dále na pozici B2 12% k 4%, a konečně C1 menším rozdílem 6% k 2%.

Stejně tak zde může být výsledek zkreslen přílišnou sebedůvěrou u mužů a spíše menší




26

sebedůvěrou žen. Avšak rozdíly mezi muži a ženami jsou u větších obtížností tak výrazné,

že lze předpokládat převahu v znalosti německého jazyka na straně mužů. (viz Přil.č.4, Obr.

4.1)

V analýze podle ročníků je početněji zastoupen 2.ročníku. Nejvíce studentů se

nachází na hodnotě A2 (28%) a B1 (22%), hodnoty na vyšších úrovních jsou pak

nevýznamné, když se liší od 3.ročníku maximálně o 2%. V 3.ročníku je nejvíce studentů se

základní znalostí němčiny (pozice A1) a to 26% později je trend sestupný, a sice na hodnotě

A2 20% a hodnotě B1 12%.(viz Přil.č.4, Obr. 4.2)

Nejvíce studentů se znalostí němčiny mají bezesporu studijní skupiny Management

a UD. I když rozložení studentů je v obou případech poněkud jiné. Management je spíše

nakumulovaný na pozici A2, kde je s 44% respondentů, a UD mají své maximum na A1

(36%) avšak výraznější hodnotu zastupují i na úrovni A2 (32%). Zajímavý průběh má vývoj

znalostí studentů ve skupině MO. Jsou rovnoměrně rozloženi mezi hodnotami A1 a B1, a to

s hodnotami oscilujícími kolem 20%. V bodě B1 se také spolu s MO nacházejí skupiny SI

a Managementu s hodnotami kolem 23%. Další naměřené hodnoty jsou nízké a tudíž

nevýznamné.(viz Obr.4.4)

Obr. 4.4. - znalost němčiny podle studijních oborů

A1

A1

A1

A1

A1

A1

A2

A2

A2

A2

A2

A2

B1

B1

B1

B1

B1

B1

B2

B2

B2

B2

B2

B2

C1

C1

C1

C1

C1

marketing

management

SI

finance

UD

jiný

V třídění podle občanství jsme došli k následujícím výsledkům. Češi jsou

rovnoměrně rozloženi mezi pozice A1 a A2 (na obou 23% respondentů) avšak 30% maxima

Slováků na pozici A2 nikde nedosahují. U Čechů s rostoucí úrovní počet studentů klesá.

Slováci si však udrželi až do pozice B2 20%. Vyšší pozice jsou obsazeny pouze symbolicky

5% Slováků a 3% Čechů. (viz Přil.č.4, Obr. 4.3)

Studenti z gymnázií mají maximální kumulace na pozicích A1 a A2, a to shodně

25% dále pak počet studentů na jednotlivých pozicích klesá – na B1 činí 17% a na B2 12%.




27

Naopak obchodní akademie kulminuje na úrovni A2 s 28%. Zajímavé také jsou hodnoty na

A1 – 23% a B1 – 14%. Studenti z „jiných“ škol se umístili ve znalosti němčiny na pozici

B1 a to 28%. Dále jsou zastoupeni 12% na pozicích B2 a C1. (viz Přil.č.4, Obr. 4.4)


Respondenti, kteří měli alespoň základní znalost němčiny, využívali možnosti

vzdělávat se v tomto jazyce ve škole z 93%. Soukromých kurzů se účastnilo pouze 4%

studentů a jen 2% se vzdělávalo ještě „jiným“ způsobem. Průměrná délka studia němčiny se

pohybuje kolem 6,5 roku a modus je 4 roky (výrazně nižší než u anglického jazyka).

Nejdéle tento jazyk studovali respondenti 14 let, nejméně s nim měli kontakt 1 rok

Naměřený medián se rovná 5 rokům. Směrodatná odchylka je u počtu let studia 3 roky. (viz

Přil.č.2, Obr. 2.2)

V třídění podle pohlaví byly získány tyto výsledky. Ve škole s němčinou přišlo do

styku 91% mužů a 94% žen, avšak soukromý kurz vyžívali muži z 7% a ženy pouze ze 3%.

Stejně tak jsou totožné i průměrná doba studia a nejčastější délka studia. (viz Přil.č.4, Obr.

4.5)

V třídění podle ročníků je škola zastoupena při výuce němčiny z 90% u studentů

2. ročníku a 96% u studentů 3. ročníku. Taktéž zájem o soukromé kurzy je vyšší

u „druháků“. Celých 7% k 1% studentů 3. ročníku. Vzdělávání němčiny jinde je opět velmi

vyrovnané avšak také velmi nízké.

Soukromé kurzy tohoto jazyka jsou u třídění podle oborů využívány v mnohem

menší míře. Za zmínku stojí pouze obor Management, který spolu s oborem „jiný“ využívá

soukromý kurz z 10%, obor SI se účastní kurzů německého jazyka z 8% (viz Obr.4.5)

Hodnoty u vzdělávání „jinde“ jsou spíše nevýznamné. Co se délky studia týče, jsou skoro

všechny obory shodné. Vyjímá se pouze obor SI kde naměřený modus činí 9let.




28

Obr 4.5 - Místo vzdělávání německého jazyka v závislosti na studijním oboru

škola

škola

škola

škola

škola

škola

kurz

kurz

kurz

jinak

jinak

kurz

jinak

jinak

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

MO

Management

SI

Finance

UD

Jiné

Výuka němčiny ve škole u Slováků zaujímá 79%. U Čechů tomu tak je z 96%.

Možnosti jazykových kurzů využívají Slováci z 17% a Češi pouze z 2%. Slováci také

intenzivněji využívají možnost studování jinde a to ze 4%. Češi se tuto možnost využívají

ze 2% (viz Obr.4.6). I v porovnání délek studia jsou patrné jisté odlišnosti. Průměrná délka

studia slovenských občanů je 8 let u Čechů bylo naměřeno pouze 6 let. Modus pak je

u Slováků 9 let studia (stejně jako medián) u jejich českých protějšků jsou to 4 roky

(medián 5 let). U obou občanství pracujeme se směrodatnou odchylkou 3 let.

