Miriam Bajgarová, 2.B

Náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalině nebo plynu

Tento pohyb byl zaznamenám poprvé v roce 1827 biologem Robertem Brownem

Podstatu tohoto jevu objasnil v roce 1905 Albert Einstein, vycházel z kinetické teorie látek

Pokus:

Molekuly částic do sebe narážejí rychleji při zvyšování teploty

Proces rozptylování se částic v prostoru

V různých skupenstvích:

Plyny – největší kinetická energie, proto difuze probíhá rychleji

Kapaliny – částice se po sobě jen posouvají

Pevné látky – zde také probíhá difuze, látky difundují

Význam:

Tento jev se velmi významně podílí na mnoha biologických, chemických i fyzikálních procesech

Používáme v podobě čaje, cukru nebo i kompostu

Účast difuze na osmotických jevech:

Koncentrované látky si své si své rozpouštědlo „přitáhnou“ k sobě, dokážou při tom vyvinout sílu, která může být větší než síla gravitační, této síle říkáme osmotická

Je to určitý specifický případ difuze Difúze vody skrz polopropustnou membránu Membrána musí bát propustná pro

rozpouštědlo, ale ne pro rozpuštěné látky Osmotický tlak způsobuje rozdělení vstupního

proudu na permeát a koncentrát

Děkuji za pozornost!