Obr.4.6 - Místo vzdělávání němčiny podle občanství

škola

škola kurz

kurzjinde

jinde

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Češi

Slováci

V třídění podle střední školy byly obdrženy následující výsledky. V analýze místa

vzdělávání němčiny je škola velmi významná. U obchodních akademií a gymnázií dosahuje

vzdělávání ve škole nad 90% z celku. U skupiny z „jiných“ středních škol se pak projevil

zájem i o soukromé kurzy a jiné vzdělávání shodně v 9%. Respondenti, kteří studovali

gymnázium anebo obchodní akademii se shodují i v délce studia jazyka. U skupiny „jiní“

jsou doby studia o něco delší. Průměrná doba studia je 7 let, modus 9 a směrodatná

odchylka 3 roky. Naměřený medián činí 8 let




29

4.3. Španělský jazyk


Znalost španělštiny vykazovalo 24% respondentů. Avšak většina jsou začátečníci na

úrovni A1 (17%). Zastoupeny jsou i pozice A2 se 7% a B1 s 1%. Toto rozložení je

pravděpodobně zapříčiněno povinností výběru druhého jazyka, kde studenti ze zvědavosti

zkouší jazyky, s nimiž dosud nebyli v žádném kontaktu. (viz Přil.č.2, Obr. 2.1)

Z pohledu třídění podle pohlaví je ve znalosti španělštiny neoddiskutovatelná

převaha žen patrná už na první pohled. 19% na úrovni A1 a 9% na úrovni A2 převažují nad

muži, kteří na těchto pozicích zastávají hodnoty 11% na pozici A1 a 2% na pozici A2. (viz

Přil.č.5, Obr. 5.1)

Ve znalosti španělštiny jsou ročníky na úrovni A1 diferenciované. 3. ročník dosáhl

hodnoty 19% a 2. ročník hodnoty 13%. Tato převaha 3. ročníku by mohla odrážet již

ukončený předmět Cizí jazyk 2. Vzhledem k tomu, že u studentů 2. ročníku ještě studium

španělského jazyka probíhá, nemusí mít zcela jasnou představu o svých schopnostech. To

by vysvětlovalo i vyrovnaný počet studentů na úrovni A2 kde 2. ročník je zastoupen 7%

a 3. ročník 6% (viz Obr. 4.7)

Obr. 4.7 - Znalost španělštiny v závislosti na ročníku studia

A1

A1

A2

A2 B1

2. ročník

3. ročník

V třídění podle oborů dosáhly výrazných hodnot pouze některé studijní skupiny.

Jedná se o MO na pozici A1(20%). Na stejné pozici také dosáhly zajímavých výsledků

skupiny Financí (17%) a UD (18%). Dále pak skupina „Jiné“(22%), která je většinou

tvořena studenty oboru Eurospráva a Veřejná ekonomika. Tato kumulace je pravděpodobně

opět zapříčiněná nutností volit v druhém ročníku jiný jazyk. Na jazykové úrovni A2 je

pouze významnější obor Management, který je tam zastoupen 16% studentů. (viz Přil.č.5,

Obr. 5.2)




30

Ve znalosti španělštiny na základní úrovni A1 jsou si oba národy celkem rovny. Češi

zde vykazují hodnotu 17% oproti 15% Slováků. Na úrovni A2 se situace trochu obrací

a jsou zde výraznější Slováci, s 10% nad Čechy s 6%. Zbytek úrovní je zastoupen malým

počtem respondentů.

V analýze podle absolvovaných středních škol je znalost španělštiny kumulovaná

u všech skupin na pozici A1. Skupina mající za sebou gymnázium je zde zastoupena 19%,

obchodní akademie 16% a „jiné“ 20%. Méně už je zastoupena pozice A2, kde počty

studentů nepřesahují 10%. Na této pozici je nejvíce zastoupena obchodní akademie se 7%.


Co se španělského jazyka týče, z dotázaných studentů jich 100% navštěvovalo kurzy

španělštiny ve škole. Na soukromý kurz nebo na jinou možnost vzdělávání nereagoval

nikdo. Nejdéle studovali respondenti španělský jazyk 5 let nejméně pak 1 rok. Průměrná

délka studia se pohybuje kolem1,5 roku a modus je právě 1 rok. Toto odpovídá době studia

druhého jazyka na začátečnické úrovni na VŠB – TUO. Medián je 1 rok, stejně jako

směrodatná odchylka. (viz Přil.č.2, Obr. 2.2)

Neprokázala se žádná diferenciace ani v třídění druhého stupně.

4.4. Francouzský jazyk


Pouze 13% respondentů hovoří na nějaké úrovni francouzským jazykem. Nejvíce

z nich opět připadá na pozici A1 (6%) a A2 (5%).(viz Přil.č.2, Obr. 2.1)

Podobně jako u španělského jazyka je převaha žen zřetelná i u jazyka

francouzského. Sice se hodnoty pohybují na úrovni 7% na pozici A1 a 6% na pozici A2

avšak oproti 3% u mužů je toto o polovinu více. Na vyšších úrovních však můžeme opět

pozorovat větší podíl mužů, a jmenovitě na pozici B1 je poměr mužů a žen 3% k 1% a na

pozici B2 se nacházejí muži v zastoupení pouze 2%. (viz Přil.č.6, Obr. 6.1)

Studenti 2. ročníku. jsou zastoupeni pouze na pozicích A1 (7%, kde mají o 2% větší

zastoupení než 3. ročník) a na pozici A2 (2%). Tyto hodnoty nejsou větší ani u studentů 3.

ročníku avšak jejich zastoupení je v celkovém součtu vyšší. Jsou rozloženi od pozice A1 až

po pozici B2 a nejvíce z nich se nachází na úrovni A2 (6%). Později tato hodnota klesá, na

B1 to jsou 3 % a na B2 pouhé 1%.(viz Přil.č.6, Obr. 6.2)




31

V třídění podle studijních oborů jsou výrazně zastoupeni studenti skupiny „Jiné“

(14%), byť jenom na nízké pozici A1. Zajímavými je i 6% skupiny SI na pozici B2, a 11%

skupiny Finance na pozici A2. Zbytek naměřených hodnot je spíše bezvýznamných.

Francouzským jazykem hovoří bezesporu více Čechů z dotazovaných studentů. Sice

na pozici A1 zastupují jak Slováci, tak Češi 5%, avšak na A2 již nenajdeme žádné Slováky,

ale pouze dalších 5% Čechů. Malá procenta Čechů jsou dále na pozicích B1 a B2.

(viz Přil.č.6, Obr. 6.3)

Ve znalosti francouzského jazyka mezi absolventy středních škol jsou na pozici A1

zastoupeni studenti gymnázií a „jiných“ škol (shodně 8%). Ale na pozici A2 dosáhli se 6%

svého maxima absolventi obchodních akademií. Pozice B1 a B2 jsou taktéž obsazeny

obchodní akademií, avšak v zanedbatelné míře 1%.(viz Přil.č.6, Obr. 6.4)


Ke vzdělávání francouzštiny využívají studenti školu v 93% a pouze z 7% soukromý

kurz. Maximální naměřená délka studia je 10 let a minimální opět jeden rok. Vzhledem

k tomu, že průměrná délka studia je 3,5 roku budou spíše převládat studenti s kratší dobou

studia. Toto potvrzuje také modus a medián o hodnotě 3 let. Směrodatná odchylka činí 2

roky. (viz Přil.č.2, Obr. 2.2)

V třídění podle pohlaví využívali soukromý kurz více muži (z 29%). Ženy se

vzdělávaly ve 100% ve škole(viz Obr. 4.8). Přesto, že zájem o výuku francouzštiny na škole

mají spíše ženy, v počtu let studia na tom jsou lépe muži. Průměrná doba studia u mužů činí

6 let a naměřený modus pak 8 let. U žen jsou tato čísla o něco nižší, a sice: průměrná doba

studia stejně jako naměřený modus jsou 3 roky. Musíme však dále brát v úvahu

i směrodatnou odchylku, která u mužů činí 3 roky a u žen pouze 1 rok. Medián je u mužů 6

let a u žen 3 roky.

Obr. 4.8. - místo vzdělávání francouzštiny v třídění podle pohlaví

škola

škola soukromý kurz

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

ženy

muži




32

U třídění podle ročníků se objevily jisté rozdíly. Většina výuky opět připadá na

školu avšak u 2. ročníku se ukázal zvýšený zájem o soukromé kurzy (13%). 3. ročník tuto

možnost využívá pouze z 5%.(viz Přil.č.6, Obr. 6.5)

V třídění podle studijních oborů vynikají zejména obory Management a „jiný“, které

jako jediné využívají nabídky soukromých kurzů. A to Management z 33% a obory „jiné“

z 14% Možnost vzdělávání jiným způsobem nevyužívá nikdo. (viz Přil.č.6, Obr. 6.6)

Ve vzdělávání francouzštiny jsou Slováci zastoupeni pouze ve škole. Naproti tomu

Češi navíc využívají i v jisté míře soukromý kurz (7%).

Absolventi z obchodních akademií a „jiných“ škol využili ke vzdělávání ve

francouzštině pouze školu. Avšak studenti gymnázií využili i nabídky soukromých kurzů

a to z 17%.(viz Příl.č.6, Obr. 6.7)

4.5. Ruský jazyk


V poslední době se mezi studenty zvýšil zájem o ruský jazyk. Sice se většina z nich

pohybuje na úrovni A1 (19%) avšak i toto číslo prozrazuje jistý posun v preferencích

studentů. Vyšší úrovně jsou zastoupeny o poznání nižšími hodnotami. Úroveň A2 7%,

úroveň B1 4% a zbylé úrovně vykazují pouze jedno procento. (viz Příl.č.2, Obr. 2.1)

V analýze podle pohlaví je rozložení mužů a žen v znalosti ruského jazyka skoro

identické. Rozdíly mezi muži a ženami nepřekračují nikde 3%. Existuje zde silná kumulace

respondentů na úrovni A1, která prozrazuje, že se jedná především o studenty, kteří se

s ruštinou setkali krátce na vysoké škole. Tomuto tvrzení odpovídá naměřený modus jak

u mužů tak u žen, jenž je roven 1 roku. (viz Přil.č.7, Obr. 7.1)

Znalost ruštiny u 2. a 3. ročníku má podobný charakter a stejný průběh pozicemi.

Oba ročníky mají své maximum na úrovni A1 kdy 3 ročník je zastoupen 22% a 2.ročník

16%. Později tyto hodnoty silně klesají se zvyšující se úrovní znalostí.

Stejně tak je tomu i při třídění podle studijních skupin. Všechny významné hodnoty

jsou nakumulovány na úrovni A1. Jmenovitě se jedná o MO na 20%, Systémové

inženýrství na 31%, UD – 23%, Finance a obor „Jiný“ shodně 17%, a konečně Management

je zde zastoupen 12%.(viz Přil.č.7, Obr. 7.2)




33

Rozdíly ve znalosti ruského jazyka podle občanství jsou následující. Všichni Slováci

se řadí do úrovně A1 (25%). Rozložení Čechů je však více diverzifikované. Na A1 dosahují

19% a mají zastoupeny i pozice A2 (7%), B1(3%), B2 (1%). (viz Přil.č.7, Obr. 7.3)

Rozložení ruštiny mezi jednotlivými školami taktéž nepřekvapí. Gymnázia

i obchodní akademie mají svá maxima v pozici A1, obě shodně 19%. Postupně

s přibývajícími obtížnostmi klesá i počet studentů v daných kategoriích. U obchodní

akademie je zajímavých 6% na A2 a 4% na B1. Rozložení skupiny „jiné“ je poněkud

odlišné. Zachovává si obdobné hodnoty jak na pozici A1 tak na A2 (12%), později klesá na

méně významná 4% na úrovních B1 a C1.(viz Obr. 4.9)

Obr. 4.9 - Znalost ruštiny podle absolvované střední školy

A1

A1

A1

A2

A2

A2

B1

B1

B1

B2

B2 C1

C1

C2

C2

Gymnázium

Obchodní akad.

Jiná


Ruský jazyk, byť oblíbenější než jazyk francouzský má velmi podobné rozložení.

Skoro všichni respondenti (95%), kteří tímto jazykem hovoří se tomuto naučili ve škole.

Pouze 2 procenta v soukromém kurzu a 3% jiným způsobem. U tohoto jazyka je velmi

pravděpodobné, že hodnota při vzdělávání „jinde“ odráží zahraniční, rusky mluvící

studenty. Tomu odpovídá i maximální délka výuky, která je rovna 22 rokům (minimální je

opět 1 rok). I přes nezvykle vysoké maximum je průměrná doba výuky pouze 2 roky, což

znamená převažující počet začátečníků (jak ostatně napovídá i rozložení při zkoumání

znalosti jazyka). Dalším důkazem tohoto tvrzení je i jeden rok jako modus i medián.

Směrodatná odchylka činí 3 roky. (viz Příl.č.2, Obr. 2.2)

Celých 94% žen a 100% mužů, kteří hovoří tímto jazykem, jej studovali ve škole.

Ženy dále využily ze 2% možnost studia v soukromém kurzu a ze 4% studium „jinde“.

(viz Příl.č.7, Obr. 7.5)




34

Třetí ročník se vzdělával v ruském jazyce ve škole z 95%, u 2.ročníku tomu tak bylo

z 96%. Další možnosti vzdělávání využili studenti pouze v 2% 3. ročník a v 4% 2. ročník

Studenti 3. ročníku navíc využili ze 2% nabídky soukromého kurzu.

V šetření podle studijních skupin bylo zjištěno, že nejvíce studentů volilo studium

ruštiny ve škole. Pouze obory MO využil možnosti studia „jinde“ z 9% a obor Finance se

vzdělával v soukromém kurzu z 7%.(viz Příl.č.7, Obr. 7.4)

V třídění podle občanství byly získány následující výsledky. Slováci se v ruštině

vzdělávají ze 100% ve škole. Češi využívají ze 2% nabídky soukromých kurzů a ze 4%

možnosti studia „jinde“.

Absolventi gymnázií se ve výuce ruského jazyka spoléhají 100% na školu, naproti

tomu studenti z obchodních akademií využívají soukromých kurzů z 3% a absolventi

„jiných“ středních připojují ke vzdělávání studia ve škole i možnost vzdělávání

„jinde“ (25%) (viz Obr. 4.10).

Obr. 4.10 - Místo vzdělávání ruštiny podle absolvované střední školy

škola

škola

škola jinde

kurz

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Gymnázium

Obchodní akad.

Jiná

4.6. Vlastnictví jazykových certifikátů mezi studenty

Tato otázka byla zaměřená na vlastnictví jazykových certifikátů mezi studenty EkF

VŠB – TUO. Ze šetření vyplývá naprosto jednoznačný výsledek, a to, že 97% studentů

jazykové certifikáty nevlastní. Zbylé 3% jsou rozloženy mezi FCE, CAE, TOEFL a jiné

certifikáty.(viz Obr. 4.11)

Ani další třídění neprokázalo že by existovala mezi studenty nějaká výrazná skupina

držitelů certifikátů.




35

Obr. 4.11 - Vlastnictví jazykových certifikátů mezi studenty

nemá

fce

cae

toefljiny




36

4.7. Analýza hypotéz

4.7.1. Hypotéza 1: Minimálně 30% studentů je držitelem jazykového

certifikátu.

Tato hypotéza se nepotvrdila. 97% studentů nevlastní žádný jazykový certifikát.

Pouze 3% jsou držiteli certifikátu FCE, TOEFL a jiného (každý po jednom procentu

respondentů)

4.7.2. Hypotéza 2: Více než 50% studentů má znalost minimálně jednoho

jazyka na úrovni B2 a vyšší.

Po vyhodnocení výzkumu se ani tato hypotéza nepotvrdila. Nejvíce se přiblížili

studenti se znalostí angličtiny, když 30% z nich má znalost jazyka na úrovni B2 a vyšší,

dále jsou studenti se znalostí němčiny, kdy 11% má znalost na úrovních B2 a C1. Znalost

zbylých jazyků na této úrovni se pohybuje hluboko pod 10%.

V době, kdy je perfektní znalost minimálně jednoho světového jazyka bezmála

nutností, je velmi nepříznivé, že většina studentů vysoké školy nehovoří žádným cizím

jazykem na vyšší úrovni.

4.7.3. Hypotéza 3: Nejméně 30% studentů si zdokonalovalo jazykové

znalosti v soukromých kurzech.

Ani tato hypotéza se nepotvrdila. Podle našeho šetření soukromý kurz anglického

jazyka navštěvuje 15% respondentů. U německého jazyka se tato hodnota pohybuje kolem

4% respondentů a u francouzského činí 7%. U ostatních jazyků je toto číslo velmi malé

Studenti se pravděpodobně domnívají, že získaná znalost angličtiny v průběhu

studia jim v praxi postačí. Další příčinou tak nízké účasti v jazykových kurzech může být

jak časová (najít vhodný kurz, dojíždění, práce doma,), tak i finanční náročnost.

4.7.4. Hypotéza 4: Nejméně 80% studentů studuje anglický jazyk 10 let a

více

Po analýze výsledků se ani tato poslední hypotéza nepotvrdila. Očekávání co do

délky studia se ukázaly být příliš optimistické. Déle než 10 let totiž studovalo pouze 47%

respondentů.




37

Toto je dáno ještě pořád velkým zájmem o německý jazyk, který je sice

v mezinárodním používání na ústupu avšak v Česku je stále dosti populární a v některých

školách se ještě dnes vyučuje jako substitut angličtiny.




38

5. Segmentace studentů na základě analýzy jazykové vybavenosti

5.1. Anglický jazyk

5.1.1. Začátečníci

Do tohoto segmentu budou náležet respondenti, kteří se hlásili k úrovním A1 a A2.

Jsou to tedy studenti, u kterých jejich schopnosti nepřekračují hranici rozumění větám

a často používaným výrazům, které souvisí s oblastmi bezprostředního významu

(např. informace o osobách a o rodině, nákupech, práci, bližším okolí). Dorozumí se

v jednoduchých, rutinních situacích, ve kterých jde o jednoduchou a přímou výměnu

informací o známých a běžných věcech. Umí popsat jednoduchými prostředky původ

a vzdělání, přímé okolí a věci v souvislosti s bezprostředními potřebami. [8]

Tento segment bude zastoupen z větší části ženami (a to v poměru k mužům 2/1),

které se setkaly s anglickým jazykem pouze ve škole. Ve stejném poměru jsou zde

zastoupeni i studenti 2. a 3. ročníku. Většina však v současnosti studuje 2. ročník EkF

VŠB – TUO. Studují různé studijní obory, ale výrazná skupina z nich studuje Účetnictví

a daně. Jsou převážně české národnosti a absolvovali obchodní akademii nebo školu,

která byla označena jako „jiná“. Objevují se také studenti gymnázií, avšak ve výrazně

menším počtu. Doba studia tohoto segmentu se pohybuje kolem 9 let

Tato skupina je co do počtu studentů druhou nejpočetnější (při uvažování rozložení

studentů ve znalosti anglického jazyka).

5.1.2. Pokročilí

Zde budeme uvažovat s respondenty, kteří se nachází na úrovních B1 a B2. Tato

skupina je ve znalosti anglického jazyka nejpočetnější, přihlásilo se k ní totiž 54%

dotázaných studentů. Respondenti náležící do této skupiny nepřesahují úroveň, na které

jsou schopni porozumět hlavním obsahům komplexních textů ke konkrétním a abstraktním

tématům, rozumí odborným diskuzím ve vlastní speciální oblasti. Dorozumí se spontánně

a plynně tak, že je dobře možný normální rozhovor s rodilým mluvčím bez velkého úsilí na

obou stranách. Vyjadřují se jasně a detailně k širokému spektru témat, umí objasnit

stanovisko k nějaké aktuální otázce a udat výhody a nevýhody různých možností. [8]

Na této jazykové úrovni jsou ženy a muži vyrovnáni. (i když na úrovni B2 již

převládají muži o 10%). Stejně tak je zde více studentů 3. ročníku. Někteří z těchto studentů




39

se pravděpodobně vzdělávali nejen ve škole, ale i na soukromém kurzu. Silné zastoupení

zde mají studenti Financí, Systémového inženýrství a Managementu. Na úrovni B2 se také

nachází významná skupina studentů oboru Marketing obchodu. Začínají zde také převládat

Slováci (zastoupeni 70%) nad Čechy (53%). Většina respondentů absolvovala gymnázium.

Naproti tomu zastoupení studentů z obchodních akademií klesá. Tito studenti se vzdělávají

v anglickém jazyce více než 10 let

5.1.3. Experti

Zde zařazujeme studenty, kteří ohodnotili svou znalost angličtiny úrovněmi C1

a C2. To znamená, dvěma nejvyššími možnými úrovněmi. Studenti patřící do toho

segmentu by měli minimálně pochopit široké spektrum náročných delších textů a také

implicitně jejich významy. Měli by se vyjadřovat spontánně a plynně, aniž by museli často

znatelně hledat slova. Umí používat jazyk účinně a flexibilně ve společenském životě i v

povolání nebo při vzdělávání a studiu. Vyjadřují se jasně, strukturovaně a podrobně ke

komplexním obsahům a přitom přiměřeně používají různé prostředky ke spojení textu. [8]

Tento segment je zastoupen menším počtem respondentů (z celkového počtu se

jedná pouze o 8%). Možná právě z tohoto důvodu je tento segment taktéž velice vyrovnaný.

Muži jsou zastoupeni stejně jako ženy, a stejně tak i 2 a 3 ročník. Nejinak tomu je i

v případě občanství: Češi a Slováci jsou zde zastoupeni ve stejné míře. U těchto studentů se

předpokládá jak vzdělávání v jazykových kurzech, tak i studium jazyka jinými způsoby.

Jedná se především o jazykové pobyty, výměnná studia, a samovzdělávání. Z pohledu

studijních oborů se silně vyjímá obor Systémové inženýrství, který je v tomto segmentu

zastoupen nejsilněji. Dle očekávání jsou studenti tohoto segmentu absolventy gymnázií

a škol označených jako „jiné“, kde bezesporu náleží i školy s posílenou výukou jazyků.

U tohoto segmentu se předpokládá i nadprůměrná délka studia tzn. více než 10 let.

5.2. Německý jazyk


Stejně jako v předchozí segmentaci uvažujeme zde studenty, kteří se řadí do úrovní

A1 a A2.

U německého jazyka je právě tento segment nejpočetnější. Hlásí se totiž k němu

skoro polovina z dotázaných studentů. Převládají zde ženy nad muži, avšak tento rozdíl

(s přihlédnutí k možné odchylce) není nijak výrazný. Stejně tak jsou vyrovnáni studenti 2.

a 3. ročníku, kterých je zde zastoupeno kolem 45% z každého ročníku. V třídění podle




40

studijních skupin vynikají v tomto segmentu studenti Účetnictví a daní spolu s výrazným

počtem studentů Managementu na úrovni A2. Zbylé skupiny jsou zde zastoupeny

rovnoměrně. Velmi vyrovnáni jsou zde i studenti slovenští a čeští a nejvýraznější skupinou

z pohledu absolvovaných škol jsou studenti z gymnázií a obchodních akademií. U tohoto

segmentu se počítá se vzděláváním zejména ve škole a s dobou studia kolem 4 let.

5.2.2. Pokročilí

V tomto segmentu se budou nacházet respondenti se znalostí německého jazyka na

úrovní B1 a B2.

Tento segment je zastoupen pouhými 24% dotázaných respondentů. Začínají zde

výrazněji převládat muži nad ženami a 2. ročník nad 3. Ze studijních oborů jsou zde

vyrovnaně zastoupeny Marketing a obchod, Management a Systémové inženýrství.

Prosazují se zde více slovenští studenti nad svými českými protějšky. Dále zde dominují

absolventi „jiných“ středních škol doplnění o kolegy z gymnázií. Tito respondenti využili

nabídky soukromých kurzů, a jejich doba studia německého jazyka se pohybuje kolem 7 let.

5.3. Španělský jazyk

V jazyku španělském budeme uvažovat pouze jeden segment, zbylé naměřené

hodnoty jsou totiž statisticky nevýznamné.


Skoro všichni respondenti, kteří se vyjádřili ke španělštině se zařadili do tohoto

segmentu – tzn. na úrovně A1 a A2 (24% ze všech dotázaných studentů). Větší zájem o

tento jazyk pak projevily ženy, kterých je zde více než mužů. Menší rozdíl je mezi 2. a 3.

ročníkem, kdy 3. ročník převyšuje 2. pouze o 5%. Z pohledu studijních oborů jsou zde

zastoupeni studenti Marketingu a obchodu, Financí a Účetnictví a daní. Významnou

skupinou jsou také studenti „jiných“ oborů. Jsou zde rovnoměrně zastoupeni jak Češi tak

Slováci. A zastoupeni jsou zde absolventi všech uvažovaných středních škol. Všichni

respondenti se setkali s tímto jazykem pouze ve škole, a doba studia je 1 – 2 roky.

5.4. Francouzský jazyk

Stejně jako u španělského jazyka i zde budeme zvažovat pouze segment

začátečníků. Důvody jsou taktéž obdobné.




41


Tento segment, byť jediný ve francouzském jazyce, obsahuje pouze 11% studentů.

Velkou převahu zde mají ženy (více než 50%). Avšak zastoupení studentů 2. a 3. ročníku je

zde celkem vyrovnané. Z pohledu oborů zde dominují obory Finance, Management a také

obory „jiné“. Marketing a obchod a Systémové inženýrství je zde zastoupeno už v menší

míře. Větší zájem o francouzštinu projevují¨v tomto segmentu Češi, kteří v tom to ohledu

převyšují Slováky. Stejně jako u španělského jazyka i zde jsou absolvované střední školy

zastoupeny všechny, a to ve velmi vyrovnaném počtu. Všichni respondenti se vzdělávali

v tomto jazyce ve škole a to v délce kolem 3 let.

5.5. Ruský jazyk


Stejně jako v předešlých případech i zde je jeden statisticky významný segment,

a to právě na úrovni začátečníků (A1 a A2).

Velikost tohoto segmentu se pohybuje kolem 26% a všichni respondenti, kteří do

něho patří se s výukou ruského jazyka setkali ve škole. Muži a ženy jsou v tomto segmentu

rovnoměrně zastoupeni. Stejně tak i počet studentů 2. a 3. ročníku bude v tomto segmentu

velmi vyrovnaný. Zastoupeny jsou všechny uvažované obory, výrazněji pak Systémové

inženýrství a Účetnictví a daně. Stejně jako v předchozích znacích i z pohledu občanství

jsou Češi a Slováci zastoupeni rovnoměrně. I obchodní akademie a gymnázia jsou

vyrovnaná co do počtu absolventů ovládajících jazyk na dané úrovni. Nejčastější délkou

studia respondentů v tomto segmentu je 1 rok, čili doba, po kterou se věnuje výuce druhého

cizího jazyka na EkF VŠB – TUO.

5.6. Segmentace podle místa výuky cizího jazyka

5.6.1. Škola

Vzhledem k tomu, že se většina studentů setkala s výukou jazyků ve škole bude

tento segment nejpočetnější. V některých případech byla škola pouze jediným místem kde

se studenti jazykově vzdělávali. (Konkrétně tomu tak bylo u španělštiny). V němčině se

vyskytla skupina, která sice využila nabídky soukromých kurzů, avšak tato hodnota je

statisticky nevýznamná.




42

5.6.2. Soukromý kurz

Zvýšeny zájem o soukromý kurz byl zaznamenán pouze u anglického jazyka. Zde

15% dotázaných se znalostí tohoto jazyka potvrdilo, že se vzdělávali právě tímto způsobem.

Rozdíly ve vzděláváni v soukromých kurzech však můžeme nalézt mezi studenty 2. a 3.

ročníků, kde 2. ročník mírně převládá. Ve studijních oborech je výjimkou pouze obor

Účetnictví a daně, kde nikdo nevyužil možnost vzdělávat se právě tímto způsobem. Menší

rozdíl v tomto segmentu můžeme najít mezi Čechy a Slováky, kde čeští studenti mírně

převažují pří využívání soukromých kurzů nad studenty slovenskými. V segmentu budou

rovnoměrně zastoupeni absolventi gymnázií a „jiných“ středních škol. Absolventů

obchodních akademií bude v tom to segmentu výrazně méně.

5.7. Segmentace podle jazykových certifikátů.

99% studentů nevlastní žádný jazykový certifikát, tudíž zde není potřebná žádná

segmentace.




43

Závěr

Jako cíl práce jsem si zvolil zjistit jazykovou vybavenost studentů a poté provést

jejich segmentaci. K tomu jsem použil dva okruhy otázek, první byl zaměřený na nejvyšší

dosaženou úroveň v konkrétním jazyce, druhý na místo jazykového vzdělávání a délku

studia respondentů. Celistvý obraz doplňovala otázka ohledně vlastnictví jazykových

certifikátů mezi studenty. Studenty jsem rozdělil do segmentů podle úrovně znalostí a podle

místa jazykového vzdělávání.

Z hlediska jazykové vybavenosti hovoří na vyšší úrovni pouze studenti se znalostí

anglického a německého jazyka. Zbylé jazyky jsou zastoupeny pouze segmentem

začátečníků. Anglický jazyk je výraznější i z toho důvodu, že jeho segment pokročilých je

zároveň segmentem nejpočetnějším. Absence segmentů pokročilých a expertů u ostatních

jazyků napovídá, že studenti přicházejí s těmito jazyky do kontaktu teprve na VŠB – TUO.

Toto je výsledkem nastavení výuky jazyků, při kterém studenti nemohou pokračovat ve

studiu daného jazyka na vyšší úrovni, nýbrž si musí zvolit jazyk jiný. Je přínosem,

že studenti poznají alespoň základy dalšího cizího jazyka, avšak nemožnost pokračovat ve

studiu jazyka na vyšší úrovni na půdě VŠB – TUO je jistou ztrátou. Tato situace by mohla

být řešena pomoci zařazení výuky cizích jazyků na obtížnostech pokročilý a expert mezi

povinně volitelné předměty, kdy by student sám mohl rozhodovat, zda by se věnoval

hlubšímu studiu již poznaného cizího jazyka nebo by mohl zvolit jiný povinně volitelný

předmět.

Při segmentaci podle místa výuky se nezpochybnitelně prokázalo, že většina

studentů spoléhá v otázce jazykového vzdělávání na školu. Jenom malé procento

respondentů (v porovnání k celku) navštěvovalo soukromý kurz nebo se jazykově

vzdělávalo jiným způsobem.

Výrazná je i absence jazykových certifikátů mezi studenty. Studenti nemají z větší

části zájem o jazykové certifikáty, protože získání takového certifikátu je časově,

organizačně a finančně náročné. Taktéž trh práce tyto certifikáty v současnosti ještě

nevyžaduje. Toto je příležitost pro VŠB – TUO, která by mohla informační kampaní

ohledně možností získání jazykového certifikátu a sdělením výhod, které vlastnictví

takového certifikátu poskytuje, zvýšit zájem u studentů o tuto oblast vzdělávání. Další

možností pro VŠB – TUO je zprostředkovávání jazykových kurzů, které by byly zakončeny

právě mezinárodním jazykovým certifikátem.




44

Seznam použité literatury a zdrojů

[1] DOUGLAS DALRYMPLE, J LEONARD PARSON, J Marketing Management, text and cases, New York: John Wiley & Sons, Inc., 1995. 1008 s. ISBN 0-471-60002-4

[2] JANEČKOVÁ, J a VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 2001. 157 s. ISBN 80-7169-996-0

[3] KOTLER, Ph. Marketing Management, Přel. V. Dolanský a S. Jurečka. 10. rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 720 s. ISBN 80-247-0016-6.

[4] KOTLER, Ph, ARMSTRONG, G Marketing, Přel. H. Machková aj. Malý. Praha: Grada Publishing, 2004. 856 s. ISBN 80-247-0513-3

[5] KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2005. 280 s. ISBN 80-247-0966-X.

[6] www.ekf.vsb.cz [7] www.muni.cz [8] www.slune.cz [9] www.vse.cz


http://www.ekf.vsb.cz

http://www.muni.cz

http://www.slune.cz

http://www.vse.cz



45

Seznam zkratek a symbolů

• akad. rok – akademický rok

• CJV – centrum jazykového vzdělávání

• EkF, VŠB – TUO – Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská – Technická

univerzita Ostrava

• FF – filosofická fakulta

• MO – obor Marketing a obchod

• MU – Masarykova univerzita

• Přil.č. – příloha číslo

• SI – obor systémové inženýrství

• UD – obor Účetnictví a daně

• UK – Univerzita Karlova




46

Prohlášení o využití výsledků diplomové (bakalářské) práce

Prohlašuji, že

- byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou (bakalářskou) práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. – autorský zákon, zejména § 35 – užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představení a užití díla školního a § 60 – školní dílo,

- beru na vědomí, že Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB-TUO) má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě diplomovou (bakalářskou) práci užít (§ 35 odst. 3),

- souhlasím s tím, že jeden výtisk diplomové (bakalářské) práce bude uložen v Ústřední knihovně VŠB-TUO k prezenčnímu nahlédnutí a jeden výtisk bude uložen u vedoucího diplomové (bakalářské) práce. Souhlasím s tím, že údaje o diplomové (bakalářské) práci, obsažené v Záznamu o závěrečné práci, umístěném v příloze mé diplomové (bakalářské) práce, budou zveřejněny v informačním systému VŠB-TUO,

- bylo sjednáno, že s VŠB-TUO, v případě zájmu z její strany, uzavřu licenční smlouvu s oprávněním užít dílo v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona,

- bylo sjednáno, že užít své dílo – diplomovou (bakalářskou) práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB-TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše). V Ostravě dne 10. května 2007

Adam Chmiel jméno a příjmení studenta Adresa trvalého pobytu studenta: V Polích 1271/4a, Karviná–Ráj, 734 01




47

Seznam příloh

Příloha č.1: Dotazník

Příloha č.2: Grafické znázornění vyhodnocení celkových výsledků

Příloha č.3: Vybraná grafická znázornění analýzy anglického jazyka

Příloha č.4: Vybraná grafická znázornění analýzy německého jazyka

Příloha č.5: Vybraná grafická znázornění analýzy španělského jazyka

Příloha č.6: Vybraná grafická znázornění analýzy francouzského jazyka

Příloha č.7: Vybraná grafická znázornění analýzy ruského jazyka




1

Příloha č.1, Dotazník

D o t a z n í k Vážený respondente,

obracíme se na Vás s žádostí o spolupráci při marketingovém výzkumu pro bakalářské práce.

Jsme studenti 3. ročníku Ekonomické fakulty VŠB – TU Ostrava a tento výzkum zpracováváme v rámci bakalářské práce, jejíž cílem je zjistit Vaše názory na výuku jazyků na EkF. Vaše odpovědi a postřehy budou použity výhradně pro naše účely a nebudou předány třetím osobám. Dotazník je anonymní, proto Vás prosíme o pravdivé a objektivní vyplnění dotazníku.

Děkujeme Vám za spolupráci a přejeme Vám příjemný zbytek dne. Členové týmu: Jiří Bargl, Adam Chmiel, David Műller A) Segmentace studentů na základě jazykové vybavenosti 1) Jsem držitelem jazykového certifikátu: □ Nejsem držitelem □ FCE □ CAE □ TOEFL □ Jiný - napište jaký:………… 2) Označte prosím křížkem, Vámi nejvyšší dosaženou úroveň v daném jazyce. Pokud hovoříte jiným jazykem, napište ho prosím na vyznačené místo pod tabulkou a v tabulce vyplňte do sloupce J1 popřípadě J2. úroveň dovednosti AJ NJ ŠJ FJ RJ J1 J2 A1 Rozumím známým každodenním výrazům a jednoduchým větám,

které se vztahují na uspokojování konkrétních potřeb, a umím je používat

A2 Dorozumím se v jednoduchých, rutinních situacích, ve kterých jde o jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných věcech.

B1 Umím se jednoduše a souvisle vyjádřit o známých tématech a osobních oblastech zájmů. Umím informovat o zkušenostech a událostech, popsat sny, naděje a cíle a podat krátká vysvětlení k plánům a názorům.

B2 Rozumím hlavním obsahům komplexních textů ke konkrétním a abstraktním tématům, rozumím odborným diskuzím ve vlastní speciální oblasti.

C1 Rozumím širokému spektru náročných delších textů a také implicitně jejich významům. Vyjadřuji se spontánně a plynně, aniž bych musel/a často znatelně hledat slova.

C2 Rozumím bez námahy prakticky všemu, co čtu nebo slyším. Umím shrnout informace z různých písemných a ústních zdrojů a přitom reprodukovat zdůvodnění a vysvětlení v souvislostech.

Jiný 1:................................... Jiný 2:...................................




2

3) Kde jste se jazykově vzdělával a jak dlouho? Prosím zakřížkujte. U počtu let studia prosím vypište číslicí v celých letech. AJ NJ ŠJ FJ RJ J1 J2 Škola Soukromý kurz Jinde (napište)..................... Počet let studia Jiný 1:................................... Jiný 2:................................... B) Měření spokojenosti studentů s výukou cizích jazyků na VŠB-TUO-EKF

4. Ohodnoťte prosím škálou od 1-7 Vámi studované jazyky na VŠB-TUO (1=velmi spokojený a 7=velmi nespokojený)

Spokojenost s:

AJ

NJ

ŠJ

FJ

RJ

Odborností lektora

Kvalitou používané učebnice

Písemnými cvičeními

Konverzací

Audiovizuálními pomůckami

Formou výuky celkově

5. Jste spokojeni s délkou výuky jazyka na VŠ? (2 semestry) - oznámkujte jako ve škole

(tedy 1=velmi spokojený a 5=velmi nespokojený) □ 1 □ 2 □ 3 □ 4 □ 5

6. Pokud jste absolvoval(a) (nebo absolvujete) anglický jazyk na VŠB-TUO, tak to

byl(je): □ Business English □ Grammar English □ neměl jsem AJ Ohodnoťte bodovou škálou od 1-7 kdy 1=zcela souhlasíte a 7=zcela nesouhlasíte:

7. Počet studentů ve studijní skupině je optimální □1 □2 □3 □4 □5 □6 □7

8. Délka vyučovací hodiny jazyků je optimální □1 □2 □3 □4 □5 □6 □7

9. Vyučující byli/jsou na dobré odborné úrovni – jazyk v 1. ročníku □1 □2 □3 □4 □5 □6 □7

10. Vyučující byli/jsou na dobré odborné úrovni – jazyk v 2. ročníku □1 □2 □3 □4 □5 □6 □7

11. Jakou délku výuky jednoho jazyka byste preferovali? □ Dobu studia jednoho jazyka bych zkrátil na jeden semestr 1 □ Nechal(a) bych to tak, jak to je – tedy 2 semestry na jeden jazyk 2




3

□ Uvítal bych studium jednoho jazyka po dobu 1. a 2. ročníku 3 □ Jeden jazyk bych studoval celý bakalářský program, tedy 3 roky 4 □ jiná

12. Preferovali byste raději: □ Více jazyků na úrovni začátečník (co rok, to jiný jazyk) 1 □ Jeden jazyk na úrovni pokročilý (více let jeden jazyk) 2

13. Jakou formu výuky preferujete?

□ konverzace □ písemná cvičení □ kombinace obou

14. Uvítali byste, kdyby výuku vedli zahraniční lektoři? □ zcela určitě ano □ spíše ano □ spíše ne □ zcela určitě ne

15. Myslíte si, že by měla být rozdělena výuka jazyků na více než 2 úrovně ( např.: začátečník, středně pokročilý, pokročilý, velmi pokročilý) □ ano □ ne □ nevím C) Preference zájmu o studium odborných předmětů v cizím jazyce

16. Využili jste již možnost studovat odborné předměty v cizím jazyce? □ ano □ ne

17. Využili byste možnost studovat odborné předměty v cizím jazyce? □ ano □ ne

18. Využili byste možnosti studia celého oboru v cizím jazyce? □ ano □ ne

19. Motivovalo by Vás více studovat předměty v cizím jazyce, pokud by za ně bylo uděleno více kreditů? □ rozhodně ano □ spíše ano □ spíše ne □ rozhodně ne □ nezáleží mi na tom

20. Předměty kterých kateder byste chtěli studovat v cizím jazyce v navazujícím magisterském studiu? □ Marketing □ Management □ Finance □ jiné:……………………

21. Připadá vám nabídka studia okruhů v cizím jazyce dostačující? (1=absolutně dostačující a 7=nedostačující) □1 □2 □3 □4 □5 □6 □7

22. Uvítali byste možnost vzdělávání se prostřednictvím jazykové agentury pod záštitou EKF-výrazné slevy, výuka v prostorách fakulty atd.? □ rozhodně ano □ spíše ano □ spíše ne □ rozhodně ne □ nezáleží mi na tom

23. Byli byste ochotni studovat jazyk přes agenturu i mimo prostory fakulty? □ ano □ ne

24. Výuku kterého jazyka byste u agentury preferovali? □anglický □ německý □ španělský □ francouzský □ ruský □ japonský □ jiný:…………




4

25. Jste seznámeni s možnostmi studovat v zahraničí v rámci programu Erasmus?

□ ano □ ne (pokračujte otázkou č.31)

26. Program Erasmus mě zajímá z důvodů zlepšení jazykových dovedností: □ rozhodně ano □ spíše ano □ spíše ne □ rozhodně ne □ nezáleží mi na tom

27. V jakém jazyce byste měli zájem zpracovat diplomovou práci? □ českém □ slovenském □ anglickém □ německém □ francouzském □ španělském □ ruském □ jiném:…………

28. volná odpověď : Pokud vás během vyplňování našeho dotazníku napadla zajímavá myšlenka z oblasti jazykové problematiky, zahraničních studentů, uvítáme, když se s námi o ni podělíte : …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

29. Jakého jste pohlaví □ muž □ žena

30. Občanství : □ české □ slovenské □ jiné:………….

31. Jsem absolventem střední školy □ gymnázium všeobecné □ gymnázium jazykové □ obchodní akademie □ střední průmyslová škola □ jiné

32. Ročník : □ 2. □ 3.

33. Obor : □ Marketing □ Management □ jiné:……………..




1

Příloha č.2, Grafické znázornění vyhodnocení celkových výsledků

Obr. 2.1 - Jazyková vybavenost studentů

škola

škola

škola

škola

škola

kurz

kurz

kurz

kurz

jinde

jinde

jinde

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

angličtina

němčina

španělština

francouzština

ruština

Obr. 2.2 - Analýza místa vzdělávání studentů

A1

A1

A1

A1

A1

A2

A2

A2

A2

A2

B1

B1

B1

B1

B1

B2

B2

B2

C1

B2C1

C1

C2

C2

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

angličtina

němčina

španělština

francouzština

ruština




1

Příloha č.3: Vybraná grafická znázornění analýzy anglického jazyka

Obr. 3.1. - Analýza znalosti angličtiny podle ročníků studia

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2

B2

C1

C1

C2

C2

2. ročník

3. ročník

Obr. 3.2. - Analýza znalosti angličtiny podle občanství

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2

B2

C1

C1

C2Češi

Slováci

Obr. 3.3. - Analýza znalosti angličtiny podle absolvované střední školy

A1

A1

A1

A2

A2

A2

B1

B1

B1

B2

B2

B2

C1

C1

C1

C2

C2

C2Gymnázium

Obchodní akad.

Jiná




2

Obr. 3.4. - Analýza vzdělávání v anglickém jazyce podle absolvované střední školy

škola

škola

škola jinde

kurz

kurz

kurz

jinde

jinde

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Gymnázium

Obchodní akad.

Jiná

Obr. 3.5. - Analýza vzdělávání v anglickém jazyce podle občanství

škola

škola

kurz

kurz jinde

jinde

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Češi

Slováci




1

Příloha č.4: Vybraná grafická znázornění analýzy německého jazyka

Obr. 4.1. - Analýza znalosti němčiny podle pohlaví

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2

B2

C1

C1

C2

C2

muži

ženy

Obr. 4.2. - Analýza znalosti němčiny podle ročníku studia

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2

B2 C2

C22. ročník

3. ročník

Obr. 4.3. Analýza - znalosti němčiny podle občanství

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2

B2

C1

C1

C2Češi

Slováci




2

Obr. 4.4. - Analýza znalosti německého jazyka v závislosti na absolvované střední škole

A1

A1

A1

A2

A2

A2

B1

B1

B1

B2

B2

B2

C1

C1

C1

Gymnázium

Obchodní akad.

Jiná

Obr. 4.5. - Analýza místa vzdělávání německého jazyka v závislosti na pohlaví

škola

škola

kurz

kurz

jinde

jinde

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

ženy

muži




1

Příloha č.5: Vybraná grafická znázornění analýzy španělského jazyka

Obr. 5.1. - Analýza znalosti španělštiny podle pohlaví

A1

A1

A2

A2 B1

muži

ženy

Obr. 5.2. - Analýza znalosti španělštiny podle studijní skupiny

A1

A1

A1

A1

A1

A2

A2

A2

A2

A2

B1

B1

marketing

management

SI

finance

UD

jiný




1

Příloha č.6: Vybraná grafická znázornění analýzy francouzského jazyka

Obr. 6.1. - Analýza znalosti francouzštiny podle pohlaví

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2muži

ženy

Obr. 6.2. - Analýza znalosti francouzštiny podle ročníku studia

A1

A1

A2

A2 B1 B2

2. ročník

3. ročník

Obr. 6.3. - Analýza znalosti francouzštiny podle občanství

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2

B2

C1

C1

C2Češi

Slováci




2

Obr. 6.4. - Analýza znalosti francouzštiny podle absolvované střední školy

A1

A1

A1

A2

A2

B1

B1 B2

Gymnázium

Obchodní akad.

Jiná

Obr. 6.5. - Analýza místa vzdělávání francouzštiny podle ročníku studia

škola

škola

kurz

kurz

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

2. ročník

3. ročník

Obr. 6.6. - Analýza místa vzdělávání francouzštiny podle studijního oboru

škola

škola

škola

škola

škola

škola

kurz

kurz

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

MO

Management

SI

Finance

UD

Jiné




3

Obr. 6.7. - Analýza místa vzdělávání francouzštiny podle absolvované střední školy

škola

škola

škola

kurz

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Gymnázium

Obchodní akad.

Jiná




1

Příloha č.7: Vybraná grafická znázornění analýzy ruského jazyka

Obr. 7.1. - Analýza znalosti ruštiny podle pohlaví

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2 C1

C1 C2

muži

ženy

Obr. 7.2. - Analýza znalosti ruštiny podle studijních oborů

A1

A1

A1

A1

A1

A1

A2

A2

A2

A2

B1

B1

B1

B1

B2

B2

C1

C1

C2

C2

marketing

management

SI

finance

UD

jiný

Obr. 7.3. - Analýza znalosti ruštiny podle občanství

A1

A1

A2

A2

B1

B1

B2

B2

C1

C1

C2Češi

Slováci




2

Obr. 7.4. - Analýza místa vzdělávání ruštině podle studijních oborů

škola

škola

škola

škola

škola

škola

kurz

jinak

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

MO

Management

SI

Finance

UD

Jiné

Obr. 7.5. - Analýza místa vzděláváni v ruštině podle pohlaví

škola

škola

kurzjinde

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

ženy

muži




Date post:	07-Apr-2015
Category:	Documents
Upload:	adam-chmiel
View:	229 times
Download:	0 times

BP, Adam Chmiel

Documents